Antikoncepce u žen do 20. roku věku

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Antikoncepce u žen do 20. roku věku Bakalářská práce

Autor: Bc. Lenka Málková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, Ph.D. Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce na téma ,,Antikoncepce u žen do 20. roku věku" ve své teoretické části uvádí charakteristiku adolescentních žen, plánovaného rodičovství a jednotlivých ženských i mužských antikoncepčních metod, včetně metod trvalých. Také popisuje metody intercepce, interrupce a v neposlední řadě upozorňuje na pohlavně přenosná onemocnění. V praktické části poté provádí sumarizaci výsledků dotazníkového šetření zaměřeného na ženy do 20. roku věku a na jejich postoj k antikoncepčním metodám, na okolnosti výběru antikoncepční metody a na jejich preference při užívání antikoncepce. Jako výstup práce slouží edukační materiál určený především pro mladé ženy jako základní seznámení s jednotlivými druhy antikoncepčních metod.

Klíčová slova antikoncepce, plánované rodičovství, ženy, adolescence

Annotation This bachelor thesis with the topic ,,Contraception in Women Under 20 Years of Age" usher in theory part characteristics of adolescent women, birth control and individual male and female contraceptive methods including permanent contraceptive method. It also describes methods of interception, abortion and finally highlightings sexually transmitted diseases. Practical part of this thesis carries out analysis of results from the questionnaire survey focused on women under 20 years of age and on theirs attitude to contraceptive methods, on circumstances of their choice of contraceptive methods and on theirs preferences in the use of contraceptive methods. As work output is used educational material intended for young women as basic introduction to individual contraceptive methods.

Key words contraception, birth control, women, adolescence

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Vlastě Dvořákové, Ph.D., jakožto vedoucí této práce, která mi vždy ráda poskytla radu a pohled zkušené porodní asistentky na mé cestě za bakalářskou prací. Také děkuji respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah

ÚVOD ............................................................................................................................... 8 Cíl výzkumu ...................................................................................................................... 9 Výzkumné otázky ............................................................................................................. 9 1 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 10 1.1 Charakteristika adolescentního věku žen .............................................................. 10 1.1.1 Somatické změny žen v adolescentním věku ................................................. 10 1.1.2 Sexualita žen v adolescentním věku ............................................................... 11 1.2 Antikoncepce a plánované rodičovství ................................................................. 11 1.2.1 Plánované rodičovství .................................................................................... 11 1.2.2 Antikoncepce .................................................................................................. 12 1.2.3 Historie antikoncepce ..................................................................................... 13 1.2.4 Antikoncepce u adolescentních žen................................................................ 14 1.3 Ženské antikoncepční metody ............................................................................... 14 1.3.1 Ženské přirozené metody antikoncepce ......................................................... 14 1.3.2 Ženská bariérová antikoncepce ...................................................................... 16 1.3.3 Chemická antikoncepce .................................................................................. 17 1.3.4 Nitroděložní antikoncepce .............................................................................. 18 1.3.5 Kombinovaná hormonální antikoncepce ........................................................ 20 1.3.6 Gestagenní antikoncepce ................................................................................ 23 1.3.7 Postkoitální antikoncepce ............................................................................... 25 1.4 Mužské antikoncepční metody .............................................................................. 26 1.4.1 Mužské přirozené metody antikoncepce ........................................................ 27 1.4.2 Mužská bariérová antikoncepce ..................................................................... 27

1.5 Sterilizace .............................................................................................................. 28 1.5.1 Ženská sterilizace ........................................................................................... 29 1.5.2 Mužská sterilizace .......................................................................................... 29 1.6 Interrupce .............................................................................................................. 30 1.6.1 Umělé ukončení těhotenství v prvním trimestru ............................................ 31 1.6.2 Interrupce ve druhém trimestru těhotenství .................................................... 32 1.7 Pohlavně přenosná onemocnění ............................................................................ 33 1.7.1 Infekce šířené téměř výhradně pohlavním stykem ......................................... 34 1.7.2 Infekce šířené převážně pohlavním stykem ................................................... 35 2 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 37 2.1 Metodika výzkumu................................................................................................ 37 2.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 37 2.3 Průběh výzkumu.................................................................................................... 38 2.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 38 2.5 Výsledky výzkumu................................................................................................ 39 2.6 Diskuze .................................................................................................................. 65 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi ..................................................................... 70 3 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 71 Seznam použité literatury ............................................................................................... 73 Seznam grafů .................................................................................................................. 75 Seznam příloh ................................................................................................................. 77

ÚVOD Antikoncepce provází lidstvo od samého začátku. V okamžiku, kdy si lidští jedinci byli schopni spojit pohlavní styk s plozením potomkům, začali se pokoušet o regulaci reprodukce. V průběhu historie lidstva došlo k vývoji mnoha antikoncepčních metod, které byly více či méně účinné. Nicméně nikdy nedocházelo k tak kontrolované reprodukci, jak tomu je v dnešní době, kdy žena naplňuje v jednom čase mnoho společenských rolí a otázka mateřství je tím posouvána v žebříčku životních hodnot. I z tohoto důvodu je antikoncepce velmi důležitým aspektem v životě moderní ženy. Bakalářská práce ,,Antikoncepce u žen do 20. roku věku" se zaměřuje na adolescentní ženy jakožto na nejcitlivější skupinu uživatelek antikoncepčních metod. Tyto ženy sbírají

nejenom

své

první

sexuální zkušenosti, ale

také

první

zkušenosti

s antikoncepčními metodami a tím si k nim utvářejí svůj postoj, který má vliv na jejich budoucí sexuální život. Proto je vhodné adolescentní ženy i přes dnešní dobu komunikačních technologií v této otázce neopomíjet. Dostatek snadno dostupných informací nutně není zárukou dobré orientace v problematice. V tomto citlivém období může mít lehkovážná chyba z nevědomosti důsledky na celý sexuální život ženy. Tato práce by tedy měla být takovou sondou, která by měla naznačit, jaké mají mladé ženy od antikoncepce očekávání a jaký k ní mají postoj. Také jakou pro ně antikoncepce hraje roli, zda je jim pouze prostředkem k zabránění početí nebo je pro ně jednou ze složek jejich životního stylu. Práce je vedena jako teoreticko-empirická a tudíž se dělí na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je v úvodu charakterizována cílová skupina adolescentních žen, plánované rodičovství a antikoncepce jako taková. Poté práce přechází k popisu a charakteristice jednotlivých antikoncepčních metod, které jsou v současné době dostupné. Práce se také věnuje trvalým antikoncepčním metodám, postkoitální antikoncepci a umělému přerušení těhotenství. Závěrem také krátce seznamuje s pohlavně přenosnými onemocněními, jejichž riziko úzce souvisí s aktivním sexuálním životem. V praktické části jsou podrobně rozebírány výsledky dotazníkového šetření, které se především zabývá postojem mladých žen k antikoncepci, okolnostmi výběru jejich antikoncepční metody a jejich preferencemi při užívání antikoncepčních metod. Výstupem této práce je edukační materiál ve formě letáku.

8

Cíl výzkumu Zmapovat postoj k antikoncepci u žen do 20. roku věku. Zjistit, jaké okolnosti ovlivňují ženy do 20. roku věku při výběru antikoncepční metody. Zjistit preference žen do 20. roku věku při používání antikoncepčních metod. Vytvořit edukační materiál – Přehled antikoncepčních metod.

Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: Jaký je postoj žen do 20. roku věku k užívání antikoncepce? Výzkumná otázka č. 2: Co pro ženy do 20. roku věku antikoncepce znamená? Výzkumná otázka č. 3: Jsou ženy do 20. roku věku v otázce antikoncepce dostatečně informovány? Výzkumná otázka č. 4: Jaké okolnosti jsou při výběru antikoncepční metody pro ženy do 20. roku věku klíčové? Výzkumná otázka č. 5: Jakou antikoncepční metodu považují ženy do 20. roku věku za ideální? Výzkumná otázka č. 6: Co považují ženy do 20. roku věku za výhody a nevýhody antikoncepčních metod? Výzkumná otázka č. 7: Zvažují ženy do 20. roku věku i vedlejší účinky antikoncepčních metod? Výzkumná otázka č. 8: Jaké jsou zkušenosti žen do 20. roku věku s antikoncepčními metodami? Výzkumná otázka č. 9: Jak přistupují ženy do 20. roku věku k užívání antikoncepce? Výzkumná otázka č. 10: Jsou ženy do 20. roku věku spokojené se svou antikoncepční metodou?

9

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika adolescentního věku žen Adolescencí je myšlen biopsychosociální proces zrání počínající již před pubertou a končící završením tělesného růstu. Je tedy takovým přechodem mezi dětstvím a dospělostí. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) adolescence spadá do období 10 až 19 let věku. Toto období se dále dělí na tři etapy a to na adolescenci časnou (10 až 13 let), adolescenci střední (14 až 17 let) a adolescenci pozdní (17 až 21 let) (Cibula, Henzl, Živný, 2001); (Křepelka, 2013).

1.1.1 Somatické změny žen v adolescentním věku V adolescentním věku se v těle ženy odehrává proces fyzického zrání a růstového urychlení, který má za cíl přeměnu dětského organismu na dospělou ženu schopnou svého reprodukčního poslání. Tento proces začíná nejdříve vzestupem tvorby adrenálních androgenů a v druhé fázi také nástupem endokrinních funkcí pohlavních žláz. Vzestup hormonů začne působit na nerozvinutou reprodukční soustavu, která se postupně začne vyvíjet do své finální podoby. Vlivem hormonů je patrný vývoj takzvaných sekundárních pohlavních znaků. Dochází k růstu prsních žláz, pubickému a axilárnímu ochlupení a také k vývinu zevních a vnitřních rodidel. Kromě změn souvisejících s reprodukční soustavou se také odehrávají změny v tělesném růstu, kde dochází k tělesnému růstovému urychlení, vyzrání a osifikaci kostry, k typicky ženskému rozložení tělesného tuku, formování pánve i celé postavy a v neposlední řadě i změnám na psychice. Významným ukazatelem somatického vývoje u ženy je první menstruace (menarche), která se objevuje fyziologicky v rozmezí 10 až 15 let věku, nejčastěji je tomu tak mezi 12. a 13. rokem. Věk první menstruace nemá důsledky na budoucí plodnost ženy (Cibula, Henzl, Živný, 2001); (Křepelka, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2007).

10

1.1.2 Sexualita žen v adolescentním věku Adolescence není jenom procesem tělesného zrání, ale i obdobím sexuálního vývoje, jelikož se v tomto období utváří postoje k sexualitě a dochází k prvním sexuálním zkušenostem. Sexuální aktivita se u žen rozvíjí velmi postupně a svého vrcholu mnohdy dosahuje až ve 30. roce věku. V období do 15. roku věku vzniká zájem o oblast sexu a vztahy mezi oběma pohlaví nabývají erotického charakteru. Nastává období prvních sexuálních zkušeností a v 16 letech již mnozí adolescenti mají za sebou první sexuální styk. Činí tak nejčastěji ze zvědavosti a nikoliv z hlubšího citového vztahu. První sexuální zkušenosti nemusí být nutně koitální formy, často dochází u adolescentů k

uspokojení

zvědavost

prostřednictvím

masturbace

a

sexuálních

hrátek.

Tělesná zralost se rozvíjí rychleji než funkční, sociální, citová a morální. Z toho důvodu jsou ženy z biologického ohledu schopné pohlavního styku již ve věku mezi 11 až 15 lety a fertility ve věku 14 až 18 let. Psychosexuální zralost však uzrává až kolem 17 až 25 let věku. Sexualita u adolescentních dívek je daleko více ohrožena rizikem nákazy pohlavně přenosnými onemocněními. Také častěji v tomto věku dochází k

potratům,

předčasným

porodům

anebo

k

interrupcím

(Bašková,

2009);

(Křepelka, 2013); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010).

1.2 Antikoncepce a plánované rodičovství 1.2.1 Plánované rodičovství Termínem plánované rodičovství se označuje snaha partnerů mít děti v období pro ně z nejrůznějších důvodů optimálním a také snaha vedoucí k zabránění nežádoucího otěhotnění. Možnost volby počtu potomků, časového rozestupu mezi nimi a období, kdy budou na svět potomci přivedeni, je pouze na svobodné volbě partnerů a patří mezi základní lidská práva. Aby takto partneři mohli učinit, mělo by se jim dostat dostatečného množství informací a také by jim měly být dostupné různé antikoncepční metody. Rozlišuje se plánové rodičovství na takzvaně pozitivní a negativní. Pozitivním plánováním rodičovství jsou myšleny všechny opatření ze strany partnerů, které směřují k těhotenství a vlastním potomkům a zároveň je tímto myšlena i starost o neplodné páry. Naopak negativním plánováním rodičovství se označují kroky partnerů, které jsou podnikány v úmyslu nepřivést na svět další

11

potomky, a proto užívají metody vhodné antikoncepce k zabránění nežádoucího těhotenství (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2011).

1.2.2 Antikoncepce Antikoncepcí (kontracepcí) se označují jednotlivé způsoby, které mají za cíl zabránit nežádoucímu těhotenství a jsou tak nejvhodnějším nástrojem pro regulaci porodnosti. V současnosti je na výběr mnoho antikoncepčních metod, které může žena nebo pár použít. Volba antikoncepční metody by se měla vyvíjet v závislosti na věku ženy, jejím zdravotním stavu, také na četnosti pohlavních styků, sexuální stálosti, parity ženy a také od jejího přesvědčení. Při volbě antikoncepční metody je také nutno pomýšlet jak na její výhody, tak i na její negativní vlastnosti. Zatím se žádná z antikoncepčních metod nedá považovat za absolutně ideální (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2011). Spolehlivost jednotlivých antikoncepčních metod se prokazuje takzvaným těhotenským číslem, které označuje počet nežádoucích otěhotnění u 100 žen, které celý rok neustále používaly danou antikoncepční metodu. Jedním z takovýchto používaných ukazatelů spolehlivosti je takzvaný Pearl index, pojmenovaný po Raymondu Pearlovi, americkém biologovi. Tento index sleduje ženy, které mají pravidelný sexuální život a zároveň používají stále stejnou metodu antikoncepce po dobu několika menstruačních cyklů. Následně se pak hodnotí počet selhání u jednotlivých metod (počet otěhotnění). Index se dá jednoduše vyjádřit následujícím vzorcem: počet nežádoucích otěhotnění krát 12 krát 100 a děleno počtem sledovaných cyklů. Nízkým indexem je vyjádřena vysoká

spolehlivost,

vysokým

indexem

naopak

nízká

spolehlivost

metody.

Aby byla metoda považována za dostatečně spolehlivou, musí mít index hodnotu maximálně 5. Bohužel u této metody je třeba rozlišovat užívání ideální uživatelkou a užívání běžnou uživatelkou. Ideální uživatelka je taková uživatelka, jež užívá metodu vždy dle pokynů, správně a zodpovědně. Běžnou uživatelkou je ta uživatelka, která se při užívání své antikoncepční metody dopouští běžně se vyskytujících chyb. U některých antikoncepčních metod má toto rozlišení na výslednou hodnotu indexu velký vliv (Marešová, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Ve výpočtu tohoto indexu se ovšem nezohledňují další ovlivňující faktory a proto je důležité tyto hodnoty brát pouze jako orientační. Mezi tyto faktory patří fakt, 12

že plodnost s věkem přirozeně klesá a také, že klesá s délkou užívání antikoncepční metody, jelikož dochází k úbytku chyb a některé z uživatelek metody již otěhotněly, a proto dále v užívání metody nepokračují. V neposlední řadě také velmi závisí na výběru zkoumaného vzorku uživatelek a na následné technice sběru dat (Marešová, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011).

1.2.3 Historie antikoncepce Potřeba regulace reprodukce a tudíž potřeba antikoncepce provází lidstvo od pradávna. Vzhledem k tomu, že je lidský jedinec velmi dlouho nezralý a zcela závislý na péči matky, bylo velké množství mláďat zatěžující již pro tlupy lovců a sběračů. Proto v té době fungovalo kojení jako jistá regulace reprodukce. S postupem časů ženy dříve upouštěly od plného kojení a objevily se pravidelné menstruační cykly a s nimi i potřeba jiné metody antikoncepce (Weiss, 2010). Jako jedna z prvních antikoncepčních metod byla využívána přerušovaná soulož. Ve starém Egyptě byly používány primitivní pesary, technika vykuřování pochvy po souloži a také speciální nápoje. Ve starověku se rovněž zabývali technikami vypuzení plodu. Středověk přinesl pásy cudnosti jakožto svérázné mechanické ochrany proti souloži a také návleky na penis, které byly původně zamýšleny jako ochrana před takzvanou francouzskou nemocí (syfilis) (Weiss, 2010). Další období historie antikoncepce odstartovalo zavedení pesaru a následně vznik antikoncepčních poraden. V poradnách byly k dispozici metody jako například pesar, kondom, vaginální hubky, různé vaginální pěny a určité metody přirozené antikoncepce. Kolem 50. let minulého století vznikl první preparát hormonální antikoncepce Enovid, který byl původně schválený jako lék na poruchy menstruačního cyklu a až následně jako antikoncepce. Přibližně ve stejné době se začaly úspěšně v praxi ujímat i nitroděložní tělíska, kterým přála doba rozvoje plastických hmot (Weiss, 2010). V České republice ovlivnil vývoj antikoncepčních metod profesor Lukáš, který roku 1965 přivedl na trh přípravek hormonální antikoncepce s názvem Antigest. O dva roky později se pak trh rozšířil o původní česká nitroděložní tělíska DANA (Dobrá a Neškodná Antikoncepce) (Weiss, 2010).

13

1.2.4 Antikoncepce u adolescentních žen Vzhledem k tomu, že během období adolescence nabývají ženy práva na svůj sexuální život, měla by jim být k dispozici i vhodná antikoncepce. U žen do 15 let nesmí lékař předepisovat

antikoncepci

bez

vědomí

rodičů

nebo

přes

jejich

nesouhlas.

Pokud by se takto stalo, vyplývaly by z toho pro lékaře jisté právní důsledky, obzvláště, kdyby se u ženy vyskytly nežádoucí účinky dané antikoncepční metody. Ženy ve věku 15 až 17 let si mohou samy rozhodovat o své antikoncepční metodě a v jejich případě se souhlas zákonných zástupců nevyžaduje. Ženy nad 18 let samozřejmě rozhodují o svém sexuálním životě zcela svobodně (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). Antikoncepce vhodná pro adolescentní ženy by měla být maximálně efektivní a zároveň mít minimum vedlejších nepříznivých účinků. Také by měla být pro ně finančně dostupná, diskrétní a neměla by nikterak ovlivňovat jejich budoucí plodnost (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010).

1.3 Ženské antikoncepční metody 1.3.1 Ženské přirozené metody antikoncepce Ženské přirozené metody antikoncepce vycházejí ze známek lidského organismu značících, zda se žena nachází v plodném nebo neplodném období. Tyto metody nevyžadují lékařský dohled, povětšinou je ale jejich užívání náročné na disciplínu uživatelů. Jejich spolehlivost je nízká, avšak vzájemná kombinace jednotlivých metod spolehlivost zvyšuje. U žen adolescentního věku je jejich nízká spolehlivost ještě umocněná

díky

často

neustálenému

menstruačnímu

cyklu

(Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2007). Abstinence Úplná koitální abstinence je způsob, kdy se partneři zcela oprostí od veškerých sexuálních praktik. Dále je nutné rozlišovat i pouhou koitální abstinenci, při které se partneři oprostí pouze od koitálních sexuálních praktik, ale například společné či vzájemné onanii se nebrání. Zároveň s těmito praktikami souvisí i coitus analis, který však lze používat jako ochranu proti těhotenství, ale má své zdravotní důsledky. Především jimi jsou snazší přenos pohlavně přenosných onemocnění a riziko poranění anu (Roztočil, 2011). 14

Periodická abstinence je základním principem pro všechny metody, které vycházejí z toho, že žena je plodná pouze po určité dny svého menstruačního cyklu. Podle těchto metod se tedy rozdělí dny ženského cyklu na takzvaně plodné a neplodné. V plodné dny žena sexuálně abstinuje a v neplodné dny je sexuálně aktivní (Roztočil, 2011). Kalendářní metoda je nejstarší přirozenou metodou antikoncepce. Jejím základem je výpočet plodných a neplodních dní menstruačního cyklu dle záznamu nejméně posledních 12 cyklů (za poslední rok). Při tomto výpočtu se vyhledá ze záznamu nejkratší a nejdelší cyklus. Z nejkratšího cyklu se odečte 19 dní a výsledný den je prvním plodným dnem. Dále se z nejdelšího cyklu odečte 11 dní a výsledný den se považuje za poslední plodný den. Výsledné rozmezí těchto dnů se určuje dny plodné. Pearl index této metody je 14-35 (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2007). Hlenová metoda pracuje na principu určování plodných a neplodných dní pomocí poznatku, že se jednotlivé parametry cervikálního hlenu mění v závislosti na fázi menstruačního cyklu. Žena provádí každý den samovyšetření, při kterém sleduje množství hlenu, jeho vazkost, barvu a charakter. Plodné dny se vyznačují zvýšeným množstvím hlenu, hlen se stává vodnatějším, řidším a tažným. Poslední den, kdy se objevuje hlen tohoto charakteru a hlen se netrhá, je den ovulace. Za další tři až čtyři dny následují

dny neplodné.

Pearl

index

je

obdobný

kalendářní

metodě

(Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Teplotní metoda spočívá v pravidelném sledování bazální teploty v pochvě, konečníku nebo ústech, která se fyziologických podmínek po ovulaci trvale zvýší o 0,2-0,6 °C díky působení progesteronu na teplotní centrum. Aby mohla být tato metoda užívána, musí být pozorování prováděno minimálně po dobu tří měsíců, dle kterých pak lze u pravidelných cyklů stanovit plodné a neplodné dny. Ovulace může nastat dnem před zvýšením teploty a první den počínajícího vzestupu teploty. Měření by mělo být prováděno za stálých podmínek, to znamená na stejném místě, stejným teploměrem, ve

stejnou

dobu,

bez

horečky

a

alespoň

po

6

hodinách

spánku

(Citterbart, Henzl, Živný, 2001); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010). Metoda krystalizace slin vychází ze změn v chemickém složení a obsahu solí ve slinách. Mikroskopicky se pozoruje, zda na vzorku slin dochází ke krystalizaci, díky které se zobrazují struktury podobné listu kapradí. Pokud ano, jedná se o plodné dny,

15

v dny neplodné je struktura amorfní. Lze použít i na vzorek jiných biologických tekutin, například cervikálního hlenu (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Slezáková, 2007). Metoda cervikální se odvíjí od fyziologických změn na děložním čípku v průběhu menstruačního cyklu. Žena pomocí samovyšetření zjišťuje tvrdost čípku, jeho postavení a rozevření branky. Když se čípek jeví jako tvrdý, je uložen níže poševnímu vchodu a jeho branka je uzavřená, jedná se o dny neplodné. V dny plodné naopak čípek změkne, posune se vzhůru a branka je pootevřená (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2007). Metoda rychlého stanovení LH v moči detekuje luteinizační hormon (LH) pomocí ovulačních testů běžně dostupných v lékárně. Zhruba jeden až dva dny před ovulací je prokazatelný vzestup tohoto hormonu. Jedná se o metodu finančně náročnou (Slezáková, 2007). Metoda symptotermální je kombinací výše uvedených postupů. Za základ se považuje kombinace metody hlenové a teplotní. Čím více metod se použije současně, tím více se zvyšuje jejich spolehlivost. Pokud alespoň jedna z metod prokazuje plodný den, měl by se za plodný považovat. Při zodpovědném užívání dosahuje Pearl index i méně než 3 (Roztočil, 2011). Kojení jako antikoncepce bylo původním mechanismem, kterým se regulovala reprodukce lidského druhu. U kojící ženy se fyziologicky vyskytuje amenorea, která je způsobena hyperprolaktinémií a hypoestrismem. Vlivem toho nedochází k ovulaci, a proto nemůže dojít k dalšímu otěhotnění. Aby tomu tak bylo i nadále, je důležité udržet neustále vysokou hladinu prolaktinu v krvi častým přikládáním dítěte ke kojení. Dítě by mělo být kojeno plně, minimálně 10krát za den, frekvence přikládání by měla být alespoň jednou za 4 hodiny a v noci nejdéle za 6 hodin. Při dodržení všech těchto podmínek je Pearl index na hodnotě asi 3. Nevýhodou této antikoncepční metody je subjektivně nižší intenzita i kvalita sexuálního života oproti ženám, které se rozhodly po porodu nekojit (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010).

1.3.2 Ženská bariérová antikoncepce Ženská bariérová antikoncepce se sice v současné době netěší velké popularitě, ale patří mezi nejstarší antikoncepční metody. Užívala se již v době starého Egypta, kdy ženy používaly pesar ze směsi krokodýlího trusu a medu. Svůj význam mají tyto metody

16

i v dnešní době, díky jejich ochraně proti pohlavně přenosným onemocněním (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Vaginální diafragma je flexibilní gumová membrána o přibližném průměru 6-10 cm, která je stlačitelná díky pružině zavedené v jejím obvodu. Pokud se žena pro tuto metodu rozhodne, měla by se nejdříve poradit se svým gynekologem, který ženě doporučí vhodnou velikost diafragmy a zároveň ji poučí o technice zavádění a odstranění. Diafragma se zavádí před pohlavním stykem do pochvy. Nejdříve se pomocí dvou prstů stlačí do oválu a poté se zavede tak, aby se opírala o symfýzu a o zadní klenbu poševní. Následně se takto ponechá dalších 6 hodin po pohlavním styku, poté ji lze vyjmout. Je vhodné tuto metodu, stejně jako ostatní metody ženské bariérové antikoncepce, kombinovat se spermicidními látkami. Hodnota Pearl indexu se při správném používání pohybuje okolo 4 (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Cervikální pesar (někdy také označovaný jako cervikální klobouček) je velmi podobný vaginální diafragmě, má i obdobné užívání, ale je menších rozměrů. Správně by se pesar měl přiložit k děložnímu hrdlu, na které se přisaje. Ženy udávají obtížné zavádění a ani Pearl index 8-12 (v některých literaturách uváděný až 20) nesvědčí v prospěch pesaru (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010). Ženský kondom – femidom je obdobou pánského kondomu, ale zavádí se do ženské pochvy a zároveň zakrývá i okraje poševního vchodu. Pracuje na stejném principu zachycení spermií. Je možná kombinace se spermicidními látkami, které se mohou aplikovat jak na femidom, tak i do něj. Ženy udávají u femidomu velké obtíže s manipulací (Citterbart, Henzl, Živný, 2001). Vaginální hubka cylindrického tvaru o rozměrech 4,5 cm na 3,5 cm je vyrobená z flexibilní hmoty polyuretanu a obvykle je napuštěna spermicidem nonoxynolem-9, který

se

díky

stlačování

hubky při

pohlavním

styku

postupně

uvolňuje.

Zavádí se před pohlavním stykem zvlhčená čistou vodou k děložnímu hrdlu, kde může být ponechána po 24 hodin, nicméně vyjmutí se doporučuje nejpozději do 60 hodin od zavedení. Pearl index se pohybuje kolem 5-8 (Rob, Martan, Citterbart, 2008).

1.3.3 Chemická antikoncepce Spermicidy jsou chemické látky, které svou přítomností v pochvě způsobují znehodnocení spermatu. Používají se před každým pohlavním stykem a mohou se užít 17

buď samotné anebo často v kombinaci s bariérovými metodami antikoncepce. Jednou ze spermicidních látek je nonoxynol-9, jenž je dostupný ve formě krému nebo pěny. Nejenom že mezi jeho přednosti patří výborný spermicidní účinek, ale také působí účinkem antimikrobiálním a antivirovým. Zároveň není dráždivý a nemá vliv na množení laktobacilů. Udávaný Pearl index 4. Mezi nové spermicidní látky patří benzalkonii chloridum, který ničí spermie do 10 sekund a zároveň má vliv na ničení choroboplodných bakterií a virů. Tento spermicid je k dostání ve formě vaginálních globulí nebo krému a působí po dobu 4 až 10 hodin. Pearl index okolo 0,68 až 2,8. Při používání spermicidních látek se nedoporučuje mytí mýdlem před a po souloži. Jedinými nevýhodami je možnost alergie na složky přípravků a menší komfort pohlavního styku (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Slezáková, 2007). Vaginální výplachy, které často byly používány v minulosti po pohlavním styku, se dnes považují za naprosto nedostatečnou metodu, vzhledem k tomu, že přítomnost spermií

ve

vejcovodu

lze

prokázat

již

za

90

sekund

po

ejakulaci

(Rob, Martan, Citterbart, 2008).

1.3.4 Nitroděložní antikoncepce Nitroděložní antikoncepce, zkratkou IUD (z anglického Intra Uterine Device) je jednou z nejspolehlivějších a zároveň nejčastěji používaných antikoncepčních metod, přičemž je známa již od antické doby. K širšímu rozvoji této metody došlo až v 60. letech minulého století, kdy se na trhu objevila inertní plastová tělíska s obsahem RTG kontrastní látky. Potvrzení o antikoncepčním účinku mědi vyvolalo vývin třetí generace nitroděložních tělísek s obsahem mědi. V současné době jsou na

vzestupu

nitroděložní

hormonální

tělíska

s

obsahem

levonorgestrelu,

který se kontinuálně uvolňuje po celou dobu zavedení (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Před zavedením nitroděložního tělíska je nutné gynekologické vyšetření doplněné cytologií a kolposkopií děložního hrdla. Aplikace se doporučuje třetí nebo čtvrtý den menstruace, kdy je děložní hrdlo fyziologicky pootevřené. Zavedení probíhá ambulantně pomocí speciálního aplikátoru. Tělísko se zavede do dělohy, co nejvýše k fundu, kde poté rozvine svůj tvar a uchytí se tak v dutině děložní. Pro kontrolu a následnou snazší extrakci se nechávají z děložního hrdla čnít vlákna. Doba vynětí tělíska je zcela na svobodném rozhodnutí ženy, tělíska jsou ale obvykle konstruována 18

na užívání po dobu 3 až 5 let. Extrakce se doporučuje ke konci menstruačního krvácení (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Nehormonální nitroděložní tělísko působí antikoncepčně v dutině děložní několika způsoby. Všechna tělíska využívají toho, že cizí těleso v dutině děložní vyvolává sterilní zánět, který vede k likvidaci spermií a zároveň zabraňuje nidaci oplozeného vajíčka. U měděných tělísek je účinek umocněn uvolňováním iontů mědi, které mají rovněž likvidační účinek na spermie. Zároveň přítomnost tělíska vyvolává zvýšenou peristaltiku vejcovodů, což způsobí předčasný transport vajíčka do dutiny děložní a následně jeho nemožnost se nidovat. Zavedené nitroděložní tělísko potlačuje riziko vzniku karcinomu endometria, naopak jeho nevýhodou je zesílení a prodloužení periodického krvácení. Spolehlivost je velmi vysoká, Pearl index se pohybuje v rozmezí 0,1-1,0, ovšem hormonální tělíska jsou ještě účinnější (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Hormonální nitroděložní tělísko (nitroděložní systém) působí stejnými způsoby jako tělíska nehormonální, avšak navíc působí i účinek syntetického levonorgesterelu, jenž tělísko obsahuje. Po aplikaci tělíska se většinou objevuje asi tři měsíce trvající, na intenzitě postupně ztrácející krvácení, které následně zcela vymizí a znovu se objeví cyklické krvácení ve stejné frekvenci jako před zavedením tělíska, ovšem s velmi omezenou intenzitou. U přibližné pětiny žen dojde až k úplnému zastavení krvácení. Tohoto jevu lze využít pro léčbu hyper- či polymenorey a dysfunkčních krvácení. Účinek hormonů rovněž redukuje riziko hyperplazie a karcinomu endometria. Kontraindikací hormonálních tělísek je karcinom prsu v anamnéze. Tělíska se těší velmi vysoké

spolehlivosti

-

Pearl

index 0,02

(Rob, Martan, Citterbart, 2008);

(Roztočil, 2011). Kontraindikací je především těhotenství a podezření na těhotenství. Nitroděložní tělíska nelze zavést u žen s nepravidelným tvarem dutiny děložní a s maligním nebo zánětlivým onemocněním rodidel. Rovněž tuto metodu nemohou využívat ženy s poruchami krevní srážlivosti a ženy na antikoagulační léčbě. Také je tělísko kontraindikováno u stavů po srdečních operacích, se srdečními vadami a neposlední řadě i u alergie na plast či měd (Rob, Martan, Citterbart, 2008). S neustálým vývinem nitroděložní antikoncepce ubývá jejích komplikací. Stále je tu ovšem riziko aktinózy vnitřních rodidel a pánve (zánětlivé pánevní onemocnění PID) 19

v případě dlouhodobého ponechání tělíska v dutině děložní. Jako nežádoucí účinky se projevují bolesti v podbřišku, krácení a špinění. Také může dojít ke spontánní migraci tělíska mimo dutinu děložní nebo spontánnímu vyloučení tělíska při menstruaci. Ačkoliv je metoda vysoce spolehlivá, otěhotnění vyloučit zcela nelze a pokud k němu dojde, je zvýšené riziko mimoděložní lokalizace. U intrauterinního těhotenství hrozí vyšší riziko potratu.

Poranění dělohy při aplikaci tělíska je velmi vzácné

(Rob, Martan, Citterbart, 2008).

1.3.5 Kombinovaná hormonální antikoncepce Celosvětově nejpreferovanějším typem kontracepce je kombinovaná hormonální antikoncepce. Kombinovanou se označuje z toho důvodu, že obsahuje vždy kombinaci estrogenu a progestinu (nejčastěji ethinylestradiol a levonorgestrel). Podle množství estrogenu v daném preparátu se dělí kombinovaná hormonální antikoncepce na antikoncepci s vysokou, nízkou a velmi nízkou dávkou estrogenu. Rovněž lze preparáty rozdělit podle druhu obsaženého progestinu, který tvoří antikoncepci takzvanou přidanou hodnotu. Preparáty, které obsahují antiandrogenní progestiny zlepšují mastnou pleť, akné, hirsutismus a alopecii mužského typu. Naopak preparáty s antimineralokortikoidními progestiny nezvyšují tělesnou hmotnost v důsledku zadržování vody a poskytují úlevu u žen s mastodynií a premenstruačním syndromem. V současnosti se kombinovaná hormonální antikoncepce nabízí ve formě tabletek, náplastí a ve formě transvaginální antikoncepce (Dutton, Edensmore, Turner, 2010); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Mechanismus účinku kombinované hormonální antikoncepce se zakládá na blokaci ovulace. Podávané syntetické hormony zapříčiní cestou negativní zpětné vazby útlum sekrece tělu vlastních gonadotropinů a tím dochází k blokádě ovulace. Zároveň mění charakter cervikálního hlenu, který tak je vazký po celou dobu cyklu. Principem podávání kombinovaných preparátů je určit ženě takovou dávku, která je ještě účinná a zároveň ještě nemá negativní dopad. Jako antikoncepční metoda jsou tyto preparáty mimořádně

spolehlivé, Pearl

index se

udává

0,1 až 0,2

(Hynie, 2001);

(Martínková, 2007); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Než je ženě antikoncepce předepsána, musí projít řádným vyšetřením. V prvé řadě je nutné se zaměřit na anamnézu s důrazem na choroby, které jsou této antikoncepci 20

kontraindikací. Důležitým faktorem je i kouření a věk ženy. Poté je nutno provést běžné gynekologické vyšetření s odběrem cervikální cytologie a s palpačním vyšetřením prsů. Rovněž je ženě změřen krevní tlak a tělesná hmotnost. V případě negativní anamnézy a plného zdraví není nutné odebírat krev na kontrolu jaterních testů. Lékař podrobně seznámí ženu s antikoncepcí a řádně ji poučí. Pokud žena nemá žádné obtíže, první kontrola

následuje

za

tři

měsíce

a

potom

vždy

jednou

za

rok

(Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Dle skladby složení tabletek a způsobu podávání lze rozlišit preparáty kombinované hormonální perorální antikoncepce na preparáty monofázické, bifázické, trifázické a kombifázické. Monofázické, neboli jednofázové preparáty, jsou preparáty se stabilním složením i dávkou hormonů v tabletě, která se během užívání po celý cyklus nemění. U bifázických (dvoufázových) preparátů mají všechny tabletky konstantní dávku ethinylestradiolu, ale v prvních 11 tabletách je snížené množství progestinu. Dávky hormonů v trifázických (třístupňových) preparátů jsou sestaveny tak, aby se co nejvíce přiblížili fyziologickému rytmu mentruačního cyklu za účelem celkové snížení dávky gestagenu při zachování antikoncepčního účinku. Alternativou bifázických preparátů jsou preparáty kombifázické, u kterých se od osmé tablety konstantně snižuje dávka estrogenu a naopak zvyšuje dávka gestagenu (Hynie, 2001); (Martínková, 2007); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Antikoncepční náplast se aplikuje jedenkrát týdně po dobu tří týdnů, poté následuje týdenní pauza. Vhodnými místy k aplikaci jsou například břicho, stehna, hýždě a vnější část

paže.

Spolehlivost

antikoncepčních

náplastí

je

naprosto

srovnatelná

s kombinovanou antikoncepcí perorální, ovšem s tou výhodou, že tělo nezatěžují výkyvy hladin

účinných

látek a

jejich metabolismus

neprochází

primárně

metabolismem v játrech. Může dojít k podráždění kůže v místě aplikace náplasti (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Transvaginální antikoncepci představuje ohebný vaginální kroužek o průměru 5,4 cm, jenž se zavádí do pochvy na dobu tří týdnů, poté se vyjímá a týden se neužívá. Kroužek postupně uvolňuje kombinaci ethinylestradiolu a etonogestrelu. Obnáší minimální nežádoucí účinky a nikterak nebrání pohlavnímu styku. Pearl index se udává 0,65 (Rob, Martan, Citterbart, 2008).

21

Užívání kombinované hormonální antikoncepce je z medicínského hlediska zcela kontraindikované v době těhotenství, u žen s prokázanou trombofilní mutací a poruchami jaterních funkcí. Také je užívání zcela nevhodné pro ženy, které se léčí, nebo někdy léčily s hormonálně závislým karcinomem a rovněž pro ženy, která prodělaly jakoukoliv formu cerebrální ischémie nebo trpí těžkými migrénami. U kuřaček nad 35 let se užívání kombinované antikoncepce rovněž nedoporučuje, jelikož kouření podporuje riziko nežádoucích účinků (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Užívání antikoncepce by se mělo velmi zvážit u žen s chronickými onemocněními, jako jsou například hypertenze nebo diabetes mellitus, také při výskytu žlučníkových konkrementů a při pozitivní rodinné anamnéze na arteriální choroby. Dále je také nutno užívání zvážit u žen s roztroušenou sklerózou, u žen trpících migrénami, depresemi nebo

epilepsií

a

u

žen

dlouhodobě

imobilizovaných

a

obézních

(Rob, Martan, Citterbart, 2008). Hormonální preparáty působí nejenom na reprodukční systém, ale na celý lidský organismus a vzhledem k tomu, že některé ženy užívají hormonální perorální antikoncepci i déle než 10 let, bylo v souvislosti s jejím užíváním prokázáno několik vedlejších příznivých i nepříznivých účinků. Velmi příznivě působí hormonální perorální antikoncepce na snížení výskytu karcinomů endometria, ovaria a kolorekta. Reguluje nepravidelný menstruační cyklus a zároveň u něj snižuje krevní ztráty. Také snižuje projevy akné a působí preventivně na vznik mimoděložního těhotenství. U uživatelek perorální hormonální antikoncepce je rovněž zaznamenaný snížený výskyt pánevních gynekologických zánětů a také výskyt benigních mastopatií a ovariálních cyst (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Nejvýraznější riziko této antikoncepce spočívá v riziku trombembolické nemoci, které je u uživatelek kombinované hormonální antikoncepce zvýšeno 2 až 3 krát. Tento stav zapřičiňuje trombembolický účinek estrogenů, jež zvyšují krevní srážlivost, vasodilataci a přilnavost krevních destiček. Obecně je riziko trombembolické nemoci vyšší u kuřaček a u starších žen. Kombinované preparáty svým účinkem mohou mírně elevovat krevní tlak a zvyšují riziko kardiovaskulárního onemocnění. Také negativně ovlivňují

lipidový

metabolismus,

zvyšují

riziko

hepatocelulárního

adenomu

a karcinomu prsu. Poměrně často dochází při užívání ke zvýšení tělesné hmotnosti, nauzee, zvracení, bolestem hlavy s očními příznaky a také k depresím. V případě, 22

že se objeví nepravidelný menstruační cyklus, je nutné změnit preparát. Antikoncepční účinek preparátů se snižuje při současném užívání některých antibiotik, barbiturátů, chemoterapeutik či antiepileptik. Rovněž se udává, že má kombinovaná hormonální antikoncepce negativní vliv na libido, ale v tomto případě je to spíše způsobeno psychologickými faktory než faktory endokrinními (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Užívání tabletek zpravidla začíná prvním dnem menstruace a tím je žena chráněná již od prvního dne užívání. Pokud se s užíváním začne až od 2. až 5. dne cyklu, nástup účinku přichází až 8. den užívání. U přípravků obsahujících estradiol valerát je tomu tak až od 10. dne užívání. Nejčastější způsob podávání tabletek spočívá v simulaci přirozeného cyklu, kdy žena užívá 21 dní tabletky s účinným preparátem a následně 7 dní tabletky neužívá anebo užívá tabletky bez účinného preparátu sloužící pouze jako doplněk

stravy.

Pauza

v

užívání

účinného

preparátu

vyvolá

takzvané

pseudomenstruační krvácení ze spádu hormonální hladiny. Tabletky by se měly podávat pravidelně ve stejnou denní hodinu. V současné době se na trhu začaly objevovat i preparáty, které se užívají 24 dní, a poté následuje 4 denní pauza. Jejich výhoda tkví ve zkrácené době krvácení. V případě, že žena zapomene užít tabletku a užije ji do 12 hodin od pravidelné doby podávání, antikoncepční účinek zůstane zachován. Pokud žena zvrací do dvou hodin od podání tabletky, je nutné užít jinou (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011).

1.3.6 Gestagenní antikoncepce Gestagenní antikoncepcí se rozumí metody, které spočívají v kontinuálním udržování nízké hladiny syntetického gestagenu v krvi. Toho se docílí aplikováním gestagenů buď perorální formou, formou depotních injekcí, podkožních implantátů nebo vaginálních kroužků. Progestiny tak mění cervikální hlen, blokují ovulaci, mění peristaltiku vejcovodů a strukturu endometria (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Hlavní výhoda těchto metod tkví v malém množství kontraindikací, jelikož se hodí i pro nemocné ženy. Zároveň gestagen ovlivňuje i cervikální hlen, který se stává hustým, vazkým a neprostupným pro spermie. To mimo jiné snižuje riziko pánevní zánětlivé

nemoci

(Koudelková,

2013);

(Rob,

Martan,

Citterbart,

2008);

(Roztočil, 2011). 23

Velmi častou komplikací gestagenních preparátů jsou nepravidelnosti menstruačního cyklu. Nejčastěji se objevuje amenorea u depotních injekcí (asi u 80 % žen), u minipilulek je tomu tak u asi jedné třetiny žen. To může být považováno i za benefit v případě žen trpících anémií, premenstruačním syndromem nebo endometriózou. U depotních injekcí se ženám může zhoršit akné, dochází k hmotnostnímu přírůstku a poklesu libida. Naopak u depotních injekcí jako u jediných z gestagenních metod se

zvýšeně

neobjevují

funkční

ovariální

cysty

(Koudelková,

2013);

(Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Jedinou kontraindikací gestagenní antikoncepce je karcinom prsu. Absolutní kontraindikací je v době do pěti let od skončení léčby, po těchto pěti letech je již kontraindikací relativní (Koudelková, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Perorální forma (minipilulka) spočívá v každodenním nepřerušovaném užívání perorálních preparátů s lynestrenolem a desogestrelem. Tato metoda je velmi vhodná pro kojící ženy, ženy po 40. roce věku a také pro ženy, které díky obsahu estrogenů nemohou užívat kombinovanou hormonální antikoncepci. Minipilulky zcela nezablokují ovulační cyklus a dochází u nich k velmi častému a nepravidelnému krvácení a špinění. Relativní indikací je ektopická gravidita v anamnéze ženy. Pearl index se pohybuje na hodnotě 0,5 (Koudelková, 2013); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Injekční forma gestagenní antikoncepce se aplikuje intramuskulárně jedenkrát za 13 týdnů, přičemž první injekci je nejlepší podat během menstruace. Díky účinné látce depotního medroxyprogesteron acetátu dochází k blokádě ovulace. Tím se sníží intenzita menstruačního krvácení a u některých žen vymizí úplně. Avšak některé ženy dlouhodobě špiní. Pearl index se udává 0,01. Tato antikoncepce není vhodná pro ženy do 20. roku věku. A to z důvodu zdlouhavého návratu plodnosti a také pro vliv na kostní denzitu (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Podkožní implantáty ve formě tyčinek s obsahem gestagenu etonogestrelu se zavádí na dobu tří let pod kůži na vnitřní straně paže. Gestagen se z tyčinky postupně v kontinuálních dávkách uvolňuje a po extrakci tyčinky dochází k téměř okamžitému znovuobnovení plodnosti. U této metody se opět objevuje špinění a nepravidelné krvácení i amenorea. Metoda má stejné výhody jako minipilulky zároveň nijak

24

negativně neovlivňuje metabolismus cholesterolu. Je metodou extrémně spolehlivou Pearl index je 0,1 (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Vaginální kroužky vyrobené ze silikonu se zavádí kolem děložního hrdla a postupně uvolňují gestagen (Rob, Martan, Citterbart, 2008).

1.3.7 Postkoitální antikoncepce Do postkoitální antikoncepce (intercepce) se zahrnují všechny antikoncepční metody, které se užívají až po nechráněném pohlavním styku a nejsou určené k trvalému užívání. Pro ženy je postkoitální antikoncepce vhodnou volbou v případech neočekávaného,

nechráněného

pohlavního

styku,

v

případech

selhání

stálé

antikoncepční metody anebo v případě znásilnění (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Mechanismus účinku závisí na fázi menstruačního cyklu, ve které se postkoitální metoda užije. V období před ovulací metoda zabrání ovulaci a v období po ovulaci naruší funkci žlutého tělíska a změní strukturu endometria, které znemožní nidaci. Takto hormonální metody sníží možnost těhotenství asi na jednu čtvrtinu oproti nechráněnému styku. To znamená, dojde k otěhotnění ani ne u 1 % žen (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Vedlejší účinky nejsou mimo nauzeu a zvracení žádné. V případě zvracení ovšem může dojít ke snížení účinnosti metody. Ve většině případů metodu není vhodné používat ve vyšší frekvenci, než jedenkrát za měsíc (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Metody Vysoké dávky estrogenů používané v minulosti se dnes již nedoporučují pro své značné nežádoucí účinky. Vysoké dávky gestagenů jsou v současné době nejpreferovanější metodou. Používají se dvojím způsobem. První způsob lze užít jako antikoncepční metodu u žen, které mají velmi malou frekvenci pohlavního styku (maximálně 2x měsíčně). Po každém takovémto styku žena užije jednu tabletku 0,75 mg levonorgestrelu do jedné hodiny a v případě opakované soulože ještě druhou tabletu za následujících 8 hodin po užití první tablety.

25

Pokud by tuto metodu užívala žena častěji než 2x do měsíce, docházelo by k poruchám cyklu. Pearl index udávaný 3-8. Druhým způsobem užití této metody je užití jako emergency antikoncepce do 72 hodin po nechráněném pohlavním styku. V tomto případě se užívá dvou tabletek po 0,75 mg levonorgestrelu. První tabletka se užívá do zmiňovaných 72 hodin, druhá za 12 hodin po té první. Riziko selhání je v rozmezí 1,1-2,7 % (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Estrogen – progestační směsi ("Yuspe-metoda") se užívají jako postkoitální antikoncepce do 72 hodin po nechráněném pohlavním styku. Obvykle se jedná o dvě tabletky preparátů kombinované hormonální antikoncepce obsahujících kombinaci ethinylestradiolu a levonorgestrelu. První tabletka se tedy užije do 72 hodin po styku a druhá následuje 12 hodin po první tabletce. Často je tato metoda doprovázena nauzeou a zvracením. Do 21 dnů nastane u většiny žen krvácení ze spádu hormonální hladiny. Úspěšnost této metody se odhaduje na 98,2 %. Komplikace tkví pouze v teoretickém riziku poškození vývoje plodu v případě těhotenství anebo ve

zvýšeném

riziku mimoděložního těhotenství. Trombembolická

nemoc

je

u této metody kontraindikací (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Mifepriston (RU 486) je antagonista progesteronu, který účinně zabrání nežádoucímu otěhotnění v 80% případů. Jeho užití je vhodné v dávce 10 mg do 5 dnů (120 hodin) po

nechráněném

pohlavním

styku,

kdy zabrání

ovulaci

(Křepelka,

2013);

(Rob, Martan, Citterbart, 2008). Zavedení IUD jako postkoitální ATK se používá do 5 dnů (120 hodin) po nechráněném pohlavním styku. Zavedení znemožní nidaci vajíčka a tudíž je spolehlivost téměř 100%. Je zapotřebí se řídit kontraindikacemi zavedení IUD a provést zákrok v antibiotické cloně (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011).

1.4 Mužské antikoncepční metody Výběr mužských antikoncepčních metod je značně omezený. V současné době je mimo přirozených metod k dispozici pouze pánský kondom, ostatní metody jsou zatím ve fázi testů nebo experimentů (Rob, Martan, Citterbart, 2008).

26

1.4.1 Mužské přirozené metody antikoncepce Coitus interruptus (přerušovaná soulož) je technika známá již od starověku, jejím principem je přerušení pohlavního styku těsně před vyvrcholením muže a následná ejakulace mimo rodidla ženy. Značnou výhodou této metody je její naprostá dostupnost, při náhodné souloži by však měly páry dát přednost použití pánského kondomu. Přerušovaná soulož nemá žádné nežádoucí účinky, ale zato i přes správnou techniku může dojít k selhání metody. Selhání může být jednak způsobeno přítomností spermií v takzvaných Skeneho parauretrálních žlázkách penisu a také v preejakulační tekutině. Pokud dojde k opakované souloži, je nutné, aby se partner před každou další souloží vymočil. Kontraindikací této metody je snad jenom předčasná ejakulace a neschopnost muže sebekontroly. Pearl index u ideálního uživatele je asi 5, u běžného až 20 (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). Další mužskou přirozenou metodou antikoncepce je například coitus reservatus, což je technika, při které vůbec nedojde k orgasmu muže. Také sem lze zařadit metoddu coitus saxonicus, při níž žena před vyvrcholením stiskne penis muže s močovou trubicí a tím způsobí retrográdní ejakulaci. V žádném případě ale nelze považovat za antikoncepci techniku coitus ante portas, při které partneři provozují pohlavní styk pouze do poševní předsíně. Touto technikou není riziko otěhotnění téměř vůbec sníženo (Roztočil, 2011).

1.4.2 Mužská bariérová antikoncepce Kondom (prezervativ) je pouzdro, jenž se před souloží nasazuje na ztopořený mužský penis a má za úkol zachytit spermie. Je znám již z antických dob a původně byl zamýšlen jako ochrana před pohlavně přenosnými onemocněními. Nejdříve se používaly kondomy vyrobené ze zvířecích střev a močových měchýřů, zlomovým bodem bylo až zavedení gumy, které tuto metodu značně zkvalitnilo. Dnes jsou kondomy vyráběny z latexu, polyuretanu anebo z ovčího střeva (zvaný jako "naked skin" kondom). Zároveň je většina kondomů v dnešní době s obsahem spermicidu noonoxynol-9. Obliba kondomu v průběhu doby byla nestálá. Dnes je oceňován za svůj hygienický aspekt, ale zároveň je odsuzován za svou nízkou spolehlivost (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010); (Weiss, 2010).

27

U této metody je důležité její správné užívání. Kondom by měl být uschovaný vždy v suchu a chladu, neměl by být vystaven teplotním výkyvům a mechanickému opotřebení. Před použitím je nutné zkontrolovat expiraci a celistvost kondomu nafouknutím. Při manipulaci s kondomem by nemělo dojít ke styku s rukama, které jsou ošetřené pleťovým krémem, mlékem anebo do styku s dlouhými nehty. Kondom se navléká těsně před pohlavním stykem a je nutné z něj vymáčknout vzduch. Po souloži se nedoporučuje setrvávat ve styku a opatrně kondom sejmout a ještě jednou prohlédnout jeho celistvost. Při kombinaci dvou kondomů používaných zároveň je díky tření vyšší riziko protržení obou kondomů. Naopak se doporučuje kombinace se spermicidními látkami. U ideálního uživatele se Pearl index pohybuje kolem 3-4, běžný uživatel dosahuje indexu 10 (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010); (Weiss, 2010). Nespornou výhodou této metody je její účinek nejenom jako ochrany před otěhotněním, ale i jako ochrany před pohlavně přenosnými onemocněními. Tento účinek se pohybuje kolem 90 %. Také je velmi dobře dostupný, praktický a snižuje riziko cervikální dysplazie a karcinomu cervixu. Jako nevýhodu lze vidět snížený sexuální prožitek ze strany muže a v některých případech i ze strany ženy. Alergie na latex je jedinou kontraindikací této metody (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Urbanová, 2010); (Weiss, 2010).

1.5 Sterilizace Sterilizace jako trvalá nereverzibilní antikoncepční metoda spočívá v chirurgickém zákroku, který znemožní další těhotenství. Provádí se sterilizace ženská i mužská. Ve světě je více využívána metoda ženské sterilizace oproti sterilizaci mužské v poměru 3:1. Tuto metodu lze doporučit především párům, které již potomky mají a do budoucna si další nepřejí. Je vhodná i při vážném onemocnění jednoho z partnerů, kdy by další těhotenství bylo medicínsky kontraindikováno. V každém případě by měli být partneři informováni o trvalosti tohoto výkonu a o jeho důsledcích (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Weiss, 2010). Sterilizace je antikoncepční metodou velmi spolehlivou. Samozřejmě se nejedná o 100 % ochranu, nicméně Pearl index u ženské sterilizace se udává 0,02 a u mužské sterilizace 0,01 (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010).

28

1.5.1 Ženská sterilizace Pro provedení sterilizace musí být žena starší 18 let a její žádost musí být schválena komisí na základě posouzení. Jednotlivé indikace ke sterilizaci jsou dány vyhláškou o provádění sterilizace z roku 1972 a jsou charakteru všeobecně zdravotního, porodnického, genetického a klasického antikoncepčního. Obvykle se ovšem ke sterilizaci uplatňují následující důvody: Pokud žena prodělala opakovaný císařský řez a bylo by velmi pravděpodobné, že by se případné další těhotenství ukončovalo rovněž císařským řezem. Pokud má žena čtyři děti a další si již nepřeje nebo pokud žena má tři děti a je starší 35 let. Anebo pokud je ženě více než 40 let (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Základní princip metody spočívá ve zneprůchodnění vejcovodů, proto je sterilizaci dobré provádět ve folikulární fázi cyklu. K vejcovodům lze získat přístup buď klasicky laparotomií, vaginální cestou, transcervikálně či laparoskopicky. Operační zákrok se nejčastěji provádí laparoskopickou metodou. Při operaci se nejčastěji nadzdvižený vejcovod v isthmické části zkoaguluje na ploše asi 1,5 cm a následně se v zkoagulovaném prostoru přestřihne. V případě použití laparoskopické metody je hospitalizace velmi krátká anebo lze sterilizaci provést i ambulantně. Laparotomický přístup se volí pouze u těch případů, kdy je laparotomický řez prováděn z jiného důvodu, zejména při císařském řezu (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011). Jenom velmi vzácně se vyskytují u sterilizace komplikace spojené s operací. Spíše se vyskytují následky psychologického charakteru. Některé ženy mohou i přes důkladnou psychologickou přípravu velmi těžce nést ztrátu své reprodukční schopnosti. Refertilizace je po výkonu opět možná, procento úspěšnosti se uvádí kolem 70 %, avšak v těchto případech se většinou volí metody fertilizace in vitro (IVF) a embryotransfer (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010).

1.5.2 Mužská sterilizace Na celém světě využívá metodu mužské sterilizace asi 40 miliónů mužů, ovšem v České republice je stále málo oblíbená. Podmínky mužské sterilizace jsou dané stejnou vyhláškou jako podmínky sterilizace ženské a provádí se rovněž na žádost pacienta (Weiss, 2010). 29

Nejčastějším způsobem provedení mužské sterilizace je takzvaná metoda vazektomie. Jedná se o jednoduchou operaci prováděnou většinou za lokální anestezie a trvá kolem 20 minut. Spočívá v chirurgické resekci asi 3 cm chámovodů ve skrotálním vaku a následném uzavření pahýlů suturou. V některých případech se mohou pahýly opatřit pomocí termokoagulace a nebo na ně umístit klipy. Operaci zpravidla vykonávají urologové. Účinek operace potvrdí až spermiogram provedený po minimálně 10 ejakulacích (lépe po 15 až 30) od provedení operace, ve kterém by se měla prokázat azoospermie. U jiných metod mužské sterilizace se používají ligatury nebo svorky, kterými se chámovod pouze podváže. Také se mohou do chámovodu aplikovat sklerotizující či okluzivní látky, jež následně chámovod uzavřou. Spolehlivost těchto metod

je

ovšem

nižší,

než

spolehlivost

klasické

vazektomie

(Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Roztočil, 2011); (Weiss, 2010). Jako komplikace se přibližně u 3 % vazektomií vyskytnou hematomy nebo infekce v místě rány. Někteří muži po sterilizaci trpí chronickou skrotální bolestí a u některých mužů

se

objeví

zvýšená

hladina

cirkulujících

protilátek

proti

spermiím.

Refertilizace je možná opět pouze chirurgickou cestou pomocí rekonstrukční operace chámovodu. Úspěšnost se z hlediska anatomického pohybuje v rozmezí 30 až 50 %, ovšem návrat plodnosti je zaznamenán pouze asi u poloviny těchto případů (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Weiss, 2010).

1.6 Interrupce Interrupcí se označuje umělé ukončení těhotenství (UUT, někdy také UPT – umělé přerušení těhotenství), tedy výkon, jenž odstraní vitální plodové vejce z dutiny děložní. Zařazuje se mezi prostředky plánovaného rodičovství, ale není preventivního charakteru, spíše krizovým řešením. Dle vyhlášky se v České republice provádí interrupce jednak na žádost ženy a jednak ze zdravotních důvodů. Volba konkrétního způsobu ukončení těhotenství závisí především na celkovém zdravotním stavu ženy, na paritě a na délce gravidity. V každém případě je žena je nucena podepsat řádný informovaný souhlas o výkonu a o všech možných rizicích a pozdních následcích. Ženy od 16 do 18 let mohou samy zažádat o interrupci, u žen pod 16 let je nutné kontaktovat

zákonné

zástupce

(Hájek,

Čech,

Maršál,

2014);

(Rob, Martan, Citterbart, 2008).

30

Žena může do 12. týdne těhotenství zažádat o provedení umělého přerušení těhotenství. V tomto případě žena hradí gynekologické, předoperační, laboratorní a ultrazvukové vyšetření, včetně výkonu, anestezie a hospitalizace na vlastní náklady. Interrupci nelze provést, pokud žena zároveň trpí nějakou formou akutního zánětlivého onemocnění rodidel nebo interval mezi předchozí interrupcí a stávající je kratší než 6 měsíců. Do tohoto pravidla se nezahrnují ženy, které mají dvě a více dětí, ženy starší 35 let a ženy, které otěhotněly v důsledku znásilnění (Hájek, Čech, Maršál, 2014); (Rob, Marvan, Citterbart, 2008). Těhotenství lze ze zdravotních důvodů přerušit i po 12. týdnu těhotenství a je hrazené pojišťovnou. Zejména lze takto učinit v situacích, kdy je ohroženo zdraví a život ženy nebo je-li diagnostikován života neschopný plod či plod s těžkým poškozením. Veškeré zdravotní

důvody

jsou

vypsané

v

příloze

vyhlášky

číslo

75/1986

Sb.

(Hájek, Čech, Maršál, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). U většiny ukončení těhotenství nedochází k psychologickým důsledkům, ale k pocitům úlevy. Negativně na interrupci reaguje asi 10 % žen, zejména ženy, které byly nuceny interrupci podstoupit ze zdravotních důvodů (Rob, Martan, Citterbart, 2008); (Weiss, 2010).

1.6.1 Umělé ukončení těhotenství v prvním trimestru Miniinterrupci lze provést do 49. dne od poslední menstruace. Platí, že čím dříve se těhotenství ukončí, tím méně má zdravotních důsledků. Těhotenství je nutno předtím prokázat vizualizací gestačního váčku v děloze ultrazvukem. V ČR se takto ukončuje více než 80 % interrupcí. Miniinterrupce se obvykle provádí za krátkodobé intravenózní anestezie v gynekologické poloze. Nejdříve se zdilatuje hrdlo děložní Hegarovými dilatátory, poté se hrdlo zafixuje americkými kleštěmi a zavede se do něj vakuumaspirační kanyla. Po odsátí plodového vejce a deciduí pomocí podtlaku se ještě dutina děložní zreviduje malou tupou kyretou a děložní obsah se odešle na histologické vyšetření. Následující dvě hodiny žena setrvá na lůžku a poté odchází domů. Je nutná následná kontrola (Hájek, Čech, Maršál, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Klasická instrumentální interrupce se již provádí za krátkodobé hospitalizace v celkové anestezii a je možné ji uskutečnit do 12. týdne těhotenství. Postup je obdobný jako u miniinterupce, ovšem u starších těhotenství je nutné větší dilatace děložního 31

hrdla a k vybavení plodu je používáno kyrety a potratových kleští. Interrupce se zakončuje revizí dutiny děložní a u žen Rh negativních aplikací anti Rh imunoglobulinu nejpozději do 72 hodin po výkonu. Lze také užít uterotonik ke snížení krevních

ztrát

a

zkontrahování

dělohy

(Hájek,

Čech,

Maršál,

2014);

(Rob, Martan, Citterbart, 2008). Komplikace jsou obecně vzácné, ale častěji se vyskytují u klasické interrupce po 8. týdnu těhotenství. Při výkonu může dojít například k poranění děložního hrdla, k perforaci dělohy nebo mohou v dutině děložní zůstat rezidua plodového vejce. Rovněž jsou s těmito výkony spojovány zánětlivé komplikace a vznik Ashermanova syndromu (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Farmakologické

ukončení

těhotenství

je

možné

pomocí

antiprogesteronu

mifepristonu, který se vyspělých státech k tomuto účelu využívá. Žena v rámci zákroku musí podstoupit tři ambulantní kroky. V prvním kroku žena perorálně užije mifepriston, jenž devitalizuje embryo. Za dalších 36 až 48 hodin se ve druhém kroku ženě vaginálně aplikuje misoprostol, který do 24 hodin vypudí plodové vejce. Vypuzení je doprovázeno slabými bolestmi a krvácením a u většiny případů dojde k vypuzení kompletnímu, tudíž je potřeba revize dutiny děložní pouze u 3 % žen. V posledním kroku se žena zúčastní povinné kontroly do 14 dnů, v rámci které lékař provede gynekologickou a ultrazvukovou kontrolu a posouzení úspěšnosti výkonu (Hájek, Čech, Maršál, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008).

1.6.2 Interrupce ve druhém trimestru těhotenství Medikamentózní ukončení těhotenství se provádí již od 70. let minulého století. Před vlastní indukcí potratu je většinou je zapotřebí preindukce děložního hrdla pomocí prostaglandinů, která se provádí večer před indukcí. Následující den se po dirupci vaku blan dle zvyklosti oddělení zavedou intramniálně prostaglandiny nebo se podá infuze s oxytocinem. Děložní kontrakce by měly nastoupit do 2 až 6 hodin. Je vhodné podání spasmolytik nebo aplikování epidurální analgézie. Do 24 hodin by mělo dojít k potratu plodového

vejce,

v

případě

neúspěchu

se

může

indukce

zopakovat

(Hájek, Čech, Maršál, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008). Operační ukončení těhotenství se indikuje ve výjimečných případech a provádí se za pomocí takzvaného malého císařského řezu (SC minor). Tento výkon negativně 32

ovlivňuje fertilitu ženy do budoucna, jelikož se řez vede na nerozvinutém dolním děložním segmentu. Většinou se k tomuto ukončení přistupuje ze závažných, život ohrožujících

důvodů

a

v

případě

kontraindikace

prostaglandinů

(Hájek, Čech, Maršál, 2014); (Rob, Martan, Citterbart, 2008).

1.7 Pohlavně přenosná onemocnění Pohlavně přenosná onemocnění, často označovaná jako STD (z anglického "Sexually Transmitted Diseases") nebo také STI ("Sexually Transmitted Infections") jsou skupinou onemocnění, která se přenášejí buď téměř výhradně pohlavním stykem, anebo převážně pohlavním stykem. V dnešní době je incidence těchto onemocnění na vzestupu převážně u mladých a sexuálně aktivních lidí. Infekce postihují nejenom pohlavní orgány, ale i jiné lokalizace – například ústa, konečník či oči (Slezáková, 2008). Predispozičními faktory pohlavně přenosných onemocnění jsou především sexuální promiskuita, prostituce, homosexualita a bisexualita a mezinárodní pohyb lidí ve smyslu turistického ruchu, útěku běženců, přesunu vojáků apod. (Slezáková, 2011). Pokud se infekce rozšíří i na další orgány, může dojít až peritonitidě. Jedním z trvalých následků infekce pohlavně přenosnými chorobami je dopad na funkce pohlavních orgánů ženy. Žena do budoucna může trpět sterilitou, infertilitou anebo mít sklony k předčasným porodům. V případě těhotenství se infekce může přenést na plod transplacentárně, při porodu anebo po porodu kojením. Zároveň infekce přispívají k tvorbě karcinomu děložního hrdla. Infekce také mají negativní psychosociální dopad na jedince a v krajním případě tato onemocnění končí až smrtí (Slezáková, 2011). Prevence jedince má význam hlavně v řádné sexuální výchově o dodržování hygienických opatření v pohlavním životě. Jako preventivní opatření je vhodné zařadit používání bariérových antikoncepčních metod a u dívek také preventivní vakcinaci HPV. Mezi systémová preventivní opatření patří povinný screening všech těhotných na syfilis a HIV a screening všech dárců krve a orgánů. Dalším preventivním krokem jsou kredeizace novorozenců po porodu. Rovněž preventivně působí kontrola rizikových osob, jakými jsou prostituti, prostitutky a drogově závislí (Slezáková, 2007); (Slezáková, 2011).

33

1.7.1 Infekce šířené téměř výhradně pohlavním stykem Jedná se o takzvané klasické pohlavní choroby, jsou sledované a podléhají povinnému hlášení na hygienickou stanici pro prevenci vzniku a šíření infekce. Osoba, která onemocní pohlavně přenosným onemocněním, je ze zákona povinná se zúčastnit léčby a docházet na následná kontrolní vyšetření. Rovněž také musí odevzdat lékaři seznam osob, se kterými byla ve styku. Osoby se následně vyhledají a musí dojít k jejich preventivnímu vyšetření. Léčba pohlavně přenosných onemocnění přísluší dermatovenerologovi, stejně jako odevzdání informací o povinném hlášení do národního registru pohlavních chorob. Informace se poté dále předávají ke zpracování Světové zdravotnické organizaci WHO (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009); (Slezáková, 2007); (Slezáková, 2008). Syfilis (příjice nebo také lues) byl velkým problémem ještě na začátku minulého století. Vyskytuje se napříč populací celého světa a jeho výskyt se rapidně snížil až po objevu penicilinu. Jedná se tedy o onemocnění vyvolané Treponemou pallidum, bakterií, která proniká porušenou kůží a sliznicemi, převážně v oblasti genitálií a úst. Odtud se šíří do spádových lymfatických uzlin, kde se bakterie pomnoží a následně vyvolá hematogenní rozsev postihující různé orgány. Syfilitida se nejčastěji vyskytuje u osob mezi 15 až 30 lety, je přenosná pohlavním stykem, ale i krví a transplacentárně. V

poslední

době

má

její

incidence

opět

vzestupný

ráz.

První stádium syfilitidy je charakteristické výsevem nebolestivého tvrdého vředu, který zpravidla později doprovází zduření spádových lymfatických uzlin, většinou jednostranně. Ve druhém stádiu, jež začíná obvykle 9. týden po infekci, se objevuje často nemocným nezpozorovaný exantém, který značí hematogenní diseminaci infekce. Poslední třetí stádium vzniká s dlouhým odstupem 3 až 7 let od druhého stádia a je pro něj typický granulomatózní zánět a vznikem gumat postihující orgány. Kapavka (gonorrhoea) je bakteriální infekce, již původcem je gonokok Neisseria gonorrhoeae. Je jedním z nejčastějších pohlavně přenosných onemocnění. Infekce napadá především cylindrický epitel močového a pohlavního ústrojí s rizikem hematogenní diseminace. Přenos se uskutečňuje prostřednictvím přímého kontaktu s postiženou sliznicí. Měkký vřed (ulcus molle, chancroid) je pohlavní choroba postihující oblast anu a genitálií vředy. Po krátké inkubační době obvykle 3 až 7 dnů se objeví nenápadná 34

měkká papula, která přechází v pustulu a následně v bolestivý podminovaný vřed se zarudnutím a žlutavou spodinou. Poté se objevuje spádová lymfadenitida, která se může spojit se vznikem píštělí. Čtvrtá pohlavní nemoc (granuloma inguinale) se projevuje charakteristickým takzvaným plazivým plošným vředem s hypertrofickou spodinou, který se v případě rezignace ji

léčby

nadále

Calymmatobacterium

šíří

a

znetvoří

postiženou

granulomatis vyskytující

se

oblast.

nejčastěji

Způsobuje

v tropických

a subtropických oblastech. Pátá pohlavní nemoc (lymfogranuloma venereum nebo lymphogranulomatosis inguinale) je pohlavně přenosná chlamydiová infekce, jíž projevem je vřed se současným výrazným postižením lymfatických tkání. Jejím původcem je Chlamydia trachomatis, jež proniká do lidského organismu poškozenou sliznicí. Inkubační doba se pohybuje kolem 14 dnů. Zduření a postižení lymfatických uzlin je natolik výrazné, že zduřené uzliny splývají a následně vznikají píštěle s hnisavým výtokem a posléze ve třetím stádiu dochází k poruše lymfatického oběhu. Vyskytuje se hlavně v tropech a subtropech (Štork, 2008); (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009).

1.7.2 Infekce šířené převážně pohlavním stykem Chlamydiové infekce jsou nejčastějším pohlavně přenosným onemocněním na světě. Původcem onemocnění je bakterie Chlamydia trachomatis, jež parazituje v buňkách nakaženého člověka a následně tyto buňky destruuje. Přenáší se pohlavním stykem, ale i například vlhkým prádlem, následná inkubační doba je zpravidla v rozmezí 8 až 14 dní. Projevy infekce jsou chronické záněty močových a pohlavních orgánů, které se velmi podobají kapavčitému zánětu. Trichomoniáza

je

onemocnění

vyvolané

prvokem

Trichomonas

vaginalis,

jenž postihuje hlavně pochvu a uretru a je charakteristické zapáchajícím žlutobělavým pěnitým poševním výtokem, který doprovází pálení, řezání při močení, otokem pysků a tečkovitým krvácením na děložním hrdle. U mužů se trichomoniáza projevuje jen mírnými známkami zánětu močové trubice, nebezpečí proto tkví ve skrytém přenašečství. Vulvovaginitidy jsou zánětlivá onemocnění postihující pochvu a vulvu. Jejich etiologie je rozmanitá, obvykle infekční. Projevují se vaginálním výtokem, otokem a zarudnutím 35

poševního vchodu a vulvy. Často jsou vulvovaginitidy provázené svěděním, pálením a nekomfortem při pohlavním styku. Je důležité onemocnění včas léčit, jinak by mohlo dojít k rozšíření infekce do pánevní oblasti a tím způsobit infertilitu a jiné zdravotní komplikace. Syndrom získaného imunodeficientu (zkratka AIDS z anglického "Acquired Immunodeficiency Sydrome") je onemocnění vyvolané virem lidského imunodeficitu (HIV), který napadá T lymfocyty a tím způsobuje ztrátu obranyschopnosti. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí mezi 2-6 týdny, bezpříznakové období může trvat i 15 let. Onemocnění je smrtelné a neléčitelné. Condylomata accuminata neboli špičaté kondylomy je virová infekce vyvolaná lidským se

papilomovým květákovitým

virem

(Human

výsevem

v

papilloma oblasti

virus

–

HPV),

genitálu

projevuje a

anu

(Štork, 2008); (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009); (Slezáková, 2011).

Mezi další infekce přenášené pohlavním stykem se také řadí infekce ektoparazitární, které zapříčiňují paraziti (muňky, svrab), infekce virové (herpes virus, hepatitis typu A, B a C, cytomegalovirus), infekce vyvolané L-organismy a jiné (Slezáková, 2011).

U adolescentů je vysoké riziko infekcí pohlavně přenosnými onemocněními. Kupříkladu prevalence chlamydiové infekce je u adolescentů 2-3 krát vyšší než u dospělých. Z tohoto důvodu je u adolescentů doporučována takzvaná duální ochrana, která se vyznačuje kombinací dvou antikoncepčních metod, jejichž působení navzájem na sobě nezávisí. Tím se zvyšuje jednak ochrana proti otěhotnění, ale i proti přenosu infekčních onemocnění. Obvykle je doporučována kombinace hormonální antikoncepce s antikoncepcí bariérovou. U adolescentních dívek je také doporučována vakcinace proti lidským papilomavirům ještě před zahájením sexuálního života (Křepelka, 2013).

36

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Metodika výzkumu Jak z názvu bakalářské práce vyplývá, jedná se o velmi intimní téma. Z tohoto důvodu jsem zvolila kvantitativní anonymní dotazníkové šetření. Také z toho důvodu, že bylo zapotřebí většího vzorku respondentů, aby se výzkum přiblížil co nejvíce k cílové skupině. Samotný dotazník obsahuje celkem 22 položek. Většina otázek je formulovaných jako uzavřené otázky (13 otázek), dalších 8 otázek jako polouzavřených a 1 otázka jako otevřená. První tři položky dotazníku složí jako rozcestníky a zbylé otázky zkoumají cílovou skupinu. Položky 12, 13, 18, 21 a 22 se vztahují k prvnímu cíli Zmapovat postoj k antikoncepci u žen do 20. roku věku. Od druhého cíle Zjistit, jaké okolnosti ovlivňují ženy do 20. roku věku při výběru antikoncepční metody se odvíjí položky v dotazníku číslo 8, 14, 15, 16 a 17. Zbylé položky číslo 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 19 a 20 náleží k třetímu cíli Zjistit preference žen do 20. roku věku při používání antikoncepčních metod.

2.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Cílovou skupinou dotazníkového šetření byly ženy do 20. roku věku, které již zahájily svůj sexuální život a zároveň mají zkušenost alespoň s jednou antikoncepční metodou. Z tohoto důvodu byly z většiny položek v dotazníku vyřazeny ženy do 20. roku věku, které nezahájily svůj sexuální život, ale i ty, které sice svůj sexuální život již zahájily, ale žádnou z antikoncepčních metod zatím nepoužily. Tyto ženy byly odkázány na vyplnění pár otázek, které se ke zkušenostem s antikoncepčními metodami nevztahovaly, ale pouze mapovaly jejich postoj k antikoncepčním metodám jako takovým. Dotazníky byly zdravotnických

distribuovány mezi škol

a

to

konkrétně

studentkami na

SZŠ

dvou a

vybraných

VOŠZ

středních

Havlíčkův

Brod

a na SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou (dále uváděny vždy jako SZŠ Havlíčkův Brod a SZŠ Žďár nad Sázavou).

37

Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, nazpět se od respondentek navrátilo 147

dotazníků,

návratnost

tedy

činila

98

%

rozdaných

dotazníků.

Z počtu 147 respondentek tvořilo 108 respondentek sexuálně aktivní ženy a žen, které zároveň

měly

zkušenosti

s

nějakou

antikoncepční

metodou

bylo

rovných

100 z uvedeného počtu. Do závěrečného šetření tedy bylo zahrnuto 147 dotazníků, z toho 100 dotazníků vyplněných cílovou skupinou. Z celkových 147 studentek účastněných výzkumu navštěvuje 46,9 % respondentek (69 respondentek) SZŠ Havlíčkův Brod a 53,1 % respondentek (78 respondentek) navštěvuje SZŠ Žďár nad Sázavou. Věkové složení respondentek tvořily tedy ženy od 15 do 20 let věku. Konkrétně 2,7 % respondentek (4 respondentky) ve věku 15 let, 49 % respondentek (72 respondentek) ve věku 16-17 let a 48,3 % respondentek (71 respondentek) ženy ve věku 18-20 let.

2.3 Průběh výzkumu Výzkum byl uskutečněný v březnu 2015 na středním stupni obou zmiňovaných zdravotnických

škol

a

probíhal

pod

laskavým

schválením

paní

ředitelky

Mgr. Naděždy Vrbatové Ph.D. za SZŠ Havlíčkův Brod a paní zástupkyně ředitelky pro SZŠ MUDr. Ireny Krábkové za SZŠ Žďár nad Sázavou. Dotazníky byly distribuovány mezi respondenty mnou osobně a výběr respondentů byl zcela náhodný.

2.4 Zpracování získaných dat Veškerá práce s daty a tvorba grafů v tomto výzkumu je provedena za pomocí programu Microsoft Office Excel 2007. Textová úprava proběhla v programu Microsoft Office Word 2007. Pro lepší znázornění a přehlednost jednotlivých položek jsou data zpracována do dvou typů grafů. Do výsečového grafu jsou sestavena data u položek, které umožňovaly respondentům volbu pouze jedné možnosti odpovědi. Tato data jsou uváděna v relativní četnosti a jsou zaokrouhlena na jedno desetinné místo. Do sloupcového grafu jsou primárně sestavena data u položek, které umožňovaly označení více možností odpovědí, a tudíž jsou uváděna v absolutní četnosti. Sekundárně jsou takto sestavena také data doplňujících odpovědí u otevřených a polouzavřených otázek a také data u položek, kde si toto zobrazení žádala grafická přehlednost uváděných dat. 38

2.5 Výsledky výzkumu Všechna data získaná v rámci výzkumu jsou rozvedena, graficky znázorněna a popsána v následujících jednotlivých podkapitolách. Podkapitoly jsou v souladu s uváděnými položkami z dotazníkového šetření.

2.5.1 Vyhodnocení otázky číslo 1 Otázka číslo 1: Zahájila jste již svůj sexuální život?

Graf 1 Zkušenosti respondentů se sexuálním životem (n = 147)

Z 73,5

tohoto %

grafu

vyplývá,

respondentek

(108

že

z

celkového

respondentek)

počtu

zahájilo

147

svůj

respondentek

sexuální

život.

Tyto respondentky byly dále požádány, aby upřesnily svůj věk, kdy k zahájení sexuálního života došlo. Zbylých 26,5 % respondentek (39 respondentek) svůj sexuální život zatím nezahájilo a z toho důvodu byly tyto respondentky z dalších otázek vyřazeny a byly přesměrovány na otázky číslo 21 a 22, které zmapovaly jejich postoj k antikoncepčním metodám.

39

Graf 2 Začátek sexuálního života respondentů (n = 147)

Tento graf blíže znázorňuje jednotlivé doplňující odpovědi respondentek, které již zahájily svůj sexuální život. Z počtu 108 respondentek, které takto učinily, 11

respondentek

svoji

odpověd

nadále

nerozvedlo.

Nejvíce

respondentek

(39 respondentek) zahájilo svůj sexuální život ve svých 16 letech, dalších 34 respondentek takto učinilo ve svých 15 letech a nemalá část respondentek (14 respondentek) takto učinila ve svých 17 letech. Dalších 5 respondentek uvedlo věk 18 let a 4 respondentky uvedly věk 14 let. Pouze jedna respondentka zahájila svůj sexuální život v 19 letech a zbylé respondentky svůj sexuální život zatím ještě nezahájily.

40

2.5.2 Vyhodnocení otázky číslo 2 Otázka číslo 2: Máte momentálně stálého partnera?

Graf 3 Posouzení partnerského vztahu respondentů (n = 108)

Jak ukazuje tento graf, ze 108 respondentek, které již zahájily svůj sexuální život a dále odpovídaly na tuto otázku, je v trvalém partnerském vztahu celých 74,1

%

respondentek

(80

respondentek).

Zbylých

25,9

%

respondentek

(28 respondentek) momentálně stálého partnera nemá.

41

2.5.3 Vyhodnocení otázky číslo 3 Otázka číslo 3: Použila jste někdy jakoukoliv z metod antikoncepce?

Graf 4 Zkušenosti respondentů s antikoncepčními metodami (n = 108)

Na tomto znázornění je partné, že drtivá většina respondentek, která již zahájila svůj sexuální

život,

má

zároveň

i

zkušenosti

s

antikoncepčními

metodami.

Těchto 92,6 % respondentek (100 respondentek), odpovídajících na tuto otázku ano, tvoří cílovou skupinu výzkumu. Jelikož 7,4 % respondentek (8 respondentek) nemělo doposud žádnou zkušenost s antikoncepčními metodami, byly tyto respondentky požádány následující otázky, věnované právě zkušenostem s antikoncepčními metodami, přeskočit a věnovat se otázkám číslo 21 a 22, které zmapovaly pouze jejich postoj k antikoncepčním metodám.

42

2.5.4 Vyhodnocení otázky číslo 4 Otázka číslo 4: Na koho spoléháte s antikoncepcí?

Graf 5 Přístup respondentů k zodpovědnosti za antikoncepci (n = 100)

Dle tohoto grafu lze soudit, že převážná většina respondentek přejímá zodpovědnost za antikoncepci. Nejvíce převažoval názor 38 % respondentek (38 respondentek), jež považují záležitost antikoncepce za záležitost obou z partnerů. Následujících 29 % respondentek (29 respondentek) spoléhá v otázce antikoncepce pouze sama na sebe a dalších 29 % respondentek (29 respondentek) spoléhá spíše sama na sebe. Pouze 3 % respondentek (3 respondentky) nechávají zodpovědnost za antikoncepci spíše na partnerovi a jenom 1 % respondentek (1 respondentka) spoléhá pouze na partnera.

43

2.5.5 Vyhodnocení otázky číslo 5 Otázka číslo 5: Kdy jste začala používat antikoncepci ve vztahu s prvním pohlavním stykem?

Graf 6 Začátek užívání antikoncepční metody ve vztahu s prvním pohlavním stykem (n = 100)

Dle tohoto znázornění začalo používat antikoncepční metodu před prvním pohlavním stykem 28 % respondentek (28 respondentek), následujících 23 % respondentek (23

respondentek)

ji

prvně

užilo

při

prvním

pohlavním

styku.

Dalších 20 % respondentek (20 respondentek) označilo možnost odpovědi, že začalo antikoncepci používat do půl roku od prvního pohlavního styku, 15 % respondentek (15 respondentek) ještě déle než po prvním půl roce a 14 % respondentek (14 respondentek) takto učinilo do jednoho měsíce.

44

2.5.6 Vyhodnocení otázky číslo 6 Otázka číslo 6: Jaké metody antikoncepce jste v minulosti používala? (lze označit více možností)

Graf 7 Antikoncepční metody používané respondenty v minulosti (n = 195) Drtivá většina dotázaných měla v minulosti zkušenosti hlavně s pánským kondomem, takto odpovědělo 87 respondentek. Druhou nejčastější metodou byla označena per orální hormonální antikoncepce, tu použilo 55 respondentek. Část respondentek (29 respondentek) provozovala v minulosti přerušovanou soulož a 12 respondentek bylo nuceno někdy použít postkoitální antikoncepci. Na výpočet plodných dní se spoléhalo 6 respondentek a 2 respondentky neužívaly žádnou antikoncepční metodu. Jedna z respondentek má zkušenosti s interrupcí a další respondentka měla v minulosti zavedené nitroděložní tělísko. 45

2.5.7 Vyhodnocení otázky číslo 7 Otázka číslo 7: Jaké metody antikoncepce používáte v současné době? (lze označit více možností)

Graf 8 Antikoncepční metody používané respondenty v současné době (n = 129) Tento graf zobrazuje absolutní počet všech označení jednotlivých antikoncepčních metod, které respondentky označily jako své současné metody antikoncepce. Jednotlivé kombinace metod, které respondentky používají současně jsou znázorněny v Grafu 9. V počtu označení převládá metoda per orální hormonální antikoncepce, kterou označilo 61 respondentek. Pánský kondom označilo 31 respondentek, přerušovanou dalších 16 respondentek a 10 respondentek momentálně žádnou metodu nepoužívá. V menší míře byly označeny i metody postkoitální antikoncepce, nitroděložní tělísko, výpočet plodných dní, spermicidní látky a hormonální vaginální kroužek či hubka. 46

Graf 9 Kombinace antikoncepčních metod používaných respondenty v současné době (n = 100) Tento graf přibližuje konkrétní kombinace antikoncepčních metod, které respondentky používají na

per

současně. Nejvíce orální

respondentek (44

hormonální

antikoncepci.

respondentek) spoléhá Nejčastější

kombinací

pouze byla

per orální hormonální antikoncepce s pánským kondomem, kterou používá 12 respondentek. Pouze pánským kondomem se chrání 8 respondentek a dalších 7 respondentek jej užívá společně s přerušovanou souloží. Samotnou přerušovanou soulož provozují 4 respondentky a 3 respondentky mají momentálně zavedené nitroděložní tělísko. Dalších 12 respondentek užívá méně obvyklé kombinace metod nebo metodu samotnou. Zbylých 10 respondentek antikoncepci momentálně nepoužívá.

47

2.5.8 Vyhodnocení otázky číslo 8

Otázka číslo 8: Jaké okolnosti Vás vedly k volbě Vaší antikoncepční metody? (lze označit více možností)

Graf 10 Okolnosti výběru antikoncepční metody (n = 182)

V okolnostech, které respondentky ovlivňovaly ve výběru jejich antikoncepční metody, je jednoznačně nejdůležitější pro respondentky domluva s partnerem (55 respondentek), 39 respondentek přisuzuje velkou váhu doporučení od gynekologa, u 37 respondentek si nechalo poradit od svých rodičů. Při výběru antikoncepční metody 22 respondentek zohledňovalo svůj zdravotní stav, 14 respondentek dalo na zkušenosti svých přátel a u 13 respondentek hrála při výběru důležitou roli jejich víra či přesvědčení. Pouze jedna respondentka se musela při výběru řídit svou finanční stránkou a jedna respondentka zvolila možnost jiné, kterou dále nerozvedla.

48

2.5.9 Vyhodnocení otázky číslo 9 Otázka číslo 9: Kdo Vám Vaši antikoncepční metodu obstaral?

Graf 11 Zdroj antikoncepční metody respondentů (n = 100)

Nejvíce respondentek si svou antikoncepční metodu obstrává sama, takto činí 62 % respondentek (62 respondentek). Rodiče zprostředkovávají antikoncepční metodu 21 % respondentkám (21 respondentkám) a u 17 % respondentek (17 respondentek) obstarává antikoncepci jejich partner. Žádná z respondentek neuvedla, že by jim jejich antikoncepční metodu obstarali přátelé a nebo někdo jiný.

49

2.5.10 Vyhodnocení otázky číslo 10 Otázka číslo 10: Vyhovuje Vám Vaše metoda antikoncepce?

Graf 12 Spokojenost respondentů s antikoncepční metodou (n = 100)

Z tohoto grafu je jasné, že drtivá většina respondentek je se svou antikoncepční metodou spokojená a je pro ně vyhovující. Celých 66 % (66 respondentek) je spokojená zcela a následujících 19 % (19 respondentek) uvádí, že je spíše spokojená. Pro 7 % (7 respondentek) je jejich metoda spíše nevyhovující, 6 % (6 respondentek) tuto otázku nedokázalo posoudit, zda jim jejich metoda vyhovuje, a u posledních 2 % respondentek (2 respondentek) je jejich antikoncepční metoda zcela nevyhovující.

50

2.5.11 Vyhodnocení otázky číslo 11 Otázka číslo 11: Považujete Vámi zvolenou metodu antikoncepce za bezpečnou? (Cítíte se chráněná?)

Graf 13 Subjektivní posouzení ochrany antikoncepční metodou respondentů (n = 100) V této položce odpověděla jednoznačně drtivá většina respondentek, že se při užívání své antikoncepční metody cítí chráněné a tudíž považují svojí metodu za bezpečnou. Celých 47 % respondentek (47 respondentek) uvedlo, že se cítí chráněné zcela a zároveň 44 % respondentek (44% respondentek) se spíše cítí chráněné. Pouze 6 % respondentek (6 respondentek) se cítí spíše nechráněné a 1% respondentek (1

respondentka)

se

při

používání

své

metody

cítí

zcela

nechráněna.

Zbylá 2 % respondentek (2 respondentky) se nedokázala v této otázce vyjádřit.

51

2.5.12 Vyhodnocení otázky číslo 12 Otázka číslo 12: Jaký má pro Vás Vaše antikoncepční metoda význam? (lze označit více možností)

Graf 14 Význam antikoncepce pro respondenty (n = 173)

Dle tohoto grafu je patrné, že pro nejvíce respondentek (94 respondentek) má jejich antikoncepční

metoda

význam

prostředku

k

zabránění

početí.

Pro dalších 40 respondentek je jejich antikoncepční metoda i prostředkem pro úpravu gynekologických

obtíží,

jakými

je

například

úprava

menstruačního

cyklu.

Pouze 20 respondentek uvedlo, že je jejich metoda i prostředkem k ochraně proti pohlavně přenosným onemocněním. Pro 18 respondentek plní jejich antikoncepční metoda i úlohu prostředku pro zlepšení kosmetických/ estetických obtíží, kterými bývá nejčastěji akné. Jedna respondentka uvedla možnost jiné, kde dále uvedla, že je pro ni pánský kondom nejhygieničtější metodou. 52

2.5.13 Vyhodnocení otázky číslo 13 Otázka číslo 13: Jste

obeznámena

s

tím,

jak

Vaše

metoda

antikoncepce

zabrání

početí?

(Na jakém principu funguje?)

Graf 15 Informovanost respondentů o principu antikoncepčních metod (n = 100)

Z tohoto znázornění vyplývá, že pro všechny respondentky je alespoň z malé části známý mechanismus účinku jejich antikoncepční metody. Pro 49 % respondentek (49 respondentek) je tento mechanismus zcela známý, pro 34 % (34 respondentek) je pochopitelný z větší části a pro 15 % respondentek (15 respondentek) je tento mechanismus známý pouze z části. Zbylá 2 % respondentek (2 respondentky) uvedla, že tento princip je pro ně známý pouze okrajově. Žádná z respondentek neoznačila možnost, že by vůbec nerozuměla principu antikoncepční metody.

53

2.5.14 Vyhodnocení otázky číslo 14 Otázka číslo 14: Jaké má pro Vás Vaše metoda výhody? (lze označit více možností)

Graf 16 Výhody antikoncepčních metod respondentů (n = 258)

Pro 67 respondentek je výhodou u jejich antikoncepční metody její snadné užívání, důležitou roli hraje u 49 respondentek snadná dostupnost a pro 42 respondentek je podstatné, aby jejich metoda nikterak nebránila prožívání sexuálního prožitku. U dalších 38 respondentek je plusem to, že jim a nebo jejich partnerům metoda antikoncepce vyhovuje a 37 respondentek oceňuje vysokou spolehlivost metody. V žádném nebo pouze nízkém zdravotním riziku vidí výhodu své metody 17 respondentek a nízkou cenu antikoncepční metody oceňuje 6 respondentek. Respondentky, které označily možnost odpovědi jiné, dále uvedly, že považují za výhodu své antikoncepční metody to, že si nemusí hlídat, zda použily antikoncepci nebo ne, a také to, že jim zcela vymizela menstruace. (Obě respondentky, které takto rozvedly svoje odpovědi mají momentálně zavedené nitroděložní tělísko.) 54

2.5.15 Vyhodnocení otázky číslo 15 Otázka číslo 15: Jaké má pro Vás Vaše metoda nevýhody? (lze označit více možností)

Graf 17 Nevýhody antikoncepčních metod respondentů (n = 123)

Jako hlavní nevýhody ve své antikoncepční metodě vidí 44 respondentek vysokou cenu, dalších 24 respondentek znepokojuje vysoké zdravotní riziko, 14 respondentek zhoršení sexuálního prožitku a 11 respondentkám vadí nízká spolehlivost jejich metody. Pro 6 respondentek má jejich metoda obtížné užívání, pro dalších 5 respondentek je jejich metoda pro ně a nebo pro jejich partnera nevyhovující a 1 respondentka považuje dostupnost své metody za špatnou. Celých 18 respondentek do možnosti odpovědi jiné uvedlo, že jejich antikoncepční metoda nemá pro ně žádné nevýhody.

55

2.5.16 Vyhodnocení otázky číslo 16 Otázka číslo 16: Víte o nějakých vědlejších účincích Vaší metody?

Graf 18 Informovanost respondentů o vedlejších účincích (n = 100)

Z celkového počtu respondentek je si vědomo vedlejších účinků své antikoncepční metody pouze 34 % respondentek (34 respondentky). Tyto respondentky byly následně požádány svou odpověď rozvést. Jednotlivé odpovědi detailněji popisuje následující graf. Zbylých 66 % respondentek (66 respondentek) si buď žádných vedlejších účinků své antikoncepční metody není vědomo a nebo považují svojí metodu za metodu bez vedlejších účinků.

56

Graf 19 Vedlejší účinky antikoncepčních metod dle respondentů (n = 28)

Tento graf detailněji znázorňuje jednotlivé doplňující odpovědi respondentek. Z celkového počtu 34 respondentek, které označily možnost odpovědi ano, dále rozvedlo svoji odpověď pouze 28 respondentek. Ty uvedly širokou paletu odpovědí. Nejčastěji mezi vedlejší účinky své metody popisovaly zvýšené riziko trombembolické nemoci (TEN) (13 respondentek), nárůst tělesné hmostnosti uvedlo 8 respondentek, bolesti hlavy nebo břicha označilo 7 respondentek a změny nálad pociťují 4 respondentky. Vedlejší účinky jako výskyt akné, snížení libida, nevolnost, alergie na latex a vypadávání vlasů byly vždy označeny dvěma respondentkami. Dále také respondentky uvedly jako vedlejší účinky své antikoncepční metody spavost, výtoky, poškození jater, přenosné choroby, nechuť k jídlu, narušení přirozené sekrece hormonů a tvorbu varixů.

57

2.5.17 Vyhodnocení otázky číslo 17 Otázka číslo 17: Jakou metodu byste si zvolila bez ohledu na finance a jiné okolnosti ovlivňující Váš výběr? (Jakou metodu považujete za nejlepší?) Napište, prosím, jakou:

Graf 20 Ideální antikoncepční metoda z pohledu respondentů (n = 100)

Nejlepší antikoncepční metodu vidí jednoznačně 49 respondentek v per orální hormonální

antikoncepci.

Mnohdy

respondentky

ke

své

odpovědi

uvedly,

že již per orální hormonální antikoncepci užívají a že ji považují za ideální metodu. Dalších 19 respondentek se nedokázalo rozhodnout, kterou metodu zvolit jako nejlepší. V

ideálním

případě

nechalo

zavést

nitroděložní

tělísko

12

respondentek

a 6 respondentek vidí ideální antikoncepční metodu v kombinaci pánského kondomu a per orální hormonální antikoncepce. Následující 4 respondentky by si rády nechaly aplikovat injekční depotní antikoncepci a 4 respondentky by spoléhaly na pánský kondom jako na nejlepší metodu. Dále jako ideální metody respondentky také uváděly 58

implantační

antikoncepci,

hormonální

vaginální

kroužek

či

hubku,

výpočet

plodných dní a nebo kombinaci přerušované soulože a pánského kondomu. Jedna respondentka projevila přání si nechat po dětech provést sterilizaci a poslední respondentka nepovažuje žádnou antikoncepční metodu za nejlepší.

59

2.5.18 Vyhodnocení otázky číslo 18 Otázka číslo 18: Četla jste příbalový leták antikoncepční metody, než jste ji prvně použila?

Graf 21 Informování respondentů příbalovým letákem (n = 100)

Tento graf znázořnuje, kolik procent respondentek se nejprve informovalo v příbalovém letáku, než prvně použily svou antikoncepční metodu. Takto učinilo celých 83 % respondentek (83 respondentek), zbylých 17 % (17 respondentek) se o informace uvedené v příbalovém letáku před prvním použití antikoncepční metody nezajímalo.

60

2.5.19 Vyhodnocení otázky číslo 19 Otázka číslo 19: Jak dodržujete pokyny k používání antikoncepční metody?

Graf 22 Přístup respondentů k dodržování pokynů (n = 100)

Graf znázorňující přístup respondentů k pokynům užívání antikoncepčních metod jednoznačně ukazuje, že respondenti přistupují k užívání antikoncepce zodpovědně. Celých 51 % respondentek (51 respondentek) se pokyny řídí ve většině případů a dalších 37 % se pokyny řídí vždy. Pouze 8 % respondentek (8 respondentek) se dle pokynů zachová pouze občas, další 2 % respondentek (2 respondentky) dbají na pokyny pouze výjimečně a pouze 2 % respondentek (2 respondentky) pokyny nedodržují vůbec.

61

2.5.20 Vyhodnocení otázky číslo 20 Otázka číslo 20: Jak dlouho plánujete dále používat Vaší metodu antikoncepce?

Graf 23 Délka dalšího užívání stávající antikoncepční metody respondentů (n = 100)

Díky tomuto znázornění lze jasně odhadnout, že většina respondentek nevidí ve své současné antikoncepční metodě metodu dlouhodobou. Téměř 75 % respondentek plánuje nadále používat svou stávající metodu maximálně po dobu 5 let, z nich nejvíce 45

%

respondentek

(45

respondentek)

přibližně

po

dobu

3

až

5

let,

dalších 17 % (17 respondentek) po přibližnou dobu 1 až 2 let a 12 % respondentek (12 respondentek) dokonce méně než 1 rok. Naproti tomu 19 % respondentek (19 respondentek) by rádo svoji současnou metodu používalo v přibližném rozmezí 6 až 10 let a posledních 7 % respondentek (7 respondentek) dokonce déle než 10 let.

62

2.5.21 Vyhodnocení otázky číslo 21 Otázka číslo 21: Jaký je Váš postoj k používání antikoncepčních metod?

Graf 24 Postoj respondentů k používání antikoncepčních metod (n = 147)

I

zde

v

této

otázce

se

respondentky

ve

většině

případů

shodují.

Celých 42,2 % respondentek (62 respondentek) se staví k používání antikoncepčních metod jako k pozitivnímu jevu, taktéž 42,2 % respondentek (62 respondentek) považují antikoncepci (13

za

respondentek)

spíše se

pozitivní přiklání

záležitost. spíše

k

Naopak

negativnímu

8,8

%

postoji

respondentek na

tuto

věc

a 4,8 % respondentek (7 respondentek) se k používání antikoncepce staví velmi negativně. Poslední 2 % respondentek (3 respondentky) se nedokázala k této záležitosti vyjádřit.

63

2.5.22 Vyhodnocení otázky číslo 22 Otázka číslo 22: Považujete svoje informace o antikoncepčních metodách za dostatečné?

Graf 25 Subjektivní posouzení informovanosti respondentů (n = 147) Dle tohoto grafu považuje 60,5 % respondentek (89 respondetek) své informace o antikoncepčních metodách za dostatečné, ale rády by uvítaly další informace v tomto směru. Dalších 31,3 % respondentek (46 respondentek) své informace považuje za natolik dostatečné, že další informace nevyžadují. Naopak 7,5 % respondentek (11 respondentek) hodnotí své informace za nedostatečné a chtějí se v tomto ohledu dozvědět více. Ačkoliv 0,7 % respondentek (1 respondentka) své informace považuje za nedostatečné, nemá zájem o jakékoliv další informace o antikoncepčních metodách.

64

2.6 Diskuze Většina výzkumů na toto téma se spíše orientuje na informovanost o antikoncepčních metodách nebo na sexuální výchovu mládeže a středoškoláků. Z tohoto důvodu jsem se snažila práci orientovat spíše na otázku postoje mladých žen a jejich zkušeností s antikoncepcí. V některých bodech se tak cíle mé práce shodují například s diplomovou prací Mgr. Petry Kremličkové s názvem ,,Znalosti a postoje studentů středních škol v oblasti problematiky plánovaného rodičovství" (Kremličková, 2012) vypracované roku 2012 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Částečně se práce shoduje také s diplomovou prací Mgr. Markéty Březkové ,,Problematika antikoncepce a reprodukční zdraví mládeže" (Březková, 2014) vypracované roku 2014 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Nejvíce se práce ztotožňuje s diplomovou prací Mgr. Lenky Ptáčkové ,,Informovanost a postoje studentů středních škol k antikoncepčním metodám" (Ptáčková, 2008) z roku 2008 obhájenou na Masarykově univerzitě v Brně. Dále také pár bodů lze porovnat i s bakalářskou prací Bc. Marie Koudelkové ,,Přístupy studentů středních škol k plánovanému rodičovství" (Koudelková, 2012) z roku 2012 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Proto provádím v jednotlivých společných bodech porovnání s jejich výsledky výzkumu.

Prvním cílem této práce bylo Zmapovat postoj k antikoncepci u žen do 20. roku věku. K tomuto cíli se vztahují výzkumné otázky číslo 1, 2 a 3. Výzkumná otázka č. 1: Jaký je postoj žen do 20. roku věku k užívání antikoncepce? Postoj většiny respondentek k užívání antikoncepce byl hodnocen v 84,4 % pozitivně. Lze tedy usoudit, že respondentky antikoncepci považují za užitečný nástroj a její užívání schvalují. Výzkumná otázka č. 2: Co pro ženy do 20. roku věku antikoncepce znamená? Pro většinu respondentek antikoncepce znamená na prvním místě prostředek k zabránění početí. Také je pro ně prostředkem pro úpravu gynekologických obtíží a estetických obtíží. Naprosto ale respondentky zapomínají na úlohu antikoncepce jako prostředku k ochraně proti pohlavně přenosným onemocněním, tuto úlohu sehrává antikoncepce pouze pro 20 respondentek! 65

Výzkumná otázka č. 3: Jsou ženy do 20. roku věku v otázce antikoncepce dostatečně informovány? V otázce informovanosti projevily respondentky velké znalosti. Před prvním použitím si příbalový leták antikoncepční metody pročetlo 83 % respondentek. Mechanismu účinku své antikoncepční metody rozumí alespoň částečně všechny respondentky. Celkově

své

informace

o

antikoncepčních

metodách

zhodnotily

tak,

že 91,8 % respondentek své informace v této otázce považuje za dostatečné. Ve výzkumu Ptáčkové (2008) takto odpovědělo 74,3 % respondentů.

Druhým cílem bylo Zjistit, jaké okolnosti ovlivňují ženy do 20. roku věku při výběru antikoncepční metody. Pod tento cíl spadají výzkumné otázky číslo 4, 5, 6 a 7.

Výzkumná otázka č. 4: Jaké okolnosti jsou při výběru antikoncepční metody pro ženy do 20. roku věku klíčové? Z odpovědí respondentek na otázku číslo 8 je zřejmé, že pro respondentky je nejdůležitějším faktorem ve volbě antikoncepční metody domluva s partnerem. Až poté hrají svoji roli ostatní faktory jako je doporučení gynekologa, rodičů a jiné. Ve výzkumu Ptáčkové (2008) však respondentky uvedly na stejnou otázku nejčastěji odpověď, že se nejvíce spoléhají na doporučení lékaře a až poté následoval názor partnera a další okolnosti. Přitom na otázku, zda má partner právo rozhodovat o volbě antikoncepční metody, uvedly respondentky ve výzkumu Ptáčkové v 84,9 % případů odpověď ano. Výzkumná otázka č. 5: Jakou antikoncepční metodu považují ženy do 20. roku věku za ideální? V této otázce jasně u respondentek zvítězila volba per orální hormonální antikoncepce, kterou současně většina respondentek užívá. Zajímavé je, že ačkoliv ve výzkumu Březkové (2014) respondentky nejčastěji užívaly per orální antikoncepci, za ideální metodu označily pánský kondom. V mém výzkumu považují za ideální metodu pánský kondom pouze 4 respondentky.

66

Výzkumná otázka č. 6: Co považují ženy do 20. roku věku za výhody a nevýhody antikoncepčních metod? Největší výhodu shledávají respondentky ve snadném užívání a snadné dostupnosti jejich antikoncepční metody, také je pro ně důležité to, zda jim nebo jejich partnerovi vyhovuje a nebrání tudíž prožívání sexuálního prožitku. V neposlední řadě je pro respondentky také důležitá vysoká spolehlivost metody. Naopak za nejvíce negativní jev považují na své metodě vysokou cenu a vysoké zdravotní riziko. Obecně respondentky označily daleko více výhod, nežli nevýhod své metody. Výzkumná otázka č. 7: Zvažují ženy do 20. roku věku i vedlejší účinky antikoncepčních metod? V otázce číslo 16 odpovědělo pouze 34 % žen, že si jsou vědomy vedlejších účinků své antikoncepční metody, nejčastěji poté uváděly vyšší riziko trombembolické nemoci, zvýšení váhy a bolesti hlavy a břicha. Nejvíce uváděly jako vedlejší účinky zvýšené riziko trombembolické nemoci a zvýšení váhy také respondentky z výzkumu Březkové (2014). Ve výzkumu Ptáčkové (2008) více než polovina respondentů dokázala vyjmenovat alespoň jeden vedlejší účinek per orální hormonální antikoncepce. Dá se tedy říci, že respondentky mají povědomí o vedlejších účincích antikoncepčních metod, ale rozhodně tuto oblast zcela neovládají.

Třetím cílem bylo Zjistit preference žen do 20. roku věku při používání antikoncepčních metod. Od tohoto cíle se odvíjejí výzkumné otázky číslo 8, 9 a 10.

Výzkumná otázka č. 8: Jaké jsou zkušenosti žen do 20. roku věku s antikoncepčními metodami? Zkušenosti respondentek s antikoncepčními metodami jsou velmi vysoké, vzhledem k tomu, že celých 92,8 % dotazovaných respondentek uvádí, že alespoň jednou využily nějakou z metod. Z těchto metod, které respondentky užívaly v minulosti, jednoznačně převažuje pánský kondom, per orální hormonální antikoncepce a přerušovaná soulož. Stejně tomu takto bylo i ve výzkumu Ptáčkové (2008), kde respondenti v začátcích svého sexuálního života používali také nejvíce pánského kondomu. V současnosti respondentky nejvíce užívají per orální hormonální antikoncepce a metodu pánského 67

kondomu vyhledávají daleko méně. Obdobně tomu tak bylo i ve výzkumu Koudelkové (2012), kde respondenti taktéž suverénně preferovali per orální antikoncepci. Ve výzkumu Ptáčkové (2008) nejčastěji respondenti uváděli kombinaci per orální hormonální antikoncepce a pánského kondomu a ve výzkumu Kremličkové (2012) byla využívanost těchto jednotlivých metod u respondentů naprosto vyrovnaná. Výzkumná otázka č. 9: Jak přistupují ženy do 20. roku věku k užívání antikoncepce? V otázce zodpovědnosti za antikoncepci celých 68 % procent respondentek spoléhá sama na sebe a dalších 38 % respondentek uvádí, že antikoncepce je zodpovědností obou z partnerů. Zároveň jsou to v 62 % případů ony, které obstarávají antikoncepční metodu. Již při prvním pohlavním styku byla chráněná nějakou z metod antikoncepce celkem 51 % respondentek. Celých 89 % respondentek přistupuje k užívání antikoncepce zodpovědně a většina z nich plánuje používat stávající metodu přibližně dalších 3 až 5 let. Z tohoto důvodu si troufám tvrdit, že přístup respondentek k užívání antikoncepce je velmi zodpovědný. Výzkumná otázka č. 10: Jsou ženy do 20. roku věku spokojené se svou antikoncepční metodou? Vzhledem k tomu, že 85 % respondentek uvádí, že jim jejich antikoncepční metoda vyhovuje a celých 91 % respondentek se při používání své antikoncepční metody cítí chráněné a považují jí za bezpečnou, tudíž usuzuji, že respondentky jsou se svými metodami spokojené.

Poslední cíl Vytvořit edukační materiál – Přehled antikoncepčních metod. Tento cíl byl splněn, edukační materiál ve formě letáčku byl vytvořen a je vložen mezi přílohy této práce. Jeho charakteristika a struktura je popsána v následující podkapitole Návrh řešení a doporučení pro praxi.

Všechny vytyčené cíle této práce byly splněny a výzkumné otázky zodpovězeny.

68

Při vyhodnocování výsledků mého výzkumu došlo ke zjištění pár pozoruhodných poznatků. Jednalo se hlavně o poznatky vycházející z otázek, na které výzkum nebyl primárně zaměřen, nicméně jejich výsledky byly mimo mé očekávání. Tímto bych na ně chtěla upozornit a popřípadě doporučit, že by bylo vhodné se tomuto tématu v budoucích výzkumech věnovat. Jedním z těchto poznatků bylo naprosté podceňování pohlavně přenosných chorob ze strany respondentek. Myslím, že mladé ženy si vůbec nepřipouští, že by se jich něco takového, jako jsou pohlavně přenosné choroby, mohlo týkat a že by i ony mohly onemocnět, ačkoliv jsou ve stálém vztahu a svého partnera znají. Co se týče jednotlivých antikoncepčních metod, tam mne překvapilo vysoké zastoupení respondentek, které měly zkušenosti s postkoitální antikoncepcí. Naopak jsem očekávala, že budou více zastoupeny přirozené metody antikoncepce jako výpočet plodných dnů a měření bazální teploty. U otázky ideální antikoncepční metody jsem čekala větší zastoupení metod, jakými jsou nitroděložní tělísko, antikoncepční náplasti a jiné více finančně nákladné metody. Dalším poznatkem je rozdílný názor, přístup a používání respondentů u stejné antikoncepční metody. Některé respondentky považují užívání per orální hormonální antikoncepce za obtížné a má pro ně vysoké zdravotní riziko a jiné respondentky naopak oceňují její snadné užívání a považují to za metodu s nízkým nebo žádným zdravotním rizikem. Spousta respondentek nevidí na stejné antikoncepční metodě ani jedinou nevýhodu a vedlejší účinky a pro některé je stejná metoda téměř zdravotním hazardem. Z toho lze vyvodit, že každá uživatelka antikoncepce je jiná, má své specifické potřeby a nikdy nebude vyhovující jedna antikoncepční metoda pro všechny uživatelky. Celkově hodnotím výsledky výzkumu za příjemně překvapivé. Jsem velmi mile překvapena, že respondentky nepodceňují otázku ochrany, k jejímu užívání přistupují maximálně zodpovědně a pouze u mizivého počtu případů projevují respondentky znaky riskantního sexuálního chování. Je možné, že výsledky do určité míry ovlivnil fakt, že se víceméně jedná o odbornou veřejnost, ale tomuto faktu bych nepřisuzovala až takový význam.

69

2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Ačkoliv se má práce zaměřovala spíše na postoj mladých žen k antikoncepci, mé doporučení pro praxi se týká především informovanosti. Především tedy bych doporučila v této oblasti klást větší důraz na informovanost o pohlavně přenosných chorobách a také na informovanost o vedlejších a nežádoucích účincích jednotlivých antikoncepčních metod. Zároveň by bylo vhodné zvýšit informovanost o možnostech jednotlivých

antikoncepčních

metod a

jejich

indikacích

a

kontraindikacích,

aby se rozšířilo povědomí mladých žen o méně známé antikoncepční metody. Takto by si každá z mladých žen mohla najít metodu nebo kombinaci antikoncepčních metod, která jí bude naprosto vyhovovat, bude mít pro ni co nejméně zdravotních důsledků a její užívání pro ni bude snadné, nebude nikterak narušovat její sexuální život a zároveň se bude cítit chráněná. Z těchto poznatků jsem vycházela a držela se jich při tvorbě edukačního materiálu, který byl i jedním z cílů této bakalářské práce a je uveden v přílohách. Jako formu edukačního materiálu jsem zvolila formu letáčku, která má velké přednosti ve snadné distribuci, jasné přehlednosti a také přenosnosti. Takováto forma edukace je samozřejmě sama o sobě nedostatečná, ale je to dobrá forma, jak dostat do povědomí mladých žen základní informace o antikoncepčních metodách. V ideálním případě by letáček měl být použit jako shrnutí, výstup z přednášky o antikoncepčních metodách například v rámci výuky na jejich střední škole. Dále by tento letáček mohl sloužit jako pomůcka pro edukaci sloužící porodním asistentkám nebo všeobecným sestrám pracujícím v oblasti primární péče gynekologie nebo by mohl být volně k dispozici v čekárnách u obvodních gynekologů. V letáčku jsou rozepsány jednotlivé antikoncepční metody, k nim je uvedeno pár informací, stručně popsán jejich mechanismus účinku, charakteristika užívání, doporučená indikace, kontraindikace a pár zásadních výhod a nevýhod těchto metod. Závěrem letáčku je i sdělení upozorňující mladé ženy na nebezpečí pohlavně přenosných chorob, které by také měly brát v úvahu při volbě své antikoncepční metody. Rovněž jsou zde uvedeny odkazy, na nichž se v případě jejich zájmu mohou dozvědět více o všem, co s antikoncepčními metodami blízce či vzdáleně souvisí.

70

3 ZÁVĚR Bakalářská práce s názvem „Antikoncepce u žen do 20. roku věku“ se věnuje intimnímu tématu antikoncepce u věkové skupiny adolescentních žen. Je pojatá jako práce teoreticko-empirická a tudíž je dělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce přibližuje charakteristiku cílové skupiny žen z pohledu fyziologie a sexuologie. Dále seznamuje s termínem plánované rodičovství, jeho způsoby a jeho aplikací ve formě antikoncepce, včetně historie antikoncepce. Poté se již práce věnuje charakteristice jednotlivých antikoncepčních metod určených pro ženy i pro muže. V dalších kapitolách je stručně uvedena i charakteristika sterilizace, postkoitálních antikoncepčních metod a metod interrupce. Závěrem je popsáno krátké seznámení s pohlavně přenosnými onemocněními, které jsou rizikem aktivního sexuálního života. V praktické části se práce zabývá samotným výzkumem a rozborem jeho výsledků. Výzkum byl realizován pomocí dotazníkového šetření mezi studentkami dvou vybraných středních zdravotnických škol. Dotazník obsahoval celkem 22 položek, které byly nejčastěji interpretovány jako polouzavřené. V rámci výzkumu byly stanoveny 4 cíle a 10 výzkumných otázek. Výsledky výzkumu byly v určitých společných bodech porovnávány se 4 jinými diplomovými či bakalářskými pracemi, které se zabývaly příbuzným tématem. Prvnímu cíli ,,Zmapovat postoj k antikoncepci u žen do 20. roku věku“, náležely 3 výzkumné otázky. Jejich výsledkem mimo jiné bylo, že adolescentní ženy přistupují pozitivně k užívání antikoncepce, považují ji za užitečný nástroj a antikoncepce je pro ně důležitou součástí jejich života. Nejčastěji pro adolescentní ženy antikoncepce hraje roli prostředku k ochraně proti početí, pouze u malého počtu žen hraje i roli prostředku k ochraně proti pohlavně přenosnými onemocněními. Také z výzkumu vyplynulo, že mladé ženy hodnotí svoji informovanost o antikoncepčních metodách velmi dobře, ale i přesto by uvítaly další informace o nich. K dalšímu cíli této práce ,,Zjistit, jaké okolnosti ovlivňují ženy do 20. roku věku při výběru antikoncepční metody“ náležely 4 výzkumné otázky. Z jejich výsledků vyplynulo, že nejdůležitějším faktorem při výběru antikoncepční metody je pro ženy domluva s jejich partnerem. Na antikoncepční metodě mladé ženy oceňují především 71

její snadnou dostupnost a snadné užívání a naopak negativně vnímají finanční náročnost antikoncepční metody a její vysoké zdravotní riziko, ačkoliv se přesně neorientují v nežádoucích účincích jednotlivých metod. Za ideální antikoncepční metodu ženy považují per orální hormonální antikoncepci. Ke třetímu cíli ,,Zjistit preference žen do 20. roku věku při používání antikoncepčních metod“ náležely 3 výzkumné otázky, z jejichž výsledků vyplynulo, že adolescentní ženy mají vysoké zkušenosti s užíváním antikoncepčních metod. Z počátku jejich sexuálního života nejvíce využívaly metod pánského kondomu, per orální hormonální antikoncepce a přerušované soulože, v současné době preferují především per orální hormonální antikoncepci. Adolescentní ženy přistupují k užívání antikoncepce velmi zodpovědně a se svou stávající antikoncepční metodou jsou ve většině případů spokojené. V rámci posledního cíle ,,Vytvořit edukační materiál – Přehled antikoncepčních metod“ byl vytvořen edukační materiál ve formě letáčku, který je pojatý jako stručné seznámení s možnostmi antikoncepčních metod. Je vhodný právě pro mladé ženy, které začínají se svým sexuálním životem a potřebují si vytvořit přehled o dostupné antikoncepci. Letáček je uveden v přílohách. Závěrem této práce bych uvedla, že jsem mile překvapena výsledky výzkumu. Zároveň jsem velmi ráda, že ačkoliv je antikoncepce tématem intimním, pro dnešní mladé ženy není tabu a k antikoncepci přistupují otevřeně a zodpovědně. Jedině s takovýmto přístupem se dnešním mladým ženám povede docílit spokojeného partnerského a následně i rodičovského vztahu.

72

Seznam použité literatury BAŠKOVÁ, M. Výchova k zdraviu. Martin: Osveta, 2009, 226 s. ISBN 978-80-8063320-2. BŘEZKOVÁ, M. Problematika antikoncepce a reprodukční zdraví mládeže [online]. 2014 [cit. 2015-04-12]. Diplomová práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Lidmila Hamplová. Dostupné z: http://theses.cz/id/58jbzz/ CIBULA, D., HENZL, M. a ŽIVNÝ, J. Základy gynekologické endokrinologie: zásady bezpečné praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 340 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 80-247-0236-3. CITTERBART, K., et al. Gynekologie: zásady bezpečné praxe. 1. vyd. Praha: Galén, c2001, xvi, 278 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 80-246-0318-7. ČEVELA, R., ČELEDOVÁ, L. a DOLANSKÝ, H. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 108 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80247-2860-5. DUTTON, L., DENSMORE, J. a TURNER, M. A pocket guide to clinical midwifery: the efficient midwife. Sudbury, Mass.: Jones and Bartlett Publishers, c2010, ix, 358 p. ISBN 0763761346. HÁJEK, Z., Evžen ČECH a Karel MARŠÁL. Porodnictví. 3., zcela přeprac. a doplň. vyd. Praha: Grada, 2014, 538 s. ISBN 978-80-247-4529-9. HYNIE, S. Farmakologie v kostce. 2., přeprac. vyd. V Praze: Triton, 2001, 520 s. ISBN 80-7254-181-1. KOUDELKOVÁ, M. Přístupy studentů středních škol k plánovanému rodičovství [online]. 2012 [cit. 2015-04-12]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Kateřina Kikalová. Dostupné z: http://theses.cz/id/ds1kyf/ KOUDELKOVÁ, V. Ošetřovatelská péče o ženy v šestinedělí. Vyd. 1. Praha: Triton, 2013, 134 s. ISBN 978-80-7387-624-1. KREMLIČKOVÁ, P. Znalosti a postoje studentů středních škol v oblasti problematiky plánovaného rodičovství [online]. 2012 [cit. 2015-04-12]. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Kateřina Kikalová. Dostupné z: http://theses.cz/id/sbv6vo/

73

KŘEPELKA, P. Hormonální antikoncepce: zásady bezpečné praxe. Praha: Mladá fronta, 2013, 283 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-802-0429-919. MAREŠOVÁ, P. Moderní postupy v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, 301 s. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3153-0. MARTÍNKOVÁ, J. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 379 s. ISBN 978-80-247-1356-4. PTÁČKOVÁ, L. Informovanost a postoje studentů středních škol k antikoncepčním metodám [online]. 2008 [cit. 2015-04-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Marie Marková. Dostupné z: http://theses.cz/id/bv8x9d/ ROB, L., MARTAN, A. a CITTERBART, K. Gynekologie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2008, xxiv, 319 s.:. ISBN 978-807-2625-017. ROZTOČIL, A. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, xviii, 508 s. ISBN 978-802-4728-322. SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III: gynekologie a porodnictví, onkologie, psychiatrie. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 214 s. ISBN 978-802472-2702. SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty IV: dermatovenerologie, oftalmologie, ORL stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 213 s. ISBN 978-802472-5062. SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 269 s., [8] s. barev. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3373-9. ŠTORK, J. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2008, xv, 502, [2] s. ISBN 9788072623716. URBANOVÁ, E. Reprodukčné a sexuálne zdravie ženy v dimenziách ošetrovateľstva a pôrodnej asistencie. Martin: Osveta, c2010, 256 s. ISBN 978-80-8063-343-1. WEISS, P. Sexuologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, xiii, 724 s. ISBN 978-802-4724928.

74

Seznam grafů Graf 1 Zkušenosti respondentů se sexuálním životem………………………….……..39 Graf 2 Začátek sexuálního života respondentů………………………………..……….40 Graf 3 Posouzení partnerského vztahu respondentů…………………………..……….41 Graf 4 Zkušenosti respondentů s antikoncepčními metodami…………………………42 Graf 5 Přístup respondentů k zodpovědnosti za antikoncepci…………………………43 Graf 6 Začátek užívání antikoncepční metody ve vztahu s prvním pohlavním stykem ………………………………………………………………………………………….44 Graf 7 Antikoncepční metody používané respondenty v minulosti……………….…..45 Graf 8 Antikoncepční metody používané respondenty v současné době……………...46 Graf 9 Kombinace antikoncepčních metod používaných respondenty v současné době …………………………………………………………………………………….……47 Graf 10 Okolnosti výběru antikoncepční metody……………………………...………48 Graf 11 Zdroj antikoncepční metody respondentů……………………………...……..49 Graf 12 Spokojenost respondentů s antikoncepční metodou…………………………..50 Graf 13 Subjektivní posouzení ochrany antikoncepční metodou respondentů………..51 Graf 14 Význam antikoncepce pro respondenty………………………………..……..52 Graf 15 Informovanost respondentů o principu antikoncepčních metod……………...53 Graf 16 Výhody antikoncepčních metod respondentů…………………………….…..54 Graf 17 Nevýhody antikoncepčních metod respondentů………………………..……..55 Graf 18 Informovanost respondentů o vedlejších účincích……………………………56 Graf 19 Vedlejší účinky antikoncepčních metod dle respondentů…………………….57 Graf 20 Ideální antikoncepční metoda z pohledu respondentů………………………..58 Graf 21 Informování respondentů příbalovým letákem……………………………….60 75

Graf 22 Přístupy respondentů k dodržování pokynů…………………………………..61 Graf 23 Délka dalšího užívání stávající antikoncepční metody respondentů………….62 Graf 24 Postoj respondentů k používání antikoncepčních metod……………………..63 Graf 25 Subjektivní posouzení informovanosti respondentů………………………….64

76

Seznam příloh Příloha 1 Edukační materiál – Přehled antikoncepčních metod Příloha 2 Dotazník Příloha 3 Žádost o povolení výzkumu – SZŠ a VOŠZ Havlíčkův Brod Příloha 4 Žádost o povolení výzkumu – SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou

77

Příloha 1

Příloha 2

DOTAZNÍK Vážené studentky! Jmenuji se Lenka Málková a dovoluji si Vás tímto požádat o vyplnění anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce s názvem Antikoncepce u žen do 20. roku věku. V mé práci se zabývám především postojem mladých žen k antikoncepci jako takové a jejich preferencemi při výběru a užívání jejich antikoncepční metody. Všechna data získaná v tomto výzkumu budou využita pouze pro účely mé práce. Děkuji za spolupráci! S přáním hezkého dne, Bc. Lenka Málková studentka oboru Porodní asistentka Vysoká škola polytechnická Jihlava

Pokud není uvedeno jinak, vždy označte pouze jednu z nabízených možností odpovědi. Kolik je Vám let? Jakou školu navštěvujete?

□ 15 let

□ 16- 17 let

□ SZŠ a VOŠZ Havlíčkův Brod

□ 18-20 let □ SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou

1, Zahájila jste již svůj sexuální život? a) ano (doplňte, prosím, v kolika Vašich letech jste jej zahájila): b) ne (Přeskočte, prosím, následující otázky a pokračujte otázkou č. 21 a dále) 2, Máte momentálně stálého partnera? a) ano b) ne 3, Použila jste někdy jakoukoliv z metod antikoncepce? a) ano b) ne (Přeskočte, prosím, následující otázky a pokračujte otázkou č. 21 a dále) 4, Na koho spoléháte s antikoncepcí? a) spoléhám pouze sama na sebe b) spíše spoléhám sama na sebe c) antikoncepce je záležitostí obou z partnerů d) spíše spoléhám na partnera e) spoléhám pouze na partnera 5, Kdy jste začala používat antikoncepci ve vztahu s prvním pohlavním stykem? a) před prvním pohlavním stykem b) při prvním pohlavním styku c) do jednoho měsíce po prvním pohlavním styku d) do půl roku po prvním pohlavním styku e) déle než půl roku po prvním pohlavním styku 6, Jaké metody antikoncepce jste v minulosti používala? (lze označit více možností) a) výpočet plodných dní h) per orální hormonální antikoncepci b) měření bazální teploty ch) injekční/ implantační depotní antikoncepci c) hlenovou metodu i) postkoitální antikoncepci (tzv. „pilulka po“) d) přerušovanou soulož j) interrupci (umělé přerušení těhotenství) e) pánský kondom k) nitroděložní tělísko f) spermicidní látky l) jinou (napište, prosím, jakou): g) hormonální vaginální kroužek, hubku m) v minulosti jsem nepoužívala žádnou

7, Jaké metody antikoncepce používáte v a) výpočet plodných dní b) měření bazální teploty c) hlenovou metodu d) přerušovanou soulož e) pánský kondom f) spermicidní látky g) hormonální vaginální kroužek, hubku

současné době? (lze označit více možností) h) perorální hormonální antikoncepci ch) injekční/implantační depotní antikoncepci i) postkoitální antikoncepci (tzv. „pilulka po“) j) nitroděložní tělísko k) jinou (napište, prosím, jakou): l) momentálně žádnou nepoužívám

8, Jaké okolnosti Vás vedly k volbě Vaší antikoncepční metody? (lze označit více možností) a) má víra/přesvědčení e) zkušenosti přátel b) domluva s partnerem f) finanční prostředky c) doporučení gynekologa g) zdravotní stav d) doporučení rodičů h) jiné (napište, prosím, jaké): 9, Kdo Vám Vaši antikoncepční metodu obstaral? a) já sama b) partner c) rodiče d) přátelé e) někdo jiný 10, Vyhovuje Vám Vaše metoda antikoncepce? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 11, Považujete Vámi zvolenou metodu za bezpečnou? (Cítíte se chráněná?) a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 12, Jaký má pro vás Vaše antikoncepční metoda význam? (lze označit více možností) a) prostředek k zabránění početí b) prostředek k ochraně proti pohlavně přenosným onemocněním c) prostředek pro úpravu gynekologických obtíží – např. úprava menstruačního cyklu d) prostředek na zlepšení kosmetických /estetických obtíží – např. úprava akné e, jiný význam (napište, prosím, jaký): 13, Jste obeznámena s tím, jak Vaše metoda antikoncepce zabrání početí? (Na jakém principu funguje?) a) ano, zcela b) ano, z větší části c) ano, z části d) ano, pouze okrajově e) ne, nerozumím principu antikoncepční metody 14,

Jaké má pro Vás a) nízká cena b) snadná dostupnost c) vysoká spolehlivost d) snadné užívání

Vaše

metoda

výhody? (lze označit více možností) e) žádné nebo nízké zdravotní riziko f) nebrání prožívání sexuálního prožitku g) vyhovuje mně a/nebo mému partnerovi h) jiné (doplňte, prosím, jaké):

15,

Jaké má pro Vás Vaše a) vysoká cena b) špatná dostupnost c) nízká spolehlivost d) obtížné užívání e) vysoké zdravotní riziko

metoda

nevýhody? (lze označit více možností) f) zhoršení sexuálního prožitku g) nevyhovuje mně a/nebo mému partnerovi h) jiné (doplňte, prosím, jaké):

16, Víte o nějakých vedlejších účincích Vaší metody? a) ano (napište, prosím, o jakých): b) ne 17, Jakou metodu byste si zvolila bez ohledu na finance a jiné okolnosti ovlivňující Váš výběr? (Jakou metodu považujete za nejlepší?) Napište, prosím, jakou: 18, Četla jste příbalový leták antikoncepční metody, než jste ji prvně použila? a) ano b) ne 19, Jak dodržujete pokyny k používání antikoncepční metody? a) velmi dbám na pokyny, řídím se jimi b) pokyny se ve většině případů řídím c) pokyny se občas řídím d) pokyny se řídím pouze výjimečně e) pokyny nedodržuji 20, Jak dlouho plánujete dále používat Vaší metodu antikoncepce? a) méně než 1 rok b) 1-2 roky c) 3-5 let d) 6-10 let e, déle než 10 let 21, Jaký je Váš postoj k používání antikoncepčních metod? a) pozitivní b) spíše pozitivní c) spíše negativní d) velmi negativní e) nevím 22, Považujete svoje informace o antikoncepčních metodách za dostatečné? a) své informace považuji za dostatečné a nechci se dozvědět více b) své informace považuji za dostatečné, ale chtěla bych se dozvědět více c) své informace považuji za nedostatečné a chtěla bych se dozvědět více d) své informace považuji za nedostatečné, ale nechci se dozvědět více

Nyní jste dokončila dotazník. Zkontrolujte si, prosím, zda jste vyplnila všechny Vám určené otázky a dotazník odevzdejte. Děkuji za spolupráci!

Příloha 3

Příloha 4