VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
A n a l ý z a e f e k t i v n o s t i a r i z i k p ro j e k t u bioplynové stanice Bakalářská práce
Autor: Petra Zápotočná Vedoucí práce: Ing. Jakub Novotný, Ph.D. Jihlava 2014
Anotace Tato bakalá ská práce se zabývá analýzou efektivnosti a rizik bioplynové stanice Dolní Lhotka. V teoretické části je stručn charakterizováno téma projektového managementu a investiční činnosti. Následuje p ehled metod finanční analýzy podniku. V praktické části je popsán projekt bioplynové stanice, jeho technické ešení, náklady na investici a p edpokládané výnosy. Poslední část práce se zabývá vyhodnocením projektu pomocí metod ekonomického zhodnocení investice a analýzy rizik.
Klíčová slova: analýza, bioplynová stanice, hodnocení efektivnosti, investice, projekt, rizika
Annotation This bachelor thesis analyzes the efficiency and risks of the biogas plant Dolní Lhotka. The theoretical part describes the topic of project management and investment activities. It is followed by an overview of the methods of financial analysis. The practical part describes the biogas plant project, its technical implementation, investment costs and expected returns. The last part focuses on the evaluation of the project by using the methods of economic evaluation of investment and risk analysis.
Key words Analysis, biogas plant, efficiency evaluation, investment, project, risk
Na tomto míst
bych cht la pod kovat vedoucímu bakalá ské práce Ing. Jakubu
Novotnému, Ph.D. za odborné vedení práce a za cenné p ipomínky. D kuji také Ing. Vítu Šimonovi, Ph.D., p edsedovi Zem d lského družstva Maleč, za poskytnutí pot ebných podkladů a konzultací. V neposlední ad d kuji své rodin za podporu po celou dobu studia.
Prohlašuji, že p edložená bakalá ská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatn . Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva Ěve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákonů, v platném zn ní, dále též „AZ“ě. Souhlasím s umíst ním bakalá ské práce v knihovn VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnit ní pot eb VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje AZ, zejména § 60 Ěškolní díloě. Beru na v domí, že VŠPJ má právo na uzav ení licenční smlouvy o užití mé bakalá ské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s p ípadným užitím mé bakalá ské práce Ěprodej, zapůjčení apod.ě. Jsem si v dom/a toho, že užít své bakalá ské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvo ení díla Ěaž do jejich skutečné výšeě, z výd lku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlav dne 12. 5. 2014 ...................................................... Podpis
OBSAH 1
Úvod.......................................................................................................................... 6
2
Teoretická východiska .............................................................................................. 8 2.1
Projektový management ..................................................................................... 8
2.2
Investiční projekt ................................................................................................ 9
2.3
Zdroje financování investice ............................................................................ 10
2.3.1 2.4
4
Metody hodnocení ekonomické efektivnosti ................................................... 13
2.4.1
Výpočet čisté současné hodnoty ............................................................... 15
2.4.2
Doba návratnosti investice ........................................................................ 16
2.4.3
Index rentability ........................................................................................ 16
2.4.4
Metoda vnit ního výnosového procenta Ěvnit ní úrokové míryě .............. 16
2.5 3
Analýza rizik .................................................................................................... 17
Proces výroby elekt iny v bioplynové stanici ......................................................... 19 3.1
Vznik bioplynu ................................................................................................. 19
3.2
Schéma bioplynové stanice .............................................................................. 20
Projekt bioplynové stanice Dolní Lhotka ............................................................... 21 4.1
P edstavení projektu ......................................................................................... 21
4.1.1
P edstavení podniku .................................................................................. 22
4.1.2
SWOT analýza bioplynové stanice ........................................................... 23
4.1.3
Finanční analýza podniku ......................................................................... 24
4.2
Popis technického ešení .................................................................................. 26
4.3
Materiálové a surovinové vstupy ..................................................................... 27
4.4
Produkce bioplynu ........................................................................................... 28
4.5
Výroba elektrické energie a tepelné energie .................................................... 28
4.5.1 5
Finanční analýza podniku ......................................................................... 11
Instalovaný výkon ..................................................................................... 29
Ekonomické zhodnocení ......................................................................................... 30 5.1
Investiční náklady ............................................................................................ 30
5.2
Provozní náklady BPS...................................................................................... 31
5.3
Tržby za prodej elekt iny ................................................................................. 32
5.4
Metody ekonomického zhodnocení investice .................................................. 32
5.4.1
Plánované cash flow ................................................................................. 32
5.4.2
Čistá současná hodnota investice .............................................................. 34
5.4.3
Doba návratnosti investice ........................................................................ 34
5.4.4
Index rentability ........................................................................................ 36
5.4.5
Metoda vnit ního výnosového procenta ................................................... 36 4
ízení rizik .............................................................................................................. 37
6
7
6.1
Analýza rizika .................................................................................................. 37
6.2
Citlivostní analýza ............................................................................................ 38
Záv r ....................................................................................................................... 40
Seznam použité literatury ............................................................................................... 42 P ÍLOHY A
Tabulka výpočtu hotovostních toků
B
Fotografie fermentoru a kogenerační jednotky
5
1 Úvod Obnovitelné zdroje jsou v n kolika posledních letech jedním z nejdůležit jších témat politiky životního prost edí, a to zejména od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Tím došlo ke vzniku závazků, které vyplývají z energetické politiky Evropské unie. Na tuto politiku navazuje zákon č. 1Ř0/2005 Sb., ze dne 31. b ezna 2005 o podpo e výroby elekt iny z obnovitelných zdrojů energie a o zm n n kterých zákonů Ězákon o podpo e využívání obnovitelných zdrojůě. Energetika pat í ke strategickým odv tvím, protože na dodávkách energie jsou závislá další odv tví, jako nap íklad zem d lství, průmysl, služby. Dále to platí i pro domácnosti, kde to znamená zajišt ní osv tlení, často vytáp ní a funkce mnoha domácích spot ebičů, bez kterých si často nedovedeme p edstavit b žný život. Jednotlivé státy Evropské unie mají jiné portfolio zdrojů energie díky různým p írodním podmínkám. Nap íklad Rakousko může získávat mnohem více energie výrobou ve vodních elektrárnách než Česká republika. Členské státy Evropské unie se i na základ
t chto skutečností
rozhodují, které z energetických zdrojů budou rozvíjet, ale musí p itom zohlednit cíle v oblasti obnovitelných zdrojů. Dalším z důvodů rozvoje obnovitelných zdrojů energie je ochrana životního prost edí a zmírn ní škod způsobených nap íklad suchem nebo povodn mi. V decky je prokázáno, že ke zm n klimatu může dojít díky emisím skleníkových plynů, proto je t eba hledat další zdroje a omezovat energii získanou z fosilních paliv, které p i svém spalování uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, který je jedním z hlavních skleníkových plynů. V této úrovni byl v roce 1řř7 p ijat tzv. Kjótský protokol, v n mž se signatá ské státy zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů. V České republice jsou za obnovitelné zdroje energie považovány energie vody, v tru, slunečního zá ení, biomasy, bioplynu, energie prost edí využívaná tepelnými čerpadly, geotermální energie a energie kapalných biopaliv. Výhodou t chto zdrojů je p edevším to, že se pro Českou republiku zmenšuje podíl závislosti na dovozu ostatních zdrojů, proto je v zájmu státu toto odv tví podporovat a rozvíjet. Zároveň je t eba mít na pam ti, že potenciál obnovitelných zdrojů je omezen. Nap íklad není možné pro tyto účely využít veškerou ornou půdu, není možné spot ebovat všechno d evo vyt žené z lesa. Potenciál v trné nebo sluneční energie je omezen p írodními a pov trnostními podmínkami.
6
Výroba elekt iny z obnovitelných zdrojů znamená v ekonomické rovin pro investora zajímavý projekt. V dlouhodobém horizontu se nep edpokládá, že by poptávka po elekt in
výrazn
poklesla, a to obzvlášt
v souvislosti s výše jmenovanou
energetickou politikou. V této bakalá ské práci jsem se rozhodla zpracovat analýzu reálného projektu bioplynové stanice Dolní Lhotka, která je novostavbou a je umíst na na pozemcích Zem d lského družstva Maleč. Cílem této práce je zpracovat analýzu tohoto projektu za pomoci technik projektového managementu a vyhodnotit pomocí n kterých ekonomických ukazatelů efektivnost této investice, p edevším p edpokládané budoucí finanční výnosy a dobu návratnosti investice. Obsahem této práce bude teoretické vymezení projektového managementu a n kterých jeho technik. V praktické části nejd íve zjednodušen popíši, jak probíhá proces výroby elektrické energie v bioplynové stanici, technické provedení výstavby a uvedení do provozu. Záv rem zpracuji vyhodnocení základních ekonomických parametrů, které jsou důležité pro investora p i rozhodování o investici.
7
2 Teoretická východiska 2.1 Projektový management Z názvu termínu projektový management vyplývá, že se jedná o ízení projektů. Proto je ned íve nutné definovat, co znamená pojem „projekt“. Existuje n kolik definic, které se liší spíše formulací, ale podstata je to stejná. „Projekt je jakýkoliv jedinečný sled aktivit a úkolů, který má dán specifický cíl, který má být jeho realizací splněn, definováno datum začátku a konce uskutečnění, stanoven rámec pro čerpání zdrojů pot ebných pro jeho realizaci.“1 Charakteristické znaky každého projektu jsou
cíl projektu,
jedinečnost,
zdroje,
realizace v rámci organizace.
Cíl projektu Cílem projektu je definování konečných výsledků Ěvýstupůě projektu v požadovaném časovém rámci, rozpočtu a p ijatelných hodnot rizika. Tyto podmínky by m ly být m itelné a hodnotitelné pro úsp šné provedení projektu. Rosenau definuje tzv. trojimperativ2, který vychází z toho, že existují 3 elementy v projektu, které na sebe vzájemn působí a jsou propojené tak, že p i zm n jedné veličiny zákonit musí dojít ke zm n n které jiné. T mito elementy jsou cíl, čas a náklady. To platí nejen pro celý projekt, ale i pro jednotlivé etapy. Samotným úsp chem
1
KERZNER, Harold. Project Management: A Systems Approach to Planning, Scheduling, and Controlling.
citováno dle SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 380 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3611-2.(str. 22) 2
ROSENAU, Milton D. ízení projektů: p íprava a plánování, zahájení, výb r lidí a jejich ízení, kontrola
a zm ny, vyhodnocení a ukončení. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000, xiv, 344 s. ISBN Ř0-722-6218-1.
8
projektu je dosažení požadavku provedení v rámci stanoveného rozpočtu a za požadovanou dobu. Jedinečnost Žádné 2 projekty nejsou totožné, vždy budou u každého projektu odlišnosti. Projekty začínají v odlišný čas, podílejí se na nich různí lidé apod. Zdroje Pojem zdroje projektu neznamená pouze finanční zdroje, ale také ty lidské. Manažer projektu by m l být tedy schopný i ídit lidi tak, aby v rámci materiálních zdrojů bylo dosaženo cíle projektu. Realizace v rámci organizace Projekty jsou realizovány v tšinou v rámci n jaké organizace, a proto zde může působit mnoho dalších faktorů a jiných dílčích cílů této organizace. Manažer projektu musí i tyto ostatní faktory brát v úvahu p i plánování projektu.
2.2
Investiční projekt
Investiční rozhodování pat í k nejsložit jším procesům ve firm a může ji ovlivnit v budoucnosti. Investice znamená použití finančních prost edků na projekt, který je v tšinou dlouhodobý a bude mít dopad na budoucí fungování firmy. Projekt není pouze naplánování, ale má zpravidla 4 fáze:
p edinvestiční,
investiční,
provozní
poprovozní.
Nejdůležit jší je fáze p edinvestiční, které by m la být v nována nejv tší pozornost a která může ovlivnit to, jak bude projekt úsp šný.
9
P edinvestiční fáze se může členit na n kolik etap. Je to zejména:
identifikace podnikatelských p íležitostí – znamená systematické sledování a analyzování informací z podnikatelského okolí a z nich vyplývající poptávku po výrobcích nebo službách.
p íprava projektu – zahrnuje tzv. technicko–ekonomickou studii, jejímž výsledkem je vyhodnocení, jestli je daný projekt realizovatelný.
hodnocení projektu, rozhodnutí o jeho realizaci nebo zamítnutí.3
P ed každou takovou investicí je t eba zrealizovat dále podnikatelský záměr, který by m l být dostatečn kvalitní, aby na základ jeho výsledků bylo možné se pro investici rozhodnout. Podnikatelský zám r slouží jednak pro interní pot eby, ale je p edevším podkladem pro investory nebo pro pot eby získání úv ru v bance. Investiční fáze znamená vlastní realizaci investice, nap . výstavba nové haly. Provozní fáze je zpravidla nejdelší fází životního cyklu projektu. M lo by zde probíhat určité průb žné hodnocení projektu Ěauditě, jak je projekt úsp šný a jak výsledky odpovídají p edpokládaným odhadům. V poprovozní fázi jde o ukončení projektu, jeho likvidaci a záv rečné vyhodnocení.
2.3 Zdroje financování investice Zdrojem financování investice můžou být vlastní Ěvklady společníků, nerozd lený zisk, odpisy, výnosy z prodejeě nebo cizí. Pokud se jedná o finančn náročnou investici, neobejde se firma bez čerpání cizích finančních zdrojů. V nejčast jším p ípad to bývá úv r v bance, dále také vydání obligací, leasing apod. Pro poskytnutí úv ru banka vyžaduje zejména zpracování podnikatelského zám ru, rozpočet projektu a finanční analýzu podniku.
3
FOTR, Ji í a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005,
356 s. ISBN 80-247-0939-2. (str. 16)
10
2.3.1 Finanční analýza podniku Finanční analýza není p ímo analýzou projektu, ale je ekonomickým zhodnocením podniku z n kolika hledisek. Je to rozbor minulého, současného a v podstat i budoucího hospoda ení podniku. Zdrojem této analýzy jsou výkazy finančního účetnictví, jako rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. Základem finanční analýzy je analýza poměrových ukazatelů, která vychází z porovnávání dvou absolutních ukazatelů. Tyto ukazatele se d lí do n kolika skupin podle oblasti finanční analýzy: Ukazatele likvidity m í schopnost podniku splácet své splatné závazky. Pom ují se vždy aktiva ke krátkodobým pasivům. Má 3 stupn , a to hotovostní, pohotová a b žná likvidita. ℎ
ℎ
�
í � �� �
�á � �� �
ěž á � �� �
=
=
= á
á
á
á
á
ý
ý
á
á
�
á
á
č í
č í
� á
�
+
ℎ
á� �
�
Tabulka 1: Optimální hodnoty ukazatelů likvidity Ězdroj: Synek, 20034)
Ukazatel
Optimální hodnota
hotovostní likvidita
0,2 – 0,5
pohotová likvidita
1,0 – 1,5
b žná likvidita
2,0 – 2,5
Čím vyšší je hodnota, tím menší je riziko platební neschopnosti. Zároveň p íliš velká hodnota by znamenala snížení výnosnosti podniku Ěvysoká hodnota ob žných aktivě. Ukazatele rentability pom ují dosažený zisk k n kterým zdrojům, kterými bylo tohoto zisku dosaženo.
4
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. p eprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, 466 s.
ISBN 80-247-0515-X.
11
Rentabilita aktiv (ROA) je základním ukazatelem rentability a vyjad uje celkovou
efektivnost firmy. �
=
č� ý � �á ��
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjad uje zhodnocení vlastního kapitálu a je důležitým ukazatelem pro vlastníky firmy, kte í do ní vložili své finanční prost edky. �
=
č� ý � � í �á
Stejným způsobem se hodnotí nap íklad rentabilita celkového investovaného kapitálu, nebo rentabilita tržeb. Ukazatele aktivity m í schopnost firmy efektivn hospoda it se svými aktivy. Je důležité mít optimální výši aktiv, aby nedocházelo buď k vyšším nákladům na jejich skladování, nebo jejich nedostatku a omezování výroby. Ukazatele aktivity mají dva parametry, a to rychlost obratu a dobu obratu. Obecn platí, že rychlost obratu by m la být co nejv tší a doba obratu nejmenší. Obrat zásob udává počet obrátek zásob za sledované období Ěv tšinou kalendá ní rokě. Obrat celkových aktiv udává, jak firma efektivn využívá svých aktiv. Obrat pohledávek ukazuje, jak rychle jsou pohledávky firmy p em n ny na hotovost. Doba obratu pohledávek vyjad uje, jak dlouho trvá, než firma obdrží platby za své zboží. Srovnávají se pohledávky s prům rnými denními tržbami. Ukazatele zadluženosti vyjad ují, v jakém rozsahu je k financování firmy používáno cizích zdrojů. Celková zadluženost vyjad uje míru v itelského rizika, a čím je hodnota v tší, tím v tší je i riziko. Vypočítá se pom rem cizích zdrojů a celkových aktiv. Dlouhodobá zadluženost pom uje pouze dlouhodobé závazky a celková aktiva. Platí, že výsledná hodnota by se m la pohybovat do 25 %. Ukazatel úrokového krytí vychází z výkazu zisků a ztrát a vyjad uje, kolikrát pokryje zisk nákladové úroky. Tento ukazatel je důležitý nap íklad pro banky p i žádosti o úv r, protože uvádí, jak je firma schopna splácet své závazky z úroků. Optimáln by tento 12
ukazatel nem l p ekročit hodnotu 3. V opačném p ípad by to znamenalo finanční nestabilitu firmy. ú
�é
í=
�
�
ú á
�é ú
ě í
��
Ukazatele kapitálového trhu se liší oproti výše uvedeným ukazatelům v tom, že údaje pro jejich hodnoty jsou čerpány z více zdrojů, než je rozvaha a výkaz zisků a ztrát Ěnap . tržní cena emitovaných akciíě. Jedná se o ukazatele poměru ceny akcie k zisku na akcii, účetní hodnota akcie, čistý zisk na akcii. Pro účely této bakalá ské práce nejsou ukazatele kapitálového trhu podstatné.
2.4 Metody hodnocení ekonomické efektivnosti Důvodem plánování investic a následn vytvo ení projektu je p edpoklad, že daná investice p inese takové p íjmy, které by pokryly vynaložený kapitál v co nejkratší dob a nejvyšším možném množství. Investice je zpravidla na delší časové období, a proto zde existují faktory, které rozhodování ovlivňují. Faktor času způsobuje, že hodnota pen z je jiná v každém časovém období. Tento problém se eší tzv. diskontováním. Faktor rizika je důsledkem zm n různých ekonomických, sociálních nebo demografických zm n. Akceptace rizika může být individuální, ale jsou metody hodnocení investic, které jsou v této oblasti podpůrným prost edkem k rozhodování. Pro hodnocení investic je nutné provést n kolik kroků, které jsou nutné pro následující výpočty:
určení jednorázových nákladů na investici a provozní náklady v jednotlivých letech,
odhad nebo kalkulace budoucích výnosů, které investice p inese,
určení nákladů na kapitál, které znamenají požadovanou výnosnost,
výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a její porovnání s výdaji na investici.5
5
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. p eprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, 466 s. ISBN
80-247-0515-X.(str. 294)
13
Náklady na investici lze určit nap . z cenové nabídky dodavatele, n které náklady je ale nutné odhadnout. Pokud doba po ízení investice trvá delší časové období, je nutné brát v úvahu i faktor času. Odhad budoucích p íjmů lze provést kalkulací na základ dostupných údajů. Tento proces je složitý zejména v tom, že na budoucí p íjmy působí zároveň n kolik vlivů, jejichž sílu p edem neznáme. U náročn jších projektů je proto t eba do tohoto procesu zapojit n kolik odd lení ve firm a zpracovat různé analýzy, jako nap . analýzu trhu p i uvád ní nového výrobku na trh. Určení podnikové diskontní míry závisí na tom, jakým způsobem podnik financuje investici. Pokud je to pouze z vlastních finančních prost edků, pak tato diskontní míra odpovídá požadovanému minimálnímu výnosu z kapitálu. Pokud jsou použity jen cizí zdroje, diskontní míra je stejná jako úrok z úv ru. Ve v tšin p ípadů je ale financování kombinací vlastních a cizích zdrojů. Pak se použijí prům rné náklady na kapitál vypočtené jako vážený aritmetický prům r podle následujícího vzorce6. =
1−
+
+
k0…průměrná míra kapitálových nákladů podniku ki…úroková míra nových úvěrů p ed zdaněním t…míra zdanění zisku kp…míra nákladů na prioritní akcie ke…míra nákladů na nerozdělený zisk Wi, Wp, We…váhy jednotlivých kapitálových složek
Diskontní míra v podstat reprezentuje úrokovou sazbu ušlé p íležitosti, m la by být vždy v tší než úroková sazba na spo icím účtu, kde se nepočítá s faktorem rizika. Diskontní sazba pak lze spočítat jako bezriziková úroková sazba + riziková prémie za realizaci
6
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. p eprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, 466 s. ISBN
80-247-0515-X.(str. 299)
14
projektu. Určit tuto hodnotu může být n kdy subjektivní, ale jsou n které další metody, které se využívají7, nap .:
Stanovení stejné hodnoty jako prům rnou rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) za posledních x let, kde hodnota x odpovídá délce životnosti projektu.
Stanovení hodnoty diskontu na základ úrokové sazby, která se platí u dlouhodobého cizího kapitálu.
2.4.1 Výpočet čisté současné hodnoty Čistá současná hodnota je sumou diskontovaných pen žních toků, které souvisejí s investicí. Je to rozdíl diskontovaných pen žních p íjmů z investice a diskontovaných kapitálových výdajů v jednotlivých letech. Vzorec pro výpočet čisté současné hodnoty je: =∑ =
1+
NPV…čistá současná hodnota angl. net preset value CFt…peněžní tok plynoucí z investice k…diskontní míra
t…období 1 až n
n…poslední období hodnocení investice
Pokud máme více variant investic, je za výhodněj�í považována ta varianta, která má vy��í hodnotu čisté současné hodnoty. Dále v�echny varianty, které mají hodnotu
vy��í než nula, jsou považovány za p�ípustné, protože p�íjmy z takových investic zaručují požadovanou míru výnosu a zvy�ují tržní hodnotu firmy.
7
ZIKMUND, Martin. ízení a optimalizace. In: BusinessVize [online]. 2011 [cit. 2014-05-02]. Dostupné
z:
http://www.businessvize.cz/rizeni-a-optimalizace/hodnoceni-investic-cista-soucasna-hodnota-npv-
strucne-a-jasne/pdf
15
2.4.2 Doba návratnosti investice Dobou návratnosti investice se rozumí časové období, za které se vrátí prost edky vynaložené na danou investici. Výpočet této hodnoty vychází z pen žních toků projektu. Prostá doba návratnosti nerespektuje faktor času, a proto je vhodné využít diskontovanou dobu návratnosti. Tato je v porovnání s prostou variantou delší, ale poskytuje lepší informaci pro vyhodnocení p edevším u dlouhodobých projektů. V zásad platí, že doba návratnosti by m la být kratší než doba životnosti projektu, aby byl úsp šný. Problém může nastat, pokud je mezi t mito dv ma hodnotami pouze malý rozdíl. Může se pak stát, že životnost projektu bude ve skutečnosti kratší, než se p edpokládalo, a projekt bude prod lečný.
2.4.3 Index rentability Tento ukazatel vyjad uje pom r očekávaných diskontovaných pen žních p íjmů z investice k počátečním kapitálovým výdajům. �=
�
NPV…čistá současná hodnota
I…hodnota počáteční investice současná hodnota investovaných prost�edků
Zatímco čistá současná hodnota p�edstavuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními
p�íjmy z investice a kapitálovými výdaji, index rentability vyjad�uje relativní podíl
diskontovaných peněžních toků a kapitálových výdajů.
Pokud je PI > 1, je projekt p ijatelný. Stejn pak pokud PI < 1, je projekt nep ijatelný. Index rentability se často používá jako doplňkové kritérium ve výb ru z více investičních variant, pokud jsou kapitálové zdroje omezeny. Znamená to, že není možné p ijmout všechny projekty s pozitivní čistou současnou hodnotou, ale ty projekty, které p inesou nejvyšší možnou čistou současnou hodnotu, tedy s nejvyšší hodnotou indexu rentability.
2.4.4 Metoda vnit ního výnosového procenta (vnit ní úrokové míry) Tato metoda je dynamickou metodou hodnocení efektivnosti investice. Je možné ji definovat jako takovou úrokovou míru, p i které se současná hodnota pen žních p íjmů 16
z investice rovná kapitálovým výdajům, jinak ečeno, když se čistá současná hodnota investice rovná nule. Výpočet této hodnoty ručn je složit jší, protože ešením je rovnice n-tého stupn , kde n je doba života Ěhodnoceníě projektu. Postup p i výpočtu vnit ního výnosového procenta ĚIRRě:
Zvolíme libovolnou úrokovou míru, kterou diskontujeme očekávané pen žní p íjmy.
Součet t chto diskontovaných p íjmů porovnáme s kapitálovým výdajem.
Pokud jsou tyto p íjmy vyšší než kapitálový výdaj, zvolíme vyšší úrokovou sazbu a celý propočet opakujeme. Pokud jsou pak diskontované p íjmy nižší než kapitálový výdaj, opakujeme propočet s touto nižší úrokovou mírou.
Hodnotu IRR nakonec vypočteme pomocí lineární interpolace podle následujícího vzorce.
��� = � +
Č
Č − Č�
�� − �
In…nižší zvolená úroková míra
Iv…vyšší zvolená úroková míra
Čn…čistá současná hodnota p i nižší zvolené úrokové mí e Čv…čistá současná hodnota p i vyšší zvolené úrokové mí e Za p ijatelný je projekt považován tehdy, pokud je IRR vyšší než diskontní sazba. P i porovnávání variant investičních projektů platí, že varianta s vyšším IRR je vhodn jší.
2.5 Analýza rizik P i plánování každé investice existují rizika a nejistoty, že se výsledek projektu bude lišit od toho naplánovaného, že p edpokládané p íjmy budou nakonec nižší než ty skutečné. Proto je nutné p i p íprav projektu8:
8 HNILICA, Ji í a Ji í FOTR. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 200ř, 262 s. Expert ĚGradaě. ISBN ř7Ř-80-247-2560-4.(str. 12)
17
identifikovat rizika a další faktory ovlivňující výsledek projektu a zhodnotit jejich význam
posoudit možné dopady t chto faktorů na budoucí výsledek projektu
zvážit opat ení na snížení rizika z hlediska nákladů i rozsahu tohoto snížení.
Rizika lze klasifikovat z n kolika pohledů9, jako nap . riziko podnikatelské a čisté, systematické a nesystematické, vnit ní a vn jší, ovlivnitelné a neovlivnitelné, primární a sekundární apod. Další t íd ní rizika je podle v cné nápln na technicko-technologická, výrobní, ekonomická, tržní, finanční, legislativní, politická, environmentální, spojená s lidským činitelem, informační, riziko zásahu vyšší moci. Postup analýzy rizik by mohl ve stručnosti vypadat následovn :
identifikace faktorů rizik,
stanovení významnosti jednotlivých rizik a jejich možných následků,
stanovení pravd podobnosti výskytu rizik,
vyhodnocení rizika jeho p ijetí dle matice hodnocení rizik.
Analýza citlivosti je součástí analýzy rizik a jejím účelem je pomocí matematických výpočtů zjistit, jak je relativn malou zm nou jedné prom nné možné způsobit velké odchylky od p edpovídaných výsledků. Potom vyhodnocujeme faktory, jejichž zm nou nastane malá odchylka jako málo významné, a faktory, kdy nastane velká odchylka, jako velmi významné. T mto faktorům pak musí být p i plánování projektu v nována značná pozornost.
9 FOTR, Ji í a Ivan SOUČEK. Podnikatelský zám r a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2.(str. 138-150)
18
3 Proces výroby elekt iny v bioplynové stanici Bioplynové stanice se d lí podle zpracovávaného substrátu na zem d lské, čistírenské a ostatní. Čistírenské bioplynové stanice jsou součástí čistíren odpadních vod a zpracovávají zejména kaly z t chto čistíren. Ostatní bioplynové stanice zpracovávají nap . odpady ze zem d lství, lesnictví, z výroby a zpracování masa, ovoce, zeleniny apod. Zem d lské bioplynové stanice se z izují za účelem zpracování materiálů rostlinného a živočišného charakteru a dále účeln p stované biomase.
3.1 Vznik bioplynu Podle názvu tohoto plynu, který obsahuje „bio“, lze tušit, že vzniká v biologickém procesu. P i n m dochází k vytvo ení sm sice plynů z organické hmoty, a to bez p ístupu kyslíku. Takto dochází v p írod k uvolňování plynu nap íklad v rašeliništích, na dn jezer nebo i v bachorech p ežvýkavců. Vzniklá sm sice plynů je tvo ena jednou t etinou oxidem uhličitým a dv ma t etinami metanem. Zjednodušen
ečeno, tento proces
probíhá ve čty ech krocích: I.
hydrolýza, dochází p i ní k rozkladu polymerů na jednodušší organické látky za podmínek vlhkosti nad 50 % hm. podílu a kdy je v prost edí vzdušný kyslík,
II.
acidóza, znamená odstran ní zbytků vzdušného kyslíku a vznik kyselin Ěnižší mastné kyseliny a další produktyě,
III.
acetogeneze, vzniká kyselina octová, vodík a oxid uhličitý,
IV.
metanogeneze, kyselina octová se rozkládá na metan a oxid uhličitý.
Metan je potom spalováním p em n n na elektrickou energii a vedlejším produktem je teplo. Zbytkovým produktem je tzv. digestát, což je anaerobn fermentovaná kejda, která se pak používá jako kvalitní organické hnojivo. Vstupní surovinou do bioplynové stanice je obecn jakákoli organická hmota, která je zkvasitelná v průb hu procesu anaerobní fermentace. V tšinou je to tedy hnůj, kejda, odpadní rostlinné materiály, kuku ičná siláž apod.
19
3.2 Schéma bioplynové stanice Na obrázku č. 1 je znázorn no základní schéma bioplynové stanice. Skládá se z fermentační nádrže, uskladňovací nádrže digestátu, strojovny s kogenerační jednotkou, kioskové stanice a vlastního p ipojení k elektrické síti. Kejda je čerpána ze zásobníku do fermentační nádrže, kde se míchá z další biomasou z dávkovače biomasy a probíhá zde vlastní mezofilní anaerobní fermentace. Fermentor je rozd len d ev ným stropem na dv části, kde je v jedné části umíst na fermentující hmota a ve druhé části vytvo ený bioplyn. Odtud je bioplyn dopravován do strojovny kogeneračních jednotek a tyto jednotky pak následn
pohání a vyrábí elektrickou energii. Elektrická energie je
z kogenerační jednotky vyvedena do ve ejné distribuční sít prost ednictvím kioskové trafostanice.
Obrázek 1: Schéma bioplynové stanice Ězdroj: www.agrikomp.de)
20
4 Projekt bioplynové stanice Dolní Lhotka 4.1 P edstavení projektu Bioplynová stanice Dolní Lhotka Ědále „BPS“ě je projektem Zem d lského družstva Maleč a byl realizován v roce 2013. Tato BPS má výkon 170 kW a je umíst na v areálu zem d lského družstva v obci Dolní Lhotka. Tento areál je cca 200 metrů od zastav né oblasti a je dostupný ze stávajících dopravních komunikací. Plocha, na které je BPS postavena, byla p edtím používána jako manipulační plocha pro p ilehlou budovu kravína. Projekt BPS je realizován v souladu s:
Programem rozvoje kraje Vysočina, Opat ení 4.3.1: Rozvoj obnovitelných a alternativních zdrojů.
Plánem odpadového hospodá ství kraje Vysočina, jakožto technologie naplňující cíl č. 3.1.2.V: Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů uložených na skládky, implementace sm rnice Rady EU 1999/31/EEC.
Územní energetickou koncepcí kraje Vysočina
Spln ním závazku ČR dosáhnout do roku 2020 podíl 13 % elekt iny z OZE na celkové spot eb elekt iny.
Pln ním úkolů z implementace sm rnice Rady EEU ř1/676/EEC
Projekt je financován bez dotace. Na obrázku č. 2 je zobrazeno umíst ní BPS p ed začátkem stavby. Je zde zobrazen zem d lský areál a ukazuje vzdálenost od obce.
21
budova starého kravína
budova nového kravína
Obrázek 2: Situační mapa Ězvýrazn no umíst ní BPSě
4.1.1 P edstavení podniku10 Obchodní název:
Zem d lské družstvo Maleč
Právní forma:
družstvo
Sídlo:
Maleč č. 4ř
Datum vzniku:
17. 12. 1991
P edm t podnikání:
Výroba, skladování, zpracování a prodej zem d lských výrobků, po ez d eva a d evozpracující výroby, silniční motorová doprava, hostinská činnost, výroba a opravy zem d lských strojů, zámečnictví, ková ství, kovoobráb ní, činnost účetních poradců, automatizované zpracování dat, truhlá ství, tesa ství, eznictví a uzená ství, koup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, výroba a prodej krmných sm sí, výroba elekt iny.
Maleč je obec ležící na okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti CHKO Železné hory. Zem d lské družstvo hospoda í na okolních pozemcích a jeho hlavní podnikatelskou 10
Výpis z obchodního rejst íku, dostupné online: Výpis z obchodního rejst íku. Ministerstvo
spravedlnosti [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/pdf-
$vypis.pdf?subjektId=isor%3a142193&typ=actual&klic=1uzxoj
22
činností je rostlinná a živočišná výroba. P idruženou výrobou je zpracování d eva na pile v Hranicích, kde se provád jí dále tesa ské a truhlá ské práce. Firma také poskytuje platební služby malého rozsahu, což v praxi znamená, že svým zam stnancům umožňuje vkládání pen žních prost edků za poskytnutý úrok. V roce 2010 byla založena společnost Malečská energetická, s.r.o., jejímž 100% vlastníkem je ZD Maleč. Důvodem bylo rozhodnutí rozší ení podnikání do sektoru výroby elekt iny z biomasy a v roce 2012 byla do provozu uvedena bioplynová stanice Vojt chov o výkonu 1000 kW. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, výkonným orgánem je p edstavenstvo a statutárním orgánem je p edseda.
4.1.2 SWOT analýza bioplynové stanice Ve SWOT analýze popíšu silné a slabé stránky projektu, p íležitosti a hrozby. Silné stránky:
vlastní surovinové zdroje kuku ičné siláže,
zdroje hov zí kejdy v bezprost ední blízkosti BPS Ěnení nutná zdlouhavá manipulace),
získání digestátu ke hnojení,
státem garantovaná cena minimální výkupní ceny elekt iny po dobu 30 let od uvedení do provozu,
využití odpadního tepla pro další projekty Ěnap . sušička d eva pro p idruženou výrobuě.
Slabé stránky
projekt není podpo en dotací Ěmenší výhodnostě,
možný zápach Ěblízko vesnice Dolní Lhotkaě,
požadavek na odbornou obsluhu za ízení.
23
P íležitosti
využití bioplynu jako biopaliva,
rostoucí politická poptávka po biopalivech.
Hrozby
legislativní zm ny, které budou nevýhodné pro provoz,
nep íznivé počasí s důsledkem menšího množství vyp stované suroviny,
technické opot ebení, vým na součástí,
zm na smluvních vztahů.
4.1.3 Finanční analýza podniku Pokud podnik uvažuje o dlouhodobé investici, musí si provést finanční analýzu současného stavu. To je důležité pro rozhodnutí, jakým způsobem bude investici financovat, jestli vlastními nebo cizími prost edky, jestli bude schopen splácet p ípadný úv r. Tyto činnosti spadají do p edinvestiční fáze projektu. V následujících kapitolách budu srovnávat hodnoty z posledních 3 let p ed začátkem projektu Ě2010–2012). 4.1.3.1 Ukazatele rentability Tabulka 2 : Ukazatelé rentability Ězdroj: vlastní výpočtyě
Ukazatel
2010
2011
2012
ROA ĚRentabilita celkových aktivě
1,08%
1,87%
1,46%
ROE ĚRentabilita vlastního kapitáluě
2,49%
4,16%
3,18%
Rentabilita celkového kapitálu ĚROAě znamená efektivnost využití celkových aktiv, které bylo ze sledovaných let nejvyšší v roce 2011. Rentabilita vlastního kapitálu ĚROEě udává, jak je využíván kapitál vlastníků. Hodnota má stejný průb h jako ROA a je to způsobeno nižším hospodá ským výsledkem.
24
4.1.3.2 Ukazatelé aktivity Tabulka 3: Ukazatelé aktivity Ězdroj: Výroční zpráva za rok 201211)
Ukazatel
2010
Výkony na 1 pracovníka Ětis. Kčě
2011
2012
1161
1381
1490
63
71
81
Prům rné denní tržby Ětis. Kčě
290
323
364
Doba obratu zásob Ěkalend. dnyě
159
153
140
Doba obratu pohledávek
83
59
61
Doba obratu závazků
55
58
50
Výkony na 1 ha Ětis. Kčě
Výkony a prům rné tržby by m ly mít stoupající tendenci a naopak doby obratu by m ly klesat, aby byl vývoj t chto ukazatelů optimální. V tomto p ípad to platí krom vývoje doby obratu pohledávek, která se v roce 2012 zvýšila oproti 2011. 4.1.3.3 Ukazatelé zadluženosti Tabulka 4: Ukazatelé zadluženosti Ězdroj: vlastní výpočtyě
Ukazatel Dlouhodobá zadluženost
2010
2011
2012
20,2%
22,3%
22,1%
Úrokové krytí
1,67
1,90
1,74
Finanční páka
2,31
2,23
2,18
Dlouhodobá zadluženost vyjad uje podíl dlouhodobých závazků k celkovým aktivům. Optimální výše je do 25 %, p i vyšších hodnotách v itelé nejsou v p ípad platební neschopnosti dostatečn chrán ni. Úrokové krytí vyjad uje, kolikrát EBIT Ězisk p ed zdan ním a úrokyě p evyšuje nákladové úroky. Hodnota tohoto kritéria se považuje za ukazatele finanční stability a m la by být minimáln 2,5. ZD Maleč má tedy slabou míru krytí úroků. Finanční páka je hodnota vyjad ující podíl vlastního a cizího kapitálu na celkovém kapitálu v podniku. Pokud je hodnota vyšší než 2, pak p evažuje cizí kapitál, což je i
11
Výroční zpráva za rok 2012. Ministerstvo spravedlnosti [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a142193&dokumentId=DrXXV+54%2fSL24%40KSHK&partnum=0&variant=1 &klic=bbz8wc
25
p ípad ZD Maleč. Tím dochází i ke zvýšení rentability vlastního kapitálu a navíc úroky z cizích zdrojů snižují daňové zatížení. 4.1.3.4 Vyhodnocení finanční analýzy Podle výše uvedených výsledků pom rových ukazatelů finanční analýzy jsem hodnotila ZD Maleč ve 3 letech p ed začátkem projektu. Společnost vykazuje kladný hospodá ský výsledek, který je oproti roku 2011 nižší v roce 2012. To je způsobeno investicemi do výstavby bioplynové stanice Vojt chov, která byla uvedena do provozu v roce 2012. Výsledky pom rových ukazatelů vyjad ují p evážn p ijatelné hodnoty. Pozitivní vývoj vykazují p edevším ukazatelé aktivity. Ukazatelé zadluženosti vykazují vyšší podíl cizího kapitálu a míra úrokového krytí je nízká. Myslím si, že vzhledem k dlouhodobému kladnému hospodá skému krytí by úv r na další projekt bioplynové stanice nem l být problémem.
4.2 Popis technického ešení Technické ešení BPS je stručn popsáno v kapitole 2.2 a zobrazeno na obrázku č. 1. Vstupní jímka Jedná se o zásobník kejdy o objemu 5Ř m3, který se vyhloubí v zemi a vybetonuje. Dávkovač biomasy Je to za ízení, které zajišťuje vkládání biomasy do fermentoru. Skládá se z p íruby a vany, do které je osazen jeden hlavní a dva rozdružovací šneky. Vana je vyrobena z nerezové oceli, aby nedošlo k jejímu zreziv ní. Fermentor Fermentor má válcový tvar, je vybetonovaný a zateplený extrudovaným polystyrenem. Vytáp ní je zajišt no odpadním teplem z kogeneračních jednotek. Strop fermentoru je tvo en d ev nou konstrukcí, která je složená z trámů a gumotextilovou membránou. Tato membrána se pak nadouvá do různých poloh podle množství plynu. Materiál je vyroben ze zušlecht ného kaučuku a jeho charakteristickými vlastnostmi je odolnost proti UV zá ení a nízká propustnost metanu. Ve spodní části fermentoru je fermentující hmota a 26
pomocí d ev ného stropu je zabrán no p ípadnému proniknutí membrány do této hmoty v p ípad , že se sníží tlak bioplynu ve fermentoru.
Obrázek 3: Bioplynová stanice
Kogenerační jednotka Jednotka je tvo ena pístovým motorem a synchronním generátorem a z plynojemu je do ní dopravován bioplyn s obsahem metanu 50 až 54 %. Tento plyn kogenerační jednotku pohání a tím vyrábí elektrickou energii. Ostatní za ízení Doprava tekutého substrátu do fermentoru je zajišt na čerpadly, pevný substrát podávacím za ízením. Míchací za ízení zajišťuje míchání substrátu ve fermentoru. Další za ízení p edstavují spojovací šachty, potrubí.
4.3 Materiálové a surovinové vstupy Materiálovými vstupy jsou suroviny z vlastní produkce zem d lského družstva Ěkuku ičná silážě a odpady z provozu kravína Ěhov zí kejdaě. Množství vstupních surovin jsou uvedeny v tabulce č. 5. Prům rná denní dávka suroviny vstupujícího do fermentoru je cca 42 tun.
27
Hov zí kejda má relativn nízký podíl sušiny, který je kolem ř %, a proto se dob e kombinuje s ostatními substráty. Kuku ičná siláž má podíl sušiny cca 35 %, je vhodné ji kombinovat s hov zí kejdou, aby se dál nemusela edit, a protože je průb h procesu pak stabiln jší, zpravidla se zvýší rozložitelnost a tím i vyšší výnos metanu. Tabulka 5: Vstupní suroviny Ězdroj: vstupní podklady investoraě
Jednotka Roční množství
Surovina
Denní množství
Podíl sušiny
kuku ičná siláž
t
1300
3,56
35 %
hov zí kejda
t
14016
38,4
9%
Celkem
t
15316
41,9
11,2 %
4.4
Produkce bioplynu
Výnos bioplynu je závislý p edevším na druhu substrátu a jeho složení. Pro použité substráty je výt žek uveden v tabulce č. 6. Tabulka 6: Výt žek bioplynu Ězdroj: vlastní zpracování, čerpáno z www.biom.czě
Substrát
Podíl sušiny
Výnos plynu
Množství
Roční
(m3/t
substrátu
produkce
substrátu)
(t/rok)
bioplynu (m3)
kuku ičná siláž
20 - 35 %
170 - 200
1300
260000
hov zí kejda
8 - 11 %
20 - 30
14016
420480
celkem
680480
Uvedené množství bioplynu 6Ř04Ř0 m3 je teoretické a v praxi bude záležet na složení substrátu a jeho koncentraci. Investor si stanovil požadované množství výroby bioplynu na 660000 m3 za rok, což p edstavuje 1Ř0Ř m3 denní produkce.
4.5 Výroba elektrické energie a tepelné energie Vzniklý bioplyn je veden do kogenerační jednotky, která následn vyrábí elektrickou energii. Z kogenerační jednotky je pak vyvedena do ve ejné distribuční sít prost ednictvím kioskové trafostanice. Vlastní spot eba elektrické energie je určena na za ízení, jakou jsou míchací vrtule, dopravní čerpadla, dmychadla atd.
28
Produkované teplo je využíváno zčásti pro fermentační proces, kdy se oh ívá substrát. Fermentor je betonový a z vn jší strany zateplený, ale je nutné dodávat teplo pro udržení teploty a krytí tepelných ztrát do okolí. V letních m sících to naopak znamená, že se část tepla z důvodu jeho nedostatečného využití musí likvidovat.
4.5.1 Instalovaný výkon Provozování kogenerační jednotky je denní s celkovou roční dobou provozu ve výši 7884 hodin. Tato roční doba provozu je snížena o dobu pot ebnou k provád ní pravidelných servisních odstávek. Souhrn energetických výkonů a výroby energie je uveden v tabulce č. 7. Tabulka 7: Energetický výkon bioplynové stanice (zdroj: podklady investora)
Ukazatel
Jednotka
Hodnota
Instalovaný elektrický výkon BPS
kW
170
Tepelný výkon
kW
188
Denní produkce bioplynu
m3
1808
Roční produkce bioplynu
m3
660000
Produkce elekt iny
MWh/rok
1340,3
Produkce tepla
MWh/rok
1481,4
Srážka na trafu 1 %
MWh/rok
13,4
Nevyužitelná energie
MWh/rok
716,4
Využitelné teplo
MWh/rok
732,3
Prodej elekt iny
MWh/rok
1326,9
Celková účinnost
MWh/rok
2072,6
29
5 Ekonomické zhodnocení Bioplynová stanice Dolní Lhotka je investiční projekt ZD Maleč, jehož cílem je zhodnocení finančních prost edků a návratnost investice za co nejkratší dobu. Projekt je realizován bez státní dotace nebo jiných dotací, pouze z vlastních finančních prost edků a úv rem. Výstupem tohoto projektu je prodej elektrické energie do ve ejné sít . Dalším důvodem je zpracování hov zí kejdy z nov vybudovaného kravína. Vyprodukované teplo je částečn využíváno pro budovy kravína a pro vlastní BPS. Nevyužité teplo by v současné dob nebylo možné dál p eprodávat. V bezprost edním okolí není žádná hustá zástavba a p ípadné vybudování teplovodu je p íliš nákladná investice, která by nem la opodstatn ní.
5.1 Investiční náklady Výše investičních nákladů je specifikována investorem jednak podle projektové dokumentace, tak z údajů zhotovitele. Celková výše investičních nákladů na stavbu bioplynové stanice je 15 500 000 Kč. V tabulce č. 8 jsou uvedeny náklady na jednotlivé části investice. Tabulka 8: Investiční náklady bioplynové stanice (zdroj: podklady investora)
Kapitola rozpočtu Technologická část Stavební část Trafostanice Ěvč. vyvedení el. energieě Celková cena Ěbez DPHě
Kč 11 425 000 3 875 000 200 000 15 500 000
Investor financuje projekt z cizích zdrojů v plné výši, a to úv rem u banky. Úroková sazba je 3,5 % p. a., doba splácení je 12 let a úv r je splácen anuitou. Tento způsob splácení znamená, že celková splátka Ěanuitaě je konstantní a je složená z úmoru a úroků. Úmor je splátka z vypůjčených pen z a jeho výše se zvyšuje. Úrok je odm nou za vypůjčené peníze a oproti úmoru se snižuje. V tomto p ípad je roční anuita 1 604 001 Kč a její rozvržení je uvedeno v tabulce č. 9.
30
Tabulka 9: Rozvržení splátek úv ru v Kč Ězdroj: vlastní výpočtyě
Rok
Saldo úvěru
Anuita
Úmor
Úrok
2013
15 500 000
2014
14 438 499
1 604 001
1 061 501
542 500
2015
13 339 845
1 604 001
1 098 654
505 347
2016
12 202 739
1 604 001
1 137 106
466 895
2017
11 025 834
1 604 001
1 176 905
427 096
2018
9 807 737
1 604 001
1 218 097
385 904
2019
8 547 007
1 604 001
1 260 730
343 271
2020
7 242 151
1 604 001
1 304 856
299 145
2021
5 891 625
1 604 001
1 350 526
253 475
2022
4 493 831
1 604 001
1 397 794
206 207
2023
3 047 114
1 604 001
1 446 717
157 284
2024
1 549 762
1 604 001
1 497 352
106 649
2025
3
1 604 001
1 549 759
54 242
Rovnom rné splácení znamená, že v prvních letech je splácená částka vyšší a postupn se snižuje, ale celkový zaplacený úrok je nižší než u anuitního splácení. Investor zvolil splácení anuitní s tím, že po celou dobu splácení je částka stejná.
5.2 Provozní náklady BPS Podle nabídky dodavatele technologie jsou prům rné náklady na provoz této bioplynové stanice ve výši 1 ř77,54 tis. Kč/rok. Rozd lení provozních nákladů je uvedeno v tabulce č. 10. Tabulka 10: Provozní náklady BPS Ězdroj: dodavatel, investorě
Nákladová položka
Kč
Údržba p íslušenství
350 000
Náklady na výrobu surovin
910 000
Mzdové náklady na provoz BPS
150 000
Údržba, vým na oleje a provozní olej
400 000
Spot eba el. energie
167 535
Celkem
1 977 535
31
Hov zí kejda je zdarma, je to zpracování odpadu z kravína investora. Náklady na kuku ičnou siláž jsou kalkulovány investorem jako 700 Kč/t suroviny. P i pot ebném množství 1300 t za rok je náklad na toto množství ř10 000 Kč. Mzdové náklady jsou kalkulovány investorem a jde o odhad, který bude up esn n po prvním roce provozu BPS.
5.3 Tržby za prodej elekt iny Výkup elekt iny je zajišťován firmou E.ON, která je územn p íslušným provozovatelem distribuční soustavy. Výkupní cenu elekt iny stanoví Energetický regulační ú ad a pro rok 2014 je cena elekt iny 3550 Kč/MWh.12 Tato cena je specifikována v Cenovém rozhodnutí ERÚ č. 4/2013 ze dne 27. 12. 2013 pro spalování bioplynu v bioplynových stanicích, platí pro stanice uvedené do provozu mezi 1. 1. 2013 a 31. 12. 2013 a výkonem nep ekračují 550 kW. S touto cenou dále kalkuluji v dalších výpočtech. Roční p íjmy z prodeje elekt iny jsou na základ výpočtu z tabulky č. 11 ve výši 4 710 414 Kč. Tabulka 11: Roční tržby za prodej elekt iny Ězdroj: vlastní výpočtyě
Položka
MWh
Vyrobená elekt ina
1340,3
Srážka na trafu 1%
13,4
Prodej elekt iny
1326,9
Kč 4 757 994,00 47 579,94 4 710 414,06
5.4 Metody ekonomického zhodnocení investice V této kapitole budu hodnotit ekonomické ukazatele projektu pomocí n kterých metod hodnocení investic. Bude to zejména metoda čisté současné hodnoty, doba návratnosti investice, index rentability, a metoda vnit ního výnosového procenta.
5.4.1 Plánované cash flow Očekávané pen žní toky vychází z kapitálových výdajů na jednotlivé fáze projektu, tj. investiční a provozní, a pen žních p íjmů. P edpokládaná doba životnosti investice je Cenové rozhodnutí Energetického regulačního ú adu č. 4/2013. In: Portál ve ejné správy [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/publikujici/eeuaau7/vestniky/12709_doc.pdf 12
32
20 let, pro hodnocení investice budu počítat s dobou 15 let, která je podle Českého sdružení za biomasu zaručená pro návratnost investice13. Pro výpočet pen žních toků je pot eba ješt spočítat odpisy a daň z p íjmu. Bioplynová stanice je za azena do odpisové skupiny č. 4 a odepisuje se po dobu 20 let. Je možné zvolit rovnom rný nebo zrychlený způsob odepisování. Pro tento projekt investor zvolil zrychlený způsob, částky jsou uvedeny v následující tabulce č. 12. Tabulka 12: Částky odepisovaný v jednotlivých letech Ězdroj: vlastní výpočtyě
Počet let
Rok
Odpis
odepisování
13
1
2014
775 000,00 Kč
2
2015
1 472 500,00 Kč
3
2016
1 3ř5 000,00 Kč
4
2017
1 317 500,00 Kč
5
2018
1 240 000,00 Kč
6
2019
1 162 500,00 Kč
7
2020
1 0Ř5 000,00 Kč
8
2021
1 007 500,00 Kč
9
2022
ř30 000,00 Kč
10
2023
Ř52 500,00 Kč
11
2024
775 000,00 Kč
12
2025
6ř7 500,00 Kč
13
2026
620 000,00 Kč
14
2027
542 500,00 Kč
15
2028
465 000,00 Kč
16
2029
3Ř7 500,00 Kč
17
2030
310 000,00 Kč
18
2031
232 500,00 Kč
19
2032
155 000,00 Kč
20
2033
77 500,00 Kč
Čerpáno z dokumentu Prezentace Českého sdružení za biomasu, dostupné online z
http://biom.cz/Biomasa2011/R.Krejcar.pdf
33
Odpisy nejsou pen žním výdajem, ale mají vliv na daň ze zisku. Pro zjišt ní pen žních toků tedy odpisy k čistému zisku znovu p ičítáme. Výpočet na 15 let je uvedený v tabulce č 17. Z kumulovaného CF vyplývá, že investice se vrátí mezi lety 201ř a 2020.
5.4.2 Čistá současná hodnota investice Hodnocení investice je v období 15 let, proto je t eba spočítat čistou současnou hodnotu investice, kde se bere v úvahu časová hodnota pen z. Pro výpočet jsem použila diskontní sazbu ve výši 6 %. Tato výše diskontní sazby se skládá ze sazby na spo icích účtech u banky, úrokové sazby placené u dlouhodobého cizího kapitálu a kompenzační odm ny. Sazba za bezrizikové uložení volných peněžních prost edků je u banky Waldviertler Sparkasse Bank, AG, jejímž zákazníkem je Zem d lské družstvo Maleč, roční úrok pro vklady nad 100 tis. Kč 0,5 %. Tato banka ohodnotila míru rizikovosti bioplynové stanice Vojt chov jako 3M PRIBOR ve výši 3 %, což je jmenovaná riziková prémie. Kompenzační odm na za to, že peníze nebudou k dispozici, určíme jako prům rnou výši inflace za posledních 15 let, což je 2,53 %. Tabulka 13: Roční míra inflace Ězdroj: ČSÚě 99 Rok Míra inflace 2,1
00
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
Prům r
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
6,3
1
1,5
1,9
3,3
1,4
2,53
Celý výpočet diskontu je pak 0,5 % Ěúrok na spo icím účtuě + 3 % Ěriziková prémieě + 2,5 % Ěprům rná míra inflaceě. Z tabulky č. 17 vyplývá, že čistá současná hodnota investice je 8 540 399 Kč. Platí, že pokud je NPV > 0, lze tuto investici doporučit, protože čisté pen žní toky z investice p evyšují investiční náklady.
5.4.3 Doba návratnosti investice Doba návratnosti investice p edstavuje časové období, za které se splatí částka vynaložená na projekt. Obecn lze íct, že doba návratnosti investice nastane v okamžiku,
34
kdy NPV = 0. Pokud budeme uvažovat diskontovanou dobu návratnosti, tak z tabulky č. 17 vyplývá, že je více jak 7 let. Pro výpočet zbylé části sestavíme trojčlenku14. 1 552 233…1 rok 1 523 792…x roků Výsledná diskontovaná doba návratnosti je 7 let, 11 m síců a 23 dnů. Pro úplnost ješt doplním prostou dobu návratnosti investice, která neuvažuje s časovou hodnotou pen z. V tomto p ípad je doba návratnosti 6,2 let. P i porovnání t chto dvou hodnot je z ejmé, že metoda diskontované doby návratnosti je pro investora pesimističt jší, ale na druhou stranu lépe odráží reálnou situaci. Jestliže je pravd podobná délka projektu 20 let, znamená to, že vložená investice by m la být vrácena d íve než v polovin této doby. Grafické znázorn ní průb hu hotovostních toků je zobrazen na obrázku č. 4. V míst , kde graf kumulovaných pen žních toků protíná osu x, se nachází okamžik splacení investice.
Průb h cash flow 25 000 000 20 000 000 15 000 000
Kč
10 000 000 5 000 000 0 -5 000 000
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028
-10 000 000 -15 000 000 -20 000 000 Hotovostní tok b žného roku ĚCFě
Diskontovaný CF
Kumulovaný CF
Kumulovaný diskontovaný CF
Obrázek 4: Průb h cash flow Ězdroj: vlastní zpracováníě
14
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. p eprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, 466 s.
ISBN 80-247-0515-X. (str. 307)
35
5.4.4 Index rentability Tento ukazatel je podílem čisté současné hodnoty a současné hodnoty investičních výdajů. Pokud je výsledek v tší než 1, tak je investice p ijatelná. �=
��� �
=
99
= 1,55
Z výsledku vyplývá, že investice je p ijatelná.
5.4.5 Metoda vnit ního výnosového procenta Vnit ní výnosové procento znamená takovou úrokovou míru, kdy se současná hodnota pen žních p íjmů z investice rovná současné hodnot kapitálových výdajů na investici15. Matematicky vyjád eno to znamená moment, kdy NPV = 0 a hledanou veličinou je hodnota r . Pokud je projekt financován celý z úv ru, pak by m la být požadovaná hodnota vnit ního výnosového procenta vyšší než diskontní sazba 6 %, se kterou jsem počítala v p edchozích výpočtech. Hodnota vnit ního výnosového procenta je 13,69 %, což vyhovuje podmínce a projekt je z tohoto hlediska v po ádku.
MÁČE, Miroslav. Finanční analýza investičních projektů: praktické p íklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 77 s. ISBN 80-247-1557-0. (str. 15)
15
36
6
ízení rizik
P i realizaci jakéhokoliv projektu mohou nastat situace, které mají dopad na provoz. Proto je vhodné už p i plánování projektu identifikovat možné rizikové faktory a jejich dopad na ukazatele, které jsou vypočítané v p edcházející kapitole 5.4. N které rizikové faktory jsou t žko p edvídatelné, protože na n může nap íklad působit víc vlivů najednou. V této kapitole se budu nejd íve v novat identifikaci n kterých rizikových faktorů z hlediska jejich pravd podobnosti a četnosti výskytu, jejich ohodnocení a následn stanovení úrovn rizika. Další částí je citlivostní analýza, která v oblasti investičního rozhodování slouží ke zjišťování citlivosti zvolených finančních kritérií na možné zm ny hodnot faktorů rizika, které tato kritéria ovlivňují.16
6.1 Analýza rizika U projektu jsem identifikovala faktory rizika z hlediska pravd podobnosti výskytu tohoto rizika a intenzity jeho negativního dopadu. Stupeň významnosti tohoto rizika je pak výsledkem kombinace t chto dvou hodnocení a je zobrazena v tabulce č. 14.17 Tabulka 14: Matice rizik Ězdroj: vlastní zpracováníě
Pravd podobnost Úroveň
16
Velmi
rizika
Velmi nízká
Nízká
St ední
Vysoká
vysoká
0
VM
VM
VM
VM
VM
1
VM
VM
VM
VM
M
2
VM
VM
M
M
S
3
VM
M
S
S
V
4
M
S
S
V
V
5
S
S
V
V
V
HNILICA, Ji í a Ji í FOTR. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním
rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 262 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2560-4. (str. 32) 17
FOTR, Ji í a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005,
356 s. ISBN 80-247-0939-2. (str. 150)
37
Stupnice závažnosti dopadu p edstavuje škálu, kde stupeň 0 znamená žádný dopad a stupeň 5 znamená nejvyšší dopad. Význam rizika je následující: Velmi malý význam (VM): Rizika malého významu je možné akceptovat, jeho aktivní ízení by bylo z hlediska p ínosu nákladné. Malý význam (M): Podobn
jako riziko velmi malého významu lze akceptovat
s rozdílem v tom, že je t eba mu v novat v tší pozornost a sledovat ho. St ední význam (S): Rizika vyžadující v tšinou zpracování plánu na snížení tohoto rizika. Vysoké riziko (V): Riziko je nep ijatelné a musí být odstran no. Identifikovala jsem následující rizika Tabulka 15: Ohodnocení rizik Ězdroj: vlastní zpracováníě
Nedostatek vlastního substrátu
VM
Ztráta osoby odborn způsobilé
VM
Poruchy za ízení
M
Snížení výkupní ceny suroviny
M
Výkyvy ve stabilit procesu
S
Ve fázi provozní jsem identifikovala rizika na škále od velmi malého významu rizika do st edního významu rizika. Vysoké riziko by se objevilo nap íklad v p edinvestiční fázi, kdy by se nepoda ilo zajistit finanční prost edky nebo nemožnost p ipojení k distribuční elektrické síti.
6.2 Citlivostní analýza Ekonomiku bioplynové stanice můžou ovlivnit různé faktory. Jsou to p edevším pohyby cen vstupních nákladů, inflační míry nebo úrokových sazeb. V následující tabulce jsem vytvo ila citlivostní analýzu pro p ípady, že se zvýší hodnota vstupů o 1 %. Stejný
38
výpočet je i pro p ípad, že se sníží hodnota výnosů. Hodnotila jsem dva ukazatele, a to diskontovanou čistou současnou hodnotu a vnit ní výnosové procento. Původní hodnoty jsou: NPV = 8 540 3řř Kč IRR = 13,69 % Tabulka 16: Citlivostní analýza vlivu zm ny nákladů a výnosů Ězdroj: vlastní výpočtyě
Vliv změny nákladů Náklady +1 % NPV
IRR
tis. Kč
%
8 377 145
13,56%
1,91% Vliv změny výnosů Výnosy - 1% NPV
IRR
tis. Kč
%
8 151 534
13,37%
4,55%
Z výpočtu vyplývá, že v tší vliv na ekonomiku BPS má negativní zm na výnosů, v p ípad poklesu výnosů o 1 % je zm na čisté současné hodnoty pen žních toků nižší o 4.55 %. Vzhledem k současné politice výkupních cen elektrické energie je málo pravd podobné, že by došlo ke snížení její ceny. Na výnosy má dále vliv zm na objemu prodané elekt iny. Takový p ípad by mohl nastat nap íklad p i nedostatku vstupní suroviny nebo p i delší poruše za ízení.
39
7 Závěr Tématem této bakalá ské práce je analýza efektivnosti a rizik bioplynové stanice Dolní Lhotka. Je to konstruováno formou aplikace n kterých metod projektového managementu na reálný projekt, který je ve fázi provozní. BPS byla postavena v roce 2013, kdy probíhal zkušební provoz. Po skončení roku 2014 prob hne vyhodnocení prvního období a bude možné porovnat výsledky s p edpokládanými vypočtenými hodnotami. Pro investora je podstatné, jak se daná investice zhodnotí a v jakém časovém období může čekat návrat dané investice. V teoretické části jsou stručn popsány metody finanční analýzy, kterou by podnik m l vytvo it p ed samotným zpracováním projektu. Jak jsem už uvedla, tato analýza je součástí podnikatelského plánu, který podnik p edkládá bance p i žádosti o úv r. Pro samotné vyhodnocení investice jsem popsala základní metody hodnocení, pomocí kterých můžeme na základ dostupných informací posoudit, jestli je výhodné danou investici realizovat. Kalkulované výkony BPS jsou odhadnuté na základ podkladů dodavatele a údajů poskytovaných Českým sdružením pro biomasu, což je nevládní nezisková organizace poskytující odborné informace z tohoto oboru. Nejd íve jsem vyhodnotila n které ukazatele finanční analýzy podniku. Podkladem byly ve ejn dostupné údaje z Obchodního rejst íku. Jak jsem již zmínila, tato analýza se d lá ve fázi p edinvestiční, ale pro pot eby této bakalá ské práce jsem v tomto sm ru postupovala bez ohledu na to, že projekt již prob hl. Finanční analýza ukázala, že podnik je v dobré kondici, pouze ukazatele zadluženosti vykazují slabší hodnocení. Zejména míra úrokového krytí je na základ obecn platných optimálních hodnot riziková. Zdůvodňuji to velkými investicemi do nového moderního kravína, který byl dokončen v roce 2010 a bioplynové stanice Vojt chov uvedené do provozu v roce 2012. Oba tyto projekty byly financovány částečn z cizích zdrojů. Samotná analýza efektivnosti BPS je založena na zpracování ekonomického zhodnocení investice. Všechny hodnocené ukazatele vykazují pozitivní výsledky. Pro podnikatele je vždy důležitá prvotní informace, kdy se vrátí vložené prost edky. V tomto p ípad je to zhruba Ř let. P i p edpokládané životnosti projektu 20 let je to d íve než v polovin této doby. Nutno dodat, že projekt prob hl bez využití dotace. Čistá současná hodnota projektu je kladná a zvyšuje tržní hodnotu podniku.
40
Dalším cílem bakalá ské práce je vyhodnocení rizik projektu. Nejd íve jsem zpracovala samotnou analýzu rizika, kde jsem identifikovala a ohodnotila n která možná rizika. Tyto rizika se podle mého subjektivního hodnocení pohybovaly ve škále od velmi malého významu do st edního významu. Nedokázala jsem nap íklad najít riziko, jehož úroveň i pravd podobnost byla zároveň vysoká. V druhé části jsem zpracovala citlivostní analýzu pro zm nu hodnoty nákladů a výnosů, v jaké mí e jsou ovlivn ny pak ekonomické ukazatele čisté současné hodnoty a vnit ního výnosového procenta. Ob tyto hodnoty ukázaly, že v tší vliv má negativní zm na výnosů. Ta se může projevit nap íklad poklesem výkupní ceny elekt iny nebo snížením p edpokládaného objemu prodeje elekt iny. Projekt celkov hodnotím jako výhodný p edevším z důvodu pozitivních výsledků ekonomického vyhodnocení investice. Jelikož se ale jedná o projekt na delší časové období, minimáln na 20 let, doporučovala bych po prvním roce provozu znovu provést dané propočty na základ reáln získaných dat. To samé se týká i rizik. Teprve plný provoz bioplynové stanice může ukázat i další rizika, které p i plánování projektu nejsou z ejmé. Záv rem si dovoluji zhodnotit cíl svojí bakalá ské práce jako spln ný.
41
Seznam použité literatury Cenové rozhodnutí Energetického regulačního ú adu č. 4/2013. In: Portál ve ejné správy [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/publikujici/eeuaau7/vestniky/12709_doc.pdf DOLANSKÝ, Václav. Projektový management. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1996, 372 s. ISBN 80-716-9287-5. DOLEŽAL, Jan, Pavel MÁCHAL a Branislav LACKO. Projektový management podle IPMA. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 526 s. Expert (Grada). ISBN 978-
80-247-4275-5. FOTR, Ji í a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. HNILICA, Ji í a Ji í FOTR. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 262 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-2560-4. Inflace - druhy, definice, tabulky. Český statistický ú ad [online]. 2014 [cit. 2014-0501]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace MÁČE, Miroslav. Finanční analýza investičních projektů: praktické p íklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 77 s. ISBN 80-247-1557-0. KE KOVSKÝ, Miloslav a Old ich VYKYP L. Strategické ízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, xiv, 206 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9453-8. KOCMANOVÁ, Alena. Ekonomické ízení podniku. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, 2013, x, 358 s. ISBN 978-80-7201-932-8. KREJCAR, Rostislav. Podpora výroby elekt iny z biomasy a bioplynu v roce 2012. In: CZ Biom [online]. 2009 [cit. 2014-04-2Ř]. Dostupné z:
http://biom.cz/Biomasa2011/R.Krejcar.pdf MÁČE, Miroslav. Finanční analýza investičních projektů: praktické p íklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 77 s. ISBN 80-247-1557-0.
42
Průvodce výrobou a využitím bioplynu. In: CZ Biom [online]. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z:http://biom.cz/upload/6e01d6d4c4835ec93cda508772f3bf6e/pruvodce_vyro bou_vyuzitim_bioplynu.pdf ROSENAU, Milton D. ízení projektů: p íprava a plánování, zahájení, výběr lidí a jejich ízení, kontrola a změny, vyhodnocení a ukončení. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000, xiv, 344 s. ISBN 80-722-6218-1. SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 380 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3611-2. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. p eprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, 466 s. ISBN 80-247-0515-X. VALACH, Josef. Finanční ízení podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 80-861-1921-1. ZIKMUND, Martin. ízení a optimalizace. In: BusinessVize [online]. 2011 [cit. 201405-02]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/rizeni-a-optimalizace/hodnoceniinvestic-cista-soucasna-hodnota-npv-strucne-a-jasne/pdf
43
P íloha A Tabulka 17: Výpočet hotovostních toků Ězdroj: vlastní výpočtyě Rok
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Výnosy z prodeje elekt iny
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 414
Náklady
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
775 000
1 472 500
1 395 000
1 317 500
1 240 000
1 162 500
1 085 000
1 957 879
1 260 379
1 337 879
1 415 379
1 492 879
1 570 379
1 647 879
293 682
189 057
200 682
212 307
223 932
235 557
247 182
1 664 197
1 071 322
1 137 197
1 203 072
1 268 947
1 334 822
1 400 697
Odpisy Základ dan Daň Zisk po zdan ní CF p ed financováním úv rem
-15 500 000
2 439 197
2 543 822
2 532 197
2 520 572
2 508 947
2 497 322
2 485 697
Kumulovaný CF
-15 500 000
-13 060 803
-10 516 981
-7 984 784
-5 464 211
-2 955 264
-457 942
2 027 755
1,000
0,943
0,890
0,840
0,792
0,747
0,705
0,665
Diskontovaný CF
-15 500 000
2 301 129
2 263 993
2 126 082
1 996 529
1 874 831
1 760 514
1 653 131
Kumulovaný diskontovaný CF
-15 500 000
-13 198 871
-10 934 878
-8 808 796
-6 812 267
-4 937 436
-3 176 922
-1 523 792
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
Výnosy z prodeje elekt iny
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 414
4 710 415
4 710 416
Náklady
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
1 977 535
Odpisy
1 007 500
930 000
852 500
775 000
697 500
620 000
542 500
465 000
Základ dan
1 725 379
1 802 879
1 880 379
1 957 879
2 035 379
2 112 879
2 190 380
2 267 881
258 807
270 432
282 057
293 682
305 307
316 932
328 557
340 182
Zisk po zdan ní
1 466 572
1 532 447
1 598 322
1 664 197
1 730 072
1 795 947
1 861 823
1 927 699
CF p ed financováním úv rem
2 474 072
2 462 447
2 450 822
2 439 197
2 427 572
2 415 947
2 404 323
2 392 699
Kumulovaný CF
4 501 827
6 964 274
9 415 097
11 854 294
14 281 866
16 697 813
19 102 136
21 494 835
0,627
0,592
0,558
0,527
0,497
0,469
0,442
0,417
1 552 263
1 457 519
1 368 526
1 284 939
1 206 429
1 132 690
1 063 434
998 390
28 472
1 485 990
2 854 517
4 139 455
5 345 884
6 478 575
7 542 009
8 540 399
Odúročitel
Rok
Daň
Odúročitel Diskontovaný CF Kumulovaný diskontovaný CF
P íloha B
Obrázek 5: Fermentor a dávkovač biomasy
Obrázek 6: Kogenerační jednotka
