Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI DOTOVANÉHO INVESTIČNÍHO PROJEKTU Evaluation of effectiveness of subsidized investment project Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Mgr. Ing. Milan Sedláček
Pavel BARTUŠEK
BRNO, 2014
Student: Obor: Téma práce: Téma práce anglicky:
Bc. Pavel Bartušek Podniková ekonomika a management Hodnocení efektivnosti dotovaného investičního projektu Evaluation of effectiveness of subsidized investment project
Vedoucí práce: Pracoviště vedoucího práce:
Mgr. Ing. Milan Sedláček Katedra podnikového hospodářství
Datum zadání práce:
8. 1. 2013
Anotace Předmětem diplomové práce „Hodnocení efektivnosti dotovaného investičního projektu“ je hodnocení konkrétního investičního projektu spolufinancovaného z veřejných rozpočtů. Teoretická část práce se věnuje investiční činnosti, fázím investičních projektů a konstrukci peněžních toků. V dalších kapitolách je rozpracována problematika metod hodnocení efektivnosti investic, zdrojů jejich financování a rizik, které ovlivňují investiční rozhodování. Praktická část aplikuje metody zmíněné v teoretické části na konkrétní investiční projekt, jehož předmětem je nákup výrobního zařízení. Důraz je kladen na dopad přijaté dotace na výslednou efektivnost investice a porovnání výsledků s ostatními možnostmi financování.
Annotation The subject of my diploma thesis called "Evaluation of the effectiveness of subsidized investment project" is an evaluation of a particular investment project co-financed from the public funds. The theoretical part is devoted to investment activities, phases of investment projects and construction of cash flows. In the next chapters linger on themes such as issue of investment efficiency evaluation methods, sources of financing and risks that affect investment decisions. The practical part applies the methods mentioned in the theoretical part of a particular investment project, the subject of which is the purchase of manufacturing equipment. Emphasis is placed on the impact of subsidies received on the resulting efficiency investments and compare the results with other financing options.
Klíčová slova Hodnocení efektivnosti, investiční projekt, dotace, zdroje financování, čistá současná hodnota, cash flow, diskontní sazba
Keywords Evaluation of effectiveness, investment project, subsidy, sources of funding, net present value, cash flow, discount rate
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Hodnocení efektivnosti dotovaného investičního projektu vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“ V Brně dne 3. ledna 2015 vlastnoruční podpis autora
3
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Ing. Milanu Sedláčkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě MBNS – International, spol. s r.o. za poskytnutá data, informace a konzultace. 4
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................7 TEORETICKÁ ČÁST ...........................................................................................................................11 1.
2
Investiční činnost ...........................................................................................................................11 1.1
podstata investice a jejich dělení ............................................................................................11
1.2
investiční rozhodování ...........................................................................................................13
1.3
investiční strategie ..................................................................................................................13
investiční projekty ..........................................................................................................................14 2.1
2.1.1
předinvestiční fáze .........................................................................................................16
2.1.2
investiční fáze.................................................................................................................18
2.1.3
provozní fáze ..................................................................................................................19
2.1.4
ukončení provozu a likvidace .........................................................................................19
2.2
3
identifikace finančních a ekonomických toků z investice ......................................................20
2.2.1
odhad výdajů na investici ...............................................................................................20
2.2.2
odhad budoucích příjmů z investice ...............................................................................21
Metody hodnocení investic ............................................................................................................22 3.1
standartní metody hodnocení efektivnosti investic ................................................................23
3.1.1
statické metody...............................................................................................................23
3.1.2
dynamické metody .........................................................................................................25
3.2
4
fáze investičního projektu ......................................................................................................15
nákladově orientované metody hodnocení efektivnosti investic ............................................29
3.2.1
metoda průměrných ročních nákladů .............................................................................29
3.2.2
metoda diskontovaných nákladů ....................................................................................30
poţadovaná výnosnost (diskontní sazba) a investiční rozhodování ...............................................31 4.1
firemní náklady kapitálu ........................................................................................................32
4.2
vliv daní na investiční rozhodování .......................................................................................35
4.3
inflace v investičním rozhodování .........................................................................................37
4.4
rizika investičního projektu ....................................................................................................38
4.4.1 5
citlivostní analýza...........................................................................................................39
Zdroje financování projektu ...........................................................................................................40 5.1
vymezení pojmu finanční zdroje ............................................................................................40
5.1.1
vlastnické hledisko .........................................................................................................40
5.1.2
hledisko způsobu získávání ............................................................................................41
5.1.3
hledisko časové ..............................................................................................................41
5.2
vlastní zdroje financování ......................................................................................................41
5.2.1
nerozdělený zisk .............................................................................................................41
5.2.2
odpisy .............................................................................................................................43
5.2.3
další vnitřní zdroje financování ......................................................................................44 5
5.3
cizí zdroje financování ........................................................................................................... 44
5.3.1 5.4
bankovní úvěr ................................................................................................................ 44
dotace ..................................................................................................................................... 45
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................. 46 6
představení firmy ........................................................................................................................... 46
7
investiční projekt ROZVOJ ........................................................................................................... 49 7.1
pouţitý dotační program ........................................................................................................ 49
7.2
popis realizovaný investiční projekt ROZVOJ ...................................................................... 50
7.2.1 Podrobná specifikace parametrů pořizovaných strojů a zařízení rámci programu ROZVOJ, porovnání s výchozím stavem ...................................................................................... 51 7.3
7.3.1
výběr metod hodnocení efektivnosti .............................................................................. 55
7.3.2
stanovení diskontní sazby .............................................................................................. 55
7.3.3
stanovení doby ţivotnosti projektu a doby odpisování investice ................................... 56
7.3.4
příjmy související s projektem ....................................................................................... 57
7.3.5
kapitálové výdaje na investici ........................................................................................ 58
7.3.6
přímé náklady ................................................................................................................ 59
7.3.7
provozní výdaje související s projektem ........................................................................ 62
7.3.8
konstrukce cash flow projektu ....................................................................................... 63
7.3.9
výpočet čisté současné hodnoty projektu (NPV) ........................................................... 63
7.3.10
výpočet diskontované doby návratnosti (PB) ................................................................ 63
7.3.11
analýza rizika projektu ................................................................................................... 64
7.4
8
hodnocení efektivnosti realizovaného projektu ROZVOJ ..................................................... 55
hodnocení efektivnosti – varianta financování bez dotace .................................................... 64
7.4.1
nezměněné hodnoty vstupující do projektu ................................................................... 65
7.4.2
upravené hodnoty vstupující do projektu....................................................................... 65
7.4.3
výpočet čisté současné hodnoty projektu....................................................................... 65
7.4.4
výpočet diskontované doby návratnosti projektu .......................................................... 66
plánovaný projekt OBROBNA ...................................................................................................... 66 8.1
představení plánovaného projektu OBROBNA ..................................................................... 67
8.2
hodnocení efektivnosti realizovaného projektu OBROBNA ................................................. 68
8.2.1
výběr metod hodnocení efektivnosti .............................................................................. 68
8.2.2
stanovení diskontní sazby projektu ................................................................................ 68
8.2.3
ţivotnost projektu a stanovení výše odpisů ................................................................... 68
8.2.4
kalkulace příjmů z projektu ........................................................................................... 69
8.2.5
stanovení kapitálových výdajů projektu ........................................................................ 70
8.2.6
přímé náklady projektu .................................................................................................. 70
8.2.7
provozní výdaje související s projektem ........................................................................ 71
8.2.8
konstrukce cash flow projektu ....................................................................................... 72 6
8.2.9
výpočet čisté současné hodnoty projektu (NPV) ...........................................................72
8.2.10
výpočet čisté současné hodnoty projektu OBROBNA s čerpanou dotací ......................73
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................75 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................77 Tištěné zdroje .....................................................................................................................................77 Internetové zdroje .............................................................................................................................78 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ .................................................................................................................78 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................................78 SEZNAM PŘÍLOH .....................................................................................................................................79
7
ÚVOD Konkurenční prostředí, ve kterém se dnešní podniky pohybují, nutí všechny trţní subjekty k neustálému zlepšování a zefektivňování svých procesů, tak aby v konkurenci ostatních byly úspěšní, tzn., aby svým vlastníkům přinášely dostatečný zisk a efektivně tak zhodnocovaly jejich investice, které do podniku vkládají. Prostředků, jak v těchto náročných podmínkách obstát, je celá řada. Záleţí na typu podniku a druhu jejich činnosti. Nelze například srovnávat firmy poskytující sluţby a firmy působící v těţkém průmyslu. Pokud chtějí být oba, na první pohled rozdílné typy firem úspěšné, a pokud bychom měli moţnost nahlédnout do jejich vytýčených strategických cílů a prostředků k jejich dosaţení, je velmi pravděpodobné, ţe bychom v obou případech našli slovo investice. Ano, bez investic se dnes ţádná firma neobejde. Ať uţ se jedná o investice nehmotné (duševní), které budou typické pro firmy poskytující sluţby nebo hmotné (do dlouhodobého majetku), které převaţují u výrobních podniků. V obou případek jsou však nezbytné k úspěšnému a dlouhodobému fungování firem. Jednu z mnoha otázek, které podniky při investičním rozhodování činí, je otázka související se způsobem jejich financování. Podniky musí zváţit, jaké zdroje k financování jsou pro ně nejvýhodnější. Kaţdý ze způsobů financování (ať uţ jsou to externí nebo interní zdroje) má své výhody a nevýhody. Např. vnější zdroje financování, mezi které nejčastěji patří bankovní úvěr (dlouhodobý, krátkodobý) a leasing, s sebou přinášejí tlak na cash-flow podniku, a mohou tak v případě poklesu výnosů způsobit problémy s úhradou závazků podniku vůči svým věřitelům. Existují ale i další způsoby financování investic. Například zvýšení základního kapitálu (emise akcií u a.s. nebo vklad společníka u s.r.o.). V poslední době se stále častěji hovoří o dotacích na investice, jako dalším způsobu jejich financování. Tyto dotace mají umoţnit podnikům za předem stanovených podmínek investovat do svého rozvoje a tím rozšířit svoje podnikání s cílem zvýšit svoji konkurenceschopnost na trhu. A právě dotace na investiční projekty ve firmě zabývající se strojírenskou výrobou, budou předmětem mé diplomové práce. Dle mého názoru je to téma velmi aktuální a pro firmy se můţe jednat o velice zajímavou příleţitost jak rozšířit svůj stávající výrobní program nebo vytvořit program nový. Zdali tomu tak ve skutečnosti je, budu zjišťovat v praktické části. Vzhledem k tomu, ţe pracuji v podniku, který má s čerpáním dotací z veřejných rozpočtů zkušenosti, je toto téma blízké i mé osobě. Firma MBNS – International, spol. s r.o., které se moje práce týká, se zabývá strojírenskou výrobou zakázkového typu a svou činnost provozuje ve výrobním areálu, který má ve svém vlastnictví. V tomto areálu podniká od roku 2004, ale
8
samotný areál vznikl jiţ v 70. letech minulého století. I většina výrobního zařízení pochází z této doby. Proto, aby byla firma i v budoucnu nadále konkurenceschopná, je zapotřebí velkých investic, které postupně nahradí stávající, z velké míry nevyhovující a poruchové, výrobní zařízení novými stroji a rovněţ modernizují samotný výrobní areál. Investice, které firma aţ doposud činila, byly spíše udrţovacího charakteru, tzn., ţe šlo pouze o nezbytné opravy stávajícího zařízení, tak aby byl zachován jejich nezbytný chod pro potřeby podniku. Proto se v roce 2013 přistoupilo zatím k největší investici, která se týkala modernizace části výrobního areálu a pořízení nového výrobního zařízení. Tato investice se realizovala za pomocí tří dotačních programů, z nichţ dva jiţ byly realizovány v roce 2013, a třetí je stále v realizaci. Konkrétně se jedná o dotační programy NEMOVITOSTI, EKOENERGIE A ROZVOJ. Předmětem mého výzkumu, který budu řešit v praktické části, pak bude právě investice do nového výrobního zařízení realizovaného v rámci dotačního programu ROZVOJ. Hlavním cílem této práce pak bude pomocí vybraných metod provést hodnocení efektivnosti investic do dlouhodobého majetku vybraného podniku v rámci dotačního programu vypsaného Ministerstvem průmyslu a obchodu, a analyzovat ekonomický dopad a přínos těchto investic pro budoucí rozvoj podniku. Vzhledem k tomu, ţe i v budoucnu bude podnik nucen investovat do modernizace svého majetku, provedu variantní srovnání způsobu financování investic, tak aby bylo patrné, jaký vliv na výslednou efektivnost investice má poskytnutá dotace. Toto srovnání by mělo podniku usnadnit rozhodování o způsobu financování budoucích investic. Výpočet bude proveden na plánovaném investičním projektu, jehoţ předmětem je generální oprava a modernizace obráběcích strojů. Tato práce by rovněţ měla dát odpověď na to, jaké rizika pro sledovaný podnik plynou z realizovaných projektů a jaký vliv tyto rizika mají na výslednou efektivnost realizované investice. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu věnovat investicím jako takovým. Definuji typy investic a způsoby jejich financování. Větší prostor teoretické části pak bude věnován charakteristice způsobů hodnocení efektivnosti investic, zejména těm metodám, které budou následně vyuţity v praktické části. Rovněţ bude představen dotační program, který sledovaná firma vyuţila, včetně podmínek jejich poskytnutí. V praktické části na úvod představím firmu MBNS – International, spol. s r.o., její historii a výrobní program. Dále se zmíním o problémových oblastech, které jsou hlavním důvodem 9
realizovaného a plánovaného investičního projektu. Následující kapitoly pak budu věnovat samotnému hodnocení efektivnosti realizovaných investic včetně výše zmíněných variantních scénářů alternativních způsobů financování. V závěrečné části pak dané výsledky zhodnotím po stránce ekonomické a vyslovím doporučení pro sledovaný podnik v otázce přijetí plánované investice a způsobu jejího financování.
10
TEORETICKÁ ČÁST
1. Investiční činnost 1.1 podstata investice a jejich dělení Existuje spousta publikací, které se investicemi zabývají a lze tedy najít i více verzí toho, co si pod pojmem investice lze představit. Z makroekonomického hlediska jsou investice chápány jako vyuţití úspor ekonomických subjektů k výrobě kapitálových statků, tj. statků, jeţ nejsou určeny ke spotřebě, ale k pouţití v další výrobě. Jedná se tedy o odloţení současné (jisté) spotřeby za účelem zvýšení výrobní kapacity ekonomiky a zvýšení (nejisté) spotřeby v budoucnosti. Z podnikového (mikroekonomického) hlediska je investování chápáno jako vynakládání peněţních prostředků na obnovu, rozšíření nebo zhodnocení majetku. Realizací investičních projektů podnik vytváří předpoklady pro zvýšení rentability a maximalizaci své hodnoty1. Vzhledem k tématu a cíli této práce, se budu dále zabývat hlediskem mikroekonomickým. Rozhodování o investicích by měl podnik činit na základě plánu investic, který by měl vycházet ze strategického plánu podniku, a dále by se mělo řídit přesnými pravidly, které si podnik stanoví (zpravidla vnitropodniková směrnice). Obecně lze investice rozdělit na pořízení2: -
hmotného majetku; slouţí na údrţbu, rozšíření nebo budování výrobní kapacity, na inovaci produktu, ochranu ţivotního prostředí, apod.
-
nehmotného majetku; zahrnuje pořízení patentů, licencí, software, know-how, apod.
-
finančního majetku; slouţí k zhodnocení dočasně volných peněţních prostředků, popř. k získání kontroly nad jinými subjektů
Další členění investic můţe být podle následujících hledisek3: -
podle stupně závislosti o vzájemně se nevylučující projekty; takové portfolio investičních projektů, kdy realizace jednoho projektu nevylučuje realizaci jiného projektu (např. rozhodnutí o nákupu výrobního zařízení a rozhodnutí o nákupu nového
1
ŠIMAN, J., PETERA,P.: Financování podnikatelských subjektů. Praha: C.H.Beck 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8 ŠIMAN, J., PETERA,P.: Financování podnikatelských subjektů. Praha: C.H.Beck 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8 3 MRKVIČKA, J., STROUHAL, J.: Manažerské finance. Praha: Institut certifikace účetních, a.s. 2011. 345 s. ISBN 978.80-8671673-2 2
11
počítačového vybavení). Jediným omezujícím faktorem je v tu chvíli dostatek finančních zdrojů o vzájemně se vylučující projekty; takové portfolio investičních projektů, kdy realizace jednoho projektu automaticky vylučuje realizaci projektu jiného (např. buď zrekonstruujeme starou výrobní halu, nebo postavíme úplně novou) -
podle vztahu k objemu původního majetku o obnovovací projekty; jedná se o takové investiční projekty, kde dochází k náhradě stávající výrobní kapacity za novou kapacitu, zajišťující stejný objem výroby o rozvojové projekty; takové investiční projekty, při nichţ dochází k rozšíření výrobních kapacit (např. výstavba další výrobní haly) o mandatorní (regulatorní); cílem těchto projektů nejsou ekonomické efekty, nýbrţ dosaţení souladu s nejrůznějšími platnými zákony, předpisy, nařízeními, které upravují podmínky vybraných oblastí podnikatelského prostředí4
-
podle typu peněţních toků z investice o projekty s konvenčním peněžním tokem; takové investiční projekty, u nichţ dochází pouze k jediné změně ze záporného peněţního toku na kladný peněţní tok (např. kapitálový výdaj realizovaný v roce pořízení projektu a kladné peněţní příjmy v období fungování investice v dalších letech) o projekty s nekonvenčním peněžním tokem; takové investiční projekty, u nichţ dochází k více změnám ze záporného peněţního toku na kladný peněţní tok a naopak (kapitálový výdaj realizovaný v roce pořízení projektu, kladné peněţní příjmy v období fungování investice a opětovně záporný tok v okamţiku likvidace projektu). U takovýchto projektů nelze ale aplikovat některá hodnotící kritéria, kterými se budu zabývat v další kapitole (např. vnitřní výnosové procento)
Investiční činnost podniku má, oproti běţné provozní činnosti, významná specifika. Především je to dlouhý časový horizont, větší moţnost rizika, kapitálově náročné operace, nutnost koordinace činnosti mnoha účastníků investičního procesu, těsnou souvislost s uplatňováním nových technologií a často závaţné důsledky na infrastrukturu a ekologii5. Většinou z těchto specifik se budu podrobněji zabývat v dalších kapitolách teoretické části.
4 5
FOTR, J., SOUČEK, I.: Investiční rozhodování a řízení projektů. Grada Publishing, 2010 ISBN 978-80-247-3293-0 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 39 ISBN 978-80-86929-71-2
12
1.2 investiční rozhodování Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodnutí. Jedním ze základních předpokladů úspěšné investice je zvolení správné investiční strategie. Správně zvolená strategie, správné načasování investice a správně zvolený způsob jejího financování se podstatnou měrou zaslouţí, ţe daná investice bude úspěšná a splní svůj účel (výsledný produkt bude ziskový, vzroste hodnota podniku, apod.). Naopak pokud se tato přípravná fáze podcení a dojde k nekvalitnímu nebo chybnému rozhodnutí, zvyšuje se riziko neúspěchu, který můţe mít v konečném důsledku za následek aţ faktický úpadek podniku. Realizaci kaţdé investice by mělo předcházet učinění následujících dvou zásadních rozhodnutí6: -
investiční rozhodnutí; mělo by dát odpověď na otázku, zda má podnik do daného projektu vůbec investovat, či nikoliv. Zda je projekt dostatečně efektivní a pokud ano, jaký objem finančních prostředků bude k jeho realizaci potřeba
-
finanční rozhodnutí; pokud je o daném projektu jiţ rozhodnuto, je potřeba učinit rozhodnutí o způsobu jeho financování, aby byl finančně stabilní a optimální z hlediska náročnosti na zdroje financování. Toto rozhodnutí je zcela zásadní pro zajištění ţivotaschopnosti projektu.
Realizace jakéhokoli investičního projektu je spojena s podstoupením rizika, a proto je při přípravě projektu nezbytné provést i analýzu rizik. Jedná se o postup, jehoţ cílem je zjistit, které rizikové faktory nejvíce ovlivňují projekt a jsou tedy významné, jak velké je riziko a jakými opatřeními je moţné ho sníţit na přijatelnou míru. Podnikatelským rizikem pak rozumíme nebezpečí, ţe se dosaţené zisky budou významně odchylovat od zisků očekávaných, přičemţ pochopitelně mohou být tyto odchylky pozitivního ale i negativního rázu7.
1.3 investiční strategie Cílem investiční strategie je příprava, výběr a realizace takových investičních projektů, které přispějí k růstu trţní hodnoty společnosti. Rozlišujeme přitom následující investiční strategie8: -
dle poţadované výnosnosti
6
SUVOVÁ, H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Bankovní institut 1999. ISBN 80-7265-0270 MRKVIČKA, J., STROUHAL, J.: Manažerské finance. Praha: Institut certifikace účetních, a.s. 2011. str. 199 ISBN 978.8086716-73-2 8 MRKVIČKA, J., STROUHAL, J.: Manažerské finance. Praha: Institut certifikace účetních, a.s. 2011. str. 149 ISBN 978.8086716-73-2 7
13
o strategie růstu hodnoty investic; tato strategie je spojená s maximalizací ročních peněţních příjmů z investice. Podnik přitom vybírá takové investiční projekty, které budou mít za následek jak růst ročních příjmů, tak i růst hodnoty investice v budoucnosti o strategie růstu hodnoty; při realizaci této investiční strategie podnik vyhledává takové investiční projekty, které budou mít za následek zvýšení hodnoty původně investovaného vkladu. o strategie maximalizace ročních příjmů z investice; tato strategie je opakem strategie růstu hodnoty. Podnik v tu chvíli preferuje maximalizaci ročních výnosů, méně však růst hodnoty investic -
dle přístupu investora k riziku o agresivní strategie; podnik preferuje projekty, které v sobě sice kondenzují vysoké riziko, nicméně jsou spojeny s moţností vzniku vysokých příjmů o konzervativní strategie; podnik je při realizaci této strategie averzní k riziku. Preferuje takové projekty, které jsou spojeny s niţším rizikem a niţší výnosností.
Z různých literárních zdrojů je známa grafická podoba investiční strategie, známá jako magický trojúhelník investování. Trojúhelník můţe být chápán jako doporučení investorovi, aby kaţdý projekt posuzoval podle tři kritérií – riziko, výnosnost, likvidita. Kaţdé kritérium pak představuje jeden vrchol trojúhelníku. Samozřejmě, ţe kaţdý investor bych rád investoval do projektu s dostatečnou výnosností, s vysokou likviditou a nízkým rizikem. To by se ovšem ale nemohlo jednat o trojúhelník investování. Z tohoto důvodu je tedy potřeba se přiklonit vţdy k jednomu kritériu, které bude preferováno před ostatními. To, ke kterému kritériu se investor přikloní, záleţí na očekávání, které má investice přinést a také na jeho preferencích. Má se však za to, ţe kaţdá investice by měla z dlouhodobého hlediska směřovat k maximalizaci trţní hodnoty podniku. Podle toho se také posuzuje celková efektivnost investičních projektů. K tomuto posouzení slouţí finanční kritéria hodnocení efektivnosti, kterými se budu zabývat v kapitole 3.
2
investiční projekty
Poté, co si podnik zvolil pro něj nejvýhodnější strategii s ohledem na cíl, který má daná investice přinést, můţe jiţ přistoupit k hledání vhodných investičních projektů. Samotný investiční projekt lze definovat jako soubor technických a ekonomických studií, které mají 14
slouţit k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice. Mohou nabývat různého rozsahu v závislosti na povaze investice. Investiční projekty jsou silně ovlivňovány vnějším prostředím a zároveň ovlivňují své okolí9. Platí zde přímá úměra: čím větší projekt, tím větší vliv mají na okolní prostředí, na druhé straně jsou také citelněji omezovány různými zájmovými skupinami často s protichůdně orientovanými zájmy. Základní dělení projektů bylo zmíněno jiţ v kapitole 1.1 a dále se tedy budu zabývat fázemi investičního projektu.
2.1 fáze investičního projektu Vlastní přípravu a realizaci projektů od identifikace určité základní myšlenky projektu aţ po ukončení jeho provozu a likvidace lze chápat jako určitý sled čtyř fází10: -
předinvestiční fáze
-
investiční fáze
-
provozní fáze
-
ukončení provozu a likvidace
Z hlediska úspěšnosti projektu je samozřejmě důleţitá kaţdá fáze, nicméně pro úspěch daného projektu bychom měli věnovat zvýšenou pozornost fázi předinvestiční. Proto jí bude věnováno nejvíce prostoru. Úspěch či neúspěch projektu totiţ bude ve značné míře záviset na informacích a poznatcích marketingové, technicko - technologické, finanční a ekonomické povahy, získaných v rámci předprojektových analýz. I kdyţ zpracování těchto analýz většinou není levnou záleţitostí, nemělo by nás to odradit od pečlivé přípravy projektu, neboť tím můţeme předejít nemalým ztrátám spojeným s vloţením prostředků do špatných projektů. Průběh celého procesu průběhu ţivotnosti projektu můţeme lépe pochopit z následujícího obrázku.
9
FOTR, J., SOUČEK,I.: Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha, Grada Publishing a.s. 2005. str. 105 ISBN 80-2470939-2 10 FOTR, J., SOUČEK,I.: Investiční rozhodování a řízení projektů: Fáze života projektů [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#!
15
Obr. č.1: Etapy života projektu
Zdroj: FOTR, J., SOUČEK,I.: Investiční rozhodování a řízení projektů: Fáze života projektů [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#!
2.1.1
předinvestiční fáze
Předinvestiční fáze zpravidla zahrnuje11: -
identifikaci podnikatelských příleţitostí
-
předběţný výběr projektu a přípravu projektu obsahující analýzu jeho variant
-
hodnocení budoucího projektu a rozhodnutí o jeho realizaci nebo zamítnutí
Východiskem předinvestiční fáze je identifikace podnikatelských příleţitostí. Podnětem pro tuto identifikaci můţe být sledování podnikatelského okolí, coţ můţe představovat poptávku pro různých produktech a sluţbách, objevení nových výrobků a technologií, apod. Lze také vyuţít celou řadu marketingových studií, analýz a technologický poznatků. Takto získané podněty je potřeba vyhodnotit, posoudit a vyjasnit. Určitou formou vyjasnění jednotlivých příleţitostí jsou studie těchto příleţitostí (Opportunity Studies), jejichţ cílem je zpracování dostupných informací o jednotlivých příleţitostech zavedení výroby určitého produktu do formy, která by umoţnila posoudit, alespoň v hrubé míře, efekty a nadějnost projektů zaloţených na těchto příleţitostech. Podobný obsah má i průzkumná studie (Scounting
11
FOTR, J., SOUČEK,I.: Investiční rozhodování a řízení projektů: Předinvestiční fáze [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#! &chapter=2
16
Study), která je zaměřena spíše na posouzení významu moţného investičního řešení12. Znakem těchto studií by měla být stručnost a nízké náklady. Mělo by jít o hlavní agregované údaje a nikoliv o detaily. Výsledkem těchto studií by pak měl být první předběţný výběr příleţitostí, kterým bude věnována zvýšená pozornost. Poté je jiţ potřeba přistoupit ke studiím, které by umoţnily finální rozhodnutí podniku o dané investici. U náročnějších projektů je moţné zpracovat předběţnou technicko - ekonomickou studii, která můţe slouţit jako mezistupeň mezi stručnými studiemi a podrobnými technickoekonomickými studiemi, které naopak zpracovávají ekonomické aspekty projektu do detailů. Cílem zpracování předběţné technicko-ekonomické studie je určit, zda13: byly vyšetřeny a posouzeny všechny moţné varianty projektu; povaha a náplň projektu opravňuje jeho detailní analýzu v podobě technickoekonomické studie projektu; určité aspekty projektu jsou do té míry závaţné, ţe vyţadují podrobné šetření pomocí podpůrných a doplňkových studií, jako jsou marketingové průzkumy, laboratorní testy, poloprovozní ověřování aj.; základní myšlenka, na které je projekt zaloţen, je pro určitého investora nebo skupinu investorů (tj. subjekty, které se budou podílet na financování projektu) dostatečně atraktivní, nebo tomu je naopak; podnikatelská příleţitost je do té míry slibná, ţe jiţ na základě informací z této studie lze rozhodnout o realizaci projektu (základem je marketingová analýza nově vyráběného produktu či zvýšení kapacity stávajícího sortimentu, tj. analýza konkurence, vývoje trhu, resp. výhledové bilance nabídky a poptávky na relevantním trhu, analýza cenových parametrů výrobků na trhu, kvality vyráběných produktů aj.); stav ţivotního prostředí v předpokládané lokalitě realizace projektu i potenciální dopady tohoto projektu jsou v souladu s existujícími standardy ochrany ţivotního prostředí Cílem této předběţné studie je to, aby její výstupy daly odpověď na to, zda je ţádoucí zpracování podrobné technicko-ekonomické studie, či naopak by mělo dojít k zastavení dalších prací na daném projektu.
12
FOTR, J., SOUČEK,I.: Investiční rozhodování a řízení projektů: Předinvestiční fáze [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#! &chapter=2 13
FOTR, J., SOUČEK,I.: Investiční rozhodování a řízení projektů: Předinvestiční fáze [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#! &chapter=2
17
Je potřeba si uvědomit, ţe ke zpracování podrobné technicko-ekonomické studie (feasibility study) má smysl přistoupit poté, kdyţ předběţná studie prokáţe zajištěnost zdrojů financování připravované investice. Tato studie by pak měla poskytnout veškeré podklady pro závěrečné rozhodnutí. V jejím rámci je třeba formulovat a kriticky vyšetřit základní komerční, technické, finanční a ekonomické poţadavky. Výsledkem je pak formulace projektu včetně jeho cílů a základních charakteristik, zahrnujících marketingovou strategii, dosaţitelný podíl na trhu, velikost výrobní jednotky, její umístění, základní suroviny a materiály, vhodnou technologii a výrobní zařízení a v případě potřeby i zhodnocení vlivu na ţivotní prostředí. Finančně-ekonomická část studie pak zahrnuje investiční náklady projektu, jeho výnosy a náklady v období provozu a propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti. Finančněekonomické aspekty by proto měly provázet projekt od samého zahájení jeho přípravy, čehoţ je moţné dosáhnout pouze začleněním příslušného specialisty do zpracovatelského týmu od počátku jeho fungování. 2.1.2
investiční fáze
Investiční fáze zahrnuje větší počet činností, které tvoří náplň vlastní realizace projektu. Základem pro zahájení investiční fáze je vytvoření právního, finančního a organizačního rámce pro realizaci projektu. Základním předpokladem úspěšné realizace projektu je zpracování kvalitního plánu a účinné vlastní řízení realizace projektu. Ty musí společně zabezpečit, ţe jednotlivé klíčové aktivity realizace, jako jsou výstavba, dodávka a montáţ výrobních zařízení, získání a výcvik pracovníků i zajištění všech potřebných vstupů pro zahájení provozu, proběhnou včas z hlediska jejich potřebné návaznosti a v ţádoucí kvalitě tak, aby nebyl ohroţen termín uvedení projektu do provozu. Vlastní řízení realizace projektu vyuţívá určitých metod a nástrojů projektového řízení (např. aplikace metody kritické cesty, metody PERT aj.). Důleţitá přitom je pečlivá kontrola časového plánu realizace, včasná identifikace vzniklých odchylek a posouzení jejich vlivu na moţné prodlouţení termínu uvedení projektu do provozu či na růst investičních nákladů. Kontinuální kontrola a porovnávání základních předpokladů, ze kterých vycházela technickoekonomická studie projektu, resp. jeho dokumentace (především z hlediska nákladů a času), se skutečností v průběhu investiční fáze jsou nezbytné pro včasné zajištění dalších zdrojů financování v případě překročení investičních nákladů (např. vyuţití krátkodobých úvěrů či
18
dodatečné navýšení akciového kapitálu). Současně je třeba pečlivě vyhodnotit dopady těchto změn na ekonomickou efektivnost projektu14. Celkově je moţné konstatovat, ţe zatímco v předinvestiční fázi byla rozhodující kvalita a spolehlivost údajů, analýz a hodnocení tvořících náplň technicko-ekonomických studií, v investiční fázi je kritickým faktorem čas. Je proto zásadní chybou, pokud se snaţíme zkracovat, resp. vynechávat některé kroky předinvestiční fáze s cílem sníţit náklady na přípravu projektu, neboť by se to mohlo projevit značně negativně v průběhu realizace projektu i jeho provozu. 2.1.3
provozní fáze
Problémy provozní fáze je třeba posuzovat jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska. Krátkodobý pohled se týká uvedení projektu do provozu, resp. záběhového provozu. Zde mohou vznikat určité obtíţe pramenící např. z nezvládnutí technologického procesu či výrobních zařízení, z nedostatečné kvalifikace pracovníků aj. Většina těchto problémů má svůj původ v realizační fázi projektu. Tyto výnosy a náklady mají přímý vztah k předpokladům, ze kterých se vycházelo při zpracování technicko-ekonomické studie. Jestliţe se zvolená strategie i základní předpoklady ukázaly jako falešné, můţe být realizace určitých korekčních, resp. nápravných opatření nejen obtíţná, ale často také vysoce nákladná. Opět je třeba zdůraznit, ţe pokud nedojde k větším nedostatkům ve fázi realizace projektu a jeho provozu, pak o konečném úspěchu, resp. nezdaru projektu rozhoduje především kvalita jeho přípravy. Vyuţití neadekvátních nebo chybných informací a předpokladů v technickoekonomické studii projektu vede k tomu, ţe náprava projektu bude velice obtíţná bez ohledu na to, jak dobře byla zvládnuta15. Vedle provozování realizovaného projektu a zajišťování výroby produktu v poţadovaném mnoţství a kvalitě je součástí provozní fáze i činnost zajišťující spolehlivý provoz. Jedná se o údrţbu zařízení. 2.1.4
ukončení provozu a likvidace
Představuje závěrečnou fázi ţivota projektu. Tato fáze je spojena jak s příjmy z likvidovaného majetku, tak i s náklady spojenými s jeho likvidací. Je zřejmé, ţe při hodnocení ekonomické výhodnosti projektu je nezbytné brát na zřetel také náklady spojené s ukončením jeho 14
FOTR, J., SOUČEK,I.: Investiční rozhodování a řízení projektů: Investiční fáze [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#! &chapter=3 15 FOTR, J., SOUČEK,I.: Investiční rozhodování a řízení projektů:Provozní fáze [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#! &chapter=4
19
provozu. Jde zejména o potenciální likvidační náklady (náklady spojené s likvidací zařízení) a někdy i o nutnost vytváření rezerv, které pak mohou mít dopad na peněţní toky projektu po dobu provozu, a tím i na ukazatele ekonomické efektivnosti projektu. Rozdíl příjmů a výdajů z likvidace projektu (včetně respektování případných daňových dopadů) představuje tzv. likvidační hodnotu projektu. Tato hodnota tvoří součást peněţního toku projektu v posledním roce jeho ţivota, resp. v následujícím roce (v závislosti na délce likvidační fáze). Kladná likvidační hodnota zvyšuje ukazatele ekonomické efektivnosti projektu, jako jsou čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento, záporná likvidační hodnota naopak tyto ukazatele zhoršuje.
2.2 identifikace finančních a ekonomických toků z investice Abychom mohli provádět hodnocení ekonomické efektivnosti investic, musíme být schopni identifikovat investiční (kapitálové) výdaje a zejména pak bezprostřední peněţní příjmy z investice. Tyto předpokládané příjmy lze zjistit např. z předpokládaného prodeje budoucích výrobků nebo sluţeb, na základě marketingové studie. Coţ je ten jednodušší způsob. Ne vţdy ovšem je moţné takovou studii provést, bez toho, aniţ by bylo potřeba vynaloţit velké náklady. V takovém případě je moţné pouţít pouze hrubý odhad budoucích příjmů s doporučovaným variantním přístupem, při němţ identifikujeme jednotlivé očekávané varianty (např. pesimistická nebo optimistická). Dalším způsobem, který je moţné pouţít, je porovnání plánované investice s podobnou investicí, která jiţ byla v minulosti realizována a data z těchto investic jsou jiţ k dispozici16. Je potřeba zdůraznit, ţe analytici dávají v hodnocení investičních příleţitostí přednost peněţním tokům před náklady a výnosy či před ziskem podniku. Je to proto, ţe náklady v účetním pojetí nepostihují v dostatečné míře prvotní vynaloţenou investici (ta se dostává do účetnictví postupně v podobě odpisů) a ani výnosy neznamenají skutečné příjmy, které z investice podniku plynou17. 2.2.1
odhad výdajů na investici
Při stanovení investičních nákladů je třeba vzít v úvahu všechny faktory, které mají na tyto investiční náklady vliv. Jde především o faktory rozsahu projektu, projekčního řešení, realizací výstavby a ekonomikou projektu18.
16
HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 39 ISBN 80-7357-137-4 SEDLÁČEK, J.: Cash flow. Brno: Computer Press 2003. str. 162 ISBN 80-7226-875-9 18 FOTR, J., SOUČEK, I.: Investiční rozhodování a řízení projektu. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011, str. 97 ISBN 978-80-2473293-0 17
20
Jako hlavní poloţku na straně výdajů lze povaţovat náklady na pořízení stálého aktiva. V případě strojního vybavení se jedná o nákupní cenu (cena pořízení) zvýšenou o výdaje na dopravu, montáţ, instalaci, popř. clo (vedlejší výdaje). U ostatních výdajů nebývá jiţ odhad tak přesný, zejména u výzkumných a vývojových výdajů, rekvalifikaci pracovníků, apod. Částka investovaná do stálých aktiv se označuje jako jednorázový kapitálový (investiční) výdaj k okamţiku vzniku, který sniţuje budoucí cash-flow19. Kromě odpisovaných aktiv vyţaduje investice do nového projektu často nárůst pracovního kapitálu (working capital), jako jsou zásoby, pohledávky a peněţní prostředky. To se týká zejména rozvojových projektů, které rozšiřují fixní majetek. Obnovovací projekty vyţadují jen malý nebo ţádný přírůstek čistého pracovního kapitálu. Dalším typem nákladů, které by měly být brány v úvahu při hodnocení investičních alternativ jsou náklady obětované příleţitosti (alternativní či oportunitní náklady). Představují ušlé příjmy v důsledku toho, ţe se v investičním projektu vyuţívají výrobní faktory, které by se daly pouţít s příjmovým efektem jiným způsobem. Např. se můţe jednat o nevyuţívané prostory, které by bylo moţné v budoucnu pronajmout. O tyto ušlé náklady je nutné zatíţit projekt počítající s vyuţitím volné kapacity. V některých případech mohou být výše uvedené výdaje ještě upravovány o různé daňové efekty spojené s prodejem stávajícího nahrazovaného majetku. Pokud je prodejní cena nahrazovaného majetku vyšší neţ zůstatková, podnik realizuje zisk, ze kterého musí uhradit daň z příjmů. To zvyšuje kapitálové výdaje nového projektu20. Kapitálový výdaj se dá modelově vyjádřit takto: K = I + O – P +/- D
I O P D
kapitálový výdaj výdaj na pořízení dlouhodobého majetku výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu příjem z prodeje existujícího nahrazovaného dlouhodobého majetku daňové efekty
2.2.2
odhad budoucích příjmů z investice
K
Reálné vymezení očekávaných peněţních příjmů z investičního projektu je ještě obtíţnější problém neţ stanovení kapitálových výdajů. Je to z toho důvodu, ţe doba ţivotnosti investičního projektu je mnohem delší neţ doba jeho pořízení, takţe vliv faktoru času se zde prohlubuje. Očekávané příjmy z investice jsou také ovlivněny rozsáhlejším počtem faktorů neţ velikost kapitálových výdajů. Jedním z takových vlivů je určitě inflace. Tyto vlivy 19 20
SEDLÁČEK, J.: Cash flow. Brno: Computer Press 2003. str. 163 ISBN 80-7226-875-9 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 66 ISBN 978-80-86929-71-2
21
nakonec vyúsťují v moţnost zvýšeného rizika v odklonu skutečných peněţních příjmů od očekávaných21. Hlavní poloţkou příjmů z investice jsou odhadované budoucí trţby, které se zjišťují z předpokládaného objemu prodeje a cen produktu. Od těchto trţeb ale musíme odečíst očekávané provozní náklady související s projektem. Mezi finančními teoretiky je rozšířen názor, ţe očekávané peněţní toky z projektů by se neměly sniţovat o placené úroky spojené s financováním projektu. Je to z toho důvodu, ţe uţ příjmy z projektu se diskontují a diskontní sazba (náklady na kapitál) jiţ v sobě obsahuje náklady na kapitál pouţitý k financování projektu. Kdyby tedy byl úrok i v provozních nákladech, došlo by k dvojnásobnému zahrnutí těchto úroků22. Další sloţkou jsou odpisy. I kdyţ se z účetního hlediska jedná o náklady (sniţují zisk), ale nejedná se o peněţní výdaj. Hromadí se tedy postupně na účtech jako peněţní příjem. Dále je potřeba započíst změny čistého pracovního kapitálu. Na konci ţivostnosti projektu se celý čistý pracovní kapitál vyvolaný investicí v průběhu pořízení i fungování uvolní, čímţ se zvyšuje peněţní příjem. Na konci ţivotnosti dochází k prodeji nebo vyřazení dlouhodobého majetku. Příjem závisí na trţní ceně prodávaného majetku a eventuální daňové povinnosti – viz předchozí subkapitola. Celkové pojetí peněţních příjmů z investičního projektu se dá formálně vyjádřit takto23: P = Z + A +/- O + Pm+/-D P
Z A O Pm D
celkový roční příjem z investice roční přírůstek zisku po zdanění (bez úroků z úvěru) přírůstek ročních odpisů z investice změna oběţného majetku (čistého pracovního kapitálu) příjem z prodeje dlouhodobého majetku daňový efekt z prodeje dlouhodobého majetku
Peněţní příjmy získané v jednotlivých letech se nakonec musí transformovat na jejich současnou hodnotu pomocí jejich diskontace.
3
Metody hodnocení investic
V minulé kapitole jsem se zabýval investičními projekty a konstrukcí peněţních toků související s investicí. Nyní, kdyţ je nám známo, které hodnoty do investice na straně výdajů a příjmů vstupují, můţeme přistoupit k metodám hodnocení efektivnosti investic. Jak jiţ bylo 21
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 68 ISBN 978-80-86929-71-2 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 69 ISBN 978-80-86929-71-2 23 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 69 ISBN 978-80-86929-71-2 22
22
dříve napsáno, kaţdá investice by měla směřovat ke zvýšení trţní hodnoty podniku. Podle toho by se také efektivnost dané investice měla posuzovat. Poskytovatele kapitálu bude pochopitelně zajímat, jaká bude návratnost jím vloţených prostředků, v jaké výši, za jakou dobu a v jakém efektu k tomu dojde. Ekonomická efektivnost projektu je jedna věc, ale projekt musí být zároveň vyhodnocen takovým způsobem, který ţádá a který vyhovuje poskytovateli kapitálu. Ten totiţ má zcela jasnou představu, jaké prvky a poloţky by mělo ekonomické a finanční hodnocení obsahovat, jak by mělo být zdůvodněno a jaké by měly vyjít výsledky. U projektů financovaných z veřejných rozpočtů (dotovaných projektů) to platí dvojnásob. Takový projekt totiţ posuzuje v mnohých případech úředník, který nemusí být specialista v daném oboru, a proto se drţí striktně předepsaných poloţek, u kterých kontroluje převáţně jejich úplnost a nikoliv primárně ekonomickou návratnost. U dotovaných projektů jsou rovněţ důleţité makroekonomické důsledky a vytváření nových pracovních míst. Proto je u takovýchto projektů velice důleţité se seznámit s obecnými specifiky poskytovatele kapitálu a jeho poţadavky24. Tyto specifika a poţadavky budou detailněji popsány v praktické části.
3.1 standartní metody hodnocení efektivnosti investic Rozlišujeme několik základních metod posuzování efektivnosti investičních projektů. Prakticky veškerá soudobá odborná literatura rozlišuje metody hodnocení podle toho, jestli počítají s faktorem času, či nikoliv. 3.1.1
statické metody
Statické metody se pouţívají v případě, ţe faktor času nemá podstatný vliv na rozhodování o investicích. Například můţe jít o investici pomocí jednorázové koupě fixního dlouhodobého majetku s krátkou dobou ţivotností. Obecně o nich platí, ţe jsou velmi jednoduché, a stejně tak ţe jejich vypovídací schopnost je jen omezená. Nicméně mají své pevné místo mezi metodami hodnocení efektivnosti investic jako první rychlé hodnocení, o němţ bude vţdy platit, ţe pokud statické metody přinesou nepříznivý (i kdyţ orientační) výsledek, pak výsledek metod dynamických příznivější nebude25. Mezi takové metody hodnocení investic patří: -
Average Rate of Return (ARR)
-
Paybeck (PB)
24
HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 13 ISBN 80-7357-137-4 KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 67 ISBN 978-807380-174-8 25
23
Metoda ARR vychází z průměrného ročního zisku po zdanění a hodnotou investic vloţených do projektu. Za hlavní efekt je povaţován zisk, který projekt přináší. Tuto metodu lze vyjádřit vztahem26:
ARR =
průměrný roční čistý zisk S investic do projektu
x 100 (%)
Takto lze posuzovat jednotlivé projekty mezi sebou a rovněţ s určitou poţadovanou hodnotou. Například se poţaduje za přijatelné, aby výnosnost investiční varianty byla alespoň taková, jaká je stávající výnosnost firmy jako celku, event. výnosnost finanční investice se stejným stupněm rizika27. Zde můţe ovšem nastat problém v tom případě, pokud se porovnává průměrná výnosnost investičního projektu s výnosností firmy ze stávajícího podnikání. Můţe dojít k tomu, ţe podniky s vysokou výnosností odmítnou i dobré projekty a podniky s nízkou výnosností přijmou i špatné projekty. Kromě absence faktoru času je tato metoda rovněţ kritizována ještě z důvodu nerespektování odpisů jako součástí peněţních příjmů z investice a dalších peněţních příjmů. Bere v úvahu jen účetně vykazovaný zisk, který je moţné odpisovou politikou firmy i různými účetními postupy různě ovlivňovat. I přes tyto nedostatky se metoda ARR můţe vyuţít v případech, kdy se nedostává detailnějších informací pro hlubší analýzu a hodnocení projektů pomocí kritérií zaloţených na diskontování. Metoda Payback neboli doba návratnosti je druhou pouţívanou statickou metodou. Obecně řečeno je to potřebná pro úhradu celkových investičních nákladů projektu jeho budoucími příjmy. Můţeme ji vyjádřit tímto vztahem28:
PB =
S investic do projektu průměrné roční cash - flow
[roky]
26
KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 66 ISBN 978-807380-174-8 27
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 6139 ISBN 978-80-86929-71-2
28
KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 66 ISBN 978-807380-174-8
24
Čím je kratší doba návratnosti, tím je projekt hodnocen příznivě. Stanovení doby návratnosti není sloţité a vychází z peněţních toků projektu, které tvoří příjmy a výdaje za celou dobu ţivota projektu. Tyto peněţní příjmy se kumulativně sčítají a rok, v němţ se součet příjmů rovná kapitálovým výdajům, ukazuje reálnou dobu návratnosti. Problém ale můţe nastat při stanovení hranice, jaká doba návratnosti je pro podnik přijatelná a kdy tedy projekt bude realizován. Zvláště v případech, kdyţ podnik nemá posuzovaný projekt s čím srovnat. Je potřeba srovnávat projekty v obdobných oborech podnikání, protoţe v oborech se silnou inovační dynamikou je doba návratnosti kratší, v oborech s dlouhým inovačním cyklem naopak delší29. Právě tendence k přijímání příliš mnoha krátkodobých projektů a odmítání projektů dlouhodobých se projevují v případech, kdyţ podnik uplatňuje jedinou ţádoucí, resp. normovanou hodnotu doby návratnosti bez ohledu na ţivotnost projektů. Je proto vhodné, aby tato metoda byla metodou doplňkovou k metodám dynamickým. 3.1.2
dynamické metody
Dynamické metody vyhodnocování investic jsou charakteristické tím, ţe pracují s uváţením časové hodnoty peněz. Jsou tedy realističtější neţ metody statické a tudíţ vyuţitelné pro projekty s delší dobou ţivotnosti, coţ se týká většiny projektů. Pokud nejsou časové dimenze v propočtech efektivnosti uvaţovány, dochází většinou k zásadnímu zkreslování pohledu na efektivnost jednotlivých projektů, a tím i k nesprávnému rozhodování. Existují dvě základní dynamické metody hodnocení projektů: - čistá současná hodnota (Net Present Value - NPV) - vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return - IRR) Čistá současná hodnota je dynamická metoda vyhodnocování efektivnosti investičních projektů, která za efekt z investice povaţuje peněţní příjem z projektu, jehoţ základ tvoří očekávaný zisk po zdanění, odpisy, event. ostatní příjmy. V zásadě jde o součet diskontovaných hodnot cash - flow (označovaných jako present value – PV), coţ je proces, který je ekvivalentní odečítání úroků z výchozí částky (sumy investic do projektu Ekonomicky lze čistou současnou hodnotu interpretovat jako reálný výnos z investic po N letech ţivostnosti projektu. Definičně lze NPV interpretovat takto30:
29
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 142 ISBN 978-80-86929-71-2 KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 67 ISBN 978-807380-174-8 30
25
N
NPV =
PVn> 0 = MAX n=1
PVn =
Roční CFn = příjmy výdaje (1+r)2
Z předchozího vztahu je zřejmé, ţe kladná hodnota NPV (očekávaná výnosnost projektu převyšuje jeho poţadovanou výnosnost danou diskontní sazbou) zvyšuje hodnotu podniku a ten by tedy projekt měl realizovat a naopak kaţdý projekt se zápornou NPV hodnotu podniku sniţuje a projekt by měl být zamítnut. V případě nulové hodnoty NPV je očekávaná výnosnost rovna poţadované výnosnosti a je tedy ekonomicky neutrální. Tato metoda je vhodná i k porovnání více projektů. Ten projekt, který má vyšší hodnotu NPV je povaţována za lepší. Problém však nastane v okamţiku, kdybychom porovnávali projekty s různou dobou ţivotností. Pokud bychom tuto rozdílnou dobu ţivostnosti nerespektovali, dostali bychom nepřesné výsledky ve prospěch projektu s delší dobou ţivotností. Řešením problému je získání nejmenšího společného násobku všech ţivotností31. Metoda NPV je dnes ve finanční teorii povaţována za nejvhodnější způsob ekonomického vyhodnocování investičních projektů. Jako dynamická metoda respektuje faktor času, za efekt projektu povaţuje celý peněţní příjem nikoliv účetní zisk, bere v úvahu příjmy po celou dobu ţivotnosti projektu. Ukazuje bezprostřední přínos projektu k hlavnímu finančnímu cíli podniku - k trţní hodnotě. Za největší problém této metody je volba poţadované míry výnosnosti (úroku), která je do propočtu vkládána. Tento problém budu řešit v následující kapitole. Určitým problémem je také to, ţe tato metoda nemůţe být pouţita pro výběr mezi projekty, jestliţe je výběr limitován finančními zdroji. Tento problém odstraňuje metoda Indexu ziskovosti – rentability. Úzce souvisí s metodou NPV s tím rozdílem, ţe se jedná o podíl, nikoliv rozdíl diskontovaných peněţních příjmů a kapitálových výdajů, jak určuje následující definiční vztah32: IZ = (CFi/(1+r)i) /
INV
31
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 107 ISBN 978-80-86929-71-2 KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 72SBN 978-807380-174-8 32
26
Z uvedené vztahu vyplývá, ţe pokud je index ziskovosti větší jak 1, tak i NPV je pozitivní a projekt je přijatelný. Tuto metodu lze tedy doporučit jako doplnění metody NPV, protoţe zaručí, ţe na projekt s kladnou čistou současnou hodnotou je i dostatek zdrojů (jsou kapitálově kryty). Na výslednou hodnotu NPV má samozřejmě zásadní vliv i způsob financování projektu. Samotné druhy a způsoby financování budou rozebírány v následující kapitole, nicméně zde stručně nastíním moţné způsoby financování33: -
projekt si vynutí emisi nových akcií, aby mohl být realizován. S emisí jsou spojeny určité emisní výdaje, které nejsou někdy zanedbatelné, a měli bychom je respektovat.
-
projekt si vynutí zvýšení dluhů (úvěrů). V důsledku toho vzrostou úroky a podnik získává úrokové daňové zvýhodnění (úrokový daňový štít). Roste ale také finanční riziko.
-
na projekt je moţné získat finanční zdroje speciálního charakteru – např. dotace na některé ekologické projekty, na projekty nových technologií. Dotace tak sniţují nutné výdaje na projekt.
Pokud tyto důsledky financování investičních projektů jsou významné, je třeba investiční rozhodnutí spojit s finančním rozhodnutím do jednoho celku. Tomu slouţí upravená čistá současná hodnota. Je to taková čistá současná hodnota, která zahrnuje vedle základní NPV také současné hodnoty finančních důsledků, vyplývajících z přijetí investičního projektu. Současné hodnoty finančních důsledků investičních projektů mohou být kladné nebo záporné. Upravená NPV (ČU) se tedy skládá ze dvou částí34: ČU = ČZ +/- F
-
základní čisté současné hodnoty projektů (ČZ)
-
souhrnu současných hodnot všech finančních důsledků projektu (F)
Druhou nejrozšířenější dynamickou metodou je Vnitřní výnosové procento (IRR). Tato metoda vyjadřuje takovou roční průměrnou sazbu, při které se současná hodnota provozních peněţních toků rovná kapitálovým výdajům35. Jinými slovy řečeno, IRR se chápe jako výnosnost (rentabilita), kterou projekt poskytuje během svého ţivota. Číselně je IRR rovno takové diskontní sazbě, při které je čistá současná hodnota rovna nule. 33 34
35
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 114 ISBN 978-80-86929-71-2 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 114 ISBN 978-80-86929-71-2 DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, str. 130 ISBN 80-86119-58-0
27
Stanovení IRR je obtíţnější neţ určení NPV, neboť je řešením rovnice n-tého stupně, kde n je doba ţivotnosti projektu. Matematicky lze IRR stanovit takto36: N
S Pn 1/(1+i)n - K = 0
n=1
Pn
K n N i
peněţní příjmy v jednotlivých letech ţivotnosti projektu kapitálový výdaj jednotlivá léta ţivotnosti projektu doba ţivotnosti projektu hledaný úrokový koeficient
Zatímco tedy u čisté současné hodnoty jsme počítali s předem vybranou úrokovou mírou, která představovala minimální poţadovanou efektivnost, u IRR s ţádnou úrokovou mírou nepočítáme, naopak ji hledáme. Podle IRR jsou za přijatelné investiční projekty poţadovány ty, které vyjadřují vyšší úrok neţ poţadovaná minimální výnosnost projektu. Jaká je poţadovaná minimální výnosnost se odvozuje od výnosnosti dosahované na kapitálovém trhu, eventuálně od průměrných nákladů podnikového kapitálu. Při srovnání různých variant investičních projektů většinou platí, ţe ta varianta, která vykazuje větší IRR, je vhodnější. Většinou také platí, ţe pomocí IRR se dostaneme ke stejným výsledkům jako pomocí čisté současné hodnoty37. Vnitřní výnosové procento má tu výhodu, ţe pro jeho stanovení a vyuţití pro rozhodování o přijetí či zamítnutí investičního projektu není třeba znát přesně diskontní sazbu. Postačí, pokud diskontní sazbu určíme v přibliţném rozmezí a porovnáme s výslednou sazbou IRR. Pokud je tato výsledná sazba vyšší, neţ odhadované rozmezí, projekt je pro podnik přijatelný. S čím si však metoda IRR neporadí je to, pokud bychom se ji snaţili aplikovat na projekt s nekonvenčním peněţním tokem. Tím myslíme takový projekt, kdy čistý peněţní tok mění znaménko vícekrát neţ jednou. Tato situace nastane např. tehdy, kdyţ v určitém roce ţivota projektu dojde k významné obnově či rozšíření projektu, takţe čistý peněţní tok bude v tomto roce záporný. Obdobně tato situace nastává v případě, kdy ukončení doby ţivota projektu je spojeno se značnými výdaji, které převyšují případné příjmy. Výsledkem takovýchto situací je to, ţe kolikrát mění čistý peněţní tok znaménko, tolika hodnot IRR nabývá. Druhým slabým místem metody vnitřního výnosového procenta je to, ţe nedokáţe porovnávat vzájemně se vylučující projekty. Jsou to takové projekty, u kterých je nutné určit nejen to, jestli jsou efektivní či ne, ale který z nich je výhodnější. Rozhodování o efektivnosti takových 36 37
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 117 ISBN 978-80-86929-71-2 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 117 ISBN 978-80-86929-71-2
28
projektů závisí na zvolené metodě (IRR nebo NPV), protoţe obě metody vedou k odlišným výsledkům. Pokud by šlo o projekty vzájemně nezávislé, stačilo by zjistit, jestli je projekt efektivní. Pokud máme však rozhodnout o výběru právě jednoho projektu, měli bychom pouţít metodu NPV, jestliţe38: -
existuje rozdílná výše kapitálových výdajů obou projektů
-
rozdílná diferenciace ve výši a časovém průběhu peněţních příjmů
Je to z toho důvodu, ţe metoda NPV, která je vyjádřena v absolutních číslech, ze své podstaty zajišťuje, ţe podnik dosáhne (vybere) optimální výši investice, optimální kapitálový výdaj, který – po srovnání s očekávaným peněţním příjmem – nejvíce přispěje k růstu trţní hodnoty firmy. Vnitřní výnosové procento, které je vyjádřeno relativně, v %, tento důleţitý aspekt investičního rozhodování neber v úvahu; preferuje relativní výnosnost. Podle IRR je vţdy výhodnější např. projekt s 300% výnosností z 1 Kč kapitálového výdaje tj. absolutně 3 Kč – neţ např. projekt s pouhými 20% výnosnosti ze 100 Kč kapitálového výdaje, tj. absolutně 20 Kč. Podniky i jednotlivci většinou dávají přednost absolutní výnosům. Pokud bychom přesto chtěli v těchto dvou popisovaných situacích pouţít metodu IRR, museli bychom uvaţovat s tzv. přírůstkovými peněţními toky a přírůstkovým NPV, abychom eliminovali vliv rozdílných kapitálových výdajů. Dodatkové IRR se stanoví na základě porovnání peněţních toků srovnávaných variant. Pokud i přírůstkové IRR je vyšší neţ poţadovaná míra efektivnosti, je vhodné přijmout projekt s vyšším kapitálovým výdajem.
3.2 nákladově orientované metody hodnocení efektivnosti investic Tyto metody nehodnotí projekt z hlediska peněţních toků, ale z hlediska výše investičních a provozních nákladů. Objevují se proto častěji v různých technickoinţenýrských publikacích, jen okrajově v publikacích finančního typu. Rovněţ se často uţívala v období centrálně řízené ekonomiky39. Speciálně jsou vhodné pro projekty se stejnými výstupy a různými technickými a technologickými podmínkami. Jsou známy dvě nákladové metody. Metoda průměrných ročních nákladů (PRN) a metoda diskontovaných nákladů (DIN). 3.2.1
metoda průměrných ročních nákladů
Při tomto způsobu hodnocení investičních projektů se porovnávají průměrné roční náklady příslušných srovnatelných investičních variant projektů. Srovnatelností se má na mysli především stejný rozsah produkce, který investiční varianty zajišťuji, a stejné ceny. Za
38 39
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 125 ISBN 978-80-86929-71-2 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 83 ISBN 978-80-86929-71-2
29
nejvýhodnější je pak povaţována varianta s nejniţšími průměrnými ročními náklady. Modelově se roční průměrné náklady vymezují takto40: v PRN O r v
průměrné roční náklady roční odpis úrokový koeficient v %, poţadovaná míra výnosnosti ostatní roční provozní náklady, tj. celkové náklady (bez odpisů)
Úrokový koeficient definuje poţadovanou minimální výnosnost, kterou musí investice zajistit (například cena podnikového kapitálu). U této metody je ještě potřeba pamatovat na skutečnost, ţe úrok, který vyjadřuje vázanost kapitálu, nelze stále uvaţovat z pořizovací ceny, ale správně musí být odvozen od postupně klesající zůstatkové ceny pořizované investice. S klesající zůstatkovou cenou klesá totiţ i vázanost kapitálu. Tohoto přesnějšího propočtu lze dosáhnout pomocí sloţeného úrokování. Dále je potřeba počítat s moţností prodeje investice za určitou (likvidační) cenu. V takovém případě je třeba tuto skutečnost promítnout do ročních průměrných nákladů projektu (jako podíl prodejní ceny a doby ţivotnosti projektu). Komplikaci rovněţ přináší situace, kdy podnik pouţívá zrychlenou metodu odpisování, a kdyţ ostatní provozní náklady nejsou stejné (např. stoupají v posledních letech ţivotnosti projektu díky stoupajícím nákladům na údrţbu a opravy). Tuto metodu lze pouţít, pokud se jedná o varianty zabezpečující stejný rozsah produkce při stejných cenách realizace a měla by být pouţita výhradně v případě, ţe nemůţeme spolehlivě odhadnout cenu budoucích výrobků. Výhodou u této metody je to, ţe ji lze pouţít pro srovnání projektů s různou dobou ţivotnosti41.
3.2.2
metoda diskontovaných nákladů
Je zaloţena na stejném principu jako metoda ročních průměrných nákladů. Místo průměrných ročních nákladů jednotlivých variant investičních projektů však porovnává souhrn investičních a diskontovaných provozních nákladů jednotlivých variant projektu za celou dobu jeho ţivotnosti. Nejvýhodnější je opět ta varianta, která má niţší diskontované náklady. Metodu lze vyjádřit následujícím vztahem42: 40
KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 73 ISBN 978-807380-174-8 41 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 89 ISBN 978-80-86929-71-2 42
KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 74 ISBN 978-807380-174-8
30
DIN = INV + Vd – L DIN Vd L
diskontované náklady diskontované ostatní roční provozní náklady (bez odpisů) likvidační cena projektu (pokud existuje)
Protoţe náklady vyskytující se v různých letech je třeba modifikovat o vliv času, aby se mohly sčítat, musí se diskontovat. Pro výpočet diskontovaných nákladů můţeme v případě rovnoměrných ostatních provozních nákladů pouţít výhodou zásobitele. Určuje nám vlastně současnou hodnotu všech stejných ostatních provozních nákladů. Pokud by ostatní provozní náklady nebyly kaţdý rok stejné, nemůţeme přirozeně pouţít zásobitele pro výpočet jejich současné hodnoty. Ta se musí v tomto případě určit pomocí součtu diskontovaných hodnot ostatních provozních nákladů v jednotlivých letech předpokládané ţivotnosti. Na rozdíl od průměrných ročních nákladů nelze srovnávat investiční projekty s různou dobou ţivostnosti. Jde totiţ o celkové a nikoliv průměrné náklady. Proto ty varianty, které mají delší ţivotnost, mají jiţ automaticky vyšší ostatní provozní náklady z titulu většího počtu let fungování investice. Musíme tedy oba projekty převést na společnou délku ţivotnosti pomocí nejmenšího společného násobku. V odborné literatuře se lze setkat i s jinými způsoby stanovení diskontovaných a průměrných ročních nákladů. Například místo kategorie diskontované náklady se pouţívá termín současná hodnota nákladů, místo průměrných ročních nákladů ekvivalent ročních nákladů. Tento ekvivalent ročních nákladů se doporučuje kvantifikovat nepřímo tak, ţe se nejdříve určí současná hodnota nákladů investičního projektu. Tato současná hodnota nákladů se pak má vydělit zásobitelem a dostaneme ekvivalent ročních nákladů43
4
požadovaná výnosnost (diskontní sazba) a investiční rozhodování
V minulé kapitole věnované metodám hodnocení efektivnosti investic byl často zmiňován termín poţadovaná výnosnost. O důleţitosti tohoto pojmu nelze pochybovat, protoţe z velké části spolurozhoduje o tom, zda-li je projekt přijat či nikoliv. Určení této (diskontní) sazby patří proto k základním úlohám investičního rozhodování. V této kapitole tedy budu tento ukazatel popisovat podrobněji. Obecně lze poţadovanou výnosnost definovat jako výnosnost, kterou investor poţaduje jako minimální kompenzaci za odloţení spotřeby a kompenzaci za podstoupení rizika
43
BREALEY, R.A., MYERS, J.C.: Teorie a praxe firemních financí. Brno, Computer Press 2000, str. 129 ISBN 80-7226-189-4
31
investování44. Poţadovaná výnosnost projektu těsně souvisí a někdy i ztotoţňuje s průměrnými náklady kapitálu firmy, tj. náklady, které podnik platí za získání různých zdrojů financování svého rozvoje. Průměrné náklady kapitálu firmy však nemohou být vţdy zaměňovány s poţadovanou mírou výnosnosti projektu. Jestliţe projekt se svými rizikem a kapitálovou strukturou se podstatně liší od celkového rizika podnikání firmy a od její celkové kapitálové struktury, musí být jeho poţadovaná výnosnost přizpůsobená této odchylce. Jestliţe je projekt riskantnější, je třeba průměrné náklady kapitálu firmy zvýšit o rizikovou přiráţku; v opačném případě je moţné sníţit poţadovanou výnosnost oproti průměrným nákladům kapitálu firmy. Tyto skutečnosti se v některých literárních zdrojích formulují jako jedna ze základních pouček podnikových financí45. Od poţadované výnosnosti je potřeba odlišovat očekávanou výnosnost projektu. Je to výnosnost, kterou investor předpokládá dosáhnout u projektu na základě průběhu plánovaných peněţních toků, tj. plánovaných peněţních příjmů a plánovaného kapitálového výdaje. Jestliţe má být investice pro podnik přijatelná, musí její očekávaná výnosnost být vyšší nebo alespoň stejná, jako je výnosnost poţadovaná.
4.1 firemní náklady kapitálu Základem pro stanovení diskontní sazby investičních projektů je diskontní sazba firmy, která zabezpečí jednak úhradu nákladů cizího kapitálu (v podobě úroků z úvěru, obligací aj.), jednak odměnu vlastníkům firmy za vynaloţený kapitál (kompenzaci za odloţení spotřeby a podstoupení rizika46). Jak bylo sděleno na začátku této kapitoly, diskontní sazbu firmy lze pak ztotoţnit s firemními náklady kapitálu. Tyto náklady se stanovují jako váţený aritmetický průměr nákladů vlastního a cizího kapitálu (WACC). Vypočítat váţené průměrné náklady na kapitál je poměrně sloţité. V ekonomické teorii lze tuto hodnotu spočítat pomocí následujícího vztahu: WACC = rd × (1-t) × D/C + re × E/C, kde rd je úroková míra placená ze zpoplatněného cizího kapitálu (myšleno průměrná váţená hodnota za veškerý zpoplatněný cizí kapitál, ze kterého se platí úroky) - t (tax rate) je sazba daně z příjmu právnických osob (tj. aktuálně 0,19). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR však doporučuje nahradit člen (1-t) raději zlomkem (čistý zisk po 44
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 150 ISBN 978-80-86929-71-2 Např.: ROSS, S.A., WESTERFIELD, R.W., JORDAN, B.D.: Fundamentals of Corporate Finance. IRWIN, Homewood 1993, str. 488 ISBN 46 viz definice odložené spotřeby na straně 23 45
32
zdanění/zisk za účetní období), který zohledňuje skutečný vliv zdanění (tj. po aplikaci všech účetních čar a kouzel) - D (Debts) je úročený cizí kapitál - re je poţadovaná procentuální výnosnost vlastního kapitálu (ta je často shodná s diskontem pouţívaným např. pro výpočet NPV) - E je vlastní kapitál (Equity) - C je celkový zpoplatněný kapitál tj. D+E, přičemţ C můţe být menší, neţ celková pasiva společnosti (právě kvůli bezúročným půjčkám, tj. cizím zdrojům, ze kterých neplatí úroky). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pak C raději označuje jako UZ – úplatné zdroje podniku, aby předešlo případný záměně s účetní poloţkou vyjadřující celková pasiva. Nevýhodou tohoto výpočtu je obtíţné stanovení některých proměnných (zejména pokud jde o poţadovanou procentuální výnosnost VK). Týká se to zejména malých a středních podniků, které často řídí sám vlastník podniku. To je i případ firmy, která realizovala zkoumaný projekt v praktické části. Pro tyto případy existuje WACC pro malé a střední podniky. Jedná se o tzv. ratingový neboli stavebnicový model WACC, který je dán následujícím vztahem47: WACC = rf + rLA + rPOD + rFS, kde rf je bezriziková výnosová míra neboli úroková sazba dlouhodobých státních dluhopisů České republiky. rLA je přiráţka za malou velikost firmy, která je závislá na objemu celkově zpoplatněného kapitálu firmy. Pro C > 3 mld. Kč je to 0, pro C < 0,1 mld. Kč je to 5 % a pro C mezi těmito dvěma hodnotami je rLA = (3-C)2/168,2. rPOD je přiráţka za podnikatelské riziko respektive moţnou niţší podnikatelskou stabilitu, kde platí, ţe pokud ROA (EBIT/Aktiva) < 0, pak rPOD = 10 %, pokud je ROA > rd (viz výše) × C/A, pak je rPOD = minimální hodnotě rPOD v odvětví. rFS je přiráţka za finanční stabilitu, která zohledňuje běţnou likviditu společnosti L3 (tj. oběţná aktiva/krátkodobé závazky). K výpočtu přiráţky za finanční stabilitu je třeba ještě znát průměrné mezní hodnoty běţné likvidity průmyslu, které kaţdoročně zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Tyto hodnoty jsou stanoveny individuálně pro kaţdé období. MPO však kaţdoročně vydává i tzv. doporučení pro individuální aplikaci metodiky. V něm pro rok 2011 stanovuje hodnoty XL1>=1,0 a hodnotu XL2<=2,5. Pro výpočet rFS pak platí, ţe pokud L3 <= XL1, pak rFS = 10 %. Pokud je L3 => XL2, pak rFS = 0 % 47
Businessvize.cz [online] [cit. 2014-12-05] dostupne na W.W.W. < http://www.businessvize.cz/financni-analyza/kdyz-serekne-wacc-aneb-kolik-musite-nejmene-vydelat.
33
Poţadovaná míra výnosnosti projektu se v zásadě odvozuje od průměrných nákladů kapitálu podniku jako celku a nikoliv od nákladů kapitálu jednotlivých projektů včetně úroku z úvěru na projekt. Kdyby se o kaţdém projektu rozhodovalo podle jeho individuálních nákladů kapitálu, mohlo by to vést k přijímání projektů s niţším výnosovým procentem při financování levnými zdroji (např. úvěrem) a naopak k odmítání projektů s vysokým výnosovým procentem při pouţití draţších zdrojů financování (např. emise akcií)48. Poţadovaná míra výnosnosti projektu plní v oblasti investičního rozhodování trojí úlohu: -
jako náklad kapitálu vytváří stimuly k investování. Zřejmé je to především u úroků z dlouhodobých úvěrů, které patří nejvýznamnějším nástrojům hospodářské politiky státu k působení na investiční aktivity podniku. Efekt změn úrokových sazeb ale není okamţitý.
-
stává se nástrojem výběru investičních projektu. Rozhoduje o přijímání investičních projektů s nejvyšším efektem a i o celkovém objemu investic. Nastavuje laťku pro výběr projektů. Odtud název překáţková sazba
-
třetí úloha poţadované výnosnosti v investičním rozhodování je při zohledňování faktoru času. Pomocí metod sloţeného úrokování umoţňuje respektovat čas, ve kterém byl příslušný peněţní tok z investice dosaţen a zpřesnit tak celkový propočet efektivnosti projektu. Čím delší časový úsek se posuzuje, tím podstatněji ovlivňuje poţadovaná výnosnost celé investiční rozhodování.
S faktorem času souvisí ještě jedna otázka, na jejíţ odpověď není jednotný názor. Ve finanční teorii49 se řeší, zdali má být poţadovaná míra výnosnosti po celou dobu ţivotnosti stejná, či nikoliv. Někteří finanční teoretikové jsou toho názoru, ţe vzdálenější očekávané peněţní toky jsou riskantnější neţ peněţní toky v počátečních fázích investování a doporučují proto pouţívat pro tyto vzdálenější peněţní toky vyšší poţadovanou výnosnost neţ pro dřívější peněţní toky. Jiní zastávají názor, ţe pouţití stejné, o riziko upravené diskontní sazby (poţadované výnosnosti) ve všech letech ţivotnosti uţ samo o sobě implikuje větší odpočet za riziko u vzdálenějších toků, protoţe diskontní sazba bere v úvahu riziko daného období. Čím jsou peněţní toky vzdálenější, tím více jsou tedy upraveny o vliv rizika. Úprava diskontní sazby by připadala v úvahu, kdyby se měnilo trţní riziko projektu nebo jestliţe dochází k výrazné 48 49
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 152 ISBN 978-80-86929-71-2 Např.: BLOCK, S.B., HIRT, A.G.: Foundation of Financial Management. Irwin Homewood, Illinois 1989, str. 397 ISBN BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Principles of Corporate Finance. McGraw-Hill, New York 2003, str. 242
34
inflaci během ţivostnosti, kterou je nutné promítnout do50 bezrizikové poţadované výnosnosti projektu. K této druhé variantě se přiklání současná praxe. Častou chybou při aplikaci dynamických metod hodnocení efektivnosti projektů v praxi bývá, ţe zatímco peněţní příjmy jsou kalkulovány na bázi po zdanění, úrok z úvěru (jako součást průměrných nákladů kapitálu, a tím i poţadované výnosnosti) je uvaţován bez zohlednění daňového koeficientu, tedy vyšší. Tím odchází ke zvýšení poţadované výnosnosti projektu a ke sníţení jeho čisté současné hodnoty51.
4.2 vliv daní na investiční rozhodování Vedle diskontní sazby výrazně ovlivňuje očekávané peněţní toky z investičních projektů a tedy i výběr investičních variant zdanění podnikových příjmů. Vzhledem k dlouhodobému charakteru investic je velice pravděpodobné, ţe během ţivotnosti projektu dojde ke změně (novelizaci) daňových zákonů a pravděpodobně i ke změně sazby daně z příjmů a daně z výplaty dividend, resp. podílu na zisku. Vývoje sazby daně z příjmu právnických osob v České republice za posledních deset let ukazuje následující tabulka. Tab.č.1: vývoj sazby daně z příjmu právnických osob v ČR
Období Sazba daně v%
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
26
24
24
21
20
19
19
19
19
19
Zdroj: autor, na základě §21 Zákona č. 586/1992 Sb.
Existuje ještě sazba daně pro investiční fondy ve výši 5%. Vzhledem k zaměření této práce je ale rozhodující sazba daně pro všechny ostatní poplatníky daně z příjmu právnických osob, a tak touto druhou sazbou se dále nebudu zabývat. Jak vyplývá z tabulky č. 1, je v České republice sazba daně z příjmu nezměněna od roku 2010. I přes určité náznaky zvyšování sazby daně u některých typů podniků – tzv. sektorová daň52, nepředpokládá se, ţe by sazba daně byla zvýšena plošně. Specifikem je i různá výše odpisů na některé investiční projekty, coţ rovněţ zdanění příjmů ovlivňuje. Tyto všechny aspekty působí na výši zisku po zdanění, velikost odpisů, velikost úroků dopadajících na podnik, a tím významně ovlivňují jeho investiční rozhodování. V kapitole o identifikaci peněţních příjmů z investičního projektu jsem zmiňoval, ţe relevantním pro identifikaci peněţních příjmů je zisk, který se z projektu očekává. Vzhledem
51
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 154 ISBN 978-80-86929-71-2 Např.: Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL na volební období 2013-2017 [on-line]. Dostupné z http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/koalicni_smlouva.pdf 52
35
k výše zmíněnému je nutné uvaţovat o zisku po zdanění. Daň z příjmu představuje pro podnik reálný peněţní výdaj, o který musí být očekávaný peněţní příjem sníţen. Naproti tomu odpisy skutečným peněţním výdajem nejsou, pouze sniţují zisk, a proto musí být do peněţního příjmu znovu zahrnuty. Způsob vymezení peněţních příjmů z investice po zdanění můţe být různý podle toho, která kategorie nezdaněného zisku se zvolí jako výchozí základna53: -
provozní zisk před zdaněním (EBT – earnings before taxes); úrok i odpisy jsou součást nákladů,
-
zisk před úroky a zdaněním (EBIT – earnings before interest and taxes); úrok není součástí nákladů, odpisy jsou součástí nákladů,
-
zisk před odpisy, úroky a zdaněním (IEBDIT – earnings before depreciation, interest and taxes); úrok ani odpisy nejsou součástí nákladů
V kategorii zisku před zdaněním můţeme peněţní příjem z projektu po zdanění vymezit následujícím vztahem54: P = (1 – T) x Zp + O + (1 – T) x I P T Zp I O
peněţní příjem z investice po zdanění daňový koeficient zisk před zdaněním úrok z úvěru odpisy
O odpisy se provozní zisk po zdanění zvyšuje v plné výši. Úroky se k provoznímu zisku přičítají proto, aby se zabránilo jejich dvojnásobnému zohlednění. Jednou jako součást nákladů, podruhé při diskontaci peněţních příjmů z investice. Přičítá se ovšem jenom ta část úroku, která po zdanění dopadá na podnik. V druhé zmiňované kategorii – zisk před úroky a zdaněním (EBIT) – lze peněţní příjem z investice kvantifikovat takto55: P = (1 – T) x Zu + O Zu
zisk před úroky a zdaněním
O odpisy se opět zvyšuje provozní zisk po zdanění v plné výši. Úroky se zpět přičítat nemusí, protoţe nebyly zahrnuty do nákladů a nebudou tedy dvakrát zohledňovány při výpočtu čisté současné hodnoty projektu. Do třetice – varianta zisku před odpisy, úroky a zdaněním (EBDIT) – lze peněţní příjem z investice charakterizovat tímto vztahem56: 53
HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 24 ISBN 80-7357-137-4 HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 24 ISBN 80-7357-137-4 55 HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 25 ISBN 80-7357-137-4 54
36
P = (1 – T) x Zuo + T x O Zuo
zisk před zdaněním, úroky a odpisy
Při této variantě se odpisy přičítají, ale jen ve vši odpisové daňové úspory, která je peněţním příjmem, jenţ však při zdanění zisku před odpisy nebyl zohledněn. Úroky zpět nepřičítáme, protoţe jsme je nezahrnovali do nákladů a nebudou tedy dvakrát uvaţovány při výpočtu čisté současné hodnoty. Všechny tři zmiňované metody vymezení peněţních příjmů z investice po zdanění dospívají ke stejnému výsledku. Výraz T x O v posledním případě je nazýván daňovým štítem. Jedná se o součin odpisů a daňového koeficientu. Vyjadřuje vlastně daňovou úsporu, kterou podnik získá tím, ţe odpisy jsou zahrnovány do nákladů a sniţují základ zdanění. Prostřednictvím daňového štítu se očekávané peněţní příjmy z investice rozdělily na zisk sníţený o dluh a odpisový daňový štít. Daňový štít závisí jen na metodě odpisování a daňové sazbě a je tedy méně riskantní neţ zisk před úroky a odpisy, který je ovlivněn cenami, náklady a jinými faktory. Tato skutečnost vede některé finanční teoretiky k závěru, ţe je vhodné při aktualizaci peněţních příjmů z investice na jejich současnou hodnotu pouţívat odchylné úrokové sazby. Tu vyšší u zisku (před odpisy) sníţeného o daň a niţší, bezrizikovou u daňového štítu, který je v podstatě jistou veličinou.
4.3 inflace v investičním rozhodování Kdyby tato práce byla psána po druhé světové válce nebo v padesátých letech, pravděpodobně by tato kapitola vůbec nebyla její součástí. Bylo by to z toho důvodu, ţe roční míry inflace byly relativně nízké. Jakmile je však míra inflace vyšší, je potřeba v propočtech efektivnosti investičních projektů zohledňovat i růst cen. Tab.č.2: průměrná roční míra inflace v ČR
Období Míra inflace v %
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2,8
1,9
2,5
2,8
6,3
1,0
1,5
1,9
3,3
1,4
Zdroj: autor, na základě údajů získaných z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
Vliv inflace v propočtech efektivnosti investičních projektu je nezpochybnitelný. V důsledku inflace dochází především k růstu kapitálových výdajů, ať uţ se týkají pořizovací ceny investice či ocenění běţného majetku, zahrnovaného do kapitálových výdajů. To se týká
56
HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 25 ISBN 80-7357-137-4
37
zejména stavebních investic s delší dobou pořízení. U jednorázových investic, jako je nákup stroje nebo nemovitosti, bývá vliv inflace na kapitálové výdaje podstatný. Inflace ovlivňuje přirozeně i peněţní příjmy z projektu. Dochází k růstu cen výrobku, které budou vyráběny, ale také k růstu provozních nákladů, zejména materiálových vstupu, ale i mzdových nákladů apod. Důsledek tohoto vlivu pak záleţí na tom, která část roste více. Jestli příjmová nebo výdajová. Pro zjednodušení se uvaţuje, ţe obě sloţky rostou stejnou mírou. Potom hovoříme o neutrální inflaci. Inflace ovlivňuje i diskontní sazbu (poţadovanou výnosnost) pouţívanou pro vyjádření časové hodnoty peněz. Diskontní sazba stoupá a vzniká rozdíl mezi nominální a reálnou sazbou. Růst diskontní pak sazby sniţuje předpokládané diskontované peněţní příjmy z projektu. Při zohlednění tempa inflace v investičních propočet je potřeba si uvědomit to, ţe očekávané peněţní příjmy i kapitálové výdaje projektu opírají o ceny výrobní a nikoliv ceny spotřebitelské. Vzhledem k tomu ţe míra inflace můţe být v různých odvětvích rozdílná, tak není správné vycházet z celkového růstu výrobních cen, ale z růstu cen v jednotlivých odvětvích a oborech podnikání57. Při propočtech čisté současné hodnoty je moţné vliv inflace zobrazit dvěma způsoby58: -
s pouţitím nominální diskontní sazby
-
s pouţitím reálné diskontní sazby
Při pouţití nominální diskontní sazby, je třeba vyjádřit peněţní příjmy také v nominální podobě, tj. včetně očekávané inflace. Jestliţe je naopak pouţita reálná diskontní sazba, tj. nominální, která je sníţená o vliv inflace, je třeba vyjádřit peněţní příjmy také v reálné hodnotě, tj. nominální příjem musíme sníţit o inflaci.
4.4 rizika investičního projektu Kaţdé podnikání sebou nese riziko podnikatelského neúspěchu, který můţe někdy i podstatně narušit finanční rovnováhu firmy. Proto je ţádoucí při investičním rozhodování promítnout i kvantifikaci rizikovosti jednotlivých variant59. Riziko v případě investičního rozhodování, potaţmo riziko investičního projektu souvisí se skutečností, ţe vţdy existuje jistá míra nebezpečí, ţe skutečné kapitálové výdaje a příjmy plynoucí z investičního projektu budou odlišné od těch předpokládaných. O investičním 57
pro mou práci je tedy důležité sledovat ceny průmyslových výrobců. VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, str. 160 ISBN 978-80-86929-71-2 59 ŽIVĚLOVÁ,I: Podnikové finance. 1. vyd. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno :2008. str. 37 ISBN 97880-7375-035-0 58
38
riziku, riziku investičního projektu lze hovořit tehdy, jestliţe jsme schopni tuto nejistotu, pomocí různých, zejména statických metod, kvantifikovat pravděpodobnost vzniku odchylných alternativ. Přesto, ţe definování přesné hodnoty investičního rizika, tedy odhad určité pravděpodobnosti s jakou bude konkrétní investiční projekt úspěšný či nikoliv, je téměř nemoţné. Je zapotřebí zejména u dlouhodobých a kapitálově náročných projektů věnovat pozornost jejich rizikové stránce60. Podle toho, co je příčinou podnikatelského rizika lze identifikovat jeho nejrůznější tipy a dělit je dle nejrůznějších hledisek. Pro účely této práce postačí, kdyţ uvedu jen dělení podnikatelských rizik dle jednotlivých činností podniku61: • riziko provozní – riziko spojené se stávkami, haváriemi, úrazy, atd. • riziko trţní – riziko odbytu, nepříznivého vývoje cen, měnových kurzů, atd. • riziko inovační – riziko neúspěšného zavedení nové technologie či výrobků • riziko investiční – riziko spojené s alokací peněţních prostředků do hmotného, nehmotného investičního a dlouhodobého finančního majetku • riziko finanční – riziko spojené s pouţitím konkrétního druhu kapitálu Kaţdý podnik by tak měl hledat způsoby, jak těmto rizikům předcházet s cílem zvýšit pravděpodobnost úspěchu projektu a minimalizovat hrozící nebezpečí. Obecně lze konstatovat, ţe standartním postupem minimalizace rizik je kvalitní zpracování přípravné a projektové dokumentace a kvalitní management po celou dobu ţivotního cyklu projektu62. 4.4.1
citlivostní analýza
Mezi nejrozšířenější metody ochrany proti riziku patří analýza citlivosti. Je zaloţena na výpočtu citlivosti hodnotících ukazatelů na změnu základních sledovaných veličin, a to jmenovitě63: -
na změnu investičních nákladů projektu
-
na změnu provozního CF
-
na změnu diskontní sazby
60
Kalouda, František: Finanční řízení podniku. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. str. 172ISBN 978-80-7380-315-5 Valach, Josef: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress,2006. str. 157 ISBN 8086929-01-9 62 HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 177 ISBN 80-7357-1374 63 HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 178 ISBN 80-7357-1374 61
39
5
Zdroje financování projektu
Volba způsobu financování investičního projektu je dalším důleţitým faktorem, který má vliv na výslednou efektivitu daného projektu. Vzhledem k tomu, ţe různým způsobům a zdrojům financování investičního projektu a jejich vlivu na výslednou efektivitu, se budu podrobně zabývat v praktické části této práce, věnuji této otázce dostatečný prostor i v teoretické části. Volba vhodných finančních zdrojů pro investiční projekt je finančním rozhodnutím, které stejně jako to investiční odvisí od celopodnikové strategie a cílů. Finanční rozhodnutí je konkrétním návrhem způsobu, jakým bude zajištěn dlouhodobý kapitál pro investiční projekt. Z hlediska dodrţení zlatého bilančního pravidla je ţádoucí financovat investiční projekty dlouhodobým kapitálem – vlastním nebo cizím64.
5.1 vymezení pojmu finanční zdroje Nejdříve je ale nutné vymezit pojem finanční zdroje. Na tyto zdroje je moţné se dívat z pohledu finančního a účetního. Finanční hledisko představuje finanční zdroje nejen jako pasiva rozvahy, ale bere do úvahy i poloţky podrozvahové a předpokládá financování podniku i tzv. přeměnami majetku, tj. prodejem nepeněţních forem majetku a získáním peněţních prostředků. Teorie definuje finanční zdroje jako souhrn peněţ, které podnik získá za určité období realizací svých výrobků a sluţeb, eventuálně svého nepeněţního majetku, růstem různých forem vlastního kapitálu, dluhů, výjimečně i formou dotací.65 Účetní hledisko pak posuzuje finanční zdroje jako zdroje krytí podnikového majetku, tj. jako pasiva rozvahy. Z finančních zdrojů pak získáváme podnikový kapitál, který představuje souhrn všech peněz vázaných v celkovém majetku podniku k určitému časovému okamţiku66. Finanční zdroje je moţné členit ze tří základních hledisek: 5.1.1
vlastnické hledisko
Vlastnické hledisko dělí finanční zdroje na vlastní a cizí. Je významné z hlediska finančního managementu v tom slova smyslu, ţe určuje, do jak míry podnik vyuţívá vlastní zdroje a do jaké míry je závislý na zdrojích cizích. Podrobným dělením se budou zabývat následující subkapitoly.
64
ŠIMAN,J., PETERA,P. Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi. Praha: C.H.Beck, 2010, str. 109 ISBN 978-807400-117-8 65 HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 84 ISBN 978-80-7478011-0 66 HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 84 ISBN 978-80-7478011-0
40
5.1.2
hledisko způsobu získávání
Toto hledisko člení finanční zdroje na zdroje vnitřní neboli interní a zdroje vnější neboli externí. Toto členění můţe být pro podnikové finance podstatně významnější, neţ by se mohlo na první pohled zdát. Není totiţ důleţité hledisko vlastnické, ale skutečnost, zda podnik získává tyto zdroje vlastní činností, nebo je získává vně podniku, tj. uchází se o přízeň vnějších investorů. Získávání vnějších neboli externích zdrojů je skutečně náročné a podnik musí sloţitě prokazovat efektivnost vyuţití těchto zdrojů a také jejich návratnost odpovídající podstoupenému riziku a poţadavku výnosnosti jednotlivých skupin investorů67. 5.1.3
hledisko časové
Časové hledisko člení finanční zdroje na dlouhodobé a krátkodobé (někdy se zvlášť vyčleňují zdroje střednědobé). Časovým mezníkem pro krátkodobé hledisko je horizont jednoho roku, pro střednědobé pak horizont jednoho aţ pěti let. Významnost tohoto členění spočívá zejména v aplikaci zlatého pravidla financování, kdy dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých finančních zdrojů a krátkodobý majetek z krátkodobých finančních zdrojů. Z dlouhodobých finančních zdrojů by měla rovněţ být financována trvalá část oběţného majetku.
5.2 vlastní zdroje financování Mezi vlastní zdroje financování investic patří68: -
nerozdělený zisk
-
odpisy
-
výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob
-
nově vydané akcie
-
rezervy
5.2.1
nerozdělený zisk
Financování formou nerozděleného zisku bývá také občas nazýváno samofinancováním. Je to logické pojmenování, neboť v tomto případě se podnik financuje sám bez pomoci zdrojů vnějších. Toto samofinancování lze členit rovněţ členit z různých hledisek69:
67
HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 85 ISBN 978-80-7478011-0 68 SYNEK.M a kol. Podniková ekonomika, 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 248 ISBN 80-7179892-4 69 HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 85 ISBN 978-80-7478011-0
41
-
hledisko šíře samofinancování – toto hledisko lze členit na samofinancování v uţším a širším pojetí. Uţší pojetí znamená samofinancování pouze z nerozděleného zisku, kdeţto širší pojetí představuje samofinancování i z ostatních vnitřních vlastních zdrojů
-
hledisko otevřenosti – dle tohoto hlediska členíme samofinancování na zjevné a skryté. Zjevné spočívá v aktivním samofinancování samotným podnikem, skryté pak vyplývá z pasivní nastalé situace, která spočívá v podcenění majetku a v nadcenění závazků.
-
hledisko zákonnosti – spočívá v tom, ţe některé specifické formy samofinancování vyplývají přímo ze zákona. Jako typický příklad je moţné uvést samofinancování na základě zákonného rezervního fondu70. Někdy jako zákonné samofinancování skryté by bylo moţné uvést samofinancování pomocí odpisů, neboť odpisy jsou kalkulovány na bázi historických cen, a tudíţ jsou svým způsobem podceněny.
Zisk je klíčovým zdrojem samofinancování podniku. Zisk je ekonomický pojem vyplývající z rozdílu mezi náklady a výnosy. V pojetí českého účetnictví vymezujeme zisk, respektive výsledek hospodaření z provozní, finanční a mimořádné činnosti. Zákon o obchodních korporacích zmiňuje pojem čistý zisk, obecná ekonomická teorie disponibilní zisk, teorie podnikových financí nerozdělený zisk nebo zadrţený zisk, atd. Zdrojem samofinancování podniku je ta část zisku, která je zadrţena v podniku a není vyplácena mimo podnik. Majitelé očekávají od tohoto finančního zdroje minimálně stejnou výnosnost, jakou by měli, pokud by si i tuto část zisku nechali vyplatit. Výhody financování podniku z nerozděleného zisku jsou následující: -
nedochází k rozřeďování vlastnických práv
-
nedochází k zadluţování podniku a k moţnosti vzniku finanční tísně
-
podnik není zatíţen emisními náklady a nerozdělený zisk je levnější neţ emise akcií
-
moţno financovat investice s vyšším stupněm rizika, na něţ je obtíţnější získat vnější zdroje
Nevýhody financování podniku z nerozděleného zisku jsou následující71: -
relativně nestabilní finanční zdroj
-
relativně draţší finanční zdroj neţ dluh
70
Nutno ovšem poznamenat, že dle nového zákona o obchodních korporacích již povinnost pro obchodní korporace vytvářet zákonný rezervní fond neexistuje 71
HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 89 ISBN 978-80-7478011-0
42
5.2.2
odpisy
Samofinancování podniku z odpisů představuje další velmi významný zdroj financování podniku. Tomu tak je z toho důvodu, ţe odpisy jakoţto nákladová poloţka jsou součástí kalkulace ceny prodávaných výrobků a sluţeb a podniku se vrací v trţbách za prodané výrobky nebo sluţby. Podle teorie by měl podnik tyto prostředky vázat do určitého fondu a poté vyuţít k realizaci obnovovacích investic za předpokladu stabilních cen. V případě negativního inflačního vývoje bude podnik potřebovat i na prostou reprodukci dodatečné finanční zdroje. Z pochopitelných důvodů drtivá většina podniků tak nečiní a prostředky získané z odpisů v rámci trţeb pouţije na jiné účely. Výši podnikových odpisů ovlivňují následující faktory72: -
výše a sloţení nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku: tento faktor úzce souvisí s technickou náročností výroby a rozsahem podnikových výkonů. Tyto faktory ovlivňují obecně velikost a strukturu podnikového majetku
-
způsob ocenění odpisovaného majetku: zde platí přímá úměra – čím vyšší ocenění, tím vyšší odpis dlouhodobého majetku
-
doba odpisování: zde naopak platí úměra nepřímá – čím delší dob odpisování, tím niţší odpis. Nutno podotknout, ţe dobu odpisování majetku, která vstupuje do účetnictví, si podnik určuje sám (tzv. účetní odpisy)
-
způsob odpisování: souvisí s dobou odpisován, protoţe pro potřeby financování podniku pracujeme pouze s odpisy účetními, přičemţ odpisy daňové souvisí pouze se sníţením daňového základu
Výhody financování podniku z odpisů: -
nedochází k rozřeďování vlastnických práv
-
nedochází k zadluţování podniku a moţnosti vznik finanční tísně
-
podnik není zatíţen emisními náklady a nerozdělený zisk je levnější neţ emise akcií
-
moţno financovat investice s vyšším stupněm rizika, na něţ je obtíţnější získat vnější zdroje
-
jedná se o stabilní vnitřní zdroj financování podniku
-
podniku stačí realizovat trţby na úrovní vynaloţených nákladů
Nevýhody financování podniku z odpisů jsou následující: -
v případě inflace se jedná o nedostatečný zdroj i pro prostou reprodukci
72
HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 101 ISBN 978-807478-011-0
43
-
5.2.3
relativně draţší finanční zdroj neţ dluh další vnitřní zdroje financování
Ostatní vnitřní zdroje financování nebudu nijak podrobně charakterizovat, protoţe nemají pro tuto práci ţádný význam. Mezi tyto zdroje můţeme zahrnout73: -
rezervy
-
finanční zdroje získané přeměnami majetku
-
fondy ze zisku
5.3 cizí zdroje financování Mezi cizí zdroje financování investic patří74: -
dlouhodobý bankovní úvěr
-
vydané a prodané obligace
-
splátkový prodej
-
leasing
5.3.1
bankovní úvěr
Z cizích zdrojů bych podrobněji charakterizoval pouze financování formou bankovního úvěru. Ostatní způsoby jsou pro tuto práci nevýznamné. Úvěrové zdroje je moţné členit na dlouhodobé a krátkodobé (popř. střednědobé). Rozdělení tohoto časového hlediska je shodné s rozdělením v kapitole 5.1.3. Základem úvěrového vztahu je existence dluţníka a věřitele. Podnik v případě vyuţití úvěrových zdrojů vţdy vystupuje v pozici dluţníka. Úvěry mohou být realizovány v různých podobách, z nichţ klíčovou představují úvěry finanční, kdy jsou podniku finanční prostředky poskytnuty na základě uzavřené smlouvy. Tyto peněţní prostředky musí podnik v příslušném čase navrátit zpět včetně smluvně dohodnutých úroků. Úrok představuje z hlediska dluţného podniku náklad, který musí zaplatit za poskytnutý úvěr75.
73
HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 106ISBN 978-807478-011-0 74
SYNEK.M a kol. Podniková ekonomika, 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 248 ISBN 80-7179892-4 75
SYNEK.M a kol. Podniková ekonomika, 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 248 ISBN 80-7179892-4
44
5.4 dotace Pojmem dotace se v ekonomii rozumí „peněţitý dar nebo daru podobná peněţitá úhrada ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu“ v zájmu podpory jeho činnosti, případně pro sníţení ceny určitého statku, jehoţ poskytování je ve „veřejném zájmu“. Dotace představuje přímou, podmíněnou a nevratnou peněţní podporu, přičemţ klíčovou roli hrají zejména tzv. dotační podmínky, které konkretizují jednak moţný okruh příjemců, a jednak podporované účely. Většina dotačních programů je přitom nastavena tak, ţe i kdyţ ţadatel splní všechny stanovené podmínky, nemá tím automaticky zaručeno přidělení nabízené dotace (rozhoduje totiţ celá řada dalších kritérií, především kvalita vypracovaného projektu)76. Dotace si můţeme pracovně rozdělit podle účelu do tří skupin77: Investiční - kdy se ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení sníţí o dotaci poskytnutou na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku. Majetek s takto sníţeným oceněním se přesto účtuje na účtech, na kterých by se účtoval bez dotace, pouze při 100 % dotaci se majetek, popř. technické zhodnocení účtuje na podrozvahových účtech 75x. Provozní - která je určena na krytí provozních nákladů, se účtuje ve věcné a časové souvislosti do provozních výnosů, aby tak z dotace nevznikal v jednotlivých účetních obdobích ani zisk ani ztráta. Finanční - na úhradu úroků nezahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku, paří do finančních výnosů, a to opět v odpovídajícím časovém rozlišení v návaznosti na takto (plně nebo zčásti) kryté úroky. Zdrojů, ze kterých jsou dotace poskytovány, je celá řada. Zmiňovat se o těchto zdrojích však nemá pro účely této práce význam. Konkrétní program, který je vyuţit v realizované investice detailněji zmíním v praktické části.
76
Účetní kavárna [online] [cit. 2014-12-27] Dostupné na W.W.W.
77 Účetní kavárna [online] [cit. 2014-12-27] Dostupné na W.W.W.
45
PRAKTICKÁ ČÁST Předmětem a cílem praktické části mé diplomové práce bude hodnocení efektivnosti investic spolufinancovaných z veřejných rozpočtů do výrobního zařízení vybraného strojírenského podniku. Hodnocení efektivnosti budu provádět na dvou vzájemně se nevylučujících projektech a proběhne za pomocí vybraných metod hodnocení investic, o kterých se zmiňuji v teoretické části. V rámci tohoto hodnocení bude vypracován variantní scénář, na kterém ukáţi, jaké efektivnosti by daná investice dosáhla, pokud by nebyla čerpána dotace, ale byla by financovaná pouze z vlastních zdrojů nebo bankovním úvěrem. Výsledkem tohoto variantního srovnání by mělo být jednak doporučení ohledně způsobu financování budoucích investic a zároveň analýza přínosnosti poskytnuté dotace na investici pro sledovaný podnik. V první části stručně představím sledovaný podnik, jeho historii a výrobní program. Dále se zmíním o problémových oblastech, které jsou hlavním důvodem realizovaného investičního projektu, protoţe limituje rozvoj firmy, ohroţuje její konkurenceschopnost a tedy i dosaţení vytýčených strategických cílů. V další kapitole zmíním dotační program, který je na realizovanou investici do výrobního zařízení vyuţit, a detailněji popíši realizovaný investiční projekt. Následující kapitoly pak budou věnovány samotnému hodnocení efektivnosti realizovaných investic včetně výše zmíněných variantních scénářů alternativních způsobů financování. Z výsledků by mělo být patrné, jak poskytnutá dotace ovlivní výslednou efektivnost realizovaných investic a jaký způsob financování je pro sledovaný podnik nejvýhodnější.
6
představení firmy
Společnost MBNS - International, spol. s r.o. byla zaloţena v roce 1995 a navázala na činnost firmy MBNS spol. s r.o. joint venture, společného československo-sovětského podniku, který působil v oblasti dodávek zařízení pro chemický a petrochemický průmyslu jiţ od roku 1990. MBNS se od počátku své činnosti zabývá zajišťováním potřeb provozovatelů chemického a petrochemického průmyslu při dodávkách náhradních dílů, opravách, rekonstrukcích a modernizacích stávajících provozů. Hlavním teritoriem, kde firma v minulosti působila, byly země SNS, zejména pak Uzbekistán, Turkmenistán, Rusko a Ukrajina78. Činnost firmy MBNS – International se dá rozdělit na dvě etapy. První etapa trvala do konce roku 2004 a do této doby bylo hlavní náplní firmy engeniringová činnost se zaměřením na 78
MBNS – International, spol. s r.o. [online]. [cit. 2001-12-10] Dostupné na: W.W.W.:
46
výše uvedená teritoria. V letech 2001 – 2003 firma MBNS úspěšně realizovala svůj doposud největší projekt, dostavbu jednotek na výrobu kyseliny dusičné o výkonu 360 tis t/r a dusičnanu amonného o výkonu 450 tis. t/r na PO AZOT, Fergana v Uzbekistánu. Celková hodnota projektu činila 50,66 mil. USD a MBNS pro uzbeckého zákazníka zajistila ve spolupráci s EGAP a ING Bank financování ve výši 100% hodnoty kontraktu79. Díky výnosům z tohoto kontraktu mohla firma realizovat velkou investici, kterou byl v roce 2003 nákup provozu – výrobní haly – v prostorách bývalého areálu KRÁLOVOPOLSKÉ a.s. dříve nazývaného speciální chemie. Zde se v letech 1960 aţ 1999 vyrábělo zejména zařízení pro jaderné elektrárny a provozy s vysokými poţadavky na materiály a kvalitu zpracování. Součástí této investice byl i nákup sousedních pozemků a výrobního zařízení umístněného ve výrobní hale. Vzhledem k tomu, ţe v 90. letech minulého století došlo k postupnému útlumu výroby v tomto provozu, bylo nutné dané prostory sestávající se z administrativní budovy a výrobní haly rekonstruovat. Po skončení rekonstrukce, která probíhala během roku 2004, se od roku 2005 tedy začíná psát druhá fáze historie firmy MBNS – International. Firma se z čistě obchodní společnosti zaměřuje na vlastní výrobu strojírenského typu. Jedná se zejména o zakázkovou výrobu tlakových a netlakových nádob, výměníků tepla, kotlů a jejich částí, pecí a jejich částí, trubkových svazků, kolon a reaktorů, kolektorů, technologického potrubí. Současně s nákupem nemovitostí bylo pořízeno i výrobní zařízení daného provozu. Jednalo se zejména o obráběcí stroje, svařovací zařízení, mostové jeřáby aj. Je nutné poznamenat, ţe výše zmíněná rekonstrukce se týkala zejména administrativní budovy. Výrobní zařízení zůstalo původní, převáţně z 60. a 70. let minulého století. To samozřejmě mělo za následek častou poruchovost a nárůst výdajů na opravy zařízení. Tab. č. 3 zůst. ceny dlouhodobého majetku a jeho oprav v Kč
Období Účetní zůstatková cena Opravy a údrţba dl. majetku
2010
2011
2012
2013
21.258.735
20.076.568
20.692.000
20.832.000
452.562
672.244
1.105.845
946.206
Zdroj: autor, na základě poskytnutých údajů MBNS
Kromě vzrůstajících výdajů na opravy a údrţbu strojního vybavení, které vyplývají z výše uvedené tabulku, s sebou tato poruchovost nese i další problém. Je potřeba si uvědomit, ţe výroba ve firmě MBNS je zakázkového typu, která je charakteristická tím, ţe dlouhodobý 79
MBNS – International, spol. s r.o. [online]. [cit. 2001-12-10] Dostupné na: W.W.W.:
47
majetek je ve výrobní hale uspořádaný do proudové výroby. Uspořádání dlouhodobého investičního majetku a pracovišť do proudové výroby je provedeno podle, tzv. předmětného principu, to je podle sledu operací ve výrobním procesu daného výrobku. Tok materiálu od suroviny k hotovému výrobku probíhá mezi pracovišti bez přestávek, pracovní operace jsou časově sladěny a navazují na sebe.80 V některé literatuře se tomuto typu výroby také říká technologické uspořádání pracovišť. Jde o komplikovaný tok výrobků mezi pracovišti, kdy se jednotlivé výrobky mohou střetávat, pokud se týče poţadavků na zpracování jednotlivých operací na pracovištích, a vytvářet v průběhu zpracování před některými pracovišti fronty. Lze říci, ţe technologicky uspořádaná výroba je vhodná zejména tehdy, pokud je vyráběn široký okruh výrobků v menších objemech, kdyţ jsou jednotlivé výrobky přizpůsobovány poţadavkům zákazníků.81 Výroba je charakteristická následujícími způsoby: -
dodrţování přesných svařovacích postupů dle nejrůznějších norem
-
jedná se o výrobu velkorozměrových strojírenských dílců náročných na manipulaci během výrobního procesu
-
při kaţdé výrobní zakázce je vyuţito velké mnoţství výrobního zařízení rozdílného typu (od svářeček aţ po mostové jeřáby)
Pokud v takovémto dílenském uspořádání dochází k častým poruchám strojů, nastává problém s plynulostí výroby. To má za následek problém s dodrţením termínů dokončení zakázky. Podle sdělení obchodního úseku, který zakázky eviduje, dochází k nedodrţení časového termínu zhruba u kaţdé třetí zakázky. Díky těmto faktům je patrné, ţe výše oprav a včasné dokončování zakázek skutečně představují pro firmu problém. Problém je to o to větší, ţe firma se pohybuje na vysoce specializovaných trzích, kdy kaţdá zpoţděná zakázka představuje negativní referenci, která ztěţuje firmě pozici při získávání budoucích zakázek. Je potřeba si rovněţ uvědomit, ţe vzhledem k časové náročnosti výroby je ve výrobních moţnostech firmy realizovat pouze několik zakázek během jednoho účetního období. Např. výroba pece trvá v průměru 3 – 4 měsíce a její fakturační hodnota se pohybuje v řádu milionu CZK. Případná ztráta kaţdé takovéto zakázky z důvodu negativní reference znamená pro firmu velké problémy.
80
Novotný, J; Suchánek, P. Nauka o podniku II 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno 2007. 158 s. ISBN 80-210-3333-9. strana 25 81 Keřkovský, Miloslav, Moderní přístupy k řízení výroby 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2009. 137 s. ISBN 978-80-7400-119-2. strana 16
48
Na základě výše uvedených skutečností podnik během své novodobé historie formuloval svoje strategické cíle, mezi které patří:
stabilní růst v oblasti dodávek pecí zejména do zemí SNS
vstup do jaderné energetiky a participace na dostavbě JE Temelín
kontinuální zvyšování přidané hodnoty poskytovaných výrobků a sluţeb
rozšíření výroby speciálního zařízení z nerezových a vysoce legovaných ocelí
modernizace výrobního areálu a technologického vybavení společnosti, rozšíření výrobních moţností
upevnění pozice na stávajícím trhu
zvyšování konkurenceschopnosti
K dosaţení těchto cílů jsou mimo jiné nezbytné i investice do dlouhodobého majetku vstupujícího do výroby. Ten, jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, ţádnou zásadní rekonstrukcí neprošel a je z velké části ještě původní. Jedná se jak o strojní vybavení, tak i o samotnou výrobní halu. Samozřejmě, ţe není ve finančních moţnostech firmy provést kompletní rekonstrukci celého výrobního areálu, jehoţ rozloha zastřešené části bez okolních pozemků činí 16 tis m2, v jedné etapě a účetní zůstatková cena dlouhodobého majetku činila k 31.12.2013 107 milionů Kč. Na druhou stranu je zřejmý fakt, ţe bez obnovovacích a rozšiřovacích investicí se dnes ţádný podnik neobejde. Výjimkou tedy není ani firma MBNS – International, spol. s r.o.
7
investiční projekt ROZVOJ
7.1 použitý dotační program Dotační program ROZVOJ, v rámci kterého je pořizováno nové výrobní zařízení firmy MBNS – International, spol. s r.o. je vypisován v rámci „Operačního programu podnikání a inovace“ Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR prostřednictvím agentury Czechinvest. Program Rozvoj napomáhá dotacemi do technologického vybavení urychlit rozvoj malých a středních podniků. Pomocí investic do moderních technologií program podněcuje rozvoj firem ve vybraných regionech a odvětvích české ekonomiky82.
82
Bussinessinfo.cz [online] [cit.2014.12.27] Dostupne na W.W.W
49
Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků pomocí podpory poskytované na realizaci menších rozvojových podnikatelských projektů malých podnikatelů s kratší historií, na realizaci rozsáhlejších projektů malých, a zejména středních podnikatelů a na realizaci podnikatelských projektů malých a středních podniků zajišťujících jejich konkurenceschopnost či další expanzi. Smyslem poskytované podpory je urychlit rozvoj malých a středních podniků schopných realizovat významnější projekty vedoucí ke zvýšení
jejich
konkurenceschopnosti
nebo
podniků
schopných
zapojit
se
do
subdodavatelských řetězců velkých podniků83. Program ROZVOJ mohou vyuţívat malé a střední podniky, které mají uzavřeny tři po sobě následující účetní období. Dotace je účelově určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Dotace je poskytována v rozmezí 1 - 30 mil. Kč ve výši 45 % způsobilých výdajů projektu pro malé podniky a ve výši 35 % způsobilých výdajů projektu pro střední podniky84. Firma MBNS – International, spol. s r.o. splňuje podmínky malého podniku, můţe tedy čerpat dotaci ve výši 45% tzv. způsobilých výdajů. Stanovení podmínek pro identifikaci podnikatelů a definici způsobilých výdajů lze nalézt na stránkách agentury Czechinvest.
7.2 popis realizovaný investiční projekt ROZVOJ Konkrétním cílem realizovaného projektu je rozšířit, zkvalitnit a zefektivnit produkci společnosti MBNS – International, spol. s r.o. a zvýšit její konkurenceschopnost na cílových trzích a to formou investic do modernizace technologií a zajištění některých zpracovatelských postupů výroby pecí a tlakových nádob. Potřeba modernizace je vyvolaná především velkým nárůstem poptávek v oblasti petrochemického průmyslu. Z důvodu masivních investic v oblasti rekonstrukcí a modernizací rafinerií, které v současnosti probíhají zejména v zemích SNS, dochází k velkému nárůstu poptávek a zakázkové náplně z oblasti dodávek trubkových pecí a tlakových nádob pro petrochemii. Jelikoţ se, zejména u pecí, jedná o velká a těţká zařízení s velkými poţadavky na kvalitu, je nezbytné modernizovat výrobní moţnosti společnosti MBNS – International. Předmětem projektu je modernizace a rozšíření technologií pro výrobu pecí a tlakových nádob pořízením nových technologií potřebných pro manipulaci s vysokotonáţními výrobky a materiálem, tváření plechů, tepelné zpracování a kontrolu kvality. Některé technologie budou pořízeny z důvodů eliminace dodavatelské 83
CzechInvest, [online] [cit. 2014-12-26] dostupne na w.w.w. 84
Czechinvest [online] [cit. 2014-12-26] dostupné na W.W.W.
50
závislosti dané nutností řadu výrobních postupů řešit formou dodávek konkrétní sluţby (ţíhání, měření tvrdosti, analýza materiálu), zbývající technologie nahradí stávající zastaralá výrobní zařízení, která nejsou schopna zajistit produkci v takovém rozsahu, jak je poţadováno a tím pádem neumoţňují společnosti dostatečně pruţně v čase i kvalitě reagovat na stávající poptávku. Cílem předkládaného projektu je zvýšení konkurenceschopnosti podniku a upevnění jeho postavení na trhu prostřednictvím zkvalitnění a rozšíření výrobních kapacit resp. vyráběného sortimentu. Toto rozšíření umoţní společnosti zároveň vstup do segmentu dodávek tlakových nádob pro oblast výroby energie z obnovitelných zdrojů, bio průmyslu a polysiliconu, na které firma v současnosti nedosáhne. Výsledkem projektu bude zejména: - rozšíření výrobních kapacit a technologického vybavení společnosti - eliminace dodavatelské závislosti - zvýšení kvality výrobků - moţnost vyrábět objemnější zařízení - sníţení provozních nákladů - vznik nových pracovních míst - růst obratu a tím i zisku firmy - celkový růst konkurenceschopnosti společnosti v tuzemsku i v zahraničí
7.2.1
Podrobná specifikace parametrů pořizovaných strojů a zařízení rámci programu ROZVOJ, porovnání s výchozím stavem
V rámci tohoto projektu, který byl představen v kapitole 7.1, bude pořízen následující dlouhodobý majetek: 1. hydraulická zakružovačka trubek a profilů: zásadním přínosem této investice bude moţnost zakruţovat za studena trubky větších průměrů neţ v současnosti a rovněţ moţnost zakruţování profilů, které jsou vyuţívány pro téměř všechny typy výrobků společnosti. Nový stroj bude rovněţ přesnější a rychlejší, takţe dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti výrobních moţností, kvality a produktivity výroby. Hydraulická zakruţovačka trubek a profilů je vyspělá technologie, která umoţní ohýbání a zakruţování trubek za studena do maximálního průměru trubek 150mm a rovněţ zakruţování profilů různých průřezů a velikostí.
51
Stávající stav – V současné době podnik disponuje podobným strojem z roku 1964, jehoţ maximální kapacita zakruţování je omezena průměrem trubek 108mm. Zakruţování profilů na tomto stroji není moţné. Stroj je jiţ zastaralý a ve špatném technickém stavu. Nový stav – Zásadním přínosem této investice bude moţnost zakruţovat za studena trubky větších průměrů neţ v současnosti a rovněţ moţnost zakruţování profilů, které jsou vyuţívány pro téměř všechny typy výrobků společnosti. Nový stroj bude rovněţ přesnější a rychlejší, takţe dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti výrobních moţností, kvality a produktivity výroby. 2. hydraulická ohýbačka plechů: je vyspělá technologie, která umoţňuje zakruţování plechu do tloušťky 45mm s předhybem místo stávajících max. 25mm bez předhybu. Rozšíření výrobní kapacity o tuto technologii umoţní výrobu větších a těţších tlakových nádob pro větší tlaky. Stávající stav – V současné době je pro výrobu vyuţívána hydraulická zakruţovačka plechů 3-válcová, která umoţňuje zakruţování plechů rozměrů pouze cca 3000 x 6000 x 25 mm. Nový stav - Nově pořízená hydraulická zakruţovačka plechů - 4-válcová, umoţňuje zakruţování plechů rozměrů cca 3100 x 10000 x min. 45 mm, čímţ dojde k rozšíření moţností výroby – zakruţování materiálu větších formátu (délka plechu aţ 10m, tloušťka plechu bez předohybu min. 45 mm s předohybem min. 35 mm, výrazně se zvýší produktivita (aţ o 50%) a přesnost při zakruţování plechů, tj. zvýší se i konkurenceschopnost v oblasti výrobních moţností, kvality a produktivity výroby. Přehled podstatných parametrů, které se změní oproti původní technologii, uvádí následující tabulka. Tab. č. 4 Zakružovačka - parametry původní a nové technologie
Parametr stroje
Původní technologie
Stávající technologie
Spotřeba el. energie
51 kW
40 kW
Max. tloušťka materiálu
25 mm
45 mm
Moţnost předohybu
Ne
Ano
Pojízdný ovládací panel
Ne
ano
Zdroj: autor, na základě poskytnutých údajů firmou MBNS
3. svařovací pracoviště: Předmětem této investice je nákup souboru svařovacích agregátů včetně příslušenství k těmto agregátům. Soubor obsahuje jednak agregáty pro svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu (TIG), pulsní svářečky pro
52
svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou (MIG) a dále pak agregáty pro svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou (MIG). Příslušenství této investice obsahuje: -
brusku wolframových elektrod
-
náhradní hořáky TIG a MIG
-
svářečská kukla a ventilační jednotka
-
chladicí kapalina
-
ostatní spotřební materiál
Nově pořízené svařovací pracoviště by mělo zajistit přesnější a hlavně kvalitnější svařování hutního materiálu, čímţ budou eliminovány následné opravy, které realizované zakázky dodatečně prodraţovaly a rovněţ prodluţovaly. Stávající svařovací agregáty jiţ byly za hranicí své ţivotnosti a byly velice často poruchové. Poruchy znamenaly nepříjemný výpadek kapacit během realizace výrobních zakázek, čímţ vznikal tlak na včasné dokončení zakázky. 4. mostové jeřáby: Mostové dvounosníkové jeřáby budou slouţit k manipulaci břemen ve výrobní hale č. 7. Jedná se především o hutní materiál, svařence a jiţ hotové výrobky (pece a jejich součásti, tlakové nádoby atd.). Stávající stav - Stávající technologická vybavenost společnosti zahrnuje 2 ks mostových dvounosníkových jeřábů (rok výroby 1979) s kladkostroji hlavního zdvihu o nosnosti 20t a pomocného zdvihu 5 t. Jeřáby jsou ovládány z kabiny. Rychlost, zdvihů i pojezdů mostu i kočky je řešena pomocí řazení odporníků, tzn. skokově. Nový stav – Dva nově pořizované mostové dvounosníkové jeřáby s kladkostroji hlavního zdvihu o nosnosti 35 t a pomocného zdvihu 5 t budou ovládány pomocí rádiového dálkového ovládání ze země. Rychlost pojezdu mostu i kočky bude plynule regulovaná pomocí frekvenčních měničů, rychlost zdvihu – dvourychlostní – klasická + mikrozdvih. Díky těmto zařízením dojde k rozšíření výrobních moţností společnosti – zvýšení nosnosti jeřábů umoţní manipulaci s těţšími a rozměrově většími břemeny. Vyuţitím těchto technologií dojde k eliminaci vynucených odstávek a přerušení výroby z důvodu častých poruch či havárií jeřábů, sníţení reţijních nákladů na energie, na údrţbu, školení jeřábníků z kabiny a pro práce ve výškách. K výraznému zvýšení produktivity práce dojde i z důvodů rychlosti a způsobu ovládání nových jeřábů. Přehled podstatných parametrů, které se změní oproti původní technologii, uvádí následující tabulka:
53
Tab. č. 5 Dvounosníkové jeřáby - parametry původní a nové technologie
Parametr stroje Spotřeba el. energie Nosnost Hmotnost jeřábu Ovládání jeřábu
Původní technologie 78 kW 20 t 28,3 t Z kabiny
Stávající technologie 50 kW 35 t 15,8 t Radiové dálkové
Zdroj: autor, na základě poskytnutých údajů firmou MBNS
5. Přístroj na spektrální analýzu materiálu (PMI – positive material identification): slouţí k analýze pouţívaného materiálu z hlediska obsahu potřebných chemických prvků. Konkrétně je zařízení schopno provádět tyto analýzy a ověřování: - velmi přesná a ultra rychlá nedestruktivní chemická analýza kovových a nekovových materiálů včetně lehkých prvků Mg, Al, Si, S, P, pro následující typy slitin: Nízkolegované a středně legované oceli, Chromové a chromniklové oceli, Nástrojové a rychlořezné oceli, Niklové slitiny, Kobaltové slitiny, Měděné slitiny, Titanové slitiny, Slitiny na bázi Al a Zr - Identifikace slitin a stanovení prvků: Ag, Al, Au, As, Bi, Cr, Co, Cu, Fe, Hf, In, Ir, Mg, Mo, Mn, Nb, Ni, P, Pd, Pt, Pb, S, Se, Si, Sn, Sb, Ta, Ti, V, W, Y, Zn a Zr v libovolné kovové matrici - okamţité ověřování jakostí a norem materiálů se zohledněním stopových prvků. - rychlá pozitivní identifikace materiálů - PMI, záměny materiálů, kontrola a zajištění kvality Stávající stav – Zařízení tohoto typu společnost nemá momentálně k dispozici, potřeba analýzy materiálu se řeší vyuţitím externí firmy, která provede měření chemického sloţení základního materiálu, přídavného materiálu a svarového spoje. Nový stav – Pořízením přístroje bude moţné vyuţit ručního analyzátoru v průběhu výroby při svařování, pro kontrolu jakosti materiálu ve výrobě, není-li označen, a při vstupní kontrole materiálu. Dále umoţní společnosti sníţit časovou a finanční náročnost způsobenou najímáním externí firmy. Tyto zkoušky budou provádět pověření zaměstnanci v průběhu směny. Tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti jak po stránce dodacích termínu, tak i po stránce cenové. 6. žíhací zařízení: slouţí pro veškeré procesy tepelného zpracování tj. předehřev základního materiálu před svařováním a ţíhání na odstranění vnitřního pnutí základního materiálu a svarového kovu po svaření, normalizační a rozpouštěcí ţíhání. Součástí dodávky ţíhacího zařízení je mimo jiné i dodávka přenosného digitálního tvrdoměru pro měření tvrdosti vyţíhaných svarových spojů. 54
Stávající stav – Společnost MBNS – International momentálně nedisponuje ţádným podobným zařízením, které by umoţňovalo ţíhání na odstranění vnitřního pnutí základního materiálu a svarového kovu po svaření, normalizační a rozpouštěcí ţíhání. Tato činnost je řešena dodavatelsky, coţ prodluţuje a prodraţuje proces zpracování materiálu. Nový stav – Vyuţitím vlastního ţíhacího zařízení v průběhu výroby při svařování – předehřev základního materiálu - a pro ţíhání na odstranění vnitřního pnutí bude dosaţeno větší flexibility v reakci na poptávku klientů, dojde k redukci závislosti na dodávkách jiných společností a sníţení časové náročnosti zpracovatelského postupu. Tyto zkoušky budou provádět
pověření
zaměstnanci
v
průběhu
směny.
Tím
dojde
ke
zvýšení
konkurenceschopnosti jak po stránce dodacích termínu, tak i po stránce cenové.
7.3 hodnocení efektivnosti realizovaného projektu ROZVOJ 7.3.1
výběr metod hodnocení efektivnosti
I kdyţ jsem v teoretické části zmiňoval vícero metod hodnocení efektivnosti, v praktické části budu realizované investice hodnotit pomocí nejvyuţívanější dynamické metody – čisté současné hodnoty (NPV - kapitola 3.1.2). Jako doplňkovou metodu jsem zvolil metodu diskontované doby návratnosti. Metodu čisté současné hodnoty jsem zvolil proto, ţe respektuje faktor času a za efekt z investice povaţuje čistý cash flow, který dobře vyjadřuje přínos investice k hlavnímu cíli podniku. Další výhodou metody NPV je její absolutní vyjádření. Jako doplňková metoda byla zvolena diskontovaná doba návratnosti, která je sice vhodná zejména v případech, kdy má být investice financována úvěrem či leasingem, ale u firem je velmi populární svým jednoznačným sdělením, kdy se daná investice podniku vrátí, nehledě na skutečnost, ţe peněţní příjmy a kapitálové výdaje jsou jiţ zahrnuty ve výpočtu NPV. 7.3.2
stanovení diskontní sazby
Aby dané hodnocení efektivnosti bylo vypovídající je potřeba nejprve určit diskontní sazbu, kterou můţeme označit za hlavní proměnou vzhledem ke zvoleným metodám. Sazbu získám metodou WACC - výpočtem váţených průměrných nákladů kapitálu firmy MBNS, tak jak bylo popsáno v teoretické části, konkrétně kapitole 4.1. Konkrétně se jedná o výpočet nákladů na vlastní a cizí kapitál firmy a jejich podílů. Údaje pro výpočet této sazby budu čerpat z rozvahy společnosti k 31. 12. 2013. Tento rozvahový den byl vybrán z toho důvodu, ţe investice se začaly realizovat v roce 2014 a jednalo se tedy o poslední uzavřené období před zahájením investice. 55
Pouţiji tedy vzorec z kapitoly 4.1 modifikovaný pro malé a střední podniky: WACC = rf + rLA + rPOD + rFS Bezriziková úroková míra (rf) odpovídá sazbě dlouhodobých (nejčastěji desetiletých) státních dluhopisů. Tato sazba činila k 31. 12. 2013 v ČR 2,20%85. Přiráţka za malou velikost firmy (rLA), která udává velikost zpoplatněného kapitálu (v tomto případě pouze vlastního kapitálu, jelikoţ se v podniku nevyskytuje ţádný úročený cizí kapitál), 4,79%. Hodnotu rpod zjistíme pomocí ukazatele ROA, která je vyšší neţ nulové náklady na cizí kapitál. Výslednou hodnotu tak určíme pomocí Benchmarkingovém diagnostickém systému finančních indikátorů INFA na stránkách MPO. Hodnota je 2,59% Hodnota rfs, která udává přiráţku za finanční stabilitu je nulová, vzhledem k dobrému ukazateli běţné likvidity. Nyní jiţ můţeme dosadit do výše uvedeného vzorce zjištěné hodnoty s následujícím výsledkem WACC = 2,20 + 4,79 + 2,59 + 0 = 9,58% Výsledná hodnota WACC tedy činí 9,58%. Takto získané váţené náklady kapitálu pouţiji jako reálnou diskontní sazbu, která bude vstupovat do výsledných hodnot čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a diskontované doby návratnosti. 7.3.3
stanovení doby životnosti projektu a doby odpisování investice
Odpisy nepředstavují peněţní výdaje, ale jedná se o náklad, který ovlivňuje výsledek hospodaření (zisk/ztrátu) projektu. Tento zisk nebo ztráta pak samozřejmě ovlivňuje výsledné cash-flow projektu. Pravidla pro určení výše odpisů jsou stanovena v Zákoně o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. V příloze č. 1 tohoto zákona jsou jednotlivé druhy dlouhodobého majetku přiřazeny k celkem šesti odpisovým skupinám, které se liší délkou odpisování (3 roky aţ 50 let). Takto stanovené odpisy ovlivňují daňový výsledek hospodaření. Od těchto tzv. daňových odpisů se mohou lišit odpisy, které jsou uplatňovány v účetnictví. Výše těchto účetních odpisů se určuje na základě odhadované doby ţivotnosti dlouhodobého majetku. Ţivotnost dlouhodobého majetku není nikde pevně stanovena a kaţdá účetní jednotka ji stanoví sama. Díky tomu tedy často dochází k situaci, ţe se výše účetních a daňových odpisů liší. Dle popisu projektu, který uvádím v kapitole 6, je pořizovaný dlouhodobý majetek zařazen do těchto odpisových skupin: hydraulická ohýbačka plechů do odpisové skupiny 2, tedy na 5 let hydraulická čtyřválcová zakruţovačka do odpisové skupiny 2, tedy na 5 let 85
http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/vynos-dluhopisu-10r-cr/
56
ţíhací zařízení STE do odpisové skupiny 2, tedy na 5 let svařovací pracoviště – soubor svařovacích agregátů do odpisové skupiny 2, tedy na 5 let mostové jeřáby do odpisové skupiny 3, tedy na 10 let Z podkladů získaných od vedoucího technické kanceláře, lze ţivotnost pořizovaného majetku odhadnout na 10 let, pouze ţivotnost mostových jeřábů by měla být přibliţně o 5 let delší. Z toho důvodu budu uvaţovat, ţe i ţivotnost projektu bude desetiletá a účetní odpisy budou rovnoměrně uplatňovány po celou dobu ţivotnosti projektu a nikoliv podle zatřídění do odpisových skupin dle Zákona o dani z příjmu. Na výši odpisů má ale podstatný vliv přijatá dotace. Ta totiţ dodatečně sníţí vstupní cenu pořizovaného majetku právě o výši poskytnuté dotace. I kdyţ na přijetí dotace není právní nárok a ani podání ţádosti o dotaci ještě poskytnutí dotace nezaručuje, budeme v této variantě hodnocení efektivnosti uvaţovat s tím, ţe dotace bude ze strany zadavatele dotačního programu poskytnuta. Jak uvádím v následující subkapitole 7.3.4, k pořízení dlouhodobého majetku došlo v průběhu roku 2014, který bude označován rokem 0. S přijetím dotace se podle vyjádření jednatele společnosti počítá během prvního čtvrtletí 2015. Proto se po jejím obdrţení budou odpisy počítat z této sníţené vstupní ceny dlouhodobého majetku. 7.3.4
příjmy související s projektem
Stanovení příjmů související s projektem je poměrně komplikované. Mohou za to následující skutečnosti. Tou první je fakt, ţe projekt nevytvoří nový provoz, který by produkoval nové výrobky, jejichţ cena by tvořila kalkulovaný příjem. Do stávajícího provozu se nakoupí nové a výkonnější zařízení, které rozšíří výrobní moţnosti firmy MBNS – International, spol. s r.o. Druhou skutečností komplikující stanovení příjmů je charakter výroby, který ve firmě MBNS – International, spol. s r.o. převaţuje. Jedná se totiţ o kusovou výrobu zakázkového charakteru (viz kapitola 6). Hlavním výrobním segmentem, který má právě realizovaný projekt podpořit, je výroba pecí a tlakových nádob pro petrochemický průmysl. Kaţdá realizovaná zakázka představuje ale jiný výrobek co do objemu, hmotnosti a samozřejmě i ceny. Z tohoto důvodu se takovéto příjmy se velice těţko kalkulují. Konkrétní skladba zakázek je pro firmu známa přibliţně půl aţ tři čtvrtě roku dopředu. To znamená, ţe na tuto dobu je firma schopna přesně kalkulovat trţby z prodeje výrobků a rovněţ tak přímé náklady, které do těchto zakázek vstupují. Pro potřeby kalkulace cash-flow po dobu ţivotnosti projektu, je to však samozřejmě nedostačující časový horizont. Proto je potřeba zvolit formu určitého kvalifikovaného odhadu budoucích příjmů, které tento dlouhý 57
časový horizont pokryje. Výrobky, které se budou díky projektu vyrábět, jsou z technického hlediska totoţné se současnou produkcí. Jak bylo v představení projektu zmíněno, jedná se však o výrobky o větší hmotnosti a větších rozměrů. Kalkulaci budoucích trţeb lze konstruovat pomocí dosavadních trţeb za výrobky a počtem odpracovaných hodin na stávajících zakázkách. V roce 2013 činily trţby za pece a různé tlakové nádoby dle sdělení ekonomického úseku přibliţně 20.600.000 Kč. Fond pracovní doby činí při osmihodinové směně přibliţně 2 000 hodin ročně. Tento fond upravíme o dovolené (160 hodin na pracovníka), různé prostoje, které dle vyjádření pracovníka technické kanceláře činí v průměru 3% fondu, dostaneme čistý fond pracovní doby. Dostaneme upravený fond pracovní doby ve výši 1 785 hodin ročně. Ve stávajícím provozu pracovalo 7 výrobních dělníků, kteří dohromady odpracovali na zakázkách přibliţně 12 500 hodin za rok. Pokud vydělíme trţby těmito odpracovanými hodinami, dostaneme hodinovou sazbu, která vyjadřuje trţbu v Kč na jednu odvedenou hodinu. Tato sazba činí 1 650 Kč/hodina. Vzhledem k tomu, ţe v souvislosti s projektem vzniknou 3 nová pracovní místa, je moţné předpokládat, ţe vzroste počet odvedených hodin na zakázky na celkových 17 850. Předpokládejme, ţe hodinová sazba 1 650 Kč zůstane stejná. Potom vynásobením této sazby a předpokládaným počtem odvedených hodin dostaneme kalkulované trţby (příjmy) z projektu. Podle tohoto výpočtu, by roční příjmy v souvislosti s projektem měly činit 29.450.000 Kč. Za příjem související s projektem je rovněţ nutné povaţovat přijatou dotaci, která bude podniku vyplacena v prvním čtvrtletí roku 2015. I kdyţ na vyplacení dotace, není právní nárok, firma jiţ obdrţela od agentury Czechinvest rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dle dotačních podmínek, které jsem zmínil v kapitole 7.1, činí výše dotace 45% uznatelných výdajů projektu. Zjednodušeně řečeno, za uznatelné náklady projektu lze povaţovat kapitálové výdaje uvedené v Tab.č6. Hodnota přijaté dotace tedy bude činit 5.801.542 Kč. Tato hodnota je příjmem projektu, který ale neovlivňuje daňový základ, ale pouze cash flow. 7.3.5
kapitálové výdaje na investici
Za kapitálové výdaje sledovaného projektu se povaţuje pořizovací cena investice. V této pořizovací ceně jsou zahrnuty jednak náklady na pořízení nového dlouhodobého majetku (cena pořízení), dále pak náklady spojené s instalací, montáţí a uvedením výrobního zařízení do provozu včetně zaškolení personálu.
58
K pořízení dlouhodobého majetku uvedeného v kapitole 7.2.1 došlo během roku 2014. Proto tento rok budu brát jako výchozí (nultý) rok projektu. Detailní přehled kapitálových výdajů na projekt ROZVOJ je uveden v následující tabulce. Tab. č. 6 Kapitálové výdaje projektu v Kč Název pořizovaného dlouhodobého
Cena pořízení
Vedl. náklady
Vstupní cena celkem
majetku
hydraulická ohybačka plechů
1.897.500
45.320
1.942.820
hydraulická čtyřválcová zakruţovačka
3.788.100
126.400
3.914.500
ţíhací zařízení STE
982.742
18.450
1.001.192
přístroj na spektrální analýzu materiálu
416.900
0
416.900
mostové jeřáby
3.701.004
256.900
3.957.904
svařovací pracoviště
1.483.500
176.320
1.659.820
12.269.246
623.070
12.892.316
Celkem
Zdroj: autor, na základě údajů poskytnutých firmou MBNS
7.3.6
přímé náklady
Výrobky, které bude firma MBNS – International, spol. s r.o. díky pořizované investici vyrábět jsou poměrně materiálové náročné. Hlavní sloţkou vstupující do přímých nákladů je přímý materiál. Největší podíl na tomto materiálu má hutní materiál, který tvoří výpalky plechu (buď nerezové, nebo uhlíkaté). Tyto výpalky jsou nejprve skruţeny na hydraulické zaválcovačce do předepsaného rádiusu a následně svařeny. Díky nově pořízené hydraulické zaválcovačce lze takto upravit výpalky větších rozměrů (viz detaily k jednotlivým poloţkám investice). Nově pořízené svařovací pracoviště umoţní vytvořit přesnější a rychlejší svar, který by měl být zároveň kvalitnější a měl by tak eliminovat dodatečné opravy, které jsou odhaleny při nedestruktivní kontrole svarů. Nutno poznamenat, ţe nákup tohoto hutního materiálu probíhá v přesně stanoveném mnoţství potřebném na konkrétní zakázku. Toto mnoţství je předem vypočteno výrobně – technickým úsekem a je zaevidováno v kusovníku dané zakázky. Oddělení nákupu pak můţe učinit objednávku materiálu v potřebném mnoţství. Tento způsob vychází z charakteru výroby v podniku, který byl popsán v kapitole 7.3.4 ohledně identifikace příjmů z projektu. Nedochází tak k prakticky ţádným pohybům (nákupu a postupnému vydávání) hutního materiálu na skladě, tak jako kdyby podnik praktikoval nákup materiálu tzv. na sklad. Vedle hutního materiálu se do přímého materiálu počítá ještě svařovací materiál, mezi který patří svařovací elektrody a tavidla. Rovněţ tento svařovací materiál je nakupován v přesně 59
stanoveném mnoţství, které je kalkulováno výrobně – technickým úsekem. Dalšími sloţkami přímého materiálu, který vstupuje přímo do realizovaných zakázek, patří ještě spojovací materiál (podloţky, matice, šrouby), barvy a ostatní materiál. V následující tabulce uvádím poměr jednotlivých sloţek přímého materiálu vstupujícího do realizovaných zakázek. Tab.č. 7 poměr jednotlivých složek přímého materiálu Položka přímého materiálu Hutní svařovací Poměr v %
81
spojovací
11
barvy
2
ostatní
3
3
Zdroj: autor, na základě údajů poskytnutých firmou MBNS
Na základě zjištění z výrobního úseku firmy MBNS – International, spol. s r.o., lze konstatovat, ţe, při tomto druhu produkce pecí a tlakových nádob, celková výše přímého materiálu dosahuje v průměru 40% z hodnoty tržeb (příjmů projektu). Druhou sloţkou vstupující do přímých nákladů jsou přímé mzdy. Tato poloţka zahrnuje mzdové náklady výrobních dělníků, kteří se podílejí na realizaci zakázek. Náklady zahrnují rovněţ placené sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Přehled počtu výrobních dělníků, kteří budou obsluhovat pořizovaný dlouhodobý majetek je uveden v následující tabulce. Tab. č. 8 Počet pracovníků v souvislosti s projektem Název pořizovaného dlouhodobého Počet pracovníků/
Mzdové
Roční
majetku
náklady hod.
mzdy v Kč
z toho nových
přímé
hydraulická ohýbačka plechů
2/1
160 Kč
640 000
hydraulická čtyřválcová zakruţovačka
2/0
160 Kč
640 000
ţíhací zařízení STE
1/0
180 Kč
360 000
přístroj na spektrální analýzu materiálu
--
--
--
mostové jeřáby
--
--
--
svářecí pracoviště
5/2
190 Kč
Celkem
10/3
1 900 000 3 540 000
Zdroj: autor, na základě údajů poskytnutých firmou MBNS a vlastních výpočtů
V souvislosti s projektem se počítá se vznikem třech nových pracovních míst (v tabulce jsou vyznačeny tučně). Vznik nových pracovních míst je jednou z podmínek poskytnutí dotace (viz kapitola 7.1). Ostatní pracovníci, kteří jsou v tabulce uváděni, pracovali jiţ na stávajícím zařízení. Pracovním zaměřením je moţné uvedené zaměstnance rozdělit na zámečníky (ohýbačka, zakruţovačka), svářeče a pracovníky kontroly jakosti (ţíhací zařízení). Mostové 60
jeřáby, které budou ovládány pomocí dálkového ovladače, budou, po nezbytném zaškolení, obsluhovat pracovníci hydraulické čtyřválcové zakruţovačky. Přístroj na spektrální analýzu materiálu bude obsluhovat pracovník kontroly jakosti, který obsluhuje ţíhací zařízení. Z toho důvodu u těchto dvou poloţek dlouhodobého majetku není uvedeno ţádné pracovní místo a ani ţádné mzdové náklady. Ty jsou absorbovány jiţ v hlavním profesním zaměření daného pracovníka. Pokud budeme uvaţovat, ţe roční fond pracovní doby činí při osmihodinové pracovní době přibliţně 2 000 hodin, dostaneme celkové roční mzdové náklady výrobních dělníků, coţ odpovídá hodnotě přímým mzdám vstupujícím do zakázek. Přímé mzdy nebudu v konstrukci cash flow valorizovat, protoţe dle sdělení vedení podniku MBNS – International, spol. s r.o. bude tato valorizace promítnuta do ceny výrobku. To znamená, ţe v tomto případě uplatním princip neutrální inflace. Poslední sloţkou vstupující do přímých nákladů jsou externí kooperace. Jedná se o výrobní práce, které nejsou realizovány v reţii MBNS – International, ale jsou realizovány dodavatelsky, pomocí cizích subjektů. Do externích kooperací lze zahrnout následující činnosti: -
dělení materiálu: je realizováno v případě, ţe se jedná o atypický rozměr plechů, který původní dodavatel materiálu není schopen zhotovit. V tomto případě, je dalším nákladem rovněţ přepravné materiálu určeného k dělení.
-
povrchové úpravy hutního materiálu: v zásadě se jedná o tryskání nebo moření vstupního hutního materiálu nebo speciální nátěry rozpracovaných výrobků. Tato činnost je sice prováděna externí firmou FK systém – povrchové úpravy s.r.o., nicméně místem zhotovení těchto kooperačních prací je sídlo firmy MBNS – International, spol. s r.o., neboť zhotovitel tyto činnosti provádí v prostorách, které má od firmy MBNS v pronájmu.
-
kontrola svarů nedestruktivní kontrolou: jedná se o tzv. rentgenovou kontrolu kvality zhotovených svarů vstupního materiálu. Mnoţství kontrolovaných svarů a tím pádem i cena za tuto sluţbu závisí na poţadavcích koncového zákazníka. Tyto činnosti pro MBNS – International, spol. s r.o. zajišťuje KRÁLOVOPOLSKÁ a.s., která disponuje nezbytným zařízením, potřebným pro tyto kontroly.
Na základě zjištění z výrobního úseku firmy MBNS – International, spol. s r.o., lze konstatovat, ţe, při tomto druhu produkce pecí a tlakových nádob, celková výše externích kooperací dosahuje v průměru 20% z hodnoty tržeb (příjmů projektu).
61
7.3.7
provozní výdaje související s projektem
Do kaţdé výrobní zakázky, která bude realizována díky pořízené investici, vstupují vedle přímých nákladů (kapitola 7.3.6) i náklady vedlejší, neboli reţijní. Jsou to takové náklady, které se nedají přiřadit přímo k dané zakázce, ale cash-flow projektu a hospodářský výsledek ovlivní. Stanovení provozních (reţijních) výdajů u tohoto typu projektu je poněkud sloţitější. Nejdříve je nezbytné tyto výdaje konkretizovat a následně kvantifikovat. Za provozní výdaje související s projektem můţeme stanovit: -
spotřeba energií: jde o spotřebu elektřiny související s provozem pořizovaného výrobního zařízení. Podle příkonu, uvedeném v technické specifikaci k pořizovaným strojům a předpokládané době vyuţití, lze odhadnout přibliţnou spotřebu elektrické energie.
-
náklady na opravy a údrţbu: jedná se o náklady vynaloţené na opravy a udrţování pořizovaného dlouhodobého majetku. Tyto náklady lze pouze kvalifikovaně odhadnout. S pracovníkem technické kanceláře byly tedy tyto náklady odhadnuty v prvních dvou letech ţivotnosti projektu na 2% kapitálových výdajů (zde poběţí standartní záruční lhůta a proto se náklady na servis zařízení nepředpokládá), v období třetího aţ pátého roku ţivotnosti projektu na 4% kapitálových výdajů ročně, a ve zbylých pěti letech ţivotnosti projektu na 5% kapitálových výdajů. V těchto nákladech jsou vedle autorizovaného servisu výrobního zařízení kalkulovány i mzdové náklady připadajícího na pracovníka údrţby a spotřební materiál.
-
ostatní provozní náklady: jedná se o vedlejší náklady projektu, jako je pojištění strojního vybavení a ostatní drobné sluţby Tab. č. 9 položky provozních výdajů v Kč bez vlivu inflace
Položka provozních výdajů
Hodnota v Kč
Spotřeba energií
98.550
Náklady na údrţbu 2015-2016
257.846
Náklady na údrţbu 2017-2019
515.692
Náklady na údrţbu 2020-2024
644.615
Ostatní provozní náklady
35.000
Celkem roční provozní výdaje projektu 2015-
391.396
2016 Zdroj: autor, na základě údajů poskytnutých firmou MBNS a vlastních výpočtů
62
Dle tabulky č. 9 dosahují tyto odhadované provozní výdaje relativně nízkých hodnot v porovnání s ostatními proměnnými vstupujícími do cash-flow projektu. Proto i kdyby se v budoucnu ukázalo, ţe odhad nebyl příliš přesný, na výsledné hodnocení efektivnosti by tato nepřesnost měla pouze nepatrný vliv. 7.3.8
konstrukce cash flow projektu
V předchozích subkapitolách jsem charakterizoval jednotlivé poloţky, které ovlivňují výslednou efektivnost investice. Nyní je tedy moţné zkonstruovat cash flow projektu. Důleţitým faktorem, který ještě musíme vzít v úvahu, je míra inflace. Ta bude v projektu ovlivňovat především provozní výdaje a rovněţ o tuto míru inflace je nutné upravit odpisy dlouhodobého majetku. Stanovení očekávané míry inflace po dobu ţivotnosti projektu (10 let) je moţné pouze odhadem. Pro tento odhad jsem vyuţil inflačních cílů ČNB ve výši 2%86. Základem pro výpočet odhadu cash flow pouţiji metodu EBIT, tedy zisk před úroky a před zdaněním, tak jak bylo vymezeno vztahem uvedeným v kapitole 4.2. Kapitálové výdaje, provozní výdaje a kalkulované příjmy z projektu budou vykazovány v cenách bez DPH. 7.3.9
výpočet čisté současné hodnoty projektu (NPV)
Dle vzorce uvedeného v teoretické části můţeme na základě údajů, které jsou obsaţeny v příloze č. 3, dosadit výsledného hodnoty, které nám vyčíslí hodnotu NPV tohoto projektu. Čistou současnou hodnotu vypočteme jako rozdíl sumy diskontovaných hodnot cash flow po dobu ţivotnosti projektu a sumy kapitálových projektů. Dle přílohy č. 3 vychází čistá současná hodnota projektu ve výši 54.712.881 Kč. Můţeme konstatovat, ţe projekt je pro firmu MBNS – International, spol. s r.o. efektivní a jeho realizace za daných okolností výhodná. 7.3.10 výpočet diskontované doby návratnosti (PB) Hodnotu diskontované doby návratnosti lze získat dosazením do vzorce uvedeným v kapitole 3.1.1. Údaje jsou rovněţ uvedeny v příloze č. 3. Návratnost je rovna podílu sumy investic a průměrného diskontovaného ročního cash flow po dobu ţivotnosti projektu. Dle přílohy č. 3 je návratnost projektu 1,9 roku.
86
ČNB [online] [cit. 2014-12-27] dostupné na w.w.w.< http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html#c2>
63
7.3.11 analýza rizika projektu Za hlavní riziko uvedeného projektu můţeme jednoznačně určit riziko trţní, a to na straně odbytu. V případě kusové výroby totiţ neexistuje kontinuální produkce, jako je tomu u výroby, která probíhá opakovaně, hromadně nebo sériově. Můţe se tak stát, ţe po výrobcích produkovaných firmou MBNS – International, s r.o. se sníţí poptávka a dojde tak výpadku příjmů. Stejně tak jako bylo obtíţné identifikovat příjmy projektu u tohoto typu výroby (viz kapitola 7.3.4), je rovněţ obtíţné identifikovat i tento výpadek příjmů. Opět si tedy pomůţeme s odvedenými hodinami na zakázku. Ve výpočtu budu kalkulovat, ţe díky částečnému výpadku zakázkové náplně, dojde k určitému sníţení počtu odvedených hodin na zakázky, a tím pádem i k poklesu příjmů z projektu. V modelovém výpočtu jsem zvolil potencionální pokles trţeb o 10% a o 20%. Podle zkušeností obchodního oddělení není tento moţný pokles ničím výjimečným a opravdu k němu občas dochází. Dále jsem rovněţ zkoumal to, jak velký pokles příjmů by musel nastat, aby se projekt stal neefektivním (aby hodnota NPV byla záporná). Nesmíme zapomenout na to, ţe díky provázanosti přímých nákladů na příjmy z projektu, by došlo v případě poklesu trţeb i k poklesu těchto nákladů. Výsledky této analýzy rizika jsou uvedeny v následující tabulce. Tab.č.10 analýza citlivosti projektu ROZVOJ
Proměnná / změna v%
Výchozí stav
Změna příjmů Změna příjmů Změna příjmů – 10%
Hodnota NPV
54.712.881
- 20% 45.221.022
35.729.163
58% - 339.901
Zdroj: vlastní výpočty autora práce
Pokud interpretujeme výsledky uvedené v tabulce, zjistíme, ţe desetiprocentní pokles příjmů vyvolá přibliţné osmnáctiprocentní sníţení hodnoty NPV. Při poklesu příjmů o 20%, klesne hodnota NPV o 35%. Aby byl projekt neefektivní, muselo by dojít k výpadku trţeb o 58%. Takovýto výpadek je i pro firmu zabývající se kusovou výrobou nepravděpodobný a lze proto konstatovat, ţe investiční projekt ROZVOJ bude i přes moţný pokles příjmů povaţovat za efektivní.
7.4 hodnocení efektivnosti – varianta financování bez dotace Abychom zjistili, jak poskytnutá dotace ovlivní efektivnost realizovaného projektu, budeme v této kapitole uvaţovat variantu, ţe by totoţný projekt byl realizován pouze z interních zdrojů podniku, bez poskytnuté dotace. 64
Nejdříve si připomeňme moţnosti interních zdrojů financování, které byly zmíněny v teoretické části (kap 5.2). Nejběţnějšími způsoby vlastního financování jsou odpisy a nerozdělený zisk. Hodnota celkových ročních odpisů činila v roce 2013 4,7 milionu Kč. Naproti tomu nerozdělený zisk činil k 31.12.2013 dokonce 143 milionů Kč. Vzhledem k tomu, ţe hodnota krátkodobého finančního majetku činila ke stejnému dni 29,6 milionu Kč, jako výhodnější formu interního způsobu financování lze povaţovat nerozdělený zisk, konkrétně pomocí krátkodobého finančního majetku. Vzhledem k těmto skutečnostem, by financování externími zdroji (bankovním úvěrem) nebylo příliš efektivní. Jde především o to, ţe cenou za tento úvěr by svým způsobem, kromě úroku, byla i povinnost vzniku zástavního práva ve prospěch věřitele, tedy úvěrující banky. Pokud má firma dostatek volných prostředků, lze doporučit právě interní zdroje financování. Proto tedy od moţnosti financování investice formou bankovního úvěru upustím a nebudu o ni, v této práci dále uvaţovat. Nyní tedy přejdu k ukazatelům, které ovlivňují výslednou efektivnost investice, tak jak byly popsány v předchozích kapitolách. 7.4.1
nezměněné hodnoty vstupující do projektu
Postupnou analýzou hodnot vstupujících do projektu zjistíme, ţe naprostá většina jich zůstává shodná s předchozí variantou. Nemění se výše vypočítané diskontní sazby, kterou jsem rozebíral v kapitole 7.3.2 a doba ţivotnosti projektu z kapitoly 7.3.3 Rovněţ tak nezměněné zůstávají kalkulované příjmy projektu dle kapitoly 7.3.4 a s nimi související přímé náklady z kapitoly 7.3.6. Shodná, s předchozí variantou, zůstává i výše kapitálových výdajů (kapitola 7.3.5), stejně tak i výše provozních výdajů uvedených v kapitole 7.3.7. Způsob konstrukce cash flow (kapitola 7.3.8) ţádných změn rovněţ nedoznal. 7.4.2
upravené hodnoty vstupující do projektu
K úpravě je však potřeba přistoupit částečně u příjmů z projektu. Z této poloţky musíme vypustit dotaci, o které se v této variantě neuvaţuje. Tato dotace ovlivnila pořizovací cenu investice, a tedy i uplatňované odpisy. Ty se v minulé variantě počítali právě z této sníţené ceny. V této variantě však budou odpisy vypočítány z kapitálových výdajů, které nyní představují i pořizovací cenu investice. 7.4.3
výpočet čisté současné hodnoty projektu
Na základě výše popsaných skutečností jsem vytvořil přílohu č. 4, která slouţí k výpočtu čisté současné hodnoty této varianty financování projektu. Způsob výpočtu odpovídá vztahu 65
uvedenému v kapitole 7.3.9. Pokud od sumy diskontovaného cash flow odečteme sumu kapitálových výdajů, dostaneme čistou současnou hodnotu varianty projektu, financovaného vlastními zdroji z nerozděleného zisku a bez čerpané dotace. Dle přílohy č. 4 vychází čistá současná hodnota takovéto varianty financování projektu ve výši 49.530.749 Kč. Můţeme konstatovat, ţe i kdyby byl realizovaný projekt financován tímto způsobem, je stále pro firmu MBNS – International, spol. s r.o. efektivní. Výsledná efektivnost dle hodnoty NPV vychází o 10% niţší, neţ při spolufinancování formou dotace. Průběh čisté současné hodnoty obou variant je zobrazen na následujícím grafu.
Graf č. 1: ukazatel kumulovaného CF projektu ROZVOJ
vývoj kumulovaného CF 60,000,000 50,000,000 40,000,000 30,000,000 20,000,000 10,000,000 0 -10,000,000 -20,000,000 2014
2016 2018 NPV s dotací
2020 NPV bez dotace
2022
2024
Zdroj: vlastní práce autora
7.4.4
výpočet diskontované doby návratnosti projektu
Diskontovanou dobu návratnosti této varianty financování lze opět získat dosazením vypočtených údajů, uvedených v příloze č. 4, do vzorce uvedeného v kapitole 3.1.1. Takto zjistíme, že diskontovaná doba návratnosti vychází 2,06 roku. I tato výsledná hodnota v porovnání s variantou spolufinancování formou dotace vychází v neprospěch varianty bez dotace. Konkrétně doba návratnosti je o 8% delší.
8
plánovaný projekt OBROBNA
Jak jiţ bylo řečeno, projekt ROZVOJ je ve fázi pořizování jednotlivých sloţek dlouhodobého majetku, s postupným zaváděním do provozu. Smyslem hodnocení efektivnosti tohoto 66
projektu bylo hlavně ukázat, jaký vliv na danou efektivnost má přijatá dotace na pořízení tohoto majetku. V této kapitole se naopak budu zabývat projektem, který je ve fázi plánování a příprav. Jeho realizace bude odvislá od finanční situace podniku a rovněţ, po dohodě s jednatelem společnosti, i na základě vypočtené efektivnosti investice, kterou provedu v následující části.
8.1 představení plánovaného projektu OBROBNA Předmětem tohoto plánovaného projektu investice do generální opravy strojů nacházející se v části výrobní haly firmy MBNS – International, spol. s r.o. nazývající se obrobna. V této části jsou umístěny obráběcí stroje, konkrétně se jedná o: -
svislé soustruhy, neboli, karusely SK25, SK16: jde o obráběcí stroje, na němţ obrobek dostává rotačně souměrný tvar. Obrobek je upnut na vřeteno, které se otáčí, coţ je při soustruţení hlavní pohyb. Vedlejší pohyb je většinou přímočarý pohyb nástroje (obvykle se jedná o soustruţnický nůţ), a to buď ve směru osy obrobku - podélný posuv (tedy axiálně vůči obrobku), nebo ve směru kolmém na osu obrobku posuv příčný (tedy radiálně vůči obrobku). Oba tyto pohyby se mohou dít současně (tedy kombinovaný pohyb axiálně-radiální, např. při kopírovacím soustruţení). Posun pracovního nástroje je prováděn strojně, kdy je pracovní nástroj resp. soustruţnický nůţ pevně upnut do posuvné části stroje (saně čili suport). Dochází zde k rotačnímu statickému pohybu (upnutý obrobek) a k lineárnímu pohybu (pracovní nůţ se posouvá) a postupnému odebírání jednotlivých vrstev materiálu z povrchu či vnitřku obrobku. Tím vzniká tříska ("špona") jako odpad. Velká část mechanické energie přenášená z elektromotoru stroje na obrobek se během obrábění mění na odpadní teplo, které obrobek i nůţ zahřívá; přehřátí obrobku či noţe brání odvod tepelné energie vhodnou chladicí kapalinou.
-
horizontální vyvrtávačka desková HVS160: slouţí pro přesné obrábění velkých a často nepravidelných obrobků. Řezným nástrojem je obvykle vyvrtávací tyč nebo nůţ v licní desce. Má příčné loţe, po kterém se pohybuje stojan s vřeteníkem a výsuvným smykadlem. Upínací deska je pevně spojena s betonovým základem stroje, takţe obrobek se nepohybuje.
Dále jsou v této části výrobní haly ještě umístěny vrtačky a frézky. Všechna tato zmiňovaná zařízení pochází rovněţ ze 70. let minulého století. Vzhledem k jejich velkému vytíţení se i tohoto typu majetku vyskytuje častá poruchovost (viz tabulka č. 3).
67
Cílem tohoto investičního projektu je generální oprava těchto strojů. To znamená jednak kompletní výměna všech hlavních součástek, jako jsou loţiska, vřeteníky, převodovky a elektromotory a zároveň přestavba na řízení pomocí CNC, která umoţní předem přesněji naprogramovat strojní posuny pomocí počítač.
8.2 hodnocení efektivnosti realizovaného projektu OBROBNA Na úvod je potřeba poznamenat, ţe v tomto projektu se prozatím nepočítá se spolufinancováním prostřednictvím dotace. Je to z toho důvodu, ţe dotace v rámci projektu ROZVOJ je, mimo jiné, podmíněna nákupem nového dlouhodobého majetku. MBNS – International, spol. s r.o. bude ale i nadále hledat moţnosti, jak dotaci i na tento typ projektu získat. Teoreticky by tento projekt spadal pod dotační programy Inovace87. V této fázi, ale zatím ještě ani nedošlo k jednání s dotační agenturou, ze kterého by bylo patrné, jestli by podnik měl moţnost dotaci získat. Nicméně pro účely této práce rovněţ vypracuji variantu, která s financováním formou dotace bude počítat. 8.2.1
výběr metod hodnocení efektivnosti
Stejně jako v projektu ROZVOJ, bude hlavním sledovacím kritériem hodnocení efektivnosti projektu, metoda čisté současné hodnoty doplněná diskontovanou dobou návratnosti. Důvody pro výběr těchto metod jsou shodné s důvody uvedenými v kapitole 7.3.1. 8.2.2
stanovení diskontní sazby projektu
Jak bylo uvedeno v teoretické části, diskontní sazba se nevztahuje k jednotlivým hodnoceným projektům, nýbrţ k podniku jako celku. Z toho důvodu lze pouţít diskontní sazbu spočítanou v kapitole 7.3.2 pomocí nákladů kapitálu WACC modifikovaného ratingovým modelem pro malé a střední podniky. Hodnota i pro tento projekt je tedy 9,58%. 8.2.3
životnost projektu a stanovení výše odpisů
Obrábějící stroje jsou ve vlastnictví firmy MBNS – International, spol. s r.o a jsou zařazeny ve druhé odpisové skupině dle Zákona o dani z příjmů. Směrodatná je ale pro délku projektu, právě ţivotnost těchto strojů. Po provedení plánované generální opravy se odhaduje na 10 let. Proto i tato doba bude brána jako ţivotnost celého projektu. Odpisy z investice pak budou uplatňovány rovnoměrně po celou dobu ţivotnosti projektu. V současné době jsou jiţ všechny tři stroje odepsány, to znamená, ţe po provedené generální opravě se budou odpisy počítat
87
Czechinvest [online] [cit. 2014-12-29] dostupné na w.w.w. < http://www.czechinvest.org/investice-do-vav>
68
právě z hodnoty této opravy. Je potřeba ještě poznamenat, ţe klasická oprava by se účtovala jednorázově na vrub provozních nákladů. Vzhledem k tomu, ţe předmětem GO je také změna parametrů řízení posunu na CNC, nejedná se o opravu, nýbrţ ale o technické zhodnocení majetku, které zvyšuje vstupní cenu opravovaného stroje. 8.2.4
kalkulace příjmů z projektu
Abychom mohli provést kalkulaci budoucích příjmů z projektu, je nejdříve identifikovat druh výstupu, který se na pořizovaných strojích provádí. Tento druh výstupu je dvojího charakteru a je naprosto odlišný od výstupu, který bude realizován projektem ROZVOJ. První skupinou výstupu je produkce (obrábění materiálu) externím zákazníkům. Toto obrábění probíhá téměř ve všech případech tím způsobem, ţe zákazník si dodá vlastní materiál, na kterém je obrábění provedeno. Příjmem pro MBNS – International, spol. s r.o. je pak součin doby, po kterou je obrábění prováděno a hodinové sazby kalkulované na produkci konkrétního stroje. Dle sdělení projektové manaţerky, která má chod obrobny na starosti, práce pro externí pracovníky zabírají přibliţně 80% vyuţité kapacity strojů. Zbylých 20% výrobní kapacity strojů představují práce, které jsou vykonávány v rámci mezistupně výroby pro finální produkci firmy MBNS – International, spol. s r.o., kterým je mimo jiné i výroba pecí a tlakových nádob zmíněná v projektu ROZVOJ. Vzhledem k provedené generální opravě strojů, která zkvalitní a rozšíří výrobu, se počítá se zvýšením stávající hodinové sazby přibliţně o 20%. Přehled sazeb je uveden v následující tabulce. Tab. č. 11: přehled hodinových sazeb obrobna
Stroj
Hod. sazba před GO
Hod. sazba po GO
Svislý soustruh SK 16
550 Kč
660 Kč
Svislý soustruh SK 25
600 Kč
720 Kč
Vodorovná vyvrtávačka HVS160
700 Kč
840 Kč
Zdroj: autor, na základě poskytnutých údajů MBNS
Abychom dostali příjem z projektu, musíme tyto kalkulované sazby vynásobit kapacitním vyuţitím strojů. V obrobně se předpokládá s jednosměnným provozem v délce 8 hodin. Od tohoto provozu je nutné odečíst plánované odstávky z důvodu údrţby a servisu. I kdyţ se díky generální opravě prostoje výrazně sníţí, nelze kalkulovat kapacitní vyuţití ve výši 100%. Pracovníkem technické kanceláře byly odhadnuty tyto prostoje na 5% jejich kapacity. Při fondu roční pracovní doby 2 000 hodin, připadne na odstávku tedy 100 hodin. 69
Součinem kalkulované sazby a předpokládaným kapacitním vyuţitím strojů dostaneme budoucí příjmy z investice. Ty jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 12: kalkulované příjmy z projektu
Stroj
Hodinová sazba
Kap. vyuţití v hod.
Celkové roční příjmy
Svislý soustruh SK 16
660 Kč
1 900
1 254 000
Svislý soustruh SK 25
720 Kč
1 900
1 368 000
Vodorovná vyvrtávačka HVS160
840 Kč
1 900
1 596 000
Celkem
4 218 000
Zdroj: autor, na základě vlastních výpočtů
8.2.5
stanovení kapitálových výdajů projektu
Za kapitálové výdaje projektu OBROBNA se povaţuje hodnota generální opravy jednotlivých strojů. Jak bylo řečeno v kapitole ohledně ţivotnosti projektu a odpisování investice, jedná se o technické zhodnocení stávajícího vybavení, které zvyšují jeho vstupní cenu. Vzhledem k charakteru investice se nepředpokládají ţádné další vedlejší náklady, jakými je montáţ, uvedení do provozu apod. Všechny tyto eventuální vedlejší náklady by jiţ byly obsaţeny v hodnotě samotné generální opravy. V této fázi projektu jsou známy pouze předběţné náklady související s GO, na základě předběţných nabídek od moţných dodavatelů. Jejich kalkulovaná hodnota je uveden v tabulce č. 13 Tab. č. 13: kapitálové výdaje na projekt
Stroj
Kalkulovaná hodnota GO
Svislý soustruh SK 16
5 212 500
Svislý soustruh SK 25
6 255 000
Vodorovná vyvrtávačka HVS160
9 382 500
celkem
20 850 000
Zdroj: autor, na základě vlastních výpočtů
8.2.6
přímé náklady projektu
Za přímé náklady projektu jsou povaţovány ty, jeţ přímo vstupují do zakázek související s projektem. Podle charakteru výroby zmíněného v kapitole o příjem z projektu se v přímých nákladech nevyskytuje přímý materiál, jelikoţ ten je dodáván přímo odběratelem, pro kterého je obrábění realizováno. Rovněţ tak externí kooperace se v tomto typu výroby nevyskytuje, 70
protoţe produkce je jednorázová a nenavazuje na sebe několik výrobních činností jako v běţné zakázkové výrobě. Jedinou sloţkou přímých nákladů ovlivňující příjmy jsou přímé mzdy. Na obsluhu kaţdého stroje se počítá s jedním pracovníkem výroby, tak jak je tomu doposud. Hodnotu přímých mezd vypočítáme jako součin průměrné hodinové mzdy takového pracovníka včetně odvodů na pojištění a plánovaného fondu pracovní doby. Ten byl jiţ u minulého projektu spočítán na 2 000 hodin ročně. Celková hodnota přímých mezd je spočítána v následující tabulce. Tab. č. 14: přímé náklady projektu
Stroj
Mzdové náklady na hod.
Hodnota přímých mezd
Svislý soustruh SK 16
190
380 000
Svislý soustruh SK 25
190
380 000
Vodorovná vyvrtávačka HVS160
200
400 000 1 160 000
celkem Zdroj: autor, na základě údajů MBNS a vlastních výpočtů
8.2.7
provozní výdaje související s projektem
Ostatní provozní náklady, které přímo nevstupují do produkce, můţeme, v případě tohoto projektu, rozdělit na následující poloţky: -
spotřeba elektrické energie související s provozem strojů: tu vypočteme na základě příkonu stroje a ceny el. energie.
-
náklady na údrţbu a opravy: konstrukce těchto nákladů je shodná jako u projektu ROZVOJ (kapitola 7.3.7). Rovněţ jiţ v sobě obsahuje mzdy pracovníka údrţby a předpokládané náklady na pozáruční servis a údrţbu
-
ostatní provozní náklady: jde o spotřebu drobného materiálu a ostatních sluţeb
Tab. č. 15: ostatní provozní náklady projektu
Stroj
El. energie
Údrţba
OPN
Celkem
Svislý soustruh SK 12
92 000
40 000
35 000
167 000
Svislý soustruh SK 16
153 600
40 000
40 000
233 600
Vodorovná vyvrtávačka HVS160
240 000
65 000
60 000
365 000
Celkem
485 600
145 000
135 000
765 600
Zdroj: autor, na základě údajů MBNS a vlastních výpočtů
71
8.2.8
konstrukce cash flow projektu
Nyní kdyţ máme kvantifikovány všechny proměnné, které vstupují do projektu, můţeme zpracovat výsledné cash flow projektu. Budeme rovněţ uvaţovat stejnou míru inflace jako v projektu ROZVOJ, o kterou musíme upravit odpisy dlouhodobého majetku. Základem pro výpočet odhadu cash flow pouţiji metodu EBIT, tedy zisk před úroky a před zdaněním, tak jak bylo vymezeno vztahem uvedeným v kapitole 4.2. Kapitálové výdaje, provozní výdaje a kalkulované příjmy z projektu budou vykazovány v cenách bez DPH.
8.2.9
výpočet čisté současné hodnoty projektu (NPV)
Dle vzorce uvedeného v teoretické části můţeme na základě údajů, které jsou obsaţeny v příloze č. 3, dosadit výsledného hodnoty, které nám vyčíslí hodnotu NPV tohoto projektu. Čistou současnou hodnotu vypočteme jako rozdíl sumy diskontovaných hodnot cash flow po dobu ţivotnosti projektu a sumy kapitálových projektů. Dle přílohy č. 5 vychází čistá současná hodnota projektu záporná, a tudíž by plánovaná investice neměla být na základě tohoto výpočtu realizována. Jako variantní scénář tohoto výpočtu zkusím zkonstruovat čistou současnou hodnotu pro kaţdý stroj zvlášť. Vzhledem ke všem dostupným údajům, ze kterých se počítala suma za všechny opravované stroje, lze takovýto výpočet jednoduše zjistit. Dosaţené výsledky by měly dát odpověď na to, jestli samostatná modernizace kaţdého stroje nedosáhne kladného NPV. Výpočet pro jednotlivé stroje, jehoţ výsledky uvádím v následující tabulce, jsou obsaţeny v příloze č. 6,7,8. Tab. č. 16: NPV projektu OBROBNA za jednotlivé stroje
Stroj
NPV
Svislý soustruh SK16 Svislý soustruh SK 25 Vodorovná
vyvrtávačka
-
Diskontovaná PB
361.649 Kč
9,35 roků
348 797 Kč
--
2 965 456 Kč
--
HVS160 Zdroj: autor, na základě vlastních výpočtů
Z tabulky vyplývá, ţe jedině svislý soustruh SK16 dosahuje kladné hodnoty NPV. Je to ale aţ v posledním roce ţivotnosti, takţe výsledná hodnota NPV je nízká a lze tedy konstatovat, ţe i
72
kaţdá samostatná modernizace stroje nepředstavuje příliš výhodnou variantu. Průběh hodnot NPV všech variant uvedených v tabulce je zobrazen na následujícím grafu. Graf č. 2: kumulované CF projektu OBROBNA
kumulované CF projektu OBROBNA 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
5,000,000 0 obrobna celkem -5,000,000
SK 16 SK 25
-10,000,000
HVS160 -15,000,000 -20,000,000
Název osy
Zdroj: vlastní práce autora
8.2.10 výpočet čisté současné hodnoty projektu OBROBNA s čerpanou dotací V úvodu popisu tohoto projektu bylo řečeno, ţe se pro financování této investice prozatím nepočítá s čerpáním dotace. Přesto v této části spočítám variantu výpočtu, ţe by k čerpání dotace přeci jen došlo. Podle mého názoru je tato úvaha pro podnik přínosná, protoţe pokud by projekt díky čerpané dotaci vyšel efektivní, bylo by vhodné o poskytnutí takovéto dotace usilovat. V opačném případě, kdyby i přes tuto dotaci bylo výsledná čistá současná hodnota záporná, by nemělo smysl celý sloţitý proces získání dotace podstupovat a spíše se zaměřit na strategické rozhodnutí ohledně budoucího směřování provozu obrobny. Jak jsem jiţ psal dříve, pro tento typ investice by připadal v úvahu dotační program Inovace, který je rovněţ vypisován Ministerstvem průmyslu a obchodu prostřednictvím agentury Czechinvest. Na internetových stránkách této agentury zjistíme, ţe projekt sice není v současnosti vypsán, nicméně lze předpokládat, ţe by v budoucnu k vypsání tohoto (nebo podobného) programu mohlo dojít. Ze stejného zdroje jsem zjistil, ţe poslední výzva byla vypsána začátkem roku 2014 a v průběhu této výzvy mohl malý podnik ţádat o dotaci ve výši 50% uznatelných nákladů.
73
Proto v této variantě budu uvaţovat s dotací v padesátiprocentní výši. Tak jak bylo popsáno v projektu ROZVOJ, přijatá dotace poníţí vstupní cenu pořizovaného majetku (v tomto případě) technického zhodnocení stávajícího výrobního zařízení. Samotný výpočet je uveden v příloze č. 9. a ukazuje nám, ţe v tomto případě má dotace na výslednou podobu efektivnosti investice podstatný vliv. Výsledná hodnota čisté současné hodnoty při této variantě činí 7.461.450 Kč a diskontovaná doba návratnosti činí 7,36 roku. Při bliţším zkoumání důvodu tohoto výsledku, lze odvodit, ţe čím vyšší je poměr přijaté dotace k celkovým příjmům z projektu, tím více přijatá dotace výslednou efektivnost ovlivní. Z dostupných výsledků tedy vyplývá, ţe pro podnik by bylo výhodné tento projekt realizovat pouze v případě, ţe by byl spolufinancován formou dotace z některého vypsaného dotačního programu.
74
ZÁVĚR Investiční rozhodování patří k nejdůleţitějším a zároveň nejobtíţnějším činnostem, které jsou v podniku činěny. Vzhledem k tomu, ţe prakticky kaţdý investiční projekt je unikátní, nelze k jeho řešení přistupovat podle univerzálních pravidel, ale je potřeba ke kaţdému projektu přistupovat individuálně. Pokud se zodpovědný přístup uplatní hned jiţ od předinvestiční fáze a bude uplatňován po celou dobu realizace projektu, je pravděpodobnější, ţe investice splní svůj účel a nebude docházet k velkým odchylkám od připraveného plánu. Součástí tohoto zodpovědného přístupu, by měla být i pečlivá příprava kalkulací výsledné efektivnosti investice. Toto ovšem bývá často podceňováno a přípravě investičních projektů včetně výpočtu efektivnosti se nevěnuje dostatečná pozornost. Následky a náklady těchto nedůsledností v přípravě projektů pak takovýmto podnikům způsobují velké problémy. Hodnocení efektivnosti investic se zaměřením na spolufinancování formou dotace bylo cílem i této diplomové práce. Po východiscích, charakterizovaných v teoretické části, jsem v části praktické provedl hodnocení dvou investičních projektů, které se týkají nákupu strojního vybavení pro firmu zabývající se strojírenskou výrobou. Nejdříve jsem v úvodu praktické části firmu MBNS – International, spol. s r.o. představil z hlediska její historie a výrobního zaměření, kterým je kusová výroba pecí a tlakových nádob pro petrochemický průmysl. Následně jsem analyzoval problémové oblasti, kterými je zastaralé, často poruchové, strojní vybavení. Tento nepříznivý stav vyţaduje od podniku vynakládat nemalé prostředky na opravy a údrţbu. Z toho důvodu se firma rozhodla investovat do výrobních prostor a strojního vybavení, aby těmto vysokým nákladům předešla. První projekt, který je jiţ postupně realizován, se týká nákupu nových výrobních prostředků s cílem umoţnit podniku produkovat kvalitnější a rovněţ i objemově větší výrobky. Tyto investice by měly podniku umoţnit proniknout rovněţ na nové trhy, na které v současnosti kvůli výrobním omezením nemohl své výrobky dodávat. Na tuto investici byla podána ţádost o čerpání dotace, která by měla uhradit investorovi 45% uznatelných nákladů. Předmětem zkoumání pak byla analýza dopadu této investice na výslednou efektivnost. Metodou čisté současné hodnoty a diskontované doby návratnosti bylo vypočítáno, ţe daná investice díky dotaci vykazuje vyšší hodnotu NPV přibliţně o 10% vyšší neţ, kdyby byla financovaná z nerozděleného zisku firmy. Rovněţ tak diskontovaná doba návratnosti u varianty financování formou dotace vychází o 8% kratší neţ bez dotace. Nutno ovšem poznamenat, ţe
75
i varianta bez dotace by byla pro podnik výhodná a investici by se vyplatilo realizovat i v tomto případě. Dále jsem tuto investici podrobil analýze citlivosti na trţní riziko, v případě, ţe by došlo k výpadku příjmů z projektu, které jsou nejrizikovější proměnou tohoto projektu. Předmětem této analýzy bylo zjistit, jak se na výsledné hodnoty NPV a doby návratnosti projeví deseti, respektive dvacetiprocentní výpadek příjmů. Bylo zjištěno, ţe desetiprocentní pokles příjmů vyvolá přibliţné osmnáctiprocentní sníţení hodnoty NPV. Při poklesu příjmů o 20%, klesne hodnota NPV o 35%. Aby byl projekt neefektivní, muselo by dojít k výpadku trţeb o 58%. Takovýto výpadek je i pro firmu zabývající se kusovou výrobou nepravděpodobný a lze proto konstatovat, ţe investiční projekt ROZVOJ bude i přes moţný pokles příjmů povaţovat za efektivní. Předmětem druhého investičního projektu je plánovaná generální oprava a modernizace obráběcích strojů v části výrobního provozu. Důvody pro eventuální realizaci projektu jsou opět zastaralost a velká poruchovost těchto strojů. Na základě zjištěných výsledků hodnocení efektivnosti tohoto projektu vyplývá, ţe projekt je pro firmu přijatelný pouze v případě moţnosti čerpání dotace na investici. Pokud by taková moţnost nebyla, doporučil bych firmě MBNS – International, spol. s r.o. projekt nepřijímat, protoţe všechny dosaţené hodnoty (kromě samostatného NPV pro svislý karusel SK16) jsou nepříznivé. Otázkou by pak bylo, jak tuto část provozu firmy dále provozovat. Řešení bych viděl v podrobné analýze současného stavu, ze kterého by se dalo zjistit, jestli tento současný stav je pro firmu ziskový, tzn., ţe příjmy pokryjí vedle variabilních nákladů i náklady fixní. V případě, ţe i tento současný stav by z ekonomického hlediska vycházel nepříznivě, bylo by potřeba zváţit, zdali by nebylo výhodnější tuto část provozu uzavřít. Toto rozhodnutí by musel učinit vlastník podniku a není úplně jednoznačné. Je totiţ si potřeba uvědomit, ţe část této produkce slouţí k dílčí výrobě zakázek, které tvoří hlavní výrobní náplň podniku. Tento výpadek by pak musel být řešen externí kooperací, coţ by mohlo vlastní výrobu prodraţit. S výše popsanými výsledky seznámím vlastníka a jednatele společnosti s cílem upozornit hlavně na negativní výsledky plánovaného projektu generální opravy obráběcích strojů. Doporučím, aby se firma MBNS – Interntional, spol. s r.o. pokusila i na tuto investici získat dotaci, která by projekt učinila přijatelným a efektivním. Přínos hodnocení prvního projektu ROZVOJ spatřuji především v analýze rizika, které ukazuje, jak se bude efektivnost vyvíjet v případě výpadku trţeb, který je v případě kusové výroby pravděpodobný.
76
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Tištěné zdroje MRKVIČKA, J., STROUHAL, J.: Manažerské finance. Praha: Institut certifikace účetních, a.s. 2011. 345 s. ISBN 978.80-86716-73-2 ŠIMAN, J., PETERA,P.: Financování podnikatelských subjektů. Praha: C.H.Beck 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8 FOTR, J., SOUČEK, I.: Investiční rozhodování a řízení projektů. Grada Publishing, 2010 ISBN 978-80-247-3293-0 VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2010, ISBN 978-80-86929-71-2 ROSS, S.A., WESTERFIELD, R.W., JORDAN, B.D.: Fundamentals of Corporate Finance. IRWIN, Homewood 1993 SUVOVÁ, H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Bankovní institut 1999. ISBN 80-7265-0270 FOTR, J., SOUČEK,I.: Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha, Grada Publishing a.s. 2005. str. 105 ISBN 80-247-0939-2 HRDÝ, M.: Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, a.s. 2006, str. 39 ISBN 80-7357-137-4 MAŘÍK, M. a kol.: Metody oceňování podniku. 2. vyd. Praha; Ekopress; 2007. 492 stran. ISBN 978-80-86929-32-3 MÁČE, M.: Finanční analýza investičních projektů, praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha; Grada Publishing, 2006. 80 stran. ISBN 80-247-1557-0 SEDLÁČEK, J.: Cash flow. Brno: Computer Press 2003. str. 162 ISBN 80-7226-875-9 KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Plzeň 2009, str. 67 ISBN 978-80-7380-174-8 DLUHOŠOVÁ, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: Ekopress, 2006, str. 130 ISBN 80-86119-58-0 BREALEY, R.A., MYERS, J.C.: Teorie a praxe firemních financí. Brno, Computer Press 2000, str. 129 ISBN 80-7226-189-4 BLOCK, S.B., HIRT, A.G.: Foundation of Financial Management. Irwin Homewood, Illinois 1989 BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Principles of Corporate Finance. McGraw-Hill, New York 2003 ŢIVĚLOVÁ,I: Podnikové finance. 1. vyd. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno :2008. ISBN 978-80-7375-035-0 HRDÝ, M., KRECHOVSKÁ, M. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, str. 84 ISBN 978-80-7478-011-0 SYNEK.M a kol. Podniková ekonomika, 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 248 ISBN 80-7179-892-4 NOVOTNÝ, J; SUCHÁNEK, P. Nauka o podniku II 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno 2007. 158 s. ISBN 80-210-3333-9 KEŘKOVSKÝ, M., Moderní přístupy k řízení výroby 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2009. 137 s. ISBN 978-80-7400-119-2.
77
Internetové zdroje Fáze života projektů [online]. [cit.2014/11/17].Dostupné na W.W.W. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/proces-pripravy-a-realizace-projektu-2860.html#! Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL na volební období 2013-2017 [on-line]. Dostupné z http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezitedokumenty/koalicni_smlouva.pdf Účetní kavárna [online] [cit. 2014-12-27] Dostupné na W.W.W. MBNS – International, spol. s r.o. [online]. [cit. 2001-12-10] Dostupné na: W.W.W.: Bussinessinfo.cz [online] [cit.2014.12.27] Dostupne na W.W.W CzechInvest, [online] [cit. 2014-12-26] dostupne na w.w.w. Czechinvest [online] [cit. 2014-12-26] dostupné na W.W.W. Kurzy.cz [online] [cit. 2014-12/27] dostupné na WWW. http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/vynos-dluhopisu-10r-cr/ ČNB [online] [cit. 2014-12-27] dostupné na w.w.w.< http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html#c2> Czechinvest [online] [cit. 2014-12-29] dostupné na w.w.w. < http://www.czechinvest.org/investice-do-vav>
SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obrázek č. 1: schema fází investičního projektu Graf č. 1: Kumulované CF projektu ROZVOJ Graf č. 2: Kumulovéné CF projektu OBROBNA
SEZNAM TABULEK Tab.č.1: vývoj sazby daně z příjmu právnických osob v ČR Tab.č.2: průměrná roční míra inflace v ČR Tab. č. 3 zůst. ceny dlouhodobého majetku a jeho oprav v Kč Tab. č. 4 Zakruţovačka - parametry původní a nové technologie Tab. č. 5 Dvounosníkové jeřáby - parametry původní a nové technologie Tab. č. 6 Kapitálové výdaje projektu v Kč Tab.č. 7 poměr jednotlivých sloţek přímého materiálu Tab. č. 8 Počet pracovníků v souvislosti s projektem Tab. č. 9 poloţky provozních výdajů v Kč bez vlivu inflace Tab.č.10 analýza citlivosti projektu ROZVOJ Tab. č. 11: přehled hodinových sazeb obrobna Tab. č. 12: kalkulované příjmy z projektu Tab. č. 13: kapitálové výdaje na projekt 78
Tab. č. 14: přímé náklady projektu Tab. č. 15: ostatní provozní náklady projektu Tab. č. 16: NPV projektu OBROBNA za jednotlivé stroje
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Rozvaha MBNS – International, spol. s r.o. k 31.12.2013 Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty MBNS – International, spol. s r.o. k 31.12.2013 Příloha č. 3 konstrukce cash flow realizovaného projektu ROZVOJ Příloha č. 4 konstrukce cash flow realizovaného projektu ROZVOJ Příloha č. 5 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA Příloha č. 6 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA - SK16 Příloha č. 7 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA - SK25 Příloha č. 8 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA - SK25 Příloha č. 9 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA
79
Příloha č. 1: rozvaha MBNS - International, spol. s r.o. k 31.12.2013 Položka rozvahy
2013
Aktiva celkem
161 350
Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek
107 317 0 107 167 150
Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek
53 911 5 886 18 364 29 661
Ostatní aktiva
122
Pasiva celkem
161 350
Vlastní kapitál Základní kapitál + fondy Výsledek hospodaření min. let Výsledek hospodaření běžného období
149 764 3 300 143 875 2 589
Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci
11 586 2 248 9 338 0
80
Příloha č. 2: výkaz zisku a ztráty MBNS - International, spol. s r.o. k 31.12.2013 položky výkazu tržby za prodané vlastní zboží náklady na prodané zboží marže výkony tržby za vlastní výrobky a služby změna stavu zásob vl. Výroby + aktivace výkonová spotřeba spotřeba materiálu a energie služby přidaná hodnota osobní náklady daně a poplatky odpisy dlouhodobého majetku tržby z prodeje majetku a materiálu zůstatková cena prodaného majetku a materiálu změna stavu rezerv a opravných položek ostatní provozní výnosy ostatní provozní náklady provozní výsledky hospodaření ostatní finanční výnosy ostatní finanční náklady finanční výsledek hospodaření daň z příjmu výsledek hospodaření za jednotku výsledek hospodaření před zdaněním
2013 12109 11785 324 44 796 47 488 -2 753 31 651 13 931 17 720 13 469 10 800
1 498 4 744 7 1 398 7 234 224 3 045 622
168 454 910
2 589 3 499
81
Příloha č. 3 konstrukce cash flow realizovaného projektu ROZVOJ
období/položka výkazu
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
12 892 316
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
dotace
0
5 801 542
0
0
0
0
0
0
0
0
0
příjmy z projektu
0
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
přímý materiál
0
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
přímé mzdy
0
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
kapitálové výdaje
externí kooperace prov. náklady
0
391 396
391 396
649 532
649 532
649 532
778 821
778 821
778 821
778 821
778 821
odpisy
0
709 077
709 077
709 077
709 077
709 077
709 077
709 077
709 077
709 077
709 077
zisk před zdaněním
0
7 139 527
7 139 527
6 881 391
6 881 391
6 881 391
6 752 102
6 752 102
6 752 102
6 752 102
6 752 102
daň z projektu 19%
0
1 356 510
1 356 510
1 307 464
1 307 464
1 307 464
1 282 899
1 282 899
1 282 899
1 282 899
1 282 899
zisk po zdanění
0
5 783 017
5 783 017
5 573 926
5 573 926
5 573 926
5 469 202
5 469 202
5 469 202
5 469 202
5 469 202
odpisy/(1+inflace)
0
709 077
695 174
681 543
668 179
655 078
642 233
629 640
617 295
605 191
593 324
(1+inflace)
0
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,000000
1,000958
1,001916
1,002874
1,003832
1,004790
1,005748
1,006706
1,007664
1,008622
1,009580
cash-flow
-12 892 316
12 293 636
6 478 190
6 255 469
6 242 106
6 229 004
6 111 436
6 098 843
6 086 497
6 074 393
6 062 527
diskontované CF
-12 892 316
12 281 870
6 465 802
6 237 543
6 218 277
6 199 310
6 076 508
6 058 216
6 040 205
6 022 467
6 004 999
kumulované DCF
-12 892 316
-610 446
5 855 356
12 092 899
18 311 176
24 510 486
30 586 994
36 645 210
42 685 415
48 707 882
54 712 881
diskontní sazba
diskontované PB
1,90700074
82
Příloha č. 4 konstrukce cash flow realizovaného projektu ROZVOJ
období/položka výkazu
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
12 892 316
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
dotace
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
příjmy z projektu
0
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
29 450 000
přímý materiál
0
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
11 780 000
přímé mzdy
0
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
3 540 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
5 890 000
kapitálové výdaje
externí kooperace prov. náklady
0
391 396
391 396
649 532
649 532
649 532
778 821
778 821
778 821
778 821
778 821
odpisy
0
1 289 232
1 289 232
1 289 232
1 289 232
1 289 232
1 289 232
1 289 232
1 289 232
1 289 232
1 289 232
zisk před zdaněním
0
6 559 372
6 559 372
6 301 236
6 301 236
6 301 236
6 171 947
6 171 947
6 171 947
6 171 947
6 171 947
daň z projektu 19%
0
1 246 281
1 246 281
1 197 235
1 197 235
1 197 235
1 172 670
1 172 670
1 172 670
1 172 670
1 172 670
zisk po zdanění
0
5 313 092
5 313 092
5 104 001
5 104 001
5 104 001
4 999 277
4 999 277
4 999 277
4 999 277
4 999 277
odpisy/(1+inflace)
0
1 289 232
1 263 953
1 239 169
1 214 872
1 191 051
1 167 697
1 144 801
1 122 354
1 100 347
1 078 771
(1+inflace)
0
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,000000
1,000958
1,001916
1,002874
1,003832
1,004790
1,005748
1,006706
1,007664
1,008622
1,009580
cash-flow
-12 892 316
6 602 323
6 577 044
6 343 171
6 318 873
6 295 052
6 166 974
6 144 078
6 121 631
6 099 624
6 078 049
diskontované CF
-12 892 316
6 596 004
6 564 467
6 324 993
6 294 752
6 265 043
6 131 729
6 103 150
6 075 072
6 047 483
6 020 374
kumulované DCF
-12 892 316
-6 296 312
268 155
6 593 148
12 887 899
19 152 942
25 284 671
31 387 821
37 462 893
43 510 376
49 530 749
diskontní sazba
diskontované PB
2,06531286
83
Příloha č. 5 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA
období/položka výkazu
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
20 850 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
765 600
780 912
796 530
812 461
828 710
845 284
862 190
879 434
897 022
914 963
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
zisk před zdaněním
2 292 400
2 277 088
2 261 470
2 245 539
2 229 290
2 212 716
2 195 810
2 178 566
2 160 978
2 143 037
daň z projektu 19%
435 556
432 647
429 679
426 652
423 565
420 416
417 204
413 928
410 586
407 177
1 856 844
1 844 441
1 831 791
1 818 887
1 805 725
1 792 300
1 778 606
1 764 639
1 750 392
1 735 860
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,000958
1,001916
1,002874
1,003832
1,004790
1,005748
1,006706
1,007664
1,008622
1,009580
1 844 441
1 831 791
1 818 887
1 805 725
1 778 606
1 764 639
1 750 392
1 735 860
1 840 914 -17 134 064
1 826 541 -15 307 523
1 811 943 -13 495 580
1 797 117 -11 698 463
1 766 758
1 751 217
1 735 429
1 719 388
-8 149 648
-6 398 431
-4 663 002
-2 943 613
kapitálové výdaje dotace příjmy z projektu přímý materiál přímé mzdy externí kooperace prov. náklady odpisy
zisk po zdanění odpisy/(1+inflace) (1+inflace) diskontní sazba
cash-flow diskontované CF kumulované DCF diskontované PB
-18 993 156 -18 974 978 -18 974 978
1 792 300 1 782 056 -9 916 406
0
84
Příloha č. 6 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA - SK16
období/položka výkazu
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
5 212 500
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 254 000
1 254 000
1 254 000
1 254 000
1 254 000
1 254 000
1 254 000
1 254 000
1 254 000
1 254 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
167 000
170 340
173 747
177 222
180 766
184 381
188 069
191 831
195 667
199 580
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
zisk před zdaněním
707 000
703 660
700 253
696 778
693 234
689 619
685 931
682 169
678 333
674 420
daň z projektu 19%
134 330
133 695
133 048
132 388
131 714
131 028
130 327
129 612
128 883
128 140
zisk po zdanění
572 670
569 965
567 205
564 390
561 519
558 591
555 604
552 557
549 450
546 280
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,000958
1,001916
1,002874
1,003832
1,004790
1,005748
1,006706
1,007664
1,008622
1,009580
569 965
567 205
564 390
561 519
558 591
555 604
552 557
549 450
546 280
568 875 -4 066 515
565 580 -3 500 935
562 236 -2 938 699
558 843 -2 379 857
555 399 -1 824 458
551 903
548 355
544 753
541 096
-1 272 555
-724 200
-179 448
kapitálové výdaje dotace příjmy z projektu přímý materiál přímé mzdy externí kooperace prov. náklady odpisy
odpisy/(1+inflace) (1+inflace) diskontní sazba
cash-flow diskontované CF kumulované DCF
-4 639 830 -4 635 389 -4 635 389
diskontované PB
361 649 9,35120401
85
Příloha č. 7 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA - SK25
období/položka výkazu
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
6 255 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 368 000
1 368 000
1 368 000
1 368 000
1 368 000
1 368 000
1 368 000
1 368 000
1 368 000
1 368 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
380 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
233 600
238 272
243 037
247 898
252 856
257 913
263 072
268 333
273 700
279 174
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
zisk před zdaněním
754 400
749 728
744 963
740 102
735 144
730 087
724 928
719 667
714 300
708 826
daň z projektu 19%
143 336
142 448
141 543
140 619
139 677
138 716
137 736
136 737
135 717
134 677
zisk po zdanění
611 064
607 280
603 420
599 482
595 467
591 370
587 192
582 930
578 583
574 149
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,000958
1,001916
1,002874
1,003832
1,004790
1,005748
1,006706
1,007664
1,008622
1,009580
607 280
603 420
599 482
595 467
591 370
587 192
582 930
578 583
574 149
606 118 -5 032 416
601 690 -4 430 726
597 194 -3 833 531
592 628 -3 240 904
587 990 -2 652 913
583 281
578 497
573 637
568 701
-2 069 633
-1 491 136
-917 499
kapitálové výdaje dotace příjmy z projektu přímý materiál přímé mzdy externí kooperace prov. náklady odpisy
odpisy/(1+inflace) (1+inflace) diskontní sazba
cash-flow diskontované CF kumulované DCF
-5 643 936 -5 638 534 -5 638 534
diskontované PB
-348 797 10,590561
86
Příloha č. 8 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA - SK25
období/položka výkazu
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
9 382 500
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 596 000
1 596 000
1 596 000
1 596 000
1 596 000
1 596 000
1 596 000
1 596 000
1 596 000
1 596 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
400 000
400 000
400 000
400 000
400 000
400 000
400 000
400 000
400 000
400 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
365 000
372 300
379 746
387 341
395 088
402 989
411 049
419 270
427 656
436 209
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
zisk před zdaněním
831 000
823 700
816 254
808 659
800 912
793 011
784 951
776 730
768 344
759 791
daň z projektu 19%
157 890
156 503
155 088
153 645
152 173
150 672
149 141
147 579
145 985
144 360
zisk po zdanění
673 110
667 197
661 166
655 014
648 739
642 339
635 810
629 151
622 359
615 431
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,000958
1,001916
1,002874
1,003832
1,004790
1,005748
1,006706
1,007664
1,008622
1,009580
667 197
661 166
655 014
648 739
642 339
635 810
629 151
622 359
615 431
665 921 -8 035 133
659 271 -7 375 862
652 513 -6 723 349
645 646 -6 077 703
638 667 -5 439 035
631 575
624 366
617 039
609 591
-4 807 460
-4 183 094
-3 566 056
-2 956 465
kapitálové výdaje dotace příjmy z projektu přímý materiál přímé mzdy externí kooperace prov. náklady odpisy
odpisy/(1+inflace) (1+inflace) diskontní sazba
cash-flow diskontované CF kumulované DCF
-8 709 390 -8 701 054 -8 701 054
diskontované PB
14,60076
87
Příloha č. 9 konstrukce cash flow plánovaného projektu OBROBNA
období/položka výkazu
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
20 850 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
10 425 000
0
0
0
0
0
0
0
0
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
4 218 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
1 160 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
765 600
780 912
796 530
812 461
828 710
845 284
862 190
879 434
897 022
914 963
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
zisk před zdaněním
2 292 400
2 277 088
2 261 470
2 245 539
2 229 290
2 212 716
2 195 810
2 178 566
2 160 978
2 143 037
daň z projektu 19%
435 556
432 647
429 679
426 652
423 565
420 416
417 204
413 928
410 586
407 177
1 856 844
1 844 441
1 831 791
1 818 887
1 805 725
1 792 300
1 778 606
1 764 639
1 750 392
1 735 860
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,02
1,000958
1,001916
1,002874
1,003832
1,004790
1,005748
1,006706
1,007664
1,008622
1,009580
1 792 300
1 778 606
1 764 639
1 750 392
1 735 860
1 782 056
1 766 758
1 751 217
1 735 429
1 719 388
488 658
2 255 416
4 006 633
5 742 062
7 461 450
kapitálové výdaje dotace příjmy z projektu přímý materiál přímé mzdy externí kooperace prov. náklady odpisy
zisk po zdanění odpisy/(1+inflace) (1+inflace) diskontní sazba
cash-flow diskontované CF kumulované DCF diskontované PB
-18 993 156 -18 974 978 -18 974 978
12 269 441 1 831 791 1 818 887 1 805 725 12 245 978 1 826 541 1 811 943 1 797 117 -6 729 -4 902 -3 090 -1 293 000 459 516 399
7,36451142
88
89
90
