Vysoká škola logistiky o. p. s.
Racionalizace skladového hospodářství ve společnosti J. A. P. (Bakalářská práce)
Přerov 2011
Romana Müllerová
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným použitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.
Přerov 2011
…………………………….. podpis
Resumé Tato bakalářské práce na téma „Racionalizace skladového hospodářství ve společnosti J.A.P. spol. s r.o.“ se zabývá analýzou současného a plánovaného množství zásob a jejich nároků na skladovací plochu. Na základě získaných hodnot navrhuje dvě různá variantní řešení pro nové skladovací prostory a způsoby uskladnění výrobků.
Abstract This bachelor thesis which have theme „Rationalization of warehousing activities in company J.A.P. Ltd.“ deals with analysis of present and planned amount of resources and its demand on stockyard. It suggest two different variant solutions for new stockyards and storage techniques of goods based on gained values
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Vladimíru Klapitovi PhD., za cenné připomínky, odborné rady a pomoc, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ...............................................................................................................................5 1
SKLADOVÁNÍ .........................................................................................................6 1.1 Funkce skladování .............................................................................................6 1.2 Klasifikace skladů ..............................................................................................8 1.3 Funkce skladů ....................................................................................................9 1.4 Systémy skladování .........................................................................................10 1.4.1
Technické systémy skladování ............................................................10
1.4.2
Technologické systémy skladování .....................................................11
1.5 Skladovací zařízení ..........................................................................................12 1.5.1
Mechanizační zařízení na skladování ..................................................13
1.5.2
Regálové systémy ................................................................................16
1.6 Stanovení velikosti skladu ...............................................................................17 2
PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI J.A.P. .............................................................21 2.1 Produkce společnosti .......................................................................................21 2.2 Systém skladování ...........................................................................................23
3
ANALÝZA SKLADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SPOLEČNOSTI J.A.P. .......24 3.1 Analýza současného stavu ...............................................................................24 3.2 Analýza plánovaného stavu .............................................................................27
4
NÁVRH NA RACIONALIZAČNÍCH OPATŘENÍ ............................................29 4.1 Skladování bez zařízení ...................................................................................31 4.2 Skladování v zařízení .......................................................................................34
5
VYHODNOCENÍ NÁVRHŮ .................................................................................37 5.1 Vyhodnocení I. varianty ..................................................................................37 5.2 Vyhodnocení II. varianty .................................................................................37
ZÁVĚR ..........................................................................................................................40 Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů
Úvod Funkce skladování a skladového hospodářství je nedílnou součástí každého logistického řetězce. V současné době se jeho role stává stále významnější, jelikož hraje důležitou úlohu jak v uskladnění zásob, tak v úrovni zákaznického servisu a v neposlední řadě má významný podíl na logistických nákladech. Je to široká oblast, která zahrnuje velké množství procesů a vyžaduje pochopení všech aspektů, které do tohoto odvětví spadají. Tato bakalářská práce bude navrhovat nové skladovací prostory ve společnosti J.A.P. na základě provedené analýzy současného stavu zásob a plánovaného množství zásob. Především se bude zaměřovat na navržení nových řešení k využití skladových prostor a jejich racionalizaci. Cílem práce je zanalyzovat dosavadní systém skladového hospodářství a spolu s tím navrhnout variantní řešení nových skladovacích prostor pro uskladnění produktů ve společnosti J.A.P. spol. s r.o. Společnost J.A.P., s.r.o. je významný výrobce interiérových a exteriérových schodišť a stavebních pouzder. Práce je zpracována na podkladě odborné literatury a interních materiálů společnosti.
5
1 SKLADOVÁNÍ Skladování je nedílnou součástí logistického řetězce. Je to nejen spojovací článek mezi výrobou a zákazníkem, ale také nedílná součást materiálových toků. Skladování je činnost, která zahrnuje nejen příjem, úschovu a výdej zásob, ale také může vytvářet jejich užitnou hodnotu a provádět skladové operace. Je to neodmyslitelná součást logistického systému, která má stále větší význam, i díky svému vlivu na firemní náklady spojené se zásobami a jejich skladováním. „Skladování tradičně zabezpečuje uskladnění produktů (zásob) v průběhu všech fází logistického procesu. Existují dva základní typy zásob, které podnik potřebuje uskladnit:
Suroviny, součástky a díly (fáze zásobování- fáze vstupu materiálu do podniku).
Hotové výrobky (fáze distribuce – fáze na straně výstupu materiálu z podniku).
Kromě dvou výše uvedených typů zásob, má většinou výrobní podnik ještě zásoby zboží ve výrobě a zásoby materiálů určených k likvidaci nebo recyklaci.“1
1.1 Funkce skladování Skladování má několik funkcí a je to nedílná a velice důležitá součást logistického řetězce. Rozeznáváme tři základní funkce skladování:
Přesun produktů
Příjem zboží - zahrnuje fyzické vyložení či vybalení zboží, aktualizaci záznamů, kontrolu stavu zboží a překontrolování průvodní dokumentace.
Transfer či ukládání zboží – zahrnuje fyzický přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny.
SIXTA, Josef; MAČÁT, Václav. LOGISTIKA : teorie a praxe. 1 vyd. Brno : Computer Press, 2005. 134 s. ISBN 80-251-0573-3. 1
6
Kompletace zboží podle objednávky - zahrnuje přeskupování produktů podle požadavků zákazníka.
Překládka zboží (cross-docking) – vynechává se uskladnění produktů, zboží se překládá přímo z místa příjmu do místa expedice. Tento způsob uskladnění se stal díky příznivým dopadům na náklady již velmi rozšířenou záležitostí, podle Lamberta přibližně 75 % distribuce potravin v USA zahrnuje překládku typu crossdocking při přesunu produktů od dodavatele do maloobchodních prodejen.
Expedice zboží – poslední činnost spojená s pohybem zboží, sestává ze zabalení a přesunu zásilek do dopravního prostředku, kontroly zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů, může zahrnovat i třídění a balení výrobku pro vybrané zákazníky.
Uskladnění produktů
Přechodné uskladnění – zahrnuje pouze uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob. [1]
Časově omezené uskladnění – se týká zásob nadměrných vzhledem k potřebám běžného doplnění zásob. Tyto zásoby se nazývají též nárazníkové nebo pojistné zásoby. Nejčastější důvody k časově omezenému uskladnění zásob patří: sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků (např. ovoce, masa), spekulativní nákupy nebo nákupy do zásoby, zvláštní podmínky obchodu (např. množstevní slevy). [1]
Přenos informaci Přenos informací je třetí hlavní součástí skladování, dochází k němu současně s přenosem a uskladněním produktů. Týká se stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávek, zákazníků, personálu a využití skladových prostor. Podniky v této oblasti využívají počítačový přenos informací založený na elektronické výměně dat (EDI) a technologii automatické identifikace (nejčastěji technologii čárových kódů). [1]
7
1.2 Klasifikace skladů Místo, které se využívá k uložení zásob, se nazývá sklad. Ten by měl sloužit k zabezpečení zásob před negativními vlivy tak, aby byla zachována kvalita i kvantita skladovaného zboží. Manipulace ve skladech většinou probíhá ve čtyřech fázích a to: příjem, uskladnění, výdej a nakládka.
Klasifikace skladů podle kritérii
Podle stavebního uspořádání rozdělujeme sklady: otevřené, polokryté, uzavřené (kryté), speciální.
Podle sféry národního hospodářství, ve které se sklady nachází, jsou: sklady ve výrobě, sklady v oběhu, sklady ve sféře spotřeby.
Podle organizačního začlenění existují ve sféře výroby: sklady zásobovací -
základního materiálu,
-
režijního materiálu
mezisklady -
sklady polovýrobků
sklady odbytové -
hotových výrobků,
-
odpadového materiálu
8
Podle návaznosti na technologii výroby existují: všeobecné sklady, přípravné sklady, příruční sklady.
Podle způsobu skladování možno dělit sklady, v kterých se skladuje: volně na zemi - na hromadách, - jednotlivé kusy, volně v zařízení. manipulační jednotka bez zařízení - skladování přímé, - skladování šikmé, manipulační jednotka v zařízení -
skladování nepohyblivé,
-
skladování pohyblivé (např. gravitační nebo přesuvné). [3]
1.3 Funkce skladů „Základní funkcí skladů je kvantitativní a časové vyrovnání nerovnoměrností rozdílně dimenzovaných materiálových toků. Ve výrobě to znamená zabezpečit plynulý přísun materiálu do výrobního procesu a vhodným způsobem uskladňovat výrobky před jejich expedicí v případě rozdílných materiálových toků mezi výrobou a poptávkou na trhu.“2 Sklady můžou plnit několik hlavních funkcí: Vyrovnávací - Vyrovnávání kapacitních rozporů ve výrobě, dopravě a vyrovnávání sezónních výkyvů v poptávce. Kompletační - Řešení rozporu mezi omezeným sortimentem výrobců a pestrou strukturou požadavků prodejců. Sklad nakupuje hromadné objednávky od výrobců a kompletuje dodávky do dalšího článku logistického řetězce.
2
VOLESKÝ, Karel. Skladování., 2007. 2.3 s. Výukový materiál. VŠLG, Přerov.
9
Technologická
-
Skladování
jako
součást
technologického
procesu
(homogenizace přírodních surovin s kolísajícím složením, sušení, zraní, kvašení atd.). Pojistná - Udržování pojistné zásoby pro krytí nepředvídaných výkyvů v poptávce, poruch ve výrobním procesu, dopravě atd. Spekulativní - Skladování surovin, výrobků ze spekulativních důvodů. [5]
1.4 Systémy skladování Podle způsobu skladování a použitých zařízení na skladování existuje více systémů skladování. Na výběr způsobu skladování působí především:
skladované množství,
obrat skladovaných položek,
skupenství,
skladovací podmínky.
1.4.1 Technické systémy skladování Každý skladovací systém má:
Statickou část – tvořenou např. budovou a vnitřním regálovým vybavením, skladovací plochou, sestavou nádrží.
Dynamickou složku – která zajišťuje vlastní manipulaci s materiálem ve skladu (příjem zboží, jeho uložení, vyskladnění, kompletace, expedice).
Informační subsystém – zabezpečující v jednotlivých případech evidenci skladovaných položek a administrativní práce spojené s příjmem a výdejem. [2]
Technické systémy závisí od použitých skladovacích zařízení. V publikaci Logistika uvádí doc. Ing. Ivan Gros CSc. několik způsobů skladování. [2]
10
Nejjednodušší a z hlediska pořizovacích nákladů nejlevnější je skladování výrobků na volné ploše. V případě volně ložených substrátů, paliv, stavebních materiálů je zboží volně ukládáno na hromady a manipulováno pomocí různých mechanizačních prostředků. V případě skladování zboží na paletách jsou palety ukládány v jedné, nebo několika vrstvách do řádků nebo celých bloků. Takto lze efektivně skladovat bez ztráty kontroly jen omezený počet položek, které se nakupují a spotřebovávají ve velkém množství. Sklady jsou málo přehledné, obtížná inventura. Pro skladování velkého množství kapalných surovin, např. ropy, pohonných hmot a chemikálií jsou budovány skladovací kapacity ve formě skladovacích nádrží. Jde o kapitálově náročné stavby s vysokým stupněm automatizace a minimálními nároky na pracovníky. Ke skladování velkého množství plynů, např. zemního plynu je plně využíváno podzemních zásobníků. Zásobníky jsou schopny skladovat miliony m3 plynu a využívají se pro krytí sezónních špičkových požadavků zákazníků. Avšak největší podíl tvoří regálové sklady pro skladování kusového zboží, nebo zboží baleného do manipulačních nebo přepravních obalů. [2]
1.4.2 Technologické systémy skladování Existuje velké množství způsobů pro ukládání zásob, a jejich kombinace. Ovšem záleží na funkci, kterou má sklad plnit a od toho se odvíjí výběr vhodného skladovacího systému. Josef Sixta a Václav Mačát ve své knize LOGISTIKA teorie a praxe popisuje tyto systémy[4]:
Systém tlaku V minulosti byl tradiční metodou systém tlaku (push systém). Plány výroby byly založeny na kapacitě výrobního závodu. Vyrábělo se s tím očekáváním, že se vše také prodá. Pokud se produkce vyrábí rychleji, než je ji možno prodat, začíná se hromadit na skladu výrobního závodu. Skladování v systému tlaku slouží k tomu, aby absorbovalo nadměrnou produkci, vykonává funkci úschovy produktu.
11
Systém tahu Současný systém tahu (pull systém) závisí na informacích. Je založen na stálém monitorování poptávky. U systémů tahu není potřeba vytvářet rezervy. Skladování namísto úschovy slouží jako průtokové centrum, které nabízí vyšší úroveň servisu, neboť přesouvá produkt (v tomto čase zásobu) blíže zákazníkovi.
Metoda pevného ukládání Při pevném ukládání se každé skladované položce přidělují vlastní ukládací místa, rezervovaná výhradně pro ni. Má to výhodu rychlého vyhledávání položky pracovníkem, která se ovšem neuplatní v automatizovaných skladech. Nevýhodou je neefektivní využívání skladové kapacity, protože do přidělených ukládacích míst se musí vejít maximální možná zásoba každé položky.
Metoda záměnného ukládání Každou položku lze uskladnit do libovolného ukládacího místa, protože se zásoba všech položek zpravidla nedoplňuje současně. Po maximální celkovou zásobu ve skladu postačí menší kapacita než při pevném uskladnění. Nevýhodou se ukazuje, že tato metoda nedbá toho, že některé položky jsou požadovány častěji než jiné. Existuje zde nebezpečí, že zřídka požadovaná položka dostane ukládací místo blízko předávacího bodu a dlouho je blokuje.
1.5 Skladovací zařízení Při manipulaci s materiálem je hlavním cílem organizovat takový pohyb materiálu, který zabezpečí konkrétní dodávky zboží podle požadavků zákazníků. Ivan Gross v knize Logistika popisuje pohyby[2]: Z hlediska skladu začíná celý proces manipulace příjmem zboží. Obchodní zboží a materiály přicházejí do skladu v množstvích odpovídajících většinou kapacitě nákladních automobilů, nebo železničních vagonů, případně lodí. Prvou skladovací operaci je vykládka. U hromadných dodávek např. surovin jsou k dispozici
12
mechanizační prostředky, jeřáby, vykladače a jiné. V běžných skladech jde však většinou o manipulační práci mnohdy spojenou s ukládáním zboží na manipulační palety, pokud na nich není už zboží vyloženo. Vykládku mimořádně zefektivňují kontejnery. Pohyb zboží ve skladu směřuje buď k uložení nebo ke kompletizaci objednávek. Zboží se nejdříve uloží do volné lokality a poté je dopravované do většinou speciálně vyčleněné zóny pro výběr a kompletaci objednávek. Celý proces výběru je u moderních skladů řízen počítačem. Expedice spočívá ve vestavení přepravního listu a naložení zásilky na dopravní prostředek. Většinou jde opět o manuální práci s využitím manipulačních prostředků. Mimořádně významným problémem současné logistiky, je potřeba pronikavého zvýšení produktivity práce v manipulaci s materiálem, protože tuto oblast činností nelze vyloučit a je zdrojem vysokých nákladů na distribuci. Jedinou cestou je vložení kapitálových prostředků do moderních manipulačních systémů.
1.5.1 Mechanizační zařízení na skladování Zařízení používané na skladování je možné členit na stabilní nebo mobilní. Stabilní jsou ta zařízení, do kterých se skladované zboží ukládá (např. regály) a mobilní jsou stroje a zařízení sloužící na zakládání a vyskladňování materiálu (např. vysokozdvižné vozíky). [5] Základní mobilní zařízení používané ve skladu je možné členit na [5]:
Kontinuálně pracující mechanizační zařízení: pásové dopravníky, válečkové dopravníky.
Periodicky pracující mechanizační zařízení: podvěsné dopravníky.
Cyklicky pracující mechanizační zařízení: dopravní vozíky, jeřáby, výtahy.
13
Dopravní vozíky Dopravní vozíky jsou silniční nebo kolejové vozidla s motorem nebo bez motorového pohonu, pohybující se na kolech. Dopravní vozíky jsou určené na dopravně-manipulační, ložné a skladovací operce. Podle druhu pohonu rozlišujeme dopravní vozíky na [5]:
Bezmotorové ruční vozíky, přívěsné vozíky, vlečné vozíky
Motorové se spalovacím motorem, s elektromotorem, s motorem na plyn.
Regálové zakladače Regálové zakladače (viz Obrázek 1) jsou skladovací zařízení určené na mechanizovanou, poloautomatizovanou, nebo plně automatizovanou obsluhu regálů. Jejich konstrukce je jakousi kombinací systémového vysokozdvižného vozíku a mostového podvěsného stohovacího jeřábu, při čemž spojuje konstrukční výhody obou těchto zařízení, jelikož odstraňují nevýhody vysokozdvižných vozíků (široká manipulační ulička) a podvěsných stohovacích jeřábů (nevyužitý prostor nad mostem jeřábu). [5] Regálové zakladače patří mezi nejprogresivnější zařízení na mechanizaci skladovacích operací. Při výškových skladech s velkým obratem zásob jsou ekonomicky i provozně výhodnější jako vysokozdvižné vozíky nebo mostové stohovací jeřáby. [5]
14
Obrázek 1
Regálový zakladač
Zdroj: www.gekkon-manipulacni-technika.cz Při výběru skladovacího zařízení, je třeba si uvědomit několik kritérii, která jsou velice důležitá, chceme-li dosáhnout optimálních výkonů. Jedná se o technická a ekonomická kriteria, spolu s ostatními vlivy. Technická kritéria se dají jasně vyjádřit a patří mezi ně např.:
druh a fyzikální vlastnosti skladovaných materiálů,
rozsah manipulačních operací,
druh a technické vlastnosti dopravních prostředků,
nároky na podlahovou plochu a nároky na údržbu a opravy mechanizačního zařízení.
Ekonomická kritéria přihlížejí zejména na:
pořizovací cenu,
odpisovou sazbu,
náklady na údržbu a opravy,
mzdové náklady na obsluhu apod. 15
Mezi ostatní kritéria se dají zařadit:
zabezpečení neporušenosti materiálu při skladovaní a manipulaci,
přizpůsobivost navrhovaného zařízení na případnou technologii, případně jeho adaptace na automatizaci,
bezpečnost práce a provozu zařízení,
předpokládaná doba používání,
ekologické zájmy apod.
změnu
v návazné
1.5.2 Regálové systémy „Regály jsou pro svoji univerzálnost nejrozšířenějšími zařízeními používanými na skladování kusového zboží. Regál je zařízení určené na skladování materiálu ve více vrstvách, a umožňuje jeho zakládání a vybírání z jakékoliv vrstvy. Existuje více typů regálů, z kterých je každý vhodný na ukládání jiné skupiny zboží. Mezi nejvíce používané typy regálů patří:
rovinné,
policové,
opěrné,
konzolové,
vjezdové,
spádové.
Speciální skupinu tvoří regály mobilní, a to:
vertikálně posuvné,
horizontálně přestavitelné.
16
Mimo uvedených regálů existuje množství dalších konstrukčních vyhotovení, jako např. skříňové, zásuvkové nebo regály, které jsou svým tvarem úložného prostoru přizpůsobené specifickým tvarem skladovanému materiálu, např. regál na cívky, blatníky apod.“3
1.6 Stanovení velikosti skladu Při úvahách o velikosti skladu je nutné zvažovat mnoho faktorů, které jsou v této otázce rozhodující. Patří zde:
Úroveň zákaznického servisu.
Velikost trhu, který bude sklad obsluhovat.
Počet skladovaných produktů.
Velikosti skladovaných produktů.
Používaný systém manipulace s materiálem.
Typ použitého skladu.
Pohyb zboží ve skladu.
Celková doba výrobního produktu.
Velikost kancelářských prostor v rámci skladu.
Kapacita skladu „Kapacita skladu je maximální zásoba, kterou je možné ve skladě hospodárně a účelně uložit. Reálná kapacita skladu se stanoví z ročního průměru stavu zásob ve skladu, která se zvýší o předpokládané nerovnoměrnosti na příjmu tak, aby očekávané maximum nepřekročilo maximální kapacitu skladu. Kapacita skladu se vyjadřuje ve fyzických (hmotnostních nebo objemových) jednotkách.“4
Stavebně-technické řešení skladu 3 4
VOLESKÝ, Karel. Skladování., 2007. 3.84 s. Výukový materiál. VŠLG, Přerov. Totéž 4.14 s.
17
„Nejvhodnějším tvarem skladů je obdélník s poměrem délek stran 2:3, při čem se zachovává možnost dalšího rozšiřování skladů v budoucnosti. Taktéž je vhodné volit modul skladových sekcí v souladu s moduly stavebnictví, tj. 6 m nebo 12m, tím se odstraní dodatečné náklady na stavbu vlivem výroby netypizovaných prvků. Na stavebně-technické řešení skladu má vliv sortiment zboží, druh návazné dopravy, systém skladování, ale především technologie skladování a v rámci ní: -
zásady řešení toku zboží a dispoziční řešení (příjem, sklad zboží, expedice, obaly a vztah výšky podlah k výšce vnějších komunikací – rampy apod.),
-
druh manipulačních jednotek pro jednotlivé druhy nebo skupiny zboží,
-
soustava horizontální dopravy,
-
způsob a rozsah vykládky,
-
způsob přípravy zboží na expedici a nakládku,
-
způsob manipulace a skladování obalů,
-
výpočet potřeby ploch a prostorů, zařízení a pracovních sil. .“ 5
Vnitřní prostorové řešení skladu Celková plocha skladu je dána součinem jeho vnitřní šířky a délky a skládá se z těchto ploch:
Plocha provozní plocha skladovací, plocha dopravních uliček, plocha příjmu, plocha expedice.
Plocha pomocná plocha skladu obalů, plocha na údržbu, plocha nabíjecích stanic, pomocné a ostatní plochy.
5
Plocha správní a sociální.
VOLESKÝ, Karel. Skladování., 2007. 4.14 s. Výukový materiál. VŠLG, Přerov.
18
Provozní plocha skladu je ta část podlahové plochy skladu, která slouží na technický a technologický provoz skladu. Provozní plocha skladu SPROV [m2] se vypočítá jako součet dílčích ploch podle vzorce: [m2]
S PROV = Ss + Sp + Sv + Sd Ss
skladovací (polohovací) plocha,
Sp
plocha na příjem zboží,
Sv
plocha na výdej (expedici) zboží,
Sd
plocha manipulačních a dopravních uliček.
Ve výukovém materiálu Prof. Ing. Karla Voleského, CSc. a doc. Ing. Vladimíra Klapity PhD. je popsáno a rozděleno několik skladovacích ploch. [5] Plocha na skladování (polohování) zboží závisí od toho, či se manipulační jednotky skladují v zařízení (regálu), nebo se skladují bez použití zařízení, či se skladují palety nebo jiné přepravní prostředky (možnost jejich stohování), nebo jde o skladování na volné ploše. Plocha dopravních a manipulačních uliček závisí od stupně mechanizace (ruční zakládání nebo mechanizované zakládání) a v případě mechanizovaného (resp. automatizovaného) zakládání od druhu a typu použitého zařízení na zakládání a vyskladňování manipulačních jednotek. Šířku manipulační uličky Šmu pro pravoúhlé skladování možno určit:
výpisem z technické dokumentace, např. při regálových zakladačích,
výpočtem, např. při dopravních vozících: Šmu = R + x + 2 · B
[mm]
R
vnější poloměr otáčení vozíku [mm],
x
délka palety [mm] přesahující délku vidlice,
B
bezpečnostní vůle B = cca [200 mm].
Šířka dopravní uličky Šdu se při jednosměrné jízdě vypočítá: Šdu = Šb + 2 · B Šb
[mm]
šířka dopravního vozíku nebo přemísťovaného břemene [mm]
19
Dvousměrná ulička je daná dvojnásobkem šířky uličky jednosměrné. Pro šířku uliček platí zásada, že při jednosměrné dopravní uličce se nestanovuje šířka menší jako 2400 mm, a při dvojsměrné uličce menší jako 4000 mm. Plocha příjmu zahrnuje plochu potřebnou na vykládku a převzetí materiálu a též i plochu potřebnou na přísun manipulačních jednotek k zakládacímu zařízení. Orientačně možno na 1 tunu počítat s plochou 1m2. Plocha expedice zahrnuje mimo plochy na odebírání materiálu i plochu na kontrolu a balení, případně plochu na kompletaci objednávek a plochu potřebnou na nakládku materiálu. [5]
20
2 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI J.A.P. Společnost J.A.P. s.r.o. vznikla v prosinci roku 1991 v Kokorách u Přerova a byla zapsána v rejstříku v Ostravě pod IČO 43541763. V polovině roku 2001 byly veškeré provozy a kanceláře firmy přestěhovány do společného areálu v Přerově IIILověšice č.p. 67, 750 02 Přerov. Předmětem podnikání je: zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej mimo zboží uvedené v příloze 1-3 živnostenského zákona zámečnictví Základní kapitál společnosti je Kč 20 120 000,V roce 2002 společnost otevřela vzorkovnu SCHODY&SYN - centrum schodišť v Praze – Vysočanech a v roce 2006 společnost otevřela pobočku na Slovensku pod značkou J.A.P. SLOVAKIA v Bratislavě. Filosofií společnosti je dodávat na trh stavební kovové prvky vysoké kvality s nápaditým designem, za přijatelnou cenu a nabídnout tak zákazníkovi možnost výběru z široké palety svých výrobků. Společnost je certifikována v systému jakosti ISO 9001:2000 a pracuje v ní cca 120 zaměstnanců na 16 500 m2 výrobní plochy.
2.1 Produkce společnosti Společnost J.A.P. s.r.o. se z počátku své existence zaměřovala pouze na výrobu schodišť, ke kterým se postupem času začaly přidávat další výrobky patřící do stejného odvětví. A tak může společnost nabídnout svým zákazníkům několik produktů, které se mohou doplňovat a vytvoří tak komplexní celek. Jedná se především o výrobu různých typů interiérových a exteriérových schodišť ze dřeva, kovu či jejich kombinaci. Jmenovitě se jedná o točitá, segmentovaná a bočnicová schodiště, spolu s nabídkou výroby atypických schodišť přímo podle požadavků jednotlivých zákazníků. Dále
21
se společnost zabývá výrobou stohovacích schodů a zábradlí. Poslední položkou ve výrobě jsou stavební pouzdra, která společnost začala vyrábět v roce 2000. Společnost J.A.P. s.r.o. expanduje nejen na českém a slovenském trhu, ale exportuje své výrobky i do Číny, Ruska a dalších zahraničních států. Díky rostoucí poptávce po produktech společnosti se zvyšuje roční finanční obrat a také společnost sama o sobě. V důsledku těchto skutečností společnost provádí restrukturalizaci ve všech sekcích podniku, jelikož růst společnosti vyžaduje přeměnu z organizace menší firmy na organizovaní, plánování a řízení stále většího podniku. Jedním z důsledků zvýšení produktivity společnosti je nárůst výroby a tím pádem růst zásob a položek na uskladnění, samozřejmě spolu s tím spojenými s náklady. Jelikož je značný nárůst poptávky především po stavebních pouzder, které mají v konečném důsledku rozhodující vliv na skladovací náklady, bude se tato práce zabývat navržením variant řešení skladovacích prostor pro jejich uskladnění.
Stavební pouzdra – je systém pro zasouvání dveří do příčky a praktickým řešením pro využití prostoru bytu. Systém šetří plochu nutnou pro otevření klasických dveří s možností instalace jak do zděné, tak i do sádrokartonové příčky. Stavební pouzdra J.A.P. (viz Obrázek 2) řeší elegantním způsobem bezbariérový přístup. Společnost vyrábí širokou škálu stavebních pouzder, různých typů a rozměrů, a z tohoto důvodu jsou zvoleni čtyři reprezentanti stavebních pouzder. Jedná se o nejžádanější typy a tudíž bude počítáno s rozměry těchto druhů pouzder. Tyto jednotlivé typy se nazývají: Standard, Komfort, Unibox a Parallel.
22
Obrázek 2
Stavební pouzdro
Zdroj: Katalog společnosti J.A.P.
2.2 Systém skladování V současné době má společnost rozmístěno několik skladů na území České republiky. Tato práce se však zabývá řešením skladových prostor pro sklad v Lověšicích, kde v areálu podniku dochází přímo k výrobě produktů, skladování, balení a veškerým operacím. Jelikož ve společnosti neustále narůstá objem výroby a tím pádem i množství produktů na uskladnění, slouží sklad improvizovaně jak pro uskladnění materiálů pro výrobu, tak pro uskladnění již hotových výrobků. Momentální situace ve skladě je nepřehledná a systém skladování není uspořádaný. Co se týče uskladnění stavebních pouzder ve skladu, jedná se o opírání jednotlivých stavebních pouzder stejného typu na sebe o obvodovou zeď skladu. Tudíž naprosto bez jakéhokoliv regálu či jiného skladovacího zařízení. Sami zaměstnanci ve skladu přiznávají, že současná situace není zcela vyhovující. Manipulace
se
stavebními
pouzdry
či paletovým vozíkem.
23
probíhá
ručně,
vysokozdvižným
3 ANALÝZA SKLADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SPOLEČNOSTI J.A.P. V této kapitole bude provedena analýza současného stavu zásob, který přichází z výroby do skladu. Na základě těchto hodnot bude provedena další analýza plánovaného množství zásob, který je v budoucnu očekáván. Uvedené informace vycházejí z údajů, které společnost poskytla.
3.1 Analýza současného stavu V této analýze se na podkladě vstupních údajů poskytnutých společností zjistí nynější stav zásob a jejich nároky na uskladnění. Jedná se o informace z loňského a letošního roku. Z důvodu aktuálnosti a probíhajícího nárůstu poptávky o tyto produkty bude v práci počítáno s hodnotami za pouhé dva měsíce letošního roku. Na prvním grafu (viz Graf 1), je zaznamenán skutečný objem stavebních pouzder (SP) v roce 2010. Na druhém grafu (viz Graf
2) je zaznačen objem SP
v prvních dvou měsících roku 2011. Graf 1
Skutečný objem stavebních pouzder v roce 2010
SKUTEČNÝ OBJEM SP V ROCE 2010 1600 1400 1200 1000 KS 800
počet SP
600 400 200 0 1
2
3
4
5
6
7
MĚSÍC
Zdroj: autor
24
8
9
10 11 12
Graf 2
Skutečný objem stavebních pouzder v roce 2011
SKUTEČNÝ OBJEM SP V ROCE 2011 1700 1650 1600 1550 KS 1500
počet SP
1450 1400 1350 1300 1
2 MĚSÍC
Zdroj: autor Z uvedených grafů lze vyčíst, že se v letošním měsíci únoru, který má nejmenší počet dnů v roce, vyrobilo nejvyšší množství SP z celého značeného období roku 2010 a 2011. Je to jasný výsledek výše zmiňované expanze společnosti. Stavebních pouzder je několik rozměrů, proto jsou zvoleni 4 reprezentanti stavebních pouzder, po kterých je největší poptávka, a s nimi bude následně počítáno. V následující tabulce (viz Tabulka 1) jsou uvedeny rozměry pouzder a jejich nároků na skladovací plochu. Při výpočtu skladovací plochy pro jednotlivá pouzdra jsou jejich přesné požadavky na úložný prostor vynásobeny koeficientem 1,3 z důvodu reálnějšího pohledu na věc.
Jelikož pouzdra na sobě nejsou dány přímo těsně u sebe, musí
se počítat s většími prostory na uskladnění pro každé SP, než které vychází z přesných rozměrů. Tabulka 1
Rozměry reprezentantů stavebních pouzder
REPREZENTAT STANDARD KOMFORT UNIBOX PARALLEL
PLOCHA [m2] 0,133 0,100 0,167 0,167
ROZMĚRY [cm] 95x14 72x14 77x21 77x21
Zdroj: autor
25
PLOCHA NA SKLADOVÁNÍ [m2] 0,173 0,130 0,217 0,217
Výpočet procentuálního množství zvolených reprezentantů je proveden podílem celkového vůči jednotlivému počtu vyrobených SP. Tento výpočet vychází z údajů od roku 2008 do současnosti. Vyšel tedy procentuální výskyt daných druhů pouzder, ze kterými bude nadále počítáno: STANDARD 89,1 % KOMFORT
7,5 %
UNIBOX
1,7 %
PARALLEL 1,7 % Jelikož je znám počet vyrobených ks za leden a únor 2011, byl tento počet vydělen počtem prac. dnů v těchto dvou měsících a následně byla vypočítána průměrná denní výroba.
Z DEN
ZM T Pr ac
Z pojist
[ks]
ZDEN denní uskladňované množství [ks/den], ZM
měsíční uskladňované množství [ks/měs],
TPrac
počet pracovních dní v měsíci [dny],
Zpojist pojistná zásoba [ks].
Z DEN
3102 41
155
231
pojistnou zásobu tvoří dvojnásobek denní produkce: 76 · 2 = 152, s tím, že společnost uvedla stav 155 ks SP jako současnou pojistnou zásobu. Tudíž výsledkem je 231 ks SP na uskladnění denně. Z tohoto denního počtu SP je procentuelně vypočteno, kolik je jednotlivých reprezentantů a tím pádem, jakou zabírají plochu (viz Tabulka 2):
26
Tabulka 2
Výpočet plochy na skladování stavebních pouzder VÝSKYT [%] 89,1 7,5 1,7 1,7 100
STD KOM UNI PAR CELKEM
PLOCHA NA SKLADOVÁNÍ [m2] 35,6 2,21 0,87 0,87 39,6
MNOŽSTVÍ [ks] 206 17 4 4 231
Zdroj: autor Průměrné množství vyrobených stavebních pouzder je 231 ks/denně, a zabírají skladovací plochu o rozměru 39,6 m2. Stavební pouzdra jsou uložena opřená o obvodovou zeď. S tím že skladová plocha pro uskladnění pouzder je 185,6 m2, manipulační a expediční prostor je 40,3 m2 a dopravní ulička o šířce 2,6 m2.
3.2 Analýza plánovaného stavu Společnost J.A.P. zaznamenává expanzi objednávek a tím pádem celkového objemu výroby a předpokládá nárůst až na požadavek uskladnění 2 500 ks stavebních pouzder měsíčně. Z tohoto důvodu jsou zde vypočítány nároky plánovaného množství pouzder na skladový prostor pro uvedené množství. Jestliže je určený počet ks v měsíci, opět se stejným způsobem jako v předchozí kapitole vypočítá požadované množství denního uskladnění SP.
Z DEN
ZM T Pr ac
Z pojist
[ks]
ZDEN denní uskladňované množství [ks/den], ZM
měsíční uskladňované množství [ks/měs],
TPrac
počet pracovních dní v měsíci [dny],
Zpojist pojistná zásoba [ks].
27
Z
2500 DEN
21
240
360
Tudíž výsledkem je 360 ks SP na uskladnění denně. Z tohoto denního počtu SP je opět procentuelně vypočteno, kolik je jednotlivých pouzder a jejich nároky na skladovací plochu (viz Tabulka 3):
Tabulka 3 STD KOM UNI PAR CELKEM
Výpočet plochy na skladování stavebních pouzder VÝSKYT [%] 89,1 7,5 1,7 1,7 100
MNOŽSTVÍ [ks] 321 27 6 6 360
PLOCHA NA SKLADOVÁNÍ [m2] 55,5 3,5 1,3 1,3 61,7
Zdroj: autor Průměrné požadované množství uskladnění stavebních pouzder je 360 ks denně a jejich celková skladovací plocha je 61,7 m2.
28
4 NÁVRH NA RACIONALIZAČNÍCH OPATŘENÍ Na základě analýzy současného a následně plánovaného stavu množství stavebních pouzder, která musejí byt uskladněna, budou navržena variantní řešení racionalizace skladového prostoru. Jelikož se jedná o návrh pro nové skladovací prostory, nevychází se z údajů současného stavu. Vzhledem na výsledky analýzy jako i možnosti a potřeby podniku jsou navrhnuty dvě alternativní řešení: I. Varianta – Skladování bez zařízení II. Varianta – Skladování v zařízení Pro výpočty manipulačních a dopravních uliček jsou aplikovány rozměry vysokozdvižného vozíku, který má nízké nároky na manipulační a dopravní prostor spolu s vhodnou nosností a výškou zdvihu.
Jedná se o tříkolový elektrický
vysokozdvižný vozík Toyota (viz Obrázek 3), jehož max. nosnost je 1 500 kg a zdvih do výše 3 300 mm. Rozměrové náčrty navrhovaného vozíku a nákres práce čelního vys. vozíku jsou uvedeny níže (viz Obrázek 4, Obrázek 5) Obrázek 3
Čelní tříkolový elektrický vysokozdvižný vozík Toyota Traigo
Zdroj: www.toyota-forklifts.cz
29
Obrázek 4
Rozměrové náčrty navrhovaného vysokozdvižného vozíku
Zdroj: www.toyota-forklifts.cz
Obrázek 5
Nákres práce čelního vysokozdvižného vozíku
Zdroj: materiály doc. Ing. Vladimíra Klapity PhD.
30
4.1 Skladování bez zařízení Při této I. variantě řešení se jedná o uskladnění plánovaného počtu stavebních pouzder na volné ploše, bez jakéhokoliv zařízení na skladování, opět pouze opřené o obvodní zdi. Avšak již s určitým systémem uložení stavebních pouzder, spolu s přesným určením velikosti manipulačních a dopravních uliček, a příjmové a expediční plochy. Šířku manipulační uličky pro vypočítám ze vzorce:
Šmu = l + x + 2 · B
[mm]
l
délka vozíku [mm],
x
délka palety [mm] přesahující délku vidlice,
B
bezpečnostní vůle B = cca [200 mm].
Šmu = 2 580 + 2 · 200 = 2 980 mm Z výpočtu vyšlo, že šířka manipulačních uliček bude 3 000 mm.
Pokračuje výpočet pro: - šířku dopravní uličky Šdu při jednosměrné jízdě.
Šdu = Šb + 2 · B Šb
[mm]
šířka dopravního vozíku nebo přemísťovaného břemene [mm].
Šdu = 2 100 + 2 · 200 = 2 500 mm Z výpočtu vyplývá, že dopravní ulička bude o šířce 2 500 mm.
31
Skladovací prostor a uskladnění výrobků Provozní plocha skladu SPROV
se vypočítá jako součet dílčích ploch podle
vzorce:
[m2 ]
S PROV = Ss + Sp + Sv + Sd Ss
skladovací (polohovací) plocha,
Sp
plocha na příjem zboží,
Sv
plocha na výdej (expedici) zboží
Sd
plocha manipulačních a dopravních uliček.
S PROV = 36(1 · 2) + 8 + 8 + 34(3 · 4) + 2,5 · 71 = 673,5 m2 Ve skladu bude rozmístěno celkem 36 bloků stavebních pouzder po 10 ks SP, tudíž 18 bloků na každé straně opřených o zeď. Každý jeden blok má rozměry 1 000 x 2000 mm. Šířka manipulační uličky mezi jednotlivými bloky bude podle výše uvedených výpočtů 3 000 mm a šířka dopravní uličky 2 500 mm. Pro manipulaci ve skladě se opět počítá s čelním tříkolovým vysokozdvižným vozíkem. Ve skladě budou i příjmové a výdajové prostory o rozměrech 2 x 4 m, které se budou nacházet naproti sobě za vstupními dveřmi do skladu a dále bude následovat uskladnění produktů. U této varianty řešení bude mít nový sklad celkovou provozní plochu 674 m2 s přesnými rozměry 71 x 10,5 m. Na nákresu (viz Obrázek 6) je uvedena pouze část skladu, proto je vyznačená dopravní ulička pouze 1,25 m. Jedná se o náčrt poloviny šířky skladu a jedné dvanáctiny délky provozní plochy skladu. Potom následuje ještě výdajová a příjmová plocha, které se nacházejí za vstupním dveřmi na začátku skladu. Každá je na jedné straně skladu, a má velikost 2 x 4 m.
32
Obrázek 6
Návrh části skladu I. Varianty – skladování bez zařízení
Zdroj: Autor
33
4.2 Skladování v zařízení U II. variantního řešení je k uskladnění využito konzolových regálů, a to z důvodu specifických rozměrů stavebních pouzder. S takto uskladněnými stavební pouzdry bude snadná manipulace, uložení i výdej. Tento způsob skladování je také velmi přehledný. Přesněji se jedná o oboustranný (viz Obrázek 7) a jednostranný (viz Obrázek 8) konzolový regál. Obrázek 7
Oboustranný konzolový regál
Zdroj: www. regály24.cz
Obrázek 8
Jednostranný konzolový regál
Zdroj: www. regály24.cz Použité konzolové regály se skládají ze 3 stojnic a na nich připevněných 11 konzol s výškovým rozestupem 300 mm. Oboustranný regál má rozměry 3300 x 2000 x 2100 mm a jednostranný to stejné, avšak s poloviční šířkou, tudíž 3300 x 1000 x 2100 mm. Z toho vyplývá, že jeden oboustranný konzolový regál uloží 22 ks stavebních pouzder a jeden jednostranný regál 11 ks pouzder.
34
Výpočet objemu SP v navržených konzolových regálech:
16 · 22 + 2 · 11 = 374 ks - požadované množství je 360 ks.
[m2 ]
S PROV = Ss + Sp + Sv + Sd Ss
skladovací (polohovací) plocha,
Sp
plocha na příjem zboží,
Sv
plocha na výdej (expedici) zboží,
Sd
plocha manipulačních a dopravních uliček.
S PROV = 16(2 · 2,1) + 2(1 · 2,1) + 8 + 8 + 9(3 · 4) + 2,5 · 46 = 310,4 m2 Skladovací prostor a uskladnění výrobků Bude se jednat o uskladnění v 16 oboustranných konzolových regálech a 2 jednostranných, tudíž na každé straně bude 8 oboustranných a 1 jednostranný regál. Oboustranné konzolové regály budou rozmístěny po celé ploše skladu a jediné dva jednostranné regály budou umístěny na konci skladu. A to z důvodu, jelikož použití pouze oboustranných regálů by znamenalo zbytečné nároky na manipulační uličku při zdi na konci skladu. Manipulace bude opět provedena již výše zmíněným el. čelním vysokozdvižným vozíkem. Manipulační ulička mezi jednotlivými regály bude opět o šířce 3 000 mm. Uprostřed skladu vede dopravní ulička o šířce 2 500 mm. Při této variantě se bude jednat o provozní plochu 311 m2 s rozměry 46 x 10,5 m. Budou se zde nacházet příjmové a výdajové prostory, každé o rozměrech 2 x 4 m, které budou naproti sobě za vstupními dveřmi do skladu. Na nákresu níže (viz Obrázek 9) je opět část skladu, s poloviční šířkou dopravní uličky, proto 1,25 m. Jedná se o náčrt poloviny šířky skladu a jedné třetiny délky provozní plochy skladu. Následuje výdajová čí příjmová plocha, každá na jedné straně, o velikosti 2 x 4 m.
35
Obrázek 9
Návrh části skladu II. Varianty – skladování v zařízení
Zdroj: Autor
36
5 VYHODNOCENÍ NÁVRHŮ V předchozí kapitole byla navržena dvě variantní řešení, jak pro styly uskladnění produktů, tak prostorového využití skladovacích prostor. Jedná se o situaci, kdy se společnosti J.A.P. zvyšuje poptávka po jejich výrobcích, čehož jsou důsledkem větší prostorové nároky pro uskladnění. Uvedená variantní řešení se týkají nových prostor skladu, které chce společnost vybudovat a které dovedou plně pokrývat plánované množství vyrobených produktů. K manipulaci s produkty je v návrzích použit čelní tříkolový elektrický vysokozdvižný vozík, jehož pořízení je zahrnuto do prostředků racionalizace. Tento vysokozdvižný vozík má velmi malé rozměry a umožňuje ukládání zboží ve skladovacích systémech s úzkými manipulačními uličkami. V důsledku toho dochází ke značně menším nárokům na provozní plochu skladu.
5.1 Vyhodnocení I. varianty V tomto variantním řešení se jedná o skladování bez skladovacího zařízení. Jedná se o uskladnění na volné ploše, kde jsou stavební pouzdra uložena opřením o obvodní zdi skladu. Tato varianta má velkou výhodu z pohledu nákladů, jelikož neobsahuje žádná skladovací zařízení, a tudíž jsou investiční náklady na pořízení minimální. Taktéž se jedná o podobný systém uskladnění, který je ve skladu nyní, avšak je lépe uspořádaný. Nicméně z pohledu prostorového, se jedná o řešení, které má vysoké nároky na skladovací plochu a i samotný způsob skladovaní se muže stát trochu nepřehledným z důvodu uskladnění na volné ploše bez bližšího označení.
5.2 Vyhodnocení II. varianty Ve druhé variantě řešení racionalizačního opatření se jedná o uskladnění produktů do konzolových regálů, kde budou výrobky přehledně uskladněny a snadno přístupné pro manipulační operace. Nicméně ukládání jednotlivých pouzder do regálu může být poněkud zdlouhavé. Samozřejmě je zde možné použití dvou vysokozdvižných vozíku, s tím však, že při provozu musí být vždy jeden v man. uličce a druhý v dopravní. Jelikož se jedná o uskladnění zboží pouze do regálového zařízení, investiční
37
náklady na pořízení mohou být finančně vysoké. Avšak v důsledku uskladnění výrobků do regálů, se sníží požadavky na skladovací prostor.
Tabulka 4
Porovnání navrhovaných řešení
Varianty řešení
Výhody
Nevýhody
I. – bez zařízení
Levné, časově nenáročné
Prostorově náročné, bez
na ukládání.
systému ukládání – nepřehledné.
II – se zařízením
Přehledné, dobře
Fin. nákladné, delší čas
manipulovatelné,
pro uložení do regálů.
prostorově nenáročné. Zdroj: Autor
Po porovnání a zhodnocení obou variant řešení, společnosti doporučuji řešení skladové situace variantou č. 2, tedy uskladnění se zařízením. Jedná se podle mého názoru celkově o lepší systém jednak z pohledu přehledného uložení produktů, tak z pohledu prostorových nároků na skladovací plochu. Ovšem záleží pouze na podniku, který způsob je pro ně přijatelnější. Obě tyto varianty jsou aplikovatelné do praktického využití při splnění jistých kritérií.
V případě situace sezónního zvýšení objemu poptávky, a v tom důsledku opětovnému navýšení množství stavebních pouzder k uskladnění, ke kterému dochází dvakrát ročně po dobu jednoho až dvou měsíců se nabízí několik řešení. Jedno z řešení je výstavba větších skladovacích prostor, která by počítala s těmito zásobami. Ale část skladu by byla po většinu roku nevyužita. Dále je možný pronájem skladu, což by nejspíš bylo finančně nákladné.
38
Mé doporučení společnosti je pronájem nebo pořízení skladovacího kontejneru (viz Obrázek 10). Jedná se o nejefektivnější řešení toho problému. Uskladnění bude na pozemku společnosti, a využít se může pouze když bude potřebný.
Obrázek 10 Skladovací kontejner
Zdroj: www.zasobniky.com
39
Závěr Tato bakalářská práce navrhuje dvě varianty řešení skladovacích prostor společnosti J.A.P. s.r.o., spolu s návrhem vnitřního uspořádání skladu a systémem uskladnění. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce charakterizuje úlohu skladování a jeho funkci v logistickém řetězci. Uvádí jednotlivé funkce skladů, jejich klasifikaci. Dále jsou popsány systémy skladování a mechanizační prostředky a zařízení na skladování. V praktické části je představena společnost J.A.P. s.r.o. Postupně je provedena analýza současného a plánovaného stavu skladového hospodářství podniku, konkrétně množství nynějšího skladovaného zboží a plánovaného počtu zboží, spolu s jejich nároky na skladovací prostory. Na základě vycházejících hodnot jsou navrženy dvě různé varianty řešení v návrhové části práce. Jsou zde provedeny výpočty pro stanovení jednotlivých skladovacích ploch a následné řešení z vycházejících hodnot. Následují návrhy nových skladovacích prostor, vnitřní rozvržení jednotlivých ploch a určení způsobu skladování. Na závěr je provedeno vyhodnocení předložených variant, kde jsou popsány výhody a nevýhody jednotlivých systémů a další způsoby racionalizace. Cílem této práce bylo na základě provedené analýzy navrhnout racionalizační opatření týkající se zejména řešení skladových prostor. Uvedením návrhů dvou variant řešení skladových prostor a jejich vnitřního rozložení, spolu s návrhem způsobů uskladnění, bylo cíle práce dosaženo.
40
Seznam použité literatury [1] DRAHOTSKÝ, IVO ; ŘEZNÍČEK, BOHUMIL. LOGISTIKA : procesy a jejich řízení. 1 vyd. Brno : Computer Press, 2003. 334 s. ISBN 80-7226-521-0 [2] GROS, Ivan. LOGISTIKA . 1 vyd. Praha : Vydavatelství VŠCHT, 1996. 228 s. ISBN 80-7080-262-6. [3] HAJNA, Petr. Základy logistiky. Výukový materiál. VŠLG, Přerov. [4] SIXTA, Josef; MAČÁT, Václav. LOGISTIKA : teorie a praxe. 1 vyd. Brno : Computer Press, 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3. [5] VOLESKÝ, Karel. Skladování., 2007. 179 s. Výukový materiál. VŠLG, Přerov.
Seznam zkratek KOM Komfort SP
Stavební pouzdro
STD
Standard
s.r.o. Společnost s ručením omezeným UNI
Unibox
PAR
Parallel
Seznam obrázků Obrázek 1
Regálový zakladač .................................................................................. 15
Obrázek 2
Stavební pouzdro .................................................................................... 23
Obrázek 3
Čelní tříkolový elektrický vysokozdvižný vozík Toyota Traigo ............ 29
Obrázek 4
Rozměrové náčrty navrhovaného vysokozdvižného vozíku .................. 30
Obrázek 5
Nákres práce čelního vysokozdvižného vozíku ...................................... 30
Obrázek 6
Návrh části skladu I. Varianty – skladování bez zařízení ....................... 33
Obrázek 7
Oboustranný konzolový regál ................................................................. 34
Obrázek 8
Jednostranný konzolový regál ................................................................ 34
Obrázek 9
Návrh části skladu II. Varianty – skladování v zařízení ......................... 36
Obrázek 10
Skladovací kontejner............................................................................... 39
Seznam tabulek Tabulka 1
Rozměry reprezentantů stavebních pouzder ........................................... 25
Tabulka 2
Výpočet plochy na skladování stavebních pouzder ................................ 27
Tabulka 3
Výpočet plochy na skladování stavebních pouzder ................................ 28
Tabulka 4
Porovnání navrhovaných řešení .............................................................. 38
Seznam grafů Graf 1
Skutečný objem stavebních pouzder v roce 2010………………………24
Graf 2
Skutečný objem stavebních pouzder v roce 2011………………………25
Autor (vypracoval) Název BP
Romana Müllerová Racionalizace skladového hospodářství ve společnosti J.A.P. spol. s.r.o.
Studijní obor
Dopravní logistika
Rok obhajoby BP
2011
Počet stran
35
Počet příloh
0
Vedoucí BP
doc. Ing. Vladimír Klapita, PhD.
Oponent BP
doc. Ing. Zdeněk Čujan, CSc. Tato bakalářské práce na téma „Racionalizace skladového hospodářství ve společnosti J.A.P. spol. s.r.o.“ se zabývá analýzou současného a plánovaného množství zásob a jejich nároků na skladovací plochu. V teoretické části práce charakterizuje úlohu skladování a jeho funkci v logistickém řetězci. Uvádí jednotlivé funkce skladů, jejich klasifikaci. Dále jsou popsány systémy skladování a mechanizační prostředky a zařízení na skladování. V praktické části je provedena analýza současného množství
Anotace
skladovaného zboží a plánovaného počtu zboží, spolu s jejich nároky na skladovací prostory. Na základě vycházejících hodnot jsou navrženy dvě různé varianty řešení. Jsou zde provedeny výpočty pro stanovení jednotlivých skladovacích ploch a následné řešení z vycházejících hodnot. Následují návrhy nových skladovacích prostor, vnitřní rozvržení jednotlivých ploch a určení způsobu skladování. Na závěr je provedeno vyhodnocení předložených variant, kde popsány výhody a nevýhody jednotlivých systémů a další způsoby racionalizace.
Klíčová slova Místo uložení Signatura
Skladování, sklad, manipulační zařízení, skladovací zařízení, skladové prostory ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově
