Vysoká škola logistiky o. p. s. Diplomová práce. Návrh optimální lokalizace zboží ve skladu

Vysoká škola logistiky o. p. s.

Diplomová práce

Návrh optimální lokalizace zboží ve skladu

Přerov 2011

Bc. Klára Kulíšková

Vysoká škola logistiky o. p. s.

Návrh optimální lokalizace zboží ve skladu (Diplomová práce)

Přerov 2011


Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným použitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

V Přerově, dne 5. května 2011

……………………… podpis

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé diplomové práce, panu Ing. Pavlu Vinklárkovi, za odbornou pomoc při vypracovávání této práce a především za čas, který mi věnoval.

Resumé Diplomová práce se zabývá skladováním a to jak v teoretické, tak i v praktické části. V teoretické části se pojednává především o funkcích skladů v dodavatelském systému, metodách lokalizace zboží ve skladu a analýzách zásob. Praktická část je zaměřena zejména na společnost EMOS spol. s r. o., a to hlavně na její analýzu ABC položek a návrh systému lokalizace položek ve skladu. Na základě mnou zjištěných skutečností, práce obsahuje návrh systému lokalizace položek ve společnosti a zhodnocení tohoto návrhu.

Abstract The thesis deals with storage in both, theoretical and practical parts. The theoretical part deals primarily with the functions of warehouses in the supply system, methods of locating goods in the warehouse and inventory analysis. The practical part is mainly focused on the company EMOS Ltd., especially on an ABC analysis of the items in storage, system design and location of items in stock. Based on my findings, the thesis includes a proposal for a system of locating items in the company and an evaluation of this proposal.

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................................... 10 1

2

FUNKCE SKLADU V DODAVATELSKÉM SYSTÉMU ......................................................... 12

1.1

Druhy skladů................................................................................................... 13

1.2

Základní funkce skladu ................................................................................... 19

1.3

Změna funkce skladu ...................................................................................... 20

1.4

Základní funkce skladování ............................................................................ 21

1.5

Trendy ve skladování...................................................................................... 24

1.6

Udržování zásob ............................................................................................. 24

METODY LOKALIZACE ZBOŽÍ VE SKLADU A ANALÝZA ZÁSOB ............................... 31

2.1 2.1.1

Metoda pevného ukládání....................................................................... 31

2.1.2

Metoda záměnného ukládání .................................................................. 31

2.1.3

Metoda skladových zón .......................................................................... 32

2.1.4

Metoda tzv. dynamických zón ................................................................ 32

2.1.5

Metoda přípravného vyskladňování........................................................ 33

2.1.6

Metoda předvídajícího uskladňování...................................................... 33

2.1.7

Skladování .............................................................................................. 34

2.1.8

Nejběžnější chyby při skladování ........................................................... 34

2.1.9

Současné trendy ve skladovém hospodářství.......................................... 35

2.1.10

Teorie řízení zásob.................................................................................. 37

2.2

3

Metody lokalizace zboží ve skladu ................................................................. 31

Analýza zásob ................................................................................................. 39

2.2.1

ABC analýza ........................................................................................... 39

2.2.2

Prognózování .......................................................................................... 43

2.2.3

Systémy vyřizování objednávek a doplňování zásob ............................. 44

ANALÝZA ABC POLOŽEK VE SKLADU FIRMY EMOS SPOL. S R. O. ........................... 46

3.1

Představení společnosti EMOS spol. s r. o. .................................................... 46

3.1.1

Profil společnosti, nabídka produktů ...................................................... 46

3.1.2

Logistické centrum ................................................................................. 47

3.2

Rozčlenění skladu v logistickém centru EMOS spol. s r. o............................ 48

3.3

Vychystávání, kontrola a expedice zboží ve společnosti EMOS spol. s r. o. . 49

3.4

Převozy zboží ve skladu společnosti EMOS spol. s r. o................................. 51

3.5

Metody lokalizace zboží a ABC analýza ve skladu společnosti

EMOS spol. s r. o........................................................................................................ 53 4

5

NÁVRH SYSTÉMU LOKALIZACE POLOŽEK VE SKLADU .............................................. 55

4.1

Úprava ABC analýzy ve společnosti EMOS spol. s r. o................................. 55

4.2

Návrh použití terminálů .................................................................................. 56

ZHODNOCENÍ NÁVRHU............................................................................................................ 58

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................... 60 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................. 61 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 62 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 63 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................................. 64 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 65 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 66

Úvod Česká republika je svou geografickou polohou předurčena stát se významným partnerem pro všechny společnosti, distribuující zboží v rámci celého kontinentu. Tento předpoklad se naplňuje, sklady a skladové hospodářství se stávají jedním z nejdůležitějších odvětví v rámci poskytovaných služeb v ČR. Skladování tvoří důležitý spojovací článek mezi výrobcem a zákazníkem. Z relativně málo významné složky logistického systému podniku se s postupem doby stala jedna z jeho nejdůležitějších součástí. Skladování má významný podíl na zajišťování potřebné úrovně zákaznického servisu při co možná nejnižších celkových nákladech.

Sklad a distribuční centrum není totéž, proto je důležité dělat mezi těmito pojmy rozdíly. Existuje několik druhů skladů, které je možné dělit podle celé řady různých kritérií. Máme tři základní funkce skladů, jejichž základním úkolem je ekonomické sladění rozdílné dimenzovaných toků.

Hlavní oblasti použití skladů jsou v rámci

systému zásobování a držení zásob a v systému distribuce. Změna funkce skladů se odvíjí od skutečnosti, že sklad měl původně funkci dlouhodobého vyrovnávacího zásobníku, ale v dnešní době se stále více žádají rychlé krátkodobé vyrovnávací sklady a také od neustále se měnících trendů ve skladování. Nejvýznamnějším trendem dnešní doby se stala skutečnost, že zákazník zboží objednává po menším množství v mnohem kratších intervalech.

Metody lokalizace zboží ve skladu můžeme rozčlenit na metodu pevného ukládání, metodu záměnného ukládání, metodu skladových zón, metodu tzv. dynamických zón, metodu přípravného vyskladňování a metodu předvídajícího uskladňování. Všechny tyto metody jsou bezpochyby důležité, tím nejdůležitějším je správná volba metody obsazování skladových míst pro uskladnění a následný výběr položek. Při skladování i vychystávání zboží je nezbytné se vyvarovat chybám, proto je důležité, aby se management pokoušel odstranit všechny neefektivity a potenciální příčiny chyb, které se v různých četnostech v daných časových úsecích opakovaně či nahodile vyskytují.

Posledním trendem v logistických centrech je lokalizace zboží pomocí on-line terminálů, které k odstranění chyb značně přispívají. Skladování se řídí teorií zásob. Zásoby můžeme analyzovat např. pomocí ABC analýzy nebo prognózováním. 10

Cílem této diplomové práce je analýza zboží ve skladu společnosti EMOS spol. s r. o. pomocí ABC analýzy a navrhnout systém lokalizace položek ve skladu tak, aby bylo možné ve skladu uskladnit veškeré nové položky, které by se měly v průběhu roku 2011 zařadit do sortimentu společnosti Emos spol. s r. o. Dílčím cílem diplomové práce je navrhnutí zefektivnění vychystávacího procesu formou změny interních logistických procesů, případně hardwarového dovybavení skladu.

Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Obsahem první části jsou teoretická východiska zkoumané problematiky. K vypracování této části byla použita dostupná odborná literatura a odborné časopisy, které uvádím v poznámkách pod čarou a v seznamu použité literatury. Praktická část práce zahrnuje představení společnosti a rozbor skladového hospodářství ve skladu společnosti Emos spol. s r. o. Na rozbor skladu společnosti navazuje návrh systému lokalizace položek ve skladu včetně možnosti zefektivnění procesu výdeje a kontroly položek skladu.

Na závěr dojde k zhodnocení naplnění cílů diplomové práce.

11

1

Funkce skladu v dodavatelském systému

Sklad nebo skladiště jsou prostory určené pro skladování nějakého materiálu (surovin, výrobků, zboží, domácích či kancelářských potřeb, jednotlivých technických součástí apod.), ve smyslu jejich trvalého uchovávání v nezměněném stavu.1

Sklad je objekt, případně prostor určená na krátkodobém nebo dlouhodobém skladování materiálů, vybavená skladovací technikou a zařízením.2

Skladování je promyšleně organizovaná činnost, zaměřená na bezpečné uskladňování zboží při zachování jeho původní kvality, kvantity, jako i ostatních parametrů.3

Skladování můžeme definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů v místech jejich vzniku, mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby, a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Někdy se namísto termínu „sklad“ používá termín „distribuční centrum“, ale tyto dva pojmy nejsou zcela totožné. Sklad je obecnější pojem.4

Ve skladech se skladují všechny typy produktů, kdežto v distribučních centrech se udržují minimální zásoby, a to převážně těch výrobků, po kterých je vysoká poptávka. Ve skladech probíhá manipulace s většinou produktů ve čtyřech cyklech (přejímka, uskladnění, expedice a nakládka), v distribučních centrech většinou pouze ve dvou (přejímka a expedice). Sklady poskytují minimum činností, které přidávají výrobku hodnotu, zatímco distribuční centra poskytují relativně velký podíl na přidané hodnotě – včetně případné finální montáže. Ve skladech převládá dávkové shromažďování dat, distribuční centra shromažďují data v reálném čase. Zatímco sklady se zaměřují na 1

URL: http://www.google.cz/search?sourceid=chrome&ie=UTF-

8&q=sklad#hl=cs&q=Sklad&tbs=dfn:1&tbo=u&sa=X&ei=rki_TebaIc6VOszH5dAF&ved=0CBgQkQ4& bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=73a347ccb2c0bfa7 [2. 5. 2011] 2

Voleský, K. – Klapita, V. Skladování. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2007, str. 2. 1

3


4

Lambert, D. – Ellram, L. – Stock, J. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování,

balení zboží. Praha: Computer Press, 2000, str. 266

12

provozních nákladů při současném plnění dodávkových potřeb, distribuční centra se zaměřují na maximalizaci zisku díky uspokojování požadavků na dodávky zákazníkům.5

Sklady dělíme podle různých kritérií na druhy skladů, typy skladů, příhradové regály a paletové regály.

1.1 Druhy skladů Sklady je možné dělit podle celé řady různých kritérií, např. dělení dle velikosti nebo dělení dle různých typů vybavenosti a dále dělení dle důležitosti skladů, jejichž potřeba vychází z konkrétních požadavků uživatele skladů6

Samotné sklady můžeme rozdělovat podle různých hledisek. Základním kritériem členění je postavení skladu v hodnototvorném procesu. Z tohoto pohledu rozlišujeme sklady vstupní (pořizovací, zásobovací), které jsou určeny k udržování zásob vstupních materiálů, mezisklady, sloužící k předzásobení mezi jednotlivými stupni výrobního procesu, a sklady prodejní (odbytové), určené k vyrovnání časových rozdílů mezi výrobními a prodejními procesy.

Podle počtu možných nositelů potřeb rozlišujeme sklady všeobecné, jež zásobují všechna nákladová střediska v podniku, sklady pohotovostní, které slouží pro zásobování pouze určitých, předem určených nositelů potřeb, a sklady příruční, udržující zásoby pouze pro určité výrobní stupně a pracovní postupy.

Podle stupně centralizace dělíme sklady na centralizované a decentralizované. Dalším kritériem členění skladu je klasifikace podle stanoviště. Vnitřní (interní) sklady jsou prostorově umístěny uvnitř plochy podniku. Naproti tomu vnější (externí) sklady se

5


balení zboží. Praha: Computer Press, 2000, str. 266 6

Sixta, J. – Mačát, V. Logistika-teorie a praxe. Brno: Computer Press, 2005, str. 149

13

budují mimo podnik, a to z důvodu nedostatku místa nebo pro zkrácení vzdáleností mezi podniky a jejich dodavateli či odběrateli.

Sklady mohou být spravovány vlastním podnikem, tehdy hovoříme o skladech vlastních. Je ale také možno využít skladů spravovaných jinými podniky (např. zasílatelem, zákazníkem). V tomto se případě se jedná o sklady cizí.7

7

Lukoszová, X. Nákup a jeho řízení. Brno: Computer Press, 2004, str. 66

14

Obrázek č. 1 Základní dělení jednotlivých druhů skladů8

Vstupní sklady Fáze

Mezisklady

hodnototvorného procesu

Odbytové sklady

Stupeň centralizace

Centralizované sklady Decentralizované sklady Sklady orientované na materiál

Kompletace Sklady orientované na spotřebu Všeobecné sklady Počet možných DRUHY SKLADU

Přípravné sklady

nositelů potřeb

Příruční sklady Ochrana

Skladování v budovách

před povětrností

Nekryté sklady Vnější sklady

Stanoviště Vnitřní sklady

Vlastní sklady Správa skladu Cizí sklady

8


15

Obrázek č. 2 Typové rozdělení skladů9

Zvláštní regály Regály na ploché zboží Regály Příhradové regály TYP SKLADU

Paletové regály Blokové skladování Podlažní skladování Řadové skladování

Obrázek č. 3 Dělení příhradových regálových skladů10

Ploché Stacionární

Zakládací Příruční

PŘÍHRADOVÝ REGÁL

Posuvný

Pohyblivý

Vertikální Oběžný Horizontální

9


10


16

Obrázek č. 4 Dělení paletových regálových skladů11

Plochý Zakládací Stacionární

Najíždějící Průjezdový

PALETOVÝ

Příruční

REGÁL

Posuvný Pohyblivý Oběžný

Z pohledu logistiky je nejdůležitější dělení skladů dle postavení skladu v hodnotovém procesu. Můžeme hovořit o skladech na straně vstupu (zásobovací sklady), tzv. mezisklady, sklady určené k předzásobení mezi různými stupni výrobního procesu (mezisklady s rozpracovanou výrobou) a sklady na výstupu z výrobního podniku (odbytové sklady) vyrovnávající časové rozdíly mezi výrobou a odbytem.12 Pojetí logistického řetězce ve firmě koncipované opět do tradiční obchodní oblasti se od předešlého popisu liší pouze tím, že ve schématu řetězce postrádáme prvek klasické výroby. V praxi je zde vše poněkud složitější. Struktura logistického řetězce velkých, často nadnárodních obchodních řetězců je velmi složitá a členitá. Jeho grafická vizualizace odráží celou distribuční strategii firmy, jejíž optimalizace (tedy správná šířka a hloubka distribučního kanálu) je to, co přináší obchodní firmě konkurenční výhodu. 13 11


12


13

Bazala, J., a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer, 2003, str. 8.2.1

17

Obrázek č. 5 Jednoduché schéma rozložení skladů v hodnotovém procesu výrobního podniku14

Dodavatel

Sklad

Výroba

surovin

Sklad

Distribuční

hotových

sklad

Zákazník

výrobků

Obrázek č. 6 Logistický řetězec obchodní firmy15

Objednávka zboží

Dodavatel

Řízení nákupu

Objednávka

Expedice,

Sklad

Zákazník

spedice

Různé druhy skladů mají různé funkce. Základní funkce skladů je popsána v další kapitole a to tak, že vychází z toho, že funkcí skladů v logistickém systému je přijímat zásoby, uchovávat je, popř. vytvářet jejich užitné hodnoty, vydávat požadované zásoby a provádět potřebné skladové manipulace.16

14


15


16

URL: http://is.muni.cz/th/76049/esf_m/Text_prace.txt/ [17. 4. 2011]

18

1.2 Základní funkce skladu Základním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně dimenzovaných toků. Mezi hlavní funkce skladování patří zejména: -

vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska jejich kvantity nebo ve vztahu k časovému rozložení,17

-

zabezpečovací funkce vyplývající z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a kolísání potřeb na odbytových trzích a časových posunů dodávek na zásobovacích trzích,18

-

kompletační funkce pro tvorbu sortimentu v obchodě nebo pro tvorbu sortimentních druhů podle potřeb individuálních provozů v průmyslových podnicích, protože materiály disponibilní na trhu neodpovídají obvykle konkrétním výrobně technickým požadavkům,19

-

spekulační

funkce

vyplývající

z očekávaných

cenových

zvýšení

na

zásobovacích a odbytových trzích, spekulační funkce vyplývající z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a odbytových trzích,20 -

zušlechťovací funkce zaměřená na jakostní změny uskladněných druhů sortimentu (např. stárnutí, kvašení, zrání, sušení). Hovoří se zde o tzv. produktivních skladech, protože se jedná o skladování spojené s výrobním procesem,21

-

sdružování dodávek více dodavatelů pro další distribuci22

-

snížení celkových nákladů logistiky při udržení úrovně zákaznického servisu23

-

podpora programu just-in-time u dodavatelů nebo zákazníků24

-

uskladnění materiálů, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány (zpětná logistika).25

17


18


19


20


21


22


23


24


25


19

Hlavní oblasti použití skladů jsou v rámci systému zásobování a držení zásob a v systému distribuce. Sklady lze použít pro zabezpečení výrobní činnosti podniku, ke směšování různých výrobků z jednotlivých výrobních zařízení podniku pro dodávku jednomu zákazníkovi. K rozdělování velkých zásilek, k paketování produktů na menší dodávky s cílem uspokojit potřeby velkého počtu zákazníků nebo naopak pro kombinaci či sdružení většího počtu malých zásilek.26

S postupem času a zvýšené poptávky po zboží se mění i funkce skladu tak, aby zboží skladem co nejrychleji protékalo, aby bylo ve skladu místo na nové produkty, ale zároveň tak, aby zboží bylo neustále v zásobě.

1.3 Změna funkce skladu27 Sklad měl původně funkci dlouhodobého vyrovnávacího zásobníku. Pro vysoké zásoby a malý průtok se nabízejí obvyklé výškové regálové sklady. Ve výrobě se však ve stále větší míře žádají rychlé krátkodobé vyrovnávací zásobníky, které usnadňují změny pořadí zakázek čekajících na zpracovací operace nebo přichystávají montážní díly. Také ve vychystávání (ve velkoobchodním skladě) může být účelné nejprve shromažďovat jednotlivé položky zakázek a pak předávat, například do balírny, kompletně všechny položky jedné zakázky. V obou případech může provozní pochody podporovat přídavná třídící funkce. Kombinace skladovací a třídící funkce se požaduje v tzv. konsolidačních centrech, jaká v rostoucí míře provozují logistické podniky v rámci opatřovací logistiky před finální montáží automobilek.

Změny funkce skladu se odvíjí také od neustále se měnících trendů ve skladování. Skladování je nedílnou součástí každého logistického systému. Skladování tvoří důležitý spojovací článek mezi výrobcem a zákazníkem. Z relativně málo významné složky logistického systému podniku se s postupem doby stala jedna z jeho

26


27


20

nejdůležitějších součástí. Skladování má významný podíl na zajišťování potřebné úrovně zákaznického servisu při co možná nejnižších celkových nákladech.

1.4 Základní funkce skladování28 Efektivní řízení oblasti skladování vyžaduje důkladné pochopení funkcí skladování.29 Jde o činnosti mající za úkol přesun zboží (produktů), jejich uskladnění a v neposlední řadě i funkci přenosu informací.

Přesun produktů: →

Příjem zboží – vyložení, vybalení, aktualizace, záznamů, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace.

→

Transfer či ukládaní zboží – přesun produktů do skladu, uskladnění a jné přesuny.

→

Kompletace zboží podle objednávky – přeskupování produktů podle požadavků zákazníka.

→

Překládka zboží (cross-docking) – z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění.

Uskladnění produktů: →

Přechodné uskladnění – uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob.

→

Časově omezené uskladnění – týká se zásob nadměrných (nárazníkové zásoby); důvody jejich držení:

-

sezónní poptávka,

-

kolísavá poptávka,

-

úprava výrobků spekulativní nákupy,

-

zvláštní podmínky obchodu.

28

Sixta, J. – Mačát, V. Logistika-teorie a praxe. Brno: Computer Press, 2005, str. 132 - 133

29



21

Přenos informací:

Přenos informací se týká stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávek, zákazníků, personálu a využití skladových prostor.

Osobní počítače hrají při výměně dat důležitou úlohu. Nejrůznější informační systémy značně urychlují, zefektivňují a zkvalitňují přenos informací potřebných k zajištění všech funkcí skladování. Nepostradatelné je v této oblasti pochopitelné propojení počítačů do sítí. Skladování má významný vliv na zajišťování potřebné úrovně zákaznického servisu při co možná nejnižších celkových nákladech. V současnosti se z málo významné složky logistického systému podniku postupem doby stala jedna z nejdůležitějších součástí zákaznického servisu.

Skladování můžeme definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby, a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů.

22

Obrázek č. 7 Nákladové vazby, které je nutné respektovat v logistickém systému30

Produkt

Cena

Propagace

Marketing

Místo/úroveň zákaznického servisu

Náklady na

Přepravní

udržování

náklady

zásob

Logistika Množstevní

Skladovací

náklady

náklady

Náklady na informační systém a řízení

Ve skladování se objevují stále nové trendy, které musíme neustále sledovat a snažit se jim přizpůsobit.

30


23

1.5 Trendy ve skladování31 Stálé zlepšování dodavatelských služeb zvýhodňuje koncentraci skladování. Spojení zásob z několika skladů s podobným sortimentem umožňuje výrazně snížit celkové zásoby a zvýšit rychlost jejich obratu. Měnící se charakter objednávání (menší objednací množství, častější objednávky) vede k progresivnímu růstu průtoku skladem pro vychystávané zásilky za jednotku času. Při centralizaci skladů dochází k úspoře jak kapitálových nákladů snížením zásob, tak režijních nákladů omezením vedoucího personálu. Vedle eventuálního nárůstu dopravních nákladů však vznikají značně vyšší náklady na manipulaci – pokud nejsou zachyceny či dokonce více než kompenzovány inovačními systémovými koncepcemi.

1.6 Udržování zásob32 Logistický subsystém nákupu (zásobování, opatřování) je často v praxi poznamenán existencí zásob. Zásobami jsou suroviny, materiály, náhradní díly apod., které jsou uloženy skladem.

Úkolem zásobování je zajistit na trhu hmotné i nehmotné výrobní činitele nutné pro činnost podniku. Mezi tyto činitele patří: •

suroviny, materiály, které slouží k zabezpečení výrobních i nevýrobních procesů (např. oleje, mazadla, kancelářské potřeby aj.),

•

energie, voda,

•

nakupované díly a polotovary, které se montují do výrobku (ložiska aj.),

•

stroje a zařízení určené pro výstavbu nebo modernizaci podniku,

•

obchodní zboží, tj. výrobky, které podnik bez dalšího zpracování prodává svým odběratelům,

•

informace.

Ke splnění svých úkolů provádí zásobovací (nákupní) oddělení podniku tyto činnosti: 31


32


24

•

nákupní průzkum potřeb, tedy zjištění, jaké nejvhodnější materiály jsou na trhu, příp. jaké nové materiály dodavatelé připravují,

•

vyhledávání nejvhodnějších dodavatelů – dodavatele hodnotíme podle kvality dodávaných materiálů, uplatňování cen, spolehlivosti dodávek, servisu atd.,

•

objednávání materiálu – uzavírání hospodářských smluv atd.,

•

doprava materiálu od dodavatele do podniku – hledáme vždy nejefektivnější cesty z hlediska snížení dopravních nákladů, příp. z hlediska minimalizace vázanosti kapitálu ve zboží na cestě. V současnosti je snaha používat dodávkový režim JIT, tedy dodávek uskutečňovaných přesně v okamžiku jejich spotřeby v podniku,

•

vstupní kontrola materiálu – kvalita materiálu výrazně ovlivňuje jakost výrobku,

•

skladování materiálu – snaha minimalizovat skladovací plochy, omezit vázanost prostředků v zásobách, optimalizovat velikost zásob, zajistit dostatečné vybavení skladů, využít k evidenci výpočetní techniky atd.,

•

výdej materiálu – musí být ze skladu vydáván s maximální hospodárností.

Hlavní důvody, proč v organizaci spontánně vznikají nebo se záměrně vytvářejí zásoby, jsou tyto: •

rozdíly mezi zdroji (nabídkou) a potřebami (poptávkou) co do času, místa a množství jejich vzniku a použití. Např. suroviny a materiál pro výrobu je vhodné nakupovat ve velkém množství, zatímco jejich spotřeba se děje v malých dávkách,

•

umožnit plynulý a pružný průběh výrobního procesu (zejména když se jedná o nespojitý výrobní cyklus). Jestliže dva na sebe navazující technologické procesy nelze dokonale sladit, pak v důsledku náhodných kolísání v rytmu dochází v čase k určité průměrné výši zásoby, tzv. vyrovnávací zásoby. Pojistná zásoba, na rozdíl od vyrovnávací, vzniká úmyslně jako rozhodnutí čelit náhodným poruchám s určitým požadovaným stupněm spolehlivosti,

•

čelit rozdílům mezi prognózovanou (plánovanou) potřebou a skutečnou spotřebou vytvářením účelné pojistné zásoby,

•

umožnit řádný průběh nebo dokončení technologického procesu (technologická zásoba), např. zrání či uležení výrobku nebo materiálu apod.,

•

umožnit slevu při nákupu ve větším dodacím množství,

25

•

nakoupit suroviny či materiál v době, kdy je jich dostatek na trhu a vyhnout se potížím vzniklým nedostatkem suroviny,

•

zadržet prodeje v období s nízkou poptávkou a umožnit spekulativní zisk z prodeje v pozdějším období vysoké poptávky,

•

tvorba optimální výrobní nebo dopravní dávky atd.

Z existence zásob pramení vázanost finančních prostředků na tyto zásoby, která vede k určité úrovni nákladů podniku. Zejména s ohledem na operativní řízení zásob má význam jejich klasifikace, která má následně vést k individuálním přístupům k řízení v rámci těchto skupin.

Z hlediska klasifikace podle funkčních složek zásob členíme zásoby na: •

zásobu běžnou,

•

zásobu pojistnou,

•

zásobu technickou (technologickou),

•

zásobu sezónní.

Zásoba běžná, někdy nazývaná také obratová, je ta část zásob, která kryje předpokládané potřeby (požadavky na výdej) v období mezi dvěma dodávkami. V průběhu dodacího cyklu její stav kolísá mezi úrovní (hladinou) minimální zásoby (resp. pojistné) a stavem po dodávce, kdy bývá dosažena hladina maximální zásoby.

Pojistná zásoba je ta část zásoby, která kryje odchylky od plánované (průměrné) spotřeby, délky dodávkového cyklu a výše dodávky, pokud přesáhnout hladinu minimálních zásob. V některých výrobních, popř. dílčích výrobních procesech se minimální a pojistná zásoba ztotožňují.

Technickou (technologickou) zásobou rozumíme tu část surovin, materiálu a výrobků, která má krýt potřeby při nezbytných technologických úpravách materiálu, popř. při zajištění standardních jakosti suroviny pro celou výrobní dávku. Tvoří se tedy tam, kde je třeba materiál před výdejem do spotřeby upravit, třídit, sušit atd. Velikost této zásoby je dána především technickými parametry technologického procesu.

26

Sezónní zásobu tvoří takové množství materiálů a výrobků, které umožňuje krýt spotřebu v případě, že: 1. Probíhá rovnoměrně po celý rok, ale zásoba se doplňuje jen v kratším časovém období, tedy sezónně. Příkladem mohou být různé zemědělské produkty. Zásoba se vytváří v období, kdy jsou tyto produkty fyzicky dostupnější a z tohoto důvodu také levnější.

2. Spotřeba je sezónní, ale zásoby je nutno vytvářet postupně během delšího období. V momentě sezónního nástupu spotřeby bývá poptávka velmi vysoká a výrobce by ji bez vytvořené zásoby nebyl schopen uspokojit.

3. Spotřebu je třeba krýt sezónním jednorázovým předzásobením pro pokrytí sezónní spotřeby – tzn. zásobu je nutné vytvořit až bezprostředně před spotřebou.

Do tohoto členění zásob bývá někdy zahrnována také tzv. havarijní zásoba. Ta se vytváří zejména v důležitých provozech pro krytí nejdůležitějších položek zásob.

Z hlediska signalizace trhu zásob a kapacitních propočtů projektování a řízení skladového hospodářství jsou nejdůležitější hodnoty stavu minimálních a maximálních zásob.

Minimální zásoba představuje stav zásoby v okamžiku před novou dodávkou (doplněním zásoby), pokud již byla vyčerpána běžná zásoba. Je dána výší relativně stálé složky zásob nebo jejich součtem (např. zásoby pojistné, technické, havarijní apod.).

Maximální zásoba je nejvyšší stav zásob, této hladiny se dosahuje v okamžiku přijetí nové dodávky, tedy při doplnění zásoby. Pro řízení zásob je důležitým ukazatelem hodnota průměrné , resp. optimální zásoby. Ta se v podmínkách plynulé rovnoměrné spotřeby rovná polovině průměrné dodávky. U nerovnoměrné spotřeby je vhodné využít další vzorec.

27

∅ Zb= Dopt / 2

∅ Zb= Zmax x Zpoj x (Zmin) / 2

nebo

(rovnoměrná zásoba)

(nerovnoměrná spotřeba)

S ohledem na situaci v oblasti využití zásob je členíme na zásoby nepotřebné a nadnormativní. Jde o mimořádné složky, jež se souhrnně označují jako zásoby nevyužité. Těchto zásob se podnik v rámci logistické regulace zásob snaží zbavit, a to prostřednictvím prodeje nebo likvidací.

Nepotřebné zásoby jsou ty, které organizace k plnění svých úkolů nepotřebuje a nemohou zde být využity. Jsou však využitelné v organizacích jiných.

Nadnormativní (nadbytečné) zásoby jsou takové, které organizace pro svou činnost sice potřebuje, ale jejich množství přesahuje rozsah, jenž je přiměřený úkolům a potřebám organizace a je určen limity. Pokud nejsou tyto limity přesně stanoveny, pak je jejich výše určena reálně zpracovatelným množstvím. Obrázek č. 8 Toky v oblasti skladování33

Zásoby surovin

Zásoby ve výrobě

Zásoby hotových výrobků ve výrobním závodě Zásoby hotových

Odpad a vedlejší

výrobků v místě

produkty

dodávek

Odpad a

Zásoby u

Zásoby v

spotřebitele

maloobchodě

Odpad a

Likvidace

vedlejší

odpadu

vedlejší produkty

produkty Přímé logistické toky

33

Nepřímé (zpětné) logistické toky


28

K trendu výrobku na přání zákazníka, kdy z produktů dříve vyráběných na sklad se nyní stávají individualizované produkty, přistupuje ještě snaha snižovat zásoby a průběžné doby. Se stálým růstem rozmanitosti variant kromě toho přistupují činitele vyvolávající vyšší průtok, aniž by s tím byly spojeny vyšší tržby. Strategie JIT34 vyžadují bezchybné vychystávání. Záruka na výrobky, položky s vyznačením trvanlivost nebo šarže a částečně i legislativní ustanovení si vynucují sledování produktů a jejich výchozích materiálů od dodavatelů přes výrobce a obchod až ke konečnému spotřebiteli (tracking and tracing) v nejobsáhlejší formě.

Vyšší průtok, vyšší bezpečnost včetně ochrany proti poškození a krádeži a jednoznačné sledování produktů rovněž zvýhodňují automatizaci logistických procesů. V neposlední řadě může automatizace přirozeně také znamenat odstranění fyzické namáhavé práce.

Nejčastějšími manipulačními prostředky ve skladování jsou: →

Ruční nízkozdvižné vozíky – používají se na manipulaci se zbožím uloženým na paletách nebo plošinách. Vozík se skládá z horního zdvihacího rámu, spodního pevného rámu tvořícího podvozek a pohyblivého tahadla – oje. Zdvih vidlicového rámu je hydraulický, ovládaný kývavým pohybem oje ve vertikální rovině. Spouštění rámu se ovládá nožní pákou. Nosnost těchto vozíků bývá až 2000 kg a výška zdvihu do 500 mm.35

→

Jednokolové a dvojkolové ruční vozíky – jsou to lehké dopravní vozíky, kterých pojezd se skládá z jednoho nebo dvou koles, a které jsou převážně vybavené držadly. Nejpoužívanější jsou dvojkolové ruční vozíky tzv. rudly36

34

Just in Time - způsob uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě nebo hotového výrobku

v distribučním řetězci v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodáváním „právě včas“ podle potřeb odběratele. 35


36


29

→

Vysokozdvižné vozíky – jsou to motorové vozíky s vysokým zdvihem vidlice, resp. jiného pracovního přídavného zařízení (tj. minimálně 1200 mm). Určené jsou na zdvihání, stohování, ložné operace a přemísťování břemen na kratší vzdálenosti. Vysokozdvižné vozíky tvoří nejrozšířenější skupinu motorových vozíků, a proto se vyrábějí ve více konstrukčních vyhotoveních (čelní vysokozdvižný vozík, boční vysokozdvižný vozík, obkročný vysokozdvižný vozík aj.)37

Obrázek č. 9 Vysokozdvižný vozík

37


30

2 Metody lokalizace zboží ve skladu a analýza zásob 2.1 Metody lokalizace zboží ve skladu Existuje několik metod ukládání zboží ve skladu. Důležitým hlediskem je bezpochyby volba ukládacích míst pro uskladnění a výběr položek při vyskladňování prostřednictvím systému správy skladu. Existuje několik metod, níže jsou uvedeny jejich výhody a nevýhody.38

2.1.1

Metoda pevného ukládání39

Při čistém pevném ukládání se každé skladové položce přidělují vlastní ukládací místa, rezervovaná výhradně pro ni. Má to výhodu rychlého vyhledání položky pracovníkem, která se ovšem neuplatní v automatizovaných skladech. Nevýhodou je neefektivní využívání skladové kapacity, protože do přidělených ukládacích míst se musí vejít maximální možná zásoba každé položky.

2.1.2

Metoda záměnného ukládání40

Tento problém řeší záměnné ukládání. Každou položku lze uskladnit do libovolného ukládacího místa (při respektování určitých omezení, například velikosti, hmotnosti či potřeby chlazení položky). Protože se zásoba všech položek zpravidla nedoplňuje současně, pro maximální celkovou zásobu ve skladu postačí menší kapacita než při pevném ukládání. Menší sklad snižuje také průměrnou délku pohybů mezi ukládacím místem a předávacím bodem.

Nevýhodou se ukazuje, že tato metoda nedbá to, že některé položky jsou požadovány častěji než jiné. Existuje nebezpečí, že zřídka požadovaná položka dostane ukládací místo blízko předávacího bodu a dlouho je blokuje. Položky s častým pohybem se pak musí uskladnit do méně výhodných ukládacích míst.

38


39


40


31

2.1.3

Metoda skladových zón41

Tento problém řeší klasifikace položek podle průměrné četnosti odběru a tvorba zón. Uskladňuje se do předem určených skladových zón – položky s nízkou četností odběru do zóny s dlouhými manipulačními časy, položky s vysokou četností odběru do zóny v blízkosti předávacího bodu. Položky v jedné zóně se ukládají záměnným způsobem. Průměrná délka pohybů ve skladě se značně sníží. Potřebná celková skladová kapacita je ovšem oproti čistému záměnnému ukládání vyšší, protože se musí dimenzovat pro špičkovou zásobu položek v každé zóně.

2.1.4

Metoda tzv. dynamických zón42

Tento problém řeší dynamické rozvrhování zón. Strategie velikosti objednávek a strategie řízení zásob se totiž během času mění. Položky mohou krátkodobě nebo střednědobě vyhovovat klasifikačním kritériím pro jinou zónu, nadto existují nové a zrušené položky.

Příslušnost položek k zónám a hranice zón se periodicky přizpůsobují aktuální situaci a rámcovým podmínkám. Tím lze snížit potřebu skladové kapacity; rezerva platí vždy jen pro jedno plánovací období. Dynamickou klasifikací položek a dynamickým rozvrhováním zón se sníží i průměrná délka pohybů.

Nevýhodou této metody je, že individuální chování položky se může odchýlit od průměru. Stává se tak, že první položky z další zóny budou požadovány dříve než poslední položky z předchozí zóny. Pak by bylo výhodnější takové položky uskladňovat do míst předchozí zóny, protože jejich konkrétní doba pobytu ve skladu je menší, a proto může být dané ukládací místo využito v určitém období vícekrát.

41


42


32

2.1.5

Metoda přípravného vyskladňování43

Nevýhodou předcházející metody řeší tzv. přípravné vyskladňování a v omezené míře také vychystávací sklad. Zde se prostoje manipulačních zařízení využívají k přípravě vyskladňovacích operací, které brzy přijdou na řadu: požadované položky se přeskladní do blízkosti předávacího bodu. Pak mohou být první příkazy provedeny rychle kvůli krátké dráze. Předpokládá to ovšem existenci prostojových časů pro manipulační zařízení. Celková pracnost manipulace se zvyšuje přídavnými přeskladněními. Nadto se mohou optimalizovat pouze ty příkazy, které přijdou brzy na řadu.

2.1.6

Metoda předvídajícího uskladňování44

Tato metoda také vznikla řešením nevýhody předcházející metody (přípravného vyskladňování). Pro položku se již při jejím uskladňování určí očekávaný okamžik vyskladnění, a to se zřetelem na již uskladněné položky. Této položce se přidělí nejlepší z volných ukládacích míst, jestliže během odhadnuté doby jejího pobytu ve skladu se neočekává uskladnění jiné položky, která bude vyskladněna dříve. Jinak se vezme v úvahu další nejlepší místo.

Cílem je minimalizovat počet skladových operací pro nejvýhodnější ukládací místa. Čím kratší je očekávaná doba pobytu položky ve skladu, tím „lepší“ místo se jí přidělí. K tomu jsou zapotřebí patřičné prognostické údaje a informace o plánovaných dodávkách a objednávkách. Jde o výhledovou metodu.

Ve středním podniku nemusí existovat optimální skladová organizace, protože mnohdy jsou požadavky zákazníků příliš rozdílné. Velkou výhodou středních podniků však je, že mohou právě tyto zákaznické požadavky klást do centra procesů a organizace, aby dosáhly výhody oproti větším konkurentům. Neboť ne vždy velcí porážejí malé, nýbrž stále častěji rychlejší porážejí pomalejší.

Mimo metod skladování rozlišujeme také tři základní funkce skladování, které jsou uvedeny v následující kapitole. 43


44


33

2.1.7

Skladování45

Přestože skladování materiálů, součástí nebo výrobků znamená vždy určité přerušení hmotného toku, nelze je v žádném výrobním provozu plně odstranit. Nároky na skladovací systémy jsou stále komplexnější a náročnější. V dnešní době je pro podnik nutné zabezpečit individuální, bezchybné a rychlé rozdělení dodávek ze stále širší palety sortimentu. Základním úkolem skladování je ekonomické sladění rozdílně dimenzovaných toků. Hlavními důvody skladování jsou především: •

vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém roku a materiálové potřebě z hlediska jejich množství nebo ve vztahu k časovému rozložení,

•

zabezpečovací funkce, jež vychází z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a kolísání potřeb na odbytových trzích a časových posunů dodávek na zásobovacích trzích,

•

kompletační funkce, jež je nutná pro tvorbu obchodního sortimentu a pro tvorbu sortimentních druhů podle potřeb individuálních provozů v průmyslových podnicích, neboť materiály dostupné na trhu neodpovídají vždy konkrétním výrobně technickým požadavkům,

•

spekulační funkce vyplývající z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a prodejních trzích,

•

zušlechťovací funkce, která směřuje k jakostním změnám uskladněného sortimentu (např. zrání, sušení, kvašení).

Musíme si ale dávat pozor na chyby, které nám hrozí při skladování.

2.1.8

Nejběžnější chyby při skladování46

Je důležité, aby se management pokoušel odstranit všechny neefektivity, které se vyskytnou při přesunu produktů, uskladnění produktů nebo přenosu informací v rámci skladu. Tyto neefektivity se projevují různými formami.

Přebytečná nebo nadměrná manipulace.

Nízké využití skladové plochy a prostoru.

45


46


34

Nadměrné náklady na údržbu a výpadky kvůli zastaralým zařízením.

Zastaralé způsoby příjmu a expedice zboží.

Zastaralé způsoby počítačového zpracování rutinních transakcí.

Konkurenční povaha trhu vyžaduje stále přesnější a preciznější systémy manipulace, uskladnění a vyhledávání zboží, a stejně tak i zdokonalené systémy balení a expedice zboží. Pro provoz skladu je velmi důležitá zejména optimální kombinace manuálního a automatizovaného manipulačního systému.

Posledním trendem je v logistických centrech lokalizace zboží pomocí on-line terminálů, které přispívají k odstranění chyb ve skladování.

2.1.9

Současné trendy ve skladovém hospodářství47

Přívlastky handsfree, ultrapřenosné nebo wearable označujeme mobilní terminály, které operátoři nosí připevněné na předloktí nebo za opaskem. Snímač čárových kódů bývá zpravidla umístěn na prstu (tzv. ring scanner) či na zápěstí tak, aby umožňoval snadné načítání kódů a přitom nepřekážel obsluze ve vychystávání zboží oběma rukama. Dokonalejším řešením z hlediska ergonomie může být pouze hlasový terminál pro skladové systémy pick-by-voice: skladový operátor má nejen volné ruce, ale i zrak.

Uživatelé wearable terminálů využívají stejný princip navigace jako u klasických terminálů, ovšem těží z výhody umístění zařízení na předloktí a mohou manipulovat vychystávaným zbožím oběma rukama. Z daného provedení vyplývá i minimální nebezpečí poškození zařízení pádem z výšky na zem, terminál pevně uchycený na ruce či za opaskem není možné upustit. Zařízení přitom mohou využívat i leváci.

Nejefektivnější využití ultrapřenosných terminálů se nabízí všude tam, kde obsluha vychystává velká množství menších jednotek, popř. řádků objednávek. Obvykle dané řešení najdeme v distribučních centrech obchodních řetězců, často po něm sahají provozovatelé e-shopů, kteří vychystávají větší počty drobnějších objednávek. Typickou aplikací bývá farmacie. Skladoví operátoři, kteří připravují dodávky pro

47

Ultrapřenosné terminály. Systémy logistiky. 2009, roč. 9, č. 88, str. 18.

35

lékárny, mohou rychle skenovat šarže u množství skupin krabiček po několika kusech, aniž by je snímání kódů zdržovalo od manipulace na úrovni krabic, kartonů či např. sixpacků. Nikoli palet.

První otázkou, kterou si musí zájemce o toto řešení položit, je, zda k procesům – vychystávání většího počtu drobných věcí – obsluha potřebuje volné ruce. Pokud ne, postačí lacinější ruční terminál v pistolovém provedení.

Terminály se původně vyráběly bez dotykového displeje, avšak vývoj přinesl rovněž verze s barevnými dotykovými displeji. U nich je možné zvolit ovládání jak pomocí dotykového displeje, tak i použít klávesnici, kterou terminál též obsahuje. Tlačítka mívají dvojí variantu potisku. U klasických aplikací podle vzorce sejmutí kódu lokace – zadání počtu vychystaných kusů – umístění jednotek do obalu – načtení kódu obalu uživatelé vybírají numerickou klávesnici. U speciálních aplikací, jež vyžadují zadávání písmen nebo častější práci v menu, se nabízí písmenný potisk tlačítek (čísla jsou vyznačena pod tlačítky). Terminály obvykle komunikují prostřednictvím bezdrátové sítě wi-fi, případně je možné využít i integrované Bluetooth rozhraní např. pro připojení sluchátka s mikrofonem (tzv. headsetu). Obrázek č. 10 Vychystávání zboží pomocí vychystávacího terminálu48

Zařízení se vyznačuje vysokou variabilitou periferií. V závislosti na typu provozu obsluha může využívat několik provedení scannerů. Při načítání na kratší vzdálenosti do

48

URL: http://www.pointx.cz/cz/oblasti-reseni/logistika.html [1. 5. 2011]

36

(50 cm) operátoři pracují s linkovým 1D laserem, snímání na delší vzdálenosti zabezpečuje long range laser. Při požadavku na použití 2D kódu, které disponují větší hustotou informací, existuje možnost vyměnit stávající snímač za 2D skener, schopný načíst kódy PDF 417 QR code či Data Matrix a další.

Některé ultrapřenosné terminály podporují připojení náhlavní soupravy pro hlasové operace. Nabízejí tak plynulý přechod k většímu komfortu v systémech pick-by-voice, zároveň umožňují kombinované aplikace s hlasovým ovládáním i displejem a ovládáním tlačítky. V takovém případě je možné terminál použít nejen na vychystávání, ale také k přeskladňování či zaskladnění. Kromě příjmu, kde jsou obvykle vhodnější klasické pistolové terminály, lze většinu skladových provádět i pomocí hlasu. Operátoři, kteří vykonávají skladové procesy pomocí hlasu, nosí terminál s připojenými sluchátky připevněný u pasu. Terminály určené výhradně pro hlasové vychystávaní již nemají displej, což umožňuje jejich nasazení například i v extrémních teplotních podmínkách.

2.1.10 Teorie řízení zásob49 Strategické řízení zásob je představováno souborem rozhodnutí o výši finančních zdrojů, které podnik může z celkových disponibilních zdrojů vyčlenit na krytí zásob v dané výši a struktuře.

Operativní řízení zásob má zabezpečit udržování konkrétních druhů zásob v takové výši a struktuře, jak to odpovídá vnitropodnikovým potřebám s ohledem na náklady. Pro operativní řízení zásob má význam jejich klasifikace podle jejich funkčních složek. Tyto se znázorňují do tzv. pilového diagramu, který je základním deterministickým modelem teorie řízení zásob.

Do řízení zásob (v širším pojetí) zahrnujeme tyto činnosti:

49

•

evidence zásob,

•

analýza zásob,


37

•

kontrola zásob,

•

vlastní regulace (usměrňování).

Důležitou složkou řízení zásob je evidence zásob. Evidence zásob je základním a nepostradatelným zdrojem informací o jejich stavu a pohybu. Zachycuje tedy jevy, signalizující hmotnou nebo hodnotovou změnu stavu zásob.

Analýza zásob je nástrojem poznávání a hodnocení strukturních, kvantitativních, kvalitativních, hmotných i hodnotových změn stavů zásob. Analýza zásob sleduje také činitele, které ovlivňují stav a pohyb zásob.

Na analýzu navazuje kontrola zásob. Jejím úkolem je zajišťovat poznávání úrovně hospodaření se zásobami, jakož i stupeň dodržování určitých pravidel a pokynů nadřízených orgánů pro jejich usměrňování a využívání. Součástí kontroly je i kontrola způsobu likvidace nepotřebných, nadbytečných, popř. nepoužitelných zásob, jakož i kvalita evidence a analýzy zásob.

Výsledkem uplatňování jednotlivých složek komplexního řízení zásob je vlastní regulace zásob, tj. řízení zásob v užším pojetí. Takto chápané řízení zásob spočívá v plynulém sledování a hodnocení stavu a pohybu zásob na základě přijatých pravidel (např. limitů zásob), jakož i v pružném zajišťování zpětné vazby při vzniku odchylek od žádoucího stavu a vývoje.

Všechny čtyři relativně samostatné složky řízení zásob spolu velmi úzce souvisí, vzájemně se doplňují a podmiňují.

Z hlediska signalizace stavu zásob a kapacitních propočtů projektování a řízení skladového

hospodářství

jsou

nejdůležitější

hodnoty

stavu

minimálních

a

maximálních zásob. Pro řízení zásob je důležitým ukazatelem hodnota průměrné respektive optimální zásoby a z hlediska funkčního pak zásoba běžná, pojistná, technická a sezónní. Při stanovení signálních hladin zásob vycházíme na jedné straně z požadavku nutnosti krytí potřeb podniku, na druhé straně z podmínek na nákupním trhu tak, aby byly zabezpečeny klíčové potřeby při co nejnižších možných nákladech.

38

Nositelem konkrétní výše zásob v podniku je realizovaná dodávka, jejíž výše se v průběhu procesu skladování přeměňuje na stav zásob.

2.2 Analýza zásob Analýza zásob je nástrojem poznávání a hodnocení strukturních, kvantitativních, kvalitativních, hmotných i hodnotových změn stavů zásob. Analýza zásob sleduje také činitele, které ovlivňují stav a pohyb zásob.50

Na základě analýzy zásob lze zdokonalit řízení zásob uplatněním některé z následujících metod: ABC analýza, prognózování, modely zásob nebo progresivní systém vyřizování objednávek.51

2.2.1

ABC analýza52

„Analýza ABC umožňuje jak dodavateli, tak i odběrateli poznat pravou příčinu nákladů vznikajících v dodavatelském řetězci.“53

Vlastní analýza ABC pomáhá najít jistou střední cestu mezi extrémy, která by umožnila snížit náklady jak na držení zásob, tak úroveň zákaznických služeb. Jako velmi efektivní cesta se nabízí rozdělit analyzované položky do několika kategorií. Vlastní ABC analýza vychází z Paretova pravidla (na tzv. pravidlu 80/20): velmi často zhruba 80 % důsledků vyplývá přibližně z 20 % počtu všech možných příčin. Uvedená čísla 80 % a 20 % neplatí absolutně; vyjadřují pojmy „hodně“ a „málo“. V konkrétních případech budou více či méně odlišná. Ukazuje se, že podobná zákonitost platí i v podnicích: •

malá část počtu položek (nákladů) představuje většinu hodnoty spotřeby;

50


51


balení zboží. Praha: Computer Press, 2000, str. 170 52

URL: http://www.eulog.cz/?m=z01&id=1620&lang=0 [26. 4. 2011]

53

Christopher , M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, 2000, str. 84

39

•

velká část celkového objemu nákupu se odebírá od poměrně malého počtu dodavatelů;

•

značná část tržeb pochází od malého podílu počtu odběratelů;

•

velký podíl počtu výdejů ze skladu se týká malé části sortimentu;

•

menší část počtu výrobků vytváří značnou část zisku.

Graf č. 1 Lorenzova křivka54

Následky

100%

95%

80%

A

B

C

Výčet možných příčin

20%

100%

Potřebné údaje pro analýzu skladových položek Výchozí údaje, které je třeba pro jednotlivé skladové položky shromáždit, jsou závislé na požadovaných cílech analýzy. V úvahu mohou přijít:

54

•

číslo a název položky,

•

měrná jednotka množství (MJ),

•

velikost výdeje (spotřeby, prodeje) v MJ za analyzované období,

•

průměrná zásoba v MJ během analyzovaného období,

•

okamžitá zásoba v MJ na konci analyzovaného období (nazveme ji zůstatek),

•

průměrná nákladová cena v Kč/MJ,


40

•

délka období s údaji pro položku (označíme d) v kalendářních dnech; pro nové skladové položky, zavedené až po začátku analyzovaného období, platí d < D,

•

datum (stačí měsíc) posledního výdeje,

•

velikost příjmu v MJ za analyzované období.

Analýza ABC má dvě hlavní oblasti využití: •

ke klasifikaci skladových položek s cílem diferencovat metody pro řízení zásob;

•

k hodnocení dosavadní úrovně řízení zásob v podniku a jako podklad k přípravě opatření pro zlepšení řízení.

Obrázek č. 11 Rozdělení zásob do skupin podle objemu zadržovaných prostředků a podle počtu druhotných položek

Provedená analýza rozdělí skladové položky do tří skupin, a to:

U položek skupiny A („velmi důležitých“) je prioritní pokud možno nízká hodnota průměrné zásoby. Jde o položky s vysokou hodnotou ročního výdeje, vyplývající z vysoké ceny i při menším výdeji nebo z velkého výdeje i při nižší ceně. Položkám kategorie

A

by

se

měla

věnovat

největší, 41

téměř

každodenní

pozornost.

Položky skupiny B („středně důležité“) leží mezi kategoriemi A a C. U nich jde o kompromis mezi nízkou hodnotou průměrné zásoby a mezi malým objemem práce spojené s nákupem, resp. s výrobními zakázkami. Čím dražší je položka, tím menšími dávkami by se měla zásoba doplňovat. Tyto položky se sledují podobně jako u kategorie A, ale méně často a méně intenzivně. Řídicí veličiny se stanovují individuálně, ale pomocí jednodušších metod. Zásobu položek s nezávislou potřebou je vhodné řídit objednacím systémem s periodickou (obvykle týdenní) kontrolou signální výše zásoby.

U položek kategorie C („málo důležitých“) je prioritní pokud možno málo práce spojené s nákupem, resp. s výrobními zakázkami. Nákupní či výrobní dávky a normy pojistné zásoby se volí větší s cílem, aby tyto položky byly stále na skladě a aby se jejich zásoba nemusela doplňovat příliš často. To významně neovlivní celkovou průměrnou hodnotu zásob v podniku, protože hodnota jejich výdeje (a tedy i zásoby) je u těchto položek poměrně malá. Položkám kategorie C se věnuje nejmenší pozornost. Jako nejvhodnější metoda pro řízení položek C je metoda „ dvou zásobníků“ kde je zapotřebí si nejprve vydefinovat spotřebu položky na období mezi objednáním a dodáním na sklad i s rezervou pro výkyvy ve spotřebě nebo dodání, na dno zásobníku položíte požadavek na doplnění, (obrazně) naplníte oba zásobníky a následně objednáváte v okamžiku, kdy se vám dostane do ruky požadavek na doplnění.

42

Tabulka č. 1 Analytická tabulka

P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 27 28 29

48 49 50

117 118 119 120

2.2.2

55

Název materiálu

Roční spotřeba (Kč)

% z roční spotřeby

Kumulované % roční spotřeby

Trubka ocelová 60x3 Plech tl. 8 Profil L 60x60 Profil U 30 Profil L 30x60 Trubka mosazná 30x2 Trubka ocelová 20x1,5 Tyč pl. 20x10 … Plech tl. 1,5 Plech tl. 3 Tyč tr. 18 … … Profil 30x20x2 Profil U 100 Profil U 120 … … Matice M3 Šroub M8 Plech 0,5 Podložka M3 Spotřeba celkem:

1 200 000 1 000 000 890 000 850 000 720 000 530 000 400 000 380 000

6 5 4,5 4,3 3,6 2,7 2 1,9

11 15,5 19,8 23,4 26,1 28,1 30

195 000 131 000 99 000

1 0,7 0,5

79,8 80,5 81

22 000 18 000 16 000

0,11 0,09 0,08

94,86 94,95 95,03

1 200 800 400 20 20 000 000 Kč

0,006 0,004 0,002 0,0001

99,9939 99,9979 99,9999 100

Prognózování56

Prognózování pravděpodobného nákupu jednotlivých typů produktů je důležitou součástí procesu řízení zásob. Jednou z metod odhadu vývoje nákupu je průzkum záměrů kupujícího, který se provádí formou dotazníků zasílaných, telefonních nebo osobních pohovorů. Tato data se pak využívají pro stanovení prognózy prodeje. Tento přístup však v sobě skrývá jisté problémy. Může být velmi nákladný a přesnost získaných informací je nejistá.

55


56 56

Lambert, D. – Ellram, L. – Stock, J. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava

a skladování, balení zboží. Praha: Computer Press, 2000, str. 172

43

Další metodou je vyžádat si názory obchodních zástupců nebo příslušných expertů z dané oblasti. Tato metoda, pro kterou se používá termín kvalifikované odhady, je poměrně rychlá a levná. Získané údaje však podléhají možným osobním odchylkám podle kvality úsudku jednotlivých obchodníků či expertů.

Mnoho podniků plánuje budoucí prodeje jednoduše na základě údajů o minulých prodejích. Vzhledem k tomu, že většina systémů zásob vyžaduje předpověď prodeje pouze na jeden až dva měsíce dopředu, jsou přijatelné krátkodobé prognózy prodeje. Pro pomoc při vytvoření krátkodobých prognóz prodeje je manažerům k dispozici celá řada metod.

Jedinou jistotou při vytváření prognóz je to, že prognóza nebude nikdy na 100 % přesná. Z tohoto důvodu se mnoho podniků snaží zavádět strategie, které jsou zaměřeny na snížení celkové doby od dodání vstupních materiálů po dodání finálních výrobků. Čím kratší je toto časové období, tím méně kritické se stává prognózování, neboť podnik je schopen rychleji reagovat na změny poptávky.

2.2.3

Systémy vyřizování objednávek a doplňování zásob57

Podrobná průběžná analýza a plánování politiky zásob se v mnoha podnicích neprovádí z důvodu nedostatku času a informací. Často k tomu přispívá i nedostatečná úroveň komunikačního systému. Primárním cílem řízení zásob je dosáhnout optimálního vztahu mezi náklady na udržování zásob na jedné straně a úrovni zákaznického servisu na straně druhé. Tento základní úkol – určit správnou rovnováhu – vyžaduje nepřetržité a komplexní plánování. To závisí na dostupnosti informací. A dostupnost informací zabezpečuje komunikační systém.

Pomocí automatizovaného a integrovaného systému vyřizování objednávek, který využívá aktuální data o poptávce zákazníků, a který je napojen na prognostický systém a výrobní plánování, lze snížit dobu potřebnou pro provedení jednotlivých složek cyklu objednávky a omezit opožďování informací v procesu vyřizování objednávek a

57



44

doplňování zásob. Za předpokladu, že je současná doba cyklu objednávky pro zákazníky vyhovující, lze získaný čas při vykonávání těchto aktivit využít pro plánování zásob. Podnik může tímto způsobem dosáhnout výrazných úspor v nákladech, neboť se sníží objem nutných pojistných zásob.

Automatizovaný a integrovaný logistický informační systém přináší navíc i tu výhodu, že snižuje možnost vzniku mylných zpráv a neočekávaných časových zpoždění. To umožňuje kvalitnější rozhodování a zlepšuje interní koordinaci v podniku.

Pokud jsou k dispozici přesné a aktuální informace o objednávkách, lze podstatně lépe řídit stav zásob surovin a výrobní plánování. Distribuční centrum je schopno uspokojovat požadavky zákazníků, aniž by muselo zvyšovat stav zásob. Podnik je schopen vystavovat přesnější faktury, fakturuje dříve, platby obdrží rychleji a počet případných nesrovnalostí ve fakturách je nižší. Snížení zásob a rychlejší fakturace má příznivý vliv na cash-flow podniku. Ke zkvalitnění řízení zásob dochází tehdy, pokud má management k dispozici relevantní informace a pokud má dostatek času, aby těchto informací využil při plánování strategií zásob.

45

3 Analýza ABC položek ve skladu firmy EMOS spol. s r. o. 3.1 Představení společnosti EMOS spol. s r. o. 58 3.1.1

Profil společnosti, nabídka produktů

Firma EMOS se sídlem v Přerově byla založena v roce 1991. Od svého vzniku prošla dynamickým vývojem. V současné době je jednou z největších obchodních firem v oboru elektro na území České republiky. Je 100% vlastněna českým kapitálem. Zaměstnává přes 200 lidí. Společnost je držitelem certifikátu ISO 9001. Svého významného postavení na českém trhu společnost dosáhla rozsáhlými podnikatelskými aktivitami. Mezi hlavní obchodní činnosti patří import, export, velkoobchodní a maloobchodní prodej. Společnost dále poskytuje služby a montáže slaboproudých zařízení. EMOS je jedním z největších dovozců zboží součástkového charakteru a předním dovozcem značek GP Batteries, GP Powerbank, EMOS, Commax, Farfisa, Topfield, Homecast a Opentel. Zboží je nakupováno od stovky dodavatelů z celého světa. Nákup a technickou podporu zajišťují takzvané produktové skupiny, které posuzují kvalitu dovážených produktů na měřících a testovacích zařízeních buď přímo v sídle společnosti nebo v autorizovaných zkušebnách. Nabídka společnosti obsahuje více než 1500 aktivních položek, které jsou připraveny k okamžitému odběru. Graf č. 2 Vývoj společnosti

58

URL: http://www.emos.cz/o-firme/profil-emos-sro/ [25. 4. 2011]

46

3.1.2

Logistické centrum

V prosinci 2001 byl zprovozněn sklad společnosti EMOS spol. s r.o. v Lipnické ulici v Přerově. Nový zásobní sklad, vybavený mobilními paletovými regály s kapacitou 5200 europaletových míst, byl uveden do provozu v říjnu 2004. Konečná podoba současného skladu byla dokončena v prosinci 2008, kdy byla dostavěna další část skladu včetně moderními

automatickými

linky

na

příjmu

zboží.

V současné době sklad disponuje regálovými pozicemi, paletovým místy a kompletačním a expedičním pracovištěm. Celková plocha skladu je 6750 m2 s celkovou kapacitou 8900 europaletových míst a 850 policových regálů. Obrázek č. 12 Logistické centrum

47

Obrázek č. 13 Třídící linka na příjmu zboží

3.2 Rozčlenění skladu v logistickém centru EMOS spol. s r. o. Sklad je rozdělen do několika částí, které plní své funkce dle polohy v rámci logistického centra – příjem zboží, reklamační oddělení, zásobní sklad, vychystávací sklad, expedice, kompletace atd. viz příloha č. 1. Skladové pozice se dělí na paletové a regálové (policové). Regálové pozice (regálový = policový sklad) jsou soustředěny do okrajové části skladu, protože položky v nich uskladněných jsou z pohledu výdejů i sortimentu okrajové. Plní funkci zásobního i vychystávacího skladu současně, protože se vždy jedná pouze o několik kusů od dané položky. Paletové pozice jsou rozděleny na zásobní a vychystávací (zásobní a vychystávací sklad). →

Zásobní pozice (zásobní sklad A, B, E, viz příloha č. 1) slouží k dlouhodobějšímu uskladnění zboží, nikdy se z nich přímo zboží neexpeduje k zákazníkům, ale vždy se převáží do vychystávacích pozic 48

(vychystávacího skladu). Převoz ze zásobního skladu se realizuje prostřednictvím vysokozdvižného vozíku 59(dále již retrak), který je díky mobilnímu počítači

60

na něm umístěném a propojeném přes WiFi se

skladovým softwarem schopen on-line provádět přesuny zboží do vychystávacího skladu. Přesun se vygeneruje na tento mobilní počítač ze skladového softwaru dle pravidel FIFO61. →

Vychystávací pozice (vychystávací sklad C, E, viz příloha č. 1) slouží k výdejům na konkrétní objednávky zákazníků. Tyto pozice jsou rozčleněny dle metody skladových zón do tří sektorů A, B, C. Pozice umístěné nejblíže start pointu 62 jsou pozice A. Dále od tohoto místa jsou umístněné B pozice a v nejvzdálenějších paletových pozicích jsou od start pointu pozice C. Do příslušných vychystávacích pozic v sektorech A, B, C se ze zásobního skladu převáží pouze položky zboží nesoucí stejný příznak jako cílové vychystávací pozice (tzn. A, B, C). Jejich rozčlenění do těchto tří skupin položek zboží se provádí pomocí analýzy zásob metodou ABC.

3.3 Vychystávání, kontrola a expedice zboží ve společnosti EMOS spol. s r. o. Správná lokalizace zboží ve skladu je nezbytná k rychlému a přesnému vychystávání zboží ze skladu. Ve společnosti EMOS spol. s r. o. vychystávání funguje tak, že pracovník skladu (dále skladník) zadá do počítače na start pointu svůj ID kód63 a počítač mu vytiskne vždy nejstarší objednávku, podle které skladník vychystá zboží. 59

viz příloha č. 2

60

viz příloha č. 3

61

první paleta dané položky zaskladněná z příjmu zboží do zásobního skladu je první převezena do

vychystávacího skladu 62

počítač, na kterém si skladník vytiskne a převezme novou objednávku = začíná vychystávat objednávku

pro zákazníka 63

Identifikační kód - pořadové číslo zaměstnance ve společnosti EMOS spol. s r. o.

49

Na každé takto vytisknuté objednávce je napsaný jedinečný alfanumerický znak pozice (paletové či regálové např. C020201), v které se dané zboží fyzicky nachází. Skladový software pracuje tak, že pokud není některá položka zboží z dané nejstarší objednávky v dostatečném množství ve vychystávacím skladu (vychystávací paletový sklad C a E), tak objednávku přeskočí druhá nejstarší objednávka (jejíž položky jsou ihned dostupné), a až je zboží doplněno ze zásobních pozic do vychystávacích pozic prostřednictvím retraku s mobilním terminálem, je objednávka k dispozici pro dalšího skladníka, který si objednávku vytiskne a vychystá. Prostřednictvím tohoto skladového programu nedochází k problémům při vychystávání zboží a pracovníci nemusejí čekat u prázdných nebo nedostatečně plných paletových vychystávacích pozic na doplnění kusů (vždy dostanou pouze objednávku, u které je jisté, že zboží ve vychystávací pozici je). Zboží vytisknuté na objednávce je označeno za účelem provádění kontroly při odebírání ze skladové pozice názvem, typem a EAN kódem, který je na obalu každého vychystávaného kusu zboží. Podle těchto údajů pracovník položky vyhledá, překontroluje jejich identifikační údaje a ukládá správný počet kusů na paletový vozík. Jakmile má na paletě veškeré zboží z objednávky (vychystané položky si při odebrání z pozice na papírovém výtisku objednávky označí), zaveze paletu na pracoviště kontroly, kde je zboží zabaleno a připraveno k odeslání. Objednávky se liší podle svého objemu a váhy. Pokud skladník usoudí, že je objednávka příliš objemná nebo její váha překročila hranici 60 kg, tak ji předá kolegovi na kontrolu paletových zásilek. Jestliže je objednávka menšího objemu a váhy, předá ji na pracoviště kontroly balíkových zásilek. Na těchto pracovištích kontroly balíkových a paletových zásilek se zboží ještě jednou překontroluje formou načtení EAN kódů zboží a poté zabalí do přepravních jednotek (větší objednávky na europaletu a menší do papírových krabic).

Po předání vychystané objednávky na kontrolu balíkových nebo paletových zakázek si jde skladník vytisknout další objednávku a opět vychystávat. Z pracoviště kontroly je zabalené a označené zboží (veškeré zboží z objednávky) převezeno do expediční haly, kde je naloženo na přepravní prostředky smluvních přepravců a doručeno následujícího dne k zákazníkovi.

50

Obrázek č. 14 Výdej zboží64

3.4 Převozy zboží ve skladu společnosti EMOS spol. s r. o. Zboží je převáženo pomocí ručních paletových vozíků a vysokozdvižných vozíků (retraků). Retraky jsou používány k převážení zboží z příjmu zboží do zásobního skladu (A, B, E), kde je zboží skladováno a odtud je postupně doplňováno do vychystávacího skladu C a E na základě softwarem řízeného skladu vygenerovanými dopravními příkazy na přesun. Velmi přínosným je bezpečnostní systém načítání paletových štítků s EAN kódem na každé paletě se zbožím v zásobním skladě, který na každou zkompletovanou paletu nalepí zaměstnanci příjmu skladu, čímž je ověřeno, že přesunovaná paleta je ta správná a navíc v cílové vychystávací pozici musí řidič retraku načíst čtečkou čárových kódů (je připojena k mobilnímu terminálu viz. příloha č. 3) čárový kód na dané pozici, čímž se ověří správnost umístění ve vychystávacím skladu. Pouze převozy z příjmu zboží do regálových (policových) pozic jsou prováděné pomocí ručních paletových vozíků. Ruční paletové vozíky používají také skladníci k vychystávání zboží z paletových i regálových pozic. Pro vychystávání zboží není 64


51

potřeba vysokozdvižných vozíků, protože skladník bere zboží přímo z palet a regálů, které jsou pro skladníka dosažitelné přímo z podlahy skladu. Výdeje jednotlivých položek na objednávkách se realizují po kusech, maximálně po kartónovém množství, proto je dostačující a lépe vhodný manipulovatelný ruční paletový vozík. Pro potenciální ex-post ověření převozů zboží je každá část skladu monitorována kamerami s nahráváním.

Převozy překontrolovaných, zabalených a k expedici připravených zásilek mezi pracovišti kontroly balíkových a paletových zásilek přes expediční halu následně do přepravních prostředků se uskutečňují také pomocí ručních paletových vozíků. Obrázek č. 15 Zásobní pojízdné paletové regály65

65


52

3.5 Metody lokalizace zboží a ABC analýza ve skladu společnosti EMOS spol. s r. o. Skladové pozice ve vychystávacím skladu jsou rozděleny dle vzdálenosti od start pointu metodou lokalizace zboží dle skladových zón. Prvních pět řad paletových pozic ve vychystávacím skladu C jsou vedeny jako A pozice a jsou určeny pro A položky, které se nejčastěji vychystávají. Tyto A pozice mají vždy dvě paletové pozice pro jednu položku. Důvodem je jejich častý výdej, kdy z důvodu neustálého zabezpečení dispozičního množství na objednávky jsou tyto pozice zdvojené. Pokud se jedna paleta vybere, začnou skladníci vychystávat bez jakéhokoliv zpoždění tisku objednávky z důvodu ověření disponibility množství z druhé palety ve vychystávací pozici a následně poté zaveze retrak do již vybrané pozice ze zásobního skladu další paletu této položky.

Skladové pozice a v závislosti na tom také položky byly nejprve rozděleny dle Paretova pravidla, které ve skladovém hospodářství uvádí, že cca 20 % položek (typu A) reprezentuje cca 80 % všech výdejů. Vychystávacích paletových pozic je 1575 pro 1250 položek. Rezervovaných A vychystávacích pozic je 450 pro 225 položek (každá položka zabírá dvě pozice), což činí 18 % ze všech položek ve vychystávacím paletovém skladu. Vychystávacích paletových pozic typu C je 200 pro 190 položek a zbývající pozice 925 pro 835 položek jsou typu B.

Pozice typu B a C mají vždy místo prezentované jednou paletovou pozicí pro jeden typ položky, pouze v případě nutnosti doplnění zboží za účelem zajištění disponibilního množství pro objednávku se doveze do volných např. B pozic daná položka typu B do volné paletové pozice v sektoru B ve vychystávacím paletovém skladu. Skladník pak dobere zbývající kusy na starší paletě ve vychystávací paletové pozici a zbytek dobere na nové pozici, do které skladník na retraku převezl ze zásobního skladu paletu. Dobraná položka do 0 kusů na staré pozici uvolní místo pro jakoukoliv jinou B položku. Těmto pozicím se z důvodu neustálého měnění pozice všech položek říká plovoucí. Součástí těchto plovoucích pozic je nezbytně nutné neustále zajištění určité úrovně volných vychystávacích paletových pozic pro případné doplnění novými paletami ze zásobního skladu. 53

V sektoru C to je na 190 položek na 10 volných pozic a v sektoru B to je na 835 položek na 90 volných pozic. Historicky se vysledovalo, že tento poměr je dostatečný. Tabulka č. 2 Výstup analýzy ABC

volné aktuální volné vychystávací celkem potenciálně na počet pro pozice pozic obsazených přesun položek novinky typ A 450 450 0 225 0 B 925 835 90 835 0 C 200 190 10 150 40 Celkem 1475 100 1210 40 1575 Analýzu ABC provádí, z důvodu sezónních prodejů některých položek, management skladu každé dva měsíce. V případě pochybností u některých položek se provádí meziroční srovnání.

Poslední ABC analýza byla provedena z dat za první dva měsíce roku 2011. Data prezentují počet výdejů každé položky z vychystávacích pozic. Nové položky bez jakékoliv historie se dávají do skupiny a skladového sektoru C a po prvním měsíci se případně přistoupí k jejich přesunu do jiné kategorie. Tabulka č. 3 Výstup poslední analýzy ABC (leden, únor 2011)

volné aktuální vychystávací celkem na počet Počet výdejů pozice pozic obsazených přesun položek za 2 měsíce typ A 450 450/225 0 225 1534 až 334 B 925 835 90 835 333 až 45 C 200 190 10 150 44 a méně Celkem 1575 1475 100 1210 Zpracováno bylo 1210 položek, což znamená, že ve skladu je nyní rezerva paletových vychystávacích pozic pro 40 položek. V plánu je však v průběhu roku 2011 zařadit do sortimentu nové položky zboží v počtu 70 typů. Pouze u 19 položek došlo ke změně oproti předchozí ABC analýze před 2 měsíci (tzn. 11. a 12. měsíc 2010) a byl jim přepsán údaj v softwaru řízeného skladu jim přidělenému pro zařazení do příslušné skupiny zboží A, B, C. Těchto 19 položek se nejen v softwaru nově označilo znakem A, B nebo C, ale také se fyzicky převezlo do sektoru vychystávacího skladu stejného značení (A, B, C). 54

4 Návrh systému lokalizace položek ve skladu 4.1 Úprava ABC analýzy ve společnosti EMOS spol. s r. o. Vzhledem k potřebě vzniku nových paletových vychystávacích pozic pro nové položky do sortimentu společnosti EMOS spol. s r. o. navrhuji rozšíření pozic B na úkor pozic A.

Došlo by k posunu A pozic ve vychystávacím skladu C pouze na 4 řady z původních 5, čímž by v 90 pozicích této řady bylo místo současných 45 položek potenciálních 90 položek. Jelikož by došlo k rozšíření sektoru B, ve kterém jsou nezbytně nutné volné „plovoucí“ pozice, do kterých se provádí převozy ze zásobního skladu, navrhuji umístit místo 90 položek pouze 81, čímž zůstane zachován poměr minimálně volných paletových míst v B sektoru.

Současný poměr B sektoru: 90 volných pozic pro přesun/935 všech pozic = cca 10 %. Nový poměř B sektoru: 99 volných pozic pro přesun/ 1025 všech pozic = cca 10 %. Tabulka č. 4 Nový poměr pozic ve vychystávacím skladu

volné volné vychystávací celkem potenciálně na počet pro pozice pozic obsazených přesun položek novinky typ A 360 360 0 180 0 B 1015 916 99 916 0 C 200 190 10 114 76 Celkem 1466 109 1575 1210 76 V závislosti na úbytku paletových vychystávacích pozic typu A o 45 dvojpozic se musí také posledních 45 položek typu A (s nejnižším počtem výdejů dle poslední ABC analýzy) přesunout do skupiny položek typu B.

Počet přesunů zboží ze zásobního skladu do vychystávacího skladu zůstane samozřejmě stejný, pouze bude vyšší tlak na včasnost přesunů na řidiče retraků. Jelikož však na základě měření průměrného času na převoz palety ze zásobního do vychystávacího skladu a průměrného počtu převozů za den se zjistilo, že převozy jsou rovnoměrně

55

rozvrženy během celého dne a kapacita retraků je vytížena pouze z 74 %, nebude ani s tímto ukazatelem žádný problém.

Ve společnosti EMOS spol. s r. o. se průběžně s ukončením životního cyklu stávajících výrobků některé vychystávací pozice uvolní, přesto tato změna v podobě rozšíření B sektoru zajistí 36 nových vychystávacích paletových pozic, což se stávající rezervou 40 volných pozic znamená 76 volných paletových pozic, čímž bude pokryta potřeba společnosti po uskladnění nových položek v průběhu roku. V rezervě zůstane 6 prázdných pozic a případné další vzniknuté v průběhu roku z důvodu doprodání již starých a v sortimentu končících položek.

4.2 Návrh použití terminálů Na základě uvedených informacích v teoretické části o vychystávacích terminálech doporučuji využití těchto terminálů i ve společnosti EMOS spol. s r. o.

Jako nejvhodnější terminály se jeví ty, které se upevňují na předloktí

66

a snímač

čárových kódů je umístěn na prstu ruky. Tento typ terminálu má nejvyšší přidanou hodnotu v tom, že skladník, který vychystává zboží, bude mít volné ruce, aby mohl se zbožím pohodlně a také rychle manipulovat. Také je důležité upozornit na fakt, že pokud pracovník vychystává zboží podle objednávky v papírové podobě, je výrazně větší pravděpodobnost, že může dojít k chybě a pracovník nevědomě vychystá nesprávné zboží. Jelikož je již nyní pro retraky pokryt sítí wi-fi a všechny pozice na skladě jsou označeny čárovým kódem pozic, tak se bude jednat pouze o investici do hardwaru a softwarových úprav. Po konzultaci s vedoucím IT oddělení ve společnosti EMOS spol. s r. o. ohledně nákladnosti softwarových úprav a poptání ceny terminálů při odběru čtyř kusů od potenciálního dodavatele se zjistilo, že tyto investice se vrátí do jednoho roku na ušetřených mzdách dvou pracovníků skladu, kteří by tak nemuseli již provádět kontrolu vychystaného zboží. Jelikož nejvíce problematické co do časové a prostorové náročnosti jsou kontroly správnosti vychystání paletových zásilek, budou terminály nejprve (minimálně rok) nakoupeny pro skladníky, kteří budou vychystávat 66

viz příloha č. 5

56

tyto paletové zakázky. Pokud by skladník při vychystávání zboží načetl čtečkou jinou pozici nebo jiné zboží než objednávka obsahuje (terminál ho bude postupně posílat pro určité zboží stejně jak je tomu nyní v papírové podobě), tak terminál na chybu upozorní pípnutím a pracovník nesprávné zboží nevychystá. Tímto se předejde zbytečným chybám a odbourá se tak potřeba následné kontroly. Pokud by však i přesto k nějaké reklamaci došlo (např. nebylo zákazníkovi zboží dodáno), tak je možné dle faktury zjistit, který skladník a v jakou dobu zboží vychystával a dle kamerového systému překontrolovat, zda vychystal správnou položku v požadovaném množství. Když pracovník používá objednávku v tištěné podobě a zboží nenačítá, ale pouze vyškrtává do objednávky, je složité na kamerovém systému chybu vyhledat (ne však nemožné, jen časově však výrazně náročnější).

Kvůli neustálému technologickému vývoji bych zvolila terminál s barevným dotykovým displayem a hlavně Bluetoothem (lepší a rychlejší manipulace s programy), protože dotykové displaye WiFi a Bluetooth jsou v dnešní době pro zajištění budoucího vývoje nepostradatelné, a dá se předpokládat, že terminály bez dotykového displaye a WiFi budou brzy zastaralé. Obrázek č. 16 On-line terminál umístěný v retraku

57

5 Zhodnocení návrhu Úpravu ABC analýzy ve společnosti EMOS spol. s r. o. hodnotím velice kladně. Změna nebude finančně náročná a naopak bude pro společnost EMOS spol. s r. o. velkým přínosem.

Uvolní se některé vychystávací pozice, čím se zajistí 36 nových vychystávacích paletových pozic, což se stávající rezervou 40 volných pozic znamená 76 volných paletových pozic. Takto bude pokryta potřeba společnosti pro uskladnění nových položek v průběhu roku.

Dle provedené studie doplňování zboží přes retraky se zjistilo, že převozy zboží ze zásobního do vychystávacího skladu pomocí retraků jsou vytíženy pouze ze 74 %. Po úpravě ABC analýzy dojde k vyššímu tlaku na včasnost přesunů zboží. Po provedených změnách nedojde k navýšení kapacity převozů, čímž nebude narušena plynulost pracovních procesů.

Návrh použití terminálu již poněkud více zasahuje do finanční stránky společnosti EMOS spol. s r. o., avšak navzdory těmto nákladům je využití terminálu ekonomicky výhodné, protože náklady na nákup těchto 4 terminálů vč. softwarových úprav budou za 1 rok vráceny v podobě úspory na mzdách (díky terminálům nebudou potřeba dvě pracovní pozice). Prostřednictvím terminálů bude vychystávání zboží mnohem rychlejší a přesnější, což odstraní chyby při ručním vychystávání vč. nákladů spojených s odstraněním těchto chyb. Jelikož je sklad již nyní pro retraky pokryt sítí wi-fi a všechny pozice na skladě jsou označeny čárkovým kódem pozic, tak se bude jednat pouze o investici do hardwaru a softwarových úprav, což se pozitivně odráží v kalkulaci realizace díla.

58

Závěr Analýza ABC prováděná v dvouměsíčních intervalech na skladových položkách dle realizovaných výdejů je velmi přínosná a vhodně zvolená pro udržování aktuálnosti zařazení položek do jednotlivých skladových sektorů dle metody skladových zón.

Cíl diplomové práce byl splněn, protože na základě informací zjištěných při získávání podkladů pro diplomovou práci bylo navrženo managementu společnosti EMOS spol. s r. o. přepracovat nejen rozdělení položek do skupin, ale také provést revizi rozdělení skladových vychystávacích paletových pozic do sektorů A, B, C. V této oblasti je možné využit rezervu, která po realizaci návrhu bez negativních vedlejších dopadů zajistí splnění cíle diplomové práce, uskladnění ve vychystávacích paletových pozicích všech nových položek plánovaných pro zařazení do sortimentu v průběhu roku 2011. Tento návrh byl kladně posouzen managementem firmy a dojde k jeho realizaci.

Dílčí cíl diplomové práce byl také splněn, protože po prostudování procesu vychystávání a kontroly zboží na skladě společnosti EMOS spol. s r. o. jsem navrhla prostřednictvím mobilních vychystávacích terminálů výrazným způsobem zefektivnit tento proces. Jeho realizace je finančně náročná, ale vzhledem k jeho přínosu a návratnosti prostředků do něho vložených, se management společnosti také tento projekt zefektivnění vychystávacího a kontrolního procesu rozhodl zrealizovat.

Další postup zvyšování efektivity skladových procesů se může po ročním prověření funkčnosti vychystávání paletových zakázek přes mobilní terminály týkat jejich rozšíření na vychystávání balíkových zakázek (menších objednávek).

59

Seznam použité literatury [1] Bazala, J., a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashӧfer, 2003. ISBN: 80-86229-71-8 [2] Christopher , M. Logistika v marketingu. Praha: Management Press, 2000. ISBN: 80-7261-007-4 [3] Lambert, D. – Ellram, L. – Stock, J. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. Praha: Computer Press, 2000. ISBN: 80-7226-221-1 [4] Lukoszová, X. Nákup a jeho řízení. Brno: Computer Press, 2004. ISBN: 80-251-0174-6 [5] Sixta, J. – Mačát, V. Logistika-teorie a praxe. Brno: Computer Press, 2005. ISBN: 80-251-0573-3 [6] Ultrapřenosné terminály. Systémy logistiky. 2009, roč. 9, č. 88, str. 18. [7] Voleský, K. – Klapita, V. Skladování. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, 2007. [8] URL: URL: http://www.emos.cz/o-firme/profil-emos-sro/ [25. 4. 2011] [9] URL: http://www.google.cz/search?sourceid=chrome&ie=UTF8&q=sklad#hl=cs&q=Sklad&tbs=dfn:1&tbo=u&sa=X&ei=rki_TebaIc6VOszH5dAF&v ed=0CBgQkQ4&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.&fp=73a347ccb2c0bfa7 [10] URL: http://is.muni.cz/th/76049/esf_m/Text_prace.txt/ [17. 4. 2011] [2. 3. 2011]

Seznam zkratek aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

cca

circa – přibližně

cm

centimetr

č.

číslo

ČR

Česká republika

d

délka období s údaji pro položku

Dopt

optimální dodávka

FIFO

first in first out

ID kód

identifikační kód

JIT

Just-in-time

Kč

Koruna česká

kg

kilo

m2

metr čtverečný

MJ

měrná jednotka množství

mm

milimetr

např.

například

popř.

popřípadě

spol. s r. o.

společnost s ručením omezeným

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

vč.

včetně

wi-fi

bezdrátová síť

∅

průměr

Zb

zásoba běžná

Zmax

zásoba maximální

Zmin

zásoba minimální

Zpoj

zásoba pojistná

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Základní dělení jednotlivých druhů skladů ............................................... 15 Obrázek č. 2 Typové rozdělení skladů............................................................................ 16 Obrázek č. 3 Dělení příhradových regálových skladů .................................................... 16 Obrázek č. 4 Dělení paletových regálových skladů........................................................ 17 Obrázek č. 5 Jednoduché schéma rozložení skladů v hodnotovém procesu výrobního podniku ........................................................................................................................... 18 Obrázek č. 6 Logistický řetězec obchodní firmy............................................................ 18 Obrázek č. 7 Nákladové vazby, které je nutné respektovat v logistickém systému ....... 23 Obrázek č. 8 Toky v oblasti skladování.......................................................................... 28 Obrázek č. 9 Vysokozdvižný vozík ................................................................................ 30 Obrázek č. 10 Vychystávání zboží pomocí vychystávacího terminálu .......................... 36 Obrázek č. 11 Rozdělení zásob do skupin podle objemu zadržovaných prostředků a podle počtu druhotných položek..................................................................................... 41 Obrázek č. 12 Logistické centrum ................................................................................. 47 Obrázek č. 13 Třídící linka na příjmu zboží ................................................................... 48 Obrázek č. 14 Výdej zboží............................................................................................. 51 Obrázek č. 15 Zásobní pojízdné paletové regály........................................................... 52 Obrázek č. 16 On-line terminál umístěný v retraku........................................................ 57

Seznam grafů Graf č. 1 Lorenzova křivka ............................................................................................. 40 Graf č. 2 Vývoj společnosti ............................................................................................ 46

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Analytická tabulka .................................................................................... 43 Tabulka č. 2 Výstup analýzy ABC ................................................................................. 54 Tabulka č. 3 Výstup poslední analýzy ABC (leden, únor 2011) .................................... 54 Tabulka č. 4 Nový poměr pozic ve vychystávacím skladu............................................. 55

Seznam příloh Příloha č. 1 ...................................................................................................................... 66 Příloha č. 2 ...................................................................................................................... 67 Příloha č. 3 ...................................................................................................................... 68 Příloha č. 4 ...................................................................................................................... 69 Příloha č. 5 ...................................................................................................................... 70

Přílohy Příloha č. 1 Sklad společnosti EMOS spol. s r. o.

Příloha č. 2 Boční vysokozdvižný vozík (retrak)

Příloha č. 3

Mobilní počítač (terminál) se čtečkou čárových kódů

Příloha č. 4

Detailní pohled na mobilní terminál v retraku

Příloha č. 5

Vychystávací terminály

Autor


Název DP

Návrh optimální lokalizace zboží ve skladu

Studijní obor

Logistika

Rok obhajoby DP

2011

Počet stran

69

Počet příloh

5

Vedoucí BP

Ing. Pavel Vinklárek

Oponent BP

Práce se zabývá skladováním a to zejména funkcí skladů v dodavatelském systému, metodou lokalizace zboží ve skladech a analýzou zásob. Především se zabývá analýzou ABC položek ve Anotace

skladu společnosti EMOS spol. s r. o. Cílem práce je navrhnout systém lokalizace položek ve skladu společnosti EMOS spol. s r. o. a tento návrh zhodnotit.

Klíčová slova Místo uložení Signatura

Sklad, skladování, analýza zásob, lokalizace zboží, ABC analýza, vychystávací terminály ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově

Vysoká škola logistiky o. p. s. Diplomová práce. Návrh optimální lokalizace zboží ve skladu

Recommend Documents