VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod
Budoucnost elektromobilů v České republice Bakalářská práce
Autor: Listová Michaela Vedoucí práce: Ing. Iveta Němečková, Ph.D. Praha 2014
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Budoucnost elektromobilů v České republice“ jsem vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 4. 5. 2013
………………………………… Michaela Listová
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivetě Němečkové, Ph.D. za její věcné připomínky, cenné rady, ochotu při vedení práce a pozitivní přístup. Dále bych chtěla poděkovat řediteli strategického obchodního rozvoje společnosti M.C.Triton Ing. Zdeňku Bílkovi za spolupráci a poskytnuté informace o elektrických autech nezbytných k tvorbě mé bakalářské práce.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1.
2.
3.
Co je to elektromobil ...................................................................................................... 4 1.1.
Vymezení pojmů ..................................................................................................... 4
1.2.
Historie a nejnovější trendy .................................................................................... 8
Aspekty světové elektromobility .................................................................................. 14 2.1.
Subjekty elektromobility ve světě i v České republice ......................................... 15
2.2.
Překážky, které mohou budoucnost elektromobilů ovlivnit ................................. 22
2.3.
Ekologický přesah................................................................................................. 25
Situace na českém trhu ................................................................................................. 28 3.1.
BMW i projekt a projekt Tesla ............................................................................. 34
3.2.
Analýza nákladů a výhodnost pořízení elektromobilu.......................................... 37
Závěr: ................................................................................................................................... 41 Seznam literatury ................................................................................................................. 43 Seznam grafů, tabulek a rovnic ........................................................................................... 50 Přílohy ................................................................................................................................. 51
Úvod Uplynulých sto let proběhlo ve znamení výrazného technického pokroku lidstva. Na počátku 21. století si již nedokážeme představit život bez mobilních telefonů, počítačů, internetu, datových sítí, přenosu signálu pomocí družic, letadel. Všechny tyto výdobytky civilizace se neustále inovují a zlepšují. Stejně tak je to s automobilovým průmyslem, který patří k největším odvětvím světového strojírenství i obchodu. Vyvíjejí se stále silnější a rychlejší auta, která jsou zároveň úspornější a ekologičtější. Tento trend kladoucí důraz právě na úspornost a ekologii se však začal uplatňovat relativně nedávno. Automobilový průmysl zkoumá další možné směry, kudy se vydat, aby si vozidla udržela svůj výkon, ale zároveň splňovala nejpřísnější požadavky moderní doby. Tato cesta jej přivedla k alternativním pohonům, z nichž svým silným potenciálem vynikají elektrická auta. Jejich vývoj byl aktuální už v předminulém století, ale nikdy nedospěl do realizační fáze, vždy zažil boom a následné zklidnění. Důvodů je mnoho; technická náročnost výroby, téměř nulová poptávka, ale především značná neochota automobilních společností věnovat se tomuto odvětví, podpořená negativním postojem olejové lobby. Situace se ale začíná měnit. V současné době se debatuje o nových možnostech pohonů dopravních prostředků a nejvíce se sází právě na elektřinu. Jsme svědky momentu, kdy se automobilový průmysl vyvíjí paralelně na několika frontách, a můžeme sledovat, jestli vyhraje myšlenka auta na nový revoluční pohon, či auta se stále stejným konvenčním motorem, pouze dotaženým do dokonalosti, tzn. s nepatrnou spotřebou.1 Silniční doprava je dnes téměř zcela závislá na palivech vyrobených či odvozených z ropy, a tak je citlivá na ropné šoky a vynechání jejích dodávek. K tomu dle Hubbertovy teorie ropného vrcholu2 skončila ve světě éra levné ropy, což může znovu a znovu způsobovat ropné krize a tím i systémové ekonomické krize. Hluk a smog je také nezanedbatelným problémem spojeným se současnou dopravou. Zodpovědná je i za rostoucí množství emisí CO2 a dalších zplodin stoupajících do atmosféry.
KPMG INTERNATIONAL. KPMG’s Global Automotive Executive Survey 2014, [online], publ. leden 2014, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.osd.org.tr/yeni/wp-content/uploads/2014/01/KPMG-Global2014.pdf. 2 DEFFEYES, Kenneth. S. Hubbert’s Peak: The Impending World Oil Shortage, Princeton University Press, 2001, ISBN: 9781400829071, str. 158. 1
1
Doprava představuje zhruba jednu pětinu světové spotřeby energie a osobní vozidla tvoří asi 10 % emisí oxidu uhličitého spojeného s touto spotřebou. 3 Situace vyžaduje, zvláště s rostoucí poptávkou v Číně, Indii a dalších asijských a afrických lidnatých státech, aby byly tyto problémy vyřešeny. Nezbytné k dosažení dekarbonizace, vyšší kvality ovzduší ve městech a energetické bezpečnosti je právě zavedení alternativních pohonů, kam elektřinou poháněná auta patří. Důležitým, mnohdy opomíjeným faktem také je, že rozvoj elektromobility by mohl být zásadní i pro rozvoj celosvětového systému inteligentních sítí (Smart Grids), který bude nezbytný k udržení stability současného systému energetických sítí moderního světa, jenž se může snadno ocitnout v krizi nejen kvůli nedostatku zdrojů, ale především kvůli přetíženosti distribuční soustavy. 4 Nejpřesvědčivějším argumentem využití elektrických aut jsou však téměř nulové náklady na nabíjení, provoz a údržbu a zároveň výborné jízdní vlastnosti. Tato práce se zaměřuje na hypotézu, zdali lze předpokládat pozitivní vývoj na trhu s elektromobily v České republice (dále jen ČR) vzhledem k rostoucí aktivitě v této oblasti na celosvětové úrovni a zainteresovanému přístupu některých velkých společností zabývajících se jejich výrobou, které působí i v ČR. Cílem práce je analyzovat situaci nejen na českém, ale i světovém trhu, poukázat na problémy, které mohou rozvoj elektromobility limitovat a především prokázat v současných podmínkách výhodnost či nevýhodnost koupě elektromobilu pro českého zákazníka, popř. diskutovat možné postupy české vlády při řešení otázky podpory elektromobility. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá vymezením terminologie, vysvětlením historie problému a popisem současných trendů na poli elektromobility. Ve druhé kapitole jsou popsány subjekty elektromobility v ČR i ve světě, mj. organizace či zájmové spolky. Dále jsou v ní analyzovány překážky, kterým rozvoj elektromobility čelí a ekologické aspekty tématu. Ve třetí kapitole byla provedena komparace vývoje elektromobility v České republice a jiných evropských zemích, jako jsou např. pokrokové Estonsko, Norsko či Německo. V rámci toho bylo také analyzováno, jakou podporu a pobídky zdejší potenciální uživatelé elektromobilů mají k dispozici a jestli se jim vyplatí
CLEAN ENERGY MINISTERIAL. Electric Vehicles Initiative – Overview, [online], naposledy rev. 2014, [cit. 22. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.cleanenergyministerial.org/Our-Work/Initiatives/Electric-Vehicles. 4 NÁRODNÍ SPOLEK PRO ELEKTROMOBILITU A PODPORU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ. Energetické sítě (SMART GRIDS), [online], naposledy rev. 2012, [cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.narodni-spolek.cz/smart-grids. 3
2
se do tohoto projektu zapojit. Je zde blíže objasněna situace na českém trhu a vymezena finanční stránka problému prostřednictvím upravené analýzy celkových nákladů na vlastnictví. Téma je nahlédnuté i z pohledu firem vyrábějících automobily a je popsaná jejich motivace a pobídky ze strany našeho státu. Pro analýzu firemního přístupu k elektromobilitě byly použity dvě významné firmy – Tesla a BMW. Analyzovány jsou vývoje jejich e-projektů (nejen) v českém prostředí. Obě firmy spojuje právě téma elektrických vozů. Jejich e-projekty jsou v současné době ty nejznámější, výrazně zasáhly mediální svět. Jde o firmy, které mají ambice stát se nejdůležitějšími hráči na poli elektromobility a které mají ve svých rukou moc měnit technickou historii. Na silnicích již můžeme vidět první výsledky jejich investicí. Informace o tomto tématu byly čerpány převážně z elektronických zdrojů, z nichž nejvýznamnější jsou zprávy organizací zabývajících se elektromobilitou (IEA, EVI5, RAP, ICCT6) - Global EV Outlook a Electric Vehicle Grid Integration in the U.S., Europe and China, jelikož souhrnně a z objektivního hlediska pojednávají o tomto tématu. Materiál, který mi pomohl zasadit analýzu situace do českého prostředí, byla i zpráva Hlavního města Prahy o výsledku projektu Praha elektromobilní.
5 6
International Energy Agency, Electric Vehicles Initiative The Regulatory Assistance Project, International Council on Clean Transportation
3
1. Co je to elektromobil Elektromobil (Electric Vehicle /EV/ či Plug-in Electric Vehicle /PEV/) je vozidlo, jež je napájeno elektřinou. Nemusí jít však pouze o automobil. Elektrický pohon se využívá také u lodí, letadel, autobusů, kamionů, skútrů, kol či koloběžek. Velmi rozšířená jsou v současnosti jednostopá elektrická vozidla, např. elektrická kola, pouze rozšíření elektrických aut by ale umožnilo masový rozvoj elektromobility. 1.1. Vymezení pojmů Pojem „elektromobilita“ je v moderním pojetí chápán nejen jako tradiční obor zabývající se rozvojem a využitím elektromobilů, ale je aliancí několika komplexních systémů:
elektrických nebo hybridních vozidel,
inteligentní dopravní infrastruktury,
inteligentních energetických sítí (Smart Grids7), včetně energetických zásobníků,
sítí nabíjecích stanic.
Elektromobilita využívá synergie svých komponent a umožňuje tím dosáhnout multiplikačních efektů. Její zavádění bude zřejmě rozloženo do dvou až tří desetiletí a výzvou je i harmonizace tohoto procesu.8 Konvenční automobily, fungující na principu spalovacího motoru (Internal Combustion Engine /ICE/), se vyskytují na světových silnicích v naprosté většině. Jejich motor při vysoké teplotě a tlaku generuje mechanickou energii za spalování kapalného paliva (benzínu, nafty, nebo biopaliva) nebo plynného paliva (např. stlačený zemní plyn) a vzduchu. Jestliže je podíl elektřiny na pohonu elektromobilu 100%, nazýváme takové vozidlo EV s baterií (Battery Electric Vehicle /BEV/). Zástupcem je např. světově nejprodávanější Nissan Leaf či Model S od Tesly. Aby se vůz mohl nazývat elektromobilem, nemusí být ale tento podíl vždy 100%. Takové vozy se souhrnně nazývají hybridy. Hybridy (Hybrid Electric Vehicle /HEV/ jsou vozidla, která v sobě spojují konvenční spalovací motor s elektrickým pohonným systémem, aby bylo dosaženo zlepšení spotřeby paliva. První
7
viz str. 25 NÁRODNÍ SPOLEK PRO ELEKTROMOBILITU A PODPORU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ. Co je to elektromobilita, [online], naposledy rev. 2012, [cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.narodnispolek.cz/co-je-elektromobilita. 8
4
hybrid vznikl již v roce 1916, sestrojen společností Woods Motor Vehicle Company of Chicago. Hybridy se vyznačují nízkou spotřebou paliva, která se např. u v Česku nejprodávanějšího hybridního modelu Toyota Prius pohybuje kolem 3,9 l/100km.9 V rámci hybridů dále vymezujeme např. EV s palivovými články (Fuel Cell Electric Vehicles /FCEV/). Energii vyrábí skrz palivové články převedením chemické energie paliva, jako je např. vodík, na elektrický proud. V kategorii jsou dále tři typy EV, které fungují na velmi podobném principu. Jsou to EV s rozšířeným dojezdem (extended range electric vehicles /EREV/), která mají i spalovací motor, který dobíjí vybíjející se baterii. Velmi podobné jsou plug-in
hybridy (Plug-in
Hybrid
Electric
Vehicle
/PHEV/),
hybridní
vozidla
s vysokokapacitní dobíjecí baterií, která je schopna využívat elektřinu jako hlavní zdroj pohonu. Spalovací motor obvykle pomáhá nabíjení baterie nebo slouží jako záložní zdroj, když je baterie vybitá. Pro plné nabití je nutné je dobíjet z elektrické sítě, stejně jako EREV, což je spolu s faktem, že jejich baterie jsou v porovnání s hybridy velké a umožňují tak po určitou dobu pohon stoprocentně elektrický, odlišuje od hybridů HEV. Zástupcem je například dobře prodávaný Chevrolet Volt. Dalším důležitým termínem souvisejícím s elektromobilitou je napájecí vybavení EV (Electric Vehicle Supply Equipment /EVSE/), což jsou zařízení, která umožňují čerpání elektřiny - dobíjecí stanice, termín zahrnuje i konektory, vodiče, doplňky a jiné přidružené vybavení. Toto vybavení je třeba pro vozy typu PEV, BEV a PHEV, čili ta, která se dobíjí zapojením do elektřiny. HEV hybridy se dobíjí rekuperačním brzděním a spalovacího motoru a není tedy potřeba je nikam zapojovat. S rostoucím počtem prodaných elektromobilů (EV, PEV, BEV či PHEV) je třeba rozvíjet distribuční síť, ze které se budou elektromobily dobíjet. Jedna možnost je nabíjet EV doma, což je pohodlné, kompatibilní a levné, ale pomalé. Veřejné dobíjecí stanice mohou nabídnout mnohem větší výkon a tím i kratší dobu nabíjení. Jsou ale velmi drahé (až 100 000 dolarů).10 Momentálně je tedy staví vlády, automobilové společnosti, velké firmy, které zaměstnávají hodně lidí nebo firmy, které se specializují na dodávání komerčních dobíjecích sítí. Klíčovou oblastí vývoje je normalizování využití elektřiny v EV, aby bylo jejich využití jednotné a také maximálně bezpečné. Normy jsou dány Mezinárodní
EKOBONUS. Hybridní auta: co to je a jak fungují? E.ON. [online], publ. 31. 10. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/hybridy/hybridni-auta-co-to-je-a-jak-funguji. 10 SAXTON, Tom. Understanding Electric Vehicle Charging, [online], publ. 31. 1. 2011, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.pluginamerica.org/drivers-seat/understanding-electric-vehicle-charging. 9
5
elektrotechnickou komisí11, souhrnně se jmenují IEC 62196 a byly přejaty jak Evropskou unií, tak implementovány do českých technických norem ČSN. Související pojmy jsou úrovně nabíjení. Existuje úroveň 1, 2 a 3. Zařízení úrovně 1 poskytuje dobíjení baterie střídavým proudem (dále jen AC 12) o 120 V a vyžaduje uzavřený okruh. Čili to jsou sítě v domácnostech a není zde třeba nic instalovat. Zařízením, které je možné připojit do nabíjecí sítě úrovně 1, disponují všechna EV. Záleží na typu EV, ale obvykle trvá 8-20 hodin nabít vybitou baterii na 100 %. Nejčastěji proto toto nabíjení probíhá v noci. Nabíjení úrovně 2 se uskutečňuje také pomocí AC o 240 V, a vyžaduje již instalaci speciálního zařízení jak u domácích nabíječek, tak u veřejných. Tento typ dobíjecích stanic můžeme nalézt u rezidenčních budov, na veřejných parkovištích, u obchodních center nebo u sídel velkých firem. Opět záleží na typu baterie EV, ale průměrná doba plného nabití se pohybuje mezi 4-6 hodinami. Tato doba se může u všech EV zvýšit v chladném počasí. U obou těchto úrovní jde o pomalé nabíjení (slow charging). Kategorie rychlého nabíjení (fast charging) je zastoupena třemi nabíječkami úrovně 3. Jde o systém CHAdeMO, systém SAE combo a systém supernabíječky13. CHAdeMO, vyvinutý společností Tokyo Electric Power Company v Japonsku, je také známý pod názvem DC fast charging, neboť využívá stejnosměrného proudu (dále jen DC 14 ). Nabíjí 480 V proudem. Průměrně tyto nabíječky nabijí prázdnou baterii na 80% za 30 minut. Supernabíječka vyvinutá Teslou má velice podobné parametry jako systém CHAdeMO, je ale dvakrát výkonnější. 15 Funguje zatím pouze pro Tesla Model S. 16 SAE combo je varianta, která vznikla v USA jako konkurence CHAdeMO. Je zatím přítomna pouze na malém počtu EV. Další typ veřejné dobíjecí stanice je dokonce bezdrátový, fungující na principu parkovacích míst vybavených indukčními nabíjecími rohožemi. Vyvíjí se i systém dobíjecích stanic, který využívá nápad baterii nedobíjet, ale rovnou ji vyměnit. Tesla představila svůj nový plán v minulém roce. Zákazníci budou mít na výběr, buď nabíjet zadarmo, nebo rychle. Zadarmo budou moci nabíjet u klasických nabíječek či supernabíječek, rychle, ale za poplatek, pomocí výměny baterií (battery swap). Tesla
11
International Electrotechnical Commision IEC Z angl. alternating current 13 Tesla Supercharger 14 Z angl. direct current 15 viz příloha 1 16 EVTOWN. Levels of Charging. [online], naposledy rev. 2013, [cit. 16. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.evtown.org/about-ev-town/ev-charging/charging-levels.html. 12
6
překvapila rychlostí tohoto úkonu – baterii je možné přístrojově vyměnit za 90 sekund. Elon Musk, majitel Tesly, tento fakt považuje za další vítězství v boji proti konvenčním autům, u nichž natankování nádrže trvá dvakrát déle.17 V současné době se teprve rozhoduje, který typ rychlonabíjení bude zaveden jako standard.18 Hlavní součástkou elektromobilu je baterie, která je zároveň i tou nejdražší.19 Pokrok v oblasti výroby baterií, způsobený poptávkou spojenou s masovým používáním laptopů, digitálních fotoaparátů či chytrých telefonů, je také jedním z nejvýznamnějších faktorů nové vlny zájmu o elektromobily. Faktem je, že baterie jsou výkonnější, než kdy byly a neustále se zlepšují. Baterií existuje několik druhů, výrazně se od sebe liší kapacitou, velikostí, životností, bezpečností i cenou. Nejvýkonnější jsou v současnosti lithium iontové baterie (li-on), které ve všech jmenovaných kategoriích mnohokrát převyšují klasické olověné akumulátory s kyselinou sírovou. Např. jejich výkon činí 110 – 130 Wh/kg, což je 3x více než u klasických akumulátorů. Navíc se dají vyrobit v jakémkoliv tvaru a velikosti, mají dlouhou dobu životnosti a především – jejich výrobní cena stále klesá. V roce 2012 byl hodnotový podíl jejich výroby 43 % a stále se zvyšuje. Jejich výroba poprvé předstihla tradiční výrobu olovo-sírových akumulátorů v roce 2008, jejichž podíl je 31 % a má klesající tendenci.20 „V roce 2015 by měl globální trh s bateriemi do aut narůst do objemu 14 miliard dolarů“, řekl na konferenci o budoucnosti průmyslového rozvoje a elektromobility v Michiganu v roce 2011 Dan Galves, člen výzkumného týmu Deutsche Bank - Global auto/Auto parts. Deutsche Bank jde ve svých předpovědích ještě dál, v roce 2020 bude podle ní tento obchod již o objemu 30-40 miliard dolarů (dále jen $).21 Vědci stále hledají nové typy baterií, které by byly lepší a levnější než li-ion baterie.22 Motivací jsou úspory výrobců, možnost nasazení levnější výsledné ceny, zvýšení odbytu a následná realizace úspor z rozsahu. Cena baterie dnes tvoří nejzásadnější část ceny celého EV, kolem
17
ROGOWSKY, Mark. Tesla 90-Second Battery Swap Tech Coming This Year, Forbes, [online], publ. 21. 6. 2013, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/markrogowsky/2013/06/21/tesla-90second-battery-swap-tech-coming-this-year/. 18 viz str. 21 19 viz příloha 2 20 MÁDR, Vojtěch. Lehký úvod do světa PBA a jak vypadá budoucnost Li-ion baterií a elektrických vozidel, ITBiz, [online], publ. 9. 7. 2013, [cit. 22. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/clanky/lehky-uvod-dosveta-pba-a-co-nas-v-nejblizsi-dobe-ceka-ve-svete-li-ion-baterii-a-elektrickych-vozidel. 21 Tamtéž 22 HILER, Katie. What's Next in Electric-Car-Battery Tech, Popular Mechanics, [online], publ. 18. 12. 2013, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.popularmechanics.com/cars/alternative-fuel/electric/whats-next-inelectric-car-battery-tech-16280750.
7
50 % maloobchodní ceny vozidla. Stále však přichází firmy z celého světa s oznámeními o vytvoření nového typu baterie. Jednou z nejdůvěryhodnějších v posledním roce se zdá být zpráva japonské firmy Sekisui Chemical, která prý vyvinula materiál, který dokáže ztrojnásobit kapacitu li-on bateriíí, tak, aby na jediné nabití ujela auta až 600 km, což by bylo srovnatelné s konvenčními automobily. Také výrobní náklady, které se dnes pohybují kolem 1000 $/kWh, by měly klesnout o více než 60 % na zhruba 300 $/kWh. I takto by se EV stala konkurenceschopnějšími. 23 Zajímavý fakt z hlediska geografického rozložení tohoto strategického odvětví je, že cca 86 % výroby baterií se odehrává v Asii – 80 % zabírá Japonsko a Jižní Korea, Číně patří 6 %. Evropa i USA jsou na tomto poli slabými hráči.24
1.2. Historie a nejnovější trendy První opravdový elektrický motor vznikl v roce 1834 a byl použit v lodi.25 Do auta se ale elektřina dostala hned o rok později. 26 Profesor Sibrandus Stratingh z Holandska se svým asistentem Christopherem Beckerem úspěšně postavili první elektromobil v roce 1835. Ve stejném roce jej postavil i Thomas Davenport z Vermontu.27 Fascinující na vzniku elektromobilů je fakt, že první EV vzniklo o 50 let dříve, než vozidlo s prvním spalovacím motorem. Tím byl tricykl Karla Benze, který absolvoval první veřejnou jízdu v roce 1886. 28 Prvním opravdu komerčně úspěšným vozidlem se spalovacím motorem se stal legendární první sériový model T od Henryho Forda, který byl postaven a uveden na trh v roce 1908. 29 V Čechách se první elektromobil objevil v dílně Františka Křižíka v roce
23
NIKKEI, New battery material lets electric cars keep on trucking, Nikkei Asian Review. [online], publ. 3. 12. 2013, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://asia.nikkei.com/Tech-Science/Tech/New-battery-material-letselectric-cars-keep-on-trucking. 24 CANIS, Bill. Battery Manufacturing for Hybrid and Electric Vehicles: Policy Issues, Congressional Research Service. [online], publ. 4. 4. 2013, [cit. 2. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/misc/R41709.pdf. 25 ELEKTROTECHNISCHES INSTITUT. Jacobi's Motor, Karlsruhe Institut of Technology, [online], naposledy rev. 2. 7. 2013, [cit. 1. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.eti.kit.edu/english/1382.php. 26 EKOBONUS. Historie elektromobilů a automobilů na CNG v osobní dopravě. E.ON. [online], publ. 15. 1. 2013, cit. 15. 12. 2013. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/historie-elektromobilu-a-automobilu-na-cng-vosobni-doprave. 27 BELLIS, Mary. History of Electric Vehicles, [online], naposledy rev. 2014, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://inventors.about.com/od/estartinventions/a/History-Of-Electric-Vehicles.htm. 28 INURU, Mik. První elektromotory a elektromobily na světě se datují od roku 1834, [online], akt. 20. 6. 2012, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.inuru.com/index.php/planeta/mezniky-vedy/468-historieelektromobil-elektromotor. 29 PLAŠTIAK, Martin. Legendy minulosti: Ford Model T (1908), [online], publ. 5. 8. 2011, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.autoweb.cz/legendy-minulosti-ford-model-t-1908/.
8
1895. Ještě jedno prvenství se v této době váže k elektromobilům. „La Jamais Contente“ sestrojené Belgičanem Camillem Jenatzym bylo první auto na světě, které pokořilo hranici rychlosti přes 100 km/hod, a to již v roce 1899.30 Evropa byla, co se elektrických automobilů týče, vskutku průkopnická a Francie a Anglie jako první státy opravdu podporovaly vývoj EV. Ani Amerika nezůstala pozadu. Na přelomu 19. a 20. století se v USA stala EV dokonce nejprodávanějšími silničními vozidly. V roce 1900 byl jejich podíl na trhu 28%, což bylo 3 000 aut.31 (Dnes se jejich podíl na trhu rovná číslu 0,02 %).32 EV byly oblíbené pro svou spolehlivost a jednoduchou obsluhu, na rozdíl od dnes již „klasických“ aut se nemuselo složitě při startování točit kličkou, těžce řadit a také nevibrovaly a nevypouštěly zplodiny. Problémem byl jejich malý dojezd a vysoká cena. Pak vynalezl Charles Kettering v roce 1912 elektrické zapalování a tím byl odstraněn výrazný problém ICE aut.33 Také se začalo přidávat olovo do benzínu a motor již „nehrkal“. Že do vzduchu unikaly jedovaté výpary, to si lidé neuvědomovali. Elektromobilům nenahrál ani fakt, že se výrazně zlepšila silniční provázanost mezi jednotlivými americkými městy a oblíbenějšími se staly auta s dlouhým dojezdem. Se sériovou výrobou konvenčních automobilů začaly elektromobily zaostávat a rapidně ztrácet na popularitě. Henry Ford stanovil u legendárního modelu T o polovinu levnější cenu (ve své době stálo kolem 500-800 dolarů). Díky své oblibě a nízké ceně se tak zčásti stal jednou z příčin neúspěchu EV. Model elektromobilu z roku 1902 Phaeton – běžný zástupce své generace - postavený společností Woods Motor Vehicle Company of Chicago stál 2000 dolarů34. Také benzín výrazně zlevnil a stal se dostupnějším s rozvojem těžby ropy na území USA. V Evropě určitý zájem nevymizel nikdy kvůli strachu z nedostatku paliv, k němuž došlo během obou válek. V Americe však vyhasl úplně. Lidé si na EV znovu vzpomněli až v nouzi. Například když si v 60. a 70. letech začali všímat výrazného znečištění či při ropných krizích v 70. letech. Po těch už ceny ropy nikdy neklesly zpět, naopak dále rostly a rostou, což podporuje snahu o její nahrazení.
30
CHAN, C. C., CHAU, K. T. Modern Electric Vehicle Technology, Oxford University Press Inc. New York, publ. 2001. ISBN 10: 0198504160. 31 TRIGG, Tali, TELLEEN, Paul. et al. Global EV Outlook, [online], publ. duben 2013, [cit. 20. 1. 2013], str. 23. Dostupné z: http://www.iea.org/topics/transport/electricvehiclesinitiative/EVI_GEO_2013_FullReport.PDF. 32 Tamtéž, str. 6 33 BELLIS, Mary. History of Electric Vehicles -Decline and Rise of Electric Cars from 1930 to 1990, [online], akt. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://inventors.about.com/od/estartinventions/a/ElectricVehicles.htm. 34 BELLIS, Mary. History of Electric Vehicles - The Early Years, Electric Cars from 1830 to 1930, [online], akt. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://inventors.about.com/od/estartinventions/a/History-OfElectric-Vehicles.htm.
9
Graf 1 Vývoj světové ceny ropy
Vývoj ceny ropy 1960 - 2012 140 120 100
105,0
80 79,1 60 53,4
40
35,5 20
27,0 2,0
2,1
2,1
10,6
1960
1965
1970
1975
22,0
28,2 16,9
0 1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
2012
Ropa, průměr UK Brent (lehká) / Dubaj (střední) / Texas (těžká) stejně váženo ($ / barel)
Zdroj: Vlastní zpracování. UNCTADSTAT. Free market commodity price indices, monthly, January 1960 - October 2013. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=28769.
Krize však nikdy nevydržela tak dlouho, aby se vývoj elektromobilů mohl dostat dál. Vyrobit elektrické modely se pokoušely jak společnosti Velké trojky35, tak menší firmy jako Elcar Corp či Sebring-Vanguard, které je opravdu i poslaly do prodeje, ačkoliv se jim nepodařilo dosáhnout žádného masivního úspěchu. V 90. letech přišly na pořad dne úmluvy o ochraně životního prostředí. Důležitá byla novela zákona o čistotě ovzduší z roku 1990
36
, která v USA zpřísnila podmínky
pro znečišťování ovzduší, nezanedbatelný vliv měl i Kjótský protokol z roku 1997, který zavazuje země snižovat emise. Situaci výrobcům automobilů ztížil v roce 1990 v platnost vstoupivší Program LEV (Low Emission Vehicle), který vydala California Air Resources Board (CARB) a požadovala, aby do roku 1998 byla 2% všech nových prodaných vozů absolutně bezemisní.37(dále také ARRA 1999). Automobilové společnosti logicky projevily
35
Ford, GM, Chrysler U. S. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY, Overview – The Clean Air Act Amendments of 1990, [online], akt. 15.8.2013, [cit. 15. 12, 2013]. Dostupné z: http://epa.gov/oar/caa/caaa_overview.html. 37 SUNDERLAND, Faye. Electric Cars, [online], publ. 27. 2. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.thegreencarwebsite.co.uk/blog/index.php/2013/02/27/history-of-evs/. 36
10
zájem zvýšit tržby díky prodejům v bohaté Kalifornii a vznikly nadějné modely, Ford Ranger EV a Chrysler TEVan. Konkrétně model GM EV1 zaznamenal u svých uživatelů velký úspěch a celkově vedl ke zvýšení zájmu veřejnosti o alternativní pohony v dopravě. Byl navíc už od počátku koncipován jako čistě elektrické auto, bez dodatečných předělávek. Zde v dějinách elektromobility nastal okamžik, kdy se ropným společnostem podařilo tento úspěch zvrátit. 38 Vozidla byla stažena z trhu, většina jich byla dokonce sešrotována a dnes existuje pouze pár kusů, které jsou vystaveny v muzeích. 39 Toyota, skupina dealerů GM a Chrysler se totiž rozhodli žalovat tento program, uspěli a vrátili se zpět ke konvenčním vozům.40 Zatím poslední fáze nastala koncem devadesátých let s opět stoupajícími cenami ropy, kdy se Toyota a Honda rozhodly obnovit koncept hybridních aut. V roce 1997 přišel na trh model Toyoty Prius, který byl např. i v ČR dosud jedním z neprodávanějších hybridů. Nyní na konci roku 2013 Toyota oznámila, že překročila hranici rekordních 6 milionů vyrobených hybridů.41 Na úspěchu hybridů se podílely společnosti Toyota (ta především se svými modely Prius a značkou Lexus), Ford, Volkswagen, Chevrolet a Audi spolu s Hondou. Z následujícího grafu je patrné, že zájem o hybridy po krizi opět stoupá a že hybridů Toyota Prius se prodalo v roce 2013 nejvíce v historii.
O této kauze pojednává známý dokumentární film „Kdo zabil elektromobil?” EKOBONUS. Historie elektromobilů a automobilů na CNG v osobní dopravě. E.ON. [online], publ. 15. 1. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/historie-elektromobilu-a-automobilu-na-cngv-osobni-doprave. 40 SUNDERLAND, Faye. Electric Cars, [online], publ. 27. 2. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.thegreencarwebsite.co.uk/blog/index.php/2013/02/27/history-of-evs/. 41 TOYOTA, Worldwide Sales of Toyota Hybrids Top 6 Million Units, [online], publ. 14. 01. 2014, [cit. 22. 1. 2013]. Dostupné z: http://corporatenews.pressroom.toyota.com/releases/worldwide+toyota+hybrid+sales+top+6+million.htm?vie w_id=35924. 38 39
11
Graf 2 Prodej hybridních vozidel a jejich podíl na trhu v USA, 1999 – 2012
Zdroj: Přeloženo z NORDAN, M. Square Pegs, Round Holes, and Innovation, [online], publ. 26. 9. 2013, [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://mntempblog.files.wordpress.com/2013/02/hybrids-1_v2.jpg /.
Rostou i počty vyrobených PHEV. Nejvýznamnější je model GM Chevrolet Volt, jehož výroba v roce 2012 dosáhla cca 23 tisíc vozidel, což je o 300 % více než v roce 2011. Tento vzrůst byl zapříčiněn i zvýšenou cenou zemního plynu, který je elektrickému pohonu substitutem.42 Je zřejmé, že v současné době čísla prodejů čistých elektromobilů ani zdaleka nedosahují čísel prodaných hybridů a je nejisté, jestli se to kdy změní. Dle Globálního průzkumu vedoucích pracovníků v automobilovém průmyslu společnosti KPMG
43
z letošního roku dokonce přes dvě třetiny zpovídaných vysoce postavených manažerů věří, že klíčová oblast zájmu automobilových společností budou do budoucna právě plug-in hybridy spíše než elektromobily využívající čisté bateriové technologie.44 Tento světový trend se objevuje i v českém prostředí.
42
SPROSS, Jeff. GM Plans To Boost Chevy Volt Production 20 Percent In 2013, [online], publ. 28. 2. 2013, [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://thinkprogress.org/climate/2013/02/28/1654771/gm-plans-to-boostchevy-volt-production-20-percent-in-2013/. 43 KPMG’s Global Automotive Executive Survey 44 KPMG INTERNATIONAL. KPMG’s Global Automotive Executive Survey 2014, [online], publ. leden 2014, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.osd.org.tr/yeni/wp-content/uploads/2014/01/KPMG-Global2014.pdf.
12
Především se většina (76 %) respondentů tohoto průzkumu domnívá, že se automobilový průmysl v blízké budoucnosti zaměří hlavně na snížení objemu spalovacích motorů a jejich optimalizaci. Trend upřednostňování optimalizace spalovacích motorů před investicemi do rozvoje elektromobilů je patrný především v zemích TRIAD (západní Evropa, Japonsko a Severní Amerika), kde je pravděpodobnost, že budou výrobci automobilů investovat do snižování objemu spalovacích motorů, dvakrát větší než v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika).
45
„Právě tlak na optimalizaci
spalovacích motorů by mohl zpomalit pokrok u elektromobilů. I proto se polovina respondentů domnívá, že potrvá ještě šest až deset let, než se elektromobily stanou nejčistší a nejefektivnější variantou pohonu automobilů, a čtvrtina očekává ještě delší dobu,“ uvádí Jan Linhart, partner odpovědný za služby pro automobilový průmysl, KPMG Česká republika.46 Zvýšené prodeje PEV vozidel, tedy čistě elektrických, přesto naznačují pozitivní trend. Srovnání výsledků z historie dává tušit, že obnovený zájem je vskutku silný. V roce 1912 dosáhl světový trh s EV historického maxima – 30 000 prodaných kusů. Nový rekord byl zaznamenán až po sto letech – v roce 2011 s číslem 50 000 prodaných elektromobilů. Pokrok tedy není nikterak veliký, zvlášť ve srovnání s dalším maximem, za které se dá považovat číslo z roku 2012 – 180 000.47 Každým rokem však počet EV několikanásobně roste. Dle nejnovějšího výzkumu Centra pro výzkum solární a vodíkové energie v BádenskuWürttembersku (ZSW)48 je ve světě přes 400 000 prodaných elektromobilů.49 Není to ani desetina procenta celkového trhu s auty, přesto se tento údaj během krátké doby výrazně zvedl.
ONBUSINESS. Světový trh automobilů: Spalovací motory mají budoucnost. [online], publ. leden 2014, [cit. 22. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.onbusiness.cz/svetovy-trh-automobilu-spalovaci-motory-majibudoucnost-535. 46 KPMG INTERNATIONAL. KPMG’s Global Automotive Executive Survey 2014, [online], publ. leden 2014, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.osd.org.tr/yeni/wp-content/uploads/2014/01/KPMG-Global2014.pdf. 47 TRIGG, Tali, TELLEEN, Paul. et al. Global EV Outlook, [online], publ. duben 2013, [cit. 20. 1. 2013], str. 23. Dostupné z: http://www.iea.org/topics/transport/electricvehiclesinitiative/EVI_GEO_2013_FullReport.PDF. 48 (březen/duben 2013) 49 ZENTRUM FÜR SONNENENERGIE- UND WASSERSTOFF-FORSCHUNG BADENWÜRTTEMBERG. Weltweit über 400.000 Elektroautos unterwegs. Presseinformation 04/2014. [online], publ. 31. 3. 2014, [cit. 14. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.zsw-bw.de/uploads/media/pi04-2014-ZSWStandElektromobilitaetweltweit-neu.pdf. 45
13
2. Aspekty světové elektromobility V současné době je trh s elektrickými auty ve fázi rozvoje. Spoléhá se, že najde podporu jak u vlád, tak u společností vyrábějících auta. Podpora ve formě finančních i nefinančních pobídek je nutná, aby se podařil splnit plán, který mají státy zapojené v iniciativě EVI50 do roku 2020.51 Dnes se podíl EV na trhu rovná číslu 0,02 % a státy EVI si daly za cíl zvýšit tento podíl do roku 2020 na 2%, absolutně to znamená 20 milionů elektrických aut (všechny typy). 52 Pokud klíčové země opravdu trh s EV takto výrazně podpoří, mohl by celosvětový obchod s elektromobily prorazit začarovaný kruh nejistoty, ve kterém se stále nachází. Výstražně může působit, že všeobecné trendy v evropském automobilovém průmyslu se v posledních pár letech vyznačují poklesem prodejů a stagnujícími trhy. Ty se dosud po krizi nevzpamatovaly, naopak, jak ukazují čísla, padají stále níže až k minimálním hodnotám starým dvacet let. Trh je pravděpodobně přesycený. Nyní je na světě přes miliardu aut (všech dohromady). Jen v roce 2011 přibylo 60 milionů nových aut. V Evropské Unii (dále jen EU) pracuje v automobilovém průmyslu a službách s ním spojených 12 milionů lidí, což je 6 % zaměstnané populace. Auta dominují také ekonomikám domácností – vedle pravidelných splátek hypoték či nájemného jsou výdaje na dopravu hned na druhém místě. V rozvinutých zemích tak překvapuje klesající trend jak prodejů aut, tak počtu najetých kilometrů na osobu.53
Clean Energy Ministerial’s Electric Vehicles Initiative je strategické fórum na mezivládní úrovni. Zaměřuje se na urychlení zavedení a přijetí EV na celém světě. EVI je jednou z mnoha iniciativ zahájených v roce 2010 v rámci Clean Energy Ministerial (CEM), dialogu na vysoké úrovni mezi ministry energetiky hlavních světových ekonomik. EVI v současné době zahrnuje 16 členských vlád z Afriky, Asie, Evropy a Severní Ameriky, stejně jako účast z Mezinárodní agentury pro energii (IEA). 51 M. J. BRADLEY & ASSOCIATES. Electric Vehicle Grid Integration in the U.S., Europe and China, [online], publ. červenec 2013, [cit. 20. 1. 2013]. Dostupné z: http://theicct.org/sites/default/files/publications/EVpolicies_final_July11.pdf. 52 Tamtéž, str. 6 53 THE ECONOMIST. Seeing the back of the car. From the print edition: Briefing. [online], publ. 22. 9. 2012, [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/21563280. 50
14
Graf 3 Registrace nových aut v EU v letech 1990-2013 Jednotky za rok
Zdroj: European Automotive Manufacturers´ association (ACEA), Moody´s investors service. BJORNESJO, Stellan. Is the European automotive industry approaching “peak car? [online], publ. 20. 12. 2012, [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://blog.zooma.se/blog/bid/252574/Is-the-European-automotiveindustry-approaching-peak-car. ** odhad založený na výkonu posledních 11 měsíců s výsledkem -7,6% oproti minulému roku * odhad agentury Moody´s investors service
Světový automobilový průmysl nyní táhne asijská poptávka a nenasycenost trhu v této oblasti. Přesto současný pokles pokračuje dle agentury Moody´s i díky ochablé poptávce v Číně, která je nižší než se očekávalo.54 Nebudou to ale jen poptávající v Asii, kdo budou mít v budoucnu důležitý hlas – také občané Latinské Ameriky a Afriky kupují auta tak rychle, jak jen si to mohou dovolit a do budoucna budou mít mnohem větší podíl na tomto trhu.
2.1. Subjekty elektromobility ve světě i v České republice Klíčovými hráči v konceptu elektromobility jsou výrobci baterií, uživatelé, města, stát a distributoři elektřiny. Elektromobily se také na jednom z prvním míst zaobírají především společnosti automobily vyrábějící. S každým rokem jich na toto pole vstoupí víc a víc. Dnes svůj prototyp auta na elektřinu mají téměř všechny důležité firmy působící v automobilovém průmyslu, čímž vysílají signál, že myšlence elektromobility věří
MOODY´S. Global auto industry likely to see reduced demand growth in 2013, [online], publ. 17. 9. 2012, [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.moodys.com/research/Moodys-Global-auto-industry-likely-tosee-reduced-demand-growth--PR_255442. 54
15
a že nechtějí zůstat pozadu. Na již zmiňované konferenci o budoucnosti průmyslového rozvoje a elektromobility v Michiganu v roce 2011 55 bylo řečeno, že v roce 2008 pět společností vyrábělo 13 typů EV. Už v roce 2012 se v tomto odvětví ale angažovalo 36 společností, které vyráběly více než 100 typů EV. 56 Mezi nejaktivnější patří General Motors se značkami Chevrolet a Cadillac, Toyota, Nissan, Renault, Ford, BMW, Tesla, Chevrolet, Honda, Mercedez-Benz, Hyundai, Mazda, Fiat nebo čínský BYD. V Evropě byly doteď nejvíce vidět značky Peugeot, Citroen, Mitsubishi, Smart, Reva, nebo v této oblasti velmi činná aliance Renault-Nissan se svým úspěšným projektem Nissan Leaf. Ten se může pyšnit prvním místem v počtu prodaných vozů. V roce 2012 pokořil hranici 50 tisíc kusů a minulý rok se jen v Evropě prodával v 17 zemích.57 Firma se chce do 3 let dostat na úroveň výroby 150.000 aut ročně. Ke slovu se dostalo německé BMW se svým i-projektem „Born electric“, prvním modelem i3 a vyhlídkami na supersportovní vůz i8, který má být podle BMW v mnohém revoluční. Mezi nadějné velkovýrobce se vypracoval v čele s vizionářským jihoafrickým podnikatelem Elonem Muskem také kalifornský start-up Tesla Motors58, jehož popularita nejen v Americe raketově stoupla. V českých poměrech se chystá na své první sériové elektrické auto i Škoda. V roce 2012 již vyslala do běžného provozu ve zkušebním režimu 10 vozů modelu Škoda Octavia Green E Line a nyní sbírá informace k využití v reálné sériové výrobě.59 Elektromobilitou se zabývají také firmy distribuující elektrickou energii. Světové společnosti, které se např. podílely na procesu standardizace dobíjení EV, jsou např. EDF (Electricity of France), State Grid Corporation (Čína) a TEPCO (Tokyo Electric Power Company) a mnohé další. V České republice je to ČEZ, E.ON, PRE i RWE. ČEZ představil v roce 2009 strategii věnující se novým výzvám v oblasti energetiky FUTUR/E/MOTION, v jejíž rámci byl v roce 2010 spuštěn i projekt s cílem navrhnout a otestovat komplexní řešení elektromobility jako služby nazvaný Elektromobilita ČEZ. V této oblasti se chce ČEZ
55
viz str. 7 WAYLAND, Michael. Can Detroit regain its throne as the Motor City with electric vehicles? Industry experts think so. [online], publ. 29. 6. 2011, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.mlive.com/auto/index.ssf/2011/06/can_detroit_regain_its_thrown.html. 57 NISSANNEWS. Nissan Leafsmashes 50 000 global sales milestone. [online], publ. 14. 2. 2013, [cit. 22. 1. 2013]. Dostupné z: http://nissannews.com/en-US/nissan/usa/releases/nissan-leaf-smashes-50-000-globalsales-milestone. 58 tamtéž 59 DITTRICH, Lukáš. Škoda Octavia Green E Line vyrazila do běžného provozu. [online], publ. 20. 1. 2012, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.autorevue.cz/skoda-octavia-green-e-line-vyrazila-do-beznehoprovozu#utm_medium=selfpromo&utm_source=autorevue&utm_campaign=copylink. 56
16
stát nejvýznamnějším poskytovatelem služeb ve střední Evropě. Jako jedna z prvních evropských energetických firem zahájil ČEZ pilotní projekt zahrnující rozvoj infrastruktury, která je nezbytná pro širší uplatnění elektromobilů. Tento projekt má tři fáze. V úvodní fázi uvedl ČEZ v roce 2010 do provozu 10 elektromobilů formou bezplatného zapůjčení vybraným neziskovým organizacím. Data z provozu elektromobilů (spotřeba, dobíjecí praxe atd.) byla monitorována a poznatky ČEZ využívá v dalších fázích projektu. Pokročilá fáze pilotního projektu se uskutečnila v roce 2012. ČEZ nakoupil zhruba 50 elektromobilů a otestoval při simulaci reálného dlouhodobého provozu infrastrukturu pro dobíjení v Praze a Ostravě. V této fázi ČEZ aktivně spolupracoval s městy, především při budování veřejných dobíjecích stanic. Zároveň se uskutečnilo jednání s potenciálními strategickými partnery – předními výrobci automobilů – na téma rozvoje společného dlouhodobého projektu. Do pilotního projektu Skupina ČEZ investovala zhruba půl miliardy korun. Zkušenosti z pilotních fází v partnerství s výrobci elektromobilů využije Skupina ČEZ v dlouhodobých plánech profilovat se jako poskytovatel služeb elektromobility (třetí fáze). 6061 Již nyní nabízí speciální tarif a infrastrukturní řešení pro domácnosti i firmy, uživatelé můžou své EV dobíjet u 36 veřejných dobíjecích stanic Skupiny ČEZ. Do tohoto projektu se podařilo zapojit více než 50 partnerů. Na úrovni dodavatelů EV jsou to všechny společnosti, které tyto vozy v ČR poskytují (např. Škoda, Peugeot, Mercedez-Benz, BMW, Opel, Smart, ale i AKUMOTO vyrábějící elektrické skútry či ekolo.cz.) Infrastrukturní partneři pomáhají ČEZu vytipovávat místa, kde by mohly být nabíjecí stanice a taky je pomáhají stavět. Jsou to např. AAA AUTO, Arval BNP Paribas Group, některá obchodní centra jako Arkády Pankrác, Novodvorská Plaza, Nový Smíchov, ale i Tesco, Kaufland, McDonald´s, Krkonošský národní park či Národní divadlo a mnohé další důležité subjekty občanského života. Na pozici měst a státu to jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Czech Invest, některé části Prahy, Ostrava, Havířov, Moravskoslezský kraj a mnozí další.62 Německá energetická společnost E.ON se v ČR dříve zaměřovala hlavně na podporu stlačeného zemního plynu CNG. V roce 2010 se rozhodla, že rozšíří investice do podpory
ČEZ. Skupina ČEZ zahájila pilotní projekt na podporu elektromobility. [online], publ. 23. 6. 2009, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/2495.html. 61 ČEZ. Co to je FUTUR/E/MOTION. [online], publ. 2009, [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://futuremotion.cz/cs/futuremotion.html. 62 ČEZ. Elektromobilita ČEZ. [online], publ. 2010, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.elektromobilita.cz/cs/nasi-partneri.html. 60
17
využívání alternativních pohonů vozidel. Vybudovala historicky první dobíjecí stanici (v Brně), začala ve spolupráci s automobilkou Mercedes-Benz v roce 2010 v rámci marketingové spolupráce provozovat největší flotilu 25 elektromobilů Smart ED ve střední Evropě. 63 Vozy využívají a testují korporátní klienti a instituce, jako jsou Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, Zoo Praha, ekologický hotel Mosaic House, Vodafone a pro veřejnost jsou vozy také k zapůjčení u dalšího partnera projektu, společnosti SIXT.64 Město Praha spustilo v dubnu roku 2011 projekt Praha elektromobilní za spolupráce E.ON, PRE a RWE, jehož cílem bylo zavedení elektromobilů v rámci běžného provozu pražského magistrátu a městských organizací. Memorandum s energetickými firmami zavazuje signatáře k budování dobíjecích stanic s jednotným typem zásuvek, které budou přístupné všem uživatelům bez ohledu na poskytovatele energie. Společnost PRE se zároveň stala infrastrukturním partnerem projektu a zavázala se do konce roku zprovoznit 20 dobíjecích stanic u úřadů na území Prahy. 65 Ze států, které elektromobilitu propagují a věnují jejímu prosazení nemalé úsilí a prostředky, je nejvíce činných především 16 zemí, které jsou členy EVI. Jsou to USA, Velká Británie, Kanada, Norsko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Indie, Itálie, Portugalsko, Nizozemí, Jižní Afrika, Španělsko, Francie, Německo, Čína a Japonsko. Tyto země si daly za úkol mít do roku 2020 na silnicích minimálně 20 milionů EV a toho chtějí dosáhnut především těmito způsoby:
podporou rozvoje jednotlivých národních implementačních cílů, jakož i osvědčených postupů k jejich dosažení;
vedením sítě měst k tomu, aby se dělily o zkušenosti a poučení z dřívějšího zavedení elektromobilů v městských oblastech a regionech;
sdílením informací o veřejných investicích v oblasti RD&D programů66, aby bylo zajištěno, že nejdůležitější globální rozdíly ve vývoji technologií EV jsou řešeny;
AUTOFOX. E.ON podpoří rozvoj elektromobility v Česku, firemním klientům začal půjčovat elektrická auta. [online], publ. 28. 12. 2010, [cit. 20. 4. 2014]. Dotupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=19330. 64 EKOBONUS. Elektromobilita. E.ON. [online], publ. 30. 6. 2011, [cit. 15. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/elektromobilita. 65 AUTOFOX. Praha elektromobilní v roce 2011. [online], publ. 23. 5. 2011, [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=21395 66 Research, Development & Demonstration (výzkum, rozvoj a ukázka v praxi) 63
18
zapojením zúčastněných stran ze soukromého sektoru ke sladění očekávání, diskuzi o rolích průmyslu a vlády a zaměření se na přínosy pokračující investice do technologické inovace EV a pořizování veřejných EV.67
Samozřejmě dnes toto téma zajímá mnohem více zemí, zmínila bych ještě Austrálii, Irsko, Island, Švýcarsko a Estonsko. Tyto zainteresované státy také najdeme na příčkách v grafu deseti zemí, jejichž procentuální podíl na trhu EV (všech typů) je relativně největší ve srovnání se všemi vozidly v dané zemi v roce 2013. Graf 4 Tržní podíl EV v roce 2013 Ve vztahu ke konvečním vozům, TOP 10 zemí na světě, v %
Norsko Nizozemí Island Japonsko Francie Estonsko Švédsko USA Švýcarsko Dánsko
Zdroj: ZACH. EV Market Share Leaders (Top Countries For EV Market Share). EVObsession. [online], publ. 16. 3. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://evobsession.com/ev-market-share-leaders-top-countries-evmarket-share/.
Jak vyplývá z grafu, Norsko je na absolutní špičce s šestiprocentním podílem EV na svém trhu s automobily, což je dáno nejen celkovou vyspělostí země, ale i štědrými dotacemi, které můžou kupci EV od státu dostat.68 Elektromobily mají nejen ve světě, ale i v ČR silnou základnu fanoušků a nadšenců, kteří se sdružují do různých spolků a organizací. Např. Unie elektromobily (UEM), jejímž
67
INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Electric Vehicles Initiative. [online], naposledy rev. 2014. [cit. 4. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.iea.org/topics/transport/electricvehiclesinitiative/. 68 viz str. 32-33
19
hlavním cílem je vytváření optimálních podmínek pro rozvoj elektromobility v České republice. Podniká všechny nezbytné aktivity pro podporu elektromobility a usiluje o vytvoření základních spravedlivých a rovných podmínek pro hospodářskou soutěž v oblasti elektromobility v ČR. UEM spolupracuje s obdobnými mezinárodními organizacemi a s odpovídajícími orgány Evropské unie, připravuje vzdělávací a informační semináře a soustředí se na mezinárodní výměnu zkušeností v oblasti elektromobility. Také organizuje výměnu poznatků a informací mezi svými členy a provádí průzkumy a analýzy problematiky týkající se podnikání v oblasti elektromobility, pravidel regulování trhu, dotací a odpovídající legislativy v České republice, zemích Evropské unie a dalších zemích. Svou činností UEM usiluje o podporu české ekonomiky a technologií, které podpoří budoucí rozvoj českého průmyslu v tomto směru. 69 Cílem UEM i dalších organizací je v České republice pozvednout povědomí o EV, propagovat je a tvořit jakési fórum pro vlastníky a potenciální kupce EV. Jedním z marketingových nástrojů, kterým se pokusily zviditelnit projekt elektromobility byla soutěž, kterou uspořádalo Občanské sdružení Future Age, Ministerstvo dopravy, Czech Invest, ČEZ a Ekobus. Soutěž s názvem „Postav svůj vlastní elektromobil a vyhraj 1 milion korun“ zaznamenala v médiích velký ohlas.70 V říjnu roku 2012 předseda organizace ASEP Jaromír Marušinec uspořádal s partnerem PRE závod elektromobilů „Tichá cesta“, kterého se zúčastnilo 23 pionýrských posádek elektromobilů a plug-in hybridů. Vyrazili na dvoudenní cestu z Prahy do Vrchlabí a do Brna, aby ukázali, že si elektromobily pomalu, ale jistě budují pevnou pozici i v českém povědomí.71Asociace elektromobilového průmyslu ASEP o sobě na svých stránkách píše, že je technologickou platformou - kooperačním oborovým seskupením sdružujícím výrobce a provozovatele elektromobilů a jiných elektrických dopravních prostředků, akumulátorů a nabíjecí infrastruktury, energetické podniky, elektrotechnické společnosti, výzkumné a vzdělávací organizace, orgány veřejné správy, odborníky a propagátory elektromobility. 72 Nebo Národní spolek pro elektromobilitu a podporu moderních technologií, který sdružuje
69
UNIE ELEKTROMOBILITY. Stanovy Unie elektromobility. [online], akt. 2012, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.unie-em.cz/. 70 HORČÍK, Jan. Postavte vlastní elektromobil a získejte 1 milion korun!. [online], publ. 28 12. 2009, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/clanky/postavte-vlastni-elektromobil-ziskejte-1-milion-korun. 71 HORČÍK, Jan. Tichá cesta 2012 - závod elektrických aut po ČR slavil úspěch. [online], publ. 8. 10. 2012, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/ticha-cesta-2012-zavod-elektrickych-aut-po-cr-slaviluspech. 72 ASEP. O Asociaci elektromobilového průmyslu. [online], akt. 2013, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.asep.cz/kdo-jsme.
20
jednotlivce a výzkumné a podnikatelské subjekty. Jeho cílem je šířit osvětu v zavádění elektromobility a dalších moderních technologií českého původu a podporovat tuzemské výzkumníky a výrobce přinášející na trh inovativní výrobky v oblasti dopravy, energetiky a průmyslového strojírenství. 73 Na světové úrovni existuje samozřejmě mnoho organizací, jak na profesionální, tak na laické úrovni, které se zabývají elektromobilitou. Buď je to jejich hlavní obor, nebo jen částečný. Mezinárodní organizace WEVA74, která zahájila existenci v roce 1990 s cílem podporovat výzkum, vývoj a šíření elektrických vozidel, je příkladem organizace, která se plně věnuje pouze elektromobilitě. Organizuje světová sympozia, vydává online časopis a uděluje ceny E-Visionary. Sestává ze tří asociací – AVERE, EDTA, EVAAP.75 V Evropě operuje organizace CITELEC 76, založená taktéž v roce 1990, a i ta se zabývá pouze EV. Další kategorií jsou tedy asociace, které mají elektromobilitu jen jako okrajový zájem. Zde bych jmenovala především IEA 77 , což je nezávislá organizace, která se snaží zajistit spolehlivou, cenově dostupnou a čistou energii pro svých 28 členských zemí, ale mimo ni také. Její čtyři hlavní oblasti zájmu jsou: energetická bezpečnost, ekonomický rozvoj, povědomí o životním prostředí a účast na jeho udržování celém světě. Vznikla kvůli ropným krizím v letech 1973/1974 a ČR je jedním z jejích 28 členů. Zastřešuje sdružení EVI. 78 Na evropské úrovni existuje EURELECTRIC 79 , jehož je ČR také řádným členem. Jde o sektorové sdružení, které zastupuje společné zájmy odvětví elektroenergetiky na celoevropské úrovni, a také svých přidružených částí a podniků z několika dalších kontinentů. V současné době má více než 30 řádných členů, kteří jsou zástupci elektroenergetiky ve 32 evropských zemích.80
NÁRODNÍ SPOLEK PRO ELEKTROMOBILITU A PODPORU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ, O Národním spolku. [online], naposledy rev. 2012, [cit. 3. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.narodnispolek.cz/. 74 World Electric Vehicle Association 75 European Association for Battery, Hybrid and Fuel Cell Electric Vehicles (AVERE), Electric Drive Transportation Association (EDTA), Electric Vehicle Association of Asia Pacific (EVAAP). 76 Association of European Cities interested in Electric Vehicles 77 International Energy Agency 78 INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. About us. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.iea.org/aboutus/. 79 The Union of the Electricity Industry – Svaz elektroenergetiky 80 EURELECTRIC. About us. [online], naposledy upr. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.eurelectric.org/about-us/. 73
21
2.2. Překážky, které mohou budoucnost elektromobilů ovlivnit Významných překážek stojících v cestě rozvoji elektromobility je zatím mnoho. Tři hlavní bariéry dle Evropské komise jsou vysoká cena vozidel, jejich nepřijetí zákazníky a nedostatek dobíjecích stanic (s čímž samozřejmě souvisí překážka čtvrtá – nízký dojezd).81 Cena elektromobilu je průměrně dvakrát vyšší než cena konvenčního ICE auta. A dojezd na jedno nabití je v průměru dvakrát kratší než dojezd na jednu nádrž (u některých EV i třikrát). Vzniká zde začarovaný kruh. Dobíjecí stanice se nestaví, protože není dost aut, které by je využívaly. EV se neprodávají za konkurenceschopné ceny kvůli nedostatečné poptávce. Spotřebitelé EV nekupují, protože jsou drahá a neexistuje příliš možností, kde je dobíjet. Konkrétně v Evropě se rozhodla Evropská komise toto dilema rychle řešit, s ohledem na v dáli se ztrácející technologický piedestal, který obsadila Čína a USA. Chce standardizovat dobíjecí systémy, což by mohlo pokrok výrazně urychlit.82 Nekompatibilní dobíjecí stanice limitují další rozšíření EV, jejich počet je nedostačující a standardizace zařízení včetně konektorů probíhá velmi pomalu, což přirozeně nevytváří ideální podmínky ani pro výrobce, ani pro uživatele. Jde především o shodu na způsobu nabíjení, a to o sjednocení nabíjení kdekoliv jinde mimo domov, protože nabíjení u zákazníka doma problémem není. Motivací je snaha předejít situaci, která nastala např. u mobilních telefonů či laptopů, kdy měl každý model jiný konektor a teprve nyní po letech vznikají dohody na jejich sjednocení. Zde nastává problém, protože vlády a výrobci nejsou schopni se dohodnout na pouze jednom standardu, v čemž hrají roli i konkurenční boje. Jednotný systém nazvaný SAE J1772, který se využívá především u domácího nabíjení, je kompatibilní s 99% všech EV.83 Tento port však zvládá pouze skromný přívod elektřiny, není už tedy nadále vhodný. Trend logicky upřednostňuje rychlonabíjení, na které tento standard není uzpůsobený. Japonský standard CHAdeMO, který používají EV značek Mitsubishi, Nissan, KIA, ale třeba i Peugeot či Citroen, je bezproblémový a mohl by být využit v celém světě. Byl poprvé představen před sedmi lety, je uzpůsobený pro rychlé dobíjení díky využití DC. Dobít auto zvládne z 0% na 80% za 30 min. Je jednoznačně
81
ENVIRONMENT NEWS SERVICE. Europe Sets Common Standard for Electric Vehicle Charging. [online], publ. 28. 1. 2013, [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://ens-newswire.com/2013/01/28/europe-setscommon-standard-for-electric-vehicle-charging/. 82 viz str. 6 83 METROPLUGIN. Frequently Asked Questions. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 18. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.metroplugin.com/faq/.
22
nejrozšířenější, ve světě je zhruba 3 500 nabíječek tohoto standardu, z toho v Evropě v lednu překročil jejich počet 1000.84 A další rychle přibývají. Vezmeme-li v úvahu, že před 4 lety v roce 2010 bylo v Evropě pouze 16 těchto nabíječek, nárůst je obrovský. (Klasických pomalých nabíječek ve světě v prosinci roku 2012 bylo cca 50 000.85) Díky nové redukci mohou model CHAdeMO využít dokonce i majitelé elektromobilů Tesla Model S. Mezinárodní elektrotechnická komise ho letos uznala jako oficiální mezinárodní rychlonabíjecí standard.86 Objevila se však jistá kontroverze. Americká SAE International87 jej odmítla adoptovat. Dá se snadno vysledovat proč. Komise, napojená na General Motors, hájí zájmy této firmy. Chevrolet Volt, který spadá pod GM, je úhlavním rivalem japonského Nissanu Leaf. Jestliže by byl rychle a bez překážek schválen standard CHAdeMO, nahrálo by to právě japonským firmám, jejichž auta již na této bázi operují.88 V Severní Americe byl v říjnu 2012 společností SAE International odsouhlasen standard DC Fast Charging pro J1772 Combo Plug. 89 Navíc i Němci mají vlastní standard Mennekes (CCS nebo-li Combo2). Vzhledem k dohodě USA a EU, bude EU od roku 2019 využívat pouze systémy schválené SAE, kam ale CHAdeMO standard nepatří. EU ho chce dokonce zakázat, a to už do konce roku 2018. Jen letos se má ale v Evropě nainstalovat dalších 1000 CHAdeMO nabíječek. Je tedy možné, že EU tento plán ještě bude muset přehodnotit.90 Skryté riziko leží i v bateriích. Hlavním problémem je jejich vysoká cena a také fakt, že během let jim používáním klesá kapacita a je třeba je po určité době vyměnit (obecně 10 let). Dnešní lio-on baterie ztrácí po stém dobití už jen 6% své kapacity, což je v porovnání
HORČÍK, Jan. Na světě je 3523 rychlonabíječek CHAdeMO, z toho 1000 v Evropě. [online], publ. 3. 2. 2014, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/na-svete-je-3523-rychlonabijecek-chademo-ztoho-1000-v-evrope. 85 TRIGG, Tali, TELLEEN, Paul. et al. Global EV Outlook, [online], publ. duben 2013, [cit. 20. 1. 2013], str. 14-15. Dostupné z: http://www.iea.org/topics/transport/electricvehiclesinitiative/EVI_GEO_2013_FullReport.PDF. 86 GORDON-BLOOMFIELD, Nikki. CHAdeMO Electric Car Quick Charge Protocol Becomes Official International Standard, [online], publ. 19. 3. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://transportevolved.com/2014/03/19/chademo-electric-car-quick-charge-protocol-becomes-officialinternational-standard/. 87 Society of Automotive Engineers 88 HERRON, David. EV Fast Charging, whether standardized or not, [online], publ. 6. 4. 2014, [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z: http://greentransportation.info/ev-charging/fast-charging/fast-charging-whetherstandardized-or-not.html. 89 viz příloha č. 1 90 GORDON-BLOOMFIELD, Nikki. CHAdeMO Electric Car Quick Charge Protocol Becomes Official International Standard, [online], publ. 19. 3. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://transportevolved.com/2014/03/19/chademo-electric-car-quick-charge-protocol-becomes-officialinternational-standard/. 84
23
s jinými bateriemi velice málo. Taková výměna nicméně může stát statisíce korun. Z Tesly unikla informace, ač to nikdy neuvedla oficiálně, že na jejích stanicích, kde se mění baterie, by takováto výměna mohla stát 10 - 20 tisíc dolarů. Což je relativně málo a lze vidět, že se Tesle rychle podařilo využít úspor z rozsahu při výrobě.91 Informace o ceně baterie se neshání snadno, protože tyto údaje firmy tají. Např. šéf Fordu Alan Mullaly ale v roce 2012 odhalil, že jejich baterie stojí mezi 500-600 za kWh. Čili že v autě, které se prodává za 22 tisíc $, je baterie v hodnotě 12 – 15 tisíc $.92 Odhadovaná cena baterie u Tesla modelu S je $42,500 - $55,250, což by byla zhruba polovina ceny vozu. Pravda ale dle technického šéfa Tesly J. B. Straubela bude jinde. Prozradil, že jsou již dnes na méně než 25% ceny vozu.
93
Což předpovídá pozitivní trend, co se cen bateriíí týče. Zajímavý
je v této souvislosti fakt, že původně Tesla u modelu Roadster klientům uváděla (rok projekce 2006), že celková životnost baterie je 100 000 mílí (ani ne 200 000 km) a více než 5 let používání. Baterie, která by měla najeto 10 000 mílí (ani ne 20 000 km) po 5 letech, by se dostala na 70% své kapacity94. Společnost Plug In America provedla v roce 2013 studii, kde se ptala majitelů tohoto modelu, jak na tom jejich baterie je. Majitelé se shodli, že po 100 000 najetých mílích se kapacita jejich baterie pohybuje asi na 80-85%.95 Navíc nebyla nalezena korelace mezi změnou výdrže baterie a klimatem (horko či mráz) – na rozdíl od studie stejné společnosti, kterou prováděla na modelu EV Nissanu Leaf. To byla pro Teslu velice pozitivní zpráva. Navíc když Tesla nemá žádnou reklamační politiku, která by omezovala počet ujetých km. Jejich záruka je např. u 85 kWh modelu S 8 let a neomezený počet km. Díky výsledku studie této společnosti musel Nissan změnit svou záruční politiku, aby pokryl tuto nedostatečnou kapacitu, neboť stížnosti lidí dostaly reálný podklad. Baterie je na tom s výdrží sice podobně jako Tesla, ale vliv počasí se opravdu
LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Dojezd elektromobilů má zachránit blesková výměna baterie. Už zase? [online], publ. 29. 6. 2013, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/vymena-baterii-u-elektromobilu-dm9/tec_technika.aspx?c=A130621_153520_tec_technika_mla. 92 RAMSEY, Mike. Ford Reveals How Much Electric-Car Batteries Cost, [online], publ. 17. 4. 2012, [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z: http://blogs.wsj.com/drivers-seat/2012/04/17/ford-reveals-how-much-electric-carbatteries-cost/. 93 BULLIS, Kevin. How Tesla Is Driving Electric Car Innovation. [online], publ. 7. 8. 2013, [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.technologyreview.com/news/516961/how-tesla-is-driving-electric-carinnovation/. 94 EBERHARD, Martin. A Bit About Batteries. Tesla Blog. [online], publ. 30. 11. 2006, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.teslamotors.com/blog/bit-about-batteries. 95 SAXTON, Tom. Plug In America’s Tesla Roadster Battery Study. [online], publ. 13. 7. 2013, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.pluginamerica.org/surveys/batteries/tesla-roadster/PIA-Roadster-BatteryStudy.pdf. 91
24
prokázal.96 Nicméně baterie mají ještě jednu stinnou stránku, mohou být nebezpečné. Můžou se totiž vznítit. Minulý rok zažila Tesla strmý pád akcií, který byl způsoben právě aférou s několika požáry baterií. Tesla na tomto problému usilovně pracuje.97 Je také třeba zavést inteligentní systém dobíjení, aby zbytečně nevyčerpával baterii. Je zřejmé, že baterie bude ztrácet životnost, jestliže bude pravidelně předimenzována.98 Mnoho lidí také vyčítá celému projektu elektromobility, že by nebyl životaschopný, kdyby nebyl štědře dotován státy. 99
2.3. Ekologický přesah Častá otázka kritiků elektromobility zní, jestli jsou EV vůbec ekologická, když se elektřina v nich použitá stejně musí někde vyrobit a elektrárny taky vypouští zplodiny. Ano, jsou, záleží ale na způsobu výroby elektřiny. Vývoj EV počítá především s elektrikou z obnovitelných zdrojů – hlavně ze solárních panelů. Celkové emise CO2 (se započtením emisí z výroby elektřiny) se tedy liší podle způsobu její výroby: při využití obnovitelných zdrojů či jádra se pohybují kolem 0,25 gramů na ujetý kilometr, současný energetický mix Skupiny ČEZ generuje 95 g/km. Běžné benzinové vozidlo vypustí na ujetý kilometr 164 gramů CO2.100 I když se započítají emise a znečištění vzniklé výrobou elektřiny v elektrárně, výrobou samotných aut i likvidací (v budoucnu), EV stále produkují asi o 40 % méně CO2 než konvenční ICE auta.101 Také je vždy snadnější kontrolovat vypouštění emisí na jednom místě a filtrovat je, než když se tomu děje z tisíců menších zdrojů. Elektromobily navíc
SAXTON, Tom. Plug In America’s LEAF Battery Survey. [online], naposledy rev. 27. 12. 2012, [cit. 23. 1. 2014], str. 1. Dostupné z: http://www.pluginamerica.org/surveys/batteries/tesla-roadster/PIA-RoadsterBattery-Study.pdf. 97 HILER, Katie. What's Next in Electric-Car-Battery Tech. [online], publ. 18. 12. 2013, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.popularmechanics.com/cars/alternative-fuel/electric/whats-next-in-electric-carbattery-tech-16280750. 98 E.ON ENERGY RESEARCH CENTER. Plug-in Hybrid Electric Vehicles for CO2-Free Mobility and Active Storage Systems for the Grid (Part 2). [online], publ. prosinec 2012, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: https://www.eonerc.rwth-aachen.de/global/show_document.asp?id=aaaaaaaaaafubdk&download=1. 99 viz str. 32-33 100 ČEZ. Skupina ČEZ zahájila pilotní projekt na podporu elektromobility. [online], publ. 23. 6. 2009. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/2495.html. 101 BULLIS, Kevin. How Tesla Is Driving Electric Car Innovation. [online], publ. 7. 9. 2013, [cit. 29. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.technologyreview.com/news/516961/how-tesla-is-driving-electric-carinnovation/. 96
25
neznečišťují životní prostředí při provozu, jelikož nevypouštějí žádné emise škodlivých plynů (CO2, NOx, apod.). Sektor dopravy tvoří v EU asi 32 % celkové spotřeby energie, a je zodpovědný za zhruba jednu pětinu celkové emise skleníkových plynů Evropské unie. V důsledku toho je jedním z ústředních bodů evropských strategií udržitelného rozvoje, které se mimo jiné cíle zaměřují i na zmírnění značného množství emisí skleníkových plynů v různých odvětvích. Evropská komise stanovila ambiciózní cíl 60 % snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy do roku 2050 ve srovnání s úrovní v roce 1990. Nicméně dosažení tohoto cíle vyžaduje značné úsilí, mimo jiné zvýšení palivové účinnosti vozidel a nahrazení benzinu a nafty alternativními paliv a elektřinou. V krátkodobém termínu například stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily na 95 g/km v průměru do roku 2020.102 V současné době jsou průměrně 130 g/km. Do této kategorie se tedy vleze jen málo konvenčních aut. Důležitým faktem je i to, že ve světě žije více než polovina obyvatelstva ve městech. EV jsou oceňovaná především pro svůj potenciál na poli městské jízdy a také proto, že ve městech je nejhorší situace v oblasti znečistění ovzduší zplodinami. V České republice je procento urbanizace velmi vysoké – 71 %.103 Průměrný člověk denně ve svém automobilu ujede méně než 30km. Konvenčním autům, které dokážou na dlouhých tratích dnes již obdivuhodně snížit spotřebu, ve městech spotřeba ale naopak stoupá. Vzhledem k tomu, že světový trend urbanizace předpokládá, že do roku 2050 bude žít 70% lidí ve městech, je tento argument silný.104 V ČR znečištění životního prostředí však není hlavním problémem. Máme mnoho zákonů na jeho ochranu, firmy se tudíž většinou chovají udržitelně, lidé třídí odpady, apod. Ale podíváme-li se např. do Číny, tam je znečištění už teď na neúnosné úrovni. Když porovnáme okamžité výsledky indexu kvality ovzduší (AQI 105 ) ČR a Číny, vidíme, že na stupnici 0-300 se v ČR pohybujeme mezi 0-50, v Číně naopak nejsou neobvyklé kolem
102
E.ON ENERGY RESEARCH CENTER. Plug-in Hybrid Electric Vehicles for CO2-Free Mobility and Active Storage Systems for the Grid (Part 2). [online], publ. prosinec 2012, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: https://www.eonerc.rwth-aachen.de/global/show_document.asp?id=aaaaaaaaaafubdk&download=1. 103 THE WORLD BANK. Urban population (% of total). [online], naposledy rev. 2014. [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z http://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS. 104 DESA. World Urbanization Prospects The 2011 Revision. United Nations New York. [online], publ. březen 2012, [cit. 12. 4. 2014]. Dostupné z: http://esa.un.org/unup/pdf/WUP2011_Highlights.pdf. 105 Air Quality Index
26
200-300. 106 Nicméně chovat se udržitelně, což je rámec, kam elektromobilita patří, je celosvětový plán. Díky elektromobilitě by mohl najít řešení i do této chvíle neřešitelný problém, kam s velkými krátkodobými přebytky elektřiny a jak pokrýt krátkodobé dramatické deficity. Smart Grid, což je elektrorozvodná distribuční síť, dokáže samostatně reagovat na proměnlivé zatížení a přizpůsobovat se mu. Rozšíření konceptu Smart Grids přineslo posledních pár let spojených s rozvojem obnovitelných zdrojů energie typu větrných či fotovoltaických elektráren a především technologický pokrok a rozvoj v oblasti IT komponent.107 Elektřina je v těchto inteligentních sítích distribuována chytře, podle aktuální zátěže, a nejlépe obousměrně. Tzn. od výrobce ke spotřebiteli, ale klidně i naopak - pokud má např. spotřebitel na střeše malou solární elektrárnu.108 Jejich principem je zásadní obrat, kdy kolabující historický princip „Výroba-distribuce-spotřeba“ je nahrazen rozptýlením obrovských transportovaných kvant energie do sítě, kdy se dříve pasivní články sítě (spotřebitelé) stanou aktivními prvky systému (skladovateli a v jistém smyslu slova i distributory nebo alespoň redistributory energie). 109Český ČEZ chystá první chytrou síť spustit ve Vrchlabí.110
106
AQUICN. Air Pollution in the World: Real-time Air Quality Index Visual Map, [online], naposledy rev. květen 2014, [cit. 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://aqicn.org/map/. 107 HORČÍK, Jan. Inteligentní sítě – Česká republika nezůstává pozadu. [online], publ. 31. 5. 2010, [cit. 15. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobydleni.eu/energie/inteligentni-site-ceska-republika-nezustava-pozadu. 108 HYBRID. Smart grid. [online], naposledy rev. duben 2014, [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/tagy/smart-grid. 109 NÁRODNÍ SPOLEK PRO ELEKTROMOBILITU A PODPORU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ. Energetické sítě (SMART GRIDS), [online], naposledy rev. 2012, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.narodni-spolek.cz/smart-grids. 110 HORČÍK, Jan. Inteligentní sítě – Česká republika nezůstává pozadu. [online], publ. 31. 5. 2010, [cit. 15. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobydleni.eu/energie/inteligentni-site-ceska-republika-nezustava-pozadu.
27
3. Situace na českém trhu Alternativní pohony mají v České republice ohlas. Spíše než o čisté elektromobily je ale zatím zájem o hybridy, biopaliva a auta na LPG111 či CNG112. Ve skutečnosti v ČR elektrická auta zatím ani zdaleka nedosahují prodejů aut s ostatními alternativními pohony. Prodalo se dokonce i více aut na biopalivo E85, kterým se na rozdíl od EV ani nedostává mediálního ohlasu. Tabulka 1 Nově registrované osobní automobily dle paliv v ČR v letech 2010 - 2013 Benzin MP Nafta MP CNG MP
LPG MP
MP Elektro MP Hybrid MP
2013 91 389
69 746
379
2012 97 067
-6% 72 012 -3%
470
-19%
514
26%
588
-82%
89
-58%
362
19%
2011 100 152 -3% 68 510 5%
194
142%
127
305%
345
70%
56
59%
-
-
2010 96 942
150
29%
69
84%
32
978%
6
833%
-
-
3% 67 681 1%
647
E85 106
37
438
*MR = meziroční přírůstek, **procenta jsou zaokrouhlena Zdroj: vlastní zpracování. SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ. Registrace nových OA v ČR za rok dle paliva - Značky 1-12/2010. [online], naposledy rev. 2013. [cit. 29. 4. 2014]. Dostupné z: http://portal.sdacia.cz/stat.php?n#rok=2010&mesic=12&kat=OA&vyb=pt&upr=ptznacky&obd=r&jine=false&lang=CZ&str =nova.
Z tabulky vyplývá, že v ČR nejvýrazněji rostou prodeje hybridů a aut na plyn. Plyn je vedle elektřiny bezesporu palivo s velkým potenciálem pro nejbližší budoucnosti. CNG i LPG má emise o desítky procent nižší než benzin či nafta a potenciální uživatel také zaznamená výrazné úspory - cena 1 m3 tohoto paliva, což je ekvivalent litru konvenčního paliva, je asi 17 - 18 Kč. 113 Vozový park ČR čítá přes 4 800 000 aut. 114 LPG vozů jezdí v ČR
Zkapalněný ropný plyn Stlačený zemní plyn 113 SINGR, Martin. CNG, biopalivo, elektromotor a hybridy. Jak se jezdí "zeleněji" v Česku? [online], publ. 15. 8. 2012, [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/technologie-1/hybridy-aelektromobily/cng-biopalivo-elektromotor-a-hybridy-jak-se-jezdi-zeleneji-v-cesku.aspx. 114 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ. Vozový park M1 v ČR k 31. 12. 2013. [online], publ. 21. 1. 2014, [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://portal.sda-cia.cz/stat.php?v#str=vp. 111 112
28
přes 200 tisíc. 115 Aut s CNG pohonem je přes 7000, z toho skoro 450 autobusů. Jejich nárůstu přispěly především velké firmy, které si tyto vozy ve velkém začaly pořizovat. Jde například o hasičské záchranné sbory, městskou policii, ČSAD, Českou poštu aj. Vozový park České pošty na CNG má již dnes 692 vozidel a tento počet hodlá letos rozšířit až na 2200 CNG vozů. Navíc k současným 50 plnícím stanicím má jen do konce letošního roku vyrůst dalších 50. Letos se má navíc dostat na trh Škoda Octavia a VW Golf na plyn, což může také zásadně ovlivnit statistiky.116 Elektromobily tedy mají silnou konkurenci. Nicméně např. jednostopá elektrická vozítka typu elektrokol i elektroskútrů už jsou v ČR jako doma. Kdo by si je chtěl jen vyzkoušet, může tak za malý poplatek učinit na spoustě míst (např. půjčovací stanice společnosti E.ON). Minulý rok představila své první kolo i Škoda, jmenuje se stejně jako jejich budoucí elektromobil Green E Line a ujede s příšlapem až 105 km. Prodává se za cenu 65 990 Kč. 117 Máme i síť dobíjecích stanic (v prosinci 2012 jich bylo přes 200) a chystá se její další rozvoj. Jsme tedy malý, ale poměrně vyspělý trh. Čistých elektroaut u nás zatím jezdí poskrovnu (v září minulého roku to bylo asi 300 buď předělaných, či nových PEV). Přitom na výběr kupci mají. V Česku je svým EV zastoupen Peugeot, Citroen, Škoda auto, Renault, Nissan, Smart a BMW. Elektrické dodávky a nákladní vozy u nás prodává Mercedes, AVIA, Iveco a český technologický lídr EVC Group. Tato firma je jedinou společností v ČR, která se věnuje přestavbě automobilů na elektrická vozidla, včetně dodávek či autobusů, ale staví i své vlastní vozidla. Nadějnému segmentu elektrobusů se věnuje SOR, Škoda Electric, SKD Trade a EVC Group. 118 Dopravní podnik města Prahy už od roku 2003 zkouší nasazovat midibusy, od ledna roku 2010 byly na lince č. 292 nasazeny dva elektrobusy, které byly ale později kvůli poruchovosti staženy. Nyní jsou ale znovu nasazeny nové modernější autobusy. Z Vídně si DPP vypůjčil technologicky vyspělý a plně ekologický elektrobus SiemensRampini. Vozidlo se v zimě elektricky nabíjí, v létě klimatizuje a nabíjení probíhá
ŠITNER, Roman. Hybridů v Česku přibývá, daří se i vozům na LPG a CNG. Zájem o elektromobily opadl. [online], publ. 26. 10. 2013, [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-61079170-hybridu-vcesku-pribyva-dari-se-i-vozum-na-lpg-a-cng-zajem-o-elektromobily-opadl. 116 ADÁMKOVÁ, Alena. Auta na CNG v Česku vítězí nad elektromobily. [online], publ. 17. 3. 2014, cit. [6. 4. 2014]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/auta-na-cng-v-cesku-vitezi-nad-elektromobily-1070044. 117 HORČÍK, Jan. Elektromobilita v ČR. [online], publ. 17. 7. 2013, [cit. 6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/elektromobilita-v-cr. 118 MRÁZEK, Vojtěch. Elektromobily: V Česku bude do roku 2020 jezdit 200 000 elektromobilů. [online], publ. 18. 12. 2012, [cit. 5. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.prumysl.cz/elektromobily-rozhovor-mezi-sestiocima/. 115
29
pomocí tramvajových kolejí. „Díky rozsáhlé tramvajové síti, jaká v Praze je, lze pro provoz elektrobusu Siemens-Rampini zajistit bez zásadních investic přímé dobíjení z vlastní energetické sítě. Dobíjení je velice jednoduché, rychlé a efektivní. Při čekání na konečné stačí zdvihnout sběrač na 10 – 15 minut a dobíjet. Pak může elektrobus vyrazit na další trasu a dojezd vozidla je tak prakticky neomezený,“ shrnuje výhody elektrobusu Jaroslav Ďuriš, generální ředitel DPP.119 Vzhledem k tomu, že je ČR součástí Evropské unie, může si kterýkoliv místní zájemce koupit elektromobil v celé Evropě. Tedy i ty modely, které u nás zatím nejsou k dostání. Český trh už je ale pro automobilky natolik zajímavý, že zde brzy bude k dostání prakticky vše, co ve zbytku Evropy. Jako první EV u nás byl ke koupi Citroën C-Zero, nejrozšířenější je díky partnerství s ČEZ pravděpodobně Peugeot iOn. Od července roku 2013 je možné u nás koupit elektromobil Nissan Leaf. Ten nabízí certifikovaný dojezd až 199 km na jedno nabití. Od listopadu 2013 obohatil nabídku elektromobilů dlouho připravovaný model BMW i3 a letos vstoupí na trh i luxusní sportovní vůz BMW i8. Zároveň s uvedením nových elektromobilů se očekává postupný rozvoj sítě dobíjecích stanic. Měly by také konečně vzniknout rychlodobíjecí stanice podél hlavních silničních a dálničních tahů. Díky tomu bude možné s elektromobily snadno cestovat prakticky po celé republice.120 Nejlevnější elektromobil se v ČR pohybuje kolem 600 000 Kč s DPH (Smart ED). To je více než dvojnásobek ceny konvenčního auta podobné kategorie.121
DOPRAVNÍ PODNIK HL. MĚSTA PRAHY. Dopravní podnik vyzkouší bezemisní elektrobus SiemensRampini. [online], publ. 21. 1. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.dpp.cz/dopravni-podnikvyzkousi-bezemisni-elektrobus-siemens-rampini/. 120 HORČÍK, Jan. Elektromobilita v ČR. [online], publ. 17. 7. 2013, [cit. 6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/elektromobilita-v-cr. 121 EKOBONUS. Vyplatí se pořídit si elektrické auto? E.ON. [online], publ. 27. 9. 2013, [cit 6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/elektromobily/vyplati-se-poridit-si-elektricke-auto. 119
30
Tabulka 2 Výběr z modelů, které budou k prodeji na českém trhu v r. 2014 Model
Cena v Kč*
Dojezd (cca)
Nejvyšší Typ rychlost
Citroën C-Zero
550 000 (bez DPH)
130 km
130 km/h
PEV
Nissan Leaf
715 000 -
190 km
144 km/h
PEV
BMW i3
900 000 -
150 km
150 km/h
PEV
Tesla Model S (při objednání přímo z USA)
1 400 000 - 2 600 000
450 km
200 km/h
PEV
BMW i8
3 400 000 -
500 km
250 km/h
PHEV
* ceny jsou uvedeny bez dotací ze strany státu, s DPH Zdroj: vlastní zpracování, TESLA. Tesla Model S Features & Specs [online], naposledy rev. 2014, [cit. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.teslamotors.com/models/features#/performance. HORČÍK, Jan. TEST: nový Nissan Leaf zvládá 150 km na jedno nabití.[online], publ. 9. 7. 2013, [cit 6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/test-novy-nissan-leaf-zvlada-150-km-na-jedno-nabiti.
Český stát elektromobilitu výrazně nepodporuje. Jediná výhoda plynoucí z vlastnictví auta s alternativním pohonem je, že jestliže toto auto majitel používá k obchodním účelům, nemusí platit silniční daň. 122 Do budoucna se ale možná vyhne i uhlíkové dani, kterou chce zavést EU a ČR ji podpořila. Ministerstvo financí již připravilo její návrh. Bude se jednat o zvýšení sazeb spotřební daně na uhlí a lehké a těžké topné oleje, a to od roku 2014. Zvýšení se má týkat pouze těch zařízení, která nespadají do evropského systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a zároveň nejsou v současné době osvobozené od daně. Navýšení sazeb daně odpovídá 15 eurům za tunu emisí CO2, které vznikají spalováním relevantních paliv. Hlavní cíl je environmentální, tedy motivovat subjekty ke snižování emisí CO2. 123 Dopad na českou legislativu v oblasti dopravy bude mít také letošní rozhodnutí Evropského parlamentu, který 15. dubna schválil výraznou většinou Směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva. Jde o zásadní krok směrem k dalšímu rozvoji alternativních paliv. Směrnice, kromě rozsáhlého seznamu opatření na podporu rozvoje trhu s alternativními palivy v Evropě typu přímých pobídek k nákupu dopravních prostředků s alternativním pohonem, předpisů ohledně parkování,
122
ACEA. Overview of Purchase and Tax Incentives for Electric Vehicles in the EU. [online], publ. 1. 4. 2014, [cit 6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.acea.be/uploads/publications/Electric_vehicles_overview__2014.pdf. 123 KPMG. Finanční aktuality. [online], publ. duben 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/FinancialUpdate/Documents/KPMG_Financni-aktuality_2013-04.pdf
31
daňových pobídek, vyhrazených dopravních pruhů, atd., nařizuje konkrétní počty plnicích stanic na elektřinu, CNG, LNG, vodík a další paliva. Určuje například nezbytnou průměrnou vzdálenost mezi stanicemi. Země EU, tedy i Česká republika, nyní musí do 2 let připravit příslušné plány, a to včetně stanovení konkrétních cílů a znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou.124 Jestli už se někdo v této oblasti angažuje, tak jsou to spíše města, jako třeba Hlavní město Praha nebo Ostrava. Ale i tady by mohly být vstřícné kroky viditelnější, třeba kdyby Hlavní město Praha dovolilo elektromobilům parkovat v modrých zónách. Přitom i z hlediska ekologického by se městům podpora vyplatila. Možnost vzniku úspory přes 5,1 tuny CO2 během testovacího provozu v rámci projektu Praha elektromobilní ukazuje na velký potenciál elektromobility pro Prahu, která má spolu s Ostravou statisticky nejhorší úroveň kvality ovzduší v České republice. V případě odhadovaného nárůstu počtu EV do roku 2020 na 10 % by to na úrovni Prahy znamenalo 100 000 vozidel, které by při stávajícím energetickém mixu a ročním nájezdu 20 000 km ušetřily 161 600 000 tun CO2.125 Dále chce tedy ještě ČR přilákat Teslu k postavení továrny na našem území. Zajímavé je i porovnání s jinými státy. Velice mě zaujal přístup vlády k rozšíření elektromobility v Estonsku. To nejenže má na svých cca milion obyvatel na silnicích asi 650 aut (z toho asi 500 Mitsubishi i-MiEV, které dala vláda sociálním pracovníkům v roce 2011)126, ale navíc je první zemí, které se podařilo dokončit celonárodní síť nabíjecích stanic. V prosinci roku 2013 ji dostavěla společnost KreDex, která se o síť stará jako jediný správce. Tato soustava je unikátní tím, že má právě jednoho správce a hustou síť, kde jsou od sebe jednotlivé stanice vzdáleny nejvíce 40-60 km a v městských oblastech výrazně méně, postavila jedna firma – ABB. K dispozici je podél dálnic 165 veřejně přístupných rychlonabíječek, u nichž nabití až k 90 % trvá 30 minut. Čím se ale estonský systém opravdu výrazně liší od ostatních států, je jednotný systém placení služby. K platbě se dají použít buď autorizační karty, nebo mobilní telefon. Unikátní platební řešení bylo navrženo
SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ. Evropský parlament schválil infrastrukturu pro alternativní paliva. [online], publ. 16. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://portal.sda-cia.cz/clanek.php?id=5105&v=m. 125 RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Zpráva o vyhodnocení pilotního projektu Praha elektromobilní. Praha-elektromobilní.cz, publ. březen 2011. 126 VAUGHAN, Adam. Estonia launches national electric car charging network. The Guardian. [online], publ. 20. 2. 2013, [cit. 14. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/environment/2013/feb/20/estonia-electric-car-charging-network. 124
32
společností NOW Innovations! a podpora zákazníkům je poskytována bezpečnostní firmou G4S 127128 Téma plateb za dobíjení je celkově zajímavé, protože probíhají různými způsoby. Např. Tesla bude doživotně platit svým klientům elektřinu na dobíjecích stanicích a klienti si připlatí pouze v případě nadstandardních služeb (výměna vybité baterie za novou na počkání). Většina firem ale funguje buď na principu zaplacení okamžitého poplatku za dobití, nebo uživatelských paušálů. Firmy, které se zabývají energetikou, dokonce vytváří speciální tarify pro majitele EV. Nebo existuje model americké firmy NRG eVGo, který vytváří na americkém trhu první soukromě financovaný celonárodní ekosystém pro EV. Má vlastní síť a za relativně nízký měsíční paušál mohou lidé nabíjet jak doma, tak kdekoliv jinde. 129 V ČR např. ČEZ nabízí neomezené veřejné nabíjení formou paušálu s tarifem 150 Kč/měsíc bez DPH. 130 budou nabíjecí stanice, které vznikají na veřejných místech za podpory výše uvedených firem, min. do hromadného rozšíření EV zadarmo. Dotace ale česká vláda prozatím udělovat neplánuje. Naproti tomu např. v USA dostane každý kupec Tesla vozu federální i lokální dotaci ve výši 7 500 $ (cca 150 000 Kč) a i samotná Tesla jako firma, která byla dlouhodobě ve velké ztrátě, dostala půjčku od amerického ministerstva energetiky (DOE) z roku 2010 ve výši 465 milionů $ (cca 9,3 miliardy Kč). V roce 2013 ji ale zvládla splatit výrazně před termínem.131 Ve Francii přispívá vláda kupcům EV na každé auto 7 000 $ (135 000 Kč), což je podobné i ve Španělsku či Portugalsku. Ve Velké Británii mohou kupci počítat s dotací mezi 3 200 – 8 000 $, minimálně do roku 2016. V Nizozemí zase vláda zajistila spolu s partnery nejhustší síť pomalých nabíječek na světě. Také Čína EV silně dotuje. Ve výše zmiňovaném
127
KREDEX. Estonia becomes the first in the world to open a nationwide electric vehicle fast-charging network. Estonian World. [online], publ. 20. 2. 2013. [cit. 15. 4. 2014]. Dostupné z: http://estonianworld.com/technology/estonia-becomes-the-first-in-the-world-to-open-a-nationwide-electricvehicle-fast-charging-network/. 128 VAUGHAN, Adam. Estonia launches national electric car charging network. The Guardian. [online], publ. 20. 2. 2013, [cit. 14. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/environment/2013/feb/20/estonia-electric-car-charging-network. 129 NRG EVGO. Charging Solutions for Any Kind of Electric Vehicle. [online], naposledy rev. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nrgevgo.com/san-francisco-bay-area/. 130 KLIMOVIČOVÁ, Dagmar. Elektromobilita jako obchodní příležitost. Komerční příloha Automobily, str. 16-17, duben 2014 131 VANCE, Ashlee., Tesla Pays Off Its $465 Million 'Loser' Loan. [online], publ. 22. 5. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.businessweek.com/articles/2013-05-22/tesla-pays-off-its-465-million-loserloan.
33
Estonsku se můžou kupci těšit až 50% podpoře ze strany státu. 132 V Norsku, kde v případě nákupu auta s klasickým motorem zaplatíte extrémně tučnou daň, naopak na EV dostanete extrémně tučnou dotaci. Stát vám přispěje na nové auto až 8200 $ (164 000 Kč). Navíc je zde zdarma dobíjení i hustá síť parkovacích míst vyhrazených jen pro EV.133 Proto je také Norsko na prvním místě na světě v hustotě EV, dokonce předběhlo i ráj elektromobilů, za který se považuje Kalifornie. Z toho samého důvodu si tuto zemi vybrala pro svůj vstup na evropský trh právě Tesla, které se tento krok vyplatil, protože se tam Model S stal nejprodávanějším EV. 134 Konkrétně v Norsku se však ozývají i nespokojené hlasy, které tvrdí, že podpory je příliš. Státní kasu stojí EV kvůli daňovým úlevám nemalé peníze. S rostoucím počtem tamních EV se zpomaluje městská doprava, protože EV mají dovolené jezdit v pruzích určených pro městskou hromadnou dopravu. Vzhledem ke stále malému dojezdu si Norové kupují elektromobil až jako druhé nebo třetí auto, čímž ztrácí výrazná podpora alternativního pohonu efekt. Norsko pravděpodobně celkově ukončí podporu EV v roce 2017, kdy jich na svých 5 milionů obyvatel chce mít na silnicích 50 000.135
3.1. BMW i projekt a projekt Tesla BMW, značka s dlouhou tradicí na poli luxusních vozů, vstoupila do tohoto nového odvětví s velkou energií. Svůj první vůz, proklamovaný jako zlomový pro elektromobilitu, představila v roce 2013 ve třech světových metropolích najednou. Pro odhalení modelu v Londýně, Pekingu a New Yorku se rozhodla především proto, že je tento vůz stvořený pro „megapole“, a taková v Německu žádná není. Letos BMW se svým i3 slaví úspěch. Malé luxusní auto do města cílí především na bohatší zájemce o elektrickou mobilitu.
132
VAUGHAN, Adam. Estonia launches national electric car charging network. The Guardian. [online], publ. 20. 2. 2013, [cit. 14. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/environment/2013/feb/20/estonia-electric-car-charging-network. 133 HOCKENOS, Paul. Europe’s Incentive Plans for Spurring E.V. Sales. [online], publ. 29. 7. 2011, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2011/07/31/automobiles/europes-incentive-plans-forspurring-ev-sales.html?_r=2&emc=eta1&. 134 PAVLOVIČ, Radek. Norsko řeší problém: příliš mnoho elektromobilů. [online], publ. 19. 10. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: ttp://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/norsko-resi-problem-prilismnoho-elektromobilu-1030343. 135 INGRAM, Antony. How Much Is Norway Paying To Promote Electric Cars? [online], publ. 15. 3. 2013, [cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.greencarreports.com/news/1082915_how-much-is-norway-payingto-promote-electric-cars.
34
BMW vývojáři také předvedli, jak je důležité věnovat se i materiálu, ze kterého je vyrobeno celé auto. Vsadili na speciální materiál CFRP, což je plast tvrzený uhlíkovými vlákny (o 50 % tvrdší než ocel), který způsobil, že BMW i3 je nejlehčí ze všech EV na trhu. 136 Ze stejného materiálu bude i model i8. A nižší váha znamená větší dojezd a méně spotřebované energie. Model i3 není jen lehký, ale jeho celý interiér je z recyklovaných materiálů, tudíž je i dvojnásobně ekologické. Model i8, který je netradiční co se celkového designu týče, by se v červnu letošního roku měl začít prodávat v ČR.137 Čekací doba na něj je 6 měsíců, což značí úspěch u kupců.138 Na domácí půdě v Německu je za první dva měsíce roku 2014 neprodávanější model i3 spolu s modelem VW e-Up! I-projekt BMW je pojatý jako komplexní portfolio produktů a služeb, které pokrývají individuální potřeby zákazníků. Ti si mohou u BMW i3 sami vybírat produkty a služby, které chtějí. Nabídka programu 360° ELECTRIC stojí na čtyřech hlavních pilířích: dobíjení doma, dobíjení na veřejných dobíjecích stanicích, zajištění mobility a integrace do inovativních konceptů mobility pro překonávání omezeného dojezdu. Unikátní je systém využití doplňkových modulů pro zajištění mobility, které umožní překonat ještě větší vzdálenosti – například přechodným použitím vozidla BMW poháněného spalovacím motorem nebo hybridní soustavou, např. v případě cesty na dovolenou. Zákazníci BMW i budou mít také přístup ke službě sdílení vozidel DriveNow.139 Právě komplexnost služeb a řešení, které BMW i3 nabízí, jsou spolu s jeho revoluční technikou výjimečné. Zatím to vypadá, že by právě tento vůz mohl stát na začátku nové éry individuální městské dopravy. 140 V Německu, stejně jako v ČR, ale na rozdíl od jiných evropských států nejsou zavedeny žádné dotace, takže prodeje všech EV jsou v počtu stovek kusů. To je na konci žebříčku celé Evropy. 141 Němci si ale odvážně
HANKE, Petr. Auto na baterku, časopis ZEN, vydáno 9. 9. 2013, číslo 07/13. Mladá fronta a.s., ISSN 1805-630X. Str. 31-32. 137 viz příloha 3 138 HORČÍK, Jan. Šéf BMW říká, že budou muset vyrábět elektrická auta po statisících. [online], publ. 24. 3. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/sef-bmw-rika-ze-budou-muset-vyrabet-elektrickaauta-po-statisicich. 139 BMW GROUP. BMW i: elektrická revoluce. 2.2 360° ELECTRIC. Tisková zpráva. [online], publ. 28. 5. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.press.bmwgroup.com/czech/pressDetail.html?title=bmw-ielektrick%C3%A1-revoluce-2-2-360%C2%B0electric&outputChannelId=46&id=T0142136CS&left_menu_item=node__5237. 140 HANKE, Petr. Auto na baterku, časopis ZEN, vydáno 9. 9. 2013, číslo 07/13. Mladá fronta a.s., ISSN 1805-630X. Str. 31-32. 141 HORČÍK, Jan. Prodej elektromobilů v Německu: žádná sláva, Tesla zaostává. [online], publ. 3. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/prodej-elektromobilu-v-nemecku-zadna-slava-teslazaostava. 136
35
naplánovali do roku 2020 mít na silnicích milion EV a stát se lídrem na tomto poli. V rámci Programu elektromobility vyhradili 1,5 miliardy eur (42 miliard Kč) na podporu vývoje EV, výstavbu infrastruktury a dobíjecích stanic. 142 Což se samozřejmě odrazilo i v podpoře BMW i-projektu a e-projektů dalších německých automobilek. Druhou značkou, o níž se nyní nejvíc mluví, je Tesla. Možná i kvůli marketingovému umu jejího majitele Elona Muska, která je se svou značkou označován za Stevea Jobbse a Apple automobilového průmyslu. Je to první automobilka, která vyrábí sériově pouze čisté EV. Jejímu Modelu S se zatím jako jedinému plně elektrickému autu na světě podařilo dostat se na 1. místo v tabulce údajů o registracích nových aut. 143 Zatím jen na jediný týden a v jediné zemi, ale i tak se jedná o historický zápis. Stalo se tak v prvním zářijovém týdnu v Norsku. Jedná se o první typ PEV vozidla, které může konkurovat konvenčním autům se spalovacími motory. Na jedno nabití má dojezd 400-500 km a rychlo-nabíjení trvá pouhých 30 min s tím, že v blízké budoucnosti se počítá i s tzv. „swapovou“ výměnou baterií, které má trvat pouhých 90 sekund. Navíc je proti svým konkurentům podstatně větší. Do Modelu S se vleze 5 dospělých a 2 děti. I proto je Tesla tolik úspěšná. Zaměřila se na segment luxusních aut, ceny se pohybují kolem několika milionů korun. Díky dotacím je ale v mnoha státech dostupnější, navíc chce firma vyrábět do budoucna i menší a levnější vozy. Tesla má letos v plánu ve světě prodat 22 tisíc kusů svého vlajkového Modelu S (v Evropě 5 000) a v roce 2014 již přes 30 tisíc těchto vozidel.144 Model S má bezkonkurenční ekonomiku provozu – ekvivalentně vozy spotřebují jen 1,5 l/100km s minimálním dopadem na životní prostředí. 145 Podle vyjádření Espena Pedersena, ředitele Tesly pro prodej a marketing v Evropě, hodně nadějí vkládá i do připravovaného SUV Model X. Toho chce značka v horizontu tří až čtyř let prodávat celosvětově 200 tisíc. 146 Tesle ještě před pár lety hrozil krach, stejně jako jejím konkurentům, kteří tak opravdu skončili (Better Place, Fiskar). Za roky 2011 a 2012 byla
142
GERMANY TRADE AND INVEST. National Electromobility Development Plan. [online], publ. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.gtai.de/GTAI/Navigation/EN/Invest/Industries/Smarterbusiness/Smart-mobility/national-electromobility-development-plan.html. 143 viz příloha 4 144 MÁDR, Vojtěch. Lehký úvod do světa PBA a jak vypadá budoucnost Li-ion baterií a elektrických vozidel, ITBiz, [online], publ. 9. 7. 2013, [cit. 22. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/clanky/lehky-uvod-dosveta-pba-a-co-nas-v-nejblizsi-dobe-ceka-ve-svete-li-ion-baterii-a-elektrickych-vozidel. 145 tamtéž 146 HRABICA, Pavel. Zlomový okamžik? Elektrická Tesla se prodává lépe než VW Golf. [online], publ. 12. 9. 2013, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.autorevue.cz/zlomovy-okamzik-elektricka-tesla-se-prodavalepe-nez-vw-golf#utm_medium=selfpromo&utm_source=autorevue&utm_campaign=copylink.
36
Tesla ve ztrátě skoro 650 milionů $ (13 miliard Kč)147 a kumulovaná ztráta za celou dobu její existence činí v přepočtu několik desítek miliard Kč. Ani v roce 2013 se nedostala do zisku, ale ztráta alespoň výrazně klesla na – 74 milionů $. 148 Tesla totiž neustále významně investuje do rozvoje. Její akcie se zvedly od jejího vstupu na burzu 4x a jedna má momentálně hodnotu přes 200 $. Teslu a Česká republika doteď nic nespojovalo, neboť se tu žádný její model neprodává. Pár zájemců si ji pouze nechalo poslat z USA. Český stát ale letos poslal Tesle nabídku, aby se stala čtvrtou automobilkou vyrábějící na našem území. Vládní agentura CzechInvest se totiž dozvěděla, že Tesla plánuje v Evropě postavit továrnu. Největším problémem této firmy, oceněné počátkem roku na 380 miliard Kč, je naplněná výrobní kapacita. V americké továrně vyjíždí týdně 500 nových sedanů Modelu S, což je na samé hranici výrobní kapacity. Ani Tesla, ani česká strana ale zatím nechce tyto snahy komentovat, vláda ji ale bude chtít přilákat buď daňovými úlevami, českým podílem na investici, nebo ideálním prostředím, které česká krajina automobilovému průmyslu nabízí. 149 Kdyby se tato investice podařila, mělo by to zcela jistě významný dopad i na rozšíření elektromobility v ČR.
3.2. Analýza nákladů a výhodnost pořízení elektromobilu Elektromobily jezdí téměř zadarmo. Mnohé testy porovnávající konkrétní modely vozidel dokonce odhalily, že úspora při provozu elektromobilu může být až desetinásobná oproti běžným automobilům.150 Navíc v ČR existují nadšení kutilové, jako je např. Mladou frontou DNES zmíněný muž z Rožnovska, 151 který si dovezl novou Teslu S z Nizozemí a nabíjí ji ze solárních panelů, které má na střeše. V takovém případě jsou náklady na provoz opravdu téměř nulové. EV mají i tu výhodu, že u nich odpadá většina servisních nákladů.
147
HERRON, David. Tesla Motors reports massive losses for 2012, profitability in 1st quarter 2013. [online], publ. 8. 3. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.torquenews.com/1075/tesla-motorsreports-massive-losses-2012-profitability-1st-quarter-2013. 148 BLOOMBERG BUSINESSWEEK. Tesla Motors Inc (TSLA:NASDAQ GS). [online], naposledy rev. 23. 4. 2014, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://investing.businessweek.com/research/stocks/financials/financials.asp?ticker=TSLA. 149 SŮRA, Jan. Česko láká výrobce aut na elektřinu, Mladá fronta DNES, publ. 9. 1. 2014. 150 EKOBONUS. Jaké jsou provozní náklady elektromobilu? [online], publ. 10. 10. 2011, [cit. 28. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/jake-jsou-provozni-naklady-elektromobilu-. 151 DVOŘÁK, František. Český majitel Teslu nabíjí ze solárů na domě, Mladá fronta DNES, publ. 9. 1. 2014.
37
Není třeba měnit olej, nemůže se porouchat spojka, převodovka, svíčky, rozvody, či nádrž kvůli špatnému palivu, brzdové destičky se téměř nemění díky rekuperačnímu brzdění a odpadají i další dílčí servisní úkony. Také taxa za povinné ručení je u EV velmi nízká. 152 Jen pořizovací cena EV je velmi vysoká a pneumatiky se ojíždějí stejně rychle jako u konvenčních automobilů. Mají i spoust nefinančních výhod, jako např. výborné jízdní vlastnosti. Tato vozidla, ač v současnosti ještě poněkud nevýkonná, jsou překvapivě dynamická a překvapí svou silou a okamžitým nástupem. Ekonomické důvody ale samozřejmě patří k zásadním faktorům rozhodování potenciálních kupců. Pro analýzu, jejíž cílem je spočítat, zda se auto do zásuvky vyplatí pořídit, případně za jak dlouho se investice do něj vrátí, bylo pro výpočet využito EV typu Nissan Leaf, jelikož jde o nyní v ČR průměrný a dostupný model. Jeho cena u oficiálního výrobce Nissan začíná na 715 300 Kč včetně DPH. Náklady na ujetí 100 km jsou dle oficiálního výrobce 58 Kč (tj. 0,58 Kč/1 km). 153 Při využití výhodnějších tarifů lze však dosáhnout mnohem nižších nákladů. Lze jezdit i úplně zadarmo, jelikož je možné nabíjet EV u veřejných stanic, které jsou v současné době, kdy je jich na silnicích ještě málo, zdarma. Pro modelovou situaci byla použita průměrná cena 2,7 Kč /1 kWh, která vznikla zprůměrováním průměrné ceny za nabíjení z domácí zásuvky (1 kWh je za 4,5Kč), kde by případný vlastník dobíjel z 50%, a z 50% by dobíjení probíhalo u veřejných stanic, což by bylo zdarma. Průměrná spotřeba EP je 13 kWh/100km. Výsledná cena 1 km, se kterou budu počítat, je tedy 0,35 Kč/100km. Z kategorie konvenčních aut, které se výkonem podobají Nissanu Leaf, jsem vybrala Škodu Fabii 1,2 12V HTP/51 kW Elegance, jejíž pořizovací cena je dle oficiálních webových stránek dvakrát nižší než u Nissanu Leaf - cca 309 900 Kč včetně DPH a její spotřeba benzínu je 5,5 l/100km. 154 Převedeno do Kč, při letošní průměrné ceně benzínu 36 Kč155 stojí 1 km jízdy cca 2 Kč. Do vedlejších nákladů k pořizovací ceně byly přičteny náklady na servis a povinné ručení. U EV byla cena servisu zprůměrována na 1000 Kč ročně, které by se platily pouze za každoroční servisní prohlídku. Servisní náklady Fabie byly zprůměrovány na 4 000 Kč ročně, byly započítány roční servisní prohlídky včetně
EKOBONUS. Vyplatí se pořídit si elektrické auto? [online], publ. 27. 9. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/elektromobily/vyplati-se-poridit-si-elektricke-auto. 153 NISSAN. Nissan Leaf. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 21. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nissan.cz/content/dam/services/CZ/prices_brossure/prices/LEAF_cenik_CZE.pdf. 154 ŠKODA. Škoda Fabia ceník. [online], publ. 10. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.skodaauto.cz/sitecollectiondocuments/skoda-auto/ke-stazeni/fabia-cenik.pdf. 155 KONEČNÁ, Jana. Průměrné ceny PHM pro cestovní náhrady OSVČ. [online], akt. 25. 2. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/prumerne-ceny-phm.php. 152
38
výdajů, které jsou u konvenčního auta předvídatelné (výměna oleje, výměna autobaterie, svíček). Zároveň ale tato cena není přehnaně vysoká, protože při koupi nového auta (případ této analýzy) v prvních 5 letech nejsou u nového vozu servisní výdaje až tak vysoké jako při koupi ojetiny. Povinné ručení u EV je velmi nízké. Pojišťovny vyhlašují na pojištění elektromobilů často různé akce. Zde bylo počítáno s částkou 1050 Kč na rok (plnění 50 milionů). Tuto pojistku bylo možné získat v roce 2012 např. od České pojišťovny, jestliže byl vlastník EV členem občanského sdružení Elektromobily o.s. 156. Povinné ručení Fabie bylo vypočítáno taktéž Českou pojišťovnou při stejném plnění 50 milionů (Standard) na 3 396 Kč ročně.157 Vynechány byly náklady, které by neovlivnily výsledek této analýzy, protože jsou u obou vozů stejné (např. výměna pneumatik). Nebyly uvažovány změny v ceně elektřiny, ztráty v baterii ani jejich případná výměna (po 5 letech to není reálné). Rovnice 1 Výpočet porovnání výhodnosti elektromobilu a konvenčního vozu v závislosti na ujetých kilometrech, situace 1
(715 300 + (1050 ∗ 5) + (1000 ∗ 5)) − (309 900 + (3396 ∗ 5) + (4000 ∗ 5)) ((36 ∗ 5,5) − (2,7 ∗ 13))
= 232 455 𝑘𝑚
Zdroj: vlastní výpočet, KINKOR, Ondřej. Spočítejte si, zda se vám vyplatí benzin, nebo nafta. MF DNES, [online], publ. 21. 1. 2008, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://auto.idnes.cz/spocitejte-si-zda-se-vam-vyplati-benzin-nebo-naftafv9-/automoto.aspx?c=A080121_113734_automoto_fdv.
Z výpočtu vychází, že při současných podmínkách by se vyplatilo pořídit si elektrický vůz Nissan Leaf až po ujetých 232 455 km, což je příliš vysoké číslo. Jestliže odhadneme průměrnou roční kilometráž českého řidiče na 15 000 km, tak by k vyrovnání potřeboval 15 let. Nižší spotřeba dlouhou dobu jen umořuje vyšší nákupní cenu vozu. Pořízení EV se tedy vyplatí v případě, že s ním najezdíte velký počet kilometrů. V této situaci se tedy EV nevyplatí. Vezmeme-li ale modelovou situaci 2, kdy by se náklady na pořízení EV snížily
ELEKTROMOBILY O.S. Pojištění elektromobilů. [online], publ. 8. 8. 2012, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.elektromobily-os.cz/blog/2012/08/08/pojisteni-elektromobilu/. 157 ČESKÁ POJIŠTOVNA, Kalkulačka pojištění motorových vozidel. [online], naposledy rev. 20. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://online.ceskapojistovna.cz/povinne-ruceni//consumer/WSRP_10132_201330/normal/view/cacheLevelPage/_PpoASPa_WAR_ppoi_INSTANCE_wRy5 _wsrp%3D1?p_p_lifecycle=0. 156
39
o 50% (což je možný scénář příštích let), a tedy místo 715 300 Kč stál 357 650 Kč, vyplatil by se elektromobil již po 12 904 km, což je výrazný rozdíl. Vůz by se vyplatil ani ne po roce.
Rovnice 2 Výpočet porovnání výhodnosti elektromobilu a konvenčního vozu v závislosti na ujetých kilometrech, situace 2
(357 650 + (1050 ∗ 5) + (1000 ∗ 5)) − (309 900 + (3396 ∗ 5) + (4000 ∗ 5)) ((36 ∗ 5,5) − (2,7 ∗ 13))
= 12 904 𝑘𝑚
Z analýzy vyplývá, že v současné době se zřejmě EV koupit nevyplatí, jestliže si jej potenciální kupec neplánuje pořídit za účelem ochrany přírody či v důsledku módní vlny. Pokud se však do budoucna dočkáme snížení prodejních cen baterií, a tím i celých vozů, mohly by se elektromobily velice brzy stát široce dostupnou ekologickou alternativou pro osobní dopravu.
40
Závěr Cílem této práce bylo analyzovat situaci nejen na českém, ale i světovém trhu, poukázat na problémy, které mohou rozvoj elektromobility limitovat a především prokázat v současných podmínkách výhodnost či nevýhodnost koupě elektromobilu pro českého zákazníka. Hlavním zjištěním vycházejícím z mé analýzy dostupných dat je, že se v současných podmínkách nevyplatí si elektrický vůz pořídit, ačkoliv původní odhady tento výsledek nepředpokládaly. Výhledově za 5-10 let však bude pravděpodobně situace opačná a v ČR bude možné vidět elektromobily jako součást běžného silničního provozu. Tomuto vývoji nasvědčuje několik faktů:
Technologický vývoj jde v tomto odvětví mílovými kroky kupředu, v důsledku čehož klesnou ceny elektrických vozů. Díky vylepšení baterií se zvýší také jejich výkonnost a dojezd, který již pravděpodobně nebude žádným způsobem limitující.
Velké firmy jako BMW, GM, Nissan, Tesla, aj. v této oblasti činné budou dosahovat výrazných úspor z rozsahu při výrobě baterií i samotných vozidel, protože prodeje elektrických aut se přeci jen zvedají. Z těchto výhod budou samozřejmě čerpat i menší firmy.
Přední české firmy spojené s tímto tématem jsou aktivní. Především energetické společnosti zajímá elektromobilita i z hlediska propojení se zabezpečením energetických soustav a smart grids, což bude tématem následující dekády.
Současný světový trend udržitelného rozvoje podporuje i Evropská unie, která nastavuje stále přísnější emisní limity, které většina současných aut nebude schopna plnit. Nízká úroveň obnovy vozového parku a stále relativně vysoký dovoz ojetin jsou pro ČR typické. Průměrné stáří vozového parku osobních aut zde skoro nejvyšší v Evropě, 14,2 let.158 Řidiči budou státem motivovaní pořizovat si ekologičtější auta nebo naopak nepořizovat si auta neekologická. Aby ČR splnila evropské regule, bude muset alternativní pohony podporovat více, než dosud.
ŠÍPEK, Antonín. Obměna parku osobních automobilů v ČR byla v roce 2013 jedna z nejnižších v Evropě. Sdružení automobilového průmyslu. Tisková informace č. 2/2014. [online], publ. 7. 2. 2014. [cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0CC8QFjA A&url=http%3A%2F%2Fwww.autosap.cz%2Fsfiles%2FTI022014.DOC&ei=DdtnU5D1Kqes0QW_64DQCw&usg=AFQjCNGHLt7U41BCld1NpQpZwwi1Xxe6Q&sig2=-n3KYFnfjOr7ZZKTNoFjDQ&bvm=bv.65788261,d.d2k. 158
41
Práce se věnovala i analýze tématu podpory ze strany státu. Bez zavedení dotací se nedá v ČR počítat s náhlým růstem na trhu s elektromobily. Na příkladu jiných evropských zemí se ukázalo, že podpora státu je pro rozvoj elektromobility důležitým činidlem. Existuje vztah mezi finančními pobídkami či investicemi do rozvoje elektromobility a přijetím elektromobilů. Elektrická auta jsou drahá dokonce i na trzích takových států světa, kde je cenová hladina mnohem vyšší než v ČR. Jestliže by se na druhou stranu zavedla dotace podobné výše jako v ostatních zemích, mohlo by to z důvodů v práci popsaných působit i kontraproduktivně, mj. výrazně zatížit státní rozpočet. V České republice technologické novinky přijímáme s určitým zpožděním, takže na našem trhu bude vývojový cyklus elektormobility pravděpodobně znát později. Ohrozit plynulý růst elektromobility v ČR může faktor, že se spotřebitelé rozhodnout vsadit spíše na vozidla s plynovým pohonem, trend tomu zatím nasvědčuje. Rizikový je také scénář, nejen pro vývoj v ČR, ale v celém světě, že se vlády států z důvodů v práci popsaných nedomluví a neustanoví jednotný standard nabíjení. Jedním ze závěrů je také doporučení věnovat se více tématu elektrifikace hromadné dopravy. Tam se v současnosti skrývá pravděpodobně největší potenciál. Dle zprávy o výsledku projektu Praha elektromobilní se nejvíce na 100 km ušetřilo právě na provozu elektrického autobusu. Oproti autobusu na naftu ten elektrický ušetřil 827,5 Kč na 100 km. Což je výrazně vyšší částka než u elektrických aut a tudíž by bylo výhodnější využívat více autobusů na elektřinu, jak se již děje v Praze či Ostravě. ČR je na tomto poli relativně úspěšná, patří dokonce k největším světovým výrobcům elektrobusů.159 Toto téma je extrémně rozsáhlé. Velmi zajímavou odnoží je rozvoj inteligentních sítí (Smart Grids), které jsou využívány pro napájení elektromobilů, jak ve světě, tak v ČR. Hodný analýzy je i vývoj rozhodování světových vlád o nastavení standardu dobíjecích stanic, který bude také klíčový pro další vývoj elektromobility. Toto téma je obsaženo i v myšlenkách na moderní koncept pojetí dopravy, který bude zahrnovat sdílení dopravních prostředků, vozy s autopiloty, městské balíčky zahrnující všechny druhy dopravy placené paušálně. Z důvodu omezeného rozsahu práce však nebylo možné se těmito tématy blíže zabývat. Všechna by byla zcela jistě vhodným materiálem pro hlubší analýzu a ráda bych některá z těchto témat rozvinula i ve své diplomové práci.
MRÁZEK, Vojtěch. Elektromobily: V Česku bude do roku 2020 jezdit 200 000 elektromobilů. [online], publ. 18. 12. 2012, [cit. 5. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.prumysl.cz/elektromobily-rozhovor-mezi-sestiocima/. 159
42
Seznam literatury
1.
CHAN, C. C., CHAU, K. T. Modern Electric Vehicle Technology, Oxford University Press Inc. New York, publ. 2001. ISBN 10: 0198504160.
2.
DVOŘÁK, František. Český majitel Teslu nabíjí ze solárů na domě, Mladá fronta DNES, publ. 9. 1. 2014.
3.
HANKE, Petr. Auto na baterku, časopis ZEN, vydáno 9. 9. 2013, číslo 07/13. Mladá fronta a.s., ISSN 1805-630X. Str. 31-32.
4.
KLIMOVIČOVÁ, Dagmar. Elektromobilita jako obchodní příležitost. Komerční příloha Automobily, str. 16-17, duben 2014
5.
RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Zpráva o vyhodnocení pilotního projektu Praha elektromobilní. Praha-elektromobilní.cz, publ. březen 2011.
6.
SŮRA, Jan. Česko láká výrobce aut na elektřinu, Mladá fronta DNES, publ. 9. 1. 2014.
Elektronické zdroje
7.
ACEA. Overview of Purchase and Tax Incentives for Electric Vehicles in the EU. [online], publ. 1. 4. 2014, [cit 6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.acea.be/uploads/publications/Electric_vehicles_overview__2014.pdf.
8.
ADÁMKOVÁ, Alena. Auta na CNG v Česku vítězí nad elektromobily. [online], publ. 17. 3. 2014, cit. [6. 4. 2014]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/auta-na-cng-v-cesku-vitezi-nadelektromobily-1070044.
9.
AQUICN. Air Pollution in the World: Real-time Air Quality Index Visual Map, [online], naposledy rev. květen 2014, [cit. 24. 4. 2014]. Dostupné z: http://aqicn.org/map/.
10. ASEP. O Asociaci elektromobilového průmyslu. [online], akt. 2013, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.asep.cz/kdo-jsme. 11. AUTOFOX. E.ON podpoří rozvoj elektromobility v Česku, firemním klientům začal půjčovat elektrická auta. [online], publ. 28. 12. 2010, [cit. 20. 4. 2014]. Dotupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=19330. 12. AUTOFOX. Praha elektromobilní v roce 2011. [online], publ. 23. 5. 2011, [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.autofox.cz/index.php?idx=21395 13. BELLIS, Mary. History of Electric Vehicles - The Early Years, Electric Cars from 1830 to 1930, [online], akt. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://inventors.about.com/od/estartinventions/a/History-Of-Electric-Vehicles.htm. 14. BELLIS, Mary. History of Electric Vehicles -Decline and Rise of Electric Cars from 1930 to 1990, [online], akt. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://inventors.about.com/od/estartinventions/a/Electric-Vehicles.htm. 15. BELLIS, Mary. History of Electric Vehicles, [online], naposledy rev. 2014, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://inventors.about.com/od/estartinventions/a/History-Of-Electric-Vehicles.htm. 16. BJORNESJO, Stellan. Is the European automotive industry approaching “peak car? [online], publ. 20. 12. 2012, [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://blog.zooma.se/blog/bid/252574/Is-the-Europeanautomotive-industry-approaching-peak-car.
43
17. BLOOMBERG BUSINESSWEEK. Tesla Motors Inc (TSLA:NASDAQ GS). [online], naposledy rev. 23. 4. 2014, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://investing.businessweek.com/research/stocks/financials/financials.asp?ticker=TSLA. 18. BMW GROUP. BMW i: elektrická revoluce. 2.2 360° ELECTRIC. Tisková zpráva. [online], publ. 28. 5. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.press.bmwgroup.com/czech/pressDetail.html?title=bmw-i-elektrick%C3%A1revoluce-2-2-360%C2%B0electric&outputChannelId=46&id=T0142136CS&left_menu_item=node__5237. 19. BULLIS, Kevin. How Tesla Is Driving Electric Car Innovation. [online], publ. 7. 8. 2013, [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.technologyreview.com/news/516961/how-tesla-is-drivingelectric-car-innovation/. 20. CANIS, Bill. Battery Manufacturing for Hybrid and Electric Vehicles: Policy Issues, Congressional Research Service. [online], publ. 4. 4. 2013, [cit. 2. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/misc/R41709.pdf. 21. ČESKÁ POJIŠTOVNA, Kalkulačka pojištění motorových vozidel. [online], naposledy rev. 20. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://online.ceskapojistovna.cz/povinne-ruceni//consumer/WSRP_10132_201330/normal/view/cacheLevelPage/_PpoASPa_WAR_ppoi_INSTANC E_wRy5_wsrp%3D1?p_p_lifecycle=0. 22. ČEZ. Co to je FUTUR/E/MOTION. [online], publ. 2009, [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: http://futuremotion.cz/cs/futuremotion.html. 23. ČEZ. Elektromobilita ČEZ. [online], publ. 2010, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.elektromobilita.cz/cs/nasi-partneri.html. 24. ČEZ. Skupina ČEZ zahájila pilotní projekt na podporu elektromobility. [online], publ. 23. 6. 2009, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/2495.html. 25. CLEAN ENERGY MINISTERIAL. Electric Vehicles Initiative – Overview, [online], naposledy rev. 2014, [cit. 22. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.cleanenergyministerial.org/OurWork/Initiatives/Electric-Vehicles. 26. DEFFEYES, Kenneth. S. Hubbert’s Peak: The Impending World Oil Shortage, Princeton University Press, 2001, ISBN: 9781400829071, str. 158. 27. DESA. World Urbanization Prospects The 2011 Revision. United Nations New York. [online], publ. březen 2012, [cit. 12. 4. 2014]. Dostupné z: http://esa.un.org/unup/pdf/WUP2011_Highlights.pdf. 28. DITTRICH, Lukáš. Škoda Octavia Green E Line vyrazila do běžného provozu. [online], publ. 20. 1. 2012, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.autorevue.cz/skoda-octavia-green-e-line-vyrazilado-bezneho-provozu#utm_medium=selfpromo&utm_source=autorevue&utm_campaign=copylink. 29. DOPRAVNÍ PODNIK HL. MĚSTA PRAHY. Dopravní podnik vyzkouší bezemisní elektrobus Siemens-Rampini. [online], publ. 21. 1. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.dpp.cz/dopravni-podnik-vyzkousi-bezemisni-elektrobus-siemens-rampini/. 30. E.ON ENERGY RESEARCH CENTER. Plug-in Hybrid Electric Vehicles for CO2-Free Mobility and Active Storage Systems for the Grid (Part 2). [online], publ. prosinec 2012, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: https://www.eonerc.rwthaachen.de/global/show_document.asp?id=aaaaaaaaaafubdk&download=1. 31. EBERHARD, Martin. A Bit About Batteries. Tesla Blog. [online], publ. 30. 11. 2006, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.teslamotors.com/blog/bit-about-batteries. 32. EKOBONUS. Elektromobilita. E.ON. [online], publ. 30. 6. 2011, [cit. 15. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/elektromobilita.
44
33. EKOBONUS. Historie elektromobilů a automobilů na CNG v osobní dopravě. E.ON. [online], publ. 15. 1. 2013, cit. 15. 12. 2013. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/historie-elektromobilu-aautomobilu-na-cng-v-osobni-doprave. 34. EKOBONUS. Hybridní auta: co to je a jak fungují? E.ON. [online], publ. 31. 10. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/hybridy/hybridni-auta-co-to-je-ajak-funguji. 35. EKOBONUS. Jaké jsou provozní náklady elektromobilu? [online], publ. 10. 10. 2011, [cit. 28. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/jake-jsou-provozni-naklady-elektromobilu-. 36. EKOBONUS. Vyplatí se pořídit si elektrické auto? [online], publ. 27. 9. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/elektromobily/vyplati-se-poridit-sielektricke-auto. 37. ELEKTROMOBILY O.S. Pojištění elektromobilů. [online], publ. 8. 8. 2012, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.elektromobily-os.cz/blog/2012/08/08/pojisteni-elektromobilu/. 38. ELEKTROTECHNISCHES INSTITUT. Jacobi's Motor, Karlsruhe Institut of Technology, [online], naposledy rev. 2. 7. 2013, [cit. 1. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.eti.kit.edu/english/1382.php. 39. ENVIRONMENT NEWS SERVICE. Europe Sets Common Standard for Electric Vehicle Charging. [online], publ. 28. 1. 2013, [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://ensnewswire.com/2013/01/28/europe-sets-common-standard-for-electric-vehicle-charging/. 40. EURELECTRIC. About us. [online], naposledy upr. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.eurelectric.org/about-us/. 41. EVTOWN. Levels of Charging. [online], naposledy rev. 2013, [cit. 16. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.evtown.org/about-ev-town/ev-charging/charging-levels.html. 42. GERMANY TRADE AND INVEST. National Electromobility Development Plan. [online], publ. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.gtai.de/GTAI/Navigation/EN/Invest/Industries/Smarter-business/Smartmobility/national-electromobility-development-plan.html. 43. GORDON-BLOOMFIELD, Nikki. CHAdeMO Electric Car Quick Charge Protocol Becomes Official International Standard, [online], publ. 19. 3. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://transportevolved.com/2014/03/19/chademo-electric-car-quick-charge-protocol-becomesofficial-international-standard/. 44. HERRON, David. EV Fast Charging, whether standardized or not, [online], publ. 6. 4. 2014, [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z: http://greentransportation.info/ev-charging/fast-charging/fast-chargingwhether-standardized-or-not.html. 45. HERRON, David. Tesla Motors reports massive losses for 2012, profitability in 1st quarter 2013. [online], publ. 8. 3. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.torquenews.com/1075/teslamotors-reports-massive-losses-2012-profitability-1st-quarter-2013. 46. HILER, Katie. What's Next in Electric-Car-Battery Tech, Popular Mechanics, [online], publ. 18. 12. 2013, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.popularmechanics.com/cars/alternativefuel/electric/whats-next-in-electric-car-battery-tech-16280750. 47. HOCKENOS, Paul. Europe’s Incentive Plans for Spurring E.V. Sales. [online], publ. 29. 7. 2011, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2011/07/31/automobiles/europes-incentiveplans-for-spurring-ev-sales.html?_r=2&emc=eta1&. 48. HORČÍK, Jan. Elektromobilita v ČR. [online], publ. 17. 7. 2013, [cit. 6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/ekologicka-doprava/elektromobilita-v-cr.
45
49. HORČÍK, Jan. Inteligentní sítě – Česká republika nezůstává pozadu. [online], publ. 31. 5. 2010, [cit. 15. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.ekobydleni.eu/energie/inteligentni-site-ceska-republikanezustava-pozadu. 50. HORČÍK, Jan. Na světě je 3523 rychlonabíječek CHAdeMO, z toho 1000 v Evropě. [online], publ. 3. 2. 2014, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/na-svete-je-3523-rychlonabijecekchademo-z-toho-1000-v-evrope. 51. HORČÍK, Jan. Postavte vlastní elektromobil a získejte 1 milion korun!. [online], publ. 28 12. 2009, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/clanky/postavte-vlastni-elektromobil-ziskejte-1milion-korun. 52. HORČÍK, Jan. Prodej elektromobilů v Německu: žádná sláva, Tesla zaostává. [online], publ. 3. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/prodej-elektromobilu-v-nemecku-zadnaslava-tesla-zaostava. 53. HORČÍK, Jan. Šéf BMW říká, že budou muset vyrábět elektrická auta po statisících. [online], publ. 24. 3. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/sef-bmw-rika-ze-budou-musetvyrabet-elektricka-auta-po-statisicich. 54. HORČÍK, Jan. TEST: nový Nissan Leaf zvládá 150 km na jedno nabití.[online], publ. 9. 7. 2013, [cit
6. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/test-novy-nissan-leaf-zvlada-150-km-na-jedno-nabiti. 55. HORČÍK, Jan. Tichá cesta 2012 - závod elektrických aut po ČR slavil úspěch. [online], publ. 8. 10. 2012, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/ticha-cesta-2012-zavod-elektrickych-autpo-cr-slavil-uspech. 56. HRABICA, Pavel. Zlomový okamžik? Elektrická Tesla se prodává lépe než VW Golf. [online], publ. 12. 9. 2013, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.autorevue.cz/zlomovy-okamzik-elektrickatesla-se-prodava-lepe-nez-vwgolf#utm_medium=selfpromo&utm_source=autorevue&utm_campaign=copylink. 57. HYBRID. Smart grid. [online], naposledy rev. duben 2014, [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.hybrid.cz/tagy/smart-grid. 58. INGRAM, Antony. How Much Is Norway Paying To Promote Electric Cars? [online], publ. 15. 3. 2013, [cit. 13. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.greencarreports.com/news/1082915_how-much-isnorway-paying-to-promote-electric-cars. 59. INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. About us. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.iea.org/aboutus/. 60. INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Electric Vehicles Initiative. [online], naposledy rev. 2014. [cit. 4. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.iea.org/topics/transport/electricvehiclesinitiative/. 61. INURU, Mik. První elektromotory a elektromobily na světě se datují od roku 1834, [online], akt. 20. 6. 2012, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.inuru.com/index.php/planeta/meznikyvedy/468-historie-elektromobil-elektromotor. 62. KINKOR, Ondřej. Spočítejte si, zda se vám vyplatí benzin, nebo nafta. MF DNES, [online], publ. 21. 1. 2008, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://auto.idnes.cz/spocitejte-si-zda-se-vam-vyplatibenzin-nebo-nafta-fv9-/automoto.aspx?c=A080121_113734_automoto_fdv. 63. KONEČNÁ, Jana. Průměrné ceny PHM pro cestovní náhrady OSVČ. [online], akt. 25. 2. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/prumerne-ceny-phm.php. 64. KPMG INTERNATIONAL. KPMG’s Global Automotive Executive Survey 2014, [online], publ. leden 2014, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.osd.org.tr/yeni/wpcontent/uploads/2014/01/KPMG-Global-2014.pdf.
46
65. KPMG. Finanční aktuality. [online], publ. duben 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/FinancialUpdate/Documents/KPMG_Financni-aktuality_2013-04.pdf 66. KREDEX. Estonia becomes the first in the world to open a nationwide electric vehicle fastcharging network. Estonian World. [online], publ. 20. 2. 2013. [cit. 15. 4. 2014]. Dostupné z: http://estonianworld.com/technology/estonia-becomes-the-first-in-the-world-to-open-a-nationwideelectric-vehicle-fast-charging-network/. 67. LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Dojezd elektromobilů má zachránit blesková výměna baterie. Už zase? [online], publ. 29. 6. 2013, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/vymena-baterii-uelektromobilu-dm9-/tec_technika.aspx?c=A130621_153520_tec_technika_mla. 68. M. J. BRADLEY & ASSOCIATES. Electric Vehicle Grid Integration in the U.S., Europe and China, [online], publ. červenec 2013, [cit. 20. 1. 2013]. Dostupné z: http://theicct.org/sites/default/files/publications/EVpolicies_final_July11.pdf. 69. MÁDR, Vojtěch. Lehký úvod do světa PBA a jak vypadá budoucnost Li-ion baterií a elektrických vozidel, ITBiz, [online], publ. 9. 7. 2013, [cit. 22. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/clanky/lehky-uvod-do-sveta-pba-a-co-nas-v-nejblizsi-dobe-ceka-ve-svete-li-ionbaterii-a-elektrickych-vozidel. 70. METROPLUGIN. Frequently Asked Questions. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 18. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.metroplugin.com/faq/. 71. MOODY´S. Global auto industry likely to see reduced demand growth in 2013, [online], publ. 17. 9. 2012, [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: https://www.moodys.com/research/Moodys-Global-autoindustry-likely-to-see-reduced-demand-growth--PR_255442. 72. MRÁZEK, Vojtěch. Elektromobily: V Česku bude do roku 2020 jezdit 200 000 elektromobilů. [online], publ. 18. 12. 2012, [cit. 5. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.prumysl.cz/elektromobilyrozhovor-mezi-sesti-ocima/. 73. NÁRODNÍ SPOLEK PRO ELEKTROMOBILITU A PODPORU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ. Energetické sítě (SMART GRIDS), [online], naposledy rev. 2012, [cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.narodni-spolek.cz/smart-grids. 74. NÁRODNÍ SPOLEK PRO ELEKTROMOBILITU A PODPORU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ. Co je to elektromobilita, [online], naposledy rev. 2012, [cit. 16. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.narodni-spolek.cz/co-je-elektromobilita. 75. NÁRODNÍ SPOLEK PRO ELEKTROMOBILITU A PODPORU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ, O Národním spolku. [online], naposledy rev. 2012, [cit. 3. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.narodni-spolek.cz/. 76. NIKKEI, New battery material lets electric cars keep on trucking, Nikkei Asian Review. [online], publ. 3. 12. 2013, [cit. 20. 3. 2014]. Dostupné z: http://asia.nikkei.com/Tech-Science/Tech/Newbattery-material-lets-electric-cars-keep-on-trucking. 77. NISSAN. Nissan Leaf. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 21. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nissan.cz/content/dam/services/CZ/prices_brossure/prices/LEAF_cenik_CZE.pdf. 78. NISSANNEWS. Nissan Leafsmashes 50 000 global sales milestone. [online], publ. 14. 2. 2013, [cit. 22. 1. 2013]. Dostupné z: http://nissannews.com/en-US/nissan/usa/releases/nissan-leaf-smashes-50000-global-sales-milestone. 79. NORDAN, M. Square Pegs, Round Holes, and Innovation, [online], publ. 26. 9. 2013, [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://mntempblog.files.wordpress.com/2013/02/hybrids-1_v2.jpg /.
47
80. NRG EVGO. Charging Solutions for Any Kind of Electric Vehicle. [online], naposledy rev. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nrgevgo.com/san-francisco-bay-area/. 81. ONBUSINESS. Světový trh automobilů: Spalovací motory mají budoucnost. [online], publ. leden 2014, [cit. 22. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.onbusiness.cz/svetovy-trh-automobilu-spalovacimotory-maji-budoucnost-535. 82. PAVLOVIČ, Radek. Norsko řeší problém: příliš mnoho elektromobilů. [online], publ. 19. 10. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: ttp://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/norsko-resiproblem-prilis-mnoho-elektromobilu-1030343. 83. PLAŠTIAK, Martin. Legendy minulosti: Ford Model T (1908), [online], publ. 5. 8. 2011, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.autoweb.cz/legendy-minulosti-ford-model-t-1908/. 84. RAMSEY, Mike. Ford Reveals How Much Electric-Car Batteries Cost, [online], publ. 17. 4. 2012, [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z: http://blogs.wsj.com/drivers-seat/2012/04/17/ford-reveals-how-muchelectric-car-batteries-cost/. 85. ROGOWSKY, Mark. Tesla 90-Second Battery Swap Tech Coming This Year, Forbes, [online], publ. 21. 6. 2013, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/markrogowsky/2013/06/21/tesla-90-second-battery-swap-tech-comingthis-year/. 86. SAXTON, Tom. Plug In America’s LEAF Battery Survey. [online], naposledy rev. 27. 12. 2012, [cit. 23. 1. 2014], str. 1. Dostupné z: http://www.pluginamerica.org/surveys/batteries/teslaroadster/PIA-Roadster-Battery-Study.pdf. 87. SAXTON, Tom. Plug In America’s Tesla Roadster Battery Study. [online], publ. 13. 7. 2013, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.pluginamerica.org/surveys/batteries/tesla-roadster/PIARoadster-Battery-Study.pdf. 88. SAXTON, Tom. Understanding Electric Vehicle Charging, [online], publ. 31. 1. 2011, [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.pluginamerica.org/drivers-seat/understanding-electric-vehiclecharging. 89. SINGR, Martin. CNG, biopalivo, elektromotor a hybridy. Jak se jezdí "zeleněji" v Česku? [online], publ. 15. 8. 2012, [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/technologie-1/hybridy-aelektromobily/cng-biopalivo-elektromotor-a-hybridy-jak-se-jezdi-zeleneji-v-cesku.aspx. 90. ŠÍPEK, Antonín. Obměna parku osobních automobilů v ČR byla v roce 2013 jedna z nejnižších v Evropě. Sdružení automobilového průmyslu. Tisková informace č. 2/2014. [online], publ. 7. 2. 2014. [cit. 1. 5. 2014]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0C C8QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.autosap.cz%2Fsfiles%2FTI022014.DOC&ei=DdtnU5D1Kqes0QW_64DQCw&usg=AFQjCNGHLt7U41BCld1NpQpZwwi1Xxe6Q&sig2=-n3KYFnfjOr7ZZKTNoFjDQ&bvm=bv.65788261,d.d2k. 91. ŠITNER, Roman. Hybridů v Česku přibývá, daří se i vozům na LPG a CNG. Zájem o elektromobily opadl. [online], publ. 26. 10. 2013, [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c161079170-hybridu-v-cesku-pribyva-dari-se-i-vozum-na-lpg-a-cng-zajem-o-elektromobily-opadl. 92. ŠKODA. Škoda Fabia ceník. [online], publ. 10. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.skoda-auto.cz/sitecollectiondocuments/skoda-auto/ke-stazeni/fabia-cenik.pdf. 93. SPROSS, Jeff. GM Plans To Boost Chevy Volt Production 20 Percent In 2013, [online], publ. 28. 2. 2013, [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://thinkprogress.org/climate/2013/02/28/1654771/gm-plansto-boost-chevy-volt-production-20-percent-in-2013/. 94. SUNDERLAND, Faye. Electric Cars, [online], publ. 27. 2. 2013, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.thegreencarwebsite.co.uk/blog/index.php/2013/02/27/history-of-evs/.
48
95. SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ. Evropský parlament schválil infrastrukturu pro alternativní paliva. [online], publ. 16. 4. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://portal.sdacia.cz/clanek.php?id=5105&v=m. 96. SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ. Registrace nových OA v ČR za rok dle paliva - Značky 112/2010. [online], naposledy rev. 2013. [cit. 29. 4. 2014]. Dostupné z: http://portal.sdacia.cz/stat.php?n#rok=2010&mesic=12&kat=OA&vyb=pt&upr=ptznacky&obd=r&jine=false&lang =CZ&str=nova. 97. SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ. Vozový park M1 v ČR k 31. 12. 2013. [online], publ. 21. 1. 2014, [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://portal.sda-cia.cz/stat.php?v#str=vp. 98. TESLA. Tesla Model S Features & Specs [online], naposledy rev. 2014, [cit. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.teslamotors.com/models/features#/performance. 99. THE ECONOMIST. Seeing the back of the car. From the print edition: Briefing. [online], publ. 22. 9. 2012, [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/21563280. 100. THE WORLD BANK. Urban population (% of total). [online], naposledy rev. 2014. [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z http://data.worldbank.org/indicator/SP.URB.TOTL.IN.ZS. 101. TOYOTA, Worldwide Sales of Toyota Hybrids Top 6 Million Units, [online], publ. 14. 01. 2014, [cit. 22. 1. 2013]. Dostupné z: http://corporatenews.pressroom.toyota.com/releases/worldwide+toyota+hybrid+sales+top+6+millio n.htm?view_id=35924. 102. TRIGG, Tali, TELLEEN, Paul. et al. Global EV Outlook, [online], publ. duben 2013, [cit. 20. 1. 2013], str. 23. Dostupné z: http://www.iea.org/topics/transport/electricvehiclesinitiative/EVI_GEO_2013_FullReport.PDF. 103. U. S. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY, Overview – The Clean Air Act Amendments of 1990, [online], akt. 15.8.2013, [cit. 15. 12, 2013]. Dostupné z: http://epa.gov/oar/caa/caaa_overview.html. 104. UNCTADSTAT. Free market commodity price indices, monthly, January 1960 - October 2013. [online], naposledy rev. 2014, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://unctadstat.unctad.org/TableViewer/tableView.aspx?ReportId=28769. 105. UNIE ELEKTROMOBILITY. Stanovy Unie elektromobility. [online], akt. 2012, [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.unie-em.cz/. 106. VANCE, Ashlee., Tesla Pays Off Its $465 Million 'Loser' Loan. [online], publ. 22. 5. 2013, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.businessweek.com/articles/2013-05-22/tesla-pays-off-its-465million-loser-loan. 107. VAUGHAN, Adam. Estonia launches national electric car charging network. The Guardian. [online], publ. 20. 2. 2013, [cit. 14. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/environment/2013/feb/20/estonia-electric-car-charging-network. 108. WAYLAND, Michael. Can Detroit regain its throne as the Motor City with electric vehicles? Industry experts think so. [online], publ. 29. 6. 2011, [cit. 15. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.mlive.com/auto/index.ssf/2011/06/can_detroit_regain_its_thrown.html. 109. ZACH. EV Market Share Leaders (Top Countries For EV Market Share). EVObsession. [online], publ. 16. 3. 2014, [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://evobsession.com/ev-market-share-leaderstop-countries-ev-market-share/. 110. ZENTRUM FÜR SONNENENERGIE- UND WASSERSTOFF-FORSCHUNG BADENWÜRTTEMBERG. Weltweit über 400.000 Elektroautos unterwegs. Presseinformation 04/2014. [online], publ. 31. 3. 2014, [cit. 14. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.zswbw.de/uploads/media/pi04-2014-ZSW-StandElektromobilitaetweltweit-neu.pdf.
49
Seznam grafů, tabulek a rovnic
Seznam grafů Graf 1 Vývoj světové ceny ropy ......................................................................................... 10 Graf 2 Prodej hybridních vozidel a jejich podíl na trhu v USA, 1999 – 2012 ................... 12 Graf 3 Registrace nových aut v EU v letech 1990-2013 .................................................... 15 Graf 4 Tržní podíl EV v roce 2013 ..................................................................................... 19
Seznam tabulek Tabulka 1 Nově registrované osobní automobily dle paliv v ČR v letech 2010 - 2013 .................. 28 Tabulka 2 Výběr z modelů, které budou k prodeji na českém trhu v r. 2014 ................................. 31
Seznam rovnic Rovnice 1 Výpočet porovnání výhodnosti elektromobilu a konvenčního vozu v závislosti na ujetých kilometrech, situace 1 ........................................................................ 39 Rovnice 2 Výpočet porovnání výhodnosti elektromobilu a konvenčního vozu v závislosti na ujetých kilometrech, situace 2 ........................................................................ 40
50
