Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra Veřejných financí Studijní obor finance
Financování soukromých vysokých škol v ČR
Autor bakalářské práce: Markéta Rúfusová Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Václav Urbánek CSc. Rok obhajoby: 2009
Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Financování soukromých vysokých škol v ČR“ jsem vypracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloţeném seznamu.
V Praze dne 10. 6. 2009
Podpis 2
Anotace: Tato bakalářská práce zkoumá systém financování soukromých vysokých škol v České republice, mapuje hlavní zdroje příjmů soukromých vysokých škol a veřejných vysokých škol. Podrobně popisuje financování soukromých vysokých škol, zaměřuje se hlavně na školné a dotace poskytované soukromým vysokým školám. Popisuje historii vývoje soukromých vysokých škol. Hlavním cílem této bakalářské práce je ukázat hlavní rozdíly ve financování soukromých a veřejných vysokých škol. Zkoumá a hodnotí historii a financování konkrétní soukromé vysoké školy. Ukazuje vývoj vysokého školství v České republice a hodnotí, některé významné ukazatele.
3
OBSAH Úvod .............................................................................................................................. 5 1 Vývoj vysokých škol v datech..................................................................................... 7 1.1.Vývoj počtu studentů ............................................................................................. 8 1.2. Úspěšnost uchazečů o studium .............................................................................. 9 2 Veřejné statky ........................................................................................................... 11 2.1. Externality vysokoškolského vzdělání ................................................................. 13 3 Financování veřejných vysokých škol ...................................................................... 15 3.1. Příjmy veřejných vysokých škol ......................................................................... 16 3.2. Pravidla poskytování příspěvků a dotací ............................................................. 17 4 Soukromé vysoké školy ............................................................................................ 22 4.1. Legislativní rámec v ČR ..................................................................................... 23 4.2. Soukromé vysoké školy v akademickém roce 2007/2008 .................................... 24 5 Financování soukromých vysokých škol.................................................................. 26 5.1.Školné na soukromých vysokých školách ............................................................ 26 5.2. Dotace ze státního rozpočtu ................................................................................ 29 6 Vysoká škola podnikání, a. s. Ostrava ..................................................................... 32 6.1. Historie Vysoké školy podnikání, a.s. ................................................................. 32 6.2. Počty uchazečů, studentů, absolventů a neúspěšných studentů ............................ 33 6.3. Financování Vysoké školy podnikání, a.s., Ostrava ............................................. 34 6.4. Silné a slabé stránky Vysoké školy podnikání, a.s., Ostrava ................................ 36 Závěr ............................................................................................................................ 37 Seznam použité literatury a pramenů ........................................................................ 40
4
Úvod Role vysokých škol neustále roste. V dnešním světě mají svoje nezastupitelné místo v kaţdé vyspělé ekonomice. Vysoké školství reprezentuje nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. Vysoké školy přispívají k ekonomickému, politickému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji společnosti a jsou centrem vzdělání, poznání a tvůrčí činnosti. Vzdělání kladně ovlivňuje budoucnost země i jedince samotného. Vzdělání je důleţité pro rozvoj země a zvýšení konkurenceschopnosti vůči jiným státům. Pro jedince je vzdělání důleţité, protoţe zvyšuje jeho moţnosti uplatnění na trhu práce, ovlivňuje jeho pracovní příjmy a zvyšuje postavení člověka v jeho osobním ţivotě. Česká republika prošla v posledních patnácti letech vývojem, který přispěl k modernizaci našeho vzdělávacího systému. Jeden z příkladů můţe být umoţnění fungování soukromých vysokých škol, které nabídli studium nových oborů, a rozšířily trh terciálního vzdělání. Přes značný vývoj se Česká republika i nadále potýká s celou řadou problémů a tím nejpodstatnějším je nedostatek financí a špatné výsledky v porovnání s ostatními zeměmi OECD. Ve své práci se zabývám problematikou financování soukromých vysokých škol. Cílem mé práce je ukázat rozdíl mezi financováním veřejných a soukromých vysokých škol, nalézt hlavní rozdíly a ukázat na konkrétním příkladu soukromé vysoké školy způsob jejího financování a vývoje. V první kapitole hodnotím data, která souvisí s vývojem vysokých škol. Zaměřuji se na vývoj počtu vysokých škol, počtu studentů a úspěšných uchazečů o studium. Ve druhé kapitole ukazuji vzdělání jako smíšený statek, s kterým jsou spojeny pozitivní externality. Třetí kapitola se zaměřuje na financování veřejných vysokých škol. Ukazuji zde hlavní příjmy veřejných vysokých škol. V této kapitole vysvětluji pravidla pro poskytování dotací a příspěvků vysokým školám. Zachycuji zde výše dotací a příspěvků v roce 2008. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji jiţ na soukromé vysoké školy. Hodnotím jejich historii na našem území. Vysvětluji legislativní rámec, který je platný v České republice. Opět se snaţím hodnotit, některé významné ukazatele soukromých vysokých škol. Ukazuji, jak se vyvíjely v čase.
5
Pátá kapitole je pro moji práci stěţejní. Její cíl je analyzovat financování soukromých vysokých škol. Tuto kapitolu rozděluji na dvě části. V první části se zabývám školným, které je hlavním zdrojem pro soukromé vysoké školy. Ve druhé části poukazuji na dotace, které plynou soukromým vysokým školám ze státního rozpočtu. V šesté kapitole analyzuji konkrétní soukromou vysokou školu. Zabývám se její historií, která je typická i pro řadu jiných soukromých vysokých škol. Opět zkoumám vývoj počtu uchazečů, studentů, absolventů a neúspěšných studentů. Ukazuji zde jak je tato konkrétní soukromá škola financována a jaké jsou její hlavní příjmy. Na závěr této kapitoly hodnotím silné a slabé stránky této soukromé vysoké školy, které se v některých bodech shodují i s jinými soukromými vysokými školami. V závěru shrnuji důleţité poznatky, ke kterým jsem v průběhu práce došla. Shrnuji jednotlivé kapitoly a také celou práci. Všechny pouţité materiály a literatura jsou uvedeny v seznamu zdrojů.
6
1 Vývoj vysokých škol v datech V ČR je výrazně vyšší počet soukromých škol neţ počet škol veřejných. Z pohledu počtu studentů však výrazně vedou školy veřejné, kde studuje 90 % z celkového počtu studentů. Soukromé školy mají totiţ své příznivce i odpůrce a jejich hlavní nevýhodou je školné. „Masový nárůst soukromých vysokých škol se konal v období let 1999-2004, tedy po vydání vysokoškolského zákona, který jejich vznik umoţnil. V současnosti vznikají průměrně dvě soukromé vysoké školy za rok. Počet veřejných vysokých škol je víceméně stabilizovaný, od konce 90. let vznikla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a dvě vysoké školy neuniverzitního typu v Jihlavě a v Českých Budějovicích. Počet státních škol se za posledních pět let sníţil ze čtyř na dvě po restrukturalizaci vojenského školství. Uchazeči o vysokoškolské vzdělání si dnes mohou vybrat z 26 veřejných, dvou státních a 45 soukromých vysokých škol,“ 1 sdělila ing. Petra Hrabětová, z odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT. Tabulka 1: Počet vysokých škol v ČR Typ školy státní soukromá veřejná
2002/03 4 27 24
2003/04 4 28 24
Akademický rok 2004/05 2005/06 2006/07 2 2 2 36 39 38 24 25 25
2007/08 2 42 26
2008/09 2 45 26
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělání, vlastní V předchozí tabulce 4 můţeme vidět jiţ zmiňovaný nárůst počtu soukromých a veřejných vysokých škol a naopak pokles škol státních. Je zde patrný velký nárůst počtu soukromých vysokých škol, který se od akademického roku 2002/03 téměř zdvojnásobil.
1
ŠKODOVÁ, Lenka: Je lepší soukromá nebo státní škola?
7
1.1. Vývoj počtu studentů S rostoucím počtem uchazečů o vysokoškolské studium roste počet studentů vysokých škol. Zatímco v akademickém roce 2002/03 studovalo na veřejných vysokých školách 235 874 studentů v roce 2007/08 to jiţ bylo 314 365 studentů. Veřejné vysoké školy se přizpůsobují zvyšující se poptávce po studium a zvětšují kapacity svých škol, nabízejí nové studijní programy a mnohé další. Veřejné vysoké školy mají výhodnější postavení oproti soukromým vysokým školám a o své studenty nemusí bojovat, zvláště pak školy humanitního směru a školy umělecké. Soukromé vysoké školy mají krátkou historii a ani ve výzkumné a vědecké činnosti se veřejným vysokým školám nemohou a ani nechtějí rovnat. Přes značné konkurenční nevýhody roste počet studentů soukromých vysokých škol výrazným tempem. V akademickém roce 2002/03 studovalo na soukromých vysokých školách pouhých 7 891 studentů a v roce 2007/08 to jiţ bylo 41 172 studentů, coţ je nárůst o 80 %. Soukromé vysoké školy musí o své studenty bojovat a tak se jim snaţí nabídnout nejlepší podmínky ke studiu. Třeba individuální přístup ke kaţdému studentovi. Lepší vybavení a umístění učeben. Všelijaké bonusy, soutěţe, účast na konferencích. Studijní texty, e-learningové opory a učební pomůcky zdarma. Modernější metody výuky. Více dbají na to, aby jejich absolventi mohli hned nastoupit do práce. Kdyby to nedělaly, mohli by rychle zkrachovat.2 I přes značnou snahu soukromých vysokých škol uspět na trhu terciálního vzdělání stále 90 % studentů všech vysokých škol studuje na veřejné vysoké škole. Tabulka 2: Počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol v letech 2002/03 aţ 2007/08 Typ školy veřejná soukromá celkem
2002/03 235 874 7 891 243 765
2003/04 256 408 13 286 269 694
Akademický rok 2004/05 2005/06 274 962 282 376 19 120 25 081 294 082 307 457
2006/07 303 916 32 039 335 955
2007/08 314 365 41 172 353 537
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělání, vlastní
2
ŠKODOVÁ, Lenka: Je lepší soukromá nebo státní škola?
8
1.2. Úspěšnost uchazečů o studium Díky, zvyšující mu se počtu volných míst, neustále roste úspěšnost uchazečů o studium. Zatímco v roce 2001/02 uspělo u přijímacího řízení pouze 52,1 % uchazečů v roce 2007/08 to jiţ bylo 66,2 % uchazečů. Svoji roli na tom určitě má růst počtu soukromých vysokých škol, na kterých je úspěšnost přijetí téměř 95 %. To dokazuje fakt, ţe v roce 2007/08 soukromé školy z celkového počtu 19 616 uchazečů, přijaly 18 449. Na rozdíl od veřejných vysokých škol, kde z celkových 129 429 přihlášených bylo přijato pouhých 91 088. Tabulka 3: Úspěšnost uchazečů o studium od roku 2001/02 do roku 2007/08 ukazatel počet přihlášených počet přijatých úspěšnost uchazečů
2002/03
2003/04
Akademický rok 2004/05 2005/06
2006/07
2007/08
108 848 61 077
117 544 69 582
130 353 75 613
130 934 79 986
137 836 89 075
146 801 97 190
56.10%
59.20%
58.00%
61.10%
64.60%
66.20%
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělání, vlastní Úspěšnost uchazečů se liší podle oborů, které chtějí studovat. Největší úspěšnost je u oborů technického zaměření, kde se setkáváme s nedostatkem zájemců o studium. Naopak obory s humanitním zaměřením si nemohou na nedostatek zájemců o studium stěţovat a to se projevuje i ve sníţené úspěšnosti uchazečů o tento typ studia. V následující tabulce 7 se můţeme o všem přesvědčit. Vidíme, ţe největší úspěšnost je u studijního programu technické vědy a nauky, kde úspěšnost v akademickém roce 2007/08 byla 82,09 % . Z celkového počtu 34 333 přihlášených bylo ke studiu přijato 28 184. Dalšími obory s velkou úspěšností zájemců o studium jsou přírodní vědy a nauky (67,28 %) a zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky (71,16 %).
9
Tabulka 4: Úspěšnost uchazečů o studium podle formy a typu studia v akademickém roce 2007/08 Supina studijních programů Vysoké školy celkem Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Právní vědy a nauky Pedagogika, učitelství a soc. péče Vědy a nauky o kultuře a umění
Přihlášených 146 801 15 253 34 333 6 629 12 605 40 058 39 906 13 097 33 672 6 783
Přijetých 97 190 10 262 28 184 4 717 5 041 17 804 25 099 3 754 14 988 2 421
Úspěšnost uchazečů 66.20% 67.28% 82.09% 71.16% 39.99% 44.45% 62.90% 28.66% 44.51% 35.69%
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělání, vlastní Jak jsem jiţ zmínila nejmenší úspěšnost uchazečů je u oborů humanitního typu. Nejmenší úspěšnost v akademickém roce 2007/08 byla u studijního programu právní vědy a nauky a to pouhých 28,66 %, kdy z celkového počtu 13 097 přihlášených bylo přijato pouze 3 754. Studijní program vědy a nauky o kultuře a program umění a humanitní společenské vědy a nauky měly taky niţší úspěšnost uchazečů a to 35,69 % a 44,45 %.
10
2 Veřejné statky Pro uspokojení mnoha lidských potřeb existují různé typy statků, které můţeme dle základní charakteristiky dělit na volné a ekonomické statky. Volné statky jsou volně k dispozici a nemusí být ani produkovány ani distribuovány a jejich trţní cena je nulová. Ekonomické statky se vyznačují nenulovou trţní cenou a nutností úvah o jejich alokaci, produkci a distribuci. Ekonomické statky se mohou dále dělit podle P. A. Samuelsona na čisté soukromé statky a na čisté veřejné statky3. Čisté soukromé statky se vyznačují charakteristickými vlastnostmi. Jednou z nich je úplná dělitelnost, která znamená, ţe jeden statek nemůţe být spotřebováván dvěmi spotřebiteli najednou. Druhou charakteristickou vlastností je rivalita neboli soutěţivost spotřebitelů a je vyvolána dělitelností. Díky konkurenci odpovídá vyráběné zboţí spotřebitelským preferencím. Poslední vlastností je vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem, při které spotřeba spotřebitele závisí na zaplacení příslušné ceny, přičemţ další spotřebitel, který nezaplatí, se ze spotřeby vylučuje. Čisté veřejné statky mají opačné vlastnosti neţ čisté soukromé statky. První z nich je úplná nedělitelnost, která umoţňuje spotřebu statků spotřebiteli v úhrnu. Dalším znakem je nerivalita neboli nesoutěţivost spotřebitelů, která plyne z toho, ţe spotřeba jedné osoby nesniţuje uţitek, který ze spotřeby plyne současně i dalším osobám. Poslední charakteristikou je nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu kaţdého dalšího spotřebitele 4. Zmíněné dva druhy statků jsou krajními příklady ekonomických statků. Mezi nimi však existuje celá řada dalších statků, které postrádají některé z definičních charakteristik. Chtěla bych zmínit J. Benárda, který kromě čistého soukromého a veřejného statku ještě definoval smíšený statek, který má vlastnosti soukromého i veřejného statku a zároveň jsou s ním spojeny externality způsobující trţní selhání. Podle J. Bénarda: „Smíšený kolektivní statek je statek, jehoţ spotřebovaná kvantita můţe být rozdělena mezi individuální spotřebitele a je tedy dělitelná, avšak má další vlastnost, a to kvalitu, která zůstává nedělitelná.“5 3
HAMERNÍKOVÁ, Bojka, KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance-učebnice, s. 62 HAMERNÍKOVÁ, Bojka, KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance-učebnice, s.54 5 BÉNARD, Jean. Veřejná ekonomika 4
11
V následující tabulce je rozdělení statků podle Jaksona a Browna. Zvláště bych chtěla upozornit na levý dolní roh, kde se nachází charakteristika smíšených statků a kde autoři jako jeden z příkladů smíšených statků uvedli vzdělání. Tabulka 5: Čisté veřejné, smíšené a soukromé statky Vylučitelné
Nevylučitelné
Čisté soukromé statky 1. 2. 3. 4.
Náklady na vyloučení jsou nízké Produkovány soukromými firmami Distribuovány prostřednictvím trhů Financovány z výnosů z prodeje
Rivalitní
Smíšené statky 1.
2.
3. Příklady: potraviny, obuv 4.
Statky, jejichž prospěch je kolektivně spotřebováván, ale které podléhají přetížení nebo vytlačování Produkovány soukromými firmami nebo přímo veřejným sektorem Distribuovány prostřednictvím trhů nebo přímo z veřejného rozpočtu Financovány z prodeje, např. poplatky za právo užívat službu, či z daňových výnosů
Příklady: veřejný park, zdroje v obecném vlastnictví, veřejný plavecký bazén Smíšené statky
Čisté veřejné statky
(KLUBOVÉ)
1. 2. 3.
Nerivalitní 4.
Soukromé statky s externalitami Produkovány soukromými firmami Distribuovány prostřednictvím trhů se subvencemi nebo korigujícími daněmi Financovány výnosy z prodeje
Příklady: školy včetně vysokých, doprava, zdravotnické služby, soukromý plavecký bazén, golfový klub
1. 2.
3. 4.
Náklady na vyloučení jsou vysoké Produkované přímo vládou, nebo soukromými firmami na zakázku vlády Distribuovány prostřednictvím veřejného rozpočtu Financovány z výnosů z povinných daní
Příklady: národní obrana
Zdroj: BROWN, Charles V.; JACKSON, Peter M. Public sector Economics, URBÁNEK, Václav: Financování vysokého školství
12
Vysokoškolské vzdělání je podle mnoha autorů zabývajících se veřejnými financemi smíšený statek, který přináší uţitek spotřebiteli a okolí v podobě externalit. Vysokoškolské vzdělání můţe spotřebovávat neomezený počet uţivatelů, ale je zapotřebí si uvědomit, ţe zde můţe nastat efekt přetíţení, kdy se zvyšováním počtu spotřebitelů klesá kvalita sluţby. Moţností určení podmínek přístupu ke vzdělání lze nenákladně vyloučit jednotlivce z vysokoškolského vzdělání. Studenti mohou být vybíráni pomocí přijímacích zkoušek. Vysokoškolské vzdělání nesplňuje ani podmínku nevylučitelnosti. Mezní náklady na dalšího studenta nejsou nulové.
2.1. Externality vysokoškolského vzdělání Externality vznikají tehdy, kdyţ výroba nebo spotřeba produkuje prospěch nebo náklady. Externalita se také někdy označuje jako efekt přelévání a popisuje se jako stav, kdy výroba popřípadě spotřeba jednoho subjektu zapříčiní nezamyšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Subjekty, které získali příjmy či způsobily škody, nic neplatí. Externality můţeme také dělit na kladné a záporné6. Kladné externality se vyznačují tím, ţe činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jinému ekonomickému subjektu, přičemţ jej nemusí hradit. Záporné externality vznikají, kdyţ činnost jednoho ekonomického subjektu přináší náklady jinému subjektu a ten za ně nedostává ţádnou náhradu. Vysokoškolské vzdělání přináší celou řadu pozitivních externalit, které ale můţeme jen z malé části ověřit pomocí nějakého vědeckého způsobu. Nelze přesně určit všechny pozitivní externality ve vzdělání, ale mohu zde nastínit ty nejvýznamnější. Prostřednictvím vědecké a výzkumné činnosti mohou vysoké školy prospívat celé společnosti. Zvýšení politické stability díky účasti ve volbách, kam více dochází vzdělanější lidé. Vzdělanější lidé také více dodrţují právní chování a tím sniţují kriminalitu. Kvalitnějším trávením volného času a vyšším zdravotním standardem mohou přispět ke sníţení nákladů na zdravotní péči. V důsledku zdravějšího ţivotního stylu vzdělanější lidé odcházejí později do důchodu a mohou být produktivní i v poměrně 6
MACÁKOVÁ, Libuše a kolektiv. Mikroekonomie: Základní kurs
13
vysokém věku. Díky vyšším výdělkům odvádějí více prostředků do státního rozpočtu a v případě ztráty povolání rychleji nalézají nové zaměstnání a tak méně vyuţívají vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Velmi často také přesouvají své znalosti a dovednosti na své okolí a bývají šetrní k ţivotnímu prostředí. 7
7
URBÁNEK, Václav. Financování vysokého školství, s. 31-33
14
3 Financování veřejných vysokých škol Vysoké školy tvoří nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Mají na našem území jiţ šestisetletou tradici, která byla zahájena vznikem Karlovi univerzity v roce 1348. Pomocí vědecké, výzkumné a vývojové činnosti vysoké školy uchovávají a prohlubují dosaţené poznání. Umoţňují získání vysokoškolského vzdělání a profesní kvalifikace. Podílejí se na veřejné diskusi o společenských a etických otázkách. Vysoké školy také rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci pomocí podpory společných projektů s jinými institucemi v zahraničí. Díky těmto a jiným aktivitám vysoké školy mají hlavní úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.8 Vysoké školy upravuje zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb., který je dělí na veřejné, soukromé a státní. V současné době je na území České republiky zaloţeno 26 veřejných vysokých škol, 45 soukromých vysokých škol a 2 vysoké školy státní. Vzdělávací činnost je financována ze státního rozpočtu především z kapitoly 333 Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy, dle ukazatele pro poskytování příspěvků a dotací. Veřejným vysokým školám plyne z veřejného rozpočtu 80 % příjmů. Zbylých 20 % si zajišťují z vlastních zdrojů. Tabulka 6: Výdaje na veřejné vysoké školy plynoucí z veřejného rozpočtu Výdaje celkem neinvestiční výdaje investiční výdaje
2000 13249942
2002 17503437
2003 18850377
2004 20763642
2005 24615000
2006 27673550
2007 29840275
86.00% 14.00%
86.10% 13.90%
83.50% 16.50%
85.30% 14.70%
82.30% 17.70%
82.10% 17.90%
82.60% 17.40%
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělání. Vývojová ročenka Školství v ČR Z tabulky je patrné, ţe z veřejného rozpočtu jde na veřejné vysoké školy stále více prostředků. V roce 2000 to bylo 13 249 942 tis. Kč a v roce 2007 jiţ 29 840 275 tis. Kč. Můţeme si povšimnout, ţe se sniţuje procentně objem prostředků vynaloţených na neinvestiční výdaje, které slouţí na provozní náklady. Naopak se procentně zvyšuje objem prostředků na investiční výdaje, které se vydávají na zhodnocení majetku vysoké školy.
8
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Zákon č. 111/1998 Sb.
15
9
3.1. Příjmy veřejných vysokých škol Veřejné vysoké školy sestavují svůj rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Jejich rozpočet nesmí být sestavován jako deficitní. Veřejné vysoké školy vlastní majetek, který potřebují k činnostem, pro které byly zřízeny. Majetkem veřejných vysokých škol jsou zejména věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty. Můţou nabývat i cenné papíry, ale pouze takové, které byly vydané státem nebo za které se stát zaručil anebo cenné papíry obchodní společnosti, do které vloţily svůj majetek O nakládání s majetkem rozhoduje rektor nebo jiné pověřené osoby. Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména:
Příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
Dotace ze státního rozpočtu,
Poplatky spojené se studiem,
Výnosy z majetku,
Jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtu obcí a krajů,
Výnosy z doplňkové činnosti,
Příjmy z darů a dědictví, Poplatky spojené se studiem jsou zejména poplatky za překročení standardní doby
studia o více jak jeden rok a poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením. Příjem z těchto poplatků plyne do stipendijního fondu, jehoţ prostředky nelze pouţít k jiným účelům. Poplatky za překročení standardní doby studia působí jako motivace pro studenty, aby zbytečně neprodluţovali své studium a ukončili jej v řádném termínu. Základem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta ze základního normativu. V případě překročení doby studia poplatek za kaţdých dalších započtených šest měsíců činí nejméně jeden a půl násobek základu. Do standardní doby studia se zahrnuje i doba 9
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Zákon č. 111/1998 Sb.
16
studia v předchozích neukončených programech. Konečná výše poplatků nebo osvobození od nich je v kompetenci vysoké školy10. Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením činí nejvýše 20 % základu. Na většině veřejných vysokých škol to bývá 500Kč. 11
3.2. Pravidla poskytování příspěvků a dotací Vzdělávací činnost vysokých škol je financována ze státního rozpočtu primárně z kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy prostřednictvím celkem 13 ukazatelů. Ukazatel A- studijní programy 12 Jedná se o příspěvek, který vychází z počtu studentů v akreditovaných studijních programech. Zjistí se přepočtení studenti, do nichţ zahrnujeme všechny nově přijaté studenty a studenty studující ve druhém a vyšším ročníku. Mezi přepočtené studenty nezahrnujeme studenty, kteří překročili standardní dobu studia. Pro výpočet musíme zjistit normativní počet studentů, který zjistíme jako součin přepočteného počtu studentů a koeficientu ekonomické náročnosti studijního programu, v němţ studenti studují. Koeficienty ekonomické náročnosti jsou výsledkem jednání Rady vysokých škol a vyjadřují roční nákladovost výuky na jednoho studenta studijního programu. Pohybují se v rozpětí od 1,0 do 5,9. Konečná částka, kterou škola dostane, se určí jako normativní počet studentů vynásobený základním normativem, který dostane vysoká škola ze státního rozpočtu na kaţdého svého normativního studenta na jeden rok. Ukazatel A= Přepočtení studenti x koeficient ekonomické náročnosti x základní normativ
10
TESKOVÁ, Jana. Financování vysokých škol v České republice a školné Studentská komora Rady vysokých škol. Financování vysokých škol v roce 2008 12 TESKOVÁ, Jana. Financování vysokých škol v České republice a školné 11
17
Tabulka 7: Cena studijního programu pro rok 2008
Studijní programy Humanitní, ekonomické… Filozofické, pedagogické… Technické… Zemědělské, lesnické… chemické, lékařské... Veterinární Umělecké
Základní normativ (Kč)
34 325
Koeficient ekonomické náročnosti 1.00
Výsledná cena studijního programu (Kč) 34 325
1.20 1.65 2.25 2.80 3.50 5.90
41 190 56 636 77 231 96 110 120 137 202 517
Zdroj: Studentská komora Rady vysokých škol. Financování vysokých škol v roce 2008 V tabulce 3 můţeme vidět koeficienty cenové náročnosti a konečnou cenu studijních programů. Pro rok 2008 schválilo MŠMT ČR celkový objem finančních prostředků na ukazatel A ve výši 15 362 739 tis. Kč, coţ je zhruba nárůst o 7,23 % oproti roku 2007. Podíl ukazatele A na celkových běţných (neinvestičních) výdajích MŠMT činí cca 76,5 %. Ukazatel B1-studijní programy, nárůst studentů Ukazatel B1 je příspěvkem, který zohledňuje atraktivnost jednotlivých studijních programů. Na začátku se vyčíslí nárůst normativního počtu studentů (rozdíl mezi normativním počtem studentů v daném roce a normativním počtem studentů v předešlém roce). MŠMT stanovuje limit pro maximální nárůst normativního počtu studentů, pokud některá škola tento limit překročí, je jí ukazatel B1 sníţen formou odpočtů. Odpočet se uskuteční tak, ţe se přepočtený počet studentů přesahující limit násobí základním normativem a tento součin se odečte od ukazatele B1. Ukazatel B1 = (meziroční nárůst normativního počtu studentů-nadlimitní nárůst) x základní normativ
18
Pro rok 2008 bylo na ukazatele B1 určeno celkem 618 008 tis. Kč, coţ je meziroční pokles o 31,56 %. Celkový podíl ukazatele B1 na neinvestičních prostředcích je cca 3,08 %. Ukazatel B2-studijní programy, bonifikace za absolventy Příspěvek zohledňující počet absolventů v daném studijním programu. Bonifikace se určí jak součin koeficientu ekonomické náročnosti studijního programu a základního příspěvku na absolventa, který je pro rok 2008 určen částkou 10 415 Kč. Toto platí pro absolventy bakalářského a magisterského studia. Pro absolventy doktorského studia se základní příspěvek násobí hodnotou 1,5. Jeho aktuální výše je tedy 15 622 Kč. Pro rok 2008 bylo na ukazatele B2 schváleno celkem 968 865 tis. Kč, coţ je meziroční pokles o 4,15 %. Celkový podíl ukazatele B2 na neinvestičních prostředcích činí 4,8 %. Ukazatel C-stipendia studentů doktorských studijních programů Tento příspěvek slouţí k podpoře rozvoje vzdělávání v doktorských studijních programech a vysoká škola jej vyplatí ve formě stipendií. Určí se jako součin částky 88 775 Kč a počtu studentů v prezenční formě doktorských studijních programů, kteří nestudují déle, neţ je standardní doba studia. Pro rok 2008 bylo na ukazatele C schváleno celkem 789 072 tis. Kč, coţ je navýšení o 4,20 % oproti roku 2007. Podíl ukazatele C na neinvestičních prostředcích činí 3,9 %. Ukazatel D-zahraniční studenti, mezinárodní spolupráce Jedná se o příspěvek i dotaci. Příspěvek je určen pro zahraniční studenty, na plnění závazků, které vyplívají z mezinárodních smluv. Dotace je určena pro rozvoj veřejných vysokých škol, které uskutečňují programy AKCE, CEEPUS a SOCRATES a na podporu realizace projektů podle usnesení vlády ČR. Celkem bylo na ukazatel D v roce 2008 přiděleno 316 300 tis. Kč z toho na program AKCE 5 mil Kč, na program CEEPUS 10 mil Kč a na program SOKRATES 280 000 tis. Kč. Oproti roku 2007 nedošlo ke změně v objemu finančních prostředků.
19
Ukazatel F-Fond vzdělávací politiky Opět se jedná o přípěvek i dotaci. Příspěvek jde na nové vysoké školy, podporuje rozvoj nových vzdělávacích projektů a aktivit, jeţ jsou financovány z ukazatelů A a B. Dotaci na rozvoj vysoké školy lze poskytnout na projekty a aktivity, které podporují rozvojové záměry vysoké školy nebo MŠMT dle dlouhodobého záměru vysoké školy nebo dle dlouhodobého záměru MŠMT. Pro rok 2008 bylo na ukazatel F schváleno celkem 142 705 tis. Kč, coţ je o 1,88 % méně neţ v roce 2007. Ukazatel G-Fond rozvoje vysokých škol Dotace, která jde do škol. Na kterých se budou řešit vzdělávací projekty, které uspěly ve výběrovém řízení v jednotlivých tématických okruzích. Ukazatel G se skládá z prostředků na běţné a kapitálové výdaje. Na běţné výdaje plynulo v roce 2008 116 262 tis. Kč a na kapitálové výdaje plynulo 244 626 tis. Kč. Stejně jako v roce 2007. Ukazatel I-rozvojové programy Dotace přiznaná vysokým školám, na kterých se budou řešit projekty, které byly úspěšné ve výběrovém řízení. Ukazatel I se skládá z prostředků na běţné a na kapitálové výdaje. V roce 2008 bylo na běţné výdaje pouţito celkem 473 749 tis. Kč a na kapitálové výdaje 750 468 tis. Kč, coţ je stejně jako v roce 2007. Ukazatel M-mimořádné aktivity Příspěvek i dotace na podporu mimořádných, rozpočtem nezajištěných aktivit, která veřejná škola uskutečňuje např. jako důsledek nových právních předpisů. Pro rok 2008 bylo určeno pro ukazatel M celkem 21 000 tis. Kč, coţ je stejně jako v roce 2007.
20
Ukazatel S-sociální stipendia Příspěvek sociální stipendium bylo zavedeno v roce 2006. Toto stipendium můţe získat student, který pobírá přídavek na dítě ve zvýšené výměře (musí být písemně doloţeno). Sociální stipendium se vyplácí na základě stipendijních řádů jednotlivých vysokých škol. V roce 2008 byla na sociální stipendia vyhrazena částka 123 362 tis. Kč, coţ je meziroční pokles o 17,76 %. Přitom na sociální stipendia studentů veřejných vysokých škol bylo určeno 119 062 tis. Kč a na sociální stipendia studentů soukromých vysokých škol bylo určeno 4 300 tis. Kč. Ukazatel U1-příspěvek VVŠ na ubytovací stipendia Podmínkou pro získání tohoto příspěvku je student, který splnil stanovená kritéria, která se obecně týkají místa a délky studia. Pro rok 2008 bylo vyčleněno celkem 919 143 tis. Kč. Meziročně se jedná o růst o 3,79 %. Celkový podíl ukazatele U1 na neinvestičních prostředcích činí cca 4,58 %. Ukazatel U2-dotace SVŠ na ubytovací stipendia Kritéria jsou stejná jako u ukazatele U1. Soukromé vysoké školy musí o dotaci na ubytovací stipendia zaţádat MŠMT. Pro rok 2008 bylo na ukazatel U2 schváleno celkem 33 987 tis. Kč. Meziroční pokles ukazatele U2 činí 10,80 %. Podíl ukazatele U2 na celkových neinvestičních prostředcích činí 0,17 %. Dotace na ubytování a stravování studentů Přiznává se na základě přepočteného počtu hlavních jídel vydaných studentům v menzách nebo vydaných ve stravovacích zařízeních jiných právnických osob. V roce 2008 plynulo ze státního rozpočtu na ubytování a stravování celkem 200mil. Kč.
21
4 Soukromé vysoké školy Soukromé vysoké školy mají jiţ svou historii. Zdaleka není tak dlouhá a bohatá jako historie Univerzity Karlovy nebo Vysokého učení technického v Brně, nicméně v letošním roce uţ několik škol oslavilo desáté výročí od svého zaloţení. Nejstarší soukromé vysoké školy začaly v Česku vznikat v roce 1999, kdy vstoupil v platnost zákon, který umoţnil jejich zakládání. Mezi první soukromé vysoké školy řadíme Bankovní institut v Praze, Evropský polytechnický institut v Kunovicích, Vysoká škola finanční a správní v Praze a Vysoká škola hotelová v Praze.13 „Jako nejstarší soukromá škola bývá označována Anglo-americká vysoká škola, která navázala na tradici Anglo-american College. Ta byla zaloţena v Praze v roce 1990 jako vysoká škola liberálního typu vyučující v anglickém jazyce a jako první soukromá instituce tohoto druhu v České republice. Akreditaci od Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy ČR nicméně dostala aţ v roce 2001.“14 Dnes existuje jiţ téměř padesát soukromých vysokých škol. Z toho dvě – Metropolitní univerzita Praha a Univerzita Jana Amose Komenského Praha – získaly status univerzity. Mezi soukromými Vysokými školami převládají školy s ekonomickým, humanitním a technickým zaměřením. Méně zastoupenými jsou právnické a pedagogické směry. Obor Ekonomika a management je nejčastějším oborem, který lze na soukromých vysokých školách studovat. Největšími soukromými vysokými školami podle počtu studentů přijatých do prvních ročníků jsou obě soukromé univerzity, dále Vysoká škola finanční a správní a Vysoká škola obchodní, obě v Praze. V roce 2007 přijala metropolitní univerzita do prvního ročníku 1 120 nových studentů, Komenského univerzita pak 1 937. Na Vysoké škole finanční a správní nastoupilo 1 207 prváků a na vysoké škole obchodní 912 nových studentů.
13 14
Kábelová, Andrea: Soukromé VŠ jsou tu už deset let Kábelová, Andrea: Soukromé VŠ jsou tu už deset let
22
4.1. Legislativní rámec v ČR15 Fungování soukromých vysokých škol upravuje zákon o Vysokých školách č. 111/1998 Sb.. Soukromé vysoké školy jsou právnickými osobami. Mohou působit na území České republiky pouze se souhlasem Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy ČR. Nejčastějšími právními formami soukromých vysokých škol jsou akciová společnost, obecně prospěšná společnost a společnost s ručením omezeným. Největší počet je škol, které vznikly jako obecně prospěšná společnosti. Tyto školy mohou ţádat pro své studenty o dotaci na ubytovací stipendium a musí svůj případný zisk investovat zpátky do vzdělání. Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy uděluje souhlas soukromým vysokým školám o působení na našem území na základě ţádosti, která musí obsahovat náleţitosti vymezené zákonem.
Název, sídlo a typ vysoké školy,
právní formu právnické osoby a statutární orgán,
dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy
údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištěním činnosti soukromé vysoké školy,
návrhy studijních programů,
návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.
Za určitých podmínek ministerstvo nemusí souhlas udělit. Zákon o vysokých školách dále upravuje financování soukromých vysokých škol a nárok na poskytování dotací soukromým vysokým školám působícím jako obecně prospěšná společnost (viz financování soukromých vysokých škol). Povinnosti soukromých vysokých škol jsou také uvedené v zákonu o vysokých školách. Soukromé vysoké školy musí kaţdoročně vypracovat, předloţit a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, ţe obdrţí dotaci předloţit i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy. Dále musí zveřejnit a projednat s ministerstvem dlouhodobý
15
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: Zákon č. 111/1998 Sb.
23
záměr soukromé vysoké školy. Poskytovat informace potřebné pro činnost ministerstva a Akreditační komise. Soukromá vysoká škola musí hodnotit svoji činnost a zveřejňovat výsledky, ke kterým dospěla. Kaţdá soukromá vysoká škola je povinna zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia. Musí nahlásit, ţe na ni byl prohlášen konkurz nebo ţe konkurz byl ukončen a v neposlední řadě musí ministerstvu nahlásit zánik. Ministerstvo můţe soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliţe nemá akreditovaný ţádný studijní program, v průběhu roku jí byla odňata akreditace více neţ dvou studijních programů, byla-li jí pozastavena akreditace všech studijních programů nebo se v její činnosti projevují závaţné nedostatky znemoţňující plnění jejích úkolů. Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola.
4.2. Soukromé vysoké školy v akademickém roce 2007/200816 Nejprve bych zmínila, co jiţ bylo napsáno v kapitole 4. V roce 2007/08 existovalo celkem 42 soukromých vysokých škol a na nich studovalo 41 172 studentů. Počet soukromých vysokých škol se neustále mění a jejich počet se neustále zvětšuje, to souvisí s rostoucí poptávkou po terciálním vzdělání a stálou nenasyceností trhu po vysokoškolském vzdělání. V akademickém roce 2007/08
bylo
na soukromých vysokých školách
zaznamenáno 187 akreditovaných studijních programů. Z toho bylo 124 bakalářských studijních programů, 4 magisterské programy, 56 navazujících magisterských a 2 doktorských studijních programů. Procentně bylo nejvíce akreditovaných bakalářských studijních programů 66,3 % a navazujících magisterských programů 29,9 %. Jestliţe, bychom chtěli posoudit programy, podle jejich zaměření pak nejvíce bylo ekonomických studijních programů 91 (48,7 %). Dalšími typy programů byly společenské programy 42 (22,5 %), programy z oblasti pedagogiky, učitelství a sociální péče 15 (8 %) a nejméně byly zastoupeny zdravotní programy 4 (2,2 %). Soukromé vysoké školy nerealizovaly
16
Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy: Výroční zpráva o stavu vysokého školství 2007
24
programy zaměřené na přírodní vědy, zemědělské, lesnické a veterinární vědy a psychologii. Z pohledu počtu studentů studovalo na bakalářských studijních programech celkem 33 307 studentů (81,87 %), na navazujících magisterských programech bylo 7 373 a nejméně bylo na doktorských programech a to pouhých 5 studentů. Nejvíce studentů studovalo na programech s ekonomickým zaměřením a to 17 184 studentů (44,21 %). Na společenskovědních programech studovalo 8 462 studentů a na pedagogickém 5 350 studentů. Z celkového počtu absolventů vysokých škol v roce 2007/08 bylo pouhých 10,8 % ze soukromých vysokých škol. Celkem na soukromých vysokých školách absolvovalo 8 088 studentů. Z toho 6 606 v bakalářských studijních programech, 52 v magisterských programech a 1430 v navazujících studijních programech. Je zde tedy vidět značná převaha orientace studentů soukromých vysokých škol na bakalářský typ studia. Mnoho studentů jiţ dále nepokračuje v navazujícím magisterském studiu a odchází do pracovní sféry. V akademickém roce 2007/08 bylo evidováno 48 154 studentů, kteří ukončili své vzdělání, aniţ by získali diplom. Na soukromých vysokých školách to bylo celkem 3 242 studentů, coţ je 7,9 % z celkového počtu studentů SVŠ. Na veřejných vysokých školách ukončilo své vzdělání bez získání diplomu dokonce 14,7 % z celkového počtu studentů. Podle výročních zpráv jednotlivých škol je příčinou neúspěchu nedostatečná příprava studentů na středních školách, odlišný způsob vysokoškolského studia ve srovnání se střední školou a přijímání více uchazečů, přičemţ počet uchazečů s dostatečnými studijními předpoklady se nezvyšuje.
25
5 Financování soukromých vysokých škol Soukromé vysoké školy si musí zajistit financování z vlastních aktivit, proto jsou tyto instituce závislé na školném placeném jejich studenty. Výše školného není nijak zákonem limitovaná, a proto je jeho úroveň poměrně rozdílná na jednotlivých školách. Dalšími zdroji pro soukromé vysoké školy mohou být poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, musí být ovšem splněny náleţité podmínky. 17 Ostatní příjmy soukromých vysokých škol jsou podobné s příjmy veřejných vysokých škol a většinou jsou minimální ve srovnání s příjmy ze školného. Jsou to příjmy z poplatků spojených se studiem, výnosy z majetku, výnosy z doplňkové činnosti a příjmy z darů a dědictví. 5.1. Školné na soukromých vysokých školách Veškeré náklady musí být pokryty ze školného a případně z půjček a ze sponzorských darů. Na počátku při zakládání školy se nejčastěji vyuţívá právě půjček, které bývají později hrazené vybraným školným a sekundárně sponzorskými dary. Školné je pro soukromé vysoké školy nejdůleţitějším příjmem, a proto je jeho výše pro kaţdou školu velmi důleţitá. Výše školného by měla odráţet poptávku po typu vzdělání, které daná škola nabízí, kvalitu vzdělání, finanční náročnost realizace jednotlivých studijních programů a další faktory. Mezi školy s nejvyšším školným bývají zařazeny školy mezinárodního charakteru a školy s hlavním vyučujícím jazykem angličtinou. Na opačné straně se nachází školy sídlící v mimopraţských lokalitách. Odlišnost výše školného můţe být také dána typem studovaného oboru nebo ročníkem studia. Způsob placení školného má kaţdá škola nastaven individuálně. Nejčastěji bývá placeno jednou aţ dvakrát ročně.
17
URBÁNEK, Václav: Financování vysokého školství
26
Tabulka 8: Školné soukromých vysokých škol pro rok 2007/08 SVŠ BIVŠ Praha EPI Kunovice VŠH Praha VŠFS Praha VŠ Karlovy Vary VŠP Ostrava ŠAVŠ Mladá Boleslav LA Praha VŠCRHL Praha SVŠES Praha VŠO Praha STING Brno
Školné (v tis. Kč/akad. rok) 39,8 - 52 36 40 - 65 39 - 53 36 – 46 21,9 – 35,6 32 - 34 45 - 59 80 - 120 53 45-50 36-39
PTI Praha* MU Praha
UJAK Praha
48 - 55
48-50
VŠKE Brno AAVŠ Praha PVŠPS Praha
40 60 49,5 – 49,6
VŠAP Praha
50
VŠEM Ústí nad Labem
30 – 50
VŠ Plzeň
23-31
UNYP Praha VŠMIE Praha VŠMVV Praha SVI Kladno MBTS Praha
137 50 - 64 59 – 65 38 37
ZMVŠ Třebíč
28,5
VŠPSV Kolín VŠERS České Budějovice RaVŠ Brno VŠRR Praha
30 - 40 40
FAMO Písek
42 33 - 48 60
27
VŠTVS Palestra Praha
58
NC Praha
63
VŠL Přerov VŠZ Praha BIBS Brno SVŠE Znojmo MVŠ Olomouc CEVRO Praha UC Praha
35 - 38 25 27 - 29 22 – 29,8 30 54 - 55 60
Zdroj: Výroční zprávy soukromých vysokých škol, výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2007 Nejvyšší školné se platilo na Vysoké škole University of New York in Prague, kde jeho výše dosáhla 135 000 Kč za akademický rok. VŠ UNYP byla zaloţena v roce 2001. Zaměřuje se na spolupráci se zahraničními vysokými školami, hlavně sídlícími v USA, ale i na území Evropy. Nabízí svým studentům výuku pouze v anglickém jazyce. Zaměřuje se samozřejmě i na co nejlepší uplatnění svých absolventů. Druhé nejvyšší školné se platí na Vysoké škole cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, kde se školné pohybovalo v akademickém roce 2007/08 od 80 000 do 120 000 Kč. Tato vysoká škola se zaměřuje na kvalitu svých zaměstnanců, úspěšnost absolventů a na kvalitní a intenzivní výuku cizích jazyků. Nabízí obory, které se nevyskytují na veřejných vysokých školách a tak nabývá na atraktivnosti. Hlavním cílem VŠCRHL je vytvoření malé, flexibilní a výběrové školy. Vizí je vybudovat nejkvalitnější školu bakalářského typu pro manaţery a podnikatele v oblasti cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství. VŠCRHL Praha se umístila v ţebříčku Lidových novin v první desítce nejlepších soukromých vysokých škol a jako první nejlepší ve svém oboru. Nejniţší školné aţ na jednu výjimku bylo na mimopraţských soukromých vysokých školách a jeho výše byla mezi 20 000 aţ 30 000 Kč za akademický rok. Na těchto soukromých vysokých školách převládalo ekonomické a podnikatelské zaměření.
28
Graf č. 1: školné na soukromých vysokých školách v roce 2007/08 počet škol v rozm ezí
14
Četnost škol v rozmezí
12 10 8 počet škol v rozmezí 6 4 2 0 22-27
28-30
35-40
42-50
51-60
63-70
100-146
Finanční rozm ezí v tis. Kč
Zdroj: Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2007 Z předešlého grafu je patrné, ţe nejčastěji se školné na soukromých vysokých školách pohybuje v rozmezí od 35 000 do 40 000 Kč a od 42 000 do 50 000 Kč. Takto vysoké školné nabízela polovina škol. S rostoucí vyšší školného klesá počet škol. Vysoké školné si mohou dovolit pouze kvalitní soukromé vysoké školy, které nabízí svým studentům něco ojedinělého, co nemohou získat na jiných školách. Téměř čtvrtina škol nabízí svým studentům školné v rozmezí 22-27 a 28-30 tis. Kč. Jedná se zejména o soukromé vysoké školy, které se nachází mimo Prahu, jak jsem jiţ zmínila, jedná se o školy s nejniţším školným. 5.2. Dotace ze státního rozpočtu I soukromá vysoká škola má nárok na dotace ze státního rozpočtu. Ministerstvo můţe poskytnout dotaci právnické osobě, které byl udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola. Ministerstvo můţe ţadateli poskytnout dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoţivotního vzdělání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, dotaci na ubytovací stipendia a dotaci na sociální stipendia
29
Pro poskytnutí dotace na činnost musí soukromá vysoká škola splnit potřebné poţadavky. Musí působit jako obecně prospěšná společnost, uskutečňovat akreditovaný studijní program, ve kterém studují studenti s těţkým zdravotním postiţením nebo téţ uskutečňovat akreditovaný studijní program ve veřejném zájmu. „Veřejný zájem znamená uskutečňování takového akreditovaného programu, který neuskutečňuje jiná veřejná vysoká škola, popřípadě je tento program na veřejné vysoké škole pro studenty obtíţně dostupný.“18 V roce 2007 bylo pro soukromé vysoké školy na ukazatel F-fond vzdělávací politiky ze státního rozpočtu vyčleněno 20 mil. Kč, coţ je stejná částka, která byla vyčleněna i v roce 2006. Nárůst oproti roku 2006 je 0 %. Soukromé vysoké školy si mohou ţádat o dotace na ubytovací a sociální stipendia. Ţádost musí být v písemné podobě a podepsaná statutárním orgánem ţadatele a orgánem vykonávajícím působnost rektora veřejné vysoké školy. Výši dotace stanoví ministerstvo. Výše dotace je závislá na mnoha faktorech mezi nimi například na stipendijním řádu školy, dlouhodobém záměru a na částce vyčleněné v rozpočtové kapitole 333 Ministerstva školství na ubytovací a sociální stipendia soukromých vysokých škol. Podmínky pouţití dotací a jejich finanční vypořádání upravují zvláštní právní předpisy a Rozhodnutí ministerstva o poskytnutí dotace. Soukromá vysoká škola, která dotaci příjme, je zejména povinna dodrţet účel a časové určení poskytnuté dotace na náklady či výdaje, které se týkají roku, na který byla dotace poskytnuta. 19 V roce 2007 bylo na ukazatel U2-dotace na ubytování soukromým vysokým školám vyčleněno 38,1 mil. Kč a v roce 2008 33 987 tis. Kč, coţ je meziroční pokles o 10,80 %. Z následující tabulky je patrné, ţe ne všechny soukromé vysoké školy získávají dotace na ubytovací a sociální stipendia. Pouze 25 škol získalo zároveň dotace na ubytovací i na sociální stipendia. 32 škol bylo úspěšných při ţádosti o dotace na ubytovací stipendia a 26 škol při ţádosti na sociální stipendia. Celkem bylo v roce 2007 na ubytovací stipendia soukromým vysokým školám vyplaceno 22 219 630 Kč a na sociální stipendia 3 311 010. 18
URBÁNEK, Václav: Financování vysokého školství Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy: Pravidla pro poskytování dotací soukromým vysokým školám 19
30
Tabulka 9: SVŠ-dotace na ubytovací a sociální stipendia ze státního rozpočtu na rok 2007 SVŠ STING Brno B.I.B. S. Brno BIVŠ Praha EPI Kunovice LA Praha MVŠ Olomouc NC Praha PVŠP Praha PTI Praha RVŠ Brno SVŠE Znojmo SVŠES Praha SVI Kladno ŠAVŠ Mladá Boleslav UNYP Praha VŠ Plzeň VŠCHRL Praha VŠERS Č. Budějovice VŠFS Praha VŠH Praha UJAK Praha VŠKE Brno VŠ Karlovy Vary VŠL Přerov VŠMIE Praha VŠO Praha VŠP Ostrava VŠTVS Palestra Praha MU Praha VŠZ Praha ZMVŠ Třebíč Unicorn College, s.r.o. VŠEM Ústí n. Labem FAMO Písek Celkem SVS
Dotace na ubytovací stipendia 581 600 1 699 000 640 000 51 000 286 820 620 120 216 800 193 800 624 540 135 000 169 000 514 320 1 154 520 1 778 000 1 650 580 31 200 483 760 1 802 700 2 409 220 1 102 400 857 000 133 900 311 000 1 766 280 1 393 360 451 750 1 544 080 716 620 19 000 19 140 5 100 34 000 22 219 630
Sociální stipendia 32 400 553 000 25 920 171 800 38 880 16 200 16 200 53 460 168 000 184 680 168 480 147 420 84 240 578 300 192 780 129 600 6 000 70 100 171 720 291 640 34 250 168 480 79 380 26 000 4 860 81900 3 311 010
Zdroj: údaje samostatného oddělení financování výzkumu a vysokých škol 33 MŠMT, výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2007 Největší dotace celkem na ubytovací a sociální stipendia získala Vysoká škola hotelová Praha, která celkem dostala 2 602 000 Kč. Tato vysoká škola má také jeden z největších počtů studentů v prezenčním studiu a to 1 192. Na druhé pozici je Vysoká škola finanční a správní, která měla v prezenčním typu studia 1 585 studentů a celkem získala na dotace na ubytovací a sociální stipendia 2 381 000 Kč.
31
6 Vysoká škola podnikání, a. s. Ostrava Vysoká škola podnikání, a.s., Ostrava je neuniverzitní vysokou školou typu business school. Státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola v České republice získala 29. května 2000 a dne 1. října 2000 zahájila svoji činnost. Úkolem Vysoké školy podnikání, a.s., je zvyšovat úspěšnost absolventů na domácím i zahraničním trhu práce a vytvářet předpoklady pro jejich osobní a kariérní rozvoj. Škola nabízí svým studentům rozvoj podnikatelského myšlení, teoretické znalosti a praktické dovednosti poţadované praxí. VŠP, a.s., nabízí studium v bakalářském a od akademického roku 2005/06 i v navazujícím magisterském studijním programu.
6.1. Historie Vysoké školy podnikání, a.s.20 Oficiální historie VŠP, a.s., je datována k roku 2000, kdy ji byl udělen státní souhlas, ale počátky snah o její zřízení jsou mnohem delší. V roce 1990 po návratu skupiny vysokoškolských učitelů, kteří navštívili Business Schools ve Velké Británii, vznikla vize a podnikatelský záměr. Chtěli zaloţit trţně orientovanou fakultu, která by poskytovala profesně zaměřené vzdělávání v oblasti business podnikání. Prvními hlavními úkoly byly zajištění vhodných kantorů s teoretickými i praktickými znalostmi a získání potřebných zdrojů. První část realizace vzniku VŠP, a.s., trvala 10 let. Před vlastním zaloţením vysoké školy se nachází několik pomyslných milníků. Nejprve byl v roce 1991 zaloţen Institut rozvoje podnikání, který pomáhal podnikatelům zaloţit a rozvíjet vlastní podnik. V roce 1992 byla zahájena pomaturitní výuka podnikání a v roce 1995 vznikla Soukromá vyšší odborná škola podnikatelská, s.r.o.. Tato dlouhá cesta k vlastnímu zaloţení vysoké školy se nakonec ukázala jako výhodná, protoţe si mohli připravit budoucí učitele, zázemí a zdroje pro zaloţení vysoké školy. Od svého vzniku prošla VŠP, a.s., velkým rozvojem. Snaţí se následovat moderní trendy rozvoje terciálního vzdělání v USA a v Evropě. Uznává pilíře programu rozvoje a vzdělání v EU a to otevřenost, postupnost a přístupnost.
20
Vysoká škola podnikání, a.s., Ostrava:Výroční zpráva 2007
32
6.2. Počty uchazečů, studentů, absolventů a neúspěšných studentů V akademickém roce 2007/08 byla vidět pozitivní tendence spojená s mírným růstem počtu zájemců o studium na VŠP, a.s.. Ve sledovaném akademickém roce celkový počet uchazečů o studium představoval 1669 osob, tj. nárůst o 13,7 % ve srovnání s předešlým akademickým rokem. Největší zájem byl jiţ tradičně o studium bakalářského studijního programu. Celkový počet přijatých uchazečů byl 1347 osob, coţ je 10,7% nárůst ve srovnání s předešlým rokem. Počet přijatých uchazečů měl také rostoucí tendenci a celkem došlo k růstu o 10,4 %. Hlavními tendencemi VŠP, a.s., v této oblasti jsou zvýšení celkového zájmu o studium, nárůst v segmentu kombinované formy bakalářského studia, sníţení počtu zahraničních studentů, zvýšení účasti registrovaných uchazečů v přijímacím řízení a zvýšení celkového počtu řádně zapsaných studentů do 1. ročníku. K datu 31. 10. 2007 studovalo na vysoké škole celkem 3 063 posluchačů. Meziroční nárůst činí 834 studentů, coţ je nárůst o 37,4 %. Vysoká škola podnikání, a.s., má mimo Ostravu 7 dislokovaných pracovišť, z toho 1 pobočku v Novém Jičíně a 6 konzultačních středisek v Praze, Bruntálu, Jeseníku, Třinci, Písku a Olomouci. Nejvíce studentů studovalo v Ostravě, z celkového počtu studentů jich zde bylo 54,4 %. Z dislokovaných
pracovišť
má
nejvíce
studentů
Nový Jičín,
kde
studovalo
v akademickém roce 2007/08 405 studentů, coţ je 13,2 % z celkového počtu studentů v daném roce. Tabulka 10: Počet studentů VŠP, a.s., Ostrava akademický rok prezenční studium kombinované studium celkem
2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
112
225
348
347
116 228
255 480
468 816
745 1092
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
337
395
467
547
1176 1513
1708 2103
229 2696
2516 3063
Zdroj: Výroční zpráva VŠP, a.s. 2007, vlastní Trvale rostoucí tendence lze najít i v počtu absolventů. V roce 2007 je celkový počet 428 absolventů vyšší meziročně o 164 absolventů (+62,1 %). Podle statistik, které si soukromá vysoká škola vede, měla k 1. 4. 2007 celkem 5 nezaměstnaných absolventů, coţ znamená celkovou neúspěšnost 3,8 %. Škola přikládá velký význam na kontakt
33
s jejími absolventy z důvodu zpětné vazby na její studijní programy a jejich případnou modifikaci. Škola se snaţí o co nejniţší počet neúspěšných studentů. V období 1. 1. 2007-31. 12. 2007 ukončilo nebo bylo vyloučeno ze studia a ve studiu dále nepokračovalo celkem 345 osob. Studenti se studiem končí většinou na vlastní ţádost z nejrůznějších důvodů. VŠP, a.s., pravidelně sleduje a vyhodnocuje studijní úspěšnost a z výsledků jsou přijímána opatření směřující do oblasti řízení studií, činnosti studijních poradců a do oblasti vlastních akvizičních činností. VŠP, a.s., se snaţí zabezpečit vysoký počet absolventů a o co nejniţší počet neúspěšných uchazečů pomocí přímého kontaktu s realitou. Škola zabezpečuje pro své studenty odborné praxe, které musí studenti absolvovat ve 3. ročníku bakalářského studia a ve 2. ročníku navazujícího magisterského studia. VŠP, a.s. má podepsané smlouvy s 64 podniky, které tuto praxi zabezpečují. Dále se škola snaţí o co největší kontakt studentů s podnikateli, kteří zde vyučují speciální kurzy. 6.3. Financování Vysoké školy podnikání, a.s., Ostrava Tak jako i u jiných soukromých vysokých škol je pro VŠP, a.s., hlavním zdrojem příjmů školné placené studenty. Výše školného je odvozena od mnoha faktorů, kterými jsou místo studia, ročník studia, jestli student splácí školné postupně nebo najednou a typ studia a oboru, který student studuje. Obecně lze říci, ţe školné v prvním ročníku bakalářského studijního programu se pohybuje od 23 800 do 35 580, ve druhém ročníku od 21 900 do 33 900 a v posledním třetím ročníku od 21 900 do 29 900. V navazujícím magisterském studiu je vyšší školné, které se pohybuje v prvním ročníku od 31 800 do 41 800 a ve druhém ročníku od 29900 do 39900. jak jiţ jsem uvedla tato výše je pouze orientační, protoţe výše školného je ovlivněna mnohými slevami a úlevami, které student můţe uplatnit. Studentům jsou poskytována stipendia formou slev ze školného. VŠP, a.s., nemá podle stávající legislativy nárok na zdroje z veřejného rozpočtu na poskytování stipendií, veškeré financování těchto slev je proto pokrýváno z vlastních zdrojů školy. Studentům prezenčního studia jsou poskytovány slevy ze školného na studijní výsledky. Slevy na školném mohou získat i studenti pracující jako pomocné vědecké síly. Dále je poskytován věrnostní bonus, který získají studenti při studiu dalšího rodinného
34
příslušníka. Individuálně jsou poskytovány slevy za práci na projektech a servisní činnosti pro vysokou školu. Dalším významným zdrojem pro VŠP, a.s., byly příjmy z oblasti tvůrčí činnosti a výzkumu. Soukromá vysoká škola má omezený přístup k dotačním programům vyhlašovaným MŠMT ČR i Fondem rozvoje vysokých škol, přesto se VŠP, a.s., daří napojovat na výběrová řízení evropských a regionálních projektů v oblasti tvůrčí činnosti a výzkumu. V letech 2005-2007 se podařilo na základě kvalitně zpracovaných projektů získat finanční podporu, která dosáhla částky téměř 40 milionů Kč. VŠP, a.s., je zapojena do programů financovaných z prostředků ze Strukturálních fondů EU a v roce 2007 z nich čerpala 2 924 tis. Kč. Celkem je zapojena do třech operačních programů Rozvoje lidských zdrojů. První projekt, na který byla poskytnuta částka z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, je zaloţení fiktivní firmy jako moderní formy výuky odborných předmětů cestovního ruchu. Celková částka poskytnutá z operačního programu na tento projekt byla 3 424 tis. Kč a v roce 2007 čerpala 809 tis. Kč. Druhý projekt pomozte lidem učit se a uplatnit se je také součástí operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a celkem na něj byla poskytnutá částka z operačního programu 4 239 tis. Kč. V roce 2007 bylo čerpáno pouze 621 tis. Kč. Posledním projektem dotovaným z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů je rozvoj podnikání v cestovním ruchu a celková částka poskytnutá z programu je 2 450 tis. Kč. V roce 2007 však čerpala pouze 1 494 tis. Kč. Celkový výnos za hospodářský rok 2007/08 (od 1. 9. 2007 do 31. 8. 2008) činil 103 462 tis. Kč, coţ představovalo nárůst oproti minulému hospodářskému roku 2006/07 o 2,1 %. Trţby z hlavní činnosti, coţ je provozování vysoké školy zajistily 72 % celkových výnosů (72 898 tis. Kč-nárůst o 16 983 tis. Kč, coţ je růst o 30,4 %). Ostatní výnosy (28 401 tis. Kč-nárůst o 5 500 tis. Kč) tvořily především výnosy z realizovaných projektů, pronájmy nebytových prostor, výnosové úroky z volných finančních zdrojů a ostatní výnosy. Výsledek hospodaření po zdanění za hospodářský rok 2007/08 ve výši 26 084 tis. Kč byl o 2 789 tis. Kč vyšší neţ v předcházejícím hospodářském roce. Pozitivní tendence jsou zejména díky pokračujícímu růstu výnosů a poklesu nákladů.
35
Tabulka 11: Výsledky hospodaření po zdanění 2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
815
3264
6404
9239
17921
23295
26084
Zisk (tis. Kč)
Zdroj: Výroční zpráva VŠP, a.s., vlastní Celková
výše
zisku
k rozdělení
za
hospodářský
rok
2007/08
byla
27 376 577,65 Kč. Tento zisk bude rozdělen tak, ţe část bude vyplacena na dividendy celkem 1 132 500 Kč a zbytek bude převeden na účet nerozděleného zisku. 6.4. Silné a slabé stránky Vysoké školy podnikání, a.s., Ostrava21 Mezi silné stránky patří zejména úroveň strategického řízení a explicitní strategie, facilitace přístupu studentů ke studiu při dodrţení kvality, vysoká úroveň distanční sloţky kombinovaného studia, individuální přístup k posluchačům, moderní informační systém pro provoz a řízení, velmi dobrá zaměstnatelnost absolventů, zapojení učitelů do projekčních aktivit a další. Mezi slabé stránky patří stejně jako u mnoha jiných soukromých vysokých škol personální krytí výuky, zejména nedostatek učitelů s akademickými hodnotami. Hlavními důvody tohoto nedostatku je absence volných kvalifikovaných pedagogů na trhu práce a obtíţná dostupnost soukromých vysokých škol k habilitacím. VŠP, a.s. se snaţí o překonání tohoto problému. Vytváří podmínky pro přípravu pracovníků, kteří se rozhodli pro akademickou dráhu. Vytváří podmínky pro vzdělání učitelů v oblasti podnikání pomocí pobytů a stáţí v zahraničí. Všichni pracovníci také museli projít speciálním dvouměsíčním kurzem, který byl zaměřený na teorii podnikání, výuku podnikání a na výzkum v oblasti podnikání. VŠP, a.s., se snaţí uplatnit v řízení a rozvoji školy nejnovější trendy rozvoje terciálního vzdělání a rozvoj teorie podnikání v evropských a asijských zemích.
21
Vysoká škola podnikání, a.s., Ostrava: Výroční zpráva 2007
36
Závěr Ve své práci jsem se zabývala financováním soukromých vysokých škol. Pro lepší chápání rozdílů mezi jednotlivými typy financování vysokých škol jsem ve své práci uvedla i financování veřejných vysokých škol, které je značně odlišné od financování soukromých vysokých škol. Snaţila jsem se popsat i některé důleţité ukazatele, které by mohli mít vliv na financování a vývoj vysokých škol. V první kapitole jsem se zabývala významnými ukazateli vysokých škol, jako jsou počet škol, studentů a úspěšných uchazečů o studium. Výsledkem pro mě bylo zjištění, ţe se vyvíjel hlavně počet škol soukromých, které vznikají teprve od roku 1999, a dnes jich máme jiţ 45. Počty studentů se celkově zvyšují jak na soukromých tak veřejných vysokých školách. Můţe za to zvyšující se počet volných míst, vznik nových soukromých škol a neustávající růst zájmu o vysokoškolské vzdělání. Zjišťovala jsem, jak se vyvíjela úspěšnost uchazečů. Ta díky nerůstávajícímu se počtu míst také stále roste. Ukázala jsem, na jaké obory je snadné se dostat a na kterých je velký nápor. Myslím si, ţe zvyšující se počet studentů a vysokých škol má vliv na financování soukromých vysokých škol, protoţe díky zaloţení nových soukromých škol vzniká v tomto oboru nová konkurence a školy se musí více snaţit v nalákání nových studentů. Zvyšující se počet uchazečů o studium znamená pro soukromé vysoké školy výhodu. Studenti, kteří neuspěli u přijímacího řízení na veřejné vysoké škole, zkouší své štěstí na soukromých vysokých školách, které jim vychází vstříc tak, ţe se zde dělají přijímací zkoušky v několika kolech a pozdějších termínech. Druhá kapitola pro mě byla výchozím krokem ke třetí kapitole, ve které se zabývám financováním veřejných vysokých škol. Popisuji zde vzdělání jako smíšený statek, na který se váţe mnoho pozitivních externalit. Ve třetí kapitole jsem si dala za cíl vysvětlit financování veřejných vysokých škol. Nejprve jsem vysvětlila, jaké úlohy vysoké školy mají a poukázala jsem na zákon o vysokých školách 111/1998 Sb.. Následně jsem přešla na samotné hodnocení příjmů veřejných vysokých škol. Došla jsem k závěru, ţe 80 % příjmů veřejných vysokých škol jim plyne z veřejných rozpočtů. Kaţdým rokem jde z rozpočtu na financování veřejných vysokých škol stále více prostředků. V druhé části této kapitoly jsem pak věnovala pozornost pravidlům poskytování příspěvků a dotací vysokým školám. Většina se týkala 37
veřejných vysokých škol, ale část se zabývala postupem výpočtu výše dotací soukromým vysokým školám. Zjistila jsem i výše příspěvků a dotací pro rok 2008. Tato kapitola je v moji práci uvedena hlavně z důvodu moţnosti srovnání financování soukromých a veřejných vysokých škol. Pomocí ní si můţeme všimnout hlavních rozdílů mezi financováním veřejných a soukromých vysokých škol. Od čtvrté kapitoly se jiţ věnuji pouze soukromým vysokým školám. Uvádím legislativní rámec. Popisuji, kdy a jak se uděluje souhlas pro zaloţení soukromé vysoké školy, jaké typy soukromých škol mohou vznikat. Uvádím, za jakých okolností bude soukromé škole odebrán souhlas a jaké mají soukromé školy povinnosti, které musí plnit. V následující části kapitoly opět ukazuji výši vybraných ukazatelů a srovnávám tyto ukazatele v čase. Myslím, ţe zajímavý můţe být hlavně fakt, ţe nejvíce mezi soukromými vysokými školami jsou zastoupeny ekonomické obory a tudíţ je mezi takto zaměřenými soukromými vysokými školami velká konkurence. Nejvýznamnější kapitolou moji práce je kapitola pátá, ve které se zabývám financováním soukromých vysokých škol. Cílem bylo určit hlavní zdroje příjmů soukromých vysokých škol. V první části této kapitoly se zabývám školným, které je hlavním zdrojem příjmů pro soukromou vysokou školu. Určuji, jaké školy si mohou dovolit vysoké školné a které naopak mají jedno z nejniţších školných. Mezi školy s nejvyšším školným patří školy mezinárodního charakteru a s hlavním vyučujícím jazykem angličtinou. Nejniţší školné mívají soukromé vysoké školy mimopraţského charakteru. Protoţe i soukromé vysoké školy mají nárok na dotace ze státního rozpočtu, rozhodla jsem se jim věnovat druhou část této kapitoly. Popsala jsem způsoby, jak soukromá vysoká škola můţe o dotace poţádat. Ne všechny soukromé vysoké školy mají na dotace nárok. Například dotace na ubytovací stipendia v roce 2007/08 získalo pouze 32 škol. Ukázala jsem, kolik bylo ze státního rozpočtu na jednotlivé druhy dotací vyčleněno a kolik bylo čerpáno z dotací na ubytovací a sociální stipendia. V závěrečné kapitole jsem se věnovala Vysoké škole podnikání, a.s., na které jsem chtěla ukázat, jak konkrétně se soukromé vysoké školy vyvíjí, jak financují svoji činnost, jaké mají plány a cíle a jaké mívají silné a slabé stránky. Její historie je podobná z mnoha jinými soukromými vysokými školami. Záměr vznikl jiţ na začátku 90. let, ale to nebylo moţné její zaloţení a tak nejprve byla zaloţena vyšší odborná škola a aţ
38
následně, kdyţ to zákon umoţnil, vznikla soukromá vysoká škola. Tato soukromá vysoká škola je mimopraţská a proto si nemůţe dovolit vysoké školné, ale přesto se ji daří vše financovat. Musí se snaţit přinášet svým studentům něco nového, a čeho je v jejich regionu nedostatek, aby je přiměla ke studiu na jejich škole. Snaţí se rozvíjet spolupráci s celou řadou podniků a co nejvíce vyuţívat prostředků ze Strukturálních fondů EU. Na závěr bych chtěla dodat, ţe soukromé vysoké školy a jejich financování nejsou díky jejich krátké historii velmi prozkoumanou problematikou. Myslím si, ţe díky jejich zvyšujícímu se počtu bude narůstat zájem o informace o soukromých vysokých školách, o moţnosti jejich financování a o způsobu dosahování jejich zisků.
39
Seznam použité literatury a pramenů
HAMERNÍKOVÁ, Bojka, KUBÁTOVÁ, Květa. Veřejné finance
:
učebnice. 2. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 355 s. ISBN 80-8643288-2.
URBÁNEK, Václav. Financování vysokého školství,. Praha: Oeconomica, 2007. 164 s. ISBN ISBN 978-80-245-1.
STIGLITZ, Joseph Eugene. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1.
MACÁKOVÁ Libuše a kolektiv. Mikroekonomie : Základní kurs. Slaný : MELANDRIUM,2003. 275 s. ISBN 80-86175-38-3.
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Zákon č. 111/1998 Sb. [online]. 2006, 15. leden 2008 [cit. 2009-07-22]. Dostupný z: WWW :
.
Ústav pro informace ve vzdělávání. Statistické informace [online]. 2008 [cit. 2009-04-28]. Dostupný z:WWW :.
Ústav pro informace ve vzdělávání. Vývojová ročenka Školství v ČR [online].
2008[cit.
2009-04-04].
Dostupný
z:
WWW :.
Škodová, Lenka. Je lepší soukromá nebo státní škola [ online ]. Publikováno
19.
2.
2008
[
cit.
2009-04-24
].
Dostupný
z:
WWW :
ŠKÁBOVÁ, Lenka. Financování vysokého školství ve světě a v ČR. Praha, 2005. 64 s. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Václav Urbánek CSc.
40
TESKOVÁ, Jana. Financování vysokých škol v České republice a školné. Praha, 2008. 56 s. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Václav Urbánek CSc.
BÉNARD, Jean. Veřejná ekonomika. Praha : Ekonomický ústav ČSAV, 1989.3 sv. (209, 181, 148 s.).
Vysoká škola podnikání, a.s.. Výroční zpráva 2007 [online]. 2008 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: .
Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 2007 [online]. 2008 [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW:
vysokych-skol-za-rok-2007>.
Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Pravidla pro poskytování dotací soukromým vysokým školám [online]. 2007 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: .
KABÉLOVÁ, Andrea. Soukromé VŠ jsou tu uţ deset let. Lidové noviny [online].
18.
2.
2008
[cit.
2009-03-18].
Dostupný z
WWW:
.
Studentská komora Rady vysokých škol. Financování vysokých škol v roce 2008 [online]. 2008 [cit. 2009-02-12]. Dostupný z WWW: .
Vysoká škola podnikání, a.s.. Výroční zpráva k 31. 8. 2008, po opravě [online].
2009
[cit.
2009-05-12].
Dostupný
z
WWW:
.
41
