Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Diplomová práce
Monika Krčmaříková 2009
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
Diplomová práce
Monika Krčmaříková 2009
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut managementu zdravotnictví
Trendy ve spotřebě antihypertenziv za období 2002 - 2007
Vypracovala: Monika Krčmaříková
Vedoucí diplomové práce: Ing. Ondřej Lešetický
Nymburk, červen 2009
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma »Trendy ve spotřebě antihypertenziv za období 2002 - 2007« jsem vypracovala samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Nymburk, červen 2009
podpis studenta
Anotace
Trendy ve spotřebě antihypertenziv za období 2002 - 2007 Identifikace trendu a objemu ve spotřebě antihypertenziv na úrovni ATC kódu C02 v regionu Nymburk během sledovaného období 2002 - 2007 za použití dat VZP a porovnání s regiony Kolín a Mělník za období 2004 - 2007. .
červen 2009
Poděkování
Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat Ing. Ondřeji Lešetickému, z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci a za poskytnutá data Nymburské pobočce Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Obsah ÚVOD....................................................................................................................................................... 1 1
HYPERTENZE.............................................................................................................................. 4 1.1
POJEM HYPERTENZE .................................................................................................................... 4
1.2
MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU .......................................................................................................... 4
1.3
KLASIFIKACE HYPERTENZE.......................................................................................................... 6
1.3.1
Etiologie............................................................................................................................ 6
1.3.2
Výše diastolického krevního tlaku ..................................................................................... 6
1.3.3
Závažnost onemocnění a přítomnost orgánových změn .................................................... 7
1.4
1.4.1
Ateroskleróza..................................................................................................................... 8
1.4.2
Metabolický syndrom ........................................................................................................ 9
2
LÉČBA HYPERTENZE ............................................................................................................. 12 2.1
ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL .............................................................................................................. 12
2.2
FARMAKOTERAPIE ..................................................................................................................... 13
3
FARMAKOTERAPIE ................................................................................................................ 14 3.1
SKUPINY ANTIHYPERTENZIV ...................................................................................................... 14
3.1.1
Diuretika ......................................................................................................................... 14
3.1.2
Sympatolytika .................................................................................................................. 16
3.1.3
Přímo působící vazodilatancia........................................................................................ 17
3.1.4
Nepřímo působící vazodilatancia.................................................................................... 18
3.2
APLIKACE ANTIHYPERTENZIV .................................................................................................... 19
3.2.1
Dělení antihypertenziv .................................................................................................... 19
3.2.2
Shrnutí............................................................................................................................. 20
4
SPOLEČNOST PRO HYPERTENZI........................................................................................ 21 4.1
ČESKÁ SPOLEČNOST PRO HYPERTENZI ....................................................................................... 21
4.2
HYPERTENZE.EU, S.R.O. ....................................................................................................... 22
5
6
HYPERTENZE JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR ......................................................................................... 7
SLEDOVANÉ REGIONY........................................................................................................... 24 5.1
OKRES NYMBURK ..................................................................................................................... 24
5.2
OKRES KOLÍN ............................................................................................................................ 25
5.3
OKRES MĚLNÍK ......................................................................................................................... 25
5.4
SHRNUTÍ .................................................................................................................................... 26 ATC KLASIFIKACE LÉČIV .................................................................................................... 28
7
TRENDY VE SPOTŘEBĚ LÉČIV VE ZKOUMANÝCH REGIONECH ............................. 30 7.1
POČET HYPERTONIKŮ ................................................................................................................ 31
7.2
SPOTŘEBA V OKRESE NYMBURK (2002 – 2007)......................................................................... 32
7.3
SPOTŘEBA V OKRESE KOLÍN (2004 – 2007) ............................................................................... 39
7.4
SPOTŘEBA V OKRESE MĚLNÍK (2004 – 2007) ............................................................................ 44
7.5
POROVNÁNÍ SPOTŘEBY V OKRESECH NYMBURK, KOLÍN A MĚLNÍK (2004 – 2007).................... 50
7.5.1
Léky ATC kódu C02AC06................................................................................................ 51
7.5.2
Léky ATC kódu C02AC05................................................................................................ 51
7.5.3
Léky ATC kódu C02AB01................................................................................................ 54
7.5.4
Léky dalších ATC kódů.................................................................................................... 54
7.6 8
SHRNUTÍ .................................................................................................................................... 58 ZÁVĚR......................................................................................................................................... 60
LITERATURA ...................................................................................................................................... 63 KNIHY ................................................................................................................................................. 63 INTERNETOVÉ ZDROJE ......................................................................................................................... 63 PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 65 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 65 Obrázek.......................................................................................................................................... 65 Grafy.............................................................................................................................................. 65 Tabulky........................................................................................................................................... 65
Úvod Diagnosa hypertenze znamená, že pacient má stálý vyšší krevní tlak než je normální stanovená hodnota. Vyšší tlak je považován při překročení hodnot 140 mm HG u systolického krevního tlaku a 90 mm Hg u diastolického krevního tlaku. U pacientů trpících onemocněním ledvin či diabetem jsou tyto hodnoty sníženy o 10 mm HG jak u systolického, tak u diastolického krevního tlaku. Hypertenze může být způsobena několika jevy. Mezi ně patří menší pružnost cév, zužování cév, nadměrné uvolňování adrenalinu a noradrenalinu do krve a menší objem ledvinami vylučované vody. Reakce organismu na tyto jevy je následný větší tlak na cévní stěny, zvýšení tepové frekvence a nadměrné hromadění krve v oběhu. Výši krevního tlaku není zcela jednoduché přesně určit. Záleží totiž na několika faktorech, které ji ovlivňují. Jsou to denní doba, pohlaví pacienta, poloha pacienta při měření, hormony a mediátory a také samotné měřící přístroje. Nejspolehlivější jsou klasické rtuťové tonometry s použitím fonendoskopu a pak některé z digitálních přístrojů.
Hypertenzi je
možné rozdělit dle několika kriterií. Nejčastěji se využívá dělení dle výše diastolického tlaku na mírnou, střední a závažnou, přičemž závažná hypertenze bývá smrtelná. Nebezpečí, které hypertenze vyvolává, není pouze v tom, že pacient trpí vyšším krevním tlakem, ale také v tom, že hypertenze je ve většině případů buď příznakem jiné závažné choroby nebo nějakou závažnou chorobu zapříčiňuje, jako je tomu v případě aterosklerózy a metabolického syndromu. Hypertenzi je možno léčit dvěma způsoby. První způsob je dodržování zdravého životního stylu a druhý způsob je léčba farmakoterapií. Dodržování zdravého životního stylu je doporučováno nejen jako podpůrná léčba k léčbě farmakoterapií, ale také jako prevence hypertenze. Mezi zásady zdravého životního stylu patří omezení konzumace alkoholu, přestat či ani nezačínat s kouřením tabáku, omezení konzumace kuchyňské soli a snížení tělesné hmotnosti, pokud BMI přesahuje hodnotu 25. Léčba farmakoterapií probíhá pomocí podávání antihypertenziv. Antihypertenziva je možné rozdělit do několika skupin dle pomocných látek, které obsahují. Různí autoři se v detailnosti dělení do skupin liší. Zvolila jsem tedy pro teoretickou část své práce jeden typ dělení do skupin dle knihy Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů od Jiřiny Martínkové a kolektivu, která rozděluje antihypertenziva do čtyř farmakodynamických skupin. Jsou jimi diuretika, sympatolytika, přímo působící vazodilatancia a ACEI a
1
antagonisté receptorů pro angiotenzin II typu AT1. Diuretika jsou nejstarší skupinou antihypertenziv, přesto jsou poměrně dost účinná a navíc levná. Používají se jako takzvaná antihypertenziva první volby, neboť se dají snadno kombinovat s jinými skupinami antihypertenziv. Sympatolytika působící na sympatikus, se až na výjimku jedné podskupiny nedají použít jako antihypertenziva první volby, doporučuje se podávat je spolu s diuretiky. Přímo působící vazodilatancia se podávají pouze v kombinaci s ostatními antihypertenzivy. Skupina ACEI a antagonisté receptorů pro angiotenzin II typu AT1, neboli, nepřímo působící vazodilatancia, je nejnovější skupinou antihypertenziv. ACEI jsou vysoce účinná a bezpečná antihypertenziva a mohou být použita jako antihypertenziva první volby.. Veřejnost se může informovat o hypertenzi pomocí společností pro hypertenzi, jako jsou Česká společnost pro hypertenzi, Evropská společnost pro hypertenzi, Mezinárodní společnost pro hypertenzi a Světová liga pro hypertenzi. Další českou společností, která rovněž poskytuje informace veřejnosti je společnost HYPERTENZE.EU, s.r.o. Na rozdíl od České společnosti pro hypertenzi je zaměřena především na laickou veřejnost, pro kterou vydala knihu o hypertenzi s názvem Vysoký krevní tlak - nic se neděje?. Kniha je psaná jednoduchým jazykem, který by měl být srozumitelný i lidem bez zvláštního vzdělání. V praktické části své práce bych se chtěla věnovat určení trendu ve spotřebě antihypertenziv a to za období 2002 – 2007. Data, ze kterých budu čerpat potřebné informace, jsem získala od Nymburské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Hlavním zkoumaným regionem v daném časovém rozmezí je Nymburk. Pro porovnání jsem získala také data o regionu Kolín a Mělník za období 2004 – 2007. Získaná data obsahují informace o tom, jaká antihypertenziva, neboli léky ATC kódu C02, byla předepsána za sledované období v těchto vyjmenovaných regionech. Údaje obsahují počty předepsaných balení jednotlivých antihypertenziv. V praktické části budu používat takové dělení antihypertenziv do terapeuticko-farmakologických podskupin, jaké používá i Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Analýzu trendů ve spotřebě antihypertenziv jsem si vybrala především z důvodu narůstajícího počtu lidí s diagnózou hypertenze, což je závažným problémem, neboť samotná hypertenze, ale i choroby, které zapříčiňuje, mohou být smrtelné. Především ateroskleróza, která patří do chorob, jejíž příčinou může být hypertenze, je jedním z nejčastějších onemocnění způsobujících úmrtí a to nejen v České republice. V roce 2002 byla v České republice diagnostikována hypertenze u 1 354 982 pacientů a v roce 2007 již u 1 595 707
2
pacientů. Ve Středočeském kraji, kde se nacházejí všechny regiony které budu mezi sebou porovnávat, byla v roce 2007 zjištěna hypertenze u 176 617 lidí. Problém s narůstajícím počtem lidí s hypertenzí není jenom v České republice, ale i v jiných státech a to především ve vyspělých státech, což souvisí s životním stylem místních obyvatel. Cílem mé je zjistit, která z podskupin antihypertenziv a jaká konkrétní antihypertenziva jsou nejvíce předepisována lékaři ve zmiňovaných regionech v České republice a jaký je trend celkové spotřeby antihypertenziv v těchto regionech.
3
1
Hypertenze
1.1
Pojem hypertenze Pojem hypertenze je používán pro trvale vyšší hodnotu krevního tlaku než je normální
hodnota krevního tlaku. Hypertenze tedy nastává, pokud systolický krevní tlak je vyšší než 140 mm Hg a diastolický je vyšší než 90 mm Hg (Lüllmann, 2007). Systolický tlak je tlak, který působí na tepnu při systole levé komory. Diastolický tlak je takový krevní tlak, kterým tlačí krev na tepnu během diastoly komory. U lidí trpících onemocněním ledvin či diabetem se hovoří o hypertenzi již při hodnotách 130/80 mm Hg (Lüllmann, 2007). Hypertenze je vyvolávána několika jevy. Jako první je menší pružnost a zužování cév. Tím, že dojde ke zúžení cév, proudící krev působí větším tlakem na cévní stěny. Dalším jevem, kterým je vyvolávána hypertenze, je nadměrné množství krve, což je důsledkem toho, že ledviny vylučují nižší množství vody z těla. Větší množství krve opět zvyšuje tlak působící na stěny cév. Jiným příčinným jevem, způsobujícím hypertenzi, je nadměrné uvolňování adrenalinu a noradrenalinu do krve. Oba tyto hormony zvyšují tepovou frekvenci a intenzitu, s jakou probíhají srdeční stahy. Následně dochází také ke zvýšení krevního tlaku, tedy hypertenzi. Nastávající hypertenze má několik příznaků. Nejprve je možné zjistit zvýšený minutový výdej. Minutový výdej neboli minutový objem je množství krve, které srdce vypudí do krevního oběhu za šedesát vteřin, tedy za jednu minutu. Dále dochází ke zvýšení periferní rezistence cév při postupné normalizaci srdečního výdeje. Posledními příznaky jsou změny cévních stěn, což vede k menší pružnosti cév a také k jejich zúžení, a změny buněčného pletiva orgánů, které mohou způsobovat poškození orgánů. .
1.2
Měření krevního tlaku Nejspolehlivější metodou, jak změřit výši krevního tlaku je použití rtuťového
tonometru a fonendoskopu. Společnost HYPERTENZE.EU, s.r.o. se na svých internetových stránkách v článku Profesionální tonometry zmiňuje o nevýhodě rtuťových tonometrů, která spočívá v tom, že jejich nejmenší dílek na stupnici je 5 mm Hg, což neumožňuje interpretaci přesnějšího výsledku. V dnešní době již existuje mnoho digitálních přístrojů a tonometrů pro měření krevního tlaku, které jsou poloautomatické či automatické. Většina jich ovšem není
4
tak spolehlivých jako klasický rtuťový tonometr. Společností HYPERTENZE.EU, s.r.o. jsou nejvíce doporučované tonometry od značek A&D Medical, Accoson a MDF, které se svou přesností dají srovnat s klasickými rtuťovými tonometry. Pro správné změření krevního tlaku není důležitý pouze dobrý přístroj, ale také dodržení správného postupu měření, které na svých stránkách pravidelně aktualizuje Česká společnost pro hypertenzi. Na naměřené hodnoty krevního tlaku působí celá řada faktorů, které výši těchto hodnot ovlivňují. Tyto faktory se mohou objevovat i u zdravých osob. Faktory ovlivňující výši krevního tlaku jsou (Merkurová, Orel, 2008): Denní doba Každý jedinec má svůj určitý 24hodinový biologický rytmus. Kolísáním tohoto rytmu je způsobeno, že ráno jsou naměřené hodnoty krevního tlaku nejnižší a naopak večer jsou hodnoty nejvyšší. Pohlaví Pohlaví ovlivňuje výši krevního tlaku v průběhu celého života. U mužů jsou vyšší hodnoty krevního tlaku než hodnoty krevního tlaku u žen, a to už od puberty. U žen v období klimakteria se výše krevního tlaku rovná přibližně výši krevního tlaku u mužů. V pozdějším věku mají naopak převážně ženy vyšší krevní tlak než muži. Poloha těla Faktor polohy těla, který ovlivňuje výši krevního tlaku, se nejlépe demonstruje na měření krevního tlaku na dolních končetinách. Pokud osoba, které je tlak měřen, stojí, pak hodnoty jejího krevního tlaku budou vyšší než hodnoty, které jsou naměřené v poloze ležmo. Důvodem je vliv gravitace, která působí jak na tepenné, tak na žilní řečiště. Hormony a mediátory Některé hormony zvyšují krevní tlak. Jedná se zejména o hormony z kůry nadledvin, a to glukokortikoidy a mineralokortokoidy. Dále hormon adrenalin, který pochází z dřeně nadledvin a který zvyšuje systolický tlak tím, že dokáže zvýšit sílu srdečního stahu. Díky tomu se zvedne tepový objem, jež přímo ovlivňuje výši systolického tlaku. Jiný hormon
5
noradrenalin, který je ze zakončení sympatikuI, silně ovlivňuje napětí hladké svaloviny, jež se nachází ve stěně cévy. Noradrenalin způsobuje zvýšení diastolického tlaku tak, že dokáže zúžit tepénky, tedy cévy s větším obsahem svaloviny ve stěně, které svým zúžením vyvolají zvýšení tlaku během diastoly. Dalšími faktory, jež mohou přispívat ke zvyšování krevního tlaku, jsou sedavý způsob života, špatné stravování, nadváha, stres a kouření. Tyto faktory mohou lidé z větší části eliminovat sami.
1.3
Klasifikace hypertenze Klasifikace hypertenze je rozdělena do tří skupin dle různých kritérií – etiologie, výše
diastolického krevního tlaku a závažnosti onemocnění a přítomnosti orgánových změn.
1.3.1
Etiologie Prvním kriteriem je etiologie, dle něhož je hypertenze rozlišena na primární a
sekundární. U primární hypertenze, neboli esenciální, není známá přesná příčina jejího vzniku. Její vznik je totiž ovlivněn několika patogenetickými mechanismy. Primární hypertenze je diagnostikována až u 95 % všech hypertoniků (Lincová, 2002). Sekundární či symptomatická hypertenze je v podstatě příznak neboli symptom jiného primárního onemocnění anebo stavu. Jedná se například o symptomy hypertenze v těhotenství nebo při užívání některých léků.
1.3.2
Výše diastolického krevního tlaku Druhým kriteriem pro rozdělení hypertenze je výše diastolického krevního tlaku. Ta
dělí hypertenzi na mírnou, střední a závažnou. Mírná hypertenze dosahuje hodnot od 90 mm Hg do 104 mm Hg, střední hypertenze se pohybuje v rozmezí hodnot od 105 mm Hg do 114 mm Hg a závažná hypertenze nastává od 115 mm Hg (Lincová, 2002).
I
Žebříčkovitě uspořádaná samostatná část nervového systému vystupující z míchy (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
6
1.3.3
Závažnost onemocnění a přítomnost orgánových změn Posledním kriteriem je závažnost onemocnění a přítomnost orgánových změn, dle
něhož se hypertenze dělí na čtyři stádia. I. stadium V prvním stádiu hypertenze nedochází ani k orgánových změnám ani k poruchám funkce samotných orgánů. II. stadium Druhé stadium hypertenze již probíhá s orgánovými změnami, ale hypertenze nezpůsobuje poruchy funkce orgánů. Jak uvádí Lincová (2002, str.228) dochází tedy například k: „hypertrofii levé srdeční komory nebo proteinurii“. III.stadium Ve třetím stadiu hypertenze se už projevují nejen orgánové změny, ale i poruchy funkce orgánů. Jak uvádí Lincová (2002, str.228) jedná se například o: „levostranné srdeční selhání či o renální insuficienci“. IV. stadium Čtvrté stádium hypertenze některé literatury opomíjejí. Hypertenze v tomto stadiu je nazývána jako maligní hypertenze, která se vyznačuje především fibroidní nekrózou arteriol neboli arteriolitidou. Až 90 % pacientů v tomto stadiu hypertenze zemře na následky arteriolitidy během jednoho roku (Lincová, 2002).
1.4
Hypertenze jako rizikový faktor V roce 2002 v České republice dle statistických údajů Ústavu zdravotnických
informací a statistiky ČR byla diagnostikována hypertenze u 1 354 982 pacientů a v roce 2007 již u 1 595 707 pacientů. Ve Středočeské kraji, kde se nacházejí všechny regiony, které budu mezi sebou porovnávat v rámci této diplomové práce, byla v roce 2007 zjištěna hypertenze u 176 617 lidí. Problém se stále stoupajícím počtem lidí s diagnózou hypertenze není pouze v České republice, ale i ve světě, zejména ve vyspělých státech. Jak je uvedeno na internetových stránkách organizace Česká společnost pro hypertenzi v časopise Hypertenze ročník X., č. 02/08: „Světová liga proti hypertenzi (World Hypertension League) vyhlásila 7
17.květen 2008 Světovým dnem hypertenze. Hlavním cílem této akce bylo upozornit širokou veřejnost na problém epidemie hypertenze. Odhaduje se, že hypertenzí celkem trpí 1,5 miliardy osob na celém světě“. Hypertenze nemusí být pouze samotným onemocněním, ale může také současně být rizikovým faktorem pro další onemocnění. Takovým onemocněním může být ateroskleróza nebo metabolický syndrom.
1.4.1
Ateroskleróza Ateroskleróza je jednou z nejčastějších příčin úmrtí a to především ve vyspělých
zemích. Toto úzce souvisí s životným stylem obyvatel vyspělých zemí, kterému se více věnuji v kapitole 1.4.2 Metabolický syndrom. Jak uvádí internetový zdroj Ordinace.cz v článku Ateroskleróza: „Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. Je to dlouhodobý proces, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu. Tvoří se tzv. aterosklerotické pláty… Důsledkem tohoto zúžení je nedostatečné prokrvení orgánu, ke kterému daná céva míří“. „Příčinou aterosklerózy je ukládání tukových látek – především cholesterolu – do stěny našich cév“. Negativní dopady
aterosklerózy na organismus je možné zmírnit kromě užívání
vhodných léků také dodržováním dvoustupňové diety pro omezení přísunu cholesterolu. Ateroskleróza negativně působí na další orgány a zapříčiňuje vznik dalších smrtelných onemocnění. Hypertenze může způsobovat špatnou funkci orgánů a naopak špatná funkce orgánů může zapříčinit hypertenzi. Jedná se tedy o vzájemný vztah mezi hypertenzí a aterosklerózou. Orgány, které jsou aterosklerózou poškozovány, jsou srdce, mozek a ledviny. Srdce Ateroskleróza se na srdci projevuje jako onemocnění srdečních věnčitých cév. Způsobuje totiž menší pružnost a také zužování těchto věnčitých cév. Tento jev je obvykle, kromě jiných rizikových faktorů, doprovázen hypertenzí. Ateroskleróza může vést
8
k ischemické chorobě srdečníII. Pokud dojde kromě zužování a menší pružnosti věnčitých cév také k ucpání jedné z nich neboli k trombóze, nastává srdeční infarkt, což může být smrtelné. Jak uvádí internetový zdroj Ordinace.cz v článku Ateroskleróza: „Rozsah následků vždy závisí na druhu postižené tepny a na jejím průměru. Pokud je nedokrvení pouze dočasné, vzniká přechodná ischemie, která se projeví přechodnými bolestmi na hrudi a dušností… Tento stav se nezývá angina pectoris a je zpravidla předstupněm srdečního infarktu“. Mozek V mozku ateroskleróza způsobuje vytváření krevních sraženin a cévních trhlin. V případě krevních sraženin může dojít k náhlému ucpání či uzavření cévy a následně k mozkové mrtvici. Anebo naopak v případě cévním trhlin může nastat krvácení do mozku. Obojí je velmi nebezpečné, neboť tyto stavy můžou být pro pacienta smrtelné. Ateroskleróza může způsobovat i sklerózuIII, neboť při postupném menším prokrvování mozku odumírají nejdříve paměťové buňky. Paměťové buňky jsou totiž v mozku nejcitlivějšími buňkami na přísun kyslíku a živin a proto reagují nejdříve na změnu přísunu množství krve. Ledviny Ateroskleróza se v ledvinách projevuje tak, že omezuje jejich přirozenou funkci. Toto omezování funkce ledvin může vést až k jejich úplnému selhání. Opět může ateroskleróza způsobit smrtelné následky pro pacienta.
1.4.2
Metabolický syndrom Hypertenze bývá jedním z prvních příznaků začínajícího metabolického syndromu
nazývaného také MS, Syndrom X či Reavenův syndrom (Martínková a kol., 2007). Metabolickým syndromem je označována souběžná existence několika rizikových faktorů a také nemocí, které mají vliv na rozvoj aterosklerózy. V dnešní době trpí metabolickým syndromem stále více lidí. Jednou z několika příčin je životní styl lidí, kdy většina populace vede spíše sedavý způsob života, nadměrně se stravuje a kouří. Jak uvádí Český Institut Metabolického Syndromu na svých úvodních
II III
ICHS, chorobné změny věnčitých tepen a jejich zúžení (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz) Chorobné ztvrdnutí tkáně, např. mozku, stěn cév (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
9
internetových stránkách: „Průměrná prevalenceIV takto hodnoceného metabolického syndromu se v evropských populacích pohybuje kolem 25 %, ale s narůstajícím věkem a hmotností jeho výskyt stoupá u obou pohlaví.“ „Při pokračování v nezdraveném životním stylu (kouření, nedostatek pohybu a přejídání) skončí většina nositelů metabolického syndromu jako diabetici 2. typu, kterým se dále zvyšuje riziko a výskyt kardiovaskulárních nemocí a kteří 2-4krát častěji umírají na ischemickou chorobu srdeční a 3krát častěji na cévní mozkovou příhodu“. Jak uvádí na internetových zdrojích Obezita.cz v rubrice Rizikové faktory v článku o Metabolickém syndromu, dalšími příznaky jsou kromě vysokého krevního tlaku: „Inzulinová rezistence (nedostatečná citlivost buněk na inzulín, kterého je dostatečné
•
množství, ale buňky na něj nereagují, takže nemůžou využít krevní cukr k tvorbě energie; většinou předstupeň vzniku cukrovky) •
Hypertenze (vysoký krevní tlak)
•
Hypertriglyceridémie (zvýšená hladina triglyceridů)
•
Porucha glukózové tolerance či diabetes
•
Obezita typu jablko (mužský typ obezity)“. Diagnóza metabolického syndromu je stanovena při překročení několika hodnot,
neboli rizikových faktorů. Limitní hranice těchto hodnot se mírně odlišují dle různých definic, které definují podmínky vzniku metabolického syndromu. Například dle definice NCEP III, která byla poprvé zveřejněna v roce 2001, lze říci, že metabolický syndrom je diagnostikován lidem, kteří, dle Českého Institutu Metabolického Syndromu v internetovém článku Metabolický syndrom, mají tyto hodnoty: − Obvod pasu je větší než 102 cm u mužů a u žen více než 88 cm − TG, neboli triacylglycerol, je roven nebo vyšší než 1,7 mmol/l, jak u mužů, tak i u žen − HDL-C, což je hladina hustoty lipoproteinového cholesterolu, je u mužů méně než 1,0 mmol/l a u žen méně než 1,3 mmol/l − Krevní tlak je vyšší než 130/85 mmHG stejně pro muže i ženy − GlykémieV je rovna nebo vyšší než 5,6 mmol/l, jak u mužů, tak též i u žen
IV
Převládání, převaha, obecné rozšíření; demografický ukazatel, poměr počtu nemocných k počtu obyvatel (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
10
Pokud se u jedince projeví alespoň tři z těchto překročených hodnot, lze mu diagnostikovat metabolický syndrom. Dle internetových zdrojů AMFT Spolku frankofonních lékařů ČLS JEP prezentace IFDA 2008 se definice AHA/NHLBI z roku 2005 liší pouze v hodnotách TG a HDL-C u žen. TG jak u mužů, tak i u žen musí být vyšší nebo roven 3,88 mmol/l. HDL-C, u žen je při metabolickém syndromu menší než 1,29 mmol/l. Opět platí, že pokud podle této definice pacientovi hodnoty překročí alespoň tři limitní hranice rizikových faktorů, bude mu diagnostikován metabolického syndromu.
V
Hladina cukru v krvi (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
11
2
Léčba hypertenze Po diagnostikování hypertenze je vhodné začít s její léčbou. Hypertenze se léčí
pomocí farmakoterapie a dodržováním zdravého životního stylu. Zatímco farmakoterapie je aplikována až po zjištění hypertenze, dodržování zásad zdravého života je doporučováno i jako prevence proti hypertenzi.
2.1
Zdravý životní styl Zdravý životní styl by měl dodržovat každý, neboť je to prevence proti mnoha
chorobám a jak už jsem zmínila, je to prevence i proti hypertenzi. Lidé s hypertenzí by před zahájením i během léčby farmaky měli dbát i několika zásad zdravého životního stylu. Jsou jimi: Snížení tělesné hmotnosti Zvýšená tělesná hmotnost má za následek, kromě jiného, ucpávání cév. Pokud jsou cévy užší, dochází ke zvyšování krevnímu tlaku. Poměr tělesné hmotnosti a tělesné výšky je vyjadřován pomocí Body Mas Indexu, který se vypočítává jako podíl hmotnosti ku výšce na druhou. Optimální tělesná hmotnost je dle BMI od 18,5 – 25, lidé trpící hypertenzí by měli mít BMI pod 30 (Lüllmann, 2007). Omezení konzumace alkoholu Větší konzumace alkoholu přispívá k většímu uvolňování noradrenalinu, který zvyšuje diastolický tlak. Pokud se jedná o alkoholismus, dochází ke zvětšování srdce, což má za následek opět zvyšování krevního tlaku. Určitá denní dávka alkoholu však škodlivá není, proto se úplná abstinence doporučuje jen v některých případech. Doporučená denní dávka alkoholu pro muže, a to nejen hypertonika, je méně než 20 – 30 g. U žen se uvádí doporučená denní dávka alkoholu méně jak 20 – 10 g (Lüllmann, 2007). Přestat či ani nezačínat s kouřením Kouření nemá na hypertenzi přímý vliv, neboť je považováno za nezávislý faktor způsobující cévní riziko. Kouření napomáhá zužování cév. Pokud dochází ke zužování cév, pak se následně začne zvyšovat tlak proudící krve. Krevní tlak se zvýší.
12
Omezení konzumace kuchyňské soli Doporučená denní dávka konzumace kuchyňské soli je stanovena na méně jak 6 g. Větší množství kuchyňské soli způsobuje hromadění vody v těle. Jak už jsem uvedla v začátku své práce, jedním z faktorů, které přispívají vzniku hypertenze, je vyšší množství tekutiny v těle. Proto omezením denního příjmu kuchyňské soli se sníží množství vody v těle a následně může dojít i ke snížení krevního tlaku (Lüllmann, 2007). Další zásadou zdravého životního stylu, nejen pro hypertoniky, je zvýšení pohybové aktivity, což koresponduje se zásadou udržení tělesné hmotnosti v přípustném rozmezí dle indexu BMI. Optimální pohybové zatížení organismu zlepšuje krevní oběh a tudíž zapříčiňuje normální hodnoty krevního tlaku. Jako poslední zásadu dodržování zdravého životního stylu bych uvedla omezení nadměrné konzumace černé kávy. Kofein, obsažený v černé kávě, napomáhá zrychlení krevního oběhu a přispívá tak ke zvýšení krevního tlaku.
2.2
Farmakoterapie Samotným dodržováním zásad zdravého životního stylu se hypertenze léčit nedá.
K tomu je zapotřebí také aplikování vhodných léčiv. V dnešní době existuje již několik skupin léčiv, které se používají pro léčbu hypertenze. Farmakoterapii budu věnovat celou další kapitolu.
13
3
Farmakoterapie Léky vhodné pro léčbu hypertenze jsou nazývány antihypertenziva. Nejedná se o
kauzální léky, to znamená, že nedokáží vyléčit příčinu vzniku hypertenze. Antihypertenziva slouží jako preventivní či oddalující léčba aterosklerózy a jevů poškozujících orgány. Léčba hypertenze je možná i kombinací různých skupin antihypertenziv, to záleží na individuálním stavu každého jedince.
3.1
Skupiny antihypertenziv Jiřina Martínková a kolektiv ve své knize Farmakologie pro studenty zdravotnických
oborů rozdělují antihypertenziva do čtyř farmakodynamických skupin: 1) diuretika 2) sympatolytika 3) přímo působící vazodilatanciaVI 4) ACEI a antagonistéVII receptorů pro angiotenzinVIII II typu AT1
3.1.1
Diuretika Diuretika jsou nejstarší skupinou antihypertenziv. Jsou poměrně levná a přesto vcelku
účinná. Podávají se jedincům, kteří netrpí selháváním ledvin. Při selhávání ledvin lze použít jen některá diuretika. Diuretika se používají jako antihypertenziva první volby a to nejčastěji u starších osob nebo u osob trpících chronickým selhání srdce. Diuretika působí na organismus tak, že stimulují ledviny k vyšší produkci moči, mají tedy renální a extrarenální účinky, přičemž extrarenální účinky jsou považovány za antihypertenzní. Po vyloučení většího množství moče z těla je snížen objem krve v těle. Menší objem krve v krevním oběhu pomáhá snižovat krevní tlak. Důležitým pozitivem diuretik je schopnost zamezit snižování míry sodíku v těle po užití jiných antihypertenziv. Z tohoto důvodu bývají nasazována jako podpůrná léčba nežádoucích účinků ostatních antihypertenziv. Diuretika snižují morbiditu, mortalitu i orgánové komplikace při hypertenzi. Na druhou stranu ale mají také negativní vliv
VI
Látky či léky rozšiřující cévy (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
VII VIII
Opačně působící lék (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz) Produkt metabolismu zvyšující krevní tlak (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
14
na metabolismus glukózy i lipidů. Jejich nežádoucími účinky jsou hypokalémieIX, hyperglykémieX, hyperkalcemieXI, hyperurikémieXII, poruchy potence a přechodně i cholesterolemieXIII. Skupina diuretika se dále rozděluje do tří podskupin a to na thiazidová diuretika, kličková diuretika a diuretika šetřící draslík. Thiazidová diuretika Thiazidová diuretika jsou vhodná pro léčbu esenciální hypertenze. Zabraňují reabsorpci, neboli zpětnému vstřebávání, NaCl chloridu sodného a naopak zvyšují reabsorpci Ca2+ vápenatého kationtu. Do thiazidových diuretik patří hydrochlorothiazid, chlorthalidon, indapamid a metipamid. Hydrochlorothiazid má obvyklou působnost maximálně 12 hodin. Chlorthalidon působí až 24 hodin (Martínková a kol.,2007), ale naopak hydrochlorothiazid se pomaleji vstřebává. Indapamid a metipamid patří mezi novější diuretika. Mají slabší diuretické účinky, tedy méně podporují vylučování moči, a naopak mají silnější dilatační a extrarenální účinky, působí tedy na rozšiřování cév. Mohou být doporučeny i jedincům, kteří trpí diabetem či hyperlipoproteinémiíXIV. Kličková diuretika Kličková diuretika působí v Henleově kličce, což je část ledviny. Jejich renálním účinkem je podpora vylučování Na+ sodného kationtu, Mg2+ manganatého kationtu a Ca2+, a jejich extrarenálním účinkem je rozšiřování cév. Pro léčbu hypertenze se využívá furosemid. Toto diuretikum může být podáváno i pacientům, kterým selhávají ledviny a srdce. Na rozdíl od jiných diuretik má furosemid krátkodobý účinek, který trvá 3 – 6 hodin po injekčním podání a 6 – 8 hodin po perorálním podání (Martínková a kol.,2007). Kličková diuretika se dají kombinovat i s jinými diuretiky.
IX X
Srdeční arytmie (Lincová, 2002) Zvýšené množství cukru v krvi (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
XI
Kalcemie = normální hladina vápníku v krvi, hyper = nadbytečný (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
XII
Zvýšená hladina kyselina močové v krvi (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
XIII
Hladina koncentrace cholesterolu v krvi (http://lekarske.slovniky.cz)
XIV
HLP, vyšší hladiny cholesterolu i triglyceridů (http://www.ordinace.cz)
15
Diuretika šetřící draslík Diuretika šetřící draslík snižují opětovné vstřebávání Na+. Mezi tato diuretika patří spironolakton a amilorid. Samostatně se téměř nepodávají, ale je možné je kombinovat s thiazidovými i kličkovými diuretiky, přičemž nejčastější kombinace je s thiazidovými diuretiky.
3.1.2
Sympatolytika Sympatolytika neboli látky ovlivňující sympatikus, snižují krevní tlak buď přímým
vlivem na centrální nervovou soustavu nebo vlivem na periferii. Sympatolytika, která působí centrálně jsou agonisté α2-receptorů, sympatolytika působící periferně jsou antagonisté α1receptorů a antagonisté β1-receptorů. Nežádoucími účinky sympatolytik nejčastěji bývají srdeční selhání, hypotenzeXV, astma, pocit sucha v ústech a pocit únavy. Obecně lze říci, že sympatolytika nejsou antihypertenziva první volby a měly by být užívány v kombinaci s diuretiky. Výjimkou jsou antagonisté β-receptorů neboť ty se dají použít jako antihypertenzivum první volby. Agonisté α2-receptorů Agonisté α2-receptorů působí na snížení krevního tlaku tím, že omezují uvolňování noradrenalinu a snižují sympatickou nervovou aktivitu. Většinou jsou podávány v kombinaci s jinými antihypertenzivy. Mezi agonisty α2-receptorů patří klonidin a α-metyldopa. α-metyldopa je nazýván jako falešný prekurzorXVI, který je látkově přeměněn na αmetylnoradrenalin, kterému se jinak říká falešný mediátor a na rozdíl od noradrenalinu má nižší účinek na sympatickou aktivitu. α-metyldopa, se samostatně používá při krátkodobé terapii. Při dlouhodobé terapii je vhodná kombinace s diuretiky. Lze ji podávat i těhotným ženám, a hypertonikům. Klonidin se původně přidával do přípravků používaných během i po holení. Později bylo objeveno, že má také antihypertenzní účinek při mírné a střední hypertenzi a hypertenzi při níž samotná diuretika nejsou dostatečně účinná. Do agonistů α2receptorů patří také agonisté imidazolinových receptorů v centrální nervové soustavě, kteří mají méně nežádoucích účinků. Jejich zástupci jsou rilmenidin a moxonidin.
XV
Snížení krevního tlaku, krevní podtlak (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
XVI
Výchozí látka, částice, z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
16
Antagonisté α1-receptorů Antagonisté α1-receptorů jsou účinnými antihypertenzivy, která působí periferně. Snižují periferní odpor a zvyšují průtok krve. Neměla by být předepisována jedincům se srdečním selháním a s hypotenzí. Používají se kombinovaně s diuretiky a antagonisté β1receptorů při těžších formách hypertenze. K antagonistům α1-receptorů se řadí prazosin, doxazosin, terazosin a urapidil. Prazosin je podáván při mírné a střední hypertenzi samostatně a kombinovaně při vážnější hypertenzi. Doxazosin by se neměl užívat dlouhodobě, přispívá totiž k srdečnímu selhání. Antagonisté β1-receptorů Antagonisté β1-receptorů, neboli β-blokátory, byly objeveny Jamesem Blackem v 60. letech minulého století (Iversen, 2006). Působí tak, že blokují účinky adrenalinu a noradrenalinu na srdce a to následně nereaguje zvýšením tepové frekvence. Snížením nadměrné β-aktivity sympatiku nedochází ke zvýšení krevního tlaku. Antagonisté β1receptorů jsou lékem první volby při léčbě mírné a střední hypertenze nebo se kombinují s thiazidovými diuretiky a vazodilatancia. Jsou doporučovány těhotným ženám, mladším osobám s různými srdečními problémy i starším osobám se srdeční nedostatečností. Do této skupiny sympatolytik patří například atenolol, bisoprolol, celiprolol, betaxolol, metoprolol, pindolol, jejichž účinky jsou centrální, a karvedilol a labetalol s periferními účinky.
3.1.3
Přímo působící vazodilatancia Přímo působící vazodilatancia, nazývaná také jako přímá vazodilatancia, nejsou léky
první volby při léčbě hypertenze, podávají se tedy v kombinaci s jinými antihypertenzivy, především β-blokátory. Přímá vazodilatancia přímo snižují periferní odolnost cév, to znamená, že se cévy rozšíří a krevní tlak není zvyšován. Dihydralazin se doporučuje pro jedince s mírnou či střední hypertenzí. Je kombinován s diuretiky a β-blokátory. Minoxidil je podáván jedincům s těžší formou hypertenze a selháním ledvin. Samostatnou podskupinu tvoří antagonisté vápníkových kanálů, kteří mohou být použiti jako antihypertenziva první volby. Nežádoucími účinky přímých vazodilatancií jsou hyperkalemie, hypotenze, alergie. Tato antihypertenziva by neměla být podávána těhotným ženám.
17
Antagonisté vápníkových kanálů Antagonisté vápníkových kanálů, neboli blokátory vápníkových kanálů, omezují stahování hladkého svalu a tím přispívají k nižší periferní cévní odolnosti. Jejich velkou výhodou je, že na rozdíl od ostatních vazodilatancií nemají schopnost zadržovat sodík a vodu v těle. Jsou používány i u starších nemocným osob a u jedinců s diabetem. Tato léčiva jsou starší antihypertenziva a nyní proto o něco levnější. Jak uvádí Iversen (2006, str.49): „Přípravky s blokátory vápníkových kanálů se zařadily mezi deset nejprodávanějších druhů léků na předpis – v roce 1999 se za ně na celém světě utratilo bezmála 10 miliard dolarů“. Používají se při léčbě mírné a střední hypertenze. Mohou být kombinována s β-blokátory či inhibitory ACE. Do antagonistů vápníkových kanálů patří například nifedipin, verapamil, amplodipin, isradipin a diltiazem.
3.1.4
Nepřímo působící vazodilatancia Nepřímo působící vazodilatancia jsou označována také jako látky, které ovlivňují
reninXVII-angiotenzinový systém. Tato vazodilatancia působí na hormon angiotenzin, který má vliv na stahování svalů v oblasti kolem cév a také na zadržování vody v těle. Angiotenzin se stává aktivní, pokud ho zaktivuje enzym konvertujícíXVIII angiotenzin, neboli ACE, z neaktivního reninu na aktivní angiotenzin. Nežádoucími účinky jsou hyperkalémie, hypotenze, suchý kašel a alergie. Neměla by být podávána těhotným ženám. Nepřímo působící vazodilatancia se dělí do dvou skupin a to na ACE-inhibitory a na blokátory angiotenzinových receptorů typu I, neboli AT1-blokátory. ACE-inhibitory ACE-inhibitory
bývají
v některých
literaturách
označovány
jako
ACEI.
ACE-inhibitory jsou blokátory enzymu konvertujícího angiotenzin, který způsobuje zužování cév. Při aplikaci ACE-inhibitorů nezpůsobuje angiotenzin I zužování cév a následné zvyšování krevného tlaku. Objev ACE-inhibitorů byl uskutečněn v 60. létech minulého století brazilským vědcem, který se jmenoval Sergia Ferreiry (Iversen, 2006). ACE-inbihitory se v minulém století velmi rozšířily, neboť jsou vysoce účinné a také bezpečné. Mohou být předepisovány jedincům se srdečním selháním, ledvinným selháním, diabetem či jedincům po
XVII XVIII
Enzym produkovaný ledvinami, působící na zvýšení krevního tlaku (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz) Konvertovat = změnit, obrátit, přestoupit (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz)
18
akutním infarktu. Používají se u jakékoliv formy či stadia hypertenze a jsou aplikovány jako antihypertenziva první volby. Mohou být i kombinovány a to nejčastěji s thiazidovými diuretiky. Jak uvádí Iversen (2006, str.50): „Koncem minulého století bylo na trhu nejméně deset léků této kategorie a v roce 1999 jejich prodej vynesl 7,4 miliardy dolarů“. Do ACEinhibitorů patří například enalapril, ramipril a lisinopril. Blokátory angiotenzinových receptorů typu I Blokátory angiotenzinových receptorů typu I, neboli AT1-blokátory či sartany, jsou podávány jedincům, kteří vykazují nesnášenlivost ACE-inhibitorů. AT1-blokátory
jsou
poměrně novými antihypertenzivy a působí nejen na angiotenzin I jako ACE-inhibitory, ale i na angiotenzin II. Znemožňují tedy účinek i angiotenzinu II, který má přímý vliv na aldosteron a noradrenalin a tím nedochází ke zvyšování periferní odolnosti cév. AT1-blokátory mají méně nežádoucích účinků než ACE-inhibitory, ale jsou o něco dražší. Do skupiny AT1blokátory patří telmisartan, losartan a valsartan.
3.2
Aplikace antihypertenziv Ve většině případech je hypertenze léčena kombinovaně několika antihypertenzivy.
Jsou však i antihypertenziva, která se používají také samostatně a to jako antihypertenziva první volby. Jsou to léčiva, u nichž bylo klinicky prokázáno, že dokáží snížit mortalitu u hypertoniků. Takovými antihypertenzivy jsou diuretika, antagonisté β-receptorů, antagonisté kalciových kanálů a ACE-inhibitory.
3.2.1
Dělení antihypertenziv Dle vlivu na metabolismus je možné rozdělit antihypertenziva do tří skupin a to na
metabolicky pozitivní, metabolicky neutrální a metabolicky negativní. Metabolicky pozitivní Metabolicky pozitivními antihypertenzivy jsou ACE-inhibitory a AT1-blokátory. Metabolicky neutrální Do metabolicky neutrálních antihypertenziv se řadí pouze blokátory kalciových kanálů.
19
Metabolicky negativní Metabolicky negativní antihypertenziva jsou thiazidová diuretika a antagonisté βreceptorů.
3.2.2
Shrnutí Dnešními nejvíce používanými léčivy jsou ta, která mají pozitivní vliv na
metabolismus, jsou to tedy ACE-inhibitory a AT1-blokátory, které jsou občasně i nejnovějšími antihypertenzivy. Při nekomplikované hypertenzi jsou doporučována ACE-inhibitory nebo AT1blokátory v kombinaci s nízkou dávkou thiazidových diuretik. U hypertenze, která je provázena vyšším kardiovaskulárním rizikem, se obvykle podávají ACE-inhibitory či AT1-blokátory a to kombinovaně s blokátory kalciových kanálů. U jedinců s hypertenzí po infarktu myokardu anebo u jedinců s hypertenzí a srdečním selháním
jsou
nutná
antihypertenziva ACE-inhibitory
či AT1-blokátory
podávaná
kombinovaně s antagonisty β-receptorů. Pokud jedinec navíc trpí nadměrným zadržováním vody v těle, je možné kombinovat navíc ještě s thiazidovými diuretiky nebo blokátory kalciových kanálů.
20
4
Společnost pro hypertenzi Problémem hypertenze se už několik let zabývá mnoho odborníků. Jejich snahou je
přiblížit veřejnosti, o jak závažný problém se jedná, jak žít s hypertenzí, čeho se vyvarovat, co si naopak osvojit a spousty jiných informací. Tito odborníci své názory a poznatky zveřejňují pomocí internetových stránek, časopisů a knih. Na internetových stránkách jsou také diskusní fóra, kde lidé mají možnost přímo se zeptat některého z odborníků na problémy týkající se hypertenze. Dle mého názoru je v dnešní době nejvýznamnější způsob komunikace s veřejností právě internet. Vlastní internetové stránky má Česká společnost pro hypertenzi, Evropská společnost pro hypertenzi, Mezinárodní společnost pro hypertenzi a Světová liga pro hypertenzi. Na českém webu jsou k dispozici také internetové stránky společnosti HYPERTENZE.EU, s.r.o., jejímž cílem je rovněž podrobněji informovat veřejnost o hypertenzi. České společnosti pro hypertenzi a společnosti HYPERTENZE.EU,s.r.o. jsem věnovala další dvě podkapitoly.
4.1
Česká společnost pro hypertenzi Česká společnost pro hypertenzi je odborně-vědecká organizace, která vznikla jako
dobrovolná organizace vystupující pod statusem právnická osoba. Jak uvádí tato společnost na svých internetových stránkách v sekci Organizační struktura, článek Obecná ustanovení: „Sdružuje osoby, které se podílejí na prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu arteriální hypertenze a jejích komplikací“. Cílem společnosti je zvýšit odbornou informovanost zdravotních pracovníků, členů nejen této společnosti, ale i členů lékařských společností a také veřejnosti. Jak uvádí tato společnost na svých internetových stránkách v sekci Organizační struktura, článek Poslání a cíle: „ČSH podporuje vědeckovýzkumnou činnost, napomáhá vytváření podmínek pro seznamování odborné i laické veřejnosti s jejími výsledky a zasazuje se o jejich uplatnění v praxi“. Společnost se skládá z řádných a čestných členů. Řádnými členy jsou zejména odborníci na hypertenzi, ale i osoby, které se chtějí aktivně zúčastňovat aktivit společnosti. Čestným členem se stává osoba, která významně přispěla k rozvoji výzkumu hypertenze.
21
Členové společnosti v rámci výzkumné práce spolupracují s jinými českými, evropskými i světovými odbornými institucemi zabývající se hypertenzí. Na internetových stránkách společnosti je odkaz na Evropskou společnost pro hypertenzi. Mezi další aktivity společnosti patří vydávání bulletinu, neboli časopisu Hypertenze, který je dostupný v elektronické verzi na internetových stránkách společnosti. Výsledky výzkumu a nejnovější doporučení pro léčbu hypertenze zveřejňuje společnost taktéž na svých internetových stránkách. Nejméně jednou ročně pořádá společnost konferenci s vědeckým zaměřením, mezinárodní symposia a kongresy. Společnost také každoročně uděluje cenu za nejlepší publikaci, která se týká arteriální hypertenze. Podrobné informace jsou k nalezení na internetových stránkách společnosti. Cena může být udělena uchazeči, jemuž není nad 40 let, není členem České společnosti pro hypertenzi a v minulosti ještě tuto cenu nevyhrál. Sponzorem celé akce je firma Servier. První tři nejlepší uchazeči jsou jmenováni na podzimních konferencích, které se konají pravidelně každým rokem. Cena pro prvního nejlepšího uchazeče je 50 000 Kč, pro druhého nejlepšího uchazeče je určeno 30 000 Kč a pro třetího nejlepšího uchazeče je vyhrazeno 10 000 Kč. Pro letošní rok byla soutěž o cenu vyhlášena od 1.4.2008 do 31.3.2009.
4.2
HYPERTENZE.EU, s.r.o. Společnost vznikla v roce 2007. Důvodem jejího založení bylo, jak už jsem zmínila,
zvýšení informovanosti veřejnosti. Na rozdíl od České společnosti pro hypertenzi je tato společnost zaměřena především na laickou veřejnost. Přímo na internetových stránkách této společnosti je možné se dočíst, že důvodem jejich vzniku byla zejména reakce na rostoucí počet pacientů s diagnostikovanou hypertenzí. Odborníci, kteří se podílejí na tvorbě a provozu internetových stránek společnosti, si jsou vědomi faktu, že veřejné zdravotnictví se problémem vysokého krevního tlaku zabývá nedostatečně. Z tohoto důvodu je v zájmu samotných pacientů lépe se informovat o hypertenzi a jejím potlačení. Odborníci, kteří patří do této společnosti, jsou představitelé jak národních, tak i mezinárodních institucí, jejichž oborem je výzkum a léčba hypertenze. Pro veřejnost nabízejí informace o hypertenzi, jak ji léčit, jak s hypertenzí prožít dlouhý a kvalitní život. Dalšími informacemi, které lze na internetových stránkách najít, jsou informace o vyzkoušených a vhodných měřících přístrojích na krevní tlak, které lze také přes elektronický obchod rovnou zakoupit.
22
Odborníci dále vydali knihu o hypertenzi, kde shrnují nejnovější poznatky o léčbě, obecné informace a návrhy na dlouhý a kvalitní život. Kniha je samozřejmě psaná tak, aby obsah byl srozumitelný nejširší veřejnosti. K zakoupení je kniha o hypertenzi s názvem Vysoký krevní tlak – nic se neděje? pouze na internetových stránkách společnosti. Odborníci rovněž na internetových stránkách nabízejí lidem s diagnostikovanou hypertenzí možnost stát se členem klubu ALPHA, což je zkratka názvu Aliance proti hypertenzi a ateroskleróze. Členství v klubu nabízí lidem sdílení svých problémů s jinými lidmi, kteří prožívají to samé.
23
5
Sledované regiony Trendy ve spotřebě antihypertenziv jsem srovnávala s údaji ze třech regionů. Spotřebu
v rozmezí let 2002 až 2007 jsem sledovala v oblasti okresu Nymburk. Pro porovnání jsem získala data z regionů okres Kolín a okres Mělník, a to za období 2004 až 2007. Všechny tyto okresy se nacházejí ve Středočeském kraji. Okres Nymburk a okres Kolín spolu sousedí. K jednotlivým okresům jsem vyhledala obecné údaje o jejich rozloze, obyvatelstvu a další informace.
5.1
Okres Nymburk Okres Nymburk sousedí s okresem Kolín ve Středočeském kraji, jak už jsem zmínila.
Hlavním městem tohoto okresu je město Nymburk, kde žije okolo 15 000 obyvatel dle internetových stránek města Nymburk v článku Historie a současnost Nymburka. V celém okrese bylo dle údajů Českého statistického úřadu ke dni 31.12.2007 hlášeno 88 856 obyvatel, z toho 48,81 % jsou muži a 51,19 % jsou ženy. Dle veřejné databáze Českého statistického úřadu, rozloha celého okresu činí 850,07 km2, v okrese Nymburk se nachází 87 obcí, přičemž 7 z tohoto počtu tvoří města. Hustota zalidnění pak odpovídá zhruba 105 obyvatelům na 1 km2
(poznámka autora). Dle údajů Českého statistického úřadu v roce 2007 byla
nezaměstnanost v tomto okrese od 6,01 % do 8 % (viz Obr.1), což byla nejvyšší nezaměstnanost ze všech okresů Středočeského kraje. V roce 2002 byl stav obyvatel k 31.12. celkem 83 454. V roce 2004 ke dni 31.12. bylo v okrese již 84 891 obyvatel. Počet obyvatel se tedy od roku 2002 do roku 2007 zvýšil o 5 402 lidí a od roku 2004 do roku 2007 se počet obyvatel zvýšil o 3 965 (viz Graf č.1, Graf č.2). Naopak během těchto let došlo k poklesu úmrtnosti. V roce 2002 zemřelo v okresu Nymburk 1 024 lidí a v roce 2004 zemřelo 1 011 lidí. V roce 2006 byla úmrtnost 914 lidí a v roce 2007 byla úmrtnost o trochu vyšší než v předchozím roce, činila 948 zemřelých (viz Graf č.3). V období let 2002 až 2007 zemřelo nejvíce lidí ve věku 65 let a výše. Od roku 2002 do roku 2006 bylo nejčastější příčinou smrti cévní onemocnění mozku a v roce 2007 ostatní formy ischemické choroby srdeční (viz Graf č.4). V tomto odstavci jsou použity statistické údaje Českého statistického úřadu.
24
5.2
Okres Kolín Okres Kolín je jedním ze sousedních okresů Nymburka. Dle údajů Českého
statistického úřadu bylo v celém okrese hlášeno 93 042 obyvatel a to ke dni 31.12.2007, z tohoto počtu je 49,34 % mužů a 50,66 % žen. Hlavním městem okresu je Kolín. Žije zde, dle sčítání obyvatel z roku 2006, okolo 30 000 obyvatel. Dle veřejné databáze Českého statistického úřadu se okres rozléhá na 743,57 km² a skládá se z 89 obcí, z tohoto počtu je 6 měst. V roce 2007 byla nezaměstnanost v okrese Kolín v rozmezí 4,01 % - 6 % (viz Obr.1). Hustota zalidnění je přibližně 126 obyvatelů na 1 km² (poznámka autora). V tomto odstavci jsou použity údaje Českého statistického úřadu. Ke dni 31.12. roku 2004 bylo zjištěno 89 362 obyvatel, což je o 3 680 lidí méně než v roce 2007, počet obyvatel v okrese se tedy neustále zvyšuje (viz Graf č.2, Graf č.5). Oproti okresu Nymburk, je v okrese Kolín od roku 2004 zvyšující se počet zemřelých, v roce 2004 zemřelo 976 lidí, v roce 2007 již 1 020 lidí (viz Graf č.3). Největší počet zemřelých v tomto období jsou lidé ve věku 65 let a více. V letech 2004 a 2005 bylo nejčastější příčinou smrti cévní onemocnění mozku, v dalších letech až do roku 2007 to byly ostatní formy ischemické choroby srdeční (viz Graf č.6). Zvyšující se trend úmrtnosti v tomto okrese mohl být způsobem tím, že okres je průmyslovou oblastí, kde je vysoká koncentrace výrobních podniků, v posledních letech byl zaznamenán nárůst zejména v automobilovém odvětví průmyslu. Vede zde hlavní silniční spoj Jižní Čechy-Vysočina-Střední Čechy, což přináší i hustou, téměř nepřetržitou kamionovou dopravu. To vše způsobuje vyšší hlukovou, emisní i stresovou zátěž místních obyvatel.
5.3
Okres Mělník Posledním okresem ze Středočeského kraje, který budu srovnávat, je okres Mělník,
jenž nesousedí ani s okresem Nymburk ani s okresem Kolín. Dle údajů Českého statistického úřadu ke dni 31.12.2007 bylo nahlášeno v celém okrese 97 696 obyvatel, přičemž 48,94 % tvoří muži a 51,06 % ženy. Město Mělník, ve kterém žije okolo 19 000 obyvatel dle internetových zdrojů města Mělník v článku Základní informace o městě a okolí, je hlavním městem okresu. Dle veřejné databáze Českého statistického úřadu rozloha okresu činí 701,08 km² a v okrese se nalézá 69 obcí, z čehož 7 obcí jsou města. Hustota zalidnění je zhruba 140 lidí na 1 km² (poznámka autora), což je ze sledovaných okresů nejvyšší hustota zalidnění na 1 km². V roce 2007 byla nezaměstnanost ve stejném rozmezí jako u okresu Kolín, tedy 4,01 % 6 % (viz Obr.1).
25
V tomto odstavci jsou použity údaje Českého statistického úřadu. V roce 2004 ke dni 31.12. bylo v okrese 95 404 obyvatel. Počet obyvatel se tedy do konce roku 2007 zvýšil o 2 292 lidí (viz Graf č.7). Stejně jako tomu bylo i u předchozích dvou okresů, tak i v okrese Mělník, obyvatel během let přibývá (viz Graf č.2). Úmrtnost v okrese Mělník má klesající tendenci jako tomu je i u okresu Nymburk, v roce 2004 zemřelo v okrese Mělník 1 064 lidí a v roce 2007 zemřelo 975 lidí (viz Graf č.3). Opět i u tohoto okresu je nejvyšší úmrtnost u lidí ve věku 65 let a více. V letech 2004 až 2007 bylo nejčastější příčinou smrti cévní onemocnění mozku, i když v posledním roce byla tato příčina nejpočetnějších úmrtí na poklesu a téměř se vyrovnala počtu úmrtí na ostatní formy ischemické choroby srdeční (viz Graf č.8).
5.4
Shrnutí Z porovnání jednotlivých regionů mezi sebou mohu říci, že počet obyvatel má rostoucí
trend, který je pozvolný, avšak bez jakýchkoliv kolísání. U počtu úmrtí je vývoj složitější. V okrese Nymburk byl trend počtu úmrtí klesající od roku 2004 do roku 2006. Od roku 2006 do roku 2007 byl trend naopak rostoucí. Počet zemřelých v roce 2007 však nepřekročil počet zemřelých v letech 2004 a 2005. Celkový trend počtu zemřelých v tomto okrese je tedy spíše klesající. V okrese Kolín byl od roku 2004 do roku 2005 rostoucí trend, od roku 2005 do roku 2006 klesající trend a od roku 2006 do roku 2007 opět rostoucí trend. Zajímavé je, že v roce 2007 zemřelo v okrese více lidí než v roce 2004. Dalo by se tedy konstatovat, že celkový vývoj úmrtnosti obyvatel je kolísavý. Tento vývoj může být způsoben vlivy, které jsem již zmínila na konci kapitoly 5.2 Okres Kolín. Počet úmrtí v okrese Mělník má klesající trend. Od roku 2004 do roku 2005 byl prudký pokles v počtu zemřelých obyvatel. Od roku 2005 do roku 2007 následoval pozvolný pokles v počtu úmrtí. Nejčastější příčiny úmrtí v těchto okresech jsou téměř stejné. Patří mezi ně 3 onemocnění. Jsou to cévní onemocnění mozku, ostatní formy ischemické choroby srdeční a infarkt myokardu. Jak v okrese Nymburk, tak v okrese Kolín je nejprve nejčastější příčinou smrti cévní onemocnění mozku a od určitého roku jsou nejčastější příčinou úmrtí ostatní formy ischemické choroby srdeční. Tento zlomový rok je u Nymburku rok 2007 a u Kolína rok 2006. U okresu Mělník je stále převládající příčinou úmrtí cévní onemocnění mozku, i když v roce 2007 byl počet zemřelých na ostatní formy ischemické choroby srdeční téměř
26
stejný jako počet zemřelých na cévní onemocnění mozku. Infarkt myokardu jako poslední nejčastější příčina úmrtí je u všech okresů až na třetím místě v počtu výskytu.
Mohu
konstatovat, že ve sledovaných letech 2004 až 2007 stále více přibývá počet zemřelých na ostatní formy ischemické choroby srdeční.
27
6
ATC klasifikace léčiv Klasifikace léčiv dle ATC kódu je anatomicko-terapeuticko-chemický systém
klasifikace, který začal být používán od roku 1982 na doporučení WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology se sídlem v Oslu v Norsku (Vlček, Daleká a kol., 2005). ATC klasifikace léčiv se stala globálně uznávaným systémem třídění léčiv. Pouze v Austrálii byl tento systém klasifikace léčiv uznán až v roce 2004. ATC kódy klasifikace léčiv jsou ukládány do databází pojišťoven i lékárenských informačních systémů. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR dle ATC kódu řadí léky do číselníků. ATC kód je složený ze sedmi znaků a to jak písmen, tak číslic. Tyto znaky kódu léčiv jsou přidělovány dle pěti úrovní klasifikace: 1. úroveň První úroveň ATC klasifikace obsahuje čtrnáct hlavních skupin dle anatomických soustav (viz Tab. č.1), které mají být daným lékem léčeny. Každá skupina je označena jedním písmenem. Například: C – Kardiovaskulární systém. 2. úroveň Druhá úroveň klasifikace má kód složený ze dvou číslic, které zastupují hlavní terapeutickou skupinu. Například: C02 – Antihypertenziva. 3. úroveň Třetí úroveň je značena opět jedním písmenem. Tato úroveň označuje terapeutickofarmakologickou podskupinu. Například: C02A – Antiadrenergní látky, centrálně působící. 4. úroveň Čtvrtá úroveň klasifikace je značena též jedním písmenem, které vyjadřuje danou chemicko-terapeuticko-farmakologickou podskupinu. Například: C02AB – Methyldopa. 5. úroveň Poslední pátá úroveň je zastoupena dvěma číslicemi. Tyto číslice vyjadřují konkrétní účinnou látku nebo kombinaci účinných látek. (levotočivá).
28
Například: C02AB01 – Methyldopa
Shrnutí - ATC klasifikace na všech pěti úrovních: C
Kardiovaskulární systém
C02
Antihypertenziva
C02A
Antiadrenergní látky, centrálně působící
C02AB
Methyldopa
C02AB01
Methyldopa (levotočivá)
29
7
Trendy ve spotřebě léčiv ve zkoumaných regionech Výzkumem spotřeby léčiv se zabývá mimo jiné i Světová zdravotnická organizace,
neboli SZO, v anglickém jazyce World Health Organization – WHO. Jak uvádí Vlček, Daleká a kol. (2005, str. 20): „Spotřeba léčiv je dle SZO definována jako nástroj pro popisování distribuce léčiv, pro určování efektivnosti a strategie marketingu, pro předepisování a užití léků ve společnosti se speciálním zřetelem k medicínským, sociálním a ekonomickým vztahům. Spotřebu léčiv můžeme vyjádřit ve finančních jednotkách, v počtu balení, v hmotnostních jednotkách a pomocí definovaných denních dávek. Spotřebu ovlivňují jak farmakologické (potřeba dle zdravotního stavu populace), tak nefarmakologické (socioantropologické, behaviorální a ekonomické) faktory.“ Výzkum spotřeby léčiv se dá rozdělit na dva typy studií. První studií je přehled spotřeby léčiv a druhou studií je hodnocení spotřeby léčiv. Oba tyto typy studií mají různé přínosy pro výzkum spotřeby léčiv. Přehled spotřeby léčiv neboli DUR – drug utilisation review, kvantifikuje současnou spotřebu léčiv. Hodnocení spotřeby léčiv či DUE – drug utilisation evaluation, využívá informace na základě vztahu výskytu účinku léčiva a spotřeby (Vlček, Daleká a kol., 2005). Tyto informace jsou podkladem pro hodnocení rizik farmakoterapie. Data o spotřebě antihypertenziv jsem získala od Nymburské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Spotřeba antihypertenziv, tak jak ji pojišťovna sleduje, je vyjádřena v počtu balení, která byla lékaři předepsána, tedy počet předepsaných léků. Údaje ovšem neříkají nic o tom, zda tento počet balení jednotlivých léků byl také vyzvednut v lékárnách. Data tedy mají vypovídací hodnotu v počtu předepsaných léků, nikoliv v počtu skutečně vyzvednutých léků z lékáren. Data byla zapsána v programu Microsoft Excel, v několika seznamech. Získala jsem i tabulku s jednotlivými léky, které na trhu existovaly nebo stále existují. Některé léky totiž neměly prodlouženou platnost nad určitý rok a byly tedy z prodeje staženy, jiné naopak byly vyvinuty a do prodeje nově zařazeny.
30
7.1
Počet hypertoniků Počet hypertoniků velmi úzce souvisí se spotřebou antihypertenziv. Z databáze
Českého statistického úřadu jsem získala informace o počtech hypertoniků v celé České republice a ve Středočeském kraji. O počtu lidí s hypertenzí v celé České republice za období let 2002 - 2007 jsem zjistila následující: Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Průměr (bez roku 2006)
Počet hypertoniků v ČR 1 354 982 1 423 564 1 474 016 1 529 795 x 1 595 707 1 475 612,8
Počet lidí, kterým je diagnostikována hypertenze neustále roste, jak je z údajů patrné. V roce 2002 bylo v České republice 1 354 982 hypertoniků a v roce 2007 již 1 595 707, což je o 240 725 lidí více. V tabulce je také vidět, že v roce 2006 nebyly provedeny statistické záznamy o počtu lidí s hypertenzí. Vše je přehledně vidět v následujícím grafu:
počet hypertoniků
Počet hypertoniků v ČR 2002-2007 1800000 1474016 1529795 1600000 1354982 1423564 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 2002 2003 2004 2005 rok
31
1595707
2006
2007
Počet hypertoniků ve Středočeském kraji za období let 2004 – 2007 je patrný z následující tabulky: Rok 2004 2005 2006 2007 Průměr (bez roku 2006)
Počet hypertoniků ve Středočeském kraji 163 332 168 890 x 176 617 169 613
Ve Středočeském kraji jsem zjišťovala počet lidí s hypertenzí pro období 2004 až 2007, neboť za období těchto let porovnávám spotřebu antihypertenziv ve sledovaných regionech Nymburk, Kolín a Mělník. V roce 2006 opět nebyla vedena statistka počtu hypertoniků. I přesto je vidět, že počet lidí s diagnózou hypertenze neustále roste. V roce 2004 se jednalo o 163 332 lidí a v roce 2007 o 176 617 lidí, což je o 13 285 lidí více. Následující graf zobrazuje situaci ve Středočeském kraji: Počet hypertoniků ve Středočeském kraji 2004-2007
počet hypertoniků
200 000
163 332
168 890
2004
2005
176 617
150 000 100 000 50 000 0 2006
2007
rok
7.2
Spotřeba v okrese Nymburk (2002 – 2007) Prvním regionem, kterým jsem se zabývala, je okres Nymburk. Data o tomto okrese
jsem získala za období 2002 až 2007. Poskytnuté údaje jsem roztřídila do několika tabulek. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR rozděluje antihypertenziva do těchto terapeutickofarmakologických podskupin:
32
C02A C02B C02C C02D C02K C02L C02N
Antiadrenergní látky, centrálně působící Antiadrenergní látky, ganglioplegika Antiadrenergní látky, periferně působící Látky působící na hladké svalstvo arteriol Jiná antihypertenziva Antihypertenziva a diuretika v kombinaci Kombinace antihypertenziv z ATC skupiny C02
V okrese Nymburk byly za sledované období předepsány antihypertenziva pouze z těchto tří podskupin: C02A C02C C02L
Antiadrenergní látky, centrálně působící Antiadrenergní látky, periferně působící Antihypertenziva a diuretika v kombinaci
Pod těmito podskupinami je několik antihypertenziv, která byla předepsána, jejichž celé ATC kódy jsem uvedla v další tabulce. Tímto tříděním jsem získala celkovou spotřebu, tedy celkový počet předepsaných balení, a spotřebu v rámci ATC kódu, za sledované období: Rok
Antihypertenziva C02AB01 C02AC01 C02AC05 C02AC06 C02CA01 C02CA04 C02CA06 C02LA51 celkem
2002
2003
2004
2005
2006
2007
5425 4 1794 1894 570 355 14 343
4350 0 1958 2509 536 771 8 258
3913 0 1822 3457 626 1093 13 207
3249 0 1841 4925 750 1064 94 103
2631 0 2339 6373 548 711 130 6
2383 0 3074 8507 0 737 165 0
10399
10390
11131
12026
12738
14866
Z tabulky je vidět, že spotřeba, vyjádřená počtem předepsaných balení léků, je během sledovaného období stále rostoucí, pouze v období mezi roky 2002 a 2003 byla spotřeba klesající, ovšem rozdíl byl pouhých 9 balení. V roce 2002 byl celkový počet předepsaných antihypertenziv 10399 a v roce 2007 již 14866, což je o 4467 balení více. Toto potvrzuje i následující graf:
33
Nymburk 2002 - 2007 16000
14866
14000 12738
počet balení
12000 11131
10000
12026
10399 10390
8000
celkový počet balení
6000 4000 2000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok
Pro lepší názornost jsem přenesla údaje z tabulky s celými ATC kódy do následujícího grafu, kde je přehlednější zobrazení antihypertenziv, která dle jejich ATC kódu byla nejvíce předepisována ve sledovaném období:
9000 8000 7000 6000 5000 4000
2002 2003 2004 2005 2006 2007
02 LA 51 C
A0 6 02 C C
C
02 C
A0 4
A0 1 C
02 C
06 C C
02 A C
02 A
C
01 C 02 A C
02 A C
05
3000 2000 1000 0
B0 1
počet balení
Nymburk 2002 - 2007
ATC kód
Z tabulky s celými ATC kódy i z předchozího grafu je zřetelné, že nejvíce byly předepisovány léky s těmito ATC kódy:
C02AC06
C02AB01
34
C02AC05
Léky ATC kódu C02AB01 vedly v počtu předepsaných balení v letech 2002, 2003 a 2004. Od roku 2005 až 2007 byla nejpředepisovanějšími antihypertenzivy ta, která měla ATC kóde C02AC06. Naopak léky s ATC kódem C02AC01 byly předepisovány jen velmi zřídka. Všechna tato antihypertenziva patří do terapeuticko-farmakologické podskupiny Antiadrenergní látky, působící.
centrálně
Druhou
terapeuticko-farmakologickou
podskupinou,
jež
byla
předepisována, jsou Antiadrenergní látky, periferně působící, kam patří ATC kódy C02CA01, C02CA04 a C02CA06. Poslední a málo předepisovaná antihypertenziva jsou z podskupiny Antihypertenziva a diuretika v kombinaci, tedy ATC kód C02LA51. Antihypertenziva s ATC kódy C02CA01 a C02CA04 byly předepisovány v podobném množství, přičemž léky z ATC kódu C02CA04 byly aplikovány o něco více. Stejně tak ATC kódy C02CA06 a C02LA51 měly podobné množství předepsaných počtu balení, ovšem léky ATC kódu C02LA51 byly předepisovány o něco častěji. Další tabulka obsahuje všechny léky v rámci jejich ATC kódů, které byly ve sledovaném období předepisovány. Jednotlivé léky v tabulce jsou rozepsány nejen dle jejich ATC kódu, ale také dle velikosti jejich balení, například antihypertenzivum ZOXON 4 se vyskytuje v balení po 30 tabletách a v balení po 100 tabletách. V tabulce jsem barevně zvýraznila významnější hodnoty, co se týče počtu předepsaných léků:
Zeleně – hodnoty od 500 do 999 předepsaných balení
Modře – hodnoty od 1000 do 4999 předepsaných balení
Červeně – hodnoty nad 5000 předepsaných balení:
35
ATC kód C02AB01 C02AC01
C02AC05
C02AC06 C02CA01
C02CA04
C02CA06
C02LA51
Název
Rok
Balení 2002
2003
2004
2005
2006
2007
5425
4350
3913
3249
2631
2383
4
0
0
0
0
0
603
639
365
54
0
0
1046
1147
833
117
0
0
114 0
163 0
108 176
11 445
0 510
0 552
POR TBL FLM 30X0.3MG
0
0
261
918
852
1022
POR TBL FLM 30X0.4MG POR TBL FLM 30X0.2MG POR TBL FLM 30X0.3MG
0 0 0
0 0 0
79 0 0
296 0 0
775 82 108
1049 80 234
MOXOSTAD 0,4 MG MOXOGAMMA 0.3 MG
POR TBL FLM 30X0.4MG por tbl flm30x0.3mg
0 0
0 0
0 0
0 0
12 0
36 6
MOXOGAMMA 0.3 MG MOXOGAMMA 0.4 MG
POR TBL FLM 30X0.3 MG por tbl flm30x0.4mg
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
52 1
MOXOGAMMA 0.4 MG PHYSIOTENS 0.2
POR TBL FLM 30X0.4 MG tbl obd 28x0.2mg
0 21
0 7
0 0
0 0
0 0
42 0
PHYSIOTENS 0.3
tbl obd 28x0.3mg
10
2
0
0
0
0
DOPEGYT CATAPRESAN DEPOT PERLONGETTEN
TBL 50X250MG cps ret 60x0.25mg
CYNT 0.2
tbl obd 30x0.2mg
CYNT 0.3
tbl obd 30x0.3mg
CYNT 0.4 CYNT 0,2
tbl obd 30x0.4mg POR TBL FLM 30X0.2MG
CYNT 0,3 CYNT 0,4 MOXOSTAD 0,2 MG MOXOSTAD 0.3 MG
TENAXUM
POR TBL NOB 30X1MG
1894
2509
3457
4925
6373
8507
DEPRAZOLIN
POR TBL NOB 30X2MG
530
536
626
750
548
0
DEPRAZOLIN MITE
tbl 10x1mg
40
0
0
0
0
0
CARDURA 1MG CARDURA 2MG CARDURA 4MG
por tbl nob 30x1mg por tbl nob 30x2mg por tbl nob 30x4mg
4 3 16
4 1 18
0 0 13
0 0 11
0 0 2
0 0 0
CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG
POR TBL RET 30X4MG POR TBL RET 98X4MG
0 0
0 0
42 3
84 11
23 13
9 4
CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG
59 0
68 9
129 16
13 8
0 0
0 0
CARDURA XL 4 MG DOXA XL
por tbl ret 30x4mg por tbl ret 98x4mg POR TBL RET 100X4MG PA por tbl ret 30x4mg
0 0
0 0
0 0
0 23
0 123
13 9
DOXA XL KAMIREN 2
por tbl ret 100x4mg TBL 30X2MG
0 85
0 39
0 24
0 19
35 43
10 73
KAMIREN 4 WINDOXA XL
TBL 30X4MG POR TBL RET 30X4MG
49 0
37 0
44 0
26 0
41 0
198 7
WINDOXA XL ZOXON 2
POR TBL RET 100X4MG POR TBL NOB 30X2MG
0 85
0 307
0 394
0 314
2 48
17 53
ZOXON 4
POR TBL NOB 30X4MG
54
173
110
107
70
52
ZOXON 4
POR TBL NOB 100X4MG
0
115
318
448
311
292
EBRANTIL 30 RETARD EBRANTIL 60 RETARD EBRANTIL 30 RETARD
por cps pro 50x30mg por cps pro 50x60mg POR CPS PRO 50X30MG
4 10 0
0 8 0
6 7 0
47 47 0
83 47 0
50 13 60
EBRANTIL 60 RETARD
POR CPS PRO 50X60MG
0
0
0
0
0
42
CRYSTEPIN
POR TBL OBD 30
343
258
207
103
6
0
10399
10390
11131
12026
12738
14866
celkem
36
V této tabulce jsou u některých léčiv hodnoty 0, což může být způsobeno třemi příčinami. První příčinou je možnost, že se tyto léky v daný rok na trhu ještě nevyskytovaly. Druhou příčinou může být fakt, že těmto lékům v určitý rok skončila jejich platnost a nebyla jim prodlužena a proto byly z trhu staženy. Poslední příčinou může být neochota lékařů tento lék předepisovat a to z jiného důvodu než je platnost léku. Platnosti jednotlivých léků, které byly použity ve sledovaných regionech, jsem vypsala v tabulce (viz. Tab.č.2), kde červeně označené léky měly ukončenou platnost během sledovaného období 2002 – 2007, a modře zvýrazněné léky teprve byly uvedeny na trh během sledovaného období, tedy v letech 2002 až 2007. Tyto uvedené platnosti se vztahují na trh v celé České republice. Antihypertenziva s ukončenou platností během sledovaného období, tedy stará antihypertenziva, jsou: − − − − − − − − − − − − − −
CATAPRESAN DEPOT PERLONGETTEN cps ret 60x0.25mg CYNT 0,4 tbl obd 30x0.4mg CYNT 0,3 tbl obd 30x0.3mg CYNT 0,2 tbl obd 30x0.2mg PHYSIOTENS 0.3 tbl obd 28x0.3mg PHYSIOTENS 0.2 tbl obd 28x0.2mg DEPRAZOLIN MITE tbl 10x1mg CARDURA 1MG por tbl nob 30x1mg CARDURA 2MG por tbl nob 30x2mg CARDURA 4MG por tbl nob 30x4mg CARDURA XL 4 MG por tbl ret 30x4mg CARDURA XL 4 MG por tbl ret 98x4mg DOXA XL por tbl ret 30x4mg DOXA XL por tbl ret 100x4mg
Antihypertenziva, kterým začala platnost během sledovaného období, tedy nová antihypertenziva, jsou tato: − − − − − − − − − − − − −
CYNT 0,4 POR TBL FLM 30X0.4MG CYNT 0,3 POR TBL FLM 30X0.3MG CYNT 0,2 POR TBL FLM 30X0.2MG MOXOSTAD 0,2 MG POR TBL FLM 30X0.2MG MOXOSTAD 0,3 MG POR TBL FLM 30X0.3MG MOXOSTAD 0,4 MG POR TBL FLM 30X0.4MG MOXOGAMMA 0,3 MG por tbl flm30x0.3mg MOXOGAMMA 0,3 MG POR TBL FLM 30X0.3 MG MOXOGAMMA 0,4 MG por tbl flm30x0.4mg MOXOGAMMA 0,4 MG POR TBL FLM 30X0.4 MG CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 30X4MG CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 98X4MG CARDURA XL 4 MG por tbl ret 100x4mg
37
− − − − − −
CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 100X4MG PA WINDOXA XL POR TBL RET 30X4MG WINDOXA XL POR TBL RET 100X4MG ZOXON 4 POR TBL NOB 100X4MG EBRANTIL 30 RETARD POR CPS PRO 50X30MG EBRANTIL 60 RETARD POR CPS PRO 50X60MG
Z tabulky je patrný stále stoupající trend celkové spotřeby antihypertenziv. Rozdíl celkové spotřeby mezi roky 2002 a 2004 byl ve zvýšení o 732 balení a rozdíl mezi roky 2004 a 2007 v celkové spotřebě antihypertenziv byl opět ve zvýšení, nyní už o 3735 balení. Celková spotřeba během celého sledovaného období v tomto okrese tedy stoupla o 4467 balení. Mezi často předepisované léky proti hypertenzi patří DOPEGYT (C02AB01), TENAXUM (C02AC06), CYNT 0,3; CYNT 0,4; CYNT 0,2 (C02AC05) a DEPRAZOLIN (C02CA01). DOPEGYT byl nejpředepisovanějším antihypertenzivem v letech 2002 až 2004. V letech 2005 až 2007 byl nejvíce aplikovaný lék TENAXUM. CYNT 0,2; CYNT 0,3 a CYNT 0,4 s velikostí balení tbl. obd. 30x0.2mg – 0.4mg byl také často předepisován, patří mezi stará antihypertenziva, neboť jejich platnost skončila 31.03.2005 (viz. Tab.č.2). Naopak CYNT 0,2; CYNT 0,3 a CYNT 0,4 s velikostí balení POR TBL FLM 30X0.2MG – 0.4MG, která byl taktéž často předepisován, patří mezi nová antihypertenziva s platností od 01.04.2004 (viz. Tab.č.2). Údaje o spotřebě jsou zřetelné i z následujícího grafu:
počet balení
Nejpředepisovanější antihypertenziva (Nymburk 2002-2007) 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 POR TBL NOB 30X2MG
TBL 50X250MG
tbl obd 30x0.2mg
tbl obd 30x0.3mg
tbl obd 30x0.4mg
POR TBL FLM 30X0.2MG
POR TBL FLM 30X0.3MG
POR TBL FLM 30X0.4MG
POR TBL NOB 30X1MG
DOPEGYT
CYNT 0.2
CYNT 0.3
CYNT 0.4
CYNT 0,2
CYNT 0,3
CYNT 0,4
TENAXUM DEPRAZOLIN
antihypertenziva
38
7.3
Spotřeba v okrese Kolín (2004 – 2007) Dalším sledovaným regionem je okres Kolín. Z tohoto okresu jsem získala data za
období let 2004 až 2007. I v tomto regionu byly za sledované období předepisována antihypertenziva pouze z těchto terapeuticko-farmakologických podskupin: C02A C02C C02L
Antiadrenergní látky, centrálně působící Antiadrenergní látky, periferně působící Antihypertenziva a diuretika v kombinaci
Další tabulka obsahuje tyto podskupiny s již celými ATC kódy. Tím jsem opět získala celkovou spotřebu v tomto regionu, tedy celkový počet předepsaných balení, a spotřebu v rámci jednotlivých ATC kódů za sledované období: Rok
Antihypertenziva C02AB01 C02AC05 C02AC06 C02CA01 C02CA04 C02CA06 C02LA51 celkem
2004 1237 8733 5372 1787 3051 19 99
2005 843 8754 8232 1345 3171 103 27
2006 690 8807 10650 878 2792 887 0
2007 589 9581 12004 1 2579 1346 0
20298
22475
24704
26100
Z tabulky je patrné, že spotřeba vyjadřovaná počtem balení léků je rovnoměrně rostoucí, a to během celého sledovaného období. V roce 2004 byl celkový počet balení předepsaných léků proti hypertenzi 20 298 a v roce 2007 již 26 100 balení. Jedná se tedy o zvýšení spotřeby o 5 802 balení za celé sledované období. Vše je vidět lépe v následujícím grafu:
39
Kolín 2004 - 2007 30000 počet balení
25000 20000
24704
22475
26100
20298
15000
celkový počet balení
10000 5000 0 2004
2005
2006
2007
rok
Údaje s celými ATC kódy z tabulky jsem zobrazila v následujícím grafu, kde je možné vidět rozdíly ve spotřebě léků v rámci jednotlivých ATC skupin léčiv. Je možné tedy určit, která léčiva dle ATC kódu byla nejvíce předepisovány lékaři:
Kolín 2004 - 2007 14000 počet balení
12000 10000
2004
8000
2005 2006 2007
6000 4000 2000
1 02 L
A5
A0 6 02 C
C
C
C
02 C
A0 4
A0 1 C
02 C
06 C
02 A
C
C 02 A C
C
02 A
B0
05
1
0
ATC kód
Tabulka i graf vypovídají, že nejvíce předepisovaných antihypertenziv za sledované období v tomto regionu má ATC kódy tyto:
C02AC06
C02AC05 40
V letech 2004 a 2005 byly nejvíce předepisované antihypertenzní léky ATC kódu C02AC05. Avšak v letech 2006 a 2007 to už byl ATC kód C02AC06, který byl obsahoval nejvíce předepsaných balení léků. Třetí místo v žebříčku nejpředepisovanějších léčiv dle ATC kódu zaujal kód C02CA04, jenž ovšem v počtu balení neobsazuje ani polovinu prvních dvou nejpředepisovanějších ATC kódů. Léky ATC kódů C02AB01 a C02CA01 byly předepisovány v podobných počtech balení, ovšem zdaleka ne v tolika jako první dva nejpředepisovanější ATC kódy. Kód C02CA06 byl předepisován ještě méně a léky ATC kódu C02LA51 nebyly téměř vůbec předepisovány. Největší spotřeba antihypertenziv je tedy léků z terapeuticko-farmakologické podskupiny Antiadrenergní látky, centrálně působící, která je reprezentována ATC kódy C02AC06, C02AC05 a C02AB01. Další podskupina je tvořena ATC kódy C02CA04, C02CA04 a C02CA06, a nazývá se Antiadrenergní látky, periferně působící. Poslední a téměř nepoužívanou podskupinou je podskupina Antihypertenziva a diuretika v kombinaci, která je zde zastoupena jedním ATC kódem, a to C02LA51. Následující tabulka zahrnuje všechna antihypertenziva dle jejich ATC kódů, která byla ve sledovaném období pacientům předepsána. V tabulce jsou údaje děleny kromě názvu léku a ATC kódu také dle jednotlivých velikostí balení antihypertenziv. V tabulce jsem barevně zvýraznila hodnoty, které jsou významnější z hlediska počtu předepsaných léků:
Zeleně – hodnoty od 500 do 999 předepsaných balení
Modře – hodnoty od 1000 do 4999 předepsaných balení
Červeně – hodnoty nad 5000 předepsaných balení:
41
TBL 50X250MG tbl obd 30x0.2mg tbl obd 30x0.3mg tbl obd 30x0.4mg POR TBL FLM 30X0.2MG POR TBL FLM 30X0.3MG POR TBL FLM 30X0.4MG POR TBL FLM 30X0.2MG POR TBL FLM 30X0.3MG POR TBL FLM 30X0.4MG POR TBL FLM 30X0.2 MG POR TBL FLM 30X0.3 MG POR TBL FLM 30X0.4 MG POR TBL FLM 30X0,3MG
2004 1237 1141 4541 370 473 2084 124 0 0 0 0 0 0 0
Rok 2005 843 131 294 42 1346 5599 1342 0 0 0 0 0 0 0
C02AC06 TENAXUM
POR TBL NOB 30X1MG
5372
C02CA01 DEPRAZOLIN CARDURA 4MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG C02CA04 DOXA XL DOXA XL KAMIREN 2 KAMIREN 4 WINDOXA XL ZOXON 2 ZOXON 4 ZOXON 4 EBRANTIL 30 RETARD EBRANTIL 60 RETARD C02CA06 EBRANTIL 30 RETARD EBRANTIL 60 RETARD C02LA51 CRYSTEPIN celkem
POR TBL NOB 30X2MG por tbl nob 30x4mg POR TBL RET 30X4MG POR TBL RET 98X4MG por tbl ret 30x4mg por tbl ret 98x4mg por tbl ret 100x4mg POR TBL RET 100X4MG PA por tbl ret 30x4mg por tbl ret 100x4mg TBL 30X2MG TBL 30X4MG POR TBL RET 100X4MG POR TBL NOB 30X2MG POR TBL NOB 30X4MG POR TBL NOB 100X4MG por cps pro 50x30mg por cps pro 50x60mg POR CPS PRO 50X30MG POR CPS PRO 50X60MG POR TBL OBD 30
1787 22 27 17 237 6 0 0 0 0 6 33 0 525 1588 590 18 1 0 0 99 20298
ATC kód
Název
C02AB01 DOPEGYT CYNT 0.2 CYNT 0.3 CYNT 0.4 CYNT 0,2 CYNT 0,3 CYNT 0,4 C02AC05 MOXOSTAD 0,2 MG MOXOSTAD 0.3 MG MOXOSTAD 0,4 MG MOXOGAMMA 0.2 MG MOXOGAMMA 0.3 MG MOXOGAMMA 0.4 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,3 MG
Balení
2006 690 0 0 0 1328 4951 2126 116 218 54 3 7 4 0
2007 589 0 0 0 1286 4345 2844 266 640 194 0 2 2 2
8232
10650
12004
1345 4 143 45 64 0 0 0 0 0 6 26 0 819 978 1086 46 57 0 0 27 22475
878 2 81 38 0 0 0 0 3 6 22 247 0 796 629 968 594 293 0 0 0 24704
1 2 21 17 0 0 6 20 2 1 59 775 3 400 339 934 199 185 648 314 0 26100
V tabulce vykazují některé léky nulovou spotřebu, což opět může být způsobeno třemi příčinami, které jsem již v kapitole 7.2 jmenovala. Nejčastější příčinou nulových hodnot je skončená platnost léku během sledovaného období nebo teprve započatá platnost léku v rozmezí tohoto období. Platnosti jednotlivých léků, které byly použity ve sledovaných regionech, jsem vypsala v tabulce (viz. Tab.č.2).
42
Antihypertenziva s ukončenou platností během sledovaného období v tomto regionu, tedy stará antihypertenziva, jsou: − − − − − − − −
CYNT 0,4 tbl obd 30x0.4mg CYNT 0,3 tbl obd 30x0.3mg CYNT 0,2 tbl obd 30x0.2mg CARDURA 4MG por tbl nob 30x4mg CARDURA XL 4 MG por tbl ret 30x4mg CARDURA XL 4 MG por tbl ret 98x4mg DOXA XL por tbl ret 30x4mg DOXA XL por tbl ret 100x4mg
Antihypertenziva, kterým začala platnost během sledovaného období v tomto regionu, tedy nová antihypertenziva, jsou tato: − − − − − − − − − − − − − − − − −
CYNT 0,4 POR TBL FLM 30X0.4MG CYNT 0,3 POR TBL FLM 30X0.3MG CYNT 0,2 POR TBL FLM 30X0.2MG MOXOSTAD 0,2 MG POR TBL FLM 30X0.2MG MOXOSTAD 0.3 MG POR TBL FLM 30X0.3MG MOXOSTAD 0,4 MG POR TBL FLM 30X0.4MG MOXOGAMMA 0,3 MG POR TBL FLM 30X0.3 MG MOXOGAMMA 0,4 MG POR TBL FLM 30X0.4 MG MOXOGAMMA 0,2 MG POR TBL FLM 30X0.2 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,3 MG POR TBL FLM 30X0,3MG CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 30X4MG CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 98X4MG WINDOXA XL POR TBL RET 100X4MG CARDURA XL 4 MG por tbl ret 100x4mg CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 100X4MG PA EBRANTIL 30 RETARD POR CPS PRO 50X30MG EBRANTIL 60 RETARD POR CPS PRO 50X60MG
V tabulce je zřetelný neustále stoupající trend celkové spotřeby antihypertenziv, neboť celková spotřeba se zvýšila od roku 2004 do roku 2007 o 5 802 balení. Z tabulky je zřejmé, že nejpředepisovanějšími antihypertenzivy jsou TENAXUM (C02AC06), CYNT 0,3; CYNT 0,4; CYNT 0,2 (C02AC05), DEPRAZOLIN (C02CA01), DOPEGYT (C02AB01) a ZOXON 4; ZOXON 2 (C02CA04). Během celého sledovaného období byl nejpředepisovanější lék TENAXUM. Dalším často předepisovaným lékem byl CYNT 0,3, který patří mezi nová antihypertenziva, neboť na trhu se objevil od 01.04.2004 (viz. Tab.č.2). Stejná situace, tedy že platnost začala od 01.04.2004, je i u léků CYNT 0,4 a CYNT 0,2.
43
Následující
graf
zobrazuje
spotřebu
těchto
několika
nejpředepisovanějších
antihypertenziv:
p o č e t b a le n í
Nejpředepisovanější antihypertenziva Kolín (2004-2007) 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
2004 2005 2006 2007 POR TBL NOB 30X1MG
POR TBL FLM 30X0.2MG
POR TBL FLM 30X0.3MG
POR TBL FLM 30X0.4MG
POR TBL NOB 30X2MG
TBL POR TBL 50X250MG NOB 30X2MG
TENAXUM
CYNT 0,2
CYNT 0,3
CYNT 0,4 DEPRAZOLIN DOPEGYT
ZOXON 2
POR TBL NOB 30X4MG
POR TBL NOB 100X4MG
ZOXON 4
ZOXON 4
antihypertenziva
7.4
Spotřeba v okrese Mělník (2004 – 2007) Poslední region, ke kterému jsem získala data pro porovnání s ostatními regiony, je
okres Mělník. I tento okres, stejně jako okres Kolín, sleduji za období let 2004 až 2007. V tomto regionu se opět vyskytují předepsaná antihypertenziva pouze z těchto terapeutickofarmakologických podskupin: C02A C02C C02L
Antiadrenergní látky, centrálně působící Antiadrenergní látky, periferně působící Antihypertenziva a diuretika v kombinaci
Následující tabulka obsahuje celkový počet předepsaných balení v rámci celého ATC kódu. Tyto údaje vyjadřují celkovou spotřebu antihypertenziv za sledované období v tomto regionu:
44
Rok
Antihypertenziva C02AB01 C02AC05 C02AC06 C02CA01 C02CA04 C02CA06 C02LA51 celkem
2004
2005
2006
2007
802 2640 3159 1764 1228 0 467 10060
605 2440 5114 1787 1022 19 194 11181
564 2847 7265 1051 704 151 0 12582
567 3896 9676 3 673 323 0 15138
Z údajů v tabulce je patrné, že spotřeba, tedy počet předepsaných antihypertenzních léků se prudce zvyšuje během celého sledovaného období. V roce 2004 bylo předepsáno 10 060 balení léků a v roce 2007 již 15 138 balení, což je o víc jak polovinu více než tomu bylo na začátku sledovaného období, neboť se jedná o zvýšení o 5 078 balení. Vše je názorně vidět v následujícím grafu:
počet balení
Mělník 2004 - 2007 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
15138 12582 10060
2004
11181
2005
celkový počet balení
2006
2007
rok
Další graf se týká údajů z tabulky se spotřebou antihypertenziv dle celého ATC kódu. Graf lépe ukazuje skutečnost, že některé léky určitého ATC kódu jsou předepisovány víckrát než léky ostatních ATC kódů:
45
Mělník 2004 - 2007
počet balení
12000 10000
2004
8000
2005
6000
2006
4000
2007
2000
51 02 LA
02 C
C
A0
6
4 C
C
C
02 C
02 C
A0
A0
1
06 C
02 AC
05 02 AC C
C
02 AB
01
0
ATC kód
Z tabulky
grafu mohu jednoznačně určit, že během sledovaného období v tomto
regionu bylo nejvíce léků předepisováno s těmito ATC kódy:
C02AC06
C02AC05
Léky ATC kódu C02AC06 byly po celé sledované období předepisovány nejvíce, hlavně v letech 2005 až 2007 se jedná o dvojnásobné a vícenásobné hodnoty na rozdíl od ostatních léků jiných ATC kódů. Dalšími více aplikovanými léčivy jsou léky ATC kódu C02AC05, jejichž spotřeba je přinejmenším o polovinu vyšší než spotřeba ostatních ATC kódů, kromě již zmiňovaného ATC kódu C02AC06. Třetí nejvíce předepisované léky mají ATC kód C02CA01, především se jedná o období let 2004 až 2006. Léky ATC kódů C02AB01 a C02CA04 mají podobnou spotřebu, až na roky 2004 a 2005, kdy léky ATC kódu C02CA04 byly aplikovány častěji a to zhruba o polovinu více než léky ATC kódu C02AB01. Naopak léky ATC kódu C02CA06 a C02LA51 byly předepisovány jen ojediněle. V letech 2004 a 2005 byly předepisovány léky ATC kódu C02LA51 a léky ATC kódu C02CA06 vůbec či ve velmi minimálním množství a naopak v letech 2006 a 2007 byly zase předepisovány léky ATC kódu C02CA06 a léky ATC kódu C02LA51 vůbec. Nejvíce jsou tedy předepisována antihypertenziva z terapeuticko-farmakologické podskupiny Antiadrenergní látky, centrálně působící. Do této podskupiny patří ATC kódy C02AB01, C02AC05 a C02AC06. Další podskupinou je podskupina Antiadrenergní látky, 46
periferně působící, která obsahuje ATC kódy C02CA01, C02CA04 a C02CA06. ATC kód C02LA51 je jediným zástupcem podskupiny Antihypertenziva a diuretika v kombinaci, která na celkovou spotřebu nemá téměř žádný vliv. Následující tabulka obsahuje všechna antihypertenziva, jež byla v tomto regionu během sledovaného období předepsána. Léky jsou rozděleny dle jejich ATC kódů a dle velikosti jejich balení. V tabulce jsem barevně zvýraznila hodnoty, které zastupují největší počet předepsaných balení léků:
Zeleně – hodnoty od 500 do 999 předepsaných balení
Modře – hodnoty od 1000 do 4999 předepsaných balení
Červeně – hodnoty nad 5000 předepsaných balení:
47
ATC kód C02AB01
C02AC05
C02AC06 C02CA01
C02CA04
C02CA06
C02LA51 celkem
Název
Balení
2004
Rok 2005 2006
2007
DOPEGYT CYNT 0.2 CYNT 0.3 CYNT 0.4 CYNT 0,2 CYNT 0,3 CYNT 0,4 MOXOSTAD 0,2 MG MOXOSTAD 0.3 MG MOXOSTAD 0,4 MG MOXOGAMMA 0.3 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,2 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,3 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,4 MG PHYSIOTENS 0.2 TENAXUM
TBL 50X250MG tbl obd 30x0.2mg tbl obd 30x0.3mg tbl obd 30x0.4mg POR TBL FLM 30X0.2MG POR TBL FLM 30X0.3MG POR TBL FLM 30X0.4MG POR TBL FLM 30X0.2MG POR TBL FLM 30X0.3MG POR TBL FLM 30X0.4MG POR TBL FLM 30X0.3 MG POR TBL FLM 30X0,2MG POR TBL FLM 30X0,3MG POR TBL FLM 30X0,4MG tbl obd 28x0.2mg POR TBL NOB 30X1MG
802 655 943 207 455 317 55 0 0 0 0 0 0 0 8 3159
605 74 131 48 907 872 408 0 0 0 0 0 0 0 0 5114
564 0 0 0 1045 928 682 73 95 21 3 0 0 0 0 7265
567 0 0 0 1144 887 1355 182 241 66 2 5 10 4 0 9676
DEPRAZOLIN CARDURA 4MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG DOXA XL DOXA XL KAMIREN 2 KAMIREN 4 WINDOXA XL ZOXON 2 ZOXON 4 ZOXON 4 EBRANTIL 30 RETARD EBRANTIL 60 RETARD EBRANTIL 30 RETARD EBRANTIL 60 RETARD
POR TBL NOB 30X2MG por tbl nob 30x4mg POR TBL RET 30X4MG POR TBL RET 98X4MG por tbl ret 30x4mg por tbl ret 98x4mg por tbl ret 100x4mg POR TBL RET 100X4MG PA por tbl ret 30x4mg por tbl ret 100x4mg TBL 30X2MG TBL 30X4MG POR TBL RET 100X4MG POR TBL NOB 30X2MG POR TBL NOB 30X4MG POR TBL NOB 100X4MG por cps pro 50x30mg por cps pro 50x60mg POR CPS PRO 50X30MG POR CPS PRO 50X60MG
1764 6 13 87 130 419 0 0 0 0 0 9 0 64 315 185 0 0 0 0
1787 3 43 387 16 54 0 0 8 4 8 0 0 40 170 289 18 1 0 0
1051 6 50 341 0 0 0 0 0 11 5 56 0 28 50 157 141 10 0 0
3 0 17 109 0 0 6 189 0 0 3 103 8 26 55 157 180 4 101 38
CRYSTEPIN
POR TBL OBD 30
467 10060
194 11181
0 12582
0 15138
Některé hodnoty v tabulce jsou nulové. Důvodem mohou být opět tři možné příčiny, přičemž poslední jmenovaná příčina je nejpravděpodobnější, jak zmiňuji v kapitole 7.2. Nejpravděpodobnější příčinou je omezená platnost léku. To znamená, že některé léky mají platnost ukončenu během sledovaného období a některé léky naopak svou platnost během
48
tohoto období začínají. Platnosti jednotlivých léků, které byly použity ve sledovaných regionech, jsem vypsala v tabulce (viz. Tab.č.2). Antihypertenziva, která mají ukončenou platnost během sledovaného období v tomto regionu, tedy stará antihypertenziva, jsou: − − − − − − − − −
CARDURA 4MG por tbl nob 30x4mg CARDURA XL 4 MG por tbl ret 30x4mg CARDURA XL 4 MG por tbl ret 98x4mg CYNT 0,4 tbl obd 30x0.4mg CYNT 0,3 tbl obd 30x0.3mg CYNT 0,2 tbl obd 30x0.2mg DOXA XL por tbl ret 30x4mg DOXA XL por tbl ret 100x4mg PHYSIOTENS 0,2 tbl obd 28x0.2mg
Antihypertenziva, která mají začínající platnost během sledovaného období v tomto regionu, tedy nová antihypertenziva, jsou: − − − − − − − − − − − − − − − − −
CYNT 0,4 POR TBL FLM 30X0.4MG CYNT 0,3 POR TBL FLM 30X0.3MG CYNT 0,2 POR TBL FLM 30X0.2MG MOXOSTAD 0,2 MG POR TBL FLM 30X0.2MG MOXOSTAD 0,3 MG POR TBL FLM 30X0.3MG MOXOSTAD 0,4 MG POR TBL FLM 30X0.4MG MOXOGAMMA 0,3 MG POR TBL FLM 30X0.3 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,2 MG POR TBL FLM 30X0,2MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,3 MG POR TBL FLM 30X0,3MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,4 MG POR TBL FLM 30X0,4MG CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 30X4MG CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 98X4MG WINDOXA XL POR TBL RET 100X4MG CARDURA XL 4 MG por tbl ret 100x4mg CARDURA XL 4 MG POR TBL RET 100X4MG PA EBRANTIL 30 RETARD POR CPS PRO 50X30MG EBRANTIL 60 RETARD POR CPS PRO 50X60MG
V tabulce je vidět stále stoupající trend celkové spotřeby antihypertenziv. V roce 2004 byla spotřeba nižší o 5 078 balení než v roce 2007. Z tabulky je také patrné, že nejvíce předepisovanými léky proti hypertenzi jsou TENAXUM (C02AC06), DEPRAZOLIN (C02CA01), CYNT 0,2; CYNT 0,3; CYNT 0,4 (C02AC05), DOPEGYT (C02AB01). Lék TENAXUM byl během sledovaného období nejvíce předepisovaným antihypertenzivem. Druhým nejvíce předepisovaným lékem byl
49
DEPRAZOLIN. Po něm následují CYNT 0,2, CYNT 0,4 a CYNT 0,3 s velikostí balení POR TBL FLM 30X0.2MG – 0.4MG, které patří mezi nová antihypertenziva. Jejich platnost začala od 01.04.2004 (viz. Tab.č.2.). V následujícím grafu jsou zobrazeny pouze nejpředepisovanější antihypertenziva, která jsem vyjmenovala pod tabulkou:
počet balení
Nejpředepisovanější antihypertenziva Mělík (2004-2007) 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
2004 2005 2006 2007 POR TBL NOB 30X1MG
POR TBL NOB 30X2MG
POR TBL FLM 30X0.2MG
POR TBL FLM 30X0.3MG
POR TBL FLM 30X0.4MG
TBL 50X250MG
TENAXUM DEPRAZOLIN CYNT 0,2
CYNT 0,3
CYNT 0,4
DOPEGYT
antihypertenziva
7.5
Porovnání spotřeby v okresech Nymburk, Kolín a Mělník (2004 – 2007) Data, které mám o regionech, budu porovnávat pouze za období let 2004 až 2007,
neboť jenom u jediného okresu Nymburk jsem získala data za období 2002 až 2007. Zjistila jsem, že ve všech sledovaných regionech během období 2004 až 2007 byly předepisovány léky z těchto terapeuticko-farmakologických podskupin: C02A C02C C02L
Antiadrenergní látky, centrálně působící Antiadrenergní látky, periferně působící Antihypertenziva a diuretika v kombinaci
Celé ATC kódy v rámci těchto terapeuticko-farmakologických podskupin, které byly nejvíce předepisovány jsou tyto: Kolín Mělník Nymburk C02AC06 C02AC06 C02AC06 C02AB01 C02AC05 C02AC05 C02AC05
50
Z tabulky je patrné, že ATC kódy C02AC06 a C02AC05 jsou nejvíce předepisovány ve všech sledovaných regionech. Pouze v okrese Nymburk je před ATC kódem C02AC05 ještě ATC kód C02AB01. Všechny tyto ATC kódy patří do podskupiny Antiadrenergní látky, centrálně působící.
7.5.1
Léky ATC kódu C02AC06 Do ATC kódu C02AC06 patří jediný lék, a to TENAXUM v balení POR TBL NOB
30X1MG, který v okresech Kolín a Mělník jasně převyšoval svojí předepisovaností ostatní antihypertenziva po celé sledované období. V okrese Nymburk byl nejpředepisovanějším lékem TENAXUM až od roku 2005, protože v roce 2004 byl nejpředepisovanějším lékem DOPEGYT, jenž má ATC kód C02AB01. Následující graf ukazuje spotřebu léku TENAXUM ve všech regionech: Spotřeba TENAXUM 2004-2007
počet balení
15000 10000 5000 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
3457
4925
6373
8507
Kolín
5372
8232
10650
12004
Mělník
3159
5114
7265
9676
rok
V počtu předepsaných balení léku TENAXUM je na prvním místě okres Kolín, na druhém je okres Mělník, ovšem až od roku 2005, neboť v roce 2004 byl na druhém místě okres Nymburk, který byl jinak až na posledním třetím místě.
7.5.2
Léky ATC kódu C02AC05 Další významnou skupinou v počtu předepsaných balení léků je skupina ATC kódu
C02AC05, do které patří především lék CYNT v různě silných dávkách. Konkrétně se jedná o CYNT 0,2; CYNT 0,3 a CYNT 0,4 v baleních POR TBL FLM 30X0.2MG – 0.4MG, kterým
51
začala platnost od 01.04.2004, jedná se tedy o nový lék, a jež byly předepisovány více než varianty těchto léků v baleních tbl obd 30x0.2mg – 0.4mg. Spotřebu léku CYNT 0,2 ve sledovaných regionech zobrazuje následující graf: Spotřeba CYNT 0,2 2004-2007
počet balení
1500 1000 500 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
176
445
510
552
Kolín
473
1346
1328
1286
Mělník
455
907
1045
1144
rok
Z grafu je opět vidět, že spotřeba léku CYNT 0,2 odpovídala seřazení regionů dle počtu obyvatel. Prvním regionem, kde byl lék nejvíce předepisován je okres Kolín, který má zároveň i nejvíce obyvatel v porovnání s Nymburkem a Mělníkem. V roce 2004 byla spotřeba léku CYNT 0,2 v Kolíně a v Mělníce téměř stejná, lišila se o pouhých 18 balení. V okrese Kolín spotřeba léku pozvolna klesala na rozdíl od zbylých okresů, kde spotřeba mírně stoupala. V roce 2007 spotřeba v okrese Mělník se přiblížila spotřebě v okrese Kolín. Další graf ukazuje spotřebu léku CYNT 0,3 ve sledovaných regionech: Spotřeba CYNT 0,3 2004-2007
počet balení
6000 4000 2000 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
261
918
852
1022
Kolín
2084
5599
4951
4345
Mělník
317
872
928
887
rok
52
Graf zobrazuje skutečnost, že spotřeba léku CYNT 0,3 má odlišný průběh na rozdíl od léku CYNT 0,2. Opět byla nejvyšší spotřeba léku CYNT 0,3 v okrese Kolín a to s mírně klesající tendencí, avšak spotřeby v okresech Nymburk a Mělník se příliš od sebe nelišily. V letech 2004 byla spotřeba léku vyšší v okrese Mělník, a to o 56 balení, v roce 2005 byla spotřeba léku vyšší v okrese Nymburk o 46 balení, v roce 2006 byla spotřeba vyšší v okrese Mělník o 76 balení a v roce 2007 byla spotřeba vyšší v okrese Nymburk, a to o 135 balení. Prvenství ve spotřebě tohoto léku se u těchto dvou okresů pravidelně střídalo. Spotřeby v okrese Nymburk i Mělník měly mírně stoupající tendenci, ovšem od roku 2005 šlo spíše o konstantní trend. Následující graf promítá spotřebu léku CYNT 0,4 ve sledovaných regionech: Spotřeba CYNT 0,4 2004-2007
počet balení
3000 2000 1000 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
79
296
775
1049
Kolín
124
1342
2126
2844
Mělník
55
408
682
1355
rok
V grafu je jasně patrné, že spotřeba léku CYNT 0,4 byla opět nejvyšší v okrese Kolín a to se stoupajícím trendem. Stoupající tendence měla i spotřeba v okrese Nymburk i v okrese Mělník. V roce 2004 byla spotřeba ve všech sledovaných regionech velmi podobná, ale i přesto spotřeba v okrese Kolín byla nejvyšší. Spotřeba léku v okrese Nymburk v roce 2004 byla jen o 24 balení vyšší než v okrese Mělník. V roce 2005 byla spotřeba v okrese Mělník vyšší než v okrese Nymburk o 112 balení, v roce 2006 byla spotřeba vyšší naopak v okrese Nymburk a to o 93 balení a v roce 2007 byla spotřeba vyšší v okrese Mělník už o 306 balení. Opět je vidět, že spotřeba v okrese Nymburk a v okrese Mělník má velmi podobný průběh, přičemž prvenství ve spotřebě se pravidelně střídalo.
53
7.5.3
Léky ATC kódu C02AB01 ATC kód C02AB01 má v současnosti pouze jeden lék a to lék DOPEGYT v balení
TBL 50X250MG. Tento lék byl nejvíce předepisován během sledovaného období v okrese Nymburk, kde byl na druhém místě ve spotřebě antihypertenziv. V okresech Kolín a Mělník nebyla spotřeba léku tolik významná. Průběh spotřeby ve sledovaných regionech zobrazuje následující graf: Spotřeba DOPEGYT 2004-2007
pčet balení
6000 4000 2000 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
3913
3249
2631
2383
Kolín
1237
843
690
589
802
605
564
567
Mělník
rok
Spotřeba léku DOPEGYT měla ve všech okresech pozvolna klesající trend. Nejvyšší spotřeba byla v okrese Nymburk a to o více než polovinu. V okresech Kolín a Mělník byla spotřeba tohoto léku podobná, přičemž v okrese Kolín byla spotřeba o něco vyšší. Tento rozdíl byl ovšem postupně snižován, neboť v roce 2004 byla spotřeba v okrese Kolín vyšší o 435 balení a v roce 2007 byla spotřeba vyšší pouze o 22 balení.
7.5.4
Léky dalších ATC kódů Druhou nejvíce předepisovanou terapeuticko-farmakologickou podskupinou byla
podskupina Antiadrenergní látky, periferně působící, která je zastoupena dalšími více předepisovanými ATC kódy C02CA01 a C02CA04. Léky ATC kódu C02CA01 Dalším více předepisovaným lékem byl lék DEPRAZOLIN v balení POR TBL NOB 30X2MG, který je zástupcem ATC kódu C02CA01. Tento lék byl předepisován ve všech třech okresech, jak ukazuje následující graf:
54
Spotřeba DEPRAZOLIN 2004-2007
počet balení
2000 1000 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
626
750
548
0
Kolín
1787
1345
878
1
Mělník
1764
1787
1051
3
rok
Spotřeba léku DEPRAZOLIN měla prudce klesající trend během celého sledovaného období u okresu Kolín a od roku 2005 u okresů Nymburk a Mělník. V roce 2007 nebyl lék předepisován v okresech Kolín a Mělník téměř vůbec a okrese Nymburk vůbec. V roce 2004 byla nejvyšší spotřeba tohoto léku v okrese Kolín, ovšem o pouhých 23 balení více než v okrese Mělník. Ve zbývajících letech, tedy 2005 až 2007, byla spotřeba nejvyšší v okrese Mělník. Léky ATC kódu C02CA04 Z léků ATC kódu C02CA04 byl nejvíce předepisován lék ZOXON 2 v balení POR TBL NOB 30X2MG a lék ZOXON 4 v baleních POR TBL NOB 30X4MG a POR TBL NOB 100X4MG. Tento lék byl předepisován ve všech sledovaných regionech. Lék ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 100X4MG, jako jediný z léků ZOXON, patří mezi novější antihypertenziva, neboť jeho platnost začala 01.01.2003. Spotřebu léku ZOXON 2 ve sledovaných regionech ukazuje následující graf:
55
Spotřeba ZOXON 2 2004-2007
počet balení
1000 500 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
394
314
48
53
Kolín
525
819
796
400
Mělník
64
40
28
26
rok
Trendy spotřeby léku ZOXON 2 byly v různých okresech různé. Nejvyšší spotřeba byla v okrese Kolín, kde byl trend spotřeby stoupající do roku 2005, pak se trend změnil na klesající. Na druhém místě ve spotřebě byl okres Nymburk, kde byl trend spotřeby klesající do roku 2006 a od tohoto roku byl trend spíše konstantní s mírným zvýšením, tedy přesněji se zvýšením o 5 balení v roce 2007. V okrese Mělník byl trend spotřeby víceméně konstantní s mírným poklesem, neboť v roce 2007 bylo předepsáno o 38 balení méně než tomu tak bylo v roce 2004. Další graf zobrazuje spotřebu léku ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 30X4MG, a to ve všech sledovaných regionech:
počet balení
Spotřeba ZOXON 4 (POR TBL NOB 30X4MG) 20042007 2000 1000 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
110
107
70
52
Kolín
1588
978
629
339
Mělník
315
170
50
55
rok
56
Spotřeba léku ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 30X4MG měla v okrese Kolín poměrně prudce klesající trend, protože rozdíl ve spotřebě mezi roky 2004 a 2007 byl 1 219 balení. Okresy Nymburk a Mělník měly velmi podobný průběh spotřeby se spíše konstantním trendem s mírným poklesem, přičemž v okrese Mělník byla v roce 2007 spotřeba o 5 balení vyšší než spotřeba v roce 2006 v tomto okrese. Následující graf ukazuje ve všech sledovaných regionech spotřebu léku ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 100X4MG: Spotřeba ZOXON 4 (POR TBL NOB 100X4MG) 2004-2007
počet balení
1500 1000 500 0
2004
2005
2006
2007
Nymburk
318
448
311
292
Kolín
590
1086
968
934
Mělník
185
289
157
157
rok
Nejvyšší spotřeba léku ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 100X4MG během sledovaného období byla v okresu Kolín, na druhém místě byl okres Nymburk a na třetím místě byl okres Mělník. Spotřeba léku měla ve všech regionech stoupající trend do roku 2005 a od roku 2005 do roku 2006 měla spotřeba trend mírně klesající a od roku 2006 do roku 2007 byl trend spotřeby téměř konstantní. Pouze u okresu Mělník byl trend od roku 2006 do roku 2007 zcela konstantní. Nejvyšší spotřeba léku ZOXON 2 i ZOXON 4 v obou baleních byla v okresu Kolín, na druhém místě pak byl víceméně okres Nymburk, neboť u léku ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 30X4MG vedl okres Nymburk nad okresem Mělník pouze v roce 2006, jinak byla spotřeba obou okresů velmi podobná. Na třetím místě ve spotřebě léků ZOXON 2 a ZOXON 4 v obou baleních byl okres Mělník.
57
7.6
Shrnutí Antihypertenziva, která byla nejvíce předepisována během sledovaného období ve
všech
sledovaných
regionech,
patří
do
terapeuticko-farmakologické
podskupiny
Antiadrenergní látky, centrálně působící. Z této terapeuticko-farmakologické podskupiny byl ve všech regionech nejvíce předepisovaným lékem lék TENAXUM, který zastupuje ATC kód C02AC06. Trend spotřeby tohoto léku byl ve všech okresech během sledovaného období stoupající. Největší spotřeba léku byla v okrese Kolín, neboť okres Kolín měl nejvyšší spotřebu téměř u všech léků vyjmenovaných v kapitole 7.5, výjimku tvoří léky DOPEGYT, jehož největší spotřebu zaznamenal okres Nymburk a lék DEPRAZOLIN, který byl nejvíce předepisován v okrese Mělník. Dalšími nejvíce předepisovanými léky byly léky ATC kódu C02AC05. Jedná se o léky CYNT 0,2; CYNT 0,3 a CYNT 0,4 v baleních POR TBL FLM 30X0.2MG – 0.4MG, které patří mezi nová antihypertenziva. Jejich platnost začala 01.04.2004. Léky CYNT 0,2 – 0,4 v těchto baleních jsou novými léky, kterým začala platnost teprve od 01.04.2004. U léků CYNT 0,2 a CYNT 0,3 byl trend spotřeby ve sledovaných regionech klesající nebo víceméně konstantní a u léku CYNT 0,4 byl trend spotřeby naopak stoupající. Třetím nejvíce předepisovaným lékem je lék ATC kódu C02AB01. Jde o lék DOPEGYT, který má po celé sledované období ve všech regionech klesající trend. Antiadrenergní
látky,
periferně
působící
je
druhá
nejvíce
předepisovaná
terapeuticko-farmakologická podskupina. Do této podskupiny patří více předepisovaná antihypertenziva s ATC kódy C02CA01, kam patří lék DEPRAZOLIN, a C02CA04, který mají léky ZOXON 2 a ZOXON 4 v baleních POR TBL NOB 30X4MG a POR TBL NOB 100X4MG. Lék DEPRAZOLIN měl prudce klesající trend, i když se nejedná o lék, kterému by v blízké době končila platnost. Lék ZOXON 2 měl v různých okresech různý vývoj trendu spotřeby. Obecně mohu říci, že se jedná o klesající trend spotřeby u okresů Kolín a Nymburk a o konstantní trend spotřeby u okresu Mělník. Lék ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 30X4MG měl klesající trend spotřeby a lék ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 100X4MG, který je novějším antihypertenzivem, měl spíše konstantní trend spotřeby. Jasně stoupající trend spotřeby se tedy objevil pouze u léků TENAXUM a CYNT 0,4 v balení POR TBL FLM 30X0.4MG. Jelikož CYNT 0,4 patří mezi nová antihypertenziva a lék TENAXUM ne, nemohu jednoznačně říci, že nová antihypertenziva se předepisují více 58
než ta starší. Ovšem nová antihypertenziva mají obecně stoupající trend. Naopak zřetelně klesající trend spotřeby nastal během sledovaného období u léků DOPEGYT, DEPRAZOLIN a ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 30X4MG. U starších antihypertenziv se trend spotřeby různí, proto záleží na konkrétním léku. Celková spotřeba antihypertenziv měla ovšem stále stoupající trend u všech sledovaných okresů během sledovaného období. V okrese Nymburk mezi roky 2002 a 2003 sice došlo ke snížení celkové spotřeby o pouhých 9 balení, ale v následujících letech už byl trend celkové spotřeby antihypertenziv stále pozvolna stoupající. U okresu Mělník se také jednalo o pozvolně stoupající trend celkové spotřeby a u okresu Kolín byl trend celkové spotřeby antihypertenziv výrazně stoupající. Následující graf ukazuje stoupající trendy celkové spotřeby antihypertenziv ve všech sledovaných okresech: Celková spotřeba antihypertenziv 30000
počet balení
25000 20000 Nymburk Kolín
15000
Mělník 10000 5000 0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Nymburk 10399 10390 11131 12026 12738 14866 Kolín
20298 22475 24704 26100
Mělník
10060 11181 12582 15138 rok
59
8
Závěr V dnešní době, kdy většina obyvatel žije nezdravým životním stylem a přibývá
geneticky přenášených chorob, není žádnou výjimkou diagnóza hypertenze, tedy stálého vyššího tlaku. V České republice došlo během let 2002 až 2007 ke zvýšení počtu hypertoniků o 240 725. Ve Středočeském kraji, ve kterém jsem zkoumala spotřebu antihypertenziv u třech okresů, se během období let 2004 až 2007 zvýšil počet lidí trpících hypertenzí o 13 285. Tato čísla nejsou zanedbatelná, protože se jedná o údaje za poměrně krátké období, ve kterém ovšem chybí údaje za rok 2006, neboť v tomto roce nebyl počet hypertoniků Českým statistickým úřadem měřen. V teoretické části jsem se věnovala teorii o hypertenzi. Především jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu hypertenze, popsání způsobů měření hypertenze, klasifikování hypertenze, určení rizikových faktorů a možnou léčbu hypertenze. Ve své práci jsem rozepsala oba možné způsoby léčby hypertenze, tedy léčbu pomocí zdravého životního stylu a léčbu farmakoterapií. Pro popsání farmakoterapie jsem použila dělení antihypertenziv do čtyř farmakodynamických skupin - diuretika, sympatolytika, přímo působící vazodilatancia a ACEI a antagonisté receptorů pro angiotenzin II typu AT1. Toto dělení používá Jiřina Martínková a kol. ve své knize Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. V praktické části své práce jsem se věnovala určení trendu spotřeby antihypertenziv v okrese Nymburk za období let 2002 až 2007, v okresech Kolín a Mělník za období let 2004 až 2007. Tyto okresy v období let 2004 až 2007 jsem pak mezi sebou porovnala. Nejprve jsem jednotlivé okresy popsala dle jejich charakteristik jako jsou například hlavní město, počet obyvatel v hlavním městě, počet obyvatel v celém okresu, rozloha okresu, nezaměstnanost obyvatel, přírůstek obyvatel, který neustále stoupá a úmrtnost obyvatel, která převážně klesá. Zajímavé zjištění bylo, že z dlouhodobého hlediska počet zemřelých v okrese Kolín mírně stoupá, což může být způsobeno tím, že okres je významnou průmyslovou oblastí s vysokou koncentrací výrobních podniků. V další části jsem se věnovala popsání ATC klasifikace léčiv a pak už jsem se zaměřila na určení nejpředepisovanější terapeuticko-farmakologické podskupiny v jednotlivých regionech a určení trendu spotřeby u nejvíce předepisovaných léků z této podskupiny. Údaje, které jsem získala od Nymburské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, vypovídají, kolik a jakých antihypertenziv bylo za sledované období v jednotlivých regionech předepsáno
60
Ovšem již nic nevypovídají o tom, kolik z tohoto počtu bylo skutečně vyzvednuto v lékárnách a následně aplikováno. Spotřebu antihypertenziv jsem tedy vyjádřila pomocí počtu předepsaných balení léčiv. V této části své práce jsem použila stejné dělení antihypertenziv jako Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, tedy dělení do terapeuticko-farmakologických podskupin – Antiadrenergní látky, centrálně působící; Antiadrenergní látky, ganglioplegika; Antiadrenergní látky, periferně působící; Látky působící na hladké svalstvo arteriol; Jiná antihypertenziva; Antihypertenziva a diuretika v kombinaci a Kombinace antihypertenziv z ATC skupiny C02. Ze všech údajů, které jsem měla k dispozici, jsem vytvořila několik tabulek a grafů, kde je zřetelně vidět trend spotřeby jednotlivých antihypertenziv. Zjistila jsem, že ve všech sledovaných
okresech
byla
nejvíce
předepisována
antihypertenziva
z terapeuticko-farmakologické podskupiny Antiadrenergní látky, centrálně působící. Z této podskupiny byl ve všech okresech nejvíce aplikován lék TENAXUM jako jediný zástupce nejpředepisovanějšího ATC kódu C02AC06. Jeho nejvyšší spotřeba byla zaznamenána v okrese Kolín, dále v okrese Mělník a nakonec v okrese Nymburk. Trend spotřeby tohoto léku je stoupající. Okres Kolín drží prvenství ve spotřebě téměř všech více předepisovanějších antihypertenziv z kapitoly 7.5. Výjimkou je lék DOPEGYT, jehož největší spotřeba byla v okrese Nymburk, a lék DEPRAZOLIN, který byl nejvíce spotřebován v okrese Mělník. Skutečnost, že převážně nejvyšší spotřeba antihypertenziv byla zjištěna v okrese Kolín, je zajímavá z hlediska počtu obyvatel, protože v okrese Kolín žije méně obyvatel než v okrese Mělník. Lze tedy usoudit, že v okrese Kolín je vyšší koncentrace hypertoniků než v okrese Mělník. Dalšími nejvíce předepisovanými antihypertenzivy ze stejné podskupiny jsou léky s ATC kódem C02AC05. Především se jedná o léky CYNT 0,2; CYNT 0,3 a CYNT 0,4 v baleních POR TBL FLM 30X0.2MG – 0.4MG, které jsou novými antihypertenzivy, neboť jejich platnost začala 01.04.2004. Opět nejvyšší spotřeba těchto léků byla zjištěna v okrese Kolín. Stoupající trend spotřeby lze určit u léku CYNT 0,4. U léku CYNT 0,2 byl trend spotřeby zprvu stoupající, pak spíše konstantní a u léku CYNT 0,3 byl zjištěn trend mírně klesající u okresu Kolín a konstantní u okresů Nymburk a Mělník. Posledním ATC kódem ze stejné terapeuticko-farmakologické podskupiny je ATC kód C02AB01, jehož zástupcem je lék DOPEGYT. Jak už jsem zmínila, jeho nejvyšší spotřeba byla zaznamenána v okrese Nymburk. Trend spotřeby tohoto léku je ve všech okresech klesající.
61
Druhou nejvíce předepisovanou
terapeuticko-farmakologickou podskupinou je
podskupina Antiadrenergní látky, periferně působící, která je zastoupena dvěma více předepisovanými ATC kódy. Jsou jimi ATC kód C02CA01, který má lék DEPRAZOLIN, a ATC kód C02CA04, kam patří léky ZOXON 2, ZOXON 4 v baleních POR TBL NOB 30X4MG a POR TBL NOB 100X4MG. Lék DEPRAZOLIN měl nejvyšší spotřebu v okrese Mělník, jak jsem již uvedla. Trend jeho spotřeby byl prudce klesající ve všech sledovaných okresech. Léky ZOXON 2 a ZOXON 4 v různých baleních měly nejvyšší spotřebu opět v okrese Kolín. Trend spotřeby léku ZOXON 2 byl odlišný v jednotlivých okresech, protože v okresech Kolín a Nymburk byl trend postupně klesající a u okresu Mělník byl zaznamenaný trend konstantní. Lék ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 30X4MG měl klesající trend u všech okresů, přičemž u okresů Nymburk a Mělník se jednalo o velmi pozvolné klesání spotřeby. Posledním lékem z této terapeuticko-farmakologické podskupiny je lék ZOXON 4 v balení POR TBL NOB 100X4MG, který patří do nových antihypertenziv, protože jeho platnost začala 01.01.2003. Trend jeho spotřeby byl nejprve stoupající, pak byl spíše konstantní. Zřetelně stoupající trend spotřeby jsem zjistila u léků TENAXUM a CYNT 0,4 v balení POR TBL FLM 30X0.4MG. Lék TENAXUM patří do starších antihypertenziv a lék CYNT 0,4 v tomto balení je naopak nové antihypertenzivum. Jednoznačně tedy nemohu říci, že novější antihypertenziva jsou předepisována více, ale mohu konstatovat, že obecný trend nových antihypertenziv je spíše stoupající. U starších antihypertenziv velmi záleží na konkrétním léku. O celkové spotřebě antihypertenziv mohu říci, že její trend je neustále stoupající. Nejmírněji tento trend stoupá v okrese Nymburk a naopak nejvíce v okrese Kolín. Celková spotřeba antihypertenziv stoupla od roku 2002 do roku 2007 v okrese Nymburk o 4 467 balení, v okrese Mělník za období let 2004 až 2007 o 5 078 balení a v okrese Kolín stoupla celková spotřeba antihypertenziv za období let 2004 až 2007 o 5 802 balení. S přibývajícím počtem hypertoniků tedy stoupá i celková spotřeba antihypertenziv, což pro celkovou populaci není příznivá situace. Proto by se lidé měli více věnovat prevenci proti hypertenzi, která zahrnuje dodržování zásad zdravého životního stylu tak, jak popisuji ve své práci.
62
Literatura Knihy 1.
Lüllmann, H. (2007). Barevný atlas farmakologie. Grada, Praha. ISBN 978-80-2471672-5.
2.
Lincová, D. (2002). Základní a aplikovaná farmakologie. Karolinum, Praha. ISBN 80246-0538-4.
3.
Iversen, L. (2006). Léky a drogy. Dokořán, Praha. ISBN 80-7363-061-3.
4.
Perlík, F. (2005). Základy farmakologie, klinická a speciální farmakologie. Karolinum, Praha. ISBN 80-246-1139-2.
5.
Merkurová, A., Orel, M. (2008). Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Grada, Praha. ISBN 978-80-247-1521-6.
6.
Vlček, J., Daleká, R. a kol. (2005). Základy farmakoepidemiologie, farmakoekonomiky a farmakoinformatiky. Remedia, Praha. ISBN 80-903555-0-1.
7.
Martínková, J. a kol. (2007). Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha. ISBN 978-80-247-1356-4.
Internetové zdroje 1.
http://lekarske.slovniky.cz
2.
http://www.obezita.cz/obezita/rizikove-faktory/metabolicky-syndrom/
3.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en|cs&u=http://www.thiemechemistry.com/ps/help/557.htm&prev=/translate_s%3Fhl%3Dcs%26q%3Datc%2Bk%2 5C3%25B3d%26tq%3DATC%2Bcode%26sl%3Dcs%26tl%3Den
4.
http://www.fmrc.org.au/atc/intro.htm
5.
http://www.pfizer.cz/showdoc.do?docid=68
6.
http://www.hypertension.cz//index.php?id_document=8275
7.
http://www.hypertension.cz/index.php?id_document=8276
8.
http://www.ordinace.cz/clanek/ateroskleroza/
9.
http://institut.metabolickysyndrom-klub.cz/cz/uvod
10.
http://www.amft.cz/ifda2008/14-wajman.pps
11.
http://www.hypertension.cz/index.php?id_document=10071
12.
http://www.eshonline.org/
63
13.
http://www.ish-world.com/default.aspx?Home
14.
http://www.worldhypertensionleague.org/Pages/Home.aspx
15.
http://www.hypertenze.eu/
16.
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
17.
http://www.pfizer.cz/showdoc.do?docid=72
18.
http://www.who.int/about/en/
19.
http://www.who.cz/zaklinf.htm
20.
http://www.who.int/classifications/atcddd/en/
21.
http://www.mesto-nymburk.cz/www/index.php?sekce=1&zobraz=historie-a-soucasnost
22.
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_3980560=534676
23.
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_3980560=533165
24.
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&pro_3980560=537004
25.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anatomicko-terapeutickochemick%C3%A1_klasifikace_l%C3%A9%C4%8Div
26.
http://www.whocc.no/atcddd/
64
Přílohy Seznam příloh Obrázek Obr. 1 Míra nezaměstnanosti v okresech ČR k 31.12.2007
Grafy Graf č.1 Počet obyvatel v okrese Nymburk za období 2002 – 2007 Graf č.2 Počet obyvatel ve sledovaných okresech za období 2004 - 2007 Graf č.3 Počet zemřelých ve sledovaných okresech za období 2004 – 2007 Graf č.4 Počet zemřelých v okrese Nymburk za období 2002 – 2007 Graf č.5 Počet obyvatel v okrese Kolín za období 2004 – 2007 Graf č.6 Počet zemřelých v okrese Kolín za období 2004 – 2007 Graf č.7 Počet obyvatel v okrese Mělník za období 2004 – 2007 Graf č.8 Počet zemřelých v okrese Mělník za období 2004 – 2007
Tabulky Tab.č.1 Klasifikace ATC – 14 hlavních skupin dle anatomických soustav Tab.č.2 Tabulka platností sledovaných antihypertenziv
Poznámka: Pokud pod jakýmkoliv obrázkem, grafem či tabulkou nebude uveden zdroj, jedná se o mou vlastní tvorbu.
65
Obr. 1
Zdroj:http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/C1002DAE8B/$File/311108k01.pdf
Graf č.1 Počet obyvatel v okrese Nymburk 90000 88856
89000 88000 86845
počet
87000 85674
86000
84891
85000 84000
83454
84077
83000 82000 81000 80000 2002
2003
2004
2005 rok
66
2006
2007
Graf č.2 Počet obyvatel 100000 95000 90000 85000 80000 75000
2004
2005
2006
2007
Nymburk
84891
85674
86845
88856
Kolín
89522
90552
91154
93042
Mělník
95404
95802
95943
97696
Graf č.3 Počet zemřelých 1100 1050 1000 950 900 850 800 Nymburk Kolín Mělník
2004
2005
2006
2007
1011
1000
914
948
976
1071
975
1020
1064
986
976
975
67
Graf č.4
Počet zemřelých v okrese Nymburk 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
2002
2003
104
119
68
97
94
51
ostatní formy ischemické choroby srdeční
75
80
91
90
100
153
cévní omenocnění mozku
183
157
101
139
111
93
infarkt myokardu
2004
2005
2006
2007
Graf č.5
počet
Počet obyvatel v okrese Kolín 94000 93000 92000 91000 90000 89000 88000 87000
93042
91154 90552 89522
2004
2005
2006 rok
68
2007
Graf č.6 Počet zemřelých v okrese Kolín 160 140 120 100 80 60 40 20 0
2004
2005
2006
2007
infarkt myokardu
62
51
40
51
ostatní formy ischemickéchoroby srdeční
109
143
146
140
cévní omenocnění mozku
114
146
117
104
Graf č.7
počet
Počet obyvatel v okrese Mělník 98000 97500 97000 96500 96000 95500 95000 94500 94000
97696
95404
2004
95802
2005
95943
2006 rok
69
2007
Graf č.8 Počet zemřelých v okrese Mělník 200
150
100
50
0
2004
2005
2006
2007
infarkt myokardu
95
62
67
101
ostatní formy ischemickéchoroby srdeční
85
136
140
137
cévní omenocnění mozku
148
174
172
148
Tab. č.1 A
Trávicí ústrojí a metabolismus
B
Krev a krvetvorné orgány
C
Kardiovaskulární systém
D
Dermatologika
G
Urogenitální systém a pohlavní hormony
H
Systémové hormonální přípravky kromě pohlavních hormonů a inzulínu
J
Protiinfekční léčiva pro systémové použití
L
Antineoplastika a imunomodulující léčiva
M
Muskuloskeletální systém
N
Nervová soustava
P
Antiparazitika, insekticidy, repelenty
R
Dýchací ústrojí
S
Smyslové orgány
V
Různé
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anatomicko-terapeuticko-chemick%C3%A1_klasifikace_l%C3%A9%C4%8Div
70
Tab. č.2 C02AB01 C02AC01 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05 C02AC05
DOPEGYT CATAPRESAN DEPOT PERLONGETTEN CYNT 0.4 CYNT 0.3 CYNT 0.2 PHYSIOTENS 0.3 PHYSIOTENS 0.2 CYNT 0,4 CYNT 0,3 CYNT 0,2 MOXOSTAD 0,2 MG MOXOSTAD 0.3 MG MOXOSTAD 0,4 MG MOXOGAMMA 0.3 MG MOXOGAMMA 0.3 MG MOXOGAMMA 0.4 MG MOXOGAMMA 0.4 MG MOXOGAMMA 0.2 MG MOXOGAMMA 0.2 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,2 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0.2 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,3 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0.3 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0,4 MG MOXONIDIN ACTAVIS 0.4 MG
TBL 50X250MG cps ret 60x0.25mg tbl obd 30x0.4mg tbl obd 30x0.3mg tbl obd 30x0.2mg tbl obd 28x0.3mg tbl obd 28x0.2mg POR TBL FLM 30X0.4MG POR TBL FLM 30X0.3MG POR TBL FLM 30X0.2MG POR TBL FLM 30X0.2MG POR TBL FLM 30X0.3MG POR TBL FLM 30X0.4MG por tbl flm30x0.3mg POR TBL FLM 30X0.3 MG por tbl flm30x0.4mg POR TBL FLM 30X0.4 MG por tbl flm30x0.2mg POR TBL FLM 30X0.2 MG POR TBL FLM 30X0,2MG por tbl flm 30x0.2mg POR TBL FLM 30X0,3MG por tbl flm 30x0.3mg POR TBL FLM 30X0,4MG por tbl flm 30x0.4mg
01.07.1992 01.10.1995 01.01.2000 01.01.2000 01.01.2000 01.01.2000 01.01.2000 01.04.2004 01.04.2004 01.04.2004 01.10.2005 01.10.2005 01.10.2005 01.10.2005 01.10.2005 01.10.2005 01.10.2005 01.10.2005 01.10.2005 01.04.2007 01.04.2007 01.04.2007 01.04.2007 01.04.2007 01.04.2007
31.03.2018 30.06.2003 31.03.2005 31.03.2005 31.03.2005 31.03.2005 31.03.2005 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018
C02AC06 TENAXUM
POR TBL NOB 30X1MG
01.07.1998
31.03.2018
C02CA01 C02CA01 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA04 C02CA06 C02CA06 C02CA06
tbl 10x1mg POR TBL NOB 30X2MG por tbl nob 30x1mg por tbl nob 30x2mg por tbl ret 30x4mg por tbl ret 98x4mg por tbl ret 30x4mg por tbl ret 100x4mg por tbl nob 30x4mg POR TBL NOB 30X2MG POR TBL NOB 30X4MG POR TBL RET 30X4MG POR TBL RET 98X4MG POR TBL RET 30X4MG POR TBL RET 100X4MG TBL 30X4MG TBL 30X2MG POR TBL NOB 100X4MG por tbl ret 100x4mg POR TBL RET 100X4MG PA POR CPS PRO 50X30MG POR CPS PRO 50X60MG por cps pro 50x60mg
01.07.1992 01.07.1992 01.05.1999 01.05.1999 01.07.2000 01.01.2003 01.04.2005 01.04.2005 01.05.1999 01.01.2000 01.01.2000 01.07.2004 01.07.2004 01.01.2006 01.01.2006 01.04.2001 01.04.2001 01.01.2003 01.01.2007 01.01.2007 01.01.2007 01.01.2007 01.03.1996
30.06.2003 31.03.2018 30.06.2004 30.06.2004 30.06.2005 30.06.2005 30.09.2007 30.09.2007 30.09.2007 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.03.2018 31.12.2007
C02CA06 EBRANTIL 30 RETARD
por cps pro 50x30mg
01.07.1992
31.12.2007
C02LA51 CRYSTEPIN
POR TBL OBD 30
01.07.1992
31.03.2018
DEPRAZOLIN MITE DEPRAZOLIN CARDURA 1MG CARDURA 2MG CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG DOXA XL DOXA XL CARDURA 4MG ZOXON 2 ZOXON 4 CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG WINDOXA XL WINDOXA XL KAMIREN 4 KAMIREN 2 ZOXON 4 CARDURA XL 4 MG CARDURA XL 4 MG EBRANTIL 30 RETARD EBRANTIL 60 RETARD EBRANTIL 60 RETARD
71
72
