Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Diplomová práce
Ing. Petr Babouček 2008
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
Diplomová práce
Ing. Petr Babouček 2008
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu veřejného sektoru
Možné dopady terorismu na ekonomiku států
Vypracoval: Ing. Petr Babouček
Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Musil
České Budějovice, červen 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma » Možné dopady terorismu na ekonomiku států « jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
České Budějovice, červen 2008
podpis studenta
4
Poděkování Tato diplomová práce by zřejmě nevznikla bez přispění následujících osob, a proto bych jim chtěl na tomto místě vyjádřit své poděkování. Ing. Martinu Musilovi, vedoucímu této práce, bych chtěl poděkovat za četné náměty a připomínky a také za drahocenný čas, který touto činností strávil. Poděkování patří rovněž mé manželce Vendule za její trpělivost, podporu, za její pomoc při odstraňování formálních nedostatků a za četné připomínky k obsahu práce. Tento seznam je jistě neúplný. Poděkování patří rovněž řadě pedagogů a studentů VŠE Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, za jejich rady.
5
Anotace Práce zhodnocuje teoretická východiska možných dopadů teroristických akcí zaměřených na energetické zdroje na ekonomiku států s analýzou dopadů na Českou republiku, příp. Evropskou unii. V teoretické části jsou uvedeny teorie zabývající se vlivem terorismu na ekonomiku států, přímé důsledky a následná řešení situace po teroristickém útoku. Dále v práci zhodnocuji současný stav zajištění bezpečnosti České republiky vůči potencionálnímu teroristickému útoku na území České republiky. Zejména jsem se zaměřil na problematiku zabezpečení provozuschopnosti a odolnosti elektrizačních soustav s ohledem na možný teroristický úder směřovaný na důležité součásti elektrizačních soustav. V praktické části práce jsou vyčísleny ekonomické dopady při absenci dodávek elektrické energie.
6
ÚVOD .................................................................................................................................................... 9 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ................................................................. 11 1.
OBECNÁ CHARAKTERISTISTIKA TERORISMU ............................................................. 12 1.1 1.2 1.3
2
CO JE TERORISMUS .............................................................................................................................................. 12 STRUČNÁ HISTORIE TERORISMU .......................................................................................................................... 14 VLASTNOSTI A PŘÍSTUPY K TERORISMU ............................................................................................................... 15
MAKROEKONOMICKÉ NÁSLEDKY TERORISMU .......................................................... 18 2.1 PRVNÍ A DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VERSUS TERORISMUS ..................................................................................... 18 2.2 ANALÝZA VLIVU TERORISMU NA MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ................................................................... 19 2.2.1 Fakta vlivu teroristických útoků 11. září 2001 na světovou ekonomiku ........................................................ 25
3
EVROPSKÁ UNIE, ČESKÁ REPUBLIKA A BEZPEČNOST .............................................. 29 3.1 BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY .................................................................................................... 29 3.1.1 Současný stav Bezpečnostní strategie............................................................................................................ 30 3.1.2 Výdaje na zajištění bezpečnosti České republiky ........................................................................................... 32 3.2 AKČNÍ PLÁN PRO ČESKOU REPUBLIKU................................................................................................................. 33
4
TERORISMUS A ENERGETICKÝ SEKTOR ........................................................................ 35 4.1 BLACKOUT- ROZPAD ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY .................................................................................................. 36 4.1.1 Popis dalších událostí.................................................................................................................................... 37 4.2 NÁSLEDKY VÝPADKŮ DODÁVEK ELEKTRICKÉ ENERGIE ....................................................................................... 38 4.3 URČENÍ NÁKLADŮ SOUVISEJÍCÍ S VÝPADKEM DODÁVEK ..................................................................................... 42
5
ČESKÁ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVA................................................................................... 44 5.1 5.2 5.2.1 5.3 5.4 5.4.1 5.4.2
6
URČENÍ MOŽNÝCH CÍLŮ ÚTOKU NA ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVU ......................... 54 6.1 6.2 6.3
7
ČR A JEJÍ REGULATORNÍ ORGÁNY PŮSOBÍCÍ NA ENERGETICKÉM TRHU ................................................................ 45 KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY ........................................................................................................................... 46 Elektrizační soustava ..................................................................................................................................... 47 SPOLEHLIVOST ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ........................................................................................................... 48 PROVOZNÍ ZABEZPEČENÍ SÍTÍ............................................................................................................................... 49 Dispečerské řízení provozu přenosové soustavy ........................................................................................... 51 Princip solidarity a neintervence................................................................................................................... 52
ÚTOK NA VÝROBNÍ UZLY..................................................................................................................................... 54 ÚTOK NA PŘENOSOVOU A DISTRIBUČNÍ SOUSTAVU ............................................................................................. 58 ÚTOK NA DISPEČERSKÝ INFORMAČNÍ A ŘÍDICÍ SYSTÉM ....................................................................................... 59
VÝPOČET EKONOMICKÝCH NÁSLEDKŮ ÚTOKU NA ES ............................................ 61 7.1
URČENÍ KONSTANT PRO HODNOCENÍ ZTRÁT ........................................................................................................ 61
7
7.2 VYTIPOVÁNÍ VARIANT POSTIŽENÝCH OBLASTÍ .................................................................................................... 66 7.2.1 Varianta A- období maximální spotřeby........................................................................................................ 68 7.2.2 Varianta B- období minimální spotřeby......................................................................................................... 68 7.2.3 Varianta C- výpočet pro část soustavy .......................................................................................................... 69
ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 73 LITERATURA..................................................................................................................................... 76 PŘÍLOHY............................................................................................................................................. 79
8
Úvod Motto: „ONE MAN'S TERRORIST IS ANOTHER MAN'S FREEDOM FIGHTER" (CO JEDNI POVAŽUJÍ ZA TERORISMUS, JE PRO DRUHÉ BOJ ZA SVOBODU) Autor: David Brownlow1
Není příliš mnoho teroristických cílů na území České republiky, které by mohly v takovém rozsahu přímo ohrozit nejen hospodářství České republiky, ale i hospodářství okolních zemí a možná i celé Evropské unie, jako je sektor elektroenergetiky. Z tohoto důvodu si myslím, že elektrizační soustavě, jakožto možnému cíli teroristického útoku, není doposud věnována dostatečná pozornost. Myslím si, že nepromyšlenou kampaní za ekologické zdroje se stav české elektrizační soustavy může dostat do ne příliš ideálního stavu z hlediska stability provozování elektrizační soustavy. Na druhou stranu je třeba říci, že prozatím díky struktuře elektrizačních zdrojů, instalovanému výkonu a spotřebě, je na rozdíl od některých našich sousedů propojených elektrizační soustavou Česká republika soběstačná a vcelku v dobré kondici. Mohou však nastat stavy, kdy je kapacita přenosových linek na území České republiky vyčerpána (převážně díky vysokým transitům v období výkonových disproporcí oblastí evropských elektrizačních soustav), kdy by v tuto chvíli selhání některé důležité komponenty mohlo vést ke kolapsu elektrizační soustavy. Samozřejmě díky propojení elektrizačních soustav a vlastnostem provozování propojených elektrizačních soustav je právě vysoce pravděpodobné, že vyřazením (tzv. blackoutem) elektrizační soustavy České republiky může být postižena i nemalá část států Evropské unie. Cílem práce je, tedy kromě vymezení pojmu terorismu a teoretické zhodnocení makroekonomických dopadů na ekonomiku států, posoudit stav připravenosti České republiky vzhledem k možným teroristickým útokům cíleným do elektrizační soustavy, odhalit možné cíle útoku na elektrizační soustavu, upozornit na
následky takovéhoto útoku v případě přerušení dodávek
1
Brownlow, D.: ONE MAN'S TERRORIST IS ANOTHER MAN'S FREEDOM FIGHTER. [online]. c 2004, aktualizováno 2004-04-19 [cit. 2008-06-21]. Dostupné z WWW: Dostupné z
9
elektrické energie v zasažených oblastech. Výstupem práce je rozpracovaná metoda pro vyčíslení ztrát při výpadku systému dodávek elektrické energie větších oblastí pro poměry České republiky. Vyčíslené ztráty jsou pak použitelné pro nákladové analýzy návrhů a realizací technickoorganizačních opatření pro zodolnění systému výroby a dodávek elektrické energie V teoretické části uvedu teorie zabývající se vlivem terorismu na ekonomiku států a přímé důsledky a následná řešení situace po teroristickém útoku. Bude zde diskutován stav připravenosti legislativy České republiky s ohledem na možnost útoku na elektrizační soustavu s následným stavem black-out. V praktické části pak provedu odhad možných cílů teroristických útoků směřovaných na provoz zásobování elektrickou energií. Vytvořím podmínky pro zpracování nákladových analýz pro zhodnocení opatření proti případným teroristickým útokům v této oblasti energetického průmyslu. Jedním z praktických uplatnění vidím ve zdůvodnění řešení a realizace ostrovních provozů oblastí elektrizační soustavy, tj. oblastí, které budou schopny samostatného provozu bez ohledu na stav okolní elektrizační soustavy.
10
Teoreticko metodologická východiska Po
11. září 2001 po útocích na USA se stal terorismus součástí života západních
demokratických států. Samotným problémem je však chápání a výklad pojmu terorismus. Z tohoto důvodu je část práce věnována různým pohledům na terorismus včetně snahy pochopení vývoje terorismu. Vlivem na ekonomiku států, kde se terorismus vyskytuje, se do této doby zabývalo jen několik prací. V každém případě přístup k této problematice z pohledu ekonomických otázek v české literatuře není příliš řešen. Snad nejpropracovanější studie týkající se této problematiky je zpracována v práci profesora Zvi Ecksteina s názvem Macroeconomic Consequences of Terror: Theory and the Case of Izrael (Eckstein, 2004), ve které je přístup k vlivu terorismu na ekonomiku státu pojmut ve smyslu
Blanchard-Yaari modelu spotřební funkce chování domácností zavádějící exogenní
proměnnou nejistoty délky života,
což je model vycházející z Cobb- Douglasovy teorie. Další
z možných pohledů na tuto problematiku pracuje s teorií her, kde na jedné straně vystupuje vláda se svojí politikou na druhé straně terorismus. Po příblížení pohledu na moderní terorismus a ekonomiku státu je v práci analyzován stav české legislativy a státních výdajů na boj proti terorismu. Jelikož je tato problematika velice obsáhlá a vzhledem k zadání práce jsem v tomto pohledu směřoval k problematice opatření popř. řešení následků teroristických akcí v sektoru elektroenergetiky. Syntetizoval jsem jednotlivé pohledy týkající se problematiky krizových stavů v elektroenergetice. Výsledkem práce je samotný návrh a výpočet předpokládaných ekonomických ztrát namodelovaných oblastí zasažených totálním výpadkem zásobování elektrickým proudem, tzv. stavem blackout. K tomotu vyčíslení je použita metoda WTP – Willingness to Pay (ochota platit), která byla použita pro vyčíslení rozsáhlých výpadků napájení elektrickým proudem na území USA. K aplikaci této metody pro podmínky na trhu s elektrickou energií v České republice je ale zapotřebí, aby vstupní konstanty výpočtu byly přetransformovány do poměrů českého trhu s elektřinou. Ke zpracování této práce je použito následujících metod, a to studium materiálů, extrakce dat, analýza dat a modelování.
11
1. Obecná charakterististika terorismu
1.1 Co je terorismus Každý člověk různého vyznání a národnosti může chápat pojem terorismu rozličným způsobem a tudíž otázka jednoznačně uznávaného označení pojmu terorismus stále není a zřejmě nikdy nebude vyřešena.
Existuje mnoho pokusů označit a definovat
terorismus. V mé práci budu pracovat
s pojmem terorismus a mezinárodní terorismus ve smyslu dále uváděných definic, osobně však chápu terorismus jako činnost vědomou, cílenou, násilnou s politickými či ideologickými cíli. Mickolus2 ve své práci „International Terrorism: Attributes of Terrorist Events, 1968-2003“ definoval mezinárodní terorismus jako užití nebo zneužití síly, zastrašování a násilí prováděným osobami nebo skupinami osob za účely politického tlaku proti ustaveným vládám, kdy dopad akcí není namířen primárně proti obětem útoku, ale především má mít za následek destabilizaci nastoleného společenského systému. Chmelík
3
charakterizuje terorismus jako „extremistický směr, jehož prostředkem je teror
využívající nátlaku formou psychického nebo fyzického násilí. Jako cílevědomé používání organizovaného násilí proti objektům, věcem nebo osobám, které nejsou zainteresované na cíli teroristů, za účelem dosažení politických, kriminálních, náboženských či jiných cílů.“ Mezinárodní právo chápe mezinárodní teroristické akty jako všechny akty již pokryté antiteroristickými konvencemi nebo takové, které jsou identifikované základní většinou světového společenství jako nepřípustné 4. Gaffney5 charakterizoval pojem „islamofašismus“, který není náboženstvím, ale totalitní ideologií s politickými cíli usilující například o vytvoření globáního chalifátu. Stání podpora od Saudské Arábie, Íránu a dalších zemí učinila z této ideologie světový problém. Islámský
2
Mickolus E., T. Sandler , J. Murdock and P. Flemming: International Terrorism: Attributes of Terrorist Events, 19682003, (ITERATE), (Dunn Loring VA, Vinyard Sofware), 2004 3 Chmelík, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Linde Praha a.s., Praha 2001. 4 5
Lukášek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve světle současného mezinárodního práva. ZČU, Plzeň 1999 Scneider, J.: Byznys a bezpečnost: Kdo co zaplatí?, zpráva o konferenci, Prague Security Studies Institute, Praha 2006
12
fundamentalismus a terorismus souvisí s radikalizací mladé generace muslimů, která je nespokojena se svou sociální situací a zavrhuje hodnotový systém demokratického světa. Pro účinnou prevenci terorismu je zapotřebí poznat co nejlépe motivy teroristů., způsob organizace teroristických skupin, jejich metody a cíle. Terorismus a jeho projevy pravděpodobně nebude možno nikdy odstranit, nicméně je třeba jej potlačovat, omezovat a znesnadňovat. Propojení mezi soukromými společnostmi a státy podporujícími terorismus by měla být v centru pozornosti v rámci tažení proti terorismu. Současná podoba terorismu je často nazývána novým terorismem. Obsahuje řadu prvků sociálního charakteru, které jsou spojeny s náboženskými nebo nacionálními vlivy. Tento nový terorismus je vyzbrojen moderními technologickými a technicko-organizačními prvky, což zvyšuje jeho nebezpečnost, promyšlenost a připravenost. Navíc v nemalé řadě případů se na výcviku teroristů podílely nebo i podílejí státy s téměř neomezenými materiálními a zkušenostními zdroji. Tyto státy podporující terorismus profitují nejen z vysokých cen ropy, ale i z přímých zahraničních investic. Tyto finanční prostředky jsou užity k vývoji zbraní hromadného ničení a výcviku teroristů po celém světě.
13
1.2 Stručná historie terorismu Jak již bylo poznamenáno dříve, terorismus není jednoznačně definován a záleží tedy na úhlu pohledu při hodnocení a označení teroristických akcí a tedy i sestavení historie terorismu. Stručnou historii terorismu sestavil ve své knize „Mezinárodní organizovaný zločin v ČR“ pan Václav Rybka6. První zaznamenané případy moderního terorismu jsou spjaty s Velkou francouzskou revolucí (1789). Za terorismus byla pokládána vláda násilí a zastrašování prostřednictvím násilí. V roce 1798 se poprvé objevilo slovo terorismus, a to v Dodatku ke slovníku francouzské akademie, jeho význam však neodpovídal úplně tomu dnešnímu. Během 19. století a první poloviny 20. století, kdy se začínají formovat současné evropské státy a demokracie, dochází k odporu utlačovaných v souvislosti s širším uplatňováním sociálních a národnostních práv. Teror byl považován za nutnou a zákonitou reakci na zvůli mocných. V období po 2. světové válce je výraz terorismus používán především v souvislosti s protivládní povstaleckou činností. Výrazně se projevuje tzv. separatistický terorismus například v Izraeli, Alžírsku, Baskicku a Irsku . V 70. letech teroristé zejména v západní Evropě volili jako terč významné osobnosti státu bojující proti terorismu. Postupně se rozšířily na diplomaty a zastupitelské úřady. Počátkem roku 1975 jsou zaznamenány první úspěšné pokusy teroristů o mezinárodní koordinaci. Cílem se stávají zranitelnější objekty – civilní dopravní letadla, nádraží, metra, rušná místa apod. Terorismus začal zneužívat nejnovějiší vědní poznatky v komunikaci, vojenské technice, nejnovějši internet. V 90. letech 20. století se zdálo, že intenzita teroristických útoků klesá. Na druhou stranu se ale zvyšuje průměrný počet obětí útoků. Milníkem terorismu je zřejmě září 2001, datum dosud nejničivějšího teroristického ataku, který odstartoval politickou diskuzi a celosvětový koordinovaný postup proti tomuto fenoménu, zvláště pak v souvislosti se sílící globalizací světových ekonomik. Za 11. zářím 2001 následovaly útoky na území Evropy ve Španělsku v Madridu 11. března 2002 a 7. července 2002 ve Velké Británii v Londýně. Nejnovější nepříliš úspěšný pokus byl proveden v červenci tohoto roku 2007 v Londýně.
6
Rybka, V. a kolektiv: Mezinárodní organizovaný zloăin v ČR. Koniasch latin Press, Praha 1997.
14
1.3 Vlastnosti a přístupy k terorismu Bruce Hoffman 7 ve své knize „Inside Terrorism“ napsal: „Pro nábožensky motivované teroristy je násilí nejsvětším ăinem nebo božskou povinností, kterou vykonává v přímé návaznosti na nőjaký božský příkaz či požadavek. Terorismus tím získává duchovní rozměr a jeho vykonavatelé jsou osvobozeni od tlaku, kterým by na ně mohla působit jejich morálka a svědomí.“ Teroristé plánují své akce vědomě a moderní telekomunikační prostředky s volně přístupnými informacemi jim to lehce umožňují. Plánují je většinou detailně, i když samozřejmě při akci postupují operativně. Násilí je prostředkem k dosažení cíle. Terorismus tak úmyslně ubližuje civilistům. V praxi se jedná podle Lukáška o fyzické použití síly k usmrcení, způsobení zranění či škody8 . Hrozba násilím nebo jeho reálná hrozba vyvolává ve společnosti deprivační syndrom, který může vést k narušení mezilidských vztahů a destabilizaci společnosti. To pak samozřejmě vliv na ekonomický vývoj společnosti. Dále je vliv útoku umocňován okamžikem překvapení. Tento fakt je znázorněn na následujícím obrázku č. 1. Deprivační syndrom a moment překvapení. Cíle útoků nemusí být z počátku jasné, nicméně lze říci, že svým jednáním teroristické organizace sledují konkrétní cíle. Tyto cíle mohou být hmatatelné, tj. fyzické terče svých útoků, či cíle ideologické, náboženské apod. Obecně je cílem militarizovat situaci v cílová zemi pomocí atmosféry strachu.
7
8
Hoffman, B.: Inside Terrorism, Columbia University Press, 2006 Lukášek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve světle současného mezinárodního práva. ZČU, Plzeň 1999
15
V mnohých případech jsou mezi oběťmi teroristů i turisté. Ve většině případů v druhé polovině 20. století ale nebyli turisté zamýšleni jako hlavní oběť teroristů. Pokud existuje riziko útoku, je důležité umět se teroru vyvarovat či dokázat v případě krize racionálně reagovat, tj. budovat účinnou obranu proti terorismu a tím snížit účinnost složky momentu překvapení (viz. obrázek 1. Deprivační syndrom a moment překvapení). Nejpřirozenějším způsobem, jak se vypořádat s terorismem, by bylo odstranit příčiny jeho vzniku, které byly analyzovány a popsány výše. Avšak díky otevřenosti ekonomik států a sílící globalizaci dochází k tomu, že je čím dále náročnější sledovat jednotlivé podpůrné aktivity terorismu. Nadnárodní finanční instituce jsou příkladem velice obtížného monitoringu platebního toku z jedné země do jiné země, což samozřejmě zvyšuje prostor pro skryté finanční podpory různých teroristických buněk. Je pravdou, že dochází k určité regulaci a monitoringu toku zahraničních transakcí. Dalším příkladem je boom v informačních technologiích, atd.
Jak čelit terorismu Jestliže existuje riziko útoku, je třeba zpracovat preventivní program činnosti, při němž je nutné odpovědět na otázky: Proč je zájem o teroristický útok na objekt, osobu? Co zavdalo příčinu zájmu? Preventivní program činnosti pro nadstátní uskupení v USA při ochraně před terorismem, jak jej publikoval Libor Lukášek 9, by měl vypadat následovně:
vývojová studie oblasti, která představuje teoretický nebo praktický zájem teroristických skupin;
seznam všech vytipovaných úřadů a podniků, které by přicházely v úvahu jako cíl teroristických akcí;
9
program osobní bezpečnosti zaměstnanců;
komunikační program;
program přežití rukojmí;
stav ohrožení bombovým útokem a tréninková opatření proti této hrozbě;
kontrola dopravní činnosti organizace;
plán konkrétní ochrany organizace a objektů.
Lukášek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve světle současného mezinárodního práva. ZČU, Plzeň 1999
16
Podrobněji se touto tématikou ve vztahu k legislativě České republiky a potažmo Evropské unie budu zabývat v následujících kapitolách.
17
2 Makroekonomické následky terorismu Ekonomové se dlouhou řadu let snaží porozumět následkům vlivu otevřených válečných konfliktů na ekonomiky států účastnících se válečných konfliktů. Své teorie vytvářely především po první světové válce řady ekonomů, mezi nimiž lze jmenovat J.M. Keynese, A.C. Pigoua, J.E. Meadeho a J.V. Robinsona, kteří hledali souvislosti mezi válečným obdobím a mírovým obdobím a ekonomickou situací jejich doby. Až po 11. září 2001, které je označováno jako nová éra, někdo tento datum spojuje s jakousi třetí světovou válkou, resp. érou doby boje proti terorismu, je zvyšována pozornost vlivu terorismu na ekonomiky států a tedy dnes již globalizovanou ekonomiku.
2.1 První a druhá světová válka versus terorismus Je dobré si uvědomit, jakým způsobem lze na terorismus nahlížet ve smyslu srovnání s otevřeným válečným konfliktem, ať již jde o válečný konflikt mimo nebo na území daného válčícího státu. Na toto témo uveřejnil pojednání Pavel Kohout v článku Globalizace, válka a hypotéky10. V pohledu na obě světové války, úrokové míry během obou válek byly velmi nízké. Centrální banky všech válčících stran sledovaly velmi uvolněnou měnovou politiku – když se bojuje, jdou inflační cíle stranou. Hlavní věc je mobilizovat všechny prostředky. Kdyby nepřítel vyhrál, nebyla by jakkoli skvělá měnová politika nic platná.
Fiskální politika byla ve válečném období rovněž uvolněná. Nemá cenu sledovat disciplínu státního rozpočtu, když se jedná o existenci samotného státu. „Bankéři váží zlato na gramy, my ho vážíme na tuny,“ řekl jeden z vědců pracujících na vývoji atomové bomby v Los Alamos.
Ceny komodit byly regulované státem a strategické materiály byly z velké části na příděl.
Mezinárodní obchod byl během obou světových válek velmi výrazně omezen a přísně regulován státem. Totéž platilo pro mezinárodní pohyb kapitálu.
10
Kouhout, P.: Globalizace, válka a hypotéky. [online]. c 2005, aktualizováno 2005-10-20 [cit. 2007-10-21]. Dostupné z WWW:
18
Veřejné finance všech válčících států byly během obou světových válek zatíženy až na samý okraj únosnosti, někdy až přes okraj. Jak v roce 1918 tak v roce 1945 byly vítězné i poražené státy na pokraji bankrotu. Tuto situaci státy řešily tiskem peněz, což mělo za následek adekvátně vzrůstající inflaci. Jako odpověď na inflaci bylo použito úrokových sazeb. Úrokové sazby proto v poválečném období vystřelily do neobvyklých výšek. V případě Německa začátku 20. let až k hodnotám kolem 10 tisíc procent ročně. Majitelé dluhopisů byli inflací samozřejmě těžce postiženi. A jak je to v porovnání s bojem proti terorismu? Samozřejmě závisí, stejně jako u válečných konfliktu, na místě, kde se konflikty, resp. boj proti terorismu odehrává. Je třeba rozlišovat, mezi externím nebo interním střetem (tj. vně nebo uvnitř daného válčícího státu). V porovnání otevřeného válečného konfliktu a boje proti terorismu jsou patrné tyto základní rozdíly:
Narozdíl od obou světových válek neexistuje přídělový systém ani cenové regulace; tyto kroky jsou v současné situaci jednak zbytečné, jednak politicky zcela neprosaditelné.
Inflace není velkou hrozbou. Druhá světová válka vedla k uzavření hranic a k omezení mezinárodní konkurence, což je faktor vedoucí k růstu cen. V současnosti nedošlo k žádnému omezení mezinárodního obchodu. Naopak, globální ekonomická integrace pokračuje a udržuje ceny většiny spotřebního zboží a potravin na nízké úrovni. Vliv globální konkurence je tak silný, že téměř úplně neutralizuje inflační důsledky drahé ropy a zemního plynu.
2.2 Analýza vlivu terorismu na makroekonomické ukazatele Od minulého století ekonomové zabývající se touto tématikou zpracovali několik analýz vlivu terorismu na makroekonomické ukazatele, a to na základě empirických vyšetřování následků mezinárodního terorismu a různých forem kolektivního násilí. Závěrem těchto analýz je konstatování, že terorismus může mít negativní dopad na hospodářský růst, nicméně daleko méně trvající a hůře pozorovatelný než otevřený válečný konflikt 11 . Vliv existence terorismu spočívá především v přesměrování ekonomických aktivit směrem od soukromých investic k vládním výdajům na boj proti terorismu. Další vliv terorismu je znatelný na 11
Blomberg, S.: The Macroeconomic Consequences of Terrorism, Claremont McKenna College, říjen 2003
19
chování jednotlivých spotřebitelů. Kromě toho, že dochází k nesčetným úmrtím obětí teroristických útoků, tj. zkracuje se délka života obyvatelstva (toto je samozřejmě zanedbatelný vliv na makroekonomiku v místech, kde nejsou teroristické akce na každodenním pořádku, nadruhou stranu lze toto uvažovat ve státech jako je Izrael, Irák) a dále se terorismus podepisuje na nejistotě obyvatelstva a stím související spotřebitelsou důvěrou, na soukromých investicích a úsporách. Samotný vliv teroristického útoku na území státu a na ekonomiku státu záleží na vyspělosti a ekonomické síle státu. Není proto divu, že právě v méně vyspělých, resp. rozvíjejících ekonomikách má daleko závažnější dopad. Velkým přínosem pro poznání a zkoumání vlivu teroristických akcí je práce pana Mickoluse „International Terrorism: Attributes of Terrorist Events“ z roku 2002 mapující 179 zemí po dobu 33 let s cca 12164 teroristickými událostmi. Sledováním těchto dat se zjistilo, že největší výskyt teroristických útoků se mapuje v Americe a Evropě. Průměrné množství teroristických akcí je znázorněno na obrázku č.2- Intenzita teroristických útoků.
Z toho se dá usuzovat, že terorismus je bohužel zřejmě následkem bohatství a svobody. Po Libanonu s průměrnými 25,5 útoky/rok následují USA s průměrnými 20,4 útoky/rok a dále pak
20
Německo a Francie s 19,3 a 17,9 útoky/rok. Co se týká dalšího srovnání, v poměru útoků/občana vévodí země středního východu. V práci pana Mickoluse12 „International Terrorism: Attributes of Terrorist Events“ z roku 2002 bylo potvrzeno, že dopad teroristické akce především na HDP není tak velký ani tak dlouhodobý jako u otevřeného externího nebo interního vojenského konfliktu. Zhruba do jednoho roku se ekonomika zotaví, zatímco z externího konfliktu se ekonomika zotavuje nejméně po dobu třikrát delší. Dále mají interní konflikt a teroristický útok velmi propojený vliv na rozdíl od externího konfliktu. Dále se ukázalo, že v zemích OECD nemají teroristické útoky takový dopad jako interní konflikt. Opakem je například terorismus ve státech Afriky, kde samotný teroristický útok ve velké míře poškozuje tamní ekonomiku. Další prací zabývající se vlivem permanentních teroristických akcí je práce Zvi Ecksteina a Daniela Tsiddona13 „Macroeconomic Consequences of Terror: Theory and the Case of Izrael“. Je zde řešena otázka, kolik má vláda vkládat do boje proti terorismu vzhledem k sociálním nákladům na vynaložené zdroje, nákladům na spotřebu a nákladům na budoucí spotřebu / investice, za účelem zvýšení bezpečnosti a jistoty delšího života svých obyvatel na základě snížení teroru.
Chápe
terorismus jako exogenní vliv na ekonomiku, který není tak velký, aby ekonomiku zničil, ale není tak malý, aby byl jeho vliv zanedbatelný. Pro model byl použit Blanchard-Yaari model spotřební funkce chování domácností zavádějící exogenní proměnnou nejistoty délky života, což je model vycházející z Cobb- Douglasovy teorie produkční funkce tvaru Y (t) = L(t)εK(t)1-ε , kde L je práce, K je kapitál a ε je konstanta. Model analyzuje efekt nejistoty délky života s vlivem na spotřebu daného jedince (základní vztah naznačen na obrázku č.3- Spotřební funkce v podmínkách ohrožení a bez ohrožení), efekt zadluženosti a daňového financování vládních výdajů. Na obrázku je tedy na vodorovné ose poměr kapitálu : lidské práci a na svislé ose produkce : lidské práci, a kde S jsou vládní výdaje na obranu.
12
Mickolus, E: International Terrorism: Attributes of Terrorist Events, ITERATE. 1968-2002. DATA CODEBOOK., 2003 13 Eckstein, Z., Tsiddona „D. :Macroeconomic Consequences of Terror: Theory and the Case of Izrael, CEPR, 2004
21
V této studii je model použit k srovnání nákladů na zajištění bezpečnosti a přínosů z těchto investic. Určuje optimální investice do zajištění určité úrovně bezpečnosti, tak aby jejich přínos pro společnost byl optimální.
Hlavním jádrem této teorie jsou následující předpoklady:
Na jedné straně vystupuje jako exogenní činitel velikost a síla terorismu, která snižuje očekávanou délku života lidského kapitálu a zvyšuje pocit nejistoty.
Na druhé straně stojí vláda zajišťující určitou úroveň bezpečí, která vynakládá prostředky na boj s terorismem.
Díky tomu, že zajištění bezpečí není zadarmo, vláda musí investovat do zajištění určité úrovně bezpečí skutečné zdroje, které jdou na úkor privátního sektoru. Velikost vládních výdajů musí být optimalizována tak, aby vynaložené náklady na boj s terorismem přinesly adekvátní zvýšení bezpečnosti a tím i zvýšení ekonomických ukazatelů. Studie ukazuje, že není přímá úměra mezi náklady vynaloženými vládou na boj proti terorismu a ekonomickými přínosy ze zvýšení úrovně bezpečnosti. Proto v ekonomikách, které čelí terorismu, 22
ačkoli vláda investuje do boje proti terorismu, je přesto průměrný život obyvatelstva kratší a méně bezpečný, hospodářský růst je pomalejší, velikost výstupu ekonomiky, spotřeba, investice a export je nižší. Pro stát Izrael se připisuje cca 3 % podíl na snížení HDP v obdobích zvýšených teroristických aktivit. Zvi Eckstein a Daniel Tsiddon ve své výzkumné publikaci došli k závěru, že „trvalý teror, který si vyžádá počet obětí srovnatelný s počtem obětí dopravních nehod, může snížit úroveň spotřeby zhruba o pět procent. Kdyby Izrael netrpěl v posledních třech letech teroristickými útoky, mohl by podle odhadů mít nejméne o 10 % vyšší ekonomickou výkonnost,“ uvádejí autoři práce13 publikované v roce 2004 – v roce, kdy bezpečnostní bariéra terorismus na izraelském území najednou téměř odstranila. Nutno podotknout, že počet obětí terorismu v Izraeli je na ssrovnatelné úrovni počtu obětí automobilových nehod. Grafické znázornění výstupů je uvedeno na obrázcích 4 a 5. Na obrázku 4 je znázorněn stacionární stav rovnováhy spotřeby Co a lidského kapitálu K dle výstupu z Blanchard-Yaari modelu teorie délky života jedince. Ustálenému stavu odpovídá rovnovážný bod spotřeby a kapitálu.
13
Eckstein, Z., Tsiddon D. :Macroeconomic Consequences of Terror: Theory and the Case of Izrael, CEPR, 2004
23
Vysvětlivky: Co je křivka spotřeby, K je křivka kapitálu. Na uvedeném grafickém zobrazení modelu obr. 5 je vidět, že zvýšení teroristických aktivit má za následek snížení lidského kapitálu a spotřeby (investic) což vyvolá posun křivky spotřeby na úroveň C1. Tím se systém dostane do nového rovnovážného stavu. Pokud vláda vynaloží výdaje na boj proti terorismu určitou část financí, posune se křivka kapitálu KK na úroveň KKg směrem dolů, ale křivka spotřeby Co se neposune o tolik doleva, jako v předešlém případě, ale pouze na úroveň spotřeby Cg. Tak vznikne nový bod rovnováhy. Úkolem je určit velikost vládních výdajů na boj proti terorismu tak, aby po intervenci vlády byla situace pro ekonomiku země přijatelnější než bez intervence.
Vysvětlivky: C0 je křivka spotřeby bez přítomnosti terorismu, Cg je křivka spotřeby zohledňující výskyt terorismu při boji vlády proti terorismu,
24
C1 je křivka spotřeby zohledňující výskyt terorismu bez zásahu vlády proti terorismu (největší vliv terorismu na chování spotřebitele), KK je křivka kapitálu bez vládních zásahů proti terorismu, KKg je křivka kapitálu zohledňující boj vlády proti terorismu (zahrnuty výdaje na boj proti terorismu), Kt je bod rovnováhy bez vládních zásahů
2.2.1 Fakta vlivu teroristických útoků 11. září 2001 na světovou ekonomiku Fakta vlivu shrnul pan Pavel Kohout14 v práci
„Terorismus
a jeho možné dusledky na
pojišťovnictví“. Dovoluji si zde uvést některé závěry pozorování. Teroristické útoky 11. září 2001 udeřily na území státu s nejvýkonnější a největší ekonomikou světa- USA. Tím v podstatě došlo k dopadu na ostatní méně silnější a malé ekonomiky demokratického světa. Na reakci americké vlády a ekonomických regulací tedy závisel další vývoj světové ekonomiky. Jak se tedy zachovaly Spojené státy americké?
Federální rezervní systém
(centrální banka USA) okamžitě po atentátu na WTC dne 11. září začal praktikovat politiku extrémně nízkých sazeb a masivně intervenoval ve prospěch nízkých výnosů dluhopisů. Účelem tohoto opatření bylo poskytnout ekonomice růstový impuls, aby byly překonány účinky psychologického šoku na spotřebu domácností a investiční aktivitu firem – krátce řečeno, aby Amerika neupadla do hospodářské krize. Ještě podzim 2005 se úrokové sazby držely na úrovních hluboce pod hladinou dlouhodobého normálu. Prezident, vláda i Kongres zavrhli úvahy o vyrovnaném rozpočtu a začali praktikovat velmi expanzivní rozpočtovou politiku.
Fakta o situaci v roce 2001 a poté Vývoj světové ekonomiky v roce 2001 ovlivnilo několik šoků. V 1. polovině roku doznívaly negativní vlivy vzedmutí cen ropy z let minulých, v průběhu celého roku se prosazovala krize technologického sektoru a v poslední třetině roku se začaly realizovat ekonomické důsledky teroristického útoku na USA. Ropný šok prostřednictvím svého nákladově-cenového efektu zvýšil do určité míry inflaci, odhady účinku na zpomalení tempa ekonomického růstu se pohybují v řádu do 14
Kohout,P.: Terorismus a jeho možné dusledky na pojišťovnictví, PASS Policy Paper č. 5 “Business and Security: Who Will Pay the Price?” Praha, 2005
25
0,2% HDP. Jinou skladbu důsledků měla recese technologického sektoru. Nadměrnost kapacit v kombinaci s ochablostí poptávky vedly ke spirálovému efektu, v rámci něhož došlo k silnému propadu zahraničního obchodu, investic, produkce, k nahromadění zásob, poklesu zaměstnanosti a cen. Specifičnost situace spočívala v tom, že příčinou rozvinutí recesních sil byla pouze určitá odvětvová výseč průmyslu a služeb. V tom spočívá i odlišnost vzniku útlumové fáze hospodářského cyklu let 2000 a 2001, kdy příčinou nebylo celkové přehřátí ekonomiky signalizované plošnou inflací, ale sektorová krize signalizovaná nadměrností cen aktiv, respektive cen akcií, v některých zemích i cen nemovitostí a pozemků. Teroristický útok na USA snížil až o 1/5 tržby některých odvětví a prohloubil útlum poptávky, cen i ekonomické aktivity v celosvětovém měřítku. Zářijové události v USA ovlivnily globální ekonomickou situaci v několika oblastech. Letecká doprava se musela adaptovat jak na pokles poptávky (pokles tržeb dosáhl v USA 20 %, v Evropě 15-20 %), tak i na pokles tržní hodnoty akcií (v USA 20 %, v Evropě 15 %). Odvětví cestovního ruchu zaznamenalo ztráty tržeb v rozsahu kolem 15 % jak v USA, tak i v Evropě. U řady produktů v pojišťovnictví se zvýšily pojistné sazby o rizikovou prémii pohybující se v USA i v Evropě kolem 10 %. Souhrn poklesu ekonomických aktivit v postižených odvětvích je v USA odhadován ve výši 0,5 % HDP. U spotřebitelů i investorů vzrostla averze k riziku, což ve svých důsledcích vedlo k oslabení podnětů pro spotřebu i investování a k růstu zájmu zvyšovat úspory. Synchronizovaný pokles indikátorů důvěry podnikatelů a spotřebitelů v hlavních zemích světa (USA, Francie, Německo, V. Británie, Itálie) s předstihem signalizoval záměr redukovat spotřebu a intenzitu investování a snížit tak úhrnnou poptávku. Finanční trhy reagovaly na růst nejistot zvýšenými výkyvy cen akcií (nejprve poklesem, potom růstem, pak opět poklesem). Trhy komodit zaznamenaly ostrý pokles cen, který reflektoval podstatné snížení poptávky ve vyspělých zemích. Na konci roku 2001 činil úhrnný meziroční pokles cen komodit 10 %, z toho konkrétně kovy poklesly o 18 %, ropa o 35 %, polovodiče o 50 %. Mezinárodní instituce, které analyzují a prognózují hospodářský vývoj ve světě, jako jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD) a Mezinárodní měnový fond (dále jen IMF), soustřeďují svou pozornost na několik otázek. Které faktory mohou pozitivním způsobem ovlivnit budoucí ekonomický vývoj? Jaká rizika mohou brzdit rychlost a míru oživení světové ekonomiky? Jakými cestami se realizuje dopad zářijových událostí v USA na vývoj globálního hospodářského cyklu? V následující tabulce č. 2. jsou uvedeny hodnoty změny HDP, ceny ropy a spotřebitelské ceny mezi lety 1999 až 2002.
26
Tab. č. 2
Vývoj světové ekonomiky
meziroční změna v %, pokud není jinak uvedeno 1999
2000
2001
2002
3,6
4,7
2,4
2,7
- USA - Japonsko
4,1 0,8
4,1 2,2
1,2 -0,4
2,3 -1
- Německo
1,8
3,0
0,6
0,9
- EU Země střední a východní Evropy
3,0 2,0
3,3 3,8
1,6 3,1
1,5 3,0
ČR Cena ropy, USD/barel
-0,4 .
2,9 28,2
3,6 24,2
3,3 23
Spotřebitelské ceny (vyspělé země)
1,4
2,3
2,5
1,8
HDP - svět celkem
Zdroj: World Economic Outlook, IMF, April 2002
Od 11. září 2001 uplynulo více než 6 let a přesto je jeho ekonomický vliv stále znát. Historicky rekordně nízké sazby převládly ve většině světa, včetně České republiky a Slovenska. Důsledky terorismu tak překvapivě zasáhly i země, které nikdy nebyly ani předmětem útoku ani základnami teroristů – a tyto důsledky měly paradoxně příznivý dopad na ekonomiky těchto zemí. Teroristé tedy mimoděk pomohli k růstu i české a slovenské ekonomice. Od zpracování těchto závěrů již uplynul nějaký čas. Chtěl bych k tomuto dodat, že se začínají vynořovat další problémy související s mohutným uvolněním měnové politiky amerického FEDu. Od roku 2002-3 začala US ekonomika zápasit s narůstající inflací zvyšováním úrokových sazeb. Od roku 2004 americký FED zvýšil úrokové sazby 17 krát (z 1% na současných 5,25, což výrazně zvýšilo náklady na splácení hypoték a mnoho lidí dnes není schopno své hypotéky splácet. Podle First American LoanPerformance byl ve Spojených státech za 3 uplynulé roky výrazný nárůst (o více jak 40%) půjček na bydlení, které požadují minimální nebo žádné údaje o příjmech žadatelů o úvěr. Celkový objem těchto rizikovějších hypoték vzrostl téměř na 550 miliard dolarů, což představuje více jak polovinu z poskytnutých hypoték. Dnes je již zřejmý negativní dopad na úvěrový a potažmo bankovní systém USA, který se zřejmě rozšíří i do ostatních zemí (domněnka autora).
Nejlépe jsou tohoto důkazem akciové trhy, které určitým korelují se „zdravotním“ stavem a ekonomickým vývojem příslušných zemí. Pro ilustraci přikládám vývoj industriálního indexu Down 27
Jones Industrial (Graf 1.) a Nasdaq composite index (Graf 2.). Je patrný dopad rozhodnutí federální banky FED po útocích 11. září 2001 a následný boj s narůstající inflací, který dovedl nejvyspělejší ekonomiku světa do těžkých problémů.
Zdroj: Yahoo, Inc., vlastní úprava
Zdroj: Yahoo, Inc., vlastní úprava
28
3 Evropská Unie, Česká republika a bezpečnost V současné době již nelze vnímat bezpečnost pouze v národním, evropském nebo transatlantickém rámci, ale díky globalizaci je na ni třeba pohlížet i z globálního celosvětového pohledu.
Česká republika je součástí několika mezinárodních organizací. Je členem Evropské Unie (EU), Severoatlantické aliance (NATO), Organizace Spojených Národů (OSN) a členem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), což zaručuje určitou bezpečnostní garanci, ale zase může být důvodem pro směřování teroristických akcí na naše území. V prosinci 2003 byla Evropskou radou schválena Evropská bezpečnostní strategie. Ta definuje pět klíčových hrozeb evropské bezpečnosti, a to
Terorismus
Šíření zbraní hromadného ničení
Regionální konflikty
Zhroucení státu
Organizovaný zločin
Evropská Unie předpokládá, že tzv. první obranná linie se bude často nacházet mimo území
členských států Evropské Unie, neboť je nutné jednat dříve, než dojde ke krizi. Z tohoto pohledu Evropská Unie klade velký důraz na prevenci krizí a na postkonfliktní obnovu. Zmiňuje i potřebu strategické kultury, která umožní včasnou, rychlou a je-li to nutné - robustní intervenci.
3.1 Bezpečnostní strategie České republiky S ohledem na řešení a výskyt možné krizové situace je dobré si uvědomit zejména, že dle české legislativy15: a) je základní povinností státu:
15
zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky;
ochrana demokratických základů České republiky;
ochrana životů, zdraví a majetku občanů,
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
29
b) nouzový stav a stav ohrožení státu se může vyhlásit, jsou-li bezprostředně ohroženy:
svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky;
ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví občanů,
majetkové hodnoty nebo životní prostředí,
c) válečný stav lze vyhlásit, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení, d) státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem , který zákon stanoví, e) okruhy působnosti ústředních orgánů státní správy stanovuje především zákon č.2/1969Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů a že ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech, f) výkon moci zákonodárné, výkonné a soudní lze uplatňovat v případech, mezích a způsobech, které stanoví zákon, g) ministerstva a jiné ústřední správní úřady rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, h)
pod krizovou situací se rozumí taková situace, při níž je vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav (tzv. „krizové stavy“).
3.1.1 Současný stav Bezpečnostní strategie Česká vláda v prosinci 2003 schválila dokument č. 1254 „Bezpečnostní strategie České republiky“, v jehož závěru bylo uloženo zpracovat „Zprávu o zajištění České republiky“ a následně tuto zprávu16 přes Bezpečnostní radu státu předložit vládě České republiky. Dále v září roku 2005 vláda schválila „Návrh optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky“. V roce 2006 byla zpracována
první „Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti“
od vzniku
samostatné České republiky. V této zprávě v návaznosti na platnou Bezpečnostní strategii ČR je hodnocen současný stav zajištění bezpečnosti České republiky vůči stávajícím předpokládaným hrozbám a jejich možným dopadům na Českou republiku. Na tuto zprávu pak navazují tyto tři dokumenty 16
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky, Úřad vlády ČR, 2006
30
Zpráva o zajištění obrany ČR
Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území ČR v roce 2004
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti ČR v oblasti ochrany před mimořádnými událostmi
Ve „Zprávě o stavu zajištění bezpečnosti“ jsou identifikovány hlavní hrozby mající vliv na bezpečnost České republiky. Bezpečnost ohrožují jednak hrozby záměrné, tak i hrozby nezáměrné. Mezi hrozby záměrné patří v první řadě extremismus a terorismus. Součástí této zprávy je i sdělení, že se Česká republika soustavně připravuje na možnost konfrontace s terorismem. Opatření jsou shrnuta v dokumentu „Národní akční plán boje proti terorismu“. V Národním akčním plánu boje proti terorismu je rovněž řešena problematika jaderného terorismu a kontroly zákazu zbraní hromadného ničení. Důležitým krokem ke zvýšení ochrany jaderných zařízení bylo vypracování dokumentu „Projektová základní hrozba pro jaderná zařízení a jaderné materiály, včetně přeprav jaderných materiálů“, v České republice. V březnu 2006 byla schválena „Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti v oblasti ochrany před mimořádnými událostmi“. Tato zpráva17 je koncipována tak, aby postihla všechny hlavní oblasti, které lze zahrnout do uceleného systému opatření k zajišťování ochrany před mimořádnými událostmi, které jsou právním řádem České republiky dány do působnosti a pravomoci orgánům státní správy, územní samosprávy a dalších prvků bezpečnostního systému. Ministerstva, další ústřední a jiné správní úřady, orgány územních samosprávních celků a zákonem stanovené právnické a fyzické osoby se při zajišťování ochrany před mimořádnými událostmi zaměřují především na eliminaci možných následků vyplývajících z míry rizika naplnění současných bezpečnostních hrozeb. Bezpečnostní strategie ČR předpokládá, že minimálně ve střednědobém horizontu lze vyloučit možnost masivního vojenského útoku proti našemu území. Proto řeší hrozby živelných pohrom, průmyslových havárií a hrozby strategického významu jako je terorismus. Stav zajištění ochrany před mimořádnými událostmi řeší následující oblasti:
Civilní nouzové plánování
Krizové řízení (zákon č. 240/2000Sb., o krizovém řízení)
Ochrana obyvatelstva
17
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky v oblasti ochrany před mimořádnými událostmi, 2006, Ministerstvo vnitra
31
Integrovaný záchranný systém
Požární ochrana
Ochrana veřejného zdraví související s mimořádnou událostí
Ochrana před povodněmi
Ochrana vnějšího ovzduší související s mimořádnou událostí
Ochrana zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků
Ochrana osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření
Prevence závažných havárií při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky
Ochrana a bezpečnost komunikačních a informačních systémů
Ochrana kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty a dalších významných kulturních statků
Archivnictví
Příprava hospodářských opatření pro krizové stavy
V závěru této zprávy je řečeno, že největší a nejvážnější hrozbou jsou různé projevy terorismu, zejména ve spojení s použitím zbraní hromadného ničení.
3.1.2 Výdaje na zajištění bezpečnosti České republiky Výdaje na zajištění bezpečnosti státu a právní ochranu jsou z podstatné části realizovány v rozpočtových kapitolách Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Správy státních hmotných rezerv a Bezpečnostní a informační služby. Pro srovnání roků 2003-2005 uvádím následující tabulku, která zachycuje velikost a rozložení výdajů do jednotlivých bezpečnostních sytémů.
32
V mld. Kč
Tab. č. 3 Výdaje vlády Druh
Obrana
Civilní
Bezpečnost Právní
připravenost a veřejný
výdaje/období
na krizové
Požární Bezpečnost
ochrana ochrana státu a
pořádek
a IZS
stavy
právní ochrana
2003
44,6
1,5
31,5
16,6
7,5
101,7
2004
42,5
1,5
33,6
18,1
7,6
103,3
2005
42,9
1,8
38,3
17,6
7,5
108,1
Zdroj: Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky v oblasti ochrany před
mimořádnými událostmi, 2006, Ministerstvo vnitra
V meziročním vyjádření v absolutních hodnotách je zřejmý mírný nárůst těchto výdajů na bezpečnost státu a právní ochranu. V ostatních položkách je patrná stagnace výdajů.
V poměru
k celkovým výdajům státního rozpočtu je v této střednědobé projekci zachován podíl cca 11,9%.
3.2 Akční plán pro Českou republiku Vláda České republiky nechala v letech 2004 až 2005 zpracovat dokument „Národní akční plán 2005 pro Českou republiku“. V rámci plánu je iniciován Harmonogram opatření České republiky v boji proti terorismu, kde byl zadán návrh úkolu na léta 2005 – 2007. Konkrétně zde uvedu pasáž související s řešením bezpečnostní otázky týkající se teroristických cílů na území České republiky. Ta je řešena v kapitole 6 daného dokumentu18, Ochrana konkrétních skupin potenciálních cílu teroristického útoku (Národní akčni plán 2004): „Bude zintenzívněno využívání stávajících bezpečnostních kamerových systémů.
Bude vytvořen komplexní dokument, který by zmapoval problematiku kybernetických hrozeb z hlediska bezpečnostních zájmů ČR a možná rešení této problematiky.
18
Národní akčni plán 2005, vláda ČR
33
Prioritou jsou také další kroky v oblasti kontrolované přepravy nebezpečných nákladů, stejně jako ochrana dalších potenciálních cílů teroristického útoku (letový provoz, zastupitelské úřady).“ V úkolech je pod bodem 6.2 zadán požadavek na jednotlivé resorty a další ústřední orgány státní správy, aby průběžně, v návaznosti na plán práce Výboru pro civilní nouzového plánování, zpracovali a průběžně aktualizovali seznam nejrizikovějších objektů podle jednotlivých kategorií kritické infrastruktury, jako jsou:
dopravní uzly,
objekty elektronických komunikací,
energetické objekty,
vodní díla,
výrobní či skladovací objekty,
administrativní objekty v České republice i v zahraničí, atd.,
včetně modelování možných způsobů útoků na tyto objekty. Následně by měl být vypracován návr způsobu ochrany těchto kritických míst.
Je vidět, že při tvorbě Bezpečnostní strategie je jaksi opomenuta možnost teroristických útoků směřovaných na funkčnost elektrizační soustavy s následným
black-out stavem. Stav rozpadu
elektrizační soustavy není ani zmíněn ve „Zprávě o stavu zajištění ochrany před mimořádnými událostmi“. Určitým způsobem je tato problematika řešena v legislativě organizace UCTE (Union pour la Coordination du Transport de l’Electricité) a potažmo v Kodexu přenosové soustavy, o čemž bude pojednáno následně. Dále se této problematiky dotýká i tvorba energetické koncepce České republiky, kde se sice s dobrým úmyslem řeší zastoupení obnovitelných zdrojů ve struktuře energetických zdrojů elektrizační soustavy, nicméně jak bude dále uvedeno, je řízení takovýchto zdrojů v abnormálních a havarijních stavech sítě problémem.
34
4 Terorismus a energetický sektor Soukromé společnosti čelí stejným bezpečnostním rizikům a hrozbám jako jednotlivci či vlády. V 70. letech 20. století se objevil nový problém, který znepokojil státy, stejně jako energetické společnosti a firmy zabývající se kritickou infrastrukturou po celém světě: zajištění dodávek energie a jejich bezpečnost. Problematika mezinárodního terorismu našla svojí odezvu i v Mezinárodní energetické agentuře (International Energy Agency - IEA). Bezpečnost zásobování energetickými surovinami
(Security of Supply) se v průběhu celého období roku 2002 stala jedním z klíčových témat prakticky všech výborů Mezinárodní energetické agentury (IEA). V minulosti byla organizována řada mezinárodních fór za přítomnosti zástupců energetického sektoru včetně zástupců průmyslové a podnikatelské sféry, s cílem diskutovat a nalézt způsob minimalizace vlivů a dopadů mezinárodního terorismu jak na vývoj světových cen energetických surovin, zejména jejich bezpečnou přepravu a skladování. Mezinárodní energetická agentura schválila „Plán odezvy na případnou hrozbu stavu nouze“ (Contingency Plan), jehož cílem je zajištění okamžité a společné reakce členských zemí agentury na vznik ropné krize. Evropa (EU 15, EU 27 i Evropská hospodářská komise – Organizace spojených národů se sídlem v Ženevě) vnímá energetickou bezpečnost ze dvou základních hledisek, a to: 1. Jistoty zdrojů (výše zásob, politická stabilita na území). 2.
Nebezpečí narušení přepravních systémů (plynovody, ropovody, přenosové sítě), kterými jsou paliva a energie dodávány od místa získávání ke spotřebitelům Klíčová v této oblasti byla rovněž činnost Agentury pro jadernou energii (Nuclear Energy
Agency) na půdě Výboru pro bezpečnost jaderných zařízení (CSNI). V průběhu roku 2002 byl s ještě větší naléhavosti diskutován program kooperace ve výměně vědeckých a technických informací, zaměřených na vyřazování stávajících jaderných zařízení a spoluúčast Agentury pro jadernou energii (NEA) v aktivitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency, zkratkou IAEA), koncentrujících se zejména na havarijní situace a reakce směřující k jejich rychlému odstraňování. Jak bude ukázáno dále, problematika teroristických útoků na elektrizační soustavy není samostatným způsobem v nouzových plánech zohledněna a není ani řešena. Určitým způsobem je
35
zohledněno zvládání mimořádných a krizových stavů propojených elektrizačních soustav v rámci platné legislativy závazné pro členy UCTE (podrobněji dále).
4.1 Blackout- rozpad elektrizační soustavy V mé praci se zabývám otázkou, jaký vliv může mít teroristický útok směřovaný do provozu energetických soustav. Asi nejhorším dopadem by bylo narušení celkového provozu soustavy, která by skončila tzv. Black-out stavem. Black-out stav je již vžilý výraz, který v překladu znamená černá tma. Jinak se tímto názvem označuje úplný kolaps elektrické rozvodné sítě, která není schopna odebírat vyráběnou energii z energetických zdrojů a dodávat energie domácnostem a firmám. Příčin bývá několik, ale tou nejčastější je silný impulz do rozvodné sítě. Asi nejznámější úplný výpadek prožily v roce 2003 Spojené státy americké. Zastaralá americká sít, která v létě z 30% funguje jako zdroj pro klimatizace nevydržela prvotní nehody v Ohiu a rychlostí blesku (do tří minut) se dostaly desítky milionů lidí (Severovýchod USA a Kanady) na dva dny do úplné tmy.
Obr. 7 Území USA a Kanady zasažené výpadkem 14.8. 2003
Zdroj: časopis Energetika 7- 2005, str. 237
36
Tento problém se týká i Evropy. Např. v září 2003 na několik hodin vypadlo spojení mezi Švýcarskem a Itálií z důvodů mohutných bouřek, masivní přebytek elektřiny v rozvodné síti nebylo kam vyvážet a zdroje musely skokově snížit výkon. Problémy se nevyhnuly ani sousednímu Německu, které se vždy pyšnilo nejspolehlivějšími rozvodnými sítěmi v Evropě (přes 1,7 milionů km). Kolaps způsobily větrné elektrárny, jejichž podíl na výrobě proudu v Německu se pohybuje kolem 17%. Silnější vítr vyvolal vyšší výrobu energie než se původně očekávalo a díky vypojení jedné z rozvodných linek se ty zbylé přetížily a nastala tma.
Česká republika je na tom aktuálně lépe než zbytek Evropy, protože naše sítě jsou nyní spolehlivé a zvyšuje se i počet přeshraničních kapacit, pomáhá i silné propojení se Slovenskem, vzniklé ještě za dob federace. Nicméně díky faktu, že Slovensko se v současné době stává převážně dovozcem elektrické energie, i tato výhoda není již tak patrná. Ovšem i v České republice loni v létě zažila rozvodná síť impulz, se kterým se složitě vyrovnávala (blíže v příloze č.2, 3 a 4 této práce).
4.1.1 Popis dalších událostí V dalších případech, blíže rozebraných
mj. v časopise Energetika19, byl rozpad částí
elektrizačních soustav způsoben přetížením a následným snížením spotřeby s následným rozpojením Švýcarské a Francouzské elektrizační sítě. Tyto události způsobily stav, kdy přes 50 milionů zákazníků bylo bez dodávek elektrické energie po dobu několika hodin. V Norsku díky suchu na přelomu zimy 2002-2003 nestačily vodní zdroje pokrýt národní spotřebu, ačkoli normálně Norsko část výkonu těchto zdrojů vyváží do zahraničí. Díky překročení povoleného deficitu na straně dovozu, cena dodávané elektrické energie prudce vyskočila. Následně díky rapidnímu nárůstu ceny došlo ke snížení spotřeby odběratelů, takže nedošlo k totálnímu kolapsu norské elektrizační soustavy. Další případ totálnímu nárůstu ceny elektrické energie byl zaznamenán v lednu ve Francouzské elektrizační soustavě, a to díky náhlému zvýšení zatížení soustavy. Výjimečně horké léto v roce 2003 uvrhlo celou evropskou elektrizační soustavu do vypjatého stavu, a to díky výjimečně vysoké poptávce a omezení produkce energetických zdrojů využívajících parovodní cyklus díky snížení chladící kapacity. Nouzový stav postihl v červenci jih Španělska, nicméně ještě nebylo třeba omezovat spotřebu. V srpnu potom došlo k raketovému nárůstu ceny elektrické energie ve Francii díky nedostatku výkonu elektráren. V Itálii došlo 26. července 200ke 19
Máslo, K.:Příčiny a následky velkých výpadků v dodávkách elektřiny,str. 237-242, časopis Energetika 7-2005
37
stavu totálního rozpadu sítě, tj. stavu black-out, který zasáhl miliony zákazníků, a to díky selhání spojovacích linek se sousedními zeměmi. 2. srpna díky požáru, který zasáhl přenosové linky v Portugalsku, se ocitlo 1,5 milionu zákazníků bez dodávek elektrické energie.
Obr. 8 Blackout Itálie 28.9. 2003
Zdroj: časopis Energetika 7- 2005, str. 239
Ve Švédsku díky se díky poruše na vedení dne 23. září ocitlo bez dodávek okolo 2 milionu zákazníků. Navíc je jasné, že poruchy mohou ovlivnit i elektrizační soustavy sousedních států, čehož je příkladem sousední Dánsko, kam se krize přenesla z již zmíněného Švédska. Další událostí, která se přihodila ve Velké Británii 14. srpna a 5 září, na jejímž počátku bylo selhání zařízení na elektrizačních systémech, se ocitlo cca 400 tis. zákazníků bez dodávek20.
4.2 Následky výpadků dodávek elektrické energie Obecně není problém vyčíslit okamžité ztráty určitého ekonomického subjektu v souvislosti s přerušením dodávky elektrické energie. Každá firma dokáže určit okamžité ztráty a samozřejmě 20
Lessons that should be drawn from the recent incidents in electricity supply and suggestions for guaranteeing an adequate electricity supply in liberalised markets, CEER incidents, 2003
38
závisí na smluvních podmínkách mezi dodavatel elektrické energie a spotřebitelem, která z těchto stran bude tyto ztráty hradit. Některé větší podniky proto instalují ve svých objektech záložní zdroje napájení ať už akumulátorového typu, dieselgenerátory (nemocnice, větší drůbežářské farmy) nebo větší energetické zdroje (Škoda Plzeň, automobilka Škoda-Auto Mladá Boleslav, aj.) Problémem je vyčíslit
sociální následky v souvislosti s
výpadkem dodávek v následujícím časovém úseku po
výpadku. Sociální následky související se ztrátou dodávek elektrické energie budou dle mého názoru zřejmě záviset na typu a kompozici následujících obecně uvedených faktorů: -
rozloze zasažené oblasti a demografické hustotě,
-
struktuře energetických zdrojů,
-
existence alternativních (záložních) zdrojů, které mohou nahradit výpadky dodávek (např. nezávislé generátorové jednotky, solární panely, atd.),
-
délce trvání výpadku,
-
čase v daném dni (noc, ráno), jinými slovy denním diagramu spotřeby,
-
ročním období, s ohledem na klimatické podmínky (právě v letních obdobích se díky zvyšování zastoupení klimatizací na spotřebě, snižující se účenností energetických zdrojů využívajících parovodní cyklus a snižující se zatížitelnosti přenosových linek je nebezpečí totálních výpadků elektrizační soustavy daleko reálnější),
-
na účinném způsobu předávání informací a varování, na kooperaci regulátorů soustav
a dalších případných faktorech. Za účelem posouzení vlivů výpadků dodávek elektrické energie na veřejný a na vládní sektor poslouží závěry analýz zpracovaných po totálním rozpadu elektrizační sítě (black-out) v severní Americe a Evropě. Možné dopady jsou tedy následující21: 1. Výdaje na vojenské, policejní a záchranářské akce:
aktivace protiteroristických složek a deprivační syndrom díky nedostatečnému varovnému systému pro případy výpadku arozpadu ES a tím včasnému rozpoznání příčiny přerušení dodávek elektrické energie,
zvýšení zatížení policejních složek výtržnostmi, rabováním a následným zatýkáním,
zvýšení zatížení požárních složek díky požárům, uvíznutí ve výtazích, uzavřeným dveřím, hromadné podzemní dopravě, atd.
2. Výdaje na hromadnou dopravu 21
Costantini,V., Gracceva, F. : Social Costs of Energy Disruptions, NOTA DI LAVORO, 2004
39
ztráty vlakové dopravy následkem jejího zastavení , zhoršení bezpečnosti, zpoždění,
čímž vznikly problémy v celém systému a zákazníkům a zvýšení pravděpodobnosti nehod (např. výpadkem a nefunkčností dopravních řídících systémů),
ztráty podzemní dopravy následkem jejího zastavení , zhoršení bezpečnosti, zpoždění a zvýšení pravděpodobnosti nehod (např. výpadkem a nefunkčností dopravních řídících systémů),
ztráty letecké dopravy následkem snížení bezpečnosti, zpoždění (vliv na zákayníky) a zvýšení pravděpodobnosti nehod (např. výpadkem a nefunkčností dopravních řídících systémů).
3. Následky ve zdravotnickém systému
okamžité následky ve zdravotnické infrastruktuře (nemocnicích, ambulancích, laboratořích), na operačních zařízeních, nouzových telefonních voláních, znehodnocení některých
medicínských
prostředků,
léků,
transplantačních
orgánů,
krve
a
analyzovaných vzorků především díky ztrátě napájení chladících systémů. Z tohoto pohledu je zapotřebí doplnit, že nemocniční zařízení ČR mají povinnost zajistit nouzová napájení důležitých oddělení a operačních sálů, takže disponují nezávislými autonomními zdroji elektrické energie (samozřejmě o určité kapacitě),
post blackout zdravotní následky obyvatelstva (díky násilnostem, zraněním a popáleninám, panice a díky ztrátě vytápění popř. klimatizace).
4. Nahromadění odpadků a problémy s kanalizací
okamžité přerušení funkčnosti kanalizačních systému (čističek odpadních vod) a hromadění odpadů,
následné dopady díky akumulaci odpadů,
možné hygienické následky snížením kapacity čistících stanic odpadních vod.
5. Ostatní veřejné služby
následky ve školství díky přerušení výuky na školách,
omezení nabídky potravin, především chlazených (díky přerušení napájení chladících systémů),
sociální náklady s nárůstem počtu nemocných (snížení práceschopného obyvatelstva),
narušení práce veřejných institucí (asistenční služby, prac. úřady, poradenství, atd.),
příjmy muzeí,
40
politické důsledky.
6. Lidské životy
následky zvýšení úmrtnosti,
následky zvýšení nemocnosti,
ztráty volného času, následky úrazovosti, strachu a paniky (deprivační syndrom).
7. Důvěra zahraničních investorů a spotřebitelská důvěra Navíc ve všech sektorech popsaných výše se zřejmě zvýší náklady díky:
snížení efektivity lidského kapitálu,
poškození zařízení,
nákladům na obnovení provozu,
zvýšení „zmetkovosti“ polotovarů ve výrobě, atd.
Klasickým příkladem mohou být přímé a nepřímé následky přerušení dodávek elektrické energie ve farmářství (chov drůbeže, masný průmysl, atd.), které nejen že zasáhnou samotné farmáře, ale následně se projeví i na konečném spotřebiteli. Odstranění následků se odhadují na cca 1 rok, coz je v souladu se závěry . Velikost následků se odhaduje přibližně stejná pro ekonomiky USA a EU. Ztráty způsobené farmářům a chovatelům se tedy projeví ve snížení příjmů zemědělců, což samozřejmě z části zaplatí samotný zákazník ve zvýšení cen výrobků a z části se projeví ve zvýšení sociálních nákladů celé společnosti (přes daňové zatížení obyvatelstva). Vše samozřejmě závisí na délce výpadku elektrické energie a na dalších faktorech již výše zmíněných. Americké ministerstvo zemědělství odhaduje na základě empirických dat častých výpadků napájení ve státě Kalifornie zvýšení celkových nákladů na produkci cca 1-2 %. Nastává otázka, jaký vliv na velikost ztrát bude mít fakt, že k rozpadu soustavy, tj. stavu Blackout, dojde po úspěšném útoku na systém zásobování elektrickou energií. Nedá se předpokládat, že by měl rozpad elektrizační soustavy vlivem teroristického útoku enormě větší vliv na velikost ztrát v porovnání s klasickým rozpadem elektrizační soustavy. Pokud by došlo k úspěšnému vyřazení zásobování elektrickou energií díky úspěšnému teroristickému útoku, dá se předpokládat, že ztráty by byly přímo navýšeny destrukcí zařízení, které je cílem útoku (elektrické vedení, energetický zdroj, komunikační systémy, …) a samozřejmě samotnými náklady souvisejícími s výskytem terorismu na území daného státu, což je popsáno v předchozích kapitolách.
41
4.3 Určení nákladů související s výpadkem dodávek Jedním z možných způsobů, jak určit a ohodnotit ztráty souvisejících s výpadkem dodávek elektrické energie, je pomocí zákaznické ochoty zaplatit (WPT= Willingness to Pay) za vyhnutí se stavu bez dodávek elektrické energie. Je zřejmé, že velikost WPT závisí na typu odběratele, takže je možné vytvořit několik skupin odběratelů. K určení škod způsobených nedodávkou elektrické energie se potom tedy násobí průměrná cena elektrické energie pro odběratele (tj. pro maloodběratele, velkoodběratele), délka trvání nedodávky a konstanta. V analýzách The Economic Cost of the Blackout22 provedených firmou ICF Consulting je uvedena hodnota elektrické energie (s ohledem na WPT) tak, že ztráta pro odběratele je cca 100 krát (80-120) vyšší než průměrná cena maloodběratelů. Analýzy uvádějí jednak přímé ztráty (ztráty znehodnocením, ztrátou produkce a platu) a nepřímé náklady (sekundární efekt přímých ztrát), což je v souladu s předpoklady uvedenými v kapitole 4.2 Následky výpadků dodávek elektrické energie. Pokud použijeme danou metodu, přímé ztráty za nedodanou elektrickou energii (kWh) se tedy určí ze vztahu
a = konstanta1 x cena / 1 kWh , kde
(Kč / kWh)
konstanta1 je bezrozměrné číslo a určuje váhu přímých ztrát, cena / 1 kWh je průměrná cena, kterou odběratel platí za spotřebovanou energii, tj. kWh.
Sekundární ztráty za nedodanou elektrickou energii (kWh) se určí ze vztahu
b = konstanta2 x cena / 1 kWh , kde
(Kč / kWh)
konstanta2 je bezrozměrné číslo a určuje váhu sekundárních ztrát, cena / 1 kWh je průměrná cena, kterou odběratel platí za spotřebovanou energii, tj. kWh.
Celková cena za nedodanou elektrickou energii je rovna součtu konstant a a b, tj.
c = a + b = (konstanta1+konstanta2) x cena / 1 kWh = konstanta3 x cena / 1 kWh , kde
(Kč / kWh)
konstanta3 je bezrozměrné číslo a určuje váhu celkových ztrát, cena / 1 kWh je průměrná cena, kterou odběratel platí za spotřebovanou energii, tj. kWh.
22
The Economic Cost of the Blackout, An issue paper on the Northeastern Blackout, August 14, 2003
42
Po určení konstanty c je tedy k určení odhadovaných ztrát zapotřebí dosadit do následujícího vztahu odhadnutý čas přerušení dodávek a hodnotu nedodaného elektrického výkonu (resp. zatížení soustavy), takže odhadované ztráty jsou potom:
ZTRÁTAodh = c x t x P
(Kč)
, kde c je konstanta určená z předešlých výpočtů
t je doba nedodávky v hodinách P je elektrický výkon soustavy v jednotkách kW.
Vrátím-li se ke zmiňované zprávě The Economic Cost of the Blackout, je v této zprávě analyzována událost z roku 1977, kdy v celé oblasti New York, USA došlo k totálnímu rozpadu elektrizační soustavy a stedy stavu Black-out. Tehdy došlo k výpadku 5000 MW po dobu 25 hodin. Přímé ztráty byly stanoveny jako $0.66/kWh (cca 20 krát cena 1 kWh) a sekundární náklady $3.45/kWh (cca 100 krát cena 1 kWh). Celkové ztráty jsou tedy $4.1/kWh Průměrná cena elektrické energie v této oblasti v roce 1977 byla $34/MWh, resp. 3,4centu/kWh. Podobný poměr byl identifikován i při výpadku v Kalifornii. Stejné koeficienty byly následně použity pro předběžné vyčíslení škod při totálním rozpadu sítě a stavu black out v oblasti východního pobřeží USA v roce 2003 (popsáno dále). Zde byla použita váha celkových ztrát, tj. konstanta3 mezi hodnotami 80 až 120.
43
5 Česká elektrizační soustava Elektrizační soustava je systém citlivý na správnou funkci a požadovanou interakci jednotlivých prvků, které na sebe těsně navazují a vzájemně se ovlivňují. Vzhledem k tomu, že elektřinu nelze skladovat (oproti jiným energetickým médiím- ropa, zemní plyn, atd.) musí být soustavně udržována rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Elektrizační soustava jako celek musí kontinuálně zabezpečovat požadavky na zajištění velikosti spotřeby elektřiny, která se v čase mění. Některé události mohou vzhledem k závažnosti rozsahu území, které zasahují a četnosti výskytu způsobit poškození nebo ztrátu funkce některého prvku nebo několika prvků elektrizační soustavy a vést k haváriím regionálního nebo celostátního charakteru. Ze světa jsou známy události, jejichž důsledkem byl úplný výpadek dodávek elektřiny. Havárie velkého rozsahu mohou přesáhnout reálné možnosti provozovatelů daného systému zajistit okamžité obnovení provozu nebo si mohou vyžádat odstavení systému, a způsobit tak krizovou situaci v zásobování odběratelů. Riziko vzniku sekundárních krizových situací je v takovém případě značné. V roce 1995 byla elektrizační soustava České republiky po splnění daných podmínek připojena k jednotné západoevropské elektrizační soustavě UCTE23. V rámci společné spolupráce jsou členské země povinny akceptovat podmínky provozu a přejímat danou legislativu. Proti šíření poruch z jedné národní elektrizační soustavy do jiných propojených soustav se po událostech z roku 2003 (pojednáno dříve) důraz klade i na koordinované přeshraniční akce, tj. na spolupráci provozovatelů přenosových soustav při řešení krizových nebo mimořádných situací. Na úrovni UCTE se tendence důrazu na spolupráci provozovatelů definuje v nově vytvořeném souboru dokumentů tzv. Operations handbook, neboli provozních manuálů24. Toto je pak řešeno v kapitole č.3 Operational security a části č. 5 Emergency operations těchto manuálů. Po schválení tohoto dokumentu bude tento provozní manuál právně závazný pro všechny provozovatele přenosových soustav sdružených v UCTE.
23
UCTE je obecně používaná zkratka a znamená Union pour la Coordination du Transport de l’Electricité, v překladu Svaz pro koordinaci přenosu elektrické energie. 24 VRBA, M., CHURÝ, D.: Směrnice o bezpečnosti dodávek elektřiny- názor sdružení EURELECTRIC, Energetika, 56, 2006, č. 2
44
5.1 ČR a její regulatorní orgány působící na energetickém trhu Základními zákony, které upravují působnost správních úřadů v rámci výkonu státní správy v energetických odvětvích jsou:
zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů
kompetenční zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 552/2006 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, která se týká úpravy vyhodnocení ocenění sekundární regulace, a z toho vyplývajících změn v ocenění systémové odchylky
vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě
V rámci energetického trhu v ČR působí následující orgány.
Energetický regulační úřad
Energetický regulační úřad (ERÚ) byl zřízen energetickým zákonem 1. ledna 2001 jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Energetický regulační úřad nevykonává činnosti, které by se překrývaly s činnostmi ostatních orgánů státní správy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Působnost Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je vymezena kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů. MPO navíc zpracovává Státní energetickou koncepci, zabezpečuje plnění mezinárodních závazků a smluv a vydává státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v elektroenergetice a státní souhlas s výstavbou přímých vedení.
45
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, jako ústřední orgán státní správy, při zajišťování připravenosti na řešení krizových situací v oblasti své působnosti zpracovává krizový plán, který obsahuje mj. typové plány. Cílem typových plánů je utřídění a standardizace informací o jednotlivých druzích krizových situací a jejich řešení pro účely krizového plánování, vytvoření databází pro informační systém krizového řízení a podkladů pro scénář odezvy orgánů krizového řízení v České republice. Typový plán je návodem pro zpracování operačních plánů v rámci věcné a územní působnosti zpracovatele. V souladu s § 19 odst. 2 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., byly typové plány po třech letech od jejich vzniku aktualizovány a dne 27. září 2007 schváleny ministrem průmyslu a obchodu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byl zřízen zákonem č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky. Tímto zákonem se dále mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. Rozsah působnosti tohoto úřadu je obsažen v zákoně č. 273/1996 Sb., o působnosti ÚOHS. V oblasti ochrany hospodářské soutěže je základním právním předpisem, podle něhož ÚOHS postupuje, zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění.
5.2 Kodex přenosové soustavy Jedním z nejdůležitějších dokumentů upravující náležitosti provozování a projektování elektrizační soustavy je Kodex přenosové soustavy. Je to soubor veřejně dostupných dokumentů specifikujících zásady působnosti provozovatele přenosové soustavy.
46
5.2.1 Elektrizační soustava Elektrizační soustava (dále také ES) je celostátně plošný elektroenergetický systém s vysokou mírou vazeb na elektroenergetické systémy okolních států. Dle Kodexu přenosové soustavy25 je
Elektrizační soustava vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení, a systémy měřící, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Dále je definován pojem Přenosová soustava (dále také PS), což je vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Kodexu PS, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními
soustavami
sousedních
států,
včetně
systémů
měřící,
ochranné,
řídicí,
zabezpečovací,informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Je zde také definován pojem Provozovatel přenosové soustavy, který v souladu se zásadami směrnice 2003/54/EC Evropského parlamentu a Rady PPS odpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz PS a v případě potřeby i za její rozvoj. Podle legislativy platné v České republice zajišťuje tuto roli subjekt, který je držitelem licence pro rozvod elektřiny na úrovni přenosové soustavy. Činí tak prostřednictvím svého „Dispečinku ČEPS“ a dále svými provozními a rozvojovými útvary. Dispečink
ČEPS zajišťuje přípravu provozu, řídí reálný provoz přenosové soustavy a technické hodnocení provozu.
Činnosti vykonávané provozovatelem PS při řízení provozu lze rozdělit na řízení „v normálním stavu“, „výstražném stavu“ a „v havarijních situacích“: 1. V normálním stavu: Soustava se nachází v normálním stavu, jestliže se parametry chodu (kmitočet, napětí a přenášené výkony) nacházejí v dovolených mezích a platí základní spolehlivostní kritérium provozu soustavy „N – 1“. Provozovatel soustavy musí monitorovat stav soustavy v určitých časových intervalech a reagovat na odchýlené hodnoty (kmitočtu nebo napětí) a na přetížení zařízení. Jeho akční prostředky zahrnují použití výrobních záloh činného a jalového výkonu a manipulace s přenosovým zařízením. Obecně řečeno, je provozovatel PS zodpovědný za bezpečný provoz soustavy.
25
Kodex přenosové soustavy, část I. Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy, http://www.ceps.cz
47
2. Ve výstražném stavu: Soustava se nachází ve výstražném stavu, jestliže parametry chodu (kmitočet, napětí, přenášené výkony) nevybočují z dovolených mezí, ale neplatí základní spolehlivostní kritérium provozu soustavy „N – 1“. V tomto případě provozovatel PS přijímá opatření provozního charakteru s cílem obnovy normálního stavu. 3. V havarijních situacích: a) Soustava se nachází v havarijní situaci, jestliže kmitočet, napětí nebo přenášené výkony v kterémkoliv místě sítě jsou mimo toleranci normálních hodnot, zejména dojde–li k přerušení dodávky konzumentům v části nebo v celé soustavě. Za této situace je v rámci odpovědnosti PPS použití speciálních postupů pro navrácení soustavy do normálních podmínek v době co možná nejkratší. Tyto postupy zahrnují například omezení spotřeby, omezení mezinárodních dodávek/odběrů, black start výrobních bloků a resynchronizaci „izolovaných elektrických ostrovů“. b) V případě havarijní situace dispečerského pracoviště (výpadku, teroristického útoku) přebírá řízení ES ČR záložní dispečink ČEPS, a.s.). Dalším důležitým pojmem je pojem Přenosový profil, což je soubor prvků přímo propojujících (paralelně) dvě místa v PS, jehož vlastností je přenosová schopnost. V rámci Kodexu přenosové soustavy je definován Stav nouze, což je stav, při němž dochází k omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území České republiky nebo její části v důsledku: a) živelních událostí, b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, c) havárií na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny, d) smogové situace podle zvláštních předpisů, e) teroristického činu.
5.3 Spolehlivost elektrizační soustavy Důležitou vlastností elektrizační soustavy je spolehlivost. Ta z historie akceptovaná na úrovni NERC (North American Electric Reliability Council) a CIGRÉ (Conseil International des Grands Réseaux Électriques), má dvě složky26, a to:
26
VRBA, M., CHURÝ, D.: Směrnice o bezpečnosti dodávek elektřiny- názor sdružení EURELECTRIC, Energetika, 56, 2006, č. 2, str. 38-41
48
Adekvátnost- schopnost ES pokrývat nepřetržitě zatížení
a energetické požadavky
odběratelů při uvážení plánovaných odstávek a poruchových výpadků.
Bezpečnost-
schopnost ES odolat neočekávaným poruchám typu zkratů
nebo
poruchovým výpadkům zařízení. Dle mezinárodního odvětvového sdružení elektroenergetiky EURELECTRIC
(Union of
Elektricity Industry) je bezpečnost dodávek elektrické energie schopnost elektroenergetického systému poskytovat elektřinu konečným zákazníkům na specifické úrovni nepřetížitelnosti a kvality dlouhodobě udržitelným způsobem ve vazbě na existující standardy a smluvní ujednání v místě dodávky27. V rámci směrnice č. 2005/89/ES, o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, publikované v Úředním věstníku EU 4.2. 2006, která musí být implementována do národních legislativ členských států do 28.2.2008 jsou řešeny dvě klíčové problematiky. V článku 4 je to provozní zabezpečení sítí a v článku 5 udržování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Provozní zabezpečení sítí se jasně týká provozovatele přenosové soustavy. Co se týká problematiky v článku 5 udržování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, zde již kompetence jasně rozdělené nejsou. Zde je na provozovatele přenosových soustav kladen požadavek, aby zajistili dostupnou přiměřenou úroveň výrobní rezervní kapacity pro udržování rovnováhy nebo přijali rovnocenná opatření vyplývající z trhu (tj. zajistili nasmlouvané záložní zdroje).
5.4 Provozní zabezpečení sítí V Plánu obrany proti šíření poruch v přenosové soustavě28, který je také součástí Kodexu přenosové soustavy, jsou vyjmenovány základní principy zajištění bezpečnosti provozu české elektrizační soustavy. Tento plán je vytvořen ve formě Přehledu opatření a pravidel. Dále v současné době vzniká aktualizovaná verze Plánu obrany, ve kterém by měly být zohledněny změny ve struktuře elektrizační soustavy, které se přihodily v posledních letech, kdy došlo k oddělení výroby, přenosu, distribuce a dodávky. Základní koncepcí plánu je dodržování bezpečnostního kritéria N-1, což je kritérium zajišťující schopnost přenosové soustavy udržet normální parametry chodu po výpadku jednoho prvku
27
28
Kodex přenosové soustavy, část I. Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy, http://www.ceps.cz Kodex přenosové soustavy, část V. Bezpečnost provozu a kvalita na úrovni PS, http://www.ceps.cz
49
soustavy (výrobního bloku, vedení soustavy, transformátoru, atd.), přičemž může dojít ke krátkodobému lokálnímu omezení spotřeby14. Pokud je splněna podmínka N-1, je soustava v nominálním stavu. Při nesplnění této podmínky přechází soustava do výstražného stavu. V této situaci přijímá dispečer přenosové soustavy preventivní opatření s cílem obnovit normální stav. Plán obrany tedy obsahuje opatření29:
proti poklesu a vzrůstu frekvence,
proti poklesu a vzrůstu napětí,
proti kývání,
proti ztrátě synchronismu,
proti přetížení,
řízení propustnosti sítě,
opatření proti kaskádovitému šíření poruchy.
Z hlediska možnosti teroristického útoku, kdy lze uvažovat jako cíl takového útoku vyřazení kritické části elektrizační soustavy z provozu, jsou zajímavá poslední dvě opatření.
Řízení propustnosti sítě zahrnuje činnosti provádějící provozovatel elektrizační soustavy ve vymezených případech (ve výstražném stavu), kdy hrozí přetížení vedení nebo je překročena přenosová schopnost vedení nebo přenosového profilu, což jest soubor elektrického vedení propojující dvě sousední přenosové soustavy. V těchto případech je nutné změnit nasazení vybraných elektrárenských bloků tak, aby se soustava dostala do normálního stavu a aby se odstranila hrozba přetížení a s tím související hrozba vypnutí přenosové linky. Jinými slovy jde o řízení toků elektřiny, tedy konkrétně toků činného výkonu, v přenosové soustavě v souladu s paragrafem 24 odst. 1c) energetického zákona30. Součástí řízení propustnosti sítě jsou preventivní zásahy, jejichž cílem je předejít vzniku nebezpečné situace při výpadku některé komponenty elektrizační soustavy. Jednak se pro takovéto zvládání situace používá v národním měřítku interní redispečing (změny konfigurace a výkony zdrojů v rámci daného provozovatele elektrizační soustavy) a jednak mezinárodní redispečing, kdy spolupracují sousední provozovatelé spojené přes hraniční profil a mění konfiguraci soustavy a výkony zdrojů. Vždy ovšem musí být dodrženo celkové saldo obou regulačních oblastí. Další
29
Kodex přenosové soustavy, část V. Bezpečnost provozu a kvalita na úrovni PS. [online], poslední aktualizace 11. 1. 2008
[cit. 2008-01-11]. Dostupné z WWW: < http://www.ceps.cz > 30
Zákon č. 458/200Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v aktuálním znění
50
z možností je použití tzv. protiobchodu, při němž jsou vyžity zdroje v obou sousedních soustavách postiženého přeshraničního přenosového profilu.
5.4.1 Dispečerské řízení provozu přenosové soustavy ČEPS dispečersky řídí provoz přenosové soustavy a všech systémových zdrojů elektřiny na území ČR a prostřednictvím propojovacích vedení se sousedními zeměmi zajišťuje mezinárodní spolupráci podle pravidel UCTE. Pomocí systémových služeb zajišťuje spolehlivost a kvalitu dodávky elektřiny v reálném čase v místě spotřeby tím, že řídí rovnováhu mezi zdroji a potřebami elektřiny v elektrizační soustavě ČR podle přijatých standardů Energetického regulačního úřadu. ČEPS také zpracovává plán ochrany přenosové soustavy proti šíření poruch a plán obnovy elektrizační soustavy po rozsáhlých systémových poruchách, technicky řídí regulaci výkonu a kmitočtu, regulaci napětí a jalového výkonu a řídí potřebné výkonové rezervy. Obr. 9 Přenosová soustava ČR
Zdroj: Výroční zpráva ČEPS, a.s
51
Přenosovou soustavu ČEPS tvoří 38 rozvodných zařízení 420 kV a 245 kV, umístěných ve třiceti transformovnách, dále 2 900 km tras vedení 400 kV a 1 440 km tras vedení 220 kV. Je zobrazena na obrázku č. 6 Přenosová soustava ČR. Do přenosové soustavy patří i dvě rozvodny 123 kV a 105 km tras vedení 110 kV 31.
5.4.2 Princip solidarity a neintervence Princip solidarity a neintervence32 jsou dva základní principy, které je třeba mít napaměti při provozu propojení několika elektrizačních soustav. Princip solidarity, zajišťuje výpomoc sousedních elektrizačních soustav, v prvních okamžicích výkonové nerovnováhy v některé z elektrizačních soustav. Ostatní provozovatelé přistupují na to, že se na pokrývání výkonové rovnováhy
v prvních okamžicích (až několika desítek sekund) podílejí
všechny zdroje zapojené do ES pracující v režimu primární regulace frekvence. Pokud se danému provozovateli nepodaří uvést parametry své soustavy do rovnovážného stavu (připojením / odpojením rezervních zdrojů, odpojením nadbytečných odběrů nebo nákupem / prodejem), nastupuje v činnost princip neintervence. Princip neintervence znamená, že na výkonovou nerovnováhu, projevující se změnou frekvence a salda předávaných výkonů, reaguje pouze sekundární regulace f a P postižené soustavy (tedy soustavy, kde k nerovnováze došlo). Činnost sekundární regulace f a P by měla obnovit zadané hodnoty frekvence a předávaných výkonů do 15 min. od okamžiku vzniku výkonové nerovnováhy. Po těchto 15. minutách je možné tuto soustavu odpojit od ostatních soustav. Na činnost sekundární regulace f a P navazuje terciární regulace P. Terciární regulace P slouží pro uvolnění výkonu, který byl použit v rámci činnosti sekundární regulace f a P. Na tvorbě a udržování výkonové zálohy pro terciární regulaci P se kromě bloků v točivé záloze podílejí i následující opatření: • rychle startující záloha - 30-ti minutová záloha, • výpomoc ze synchronně pracující soustavy, • změna zatížení (ZZ).
31
Výroční zpráva ČEPS, a.s., Bezpečně a spolehlivě - Secure and Reliable, Praha 2007 Kodex přenosové soustavy, část V. Bezpečnost provozu a kvalita na úrovni PS. [online], poslední aktualizace 11. 1. 2008 [cit. 2008-01-11]. Dostupné z WWW: < http://www.ceps.cz > 32
52
Pro ilustraci je uveden obrázek s hodnotami přeshraničních ročních toků energie pro rok 2006 na obrázku č. 10.
Obr.10 Roční toky energie 2006
Zdroj: Výroční zpráva ČEPS, a.s
53
6 Určení možných cílů útoku na elektrizační soustavu V této části se pokusím vytipovat možné cíle útoků, které by potencielně mohly vést k zneprovozuschopnění systému zásobování elektrickou energií. Je dobré si uvědomit, že elektrizační soustavu tvoří následující části:
výrobní, produkující elektřinu v různých zdrojích
přenosová soustava, kterou tvoří vedení a zařízení (rozvodny, transformovny) pro 400 kV a 220 kV a vybraná vedení a zařízení pro 110 kV,.
distribuční soustavy vysokého napětí 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 35kV a 110kV,.
distribuční soustavy nízkého napětí 0,4/0,23 kV,.
technické dispečinky, hierarchicky uspořádané k řízení soustavy.
V následující části tedy provedu analýzu terčů útoku na provoz elektrizační soustavy s cílem narušení dodádek elektrické energie a ochromení řádného způsobu života občanů a ekonomiky.
6.1 Útok na výrobní uzly Jako potenciální cíle přicházejí v úvahu zdroje, které jsou klíčové z hlediska provozu a řízení elektrizační soustavy. V České republice jsou to tedy elektrárny založené na spalování fosilních paliv, zemního plynu, jaderné elektrárny a v neposlední řadě vodní elektrárny, převážně pak ty vodní elektrárny, využívající se pro okamžité najetí a krytí špičkových pásem denního diagramu. V příloze jsou uvedeny důležité energetické zdroje napojené na českou elektrizační soustavu. Na následujícím obrázku č. 11 je uvedena struktura energetických zdrojů
54
Obr. 11 Struktura zdrojů ES v ČR rok 2005 Tepelné elekt. Jádro Vodní elekt.
62%
Přečerpávací
20%
6%
12%
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Dále uvádím vývoj struktury zdrojů elektrizační soustavy na území České republiky a Evropské Unie
Obr. 12 Vývoj struktury zdrojů ES- ČR Větrné
P (MW)
18000
Geotermální
16000
Přečerpávací
14000
Vodní elekt.
12000
Jádro Tepelné elekt.
10000
Celkově
8000 6000 4000
Celkově Tepelné elekt. Jádro Vodní elekt. Přečerpávací
2000 0 2005
2003
2002
2004
čas (roky)
2001
2000
1999
1998
typ
Geotermální Větrné
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování Celková hodnota instalovaného výkonu elektráren v České republice k 1. lednu 2007 je 17 508 MW, kdy přibližně 58 procent výkonu elektráren je připojeno přímo do přenosové soustavy (tj. do sítí velmi vysokého napětí) a 42 procent do distribuční soustavy (tj. do sítí převážně vysokého napětí).
55
Obr. 13 Vývoj struktury zdrojů ES- EU Větrné Geotermální
800000
Přečerpávací
700000
Vodní elekt.
600000
Jádro
500000
Tepelné elekt. Celkově
P (MW) 400000 300000 200000
Celkově Tepelné elekt. Jádro Vodní elekt. Přečerpávací Geotermální Větrné
100000
2005
čas (roky)
2004
2003
2002
2001
2000
typ
1999
1998
0
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Způsoby vyřazení výrobních uzlů Každá výrobna má určité technologické uzly, jejichž vyřazení z provozu má za následek její odstavení na dlouhou dobu. Do úvahy přichází některý z následujících cílů
přímé poškození určitého výrobního zařizení v dané elektrárně (vyvedení výkonu, tj. transformátor, vedení, technologie, atd…)
přinucení obsluhy k zásahu nebo manipulaci
vyřazení zásobování palivem nebo jinými důležitými látkami, např. chladícím médiem.
Hodnocení vlivu na provoz soustavy Nejvíce odolné proti teroristickým útokům jsou, ačkoli se to zdá paradoxní, právě jaderné elektrárny. Toto je zabezpečeno díky daleko přísnějším bezpečnostním standardům a to jak technickým, tak i organizačním, včetně zajištění fyzické ochrany takovýchto zařízení. Nadále je dobré si uvědomit, že požadavky na jaderná zařízení jsou upraveny příslušným atomovým zákonem.33 Pokud však dojde k většímu poškození hlavního výrobního bloku, může elektrárnu odstavit z provozu 33
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
56
na dlouhou dobu nebo dokonce trvale. Jelikož jaderné elektrárny disponují velkým výkonem, vyřazení jaderné elektrárny z provozu může být příčinou rozsáhlejších výpadků elektrizační soustavy a navíc může znamenat radiační únik do okolí elektrárny. Navíc výkon jaderných elektráren je použit v základním pásmu diagramu. Výpadek jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín, jakožto bloku s největším výkonem v elektrizační soutavě České republiky, není za normálních podmínek kritický (viz. podmínky provozování ES- Kodex přenosové soustavy). Problém by zajisté činil výpadek obou bloků jaderné elektrárny Temelín s kumulací deficitních výkonových zdrojů v celé elektrizační soustavě, čímž by došlo k absenci cca 2000MW elektrické energie. Struktura denního diagramu a pokrytí zdrojů je na následujím obrázku.
Zdroj: ČEPS, vlastní úprava Vysvětlivky zkratek: VE vodní elektrárny, PVE PE klasické parní elektrárny,
přečerpávací vodní elektrárny, JE PPE+PSE paroplynné elektrárny
jaderné elektrárny,
57
Vyřazení ostatních výrobních uzlů by, vzhledem k jejich nižším výkonům, nemělo být problémem za normálních podmínek v soustavě ustát. Vše ovšem závisí na dané situaci v české energetické soustavě a soustavách v okolí České republiky.
Zdroj: ČEPS, vlastní úprava Vysvětlivky zkratek: VE vodní elektrárny, PVE PE klasické parní elektrárny,
přečerpávací vodní elektrárny, PPE paroplynné elektrárny
JE
jaderné elektrárny,
6.2 Útok na přenosovou a distribuční soustavu Ochrany vedení přenosových soustav jsou navrženy tak, aby nedocházelo k častému vypínání linek velmi vysokého napětí (v rámci tzv. nastavení selektivnosti ochran). Z hlediska mechanického jsou také navrhovány s patřičnými rezervami. Na druhou stranu se nepočítá se záměrným zásahem s cílem narušit provoz elektrizační soustavy.
58
Způsoby vyřazení částí přenosové soustavy Do úvahy přichází některá z následujících možností, popř. jejich kombinace:
destrukční poškození určitého prvku vedení nebo samotného vedení,
destrukční poškození rozvoden přenosové soustavy
zneprovozuschopnění řídicího systému, popř. ochran vedení,
přinucení k nevhodnému dispečerskému zásahu,
způsobení nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou v systému, přesahující určitou mez, tj. vědomé přetížení linky
Hodnocení vlivu na provoz soustavy Při dodržování principu N-1 (objasněno v kapitole 5.2 Provozní zabezpečení sítí), výpadek jednoho vedení přenosové soustavy nemá vést k omezení provozu soustavy, natož k jejímu rozpadu. Nastávají ovšem situace, kdy jsou linky přetíženy nebo přenosová soustava nesplňuje podmínku N-1 (např. díky práci na vedení, rozvodně, apod.). V těchto situacích je záměrné vyřazení linky přenosové soustavy velice nebezpečné a může vést k rozpadu soustavy na několika ostrovních provozů nebo v nejhorším případě k totálnímu rozpadu ES s následným stavem Blackout.
Útok na distribuční soustavu Možnosti vyřazení části distribuční soustavy jsou podobné jako v předcházející kapitole. Je třeba k tomuto říci, že vyřazení bude jednodušší, na druhou stranu není tak nebezpečné s ohledem na stabilitu a funkčnost větších oblastí. Je však třeba vzít do úvahy, že určité distribuční linky mohou být životně důležité v případě jejich využití při rozběhu sítě ze stavu blackout (viz. Lipno – ETE Temelím)
6.3 Útok na dispečerský informační a řídicí systém Hlavní dispečink řídící přeshraniční toky je součástí ČEPS, a.s. a je umístěn v Praze. V případě vyřazení z provozu je v rámci instrukce PI-020-10 nahrazeno řízení záložním dispečinkem umístěným v Ostravě. Tento hlavní dispečink řízení přenosové soustavy dle vyhlášky č. 220/2001 Sb. o dispečerském řádu elektrizační soustavy ČR komunikuje s ostatními dispečinky řízení distribučních
59
soustav, popř . dispečinky řízení výroben elektřiny a dispečinky řízení konečných zákazníků a obchodníků. Jelikož je systém tvořen soustavou spojovacích zařízení (telefonní spoje, radioreléové spoje, elektronické systémy pro přenos dat, automatiky apod.), mohlo by tedy přicházet do úvahy vyřazení součástí tohoto propojení. Nicméně je nutno podotknout, že jednotlivé spojové trasy jsou zálohovány. Poškození jednoho prvku nepředstavuje prakticky žádné riziko, ale může zkomplikovat případné odstraňování poruch v síti. Jako další možné cíle se dále jeví:
samotné poškození funkcí prvků systému, které způsobí zkreslení dat, chybné vyhodnocení dat, narušení SW vybavení
selhání lidského činitele
úmyslným přetížením systému
Poslední dvě zmiňované alternativy přichází do úvahy v případě obsazení těchto klíčových míst případnými teroristy.
60
7 Výpočet ekonomických následků útoku na ES V této kapitole určím předpokládanou velikost ekonomických ztrát souvisejících s rozpadem soustavy a následným stavem Black-out v určité mnou vytipované oblasti. Metoda, kterou budu používat je blíže popsaná v kapitole 4.3. Určení nákladů související s výpadkem dodávek této diplomové práce. Pro výpočet budu uvažovat čas stavu blackout 36 hodin, což je čas totožný s časem, pro který byla metoda použita pro případy, které se odehrály v USA. Navíc je tento čas podobný času, který byl použit pro určení ztrát souvisejících se simulací rozpadu soustavy v oblasti Pardubice zkoumané ve zprávě Energetika Pardubického kraje- doložka krizového řízení34,kde bylo pro určení ekonomických ztrát použito rozdílné metody. Co se týká vytipovaných oblastí, v praxi se vzhledem k propojení soustavy nedá předpokládat stav, že by byly tyto části izolované od ostatních oblastí ve smyslu takovém, že okolí těchto oblastí by fungovalo v nominálním neomezeném stavu. Zde určované ekonomické ztráty jsou potom využitelné naopak při návrzích ostrovních a odpínacích programů, které by sloužily pro případ hrozby rozpadu elektrizační soustavy a které by pomohly oddělit dané oblasti od rozpadající se elektrizační soustavy a tím by se podařilo danou oblast „udržet pod napětím“, i když s určitými omezeními v napěťovém stavu.
7.1 Určení konstant pro hodnocení ztrát Jak již bylo popsáno v kapitole 4.3 Metodologie určení nákladů související s výpadkem, použiji metodu WPT= Willingness to Pay. Ke zjištění hodnoty WPT je zapotřebí nejdříve určit cenu elektřiny v ČR. Pro malodběratele v České republice nejsou ceny elektrické energie jednotné. Jednak jsou rozdílní dodavatelé, kteří mají rozdílné ceny a jednak existuje několik tarifů pro maloodběratele. Navíc se ceny rapidně liší i pro velkoodběratele (oproti poměrům v USA). Vývoj struktury spotřeby velkoodběratelů a maloodběratelů je patrný z následujícího obrázku. 34
Energetika Pardubického kraje- doložka krizového řízení, EVČ s.r.o. ,CITYPLAN, spols.r.o., ViP s.r.o., 2005-2006
61
Zdroj: ČEPS, vlastní úprava
Ceny jsou znázorněny v následujících tabulkách, kde jsou tarify pro domácnosti: Da - roční spotřeba: 600 kWh Db - roční spotřeba:: 1 200 kWh Dc - roční spotřeba: 3 500 kWh s nočním proudem1 300 kWh Dd - roční spotřeba: 7 500 kWh s nočním proudem 2 500 kWh
Tab. č. 4 pololetí Da Db Dc Dd
Cena elektřiny v Kč (bez DPH) 2006-1.pololetí 2006-2. pololetí 2007-1. pololetí 2007-2. pololetí 4.27 4.27 4.6 4.6 3.83 3.83 4.07 4.07 2.38 2.38 2.5 2.5 1.9 1.9 2.03 2.03
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
62
Tab. č. 5 pololetí Da
Porovnání cen EU vs ČR, cena v Eur (bez DPH) EU (27) ČR EU (27) ČR EU (27) ČR EU (27) ČR
Db Dc Dd
2006-1.pololetí 2006-2. pololetí 2007-1. pololetí 2007-2. pololetí 0.1504 0.1549 0.1641 0.1501 0.1652 0.1622 0.1487 0.1278 0.1315 0.1396 0.1333 0.1346 0.1462 0.1435 0.1068 0.1101 0.1173 0.0829 0.0837 0.0898 0.0882 0.1006 0.1028 0.1104 0.0662 0.0668 0.0729 0.0716
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Pro výpočet budu uvažovat cenu elektřiny pro domácnosti určenou jako aritmetický průměr cen na konci roku 2006, což je 3.3 Kč/kWh. Ceny pro velkoodběratele jsou určovány na základě smluvního ujednání. Dle dat poskytnutých Eurostatem jsou hodnoty uvedeny v následujících tabulkách, kde dle velikosti spotřebitele jsou vytvořeny následující skupiny: Ia - roční spotřeba: 30 MWh; maximální příkon: 30 kW; roční odběr: 1 000 hodin Ib - roční spotřeba: 50 MWh; maximální příkon: 50 kW; roční odběr: 1 000 hodin Ic - roční spotřeba: 160 MWh; maximální příkon: 100 kW; roční odběr: 1 600 hodin Id - roční spotřeba: 1250 MWh; maximální příkon: 500 kW; roční odběr: 2 500 hodin Ig - roční spotřeba: 24 000 MWh; maximální příkon: 4 000 kW; roční odběr: 6 000 hodin
Tab. č. 6 pololetí Ia Ib Ic Id Ig
Cena elektřiny v Kč (bez DPH) 2006-1.pololetí 2006-2. pololetí 2007-1. pololetí 2007-2. pololetí 3.12 2.97 2.84 2.31 1.64
3.04 2.97 2.76 2.31 1.63
3.58 3.13 3.08 2.51 1.88
3.49 3.18 2.96 2.48 1.89
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
63
Tab. č. 7
Porovnání cen EU vs ČR, cena v Eur (bez DPH) 2006-1.pololetí 2006-2. pololetí 2007-1. pololetí 2007-2. pololetí
Ia Ib Ic Id Ig
EU (27)
0.1153
0.12
0.1197
0.1191
ČR
0.1086
0.1069
0.1286
0.1231
EU (27) ČR EU (27) ČR EU (27) ČR EU (27) ČR
0.1137 0.1034 0.0986 0.0989 0.084 0.0804 0.0663 0.0571
0.1183 0.1044 0.1046 0.097 0.0887 0.0812 0.068 0.0573
0.1189 0.1124 0.1041 0.1106 0.09 0.0902 0.0708 0.0675
0.1207 0.1121 0.1046 0.1044 0.0904 0.0875 0.0715 0.0666
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování Pro velkoodběratele napojené na vysoké napětí, popř. velmi vysoké napětí,
bude cena
elektřiny určena jako průměrná hodnota Ic, Id, Ig na konci roku 2006, což je 2.23 Kč/kWh. Pro maloodběratele (podnikatele) napojené převážně na síť nízkého napětí bude cena elektřiny určena jako průměrná hodnota Ia, Ib na konci roku 2006, což je 3.01 Kč/kWh Nyní je tedy zapotřebí zakalkulovat do výpočtu ceny elektřiny struktutu spotřeby a pomocí váženého průměru určím cenu elektřiny, která se bude dále uvažovat jako konečná cena. V roce 2006 činila tuzemská netto spotřeba elektřiny přibližně 59,4 TWh, z toho 34,6 TWh (58,2 procenta) připadalo na velkoodběratele připojené na vysoké napětí a velmi vysoké napětí, 8,0 TWh (13,5 procenta) na maloodběratele podnikatele připojené na hladinu nízkého napětí a 15,2 TWh (25,6 procenta) činil podíl domácností. Zbývající spotřeba ve výši 1,6 TWh (2,7 procenta) připadá na energetický sektor, tj. jedná se o ostatní spotřebu elektráren. Vše je uvedeno v následující tabulce.
Tab. č. 8
Struktura cen ČR (bez DPH)
Spotřeba celkem VO (vn+vvn) MO (podnikatel-nn) Domácnosti Vlastní spotřeba EZ
TWh 59.4 34.6 8 15.2 1.6
%
Kč/Kwh
100 58.2 13.5 25.6 2.7
2.23 3.01 3.3 0
Zdroj: MPO, vlastní zpracování
64
Na následujícím obrázku č. 17 je graficky vyjádřena struktura spotřeby elektrické energie pro
ČR pro rok 2006. Dá se však předpokládat, že struktura se v krátkodobém horizontu měnit nikterak drasticky nebude. Obr. 17 Struktura spotřeby el. Energie rok 2006
Vlastní spotřeba EZ 3% Domácnosti 26%
VO (vn+vvn) 58%
MO (podnikatel-nn) 13%
Zdroj: MPO, vlastní zpracování Pomocí váženého průměru určím cenu elektřiny, a to Cena = (2.23*58.2 + 3.01*13.5 + 3.3*25.6 + 0*2.7)/100 = 2.55 Kč/kWh Při použití konstant z USA jsou tedy koeficienty pro metodu WPT za 1 kWh následující
okamžité následky:
a = 20 x cena / 1 kWh = 20 x 2.55 = 51 Kč/ kWh
sekundární následky:
b = 80 x cena / 1 k Wh = 80 x 2.55 = 204 Kč/ kWh
celkem
c = a + b = 51 + 204 = 255 Kč / kWh
Konstanta c, tj. hodnata ochoty platit za elektřinu, vyšla rovna 255 Kč/kwh. Toto je hodnota, kterou budu používat pro další výpočty. Je vidět, že díky vysoké ceně elektrické energie v České republice v porovnání s USA, vychází hodnota ochoty platit (WPT) poměrně vyšší. V USA byla použita hodnota $4.1/kWh , což v roce 2003 (kdy se určovaly následky black-outu na severovýchodním pobřeží) činilo cca 117 Kč/kWh (kurz III. Q 2003 28.613 Kč/USD dle České Národní Banky).
65
7.2 Vytipování variant postižených oblastí Předtím, než určím oblasti, ve kterých budu určovat velikost ekonomických ztrát, je dobré si uvědomit, jaký vliv na elektrické zatížení soustavy má roční období a jaký vliv mají jednotlivé dny v týdnu, s ohledem na dny pracovní a soboty a neděle. V následujícím grafu jsou uvedeny hodnoty průměrných týdenních maxim všedních dnů (po-pá).
Zdroj: ČEPS, vlastní úprava Z grafu je tedy patrný fakt, že soustava je nejvíce zatížena v období prosince (kromě svátků) až února. Dále je nejmenší zatížení v letních obdobích roku v červenci a srpnu. Roční maximum v soustavě nastalo dne 25. ledna 2006 v 15.00 hodin se zatížením ve výši 11 397 MW. Roční minimum v soustavě nastalo dne 6. srpna 2006 v 6.00 hodin se zatížením ve výši 4682 MW. Toto jsou období (min a max), kdy se dá předpokládat největší náchylnost na poruchy v elektrizační soustavě a tím i náchylnost k rozpadu soustavy.
66
Kromě velikosti odběrů je ještě dobré vzít v úvahu velikost exportu (Ex), resp. importu (Im) elektrické energie do zahraničí. Určitým způsobem toto vypovídá o schopnostech soběstačnosti České republiky.
Tab. č. 9
Měsíční bilance export- import elektrické energie
měsíc 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006m 2006m 2006m 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 m1 m2 m3 m4 m5 m6 m7 m8 m9 10 11 12 m1 m2 m3 m4 m5 m6 m7 Im 1391 1210 1131 897 862 634 601 581 712 992 1179 1273 1132 1044 971 722 726 589 776 Ex
2155 1986 2105 1791 1912 1758 1900 1768 1861 2067
Ex-Im 764
776
974
894
1050 1124 1299 1187 1149 1075
2246
2554 2742 2195 2305 2316 2139 1553 2168
1067
1281 1610 1151 1334 1594 1413
964
1392
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Obr. 19 Bilance Export-Import 3000 2500
Im
2000
Ex-Im Ex
MWh 1500 1000 500
Ex
2007m07 Im
2007m05
2007m03
2007m01
2006m11
2006m09
2006m07
2006m05
měsíc
2006m03
2006m01
0
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování Jak je vidět, Česká republika je především exportérem elektrické energie. Navíc slouží i jako transportní země, kdy je elektřina z Polska přenášena přes českou přenosovou soustavu směrem na západ.
67
7.2.1 Varianta A- období maximální spotřeby V této variantě budu předpokládat stav Black-out pro celou Česká republiku a určovat ztráty pro celou ekonomiku České republiky. Vytipoval jsem situaci začínající dnem 25. ledna 2006, kdy v 15.00 hodin bylo zatížení ve výši 11 397 MW. Doba trvání výpadku po kompletní najetí ze stavu black-out 36 hodin. Předpokládám, že dojde k absolutnímu rozpadu (tj. všechny oblasti budou bez elektrických zdrojů).
Ztráta = c x P x t = 255 x 11 397 x 36 = 104 624 mil Kč = 104, 624 mld Kč Jedná se o extrémní stav. Dá se předpokládat, že některé oblasti se udrží v ostrovních provozech. Navíc bude docházet k postupnému obnovování dodávek elektrické energie s tím, jak se bude postupně soustava zprovozňovat. Na druhou stranu je nutno říci, že pokud stav black-out bude dosažen v rámci teroristického aktu, bude záležet na způsobu provedení této akce, především s ohledem na destruktivní následky teroristické akce. V příloze uvádím řešení nouzového stavu 23. ledna 2006 v elektrizační soustavě ČR (velmi podobná situace s parametry výpočtu varianty A) v souvislosti s náhlým snížením teploty cca o 15 °C. V této výkonově napjaté situaci došlo k výpadku jednoho bloku elektrárny Temelín o výkonu 1000 MWe.
7.2.2 Varianta B- období minimální spotřeby V této variantě budu předpokládat stav Black-out pro celou Česká republiku a určovat ztráty pro celou ekonomiku České republiky. Vytipoval jsem situaci začínající dnem 6. srpna 2006 v 6.00 hodin se zatížením ve výši 4682 MW. Doba trvání výpadku po kompletní najetí ze stavu black-out bude znovu 36 hodin. Předpokládá se, že dojde k absolutnímu rozpadu (tj. všechny oblasti budou bez elektrických zdrojů).
Ztráta = c x P x t = 255 x 4682 x 36 = 42 980 mil Kč = 42, 98 mld Kč
Dá se předpokládat, že některé oblasti se udrží v ostrovních provozech. Navíc bude docházet k postupnému obnovování dodávek elektrické energie s tím, jak se bude postupně soustava zprovozňovat. Na druhou stranu je nutno říci, že pokud stav black-out bude dosažen v rámci 68
teroristického aktu, bude záležet na způsobu provedení této akce, především s ohledem na destruktivní následky teroristické akce. V příloze uvádím řešení nouzového stavu 25.7. 2006 v přenosové soustavě ČR (velmi podobná situace s parametry výpočtu varianty B), která nastala jako vyústění kumulujících se problémů v celé elektrizační soustavě UCTE, na jejímž počátku byl vypnutí dvou mezinárodních linek v přenosové soustavě Slovinska ELES a následným přetížením linky v Rakousku v kombinaci s vysokými teplotami v Evropě doprovázenými bezvětřím a tudíž absenci energie z velkých větrných farem v severním Německu. Následně z jiných příčin došlo k výpadku vedení v přenosové soustavě ČR (přetržení fázového lana) a nezávisle na tomto destrukci tlumivky v rozvodnách Krasíkov a Čechy střed.
7.2.3 Varianta C- výpočet pro část soustavy
Varianta C1- výpočet pro Pardubický kraj.
Pro variantu C1 jsem vybral oblast zasaženou teroristickým útokem adekvátní rozsahu odpovídající velikostí územně samosprávného celku. Pro výpočet použiji Pardubický kraj, který je z hlediska dělení součástí ČEZ Distribuce, a.s. – region východ (rok 2004 Východočeská energetika VČE). Maximum zatížení této distribuční soustavy VČE dosahuje v zimních měsících cca 1200 MW.
Tab. č. 10
Ukazatele rok 2004 Východočeská energetika VČE
Zásobovací oblast
79 226 km2
11 242 km
Počet obyvatel Hustota obyvatel
Celkem
2
1 225 031 2
2
109/ km
průměr 129/ km 2
Plošná hustota zatížení
104,2 kW/ km
Instalovaný výkon
19,94 MWe
Dodávka elektřiny celkem
6 755,4 GWh
Počet odběratelů Dosažené hodinové maximum
10 225 201
80,356 MWe 651 949
46 957,0 GWh 5 517 834
1 171,4 MW
Zdroj: ERÚ, vlastní zpracování
Spotřeba Pardubického kraje činí přibližně 44% dodávky z VČE lze uvažovat, že maximum zatížení Pardubického kraje činí cca 500 MW. Předpokládá se, že dojde k absolutnímu rozpadu (tj. všechny
69
části oblasti budou bez elektrických zdrojů). Doba trvání výpadku po kompletní najetí ze stavu black out 36 hodin.
ztráta = c x P x t = 255 x 500 x 36 = 4590 mil Kč = 4, 59 mld Kč
Varianta 2- výpočet pro Prahu, hl. město.
Pro variantu C2 jsem vybral oblast zasaženou teroristickým útokem adekvátní rozsahu odpovídající velikostí a hustotě území hl. města Prahy. Maximum zatížení této distribuční soustavy dosahuje v zimních měsících cca 1 027 MW.
Tab. č. 11
Ukazatele rok 2004 Pražská energetika PRE
Zásobovací oblast
505 km2
Celkem 79 226 km2
Počet obyvatel
1 167 729 2
10 225 201 2
Hustota obyvatel
2 312/ km
Plošná hustota zatížení
2033,7 kW/ km2
průměr 129/ km
Instalovaný výkon
0,0 MWe
80,356 MWe
Dodávka elektřiny celkem
4 947,4 GWh
46 957,0 GWh
Počet odběratelů Dosažené hodinové maximum
688 498
5 517 834
1 027,0 MW
Zdroj: ERÚ, vlastní zpracování Doba trvání výpadku po kompletní najetí ze stavu black out 36 hodin. ztráta = c x P x t = 255 x 1027 x 36 = 9427 mil Kč = 9, 43 mld Kč
Shrnutí výsledků Vzhledem k výsledkům určeným ve variantách A a B, dá se odhadovat rozpětí ekonomických ztrát při totálním rozpadu elektrizační soustavy od cca 40 mld Kč do cca 105 mld Kč. Tyto částky jsou však určeny za předpokladu, že celé území České republiky bude bez dodávek elektrické energie po dobu cca 36hodin. Je třeba vzít do úvahy fakt, že tento stav je velice nepravděpodobný a že se dá předpokládat, že určité procento odběratelů nebude zasaženo rozpadem soustavy. Tímto mám na mysli odběratele, kteří investovali do technického řešení práce v ostrovním provozu. Jednou z takovýchto
70
odběratelů je firma Škoda Mladá Boleslav, Škoda Plzeň. Navíc se s určitou pravděpodobností některé
části soustavy udrží v napěťovém stavu. Výsledky varianty C ukazují, že při vyčíslení ztrát pro určité oblasti vychází ztráty v řádu miliard Kč. Pro Prahu vyšly ztráty cca 9,4 mld Kč. Dle mého názoru se však nedá předpokládat, že ekonomické ztráty budou pro oblast Praha vs. jiný územně samosprávný celek v poměrném hledisku stejné. Je tedy zapotřebí toto zohlednit. Z tohoto důvodu navrhuji zohlednit velikost hrubého domácího produktu a jeho rozložení po regionech do výpočtu. HDP vyjadřuje celkovou hodnotu toho, co bylo na území České republiky za dané období vyprodukováno. Když přepočítáme HDP na jednoho obyvatele (vydělíme HDP počtem obyvatel dané země), dostaneme HDP na hlavu, které se používá při srovnávání vyspělosti ekonomik Musím však upozornit, že tento přepočet není nikde doložen , a že by se tento přístup měl řádně prozkoumat. Nicméně navrhuji následující přepočet:
Tab. č. 12 oblast
% Podíl HDP/obyvatele % Podíl HDP/obyvatele
CŘ hl.m. Praha Pardubický kraj
100 226 82,7
Zdroj: CSU, vlastní úprava
Takže pro variantu C1:
ztrátan_new = ztráta x 0,827 = 4,59 x 0,827 = 3,8 mld Kč
Takže pro variantu C2:
ztrátan_new = ztráta x 2,26 = 9,43 x 2,26 = 21,31 mld Kč
Dále chci na tomto místě upozornit, že řešení ostrovního provozu v Praze bylo podrobeno analýze v práci pánů Karla Šulce, Karla Witnera, Karla Másla, a spol. v článku Možnosti provozu ostrovní soustavy v oblasti Prahy35. Pro Pardubický kraj (oblast bývalé Východočeské energetiky) vychází ztráty cca 4,6 mld Kč, resp. 3,8 mld Kč po přepočtu na HDP (rok 2006). V porovnání s výsledky zprávy Energetika
Pardubického kraje- doložka krizového řízení36 , kde k určení ekonomických ztrát bylo použito jiné 35
36
Šulc, K., Witner, K., Máslo, K.: Možnosti provozu ostrovní soustavy v oblasti Prahy, , Energetika, 56, 7-2006, č. 2 Energetika Pardubického kraje- doložka krizového řízení, EVČ s.r.o. ,CITYPLAN, spols.r.o., ViP s.r.o., 2005-2006
71
metody odhadu ztrát bez započtení ztrát v oblasti logistiky, tj. ztrát souvisejících se ztrátou zásobování pitnou vodou a potravinami a navíc bez ztrát souvisejících se zachováním ekonomického a politickosprávního fungování území, kde vyšla ztráta cca 18,4 mld Kč (rok 2006) při dvoutýdenním výpadku (odpovídá cca 2 mld Kč při 36 hod. výpadku), jsou výsledky v porovnatelných mezích. Zde se také ukazuje fakt, že s rostoucími cenami elektrické energie rostou i ekonomické následky výpadků dodávek elektrické energie. Ukazuje se, že cena elektrické energie se promítá do nákladů moderní společnosti a do každodenního života nejen přímých spotřebitelů elektrické energie, ale také sekundárních spotřebitelů, tj. zákazníků přímých spotřebitelů používajících
ke svému
produktu jako jeden ze vstupů elektrickou energii.
72
Závěr V závěru práce mohu konstatovat, že do této doby byly teroristické útoky směřovány převážně na symboly moci a hospodářské síly (září 2001 USA) a obyvatelstvo (Bali 2x, Londýn, Moskva, Beslan apod.). Pravděpodobně je otázkou času, kdy cílem terorismu bude snaha o poškozování důležitých infrastruktur
demokratických států, včetně dnes již nepostradatelného energetického
sektoru. Vhledem k tomuto nebezpečí byly v této práci zhodnoceny možné dopady terorismu na ekonomiku
států
se
zaměřením
na
útok
vedený
do
energetického
sektoru,
konkrétně
elektroenergetického odvětví. V teoretické části jsem se zabýval obecnou charakteristikou terorismu. Uvedl jsem pohled západní civilazace na chápání pojmu terorismus, stručně jsem charakterizoval vlastnosti současného terorismu a obecně uznávaný přístup k boji proti terorismu. Dále jsem se zabýval zhodnocením makroekonomických následků terorismu na ekonomiku států, kde se s terorismem setkáváme. Uvedl jsem jeden z mála dosud vypracovaných přístupů k této problematice, a to Blanchard-Yaari model spotřební funkce, který do chování domácností zavádí exogenní proměnnou nejistoty délky života. Vliv terorismu je tedy chápán jako exogenní vliv na ekonomiku, který není tak velký, aby ekonomiku zničil, ale není tak malý, aby byl jeho vliv zanedbatelný. V každém případě v tomto modelu přítomnost terorismu snižuje spotřebitelskou důvěru a v souladu s očekáváním má neblahý vliv na celkovou ekonomiku. Existují i jiné přístupy, mezi něž patří např. přístup založený na teorii her, nicméně tímto přístupem jsem se v této práci nezabýval. V další části jsem zkoumal stav České republiky v otázce boje proti terorismu. Česká republika, stejně jako Evropská unie, analyzuje situaci a
implementuje závěry analýz do své
legislativy. Prostudoval jsem především Zprávu o zajištění bezpečnosti vydanou úřadem vlády v roce 2006 a navazující dokumenty. Právě otázku možnosti napadení energetického sektoru, konkrétně elektroenergetiky, tato zpráva nezmiňuje. Na druhou stranu, v rámci Akčního plánu pro ČR, je v řešení proces vytipování důležitých energetických
uzlů, zřejmě za účelem jejich adekvátního
zabezpečení. Je vidět, že při tvorbě Bezpečnostní strategie je jaksi opomenuta prevence proti možnosti teroristických útoků směřovaných na funkčnost elektrizační soustavy s následným blackout stavem. Na druhou stranu Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovává plány pro zajišťování připravenosti na
řešení krizových situací v oblasti své působnosti, kdy zpracovává tzv. krizový plán, který obsahuje mj. typové plány jako odpovědi na krizovou situaci. Jednou z těchto situací je také narušení dodávek
73
elektrické energie velkého rozsahu. Ovšem jak je vidět, toto je pouze odpověď na případný teroristický útok vedený směrem na elektrizační soustavu. Co ovšem vláda může ovlivnit je energetická koncepce státu. V této práci jsem nehledal odpověď na otázku, jakým směrem by se naše země s ohledem na energetickou koncepci měla vyvíjet, nicméně z uvedených příkladů je jasné, že přílišné stranění větrným zdrojům vzhledem k jejich nespolehlovosti (jejich závislosti na větru) nebo na druhé straně výstavba velkých zdrojů situovaných do jednoho místa (jaderné elektrárny) situaci zřejmě z pohledu terorismu nepomůže. Na druhou stranu je pravdou, že samotné podmínky provozování propojených elektrizačních soustav kladou na jednotlivé provozovatele vcelku jasné nároky a dávají jasná pravidla, která by měla zajistit určitou toleranci, ale i nekompromisnost, v případě, že dojde u některého provozovatele soustavy k nezvladatelné situaci, čímž by se mělo zabránit kaskádovitému rozpadu celé propojené evropské elektrizační soustavy. V takovém případě je na samotném provozovateli soustavy a technicko-organizační zabezpečenosti dané soustavy, jak se s případnými potížemi vyrovná. Na základě tohoto zjištění jsem v praktické části analyzoval jednotlivé cíle v oblasti elektroenergetiky, které by mohly způsobit citelné ohrožení provozuschopnosti systému dodávek elektrické energie. Byly vytipovány a zhodnoceny jednotlivé části elektrizační soustavy, které by mohly být cíli teroristického útoku a které by mohly způsobit poruchy v dodávkách elektrické energie vedoucí k úplnému beznapěťovému stavu- tzv. blackoutu soustavy. Vzhledem k požadavkům na zařízení, počínaje návrhem až po způsob provozu elektrizační soustavy je dosti nepravděpodobné, že jednoduchá příčina (kterou by mohl být teroristický útok na jednu komponentu systému) by znamenala tak fatální selhání elektrizační soustavy. Na druhou stranu je třeba říci, že dobře promyšlený útok na několik částí systému v nepříznivých poměrech soustavy by zřejmě hrozbou byl. V této práci jsem nevymýšlel žádné scénáře takovéhoto vývoje situace, nicméně jako jeden z příkladů mohu uvést stav, kdy načasovaný útok v době orkánu EMA (únor 2008) po výpadku druhého bloku JE Temelín by mohl mít určité šance na "úspěch". V závěru praktické části jsem pro vytipovaná území v poměrech cen na českém trhu s elektřinou určil pomocí metody Willingness to Pay možné ekonomické náklady při ztrátě dodávek elektrické energie v těchto oblastech. K těmto hodnotám musím uvést, že tyto částky by neměly být interpretovány jako ztráty způsobené teroristickým útokem (jelikož o provedení útoku a ztrátách na lidských životech a materiálních ztrátách způsobených při samotném útoku se můžeme pouze dohadovat), nýbrž jako hodnoty použitelné pro nákladové analýzy návrhů a realizací technickoorganizačních opatření pro zodolnění systému výroby a dodávek elektrické energie, jako jsou např.
74
realizace ostrovních programů (což jsou programy zajišťující oddělelní nepoškozené části elektrizační soustavy od poškozených a tím zabránění kaskádovitému šíření poruchy) nebo pro zahrnutí takovýchto odhadů při řešení výstavby nových součástí elektrizační soustavy, tj. při tvorbě energetické koncepce státu. Mohu konstatovat, že cíle práce byly naplněny. Byl vymezen pojem terorismu v chápání západní civilizace, přístup k vlivu terorismu na ekonomiky států, ve kterých se terorismus vyskytuje nebo které jsou hrozbě terorismu vystaveny. Byla analyzována připravenost České republiky se zaměřením na oblast elektroenergetiky. Musím říci, že stát řeší především následné otázky při úspěšném teroristickém útoku formou krizových plánů. Bohužel připravenost elektrizační soustavy a systému dodávek elektrické energie nejvíce ovlivňují samotní provozovatelé těchto zařízení, jejichž zájmem zřejmě je a bude především ziskovost, s čímž souvisí i minimalizace nákladů a investic do zabezpečení systému.
75
Literatura 1. Bernake,S.:Ekonomie, Grada, Praha, 2002, ISBN 80-247-0471-4 2. Blomberg, S.: The Macroeconomic Consequences of Terrorism, Claremont McKenna College, říjen 2003, ISBN není 3. Costantini,V., Gracceva, F. : Social Costs of Energy Disruptions, NOTA DI LAVORO, 2004, ISBN není 4. Eckstein, Z., Tsiddona „D. :Macroeconomic Consequences of Terror: Theory and the Case of Izrael, CEPR, 2004, ISBN není 5. Elder, A.: Tradingem k bohatství,Impossible, Tetčice, 2006, ISBN 80-239-7048-8 6. Hanke, J., Reitsch, A.: Understanding Business Statistics, IRWIN, Boston, Ma, ISBN 0-25606627-2 7. Hoffman, B.: Inside Terrorism, Columbia University Press, 2006, ISBN není 8. Holman, R.: Makroekonomie středně pokročilý kurz, C.H. Beck, Praha, 2004 9. Chmelík, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Linde Praha a.s., Praha 2001, ISBN není 10. ICF Consulting: The Economic Cost of the Blackout: An Issue Paper on the NortheasternBlackout, August 14, 2003 11. Janda, K., Berry, J., Goldman, J.: The Challenge of Democracy, Houghton Mifflin, Boston, Ma, 1989, ISBN 0- 395-43292-8 12. Kohout,P.: Terorismus a jeho možné dusledky na pojišťovnictví, PASS Policy Paper č. 5 “Business and Security: Who Will Pay the Price?” Praha, 2005, ISBN není 13. Lukášek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve světle současného mezinárodního práva. ZČU, Plzeň 1999, ISBN není 14. McConnel,R.: Economics, M.H. Publishing,1990, ISBN 0-07-044967-8 15. Mickolus, E: International Terrorism: Attributes of Terrorist Events, ITERATE. 1968-2002. DATA CODEBOOK., 2003, ISBN není 16. Mickolus E., T. Sandler , J. Murdock and P. Flemming: International Terrorism: Attributes of Terrorist Events, 1968-2003, (ITERATE), (Dunn Loring VA, Vinyard Sofware), 2004, ISBN není 17. Mohelník,J.: Státní energetická koncepce České republiky, 2006, ISBN není 18. Parkin, M.: Economics, Addison-Wesley, USA,1990, ISBN 0-201-05932-0 19. Procházka, K.: Vybrané problémy provozu distribučních sítí VN,České Budějovice,1992, ISBN není 20. Rees, B.: Financial Analysis, Prentice Hall Int., UK,1990, ISBN 0-13-317660-6 21. Rusmichová, L. a kol.: Makroekonomie- základní kurs, Melandrium, 2002, ISBN 80-861175-24-3 22. Rybka, V. a kolektiv: Mezinárodní organizovaný zloăin v ČR. Koniasch latin Press, Praha 1997 76
23. SANDLER Todd and ENDERS Walter (2002a): An Economic Perspektive on Transnational Terrorism. Staženo 14. 12. 2006 z http://www-rcf.usc.edu/~tsandler 24. Schneider, J.: Byznys a bezpečnost: Kdo co zaplatí?, zpráva o konferenci, Prague Security Studies Institute, Praha 2006, ISBN není 25. Šulc, K., Witner, K., Máslo, K.: Možnosti provozu ostrovní soustavy v oblasti Prahy, , Energetika, 56, 7-2006, č. 2 26. Tůma, J.: Řízení Elektrizačních soustav, skripta CVUT FEL, 2000, ISBN 27. Typový plán řešení krizové situace narušení dodávek elektřiny velkého rozsahu, MPO ČR, 2007 28. VRBA, M., CHURÝ, D.: Směrnice o bezpečnosti dodávek elektřiny- názor sdružení EURELECTRIC, Energetika, 56, 2006, č. 2 29. Vandenberghe, F.: Lessons and Conclusions from the 28 September 2003 Blackout in Italy, UCTE Investigation Committee, 2004 30. Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky, Úřad vlády ČR, 2006 31. Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky v oblasti ochrany před mimořádnými událostmi, 2006, Ministerstvo vnitra 32. Zpráva o ostrovním provozu léto 2006, interní materiál ČEZ, 2006 33. Lessons that should be drawn from the recent incidents in electricity supply and suggestions for guaranteeing an adequate electricity supply in liberalised markets, CEER incidents, 2003 34. Národní akční plán boje proti terorismu, Praha, 2004 35. Energetika Pardubického kraje- doložka krizového řízení, EVČ s.r.o. ,CITYPLAN, spols.r.o., ViP s.r.o., 2005-2006
internetové zdroje 36. Kouhout, P.: Globalizace, válka a hypotéky. [online]. c 2005, aktualizováno 2005-10-20 [cit. 2007-10-21]. Dostupné z WWW: 37. Brownlow, D.: ONE MAN'S TERRORIST IS ANOTHER MAN'S FREEDOM FIGHTER. [online]. c 2004, aktualizováno 2004-04-19 [cit. 2008-06-21]. Dostupné z WWW: Dostupné z 38. Web site Center for Security Policy, Dostupné na WWW: 39. Web site Energetický regulační úřad, Dostupné na WWW: 40. Web site Eurostat, Dostupné na WWW:
< http://epp.eurostat.ec.europa.eu/>
41. Web site Ministerstva průmyslu a obchodu, Dostupné na WWW:
42. Web site internetového časopisu
Technický
týdeník,
Dostupné
na
WWW:
77
zákony a další právní normy 43. Kodex přenosové soustavy, část I. Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy, http://www.ceps.cz 44. Kodex přenosové soustavy, část V. Bezpečnost provozu a kvalita na úrovni PS, http://www.ceps.cz 45. Zákon č. 458/200Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v aktuálním znění 46. Zákon č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon) 47. Zákon č. 2/1969 Sb. O zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 48. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky 49. Vyhláška MPO č. 220/2001 Sb., o dispečerském řádu elektrizační soustavy ČR 50. Vyhláška MPO č. 219/2001 Sb., o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice 51. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 52. Vyhláška 309/2005 Sb. zařízení
ze dne 22. července 2005 o zajišťování technické bezpečnosti vybraných
78
Přílohy 1. Mapa elektrizační soustavy střední Evropy. 2. Popis poruch vzniklých v přenosové soustavě ČR 25.7. 2006 - interní zpráva ČEZ, a.s. 3. Technický týdeník (2006) - Úterý 25. července 2006: česká energetika ve stavu nouze [online] Dostupné z WWW: 4. Technický týdeník (2006) - ČEPS odvrátila blackout a nehodlá čekat, až přijde další nouze
[online] Dostupné z WWW: 5. Přeshraniční toky 1.3.2008 - orkán Ema - vlastní pozorování 6. IDNES (20. června 2008) Teroristé o vás vědí - rozhovor s bývalým agentem britské tajné služby pro deník IDNES, strana A 10
79
80
Příloha č. 2
Popis poruch vzniklých v přenosové soustavě ČR 25. 7. 2006 Karel MÁSLO Neuplynul ani měsíc od otištění článku o bezpečnosti provozu přenosové soustavy [1], v jehož závěru se uvádí, že je třeba provést test vyhlášení stavu nouze, a tuto situace se už nemusela testovat, protože ji prověřil sám život. Tento článek stručně popisuje události letošního 25. července, kdy došlo k vyhlášení stavu nouze v české elektrizační soustavě. Vychází zejména z informací uvedených na tiskové konferenci společnosti ČEPS, uspořádané 31. 7. 2006. Přesnější údaje byly doplněny na základě pozdější analýzy informací z řídicích systémů a dalších zdrojů. Výchozí stav sítí Na začátku dne 25. 7. 2006 byla z důvodů oprav a revizí vypnuta v přenosové soustavě ČR vedení V441, V404, V209, V207 a V244. Situaci ukazuje obr. 1.
Výchozí stav DE
PL
400 kV 220 kV
~
~
~
~ ~
-- vypnuto
V410
V201
V209
~
V420 V441
~
V415
V402
V216
V404
~~ V207
~
V203
~
APG
SK V244
Obr. 1. Zobrazení přenosové soustavy ČR se znázorněním vypnutých vedení Na vedení V441 Hradec západ – Etzentricht probíhalo přepojování vodičů z provizorních stožárů na nově opravené. Čtyři stožáry byly totiž 20. 5. 2006 zničeny při vichřici (obr. 2).
81
Obr. 2. Dva ze čtyř stožárů vedení V441, zničených vichřicí 20. 5. 2006 a provizorní řešení Co poruše předcházelo V této kapitole ukážeme, jaký byl vývoj spotřeby, vliv evropského trhu s elektřinou a neplánované výpadky vedení ve středoevropském regionu 25.7.2005 ráno. Vysoké teploty bez ochlazení deštěm vždy dělají vrásky nejen zemědělcům, ale i energetikům, jelikož mají řadu negativních vlivů na provoz elektrizační soustavy: 1. Používání klimatizace zvyšuje spotřebu elektřiny. Nárůst spotřeby vlivem využívání klimatizace byl například jednou z okolností, které vedly k úplnému výpadku dodávek v jižním Řecku 12. července 2004 (viz [2]). 2. Výrobci elektřiny mají provozní problémy, zejména s chlazením. Nízké průtoky a vyšší teplota vody v řekách i vysoká teplota vzduchu snižují výkon parních elektráren. 3. Přenosové systémy jsou více namáhány. Sluneční záření a bezvětří způsobují větší zahřívání vodičů, ale i ostatního zařízení přenosové soustavy. U vodičů se zvětšuje průhyb, a tím i možnost kontaktu s vegetací, což je výrazný rizikový faktor pro vznik úplného výpadku dodávek (viz [2]). 4. Výroba ve větrných elektrárnách je minimální. V zemích s vysokým podílem výroby elektřiny ve větrných elektrárnách vede bezvětří k deficitům, které se v podmínkách jednotného evropského trhu s elektřinou řeší importem i za cenu přenosů elektřiny na velké vzdálenosti. Všichni si vzpomínáme, že letošní červenec byl extrémně horký; 25. červenec byl den s tropickými teplotami, které již v 9 hodin ráno dosáhly (podle měření v rozvodně Chodov) 33,5 oC a denní průměr byl 27 oC. Obr. 3 ukazuje průběh denního diagramu zatížení ČR – skutečného a predikovaného na základě dlouhodobého teplotního normálu.
82
8200
MW
Spotřeba skutečná
Vyhlášení regulačních stupňů
7700
7200
Dlouhodobá predikce 6700
6200
hod
5700 0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
22
24
Obr. 3. Spotřeba ČR – porovnání skutečných hodinových průměrů s dlouhodobou predikcí Z porovnání obou průběhů je vidět, že zatížení v souvislosti s dlouhotrvajícími vedry vzrostlo až o 500 MW. Efekt zvýšení spotřeby se projevil nejen u nás, ale i v ostatních zemích. Exportní země, jako je Francie nebo Polsko, snížily nebo úplně zrušily exporty elektřiny, a to nejen z důvodu zvýšené spotřeby, ale i z důvodu snížení výkonů parních elektráren. Jejich exportní roli převzaly země s možností zvýšení výroby ve vodních elektrárnách, jako je Švýcarsko a Rakousko. Německo, které má velký podíl instalovaného výkonu (a obvykle i výroby) ve větrných elektrárnách, bylo nuceno v důsledku bezvětří velký podíl domácí spotřeby (až 4 000 MW) importovat. Čilé obchodování s elektřinou během dne (například na burzách) vedlo k velkým změnám sald jednotlivých zemí z hodiny na hodinu. To je zřejmé ze schématu jednotlivých regulačních oblastí UCTE na obr. 4, kde jsou zobrazeny změny salda (rozdílu mezi výrobou a spotřebou včetně ztrát v sítích dané země neboli exportu nebo importu elektřiny) mezi obchodními intervaly 7:00 až 8:00 h a 8:00 až 9:00 h. B &NL
F&E&P
PL
-684
-134
DE
+400
-300
CZ +400
-300
UA
HU
APG
CH +1896
-2679
SK
+1215
+169
IT +421
-233 ELES
BALKAN
Obr. 4. Změny salda (modře) a odpovídající změny toků výkonů (červeně) 25. 7. 2006 kolem 8. hodiny ranní Změny salda (kladná čísla znamenají nárůst exportu, záporná nárůst importu), znázorněné na obr. 4 modře, způsobily změny toků v přenosové soustavě ČR, které jsou znázorněny červeně označenými toky výkonu hraničními profily. Obvyklý tok činných výkonů ze severu na jih se zmenšil přibližně o 300 MW, tok ve směru východ – západ se naopak zvětšil přibližně o 400 MW. Dokládá to i časový průběh změřených toků výkonu hraničními profily, zobrazený na obr. 5.
83
2300 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600
vypnutí vedení Divača – Redipuglia Německo
V415 vypnutí vedení Divača – Padriciano a Lienz – Soverzene
Rakousko Slovensko
11:30:00
11:15:00
11:00:00
10:45:00
10:30:00
10:15:00
10:00:00
9:45:00
9:30:00
9:15:00
9:00:00
8:45:00
8:30:00
8:15:00
8:00:00
7:45:00
7:30:00
7:15:00
7:00:00
6:45:00
6:30:00
6:15:00
6:00:00
Polsko
Obr. 5. Časový průběh toků výkonu hraničními profily a vedením V415 během dopoledne Z něj je jasně vidět vliv trhu s elektřinou – po 8. hodině se výrazně změnily toky v profilech. Vedle vlivu trhu byly toky výkonů ovlivněny neplánovaným a neohlášeným vypínáním vedení v slovinské rozvodně Divača (viz obr. 4 v článku [1]). Příčinou vypínání byly požáry v blízkosti rozvodny. V důsledku vypnutí těchto vedení se přetížilo hraniční vedení Lienz – Soverzene, které bylo vypnuto také. Protiporuchová automatika v rozvodně Lienz, popisovaná v [1], byla mimo provoz z důvodu vypnutí obou vedení Lienz – Malta. Za této situace bylo v 11:10:49 vypnuto přetížené vedení V415 Čechy střed – Chodov. První lavina výpadků Necelou hodinu po vypnutí vedení V415 (podle výpisu deníku událostí řídicího systému XA 21 Harris ve 12:01:44) vypnuly ochrany vedení V420 Hradec západ – Mírovka. Příčinou byl jednofázový zkrat – jedno z lan trojsvazku, který tvoří vodič jedné fáze, se vysmeklo ze spojky a spadlo na zem, jak ukazuje obr. 6.
84
Obr. 6. Lano, které vypadlo z vedení V420 při poruše 25. 7. 2006 Výpadek vedení V420 dominovým efektem spustil lavinu dalších výpadků (tento mechanismus způsobil úplné výpadky dodávek v USA a Kanadě 14. 8. 2003 a v Itálii 28. 9. 2003 – viz [2]). Ve 12:06:58 bylo vypnuto vedení V402 Krasíkov – Prosenice z důvodu požáru vazební tlumivky. Následně vypnula distanční ochrana v rozvodně Sokolnice vedení V203 Opočínek – Sokolnice. Tímto vypnutím přešla část přenosové soustavy, označená na obr. 7 modře, do ostrovního provozu. První ostrovní provoz Ostrovní provoz je podle Kodexu přenosové soustavy [3] definován jako stabilní mimořádný provoz části elektrizační soustavy po jejím oddělení od ostatní soustavy v důsledku poruchy, do níž může pracovat několik zdrojů (bloků, elektráren). Fyzikální a technické aspekty ostrovního provozu popisuje také článek [4].
85
OSTROV 12:07 – 12:13
EPRU1, ETU
Chotějovice
~
~
Babylón
~
ETI2, PVR
EME3
~
~
Hradec
Bezděčín
EPO
Vítkov
Výškov
Neznášov
Čechy Střed
ECHV
~
~
Týnec
EDS G1,2
V415 Krasíkov
V420 Opočínek
Přeštice
~ EORK ~
V402
V203
~
Obr. 7. Schéma první ostrovní soustavy s vyznačením elektráren vyvedených do přenosové soustavy Z obr. 7 plyne, že do oddělené části soustavy (nazývané dále jen ostrov) dodávaly téměř všechny systémové elektrárny (kromě elektráren Prunéřov 2, Temelín a Dukovany), ale i další zdroje vyvedené do distribučních soustav (například elektrárny Mělník 2, Ledvice a Opatovice). Byl zde tedy velký přebytek výkonu, zatímco ve zbytku soustavy ČR byl deficit výkonu přibližně 1500 MW, který se okamžitě projevil na odchylce salda. Přebytek výkonu v ostrovní soustavě způsobil nárůst frekvence, na který reagovaly regulační systémy turbín elektrárenských bloků přepnutím do režimu ostrovního provozu. Díky tomu se podařilo snížit frekvenci ostrovní sítě a během krátké doby (ve 12:13:15) byl ostrov přifázován zpět zapnutím vedení V415 Čechy střed – Chodov. Ve 12:26:37 se podařilo zapnout i vedení V203 Opočínek – Sokolnice. Druhá lavina výpadků Ve 12:49:37 vypnuly ochrany vedení V410 Výškov – Čechy střed po neúspěšném opětném zapnutí automatikou opětného zapnutí. Příčinou byl požár vazební tlumivky v rozvodně Čechy střed a následující jednofázový zkrat, jak ukazuje obr. 8.
86
Obr. 8. Vazební tlumivka poškozená při poruše 25. 7. 2006 Vypnutí vedení V410 způsobilo další lavinu přetížení. Ve 13:03:04 bylo po neúspěšném jednofázovém opětném zapnutí vypnuto vedení V201 Výškov – Čechy střed. Příčinou byl pravděpodobně kontakt se stromem v důsledku zahřátí vodičů nadměrným proudem a následujícího zvětšení průhybu. Krátce po sobě, ve 13:03:07 a 13:03:12, byly nadproudovými ochranami vypnuty spínače přípojnic v rozvodnách 400 kV Milín a Bezděčín. Tím v přenosové soustavě ČR znovu vznikl druhý ostrov, jak ukazuje obr. 9. Druhý ostrovní provoz Přestože byl rozsah druhé ostrovní části menší než v prvním případě, přebytek výkonu v ní byl mnohem vyšší, což se okamžitě projevilo na odchylce salda ES ČR ve výši 2 368 MW. Vyregulování frekvence v ostrovní síti trvalo déle než v prvním případě a ostrov byl přifázován ve 13:30:21 zapnutím vedení V201 Výškov – Čechy střed. Některé elektrárenské bloky nezvládly ostrovní provoz a byly odpojeny od sítě. Jelikož ostrovní soustava byla přebytková, neměly tyto výpadky negativní vliv na průběh frekvence v ostrovní části. Ostrovní provoz se podařilo udržet a nenastal frekvenční kolaps s úplným výpadkem.
87
2.OSTROV 13:03 – 13:30
EPRU1, ETU
Chotějovice
~
~
~
ETI2, PVR
~
~
Hradec
Babylón
EME3 V410
Bezděčín
EPO Vítkov Výškov
V201
~ V420
Přeštice
~
V415
V402
EORK G3,4
~
Milín
~
V203
~
Obr. 9. Schéma druhé ostrovní soustavy s vyznačením elektráren vyvedených do přenosové soustavy Vyhlášení stavu nouze V reakci na problémy s dodržením bezpečností provozu přenosové soustavy a udržováním výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě byl ve 13:00 svolán krizový štáb ČEPS. Ten po zhodnocení složité situace rozhodl o vyhlášení stavu nouze od 14:00 h. Zároveň byly od 14:00 vyhlášeny regulační stupně 2, 3, 4 a 5 s cílem snížit tuzemskou spotřebu. Regulační plán je dán přílohou č. 1 vyhlášky 219/2001 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu o stavech nouze v elektroenergetice. Stručně řečeno 2. a 3. regulační stupeň znamená snížení odebíraného výkonu u vybraných odběratelů ze sítí velmi vysokého napětí a vysokého napětí o 80 MW a dalších 480 MW do 30 minut po jejich vyhlášení. 4. a 5. regulační stupeň představuje snížení o 400 MW a dalších 250 MW do čtyř hodin po vyhlášení. Věcné naplnění vyhlášky 219/2001 Sb. je uvedeno v provozní instrukcí provozovatele přenosové soustavy Regulační plán ES ČR. Účinnost vyhlášení regulačních stupňů je patrná na obr. 3; po vyhlášení regulačních stupňů ve 14:00 skutečná spotřeba (měřená hodinovými průměry) klesla pod hodnotu predikce. Podle přesnějších měření dosahovalo odlehčení až 600 MW. Ve 14:05:57 se opakovala situace ze 13:03:04 a vedení V201 Výškov – Čechy střed bylo po neúspěšném jednofázovém opětném zapnutí vypnuto. Krátce na to vypnuly distanční ochrany vedení V216 Milín – Přeštice. Příčinou byl pravděpodobně asynchronní chod nebo kývání. Tím v přenosové soustavě ČR znovu vznikl ostrov, v pořadí již třetí. Jeho rozsah byl podobný jako ve druhém případě, s tím rozdílem, že nezahrnoval rozvodnu Milín. Ve 14:47:49 byl tato ostrov přifázován zapnutím vedení V216.
88
V 15:05:29 byl spínač přípojnic v rozvodně Milín znovu vypnut nadproudovou ochranou. Tím v přenosové soustavě vznikl v pořadí již čtvrtý ostrov, který byl reprízou druhého. Krátce poté, v 15:12:19, byl přifázován zapnutím spínače přípojnic v rozvodně Milín. Obnova soustavy Po přifázování posledního ostrova následovala etapa obnovy soustavy, kterou pro stručnost popíšeme pouze heslovitě: 15:16:28 - zapnuto vedení V201 Výškov – Čechy střed 15:31:14 - zapnuto vedení V404 Nošovice – Varín 15:46:55 - po opravě zapnuto vedení V402 Krasíkov – Prosenice 17:09 - zapn ut kombinovaný spínač přípojnic v rozvodně Bezděčín 400 kV 18:00 - dispečink ČEPS odvolal regulační stupně 4 a 5 18:31 - vypnut T402 Hradec na straně 220 kV pro snížení toků v síti 220 kV 19:20 - po opravě zapnuto vedení V410 Krasíkov – Prosenice 19:23 - zapnut T402 Hradec 21:54 - zapnuto vedení V441 Hradec západ – Etzenricht po přepojení vedení z náhradních stožárů na opravené stožáry 22:05 po opravě zapnuto vedení V420 Hradec západ – Mírovka; 23:00 ukončení stavu nouze, odvolání regulačních stupňů 2 a 3, vyhlášení 1. regulačního stupně Po 22. hodině bylo obnoveno plné zapojení sítě 400 kV a odstraněny následky poruch, ke kterým během tohoto dne došlo v PS ČR. Ve 23:00 byl vyhlášen 1. regulační stupeň, který znamená striktní dodržování sjednaných odběrových diagramů. Tento stupeň byl zrušen v 8:00 následujícího dne. Závěry Přes nebývalý rozsah poruchových stavů nebyla žádnému spotřebiteli v ČR přerušena dodávka elektřiny. Vlivem vyhlášení regulačních stupňů však vybraní velcí spotřebitelé museli omezit spotřebu v souladu s regulačními stupni. Síťové poruchy a zejména vznik „ostrovů“ v přenosové soustavě měly dopad na provoz elektrárenských bloků, které ve valné většině zvládly extrémní nároky a přispěly k nešíření poruchy. Rozbor příčin, které vedly k vyhlášení stavu nouze, je náplní činnosti komise ustavené ministrem průmyslu a obchodu a předsedou Energetického regulačního úřadu. Podrobnější interní šetření provádí i odborná skupina ve společnosti ČEPS. Poděkování: V článku jsou použity fotografie pracovníků ČEPS, za které autor článku tímto děkuje. Rovněž děkuje všem spolupracovníkům za poskytnutí podkladů a připomínek pro zpracování článku. Literatura [1] MÁSLO, K.: Spolehlivost provozu elektrizační soustavy, Energetika, 56, 2006, č. 7, s. 229-233. [2] MÁSLO, K.: Příčiny a následky velkých výpadků v dodávkách elektřiny, Energetika, 55, 2005, č. 7, s. 237242. [3] Kodex přenosové soustavy, část I. Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy, http://www.ceps.cz. [4] PETRUŽELA, I.: Poznatky z velkých poruch elektrizačních soustav, Energetika, 56, 2006, č. 6, s. 179-185. Ing. Karel Máslo, CSc., (25. 7. 1956) je absolvent oboru silnoproudá elektrotechnika na ČVUT FEL, kde také obhájil disertační práci Stabilita synchronního stroje. Pracoval na ČSED (na částečný úvazek), v EGÚ a ČEZ. Nyní je specialistou v sekci Rozvoj a bezpečnost provozu PS v ČEPS, a. s. Zabývá se analýzou provozu elektrizační soustavy, zejména dynamickou stabilitou.
89
Příloha č. 3 Úterý 25. července 2006: česká energetika ve stavu nouze číslo 16/2006 Technický týdeník: http://www.technicky-tydenik.cz/ Kombinace hned několika nepříznivých událostí (dlouhotrvající horko, vysoká spotřeba elektřiny, problémy s nedostatkem kapacit v Evropě, kumulace poruch v přenosové soustavě v zahraničí, její následné přetížení u nás a další neplánované události), to byly podle a.s. ČEPS základní příčiny energetického kolapsu. Postihl nás v to neblahé tropické úterní odpoledne 25. července 2006. Naštěstí neměl dlouhé trvání: po 9 hodinách provozovatel přenosové soustavy problémy zvládl, aniž by byla kterémukoliv spotřebiteli v České republice přerušena dodávka elektřiny. "Problém byl naprosto jiného charakteru," tvrdí generální ředitel ČEPS Ing. Vladimír Tošovský. Energetici se podle něj většinou potýkají s nedostatkem výkonu elektráren v důsledku poruch. Nyní museli aktivně čelit neschopnosti přenosové soustavy přenášet výkon od zdrojů k zákazníkům. PŘENOSOVÁ SOUSTAVA A ČEPS Poslání společnosti ČEPS je jednoznačné: zajišťovat spolehlivé provozování a rozvoj domácí přenosové soustavy, napomáhat mezinárodní spolupráci v rámci propojených soustav a uživatelům přenosové soustavy poskytovat přenos elektřiny, systémové služby a nediskriminační přístup k soustavě za konkurenceschopné ceny. Čistě technicky: ČEPS řídí dispečersky chod přenosové soustavy a všech systémových zdrojů elektřiny na našem území i přeshraniční kooperace prostřednictvím propojených vedení se sousedními zeměmi podle pravidel UCTE. Naši přenosovou soustavu tvoří 38 rozvodných zařízení 420 a 245 kV (umístěných ve 30 transformovnách po území ČR) a 2900 km tras vedení 400 kV a 1440 km tras vedení 220 kV. Mimoto: do české přenosové soustavy patří také dvě rozvodny 123 kV a 105 km tras vedení 110 kV. Mezi hlavní aktivity ČEPS nepatří jen péče o transport elektřiny na úrovni přenosové soustavy ČR a zabezpečení souvisejících systémových služeb, ale i bezchybné řízení její technické infrastruktury. Zákazníci - velkoodběratelské průmyslové firmy, nákupní střediska, výzkumné ústavy, nemocnice, stejně jako domácnosti - očekávají, že každá dodávka elektřiny bude bezpečná a spolehlivá. V kodexu přenosové soustavy je zakotveno základní pravidlo jejího bezpečného fungování "kritérium N-1": provoz i rozvoj soustavy je plánován a kontrolován na stav výpadku jednoho jejího prvku. Tedy: nesmí dojít k přetížení (či dokonce k výpadku) druhého prvku. Kritériu N-1 byla reálná situace naší energetické báze po poledni 25. července na hony vzdálená. Soustava se dispečerům začala pod rukama sesypávat jako hrad z písku. Trefný a nikým nezpochybňovaný termín pro označení oněch okamžiků byl a je - havárie. ČEPS kromě jiného zpracovává plán ochrany přenosové soustavy proti vzniku a šíření poruch a plán obnovy elektrizační soustavy po rozsáhlých systémových poruchách. Vyžaduje to nejenom litera zákona č. 458/2000 Sb., ale i reálný ekonomický a občanský život země. Nemá cenu vypočítávat dílčí krizové momenty. Jejich sled i řešení objektivně vyhodnotí nezávislí auditoři. Rozhodující je, že dispečeři z ČEPS postupovali (říká Tošovský) podle předem připravených havarijních scénářů a vzniklou situaci zvládli. Nezaváhali přitom - vzhledem k závažnosti situace - ani v dramatických okamžicích: ve 14 h vyhlásili stav nouze a zároveň zavedli regulační stupně číslo 2, 3, 4 a 5. Ty nekompromisně nařizují velkoodběratelům snížit spotřebu. Zvolené nástroje zafungovaly. Pomohla i výpomoc ze sousedních zemí (kupř. z Polska, SRN a Slovenska), a to podle havarijních smluv se zahraničními partnery. Po vyřešení havarijní situace ČEPS stav nouze ve 23 h odvolal a zároveň zrušil regulační opatření. POUČÍME SE Z PRVNÍHO KLOPÝTNUTÍ? Spotřeba elektrické energie v Evropě i u nás vzrůstá. Experti varovně vztyčují prst: dynamickému tempu spotřeby neodpovídají pohotově použitelné výkonové kapacity. Problémy hrozí jak výrobcům, tak distributorům stále dražší a žádanější energie. O katastrofickém osudu nejedné soustavy (a nejenom české) tak může rozhodnout podobně progresivní vzestup poptávky (kupř. na masivní provoz otopných či klimatizačních systémů), stejně jako experimenty s provozně nespolehlivými zdroji a systémy, kupř. s větrnými elektrárnami (viz problémy německé soustavy). Netenčí se pouze nezbytné a pohotově využitelné rezervy pro bezpečný chod soustav. Při gigantických exportních a importních tocích jsou stále častěji v ohrožení konkrétní přenosové linky a hraniční vedení. Frekvence výrazů "deficit", "krize", "kolaps" v takových momentech graduje, a to nejenom na stránkách odborného tisku. Česká republika má po úterku 25. července za sebou neblahou zkušenost. Na
90
výpadcích výroby a prodejů elektřiny, na shořelém a pohotově vyměněném přenosovém materiálu a zařízeních, na práci havarijních týmů, či na nevyprodukovaném a komerčně nezrealizovaném zboží na straně zákazníků-odběratelů energie nás přišla "jen" na několik milionů korun. Vzniklé škody na přenosovém vedení i v produkčních a odbytových bilancích továren bude možno zacelit. To je (z hlediska samotné havárie) dobře. A co z titulu naší dlouhodobé energetické perspektivy? Nikdo nikomu nezaručí, že si podobný kolaps dříve či později nezopakujeme znovu. Nejenom proto, že i nejdokonalejší technika se může (dříve či později) pokazit. Že i nejzkušenější dispečer může přehlédnout (či mylně vyhodnotit) zárodek budoucí energetické katastrofy. Aby se dále posílil stupeň naší jistoty, že jí dokážeme efektivně čelit a případně ji odvrátit s co nejmenšími ztrátami, musí si naše vládnoucí politická garnitura (která i v minutách a hodinách probíhajícího a postupně řešeného nouzového stavu české energetiky agilně pokračovala v handrkování o svých budoucích parlamentních a vládních postech...) i my, občané, ať už jsme výrobci, či spotřebitelé energie, uvědomit, že mnoho času k nápravě současného energetického statusu už není. Poučíme se na podobných situacích v USA a v západní Evropě? Tamější politiky, vědce, energetické manažery, novináře i řadové občany přiměly k velmi racionálním úvahám o dalším směřování lokálních výrobních a distribučních bází a k přijetí řady (mnohdy i nepopulárních) kroků: koncepčních, cenových, právních, investičních, ba i k nelehkým analýzám zda obnovit výstavbu a využívání jaderných reaktorů. "Ze zelených pozic lze namítnout: 25. července se česká přenosová soustava nepotýkala s bilančním nedostatkem. Ano, energie jsme měli díky vlně dovolených (zatím ještě) dostatek. Jenže ČEPS ji nedokázal plně a spolehlivě distribuovat. Kdo nám zdrojově pomůže příště, třeba za třeskutých lednových, či únorových mrazů? Budeme technicky principální, anebo se (po německém a rakouském vzoru) zahledíme do sice ekologických, ale provozně málo spolehlivých zdrojů. Budeme racionálně kalkulovat a odmítneme potenciální rizika, anebo se jim krátkozrace vystavíme? Mj. Z titulu nespolehlivého a drahého exportu energie, či absenci investičně náročných záložních zdrojů v okamžicích výrobní odstávky nereálně hyperbolizovaných eolických zdrojů za bezvětří?" Nikdo nezpochybňuje principy liberalizace energetického trhu a prosazení tržních zásad. Na druhé straně: dokážeme sami, příp. ve spolupráci s dalšími státy EU, zavést racionálnější pravidla do stále dynamičtějších exportních a importních aktivit komerčních subjektů, jež nevyhnutelně dopadají i na fungování české přenosové soustavy? Oprostíme se přitom o kontraproduktivní projevy nemístného byrokratismu? ČEPS chystá do roku 2015 rozšíření báze: ve výhledu je kupř. nová velkokapacitní linka z Jeseníků přes severní Moravu do Slezska, z jižní Moravy do Rakouska aj. Technicky i finančně by je prý zvládl v horizontu několika měsíců. Jenže: právně a administrativně je každá z nich "běh na dlouhou trať", projekt doslova na několik roků. Co v ČR potřebujeme více: horu razítek, anebo jednodušší proces povolování výstavby nových vedení, resp. spolehlivě fungující energetickou soustavu? Česká přenosová báze byla koncipována v druhé polovině 20. století s technickým a stavbařským umem. Disponuje zkušenými týmy odborníků, kteří se obětavě starají o její nepřetržitý chod. V současnosti je už ale provozována na horní hranici své kapacity i technického vybavení. Úterý 25.7.2006 jednoznačně ukázalo, že si zaslouží větší péči: politiků, ekonomů, provozovatelů i nás, spotřebitelů energie. Postavíme se k tomu chlapsky čelem, anebo budeme před problémy strkat hlavu do písku? /bs/
91
Příloha č. 4 ČEPS odvrátila blackout a nehodlá čekat, až přijde další číslo 25/2006 Technický týdeník: http://www.technicky-tydenik.cz/ Evropské země obdržely už několik vážných varování o tom, že relativní dostatek zdrojů ještě zdaleka neznamená jistotu nepřetržité dodávky elektřiny. Výjimečnými svým rozsahem a důsledky byly výpadky v roce 2003 v Itálii, Dánsku a v Londýně. Poruchy v evropské síti ale zdaleka nejsou vzácné. I když je většinou zvládnou dispečeři přenosových soustav a výpadek v dodávce nenastane, neznamená to, že jsou méně závažné. Letos v lednu se před kolapsem ocitla také česká elektrizační soustava. Problém dostatku zdrojů a množství energie se naléhavě připomíná událostmi poslední doby: vysokými cenami ropy, rostoucími cenami elektřiny, nebo například nově rozvíjenými veřejnými diskusemi nad jadernou energetikou. Do pozadí ustoupila otázka jistoty, neboli, jak říkají energetici, bezpečnosti dodávky. Neprávem. Závislost naší soudobé civilizace na elektřině už je fatální a bezpečnost dodávky se stala základním předpokladem normálního fungování společnosti. Ačkoliv je v evropské síti UCTE zatím zdrojů dostatek, rovnováha je křehká. I tak robustní soustava s přebytkem výrobních kapacit, jakou má Česká republika, je zranitelná. V lednu jsme se ocitli jen krůček od black-outu. "Vznikl z hlediska výkonového deficitu situace, jakou nepamatují ani dispečeři, kteří zde pracují 20 let," řekl Miroslav Šula, ředitel sekce Řízení provozu ČEPS. POMOC V NOUZI Kritickou situaci zavinil souběh několika událostí, jež se začaly odvíjet v neděli 22. ledna. Během dne začala teplota rychle klesat a spadla o 15 °C, v pondělí místy i pod -20 °C. "Snížení teploty o jeden stupeň představuje nárůst zatížení sítě o 120 až 150 MW. Příprava provozu signalizovala nevyrovnanou výkonovou bilanci ve výši zhruba 400 MW. Takový deficit ale ještě dokážeme zvládnout pomocí nakoupených podpůrných služeb, které jsme také aktivovali," říká Šula. Avšak krátce po půlnoci, přesně v 1:42 hodin, došlo k výpadku zdroje s čistým výkonem 930 MW. "Vypadl jeden blok Temelínu a zakrátko došlo k neplánovanému odstavení ještě několika dalších menších zdrojů. Museli jsme požádat o havarijní výpomoc ze zahraničí," popisuje práci dispečerů Šula. Výpomoc získala ČEPS od polského operátora přenosové sítě PSE Operator a od německého E.On. Havariní výpomoc je však omezená dobou i objemem dodávky. Blížila se pondělní ranní špička. ČEPS kontaktoval své obchodní partnery, aby od nich nakoupil regulační energii v zahraničí. NA NÁKUPECH V podobných situacích, kdy spotřeba elektřiny je vyšší, než okamžitá výroba (nastane nerovnováha bilance v síti), má ČEPS jako operátor přenosové soustavy možnost několika řešení. V první řadě aktivuje své podpůrné služby: smluvním výrobcům dá dispečer pokyn ke zvýšení výkonu zdrojů, respektive k najetí zdrojů záložních. Podpůrnou službou je i využití havarijní výpomoci ze zahraničí. Může se ale stát, že objem podpůrných služeb nestačí, výkonový deficit v síti trvá. To se stalo i ráno v pondělí 23. ledna. Ještě než stouplo zatížení sítě v ranní odběrové špičce, byly horní nádrže přečerpávacích elektráren (rychle startující zálohy) a energie z Vltavské kaskády téměř vyčerpané. Ačkoliv již před osmou hodinou ranní začal temelínský blok znovu pracovat do sítě, výkonový deficit se prohluboval. "Kdyby se nám nepodařilo nakoupit regulační energii v zahraničí, protože doma žádná nebyla, museli bychom omezit spotřebu elektřiny vyhlášením regulačního stupně," vysvětluje Šula. "Měli jsme ale štěstí, energie byla." Díky situaci na trhu v Evropě se ČEPS podařilo nakoupit regulační energii na pondělí od 11 do 24 hodin ve výši od 200 do 400 MW o celkovém objemu 3400 MWh. Během pondělního dopoledne byly předhlášeny další poruchové odstávky dvou bloků 200 MW. Poskytovatelé dispečerských záloh hlásili problémy s dodávkou plynu, pro dodržení podmínek poskytování této podpůrné služby bylo použito také spalování lehkých topných olejů. Jeden z výrobců signalizoval ve 14 hodin neplnění plánu výroby v době od 15 do 19 hodin ve výši 500 až 700 MW. V noci na úterý se situace stabilizovala. Byly doplněny zásoby vody v horních nádržích přečerpávacích elektráren pro poskytování rychle startující zálohy pro další den. V úterý však nárůst spotřeby elektrické energie pokračoval. V 19 hodin dosáhl rekordních 11 308 MW. ČEPS prostřednictvím svých obchodních partnerů nakoupil regulační energii v denním pásmu 300 MW a ve večerních hodinách opět aktivoval podpůrné služby. "Vyrovnaná bilance byla udržována jen velmi těsně, bez plnění kritéria N-1 na výpadek největšího bloku," říká Šula. Výkonový deficit trval také ve středu 25. ledna.
92
Projevily se problémy se zamrzáním paliva na skládkách, což mělo vliv na snížení výkonu některých elektrárenských bloků. ČEPS nakoupil regulační energii 200 MW, využil havarijní výpomoci ve výši rovněž 200 MW a podpůrné služby byly opět využity na maximum. V 15 hodin dosáhla hodinová spotřeba elektřiny (zatížení sítě) historického rekordu 11 396 MW. "Byl to důsledek trvajících silných mrazů," dodává Miroslav Šula. Špatný odhad spotřeby subjektů zúčtování přiměl ČEPS v některých hodinách dodávat i více než 1400 MW dodatečného výkonu, tj. přibližně 15 % okamžité spotřeby ČR. Nárůst spotřeby se ve středu zastavil, nicméně výkonový deficit trval i ve čtvrtek, kdy bylo nutné rovněž nakupovat regulační energii v zahraničí. Kritický stav se podařilo zcela překonat až v pátek 27. ledna. "ČEPS udělal maximum pro udržení vyrovnané výkonové bilance, aby nemusel přistoupit k opatřením omezujícím spotřebu," hodnotí Miroslav Šula práci dispečerů a obchodníků. VLASTNÍ ELEKTRÁRNA BY POMOHLA Po událostech, jako byla tato, by měly následovat důkladná analýza, zhodnocení průběhu krize a v ideálním případě úprava postupů a pravidel pro řešení krizových stavů. V opačném případě by totiž krize byla prakticky neřešena a mohla by se opakovat, ovšem s daleko horšími důsledky. "Těžko lze vyloučit souběh řady nepříznivých okolností, zvláště, když těmi klíčovými byly povětrnostní vlivy a poruchovost elektráren," připouští Ludmila Petráňová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva ČEPS. "Naše analýza ale ukázala, že jednou z důležitých příčin byla také slabá motivace subjektů zúčtování k vyrovnání jejich odchylky. Jinými slovy: neměli důvod dokupovat energii na volném trhu, když věděli, že ČEPS chybějící výkon dodá, a levněji, než by jej získali oni. Proto jsme Energetickému regulačnímu úřadu navrhli zahájení diskuse o ceně odchylky při nedostatku energie v systému. Ukázalo se také, že by bylo výhodou, kdyby operátor přenosové soustavy vlastnil výrobní zdroj, případně měl majetkovou spoluúčast ve výrobě elektřiny, aby mohl zajistit dostatek podpůrných služeb. Dosud mu zákon neumožňuje ani elektřinu vyrábět, ani s ní obchodovat, s výjimkou nákupu regulační energie. "Je to námět, o kterém bychom chtěli diskutovat s odborníky, vládou a zákonodárci a případně v tomto bodě zákon změnit," říká L. Petráňová. "Ale je zapotřebí prověřit i další platnou legislativu: vyhlášky, cenové výměry, havarijní plány atd..." ČEPS samotný prověřuje a upravuje své postupy řešení krizových situací. Ještě letos by chtěl simulovat rozsáhlý výpadek dodávky a vyzkoušet a nacvičit jeho řešení, včetně podpůrných služeb a obnovy provozu. / mat/
93
94
Příloha č. 6 Publicistika Teroristé o vás vědí Rozhovor s bývalým agentem britské tajné služby o tom, jak teroristé hrozí Česku a Evropě Česká republika je malá země, kterou teroristé ani nenajdou na mapě. Takhle se Češi s oblibou chlácholí, že se u nás nestane teroristický útok, jaký už postihl Španělsko nebo Velkou Británii. „Jasně, taková teorie platí,“ říká britský expert na terorismus a bývalý zpravodajec David Cresswell, „ale může se to ze dne na den změnit.“ Dodává, že i když teď v Evropě panuje relativní klid a od posledního teroristického útoku uplynulo několik let, může to být „klid před bouří“. V rozhovoru pro MF DNES mluví i o tom, že Česko může jednou čelit pokusu o totální blokádu tepelných elektráren ze strany zahraničních ekologických aktivistů. * Je teď, v roce 2008, riziko teroristického útoku v Evropě menší, stejné, nebo vyšší než 11. září 2001? Bezpochyby je Evropa ohrožená víc. Ve světě přibývá lidí připravených zemřít pro svoji myšlenku a policie či tajné služby už nestíhají zpracovávat zpravodajské informace, že hrozí útok. Přicházejí ze všech stran. Když zůstanu doma ve Velké Británii a budu citovat nedávnou vládní zprávu – „útok je vysoce pravděpodobný“. Není vůbec nic neobvyklého, že tajné služby ve Spojeném království zaznamenají podezřelého člověka, který si obhlíží možné místo budoucího útoku. Nejpravděpodobnějším scénářem je pořád nasazení sebevražedného atentátníka s výbušninou na těle. Na druhém místě se obávám útoku za použití auta naplněného trhavinou, které najede dovnitř budovy a výbuch způsobí její kolaps. * A jaké je nejslabší místo nás Evropanů? Zdá se mi, že třeba ochrana letadel už je více než úzkostlivá. Obávám se útoku sebevražedného atentátníka v davu na velké sportovní nebo kulturní akci. * Proč by se měli teroristé soustředit na kulturní a sportovní akci? Protože je tam hodně lidí pohromadě a média už jsou dopředu přítomna? Ano, je to tak. Představme si našeho konkrétního nepřítele. Shodněme se, že je to Al-Kajda. Volí taktiku sebevražedných útoků – koordinovaných sebevražedných útoků na více místech najednou. Myslím, že pro Velkou Británii nemělo být žádným překvapením, že teroristé zaútočili 7. července 2005 na vlaky a autobusy. To už se dávno předtím stalo na Srí Lance, v Rusku, Indii nebo ve Španělsku. Byly to pravidelné cíle teroristů a neměly být ignorovány ani v Evropě. Vzpomeňte si vždycky na Dánsko * Mluvil jste o tom, že teroristé si vždycky „vyzkouší“ nový způsob útoků v rozvojových zemích a pak jej chtějí přenést do těch civilizovaných a lépe chráněných. Jestliže tedy hrozí útok na sportovní utkání nebo kulturní festival, už se někde takový model útoku objevil? Dvě dívky přišly před pár lety na popový koncert v Moskvě a prostě tam odpálily výbušninu, kterou měly na na tělech. Ale třeba i olympijské hry, které nás čekají zase letos, se už v minulosti staly terčem teroristického útoku dvakrát. Jednou v Mnichově a jednou v Atlantě. U nás ve Velké Británii už se jednou kvůli hrozbě teroristického útoku pořadatelé rozhodli na poslední chvíli stopnout slavný dostih. Jednou policie varovala před útokem na fotbal. * Češi se často chlácholí tím, že žijí v malé zemi, která nikoho moc nezajímá. Skutečně to platí? Dnes teroristy zajímat nemusíte, ale zítra už se to může změnit. Vzpomeňte si na Dánsko, které bylo až do otištění karikatur proroka Mohameda v tamních novinách mimo zájem teroristů. Pak se hněv muslimských radikálů najednou obrátil proti všemu dánskému. Podobným případem je Holandsko, odkud vzešel protiislámský film „Fitna“ Geerta Wilderse a náhle ho provázely protesty ze strany muslimského světa. Ale vy máte vojáky v Afghánistánu, pokud vím, ne? Tak to z vás samo o sobě dělá terč. Pozor taky na elektrárny a podobné objekty
95
* Při vaší přednášce pro bezpečnostní manažery českých firem jste se zmínil o tom, že průmyslový podnik mohou vyřadit z provozu nejen teroristé, ale i ekologové, i když je nelze samozřejmě srovnávat s teroristy. V Česku se podařilo ekologickým aktivistům z Greenpeace loni vylézt na komín elektrárny Prunéřov patřící firmě ČEZ... V Británii Greenpeace dokonce ochromili jednu elektrárnu úplně, protože jedna skupina vylezla na komín a odlákala pozornost ostrahy. Druhá skupina se mezitím připoutala k dopravníku uhlí a zastavila ho. Takže elektrárna zůstala bez paliva. * Myslíte, že bezpečnost podobných strategických areálů se v Evropě podceňuje? Firmy, které produkují ropu a zemní plyn, své objekty chrání dobře. Rovněž telekomunikační společnosti ochranu nepodceňují. Naopak energetické společnosti podle mě trochu bezpečnost podceňují a dávají do ní méně peněz. Výjimkou jsou jaderné elektrárny. Například ostraha jedné švédské jaderné elektrárny nedávno odhalila pracovníky dodavatelské firmy, kteří chtěli vstoupit do areálu s velmi malým množstvím podomácku vyrobené trhaviny TATP (stalo se to před měsícem v elektrárně Oskarshamn, případ vyšetřuje policie jako pokus o sabotáž – pozn. red.). Ta byla mimo jiné použita při útocích v Londýně 7. července 2005. Mnohem větší hrozbu však znamenají ekologická sdružení pro tepelné elektrárny, které spalují uhlí. Síla těchto hnutí roste úměrně s tím, jak se stupňuje debata o klimatických změnách. Dovedu si klidně představit někdy v budoucnosti pokus o soustředěnou blokádu českých tepelných elektráren aktivisty z celé Evropy. * Jak blokádám zabránit? Existují i soukromé organizace (detektivní agentury – pozn. red.), které vyvíjejí zpravodajskou činnost. Řešením je vědět o takovém průniku dřív, než k němu dojde. Jsem přesvědčen, že taková agentura předejde devíti útokům z deseti. Jenže je tu jedno velké ale. Když máte co do činění konkrétně s Greenpeace, musíte vědět, že u lidí z Greenpeace je někdy extrémně složité předem odhalit, co mají v úmyslu. Když se chcete dozvědět o nějaké jejich velké blokádě v České republice, jde to s několikadenním předstihem. Prostě musí napříč zemí cestovat velké množství lidí s velkým množstvím věcí. Jenomže Greenpeace jsou také občas schopni zorganizovat velký protest s nasazením relativně malé skupiny lidí – čtyř nebo pěti. Třeba se na malém člunu nepozorovaně přiblíží k boku veliké lodi. Takové akce jsou plánovány v samotném jádru organizace Greenpeace a k němu je obtížné proniknout. Jak banky přijímají riziko * Přednášíte i o bezpečnosti informací. V Česku teď třeba hodně řešíme, zda obchodníci a banky udělali vše pro zabezpečení účtů a karet klientů. Dneska už jsem nucen skoro všude dávat číslo kreditní karty. Nepřijde jednou doba, kdy si zloději budou brát peníze z cizích kont úplně volně? Pořád existuje spousta způsobů, jak zvýšit bezpečnost účtů a platebních karet. Zdá se mi ale, že banky, hlavně v západní Evropě, šly tou cestou, že budou akceptovat riziko a pak klienta odškodní, když o peníze přijde. Je to taková analogie se supermarketem. Když budete mít všechno schované za pultem, bude méně krádeží, ale také si zákazníci koupí méně zboží, když si ho nebudou moci zblízka prohlédnout. Takže supermarkety všechno vyloží do regálů a počítají s nějakým procentem krádeží. Podobné je to s přístupem k účtu a stále jednodušším placením kartou. Ale řekl bych, že třeba asijské banky se chovají odpovědněji, pokud jde o bezpečnost karet a účtů. * V čem jsou asijské banky lepší? Je tam rozšířena služba, že zákazník dostane okamžitě SMS po jakékoli uskutečněné transakci na jeho účtu. Pro internetové bankovnictví existuje progresivní služba „dynamického generátoru hesla“, kdy pro každou transakci dostanete na mobil heslo, které platí třeba jen pro následující půl minuty. Pro mnoho bank je to ale zatím příliš drahé. * V čem jsme vůbec nejzranitelnější, pokud jde o krádeže elektronických dat nebo bezpečnost různých počítačových systémů? Nejhorší je, že si pořád neuvědomujeme vážnost situace. Myslím teď hlavně na odpovědné manažery firem. „Krádež informací“ je neviditelný zločin, jehož dopad je ale naopak více než viditelný. Hrozba přitom může přijít i
96
od národních států, nemusí to být hned teroristé. Loni se ředitel MI5, britské tajné služby, rozhodl k absolutně bezprecedenčnímu kroku. Napsal osobní varovný dopis týkající se průmyslové špionáže sponzorované Čínou třem stovkám šéfů velkých britských firem. Podobné varování zaznělo i v Německu, které je podobnými činy ze strany Číny rovněž ohrožené. * Můžete prozradit něco o své práci pro vojenskou tajnou službu? Proč jste jí zanechal? K tomu není moc co říci. Po dvaceti letech přeskakování zdí a plížení se podél příkopů ve službách armády už jsem se cítil unavený. Nastal čas „dospět“ a najít si jinou práci. *** EXPERT RADÍ V PRAZE Evropu už dlouho nezasáhl žádný velký teroristický útok. Ale to neznamená, že by AlKajda a další radikálové ztratili na síle. Bývalý důstojník britské tajné služby David Cresswell radí: Dávejte si pozor na stadiony a kulturní akce. Česko a teroristé Teroristického útoku přímo v České republice se tajné služby akutně obávaly zatím jednou, v září 2006. Varování přišlo od jejich zahraničních kolegů. Týkalo se zejména židovských objektů v Praze, jako jsou synagogy a židovské školy. Zpravodajci však neznali přesný čas ani neměli představu o konkrétních lidech, kteří se chystali v Česku útočit. Vláda zvolila metodu „demonstrace síly“ a židovské město obklopili policisté se samopaly. Naštěstí nakonec k žádnému neštěstí nedošlo. První oběť Za první českou „civilní oběť teroristického útoku“ se považuje čtyřiadvacetiletý Petr Kořán. Ten nezemřel doma v Česku, ale při výbuchu v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch v červenci 2005 (na snímku). Pracoval tam jako delegát cestovní kanceláře. Bezpečnostní rizika 1. V Česku sídlí redakce rozhlasové stanice Svobodná Evropa, která vysílá zprávy i do Íránu. 2. Česko vyslalo své vojáky na mezinárodní mise v Afghánistánu a Iráku. 3. USA uvažují o výstavbě radaru v Brdech jako součásti protiraketového štítu. 4. Příští rok Česko předsedá Evropské unii, takže se na ně opět upře pozornost a sjedou se k nám zahraniční státníci. O autorovi| JAKUB POKORNÝ, redaktor MF DNES Autor: JAKUB POKORNÝ copyright: MAFRA a.s. - MF DNES - iDNES
97
