Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra systémové analýzy
Diplomová práce
2009
Vladimír Matouš
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra systémové analýzy
Informační gramotnost v ČR
Vypracoval: Bc. Vladimír Matouš Vedoucí práce: doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc. Rok vypracování: 2009
-2-
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.
V Praze dne ....
Podpis: .................................................
-3-
Poděkování: Rád bych poděkoval paní doc. Ing. Vlastě Střížové, CSc. za vedení mé práce a cenné připomínky a rady, které mi poskytla při jejím psaní.
-4-
Abstrakt Tato práce se zabývá informační gramotností jako novým fenoménem ve vzdělávání. V první části definuje co jsou informace, jak probíhá komunikace. V dalším textu se práce věnuje problematice informací a dezinformací, definuje co jsou nová média a jaká jsou jejich specifika. V další části se práce věnuje informační gramotnosti, definuje její jednotlivé složky a jejich obsah, zabývá se jejími přínosy, které vyplývají z jejího dosažení jak pro jedince, tak pro společnost jako celek. Dále je obsah jednotlivých složek informační gramotnosti rozčleněn do tří úrovní, které odpovídají třem stupňům vzdělání. Následně je rozebíráno dosahování informační gramotnosti na těchto třech stupních a porovnáno s definovanými úrovněmi. Na základě tohoto porovnání jsou v poslední části práce definována doporučení, která by měla vést ke zlepšení dosahování informační gramotnosti ve vzdělávacím cyklu.
-5-
Abstrakt This thesis deal with information literacy as a new phenomenon in education. In the first part define what information is about and how communication proceed. In the next part of the text follow this thesis information and disinformation problems, define what are new media and what are their specificity. In the next part follow this thesis information literacy, define its single components and their substantiality, deal with its contributions, which result from achievement as for single person as for society as whole. Further is the substanciality of separated parts of information literacy, divided into three levels of information literacy, which answer to three levels of education. Consequently is this achivement analysed and compared with defined levels of information literacy. On the basis of this comparation the recommendations which may lead to improvement of achiving information literacy are defined.
-6-
Obsah 1.
ÚVOD ........................................................................................................................... - 9 -
1.1. TEORIE INFORMACE ............................................................................................... - 10 1.2. DEZINFORMACE A INFORMAČNÍ ZAHLCENÍ .......................................................... - 15 1.2.1. DEZINFORMACE ......................................................................................................- 15 1.2.2. FÁMA ......................................................................................................................- 16 1.2.3. INFORMAČNÍ ZAHLCENÍ ..........................................................................................- 16 2.
INFORMAČNÍ GRAMOTNOST............................................................................ - 17 -
2.1. 2.2. 2.3. 2.3.1. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.5. 2.5.1. 2.6. 2.7. 2.7.1. 2.7.2. 3.
CYKLUS INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI ................................................................... - 20 KOMPETENCE PRO PRÁCI S INFORMACEMI .......................................................... - 22 MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST ....................................................................................... - 28 HLAVNÍ KONCEPTY MEDIÁLNÍ GRAMOTNOSTI [25]................................................- 28 NOVÁ MÉDIA............................................................................................................ - 31 CO JSOU NOVÁ MÉDIA [4] .......................................................................................- 31 TYPICKÉ CHARAKTERISTIKY NOVÝCH MÉDIÍ .........................................................- 32 V ČEM JSOU NOVÁ? ................................................................................................- 33 DIGITÁLNÍ GRAMOTNOST ....................................................................................... - 35 OBSAH DIGITÁLNÍ GRAMOTNOSTI ..........................................................................- 35 PŘÍNOSY INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI .................................................................. - 42 ÚLOHA KNIHOVEN V INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI .............................................. - 44 KNIHOVNA JAKO ZDROJ INFORMACÍ.......................................................................- 45 KNIHOVNA JAKO KOORDINAČNÍ CENTRUM ............................................................- 45 -
TŘI ÚROVNĚ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI................................................ - 46 -
3.1. ÚROVEŇ PRVNÍ ........................................................................................................ - 47 3.1.1. DIGITÁLNÍ GRAMOTNOST .......................................................................................- 47 3.1.2. MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST........................................................................................- 49 3.1.3. KOMPETENCE PRÁCE S INFORMACEMI ...................................................................- 50 3.2. ÚROVEŇ DRUHÁ ...................................................................................................... - 51 3.2.1. DIGITÁLNÍ GRAMOTNOST .......................................................................................- 51 3.2.2. MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST .......................................................................................- 53 3.2.3. KOMPETENCE PRÁCE S INFORMACEMI ...................................................................- 54 3.3. ÚROVEŇ TŘETÍ ........................................................................................................ - 55 3.3.1. DIGITÁLNÍ GRAMOTNOST .......................................................................................- 55 3.3.2. MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST .......................................................................................- 56 3.3.3. KOMPETENCE PRÁCE S INFORMACEMI ...................................................................- 56 -
-7-
4.
STAV ICT V ČESKÉ REPUBLICE A V EU ......................................................... - 58 -
4.1. STAV ICT V ČESKÉ REPUBLICE A V EU................................................................. - 59 4.1.1. OSOBNÍ POČÍTAČE ..................................................................................................- 59 4.1.2. MOBILNÍ TELEFONY................................................................................................- 60 4.1.3. INTERNET ................................................................................................................- 61 4.2. ICT VE ŠKOLSTVÍ .................................................................................................... - 62 5. INFORMAČNÍ GRAMOTNOST A VZDĚLÁVACÍ CYKLUS V ČESKÉ REPUBLICE..................................................................................................................... - 64 5.1. ZÁKLADNÍ ŠKOLY ................................................................................................... - 66 5.1.1. OBSAH VZDĚLÁVACÍHO OBORU INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE [22]... 68 5.1.2. OBSAH PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU MEDIÁLNÍ VÝCHOVA ..........................................- 70 5.1.3. POROVNÁNÍ S PRVNÍ ÚROVNÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI ...................................- 71 5.1.4. DOSTUPNÉ UČEBNÍ TEXTY ......................................................................................- 72 5.2. STŘEDNÍ ŠKOLY ....................................................................................................... - 73 5.2.1. OBSAH VZDĚLÁVACÍHO OBORU INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE [21] ...........- 74 5.2.2. OBSAH PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU MEDIÁLNÍ VÝCHOVA [21] ....................................- 76 5.2.3. POROVNÁNÍ S DRUHOU ÚROVNÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI ...............................- 77 5.2.4. DOSTUPNÉ UČEBNÍ TEXTY ......................................................................................- 78 5.3. VYSOKÉ ŠKOLY ....................................................................................................... - 79 5.4. OSTATNÍ PROGRAMY PRO ZVYŠOVÁNÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI ................. - 80 5.5. DOPORUČENÍ ........................................................................................................... - 81 6.
ZÁVĚR....................................................................................................................... - 83 -
7.
SEZNAM ZDROJŮ .................................................................................................. - 84 -
7.1. 7.2.
BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE ...................................................................................... - 84 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ........................................................................................ - 86 -
-8-
1. Úvod Tato práce si klade za cíl vymezit hlavní okruhy informační gramotnosti, definovat její úrovně a tyto úrovně následně promítnout do analýzy zvyšování informační gramotnosti skrze vzdělávací cyklus a vytvořit doporučení, jakým směrem by se měl vzdělávací cyklus ubírat, aby docházelo k požadovanému růstu informační gramotnosti. Jako základ pro definování informační gramotnosti je použita teorie informace a základní komunikační model pro nastínění významu a dopadu informací. V této úvodní části je věnována pozornost také dezinformacím a informačnímu zahlcení, jako jedněm z problémů informační gramotnosti. V dalším textu se práce již věnuje samotné informační gramotnosti. Nejprve analyzuje samotný cyklus informační gramotnosti a následně předkládá její jednotlivé složky a jejich obsah. Tento obsah jednotlivých složek je následně rozdělen do tří úrovní informační gramotnosti, které odpovídají třem základním úrovním vzdělání. V další části textu je rozebíráno dosahování informační gramotnosti na těchto třech stupních vzdělání, tak jak v současnosti probíhá. Výsledky této analýzy jsou následně porovnány se třemi úrovněmi informační gramotnosti a na tomto základě jsou sestavena doporučení pro jednotlivé fáze vzdělávacího cyklu.
-9-
1.1. Teorie informace Tato práce se zabývá informační gramotností. Nejprve budou v této práci uvedena teoretická východiska informace jako takové. V této kapitole bude věnována pozornost definici informace, procesu předávání informací, transformaci informace, dezinformaci a fámám. Jak charakterizovat informaci, co tento pojem obsahuje? Na tuto otázku je možno nalézt řadu odpovědí. K dispozici je mnoho definic, které si více či méně liší. Důvodem této rozmanitosti je pohled, ze kterého se jednotliví lidé na tento fenomén dívají. Jinak chápe informaci biolog, kybernetik, informatik, statistik atd. Pro příklad, jak je informace chápána je v následujícím textu uvedeno několik vybraných definic.
Informace je obsah toho, co si vyměňujeme s okolním světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. (N. Wiener 1954) [10]
Informace je vlastnost odstraňující apriorní (předpokládanou) neznalost příjemce. (C.Shannon, 1949) [10]
Informace je zpráva o tom, že nastal určitý jev z množiny možných jevů a tím se u nás (příjemce), snižuje (nebo odstraňuje) neznalost o tomto jevu. (P.Toman, 2003) [10]
Data, kterým příjemce přisuzuje význam na základě znalostí, kterými disponuje. Data jsou potenciální zdroj informací (Vymětal, 2006) [15] Poznámka: Tato definice je již velmi blíží obecnému výkladu a je širší nežli teorie informace.
- 10 -
Na informace může jedinec narazit v různých formách. Ať již se jedná o informaci textovou, zvukovou, obrazovou, numerickou atd. Jako základní typologii informací je možné uvést následující: Základní rozdělení informací:
Biologické
Technické
Ekonomické
Politické
Sociální
Vědecké
A další.
Jiným členěním může být například [10] :
Informace originální – reprodukovaná
Informace aktuální – potenciální
Informace nová – stará
Informace vnitřní – vnější
Informace kondenzovaná – nekondenzovaná
Informace je tedy zdrojem poznání, snižuje u příjemce informace entropii a je základem pro tvorbu znalostí, které jsou dále zpětně nutné k příjmu nových informací. V komunikačním procesu je nutné pro přijetí informace vlastnit potřebné znalosti, nezbytné pro interpretaci informace, jinak komunikujeme pouze nic neříkající data. Informace jsou data v kontextu, v nějakém rámci, do kterého jsou zasazeny Kupříkladu číslo 242398764 bez bližších okolností a znalostí, případně dodatečných informací je pro jeho příjemce bez významu, pokud zrovna toto nemá znalost o tom, že se jedná o telefonní číslo na firmu XY.
- 11 -
V předchozím textu je nastíněn význam informace a jakým způsobem dochází k její komunikaci. Pro vysvětlení obecného komunikačního modelu bude použito schéma uvedené na obrázku 1.1, které má následující prvky: 1
Kanál
Metoda, kterou použijeme k dopravě zprávy od jedné osoby k druhé. 2
Zakódování
Výběr nejlepších symbolů a znaků tak, aby jim příjemce zprávy co nejlépe rozuměl, a aby co nejpřesněji vyjadřovaly komunikovanou myšlenku (informaci) 3
Dekódování
Vyslání zprávy nezaručuje její přijetí. Zpravidla přijímáme velké množství zpráv, ale pouze některým věnujeme pozornost (výběrová pozornost – selektivní vnímání). Pokud tedy takovouto zprávu akceptujeme, následuje druhý krok dekódování což je snaha si tuto zprávu nějak vysvětlit za použití objemu znalostí, kterými příjemce disponuje. 4
Zpětná vazba
Dovoluje komunikátorovi určit, jak příjemce zprávu přijal a jak si jí vyložil. Umožňuje komunikátorovi zprávu v budoucnu přizpůsobit a změnit. Jednosměrná komunikace, je sice rychlejší, ale existuje značné riziko, že příjemce zprávu špatně interpretuje a komunikace nebude mít takový efekt, jako by měla se zpětnou vazbou. 5
Šum
Externí, interní narušení komunikace, které blokuje, narušuje, nebo překrucuje zprávu a její porozumění.
- 12 -
Obrázek 1.1 Obecný komunikační model Shannona a Waevera [10]
Informace odeslaná zdrojem (odesílatelem) a přijatá příjemcem nemusí být vždy stejná a to díky mnoha variantám v transformaci informace. Může docházet k odlišnému klíči při kódování a dekódování informace, jedinec, který informaci dekóduje, nemusí mít potřebné znalosti na to, aby tuto informaci zasadil do kontextu svých informací a znalostí a informaci interpretoval. Mezi zdrojem a příjemcem mohou existovat různé transformační uzly, přes které je informace transportována ke svému konečnému příjemci. Transformace informace může nabývat různých podob. Dostupná literatura uvádí pět základních vrstev komunikačního kanálu [10]: 1. Identifikace informace a předzpracování 2. Tvůrčí zpracování (redakce, přidání archivních či souvisejících informací atd.) 3. Zveřejnění informace (otevřená informace je dostupná u toho, kdo ji produkuje) 4. Primární distribuce (čtenáři, posluchači, diváci) 5. Sekundární distribuce (verbální a psaná forma k dalším příjemcům)
- 13 -
V průběhu přenosu informace pak dochází k dalším různým transformacím informace, jak v rovině formy, tak i obsahu [10] :
Technické chyby a šum – dochází ke ztrátě části informace, nebo je informace deformována.
Přidaná hodnota o Vynechání části informace o Přeskupení jednotlivých částí informace o Časový posun ve vydání informace o Špatné dekódování
Zahlcení – ze zdroje je vysíláno takové množství informací, které příjemce není schopen zpracovat. To může být činěno jak úmyslně v důsledku zmatení příjemce, tak neúmyslně.
Odmítnutí informace příjemcem
Dezinterpretace – informace je sice zdrojem korektně vyslána, avšak je příjemcem špatně pochopena. Mohou chybět znalosti, případně doplňující informace. Příklad: u dnes velmi používaných forem komunikace, jako je instant messaging, je informace ochuzena o neverbální složku projevu, jako je tón hlasu, gestikulace apod.
Dezinformace – zdroj záměrně upraví zprávu pro příjemce. Jedná se o jednu z forem ovlivňování příjemcova chování a záměru.
Fáma – Nejedná se o dezinformaci, ale o specifický typ informace, u které zdroj neuvádí, nebo není schopen uvést, kdy, kde a za jakých okolností informace vznikla. Jde o informaci, která se „někdy“, „někde“, „od někoho“, „za nějakých okolností“ objevila.
- 14 -
1.2. Dezinformace a informační zahlcení Tato podkapitola je věnována dezinformacím, fámám a informačnímu zahlcení, jako důsledkům transformace informace. Tyto poznatky budou použity v dalším textu, který se již věnuje speciálně informační gramotnosti. Zejména je možno najít návaznost v obecných kompetencích práce s informacemi, jako jsou například ověřování informací a důvěryhodnost zdrojů apod.
1.2.1. Dezinformace Za dezinformaci lze považovat podle bývalého zpravodajského důstojníka Ladislava Bittmana úmyslně zkreslenou informaci, kterou pachatel tajně vsune do informační soustavy oponenta s cílem oklamat ho a ovlivnit jeho politické, hospodářské či vojenské cíle [10]. Toman ve svém textu věnovaném teorii a praxi informace uvádí několik historických událostí, ve kterých hrála dezinformace stěžejní roli. Jako jednu z nejznámějších a velmi starých událostí uvádí dobytí Tróje. Po neúspěšných pokusech o dobytí nechali Achajci na bitevním poli před branami Tróje pouze velkého dřevěného koně, v němž byli ukryti nejlepší bojovníci a nastrčeného „agenta“ v podobě uprchlíka z achajského tábora, který prohlásil, že koně Achajci postavili jako „omluvu“ za krádež posvátné sochy Fallady Atény z trójského chrámu. Trójané chtěli tohoto koně dostat do města, avšak museli ubourat část brány, aby koně dostali dovnitř. V noci nastrčený agent vypustil achajské bojovníky, kteří otevřeli trójskou bránu, do níž vtrhla achajská vojska, která se mezi tím schovávala poblíž. Trója byla dobyta. Jako příklad dezinformací a jejich záměrného šíření lze použít několik novějších ale i přesto známých událostí. Doslova velmistrem v oboru dezinformací na mezinárodním poli byl svého času Sovětský svaz, který měl pod vedením zahraniční rozvědky oddělení dezinformací. Toto oddělení fungovalo až do roku 1990 a ve svém nejlepším období mělo okolo osmdesáti členů, kteří se zabývali vymýšlením dezinformací. Dnes se spekuluje o tom, že současné Rusko toto oddělení obnovilo a využívá dezinformací pro svůj politický, hospodářský a válečný prospěch. Hlavním cílem tehdejšího oddělení bylo hlavně vyvolat roztržku mezi USA a jeho evropskými spojenci.
- 15 -
Jedním z příkladů působení tohoto oddělení je dezinformace o šíření viru HIV. Její cesta ukazuje způsob práce s novinovými články. V létě 1983 vyšla v levicovém indickém listě Patriot reportáž o tom, že virus HIV vznikl během pokusů v oblasti genetického inženýrství v americkém Fort Detricku. Zpočátku článek zapadl, ale v roce 1985 byl přetištěn v sovětských novinách Litěraturnaja gazeta s tím, že teorii potvrdil penzionovaný východoněmecký biofyzik Jacob Segal. Tuto zprávu následně publikoval britský Sunday Express a na titulní straně uveřejnil velký materiál postavený na rozhovoru se Segalem. Zpráva měla ohlasy hlavně v zemích třetího světa (Reflex 48/2008) .
1.2.2. Fáma Fámu není jednoduché definovat. Jedná se jistě o částečně deformovanou informaci, avšak ne o dezinformaci. Fámu se pokusili také definovat [10] G.W. Allport a L.Postman a definovali ji jako: „Sdělení, které se týká aktuálních událostí, kterému se má věřit a které se šíří od osoby k osobě, zpravidla ústně. Neobsahuje údaje, podle nichž by se dala posoudit její správnost“
1.2.3. Informační zahlcení Informační zahlcení znamená omezenou možnost člověka přijmout určité množství informací. Jde o fyzické omezení. Jedná se o rozpor mezi počtem informací, které jsou dostupné a počtem informací, které je jedinec schopen zpracovat. Je jisté, že internet obsahuje již v současné době takové množství informací, které jedinec není schopen zpracovat. Proto musí vybírat jen ty informace, které jsou pro něj relevantní (uspokojí jeho informační potřebu) a z těchto relevantních informací pouze ty, které jsou věrohodné (mají ověřitelný zdroj). Pakliže jedinci nedisponují kompetencemi pro práci s informacemi (zejména v prostředí internetu), může dojít k informačnímu zahlcení a tudíž k neuspokojení informační potřeby, jelikož jedinec není schopen určit, která z dostupných informací tuto informační potřebu uspokojí.
- 16 -
2. Informační gramotnost Existuje mnoho definic informační gramotnosti, které se více či méně navzájem liší. Uveďme s ohledem na dobu jejich původu, abychom mohli posoudit vliv informačních a komunikačních technologií. První definici informační gramotnosti formuloval Paul Zurkowski (tehdejší prezident Information Industry Association) v roce 1974. Považoval za informačně gramotné jedince: „připravené používat informační zdroje při práci, kteří se při řešení problémů naučili využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje1“. V polovině osmdesátých let je rozvinuta definice Williamem Demem: „Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k potřebě“ [19]. Důležitým milníkem je, že Demo se v definici nesoustředil pouze na vyhledávání informací, ale i na hodnocení informací a na porozumění informacím. Problém postavení informační gramotnosti vzhledem ke gramotnosti obecné, vystihuje definice Jan Olsena a Billa Coonse: „Definujeme informační gramotnost jako pochopení role a moci informací, schopnost informace produkovat a zacházet s nimi za použití informačních technologií. Zkrátka informační gramotnost je přesahem tradičního pojetí gramotnosti a je odezvou na revoluční dobu, ve které žijeme “[19]. Jako poslední uveďme pro naši práci důležitou poznámku: [19] „Počítačová gramotnost je nutnou podmínkou ke zvládnutí gramotnosti informační, ale nikoliv postačující.“ Patrně nejpoužívanější definicí pojmu informační gramotnost je definice Komise pro informační gramotnost (Presidential Committee on Information Literacy - součást American Library Association): „Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“ (ALA, 1989).
1
Informační gramotnost, teorie a praxe v ČR 2004 Dombrovská, Landová, Tichá, ISSN: 1214-0678
http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html, Duben 2007
- 17 -
Informační gramotnost tedy kloubí mnoho dovedností dohromady. Jednak klasickou gramotnost, ale přidává použití informačních a komunikačních technologií, společně s akcentem na informace, jejich vyhledávání, ověřování, kombinaci a sdílení. Informační a komunikační technologie v podobě počítačů a jiných technických prostředků, pak slouží jako prostředek pro vyhledávání a prezentaci informací. Specifikem těchto nových technologií je pak internet a informační systémy. Jednotlivé kompetence, kterými by měl být informačně gramotný jedinec vybaven, popisuje rámec informační gramotnosti pro Austrálii a Nový Zéland [16]. V tomto dokumentu nalezneme tyto základní kompetence: Informačně gramotný jedinec:
Rozeznává potřebu informací
Umí určit rozsah své informační potřeby
Efektivně získává informace
Kriticky ohodnocuje informace a jejich zdroje
Klasifikuje, třídí a převádí shromážděné a vytvořené informace
Včleňuje vybrané informace do své znalostní báze – převádí je na znalosti
Efektivně používá informace k učení, tvorbě nových znalostí, řešení problémů a rozhodování
Rozumí ekonomickým, politickým, sociálním a kulturním aspektům v souvislosti s použitím informací
Získává a pracuje s informacemi efektivně a legálně
Používá informace a znalosti pro sociální účely
Používá informační gramotnost pro své nezávislé učení a životní učení.
- 18 -
Informační gramotnost, se zabývá informacemi jako takovými a abstrahuje od používaných prostředků, které jsou pro práci s informacemi používány.V této práci bude chápána informační gramotnost, jako soubor kompetencí práce s informacemi, které definuje zmíněných šest standardů informační gramotnosti. Dalšími složkami informační gramotnosti jsou pak digitální (počítačová, technická) gramotnost a gramotnost mediální. Tyto jednotlivé složky gramotností jsou mezi sebou vzájemně provázány a koexistují společně. Absence jedné ochuzuje druhou, proto je důležité věnovat se v této práci všem třem. Jako příklad poslouží následující obrázek:
Obrázek 2 Složky informační gramotnosti
- 19 -
2.1. Cyklus informační gramotnosti2 (Převzato z [16] ) Z obrázku 2.1 je patrné, v jakém cyklu informačně gramotný jedinec rozeznává informační potřebu a je schopen aplikovat určité dovednosti, postoje a chování, které potřebuje, aby našel, ohodnotil, řídil a aplikoval informaci v různých situacích, které se vyskytnou během jeho života.
Obrázek 2. 1 Cyklus informační gramotnosti [13]
Fáze cyklu informační gramotnosti: 1
Otázka
Definování otázky, vztahující se k informační potřebě, je zásadním krokem k nalezení potřebných informací. Pro získání správné odpovědi je nutné položit správnou otázku. K tomu slouží správné definování otázky v podobě klíčových slov, která jsou použita k nalezení odpovědi. 2
Zdroj
Kde je možno sehnat potřebné informace? Zdrojem informace mohou být jak lidé, tak tištěné a elektronické materiály. Důležitým aspektem je důvěryhodnost nalezených zdrojů. Ohodnocení důvěryhodnosti zdroje informace by mělo přijít ještě dříve, než začne proces hodnocení informace jako takové.
2
http://www.infoliteracy.scot.nhs.uk/home.aspx?referer=AAS&un=nousername
- 20 -
3
Nalezení
Která slova budou použita při hledání?
V první fázi při kladení otázky byla
definována klíčová slova, podle kterých lze informace vyhledat. Ta jsou nyní použita pro nalezení požadovaných informací. Definice klíčových slov, je tedy dalším velmi důležitým aspektem informační gramotnosti. 4
Ohodnocení
Byly nalezeny správné informace? Poskytují tyto informace odpověď na položenou otázku? Nalezené informace musí být nejprve ověřeny vzhledem ke kladené otázce. Jsou tyto informace důvěryhodné? Kromě relevantnosti a důvěryhodnosti informací, je důležitá také aktuálnost informací. Nalezené informace sice mohou být relevantní a z důvěryhodného zdroje, ale pouze k určitému datu z minulosti. 5
Kombinace
Poskytují tyto informace nové poznatky? V této fázi dochází k porovnání informací, kterými
jedinec
disponoval
před
vyhledáním
nových
informací
s novými
informacemi a zjišťuje rozdíl. Zasazením nových informací do kontextu stávajících dochází k tvorbě nových znalostí. Informace může mít různou hodnotu v závislosti na příjemci. Buď je pro příjemce informace nová a má znalosti, aby jí porozuměl, pak má informace pro příjemce hodnotu. V případě že příjemce již informaci zná, nebo jí nerozumí, má informace pro příjemce nulovou hodnotu. 6
Sdílení
Je informace užitečná, nebo zajímavá i pro jiné příjemce? Například pro rodinu, kolegy z práce atd. Jak je možno takovouto informaci sdílet? 7
Aplikace
Jak jedinec nalezené informace použije? Měla informace vliv na řízení či zacházení s různými podmínkami? Zlepšily se po jejím přijetí pracovní praktiky? Pomohla nalezená informace definovat nový dokument, či metodiku?
- 21 -
2.2. Kompetence pro práci s informacemi Pro práci s informacemi jsou nezbytné kompetence. Tyto kompetence jsou založeny na šesti standardech. (Překlad [12] Australan and New Zeland information literacy framework, 2004): 1
Rozeznává svoji informační potřebu a umí zjistit její povahu a rozsah. a. Je schopen definice a slovního vyjádření své informační potřeby i. Prozkoumává obecné informační zdroje, aby zvýšil důvěrnost předmětu vyhledávání ii. Identifikuje klíčové koncepty a termíny, aby mohl lépe zaměřit dotaz iii. Definuje nebo modifikuje svou informační potřebu, aby dosáhl zvládnutelného rozsahu iv. Měl by diskutovat s ostatními, aby mohl lépe identifikovat předmět hledání, nebo jiné potřebné informace b. Rozumí účelu, rozsahu a vhodnosti informačního zdroje i. Rozumí, jak jsou informace organizovány a rozmístěny, uvědomuje si kontext předmětu hledání v jeho obecných souvislostech ii. Rozlišuje mezi hodnotou a varietou potenciálních zdrojů informací iii. Rozlišuje účel a cílovou skupinu informačních zdrojů iv. Rozlišuje primární a sekundární informační zdroje, na co mohou být použity a jak jsou důležité pro konkrétní oblast. c. Zpětně zhodnocuje povahu a rozsah informací, které potřebuje i. Zpětně hodnotí svou počáteční informační potřebu a postupně vyjasňuje, reviduje nebo zdokonaluje svůj dotaz ii. Umí vyjádřit a použít kritéria pro informační rozhodnutí a výběr d. Používá různých zdrojů informací i. Rozumí tomu, že různé zdroje s sebou přináší i různé pohledy. ii. Používá více zdrojů, aby porozuměl problému. iii. Používá informace pro řešení problému a pro rozhodování
- 22 -
2
Nalézá potřebné informace efektivně a účinně. a. Vybírá ty nejvhodnější metody nebo nástroje pro nalezení potřebných informací. i. Identifikuje příslušné metody výzkumu, např. laboratorní experimenty, simulace atd. ii. Zkoumá přínosy a aplikovatelnost těchto metod iii. Zkoumá rozsah, obsah a organizaci nástrojů pro přístup k informacím. iv. Konzultuje s knihovníky a jinými profesionály v oboru informací,
které
nástroje
jsou
nejvhodnější
vzhledem
k informační potřebě. b. Vytváří a poté používá efektivní strategii ve vyhledávání. i. Vyvíjí plán hledání v závislosti na zvolené metodě. ii. Identifikuje klíčová slova, synonyma a přidružené termíny pro potřebné informace. iii. Vybírá příslušné kontrolované slovníky nebo klasifikace, které jsou specifické pro obor hledaných informací, nebo pro nástroj jímž informace vyhledává. iv. Vyváří a implementuje strategii hledání a používá při ní vhodné příkazy. v. Implementuje takovou metodologii vyhledávací strategie, která je vhodná vzhledem k oboru hledaných informací. c. Obstarává informace skrze příslušné metody. i. Používá různých nástrojů pro přístup k informacím, aby obdržel informace v různých formátech. ii. Používá vhodné služby, aby dostal informace, které potřebuje, např. dodávka dokumentů, komunitní zdroje, profesionální asociace atd. iii. Používá průzkumy, dopisy, rozhovory, a různé jiné formy pátrání, aby našel primární informace.
- 23 -
d. Udržuje aktuální informační zdroje, informační technologie, nástroje pro přístup k informacím a nejnovější metody hledání. i. Zohledňuje
změny
v informačních
a
komunikačních
technologiích ii. Používá vhodné upozorňovací služby iii. Je členem v různých diskusních skupinách iv. Obvykle používá jak tištěné, tak elektronické zdroje. 3
Kriticky hodnotí informace a proces, kterým informace vyhledává. a. Ohodnocuje užitečnost a relevanci obdržených informací. i. Ohodnocuje kvalitu, kvantitu a relevanci výsledků hledání, což vede k rozhodnutí, zda budou použity alternativní metody a nástroje pro vyhledání informací. ii. Identifikuje mezery v informacích, které vyhledal a zjišťuje, zda má být vyhledávací strategie revidována. iii. Opakuje vyhledávání a reviduje strategii, pakliže je to potřeba. b. Definuje a aplikuje kritéria pro hodnocení informací. i. Zkoumá a porovnává informace z různých zdrojů a hodnotí jejich spolehlivost, validitu, správnost, jestli odpovídají v čase, úhel pohledu a zaujatost. ii. Analyzuje strukturu
a logiku předkládaných metod a
argumentů iii. Rozeznává předsudky, zaujatost a podvod. iv. Je si vědom toho, že informace jsou tvořeny, využívány a interpretovány s ohledem na kulturní, psychický, nebo jiný kontext. v. Je si vědom vlastní zaujatosti a kulturního kontextu. c. Reflektuje proces hledání informací a reviduje vyhledávací strategie, jak je potřeba. i. Stanoví, zda byla uspokojena původní informační potřeba, nebo zda je potřeba dalších informací. ii. Reviduje vyhledávací strategii. iii. Je si vědom, že vyhledávací proces se vyvíjí a není lineární.
- 24 -
4
Řídí shromážděné, nebo vytvořené informace a. Zaznamenává informace a jejich zdroje i. Organizuje obsah tak, aby podpořil formát a účel produktů, např. výňatky, drafty atd. ii. Rozlišuje mezi různými typy zdrojů, které cituje a rozumí prvkům správného citačního stylu pro široký rozsah zdrojů. iii. Zaznamenává všechny související citační informace pro budoucí reference a nalezení informací. b. Organizuje informace i. Sestavuje reference v požadovaném bibliografickém formátu. ii. Vytváří systém pro organizaci a řízení obdržených informací.
5
Používá dřívější a nové informace k tomu, aby vytvořil nové koncepty nebo nová porozumění. a. Na základě předchozích znalostí porovnává a integruje nová zjištění, zjišťuje přidanou hodnotu, rozpory a další jedinečné charakteristiky informací. i. Zjišťuje, zda obdržené informace uspokojují vyhledávací nebo jiné informační potřeby a zda jsou informace ve shodě či v rozporu s informacemi z jiných zdrojů. ii. Rozeznává vzájemné vztahy mezi koncepty a předloženými závěry založenými na shromážděných informacích. iii. Vybírá takové informace, které poskytují přehled o předmětu a sumarizují
hlavní
myšlenky,
které
jsou
extrahovány
z dosažených informací. iv. Rozumí tomu, že informace a znalosti jsou v jakékoli disciplíně
součástí
sociální
konstrukce
reality
a
jsou
předmětem změn, které jsou výsledkem neustálého dialogu a výzkumu. v. Rozšiřuje počáteční syntézu na vyšší úroveň abstrakce a vytváří nové hypotézy. b. Komunikuje znalosti a nové pochopení věcí a stavů efektivně.
- 25 -
i. Vybírá komunikační prostředek a formát, který nejlépe odpovídá účelu produktu a publiku ii. Používá různé informační technologie a aplikace při vytváření produktu. iii. Používá vhodné principy designu a vhodné komunikace, vzhledem k prostředí. iv. Komunikuje jasně a ve stylu, který odpovídá publiku. 6
Používá informace s ohledem na kulturní, ekonomické, právní, etnické a sociální úlohy, které obklopují použití informace. a. Rozumí kulturním, etnickým a socioekonomickým aspektům, které souvisí s přístupem a použitím informací. i. Je si vědom aspektů důvěrnosti a bezpečnosti jak tištěných, tak elektronických informací. ii. Je si vědom aspektů cenzury a svobodného slova. iii. Rozumí a respektuje původní a multikulturní perspektivu použití informací. b. Rozeznává, že je informace podpořena hodnotami a určitým smyslem. i. Identifikuje různé hodnoty, které podpírají nové informace nebo zda tyto informace mají souvislost s osobními hodnotami a názory. ii. Zdůvodňuje, zda přijme či odmítne předkládané úhly pohledu. iii. Udržuje koherentní sadu hodnot, které mají základ ve znalostech a zkušenostech jedince. c. Přizpůsobuje se konvencím a etice, která souvisí s přístupem a použitím informací. i. Rozumí tomu, co je plagiátorství a korektně pracuje s cizími myšlenkami. ii. Účastní se elektronických diskusí a dodržuje při nich akceptovaná pravidla (např. síťová etika) d. Legálně obstarává, skladuje a šíří text, data, obrázky nebo zvuk.
- 26 -
i. Rozumí poctivému šíření ohledně získání a rozmnožování vzdělávacích a výzkumných materiálů. ii. Respektuje přístupová práva všech uživatelů a neničí informační zdroje. iii. Získává, skladuje a rozmnožuje text, data, obrázky a zvuk legálně. iv. Dává
najevo
porozumění
intelektuálnímu
vlastnictví,
autorským právům a poctivému použití autorsky chráněných materiálů.
- 27 -
2.3. Mediální gramotnost Mediální gramotnost tvoří speciální část informační gramotnosti. V současné době s rozvojem moderních technologií a internetu jsou média centrálním bodem politického i kulturního života. Mnoho informací, které jedinci získávají, získávají právě skrze média. Mediální gramotnost lze definovat dle [26]:
„Mediální gramotnost je spojena s procesem porozumění a užití masových médií. Je spojena se snahou poskytnout jedincům takové kompetence, aby byli schopni kriticky přemýšlet nad podstatou masmédií, nad technikami, které používají a nad dopadem těchto technik.“
2.3.1. Hlavní koncepty mediální gramotnosti (Převzato z [26]) 1
Všechna média konstruují Média presentují konstrukty, které jsou založeny na různých zdrojích informací. Mnoho našich pohledů na svět je ovlivněno médii, v nichž jsou sdělení konstruována a většinou již obsahují specifické postoje, interpretace a závěry. Lze tedy říci, že média již v podstatě presentují určitou verzi reality.
2
Každý jedinec interpretuje sdělení rozdílně Každý jedinec interpretuje sdělení na základě svých postojů, vlastností, znalostí, zkušeností, kultury atd. Dva jedinci, kteří obdrží stejné sdělení, nikdy nebudou toto sdělení interpretovat zcela stejně. Když analyzujeme sdělení, musíme si tedy položit otázku, jak mohou ostatní toto sdělení interpretovat.
- 28 -
3
Média mají komerční zájmy Média potřebují vydělávat. Potřebují generovat zisk. Dochází tedy k zaměření médií na takové informace, které „se budou prodávat“. Může také docházet k záměrnému
zkreslování
informací
v závislosti
na
vlastníkovi
nebo
provozovateli média za účelem dosažení větší prodejnosti takovéto informace a tím zvýšení zisku. 4
Média přinášejí jak ideologická, tak hodnotná sdělení Média přinášejí informace, které jsou ideologické a lze je považovat za druh reklamy, který publiku ukazuje a vyčleňuje hodnoty a směr, jímž by se měl jejich život ubírat. Na druhou stranu přinášejí i hodnotná sdělení, která nejsou ideologická a prezentují informaci v její původní podobě, nijak nezkreslenou.
5
Každé médium má svůj vlastní „jazyk“, styl, techniku, kódování, konvence a estetickou stránku. Různé druhy médií používají různé prostředky pro přenos sdělení. U tištěných se jedná především o slova a statické obrázky, film je aktivní, internetová média interaktivní. Tyto použité prostředky působí na příjemce informace s různou intenzitou. Cílem je povědomí jedince o používaných prostředcích pro mediální komunikaci a jejich vlivu na příjemce.
6
Média mají komerční propojení Mnoho médií je založeno na komerční bázi. Aby mohla nadále existovat, musí přinášet nějaký zisk. Tedy relativně malé množství jedinců má kontrolu nad tím, co společnost může v mediálních prostředcích vidět, slyšet či číst. Cílem mediální gramotnosti v této oblasti je podnítit jedince k tomu, aby si tyto konexe uvědomovali.
- 29 -
7
Média mají sociální a politické propojení Média mají velký vliv na formování politických a sociálních změn. Mohou přinášet jak nestranný (což je nesmírně obtížné), tak i takový pohled, který je již do jisté míry zkreslen a to buď neúmyslně vlivem externího šumu, špatné interpretace atd., nebo úmyslně. Média zasvěcují společnost jak do národních, tak do globálních problémů. Podávají obraz okolního dění a to více či méně zkreslený, případně interpretovaný nějakou třetí osobou. V globálním měřítku pak můžeme hovořit o globální vesnici [11].
8
Forma a rozsah jsou v médiích úzce propojeny Každé médium má svou strukturu vyjadřování, kóduje zprávy do své vlastní formy sdělení. Různá média sice poskytují více či méně stejnou informaci, ale používají různé prostředky a styly pro její sdělení.
V dnešní době je nesmírně důležité a to jak pro dospívající populaci, která si teprve vytváří svůj obraz o světě a vytváří si své hodnoty, tak i pro dospělou populaci u níž dochází k větším či menším změnám v hodnotách a vnímání světa, kritické hodnocení a vnímání informací, které jsou multimédii poskytována. To představuje základní kompetence, kterými by měl jedinec v jednadvacátém století disponovat. Tímto fenoménem se zabývá právě výše zmíněná mediální gramotnost, která určuje základní kompetence pro vnímání médií a informací, které poskytují. Mediální gramotnost je tedy jakousi podmnožinou informační gramotnosti, která se specializuje na média.
- 30 -
2.4. Nová média Jednotná definice nových médií neexistuje. Lze si je představit jako média používající digitální platformu. V dnešní době se jedná o televizi, rozhlas, ale i tištěná média, které publikují své tištěné verze na internetu. Charakteristické znaky nových médií jsou rozebrány v této kapitole. V této práci jsou nová média začleněna z několika důvodů. Prvním je existence médií jako takových, jelikož mediální gramotnost je zahrnuta jako složka informační gramotnosti. Díky specifikům nových médií vznikají nové druhy komunikace a příjmu informací. Nová média jsou velice interaktivní a zpětná vazba se u nich podstatně zkracuje. Jsou to sami uživatelé nových médií, kteří se mohou podílet na tvorbě jejich obsahu. To přináší jak pozitiva ve formě sdílení znalostí a informací, tak negativa v podobě neúplných či nesprávných informací nebo v podobě dezinformací a fám. Co jsou nová média [5]: 1. Jsou založena na digitální/elektronické platformě. 2. Využívají výpočetní výkon. 3. Jsou interaktivní. 4. Podporují komunikaci nebo přinejmenším zpětnou vazbu.
- 31 -
2.4.1. Typické charakteristiky nových médií Převzato z [5] 1
Multimedialita
Jedná se o použití různých médií k prezentaci informací. Jde o integraci textu, grafiky, videa a zvuku. Takovéto informace se pak šíří po různých kanálech. Informace mohou být prezentovány přitažlivější formou a mohou uživatele více zaujmout. Typicky jsou takovéto informace šířeny a přijímány pomocí prostředků ICT. 2
Asociativnost, víceúrovňovost, vícesměrnost
Multimedialita je podporována hypertextovostí takovýchto nových médií. V této oblasti je spekulováno, zda „nová média svým charakterem podporují získávání a zpracování informací na základě podobnosti s dynamickým a asociativním charakterem v procesu myšlení a paměti“ [5, str. 20] 3
Kolaborativnost
Znamená schopnost spolupráce v rámci virtuálních komunit, které se na internetu vytvářejí. Dochází tak k výrazně efektivnější spolupráci a komunikaci. Jelikož se jedná o virtuální komunity, dochází k odstraňování mnoha bariér, zejména lokálního charakteru. V rámci takovéto spolupráce lze pracovat s jedinci na druhém konci světa bez výrazných problémů. Zde si je ale nutno uvědomit kulturní rozdíly jednotlivých společností. 4
Virtualita
Ve světě nových médií dochází k tvorbě virtuálních komunit, společenství, která spolu komunikují skrze prostředky, které poskytuje internet. Vznikají tedy malá společenství se svými pravidly a stávají se jakýmisi malými mikrosvěty, které žijí vlastním virtuálním životem. Mikrosvět, zahalený do roušky anonymity, může ale přinášet množství problémů, například skryté psychické poruchy, které se projeví až v anonymitě tohoto prostředí atp.
- 32 -
5
Interaktivita
Nová média umožňují velice rychlé reakce jedinců například na příspěvky v internetovém deníku. Dochází ke sdílení a konfrontaci názorů. Jedinci mohou zasahovat do procesu tvoření obsahu apod. 6
Globalita
Nová média smazávají geografické vzdálenosti (nikoli však rozdíly). Je možné přijímat informace ze vzdálených oblastí v reálném čase. 7
Internacionalizace, distribuovanost, diverzifikace a mobilita
Spolu s interaktivitou umožňují získávat informace bez ohledu na čas a místo a další podmínky. 8
Informační a komunikační vstřícnost
Často převyšuje komunikační vstřícnost reálné společnosti. Jedinci se ve virtuálním světě méně bojí projevovat své názory, snadněji si vyměňují názory, než by tomu bylo v reálné společnosti. Na druhé straně anonymita přináší do komunikační vstřícnosti i negativní aspekty, jako působení radikálních komunit a odkrývání traumat jedinců atp.
2.4.2. V čem jsou nová? První charakteristickou novotou v podobě nových médií je jejich nesekvenční záznam [5]. Tuto charakteristiku lze ilustrovat na příkladu klasické pásky, kterou je nutnou neustále převíjet, pakliže je hledán určitý záznam na ní uložený a pevného disku, na který jsou data ukládána relativně náhodně a tudíž je snadné přeskočit z jednoho záznamu na druhý v krátkém čase (není již nutno zdlouhavé převíjení). Dalším novým prvkem je prohledávatelnost [5] těchto médií. Zatímco v knize lze vyhledávat pomocí rejstříku pojmů (pakliže existuje), například internetovou stránku je možno prohledat zadáním příslušného příkazu a klíčového slova. Jedná se o výrazně rychlejší přístup k hledané informaci, avšak s rizikem ztráty kontextu. Nejedná se však pouze o prohledávatelnost v rámci dokumentu, ale zejména o prohledávatelnost velkého množství dokumentů, která umožňuje díky novým médiím a technologiím prohledat obrovské množství dokumentů během několika okamžiků. Dalším novým prvkem u - 33 -
těchto médií je jejich hypertextovost [5], která spočívá ve vzájemném propojení mnoha dokumentů mezi sebou, což umožňuje procházet takovéto dokumenty nelineárně. Hypertextovost sice velkým způsobem rozšiřuje možnosti provázání informací a navázání doplňujících atd., ale na druhou stranu klade větší nároky na mentální kapacitu a soustředěnost jedince, který se může v záplavě vzájemně propojených dokumentů ztratit. Nová média jsou také charakteristická svou otevřeností [5]. Jedinci mohou zasahovat do obsahu těchto médií, mohou jej přizpůsobovat svým potřebám. Nová média jsou z hlediska jedinců anonymní. Jednak jsou jedinci na internetu, díky svým zvoleným identitám, relativně anonymní, ale i distributoři informací jsou často zahaleni anonymitou, která na jednu stranu brání možnosti ověření informací a zvyšuje riziko dezinformací, fám a neúplných informací, na druhou stranu zvyšuje upřímnost a dává šanci nestrannému hodnocení.
- 34 -
2.5. Digitální gramotnost Digitální gramotnost lze charakterizovat jako schopnost používat moderní techniku k přístupu k informacím, jejich zpracování a zaznamenávání. Digitální gramotnost poskytuje základní kompetence pro práci s technikou jako jsou počítače mobilní zařízení a jejich periferie a schopnost pracovat s jejich programovým vybavením. Problémem v této oblasti je, kam zařadit práci s internetem. Pro účely této práce od sebe budou odděleny obsah internetu a forma, kterou je jeho obsah prezentován uživateli. Forma bude součástí digitální gramotnosti a obsah pak součástí kompetencí práce s informacemi. Sklenák definuje digitální gramotnost jako [9]: „zvládat pracovat s využívaným technologickým a programovým vybavením“. Co ale ono tvrzení v praxi znamená? To, jak jednotlivé průzkumy charakterizují digitální gramotnost, je poněkud rozdílné. Proto pro účely této práce byla použita syntéza oblastí, která je založena na „best practis“, používaných jednak v kurzech digitální gramotnosti a za druhé v metodikách jejího měření.
2.5.1. Obsah digitální gramotnosti (Převzato z [4]) Pojmy z IT Povědomí o některých velmi povrchních pojmech z této oblasti by digitálně gramotný jedinec měl mít. Ale na druhou stranu je nutno zdůraznit, že zrovna tato oblast není zdaleka nejdůležitější, jedná se pouze o obecné povědomí, nikoliv o hlubší znalosti. Neznalost pojmů z oblasti hardwaru počítače nijak nelimituje jedince jako uživatele ve schopnosti pracovat s počítačem. Je však užitečné tyto pojmy znát, například kupuje-li si jedinec počítač pro vlastní soukromou potřebu. Jelikož normální uživatel pracuje pouze s SW vybavením a s přídavnými zařízeními, jsou například otázky, které se vyskytují ve zkoušce z prvního modulu v ECDL [18]: Vyjmenujte čtyři ze standardních vývojových fází při vývoji softwarových aplikací, nebo Vysvětlete co je to GUI (Graphical User Interface) a uveďte dva příklady, jak pomáhá k zefektivnění práce s počítačem, zcela zbytečné vzhledem k základní digitální gramotnosti. Jedinec - 35 -
v roli uživatele ICT nemusí rozumět podstatě těchto technologií, ale musí je být schopen používat ke své práci. Uživatel stěží využije poznatek o tom, jaké jsou vývojové fáze SW aplikací. Některé pojmy jsou však důležité pro jedincovu osobní potřebu, například chystá-li se nakoupit nějaké technologie. Ovládání počítače Tato oblast by se také mohla jmenovat „ovládání prostředí operačního systému a samotného PC“. Základy práce s prostředím operačního systému by měly být součástí základní digitální gramotnosti, protože dokáží uživateli ulehčit práci v tomto prostředí a tím i jeho práci zefektivnit. Mohou také přispět ke zlepšení vztahu k ICT, jelikož poznání a schopnost práce v operačním systému může částečně prolomit jakousi bariéru neznáma, kdy se uživatel cítí být ovládnut spíše počítačem než opačně, jak by tomu mělo být. Do oblasti ovládání PC lze zařadit správu souborů. Zde je nutno zmínit, že existují i jiné programy pro správu souborů, než je průzkumník v systému Windows. Například program Total Commander, který usnadňuje práci se soubory a složkami, především pak v prostředí s více pevnými disky. Pokud není uživatel brán pouze jako kancelářský, je užitečnou záležitostí umět nastavit základní parametry v systému – datum, čas, rozlišení a jas obrazovky, jazykové nastavení klávesnice atd. Dalším bodem v této oblasti je pak instalování a odebírání aplikací (tento bod se týká spíše domácích uživatelů, jelikož na pracovní stanice v podnicích většinou nemůže uživatel sám nic nainstalovat). Řízení a zapojování přídavných zařízení je dnes důležitější než jindy, neboť počet možných přídavných zařízení velmi výrazně vzrostl. Vědět jak toto zařízení připojit a kde se v počítači zobrazí je užitečné nejenom pro domácí uživatele, ale i pro kancelářské, kteří si mohou například na různých přenosových médiích brát část své práce domů apod. Posledním bodem je zálohování, které se týká více domácího použití počítačů, protože v podnicích je zálohování prováděno automaticky a někdy i několikrát denně. S nástupem informační společnosti roste úloha dat a informací a také jejich cena. Proto je nutné, mít svá data nějakým způsobem zabezpečená a uložená na více než jednom místě.
- 36 -
Textový editor Výsledkem zvládnutí základních dovedností této oblasti je schopnost vytvořit či přetvořit textový dokument. Nejdříve musí jedinec zvládnout samotné ovládání programu, otevírání nových dokumentů, ukládání a zavírání dokumentů, orientaci v lištách a menu atd. Jednou ze základních dovedností je samotné formátování textu, zahrnující změny písma, jak velikosti, tak barev a stylů a také používání a upravování předdefinovaných nadpisů, vkládání speciálních symbolů, dále kopírování textu, jak v rámci jednoho dokumentu, tak i v rámci více dokumentů. Vzhledem k organizaci celého dokumentu, by měl být uživatel schopen měnit např. řádkování, odstavce, nastavit odrážky a číslování, používat poznámky pod čarou, používat záhlaví a zápatí, číslování stránek a používat automatickou generaci obsahu dokumentu atd. Kromě těchto podoblastí existuje i celá řada specifických funkcí, které textový editor nabízí. Jednou z takových funkcí je například schopnost používat tabulky v textových dokumentech a umět je formátovat, ale také schopnost vkládat tabulky z tabulkového kalkulátoru, který umožňuje daleko širší práci s tabulkami a grafy, než je tomu u textového editoru. Další specifickou funkcí je vkládání obrázků a objektů do dokumentů a dále tisk dokumentů. Tabulkový kalkulátor Tabulkový kalkulátor je poměrně sofistikovaný program pro tvorbu tabulek a grafů, proto bude tato část omezena pouze na základní použití funkcí tohoto programu. Nejdříve musí jedinec umět ovládat samotný program, kromě běžného zavírání a otevírání programu a práce s okny, je poměrně užitečnou dovedností umět se orientovat v hlavním menu a v lištách programu a umět si nastavit základní parametry. Dále je základním požadavkem schopnost tvořit tabulky, jelikož pracovní plocha programu již bývá jako tabulka koncipována, jedná se především o grafické úpravy hranice a vnitřku tabulky a formátování obsahu buněk. Dalším bodem jsou grafy, jejich tvorba a úpravy, dále používání vzorců a to jak již předdefinovaných, tak tvoření vlastních vzorců. Jelikož jde o základní gramotnost, měl by být uživatel schopen pracovat zejména se základními vzorci jako je suma, maximum, průměr, když apod. Dále schopnost vyhledávat a třídit data, zejména u velkých datových souborů, schopnost práce s listy atd.
- 37 -
Grafika Tato oblast je především orientována na domácí použití, i když i v pracovním prostředí je dobré znát základní operace pro práci s grafikou, např. ořezávání obrázků apod. Uživatel by měl být schopen editovat obrázky alespoň v programu pro základní práci s grafikou (malování) dostupném v operačním systému, například oříznutí obrázku, jeho zmenšení apod. Měl by být schopen otáčet obrázky, přibližovat, tisknout atd. v prohlížeči obrázků v operačním systému. V této kategorii je možné zmínit použití klávesy print screen, která slouží ,laicky řečeno, k vytvoření obrázku aktuální pracovní plochy. Prezentace Kategorie zabývající se prezentací je již velmi úzce zaměřena na kancelářského uživatele, domácí uživatel samozřejmě může využít tyto znalosti ve svém běžném životě, ale osobně se domnívám, že jsou pro něj důležitější kategorie textového a tabulkového editoru. Pro zvládnutí základních dovedností v oblasti vytváření prezentace by měl uživatel zvládnout následující oblasti. Samotné ovládání programu, jeho spuštění, vytvoření a editace nové prezentace, ukládání atd. Dále volbu, práce se snímky, jako rozvržení snímků, přechodové efekty mezi snímky, vkládání objektů do prezentace, práce se záhlavím a zápatím atd. Mnohé z těchto dovedností, které jsou obsahem práce s prezentací je možné nalézt již v textovém editoru (práce s textem). Součástí tohoto bloku by měly být i základní prezentační dovednosti. Sítě Oblast se širokým spektrem použití. Lze se s nimi setkat jak v pracovním prostředí, tak je jejich využití užitečné i pro domácího uživatele. Jedná se především o schopnost orientovat se v síťovém okolí, vědět jaké je nebezpečí průniku do počítače, umět nastavit sdílení složek v síti. Pro domácího uživatele jsou pak užitečné znalosti především o bezpečnosti na sítích a schopnost nakonfigurovat jednoduché připojení do sítě.
- 38 -
Bezpečnost První část se zaměřuje na zálohování, což je při současné ceně dat a informací velmi důležitý prvek. Jelikož v podnicích je zálohování prováděno nezávisle na uživateli, je tato oblast zaměřena na domácího uživatele. Ale pokud mají uživatelé v podniku například notebooky, které nosí domů, záloha na nich většinou není prováděna automaticky, z toho důvodu je i pro kancelářského uživatele kritickou záležitostí si svá data zálohovat, nejenom kvůli případnému útoku zvenčí, ale technika občas selže a není výjimkou, nastane-li fatální chyba v hardwaru počítače a data, která nebyla zálohována na jiném místě, jsou ztracena. Uživatel by měl znát výhody zálohování, měl by být zálohování schopen provést a obnovit data ze zálohy. Dalším souborem znalostí je v této kategorii správná tvorba hesel a samozřejmě bezpečnost práce s počítačem. Další část, která je věnována bezpečnosti tak, jak je chápána v digitální gramotnosti, je specifická pro prostředí internetu. Jedním ze zásadních problémů na internetu jsou viry. Tento problém se týká především domácích uživatelů, kteří se proti virům musí bránit vlastními silami. Uživatel by měl vědět, jaké nebezpečí mu hrozí a jak se proti němu může účinně bránit. Důležité je zejména znát antivirové programy a jejich základní principy, jako je pravidelná aktualizace, pravidelné prohlídky počítače antivirovými programy atd. Ale počítač není chráněn pouze antivirovým programem, důležitá je také kombinace antivirového programu s jinými, které se vzájemně doplňují. Dalším nástrojem jsou programy na odstraňování „špiónů“, které slouží k odstranění programů, vyvolávajících různé nežádoucí události (vyskakování oken, stahování nevyžádaných aplikací apod.) a v neposlední řadě také firewall, který je v dnešní době téměř nutností, zejména je-li uživatel připojen k internetu přes veřejnou IP adresu. Všechny jmenované nástroje jsou ale závislé na uživateli a na jeho schopnosti je správně a efektivně používat. Důležitou roli hrají aktualizace, které by se v ideálním případě měly provádět jednou až dvakrát denně. Neaktualizovaný antivirový či jiný nástroj na odstraňování škodlivých programů v počítači ztrácí svou ochrannou schopnost. U firewallů je pak důležité, aby uživatel poznal, jaká komunikace po internetu je žádoucí a jaká ne. To vyžaduje úzkou návaznost na digitální gramotnost a zejména na její složku práce s operačním systémem. Vypíše-li
- 39 -
firewall uživateli varovnou hlášku s cestou k programu, který se pokouší o přístup do nebo z počítače, měl by být uživatel schopen identifikovat tento program a posoudit, zda je tato komunikace pro něj žádoucí či nikoli. Dalším rozšířeným nešvarem internetu je spam. Spam je nevyžádané masově rozesílané sdělení, které se šíří nejčastěji pomocí internetu. Původně se jako spam označovala pouze nevyžádaná pošta v podobě reklamních letáků apod., ale v současné době s rozvojem komunikačních prostředků na internetu se tento pojem rozšířil do fór a různých forem instant messagingu (icq, miranda atd.). K boji se spamem slouží velké množství antispamových programů, o kterých by uživatel měl mít ponětí. Dalším bodem v oblasti bezpečnosti jsou elektronické podpisy a důvěryhodné certifikáty. Uživatel by měl, v rámci digitální gramotnosti, mít představu o tom, co tyto pojmy znamenají a k čemu jsou elektronické podpisy a certifikáty používány. Shrneme-li dosavadní poznatky, měl by uživatel znát prostředky ochrany svého počítače a měl by znát principy jejich používání. Dále by měl být uživatel poučen o nebezpečnosti stahování různých programů, které se mu samy nabízejí a vědět o pojmech elektronický podpis a certifikát. Práce s prohlížečem První základní znalostí je schopnost rozeznat a napsat internetovou adresu. Uživatel by měl být schopen pracovat s okny prohlížeče, umět změnit domovskou stránku, umět přidat položku mezi oblíbené, či uložit internetovou stránku. Další užitečnou dovedností je kopírování textu ze stránky, například do textového editoru. Komunikace Skrze internet lze komunikovat prostřednictvím nesčetného množství nástrojů. Ale dnes patrně nejvyužívanějším nástrojem je elektronická pošta. Mezi počáteční znalosti nutné pro komunikaci elektronickou poštou zařadíme nejprve znalosti obecného charakteru. Uživatel by měl být schopen rozpoznat emailovou adresu, měl by znát výhody elektronické pošty. Dále by měl ovládat samotného klienta
- 40 -
elektronické pošty. Jako u každého programu i zde je základem schopnost daný program ovládat, pokud je uživatel domácí, měl by být schopen nastavit profil pro svou elektronickou poštu. Dále je možno uvést samotné psaní, odesílání, přeposílání a čtení dopisů. Při tvorbě nové zprávy by měl uživatel znát význam jednotlivých polí, měl by být schopen přiložit k emailu soubor, pracovat s adresářem apod. V rámci používání elektronické pošty je rovněž důležitá práce se složkami a organizování zpráv. Správná organizace
e-mailů uživateli usnadňuje orientaci ve
velkém množství dopisů. Klient pro elektronickou poštu má ještě jeden významný přínos, zejména pro kancelářské uživatele. Umožňuje sdílení kalendářů. Uživatel může nahlédnout do kalendáře svého spolupracovníka, který mu jej zpřístupnil, což usnadňuje například organizaci schůzek. Proto i práce s vlastním kalendářem a dovednost otevřít i kalendář jiné osoby je na pracovišti velmi užitečnou součástí elektronické pošty. Pokud je uživatel brán jako domácí, je vhodné zmínit nástroje pro telefonování přes internet a jiné podoby komunikace, než je pouze elektronická pošta.
- 41 -
2.6. Přínosy informační gramotnosti Co vlastně informační gramotnost přináší? Jaké jsou přínosy pro společnost a pro jedince? Těmto otázkám a jejich zodpovězení je věnována tato kapitola. Informační gramotnost je historicky poměrně novým konceptem a za dobu své krátké existence prodělává mnohé změny, jak je zmiňováno na začátku této kapitoly, je nutné věnovat pozornost přínosu informační gramotnosti. 1
Schopnost nalézt požadované informace a. Pro jedince Tato schopnost, která je jedním z primárních zájmů informační gramotnosti, umožňuje jedinci učení na základě informací, které si sám obstará. Jde tedy o posun od statického učení, k učení dynamickému. Jedinec již není pouze pasivním příjemcem informací, ale informace sám vyhledává a tvoří nové znalosti. b. Pro společnost Tento krok posouvá společnost směrem ke znalostní společnosti. Dochází k růstu znalostí i informací ve společnosti. Obstarávání informací je snadné a každému přístupné. Jedinci jsou samostatnější a mění se úloha vzdělávacích institucí, které mohou stále více podporovat samostatnou aktivitu jedinců, což vede ke snížení nákladů na vzdělávací proces. Pakliže jsou informace dostupné v digitální podobě, snižují se opět náklady na výuku atd.
2
Schopnost kriticky ohodnotit informaci a její zdroj c. Pro jedince Jedinec se dokáže orientovat v obrovském množství informací, které jej v současné době zaplavují. Je schopen vybrat ty, které jsou důvěryhodné a jejich důvěryhodnost ověřit. Snižuje se tím riziko dezinformací a špatných interpretací informací jedincem nebo skupinou. To, že dokáže informace kriticky ohodnotit a nepřistupuje k nim jako k dogmatu, ale na základě svých znalostí informace ohodnocuje, prověří a teprve pak tvoří novou znalost.
- 42 -
d. Pro společnost Tím, že jedinci dokáží kriticky ohodnotit jak informace, tak jejich zdroje a dokáží vybrat správné a korektní informace, existuje možnost snížení desinformací a nekorektních informací. Pakliže je jedinec již z předchozí zkušenosti obeznámen s tím, že zdroj z něhož čerpal, obsahuje nekorektní či mylné informace, nebude se k němu příliš často vracet. To umožňuje růst takových zdrojů informací, které budou poskytovat pouze korektní informace. Nicméně musí být brán zřetel na úhel pohledu, kulturní, sociální či etnické aspekty poskytovaných informací. 3
Používání informací pro tvorbu nových znalostí e. Pro jedince To, že někdo vyhledá informace, neznamená, že je použije. Použitím informací není myšleno například jejich sepsání atp. ale zasazením informací do kontextu jiných informací a vytvoření znalostí, které vycházejí z předchozích znalostí a nových informací. To jedinci umožňuje samostatné učení, rozšíření jeho rozhledu a nové možnosti v jeho realizaci. f. Pro společnost Tím, že společnost je složena z jedinců, kteří se dokáží samostatně učit po celou dobu jejich života, dochází ve společnosti k přechodu na znalostní společnost.
- 43 -
2.7. Úloha knihoven v informační gramotnosti Knihovny jako instituce hrají významnou roli při zvyšování informační gramotnosti a pomáhají k přechodu ke znalostní společnosti. Jsou jednak na obecné úrovni zdrojem informací a pomáhají prosazovat právo na svobodný přístup k informacím, na straně druhé působí jako koordinační centrum pro vzdělávací instituce a poskytují jim odborné informační zázemí a podílejí se na aktualizaci vyučovaného obsahu. Nejvýznamnější organizací, která se stará o rozvoj knihovnických služeb a podporu informační gramotnosti, je mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí, na poli České republiky je pak nejvýznamnějším orgánem Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (dále jen SKIP). Téma knihoven jako zdroje informací je rovněž zařazeno do úrovní informační gramotnosti. Jedinci by měly znát jejich význam, služby které poskytují a měly by se orientovat v největších knihovnických institucích.
- 44 -
2.7.1. Knihovna jako zdroj informací Knihovna jako zdroj informací slouží k neomezenému přístupu k informacím pro jedince. Poskytuje takové zdroje informací, které jsou již informačními pracovníky ověřené. Jedna knihovna sama o sobě nemůže uspokojit všechny informační potřeby všech jejích uživatelů, důležitá je tedy také součinnost knihoven. Informační pracovník knihovny by rovněž měl působit jako poradce při vyhledávání informací, měl by být schopen doporučit zdroje a metody, které je možné použít pro vyhledávání požadovaných informací. Tyto aspekty ovšem kladou velké nároky na profesní vzdělání knihovníků a informačních pracovníků a to i vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie pronikají do všech oborů a zejména pak do knihovnictví a informačních služeb a zcela mění způsob práce. Na nutnost profesního růstu takovýchto pracovníků reaguje Evropská unie průvodcem dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb, který definuje základná soubor znalostí a dovedností knihovníků a informačních pracovníků.
2.7.2. Knihovna jako koordinační centrum Na úrovni jednotlivých institucí, jako jsou především školy, by měla knihovna fungovat jako koordinační centrum nových informací. Měla by tedy spolupracovat při tvorbě seznamu literatury, která je při výuce používána, měla by poskytovat informace o nových publikacích, výzkumech atd. Je nutné přejít od tradičního vnímání knihovny jako poskytovatele publikací ke spolupráci, vedoucí ke zvyšování kvality poskytovaných informací.
- 45 -
3. Tři úrovně informační gramotnosti V této části práce budou definovány tři základní úrovně informační gramotnosti. Ty budou obsahovat všechny tři složky, kompetence práce s informacemi, mediální gramotnost a digitální gramotnost. Tyto úrovně budou následně použity v kapitole 4, která je věnována vzdělávacímu procesu. Systém těchto tří stupňů se odvíjí dle třístupňového modelu školství. První stupeň tedy odpovídá znalostem na základní škole, druhý stupeň středoškolskému vzdělání a poslední stupeň vysokoškolskému vzdělání. Při prvním pohledu na tyto stupně by mohla vyvstat otázka, zda by primárně neměly být uvedeny kompetence pro práci s informacemi a následně práce s technikou, čili digitální gramotnost. Pro účely této práce však předpokládáme, že základní kompetence pro práci s informacemi si jedinec osvojuje v průběhu svého vývoje a základy též dostává v průběhu studia základní školy. Proto je práce nejdříve orientována na dovednosti v oblasti práce s technikou a kompetence pro práci s informacemi jako jsou informační zdroje, jejich ověřování, desinformace atd., jsou více začleněny až ve druhém stupni informační gramotnosti. Toto členění má ještě jeden důvod. Hodinová dotace informační výuky (ve školních vzdělávacích programech výuka ICT) není příliš velká a její navýšení je nutné, avšak nebude snadné jej prosadit. Tomuto tématu se ale věnujme později v kapitolách zabývajících se školstvím. Nyní k samotným stupňům informační gramotnosti.
- 46 -
3.1. Úroveň první Tato úroveň by měla odpovídat úrovni informační gramotnosti, kterou by měl jedinec získat při opuštění klasické základní školy. Je velice pravděpodobné, že žáci již některé z dovedností, například převážnou část z ovládání počítače, budou velmi dobře znát, jelikož je dnes počítač součástí téměř každé domácnosti. Ale jak bylo poznamenáno „téměř“ každé, proto se škola nemůže spoléhat na to, že tyto znalosti a dovednosti již žáci implicitně mají. Tato úroveň se zabývá více technickou stránkou informační gramotnosti. Kompetence pro práci s informacemi v dnešní informační, respektive znalostní společnosti budou více včleněny do vyšších stupňů informační gramotnosti. Dovednosti první úrovně:
3.1.1. Digitální gramotnost 1
Pojmy z IT
Cílem této oblasti je seznámit jedince se základními pojmy z oblasti HW zařízení. Jedinec by po absolvování měl vědět, jaké základní komponenty jsou v počítači, k čemu slouží, případně jaký byl jejich stručný vývoj. 2
Ovládání počítače a jeho správa
Základní dovednosti v ovládání počítače: Vypnutí, zapnutí PC, tlačítka klávesnice, základní klávesové zkratky, tlačítka myši a jejich možnosti. Dále je v této oblasti nutné seznámit jedince se základní uživatelskou prací v používaném operačním systému (pravděpodobně půjde o MS Windows – zde je důležitá verze systému, není možné, aby se jedinci učili pracovat na verzi systému, která je příliš zastaralá a v praxi se nepoužívá) jako: nastavení data a času, instalace SW, správa složek atp. 3
Základy textového a tabulkového editoru
Cílem je naučit jedince pracovat s textovým a tabulkovým editorem. Výstupem této oblasti je dovednost jedince napsat naformátovaný dokument, ve kterém budou použity základní funkce jako různé fonty, nadpisy, odrážky a číslování, formátování odstavců, tvorba tabulek atd. U tabulkového kalkulátoru se jedná pouze o základy, tedy ovládání samotného programu (podobné textovému editoru), základní operace
- 47 -
s buňkami, zejména doplňování textu a jeho formátování, ohraničení buněk, výplň atd. 4
Základy prezentace
Cílem tohoto tématického okruhu je seznámit jedince s prostředky pro tvorbu prezentací a jejich ovládáním. Jedinec by měl být schopen program ovládat a vytvořit prezentaci s použitím základních prvků: různé přechody snímků, různé rozložení, vkládání tabulek, obrázků atd. 5
Základy grafiky
Zde je cílem naučit jedince pracovat s grafickými nástroji, které jsou běžně dostupné v operačním systému. Tím je míněna jak vektorová grafika, tak bitmapová. Základní úpravy fotografií: výřezy, změna velikosti a rozlišení atd. 6
Práce s internetovým prohlížečem
Zde se nejedná o dovednosti vyhledávání na internetu, ale pouze o technickou práci s prohlížečem. Vyhledávání a hodnocení informací na internetu je předmětem kompetencí práce s informacemi. Tyto dovednosti jsou více akcentovány na vyšších úrovních informační gramotnosti. Jde tedy především o základní ovládání internetového prohlížeče: zadání adresy, přidání do oblíbených, práce s historií, pohyb na internetových stránkách. Příklad internetových stránek pro odzkoušení a prezentaci dovedností v této oblasti jsou vhodné přímo stránky školy, zejména když jsou při procesu výuky nějakým způsobem využívány. 7
Základy komunikace
Tento modul je úzce provázán s prací s internetovým prohlížečem. Základem je naučit jedince pracovat s elektronickou poštou. Na této úrovni stačí elektronická pošta v rámci internetového prohlížeče, tedy ne s pomocí specializovaných programů jako MS Outlook atd. Jedinec by si měl osvojit dovednost: založení emailového účtu, jeho správa, zásady pro tvoření emailu (věcný předmět zprávy, připojení příloh atd.).
- 48 -
8
Základy bezpečnosti
V tomto modulu by jedinec měl získat dovednosti k základní ochraně počítače a jeho SW vybavení. Jedná se především o seznámení s možnostmi ochrany (antiviry, firewally, spywary) a základy jejich používání. Pro základní úroveň informační gramotnosti postačí předvedení základních automatických funkcí, které tyto nástroje poskytují.
3.1.2. Mediální gramotnost 1
Formy médií a jejich vliv
Zde je cílem seznámit jedince s různými formami médií, ať už se jedná o tradiční média jako je rozhlas, televize, tištěná periodika atd., tak s novými formami, jako je internet a publikování na něm, internetová rádia a televize, ale i software (Pavlíček 2007) . Jde především o to, aby si jedinec uvědomil vliv médií na veřejné mínění a možnosti manipulace. U nových médií pak budou představena jejich specifika a nestíněny problémy a výhody jako je anonymita nových médií, relevantnost obsahu, dynamika, hypertextovost atd. Jedinec by si měl uvědomovat vliv médií a jejich odlišnosti a přistupovat kriticky k získaným informacím. 2
Komerční propojení médií
Jedinec by měl být schopen si uvědomit, že média mají komerční propojení, a že jejich cílem je vydělávat peníze. Z toho důvodu mohou být informace nějakým způsobem deformovány nebo dokonce vymýšleny nové informace či produkovány takové informace, které vlastníkovi přinesou nějaký užitek a to nejenom ve formě výdělku skrze médium jako takové.
- 49 -
3.1.3. Kompetence práce s informacemi 1
Nástroje pro vyhledávání a tvorba dotazu
V předchozí části, která byla věnována ovládání techniky, tedy i práci s internetovým prohlížečem, si jedinec osvojil metody práce nutné pro tento modul. Jedná se tedy především o vyhledávání informací v prostředí internetu. Prvním krokem je, jaké vyhledávací nástroje může jedinec použít (Googole, Seznam atd.) Jedinci je představeno, jak samotné hypertextové vyhledávání zejména pomocí Googolu, tak vyhledávání pomocí katalogových služeb jako je například Seznam. Dalším krokem je základní tvoření klíčových slov, používání rozšířeného hledání, používání základních logických operátorů atd. 2
Informační zdroje a jejich užívání
Jedinec by zde měl získat základní přehled o informačních zdrojích a jejich kategorizaci. Oblast je opět úzce spjata s tvorbou dotazu a prácí s prohlížečem. Jedinci jsou představeny některé informační zdroje jako katalogy knihoven, internetové encyklopedie (Wikipedia atd.), internetové deníky apod. Dále je seznámen s problematikou těchto internetových zdrojů (např. u Wikipedie je obsah tvořen uživateli a následně kontrolován odbornějšími uživateli, z toho vyplývá, že se může objevovat mnoho nekvalitních, nepravdivých, či záměrně nepravdivých informací.) V těchto informačních zdrojích si jedinec opět může procvičit dovednosti v tvorbě klíčových slov a vyhledávání. 3
Kamenné knihovny jako zdroj informací3
Jedinec by měl v rámci první úrovně informační gramotnosti zvládat orientaci v knihovnách a ne se pouze soustředit na elektronické zdroje, které sice umožňují rychlejší vyhledání konkrétní informace (ctrl+f fenomén)4, ale na druhou stranu se takto mnohem snadněji ztrácí kontext takovéto informace, což může znamenat ochuzení hodnoty informace, nebo může dokonce informace ztratit hodnotu jako takovou. Z výše uvedených důvodů je vhodné na základních školách pořádat exkurze do kamenných knihoven, aby se jedinci seznámili se způsobem práce a uložení 3
Podrobněji viz kapitola 2.7 - význam knihoven pro informační gramotnost [5] Pavlíček 2007 str. 47 – ctrl+f = univerzální klávesová zkratka, jenž spouští vyhledávací algoritmus. 4
- 50 -
tištěných materiálů. Tyto exkurze by měly být vedeny knihovníkem, knihovnicí, jakožto odborníkem v tomto oboru. Více o knihovnách a jejich úloze v informační gramotnosti viz. kapitola 2.7.
3.2. Úroveň druhá Jak bylo uvedeno, tyto úrovně by měly odpovídat stupni vzdělání. Druhá úroveň informační gramotnosti tedy obsahuje kompetence a dovednosti odpovídající absolventovi střední školy. Pro účely této kapitoly nebude rozlišeno o jakou střední školu se jedná, zda o gymnázium, střední odbornou školu, učiliště apod. Tato oblast je transdisciplinární a tudíž základní kompetence a dovednosti na této úrovni by měly být shodné bez ohledu na druh školy a její zaměření. Jedná se o soubor základních dovedností a kompetencí, nikoliv o speciální, které jsou specifické pro jednotlivé druhy škol a jejich zaměření. Tato kapitola tedy navazuje v požadovaných dovednostech na kapitolu předchozí (kap. 3.1), která se věnovala první úrovni. V této další kapitole jsou zmíněny jak nové dovednosti, tak dovednosti, které se slouží ke zopakování.
3.2.1. Digitální gramotnost 1
Ovládání PC
Jedinec by měl po absolvování tohoto modulu být plně schopen ovládat počítač na uživatelské úrovni. Náplní jsou jak pokročilejší funkce samotného operačního systému, jako jsou ovládací panely, instalace systému, formát disku, pokročilá instalace SW, odinstalace SW, (balík kancelářských aplikací atd.), tak funkce přídavných zařízení jako je tiskárna, její zapojení a instalace či připojování a instalace jiných přídavných zařízení. Dalším důležitým bodem je údržba počítače a to jak fyzická (ošetření obrazovky, vyčištění PC…), tak údržba pomocí SW nástrojů, jednak na odstranění nebezpečného softwaru a virů, čemuž je věnována odrážka 7 v této podkapitole, a také pomocí nástrojů dostupných v operačním systému, jako defragmentace disku atp.
- 51 -
2
Textový editor
Dovednosti první úrovně by měly být využity pro seznámení jedince se základy sazby dokumentů, dále tvorbou vlastních nadpisů a jejich používání, pokročilé dovednosti při práci s obsahem dokumentu (jeho tvorba a formátování – návaznost na styly a nadpisy), propojení s tabulkovým kalkulátorem (vkládání tabulek a grafů), dále speciální
funkce
jako
hromadná
korespondence
(propojení
s tabulkovým
kalkulátorem), vkládání obrázků a jiných objektů do dokumentu. Další dovedností v tomto směru je samotná správa programu jako takového, nastavení vlastního horního menu atd. Samozřejmostí je tisk dokumentu a jeho převod do formátu pdf. 3
Tabulkový kalkulátor
V této úrovní tabulkového kalkulátoru by jedinec měl získat nové znalosti v podobě základních operací se vzorci a to jednak použití již definovaných vzorců a zadávání dle dialogového okna a pak také samotné psaní základních vzorců5. Dále tvorba grafů, jejich formátování a nastavení zdrojové oblasti dat, podmíněné formátování buněk atd. 4
Grafika
V předchozí úrovni již byl probrán nástroj operačního systému pro práci jak s vektorovou, tak bitmapovou grafikou. V této úrovni je vhodné použít jiný, volně dostupný nástroj, který se specializuje na jednu oblast. Dále je nezbytné jedince seznámit s formáty souborů, se kterými se může setkat a dále s dalšími programy, které jsou k dispozici, nikoli však volně. 5
Prezentace
V první úrovni jsou definovány základní kompetence týkající se tvorby prezentace. Ve druhé úrovni by jedinec měl být schopen vytvořit vlastní šablonu prezentace, nastavit pohyblivé objekty atp. Důležitou součástí je též osvojení prezentačních dovedností a jejich realizace.
5
Základními vzorci jsou myšleny např.: suma, průměr, absolutní hodnota, celá část, součin, dále operace s datem, jako: datum, den, rok360, dále funkce když, vyhledat atd.
- 52 -
6
Sítě
Zde je nutné jedince seznámit s principem sítí, jejich využitím a specifiky. Je nutné seznámit jej s technickými sítěmi a jejich použitím, jako síťové okolí, sdílení složek atd. Ale také se sociálními sítěmi a se sítěmi především v internetovém prostředí. 7
Komunikace
Zde by se měla oblast posunout od první úrovně k ovládání specializovaných programů pro komunikaci (pravděpodobně půjde o MS Outlook, vhodný je též Mozilla Thunderbird, který je zdarma). Představení programu by mělo být provedeno jednak v základní funkcionalitě (příjem pošty, tvorba dopisů atd.), ale měly by být jedinci představeny i speciální funkce těchto programů (kalendáře, úkoly, jejich sdílení). 8
Bezpečnost
Zde by měly být jedinci představeny pokročilejší možnosti antivirových programů, nastavení firewallu a antispywarových programů. Dále je nutné jedince upozornit na důležitost zálohování dat a naučit je zálohování provádět.
3.2.2. Mediální Gramotnost 1
Média a nová média
Vysvětlit jedinci, co jsou média, jaká jsou specifika nových médií, v čem spočívají jejich výhody a nevýhody. 2
Kulturní vliv médií
Jedinec by si měl po absolvování tohoto modulu uvědomit, jaký mají média vliv na kulturu a její formování a naopak, tedy jak působí kultura na média. Jedinec by si měl uvědomit, jaká mohou mít média propojení, a že existuje možnost manipulace s veřejným míněním prostřednictvím masových médií. 3
Web 2.0
Jedinci by měli získat informace o konceptu webu 2.0, jaký je posun od webu 1.0, jaké nové možnosti přináší a jaká jsou rizika s ním spojená. - 53 -
3.2.3. Kompetence práce s informacemi 1
Vyhledávání informací
Základy tvorby dotazu, formulování klíčových slov a základní nástroje pro vyhledávání by měli jedinci znát z předchozí úrovně. V této úrovni by měla být soustředěna pozornost na používání rozšířených možností vyhledávání a dalších logických operátorů, které lze při vyhledávání použít. Jedinec by si měl dále uvědomit, že je potřebné zpětně analyzovat, jak se k dané formaci dostal. Tedy musí být schopen kriticky ohodnotit proces vyhledávání informací. 2
Informační zdroje a jejich užívání
Ne všechny informační zdroje jsou věrohodné a ne všechny obsahují všechny potřebné informace. Jedinec by měl být schopen kriticky ohodnotit informační zdroje, používat ne jeden, ale více informačních zdrojů pro zvýšení důvěryhodnosti nalezených informací. Dále by měl při používání nalezených informací být schopen zpětně dohledat jejich zdroj (citace), případně informace aktualizovat. Tím vyvstává další bod zájmu a tím je aktuálnost informací a tedy i zdrojů těchto informací. Jedinec by si měl uvědomovat, že některé informace již nejsou aktuální, měl by tedy ověřit stáří nalezené informace. 3
Dezinformace a jejich vliv
Informace jsou všude kolem nás. Je ale důležité uvědomit si, zda jsou tyto informace pravdivé či nikoliv. Kdo stojí za publikováním a šířením této informace? Nemůže být upravena, aby vyhovovala například nějaké zájmové skupině? To jsou příklady otázek, které by měly být rozebírány v rámci této části kompetencí práce s informacemi. Tato oblast úzce koresponduje s oblastí mediální gramotnosti a otázky vlivu médií a jejich komerčního propojení. 4
Základní otázky autorského práva
Jedinec by měl znát základní otázky autorského práva, které se týkají nových médií, sítí, SW atd. Měl by vědět jak nakládat s daty, která jsou autorsky chráněna, co je trestné a co nikoli.
- 54 -
3.3. Úroveň třetí I zde by měla úroveň odpovídat úrovni vzdělávacího procesu. Tato oblast se tedy týká vysokých škol a vyšších odborných škol. Digitální gramotnost je zde zmíněna pouze okrajově, jelikož je obsahem hlavně nižších úrovní. V této úrovni je soustředěna pozornost hlavně na kompetence práce s informacemi a na právní otázky informační společnosti. Opět se jedná o takové kompetence a dovednosti, které nejsou nijak oborově specifické a jsou tedy jakýmsi společným základem, který by měl být všem školám a jejich absolventům na této úrovni stejný.
3.3.1. Digitální gramotnost V této oblasti poslední úrovně informační gramotnosti lze namítnout, proč by měl jedinec zvyšovat své znalosti na vysoké škole právě v tabulkovém kalkulátoru. Nemá se vysoká škola věnovat jiným problémům, než kancelářským aplikacím? Samozřejmě že by měla, současný systém vzdělávání zcela neakcentuje význam informačních a komunikačních technologií a na jejich výuku se příliš nesoustřeďuje. Proto na vysoké školy často přicházejí lidé, kteří neovládají základní dovednosti v práci s kancelářskými aplikacemi a tyto typy škol se pak musejí zabývat přednášením základů práce s tímto SW, i když by jedinci již na vysokou školu měli přicházet s těmito znalostmi avšak tomu tak není. Tomuto tématu je věnována kapitola 6 – Informační gramotnost a vzdělávací cyklus. 1
Prezentace
Základní dovednosti v této oblasti jsou již obsahem druhé úrovně. V této fázi by měly být spíše procvičovány prezentační dovednosti jednotlivců a případně představeny některé pokročilejší funkce příslušného programu.
- 55 -
3.3.2. Mediální Gramotnost 1
Právní, politické a etické aspekty médií
Jedinci by měli v této oblasti získat vědomosti z několika disciplín, jako je politologie a její vztah k médiím, právo a média (ochrana osobnosti, ochrana osobních údajů atd.) a měli by mít povědomí o etických kodexech a jejich pravidlech pro působení médií (problémy jako narušování soukromí, střet zájmů, plagiátorství atp.) 2
Specifika mediální informace (její komunikace a povaha)
Druhy médií a jimi využívané prostředky pro přenos informace, jaká tyto prostředky mají specifika (například je rozdíl mezi reportáží v televizi čtenou ze studia a přímým přenosem z určitého místa, které má ke sdělení vztah) a jak v konečném výsledku ovlivňují informaci (sdělení).
3.3.3. Kompetence práce s informacemi 1
Znalostní společnost
Definice znalostní společnosti, přechod ke znalostní společnosti, tvorba znalostí, specifika znalostní ekonomiky a význam informací a znalostí v současné ekonomice. 2
Informační zdroje a jejich citování
Existuje mnoho různých norem pro citování textu. Jedinci by se měli blíže seznámit s nejpoužívanějšími metodami a znát alespoň jejich základy, případně, kde mohou potřebné informace o struktuře normy nalézt. 3
Informace a rozhodování
Jedinci by si měli uvědomit význam informace v rozhodovacím procesu. Seznámit se s tímto procesem a se základními přístupy k řízení. 4
Povaha digitálních informací
Seznámit jedince se specifiky digitálních informací jako je jejich rychlost, aktuálnost, nesekvenční přístup, prohledávatelnost atd.
- 56 -
5
Právní, politické kulturní a etnické aspekty komunikace informací
Jedinec by si měl uvědomit, že skrze globální internetovou síť pravděpodobně již nějakým způsobem komunikuje nebo díky globálnímu působení různých společností pravděpodobně v budoucnu komunikovat bude s jiným jedincem, který bude mít odlišné komunikační vzorce, různé hodnoty, různý jazykový projev. Proto je velice důležité soustředit se i na mezikulturní komunikaci.
- 57 -
4. Stav ICT v České republice a v EU Informační a komunikační technologie se stávají nedílnou součástí dnešní společnosti. Právě tyto technologie jsou bránou k obrovskému objemu informací, ale nutno na druhou stranu podotknout, že i dezinformací viz kap. 1.3. Právě z tohoto důvodu je tato kapitola věnována analýze stavu informačních a komunikačních technologií jak v České republice, tak ve světě. V této kapitole je kladena pozornost na vývoj počtu počítačů a připojení k internetu v jednotlivých společnostech, dále jak jsou tyto technologie využívány a to jak mezi jednotlivci, podniky, tak i ve státní správě. Kapitola je rozdělena do dvou částí, Česká republika a EU (věnováno obecnému použití) a ICT ve školství. Speciální podkapitolu tvoří ICT ve školství z toho důvodu, že kapitola 6 se věnuje informační gramotnosti v návaznosti na vzdělávací cyklus. Poznatky z této kapitoly pak budou využity v kapitole 6 a sekundárně také v závěru této práce, v části věnované doporučení pro vzdělávací proces.
- 58 -
4.1. Stav ICT v České republice a v EU Mezi informační a komunikační technologie (ICT), které jsou nejvíce používány domácnostmi a jednotlivci, patří mobilní telefon a osobní počítač. Tato podkapitola se věnuje oběma, prioritně však osobnímu počítači, i když v mobilních přístrojích se skrývá velký potenciál pro příjem informací, který již dnes nabývá z hlediska informační gramotnosti velkého potenciálu. Z důvodu absence statistických informací o přístupu k informacím prostřednictvím mobilních zařízení je větší část věnována osobním počítačům.
4.1.1. Osobní počítače Osobní počítač používá dle statistik 63,4%6 populace ve věku 16-74 let. Procento populace, která osobní počítač používá se v posledních letech zvyšuje, což je možné brát jako pozitivní jev z hlediska zaplnění digitální propasti viz kapitola 5.4. Na druhou stranu je třeba vybavit uživatele potřebnými znalostmi a dovednostmi, jednak v práci se samotnou technikou, ale také v práci s informacemi (viz kap. 2.2 a 3). Používání osobního počítače klesá s věkem. Nejvíce používá osobní počítač skupina 16-34 let, kde využívá tuto technologii přibližně 86,2% populace7, nejméně pak starší část populace ve věku 55 a více, kde využívání rapidně klesá. Na používání osobních počítačů má také vliv dosažené vzdělání. Nejvíce je používán počítač vysokoškolsky vzdělanou populací, kde jej používá 87,78%, nejméně u skupiny se základním vzděláním, kde je použití velice sporadické a činí 13,7%9. Lidé nejvíce používají osobní počítač doma, na druhém místě je využití v práci. Lidé, kteří počítač používají, jej nejčastěji používají denně, což je bezmála 60%10 populace, druhá největší skupina jej používá 1-4 krát denně. Ve srovnání s používáním počítače s ostatními zeměmi Evropské unie je Česká republika situována těsně za průměr EU, který činí 66%11. Země s největším podílem používání osobního počítače populací jsou severské země,
6
viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje 8 viz [14] elektronické zdroje 9 viz [14] elektronické zdroje 10 viz [14] elektronické zdroje 11 viz [14] elektronické zdroje 7
- 59 -
kde používá počítač zhruba 90% populace, dále Nizozemsko, Německo, Lucembursko a Velká Británie, kde počítač používá o málo více než 80%12 populace. Nejrizikovější skupinou z hlediska zvyšování informační gramotnosti (její části digitální gramotnosti) je ta část populace, která dosáhla nižšího stupně vzdělání a dále starší věková skupina obyvatelstva.
4.1.2. Mobilní telefony V České republice používá mobilní telefon 92,5%13 populace ve věkovém rozmezí 16-74 let. Kromě základních funkcí takovýchto zařízení jako je telefonování a posílání SMS zpráv patří k nejčastěji využívaným funkcím posílání fotografií a videa na jiný mobilní telefon, druhým nejčastějším použitím je hraní her. Z hlediska přístupu k informacím jsou tyto technologie využívány pouze sporadicky. 3,7%14 populace vlastnící mobilní zařízení jej používá k zasílání předplacených informací a 2,4%15 k surfování na internetu. Takto nízká čísla mají pravděpodobnou příčinu v dosud málo rozvinutých a finančně náročných službách umožňujících rychlé připojení na internet skrze taková zařízení. V mezinárodním srovnání je Česká republika v oblasti používání mobilních telefonů populací na předních příčkách statistik, ale v oblasti přístupu k informacím, tedy surfování po internetu, je na naprosto opačné pozici, tedy na konci zemí EU-27, přičemž průměr populace využívající surfování po internetu z mobilních zařízení v zemích EU-27 činí 5,8%16. Země s největším procentem populace používajících tento přístup do světa internetu jsou především severské země, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Slovinsko a Velká Británie.
12 13 14 15 16
viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje
- 60 -
4.1.3. Internet Používání internetu stejně jako mobilních telefonů a osobních počítačů vykazuje rostoucí tendenci. V současné době používá internet zhruba 58,4%17 populace. Situace se vzděláním a věkovou strukturou obyvatelstva, která internet používá je analogická používání osobních počítačů. Stejně tak je tomu u místa používání internetu. Nejvíce jedinců používá internet doma a v práci. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je na tom Česká republika o něco hůře, než je tomu u použití počítače. Umístila se dvě příčky pod jejím průměrem. Země s největším podílem využívání internetu jsou opět stejné jako je tomu u používání osobních počítačů. Internet je nejvíce používán pro komunikaci prostřednictvím emailu, takto internet používá 52%18 populace, což je o jeden procentní bod méně, než je průměr EU. Následuje čtení online zpráv, novin a časopisů se 33%19, průměr EU je o 7% nižší, Vyhledávání informací o cestování 26%20, EU o 6% více, dále telefonování přes internet, kde Česká republika výrazně převyšuje průměr EU, stahování a přehrávání hudby, zde je situace opačná, průměr EU je vyšší (není zřejmé, zda do průzkumu bylo zahrnuto pouze legální stahování). Naopak nejméně frekventované činnosti na internetu jsou online vyplňování formulářů na webu úřadu, takovouto činnost vykonává pouze 4%21 populace oproti 12% EU, dále z pro tuto práci důležitějších činností je to hledání práce, kde se jedná pouze o 5%22 obyvatel oproti 13%EU.
17 18 19 20 21 22
viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje
- 61 -
4.2. ICT ve školství Primárním zájmem této práce je sestavit doporučení pro vzdělávání v oblasti informační gramotnosti. Je tedy nutné věnovat tuto podkapitolu stavu informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím sektoru. Největší počet počítačů na 100 studentů mají vyšší odborné školy, zhruba 3123. Nicméně i zde se sektor potýká s problémy nedostatku počítačů, jelikož v roce 2007 připadlo na 100 studentů více jak 36 počítačů. Patrně však nedošlo ke zničení takového množství počítačů. Důvod může být spatřován ve větším počtu studentů přijatých na tyto školy. Obecně počet počítačů klesá s nižším stupněm školy. Základní školy jsou vybaveny zhruba 16 počítači na 100 studentů, u středních škol je to o dva počítače na sto studentů více. Celkový průměr za všechny stupně škol je 9,324 počítačů na sto studentů. Toto číslo je velice tristní a počet počítačů naprosto neodpovídá potřebám. Průměr EU však není o moc vyšší a pohybuje se okolo 11,3 počítačů na sto studentů. Nejlepší situace je opět v severských zemí, v Lucembursku, Velké Británii a Rakousku. Nejvíce počítačů na sto studentů pak má Dánsko, kde se jejich počet pohybuje okolo 27 PC. Kritický nedostatek počítačů na školách ilustruje fakt, že bezmála 92%25 studentů starších 16 let používá počítač ve škole. U tohoto čísla mi dovolte jednu poznámku. V další kapitole věnované vzdělávacímu cyklu a informační gramotnosti budou rozebrány jednotlivé vzdělávací programy, ve kterých je mimo jiné výuka ICT (často označovaná jako výuka informační gramotnosti), která je v těchto programech považována za velmi důležitou. Nicméně při zpětném pohledu na číslo 91 procent studentů starších šestnácti let používajících počítač ve škole, je otázkou, proč chybí 9% studentů, kteří podle tohoto šetření počítač ve škole nepoužívají. Tímto jsem chtěl pouze nastínit část problému s výukou ICT (ne informační gramotnosti), kterým je absence výuky dovedností práce s těmito technologiemi.
23 24 25
viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje
- 62 -
Počet počítačů s připojením k internetu je na českých školách zhruba stejný jako je tomu u počtu počítačů. Lze tedy říci, že skoro všechny počítače ve školách jsou připojeny na internet. Čeští studenti používají internet ve škole dle průzkumu nejvíce. 88%26 českých studentů používá ve škole internet. Sice již není specifikováno k jakým účelům internet používají, nicméně lze odvodit z předchozích údajů o využívání internetu mezi jednotlivci a s přihlédnutím ke specifikům této skupiny, že se bude jednat o posílání emailů, chatování, telefonování přes internet, čtení online novin a časopisů atd. Počty počítačů s připojením k internetu se u základních škol příliš neliší, nejvíce jich bylo v roce 2007 na Vysočině 10,527 PC na sto studentů a nejméně v Moravskoslezském kraji, kde počet počítačů na sto studentů byl 7,928. U středních škol je situace obdobná, nejvíce počítačů bylo na Vysočině a to 20,629 na sto studentů. Zde je vidět rapidní skok oproti základním školám. Nejméně počítači na sto studentů pak disponuje překvapivě Praha, kde se počet počítačů na sto studentů pohyboval okolo 14,930. Praha také zaznamenala mezi roky 2007 a 2008 nejmenší nárůst tohoto počtu. Nárůst mezi roky 2005 a 2007 byl ve všech krajích velice pozvolný, největšího nárůstu pak bylo dosaženo v uvedených letech 2007 a 2008, kdy průměrný nárůst byl přibližně 30%, v Praze však pouhých 9,5%. Stav počtu počítačů u vyšších odborných školách byl již vzpomenut na začátku této kapitoly. Jejich počet na sto studentů poměrné výrazně poklesl, zřejmě z důvodu vyššího počtu studentů na tomto druhu škol. Největší počet počítačů s připojením na internet na sto studentů bylo v roce 2008 ve Zlínském kraji, kdy jejich počet sahal zhruba ke 46,531, což lze pokládat za velmi slušné číslo. Nejhorší situace je rovněž v Praze, kde byl tento počet pouhých 18,932.
26
viz [14] elektronické zdroje viz [14] elektronické zdroje 28 viz [14] elektronické zdroje 29 viz [14] elektronické zdroje 30 viz [14] elektronické zdroje 31 viz [14] elektronické zdroje 32 viz [14] elektronické zdroje 27
- 63 -
5. Informační gramotnost a vzdělávací cyklus v České republice Zájmem této práce je Informační gramotnost. Její jednotlivé úrovně a jejich obsah jsou definovány v kapitole 3. Tato kapitola rozebírá přístup státních orgánů ke zvyšování informační gramotnosti především skrze rámcové vzdělávací programy u školního vzdělávání. Tyto programy porovnává s definovanými úrovněmi a principy informační gramotnosti, které jsou v této práci použity. Cílem této kapitoly je skrze toto porovnání identifikovat nedostatky ve vzdělávacím procesu a navrhnout jejich případné zlepšení, pakliže je to možné. První část kapitoly je věnována základním školám a rámcově vzdělávacím programu pro základní školy. Jedná se o jediný povinný stupeň vzdělání. Z toho důvodu je velice důležité, jaké penzum znalostí a dovedností si jedinci z tohoto stupně odnesou, protože je také možné, že tento stupeň studia bude také jejich konečným. Základnímu vzdělávání, ostatně podobně jako i dalším stupňům je vyčítáno jejich přílišné soustředění na předávání encyklopedických znalostí na úkor tvořivého myšlení. Tuto kritiku se snaží rámcově vzdělávací program odstranit odlehčením mentální kapacity, kterou spatřuje ve: „zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky.“ [23] V dnešní době je jistě velice užitečné zvládnout práci s informačními technologiemi a disponovat dovednostmi, které umožní efektivní nalezení potřebných a korektních informací. Nicméně kritizované encyklopedické znalosti zejména na úrovni základního vzdělání a pak také na úrovni gymnaziálního, dávají základní penzum znalostí a aplikačních vzorců, které pak následně umožňují rychlejší proběhnutí mentálních procesů při využití těchto znalostí. Pokud jsou jedinci vybaveni tímto základním penzem, které mají kdykoliv k dispozici, bez nutnosti takovéto informace
- 64 -
vyhledávat (ať již s použitím technologií, či bez nich), dochází ke skutečnému odlehčení mentální kapacity jedinců. Jedinec může na základě takovýchto znalostí, které již má, hledat nové souvislosti a tvořivě tyto znalosti používat bez nutnosti hledání jejich významu. Existuje tedy jistě určité nutné penzum znalostí, kterými jedinci musí disponovat. Pakliže uvažujeme internet jako zdroj velkého množství informací, které zde jedinci mohou nalézt, a na které se i rámcové vzdělávací programy odvolávají, musíme jej ale hodnotit i z jeho druhé strany, tedy jako zdroj dezinformací, fám, či neúplných informací. Jedná se o změť informací a jedinec musí být vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi, aby uměl s takovýmto zdrojem zacházet. Pakliže je tedy za odlehčení považováno odkazování žáků na internet, kde si sami mohou potřebné informace najít a doplnit, tak tento způsob považuji za velice nesprávný. Jedinci zahlcení informacemi, o kterých nevědí, zda jsou správné či nikoliv, naopak zaměstnávají daleko více svou mentální kapacitu na odhalení jejich korektnosti. Školy by pak měly sloužit jako zdroje informací, které jsou správné a prověřené a ty jsou žákům předkládány. Navíc by škola měla sloužit jako prostředek, který vytváří vhodné podmínky pro sdílení určitých poznatků a hodnot, které jsou specifické pro dané společenství. Spolu s poznatky pak také dochází k předávání jistého společného povědomí o věcech, událostech, idejích, osobách atd., které toto společenství charakterizují. Tedy věta, která je nasnadě, že „žáci si to mohou najít na internetu“, je hned z několika pohledů velmi špatná. Zaprvé se jedná o slovo „mohou“. Oni totiž nemusí a pravděpodobně to ani neudělají. Tato možnost existuje pouze teoreticky. Za druhé je nutné předávat spolehlivé informace, které jsou dané a jedinci si je nemusí dále ověřovat či vyhledávat, takovéto informace může být někdy těžké na internetu nalézt, nebo jedinec musí disponovat specifickými znalostmi a dovednostmi, aby je vyhledal a ověřil. Za druhé by kromě faktů měla škola předávat i jisté společné povědomí o událostech, osobnostech atd., a zde je problém internetu ještě markantnější, jelikož svůj názor zde může prezentovat kdokoli.
- 65 -
Další část kapitoly je věnována střednímu školství, kde by měly být základní dovednosti, které nejsou oborově specifické, pro všechny obory středního vzdělávání stejné a poskytovat rovné znalosti a dovednosti, které umožní dosažení druhé úrovně informační gramotnosti, všem absolventům středních škol bez ohledu na studovaný obor. Předposlední část se věnuje vysokým školám a jejich přístupu k informační gramotnosti, kde opět dochází k porovnání obsahu třetí úrovně informační gramotnosti a toho, čemu se školy v reálné situaci věnují. Poslední část je věnována speciálním programům pro jedince, kteří již vzdělávací instituce nenavštěvují.
5.1. Základní školy Pro základní školství existují dva závazné dokumenty. Jedním je Rámcový vzdělávací program pro základní školy [23] (dále jen RVP), který vymezuje závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy, jedná se tedy spíše o koncepční dokument. Druhým dokumentem jsou Školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. ŠVP si školy sestavují sami na základě zásad v RVP s případným využitím manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Zájmem této práce je Informační gramotnost, její jednotlivé úrovně a jejich obsah je definován v kapitole 3. Kompetence informační gramotnosti jsou povětšinou realizovány v rámci oblasti informační a komunikační technologie, kterou RVP definuje takto: „Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě.“ [23]
- 66 -
Dle dostupného rámcově vzdělávacího programu je vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást základního vzdělávání na 1. i 2. stupni tohoto vzdělání. Minimální hodinová dotace na prvním i druhém stupni je jedna hodina týdně, přičemž o rozvržení hodin do jednotlivých ročníků rozhodují školy na základě jimi sestaveného ŠVP. ŠVP je sestavován na úrovni jednotlivých škol, dle metodických pokynů pro jeho tvorbu a na základě RVP pro základní školy. V nejnovějším učebním plánu [27] základní školy, však není výuka informatiky nijak zakomponována, je zmíněna pouze u využití volných disponibilních hodin. Základní úroveň informační gramotnosti (první úroveň), jak je uvedena v této práci, obsahuje kromě digitální gramotnosti a kompetencí s informacemi taktéž mediální gramotnost. Ta sice není součástí vzdělávacího oboru informační a komunikační technologie, nýbrž je zmíněna jako průřezové téma v RVP pro základní školy.
- 67 -
5.1.1. Obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie [23] V této oblasti RVP jsou definovány očekávané výstupy, které budou mít jednotlivé úseky této oblasti jak pro první, tak pro druhý stupeň základního vzdělání, a také učivo, které je pro tyto úseky doporučeno. Jednotlivé úseky jsou tři: 1
Základy práce s počítačem
Výstupy: Po absolvování prvního stupně je jedinec schopen využívat standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie, respektuje bezpečnou práci s HW i SW počítače a je schopen poučeně poustupovat při jejich závadě a chrání data před poškozením, ztrátou či zneužitím. Učivo:
základní pojmy informační činnosti – informace, informační zdroje, informační instituce
struktura, funkce a popis počítače a přídavných zařízení
operační systémy a jejich základní funkce
seznámení s formáty souborů (doc, gif)
multimediální využití počítače
jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardware a software
zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým využíváním výpočetní techniky
Na druhém stupni se již úsek základů práce s počítačem nevyskytuje. 2
Vyhledávání informací a komunikace
Výstupy první stupeň Jedinec vyhledává informace na internetu a používá k tomu jednoduché a vhodné cesty, dále je schopen takovéto informace vyhledat na portálech, knihovnách či v databázích. Jako poslední výstup je uvedeno, že umí komunikovat přes internet pomocí běžných nástrojů.
- 68 -
Učivo první stupeň
společenský tok informací (vznik, přenos, transformace, zpracování, distribuce informací)
základní způsoby komunikace (e-mail, chat, telefonování)
metody a nástroje vyhledávání informací
formulace požadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy
Výstupy druhý stupeň Je schopen ověřit zdroj informací, jejich věrohodnost, závažnost a vzájemnou návaznost. Učivo druhý stupeň
vývojové trendy informačních technologií
hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování
3
internet
Zpracování a využití informací
Výstupy první stupeň Schopnost práce s textem a obrázkem v textovém editoru. Učivo první stupeň
základní funkce textového a grafického editoru
Výstupy druhý stupeň Ovládá textové, grafické i tabulkové editory a využívá vhodné aplikace, je schopný uplatňovat základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem. Další výstupy jsou věnovány právním otázkám informací, kdy by jedinec měl být schopen pracovat s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví. Další část se věnuje prezentaci a ověřování informací a výstupy jsou schopnost zpracovat a prezentovat informace jak v grafické, tak textové i multimediální formě, a je schopen používat informace z několika informačních zdrojů a následně vyhodnocovat jednoduché vztahy mezi nimi.
- 69 -
Učivo druhý stupeň
počítačová grafika, rastrové a vektorové programy
tabulkový editor, vytváření tabulek, porovnávání dat, jednoduché vzorce
prezentace informací (webové stránky, prezentační programy, multimédia)
ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etika
5.1.2. Obsah průřezového tématu Mediální výchova Mediální výchova na základních školách má vybavit jedince základní úrovní mediální gramotnosti. Jelikož se jedná o průřezové téma, je jeho obsah ,uvedený v RVP, doporučený. Škola musí zařadit do výukového cyklu všechna průřezová témata, nicméně není specifikováno s jakou minimální časovou dotací. V nejhorším případě může proběhnout pouze jedna hodina zabývající se jedním tématem. Jednotlivé tématické okruhy[23]: 1
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
2
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
3
Stavba mediálních sdělení
4
Vnímání autora mediálních sdělení
5
Fungování a vliv médií ve společnosti
- 70 -
5.1.3. Porovnání s první úrovní informační gramotnosti Obsah RVP pro základní školy je poměrně dobře rozpracován. Nicméně je velmi obecný. Neobsahuje žádné specifikace ohledně použitých technologií jak v oblasti hardwaru tak softwaru. Nejkritičtější je pak použití operačního systému, jelikož i základní škola by měla připravit jedince na pracovní proces a tedy použít takový operační systém, který se v praxi nejvíce používá. Při pohledu na koncepci RVP a první úrovně informační gramotnosti jsou patrné tyto hlavní rozdíly:
Chybí tématický okruh kamenné knihovny jako zdroj informací, který je součástí první úrovně informační gramotnosti tak, jak ji vymezuje tato práce.
Dosahování informační gramotnosti v rámci RVP je zaměřeno spíše na technickou stránku a neobsahuje mediální gramotnost, jejíž obsah je pouze průřezovým tématem.
Jedna hodina týdně v jednom ročníku jak na prvním, tak na druhém stupni neodpovídá ani celkovému obsahu RVP, ani obsahu první úrovně informační gramotnosti definované v této práci.
RVP nikterak nespecifikuje obsah jednotlivých témat a tím dává možnost například pro použití programového vybavení, které není v praxi používáno (jedná se hlavně o operační systémy) nebo vynechání zásadních prvků, jako je antivirová ochrana, zálohování atd.
Na druhém stupni zcela chybí ovládání počítače a tedy i operačního systému. Je velice nepravděpodobné, že se jedinci naučí zacházet s operačním systémem na prvním stupni.
Na druhém stupni chybí pokročilejší metody vyhledávání informací.
Ambice RVP jsou pouze rámcové, jak napovídá i název tohoto dokumentu. Vzhledem k malé specifičnosti je kladen velký důraz na erudovanost těch, kdo v konečné fázi sestavují ŠVP a obsah učebních osnov. Protože je plán takto nespecifický, může docházet k velkým disproporcím v obsahu vyučované látky, a tím pádem i rozdílným znalostem, které ne vždy odpovídají praxi.
- 71 -
5.1.4. Dostupné učební texty V předchozí podkapitole byly zjištěny rozdíly mezi RVP a první úrovní informační gramotnosti definované v této práci. Na tuto první fázi navazuje tato kapitola, zabývající se rozborem dostupných učebních textů pro základní školy. Pro rozbor byly vybrány učebnice s názvem Informatika pro základní školy 1 [12], 2 [13], 3 [11], které jsou schváleny ministerstvem školství. Každý z učebních textů obsahuje cca osmdesát stran, na kterých je jedinec seznamován s informačními a komunikačními technologiemi. V textech je použito velké množství názorných obrázků, což jistě, zejména na této úrovni, zefektivňuje výuku. Z důvodu rozsahu této práce nebude podrobně rozebírán obsah zmíněných učebních textů, ale budou pouze posouzeny rozdíly mezi RVP, první úrovní informační gramotnosti definované v této práci a učebními texty.
Texty neobsahují výuku s programem pro prezentace, tato tématická část je zakomponována jak v první úrovni informační gramotnosti, tak v RVP.
Základy bezpečnosti jsou v textech pouze okrajově zmíněny, není uvedeno, jakým způsobem chránit počítač. Je pouze konstatováno, že viry apod. existují, a že existují nástroje na jejich odstranění.
Není nikterak zmiňována mediální gramotnost
Kompetence práce s informacemi je v uvedených textech zmíněna pouze v textu Informatika pro základní školy 2 [13], chybí použití logických operátorů, práce s informačními zdroji a kamenné knihovny jako zdroje informací.
Velká část všech textů je věnována grafice, ve všech textech jsou zmíněny základy programování, poměrně vhodnou formou pomocí různých her, v posledním textu je zmíněna tvorba webové prezentace.
Texty jsou dobře graficky propracovány, nechybí velké množství ilustračních obrázků a k nim vysvětlující texty. Nevýhodou je jejich až příliš technické zaměření, což je však obecným problémem chápání pojmu informační gramotnost. Polopatičnost učebnic je nevýhodou zejména pro vyšší ročníky na druhém stupni základní školy, pro než jsou již texty nevyhovující jak z hlediska obsahu, tak formy.
- 72 -
5.2. Střední školy Kategorizaci středních škol můžeme provést do dvou základních úrovní: 1. Odborné vzdělávání a. Obory s výučním listem b. Obory s maturitní zkouškou 2. Gymnaziální vzdělávání Pro obě oblasti existují rámcové vzdělávací programy, dle kterých jsou na úrovni škol tvořeny školní vzdělávací programy. U odborného vzdělávání je informační gramotnost reflektována pouze průřezovým tématem informační a komunikační technologie. Z rámcových vzdělávacích programů pro odborné vzdělávání není patrné, zda je obsah tohoto průřezového tématu nutno začlenit do školního vzdělávacího programu a v jaké míře. Může tedy nastat situace, kdy tato oblast nebude vůbec zařazena. Toto průřezové téma není v rámcovém vzdělávacím programu nijak dále specifikováno, není tedy jasné, co je jeho obsahem. Navíc oproti základnímu vzdělávání zcela chybí, ať jako hlavní či průřezové, téma mediální gramotnosti, což je jedna ze tří složek informační gramotnosti. U druhé oblasti, tedy gymnaziálního vzdělávání již rámcový vzdělávací program specifikuje obsah vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie a definuje jej takto[22]: Oblast Informatika a informační a komunikační technologie (dále jen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na oblast ICT v základním vzdělávání zaměřenou na zvládnutí základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití digitálních technologií. Ze zvýrazněného textu je patrné, jak je na informační gramotnost nahlíženo. Jak je již v této práci specifikováno, nejedná se pouze o dovednosti nutné k využití digitálních technologií, ale o celou řadu dovedností, které jsou na technologii nezávislé.
- 73 -
Vzdělávací oblast informační a komunikační technologie je v RVP vyčleněna jako volitelná, což znamená, že zařazení vzdělávacího obsahu oborů dané vzdělávací oblasti do ročníku/ů stanovuje ŠVP [22]. Hodinová dotace činí čtyři hodiny (týdenní) na celé čtyři ročníky. V porovnání se jedná o stejnou hodinovou dotaci, jako u hudebního a výtvarného oboru. Mediální gramotnost se v RVP pro gymnaziální vzdělávání zařazena opět jako průřezové téma, tedy stejně jako u základního vzdělávání, avšak s jiným obsahem. Protože v rámcových vzdělávacích programů není vzdělávací obor informační a komunikační technologie nijak specifikován, bude v dalším textu rozebírán RVP pro gymnaziální vzdělávání.
5.2.1. Obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie [22] 1
Digitální technologie
Výstupy: Dokáže ovládat, propojovat a aplikovat dostupné prostředky ICT, využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh, organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití, orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe. Učivo:
informatika – vymezení teoretické a aplikované informatiky
hardware – funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technologické inovace, digitalizace a reprezentace dat
software – funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí informační sítě – typologie sítí, internet, síťové služby a protokoly, přenos dat
digitální svět – digitální technologie a možnosti jejich využití v praxi údržba a ochrana dat – správa souborů a složek, komprese, antivirová ochrana, firewall, zálohování dat
- 74 -
ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT – ochrana zdraví, možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami
2
Zdroje a vyhledávání informací a komunikace
Výstupy: Využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci, využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů, posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací, využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky. Učivo:
internet – globální charakter internetu, multikulturní a jazykové aspekty, služby na internetu
informace – data a informace, relevance, věrohodnost informace, odborná terminologie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy
sdílení odborných informací – diskusní skupiny, elektronické konference, elearning
informační etika, legislativa – ochrana autorských práv a osobních údajů
- 75 -
3
Zpracování a prezentace informací
Výstupy: Zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu, aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů Učivo:
publikování – formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování
aplikační software pro práci s informacemi – textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory,
databáze, prezentační software, multimedia, modelování a simulace, export a import dat
algoritmizace úloh – algoritmus, zápis algoritmu, úvod do programování
5.2.2. Obsah průřezového tématu Mediální výchova [22] 1
Média a mediální produkce
První tématický okruh se zabývá médii obecně a jejich produkcí. Tento okruh obsahuje vývoj médií od knihtisku až po internet, jaké vnější vlivy působí na chování médií, jak jsou média financována, jaké jsou profesní etické kodexy a jejich obsah, jaká je organizace práce v médiích, plus další témata, zabývající se aktivní účastí jedinců na tvorbě různých mediálních sdělení. 2
Mediální produkty a jejich významy
Toto téma se zaměřuje na vnímání socioekonomických souvislostí. Zabývá se různými kategoriemi médií, vztahem mezi skutečností a mediálním sdělením, rozborem aktuálního zpravodajství, výrazovými prostředky jednotlivých médií apod. Dále se jedinci společně podílejí na tvorbě médií jako je časopis pro mladé, televizní vystoupení, reklama atd.
- 76 -
3
Uživatelé
V tomto tématu je věnována pozornost různým skupinám uživatelů médií, které jsou kategorizovány, zabývá se také měřením a samotnou kategorizací uživatelů apod. 4
Účinky mediální produkce a vliv médií
Téma rozebírá vliv médií na každodenní život, kulturu společenství a zabývá se vlivem některých mediálních obsahů. 5
Role médií v moderních dějinách
Toto téma se zabývá otázkami typu: co je masová společnost, moderní společnost, svoboda projevu, kdy vzniká bulvár, jaký byl vývoj komunikace ve společnosti, dějiny médií a postavením dnešního člověka v moderní společnosti.
5.2.3. Porovnání s druhou úrovní informační gramotnosti
RVP je velice obecný a pouze nastiňuje některé otázky, které by se měly řešit.
Nejsou zmíněny dezinformace a jejich vliv
Mediální gramotnost je opět, stejně jako u základních škol, pouze průřezovým tématem.
Oproti druhé úrovni informační gramotnosti obsahuje RVP pro gymnázia učivo v podobě algoritmizace úloh a úvodu do programování. V úrovních informační gramotnosti nejsou tato témata záměrně zahrnuta, jelikož jsou tyto úrovně sestavovány obecně jako základ pro jednotlivé stupně vzdělávacího procesu. V těchto úrovních je soustředěna pozornost na uživatelskou práci s technikou, na znalosti práce s informacemi a znalosti obsažené v mediální gramotnosti. Algoritmizace úloh a úvod do programování zcela jistě není základem informační gramotnosti ani v jedné z úrovní a proto není v úrovních uvedeno. Úvod do programování a znalosti v oblasti algoritmizace úloh jsou v této práci považovány za volitelnou součást výuky digitální gramotnosti.
- 77 -
5.2.4. Dostupné učební texty Jako učební texty dostupné pro výuku informační gramotnosti na středních školách byly vybrány tři texty, které jsou schválené ministerstvem školství. Jedná se o texty:
Informatika a výpočetní technika pro střední školy, teoretická učebnice [6]
Informatika a výpočetní technika pro střední školy, praktická učebnice 1 [7]
Informatika a výpočetní technika pro střední školy, praktická učebnice 2 [8]
V dalším textu budou analyzovány zjištěné rozdíly jak oproti RVP, tak oproti druhé úrovni informační gramotnosti definované v této práci. Zjištěné rozdíly:
Velká část zejména u ovládání počítače je pouze opakování předchozí úrovně a je jí věnována pozornost pouze v praktické učebnici 1 [7]. Není věnována pozornost instalaci systému a jeho správě, jako například ovládací panely, defragmentace disku atd. Jedná se o takové aspekty ovládání počítače, které by jedinec měl znát z předchozí úrovně.
Velká část druhého praktického sešitu [8] je věnována grafice.
Mediální gramotnosti texty nevěnují žádnou pozornost.
Je věnována malá pozornost tvorbě klíčových slov a zejména rozšířenému hledání na internetu a jeho použití.
Není uvedena nutnost citování převzatého textu a jak takovéto citace provádět. Texty se dále nevěnují zpětnému hodnocení vyhledávacího cyklu a jeho případné úpravě.
Úroveň a zpracování uvedených textů odpovídá potřebám gymnaziálního vzdělávání pouze s menšími výhradami. Je věnována příliš velká pozornost grafice a jejím nástrojům, na úkor ostatních, mnohdy důležitějších znalostí a dovedností, například v podobě ovládání počítače a operačního systému atd.
- 78 -
5.3. Vysoké školy V této podkapitole je věnována pozornost vysokým školám a jejich snaze zvyšovat informační gramotnost. Této úrovni školního vzdělání odpovídá třetí úroveň informační gramotnosti, jak ji definuje tato práce. Jelikož vysoké školství je velice specifickou záležitostí a neexistuje pro něj žádný rámcově vzdělávací program, který by byl pro všechny školy společný, nelze hodnotit obsah tématických okruhů, zabývajících se zvyšováním informační gramotnosti. V této podkapitole budou pouze stanovena doporučení pro tuto vzdělávací úroveň. Na úrovni digitální gramotnosti je vhodné, aby vysoké školy poskytovaly volitelné kurzy, které se zabývají specifickými dovednosti práce na počítači (základy programování, specifický SW, pokročilý tabulkový kalkulátor atd.). Digitální gramotnost a její obsah by měl být zvládnut již na úrovni středního vzdělávání a neměl by být již na vysokých školách vyučován. Nyní takováto situace není. Jako příklad může sloužit Vysoká škola ekonomická a její kurzy výuky informatiky, kde jsou vyučovány základy textového a tabulkového editoru, včetně práce se složkami. Takováto výuka by již na vysokých školách po aplikaci uvedených úrovní neměla své opodstatnění a mohla by uvolnit místo oblastem mediální gramotnosti a kompetence práce s informacemi. Pro aplikaci témat uvedených ve třetí úrovni informační gramotnosti není třeba speciálního kurzu33, který by se na vysokých školách vyučoval. Uvedená témata je vhodné zařadit do již existujících předmětů, které jsou na dané škole povinné.
33
Jedná se pouze o témata uvedená ve třetí úrovni informační gramotnosti, ne o specializované kurzy, zaměřené na specifické dovednosti, které by mohly spadat pod digitální gramotnost, které jsou vedeny jako volitelné, oborově volitelné atp.
- 79 -
5.4. Ostatní programy pro zvyšování informační gramotnosti Ve vzdělávacím cyklu je ovšem pouze určitá část obyvatelstva. Druhá část již vzdělávacím cyklem prošla a to před různou dobou. Zvyšování informační gramotnosti ve vzdělávacím cyklu je novou záležitostí a tedy ti, kdo již nejsou v tomto cyklu delší dobu (lze hovořit o skupině 30 let +), se s dovednostmi a znalostmi, které informační gramotnost vyžaduje, nesetkali vůbec , či pouze okrajově. Existuje mnoho programů pro zvyšování digitální gramotnosti, ať se již jedná o rekvalifikační programy garantované ministerstvem práce a sociálních věcí a akreditované ministerstvem školství, nebo kurzy práce na počítačích, které akreditovány nejsou a jsou mnohdy daleko přínosnější. Jedná se však pouze o navyšování znalostí a dovedností v oblasti digitální gramotnosti. Toto zaměření je logické, jelikož oblast digitální gramotnosti je více prakticky zaměřena a více a více vyžadována zaměstnavateli. Nicméně jak mediální gramotnost, tak obecné kompetence práce s informacemi nejsou o nic méně důležité, než digitální gramotnost a jsou součástí celku informační gramotnosti. Proto kurzy zabývající se komplexním celkem informační gramotnosti jsou nutností, kterou vyžaduje cesta k informační gramotnosti. Příkladem kurzů digitální gramotnosti, které jsou státem považovány za základ digitální gramotnosti. Struktura kurzů ECDL je složena z těchto základních modulů [25]: 1
Základní pojmy informačních a komunikačních technologií
2
Používání počítače a správa souborů
3
Zpracování textu
4
Tabulkový procesor
5
Použití databází
6
Prezentace
7
Práce s internetem a komunikace
Jediným modulem, který se okrajově věnuje kompetencím práce s informacemi, je poslední modul práce s internetem a komunikace, nicméně je věnována pozornost pouze vyhledávání na internetu a etickým hlediskům používání elektronické pošty.
- 80 -
5.5. Doporučení Prvním problémem je dostupnost technologií ve školství. Počty počítačů s připojením na internet na sto žáků jsou nepříznivé, proto je zvyšování vybavenosti školních zařízení nutností, bez které se zvyšování informační gramotnosti neobejde. Je nutné změnit koncepci výuky informační gramotnosti na školách. Pojem „informační a komunikační technologie“, který je pro výuku informační gramotnosti nejvíce používán, často svádí k přílišně technickému chápání problému a často je výuka informační gramotnosti směrována na digitální gramotnost a jsou opomíjeny kompetence práce s informacemi a mediální gramotnost. Doporučuji zavést vzdělávací obor „Kompetence informační gramotnosti“ s následujícími předměty a jejich obsahem:
Informační a komunikační technologie – Digitální gramotnost
Internet, informace a média – Kompetence práce s informacemi a obsah mediální gramotnosti
Dalším problémem jsou nové rámcové vzdělávací programy. V obou případech v této práci zmíněných vzdělávacích programů, tedy jak u základních škol, tak u gymnázií, spočívá jejich nedostatek v malé specifičnosti jednotlivých oblastí. Témat nastíněných v těchto programech je poměrně velké množství vzhledem k minimální hodinové dotaci, kterou tyto programy nařizují. Doporučením pro tuto oblast tedy je konkretizovat obsah vzdělávacích oblastí na základě charakteristik informační gramotnosti uvedených v této práci v kapitole 2. Dalším doporučením je navýšení minimálního počtu hodin a to následujícím způsobem:
Základní školy o 1. stupeň – dvě povinné hodiny týdně v průběhu prvního stupně o 2. stupeň – čtyři povinné hodiny týdně v průběhu druhého stupně
Střední školy o 6 povinných týdenních hodin
- 81 -
Dále je nutné specifikovat programy pro zvyšování informační gramotnosti na středních odborných školách, na kterých nejsou tyto programy vůbec specifikovány. Tyto programy by měly být stejné jako je tomu u gymnaziálního vzdělávání. Mimoškolní vzdělávání je zaměřeno především na digitální gramotnost a základy práce s internetem. Toto zaměření je zcela logické, neboť odpovídá praktickému zaměření, pro které jsou tyto kurzy vybírány. Nicméně například na univerzitách třetího věku je možné aplikovat všechny aspekty informační gramotnosti a nesoustředit pozornost pouze na digitální gramotnost, grafiku a práci s videem, jak je tomu u většiny kurzů, které jsou zaměřeny převážně na informační a komunikační technologie.
- 82 -
6. Závěr Informační gramotnost je poměrně novým konceptem a z toho vyplývá mnohdy rozdílné chápání tohoto pojmu a jeho obsahu. Dochází k častému zúžení tohoto pojmu pouze na digitální gramotnost. Tato práce proto definuje složky informační gramotnosti a jejich obsah. Složkami informační gramotnosti jsou:
Digitální gramotnost
Kompetence práce s informacemi
Mediální gramotnost
Složky informační gramotnosti a jejich obsah byl rozpracován do tří úrovní informační gramotnosti, které jsou definovány v kapitole 3, a následně použity v kapitole 4, kde jsou tyto tři úrovně porovnány s vyučovaným obsahem na třech základních stupních školního vzdělávání, jimiž jsou:
Základní školy
Střední školy
Vysoké školy
Na základě tohoto porovnání byla stanovena doporučení uvedená v kapitole 5.5, která slouží k zefektivnění výuky obsahu informační gramotnosti a tím k jejímu zvyšování. Tato doporučení jsou postavena na zvýšení počtu počítačů na sto studentů, nové koncepci vzdělávání v oblasti informační gramotnosti a konkretizaci rámcových vzdělávacích programů, na zvýšení hodinové dotace u základních a středních škol, zařazení informační gramotnosti v celé její šíři do mimoškolního vzdělávání, zejména pak její implementace do programů univerzit třetího věku.
- 83 -
7. Seznam zdrojů 7.1. Bibliografické zdroje [1] Gates Bill. Informační dálnice. Praha: Management press 1996. ISBN:80-8594328-X [2] Informační gramotnost 5. Sborník příspěvků z konference konané 22. a 23. listopadu 2006 v Moravské zemské knihovně, Moravská zemská knihovna v Brně 2007. ISBN:978-80-7051-172-5 [3] Informační gramotnost 6. Sborník příspěvků z konference konané 21. a 22. listopadu 2007 v Moravské zemské knihovně, Moravská zemská knihovna v Brně 2008. ISBN:978-80-7051-179-4 [4] Matouš Vladimír. Bakalářská práce. Počítačová a internetová gramotnost v ČR. VŠE Praha 2007 [5] Pavlíček Antonín. Nová média a web 2.0. Praha: Oeconomica 2007. ISBN: 97880-245-1272-3 [6] Roubal Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy, teoretická učebnice. Brno: Computer press 2007. ISBN: 80-251-0761-2 [7] Roubal Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy, praktická učebnice 1. Brno: Computer press 2005. ISBN: 80-251-0599-7 [8] Roubal Petr. Informatika a výpočetní technika pro střední školy, praktická učebnice 2. Brno: Computer press 2005. ISBN: 80-251-0600-4 [9] Sklenák Vilém a kol. Data, informace, znalosti a internet. Praha: C.H. Beck 2001. ISBN: 80-7179-409-0 [10]
Toman Prokop. Teorie a praxe informace. Praha: Oeconomica 2003. ISBN:
80-245-0632-7 [11]
Vaníček Jiří. Mikeš Radovan. Informatika pro základní školy 3. Brno:
Computer press 2006. ISBN: 80-251-1082-6 [12]
Vaníček Jiří. Řezníček Petr. Informatika pro základní školy 1. Brno:
Computer press 2004. ISBN: 80-251-0196-7 [13]
Vaníček Jiří. Informatika pro základní školy 2. Brno: Computer press 2005.
ISBN: 80-251-0630-6
- 84 -
[14]
Vodáček Leo. Vodáčková Olga. Management – Teorie a praxe v informační
společnosti. Praha: Management press 2001. ISBN:80-7261-041-4 [15]
Vymetal Jan. Diaciková Anna, Váchová Miriam. Informační a znalostní
management v praxi. Praha: LexisNexis CZ 2006. ISBN: 80-86920-01-1
- 85 -
7.2. Elektronické zdroje [16]
Australan and New Zeland information literacy framework c2004 [cit. 2009-2-
15] dostupné z < http://www.aml.ca/whatis/ > [17]
ČSÚ Informační společnost v číslech [online] c2009 [cit. 2009-4-13] dostupné
z < http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2009 > [18]
ECDL základní moduly, [online] c2009 [cit. 2009-4-20] dostupné z <
http://www.ecdl.cz/zakladni_moduly.php > [19]
Informační gramotnost, teorie a praxe v ČR 2004 Dombrovská, Landová,
Tichá,
ISSN:
1214-0678
c2004
[cit
2009-1-20]
dostupné
z
<
http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html> [20]
Information
literacy
cycle
[cit.
2009-2-15]
dostupné
z
<
http://www.infoliteracy.scot.nhs.uk/home.aspx > [21]
Průvodce
dovednostmi
evropských
odborných
pracovníků
v oboru
knihovnických a informačních služeb, [online] c1999 [cit. 2009-04-27] < http://skip.nkp.cz/KeStazeni/smernice.pdf > [22]
Rámcový vzdělávací program pro Gymnázia [online] c2007 [cit. 2009-4-20]
dostupné
z
<
http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2009 > [23]
Rámcový
[online]
vzdělávací c2007
[cit.
program
pro
2009-4-20]
základní dostupné
vzdělání z
<
http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2009 > [24]
Role knihovny v ekonomickém prostředí informační gramotnosti [online]
c2009 [cit. 2009-4-13] dostupné z < http://www.ikaros.cz/node/5258 > [25]
SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, [online]
c2009 [cit. 2009-4-20] dostupné z < http://skip.nkp.cz > [26]
The assocoation for media literacy [online] c2009 [cit. 2009-3-5] dostupné z <
http://www.aml.ca/whatis/ > [27]
Učební plány vzdělávacích programů základního vzdělávání od 1.Září 2009,
[online]
c2009
[cit.
2009-4-20]
dostupné
z
<
http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_UP_2009_10.doc >
- 86 -
