Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2007
Radka Beková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Finance
Analýza hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven v ČR
Autor bakalářské práce: Radka Beková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Alena Maaytová, Ph. D. Rok obhajoby: 2007
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven v ČR“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne 22.5.2007
OBSAH ÚVOD .....................................................................................................................................................................1 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ, VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY...........................................................................................................................................3 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1
CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNÍHO SYSTÉMU .........................................................................................3 FINANCUJÍCÍ SUBJEKTY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ...................................................................................5 POJIŠTĚNCI .............................................................................................................................................6 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ........................................................................................................................9 Příjmy, výdaje a náklady zdravotních pojišťoven, jejich struktura .................................................11
2 ANALÝZA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČR, VOJENSKÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY A ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY MINISTERSTVA VNITRA ČR .15 2.1 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN...............................................................15 2.2 POJIŠTĚNCI ...........................................................................................................................................16 2.2.1 Struktura pojištěnců ........................................................................................................................16 2.2.2 Pohyb pojištěnců .............................................................................................................................20 2.3 VYBRANÉ PRODUKTY A JEJICH POROVNÁNÍ V RÁMCI VYBRANÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN ...........23 2.3.1 Zdravotní péče poskytovaná pojištěncům nad rámec veřejného zdravotního pojištění ..................23 2.3.2 Poskytování lázeňské péče ..............................................................................................................28 3
HOSPODAŘENÍ VYBRANÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN.....................................................31 3.1 3.2 3.3
ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ...........................................................................................32 PŘÍJMY Z POJISTNÉHO ...........................................................................................................................34 NÁKLADY NA ZDRAVOTNÍ PÉČI.............................................................................................................35
ZÁVĚR .............................................................................................................................................................. .38 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................................ .41 SEZNAM GRAFŮ ..............................................................................................................................................42 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 43
ÚVOD Právo na bezplatnou zdravotní péči má na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění každý občan v České republice. Zákonem je však občanům stanovena také povinnost být zdravotně pojištěn. A právě proto, že zdravotní pojištění se týká nás všech, jsem si vybrala téma bakalářské práce z oblasti zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny mají na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění povinnost poskytovat pojištěncům zdarma zdravotní péči s cílem zachovat nebo zlepšit jejich zdravotní stav. Kromě povinné zdravotní péče poskytují zdravotní pojišťovny svým klientům také nadstandardní služby nad rámec zdravotního pojištění hrazeného státem. Jak už vyplývá z výše uvedeného, nejdůležitějším faktorem pro jednotlivé zdravotní pojišťovny jsou samotní pojištěnci. Můžeme říci, že rok od roku se jejich počet i struktura více či méně mění. Cílem každé pojišťovny je zachovat si co nejvíce klientů a právě i proto každá pojišťovna nabízí další nové produkty a služby. Pro zpracování mého tématu bakalářské práce jsem si vybrala tři zdravotní pojišťovny a to Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, Vojenskou zdravotní pojišťovnu České republiky a Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR, které budu vzájemně porovnávat.
Cílem mé bakalářské práce je objasnit konkrétní problémy vybraných zdravotních pojišťoven z hlediska jejich poskytovaných produktů, vzájemně je porovnat a analyzovat jejich hospodaření z hlediska nákladů na zdravotní péči. Budu se především zabývat strukturou pojištěnců, zdravotními programy, poskytováním lázeňské péče a finančním hospodařením vybraných zdravotních pojišťoven. Základní hypotézou mé práce je: Hospodaření zdravotních pojišťoven je ovlivněno strukturou pojištěnců a strukturou poskytovaných produktů. Hlavní zdroje, které budu využívat jsou webové stránky vybraných zdravotních pojišťoven, jejich Výroční zprávy, dostupnou literaturu, která se týká zdravotnictví a zdravotního pojištění a v neposlední řadě také zdravotní noviny a články z odborného tisku, které se týkají tématu o zdravotních pojišťovnách. Ve své práci budu využívat hlavně metodu komparace, analýzy, syntézy a indukce.
1
První kapitola je zaměřena na právní úpravu v oblasti zdravotního pojištění a na charakteristiku systému zdravotního pojištění v ČR. Je především zaměřena na financující subjekty, pojištěnce a také na úlohu zdravotního pojištění. V druhé kapitole analyzuji problémy třech vybraných pojišťoven. Zabývám se zde především strukturou jejich pojištěnců a jejich pohybem, charakteristikou zdravotních programů jednotlivých vybraných pojišťoven1. V poslední části této kapitoly se věnuji problematice poskytování lázeňské péče a porovnávám náklady na tuto péči v rámci vybraných zdravotních pojišťoven. Třetí kapitola je zaměřena na charakteristiku finančního hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven. Nejprve se věnuji základnímu fondu zdravotního pojištění. Poté charakterizuji příjmy jednotlivých pojišťoven a na závěr porovnávám jejich náklady na zdravotní péči.
1
Budu se snažit popsat hlavně ty, které se týkají hrazené péče nad rámec veřejného zdravotního pojištění
2
1 Právní úprava v oblasti veřejného zdravotního pojištění, vybrané charakteristiky 1.1 Charakteristika zdravotního systému Zdravotní pojištění můžeme rozdělit na dvě základní kategorie a to na veřejné (zákonné) a soukromé (komerční). Základní rozdíl těchto dvou pojištění je v dobrovolnosti jeho uzavření. Zatímco zákonné zdravotní pojištění musí odvádět jednotlivým zdravotním pojišťovnám každý zákonem stanovený plátce, u komerčního pojištění záleží na vůli každého z nás. Právo na bezplatnou zdravotní péči stejně jako povinnost být zdravotně pojištěn jsou stanoveny zákonem. Veřejné zdravotní pojištění (kterým se budu v následujícím textu zabývat) je jeden ze subsystémů sociálního pojištění, které zabezpečuje občany v určitých životních situacích. Především slouží ke krytí výdajů spojených s financováním nutné zdravotní péče v rozsahu daném zákonnými pravidly. Platbou je zde pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je příjmem jednotlivých zdravotních pojišťoven a tyto zdravotní pojišťovny si také toto pojistné vybírají a spravují ho.2 V současné době máme na výběr z devíti zdravotních pojišťoven, prostřednictvím nichž je základní zdravotní péče ze zákonného zdravotního pojištění hrazena. Zdravotní péče poskytnutá na základě veřejného zdravotního pojištění a hrazená z prostředků tohoto pojištění zahrnuje: ambulantní a ústavní péči, pohotovostní a záchrannou službu, preventivní péči, dispenzární péči, poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky, lázeňskou péči, péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, posudkovou činnost (pouze do jisté míry), prohlídku zemřelého a pitvu.3 Zdravotnictví celkově je jednou z oblastí veřejného sektoru. Finanční zdroje, které se nejvíce podílí na financování zdravotnictví, představují tři složky: zdravotní pojišťovny, veřejné rozpočty a domácnosti.
2
Oproti tomu pojistné na sociální zabezpečení, které je v systému sociálního zabezpečení na stejné úrovni jako veřejné zdravotní pojištění, plyne do státního rozpočtu 3 Výroční zprávy zdravotních pojišťoven – ZPMV (str. 29), VoZP (str. 29), VZP (str. 69)
3
Tabulka č. 1: Celkové výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování (v mil. Kč) Zdroj financování
2000
2001
2002
2003
2004
2005
132 237 144 591 161 482 174 741 182 220 191 356 Vládní výdaje z toho: - veřejné rozpočty 17 170 17 346 20 279 23 891 21 495 21 263 - zdravotní pojišťovny 115 068 127 246 141 203 150 850 160 725 170 093 13 873 16 094 16 626 19 542 23 578 24 228 Soukromý sektor z toho: - domácnosti (mimo jiné) 13 873 16 094 16 626 19 097 20 934 23 110 146 110 160 685 178 108 194 283 205 797 215 583 Celkem Zdroj: Český statistický úřad, Analýza zdravotnických účtů ČR (2000 – 2005), http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/3306-06-(2000___2004), datum stažení: 17.11.2006 http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/3306-07-2000___2005, datum stažení: 18.5.2007
Z tabulky č. 1 je patrné, že výdaje zdravotních pojišťoven, na nichž spočívá největší zátěž financování zdravotní péče, činily v roce 2005 170,1 mld. Kč a od roku 2000 vzrostly o 48%. Pomalejší růst byl na straně veřejných rozpočtů (24%) a naopak výrazný růst nastal u výdajů domácností (o 67%). Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2005 činily 215,6 mld. Kč, což činí 7,4% HDP. Výdaje na zdravotnictví rostly rychleji než HDP, protože celkový nárůst zdravotnických výdajů od roku 2000 představoval 48%, zatímco nárůst HDP činil pouze 28%. Pro lepší představu se podívám na výdaje roku 2005 podrobněji, abych zjistila, že největší podíl na celkových výdajích měly právě zdravotní pojišťovny se 78,9%, veřejné rozpočty tvořily cca 9,9%, domácnosti 10,72% a ostatní zdroje 0,24%. Tuto situaci zobrazuje graf č.1. Graf č. 1: Struktura výdajů na zdravotnictví podle zdrojů financování v roce 2005 dom ácnost korporace státní rozpočet m ístní rozpočty
10,72%
ostatní 0,24%
0,28% 5,72%
4,14%
78,90% zdravotní pojišťovny
Zdroj: Český statistický úřad, Analýza zdravotnických účtů ČR (2000 – 2005), http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/3306-07-2000___2005, datum stažení: 18.5.2007
4
1.2 Financující subjekty zdravotního pojištění4 Po roce 1992 byl opuštěn centralizovaný systém zdravotnictví založený na financování ze státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů a státním vlastnictví zdravotnických zařízení. Byl nahrazen systémem pluralitním, který je založen na vícezdrojovém financování, přičemž základní zdroj tvoří povinné všeobecné zdravotní pojištění. Financování zdravotnictví v České republice je zabezpečováno: Ÿ
všeobecným zdravotním pojištěním a finanční spoluúčastí pacientů,
Ÿ
státním rozpočtem a rozpočty územních orgánů,
Ÿ
přímými úhradami fyzických nebo právnických osob,
Ÿ
úhradami mimo okruh zdrojů státního rozpočtu,
Ÿ
sponzory, nadacemi apod.
Prostřednictvím zdravotního pojištění přišlo do zdravotnictví v roce 2005 dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky 172,98 mld. Kč, ze státního rozpočtu 17,3 mld. Kč. Soukromé výdaje dosáhly částky 2291 Kč ročně na jednoho obyvatele.5
Zdravotní pojištění provádějí VZP, resortní, oborové, podnikové, případně další pojišťovny. Zdravotní pojišťovny jsou pověřeny výběrem pojistného a organizaci úhrad poskytovatelům péče. Jde tedy o systém s pluralitou zdravotních pojišťoven jehož smyslem mělo být vytvoření konkurenčního prostředí a tím dosažení větší efektivnosti systému. Zdravotní pojišťovny plní kromě výběru pojistného a úhrady zdravotní péče zdravotnickým zařízením i jiné funkce, které na ně jsou delegovány státem. Jde především o funkci regulační a kontrolní vůči smluvním zdravotnickým zařízením.
4
Durdisová, D.: Ekonomika zdraví, VŠE v Praze – Oeconomica, str. 192 Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2005 (str. 35) http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=národní%20ekonomiky®ion=100&kind=1&mnu_ id=5300, datum stažení: 18.5.2007 5
5
1.3 Pojištěnci Problematika veřejného zdravotního pojištění je upravena zákonem č. 48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění, který stanovuje co lze a nelze ze zdravotního pojištění uhradit. Podle tohoto zákona jsou systému veřejného zdravotního pojištění účastny všechny osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt (bez ohledu na to zda jde o občany české národnosti či cizince) a osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, ale pracují pro zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR a jsou pro něj činní na základě pracovního poměru.6 Účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká ze zákona v okamžiku, kdy je splněna některá z výše uvedených podmínek účasti, tedy získáním trvalého pobytu nebo zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. Účast na veřejném zdravotním pojištění zaniká ukončením trvalého pobytu na území ČR nebo ukončením zaměstnaneckého poměru u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt v ČR. Osoby, které jsou účastny veřejného zdravotního pojištění, jsou od okamžiku vzniku účasti na pojištění povinny pravidelně platit pojistné. V tomto případě je třeba odlišit od sebe dva pojmy: účastník pojištění, tj. pojištěná soba, které je při návštěvě zdravotnického zařízení poskytnuta péče bez přímé úhrady a plátce pojištění, tj. osoba, která zdravotní pojištění odvádí. Osoba účastníka a plátce není vždy totožná. Okruh osob, které jsou účastny veřejného zdravotního pojištění, tj. pojištěnců, je významně širší než těch, které jsou povinny platit pojistné. Je tomu tak proto, že stát respektuje postavení některých i potencionálně sociálně handicapovaných skupin obyvatelstva a přebírá za ně povinnost platit pojistné. Tzn. osoby, které se účastní veřejného zdravotního pojištění, je možné rozdělit do dvou skupin:7
1) plátci pojistného Ÿ
zaměstnanci
Ÿ
zaměstnavatelé
Ÿ
osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Ÿ
osoby bez zdanitelných příjmů8
6
Všechny činnosti, které zákon o veřejném zdravotním pojištění považuje za pracovní poměr lze najít v ustanovení § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění 7 Vančurová, A. a kol.: Daňový systém ČR aneb učebnice daňového práva, VOX, 2004, str. 66 8 Osobou bez zdanitelných příjmů je každý pojištěnec, který po celý kalendářní měsíc není ani státním pojištěncem, ani zaměstnancem ani OSVČ
6
2) neplátci Ÿ
osoby, za které platí pojistné stát (státní pojištěnci)9
Zaměstnanci Vyměřovacím základem u zaměstnanců je součet příjmů, které jim zúčtuje jejich zaměstnavatel v souvislosti s výkonem zaměstnání nebo se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Výpočtem pojistného je pověřen zaměstnavatel, který část pojistného připadající na zaměstnance srazí z jeho mzdy a zbytek zahrne do svých nákladů. Tudíž zaměstnanec hradí 1/3 pojistného, zbylé 2/3 hradí za zaměstnance zaměstnavatel, který zároveň pojistné odvádí.10 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) Dosažení jakéhokoli druhu příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti vede k tomu, že osoba je považována za osobu samostatně výdělečně činnou z hlediska veřejného zdravotního pojištění a podléhá placení pojistného na něj. Vyměřovací základ byl pro OSVČ v roce 2006 50% z částky, o kterou příjmy ze samostatné výdělečné činnosti přesáhnou v rozhodném období výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmu.11 Minimální vyměřovací základ OSVČ v roce 2006 činil 9017,50 Kč a minimální pojistné bylo 1218 Kč.12 OSVČ odvádějí pojistné samy, a to ve formě měsíčních záloh (většina). Do 8 dnů od zahájení nebo ukončení činnosti jsou povinny tuto skutečnost nahlásit zdravotní pojišťovně, u níž jsou pojištěni.
Osoby bez zdanitelných příjmů Rozhodným obdobím u těchto osob je kalendářní měsíc a sazba pojistného je 13,5%. Vyměřovací základ je odvozen od minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců, tj. od minimální mzdy, která pro druhé pololetí roku 2006 činila 7995 Kč.13
9
Státními pojištěnci jsou osoby, za které platí pojistné stát, např. nezaopatřené děti, osoby pobírající důchod z důchodového pojištění, osoby evidované u úřadů práce jako nezaměstnaní, příjemce dávek nemocenského pojištění, ženy na mateřské dovolené apod. 10 Při nástupu zaměstnance do zaměstnaneckého poměru má zaměstnavatel povinnost nejpozději do 8 dnů od nástupu nahlásit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně u níž je zaměstnanec pojištěn. Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavatel tak neučinil, tak je třeba, aby tuto skutečnost nahlásil neprodleně sám. Minimální vyměřovací základ je u zaměstnance roven min mzdě, která pro druhé pololetí roku 2006 činila 7955 Kč. V roce 2005 činila 7185 Kč, v roce 2004 potom 6700 Kč 11 V roce 2005 činil 45%, v roce 2004 činil 40% 12 V roce 2005 byl min vyměřovací základ 8460 Kč/měsíc 13 V roce 2005 činila 7185 Kč a v roce 2004 6700 Kč
7
Státní pojištěnci Vyměřovací základ osob, za které je plátcem pojistného stát, vyplývá ze zákona a valorizuje ho vláda. V roce 2006 činil 7632 Kč.14 Pro všechny státní pojištěnce neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu.
14
V roce 2005 byla stanovena na 3556 Kč a v roce 2004 na 3520 Kč
8
1.4
Zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní finanční instituce, které uzavírají smlouvy s lékaři a zdravotnickými zařízeními. O každém léčebném výkonu pro konkrétního pacienta následně lékař informuje příslušnou zdravotní pojišťovnu, která výkon za pacienta uhradí na základě pojištění. Zdravotní pojišťovna řízená státem je pouze jedna a to Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jedná se o pojišťovnu s největším počtem pojištěnců a rozsah péče hrazené pacientům z jejich zdravotního pojištění pro ni pravidelně sestavuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ostatní komerční zdravotní pojišťovny stanovují rozsah hrazené péče samy a vytvářejí tak vzájemnou konkurenci na trhu. V současné době působí na území České republiky těchto 9 zdravotních pojišťoven: 1. Česká národní zdravotní pojišťovna 2. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, a.s. 3. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 4. Revírní bratrská pokladna 5. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky 6. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 7. Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna ŠKODA 8. Zdravotní pojišťovna METAL – ALIANCE 9. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR
Základním kritériem pro výběr zdravotní pojišťovny by měla být především dostupnost smluvní lékařské péče pojišťovny, protože působnost některých zdravotních pojišťoven je pouze regionální15 a může se stát, že nejbližší zdravotnické zařízení nemá uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Akutní případy jistě ošetří všude, ale za ostatními výkony musíme jít ke smluvním partnerům naší pojišťovny. Dalším kritériem, které může ovlivnit volbu zdravotní pojišťovny, je praktická využitelnost nabízených výhod. Každá pojišťovna totiž vytváří tzv. fond prevence, z něhož jsou financovány zdravotní programy, v jejichž rámci mohou pojištěnci čerpat různé výhody. Konkurence mezi zdravotními pojišťovnami se pojištěným vyplácí, protože každá pojišťovna nabízí doplňkový program nad rámec základní zdravotní péče plně hrazené ze 15
Regionální působnost mají tří zdravotní pojišťovny a to Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (Morava a Slezsko), Revírní bratrská pokladna (Morava a Slezsko) a Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (střední a východní Čechy)
9
zákona, aby přilákala co nejvíce pojištěnců. Každá zdravotní pojišťovna se snaží přijít s něčím novým a výjimečným, aby byla pro nás pojištěnce ‚‚atraktivnější‘‘. Mezi bonusy patří například bezplatné plavání, příspěvek na ozdravné pobyty, hormonální antikoncepce a mnoho dalších. K provádění veřejného zdravotního pojištění je třeba povolení, o kterém rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí.
10
1.4.1 Příjmy, výdaje a náklady zdravotních pojišťoven, jejich struktura Mezi hlavní příjmy zdravotních pojišťoven patří:16 a) platby od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů pojišťovny c) příjmy z umístění finančních prostředků d) příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované pojišťovnou e) podíly z přerozdělování pojistného, které se provádí měsíčně f) příjmy plynoucí z řízení o náhradu škody proti právnickým a fyzickým osobám, které zavinil úraz nebo poškození zdraví pojištěnců g) dary a ostatní příjmy h) příjmy ze smluvního pojištění a připojištění Výdaje pojišťoven tvoří:17 a) platby za poskytnutou zdravotní péči poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními b) finanční vypořádání mezi pojišťovnami c) úhrady nutného neodkladného léčení v cizině do výše nákladů spojených s takovým léčením v ČR d) výdaje na činnost pojišťovny e) výdaje v rámci smluvního zdravotního pojištění a pojistných plnění cestovního zdravotního pojištění f) věcné dávky zlepšující zdravotní péči
16 17
Zákon č. 551/1991 Sb., §4 a zákon č. 280/1992 Sb., §12 Zákon č. 551/1991 Sb., §5 a zákon č. 280/1992 Sb., §13
11
Tabulka č. 2: Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči (v mil. Kč) Náklady na zdravotní péči
2003
2004
2005
144 008 155 553 163 543
Celkem v tom na: - ambulantní péči - na ústavní péči - na stomatologickou péči - na léky a PZT - ostatní náklady18
25 552 67 465 8 100 36 075 6 815
27 688 72 221 8 543 39 998 7 103
29 215 76 924 8 606 41 799 6 999
Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2005 (str.43), datum stažení: 16.11.2006 http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=národní%20ekonomiky®ion=100&kind=1&mnu_ id=5300
Z tabulky č. 2 je patrné, že celkové náklady zdravotních pojišťoven oproti roku 2003 vzrostly téměř o 20 000 mil. Kč. V porovnání s rokem 2004 vzrostly o 5,2%. Jednotlivé části těchto nákladů se meziročně také zvyšovaly, pouze ostatní náklady kolísají. V roce 2004 činily 7 103 mil. Kč, což bylo o 288 mil. Kč více než bylo v roce 2003, ale v roce 2005 opět klesly na 6 999 mil. Kč. Situaci v roce 2005 zachycuje i přehledně graf č. 2. Graf č. 2: Struktura nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle segmentů péče v letech 2003, 2004 a 2005 90000 80000
náklady
70000 60000
ambulatní péče
50000
ústavní péče
40000
stomatologická péče
30000
léky a PZT
20000
ostatní náklady
10000 0
2003
2004
2005
roky
Zdroj: Data z tabulky č. 2
18
Tyto náklady zahrnují náklady na lázeňskou péči, léčení v zahraničí, dopravu, záchrannou zdravotnickou službu a péči v ozdravovnách
12
V následující tabulce (tab. č. 3) je zobrazena bilance zdravotních pojišťoven v letech 2003, 2004 a 2005. Tabulka č. 3: Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven (mil. Kč) Ukazatel
Index růstu Index růstu (2004/2003) (2005/2004) 1,062 1,075 147 860 157 053 168 881 2003
2004
2005
Příjmy celkem v tom: 143 430 154 176 164 645 - inkaso pojistného 147 736 156 811 168 418 Výdaje celkem v tom: - výdaje na zdravotní péči 142 177 151 311 162 575 124 242 463 Saldo příjmů a výdajů
1,075 1,061
1,068 1,074
1,064 x
1,074 x
Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2005 (str. 44), datum stažení: 16.11.2006 http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=národní%20ekonomiky®ion=100&kind=1&mnu_ id=5300
Podle podkladů Ministerstva zdravotnictví ČR celkové příjmy na 1 pojištěnce v roce 2005 činily 16 400 Kč (nárůst o 7,7% oproti roku 2004), celkové výdaje na 1 pojištěnce dosáhly 16 354 Kč, což je navýšení o 7,5%. Stát zaplatil za své pojištěnce (důchodci, studenti, děti) asi 34,4 mld. Kč. Tabulka č. 4: Struktura příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného (v mil. Kč) Položka
2003
Předepsané pojistné celkem v tom: - za osoby v pracovním nebo obdobném poměru - za OSVČ - za osoby bez zdanitelných příjmů Zúčtování se zvláštním fondem zdrav. poj. Celkem
114 945
103 862
123 484 129 815
Index růstu (2004/2003) 1,074
Index růstu (2005/2004) 1,051
110 375 116 255
1,063
1,053
2004
2005
9 638 1 445
11 501 1 608
11 010 2 550
1,193 1,113
0,957 1,586
32 504
33 514
33 741
1,031
1,007
162 155 168 925
1,100
1,042
147 449
Zdroj: Ekonomické informace ze zdravotnictví 2004 a 2005 (str. 66 a str. 62, datum stažení: 16.11.2006 http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=ekonomické%20informace®ion=100&kind=1&m nu_id=5300
13
Tabulka č. 5: Struktura nákladů zdravotních pojišťoven (v mil. Kč) Rok Náklady celkem19
Index růstu Index růstu (2004/2003) (2005/2004) 152 552 164 632 168 110 1,079 1,021 2003
2004
2005
V tom: - náklady na zdravotní péči 145 052 155 524 163 543 - mzdy a ostatní osobní náklady 1 855 1 924 2 035 - odpisy 624 572 554
1,072 1,037 0,917
1,052 1,058 0,969
Zdroj: Ekonomické informace ze zdravotnictví 2004 a 2005 (str. 67 a str. 63), datum stažení: 16.11.2006 http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=ekonomické%20informace®ion=100&kind=1&m nu_id=5300
V tabulkách č. 4 a č. 5 jsou struktury příjmů a nákladů za léta 2004 a 2005. U struktury příjmů jsem si všimla, že největší položku představuje předepsané pojistné za zaměstnance. Je více jak 9,5krát vyšší. Je to dáno tím, že zaměstnanců je v naší zemi nejvíce. Podle údajů Českého statistického úřadu byl počet zaměstnanců ve 4. čtvrtletí roku 2005 více jak 5krát vyšší než počet podnikatelů.20 Je to ale také dáno tím, že si OSVČ „optimalizují“ své odvody. Celkové předepsané pojistné se oproti roku 2004 zvýšilo o 6 331 mil. Kč. U nákladů zdravotních pojišťoven můžu podle tabulky č. 5 zjistit, že náklady na zdravotní péči představují největší položku z celkových nákladů. V roce 2005 činily 163,5 mld. Kč, oproti tomu mzdy a ostatní osobní náklady pouze 2 mld. Kč.
19 20
Včetně výdajů na vlastní činnost a investice Ve 4. čtvrtletí roku 2005 byl počet zaměstnanců 4 026,4 tis. a počet podnikatelů byl 758,8 tis., zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam070206.doc
14
2 Analýza Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala pouze tři zdravotní pojišťovny a to Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR (dálen jen VZP), Vojenskou zdravotní pojišťovnu České republiky (dále jen VoZP) a Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR (dále jen ZPMV), které budu charakterizovat, analyzovat a vzájemně porovnávat. Tyto pojišťovny jsem si vybrala z prostého osobního důvodu. VZP proto, že je to největší zdravotní pojišťovna a byla jsem u ní pojištěna, ZPMV proto, že jsem momentálně u ní pojištěna a nemám o ní příliš informací a VoZP proto, že mě zajímá jako má potenciální nová zdravotní pojišťovna. Dalším důvodem je i fakt, že tyto tři zdravotní pojišťovny jsou největší (měřeno podle počtu pojištěnců). Dá mi asi každý za pravdu, když napíši, že málokdo z nás se zajímá o programy zdravotních pojišťoven, o výhody, které nabízí apod. Prostřednictvím této bakalářské práce bych chtěla podat sobě, ale i ostatním, ucelenou analýzu těchto tří zdravotních pojišťoven.
2.1 Charakteristika vybraných zdravotních pojišťoven Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR VZP byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. s účinností od 1.1.1992 a je právnickou osobou. S více jak 6,5 miliony klientů je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Má za sebou téměř 15 let své činnosti, proto patří dlouhodobě k základním pilířům systému zdravotnictví v ČR. Je členem Asociace mezinárodních neziskových
zdravotních a
nemocenských pojišťoven. VZP zajišťuje výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a úhradu zdravotní péče z prostředků zdravotního pojištění a další činnosti, které ji umožňuje zákon. Dále se zaměřuje vedle zdravotní péče na zdravotní programy a další preventivní akce, jejichž cílem je předcházet vzniku závažných onemocnění. Mimo jiné také podporuje zavádění nových diagnostických, vyšetřovacích a léčebných metod a postupů.21
21
http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Vseobecne/O-nas/
15
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky VoZP byla zřízena 23. prosince 1992 a patří k jedné z největších zaměstnaneckých pojišťoven. Od 1.1.2005 se stala Armáda České republiky plně profesionální tzn. v portfoliích jejich pojištěnců nejsou již vojáci základní služby, ale vojenští profesionálové. V roce 2005 působilo na území ČR 7 poboček, které sídlí v krajských městech. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR ZPMV byla zřízena 26.října 1992 a je největší zaměstnaneckou a druhou největší veřejnou zdravotní pojišťovnou na území České republiky. V současné době má na území ČR 8 poboček. V roce 2005 byly pro její klienty připraveny preventivní programy, které mají za cíl předcházet nemocem. Nejoblíbenějším programem byla jarní a podzimní nabídka pro rodiny s dětmi.
2.2 Pojištěnci 2.2.1 Struktura pojištěnců Struktura pojištěnců je pro zdravotní pojišťovnu velice důležitá. Záleží na počtu pojištěnců, na jejich věku a skladbě. Všechny tyto faktory každá pojišťovna sleduje a eviduje. Složení svých pojištěnců sleduje především z hlediska věku, pohlaví, příjmů a krajů. Je to hlavně proto, že především na těchto faktorech závisí výše příjmu z pojistného. V roce 2005 evidovalo všech 9 zdravotních pojišťoven celkem cca 10 296 000 pojištěnců, z toho u VZP bylo registrováno cca 65%. Tabulka č. 6: Přehled o pojištěncích VZP z hlediska pohlaví 2004
2005
Celkový počet pojištěnců 6 728 495 6 651 725 z toho: 3 313 169 3 282 254 Mužů Žen
% z celého systému veřejného poj. (2005) 64,6% 65% všech mužů v.p.
3 415 326 3 369 471 64,2% všech žen v.p.
Zdroj: Výroční zpráva VZP za rok 2004 (str.52) a 2005 (str. 57)
16
Tabulka č. 7: Přehled o pojištěncích VZP z hlediska věkové struktury
do 20 let - mužů - žen 20 – 60 let - mužů - žen nad 60 let - mužů - žen
2003
2004
1 393 346 716 821 676 525 3 903 046 2 023 702 1 879 344 1 557 355 622 913 934 442
1 336 424 688 662 647 762 3 836 989 2 000 879 1 836 110 1 555 082 623 628 931 454
Index Index (2004/2003) (2005/2004) 1 295 820 0,959 0,97 667 980 627 840 4 514 782 0,983 1,177 2 313 352 2 201 430 841 123 0,999 0,540 300 922 540 201 2005
Zdroj: Výroční zpráva VZP za rok 2004 (str. 52) a 2005 (str. 57)
Z tabulek č. 6 a č. 7 je zřejmé, že celkový počet pojištěnců se v roce 2005 snížil v průměru o 77 000 klientů. Jak v roce 2004, tak i v roce 2005 platí, že v počtu pojištěnců VZP převažují ženy. V porovnání s rokem 2004 nejvíce ubylo osob nad 60 let ( z cca 1,6 mil na 0,8 mil). Ubylo i pojištěnců do 20 let, tam ale „pouze“ o cca 40 600 osob, ale naopak počet pojištěnců mezi 20 a 60 lety se oproti roku 2004 zvýšil skoro o 680 000. Graf č. 3: Pojištěnci VZP z hlediska věkové struktury
2500000 2000000 počet pojištěnců
1500000 muži 1000000
ženy
500000 0 do 20 let
20 - 60 let
nad 60 let
věk
Zdroj: Data z tabulky č. 7
Celkový počet pojištěnců k 31.12.2005 činil u VoZP 567 431 osob, z toho státem hrazených bylo 280 860. Podíl mužů na celkovém počtu pojištěnců činil k 31.12. 2005 54,9%. Ke snížení počtu pojištěnců VoZP ČR došlo v důsledku zrušení základní vojenské služby a tím snížení počtu pojištěnců pojištěných ze zákona cca 40 000 pojištěnců.
17
Tabulka č. 8 : Přehled základních ukazatelů o činnosti VZP v roce 2005 Ukazatel
2005
Celkový počet pojištěnců
6 617 714
z toho: státem hrazeni
3 816 909
Průměrný počet pojištěnců 6 651 725 z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let
3 870 061 2 349 204 1 520 857
Zdroj: Výroční zpráva VZP za rok 2005 (str. 96)
Tabulka č. 9: Přehled základních ukazatelů o činnosti VoZP v r. 2005 Ukazatel
2005
Celkový počet pojištěnců
567 431
z toho: státem hrazeni
280 860
Průměrný počet pojištěnců 568 885 z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let
282 041 195 204 86 837
Zdroj: Výroční zpráva VoZP pro rok 2005 (str. 22)
Pokud porovnám VZP a VoZP, tak zjistím, že počet pojištěnců u VZP je mnohem větší, téměř o 6,1 mil. Dále i podíl mužů a žen se liší – u VZP je podíl mužů menší než žen (muži tvoří 49,4% celkového počtu pojištěnců), u VoZP je tomu naopak (muži tvoří nadpoloviční většinu a to 54,9%). Tabulka č. 10: Počty pojištěnců v letech 2004 a 2005 u ZPMV Pojištěnci
Rozdíl Index 2005 - 2004 (2005/2004) 1 011 317 1 014 370 3 053 1,003 2004
2005
z toho: státem hrazeni
513 799
521 797
7998
1,016
Průměrný počet pojištěnců
995 778 1 011 033
15 255
1,015
z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let
504 724 388 231 116 493
13 977 7076 6901
1,028 1,018 1,059
Celkový počet pojištěnců
518 701 395 307 123 394
Zdroj: Výroční zpráva ZPMV za rok 2005 (str. 23)
18
Počet pojištěnců ZPMV k poslednímu dni sledovaného období tzn. k 31.12.2005 byl 1 014 370, což je o 3053 pojištěnců více než v roce 2004. Ve srovnání s VoZP v roce 2005 můžu říci, že ZPMV má cca jednou tolik pojištěnců než má VoZP. U VoZP tvoří státem hrazeni pojištěnci 49,6% ze všech pojištěnců, u ZPMV 51,3%, tedy celkem nastejno. Vždy jde o cca polovinu, to je pro obě pojišťovny stejné. Naopak u VZP tvoří státem hrazení pojištěnci více jak polovinu (58,1%). Informace o počtu pojištěnců jsem ještě zobrazila ve srovnávací tabulce č. 11, kde jsem převedla absolutní hodnoty na procentuální u VZP, VoZP a ZPMV. Pro přehlednost jsem vytvořila i graf č. 4, kde jsem zobrazila státem hrazené pojištěnce jednotlivých zdravotních pojišťoven. Z tohoto grafu zjistím, že nejvíce státem hrazených pojištěnců nad 60 let má VZP a to 39,3% a nejméně ZPMV (23,8%). Tabulka č. 11: Počty pojištěnců VoZP a ZPMV v roce 2005 (v %) Pojištěnci
VZP
VoZP ZPMV
Průměrný počet pojištěnců 100% 100% z toho: státem hrazeni 58,1% 49,6% 100% 100% Státem hrazeni pojištěnci v tom: do 60 let 60,7% 69,2% nad 60 let 39,3% 30,8%
100% 51,3% 100% 76,2% 23,8%
Zdroj: Data z tabulky č. 8 a č. 9
Graf č. 4: Státem hrazeni pojištěnci u vybraných pojišťoven – srovnávací graf 100% 90% 80% 70% 60% nad 60 let
50%
do 60 let
40% 30% 20% 10% 0% VZP
VoZP
ZPMV
Zdroj: tabulka č. 11
19
2.2.2 Pohyb pojištěnců Dalším ukazatelem, který sleduje každá zdravotní pojišťovna, je pohyb pojištěnců. Především díky Výroční zprávě VZP jsem zjistila, kolik pojištěnců přešlo od VZP k jiným zaměstnaneckým pojišťovnám a kolik jich naopak od nich přešlo k VZP.
V rozmezí jednoho kalendářního roku došlo ke snížení evidenčního počtu pojištěnců VZP o 63 071 osob, tj. o 0,95% (roky 2005 a 2004). Vnitřní pohyb pojištěnců, vyjádřený absolutními počty osob náležejících k hlavním věkovým skupinám pojištěnců, v roce 2005 naznačil jisté zpomalení snižování počtu nově narozených dětí, nicméně celkové stárnutí obyvatelstva České republiky pokračuje. K pohybu pojištěnců docházelo také mezi jejich jednotlivými kategoriemi. Stejně jako v roce 2004 se snížil počet osob samostatně výdělečně činných, naopak vzrostl počet osob bez zdanitelných příjmů. Snížil se také celkový počet osob, za které byl plátcem pojistného stát. Údaje uvedené v tabulce č. 12 o pohybu pojištěnců umožňují vytvoření představy o počtech pojištěnců, kteří se k VZP během roku 2005 přihlásili (30 011 pojištěnců) a kteří se od ní odhlásili (během roku 56 643 pojištěnců). V roce 2005 přišlo od zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven o 11 045 (o 58,2%) více pojištěnců než v roce 2004, naopak k zaměstnaneckým pojišťovnám jich odešlo o 63 819 (o 53%) méně než v roce 2004. VZP tento ukazatel sleduje podle jednotlivých věkových skupin. Ke skupinám osob, které k VZP v roce 2005 přicházely bez přechodu od jiných zdravotních pojišťoven (tj. které dosud nebyly pojištěny), patřili opět např. novorozenci nebo cizinci (pokud splnili podmínky účasti ve zdravotním pojištění). K osobám, které od VZP odcházely bez přechodu k jiným zdravotním pojišťovnám (tj. které nadále nejsou pojištěny), pak patřily např. osoby, které odešly do ciziny (nepřetržitě nejméně na dobu půl roku), zemřely, nebo se jednalo o nezaopatřené rodinné příslušníky českých občanů vykonávajících výdělečnou činnost (zaměstnání, samostatně výdělečnou činnost) v některé zemi EU.22
22
Výroční zpráva VZP pro rok 2005
20
Tabulka č. 12: Přehled o pojištěncích, kteří v r. 2005 k VZP „přišli“ a kteří od VZP „odešli“ Věková skupina Přihlášeni Odhlášeni Věková skupina Přihlášeni Odhlášeni 0 – 4 roky
1777
4715 45 – 49 let
1731
2804
5 – 9 let
1472
3614 50 – 54 let
2066
2822
10 – 14 let
1636
4155 55 – 59 let
2334
2380
15 – 19 let
2063
3727 60 – 64 let
1832
1666
20 – 24 let
3227
4764 65 – 69 let
1223
1053
25 – 29 let
2546
7623 70 – 74 let
931
883
30 – 34 let
2463
6885 75 – 79 let
687
678
35 - 39 let
1768
4651 80 – 84 let
418
486
40 – 44 let
1632
3488 přes 84 let
205
249
Zdroj: Výroční zpráva VZP pro rok 2005 (str. 60)
Graf č. 5: Počet přihlášených a odhlášených pojištěnců VZP v roce 2005 9000 8000 7000 6000 5000
počet přihlášených
4000
počet odhlášených
3000 2000 1000
le t -8
4
le t 80
-7
4
le t 70
-6
4
le t 60
-5
4
le t 50
-4
4
le t 40
30
-3
4
le t 4
20
-2
4 -1
10
0
-4
ro ky
le t
0
Zdroj: Data z tabulky č. 12
Z tabulky č. 12 i grafu č. 5 vyplývá, že nejvíce pojištěnců, kteří od VZP odešli patřili do věkové skupiny 25 – 29 let (7 623 osob) a 30 – 34 let (6 885 osob).23 Naopak lidé, kterým je více jak 70 let odcházejí od VZP v nejmenším počtu (v jednotlivých kategoriích ve stovkách pojištěnců). Podle mého názoru je tomu tak proto, že mladší lidé (do těch 34 let) se zajímají o 23
V roce 2004 šlo o stejné kategorie, pouze jejich počet se v roce 2005 snížil cca na polovinu
21
nabídky jednotlivých zdravotních pojišťoven. Uvědomují si, co je pro ně výhodné, co by mohli využít z nabídky vybrané pojišťovny. Dále je to jistě důvod, že VZP měla svého času problémy s placením a doktoři neradi přijímali pacienty pojištěné u této pojišťovny, protože věděli, že platby mohou být opožděny. Naopak starší lidé už nemají důvod pojišťovnu měnit (tedy podle jejich názoru). U VoZP došlo ve srovnání s rokem 2004 k poklesu o 7 334 pojištěnců, tj. o 1,3%. Průměrný počet pojištěnců v roce 2005 činil 568 885. Jak už jsem uváděla, největší zastoupení mezi pojištěnci mají muži (54,9%) a tento podíl se proti stavu k 31. 12. 2004 téměř nezměnil. Největší četnost pojištěnců byla ve skupinách 20 – 35 let a tvoří 31,8% z celkového počtu pojištěnců. Počet pojištěnců starších 60 let se zvýšil o 3,5%, což znamená, že dochází ke stárnutí portfolia pojištěnců.
22
2.3 Vybrané produkty a jejich porovnání v rámci vybraných zdravotních pojišťoven V další kapitole se chci zaměřit na specifické produkty jednotlivých zdravotních pojišťoven a to zdravotní péči poskytovanou nad rámec veřejného zdravotního pojištění a péči lázeňskou. Jde o dvě oblasti poskytované zdravotní péče, které jsou podle mého názoru velice zajímavé, potřebné a hlavně je lze velice dobře srovnat v rámci vybraných zdravotních pojišťoven.
2.3.1 Zdravotní péče poskytovaná pojištěncům nad rámec veřejného zdravotního pojištění
U této kategorie zdravotního pojištění se především jedná o náklady na preventivní zdravotní péči čerpanou z fondu prevence (dále Fprev). Všechny tři vybrané zdravotní pojišťovny rozdělují tyto náklady na: Ÿ
náklady na zdravotní programy
Ÿ
náklady na ozdravné pobyty
Ÿ
ostatní činnosti
Každá zdravotní pojišťovna realizuje projekty, které jsou vesměs pokračováním projektů z minulých let. Je samozřejmé, že každý takovýto projekt je odlišný a každá zdravotní pojišťovna se snaží o to, aby právě ten její přilákal co nejvíce klientů. Podle struktury nákladů na tuto preventivní zdravotní péči, která je samozřejmě u každé zdravotní pojišťovny odlišná, se může každý rozhodnout, zda mu takováto nabídka vyhovuje a popřípadě přejít k jiné zdravotní pojišťovně. Určitě je dobré, takové zdravotní programy a různé nabídky jednotlivých pojišťoven čas od času sledovat. Důvodem je jistě to, že každý z nás má jiné potřeby a proto by bylo dobré, vybrat si takovou zdravotní pojišťovnu, která nám tyto potřeby uspokojí. Některá se zaměřuje více na lázeňství, ozdravné pobyty, jiná zase na sportovní vyžití – možnosti slev apod. Každý má právo volby. Zdravotní pojišťovny tyto projekty financují z fondů prevence.
23
Pojišťovny mají někdy speciální podmínky pro poskytnutí těchto výhod. Například je stanoveno věkové omezení nebo u výhod pro děti občas platí, že rodiče musí být oba pojištěni u téže pojišťovny. Všechny zdravotní pojišťovny nabízejí možnost vyžití plavcům. Obvykle mají smlouvy s některými bazény, které poskytují ve vybrané hodiny vstup zdarma nebo se slevou, někdy ale také pojišťovna přispívá na permanentky vybraných plaveckých zařízení. Často také mohou chodit do bazénu výhodněji rodiče s malými dětmi, ženy před porodem apod. Standardem u většiny pojišťoven jsou také příspěvky na různé ozdravné pobyty, finanční podpora dárců kostní dřeně a zasloužilých dárců krve, vyšetření pro aktivní sportovce, a různé nabídky pro nastávající maminky. Tabulka č. 13: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev VZP (v tis. Kč) Účelová položka Náklady na zdravotní programy
2004
2005
18 490
21 567
z toho: stanovení C reaktivního proteinu fixní ortodontické aparátky jiné Náklady na ozdravné pobyty
2 533 3 018 14 122 15 554 1 835 2 995 190 290 168 321
z toho: Mořský koník Ostatní Ostatní činnosti
142 270 116 468 48 020 51 853 130 315 172 907
z toho: očkování klíšťová encefalitida, dárci krve 16 071 15 607 podpora zdravotně postižených sportovců 1 000 1 000 prevence úrazovosti dětské populace 7 230 8 830 protidrogová prevence 31 311 31 000 antikoncepce 0 103 764 ostatní programy 74 703 12 706 Celkem 339 095 362 795 Zdroj: Výroční zpráva VZP pro rok 2005 (str. 54)
24
Tabulka č. 14: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev VoZP (v tis. Kč.) Účelová položka Náklady na zdravotní programy
2004
15 387 17 518
z toho: brýlové obruby pro děti vitaminy pro dárce krve program pro sportovce klíšťová encefalitida ortodontické aparáty dárci krve příspěvek na předcházení komplikací spojených s umělým přerušením těhotenství příspěvek na plavání ostatní Náklady na ozdravné pobyty
82 2 975 569 0 925 723 6 281
85 383 174 755 835 1 074 8 655
864 1 870 2 968 3 685 5 018 11 656
z toho: ozdravné pobyty ostatní Ostatní činnost Celkem
2005
1 265 3 753 1 821
7 187 4 469 2 729
22 226 31 903
Zdroj: Výroční zpráva VoZP pro rok 2005 (str. 20)
Tabulka č. 15: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev ZPMV (v tis. Kč) Účelová položka
2004
Náklady na zdravotní programy
2005
94 082 117 895
z toho: očkovací program vitaminový program pro děti preventivní programy nehrazené z veř. zdr. poj. pro dospělé a děti a dárce kostní dřeně ostatní Náklady na ozdravné pobyty z toho: ozdravné a rehabilitační pobyty ostatní Ostatní činnosti Celkem
23 939 4 973 64 071
27 034 5 299 83 473
1 099 21 630
2 089 21 212
14 937 6 693
14 163 7 049
115 712 139 107
Zdroj: Výroční zpráva ZPMV pro rok 2005 (str. 21)
25
V tabulkách č. 13, 14 a 15 jsou patrné náklady na preventivní zdravotní péči, kterou čerpají všechny tři zdravotní pojišťovny z fondu prevence. Každá pojišťovna má odlišnou strukturu těchto nákladů (kromě tří základních rozdělení). Některé jsou ale stejné. Pokud se podívám na VZP (tab. č. 13), tak celkové náklady na preventivní zdravotní péči hrazenou z Fprev činily v roce 2005 celkem 362 795 tis. Kč. VoZP vydala 31 903 tis. Kč. a ZPMV 139 107 tis. Kč. Nelze porovnávat jednotlivé částky, protože vybrané zdravotní pojišťovny mají různý počet pojištěnců a také disponují s různými částkami peněz. Ale můžu se podívat, na co se jednotlivé zdravotní pojišťovny zaměřují, na co čerpají nejvíce peněz. VZP vydala nejvíce peněz na ozdravné pobyty resp. na projekt zvaný „Mořský koník“ a to celkem 116 468 tis. Kč, což představuje 32% ze všech nákladů na preventivní zdravotní péči (rok 2005). Jedná se o léčebně-ozdravný pobyt u moře pro chronicky nemocné děti. I v předcházejícím roce 2004 šlo nejvíce peněz z Fprev na tento projekt. Druhou největší položku představovaly příspěvky na antikoncepci a to 500 Kč ročně, tzn. celkově bylo vynaloženo 103 764 tis. Kč. Zajímavé je, že v roce 2004 byly tyto příspěvky nulové. Dále VZP přispívala i na fixní ortodontické aparáty, očkování, dárcům krve apod. VoZP se jak v roce 2004, tak i v roce 2005 nejvíce zaměřila na předcházení komplikací spojených s umělým přerušením těhotenství a to v roce 2005 částkou 8 655 tis. Kč, což představuje cca 27% všech nákladů z Fprev a v rámci nákladů na zdravotní programy 49,4% celkového objemu nákladů na tyto programy. Pokud vezmu celou kategorii ozdravných pobytů, tak zjistím, že v roce 2005 činily 36,5% (11 656 tis. Kč) z celkových nákladů, tzn. stejně jako u VZP představují významnou položku. Nadále byla věnována i pozornost dárcům krve a příspěvkům na plavání. VoZP vydala na dárcovství krve a na očkování proti klíšťové encefalitidě v roce 2005 5,7% ze všech nákladů, zatímco VZP vydala na tyto dvě položky pouze 4,3% ze všech svých nákladů. ZPMV se v roce 2005 nejvíce zaměřila na preventivní zdravotní programy nehrazené z veřejného zdravotního pojištění pro dospělé a dárce kostní dřeně a to v částce 83 473 tis. Kč, což představuje neuvěřitelných 60% všech nákladů. Tzn. tato zdravotní pojišťovna se soustředila výhradně
na tuto oblast. Nezanedbatelnou oblastí avšak jsou i očkovací
programy (19,4% ze všech nákladů) a opět náklady na ozdravné pobyty (15,2% ze všech nákladů). Pro přehlednější srovnání jsem vytvořila tabulku č. 16, kde jsou zobrazeny vybrané výhody, které nabízejí všechny tři pojišťovny.
26
Tabulka č. 16: Vybrané příspěvky na preventivní zdravotní péči za rok 2005 VZP Ozdravné pobyty dětí u moře (astmatici, alergici, ekzematici atd.) Očkování proti klíšťové encefalitidě Zubní rovnátka (pevná) Příspěvek na antikoncepci Dárcům krve
VoZP
ZPMV
částečná úhrada částečná úhrada částečná úhrada 7-17 let 4-15 let 4-12 let 400 Kč/rok ? 400 Kč/rok do 15 let 2-15 let bez omezení 1 čelist 1000 Kč 600 Kč 800 Kč 10-19 let do 30 let 7-18 let 500 Kč/rok 500 Kč/rok 500 Kč/rok 15-34 let 15-30 let 17-40 let věcné dary 4020 Kč/rok na cestovní zdravot. připojištění v hodnotě ozdravný pobyt v délce 35 dnů 500 – 2000 Kč nebo náhradní ročně zdarma možnosti (brýle, čočky…)
Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/jakou-si-vybrat-zdravotni-pojistovnu/ , datum stažení: 13.10.2006
Celkově můžu říci, že jednotlivé zdravotní pojišťovny se zaměřovaly na různé projekty, což nám potvrzuje jejich konkurenční soutěživost. Každá se snaží být originální a přilákat co nejvíce nových klientů a ty stávající si udržet. Společné všem třem pojišťovnám je to, že nemalými částkami přispívají na ozdravné a léčebné pobyty, VZP nejvíce.
27
2.3.2 Poskytování lázeňské péče Lázeňská péče doporučená lékařem je nezbytná součást léčebného procesu a dělí se na komplexní lázeňskou péči – plně hrazenou zdravotní pojišťovnou a příspěvkovou lázeňskou péči – částečně hrazenou. Dětem a dorostu je zásadně poskytována komplexní lázeňská péče s výjimkou případů, kdy o léčbu formou příspěvkové péče požádají rodiče pacienta. Se zavedením systému zdravotního pojištění v roce 1993 se změnil plátce hrazené lázeňské péče z České správy sociálního pojištění na zdravotní pojišťovny. K 31. 12. 2005 bylo v ČR v provozu 85 lázeňských zdravotnických zařízení, z toho 5 dětských. Tato lázeňská zařízení disponují celkem 25 235 lůžky. Zhruba 13% lůžkové kapacity (3 188 lůžek) patří lázeňským zařízením zřizovaným centrálními orgány, tj. Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra ČR. Jedno lázeňské zařízení provozuje město a téměř 87% kapacity spravují jiné právnické osoby a fyzické osoby. Nejvíce navštěvovanými lázeňskými zařízeními v roce 2005 byly: Lázně Luhačovice a.s., Lázně Františkovy Lázně a.s., Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s., Priessnitzovy léčebné lázně a.s. a Léčebné lázně Jáchymov a.s. Komplexní lázeňskou péči využilo v roce 2005 celkem 119 695 pacientů (o 7903 osob méně než v roce 2004). Celkem u 62,4 % pacientů hradila náklady spojené s pobytem a léčbou kompletně VZP a zbývajícím pacientům ostatní pojišťovny. Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti či na minimalizaci rozsahu invalidity. Týká se rovněž nemocí z povolání a jiných druhů poškozen zdraví při výkonu profese. Jízdné do lázeňských zařízení se podle nové úpravy neproplácí, pacient rovněž na místě hradí lázeňský poplatek. Délka pobytu je 14, 21, 28 dní dle zdravotní indikace. Příspěvková lázeňská péče byla poskytnuta celkem 18 267 pacientům (o 896 osob méně než v roce 2004), z toho 54% klientům léčebné výlohy hradila VZP a zbývajícím pacientům tyto výlohy hradily ostatní pojišťovny. Tento typ péče je poskytován především pojištěncům s chronickým onemocněním – a to jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Stravování, ubytování, jízdné a lázeňský poplatek si hradí klient sám. Délka pobytu je 21, 28 dní dle zdravotní indikace. Klient čerpá lázeňskou péči v rámci své dovolené. Další variantou příspěvkové léčby je možnost objednat si pouze léčení ambulantní. Během roku 2005 takovou léčbu podstoupilo 50 528 osob, z toho bylo 680 dětí a dorostu.24
24 www.uzis.cz./download.php?ctq=20&search_name=lázeňská%20péče®ion=100&kind=21&mnu_id=6200 Lázeňská péče 2005, datum stažení: 13.10.2006
28
Tabulka č. 17: Náklady na lázeňskou péči (v tis. Kč) % z celkových N jednotlivých pojišťoven v r. 2005 1,7% 2 033 112 1 928 093 2004
2005
VoZP
234 877
207 873
2,4%
ZPMV
425 821
396 681
2,8%
VZP
Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven za rok 2005 (VoZP – str. 29, ZPMV – str. 29, VZP – str. 69)
Z tabulky č. 17 můžu zjistit, že ZPMV vynaloží na lázeňskou péči nejvíce peněz vzhledem k jejím celkovým nákladům na zdravotní péči hrazených ze základního fondu. I přesto se ale v rámci ZPMV podařilo v rámci roku 2005 důsledným uplatňováním úsporných opatření náklady na lázně snížit proti předcházejícímu roku o 6,8% v lázeňských léčebnách. V roce 2005 bylo u ZPMV odléčeno 14 296 pojištěnců při 14 374 pobytech v rámci komplexní lázeňské péče, průměrná úhrada na odléčeného pojištěnce činila 22 384 Kč. V příspěvkové lázeňské péči bylo odléčeno 1 738 pojištěnců při 1 739 pobytech. Průměrná úhrada na jednoho odléčeného pojištěnce činila 8 702Kč. Nejméně peněz na lázeňskou péči, v porovnání s celkovými náklady, vynaloží VZP. V roce 2005 vynaložila na lázeňskou zdravotní péči 1 928 093 tis. Kč a v roce 2004 2 033 112 tis. Kč. Důvodem nižších nákladů v roce 2005 jsou nižší počty odléčených pojištěnců. Cena ošetřovacího dne se u lázeňské péče skládá z ceny za ubytování, stravování a léčení za indikaci a z ceny za přírodní léčivý zdroj. Náklady na 1 odléčeného pojištěnce u lázeňské zdravotní péče činily 22 200 Kč v roce 2005 a 21 900 Kč v roce 2004. U komplexní lázeňské péče činily náklady na 1 odléčeného pojištěnce 24 200 Kč v roce 2005 a 23 900 Kč v roce 2004. Zvýšení v roce 2005 vzniklo delší dobou léčení dětských pacientů a navýšením ceny stravování dětí a dorostu. Náklady na 1 odléčeného pojištěnce jsou u příspěvkové lázeňské péče v obou letech stejné a činí 8 800 Kč. Celkem bylo v roce 2005 v lázních odléčeno 86 523 pacientů. Komplexní lázeňskou péči absolvovalo 66 892 dospělých pacientů a 7 998 dětí a dorostu. Příspěvková lázeňská péče byla poskytnuta 11 564 dospělým pacientům a 69 dětem a dorostu. Nejvíce dospělých pacientů bylo odléčeno na nemoci pohybového ústrojí a nemoci oběhového ústrojí. Dětí a dorostu bylo nejvíce odléčeno na netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí. Celkový počet odléčených se v roce 2005 snížil oproti roku 2004 o 5 807 pacientů. Klesající počet pacientů u komplexní lázeňské péče ovlivňuje menší zájem mladší populace o lázeňské léčení, ale také zodpovědný přístup revizních lékařů při schvalování návrhů. Pokles pacientů léčených
29
v rámci příspěvkové lázeňské péče lze dát do souvislosti s dalším růstem cen za ubytování a stravování v lázních, neboť vyšší věkové skupiny pacientů tyto zvýšené náklady finančně zatěžují. Příčinou nižšího počtu dětských a dorostových pacientů je stále menší zájem o lázeňské léčení během školního roku.25 V poslední řadě se podívám na VoZP, u které bylo v roce 2005 léčeno 772 dětí, 7 552 pojištěnců na komplexní a 1 476 na příspěvkovou lázeňskou péči. Průměrné náklady na jednoho léčeného pojištěnce v lázních tak za rok 2005 činily 21 212 Kč.
Všechny tyto údaje o lázeňské péči v rámci vybraných zdravotních pojišťoven jsou přehledně zobrazeny v tabulce č. 18. Tabulka č. 18: Vybrané ukazatele lázeňské péče v roce 2005 Celkový počet odléčených pojištěnců / % z celkového počtu pojištěnců VZP VoZP ZPMV
86 523 / 1,30% 9 028 / 1,59% 16 034 / 1,58%
Počet pojištěnců komplexní lázeňské péče 74 890 7 552 14 296
Počet pojištěnců příspěvkové lázeňské péče 11 633 1 476 1 738
Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven pro rok 2005 (VZP – str. 73, VoZP – str. 28, ZPMV – str. 31)
Tabulka č. 18 zobrazuje informace o lázeňské péči, které jsem už komentovala výše. Jediný ukazatel, který jsem do tabulky přidala je ukazatel - kolik procent představuje počet odléčených pojištěnců z celkového počtu pojištěnců dané zdravotní pojišťovny. Jak můžu z tabulky vidět, tak největší % odléčených pojištěnců z celkového počtu pojištěnců má VoZP a to 1,59%. Naopak nejméně VZP (1,30%).
25
Číselné údaje z Výroční zprávy VZP pro rok 2005
30
3 Hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven Finanční hospodaření zdravotních pojišťoven je zobrazováno podle jednotlivých činností, které v daném roce provozují. Základní činností zdravotních pojišťoven je provádění veřejného zdravotního pojištění, vedlejším produktem činností jsou ostatní zdaňované činnosti. Hospodaření je sledováno v účetně oddělených fondech, kterými jsou: Ÿ
základní fond
Ÿ
provozní fond
Ÿ
fond reprodukce majetku
Ÿ
sociální fond
Ÿ
rezervní fond
Ÿ
fond prevence
Ÿ
fond ostatních zdaňovacích činností
Každý z fondů je sledován ze dvou pohledů, a to Ÿ
z pohledu tvorby a čerpání
Ÿ
z finančního pohledu , který zobrazuje skutečný pohyb finančních prostředků
31
3.1 Základní fond zdravotního pojištění Základní fond zdravotního pojištění (dále ZFZP) zobrazuje hospodaření hlavní činnosti zdravotních pojišťoven a jeho výsledek je velice důležitý pro celkové hodnocení hospodaření zdravotní pojišťovny. Můžeme říci, že se jedná o nejdůležitější fond, také z důvodu, že z tohoto fondu se přiděluje do fondů ostatních (ne však do všech). Struktura tohoto fondu je u zdravotních pojišťoven stejná, a to: Příjmy ZFZP tvoří: 1. pojistné z veřejného zdravotního pojištění 2. peněžní prostředky plynoucí z měsíčního vyúčtování výsledků přerozdělování 3. penále, pokuty a přirážky k pojistnému 4. náhrady škody 5. přijaté úroky 6. ostatní příjmy26 Výdaje ZFZP tvoří: 1. výdaje na zdravotní péči 2. úroky z úvěrů 3. příděly do jiných fondů 4. příspěvek do zajišťovacího fondu27
V následujících tabulkách můžeme tento fond sledovat z obou pohledů, tzn. z pohledu tvorby (=zdroje) a čerpání (čerpání zdrojů) a poté z pohledu pohybu finančních prostředků na běžných účtech a v pokladnách. Tabulka č. 19: Základní fond zdravotního pojištění z pohledu tvorby a čerpání v r. 2005 Tvorba a čerpání (v tis. Kč) 1. Počáteční zůstatek k 1.1.2005
VZP
VoZP
9 338 764 1 088 693
ZPMV 728 008
2. Tvorba celkem
116 881 182 8 637 179 15 237 722
3. Čerpání celkem
117 190 576 8 878 347 14 913 237
4. Konečný zůstatek k 31.12.2005 (= 1. + 2. - 3.)
9 029 370
847 525
1 052 493
Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven za rok 2005 (VZP – str. 65, VoZP – str. 25, ZPMV – str. 25) 26
Dále sem patří i převody z jiných fondů, příjem od zahraniční pojišťovny, kladné kurzové rozdíly, příjem půjček a příjem úvěrů 27 Dále sem patří bankovní poplatky za vedení účtu základního fondu, záporné kurzové rozdíly, splátky p ůjček a splátky úvěrů
32
Tabulka č. 20: Základní fond zdravotního pojištění z pohledu příjmů a výdajů v r. 2005 Příjmy a výdaje (v tis. Kč) 1. Počáteční zůstatek k 1.1.2005
VZP 66 959
VoZP 27 360
ZPMV 118 999
2. Příjmy celkem
114 497 477 8 744 934 15 188 707
3. Výdaje celkem
114 508 369 8 723 802 14 916 434
4. Konečný zůstatek k 31.12.2005 (= 1. + 2. – 3.)
56 067
48 492
391 272
Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven za rok 2005 (VZP – str. 66, VoZP – str. 26, ZPMV – str. 26)
Pro lepší porovnání jsem udělala i tabulku č. 21, z které vyplývá, že VZP i VoZP čerpaly z fondu více, než vytvořily a to VZP o 0,26% a VoZP o 2,80%. Naopak ZPMV nevyčerpala vše, ještě ji 324 448 tis. zbylo a připsalo se ke konečnému zůstatku účtu. Co se týče příjmů a výdajů za rok 2005, tak jediná VZP měla výdaje větší než příjmy, ale vzhledem k částce, která tvořila její příjmy je tato částka „zanedbatelná“ (0,001%). Zato VoZP a ZMPV měly výdaje menší, takže příjmy nepřekročily. Lépe na tom byla ZPMV, která „ušetřila“ 272 273 tis. (1,79%), které se připsaly ke konečnému zůstatku na konci roku 2005. Tabulka č. 21: Základní fond zdravotního pojištění v roce 2005 - srovnání VZP
VoZP
ZMPV
Rozdíl tvorby a čerpání - 309 394 - 241 168 + 324 448 0,26% 2,80% 2,13% % z celkové tvorby Rozdíl příjmů a výdajů - 10 892 + 21 132 + 272 273 0,001% 0,24% 1,79% % z celkových příjmů Zdroj: Data z tabulek č. 19 a č. 20
33
3.2 Příjmy z pojistného Příjmy z pojistného jsou další velmi důležitou informací o zdravotních pojišťovnách. Nejlépe by tyto příjmy zobrazoval výčet příjmů z pojistného celkem včetně vlivu přerozdělování dle kategorií plátců (zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů, osoby, za něž je plátcem stát), ale bohužel takovéto rozdělení v podobě přehledné tabulky zdravotní pojišťovny vytvářely pouze do roku 2003. Tyto údaje totiž byly zpracovány na základě požadavku ministerstva zdravotnictví a pro následující roky již nebyly a nejsou vyžadovány pro jejich malou vypovídací hodnotu. Vzhledem k tomu, že se zásadně změnily principy přerozdělování, nelze výši přerozdělovaných částek dělené podle kategorií pojištěnců s jistotou stanovit, neboť bych od jasného základu odečítala nejistá čísla. Proto využiji trochu jiné informace, které jsou zobrazeny v tabulce č. 22. Zde je zřejmé, že největší položku tvoří příjmy od zaměstnavatelů, potom následují příjmy z pojistného od OSVČ. Tabulka č. 22: Celkové příjmy v roce 2005 podle kategorie plátců (v tis. Kč) VZP
VoZP
ZPMV
69 517 320 8 199 745 14 858 802
Příjmy z pojistného od zaměstnavatelů Příjmy z pojistného od OSVČ
6 866 417
535 243
856 771
Příjmy z pojistného od ostatních plátců (osob bez zdanitelných příjmů + příp. další platby) Neidentifikovatelné platby od různých typů plátců
1 211 720
72 669
85 701
- 17 077
- 11 137
527
77 578 380 8 796 520 15 801 801
Příjmy celkem Příjmy na 1 pojištěnce
11 663
Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven v roce 2005 (VZP – str. 67, VoZP – str. 27, ZPMV – str. 28)
34
15 463
15 629
3.3 Náklady na zdravotní péči Významnou úlohu mají také náklady na zdravotní pojištění, na které čerpá zdravotní pojišťovna ze svých zdrojů. Náklady můžu zachytit buď podle struktury nákladů na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů nebo jako průměrné náklady na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů na jednoho pojištěnce. Tyto údaje zachycuje tabulka č. 23 a graf č. 6. Tabulka č. 23: Struktura nákladů v členění dle jednotlivých segmentů v r. 2005 (v tis. Kč.) Ukazatel
VZP VoZP 23 813 046 2 070 286
ZPMV 3 901 015
504 964 366 822 98 114 109 101 399 036 38 164 554 085 3 823 399
885 437 706 651 229 083 189 576 704 546 47 845 1 137 877 5 823 671
1. ambulantní péče v tom: stomatologická péče 5 424 764 péče praktických lékařů 4 912 579 gynekologická péče rehabilitační péče 955 910 diagnostická péče 4 140 079 domácí zdravotní péče 707 104 specializovaná ambulantní 7 672 610 2. ústavní péče 54 340 766 V tom: nemocnice 47 518 987 odborné léčebné ústavy 3 427 432 léčebny dlouhodobě nemocných 2 788 386 ošetřovatelská lůžka 605 961 1 928 093 3. lázeňská péče 42 340 4. ozdravovny 978 097 5. doprava 622 625 6. zdravotnická záchranná služba 7. léky vydané na recept 24 737 355 3 316 204 8. zdravotnické prostředky vydané na poukazy 42 476 9. léčení v zahraničí 1 506 030 10. ostatní CELKEM 111 327 032
3 534 796 5 507 577 159 935 258 817 118 715 48 451 9 953 8 826 207 873 396 681 4 931 7 941 52 034 83 971 44 278 76 589 2 139 889 3 647 335 228 164 270 124 5 784 8 630 2 234 12 154 8 578 872 14 228 111
Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven pro rok 2005 (VZP – str. 69, VoZP – str. 29, ZPMV – str. 29)
Z tabulky č. 23 můžu vidět, že největší podíl na nákladech zdravotní péče tvoří u všech třech zdravotních pojišťoven ústavní péče. U VZP tvoří ústavní péče 48,8% z celkové částky nákladů, u VoZP to je 44,6% a u ZPMV 40,9%. Další velmi významné položky jsou náklady na ambulantní péči, které činí u VZP 21,4%, u VoZP 24,1% a u ZPMV 27,4%, a náklady na
35
léky vydané na recept, které u vybraných pojišťoven jsou 22,2% u VZP, 24,9% u VoZP a 25,6% u ZPMV.28 Graf č. 6: Struktura nákladů na zdravotní péči u vybraných zdravotních pojišťoven VZP ambulatní péče
2,30% 3,00%
ústavní péče
21,40%
22,20%
lázeňská péče a ozdravovny zdravotnická záchranná služba
0,60%
léky vydané na recept
1,80% zdravotnické prostředky vydané na poukazy
48,80%
ostatní
VoZP ambulatní péče
0,70% 2,70%
ústavní péče
24,10%
24,90%
lázeňská péče a ozdravovny zdravotnická záchranná služba
0,52%
léky vydané na recept
2,50% zdravotnické prostředky vydané na poukazy
44,60%
ostatní
ZPM V
ambulatní péče
0,74%
ústavní péče
1,90% 27,42%
25,63%
lázeňská péče a ozdravovny zdravotnická záchranná služba
0,54%
léky vydané na recept
2,84% zdravotnické prostředky vydané na poukazy
40,93%
ostatní
Zdroj: Data z tabulky č. 23 28
Vždy uvažuji tyto procenta z celkových nákladů na zdravotní péči
36
V tabulce č. 24 a grafu č. 7 jsem se také zaměřila na průměrné náklady na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů na jednoho pojištěnce. V tabulce jsem už podrobněji nedělila ambulantní a ústavní péči. Největší náklady na jednoho pojištěnce má VZP, nejmenší ZPMV. Důvodem je jistě rozdílná věková struktura pojištěnců těchto zdravotních pojišťoven. Opět největší podíl tvoří ústavní péče. Zajímavé je, že náklady na ambulantní péči u VZP jsou nejnižší. Dále i náklady na lázeňskou péči a ozdravovny jsou v porovnání s VoZP a ZPMV nejméně nákladné. Tabulka č. 24: Náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v roce 2005 (v tis. Kč) Ukazatel VZP VoZP ZPMV ambulantní péče 3 580 3 639 3 858 ústavní péče 8 169 6 720 5 760 lázeňská péče 290 365 392 Ozdravovny 6 9 8 Doprava 147 91 83 zdravotnická záchranná služba 94 78 76 léky vydané na recept 3 719 3 762 3 608 zdravotnické prostředky vydané na poukazy 499 402 267 léčení v zahraničí 6 10 9 ostatní náklady 226 4 12 CELKEM 16 737 15 080 14 073 Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven pro rok 2005 (VZP – str. 70, VoZP – str. 31, ZPMV – str. 31)
Graf č. 7: Náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce v roce 2005 (vybrané ukazatele)
ZPMV léky vydané na recpt lázeňská péče
VoZP
ústavní péče ambulantní péče
VZP
0
2000
4000
6000
8000
Zdroj: Data z tabulky č. 24
37
10000
Závěr Výdaje zdravotních pojišťoven rok od roku stoupají a tvoří největší podíl na celkových výdajích (přes 78%). VZP jako největší zdravotní pojišťovna (měřeno podle počtu pojištěnců) měla průměrný denní výdaj za zdravotní péči v roce 2005 302 mil. Kč. Vedle toho VoZP přes 23,5 mil. Kč a ZPMV téměř 39 mil. Kč. Pro mě nepředstavitelné částky a to jde pouze o ty denní. Je proto zřejmé, že ve zdravotních pojišťovnách koluje obrovské množství peněz.
Nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje hospodaření zdravotních pojišťoven je jistě struktura pojištěnců. Z celkového počtu 10 292 662 osob, které byly ke dni 31. 12. 2005 účastníky veřejného zdravotního pojištění v České republice, bylo u VZP pojištěno celkem 64,3% ze všech účastníků. I když je u VZP pojištěno nejvíce osob, tak struktura jejich pojištěnců není příliš výhodná. VZP má ze všech třech vybraných pojišťoven největší podíl státem hrazených pojištěnců a z těchto pojištěnců je nejvíce osob nad 60 let. Tzn., že tito pojištěnci „přináší“ Všeobecné zdravotní pojišťovně nízké příjmy a zároveň na straně druhé představují vysoké náklady. Dále také došlo oproti roku 2004 ke snížení evidenčního počtu pojištěnců VZP o 63 071 osob (cca 1%) a to především v nižších věkových kategorií, což také negativně přispívá k finanční situaci VZP. Nejméně státem hrazených pojištěnců nad 60 let má ZPMV, téměř o 16 % méně než má VZP, což z tohohle hlediska je pozitivní faktor hospodaření ZPMV.
Dalším tématem, kterým jsem se zabývala, byla zdravotní péče poskytovaná nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Samozřejmě i tato kategorie ovlivňuje hospodaření zdravotních pojišťoven, ale jistě v menší míře něž je struktura pojištěnců. Ale na druhou stranu, tyto dva faktory spolu bezpochyby souvisí. Pokud má konkrétní pojišťovna zajímavé zdravotní programy, realizuje výjimečné projekty, poskytuje řadu slev, zaměřuje se na tu oblast, která nás zajímá (lázeňství, ozdravné pobyty, sportovní vyžití aj.), tak i z tohoto důvodu si pojištěnec zvolí právě tuto zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovny se snaží nalákat co nejvíce pojištěnců ze střední věkové kategorie. VZP je sice zdravotní pojišťovna s největším počtem pojištěnců (více než 2/3 podíl na trhu), celorepublikovou působností a největším počtem smluvních zdravotních zařízení, ale nabídka výhod pro pojištěnce je však ve srovnání s ostatními pojišťovnami poměrně omezená.
38
VoZP je třetí největší zdravotní pojišťovna (měřeno počtem pojištěnců) s širokou sítí smluvních zdravotnických zařízení. Tato zdravotní pojišťovna má dobrou standardní nabídku výhod pro pojištěnce – nevybočuje ani počtem a obsahem preventivních programů, ani výší příspěvků. Řada příspěvků je podmíněna délkou trvání pojištění, zároveň však jako jediná nabízí prémii za přestup pro nové pojištěnce. ZPMV je druhá největší zdravotní pojišťovna (měřeno počtem pojištěnců) a má také širokou síť smluvních zdravotnických zařízení. Poskytuje standardní nabídku výhod pro pojištěnce a řada příspěvků je podmíněna délkou trvání pojištění. Co se týče poskytování lázeňské péče, tak nejvíce peněz (bráno z celkových nákladů jednotlivých zdravotních pojišťoven) vydala ZPMV (2,8% z celkových nákladů) a nejméně VZP (1,7% z celkových nákladů). Základní fond zdravotního pojištění zobrazuje hospodaření stěžejní činnosti zdravotních pojišťoven a jeho výsledek je rozhodující pro hodnocení výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven, neboť prostřednictvím tohoto fondu je zachyceno hospodaření veřejného zdravotní pojištění. Celkové příjmy a celkové výdaje, které můžu z tohoto fondu zjistit jsou rozhodující pro finanční rozhodování zdravotních pojišťoven. V roce 2005 měla jediná VZP výdaje větší než příjmy, naopak VoZP a ZPMV příjmy nepřekročily a ZPMV byla na tom vůbec nejlépe, ušetřila okolo 2% příjmů. Největší část příjmů zdravotních pojišťoven tvoří příjmy z pojistného. Podle nového zobrazování těchto příjmů jsem zjistila, že na celkových příjmech z pojistného se nejvíce podílí zaměstnavatelé a to téměř z 90% a největší příjmy na 1 pojištěnce má ZPMV (15 629 Kč), pak VoZP (15 463 Kč) a nejméně má VZP (11 663 Kč).
Významnou úlohu mají také náklady na zdravotní péči. Největší položkou je u všech třech zdravotních pojišťoven péče ústavní (VZP – 48,8%, VoZP – 44,6%, ZPMV – 40,9% z celkové částky nákladů). Další důležité položky tvoří léky vydané na recept a ambulantní péče, které tvoří u všech třech vybraných zdravotních pojišťoven něco přes 20% z celkových nákladů. Největší náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce měla v roce 2005 VZP a to 16 737 Kč a nejmenší měla ZPMV a to 14 073 Kč. Důvodem je právě již výše zmíněná rozdílná věková struktura pojištěnců těchto dvou zdravotních pojišťoven. Opět největší položku tvoří ústavní
39
péče. Obecně můžu říci, že náklady na zdravotní péči rostou a to především z důvodu demografického – tzn. stárnutím obyvatelstva.
Cílem mé bakalářské práce bylo objasnit konkrétní problémy vybraných zdravotních pojišťoven z hlediska poskytovaných produktů, vzájemně je porovnat a analyzovat jejich hospodaření z hlediska nákladů na zdravotní péči. Tyto hlavní témata jsem myslím dostatečně rozebrala a vyvodila z toho konkrétní závěry, které mě vedly k potvrzení mé úvodní hypotézy, že hospodaření zdravotních pojišťoven je ovlivněno strukturou pojištěnců a strukturou poskytovaných produktů. Podle mého názoru Česká republika usiluje o vytvoření skutečně stabilního, širokého a moderního zdravotního systému již několik let, ale výsledky nejsou stále skoro žádné. Tento zdravotní systém by měl v budoucnosti doznat dalších změn zejména v oblasti financování. Pochopitelným cílem je také další zkvalitňování zdravotnických i farmaceutických služeb. I přesto, že náklady na zdravotní péči rok od roku stoupají, tak obecně jsou ceny za zdravotnické výkony považovány za evropsky podprůměrné.
40
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Celkové výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování (v mil. Kč) Tabulka č. 2: Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči (v mil. Kč) Tabulka č. 3: Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven (mil. Kč) Tabulka č. 4: Struktura příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného (v mil. Kč) Tabulka č. 5: Struktura nákladů zdravotních pojišťoven (v mil. Kč) Tabulka č. 6: Přehled o pojištěncích VZP z hlediska pohlaví Tabulka č. 7: Přehled o pojištěncích VZP z hlediska věkové struktury Tabulka č. 8 : Přehled základních ukazatelů o činnosti VZP v roce 2005 Tabulka č. 9: Přehled základních ukazatelů o činnosti VoZP v r. 2005 Tabulka č. 10: Počty pojištěnců v letech 2004 a 2005 u ZPMV Tabulka č. 11: Počty pojištěnců VoZP a ZPMV v roce 2005 (v %) Tabulka č. 12: Přehled o pojištěncích, kteří v r. 2005 k VZP „přišli“ a kteří od VZP „odešli“ Tabulka č. 13: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev VZP (v tis. Kč) Tabulka č. 14: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev VoZP (v tis. Kč.) Tabulka č. 15: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev ZPMV (v tis. Kč) Tabulka č. 16: Vybrané příspěvky na preventivní zdravotní péči za rok 2005 Tabulka č. 17: Náklady na lázeňskou péči (v tis. Kč) Tabulka č. 18: Vybrané ukazatele lázeňské péče v roce 2005 Tabulka č. 19: Základní fond zdravotního pojištění z pohledu tvorby a čerpání v r. 2005 Tabulka č. 20: Základní fond zdravotního pojištění z pohledu příjmů a výdajů v r. 2005 Tabulka č. 21: Základní fond zdravotního pojištění v roce 2005 - srovnání Tabulka č. 22: Celkové příjmy v roce 2005 podle kategorie plátců (v tis. Kč) Tabulka č. 23: Struktura nákladů v členění dle jednotlivých segmentů v r. 2005 (v tis. Kč.) Tabulka č. 24: Náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v roce 2005 (v tis. Kč)
41
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Struktura výdajů na zdravotnictví podle zdrojů financování v roce 2005 Graf č. 2: Struktura nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle segmentů péče v letech 2003, 2004 a 2005 Graf č. 3: Pojištěnci VZP z hlediska věkové struktury Graf č. 4: Státem hrazeni pojištěnci u vybraných pojišťoven – srovnávací graf Graf č. 5: Počet přihlášených a odhlášených pojištěnců VZP v roce 2005 Graf č. 6: Struktura nákladů na zdravotní péči u vybraných zdravotních pojišťoven Graf č. 7: Náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce v roce 2005 (vybrané ukazatele)
42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1) Durdisová, D.: Ekonomika zdraví, VŠE v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2005 2) http://fincentrum.idnes.cz/vyhody-co-nabizeji-zdravotni-pojistovny-f1p /fi_blind.asp?c=A060414_112726_fi_blind_zal 3) Vančurová, A. a kol.: Daňový systém ČR 2005 aneb učebnice daňového práva, VOX, 2005 3) Výroční zpráva VoZP za rok 2005 4) Výroční zpráva VZP za rok 2005 5) Výroční zpráva ZPMV za rok 2005 6) www.businessinfo.cz 7) www.finance.cz/home/pojistovnictvi/osoby/pojisteni_zdravi/zakonne_vyhody/ 8) www.mesec.cz/texty/zdravotni-pojisteni/ 9) www.uzis.cz 10) www.vozp.cz 11) www.vzp.cz 12) www.vzp-vseobecnazdravotnipojistovna.cz/ 13) www.zdn.cz 14) www.zpmvcr.cz 15) Zákon č. 551/1991 Sb., §4 a zákon č. 280/1992 Sb., §12 16) Zákon č. 551/1991 Sb., §5 a zákon č. 280/1992 Sb., §13
43
