Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2012
Bc. Martin Pecha
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod
Název diplomové práce:
Obchodování s komoditami
Vypracoval: Bc. Martin Pecha Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. František Drozen, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma "Obchodování s komoditami" jsem vypracoval samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 1. května 2012
Bc. Martin Pecha
Poděkování Na tomto místě bych rád chtěl poděkovat, doc. Ing. Františku Drozenovi, CSc. za jeho rady a připomínky, které mi pomohly k sepsání této diplomové práce.
Abstract
Trading in commodities The goal of this diploma thesis is to analyze the gold market and provide readers with the necessary information and context having an impact on the price of gold. The thesis consists of three chapters. First one deals in general with the commodity market and introduces the readers to commodity exchange issues such as trading commodities in commodity exchanges, motives of commodity trading as well as the specific characteristics of commodities. Second one concerns the detailed analysis of commodity investment tools that investors might use when they feel like getting an exposure to price movements of commodities. The last chapter gears towards an analysis of the gold market in today´s super globalized world and depicts what fundamental factors have an impact on the price of gold. At last, I shall summarize existing pieces of knowledge and cast light on further gold price movements.
Anotace
Obchodování s komoditami Cílem předkládané diplomové práce je analyzovat trh se zlatem a poskytnout čtenáři potřebné informace a souvislosti, které ovlivňují cenu zlata. Diplomová práce je rozdělena na tři části. První část pojednává obecně o komoditním trhu, zabývá se specifickými vlastnostmi komodit jako speciální třídy aktiv. Značná pozornost je také věnována komoditním burzám a motivům obchodování komoditami. Druhá část je zaměřena na detailní rozbor možností investování do komodit. Jsou zde představeny klasické i alternativní invetiční nástroje, které může investor využít, pokud se chce vystavit cenovým pohybům jednotlivých komodit. Třetí a zároveň poslední část diplomové práce se zabývá analýzou trhu zlata a snaží se odpovědět na otázku, proč cena zlata v posledních deseti letech tak výrazně vzrostla. V závěru jsou shrnuta dosavadní zjištění a nastíněn budoucí vývoj ceny zlata.
Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 11 1
Rozbor komoditních trhů ................................................................................................. 13 1.1
Komodity a jejich klasifikace .................................................................................... 13
1.2
Vývoj a směr komoditního obchodování................................................................... 15
1.3
Komoditní burza ........................................................................................................ 18
1.3.1
1.4
1.3.1.1
Shanghai Futures Exchange ........................................................................ 20
1.3.1.2
CME Group ................................................................................................. 21
1.3.1.3
IntercontinentalExchange............................................................................ 23
Zvláštnosti komodit ................................................................................................... 24
1.4.1
Vliv míry inflace na cenu komodit ..................................................................... 24
1.4.2
Vliv změny míry inflace na ceny komodit ......................................................... 25
1.4.3
Vliv krátkodobých očekávání na ceny komodit ................................................. 26
1.4.4
Závislost cen komodit na světové poptávce a nabídce ....................................... 28
1.4.5
Nízká cenová elasticita poptávky po komoditách .............................................. 28
1.5
2
Nejvýznamnější komoditní burzy ...................................................................... 19
Motivy komoditního obchodování ............................................................................ 29
1.5.1
Zajištění neboli Hedging .................................................................................... 29
1.5.2
Spekulace ........................................................................................................... 30
1.5.3
Arbitráž............................................................................................................... 30
Způsoby investování do komodit ..................................................................................... 32
8
3
2.1
Přímá investice do komodit ....................................................................................... 33
2.2
Komoditní futures ...................................................................................................... 35
2.3
Komoditní opce ......................................................................................................... 39
2.4
Komoditní swapy ....................................................................................................... 44
2.5
Managed futures ........................................................................................................ 47
2.6
Komoditní ETF .......................................................................................................... 50
2.7
Komoditní podílové fondy......................................................................................... 55
Analýza trhu zlata............................................................................................................. 58 3.1
Zlato ........................................................................................................................... 58
3.2
Determinanty ceny zlata ............................................................................................ 60
3.2.1
Poptávka a nabídka ............................................................................................. 60
3.2.1.1
Poptávka ...................................................................................................... 60
3.2.1.2
Nabídka ....................................................................................................... 61
3.2.2
Vztah ceny zlata a inflace ................................................................................... 63
3.2.3
Vtah ceny zlata a amerického dolaru ................................................................. 65
3.3
Analýza vývoje zlata ................................................................................................. 67
3.3.1
Vývoj poptávky a nabídky ................................................................................. 67
3.3.2
Vývoj ceny zlata ................................................................................................. 69
3.4
Způsoby investování do zlata .................................................................................... 75
3.4.1
Mince a zlaté cihličky ........................................................................................ 75
3.4.2
Zlaté certifikáty .................................................................................................. 77
3.4.3
Zlaté účty a jim podobné nástroje ...................................................................... 77
3.4.4
Gold Accumulation plan .................................................................................... 79 9
3.4.5
Akcie těžařských společností ............................................................................. 79
3.4.6
Strukturované dluhopisy .................................................................................... 80
Závěr......................................................................................................................................... 81 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 83 Seznam obrázků, grafů a tabulek ............................................................................................. 87 Přílohy ...................................................................................................................................... 88
10
Úvod Zlato je již od pradávna jedním z nejvyhledávanějších drahých kovů na světě. Vedly se o něj války, vyvražďovaly se celé národy a s jeho pomocí se také sjednával mír. V současné době je zlato využíváno ve šperkařském, leteckém, medicínském či kosmickém průmyslu. Zlato se také obecně považuje za účinný prostředek proti inflaci, což znamená, že když americký dolar oslabuje, tak poptávka po tomto žlutém kovu roste. Kromě toho, během časů politické a ekonomické nestability či nejistoty, se poptávka po zlatě zvyšuje kvůli své vysoké skutečné (intrinsic) hodnotě a relativní stabilitě. Vznik nových investičních nástrojů jako ETF fondy a růst národního bohatství v asijských zemích jako Čína, Indie nebo Latinská Amerika přispěly značnou měrou k dalšímu růstu poptávky po zlatě. Zatímco poptávka po zlatě v posledních deseti letech neustále rostla a cena zlata dosahovala rekordní hodnoty, tak velikost nabídky stagnovala či klesala, protože země těžící zlato snižovaly svou produkci. Zlato se používá jako měna přes 3500 let a v poslední době čím dál tím více také jako uchovatel hodnoty. Zlato představuje jedno z mála aktiv, které se neustále zhodnocuje. První důvod, proč jsem se rozhodl napsat diplomovou práci – Obchodování s komoditami, byl ten, že se v posledních letech začaly ve větší míře využívat nové, v našich končinách málo známé, investiční instrumenty, pomocí kterých se můžeme vystavit cenovým pohybům komodit na burze. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl blíže věnovat těmto investičním nástrojům a objasnit systém jejich fungování. Druhým důvodem byl fakt, že cena zlata v posledních deseti letech neustále rostla a mě zajímalo, co za tímto růstem stojí. Proto jsem se rozhodl věnovat značnou pozornost oblasti komodit, komoditního obchodování a analýze trhu zlata. Předkládanou práci jsem strukturoval tak, aby poskytovala základní logický přehled o systému a fungování komoditního trhu s akcentem na analýzu trhu zlata. Cílem mé diplomové práce je analýza trhu zlata a odpovědět na otázku, co stálo za rapidním růstem ceny zlata v posledních deseti letech. Práci jsem rozdělil na tři části. První část se zabývá problematikou komoditního trhu. Věnuji pozornost komoditním burzám, motivům, vývoji a směřování komoditního obchodování, jakož i specifickým vlastnostem komodit. Druhá část detailně pojednává o možnostech investování do komodit. Zabývám se zde jak klasickými investičními instrumenty – futures, opce, swapy, tak i alternativními jako managed
11
futures, ETF a komoditní podílové fondy. Jistá pozornost je také věnována přímému fyzickému nákupu komodit. Třetí a zároveň poslední část je zaměřena na analýzu trhu zlata. Zabývám se zde faktory, které mají přímý i nepřímý vliv na cenu zlata. Mezi tyto faktory patří nabídka/poptávka, míra inflace a americký dolar. Poté ve dvou kapitolách analyzuji vývoj zlata – analýza vývoje nabídky a poptávky a analýza vývoje ceny zlata. Po přečtení těchto dvou kapitol bude již jasné, proč cena zlata v posledním desetiletí tak výrazně vzrostla. V závěru jsou shrnuta dosavadní zjištění a nastíněn budoucí vývoj ceny zlata.
12
1 Rozbor komoditních trhů 1.1 Komodity a jejich klasifikace Název mé diplomové práce již sám o sobě napovídá, jakou problematikou se budu v předkládané práci zabývat. Ano, jsou to komodity, slovo pro mnohé stále neznámé. Někteří si pod tímto pojmem dokáží představit jen ropu, zlato či uhlí, a pro jiné zůstává komodita prázdným pojmem.1 Z tohoto důvodu shledávám objasnění pojmu komodita za velice důležité. V odborné literatuře či prostým vyhledáním na internetu najdeme nepřeberné množství interpretací a definic, které se, až na malé nuance, od sebe nikterak neliší. V této práci budeme chápat komoditu jako standardizovaný statek, jež je obchodovaný na organizovaných trzích a ve standardizovaném množství a kvalitě. Standardizace komodity2 a její kvalita jsou právě nutnou podmínkou pro to, aby bylo možné s komoditami obchodovat prostřednictvím komoditních derivátů na zbožových burzách. Pod pojmem statek rozumíme suroviny (např. ropa, nikl, uhlí) nebo zemědělské výrobky (např. kaučuk, cukr, pomerančový džus). Důležité je mít stále na paměti, že dodané zboží od různých světových producentů musí být neustále vzájemně nahraditelné. Z takovéhoto vymezení tudíž vyplývá, že komoditou nemůže být např. nemovitost, protože nevykazuje žádné známky standardizace. Nemovitost, jež je předmětem obchodu, existuje pouze jedna. Není zde přítomen žádný mechanismus (burza), který by zajistil, že k uzavření kontraktu v budoucnosti skutečně dojde. Pro nalezení informací, do jakých skupin lze komodity dělit, jsem musel vyvinout značné úsilí z důvodu nedostatečného množství podkladů zabývajících se touto tematikou. Přesto se mi podařilo vyhledat 2 důvěryhodné zdroje. Prvním z nich je publikace Hot Commodities: How Anyone Can Invest Profitably in the World's Best Market
od Jamese Rogerse. Rozdělení komodit
podle Jima Rogerse ukazuje tabulka č. 1.1.
1
výsledek dotazování 20 lidí se středoškolským vzděláním provedený v Českých Budějovicích a Praze v únoru
2012 2
standardizací rozumíme stejné podmínky kontraktu pro všechny účastníky obchodování, mezi které řadíme
jednotku kontraktu, měsíc splatnosti, poslední den obchodování, období obchodování, hodnotu ticku, kotaci ceny, čas obchodování a v neposlední řadě kvalitu.
13
Tabulka 1.1 Dělení komodit dle Jamese Rogerse Komoditní skupina Ropa
Druhy komodit bezolovnatý benzín, lehká ropa, topný olej a zemní plyn, aj…
Kovy platina, paladium, nikl, zlato, aj…
Potraviny a přírodní vlákna kakao, bavlna, vlna, káva, cukr, hedvábí či kaučuk
Skot
hovězí maso, vepřové půlky, živý skot, aj…
Obiloviny a olejniny ječmen, kukuřice, rýže, žito, sojový olej, aj… Pramen: vlastní zpracování podle ROGERS, Jim. Hot commodities: how anyone can invest profitably in the world's best market. 1st ed. New York: Random House, c2004, 250 s. ISBN 14-000-6337-X.
Tabulka č. 1.1 poskytuje přehled a dělení často obchodovaných komodit. Pozorného čtenáře muselo hned napadnout, že uvedený výčet není kompletní. Je to dáno tím, že komodit je nepřeberné množství. Tak například CRB ve svých publikacích uvádí přes 100 různých druhů komodit.3 Rozdílnost v klasifikaci komodit pramení právě z jejich velkého počtu a možností užití. V neposlední řadě se domnívám, že to může být také způsobeno subjektivním vztahem toho, kdo danou klasifikaci provádí. Druhým zdrojem je publikace The Handbook of Commodity Investing od F. J. Fabozzi, R. Fuess a D. G. Keiser. Jejich systém roztřídění má, dle mého názoru, výstižnější vypovídají schopnost. Obrázek č. 1.1 zobrazuje rozdělení komodit na tzv. soft a hard komodity. Základním rozdílem mezi oběma druhy je jejich obnovitelnost. Podstata soft komodit spočívá v jejich obnovitelnosti. Myslíme tím, že danou komoditu, např. pšenici můžeme každý rok zasít a sklidit. Jejich nabídku ovlivňuje velkou měrou počasí. Naproti tomu se hard komodity vyznačují svoji neobnovitelností, což znamená, že jejich nabídka je odvislá od stavu celosvětových zásob. Jejich skladování bývá většinou jednodušší a levnější, než v případě soft 3
CRB je zkratka pro Commodity Researh Bureau, instituci, která se zabývá publikační činností a analýzou
komoditních trhů. Každý rok vydává ročenku The Commodity Yearbook, která je věnována významným událostem a vývoji na komoditních trzích v předešlém roku. Ročenka pro rok 2012 má být k dispozici 30. dubna na stránkách http://www.crbtrader.com/. Jedná se však o placenou službu.
14
komodit. Hard komodity jsou výsledkem produkce těžařského a energetického průmyslu, zatímco soft komodity zemědělského odvětví. Obrázek 1.1 Rozdělení komodit a jejich struktura
Pramen: F.J. Fabozzi, R. Fuess a D.G. Keiser, The Handbook of Commodity Investing, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2008, ISBN-13 978-0-470-11764-4, str. 8
1.2 Vývoj a směr komoditního obchodování Datovaná historie komoditního obchodování se začíná psát v Japonsku během sedmnáctého století. Tou dobou se vyvíjí nový finanční nástroj, který dnes známe pod názvem komoditní forward. Vznikl z důvodu potřeby zemědělců zajistit si dostatečné kapitálové prostředky k financování produkce rýže. Tento komoditní kontrakt byl výhodný nejen pro zemědělce, ale také pro obchodníky, kteří danou komoditu vykupovali a dále s ní obchodovali. Podstatu, jak celý proces probíhal, vysvětlím na názorném příkladu. Jistý zemědělec z ostrova Kjúšú byl sto vyprodukovat za rok 70 tun rýže. Za tímto farmářem zanedlouho přišel obchodník, který pro své obchodní aktivity potřeboval právě 70 tun rýže. Obě strany tedy uzavřely dohodu, že zemědělec dodá 70 tun rýže k předem stanovenému datu a za sjednanou cenu ji odprodá obchodníkovi. Z této dohody těžily nutně obě strany, protože farmář měl už svoji produkci prodanou a kupující (náš obchodník) věděl, kolik přesně za dodávku rýže zaplatí. Smlouva, kterou mezi sebou uzavřeli, se nazývá 15
komoditní forward. Náš farmář poté poctil svou návštěvou banku, které dal do zástavy tuto smlouvu, a banka mu na oplátku poskytla potřebné finance. Nicméně postupem času se začaly projevovat nedostatky tohoto kontraktu. Docházelo k situaci, kdy např. vlivem špatného počasí byla úroda velmi nízká, což vytvářelo silný tlak na růst ceny rýže. To přinášelo vysoké zisky pro obchodníka, který vykupoval rýži za mnohem nižší cenu, než by odpovídalo ceně realizované na spotovém trhu. Producent rýže na rozdíl od obchodníka realizoval ztráty z rozdílu mezi cenou, za kterou prodal a cenou, za kterou by býval mohl prodat, kdyby neuzavřel forwardový kontrakt. Postupně se začalo obchodovat i s těmito forwardy, což umožnilo zemědělci prodat kontrakt, který byl pro něho z různých důvodů nevýhodný. Pokud obchodník očekával z nějakého důvodu, že cena rýže stoupne, tak s farmáři uzavřel velký počet forwardů, které při růstu ceny komodity se značným profitem prodával. Tímto se z našeho obchodníka stává spekulant.4 Forwardový kontrakt stál tedy u zrodu komoditního obchodování a byl základem pro vznik dalších sofistikovanějších komoditních derivátů5, které se dnes běžně obchodují na zbožových burzách po celém světě. V posledních letech nabývá obchodování komoditami na významu a čím dál tím více se těší zájmu široké veřejnosti. Jeden z hlavních důvodů, proč komodity v současnosti zažívají renesanci, je ten, že institucionální investoři zastupovaní penzijními fondy či tradičními portfolio správci začali diverzifikovat svá akciová, dluhopisová portfolia právě nákupem komodit či spíše komoditních derivátů (futures, ETF, komoditní indexy, aj.). Odborná veřejnost, včetně mě samotného, připisuje enormní zvýšení zájmu o komodity a jejich ceny neustále se zvyšující poptávce po spotřebních statcích zejména ze zemí BRICS6 (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Za růstem těchto ekonomik a tím pádem i růstem cen průmyslových a spotřebních statků stojí převážně globalizace, politická a ekonomická konvergence se zbytkem světa. Tyto neustále se rozvíjející země stále více investují do svých infrastruktur a budují si své vědecko-technicko-průmyslové komplexy, k čemuž potřebují značné množství komodit. Dochází tím tak k převisu světové poptávky nad nabídkou, což vystřeluje ceny komodit raketově vzhůru. Tento růst cen komodit bývá často vysvětlován
4
Nesnídal, T. a Podhajský, P. Obchodování na komoditních trzích, průvodce spekulanta, Praha: GRADA Publishing a.s., 2007, ISBN: 80-247-1851-0, str. 20-22
5
komoditními deriváty se zabývám dále v textu
6
v zemích skupiny BRICS žije téměř polovina obyvatel planety a na celosvětovém HDP se podílejí z jedné
čtvrtiny, což svědčí o jejich významnosti
16
pomocí teorie komoditního super cyklu7. Super cyklus chápeme jako trvající růst reálných komoditních cen, který je způsoben urbanizací a industrializací v hlavních ekonomikách. V současnosti jsou jimi zejména země BRICS. Otázkou zůstává, zdali cenový nárůst bude jen přechodný, následovaný korekcí, či se bude jednat o dlouhodobý růstový trend. Domnívám se, že je ještě v této subkapitole navýsost důležité objasnit, jaké druhy obchodování komoditami existují. Obchodovat komodity můžeme buď na komoditních burzách (viz dále) nebo na mimoburzovním trhu8 prostřednictvím uzavírání forwardových, derivátových kontraktů či kontraktů na fyzické dodání komodity. Tabulka č. 1.2 názorně vystihuje rozdělení komoditního trhu. Tabulka 1.2 Rozdělení komoditního trhu Obchody na burze
Obchody na OTC trhu
(standardizované kontrakty)
(individualizované kontrakty)
Kontrakty
Tvoří malou část obchodů realizovaných na
Jsou nejvíce předmětem obchodování na OTC
na fyzickou
burze. Většinou slouží k vyrovnání
trhu. Účastníci obchodů jsou farmáři, rafinerie,
dodávku
přebytečné nabídky či poptávky na
velkoobchodníci. Obchody jsou realizovány na
komodity
spotovém trhu.
spotovém, případně forwardovém trhu.
Derivátové
Jsou z většiny předmětem obchodování na
Drahé kovy a v poslední době i energetické
kontrakty
zbožových burzách. Účastníky obchodů jsou
kontrakty se často obchodují prostřednictvím
hedgeři, spekulanti a arbitražéři. Obchoduje
OTC trhu.
se zde nejvíce se soft komoditami. Pramen: zpracováno z Commodities Trading [online]. UK: THECITYUK RESEARCH CENTRE, 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.thecityuk.com/assets/Uploads/Commodities-Trading-2011.pdf
7
anglicky: commodity super cycle theory, který použil Alan Heap ve stati China - The Engine of Commodities
of Super Cycle, Citygroup Gloal Equity Research 8
mimoburzovní trh se v odborné literatuře nazývá OTC (over-the-counter market)
17
1.3 Komoditní burza Existuje mnoho různých definic burzy. Tak například zákon 229/1992 Sb. o komoditních burzách chápe burzu jako právnickou osobu, která slouží k organizování obchodů se zbožím (komodity), deriváty vztahující se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na komoditní burze (komoditní deriváty), za předpokladu, že nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu. Nejjednodušeji lze komoditní burzu vymezit jako místo, kde se střetává nabídka a poptávka po komoditách. Pro lepší představu bych si dovolil komoditní burzu definovat jako zvláštním způsobem organizované shromáždění subjektů, kteří se osobně tváří v tvář scházejí na přesně vymezeném místě (prezenční burza) nebo jsou propojeni prostřednictvím počítačové sítě bez osobních schůzek (elektronická burza), a kteří obchodují s přesně vymezenými instrumenty (např. komoditní futures, opce, swapy, plodiny, měny nebo úrokové míry), přesně vymezených způsobem, podle přesně vymezených pravidel a v přesně vymezeném čase.9 Na zbožových burzách se dnes realizují spotové a termínované obchody. Promptní obchody jsou charakteristické tím, že každý jednotlivý obchod je jedinečný. To znamená, že komodity, které jsou předmětem obchodu, nejsou vzájemně nahraditelné a dochází k fyzickému vypořádání kontraktů. Ceny, které z těchto transakcí vznikají, jsou základem pro burzovní obchody s příslušnými komoditami a jejich deriváty. Na rozdíl od promptních obchodů jsou termínované kontrakty předmětem burzovní standardizace. Většina těchto kontraktů je prodána před svou expirací, což znamená, že nedochází k fyzickému přesunu komodit od prodávajícího ke kupujícímu. V poslední době však dochází k tomu, že se burzy vidinou dalších zisků zaměřují i na OTC kontrakty. To znamená, že burzy nabízejí služby v podobě dohodců či mediátorů mezi kupujícími a prodávajícími. Výhodou tohoto je, že se burzy dokáží lépe přizpůsobit požadavkům trhu.10
9
Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. Praha:ASPI, a.s.,2007,704s, str. 47
10
IntercontinentalExchange (ICE) nabízí služby na OTC trhu, kde se obchoduje na 15 000 energetických
kontraktů. Obchody jsou realizovány prostřednictvím elektronické platformy. Více informací lze nalézt na stránkách burzy: https://www.theice.com/otc.jhtml
18
1.3.1
Nejvýznamnější komoditní burzy
Nejvýznamnější komoditní burzy, na kterých se obchoduje s komoditami a komoditními deriváty nalezneme v USA, Evropě a také v Asii. Během posledních několika let došlo k významným fusím a akvizicím mezi burzami po celém světě. Vzniklo tak několik významných burzovních uskupení, které hrají významnou úlohu na komoditním trhu. V současnosti existuje na 50 hlavních komoditních burz, na kterých se obchoduje s více než 90 komoditami. Zemědělské komodity jsou předmětem kontraktů po celém světě s dominancí v Latinské Americe a Asii. Kovy jsou především obchodovány v Londýně, New Yorku, Chicagu a Shanghaii. Energetické kontrakty jsou obchodovány v New Yorku, Londýně, Tokiu a Středním východě. Díky slučování burz a jejich rozšiřováním se energetické komodity začínají obchodovat ve větším množství i na evropském kontinentě. Tabulka č. 1.3 zobrazuje 10 největších světových komoditních burz podle počtu uzavřených futures kontraktů mezi roky 2009-2010. Tabulka 1.3 Největší komoditní burzy podle počtu uzavřených futures kontraktů v mil. Název burzy
Země
Sektor
2009
2010
Shangai Futures Exchange
Čina
Zemědělství
435
622
CME Group
US
Energie, kovy, zem.
431
608
Zhengzhou Comm. Exchange
Čína
Zemědělství
227
496
Dalian Commodity Exchange
Čína
Zemědělství
417
403
ICE Futures Europe
UK
Energie
160
210
Multi Comm. Exchange of India
Indie
Zemědělství, kovy
161
197
London Metal Exchange
UK
Kovy
106
104
ICE Futures U. S.
US
zemědělství
39
45
Tokyo Commodity Exchange
Tokyo
Zemědělství, energie
29
28
NYSE Liffe
UK
zemědělství
11
14
Pramen: Derivatives Markets. World Federation of Exchanges [online]. 16.6.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://world-exchanges.org/files/statistics/excel/Derivatives_20110616.xls
19
Z tabulky je patrné, že v období 2009-2010 se do první desítky největších komoditních burz umístily 3 z Číny, 3 z Velké Británie, 2 z USA a po jedné z Indie a Japonska. Shanghai Futures Exchange byla v roce 2010 největší komoditní burzou následovanou CME Group a Zhengzhou Commodity Exchange. Evropská burza ICE Futures se umístila na 5. místě a London Metal Exchange na 7. místě. Obchodování na komoditních burzách je značně koncentrované. V roce 2010 se na pěti největších burzách realizovalo přes 82% veškerých kontraktů, což je nárůst o 4% oproti roku 2009. Čína a Indie se v posledních letech stávají významnými spotřebiteli a producenty komodit. Z tohoto důvodu v poslední dekádě vznikly v těchto zemích nové komoditní burzy a další budou pravděpodobně následovat. Jako příklad můžu uvést Shanghai Futures Exchange, Zhengzhou Commodity Exchange a Dalian Commodity Exchange, které se nacházejí v Číně. V Indii vznikly v poslední době dva burzovní domy: National Commodity and Derivatives Exchange a Multi Commodity Exchange of India. Vznik nových burz a růst počtu komoditních kontraktů dokládá, že komoditní trh a vůbec zájem o komoditní obchodování zažívá v posledních letech boom. Objem komodit obchodovaných na burzách vzrostl v 2010 o více jak 30% na 2800 mil. kontraktů.11 V předešlém textu jsem se již zmínil o několika významných komoditních burzách a vzpomenul jsem také fakt, že v posledním desetiletí došlo ke vzniku nových burzovních domů a burzovních uskupení. V následujících 3 subkapitolách bych chtěl věnovat pozornost následujícím burzám, a to konkrétně Shanghai Futures Exchange, CME Group a Intercontinental Exchange.
1.3.1.1 Shanghai Futures Exchange Shaghai Futures Exchange (SHFE) je největší čínská komoditní burza a zároveň od roku 2009 největší komoditní burza světa. K tomuto prvenství jí pomohl enormní růst obchodování s mědí a ocelí a několikaset procentní meziroční nárůst v počtu uzavřených kontraktů. Nutno poznamenat, že výše uvedený růst byl z většiny tažen tamní aktivitou průmyslu a spekulantů. Příčinou toho jsou restrikce uvalené na přísun peněžních prostředků z cizích zemí. Za SHFE následují čínské Zhengzhou Commodity Exchange (ZCE) a Dalian Commodity Exchange (DCE), které obsazují druhé a třetí místo na čínském trhu a ve světovém měřítku zaujímají 11
Data - Derivatives Markets. World Federation of Exchanges [online]. 16.6.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://world-exchanges.org/files/statistics/excel/Derivatives_20110616.xls
20
třetí a čtvrté místo. Není náhodou, že Čína zaujímá první místo v komoditním obchodování, a že na jejích burzách je uzavíráno nejvíce futures kontraktů. Růst čínského komoditního trhu zcela reflektuje postavení Číny jako největšího dovozce komodit a nejrychleji rostoucí ekonomiku světa.12 SHFE vznikla v roce 1998 sloučením se Shanghai Metal Exchange, Shanghai Cereals and Oil Exchange a Shanghai Commodity Exchange. Sloučení následovalo po zásahu čínské vlády na komoditním trhu, kdy bylo přes 40 komoditních burz zavřeno v důsledku manipulace s cenami komodit. Vítězně z této konsolidace vyšla právě SHFE a ZCE spolu s DCE. Toto trio hraje klíčovou na čínském a zároveň čím dál tím větší roli na světovém komoditním trhu. V současnosti se na SHFE obchoduje s termínovanými kontrakty na 8 komodit. Mezi ně patří měď, ocel, hliník, zinek, topný olej, přírodní kaučuk a zlato. Všechny komodity jsou standardizované a jsou předmětem fyzického dodání. 13
1.3.1.2 CME Group Americká CME Group je v současnosti druhou největší komoditní burzou světa dle počtu uzavřených futures kontraktů. Pokud ale k futures připočítáme ještě opční kontrakty, tak se CME Group stává největší derivátovou burzou světa. Historie CME Group se začíná psát v roce 2007, kdy došlo ke spojení Chicago Mercantile Exchange (CME) a Chicago Board of Trade (CBOT). Na začátku roku 2008 již nově vzniklé uskupení CME Group biduje a získává New York Mercantile Exchange (NYMEX) spolu s její dceřinou společností Commodity Exchange (COMEX). V současnosti je tedy CME Group tvořena 4 burzami, na kterých se realizuje přes 90% všech amerických futures kontraktů.14 Chicago Board of Tade Nejstarším členem skupiny CME Group je Chicago Board of Trade. Je to vůbec nejstarší termínovaná komoditní a opční burza světa, založená v Chicagu roku 1848. Dějiny této komoditní burzy jsou beze sporu spojeny s obchodováním komodit rostlinné výroby. Mezi 12
LEWIS, Leo. China ranked No.1 in world commodity exchanges. The Australian: Business [online].
7.4.2010[cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.theaustralian.com.au/business/world/china-ranked-no1-inworld-commodity-exchanges/story-e6frg90o-1225850743531 13
Shanghai Futures Exchange. MarketsWiki [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z:
http://www.marketswiki.com/mwiki/Shanghai_Futures_Exchange 14
CME Group History Timeline. MarketsWiki [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z:
http://www.marketswiki.com/mwiki/CME_Group_History_Timeline
21
obchodované komodity patří futures a opce na pšenici, kukuřici, sójový olej nebo hrubou rýži. Významnou roli hrají rovněž obchody s úrokovými futures a opcemi na 2-leté, 3-leté, 5-leté a 10-leté dluhopisy vydané americkou vládou. Na CBOT se také v rámci skupiny CME Group obchoduje s finančními deriváty – swapy na úrokové míry či futures a opce na americké indexy (Dow Jones Industrial Average, Dow Jones US Real Estate index).15 Chicago Mercantile Exchange Burza Chicago Mercantile Exchange (CME), často nazývaná Chicago Merc, byla založená roku 1898. Původní název byl Chicago Butter and Egg Board, což signalizuje, že se od počátku jednalo o plodinovou burzu. Na burze se obchoduje dvěma způsoby, historicky starší open outcry16 metodou anebo pomocí elektronického systému CME Globex. V současnosti se přes 80 procent obchodů uzavírá prostřednictvím elektronické platformy. Burza CME nabízí nespočet komoditních a finančních futures a opčních kontraktů. Obchoduje se zde s mléčnými výrobky, živým dobytkem či palmovým olejem. Mezi finanční deriváty, které jsou na burze předmětem obchodu, patří futures na akciové indexy či futures a opce na měnové páry. Můžeme zde dokonce obchodovat s českou korunou, tj. s měnovým párem CZK/USD a CZK/EUR. Burza také nověji umožnuje obchodovat s alternativními investicemi jako jsou deriváty na počasí (sníh, teplotu, mráz, déšť).17 New York Mercantile Exchange New York Mercantile Exchange (NYMEX) byla původně založena v roce 1872 pod názvem Butter and Cheese Exchange of New York. Svůj současný název získala v roce 1882, kdy se na ní začalo obchodovat se sušeným ovocem a drůbeží. V srpnu 2008 došlo k finálnímu sloučení New York Mercantile Exchange se CME Group. Pro zajímavost stála tato transakce CME Group 8.9 mld. USD v hotovosti a navíc musela dát akcionářům NYMEXu akcie skupiny CME. Díky této akvizici CME Group získala přístup do nového komoditního sektoru, kterým je energetika. Na NYMEXu se obchoduje s deriváty na ropu, zemní plyn, topný olej či další rafinové ropné produkty. Součástí NYMEXu je také divize COMEX, na které se obchoduje v rámci CME Group s deriváty na zlato, stříbro či měď. 15
CME Group History Timeline. MarketsWiki [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z:
http://www.marketswiki.com/mwiki/CME_Group_History_Timeline 16
metoda, kdy jsou příkazy k nákupu a prodeji uskutečňovány předem stanovenými pohyby ruky na obchodním
parketě přímo na burze 17
CME Group History Timeline. MarketsWiki [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z:
http://www.marketswiki.com/mwiki/CME_Group_History_Timeline
22
Význam této burzy dokládá fakt, že ceny na ní kotované se používají jako referenční pro další transakce uskutečňované po celém světě.18 Vzhledem k tomu, že cílem mé práce je analýza trhu zlata, tak mi nemohla uniknout skutečnost, která se bezprostředně dotýká fyzického vypořádání zlatého futures kontraktu na komoditní burze COMEX. V červnu 2009 si majitelé expirovaných zlatých futures kontraktů stěžovali na burzu COMEX, resp. na její zlatý depozitář, že neplní své závazky včas a řádným způsobem. Problém byl v tom, že majitelé zlata museli čekat na fyzické dodání zlata z depozitáře týdny a někdy dokonce i měsíce. Další problém byl v tom, že někteří investoři dostali zlato, které ovšem neodpovídalo sjednaným podmínkám ve futures kontraktu. Jednalo se zejména o nesoulad v sériovém čísle a váze 1000 uncových zlatých cihliček. Na základě provedeného šetření se zjistilo, že zpoždění v dodávkách nelze vysvětlit přetížeností personálu, který se stará o uskladnění a vyskladnění zlata. Co nám tyto problémy signalizují? Může se jednat o problém, kdy prodejci zlatých futures kontraktů ve skutečnosti nedisponují takovým množstvím zlata, které by přesně korespondovalo s počtem uzavřených futures kontraktů. Další otázkou je, zdali je v COMEXových skladištích tolik zlata, aby byli uspokojeni všichni majitelé skladištních listů. Pokud by se ukázalo, že tomu tak není, byla by zajisté otřesena důvěra v COMEX, resp. jeho sklad, který dosud patřil za nejbezpečnější přístav zlatých investic. Následně by to zajisté mělo i značný negativní dopad na všechny další deriváty a ETF fondy mají za svůj bazický instrument zlato. V neposlední řadě můžeme také spekulovat, že světová nabídka a poptávka po zlatě je v nerovnováze. To by znamenalo, že cena zlata v příštích letech pravděpodobně nadále poroste. 19
1.3.1.3 IntercontinentalExchange Intercontinental Exchange (ICE) je americká finanční skupina, která vznikla v roce 2000 v Atlantě. Mezi její akcionáře a zakladatele patří největší světové energetické firmy spolu s velkými světovými bankovními domy. Původním cílem ICE bylo transformovat energetický OTC trh a nabídnout tak investorům a obchodníkům alternativu k burzovnímu obchodování. V roce 2001 koupila ICE britskou International Petroleum Exchange (IPE), která je dnes součástí firemního portfolia pod názvem ICE Futures Europe. Význam IPE dokládá fakt, že 2/3 veškerých spotových transakcí s ropou se realizují za ceny kotované na ICE. V roce 2005 18
CME Group History Timeline. MarketsWiki [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z:
http://www.marketswiki.com/mwiki/CME_Group_History_Timeline 19
LEWIS, Nathan. Where's The Gold?. HUFF POST [online]. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z:
www.huffingtonpost.com/nathan-lewis/wheres-the-gold_b_216896.html
23
se ICE Futures Europe stalo vůbec první plně elektronickou energetickou burzou na světě. Dalším významným milníkem pro ICE byl rok 2007, kdy získala New York Board of Trade (NYBOT), ChemConnect a Winnipeg Commodity Exchange. Připojením NYBOT, dnes nazývaná ICE Futures U.S., získali investoři přístup k obchodování se zemědělskými komoditami. Poslední akvizice ICE je z roku 2010, kdy došlo k získání Climate Exchange, lídra na trhu obchodování s emisemi. Touto akvizicí získalo ICE i European Climate Exchange, Chicago Climate Exchange a Chicago Climate Futures Exchange.20 Na Intercontinental Exchange se nyní tedy obchoduje s např. kakaem, kávou, cukrem, bavlnou či emisemi, jakož i s futures na akciové indexy.
1.4 Zvláštnosti komodit Jedním z možných důvodů, proč se komodity stávají v poslední době častým předmětem obchodování, je to, že vykazují specifické vlastnosti, které jiná aktiva, zejména finanční, nemají. První specifikum komodit, které mi přichází na mysl, je možnost transformace komodit na další produkty či dané komodity přímo spotřebovat. Mléko nebo sóju můžeme přímo zkonzumovat nebo je použít jako základ pro další produkty – jogurty či sójové vegetariánské řízky. Stejný princip lze uplatnit na ostatní komodity. V následujících subkapitolách se věnuji dalším zvláštnostem komodit.
1.4.1
Vliv míry inflace na cenu komodit
V odborné literatuře se píše, že vztah míry inflace a cen komoditních futures je pozitivní. Toto tvrzení je podpořeno dvěma skutečnostmi. Za prvé, ceny komodit jsou fundamentální součástí indexů, kterými se měří míra inflace21, což znamená, že rostoucí ceny komodit zvyšují míru inflace. Rostoucí poptávka po zboží, které je součástí spotřebního koše, působí také na míru inflace. Zvýšená poptávka po finálních statcích zvyšuje zároveň poptávku po komoditách, ze kterých se výrobky vyrábějí, což má za následek růst jejich cen. Za druhé, vyšší inflace znamená vyšší krátkodobé úrokové míry, které zvyšují výnosnost investic do komodit.22
20
A History of Transparent Markets. THE ICE [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné z:
https://www.theice.com/history.jhtml 21
inflaci měříme pomocí Consumer Price Index a Producer Price Index
22
podrobnější informace poskytuje kniha The Handbook of Traditional and Alternative Investment Vehicles od
M. J. Ansona a J. Franka, str. 464
24
Obrázek 1.2 zobrazuje korelaci měsíčních výnosů komoditních derivátů a amerických státních pokladničních poukázek s mírou inflace v letech 1990 až 2009. Akcie firem s velkou kapitalizací reprezentuje index Russell 1000, s malou kapitalizací index Russell 2000, mezinárodní akcie indexy MSCI EAFE a FTSE, dluhopisy index Solomon Smith Barney High Yield Cash Index a konečně komodity jsou zastupovány indexem S&P Goldman Sachs Commodity Index. Jak je z obrázku vidět, komoditní měsíční výnosy pozitivně korelují s inflací. Naopak je tomu u akcií a dluhopisů. Toto zjištění lze velice dobře pozorovat v průběhu hospodářského cyklu. Když inflace roste, tak hodnota kapitálových aktiv klesá, ale hodnota komodit se zvětšuje. To samé platí obráceně, když inflace klesá. 23 Obrázek 1.2 Korelace akcií, dluhopisů a komodit s mírou inflace v USA, 1990-2009
Pramen: ANSON, Mark Jonathan Paul, Frank J FABOZZI a Frank Joseph JONES. The handbook of traditional and alternative investment vehicles:investment characteristics and strategies. Hoboken, N. J.: Wiley, c2011, s. 465. Frank J. Fabozzi series. ISBN 978-0-470-60973-6.
1.4.2 Vliv změny míry inflace na ceny komodit V předešlé subkapitole jsme zjistili, že míra inflace pozitivně koreluje s cenou komodit. Důležitější je ale zjištění, že ceny komoditních derivátů (zjm. futures) jsou v přímé korelaci se změnou míry inflace, zatímco kapitálová aktiva jsou negativně korelována se změnou míry 23
ANSON, Mark Jonathan Paul, Frank J FABOZZI a Frank Joseph JONES. The handbook of traditional and
alternative investment vehicles:investment characteristics and strategies. Hoboken, N.J.: Wiley, c2011, s. 464465. Frank J. Fabozzi series. ISBN 0470609737
25
inflace. Podstatné je si uvědomit, že změny v míře inflace reflektují inflační šoky, které přimějí investory přehodnotit svá očekávání ohledně budoucí míry inflace. Zvýšení inflace tedy znamená, že investoři budou očekávat zvýšení budoucí inflace. Ceny komodit budou tedy vykazovat nárůst, zatímco akcie a dluhopisy budou ztrácet. Obrázek 1.3 názorně potvrzuje výše uvedená tvrzení. Dokonce vidíme, že komodity více korelují se změnou míry inflace než s její absolutní hodnotou. Výjimku představuje mezinárodní akciový index MSCI EAFE, který se změnou míry inflace téměř vůbec nekoreluje a americké státní pokladniční poukázky, které s ní naopak mírně korelují. Obrázek 1.3 Korelace akcií, dluhopisů a komodit se změnou míry inflace v USA v období 1990-2009
Pramen: ANSON, Mark Jonathan Paul, Frank J FABOZZI a Frank Joseph JONES. The handbook of traditional and alternative investment vehicles:investment characteristics and strategies. Hoboken, N. J.: Wiley, c2011, s. 466. Frank J. Fabozzi series. ISBN 978-0-470-60973-6.
1.4.3 Vliv krátkodobých očekávání na ceny komodit Jeden z důvodů, proč jsou ceny komodit negativně korelovány s kapitálovými aktivy, je ten, že ceny komoditních derivátů jsou ovlivněny krátkodobými očekáváními. Na hodnotu akcií a dluhopisů naopak působí dlouhodobá očekávání. K objasnění vztahu mezi komoditami a kapitálovými aktivy můžeme použít model hospodářského cyklu, který znázorňuje obrázek č. 1.4. V období, kdy ekonomika zažívá boom, tak vidíme, že ceny akcií a dluhopisů klesají, což je způsobeno jednak obavami investorů o udržitelnost dalšího ekonomického růstu a jednak jejich nejistotou ohledně růstu inflace a úrokových měr. Zde se však jedná o 26
dlouhodobé očekávání investorů. V krátkém období se však ekonomice daří a po komoditách je vysoká poptávka (ekonomika je stále nad potenciálem), která způsobuje růst cen komodit. V případě, že se ekonomika nachází pod svým potenciálem, jsou dlouhodobá očekávání investorů pozitivní. Investoři anticipují ekonomický růst spolu s poklesem inflace a úrokových sazeb. V krátkém období je ale ekonomika na svém dně a poptávka po komoditách stagnuje nebo dokonce klesá, a to snižuje ceny komodit. Můžeme tedy říci, že ceny komodit se vyvíjí v souladu s hospodářským cyklem, zatímco u cen akcií a dluhopisů platí pravý opak. Na základě výše uvedeného pochopíme, proč investoři v dobách, kdy se nedaří akciím, přesouvají svoje finanční prostředky do komodit.24 Obrázek 1.4 Vliv hospodářského cyklu na cenu akcií, dluhopisů a komodit
Pramen: zpracováno podle ANSON, Mark Jonathan Paul, Frank J FABOZZI a Frank Joseph JONES. The handbook of traditional and alternative investment vehicles:investment characteristics and strategies. Hoboken, N. J.: Wiley, c2011, s. 467. Frank J. Fabozzi series. ISBN 978-0-470-60973-6.
24
komodity bývají též nazývány jako bezpečný přístav v době krizí, to ovšem neplatí pro všechny komodity, ale
zejména pro drahé kovy (zlato, stříbro, platina, aj.)
27
1.4.4
Závislost cen komodit na světové poptávce a nabídce
Díky globalizaci a integraci komoditních trhů prostřednictvím elektronických burzovních systémů můžeme s většinou komodit obchodovat 24 hodin denně nehledě na místo, kde se komodita zrovna nachází. Tento fakt spolu s arbitrážními obchody přispívá k vytváření jednotných světových cen komodit, které jsou závislé na světové nabídce a poptávce a nikoliv toliko na lokální. Pokud započítáme náklady přenosu, tak zjistíme, že ceny komodit korelují téměř dokonale. To nám dokládá obrázek č. 1.5, který ukazuje téměř stejný cenový vývoj 5 různých druhů ropy, které se těží v různých místech světa. Pro zajímavost bych ještě uvedl, že akciové trhy zohledňují i regionální vývoj, a to snižuje jejich korelaci. Například akcie XY se bude na burze v New Yorku s větší pravděpodobností prodávat za vyšší/nižší cenu než na burze v Shanghaji (za předpokladu, že jsou akcie firmy XY kotované na obou burzách).
1.4.5
Nízká cenová elasticita poptávky po komoditách
Samotný název podkapitoly říká, že cenová elasticita poptávky po komoditách je všeobecně nízká. Představme si například zlato, které se používá v elektrotechnickém průmyslu. Zlato vykazuje specifický set vlastností, které jiné komodity nemají. Z toho důvodu se používá k výrobě mikroprocesorů, laptopů či dalších elektronických součástek. Díky svým jedinečným vlastnostem má zlato málo substitutů, které by v případě růstu ceny zlata mohly být pro výrobu elektrosoučástek použity. Výsledkem toho je, že cenová elasticita poptávky po zlatě je velice nízká, resp. neelastická. To znamená, že pokud vzroste cena zlata o např. 20%, tak se poptávané množství nezmění nebo změní jen o např. 1%. Stejná logika platí i u ostatních komodit. Vezměme si např. ropu, která je základem pro výrobu benzínu či nafty. Proč tedy, když vroste cena ropy jako v roce 2008 na téměř 150 USD, tak se poptávka po benzínu či naftě nesníží? Je to opět dáno tím, že elasticita poptávky po těchto komoditách je nízká. Existuje sice několik možných alternativních pohonů jako motory na etanol, plyn, vodík či elektřinu, ale pořád nepřestavují řádné substituty k benzínu a naftě. Můžeme tedy shrnout, že čím má komodita méně substitutů, tím má změna ceny na poptávané množství menší vliv.
28
1.5 Motivy komoditního obchodování V této subkapitole bych chtěl vysvětlit, jaké jsou motivy investorů či obchodníku k nákupu a prodeji komodit a komoditních derivátů.
Rozlišujeme tři hlavní přístupy
k obchodování: SPEKULACE, ZAJIŠTĚNÍ A ARBITRÁŽ. V následujícím textu vysvětlím jejich podstatu.
1.5.1
Zajištění neboli Hedging
Primárním důvodem, proč se začali využívat komoditní deriváty, byla možnost zajistit se proti růstu/poklesu bazických instrumentů. Jde vlastně o přenos cenového rizika, které vzniká z důvodu vysoce volatilních a těžko předvídatelných komoditních futures trhů, na protistranuvětšinou spekulanty. Subjekty, které využívají komoditní trhy k zajištění se proti cenovým výkyvům, se nazývají hedžři. Tyto subjekty můžeme rozdělit na dvě skupiny. První z nich se zajišťuje proti cenovému poklesu komodit (short hedge) a je reprezentována zemědělskými producenty. Druhá skupina se naopak zajišťuje proti růstu cen komodit (long hedge) a je reprezentována zpracovatelským průmyslem. K zajištění se využívají nejčastěji futures kontrakty, ale ani opce na futures a swapy nejsou výjimkou. Nutnou podmínkou hedgingu je to, že zajištění musí doprovázet jedna spotová a zároveň jedna termínovaná transakce. Co to znamená? Uvažujme například majitele pšeničného sila, který nakoupí od farmářů pšenici do zásoby na spotovém trhu. Náš majitel se ale obává, že cena pšenice před jeho dalším prodejem klesne a on tak utrpí ztrátu. Z tohoto důvodu se v době nákupu pšenice zajistí prodejem futures na pšenici. Za předpokladu, že se jeho očekávání naplní, tak na spotovém trhu při prodeji pšenice utrpí ztrátu, která je mu téměř kompenzována ziskem z futures kontraktu (nutno započítat transakční náklady spojené se zajištěním). Pro názornost to uvedu na číslech: Majitel sila nakoupil 5000 bušlů pšenice za 640 USD/bušl a zaplatil tak 3.2 mil. amerických dolarů. Zároveň ale prodal futures kontrakt na pšenici (jeden kontrakt odpovídá právě 5000 bušlům). Pokud cena pšenice během skladování klesne např. na 600 USD, tak při prodeji utrží ztrátu 200 tisíc dolarů. Aby ztrátu realizovanou na spotovém trhu kompenzoval ziskem realizovaným na termínovaném trhu, tak si musí koupit 4 prodejní futures. Při poklesu ceny z 640 USD na 600 USD by realizoval při prodeji pouze jednoho futures kontraktu zisk ve výši 50 tisíc dolarů. V případě, že cena pšenice vzroste, majiteli sila to negeneruje dodatečný zisk, protože na trhu futures se dostává do červených čísel. Z příkladu je tedy patrné, že ztráta realizovaná na spotovém trhu je
29
kompenzována ziskem na termínovaném a zisk realizovaný na spotovém trhu je snížen o ztrátu utrpěnou z futures kontraktu. Při obou transakcích je náš majitel sila na svém (mínus náklady na zajištění).25 V případě zajištění se proti růstu ceny platí to samé s tím rozdílem, že hedžer kupuje futures kontrakt na pšenici.
1.5.2
Spekulace
Spekulace tvoří největší část obchodů realizovaných na komoditních burzách. Osoby, které se věnují spekulaci, se nazývají spekulanti a tvoří největší část účastníků na komoditním trhu buď přímo či nepřímo prostřednictvím různých brokerských firem. Úloha spekulantů je v komoditním světě nepostradatelná! Jejich prvořadým úkolem je poskytovat komoditním trhům potřebnou likviditu, a zároveň vyrovnávat diskrepanci mezi krátkými a dlouhými hedžovými futures kontrakty. Na rozdíl od zajišťovatelů spekulanti vstupují do pozic, aby spekulovali na cenových pohybech. Zisky realizují tím, že spekulují na růst či pokles cen podkladových aktiv komoditních derivátů. Od zajištění se spekulace liší tím, že je předmětem vysokých zisků a ztrát, protože spekulanti nedrží kompenzační hotovostní pozici (nedisponují faktickým vlastnictvím podkladového aktiva). Spekulanti také díky své přítomnosti na komoditních burzách zabraňují dlouhodobému jednostrannému vývoji cen komodit a tím přispívají k celkovému rozvoji komoditních trhů.
1.5.3
Arbitráž
Třetím a zároveň posledním motivem komoditního obchodování je arbitráž. Podstatou arbitráže je využívání cenových rozdílů komodit na různých komoditních futures trzích nebo rozdílů na spotovém a termínovaném trhu. Tyto cenové rozdíly v určitém čase a místě zajišťují arbitražérům bezrizikový výnos. Arbitražéři zejména využívají ekonomická a finanční data k detekování existujících cenových rozdílů s ohledem na místo a čas. Za předpokladu, že cenový rozdíl je větší než náklady na dopravu komodity, úvěr, skladné či pojištění, tak arbitražér realizuje bezrizikový výnos. Díky arbitrážním obchodům se cenové rozdíly v různých koncích světa vyrovnávají a dochází k obnovení rovnováhy na spotovém a termínovaném trhu. Není tedy možné z dlouhodobého hlediska nakoupit určitou komoditu na spotovém trhu a následně ji prodat se ziskem na termínovaném trhu a obráceně. Fakt, že arbitráž funguje, dokládá obrázek č. 1.5, který zobrazuje cenový vývoj několika druhů ropy. Z obrázku je vidno, že ceny mají tendenci pohybovat se stejným směrem, což je právě 25
náklady na zajištění se nazývají tzv. brokerage
30
způsobeno arbitrážními obchody. Pokud se někde objeví příležitost k ziskové arbitráži, tak je okamžitě využita a trh se navrací do rovnováhy. Obrázek č. 1.5: Vývoj světových cen ropy v dolarech za barel 2001-2012
Pramen: US Energy Information Administration, z http://www.eia.gov/finance/markets/
31
2 Způsoby investování do komodit V posledním desetiletí jsme svědky komoditního boomu. Čím dál tím více investorů se odklání od klasických investic do akcií či dluhopisů a zaměřuje svou pozornost na komoditní trhy. Důvodů najdeme více. Svou roli zajisté hraje větší informovanost o komoditním trhu, rostoucí znalost komoditních produktů a zjištění investorů/spekulantů, že se na komoditním trhu dají vydělat nemalé peníze. Osobně se domnívám, že investování do komodit je dnes svým způsobem módním trendem, který však zatím nevykazuje žádné známky ústupu. Důkazem toho může být enormní zájem o zlato v posledních několika letech, který vygradoval v srpnu 2011, kdy cena zlata překročila hranici 1900 amerických dolarů za trojskou unci. Investoři již přestali využívat komoditní investiční nástroje pouze pro zajištění svých pozic realizovaných na spotovém trhu či proti inflaci, ale čím dál tím častěji využívájí možnosti komoditního trhu k diverzifikaci a zvýšení výnosnosti svých portfólií. V následujících subkapitolách představím možnosti, které se nabízejí investorovi, který má zájem nějakým způsobem investovat do komodit a participovat tak na jejich cenovém vývoji. Většinu možností představují komoditní deriváty, které můžeme definovat jako instrumenty, jejichž hodnota je odvozena z hodnoty podkladové komodity, a které jsou předmětem obchodování na komoditních burzách. Ze všech možností, které se nabízejí, se detailně podíváme na komoditní futures, opce a swapy. Z alternativních investic se zaměříme na komoditní ETF fondy a komoditní podílové fondy. Chybou by zajisté bylo, kdybych se nezmínil o možnosti přímého investování do fyzických komodit. Možnost investování do fyzických komodit si probereme nejdříve, neboť je jednoduchá a tím pádem nejsnáze pochopitelná. Jelikož se má práce zabývá analýzou trhu zlata, tak po obecné charakteristice a analýze investičních nástrojů věnuji dále svou pozornost investičním nástrojům navázaných na zlato.
32
2.1 Přímá investice do komodit Nejjednodušší možnost, jak investovat do komodit, je fyzický nákup určité komodity. Investor se obrátí na producenty či jiné majitele komodit a na mimoburzovním trhu je od nich nakoupí. Pokud by ovšem nechtěl využít služeb mimoburzovního trhu (OTC), tak může vstoupit na burzu a koupit si např. futures či opci na danou komoditu.26 Poté investor počká, až futures či opční kontrakt expiruje a prodávající mu danou komoditu za předem dohodnutou cenu dodá. Nicméně nákupy komodit s cílem je po určitou dobu držet a spekulovat, že jejich cena vzroste, jsou v dnešním světě spíše raritou nežli pravidlem. Je tomu tak proto, že držba fyzické komodity s sebou nese značné náklady v podobě uskladnění, pojištění nebo přepravy. Dalším faktorem, který hovoří proti fyzickému nákupu komodit, je to, že určité komodity podléhají skáze, či jsou velice těžko skladovatelné (kukuřice, pšenice, dobytek,…). Pokud už tedy někdo s fyzickými komoditami obchoduje, tak se většinou jedná o velké institucionální investory. V tabulce č. 2.1 uvádím deset největších firem obchodujících s fyzickými komoditami. Těchto deset firem kontroluje značnou část světového obchodu s komoditami v hodnotě stovek miliard dolarů. Jejich aktivity se ovšem neomezují pouze na nákup a prodej komodit, nýbrž zahrnují také produkci, zpracování, rafinování, transport, uskladnění, financování a dodávky všemožných druhů komoditních produktů svým zákazníkům. Tabulka 2.1 Největší světoví komoditní obchodníci dle tržeb za rok 2011 Název firmy
26
Tržby v mld. USD
Předmět obchodování
Ropné produkty, kovy, minerály,
Počet zaměstnanců v tis.
Vitol Group
297
Glencore Int.
186
Cargill
108
Zemědělské produkty
158
Koch Indust.
100
Produkty petrochemie, dřevo
80
aj. Kovy, minerály, zemědělské produkty
2.7
61
Nejvýznamnějšími burzami, na kterých lze obchodovat s fyzickými komoditami přes investiční instrumenty
jsou NYMEX v New Yorku, LME v Londýně a TOCOM v Japonsku.
33
Archer Daniels
81
Zemědělské produkty
30
Trafigura
80
Ropné produkty, kovy
4
Gunvor Int.
65
Uhlí a ropné produkty
0.5
Noble Group
57
Zemědělské produkty
11
46
Ropné produkty, energie
0.75
46
Zemědělské produkty
32
Mercuria Energy Bunge
Pramen: Top ten global oil and commodities traders: Key facts and figures about 10 secretive giants that control hundreds of billions of dollars worth of the world's commodities. The Telegraph: Commodities [online]. 15.4.2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/commodities/8451455/Top-tenglobal-oil-and-commodities-traders.html
Největším komoditní tradingovou firmou je Vitol Group, která se zabývá obchodováním s ropnými deriváty, kovy, minerály, uhlím nebo také cukrovou třtinou. Společnost také disponuje flotilou tankerů, která transportuje energetické komodity do celého světa. V roce 2011 Vitol přepravil svými loďmi téměř 400 milionů tun ropy (crude oil) a ropných derivátů. Firma měla v roce 2011 tržby ve výši téměř 300 mld. USD a 2700 zaměstnanců. Druhé místo zaujímá integrovaný marketér a producent komodit, společnost Glencore International. Mezi aktivity Glancoru patří těžba, produkce, zpracování, transport a uskladnění komodit, které posléze dodává firmám působících v různých průmyslových odvětvích po celém světě. Firma obchoduje s minerály, kovy, energetickými a zemědělskými produkty (např. pšenice, rýže, cukr, jedlý olej, ječmen). V roce 2011 Glencor utržil 186 mld. USD a zaměstnával na 61 tisíc lidí po celém světě. Dalšími komoditními firmami jsou Cargill, Koch Industries, Archer Daniels Midland, Trafigura, Gunvor International, Noble Group, Mercuria Energy Group a Bunge.
34
2.2 Komoditní futures Futures patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji využívané deriváty obchodované na burze. Jejich výhod využívájí jak zajišťovatelé, tak spekulanti. Od forwadového kontraktu, jehož podstatu jsme si vysvětlili v kapitole 1.2 se futures liší svojí standardizací. Standardizace futures kontraktů umožňuje, že jsou předmětem burzovních obchodů, zatímco forwardy jím být díky své individualitě nemohou. Futures můžeme definovat jako druh dohody uzavřenou mezi prodávajícím a nakupujícím, ze které plyne právo a povinnost dodat nebo odebrat v určitém, standardizovaném termínu v budoucnosti standardizovaný objem podléhajícího aktiva, a to za cenu sjednanou v době uzavření futures kontraktu.27 Cena futures kontraktu primárně závisí na vývoji ceny podléhajícího instrumentu, který je předmětem obchodu na spotovém trhu. Sekundárně závisí na nákladech přenosu a na očekávání trhu, jak se bude cena podkladového nástroje vyvíjet. Podléhajícím instrumentem u komoditních futures je určitá komodita. U futures rozlišujeme kupujícího a prodávajícího. Kupující uzavřením kontraktu slibuje, že v přesně definované budoucnosti nakoupí podléhající aktivum. Kupující se tak nachází v dlouhé pozici (long position). Vstupem do dlouhé pozice se kupující zajišťuje proti růstu ceny podkladového aktiva. Pokud by byl kupující v roli spekulanta, tak naopak sází na růst ceny dané komodity. Prodávající se uzavřením kontraktu naopak zavazuje, že v přesně definované budoucnosti dodá podléhající aktivum. Prodávající se tak nachází v krátké pozici (short position). Vstupem do krátké pozice se prodávající zajišťuje proti poklesu podkladového aktiva. Pokud by byl prodávající spekulant, tak sází na pokles ceny dané komodity. Zisky a ztráty, které utrpí majitel futures kontraktů závisí na vztahu mezi spotovou cenou podléhajícího instrumentu a cenou futures. Nastane-li situace, že spotová cena podkladového aktiva je nižší než dohodnutá futures cena, tak majitel futures v krátké pozici dosahuje zisku, kdežto majitel futures v dlouhé pozici utrpí ztrátu. Zisk majitele futures v krátké pozici je vyplácen od majitele futures v dlouhé pozici, což vysvětluje, proč musí mít každý futures dvě strany. Dojde-li k tomu, že spotová cena podléhajícího instrumentu je vyšší než dohodnutá futures cena, tak naopak majitel futures v dlouhé pozici realizuje zisk, zatímco majitel futures v krátké pozici utrpí ztrátu. Přesun finančních prostředků od jedné strany k druhé zajišťuje clearingové centrum burzy.
27
Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. Praha:ASPI, a.s.,2007,704s, str. 251
35
Na stránkách burz nalezneme přesnou specifikaci každého futures kontraktu, který se na dané burze obchoduje. V příloze A uvádím specifikaci futures na zlato, který se obchoduje s fyzickým dodáním na COMEXu v New Yorku. Každá specifikace kontraku poskytuje důležité informace o systému obchochodování s daným komoditním futures kontraktem, způsobu vypořádání, posledním dnu obchodování před odebráním/dodáním dané komodity (doba expirace futures), kvalitě či místu dodání komodity. Pro spekulanta, který neplánuje fyzicky prodat/koupit podkladové aktivum, je nejdůležitější vědět, že každý futures kontrakt má stanovenou velikost podléhajícího instrumentu, splatnost, tick size, tick value a last trading day.28 Tick size nám říká, jaká je minimální cenová změna podkladového aktiva. Tick value nám naopak říká, kolik vyděláme/proděláme, pokud se cena bazického instrumentu pohne o tick size. Ilustrujme si to na následujícím příkladu. Futures na zlato (gold futures) obchodovaný na COMEXu má velikost 100 trojských uncí, tick size činí $0,1, tick value tak musí být 100 dolarů (0,1x100 troj. uncí). Pokud tedy vzroste cena zlata o 0,1 USD, tak v případě, že jsme v dlouhé pozici, realizujeme zisk 100 dolarů. Měsíce, kdy můžeme obchodovat s futures na zlato jsou pro rok 2012: červen, srpen, říjen a prosinec. Důležité je mít na paměti, že největší obchodní aktivita s futures je vždy v nejbližším kontaktním měsíci, protože to je trh nejvíce likvidní. Nespornou výhodou futures je to, že je můžeme obchodovat na finanční páku neboli margin. To znamená, že k vlastnění jednoho futures kontraktu nepotřebujeme částku rovnající se spotové ceně komodity v době uzavření kontraktu násobeno velikostí kontraktu. Stačí nám pouze margin (záloha), která se pohybuje od 5-15% z celkové hodnoty podkladového aktiva v závislosti na druhu komodity, přičemž zisky/ztráty realizujeme z celé hodnoty kontraktu. Díky marginu můžeme tedy hodně vydělat v případě příznivého vývoje, ale na druhou stranu hodně ztratit, pokud trhu nepůjde očekávaným směrem. Z dosud uvedeného by mělo být patrné, že futures kontrakty nejsou emitovány jako akcie, nýbrž k uzavření futures dochází tehdy, až se najde prodávající a kupující komodity a jejich nákupní/prodejní příkazy si co do požadavků odpovídají. Prodávající drží short futures, zatímco kupující long futures. Výhodou futures kontraktů je denní vyrovnávání zisků a ztrát prostřednictvím clearingového centra burzy, protože obchodník vidí v každém okamžiku na svém účtu, kolik vydělává nebo prodělává. Majitelé long či short futures mají celkem čtyři 28
poslední den, kdy může futures kontrakt prodat, aniž bychom museli fyzicky koupit nebo prodat podkladové aktivum ve velikosti odpovídající nakoupenému futures
36
možnosti, jak mohou se svým kontraktem naložit. Jednou z nejčastějších možností je futures před dobou expirace zlikvidovat uzavřením zrcadlové pozice. To znamená, že long/short futures zlikvidujeme nákupem short/long futures. Z povahy věci není možné držet dvě rozdílné pozice, proto clearignové centrum vypořádá a uzavře futures. Pokud se trh vyvíjel v souladu s očekáváním majitele futures v kterékoliv pozici, tak při vypořádání kontraktu realizuje zisk. Dalšími méně častými možnostmi jsou finanční vypořádání futures v době expirace kontraktu nebo ještě méně častější fyzické vypořádání futures. Poslední možností, která se nabízí, je přerolování kontraktu do následujícího měsíce. Jinak řečeno, broker svému klientovi otevře tu samou pozici v následujícím měsíci ve stejné hodnotě likvidované pozice. Nicméně naprostá většina všech futures je zlikvidována před svou splatností, což potvrzuje fakt, že se futures používají zejména k zajištění a spekulacím. Považuji za důležité objasnit ještě dva pojmy, které by měl každý, kdo se zajímá o komodity, znát. Tyto pojmy jsou contango a backwardation. V textu jsme se již seznámili s tím, že každý futures na komoditu má své měsíce splatnosti, které můžeme obchodovat. Jaký je ale vztah mezi cenami futures v jednotlivých měsících? Za normálních okolností platí, že vzdálenější měsíce jsou dražší než měsíce předešlé. Prosincový kontrakt na zlato bude dražší než říjnový a říjnový bude dražší než srpnový. Tato situace se nazývá CONTANGO. Stav contango je situace typická pro většinu futures, kdy se cena kontraktu zvětšuje s rostoucí splatnostní futures. Za této situace je spotová cena podkladové komodity nižší než jakákoli futures cena podkladové komodity. Hovoříme zde o normálním trhu. Stav contanga je obvykle způsoben tím, že podle modelu nákladů přenosu se zvyšující splatností futures kontraktu se zvyšují skladovací a úrokové náklady podkladové komodity. I kdyby trh očekával v budoucnosti vysokou nabídku nebo nízkou poptávku, která by za normálních okolností způsobila značný pokles cen futures, je toto snížení v případě contanga minimální. Opakem stavu contango je BACKWARDATION. Stav backwardace je situace u některých futures, kdy se cena futures snižuje s rostoucí splatností kontraktu. Potom platí, že spotová cena podkladové komodity je vyšší než jakákoli futures cena podkladové komodity. Hovoříme zde o inverzním trhu. Činitel, že dle modelu nákladů přenosu se zvyšující splatností kontraktu se zvyšují skladovací a úrokové náklady podkladové komodity, není za stavu backwardace rozhodující. Stěžejním faktorem, který má vliv na nižší cenu futures oproti spotové ceně, je předpokládaná nízká poptávka anebo vysoká nabídka podkladové komodity. Tyto očekávání jsou natolik silná, že ceny futures klesají s rostoucí splatností kontraktu. Stav backwardace nám tedy signalizuje silný býčí trend a obchodníci mohou očekávat, že cena 37
futures na komoditu ve stavu backwardace v nejbližší době výrazně poroste. Pravdou je, že backwardace netrvá většinou moc dlouhou dobu a posléze se opět cena futures navrací do stavu contanga. Než k tomu ale dojde, tak by dané situace mohli využít arbitražéři tak, že prodají komoditu na spotovém trhu a zároveň ji zpátky nakoupí přes futures. Spotová cena je vyšší než futures cena, takže se jedná o krátký prodej (short selling). Bohužel pro arbitražéry není reverzní arbitráž možná, protože jim nikdo zadarmo komoditu nepůjčí. Proč? Jednoduše proto, že cena futures je nižší než spotová cena. Majitelé komodit by totiž při vrácení komodity a jejím následném prodeji inkasovali méně, než kdyby sami danou komoditu prodali za aktuální cenu. Důvod, proč sami neuskuteční arbitráž, je ten, že danou komoditu např. pro výrobu potřebují.29 Již na začátku této subkapitoli jsem uvedl, že futures patří mezi oblíbené derivátové nástroje obchodované na burzách. To ostatně dokládá i následující graf, který zobrazuje růst počtu futures kontraktů na zlato na COMEXu od 15. 1. 1986 do 17. 4. 2012. Graf 2.1 Vývoj počtu uzavřených futures kontraktů na zlato mezi roky 1986-2012 700,000 600,000 500,000 400,000 300,000
Futures
200,000 100,000
1.4.2012
1.1.2011
1.10.2009
1.7.2008
1.4.2007
1.1.2006
1.10.2004
1.7.2003
1.4.2002
1.1.2001
1.10.1999
1.7.1998
1.4.1997
1.1.1996
1.10.1994
1.7.1993
1.4.1992
1.1.1991
1.10.1989
1.7.1988
1.4.1987
1.1.1986
0
Pramen: vlastní zpracování z Financial Data for FCMs. U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 10.4.2012. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.cftc.gov/MarketReports/FinancialDataforFCMs/index.htm
29
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, s. 290-292. ISBN 80-247-0342-4.
38
2.3 Komoditní opce Opce představují zajímavou alternativu k obchodování s futures kontrakty. Opce stejně tak jako futures lze využít k zajištění nebo k čistě spekulativním účelům. Opce mají však oproti futures jednu významnou výhodu, která spočívá v tom, že majitel opčního kontraktu není vystaven denním cenovým pohybům podkladového aktiva. Nemusí tedy každý den sledovat svůj obchodní účet a v případě nevýhodného směru ceny podkladového aktiva doplňovat finanční prostředky na svůj účet (margin call). Cena podkladového aktiva bude majitele opce zajímat jen v okamžiku, kdy se bude rozhodovat o tom, zdali bude danou opci realizovat či ji nechá propadnout. V případě, že se cena podkladového aktiva pohybuje opačným směrem, než majitel opce chce, tak ji nechá propadnout a přijde jen o opční prémii, tj. cenu, za kterou opci koupil. S opcemi se hlavně obchoduje na OTC trhu, ale také na derivátových burzách. Derivátové opční burzy jsou organizovány obdobným způsobem jako burzovní domy s futures. Každý kontrakt má svého kupujícího a prodávajícího. Rozdíl mezi OTC a burzovním trhem spočívá v tom, že se na burzách obchoduje pouze se standardizovanými opcemi, pokud jde o podkladové aktivum, realizační cenu či splatnost. Tato standardizace umožňuje uzavírat otevřené opční kontrakty proti-nákupem/protiprodejem té samé opce. Na OTC trhu se specifikace opčních kontraktů přizpůsobuje smluvním stranám (nakupujícímu a prodávajícímu). Nevýhodou OTC trhu je nemožnost uzavřít otevřený opční kontrakt proti-nákupem nebo proti-prodejem té samé opce. Bude se vždy jednat o dvě na sobě nezávislé opce, se kterými budou spojena dvojnásobná úvěrová rizika. K obchodování s burzovními opcemi potřebujeme licencovaného makléře, u kterého musíme mít zřízen účet (stejné jako u futures). Opce můžeme definovat jako kontrakty, na základě kterých má kupující právo nikoliv povinnost nakoupit (call opce) respektive prodat (put opce) určité množství podkladového aktiva za předem dohodnutou cenu (realizační cena) v předem dohodnutý okamžik (evropská opce) nebo během určitého období v budoucnosti (americká opce) a prodávající má zároveň povinnost prodat nebo koupit podkladové aktivum opce od kupujícího. Odměnou prodávajícímu opce je opční prémie. Opční prémie je téměř vždy splatná v okamžiku uzavření opčního kontraktu a její výše se tak rovná hodnotě opce v době jejího sjednání. Z BlackScholesova modelu víme, že hodnota opce obchodované na burze je ovlivněna současnou cenou pokladového aktiva, realizační cenou opce, dobou splatnosti opce, volatilitou ceny podkladového aktiva a bezrizikovou úrokovou mírou. U komoditních opcí je podkladovým 39
aktivem určitý komoditní nástroj (fyzická komodita, komoditní index či futures). Pro porozumění fungování opcí musím uvést trochu terminologie. Základní dělení opcí je na kupní (call) a prodejní (put) opce. Kupní opce se dále dělí na koupené kupní opce (long call) a prodané kupní opce (short call). Prodejní opce se dále dělí na koupené prodejní opce (long put) a prodané prodejní opce (short put). Nás ovšem bude zajímat pouze koupě kupní opce (long call) a koupě prodejní opce (long put), protože se jako kupující opce do jiné pozice dostat nemůžeme. Do pozice prodávajícího opce, pokud nejsme banka či jiný vypisovatel opce, se nemůžeme nikdy dostat. Při obchodování s opcemi je nutné mít na paměti následující: chci-li koupit kupní opci (spekulace na růst ceny) či koupit prodejní opci (spekulace na pokles ceny), za jakou realizační cenu jsem ochoten podkladové aktivum koupit/prodat a velikost opční prémie odpovídající realizační ceně. Vztah mezi realizační cenou opce a výší opční prémie lze popsat následovně. Čím vyšší je realizační cena opce pro kupní opci, tím nižší je opční prémie (cena opce). U prodejní opce platí, že čím vyšší je realizační cena opce, tím vyšší je opční prémie. To znamená, že čím větší budeme mít možnost vydělat na nákupu kupní/prodejní opce, tím nám prodávající opce bude účtovat vyšší opční prémii. Pokud se chceme dostat do zisku držením opce (kterékoliv), tak absolutní rozdíl mezi realizační cenou opce a vypořádací30 cenou podkladového aktiva v době realizace opce musí být větší než cena opce v době nákupu opce. Existuje však ještě jedna častěji využívaná možnost, jak profitovat na cenových pohybech podkladového aktiva opce. Tou možností je nakupovat long call/long put opce a následně je prodávat za vyšší cenu, aniž bychom realizovali opci či ji nechali propadnout. Jedná se tak o spekulaci, kde funguje stejně jako u futures velký pákový efekt. Malá procentní změna v ceně podkladového aktiva způsobí mnohem větší procentní změnu v ceně opce. Z Black-Scholesova modelu víme, že se hodnota long call opce zvýší, pokud spotová cena podkladového instrumentu vzroste, zatímco hodnota long put opce se zvýší, pokud cena podkladového aktiva klesne a ostatní paramenty ovlivňující hodnotu opce se nezmění.31 Jak již bylo uvedeno výše, tak komoditní opce mohou mít podkladové aktivum komoditní futures.32 Jelikož se na zbožových burzách obchoduje pouze s opcemi na futures, tak se domnívám, že stojí za to vysvětlit, jak tento druh opcí funguje. Podstata opce na futures je 30
jedná se o aktuální cenu podkladového aktiva
31
Futures Options - The Basics: The Basics of Futures Options. KOWALSKI, Chuck. About: Commodities
[online]. ©2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://commodities.about.com/od/futuresoptions/a/option_basics.htm 32
futures option
40
více méně podobná opci na fyzickou komoditu. V obou případech má majitel opce právo realizovat opci a prodávající musí prodat nebo odkoupit podkladové aktivum opčního kontraktu. Nicméně při realizaci kupní opce na futures33 získá majitel kupní opce dlouhou pozici podkladového futures34 (long futures), jehož hodnota se rovná aktuální ceně futures platné v okamžik realizace opce (vypořádací cena). Majitel kupní opce má ale právo na koupi long futures za realizační cenu, která byla dohodnuta při sjednání opce. Z tohoto důvodu majitel opce dostane finanční kompenzaci ve výši rozdílu vypořádací ceny a realizační ceny. Rozdíl bude vždy kladný, protože majitel opce by ji nerealizoval, kdyby vypořádací cena byla nižší než realizační. Naopak při realizaci prodejní opce na furues35 získá majitel prodejní opce krátkou pozici podkladového futures (short futures), jehož hodnota se rovná aktuální ceně futures platné v okamžik realizace opce. Majitel prodejní opce má ale právo na koupi short futures za realizační cenu, která byla dohodnuta při sjednání opce. Z tohoto důvodu majitel opce dostane finanční kompenzaci ve výši rozdílu realizační ceny a vypořádací ceny. Rozdíl bude opět kladný, protože majitel opce by ji nerealizoval, kdyby vypořádací cena byla vyšší než realizační. Pro snadnější pochopení si realizaci prodejní futures opce vysvětlíme na příkladu zlata. Opce na zlaté futures se obchodují nejvíce na COMEXU (CME) v New Yorku a jsou koncipovány na fyzické vypořádání. Specifikaci kontraktu uvádím v příloze B. Dne 24. dubna 2012 se spekulant rozhodne, že na burze COMEX nakoupí prodejní opci na futures na zlato se splatností v červnu 2012. Realizační cenu si zvolí 1635 USD/oz. a tomu odpovídá cena opce (prémie) 30,20 USD/oz. Jedna opce představuje kontrakt na 100 trojských uncí, takže cena, kterou zaplatí, činí 3020 USD (30,20 USD*100 uncí). Řekněme, že opci nějakou dobu drží.36 Poslední dnem obchodování s futures se zlatem na COMEX je třetí obchodní den před koncem měsíce, kdy má být zlato doručeno. To znamená, že poslední den obchodování s futures se splatností v červnu 2012 připadá na 28. 6. 2012. Posledním den obchodování opcí se zlatými futures se splatností v červnu 2012 na COMEX je čtvrtý obchodní den před koncem měsíce, který předchází měsíci splatnosti futures na zlato. Tento den připadá na 28. 5. 2012.
33 34
věříme, že cena podkladového futures vzroste a my tak budeme realizovat zisk . Pokud vlastníme např. červnovou opci, tak při realizaci opce obdržíme červnový futures
35
věříme, že cena podkladového futures klesne a my tak budeme realizovat zisk
36
reálná data čerpána z Metals Futures Options: Closing Snapshot - Markets Data Center - WSJ.com. Wall Street
Journal [online]. 24.4.2012. ©2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://online.wsj.com/mdc/public/page/2_3024-futopt_metals.html?mod=topnav_2_3002_europe
41
Dejme tomu, že 15. května činí vypořádací cena futures na zlato se splatností v červnu 1610 USD/oz. a majitel opce se rozhodne pro realizaci opce. Majitel opce tak získá krátkou pozici ve futures na zlato se splatností v červnu 2012. Mimo to majitel opce ještě obdrží finanční kompenzaci ve výši 1635 USD/oz. – 1610 USD/oz., tj. 25 USD/oz. Kontrakt je však na 100 trojských uncí, takže částka, kterou majitel opce obdrží, činí 2500 USD. Futures na zlato, který bývalý majitel opce vlastní, může buď hned uzavřít protipozicí, aniž by za to cokoliv platil, nebo držet a spekulovat na další pokles ceny zlata. Z příkladu vidíme, že náš spekulant na této transakci utrpěl ztrátu 520 USD (3020 USD – 2500 USD). Do zisku by se dostal pouze tehdy, pokud by vypořádací cena futures na zlato byla menší než realizační cena mínus opční prémie, tj. vypořádací cena ≤ 1604,8 USD/oz. (1635 USD/oz. – 30,20 USD/oz.). Celkový výsledek transakce tedy závisí na realizační ceně, ceně opce a spotové ceně zlatého futures.37 Na závěr graf 2.2 porovnává vývoj počtu zlatých futures kontraktů a opcí na zlaté futures mezi 18. dubnem 1995 až 17. dubnem 2012. Graf 2.2 Vývoj počtu opcí na futures na zlato a zlatých futures od roku 1995 do 2012 1,200,000 1,000,000 800,000 600,000
Opce Futures
400,000
Futures & Opce
200,000
18.4.2012
18.4.2011
18.4.2010
18.4.2009
18.4.2008
18.4.2007
18.4.2006
18.4.2005
18.4.2004
18.4.2003
18.4.2002
18.4.2001
18.4.2000
18.4.1999
18.4.1998
18.4.1997
18.4.1996
18.4.1995
0
Pramen: vlastní zpracování z Financial Data for FCMs. U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 10.4.2012. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.cftc.gov/MarketReports/FinancialDataforFCMs/index.htm
37
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, s. 337-389. ISBN 80-247-0342-4.
42
Během celého sledované období pozorujeme převahu počtu zlatých futures nad opcemi. Jisté výjimky nastaly v roce 1999, 2003-2005 a nejnověji v srpnu 2011, kdy cena zlata pokořila hranici 1900 USD/oz. Enormní nárůst počtu opčních zlatých futures v letech 1999 a 2003-2005 byl způsoben stabilizací trhu zlata, k němuž došlo díky dohodě 15 centrálních bank eurozóny o koordinaci a omezení prodeje jejich devizových rezerv. Finanční krize v letech 2008-2009 se opcí dotkla daleko méně než zlatých futures, kde byl propad markantnější. Graf nám také ukazuje, že vývoj počtu zlatých opcí, až na výše uvedené výjimky, kopíruje vývoj počtu futures kontraktů. To ostatně dokládá mnou provedená korelační analýza mezi oběma veličinami. Korelační koeficient je na úrovni 0,7, což představuje středně silnou závislost. Nicméně od roku 2005 roste počet futures kontraktů rychleji než počet futures opcí na zlato.
43
2.4 Komoditní swapy Komoditní swapy přestavují zajímavou investiční alternativu pro osoby, které chtějí participovat na cenových pohybech komodit bez nutnosti fyzického vypořádání. Na rozdíl od futures a opčních kontraktů, nejsou swapy burzovně obchodovatelnými instrumenty, ale individualizovanými nástroji obchodovanými na OTC trzích mezi privátními subjekty. Firmy a finanční instituce dominují swapovému trhu. Je to způsobeno tím, že komoditní swapy slouží zejména k zafixování prodejní/nákupní ceny mezi producentem a odběratelem komodit. Nicméně to neznamená, že by individuální investoři nezaujímali na swapovém trhu své místo. Jejich primárním motivem nakupování swapů není však zajištění, ale ryze čistá spekulace na cenové pohyby. Protože se swapy obchodují na mimoburzovním trhu, existuje zde vždy riziko, že protistrana nedostojí svým závazkům vyplývající ze swapové dohody. 38 Komoditní swap je kontrakt, kde se jedna strana (commodity payor) zavazuje k pravidelným platbám pevně stanovené částky druhé straně (commodity payee) za určité množství komodity, a druhá strana se zavazuje platit první straně proměnlivou částku odvozenou z průměrné ceny z určitých hodnot spotové ceny za určité množství komodity. Mezi stranami nedochází nikdy k výměně podkladového aktiva, tj. komodity. Komoditní swap je tak primárně sázkou na budoucí cenu komodity a dochází tak pouze k výměně finančních částek mezi stranami. Platí vždy ta strana, která se zrovna nachází v nevýhodné pozici.39 Pro snadnější pochopení systému fungování komoditního swapu uvedeme jednoduchý příklad podle obrázku 2.1. Důlní společnost X se obává, že cena zlata bude v budoucnosti klesat, proto si chce na 5 let zajistit cenu dodávaného zlata. Její měsíční produkce činí 500 trojských uncí. Zároveň indická šperkařská firma Y obávající se růstu ceny zlata si chce na 3 roky zafixovat cenu, za kterou zlato odebírá. Její měsíční potřeba je 1000 troj. uncí zlata. Firma X si tedy sjedná se swapovým dealerem pětiletý komoditní swap na jmenovitou hodnotu 500 uncí, zatímco firma Y uzavře se swapovým dealerem tříletý komoditní swap na jmenovitou hodnotu 1000 uncí zlata. Obě firmy nadále pokračují v prodeji a koupi zlata na
38
na rozdíl od burzovně obchodovaných instrumentů, kde na dodržování závazků dohlíží clearingové centrum
burzy, a kde dochází k vyrovnávání pohledávek a závazků každýobchodní den 39
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 424-426. Finance
(Grada). ISBN 978-80-247-3696-9.
44
spotovém trhu. V případě, že by firmy X a Y byly spekulanty, tak dochází pouze k pravidelnému finančnímu vypořádání! Naše indická firma Y tedy souhlasí, že bude platit swapovému dealerovi pravidelné měsíční částky ve výši 1 644 000 USD (1644USD/oz*1000 uncí) a swapový dealer se zavazuje platit částky firmě Y ve výši průměrné měsíční spotové ceny za unci zlata násobené 1000 uncemi. Důlní společnost X zároveň souhlasí s placením měsíčních částek swapovému dealerovi ve výši průměrné měsíční spotové ceny za unci zlata násobené 500 uncemi a swapový dealer souhlasí platit firmě X pravidelné měsíční částky ve výši 821 500 USD (1643 USD/oz*500 uncí). Průměrná cena zlata v době uzavření swapového kontraktu byla 1643,5 USD/oz. Rozdíl mezi průměrnou cenou zlata (1643,5USD) a cenou zlata (1644USD a 1643USD), kterou platí a dostává společnost Y a X v tomto pořadí, je příjmem swapového dealera. Je to jeho odměna za to, že spároval dvě strany, které by se za normálních okolností nebyly schopné dohodnout z důvodu rozdílných požadavků na jmenovitou hodnotu a splatnost swapového kontraktu. Výše uvedené platby mezi stranami mají tedy za následek, že došlo k zafixování ceny zlata jako pro důlní firmu X, tak i pro šperkařskou firmu Y. Obrázek 2.1 Systém fungování komoditního swapu s obchody na spotovém trhu
Pramen: vlastní zpracování podle: JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 424-426. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9.
Všímavého čtenáře jistě napadlo, že se swapový dealer nachází v nevýhodné pozici, protože se musí vypořádat s rozdílem 500 uncí ve jmenovitých hodnotách 2 swapů (1. swap na 500 uncí a 2. swap na 1000 uncí) a také časovým nesouladem 2 let (1. swap na 5 let a 2.
45
swap na 3 roky). Swapový dealer vyřeší nesoulad jmenovitých hodnot swapů tím, že sjedná třetí swap na 500 uncí na 5 let. V tomto swapu bude dealer vystupovat jako plátce měsíční pevné částky a zároveň jako příjemce proměnlivé částky. S časovým nesouladem se vypořádá tak, že uzavře čtvrtý swap na 1000 uncí zlata na dobu 2 let. V tomto swapu bude dealer vystupovat jako příjemce měsíční pevné částky a zároveň jako plátce proměnlivé částky. Pokud by se swapovému dealerovi nepodařilo najít hned strany pro třetí a čtvrtý komoditní swap, tak se zahedžuje nákupem termínových kontraktů na zlato (futures, opce).40 Čas od času se může stát, že jedna ze stran potřebuje vystoupit ze swapového kontraktu před datem jeho expirace. Je to stejné jako v případě prodeje futures a opčních kontraktů před jejich vypršením. Jaké má investor tedy možnosti? Existují čtyři základní způsoby, jak vystoupit ze swapu – vyplatit protistranu, uzavřít swap s opačnou pozicí, prodat swap někomu jinému nebo využit swapce.41 Tak jako opce či futures má i swap svoji tržní hodnotu. Pokud se jedna strana rozhodne odstoupit od swapového kontraktu, tak protistraně zaplatí jeho tržní hodnotu v době vystoupení. Bohužel tato možnost musí být stanovena již v podmínkách swapové dohody nebo odstoupivší strana musí získat souhlas od protistrany. Z tohoto důvodu není tato možnost často využívána. Jako lepší se jeví možnost uzavřít swap s opačnou pozicí. Pokud jsem byl v původním kontraktu příjemce pevné platby a plátce proměnlivé platby, tak uzavřu druhý swap s tím, že budu naopak plátce pevné platby a příjemce proměnlivé platby. Tím se moje swapová expozice vyruší. Další možností je jednoduše prodat swap někomu jinému za jeho tržní cenu. I zde je však nutný souhlas protistrany. Poslední možností je využít swapce, což je opce na swap. Nákupem swapce získá kupující možnost vstoupit do vyrovnávacího swapu v době, kdy bude chtít vystoupit ze svého původního swapu. Tato možnost je pro spekulanty výhodnější, protože jsou s ní spjata menší rizika než u klasického uzavření swapu opačnou pozicí.
40
JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 424-426. Finance
(Grada). ISBN 978-80-247-3696-9. 41
An Introduction To Swaps. INVESTOPEDIA [online]. 18. 4. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z:
http://www.investopedia.com/articles/optioninvestor/07/swaps.asp#axzz1sfI9icCR
46
2.5 Managed futures Další možností investice do komodit, která se pro investora nabízí, představuje managed futures, neboli řízený futures. Jedná se o alternativní možnost investice, která je zatím široké investorské veřejnosti v našich končinách neznámá. Je to dáno zejména tím, že u nás existuje zatím pouze jedna jediná společnost nabízející tento alternativní investiční produkt. Je to nebankovní obchodník s cennými papíry, společnost Colosseum. Naopak situace na druhé straně Atlantického oceánu je zcela odlišná. V USA se obchoduje, resp. investuje do managed futures úspěšně již přes 30 let a jejich význam v posledním desetiletí významně narůstá. Managed futures můžeme definovat jako alternativní investiční produkty (fondy, účty), které spatřily světlo světa, aby jejich správci mohli obchodovat s futures a opcemi na futures na globální komodity, úrokové míry, akciové indexy a různé měnové páry, přičemž výkonnost těchto produktů nezávisí na pozitivním růstu akciového či dluhopisového trhu.42 Na rozdíl od podílových fondů se liší tím, že u těchto produktů lze uzavírat jak dlouhé, tak krátké pozice či kombinace obou a tím dosahovat zisku v jakémkoliv stádiu hospodářského cyklu. Celý systém managed futures vychází z toho, že zkušení manažeři (správci) jsou schopní na základě své zvolené strategie či kombinace strategií dosahovat lepších výsledků než jakákoliv jednoduchá pasivní obchodní strategie jako například u podílových komoditních fondů. Investorovi se nabízí několikero možností, jak investovat do řízených futures. První možností je investice svých disponibilních prostředků do tzv. public commodity pools, která jsou přístupná široké investorské veřejnosti. Jedná se o aktivně řízené fondy podobné podílovým, do kterých mnoho individuálních investorů vkládá své prostředky, které pak spravují manažeři onoho fondu. Commodity pools se rovněž nazývají managed futures funds, pojem, který se užívá nejčastěji. Proto je dobré si ho zapamatovat. Počáteční investice do tohoto veřejného fondu začíná od 5000 USD. Druhou možností je vložit své peníze do private commodity pools, který je však otevřen pro institucionální investory a osoby s velkým majetkem. Počáteční investice u tohoto druhu fondu se pohybuje v rozmezí 100 000 – 500 000 tisíc USD.43 Komoditní řízené futures fondy jsou tedy dostupné široké investorské
42
Managed Futures. PFG BEST [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://www.pfgfunds.com/faq.asp
43
Investment Opportunities. MorganStanley [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné z:
http://www.morganstanleyindividual.com/investmentproducts/managedfutures/opportunities/default.asp
47
veřejnosti a svou strukturou se podobají podílovým či hedge fondům.44 S komoditními řízenými futures fondy jsou nerozlučně spjati Commodity trading advisors45 (CTAs), osoby, které jsou najaté fondy, aby spravovaly jejich aktiva. Tyto osoby podléhají přísnému dozoru a regulaci americké komise pro obchodování s komoditami – Commodity Futures Trading Commission (CFTC) a National Futures Association46. Stejné instituce dozorují a auditují celý systém obchodování s managed futures fondy. Poslední možností, kterou může investor využít, je vložit své peníze do individually managed futures account (individuálně řízení účet), který má vysokou transparentnost a je primárně vytvořený pro individuálního investora, kterým může být buď instituce, nebo osoba s velkým jměním. Manažeři fondů využívají různé druhy strategií, z nichž nejčastěji používané jsou trend followers, discretionary a systematic.47 Trend Followers CTAs se nesnaží odhadovat, kam se trh pohne, ale vždy reagují na danou situaci na trhu. V závislosti na tom, jak se trh pohybuje, tak otevírají ziskové pozice a zavírají ztrátové pozice. Jinak řečeno, pokud trh několika komodit roste, tak vstoupí do long pozice futures na dané komodity, pokud zároveň trh na jiné komodity klesá, tak vstoupí do short pozice na tyto komodity. Cílem trend followers je tedy držet long/short pozice v závislosti na nastávajících cenových trendech. Discretionary manažeři fondů využívají fundamentální analýzu jako základní zdroj informací pro rozhodování o investicích, zatímco systematic manažeři využívají k predikci vývoje komoditních trhů počítačové modely a technickou analýzu. Oba dva se tedy snaží předpovědět, jakým směrem se trh pohne. Na trhu dnes existuje nespočet řízených futures fondů. Na stránkách společnosti Barclay Hedge se uvádí, že existuje cca 1174 CTA programů jednotlivých fondů, které jsou řízeny více než 800 registrovanými komoditními obchodními poradci (CTAs).48 Stránky výzkumné společnosti Barclay Hedge poskytují velice zajímavé informace o řízených komoditních futures fondech. Tabulka 2.2 nám ukazuje velikost jednotlivých segmentů pod správou 44
základní rozdíl mezi manged futures fondem a hedge fondem je ten, že managed futures fond je
transparentnější, likvidnější a počáteční investice je lépe zajištěna než u hedge fondů. Také právní úprava a kontrola je jiná. 45
již v předešlém textu jsem je označil za správce či manažery, jedná se tedy o stejné osoby
46
u National Futures Association se musí každý CTA registrovat a splnit bezpečnostní prověrku FBI
47
LEMBÁK, M. Managed futures a jejich volba při tvorbě portfolia. In: Pro Investory [online]. 29.6.2011 [cit.
2012-01-05]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/managed-futures-a-jeho-volba-pri-tvorbe-portfolia 48
The BarclayHedge Managed Futures (CTA) Database. Barclay Hedge [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné z:
http://www.barclayhedge.com/products/cta-datafeeder.html
48
manažerů. Na základě údajů z tabulky můžeme učinit několik závěrů. Za prvé, aktiva pod správou CTAs se za posledních 11 let více než 8krát zvětšila, což svědčí o velkém zájmu investorů o tyto investiční instrumenty. Tabulka 2.2 Velikost jednotlivých segmentů trhu managed futures v roce 2000 a 2011 v mld. USD Členění obchodníků Agricultural Traders (soft komodity) Currency Traders (měny) Diversified Traders Financial/Metals Traders (úr.míry, kovy) Discreationary Traders Systematic Traders Managed futures celkem
2000
2011
0,1
1,09
3,45
27,28
8,8
181,91
13,28
81,98
5,14
26,98
19,63
259,88
37,9
314,6
Pramen: Money Under Management. Barclay Hedge: Assets under management [online]. [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: http://www.barclayhedge.com/research/indices/cta/Money_Under_Management.html
Za druhé, fondy zabývající se obchodováním futures se zemědělskými komoditami se netěší velkému zájmu investorů. Za třetí, investoři ukládají své finanční prostředky nejraději do systematických fondů, které jsou řízeny na základě technické analýzy a počítačových modelech. Za čtvrté, Diversified Traders sektor zaznamenal rovněž enormní nárůst, který bych připsal tomu, že investoři jsou spíše averznější k riziku a tak raději preferují investice do fondů, které řídí diverzifikované portfolio. Růst zájmu investorů o investice do komoditních řízených fondů můžeme přisoudit tomu, že tyto fondy vykazují v posledních letech vysoké zhodnocení a investice do nich není pro investory nijak zvlášť obtížná. Investoři mají přitom jistotu, že trh managed futures je dostatečně likvidní, transparentní díky kontrole amerických úřadů a bezpečný. Likvidita je dána tím, že investor může kdykoliv své prostředky vybrat či dodatečně vložit na účet, který je veden u clearingového partnera fondu. Každý den má investor přehled o tom, jaké transakce se na jeho účtu ten který den uskutečnily. Bezpečnost je zajištěna prostřednictvím nezávislého clearingového partnera fondu, který vede účty na jména jednotlivých investorů a neumožní přímý přístup manažera fondu k finančním prostředkům svých klientů. Tím se minimalizuje možná defraudace peněž ze strany manažera. Všechny obchody realizované CTAs se tedy musí uskutečňovat přes clearingové centrum, které je napojené na komoditní či finanční burzy. Hlavními výhodami investic do řízených futures je snížení rizika celého 49
investičního portfolia díky nízké korelaci řízených futures s akciovým trhem, což následně může vést k zvýšení potenciálního výnosu portfolia v závislosti na podílu managed futures v portfoliu. Další výhodou je možnost vydělávat v jakékoliv fázi hospodářského cyklu díky možnosti participovat na pohybech cen v obou směrech (long/short pozice). V neposlední řadě slouží řízené futures k diverzifikaci rizika na globálních trzích. Nemyslím tím jenom geografickou diverzifikaci portfolia, ale i napříč různými trhy. Komoditní obchodní poradci mohou investovat na trhu kovů, energií, zemědělských komodit, měn, akcií i dluhopisů.49 Na závěr je důležité zmínit, že investice do komoditních řízených futures fondů není pro každého. Nevýhodou managed futures jsou vyšší nároky na investici50 a delší investiční horizont, který je ve většině případů 2 roky. Pouze investoři, kteří mají dostatek rizikového kapitálu, a kteří rozumí a umí se vypořádat s riziky a zisky z futures, by měli investovat do řízených futures. Může se totiž snadno stát, že přijdou o všechny své vložené prostředky díky finanční páce, která se pro investice do managed futures používá.
2.6 Komoditní ETF Komoditní burzovně obchodované fondy, častěji Exchange traded funds (ETF), představují další alternativu obchodování komoditami, která nabývá na významu od roku 1993, kdy byla poprvé představena americké investiční veřejnosti. ETF můžeme definovat jako investiční trusty či fondy, které jsou obchodované na burzách, a které se vyznačují svojí vlastní specifickou investiční strategií. Komoditní ETFs jsou charakteristické tím, že jejich správci investují do fyzických komodit, komoditních derivátů či akcií komoditních společností (akcie těžařských firem) takovým způsobem, aby hodnota jejich akcií co nejpřesněji kopírovala cenu dané komodity nebo hodnotu komoditního indexu, případně hodnotu akciového indexu komoditních firem. Hlavní rozdíl od hedgových či podílových fondů tkví v tom, že ETFs se nesnaží "beat the market", tj. dosahovat lepších výsledků než určitý benchmark (komodita či komoditní index), ale naopak přesně daný benchmark následovat. Hovoříme zde o tzv. pasivní strategii ETF fondů. To znamená, že správci jednou vytvořené portfolio se během existence fondu víceméně nemění. Výhodou tohoto přístupu jsou nižší náklady na správu portfolia. 49
HLUCHNÍK, Robert. Managed futures: Proč investovat do komodit?. In: Finance [online]. 27.2.2008 [cit.
2012-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/153153-managed-futures-proc-investovat-dokomodit-/ 50
investor platí 1-3% management fee ročně a 20-30% performance fee v závislosti na vybraném fondu
50
Atraktivita investování do akcií těchto fondů spočívá v tom, že investor se vystavuje pohybu cen komodit bez nutnosti faktického držení jednotlivých komodit či komoditních derivátů. Investice do ETF je velice jednoduchá, jelikož se vlastně jedná o nákup akcií (certifikátu) fondu. Mezi další přednosti patří relativně nízké poplatky účtované fondem, daňová optimalizace, vysoká likvidita, transparentnost, nákupní/prodejní flexibilita a v neposlední řadě možnost diverzifikace portfolia díky ETF kopírující komoditní index. Transparentnost je představovaná možností vidět v kterémkoliv okamžiku, jakou hodnotu držené akcie mají. Flexibilitou rozumíme možnost kdykoliv během dne prodat či nakoupit akcie fondu za tržní cenu, což v případě podílových fondů lze pouze na konci obchodního dne. Jelikož se jedná o veřejně obchodovatelné akcie, tak můžeme koupit prodejní ETF futures a spekulovat na pokles ceny akcií fondu (tj. na pokles komodit či akcií komoditních firem). Díky tomu můžeme ETFs využívat i jako zajišťovací instrument. Hlavní nevýhody ETF můžeme spatřovat v pasivní strategii fondů, nevyplácení dividend a nutnosti platit brokerské poplatky při nákupu/prodeji akcií ETFs.51 Jak jsem již uvedl, každý fond má svoji specifickou strategii, kterou realizuje nákupem (v případě dalšího uvedení balíku akcií na trh) nebo prodejem (v případě skupování akcií fondem či jeho likvidací) komodit, komoditních derivátů či akcií komoditních firem. Na základě toho můžeme rozdělit fondy na dvě základní skupiny. První skupina jsou fondy, které nakupují/prodávají
fyzické
komodity nebo
komoditní
futures.
Druhá
skupina
je
reprezentována fondy investující do akcií komoditních společností. Dále fondy může dělit podle toho, zdali využívají finanční páku či ne, na leveraged a unleveraged. Fondy využívající možnosti finanční páky zajišťují majiteli akcie několikanásobné zhodnocení oproti benchmarku. Řekněme, že určitý komoditní index vzroste o 3%, tak díky finanční páce např. 2 nebo 3 (závisí, jak si to stanoví fond) moje akcie zhodnotí o 6% nebo 9%. Pokud se ale trh vydá opačným směrem, tak utrpím ztrátu zvětšenou o násobek finanční páky. Leveraged fondy ještě můžeme dělit na tzv. bearish52 a bullish.53 Nicméně hodnota aktiv pod správou
51
SEC Concept Release: Actively Managed Exchange-Traded Funds. In: U.S. Securities and Exchange
Commission [online]. 18.5.2004 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.sec.gov/rules/concept/ic-25258.htm 52
v případě bearish strategie leveraged ETF fondu je cílem dosáhnout inverzní pozice vůči zápornému výnosu
indexu ve stejné výši, co se hýbne trh. Pokud tedy komoditní index klesne o 2%, tak inverzní ETF usiluje dosáhnout 2 % zisku. Ultra-short bearish ETF se snaží dosáhnout 2x násobek záporného výnosu. Pokud komoditní index klesne o 2%, tak inverzní ETF usiluje získat 4% zisk. Bullish ETF fond je popsán výše na příkladu.
51
ETF pákových fondů je v porovnání s klasickými nepákovými fondy minimální, což nám dokládá tabulka č. 2.3. Hodnota aktiv pod správou long nepákových komoditních ETF investujících do fyzické komodity dosahuje 114,5 mld. USD, zatímco inverzní fondy dohromady spravují pouze 843 mil. USD. Inverzní fondy tedy obhospodařují pouze 0.7% z celkové velikosti komoditního ETF trhu v USA, který k 31. 3. 2012 dosahuje velikosti 117,6 mld. USD.54 Tabulka 2.3 Hodnota aktiv spravovaných komoditními ETF fondy zalistovaných na US burzách dle typu fondu v mld. USD k 31.3 2012 Aktiva pod správou v mld. USD 114,45
Long unleveraged Long leveraged
2,31
Short unleveraged
0,08
Short leveraged
0,763
Celkem
117,6
Pramen: Assets. ETF Industry Association [online]. 31. 3. 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.etfia.com/sites/all/themes/etfia/downloads/Mar-2012-ETF-Data-Assets.pdf
U ETF stejně tak jako u akcií můžeme spekulovat na jejich pokles, či přímo investovat do inverzních ETF fondů (short), které fungují na stejném principu jako klasické komoditní ETF (long) s tím rozdílem, že výnos fondu závisí na poklesu hodnoty komodit či komoditních indexů. Majitele akcií fondu vydělávají tedy tím více, čím více jde daný komoditní trh dolů. Jelikož se ve třetí části své práce věnuji trhu zlata, tak mi nemohl uniknout fakt, že ETF na zlato, SPDR GOLD, představuje největší komoditní ETF a zároveň druhý největší ETF fond na světě dle tržní kapitalizace. SPDR GOLD je fond, jehož vydané akcie jsou plně kryty zlatem. Ve svém portfoliu má v současnosti 1286 tun zlata, což představuje 41,351,565 mil. uncí. Tržní kapitalizace fondu činí k 13. 4. 2012 téměř 69 mld. USD. Počet akcií, které jsou v oběhu, činí dle informací fondu 425,7 mil. kusů. Cílem fondu je kopírovat vývoj ceny zlata 53
SPENCE, John. ProFunds prepares first leveraged ETFs: Funds designed to provide double, inverse of
markets' performance. In: Market Watch [online]. 29.5.2006 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.marketwatch.com/story/profunds-readies-first-leveraged-etfs 54
jedná se však o trh, do kterého nejsou zahrnuty ETF investující do akcií producentů komodit.
52
obchodovaného v Londýně na OTC trhu55. Cena akcie obchodovaná na NYSE (GLD) byla ke konci obchodního dne 13. 4. 2012 na hodnotě 162.70 USD/kus, přičemž spotová cena zlata činila 1652 USD/troj. unce. Pozorný čtenář si jistě všiml, že ceny nejsou totožné, i když by podle definice měly být. Čím je to tedy způsobeno? Tento rozdíl v ceně je zapříčiněn 2 faktory. První z nich je ten, že jedna akcie je kryta 1/10 unce zlata, což vysvětluje rozdíl v desetinné čárce. Druhý rozdíl spočívá v tom, že akcie má sice kopírovat cenu zlata, ale to se děje až po odečtení všech nákladů, které fond s držbou a obchodováním zlata má. Detailnější informace o SPDR GOLD fondu uvádím v příloze C. Tabulka č. 2.3 zobrazuje žebříček největších komoditních ETFs obchodovaných na amerických burzách, který jsem byl schopen sestavit s využitím databáze ETFdb56. Jak jsem již uvedl dříve, tak se ETFs snaží co nejlépe sledovat cenu určité komodity, hodnotu komoditního indexu či hodnotu akciového indexu producentů komodit. V případě ETFs investujících do fyzických komodit se jako podkladové aktivum používají nejčastěji drahé kovy. Nejvíce se používá zlato či stříbro, jak dokládá tabulka č. 2.4. Řebříček s přehledem vede SPDR Gold Trust následovaný iShares Silver Trust, iShares COMEX Gold Trust a ETFS Gold Trust. V případě ETFs na komoditní indexy se investuje do komoditních derivátů jako je futures či opce. Není totiž možné, aby fondy měly ve svém portfoliu fyzické komodity, které rychle podléhají zkáze. Mezi nejvíce využívané komoditní indexy, na které jsou navázány ETF fondy, patří Deutsche Bank Commodity Index, Dow JonesAIG Commodity Index a S&P Goldman Sachs Commodity Index. Největšími ETFs kopírující komoditní indexy jsou v současnosti PowerShares DB Commodity Index Tracking Fund (DBC), iPath Exchange Traded Notes Dow Jones - AIG Commodity Index Total Return Medium-Term Notes Series A (DJP) a iShares GSCI Commodity-Indexed Trust (GSG). A konečně sektoru ETFs investující do akcií komoditních firem dominuje Market Vectors Gold Miners ETF (GDX), Market Vectors Agribusiness ETF (MOO), Market Vectors Junior Gold Miners Fund (GDXJ) a iShares S&P GSSI Natural Resources Index Fund (IGE).
55
Cena London PM fix je stanovena každý den v 15:00 UTC London Bullion Market Association (LBMA);
největší OTC trh se zlatem je v Londýně a obchody jsou realizovány 24 hodin denně přes LBMA 56
ETFdb Categories. ETFdb [online]. 18.4.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-
categories/
53
Tabulka 2.4 Největší komoditní ETFs obchodované v USA k 19. 4. 2012 v tis. USD Název fondu
YTD57
Průměrný objem
Hodnota čistých
obchodů
aktiv
ETFs - komodity58
114 698 996
SPDR Gold
4,82%
12 232 854
67 963 002
iShares Silver
13,73%
19 299 863
9 798 025
iShares COMEX GOLD
4,86%
6 359 860
9 469 589
PowerShares DBCI
4,02%
2 099 121
5 718 016
iPath ETN Dow Jones
-3,41%
410 792
2 233 784
PowerShares DB Agric.
-5,51%
950 012
1 906 418
ETFS Gold Trust
4,76%
111 549
1 796 979
United States Oil Fund
2,23%
8 922 334
1 612 765
iShares GSCI
3,49%
244 610
1 406 690
ETFs – komoditní firmy
19 193 602
Market Vectors GM
-9,33%
13 218 718
6 255 415
Market Vectors Agri.
9,86%
643 900
5 863 940
Market Vectors JGM
-8,22%
3 029 541
2 015 200
iShares S&P GSSI NR
-0,34%
191 114
1 756 062
ETFs celkem
133 892 598
Pramen: vlastní zpracování dle ETFdb Categories. ETFdb [online]. 18.4.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-categories/
57
ukazatel říká, kolik daný ETF vynesl od začátku roku 2012
58
zahrnuje jak ETFs investující do fyzických komodit, tak i ETFs na komoditní indexy
54
Tabulka č. 2.4 ukazuje výnosnost ETFs od začátku roku, průměrný objem obchodů a hodnotu čistých aktiv jednotlivých fondů k datu 19. dubna 2012. Největším komoditním fondem na světě je SPDR GOLD, který spravuje zlato v hodnotě přes 67 mld. USD. Z indexových komoditních fondů je největší PowerShares DBCI, který má pod svou správou téměř 6 mld. USD aktiv. V případě fondů investujících do akcií komoditních firem, zaujímá první místo Market Vectors Gold Miners spravující přes 6 mld. dolarů následovaný Market Vectors Agribusiness. Úplný výčet komoditních ETF fondů získaných z databáze ETFdb lze nalézt v příloze D. Tabulka č. 2.4 nám také říká, že velikost trhu s komoditními ETFs činí k 19. dubnu 2012 téměř 134 mld. amerických dolarů, což svědčí o značném zájmu investorské veřejnosti o tento alternativní investiční nástroj.
2.7 Komoditní podílové fondy Další možnost investování do komodit, která se investorské veřejnosti nabízí, je nákup podílových listů komoditního podílového fondu. Americká Komise pro cenné papíry (SEC) definuje podílový fond (mutual fund) jako investiční společnost, která akumuluje finanční prostředky od mnohých investorů, které posléze investuje do akcií, dluhopisů, instrumentů finančního trhu či jiných cenných papírů.59 Komoditní podílové fondy jsou tedy podskupinou podílových fondů, které investují finanční prostředky do fyzické komodity, akcií a dluhopisů komoditních společností a komoditních derivátů. Podílové fondy se dělí na tři základní typy: otevřený fond (open-end), uzavřený fond (closed-end) a unit investment trust. Nejběžnější typem je nicméně otevřený podílový fond. Fondy tohoto typu emitují podílové listy na základě poptávky každý obchodní den. Na rozdíl od ETFs, investoři nakupují podílové listy přímo od fondu či brokera. Podílové listy otevřeného fondu nejsou tedy předmětem burzovních obchodů jako akcie ETFs. Podílový list zároveň přestavuje podíl na majetku fondu, který je představován jeho portfoliem řízeným zkušenými portfolio manažery. Fond má také povinnost vykoupit zpět podílové listy podílníků na konci každého obchodního dne. Tato skutečnost představuje zároveň jednu z jeho největších nevýhod oproti obchodování s ETFs. Pokud dojde během obchodního dne k nějaké negativní události ovlivňující cenu, tak akcie ETFs můžeme kdykoliv na burze prodat, zatímco podílové listy teprve až po skončení burzovního obchodování. Je to dáno tím, 59
Mutual Funds. U.S. Securities and Exchange Commission [online]. 14. 12. 2010 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z:
http://www.sec.gov/answers/mutfund.htm
55
že v případě podílového fondu nevíme až do konce obchodního dne, jaká je hodnota čistých aktiv fondu60, která slouží k určení hodnoty podílového listu. Ta se totiž počítá až po skončení obchodování na burze. Dalším rozdílem mezi ETFs a podílovými fondy spočívá v jejich investiční strategii. Většina ETFs se snaží co nejpřesněji kopírovat určité indexy, zatímco podílové fondy svým aktivním obchodním přístupem usilují o překonání tržních indexů. Bohužel tato aktivní obchodní strategie podílových fondů je vykoupena vyššími poplatky61 ve srovnání s poplatky účtovanými pasivně řízenými ETF fondy. Podílové fondy jsou si vyšších poplatků vědomi, a tak v poslední době nabývají na významu také pasivně řízené fondy, jejichž poplatky se přibližují těm u ETFs. Další možností, jak se vystavit nižším poplatkům, je volba nákupu různých tříd podílových listů, které fondy nabízejí. 62 Každá třída podílových listů se od jiné liší velikostí poplatků, čistou hodnotou aktiv a výkonností. Jinak řečeno, čím nižší poplatky budou s danou třídou spojeny, tím nižší zhodnocení můžeme očekávat. Typickými třídami, které jsou nabízeny široké veřejnosti, jsou třídy A, B a C. Speciální třída I, se kterou jsou spojeny jen minimální investiční požadavky, je určena pouze institucionálním investorům.63 Mezi hlavní výhody podílových fondů patří možnost participace na investicích, které by byly dostupné pouze velkým hráčům, denní vysoká likvidita, diverzifikace rizika a portfolia investora, přísný vládní dohled, a v neposlední řadě, profesionály řízené portfolio. Naopak nevýhodami jsou vysoké poplatky, obchodování s podílovými listy až na konci obchodního dne, nemožnost zjistit hodnotu podílu během dne, nižší transparentnost (obvykle čtvrtletní zveřejňování složení portfolia fondu), vyšší vstupní investice a nemožnost shortovat (spekulovat na pokles ceny) 64 Velikost trhu komoditních podílových fondů k začátku března 2012 zhruba odpovídá velikosti trhu komoditních burzovně obchodovaných fondů (ETFs). Čistá hodnota aktiv pod 60
Net asset value (NAV)
61
podílové fondy si účtují různé druhy poplatků: redemption fee, exchange fee, account fee, purchase fee,
management fee a ditribution/service fee (více na http://www.sec.gov/answers/mffees.htm#salesloads) 62
Mutual Fund Classes. In: U.S. Security and Exchange Commission [online]. 29.3.2010 [cit. 2012-03-21].
Dostupné z: http://www.sec.gov/answers/mfclass.htm 63
PARETO, Cathy. Mutual Fund Or ETF: Which Is Right For You?. Forbes: Investing [online]. 27.3.2009 [cit.
2012-03-21]. Dostupné z: http://www.forbes.com/2009/03/27/etf-fund-nav-personal-finance-etfsinvestopedia.html 64
Mutual fund. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-
[cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mutual_fund#cite_note-3
56
správou podílových fondů65 investujících do fyzických komodit, komoditních derivátů nebo akcií producentů komodit činila k 5. 3. 2012 142 mld. USD. Tabulka č. 2.5 ukazuje největší komoditní podílové fondy dle čisté hodnoty aktiv, jejich výnosnost a roční poplatek za správu fondu počítaný jako procento z aktiv. Tabulka 2.5 Největší komoditní podílové fondy dle čisté hodnoty aktiv k 5. 3. 2012 Název fondu
PIMCO CRRS Fund Vanguard Energy Fund Fidelity SCS Fund Credit Suisse CRS Fund Prudential Jennison NR Fund T. Rowe Price New Era Fund Ivy Global NR Fund Van Eck Global HA Fund Celkem
Zhodnocení Meziroční YTD zhodnocení 7.96% 9.75% 4.91% 5.06% 12.66% 11.20% 13.62% 13.11%
-4.54% -4.51% -11.62% -10.74% -13.21% -12.98% -16.62% -11.29%
Roční poplatek v % z aktiv 1.19% 0.34% 0.60% 1.07% 1.18% 0.67% 1.39% 1.39%
Čistá hodnota aktiv v tis. USD 22,207,956.77 13,372,998.83 9,201,409.11 5,861,413.82 5,610,147.08 4,835,162.46 4,732,096.01 4,629,470.96 142,142,990.77
Pramen: vlastní zpracování dle Fund Search. U.S.News: Best Funds [online]. 5. 3. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://money.usnews.com/funds/search/mutual_fund+y
Největším komoditním podílovým fondem na světě je s velkým odstupem PIMCO Commodity Real Return Strategy Fund (PCRAX), který spravuje aktiva v hodnotě přes 22 mld. USD. Součástí jeho portfolia jsou komoditní futures kontrakty a dluhopisy typu TIPS 66. PIMCO neinvestuje do fyzické držby komodit. Druhým největším fondem je Vanguard Energy Fund (VGENX), který se zaměřuje na investice do akcií komoditních firem působící v energetickém sektoru (Exxon Mobil, Chevron, Royal Dutch Shell, BP nebo Total). Jeho čistá hodnota aktiv začátkem března 2012 dosahovala 13,3 mld. dolarů. Hranici 4,5 mld. USD ještě pokořily Fidelity Series Commodity Strategy Fund (FCSSX), Credit Suisse Commodity Return Strategy Fund (CRSAX), Prudential Jennison Natural Resources Fund (PGNAX), T. Rowe Price New Era Fund (PRNEX), Ivy Global Natural Resources Fund (IGNAX) a Van Eck Global Hard Assets Fund (GHAAX). Ostatní fondy nad 0,5 mld. USD čisté hodnoty aktiv lze nalézt v příloze E.
65
dle informací získaných ze stránek money.usnews.com je hodnota čistých aktiv 142 mld. USD spravována 119
komoditním fondy 66
Treasury inflation-protected securites, tj. dluhopisy, jejichž výnos je chráněn před inflačním znehodnocením
57
3 Analýza trhu zlata Ve třetí části své diplomové práce se zabývám analýzou trhu zlata. Informace předkládáné v následujících subkupitolách jsem čerpal z různých zdrojů, které vždy uvádím v jednotlivých částech své práce. Nicméně největším informačním zdrojem mi byl internetový server The World Gold Coucil, který poskytuje komplexní informace o trhu se zlatem.
3.1 Zlato Zlato patří do skupiny vzácných kovů a již od pradávna ztělesňuje bohatství a moc. Tento měkký kov žluté barvy se vyznačuje skvělými fyzikálními vlastnostmi. Mezi ně např. řadíme vynikající vodivost, kujnost, trvanlivost a nezničitelnost. Na rozdíl od ostatních kovů nepodléhá korozi, čímž se stává ideální pro výrobu elektronických součástek.67 Zlato je lesklý kov, který svůj lesk nikdy neztrácí. Tato vlastnost spolu s výbornou kujností umožňuje jeho široké využití ve šperkovnictví a mincovnictví. První dochované zmínky o ražbě zlatých mincí se datují k 6. stol. př. n. l. do doby, kdy na dnešním území Turecka vládl král Krésus. Od té doby postupně další státy začaly s ražbou zlatých mincí, které se používaly jako platební prostředek. V současné době se již zlato nepoužívá jako platidlo, nicméně si centrální banky států celého světa drží značné zlaté rezervy. Pro zajímavost, přes 90% veškerého vytěženého zlata je uskladněno v New Yorku u federální banky USA. Je to dáno tím, že státy z celého světa považují tuto banku jako bezpečné úložiště svých zlatých rezerv. Zlato je také hodně využíváno v medicíně, leteckém či kosmickém průmyslu.67 Hmotnost zlata se většinou uvádí v trojských uncích. 1 trojská unce váží 31.1034768 gramů. Největší trh se zlatem se nachází v Londýně, USA a částečně také v Japonsku a Shanghai. V Londýně sídlí London Bullion Market Association (LBMA), která zabezpečuje obchodování se zlatem 24 hodin denně. Cena, které na tomto trhu vzniká, slouží jako referenční pro transakce realizované na ostatních trzích po celém světě. Cena se stanovuje každý den dvakrát, jednou v 10:30 jako London AM Fix a v 15:00 jako London PM Fix. Cena je zafixovaná teprve tehdy, když se nabídka a poptávka po zlatě mezi členy LBMA rovná. 67
PECHA, Martin. Investice do vybraných komodit [online]. Třeboň, 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:
https://isis.vse.cz/auth/student/zp_portal_student.pl?studium=48388;obdobi=497;download_prace=1. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce doc. Ing. František Drozen, CSc., str.35-36
58
Ceny jsou kotovány v amerických dolarech, librách a euru. To ovšem neznamená, že cena během dne nemůže oscilovat kolem těchto stanovených cen. Fixing ceny zlata v současné době provádí 5 velkých bank, které musí být zároveň členy LBMA. Jedná se o banky ScotiaMocatta, Barclays Capital, Deutsche Bank a HSBC. Ačkoliv se jedná o OTC trh, má asociace vlastní clearingové centrum68, které se stará o hladký průběh transakcí. Mezi nejvýznamnější burzovní trhy, kde se obchoduje se zlatem na fyzické dodání, patří COMEX vlastněný skupinou CME, Tokyo Commodity Exchange a Shanghai Gold Exchange. Největším producentem zlata se za rok 2011 stala s 355 tunami Čínská lidová demokratická republika následovaná Austrálií s 270 t, USA s 237 t, Ruskem s 200 t a Jihoafrickou republikou, která loni vytěžila 190 tun. Těžba zlata se uskutečňuje na každém kontinentu s vyjímkou Antarktidy, kde je těžba mezinárodní smlouvou zakázána. Na světě existuje více než čtyřista dolů, které ročně vyprodukují okolo 2600 tun zlata. S těžbou zlata jsou neodmyslitelně spojeny i náklady, jejichž výše se v závislosti na kontinentu liší. Nejvyšší náklady na těžbu zlata má Jihoafrická republika, kde průměrné náklady spojené se získáním jedné unce dosahují 869 dolarů.69 Naopak Latiská Amerika patří k oblastem, kde jsou jedny z nejnižších nákladů na těžbu zlata. Těžaře stojí jedna unce v průměru 496 USD. Nejnižších nákladů 282 USD/oz. přitom dosáhla společnost Barrick u svého dolu Lagunas Norte v Peru. Následující obrázek podává přehled o průměrné ziskovosti na jednu trojskou unci, kterou realizují těžební společnosti. Obrázek 3.1 Průměrná ziskovost těžařů na jednu unci zlata mezi 1Q2009-1Q2011
Pramen: BURGESS, Luke. Why Are Gold Stocks Underperforming Gold?: Shocking Data Reveals 57% Spike in Gold Mining Costs. WEALTHDAILY[online]. 1.7.2011 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.wealthdaily.com/articles/why-are-gold-stocksunderperforming-gold/3139 68
clearingové centrum je typické pro burzy a nikoliv pro OTC trhy. Nicméně velikost a hodnota transakcí
uskutečňovaná na LBMA je natolik veliká, že clearingové centrum je nutností. 69
nejvyšší náklady na těžbu jedné unce ve výši 2134 USD měl důl Ivory Coast vlastněný Newcrest Mining´s
59
3.2 Determinanty ceny zlata V této subkapitole uvádím hlavní determinanty, které mají vliv na cenu zlata. Jedná se o poptávku a nabídku, inflaci a americký dolar. Jak bude z textu dále patrno, tak na cenu zlata má veliký vliv nálada na trhu, resp. očekávání investorů ohledně ekonomicko-politického vývoje ve světě. Na tyto očekávání a ekonomicko-politické události pak cena zlata reaguje buď růstem (negativní události) či poklesem (pozitvní události). Jako zdroj pro kapitolu 3.2.1 mi posloužily informace získané na serveru World Gold Council.70
3.2.1 Poptávka a nabídka 3.2.1.1 Poptávka Poptávku po zlatě můžeme rozdělit do třech segmentů podle toho, z jaké oblasti vychází. Těmi segmenty jsou šperkařství, průmyslové zlato a investiční zlato. Poptávka po zlatě není geograficky omezena. Země východní Asie, indického subkontinentu a Středního východu tvořiliy 65% poptávky po zlatě v roce 2011. Indie, Čína (Čína, Hong Kong a Taiwan), USA a Turecko představovaly největší konzumenty zlata v roce 2011, když dohromady poptávaly více než 50% nabídky zlata. Segment šperkařství v minulém roce tvořil téměř 50% poptávky, což bylo v dolarovém vyjádření cca 99 mld. Indie je v současné době největším konzumentem zlata vyjádřeno v objemu, když v roce 2011 poptávala 567,4 tun zlata na šperky, což představuje 29% celkové poptávky v segmentu šperkařství. Velikost indické poptávky po zlatě (špercích) je závislá na kulturních a náboženských tradicích a není přímo ovlivňována globálními ekonomickopolitickými trendy. Finanční krize v letech 2007 – 2009 měla silně negativní dopad na nákup zlatých šperků. To mělo za následek, že prodeje šperkovnického zlata zejm. v západní Evropě a USA razantně poklesly. Nicméně poptávka po šperkovnickém zlatě v Indii a Asii se pomalu dostává na předkrizovou úroveň, zatímco v Číně ani během krize k poklesu poptávky nedošlo. Velikost poptávky po zlatých špercích je závislá na spotřebitelských preferencích a na tom, jestli mají zákazníci na jejich nákup dost peněz. Obecně můžeme říci, že poptávka po klenotnickém zlatu roste v časech cenové stability či pozvolného růstu cen, naopak klesá
70
Demand and supply. World Gold Council: Investment [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:
http://www.gold.org/investment/why_how_and_where/why_invest/demand_and_supply/
60
v odbobí cenové volatility. Domnívám se, že poptávky ze strany Číny a Indie mají značný potenciál k dalšímu růstu. Poptávka v segmentu investičního zlata zažívá od roku 2003 boom a je největším zdrojem růstu celkové poptávky po zlatě. V posledních pěti letech do konce roku 2011 vzrostla o 534%, což v dolarovém vyjádření činí 83 mld. Existuje několik faktorů, které motivovaly soukromé a instititucionální investory k nákupu investičního zlata. Tím základním je možnost nákupem zlata zajistit se proti nestabilitě a riziku, které je v posledních letech na trzích všudypřítomné. Dalším faktorem je zajisté očekávání investorské veřejnosti o dalším růstu poptávky a tím pádem i růstu ceny zlata. Nebo obráceně, očekávání růstu ceny zlata podpořilo nárůst invetiční poptávky. Segment průmyslového zlata tvořil v roce 2011 cca 12% celkové poptávky po zlatě. Zlato je díky svým specifickým vlastnostem hojně využíváno v elektrotechnických oborech, medicíně či strojním průmyslu. Díky technologickému rozvoji lze očekávat, že poptávka po zlatě v tomto segmentu v budoucnosti poroste. Jako důkaz můžu uvést nedávné výzkumy, které odhalily nové možnosti využití zlata v chemickém a automobilovém průmyslu. Zlato se také začíná hojně využívat v oblastni nanotechnologií. Mezi hlavní determinanty, které mají vliv na velikost poptávky, a tím na cenu zlata, bych zařadil následující. 1. politicko-ekonomická stabilita/nestabilita 2. velikost inflace (čím vyšší, tím jde cena zlata nahoru) 3. nízká korelace s akciemi a dluhopisy (čím nižší, tím jde cena zlata nahoru) 4. rozvoj finančních derivátů (investoři mají velké možnosti, jak investovat do zlata) 5. růst životní úrovně v rozvojových zemích (vysoká poptávka z Asie, Středního východu) 6. industrializace zemí jako BRICS (lze očekávat růst poptávky po průmyslovém zlatě) 7. technický/technologický pokrok (viz výše)
3.2.1.2 Nabídka Nabídku zlata můžeme rozdělit stejně jako poptávku na tři segmenty – produkce těžařů, recyklované zlato a prodej institucí (centrální banky, mezinárodní instituce). Zlato se těží na každém kontinentu s výjimkou Antarktidy, kde je těžba mezinárodní smlouvou zakázána. Existuje několik stovek různě velikých těžebních společností, které
61
působí po celém světě. V posledních pěti letech je produkce těžařských společností relativně stabilní a v průměru se pohybuje okolo 2602.2 tun za rok. Stabilní produkce je způsobena zejména tím, že otevření nových dolů trvá až 10 let a po uvedení do provozu tak akorát nahradí staré dosluhující. Proto nehrozí, že by produkce zlata z dolů měla v následujích letech rapidně růst a tlačit tak na pokles ceny zlata. Můžeme říci, že produkce zlata je relativně neelastická, neschopná reagovat na růst ceny zvýšením těžby. To dokládá fakt, že cena zlata za posledních jedenáct let vzrostla z cca 309 USD/oz. až na 1921 USD/oz., přičemž produkce zlata zůstala zhruba na stejné úrovni. Recyklované zlato plní důležitou stabilizační funkci ceny zlata a také představuje zdroj dodatečné nabídky. Nabídka recyklovaného zlata tedy umožňuje pokrýt růst poptávky a udržet tak cenu zlata na relativně stabilní hladině. Mezi roky 2007 – 2011 tvořilo recyklované zlato 37% veškeré nabídky. Centrální banky a mezinárodní organizace (např. MMF) v současné době drží cca jednu pětinu zlata71, které bylo dosud vytěženo, jako součást svých devizových rezerv. V průměru, centrální banky drží okolo 15% svých devizových rezerv ve formě zlatých cihel/prutů, avšak poměr se velice liší stát od státu. Vyspělé ekonomiky západní Evropy a Severní Ameriky drží více než 40% svých rezerv ve zlatě, což můžeme přisoudit pozůstatku Zlatého standardu. Rozvojové země naopak disponují malými zlatých rezervami, které činí v průměru 5% z celkových devizových rezerv. V posledních letech však došlo k výrazným změnám v sektoru prodej institucí! Po dvacet let byly centrální banky a mezinárodní organizace čistými prodejci zlatých rezerv, když ke konci roku 2009 nastal obrat. Koncem roku 2009 a v následujících letech 2010 a 2011 se centrální banky staly vůbec poprvé po 21 letech čistými nakupujícími zlata. Za touto změnou stojí zejména centrální banky asijských rozvojových zemí (Čína, Indie, Saudská Arábie, Taiwan, Veitnam, aj.), které v posledních 3 letech začaly masivně nakupovat zlato do svých devizových rezerv jako diverzifikaci k měnám, které tvořily do té doby většinu jejich rezerv. Kromě toho, evropské centrální banky uzavřely během let 1999 – 2009 tři dohody o omezení prodeje svých zlatých rezerv. Od roku 1999 je
71
k dubnu 2012 držely centrální banky a mezinárodní organizace 31,057 tis. tun zlata. Množství zlata, které se
v součanosti nachází na povrchu země, tj. je v něčím vlastnictví, činí zhruba 166 tis. tun. World Gold Council také uvádí, že od počátku civilizace bylo vytěženo 171,3 tis. tun. Rozdíl 5,3 tis. může spočívat ve statistických chybách. Nicméně vidíme, že zlato je tu pořád a z toho vyplývá, že je vlastně nespotřebovatelné! Existuje tu od počátku a jediné, co se mění, je jeho forma. To dosvědčuje segment recyklovaného zlata a jeho velikost.
62
prodej množství zlata centrálními bankami regulován dohodami Central Bank Gold Agreements (CBGA1, CBGA2, CBGA3)72, které stabilizovaly a sjednotily podmínky prodeje pro patnáct zemí Evropské unie. V roce 2010 se centrální banky staly čistými nakupujícími zlata v množství 77 tun a v roce 2011 se i státy eurozóny staly vůbec poprvé čistými nakupujícími zlata, když spolu s ostatními zeměmi světa poptávaly 440 tun zlatého kovu. Domnívám se, že poptávka ze strany veřejného sektoru bude i v následujícíh letech růst, resp. nebude klesat, protože centrální banky budou chtít zachovat stabilitu a důvěru v trh, resp. zlato.
3.2.2 Vztah ceny zlata a inflace Obecně se říká, že zlato slouží jako zajištění proti změně cenové hladiny, resp. inflaci. Anglicky se pro to vžilo úsloví: gold serves as an inflation hedge. Co to znamená? Pokud roste cenová hladina (inflace), tak by cena zlata měla růst. Obráceně, pokud cenová hladina klesá, resp. pohybuje se na nízké úrovni, tak by cena zlata měla klesat. Graf č. 3.1 zobrazuje vývoj ceny zlata a americké inflace73 od začátku roku 1970 až do konce března 2012. Z grafu vidíme relativně vysokou pozitivní korelaci v 70. – 80. letech 20. století. Nicméně od počátku nového milénia můžeme pozorovat negativní korelaci ceny zlata a míry inflace. Tuto změnu lze vysvětlit jednoduše tak, že Spojené státy americké ztrácí svůj vliv na vývoj ceny zlata. To znamená, že ekonomicko-politická situace v USA již nehraje tak zásadní roli ve vývoji ceny zlata, jako tomu bylo celé 20. století. Její roli postupně přebírají asijské země, zejm. Čína a Indie, které patří v současné době mezi největší producenty a konzumenty zlata. To ostatně
72
CBGA1 platila od roku 2000 do 2004 a stanovila limit pro prodej zlata na úroveň 2000 tun pro roky 2000-
2004. CBGA2 platila od roku 2005 do 2009 a stanovila limit 2500 tun pro období účinnosti dohody, tj. 500 tun/rok. CBGA3 vstoupila v platnost v roce 2010 a platí až do konce roku 2014, přičemž limit byl stanoven opět na úroveň 400 tun/rok. Prodej zlata se až do roku 2008 pohyboval v horních hranicích limitů. Rok 2009 se vyznačoval značným poklesem prodeje zlatých rezerv, až centrální banky ke konci roku 2009 vůbec poprvé od roku 1989 více zlata nakoupily, než prodaly. 73
při porovnání vývoje ceny zlata a změny inflace se nejčastěji používá inflace USA, protože se většina obchodů
zlatem se uskutečňuje na amerických burzách, zejm. COMEXu. Nicméně v posledních letech vznikají v asijských zemích nové zlaté burzy, které brzy způsobí, že se vývoj ceny zlata bude spíše porovnávat se změnou inflace v zemích, jako je Čína či Indie.
63
dokládá fakt, že se cena zlata posledních deset let pohybuje v souladu s čínskou mírou inflace.74 Graf 3.1 Vývoj ceny zlata a US míry inflace v letech 1970 - 2012
Zlato Londýn PM Fix
1.3.2012
1.5.2010
1.7.2008
-4.00% 1.9.2006
$0 1.11.2004
-2.00% 1.1.2003
$200 1.3.2001
0.00%
1.5.1999
$400
1.7.1997
2.00%
1.9.1995
$600
1.11.1993
4.00%
1.1.1992
$800
1.3.1990
6.00%
1.5.1988
$1,000
1.7.1986
8.00%
1.9.1984
$1,200
1.11.1982
10.00%
1.1.1981
$1,400
1.3.1979
12.00%
1.5.1977
$1,600
1.7.1975
14.00%
1.9.1973
$1,800
1.11.1971
16.00%
1.1.1970
$2,000
Míra inflace year over year
Pramen: vlastní zpracování z Historical Inflation. Inflation Data: CPI [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://inflationdata.com/Inflation/Inflation_Rate/HistoricalInflation.aspx a Gold Fixings: Monthly Highs, Lows and Averages. The London Bullion Market Association: Statistics [online]. © 2012 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://lbma.org.uk/pages/index.cfm?page_id=53&title=gold_fixings
Můžeme tedy konstatovat, že zlato opravdu slouží jako prostředek zajištění proti riziku změny cenové hladiny. Zlato je považováno za uchovatele hodnoty, a proto se při rostoucí inflaci stává oblíbenou investicí, což se následně projeví i růstem jeho ceny.
74
pro další studium vztahu ceny zlata a míry inface doporučuji článek od Cullen Roche ze srpna 2011, který je
dostupný na http://pragcap.com/do-gold-prices-correlate-with-u-s-inflation.
64
3.2.3 Vtah ceny zlata a amerického dolaru Za posledních 30 let byla korelace mezi americkým dolarem75 a cenou zlata -0.45, jak jsem zjistil z korelační analýzy, kterou jsem provedl v Microsoft Excelu. To znamená, že dolar a zlato se pohybují v přesně opačném směru. Pokud dolar zhodnocuje, tak cena zlata klesá a naopak. To ostatně dokládá následující graf č. 3.2, který zobrazuje vývoj ceny zlata a amerického dolarového indexu v období 1979 – 2012. Graf 3.2 Vývoj ceny zlata a US dolarového indexu v letech 1979 - 2012 $2,000
140
$1,800
130
$1,600 120
$1,400 $1,200
110
$1,000 100
$800 $600
90
$400 80
$200
70 1.1.1979 1.1.1980 1.1.1981 1.1.1982 1.1.1983 1.1.1984 1.1.1985 1.1.1986 1.1.1987 1.1.1988 1.1.1989 1.1.1990 1.1.1991 1.1.1992 1.1.1993 1.1.1994 1.1.1995 1.1.1996 1.1.1997 1.1.1998 1.1.1999 1.1.2000 1.1.2001 1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009 1.1.2010 1.1.2011 1.1.2012
$0
Zlato Londýn PM FIX
US dollar index
Pramen: vlastní zpracování dle dat z LBMA; Gold Fixings. LBMA: Statistics [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://lbma.org.uk/pages/index.cfm?page_id=53&title=gold_fixings a Foreign Exchange Rates H.10: Summary Measures of the Foreign Exchange Value of the Dollar. FEDERAL RESERVE [online]. 1.5.2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.federalreserve.gov/releases/h10/summary/
Vidíme, že do začátku roku 1985 americký dolar výrazně posiloval, což se projevilo poklesem ceny zlata až na hodnotu 287.8 USD/oz. k 28. 2. 1985. Po zbytek 80. let, díky 75
k zjištění vývoje kurzu amerického dolaru jsem použil broad US dollar měnový index, který váže kurz dolaru
ke koši měn největších obchodních partnerů USA. Těmito partnery jsou země EU, Canada, Japan, Mexico, China, United Kingdom, Taiwan, Korea, Singapore, Hong Kong, Malaysia, Brazil, Switzerland, Thailand, Philippines, Australia, Indonesia, India, Israel, Saudi Arabia, Russia, Sweden, Argentina, Venezuela, Chile a Colombia. Růst indexu znamená zhodnocení dolaru vůči koši zahraničních měn, pokles indexu zase naopak znehodnocení dolaru vůči koši zahraničních měn. Index je počítán k lednu 1997 a odpovídá hodnotě 100.
65
ekonomické krizi v USA, dolar oslaboval a cena zlata rostla. První polovina 90. let se nesla ve znamení relativně stabilního kurzu dolaru vůči koši zahraničních měn, a tím pádem i stabilní ceny zlata. Obrat nastal v roce 1995, kdy dolar začal razantně zhodnocovat, což mělo za následek enormní pokles ceny zlata až na hodnotu 257.7 USD v březnu 2001. Od té doby dolar oslabuje a cena zlata roste vzhůru, což vyvrcholilo v září 2011, kdy se unce zlata prodávala až za 1921 USD. Můžeme tuto kapitolu uzavřít s tím, že vývoj amerického dolaru má nepochybně velký dopad na cenu zlata. Pokud se americkému dolaru, resp. americké ekonomice nebude dařit, tak můžeme očekávat, že cena zlata nadále poroste.
66
3.3 Analýza vývoje zlata 3.3.1 Vývoj poptávky a nabídky Při pohledu na tabulku č. 3.1 zjistíme, že poptávka po zlatě během posledních deseti let výrazně vzrostla. Struktura poptávky se rovněž změnila. Rok 2011 se vyznačoval vysokou volatilitou ceny zlata, díky které mohli investoři vydělat nemalé peníze nákupem zlatých produktů. Je tedy pochopitelné, že velké množstí investic směřovalo právě do segmentu investičního zlata. Mezi roky 2002 – 2011 vzrostla poptávka po investičním zlatě o 481%. Tento segment se skládá z poptávky po zlatých cihlách, mincích, medailích/imataci zlatých mincí a poptávky ETF fondů. Výrazný nárůst v posledních několika letech zaznamela poptávka po zlatých cihlách a mincích přicházející z asijských zemí, zejm. z Číny a Indie. Jiná situace je ovšem v segmetu šperkařství, kde poptávka po zlatě klesla. V roce 2011 se používalo na výrobu šperků o 28% méně zlata než v roce 2002 a o téměř 7% méně než činil průměr v období 2007-2011. Tento pokles bych připsal raketovému růstu cen zlata v obbodí 2009 – 2011. Struktura poptávky po zlatě využívaného v průmyslovém sektoru zůstala ve sledovaném období bez výrazných změn. Největší poptávka přicházela z elektrotechnického odvětví, kde v období 2002 – 2011 vzrostla o téměř 19% na 330 tun nebo 17 mld. USD. Celková průmyslová poptávka ve sledovaném období vzrostla o 34%. Co se týče nabídky zlata, tak mezi roky 2002 – 2011 vzrostla o 10%, což představuje nárůst v absolutní hodnotě 369 tun. Z tabulky vidíme, jak se významně změnila struktura nabídky. Zatímco produkce těžebních společností se pohybovala stabilně mezi 2600 – 2800 tunami za rok, tak u segemtu prodej institucí nastal překvapivý vývoj. Od roku 2002 až do roku 2009 byly centrální banky a mezinárodní instituce čistými prodejci zlata, které měly ve svých devizových rezervách ještě z dob Zlatého standardu. Změna přišla v roce 2010 a 2011, kdy se centrální banky staly vůbec poprvé čistými nákupujícími zlata. V roce 2010 a 2011 centrální banky zvýšily své devizové rezervy o 77 tun a 440 tun, v tomto pořadí. To byl také jeden z drivů, který stál za růstem ceny zlata. Rostoucí cena zlata měla také vliv na zvýšení nabídky recyklovaného zlata, když ve sledovaném období vzrostla o 85%, což představuje absolutní nárůst ve výši 740 tun.
67
Tabulka 3.1 Velikost nabídky a poptávky po zlatě v letech 2002 a 2011 2002 t
2011 t
2002 mld. USD
2011 mld. USD
3625
3994
36
202
2207
2822
22
155
Nabídka dolů
2618
2810
26
142
Net hedging76
-412
12
-4
13
Prodej institucí77
547
-440
5
-22
Recyklované zlato
872
1612
9
81
3415
4067
34
206
Šperkařství
2727
1963
27
99
Průmysl
347
464
4
23
278
330
3
17
-
89
-
5
69
45
1
2
341
1641
3
83
341
1487
3
75
-
154
-
8
309,7
1571,5
309,7
1571,5
Nabídka Celková nabídka dolů
Poptávka
Elektronika Ostatní průmysl Zubařství Investice Investiční zlato78 ETF apod.79 London PM Fix (US/oz)
Pramen: Gold Demand Trends: Full Year 2011. In: World Gold Council [online]. United Kingdom: World Gold Council, únor 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q4_2011.pdf
76
změna na fyzickém trhu se zlatem ovlivněná půjčkami zlata, forwardy a opčními kontrakty v držení těžařských
společností. Znaménko mínus značí, že těžaři drží krátké pozice (jistí se proti poklesu ceny zlata). 77
rozdíl mezi celkovými nákupy a prodeji zlata. Znaménko mínus značí, že centrální banky a mezinárodní
instituce (např. IMF) jsou čistými nakupujícími zlata. 78
investiční zlato zahrnuje zlaté cihly, mince, pamětní mince, které jsou nakupovány jak soukromými, tak
institucionálními investory 79
Exchanged traded funds , neboli burzovně obchodované fondy jsou předmětem kapitoli 2.6. Výkonnost a typ
jednotlivých fondů uvádím v příloze D.
68
3.3.2 Vývoj ceny zlata80 Od konce druhé světové války, kdy začal platit Brettonwoodský měnový systém (konference v červenci 1944), byla cena zlata pevně zafixována na dolar ve výši 35 dolarů/troj. unce. Ostatní světové měny byly zase naopak navázány pevnými kurzy na dolar. Měny se mohly od svých centrálních parit vůči dolaru pohybovat pouze v rozmezí +-1%. Pokod
by
došlo
k většímu
odchýlení,
tak
musely
zasahovat
centrální
banky
nákupem/prodejem svých zlatých rezerv. Při pevně stanovené ceně 35 USD/oz. nepředstavovalo zlato atraktivní možnost investování. Zájem těžařů otevírat nová naležiště zlata byl při takto nízkých výkupních cenách rovněž malý. Situace se však obrátila v srpnu 1971, kdy se od systému zlatého standardu opustilo. 15. srpna 1971 americký prezident Richard Nixon ve veřejném projevu uvedl, že ho ekonomické a politické problémy USA donutily zrušit směnitelnost dolaru za zlato. Mezi hlavní problémy patřily zejména slabý dolar, zvýšená poptávka průmyslového sektoru, vznik nových ekonomických velmocí (Japonsko, Německo) či spekulativní útoky na americký dolar, resp. zlato. Pád brettonwoodského systému tedy znamenal opuštění systému fixních kurzů a přechod k plovoucím devizovým kurzům. Cena zlata se začala pohybovat volně a byla závislá na velikosti nabídky a poptávky. Liberalizace trhu zlata a velký zájem investorů měl v následujících letech velký dopad na růst ceny zlata až na úroveň 850 USD/troj. unci v běžných cenách. Graf č. 3.3 zobrazující cenový vývoj zlata od roku 1970-2012 názorně ukazuje, jak je cena zlata volatilní. Konec 70. let a počátek 80. let minulého století se nesl ve znamení geopolitické a vojenské nestability. V roce 1979 SSSR zaútočil na Afghánistán a v Íránu propukla občanská válka-revoluce. Tyto události spolu s vysokou cenou ropy (1. ropná krize) a inflací přiměla investory uchýlit se do bezpečného přístavu, který představuje investování do zlata. V důsledku toho došlo k poptávkovému šoku, který způsobil, že se cena zlata vyšplhala až na své historické maximum. 21. ledna 1980 se zlato obchodovalo až za 850 dolarů/troj. unci. Nicméně tento raketový nárůst ceny zlata byl brzy vystřídán strmým poklesem, který dosáhl dna 300 USD/troj. unci v průběhu roku 1982. Tento pokles byl způsoben zejména úspěšnou protiinflační politikou USA (tehdejší šéf FEDu Paul Volcker zvýšil úrokovou sazbu z 13% na 80
Jako základní zdroj pro následující kapitolu mi poslouží má bakalářská práce PECHA, Martin. Investice do
vybraných komodit [online]. Třeboň, 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: https://isis.vse.cz/auth/student/zp_portal_student.pl?studium=48388;obdobi=497;download_prace=1. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce doc. Ing. František Drozen, CSc., str. 38-40
69
20%), snahou světového společenství uklidnit a stabilitovat ekonomicko-politické problémy a v neposlední řadě Stříbrným čtvrtkem81. Z grafu také vidíme, že cenová volatilita byla během 80. let dosti vysoká. Mezi roky 1981 – 1983 cena zlata opět rostla až k hranici 500 USD/troj. unci. Tento nárůst lze vysvětlit druhým ropným šokem. Graf 3.3 Vývoj ceny zlata v letech 1970-2012 $2,000 $1,800 $1,600
$1,400 $1,200 $1,000 $800 $600 $400 $200 1.1.2012
1.1.2010
1.1.2008
1.1.2006
1.1.2004
1.1.2002
1.1.2000
1.1.1998
1.1.1996
1.1.1994
1.1.1992
1.1.1990
1.1.1988
1.1.1986
1.1.1984
1.1.1982
1.1.1980
1.1.1978
1.1.1976
1.1.1974
1.1.1972
1.1.1970
$0
Zlato Londýn PM FIX High nominal Pramen: vlastní zpracování dle dat z LBMA; Gold Fixings. LBMA: Statistics [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://lbma.org.uk/pages/index.cfm?page_id=53&title=gold_fixings
K dalšímu poklesu ceny zlata došlo v období 1983 – 1985, kdy se cena pohybovala blízko 300 USD/troj. unci. Bylo to období, kdy akciový trh zažíval boom. Jak jsem již uvedl dříve, pokud akciový trh roste, tak komoditní trh klesá a naopak. Po zbytek 80. let cena zlata opět roste až na úroveň přes 500 USD/troj. unci. Za tímto pozvolným nárůstem stojí obavy z rostoucí inflace a spekulativní bublina na akciovém trhu.
81
Stříbrný čtvrtek, 27. 3. 1980, byl den, kdy bratři Huntovi (spekulanti) nemohli dostát svým závazkům na burze
a zaplatit dodatečný margin na stříbrné futures ve výši 100 mil. USD. To způsobilo paniku na trzích s obavou, že tato situace bude mít negativní systematický dopad na celý komoditní trh. Situace byla zachráněna konzorciem bank (pod dohledem tehdejšího šéfa FEDu), které poskytlo bratrům 1.1 mld. USD.
70
90. léta představují období, kdy investoři neprojevovali o zlato velký zájem. Světová ekonomika se vyznačovala stabilitou, růstem a zároveň silným americkým dolarem. To všechno mělo za následek, že cena zlata vykazovala nízkou volatilitu a nízké příležitosti pro zisk. Během první poloviny devadesátých let cena zlata fluktuovala v rozpětí 100 USD/troj. unci. Pravdou je, že občas také docházelo k jistým výkyvům, které byly způsobeny masivním rozpouštěním zlatých devizových rezev centrálními bankami, případně otevřením/uzavřením nových zlatých dolů. Druhá polovina devadesátých let se vyznačovala dalším poklesem ceny zlata až na hranici 251.70 USD/troj. unci v srpnu 1999, kdy panovaly obavy, že centrální banky budou rozprodávat další zlaté rezervy. Toto období bylo také likvidační pro mnohé těžařské firmy, zejm. z Jihoafrické republiky, kde jsou náklady na vytěžení jedné unce zlata nejvyšší (průměr 869 USD/oz. 1Q 2011). Zásadní změna trendu přišla v řijnu 1999, kdy se 15 centrálních bank zemí EU dohodlo na koordinovaném prodeji zlatých devizových rezerv a stanovilo si prodejní limit 400tun/ročně po dobu následujících 5 let. Tato dohoda se označuje jako The first Central Bank Gold Agreement (CBGA1) nebo the Washington Agreement on Gold podle místa podepsání. Trh na tuto zprávu zareagoval okamžitým růtem ceny zlata na 338 USD/oz. CBGA1 byla zásadní tím, že uklidnila trhy a zažehnala obavy z dalšího neřízeného rozprodávání zlata a svým způsobem dopomohla ke změně medvědího trendu na býčí. Od počátku nového tisíciletí jsme tedy svědky býčího trhu se zlatem. Cena zlata od té doby s menšími výkyvy neustále roste, přičemž nejvyššího vrcholu dosáhla 5. a 6. září 2011, kdy se cena zlata vyšplhala na 1895 USD/troj. unci (jedná se o max. London PM Fix cenu daného dne).82 Graf č. 3.4 zobrazuje vývoj ceny zlata v letech 2000 – 2012. Kromě CBGA1 podpořilo růst ceny zlata také splasknutí bubliny technologických a internetových firem v roce 2000. Mezi další faktory, které měly pozitivní dopad na růst cen zlata, můžeme zařadit teroristické útoky na USA z 11. září 2001 a následující válku proti terorismu (válka v Afghánistánu, Iráku) nebo účetní skandály amerických společností WorldCom, Enron či Xerox. V únoru 2003 se cena zlata vyhoupla na své čtyřleté maximum na hranici 382.1 USD/troj. unci, jako následek vstupu USA do války Irákem a depreciace dolaru vůči koši zahraničních měn. V prosinci 2003 se zlato dostalo na své osmileté maximum, kdy se jedna trojská unce obchodovala až za 416.25 USD. Za tuto cenu se zlato dalo naposledy koupit v roce 1988. 82
lze se setkat i s informací, že cena zlata na krátko překonala hranici 1900 USD/oz., jedná se však o cenu
kotovanou na elektronické burze eCEBOT společnosti CME.
71
Graf 3.4 Vývoj ceny zlata v letech 2000 – 2012 $2,000 $1,800 $1,600 $1,400 $1,200 $1,000 $800 $600 $400 $200 1.1.2000 1.6.2000 1.11.2000 1.4.2001 1.9.2001 1.2.2002 1.7.2002 1.12.2002 1.5.2003 1.10.2003 1.3.2004 1.8.2004 1.1.2005 1.6.2005 1.11.2005 1.4.2006 1.9.2006 1.2.2007 1.7.2007 1.12.2007 1.5.2008 1.10.2008 1.3.2009 1.8.2009 1.1.2010 1.6.2010 1.11.2010 1.4.2011 1.9.2011 1.2.2012
$0
Zlato Londýn PM FIX nominal Pramen: vlastní zpracování dle dat z LBMA; Gold Fixings. LBMA: Statistics [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://lbma.org.uk/pages/index.cfm?page_id=53&title=gold_fixings
V následujících letech si zlato připisovalo značné zisky. V listopadu 2005 zlato pokořilo hranici 500 USD/oz., 18. dubna 2006 se zlato obchodovalo za 614.8 USD/oz. (vysoké ceny ropy, slabý dolar, geopolitické obavy), až 12. května 2006 prolomilo level 700 dolarů a prodávalo se za 725 USD/oz. (slabý dolar, vysoké ceny ropy a politické napětí z nukleárních ambicí Íránu). Po květnovém nárůstu následoval propad o 26% na 543 USD/oz., protože si investoři a spekulanti vybírali zisky. V lednu 2008 se zlato poprvé od ledna 1980 obchodovalo za cenu 850 USD/oz. v běžných cenách. Magická hranice 1000 USD/oz. byla pokořena v březnu 2008. Toto zvýšení ceny zlata lze vysvětlit vstupem světa do recese, krachy investičních bank, hypotéční krizí, slabým dolarem či problémy na akciovém trhu. Nicméně od března 2008 do září 2009 cena zlata klesala a pohybovala se v pásmu 800 – 900 USD/oz. Pokles byl způsoben především celosvětovou hospodářskou krizí systémového charakteru, poklesem poptávky po zlatě a nejistotou investorů. Změna nastala v září 2009 jako reakce na uzavření již třetí dohody mezi centrálními bankami o prodeji zlata (CBGA3), nadále oslabující dolar a obavy o udržitelnosti ekonomického oživení. Od té doby se cena zlata drží nad hranicí 1000 USD/oz. Po celý rok 2010 se zlato obchodovalo v rozmezí 1200 – 1430 USD/oz., což bylo způsobeno zejména obavami z dalšího kvantitativního monetárního
72
uvolňování USA a dluhovou krizí eurozóny (možný krach Řecka, Irska, Islandu, Španělska a Portugalska). Z mého pohledu je nejzajímavější rok 2011, kdy se cena zlata 6. září dostala na zatím nejvyšší hodnotu 1921 USD/oz. Rok 2011 bych mohl charakterizovat jako zlaté šílenství. Média, odbornící, laická veřejnost se neustále předháněla v odhadech, kam se cena zlata může vyšplhat. Vznikaly dokonce automaty na zlaté cihličky nebo mince, které fungují na stejném principu jako automaty na nápoje. Centrální banky zemí EU se poprvé po více než 20 letech staly čístými kupci zlata a spolu s ostatními centrálními bankami světa poptávaly 440 tun zlata, což představuje meziroční nárůst 571% (77 tun v roce 2010). Největší poptávka po zlatě ve formě šperků, cihel a mincí přícházela z asijských zemí, zejména z Číny a Indie, což mělo značný dopad na cenový růst. V březnu 2011 cena zlata opět dosáhla na rekord, když se nepokoje z konce roku 2010 v Tunisku a Egyptě rozšířily do dalších zemí na Středním východě a severní Africe (Jemen, Jordánsko, Lýbie, Maroko, Saudská Arábie, aj.). Pro vlnu protestů, povstání a revolucí v těchto zemích se vžil název Arabské jaro. Následkem těchto protestů vzrostla cena ropy na své dvouapůl roční maximum, což podpořilo další zdražení zlata na 1444 USD/oz. Svůj díl sehrála i vlna tsunami, která zasáhla Japonsko právě v březnu 2011. Japonci v reakci na katastrofu začali ve velkém nakupovat zlato, což tlačilo jeho cenu na burze Tokyo Commodity Exchange vzhůru. Mezi březnem až srpnem cena zlata dál rostla, zejména kvůli zhoršující se finanční situaci Řecka a možnosti spill-over efektu do dalších vyspělých zemí EU. Obavy o dalším kvantitativním uvolňování amerického FEDu a neudržitelnosti amerických výdajů/dluhů pod kontrolou mělo na cenu zlata také svůj vliv. Kreditní agentury snižovaly rating zemím EU (Španělsko, Portugalsko, Itálie, aj.). Řecko a Portugalsko muselo dostat finanční injekci od MMF a Evropského stabilizačního fondu. Mezitím se krize označovaná jako EU sovereign debt crisis, rozšířila do dalších zemí jako je Itálie, která je třetí největší dlužnickou zemí po USA a Japonsku. USA dokonce poprvé ve své historii přišly o rating AAA. Trh také očekával, že dojde ke třetímu kvantitativnímu uvolňování FEDem, což vytvářelo tlak na znehodnocení dolaru a pokles akciového trhu. V tomto prostředí mnoho investorů vidělo zlato jako prostředek k uchování hodnoty kapitálu a ochraně před rizikem trhu. Investoři proto zvýšili své obchodní aktivity na trhu se zlatem, zejm. v letních měsících. V důsledku toho se cena zlata začátkem srpna dostala přes hranici
73
1800 USD/oz. a 6. září dosáhla rekordní výše 1895 USD/oz83., přičemž nejvyšší intradenní cena činila 1921 USD/oz. Poté cena začala postupně klesat až na hodnotu 1660 USD/oz. v dubnu 2012. Za poklesem stálo především počáteční vybírání zisků, odmítnutí amerického FEDu pumpovat další peníze do ekonomiky a posílení amerického dolaru. Dalším důležitým faktorem, který měl vliv na pokles ceny zlata, bylo zvýšení marginů na COMEXu a Shanghai Gold Exchange84. Cílem tohoto opatření bylo srazit spekulativní bublinu na trhu zlata. To se také podařilo. Rok 2011 byl rokem, kdy cena zlata dosáhla svého historického maxima a umožnila investorům mnohonásobně zhodnotit své vložené prostředky do produktů zlata. Nicméně trh se zlatem vykazoval v průběhu roku velkou volatilitu, což s sebou přináší značné riziko v podobě nepředvídatelných cenových pohybů. Za první kvartál 2012 vzrostla cena zlata o 8.6% na 1662.50 USD/oz. k 30. 3. 2012. Průměrná cena zlata za první kvartál byla větší o 22% oproti stejnému období minulého roku, protože neustále rostoucí poptávka z rozvojových zemí tlačí cenu vzhůru. Nicméně silná ekonomická data z USA, podpora centrálních bank EU Evropskou centrální bankou v podobě dlouhodobých půjček, záchrana Řecka před krachem, realokace portfolií fondů jejich manažery a tlak na cenu ropy naznačují, že by cena zlata měla v následujících měsících závratně růst. Musíme si ale uvědomit, že dnes poptávka po zlatě nesměřuje jen do USA a Evropy jako před dvaceti či třiceti lety, ale hlavně do rozvíjejících se zemí jako je Čína nebo Indie. Z tohoto důvodu můžeme zase naopak očekávat, že cena zlata poroste v závislosti na ekonomicko-politické situaci v těchto zemích. Otázkou zůstává, co převládne. Na základě provedené analýzy zlata se domnívám, že cena zlata by v nejbližších 3 – 6 měsících neměla výrazně poklesnout. Očekával bych, že se cena bude pohybovat v pásmu 1440 – 1800 USD/oz. Pro stabilizaci ceny zlata či její další růst hovoří následující faktory. Investiční poptávka po zlatě je velice silná (83 mld. USD v 2011). Množství zlata v ETF zlatých fondech v posledních letech narůstá. Centrální banky ve velkém množství od roku 2010 nakupují do svých devizových rezerv zlato (440 tun v 2011). Poptávka po špercích je v poslední době enormní. Největšími odběrateli jsou Indie a Čína. Tyto země jsou zároveň největší spotřebitelé zlata. Obyvatelé Číny začínají bohatnout, takže můžeme očekávat, že 83
23. 8. 2011 a 6. 9. 2011 bylo na COMEXu uzavřeno přes 1 mil. opčních a futures kontraktů na fyzickou
dodávku zlata, přičemž průměrný počet kontraktů činil cca 600 tisíc. To byl také jeden z důvodů, proč se cena zlata v těchto dvou dnech dostala na svá historická maxima. 84
24. 8. 2011 CME (COMEX) zvýšil margin o 27%, přičemž se jednalo o již druhé zvyšení za poslední dva
týdny (dříve 22%). 22. 8. 2011 Shangai Gold Exchange zvýšila margin o 26%.
74
poptávka po luxusních špercích se bude zvyšovat. Dluhové problémy jihoevropských zemí nejsou zdaleka ještě vyřešeny. Bankrot Řecka, či jiného člena eurozóny je stále pravděpodobný. Dokonce může ještě dojít k tomu, že centrální banky (např. ECB, FED) zvolí další vlnu kvantitativního uvolňování, což cenu zlata požene nahoru.
3.4 Způsoby investování do zlata V následujících subkapitolách se zaměřím na charakteristiku možností investování do zlata. O většině komoditních investičních instrumentů a jejich hlubší charakteristice již pojednává druhá část mé diplomové práce – Způsoby investování do komodit. Z tohoto důvodu se zde zaměřím pouze na ty nástroje a možnosti, které jsem ještě nezmínil, a které souvisí pouze se zlatem. Hlavním zdrojem pro následující subkapitoli mi posloužili informace získané ze stránek World Gold Council85, které jsem rozšířil o aktuální data z různých odborných investičních serverů.
3.4.1 Mince a zlaté cihličky Nákup zlatých mincí a cihliček představuje pro privátní investory zajímavý způsob uložení a zhodnocení finančních prostředků. Jejich oblíbenost je dána zejména tím, že je lze nakupovat v malých množstvích, což přitahuje i drobné střadatele. Nezanedbatelnou výhodou je i to, že zlato nakoupené pro investiční účely ve většině zemí, včetně zemí EU, nepodléhá dani z přidané hodnoty.
ZLATÉ MINCE Investorská veřejnost si může při svých investicích do zlata vybrat ze široké nabídky zlatých mincí. Zlaté mince jsou legálním platidlem v zemi svého vydání (vyražení), avšak legální hodnota mince odpovídá hodnotě uvedené na její hlavě a nezávisí tak na hodnotě množství zlata v minci. Nicméně tržní hodnota mince je odvozena právě od hodnoty množství zlata v minci, ke které se ještě připočítává přírážka (premium). Výše přirážky je závislá na druhu mince a na delearovi, který mince prodává. Obecně platí, že přirážky (mark-up) je tím větší, čím menší je velikost mince. Investor si může vybrat z mincí od váhy 1/20 trojské unce až po 1000 gramů. Nejčastěji obchodované mince mají váhu 1/20, 1/10, 1/4, 1/2 a 1 unce. 85
Why, How and Where: How to invest. World Gold Council: Investment [online]. © Copyright 2012 [cit. 2012-
05-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_how_and_where/how_to_invest/
75
Mincovny také čas od času razí mince k určitým výročím/jubilejím nebo vydávají numismatické mince, jejichž hodnota záleží na jejich vzácnosti, designu a provedení, raději než na zlatém obsahu mince. Proto je velice důležité rozlišovat mezi tímto druhem mincí a investičními mincemi. Následující tabulka uvádí deset nejvíce obchodovaných investičních mincí na světě. První raženou investiční mincí je Krugerrand z Jihoafrické republiky, který byl po devět let (1970-1979) jedinou jedno-uncovou zlatou mincí dostupnou na mezinárodním trhu. Její úspěch a fakt, že mezi lety 1985-1990 byly na JAR uvaleny mezinárodní sankce, přiměl ostatní země vydávat vlastní jedno-uncové zlaté mince. Tabulka 3.2 Deset nejvíce obchodovaných investičních mincí Rok
Země
Název
vydání
původu
1970
JAR
Krugerrand
1979
Kanada
1981
Hmotnost v oz
Ryzost Nominální v%
hodnota 1 oz
1, 1/2, 1/4, 1/10 oz
91.67
není
Maple Leaf
1, 1/2, 1/4, 1/10, 1/20 oz
99.99
C$50
Mexiko
Libertad
1, 1/2, 1/4, 1/10 oz
90
není
1982
Čína
Panda
1, 1/2, 1/4, 1/10, 1/20 oz
99.9
Yuan 500
1986
USA
American Eagle
1, 1/2, 1/4, 1/10 oz
91.67
US$50
1987
Austrálie
Australian
1, 1/2, 1/4, 1/10 oz, 1 kg
99.99
A$100
Britannia
1, 1/2 oz, 1/4 oz, 1/10 oz
91.666
£100
Vienna
1, 1/2, 1/4, 1/10 oz
99.99
€100
Kangaroo 1987
Velká Británie
1989
Rakousko
Philharmonic 1996
2006
Austrálie
USA
Australian
Lunar 10, 2, 1, 1/2, 1/4, 1/10, 99.99
Series
1/20 oz, 1 kg, 10 kg
American Buffalo
1 oz
99.99
A$100
US$50
Pramen: GOLD BULLION COINS: AN INTERNATIONAL GUIDE. In: GOLD BARS WORLDWIDE: GOLD BULLION COINS [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.goldbarsworldwide.com/PDF/BI_14_GoldBullionCoins.pdf
Z tabulky vidíme, že všechny mince pocházejí ze zemí, kde se ve velkém množství těží zlato. Mezi nejoblíběnější a zároveň nejlikvidnější mince patří kanadská Maple Leaf, jihoafrická Kruggerrand, světoznámá americká American Eagle, britská Britannia a čínská Panda. Co se týče rizosti, tak většina mincí je ryzí zlato (22-24 karátů). Odhaduje se, že od 76
roku 1970 bylo dosud vydáno na 250 milionů zlatých investičních mincí, což přestavuje 3500 tun zlata. ZLATÉ CIHILIČKY Stejně jako u mincí, tak i u zlatých cihliček si investoři mohou vybírat ze široké nabídky. Zlatá cihlička je definovaná jako cihlička o hmotnosti do 1000 gramů. Vše, co má větší hmotnost než tisíc gramů spadá do kategorie investičních cihel, které jsou většinou dostupné pouze institucionálním investorům, retailingovým nebo centrálním bankám. Hmotnost cihel se obvykle pohybuje mezi jedním gramem až 400 trojskými uncemi. Nejvíce mezinárodně obchodované jsou cihly London Good Delivery86 o hmotnosti 350-430 trojských uncí/cihla. Podle serveru Gold Bars Wordwide existuje 110 akreditovaných výrobců, kteří nabízejí více než 500 druhů zlatých cihel s minimálně 99.5% čistotou.
3.4.2 Zlaté certifikáty Počátek vzniku zlatých certifikátů sahá až k roku 1863, kdy v USA probíhala občanská válka. Od té doby se zlaté certifikáty používaly jako forma papírových peněz, kdy každý certifikát byl kryt zlatem. Jelikož v té době platil systém zlatého standardu, tak bylo možné zlaté certifikáty směnit za odpovídající množství zlata. Rok 1933 znamenal zákaz vlastnění zlatých certifikátů, protože americký prezident Franklin D. Roosevelt zrušil systém zlatého standardu. Americká vláda dokonce nařídila svým občanům odevzdat všechno zlato pod hrozbou věžení a vysoké pokuty. Zákaz trval až do roku 1964. Investiční banky v dnešní době vydávají zlaté certifikáty, díky kterým má investor možnost vlastnit zlato bez fyzického dodání. Nejčastěji se s nimi obchoduje ve Švýcarsku a Německu. Certifikát potvrzuje, že investor je majitelem zlata a banka jeho opatrovatelem. Výhodou certifikátu je to, že jeho majitel nenese žádné náklady na uskladnění a pojištění zlata a může ho kdykoliv telefonickým příkazem prodat.
3.4.3 Zlaté účty a jim podobné nástroje Investiční banky (Gold Bullion Banks) nabízejí investorům dva typy zlatých účtů – allocated account (přiřazený účet) a unallocated account (nepřiřazený účet). Mezi ostatní 86
v součanosti existuje 110 uznávaných rafinérií, které jsou oprávněny dodávat na trh cihly s označením London
Good Delivery. Tyto rafinérie musí splnit přísné podmínky stanovené London Bullion Market Association, které lze najít na http://www.lbma.org.uk/pages/index.cfm?page_id=4&title=good_delivery
77
nástroje podobné zlatým účtům patří gold pool accounts (zlaté pool účty) a electronic currencies (elektronické měny). Názvy těchto nástrojů ponechávám záměrně v anglickém jazyce, protože patří mezi nejčastěji užívané. Allocated Accounts Nákup přiřazených účtů představuje nejbezpečnější způsob investování do fyzického zlata. Nakoupené zlato je uskladněné v trezoru, který vlastní a zároveň spravuje akreditovaný obchodník, případně depozitář. Mezi velké depozitáře a správce zlata (custodians) patří banka HSBC, Bank of England nebo London Bullion Market Association (LBMA), které mají své trezory umístěné v Londýně. Zlato každého investora musí být identifikovatelné podle specifického puncu, váhy a ryzosti. Takovéto zlato (cihly nebo mince) je poté přiřazeno investorovi, který kromě ceny zlata platí navíc náklady spojené s jeho skladováním a pojištěním. Investor disponuje neomezeným vlastnickým právem nad zlatem specifikovaným na přiřazeném účtě, a tudíž akreditovaný obchodník nebo depozitář nemůže bez svolení majitele účtu s daným zlatem nikterak obchodovat, pronajímat či půjčovat. Unallocated Accounts Investorům vlastnící nepřiřazené účty není k jejich účtům adresované žádné konkrétní zlato. Výhodou tohoto druhu účtu je to, že s ním nejsou spojené žádné skladovací ani pojistné poplatky, protože si investiční banky (depozitáři) vyhrazují právo zlato pronajmout třetím stranám. Tyto účty jsou nejčastěji využívány institucionálními investory, privátními nebo centrálními bankami, které mají zájem nakupovat/půjčovat zlato ve velkém množství. Investiční banky totiž požadují po svých klientech, aby velikost nepřiřazeného účtu byla minimálně 1000 trojských uncí. Majitel účtu má samozřejmě možnost si zlato fyzicky převzít obvykle do dvou pracovních dnů. Gold pool accounts Zlaté pool účty představují alternativu pro investory, kteří si přejí otevřít zlatý účet v nominální hodnotě menší než 1000 trojských uncí. Dokonce je i možné na tento druh účtu vložit i pouze jednu unci zlata. Electronic currencies Specifickou metodu investování do zlata představují elektronické měny. Tyto měny si můžeme představit jako peníze, které jsou navázány na zlato uskladněné v různých 78
depozitářích. S elektronickými měnami jsou spojené nízké náklady a investor je může používat pro celosvětové online transakce.
3.4.4 Gold Accumulation plan Plány akumulace zlata (GAPs) se svojí strukturou podobají spoříčím účtům, které nabízejí retailingové banky. Na rozdíl od spoříčích účtů, na které jsou připisovány úroky za vložené finanční prostředky, jsou u GAPs měsíční vklady pravidelně investovány do zlata. Tato metoda investování je výhodná zejména pro drobné investory, kteří si nemohou dovolit nakupovat zlato ve větším množštví, ale zároveň chtějí participovat na jeho cenovém vývoji. Investor má možnost si v určitém časovém období v roce či při uzavření účtu vybrat zlato většinou ve formě zlatých mincí, cihliček, případně šperků. Pokud se majitel účtu zároveň rozhodne zlato prodat, pak je mu vyplacena částka odpovídající aktuální hodnotě zlata.
3.4.5 Akcie těžařských společností Investování do akcií producentů zlata představuje populární způsob, jak se investoři mohou vystavit cenových pohybům zlata, aniž by tuto komoditu museli fyzicky vlastnit. Sektor zlatých akcií je dostatečně veliký a likvidní. Existuje přes 300 společností těžících zlato, jejichž akcie se obchodují na amerických burzách. Tržní kapitalizace těchto firem činí k 3. 5. 2012 téměř 220 mld. USD. Největší tržní kapitalizaci v současnosti vykazují kanadské společnosti Barrick Gold Corp., Goldcorp Inc. a americký těžař Newmont Mining Corp. s tržní kapitalizací 38,4 mld. USD, 29,8 mld. USD a 22,9 mld. USD, v tomto pořadí.87 Hodnota akcií je ovlivňována významně aktuální spotovou cenou zlata. Nicméně v roce 2011 jsme byli svědky, kdy cena zlata měřená indexem GLD byla vyšší o 15-40% než cena zlatých akcií měřená indexem GDX. Tento započatý trend pokračuje i v roce 2012 a zároveň nám říká, že zlaté akcie jsou významně podhodnoceny oproti klasickým zlatým investičním nástrojům. Z tohoto důvodu představují zlaté akcie zajímavou investici s velkým potenciálem růstu. Nicméně si musíme uvědomit, že investování do zlatých akcií představuje značné riziko. Akcie těžařských společností se vyznačují vyšší volatilitou a jejich hodnota je závislá na mnoha faktorech, mezi které řadíme, mimo cenu spotového zlata, výši rezerv nevytěženého zlata v dolech, náklady na těžbu unce, kvalitu managementu, marginy či profitabilitu. Dalším problémem zlatých akcií je fakt, že jejich cena velmi citlivě reaguje na cenové poklesy na 87
Gold Mining Companies Listed in All Countries. MINING FEEDS [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03].
Dostupné z: http://www.miningfeeds.com/gold-mining-report-all-countries
79
trzích s fyzickým zlatem, zatímco na růst cen spotového zlata reagují akcie jen pozvolným růstem či stagnací. Z těchto důvodů zůstávají zlaté akcie nadále podhodnocené a netěší se tak v současné době větší investorské oblibě. Investoři dnes raději investují do fyzického zlata nebo investičních nástrojů, jejichž cena je odvozena od ceny zlata. Jen budoucnost ukáže, zdali se změní tento trend a investoři najdou opět chuť nakupovat zlaté akcie.
3.4.6 Strukturované dluhopisy Zlaté strukturované dluhopisy nabízejí investiční banky. Tyto produkty nabízejí investorům kombinaci vystavení se cenovým pohybům zlata, různou výši výnosu a ochrany. Finanční prostředky získané vydáváním strukturovaných dluhopisů jsou investovány na kapitálovém trhu do nákupních/prodejních opcí, v závislosti na tom, zdali investor anticipuje růst nebo pokles ceny zlata. Část prostředků je také investována na peněžním trhu ke generování stabilního dlouhodobého výnosu. V závislosti na struktuře dluhopisů si mohou investoři vybrat, na jak velkých cenových pohybech zlata jsou ochotni participovat a jak velké riziko s tím spojené chtějí podstoupit.
80
Závěr V posledních deseti letech jsme svědky enormního zájmu investorské veřejnosti o investování do komodit. Čím dál tím více lidí začíná upřednostňovat komodity před akciemi, což je zajisté způsobeno tím, že v dobách krizí, které jsme v posledních letech zažili a zažíváme víc než dost, představují komodity, zejména zlato, zajímavé investiční příležitosti. Je všeobecně známé, že se ceny komodit vyvíjejí opačným směrem než ceny akcií. Toto zjištění jsem potvrdil v první části své práce. Navíc se do popředí zájmu dostávají také alternativní investiční nástroje, které jsou díky své jednoduchosti a snadnosti pochopení čím dál tím více využívány k burzovnímu obchodování komoditami. Mezi tyto nástroje patří managed futures a burzovně obchodované fondy, tzv. ETF´s, které umožňují investorům vystavit se cenovým pohybům komodit, aniž by podstupovali tak vysoké riziko, které je obyčejně spojeno s klasickými investičními instrumenty (futures, swapy). Blíže jsem se těmito nástroji zabýval v druhé části své práce. Ve své diplomové práci Obchodování s komoditami jsem si zvolil za cíl analyzovat trh zlata a odpovědět na otázku, proč cena zlata v posledním desetiletí tak výrazně vzrostla. Domnívám se, že se mi cíl podařilo splnit a že úsilí vynaložené na sepsání této práce nebylo zbytečné. Ve své práci, zejm. ve třetí části, jsem se komplexně zabýval trhem zlata včetně všech podstatných fundamentálních i psychologických faktorů, které mají vliv na cenu zlata. Zjistil jsem, že cenu zlata ovlivňuje zejména kurz dolaru k ostatním světovým měnám, míra americké, resp. čínské inflace, velikost poptávky z asijkých zemí (Čína, Indie, aj.), chování centrálních bank a hlavně také nálada na trhu, která se odvíjí od ekonomicko-hospodářské situace ve světě. Kombinací výše uvedených faktorů získáme odpověď, proč cena zlata vzrostla až na 1921 USD/oz. v září roku 2011. Kapitola 3.2 a 3.3.2 se podrobně věnuje vývoji ceny zlata a jejím determinantům. Diplomovou práci jsem strukturoval tak, aby poskytovala základní logický přehled o systému a fungování komoditního trhu s akcentem na analýzu trhu zlata. Práci jsem rozdělil na tři části. První část se zabývala problematikou komoditního trhu. Věnoval jsem pozornost komoditním burzám, motivům, vývoji a směřování komoditního obchodování, jakož i specifickým vlastnostem komodit. Druhá část detailně pojednávala o možnostech investování do komodit. Zabýval jsem se v ní jak klasickými investičními instrumenty – futures, opce, swapy, tak i alternativními jako managed futures, ETF a komoditní podílové fondy. Jistou pozornost jsem také věnoval přímému fyzickému nákupu komodit. 81
Třetí a zároveň poslední část byla věnována analýze trhu zlata. Zabýval jsem se v ní faktory, které mají přímý i nepřímý vliv na cenu zlata. Mezi tyto faktory jsem zařadil nabídku/poptávku, míru inflace a americký dolar. Po přečtení kapitoli 3.2 Analýza vývoje nabídky a kapitoli 3.3.2 Analýza vývoje ceny zlata bude všem jasné, proč cena zlata v posledním desetiletí tak výrazně vzrostla. Nejistota a značná volatilita na západních kapitálových trzích, rostoucí poptávka po zlatě z asijských zemí (Čína, Indie, Saudská Arábie, Rusko, aj.), možný krach Evropské unie, ekonomické problémy USA a kolísavá nedůvěra v některé světové měny (USD, EUR) budou mít více či méně v budoucnu značný vliv na rostoucí poptávku a tím samozřejmě i na cenu věčného platidla a uchovatele hodnoty již z dob Mezopotámie, Egypta, Říma, aj. – zlata!!!
82
Seznam použité literatury Knižní zdroje: JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3696-9 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, s. 337-389. ISBN 80-247-0342-4 F.J. Fabozzi, R. Fuess a D.G. Keiser, The Handbook of Commodity Investing, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2008, ISBN-13 978-0-470-11764-4 ROGERS, Jim. Hot commodities: how anyone can invest profitably in the world's best market. 1st ed. New York: Random House, c2004, 250 s. ISBN 14-000-6337-X ANSON, Mark Jonathan Paul, Frank J FABOZZI a Frank Joseph JONES. The handbook of traditional and alternative investment vehicles:investment characteristics and strategies. Hoboken, N. J.: Wiley, c2011, s. 465. Frank J. Fabozzi series. ISBN 978-0-470-60973-6 Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6 Teweles – Jones. The Futures Game: Who Wins, Who Loses, Why, second edition. McGrawHill, Inc., 1987, 1974. ISBN 0-07-063728-8 Dědič, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektum, 1992. ISBN 80-85431-62-9 Nesnídal, T. a Podhajský, P. Obchodování na komoditních trzích, průvodce spekulanta, Praha: GRADA Publishing a.s., 2007. ISBN: 80-247-1851-0
Internetové zdroje: Foreign Exchange Rates - H.10: Summary Measures of the Foreign Exchange Value of the Dollar. FEDERAL RESERVE [online]. 1.5.2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.federalreserve.gov/releases/h10/summary/ Gold Fixings: Monthly Highs, Lows and Averages. The London Bullion Market Association: Statistics [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: 83
http://lbma.org.uk/pages/index.cfm?page_id=53&title=gold_fixings Historical Inflation. Inflation Data: CPI [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://inflationdata.com/Inflation/Inflation_Rate/HistoricalInflation.aspx Demand and supply. World Gold Council: Investment [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_how_and_where/why_invest/demand_and_supply/ Gold Demand Trends: Full Year 2011. In: World Gold Council [online]. United Kingdom: World Gold Council, únor 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/download/pub_archive/pdf/GDT_Q4_2011.pdf Gold Fixings. LBMA: Statistics [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://lbma.org.uk/pages/index.cfm?page_id=53&title=gold_fixings PECHA, Martin. Investice do vybraných komodit [online]. Třeboň, 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: https://isis.vse.cz/auth/student/zp_portal_student.pl?studium=48388;obdobi=497;download_p race=1. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce doc. Ing. František Drozen, CSc. Why, How and Where: How to invest. World Gold Council: Investment [online]. © Copyright 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.gold.org/investment/why_how_and_where/how_to_invest/ Gold Mining Companies Listed in All Countries. MINING FEEDS [online]. © 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.miningfeeds.com/gold-mining-report-all-countries GOLD BULLION COINS: AN INTERNATIONAL GUIDE. In: GOLD BARS WORLDWIDE: GOLD BULLION COINS [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.goldbarsworldwide.com/PDF/BI_14_GoldBullionCoins.pdf Top ten global oil and commodities traders: Key facts and figures about 10 secretive giants that control hundreds of billions of dollars worth of the world's commodities. The Telegraph: Commodities [online]. 15.4.2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/commodities/8451455/Top-ten-global-oil-andcommodities-traders.html Gold Futures: Contract Specifications. CME Group: Metals Products [online]. © 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/metals/precious/gold_contractSpecs_options.html Metals Futures Options: Closing Snapshot - Markets Data Center - WSJ.com. Wall Street Journal [online]. 24.4.2012. ©2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://online.wsj.com/mdc/public/page/2_3024futopt_metals.html?mod=topnav_2_3002_europe Futures Options - The Basics: The Basics of Futures Options. KOWALSKI, Chuck. About: Commodities [online]. ©2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: 84
http://commodities.about.com/od/futuresoptions/a/option_basics.htm Financial Data for FCMs. U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 10.4.2012. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.cftc.gov/MarketReports/FinancialDataforFCMs/index.htm An Introduction To Swaps. INVESTOPEDIA [online]. 18.4.2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/articles/optioninvestor/07/swaps.asp#axzz1sfI9icCR Mutual fund. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mutual_fund#cite_note-3 PARETO, Cathy. Mutual Fund Or ETF: Which Is Right For You?. Forbes: Investing [online]. 27.3.2009 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.forbes.com/2009/03/27/etf-fund-navpersonal-finance-etfs-investopedia.html A Comparison of ETFs and Mutual Funds: Know the Differences. IShares: Know the Differences [online]. © 2000-2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://us.ishares.com/topics/know_the_differences.htm Mutual Fund Classes. In: U.S. Security and Exchange Commission [online]. 29.3.2010 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.sec.gov/answers/mfclass.htm Mutual Funds. U.S. Securities and Exchange Commission [online]. 14.12.2010 [cit. 2012-0321]. Dostupné z: http://www.sec.gov/answers/mutfund.htm Downloads. SPDR Gold Shares [online]. duben 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: https://www.spdrs.com/library-content/public/ETFGLD_20120331_080152.pdf?ticker=GLD&type=FUND_DOC_FACT_SHEET ETFdb Categories. ETFdb [online]. 18.4.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-categories/ SPENCE, John. ProFunds prepares first leveraged ETFs: Funds designed to provide double, inverse of markets' performance. In: Market Watch [online]. 29.5.2006 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.marketwatch.com/story/profunds-readies-first-leveraged-etfs Concept Release: Actively Managed Exchange-Traded Funds. In: U.S. Securities and Exchange Commission [online]. 18.5.2004 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.sec.gov/rules/concept/ic-25258.htm Assets. ETF Industry Association [online]. 31.3.2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.etf-ia.com/sites/all/themes/etfia/downloads/Mar-2012-ETF-Data-Assets.pdf HLUCHNÍK, Robert. Managed futures: Proč investovat do komodit?. In: Finance [online]. 27.2.2008 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/153153managed-futures-proc-investovat-do-komodit-/ LEMBÁK, M. Managed futures a jejich volba při tvorbě portfolia. In: Pro Investory [online]. 85
29.6.2011 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/managed-futures-a-jehovolba-pri-tvorbe-portfolia Managed Futures. PFG BEST [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://www.pfgfunds.com/faq.asp Investment Opportunities. MorganStanley [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné z: http://www.morganstanleyindividual.com/investmentproducts/managedfutures/opportunities/ default.asp The BarclayHedge Managed Futures (CTA) Database. Barclay Hedge [online]. [cit. 2012-0116]. Dostupné z: http://www.barclayhedge.com/products/cta-datafeeder.html Money Under Management. Barclay Hedge: Assets under management [online]. [cit. 201201-18]. Dostupné z: http://www.barclayhedge.com/research/indices/cta/Money_Under_Management.html Commodities Trading [online]. UK: THECITYUK RESEARCH CENTRE, 2011 [cit. 201202-12]. Dostupné z: http://www.thecityuk.com/assets/Uploads/Commodities-Trading2011.pdf LEWIS, Leo. China ranked No.1 in world commodity exchanges. The Australian: Business [online]. 7.4.2010[cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.theaustralian.com.au/business/world/china-ranked-no1-in-world-commodityexchanges/story-e6frg90o-1225850743531 Shanghai Futures Exchange. MarketsWiki [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.marketswiki.com/mwiki/Shanghai_Futures_Exchange CME Group History Timeline. MarketsWiki [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.marketswiki.com/mwiki/CME_Group_History_Timeline LEWIS, Nathan. Where's The Gold?. HUFF POST [online]. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: www.huffingtonpost.com/nathan-lewis/wheres-the-gold_b_216896.html A History of Transparent Markets. THE ICE [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: https://www.theice.com/history.jhtml Financial Data for FCMs. U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. 10.4.2012. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.cftc.gov/MarketReports/FinancialDataforFCMs/index.htm An Introduction To Swaps. INVESTOPEDIA [online]. 18. 4. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/articles/optioninvestor/07/swaps.asp#axzz1sfI9icCR Metals Futures Options: Closing Snapshot - Markets Data Center - WSJ.com. Wall Street Journal [online]. 24.4.2012. ©2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://online.wsj.com/mdc/public/page/2_3024-futopt_metals.html?mod=topnav_2_3002_europe
86
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1.1 Rozdělení komodit a jejich struktura ................................................................... 15 Obrázek 1.2 Korelace akcií, dluhopisů a komodit s mírou inflace v USA, 1990-2009 ........... 25 Obrázek 1.3 Korelace akcií, dluhopisů a komodit se změnou míry inflace v USA ................. 26 Obrázek 1.4 Vliv hospodářského cyklu na cenu akcií, dluhopisů a komodit .......................... 27 Obrázek 2.1 Systém fungování komoditního swapu s obchody na spotovém trhu.................. 45 Obrázek 3.1 Průměrná ziskovost těžařů na jednu unci zlata mezi 1Q2009-1Q2011 ............... 59 Graf 2.1 Vývoj počtu uzavřených futures kontraktů na zlato mezi roky 1986-2012 ............... 38 Graf 2.2 Vývoj počtu opcí na futures na zlato a zlatých futures od roku 1995 do 2012 .......... 42 Graf 3.1 Vývoj ceny zlata a US míry inflace v letech 1970 - 2012 ......................................... 64 Graf 3.2 Vývoj ceny zlata a US dolarového indexu v letech 1979 - 2012 ............................... 65 Graf 3.3 Vývoj ceny zlata v letech 1970-2012 ......................................................................... 70 Graf 3.4 Vývoj ceny zlata v letech 2000 – 2012 ...................................................................... 72 Tabulka 1.1 Dělení komodit dle Jamese Rogerse……………………………………………. 14 Tabulka 1.2 Rozdělení komoditního trhu……………………………………………………. 17 Tabulka 1.3 Největší komoditní burzy podle počtu uzavřených futures kontraktů v mil…….19 Tabulka 2.1 Největší světoví komoditní obchodníci dle tržeb za rok 2011…………………..33 Tabulka 2.2 Velikost jednotlivých segmentů trhu managed futures v roce 2000 a 2011 v mld. USD…………………………………………………………………………………………...49 Tabulka 2.3 Hodnota aktiv spravovaných komoditními ETF fondy zalistovaných na US…...52 Tabulka 2.4 Největší komoditní ETFs obchodované v USA k 19. 4. 2012 v tis. USD……… 54 Tabulka 2.5 Největší komoditní podílové fondy dle čisté hodnoty aktiv k 5. 3. 2012………. 57 Tabulka 3.1 Velikost nabídky a poptávky po zlatě v letech 2002 a 2011…………………….68 Tabulka 3.2 Deset nejvíce obchodovaných investičních mincí……………………………… 76
87
Přílohy Příloha A .................................................................................................................................. 89 Příloha B ................................................................................................................................... 90 Příloha C ................................................................................................................................... 91 Příloha D .................................................................................................................................. 93 Příloha E ................................................................................................................................. 102
88
Příloha A Gold Futures Product Symbol
GC
Venue
CME Globex, CME ClearPort, Open Outcry (New York)
Hours (All Times are New York Time/ET)
CME Globex:
Sunday – Friday 6:00 p.m. – 5:15 p.m. (5:00 p.m. – 4:15 p.m. Chicago Time/CT) with a 45minute break each day beginning at 5:15 p.m. (4:15 p.m. CT)
CME ClearPort:
Sunday – Friday 6:00 p.m. – 5:15 p.m. (5:00 p.m. – 4:15 p.m. Chicago Time/CT) with a 45minute break each day beginning at 5:15 p.m. (4:15 p.m. CT)
Open Outcry:
Monday – Friday 8:20 a.m. - 1:30 p.m. (7:20 a.m. - 12:30 p.m. CT)
Contract Size
100 troy ounces
Price Quotation
U.S. Dollars and Cents per troy ounce
Minimum Fluctuation
$0.10 per troy ounce
Termination Trading
of
Trading terminates on the third last business day of the delivery month.
Listed Contracts
Trading is conducted for delivery during the current calendar month; the next two calendar months; any February, April, August, and October falling within a 23-month period; and any June and December falling within a 72month period beginning with the current month.
Settlement Type
Physical
Delivery Period
Delivery may take place on any business day beginning on the first business day of the delivery month or any subsequent business day of the delivery month, but not later than the last business day of the current delivery month.
Trading at Settlement (TAS)
Trading at Settlement is allowed in the active contract month. The active contract months will be February, April, June, August and December. On any given date, TAS transactions will be allowed only in a single contract month. TAS transactions may be executed at the current day’s settlement price or at any valid price increment ten ticks higher or lower than the settlement price.
Grade and Quality Specifications
Gold delivered under this contract shall assay to a minimum of 995 fineness.
Position Limits
NYMEX Position Limits
Rulebook Chapter
113
Exchange Rule
These contracts are listed with, and subject to, the rules and regulations of COMEX.
Pramen: Gold Futures: Contract Specifications. CME Group: Metals Products [online]. © 2012 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/metals/precious/gold_contractSpecs_options.html
89
Příloha B Gold Options Underlying Futures
Gold Futures (GC)
Product Symbol
OG
Venue
CME Globex, CME ClearPort, Open Outcry (New York)
Hours (All Times are New York Time/ET)
CME Globex:
Sunday – Friday 6:00 p.m. – 5:15 p.m. (5:00 p.m. – 4:15 p.m. Chicago Time/CT) with a 45minute break each day beginning at 5:15 p.m. (4:15 p.m. CT)
CME ClearPort:
Sunday – Friday 6:00 p.m. – 5:15 p.m. (5:00 p.m. – 4:15 p.m. Chicago Time/CT) with a 45minute break each day beginning at 5:15 p.m. (4:15 p.m. CT)
Open Outcry:
Monday – Friday 8:20 a.m. – 1:30 p.m. (7:20 a.m. – 12:30 p.m. CT)
Contract Unit
One COMEX Gold futures contract
Price Quotation
U.S. dollars and cents per troy ounce.
Option Style
American
Minimum Fluctuation
$0.10 per troy ounce
Expiration Trading
of
Expiration occurs four business days prior to the end of the month preceding the option contract month. If the expiration day falls on a Friday or immediately prior to an Exchange holiday, expiration will occur on the previous business day.
Listed Contracts
Gold futures options shall be listed for trading in each of the nearest twenty (20) consecutive futures contract months. In addition, June and December will be listed for 72 months from the current listed month.
Strike Prices
http://www.cmegroup.com/rulebook/NYMEX/1a/115.pdf
Settlement Type
Physical
Delivery Period
Delivery may take place on any business day beginning on the first business day of the delivery month or any subsequent business day of the delivery month, but not later than the last business day of the current delivery month.
Grade and Quality Specifications
Gold delivered under this contract shall assay to a minimum of 995 fineness.
Position Limits
NYMEX Position Limits
Rulebook Chapter
115
Exchange Rule
These contracts are listed with, and subject to, the rules and regulations of COMEX.
Pramen: Gold Options: Contract Specifications. CME Group: Metals Products [online]. © 2012 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.cmegroup.com/trading/metals/precious/gold_contractSpecs_options.html
90
Příloha C
91
Pramen: Downloads. SPDR Gold Shares [online]. duben 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: https://www.spdrs.com/library-content/public/ETFGLD_20120331_080152.pdf?ticker=GLD&type=FUND_DOC_FACT_SHEET
92
Příloha D
Komoditní ETFs investující do akcií komoditních firem k 19. 4. 2012 Ticker Název ETF fondu - KOMODITNÍ FIRMY GDX MOO GDXJ IGE XME SIL GUNR GNR REMX HAP URA SLX WOOD CUT PAGG LIT CRBQ GRES CU CROP PSAU COPX GNAT
Cena Změna Velikost fondu v tis. USD
Market Vectors Gold Miners ETF Market Vectors Agribusiness ETF Market Vectors Junior Gold Miners Fund iShares S&P GSSI Natural Resources Index Fund SPDR S&P Metals & Mining ETF Global X Silver Miners ETF Morningstar Global Upstream Natural Resources Index Fund SPDR S&P Global Natural Resources ETF Market Vectors Rare Earth/Strategic Metals ETF Market Vectors - Hard Assets Producers ETF Global X Uranium ETF Market Vectors Steel ETF iShares S&P Global Timber & Forestry Index Fund Guggenhiem Timber Index ETF PowerShares Global Agriculture Portfolio Global X Lithium ETF TR/J CRB Global Commodity Equity Index Fund IQ ARB Global Resources ETF First Trust ISE Global Copper Index IQ Global Agribusiness Small Cap ETF PowerShares Global Gold and Precious Metals Portfolio Global X Copper Miners WisdomTree Global Natural Resources Index 93
$46,63 $51,80 $22,67 $37,87 $48,43 $21,14 $34,74 $51,23 $16,59 $35,50 $9,05 $52,47 $39,82 $18,16 $29,48 $15,78 $44,75 $28,67 $30,77 $24,81 $36,79 $13,54 $24,51
-1,06% -0,80% -1,05% -0,37% -1,06% -0,19% -0,57% -0,56% -0,42% -0,59% -0,98% -0,74% -1,17% -1,04% -0,87% -0,75% -0,27% -0,42% 0,39% -1,08% -1,13% 0,07% -0,49%
6 255 415,00 5 863 940,00 2 015 200,00 1 756 062,00 787 622,00 298 848,00 267 190,00 258 914,00 214 583,00 177 012,00 176 412,00 162 657,00 159 192,00 122 878,00 110 149,00 91 655,00 89 520,00 67 563,00 50 837,00 39 824,00 39 323,00 33 247,00 30 775,00
Objem
YTD
13 218 718 643 900 3 029 541 191 114 3 466 762 207 051 45 305 55 983 91 917 32 786 277 352 90 124 16 903 46 641 10 951 21 552 11 230 12 644 25 286 15 265 7 460 36 770 6 865
-9,33% 9,86% -8,22% -0,34% -1,14% 0,14% 5,27% 4,51% 11,19% 5,25% 11,04% 10,35% 7,07% 9,79% 9,67% 10,12% 5,20% 2,32% 5,05% 9,97% -7,59% 5,45% 4,30%
SOIL GLDX RING EMT PLTM VEGI GGGG SLVP PSTL ALUM TSXV PICK SUMA
Global X Fertilizers/Potash ETF Global X Gold Explorers ETF MSCI Global Gold Miners Fund EGShares Emerging Markets Metals & Minings ETF First Trust ISE Global Platinum Index MSCI Global Agriculture Producers Fund Global X Pure Gold Miners ETF MSCI ACWI Select Silver Miners Investable Market Index PowerShares Global Steel Portfolio Global X Aluminum ETF Global X S&P/TSX Venture 30 Canada ETF MSCI Global Select Metals & Mining Producers Fund
$13,62 $9,16 $20,96 $15,56 $18,67 $25,30 $11,36 $21,56 $16,04 $10,12 $10,04 $23,36
-1,30% -1,51% -0,85% -0,89% unch -0,35% -1,90% -0,78% -1,35% 0,20% -0,40% -0,55%
27 540,00 27 229,00 21 130,00 14 031,00 10 258,00 5 068,00 4 580,00 4 312,00 3 264,00 2 533,00 2 520,00 2 319,00 $19 193 602,00
25 389 50 383 n/a 4 966 10 279 n/a 4 368 n/a 1 234 2 976 2 500 n/a
Pramen: ETFdb Categories. ETFdb [online]. 18.4.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-categories/
94
11,37% -14,79% n/a 7,91% 4,65% n/a -7,34% n/a 7,80% 12,07% 2,87% n/a
Komoditní ETFs investující do fyzické komodity či komoditních derivátů k 19. 4. 2012 Ticker Název ETF fondu - kategorie VZÁCNÉ KOVY GLD SLV IAU SGOL PPLT SIVR PALL DBP DGL GLTR DBS AGOL JJP WITE PTM PGM TBAR UBG USV BLNG SUMA
Cena
SPDR Gold Trust iShares Silver Trust iShares COMEX Gold Trust ETFS Gold Trust ETFS Physical Platinum Shares ETFS Silver Trust ETFS Physical Palladium Shares PowerShares DB Precious Metals Fund PowerShares DB Gold Fund ETFS Physical Precious Metal Basket Shares PowerShares DB Silver Fund ETFS Physical Asian Gold Shares iPath Dow Jones-AIG Precious Metals Total Return Sub-Index ETN ETFS Physical White Metal Basket Shares UBS E-TRACS CMCI Long Platinum Total Return ETN iPath Dow Jones-AIG Platinum Total Return Sub-Index ETN RBS Gold Trendpilot ETN UBS E-TRACS CMCI Gold Total Return ETN UBS E-TRACS CMCI Silver Total Return ETN iPath Pure Beta Precious Metals
Ticker Název ETF fondu - kategorie KOVY 95
Změna Velikost fondu v tis. USD
Objem
YTD
$159.31 $30.64 $15.97 $162.30 $155.34 $31.30 $64.65 $57.14 $56.77 $93.29 $54.88 $164.33 $89.68
-0,60% -0,52% -0,62% -0,62% -0,51% -0,45% -1,15% -0,61% -0,61% -0,58% -0,33% 0,77% -0,81%
67 963 002 9 798 025 9 469 589 1 796 979 768 488 589 944 512 060 402 570 388 484 195 804 77 140 73 233 45 468
12 232 854 19 299 863 6 359 860 111 549 94 302 299 937 108 868 64 724 115 016 13 419 14 644 459 5 808
4,82% 13,73% 4,86% 4,76% 12,71% 13,74% 0,14% 6,05% 4,26% 8,16% 14,36% 5,41% 6,36%
$52.13 $18.90 $36.35 $28.98 $43.70 $44.48 $50.67
-0,59% -0,53% 0,36% 0,14% -1,31% -0,29% 0,98%
41 736 37 800 34 812 13 910 8 342 6 894 4 869 92 229 149
6 814 42 832 8 030 10 651 5 411 5 028 2 242
11,65% 17,25% 13,49% 2,88% 4,60% 13,99% 6,43%
Cena
Změna Velikost fondu v tis. USD
Objem
YTD
DBB JJC JJT RJZ JJM JJN UBM JJU FOIL LEDD HEVY CUPM CPER LD BDG NINI SUMA
PowerShares DB Base Metals Fund iPath Exchange Traded Notes Dow Jones - AIG Copper Total Return Sub-Index ETN Series A iPath Dow Jones-AIG Tin Total Return Sub-Index ETN Elements Exchange Traded Notes Rogers International Commodity Index - Metals Total Return Dow Jones-UBS Industrial Metals Subindex Total Return Dow Jones-UBS Nickel Subindex Total Return UBS E-TRACS CMCI Industrial Metals Total Return ETN iPath Dow Jones-AIG Aluminum Total Return Sub-Index ETN iPath Pure Beta Aluminum iPath Pure Beta Lead iPath Pure Beta Industrial Metals iPath Pure Beta Copper United States Copper Index iPath Dow Jones-AIG Lead Total Return Sub-Index ETN PowerShares DB Base Metals Long ETN iPath Pure Beta Nickel
Ticker Název ETF fondu - kategorie KOMODITY DBC DJP GSG RJI GCC
PowerShares DB Commodity Index Tracking Fund iPath Exchange Traded Notes Dow Jones - AIG Commodity Index Total Return Medium-Term Notes Series A iShares GSCI Commodity-Indexed Trust Elements Exchange Traded Notes Rogers International Commodity Index - Total Return GreenHaven Continuous Commodity Index Fund 96
$19.42 $46.45
-0,56% -0,47%
332 180 194 189
173 683 229 689
4,13% 5,47%
$48.29 $10.64
-2,60% -0,09%
66 998 56 924
37 287 21 916
10,48% 4,83%
$35.66 $25.43 $20.25 $25.28 $39.30 $37.08 $41.25 $41.31 $25.84 $51.23 $20.72 $33.00
-0,20% -0,55% 1,00% -1,13% unch -0,75% -0,31% -6,33% 1,02% 1,55% -1,57% -0,27%
44 165 8 878 5 427 5 064 3 769 2 855 2 723 2 607 2 582 1 793 1 533 1 330 733 017
18 711 10 125 4 816 10 973 200 5 181 2 619 2 200 1 449 1 124 833 393
2,77% -4,69% 4,01% -0,08% 8,47% -4,63% 9,94% 5,28% 5,47% 4,44% 4,23% -2,83%
Cena
Změna Velikost fondu v tis. USD
Objem
YTD
$27.92 $40.80
-0,96% -1,07%
5 718 016 2 233 784
2 099 121 410 792
4,02% -3,41%
$34.13 $8.64
-0,99% -0,92%
1 406 690 662 256
244 610 499 230
3,49% 1,53%
$29.12
-0,68%
607 338
167 046
-2,67%
USCI GSP UCI GSC DJCI BCM DPU SBV GRN SUMA
United States Commodity Index Fund iPath S&P GSCI Total Return Index ETN UBS E-TRACS CMCI Total Return ETN GS Connect S&P GSCI Enhanced Commodity Total Return Strategy Index ETN UBS E-TRACS DJ-UBS Commodity Index Total Return ETN iPath Pure Beta Broad Commodity DB Commodity Long ETN iPath Pure Beta S&P GSCI-Weighted iPath Global Carbon ETN
Ticker Název ETF fondu - kategorie ZEMĚDĚLSTVÍ DBA JJG JJA CORN COW RJA FUD BAL SGG JO NIB JJS
PowerShares DB Agriculture Fund iPath Exchange Traded Notes Dow Jones - AIG Grains Total Return Sub-Index ETN Series A iPath Exchange Traded Notes Dow Jones - AIG Agriculture Total Return Sub-Index ETN Series A Teucrium Corn Fund Dow Jones-UBS Livestock Subindex Total Return Elements Exchange Traded Notes Rogers International Commodity Index - Agriculture Total Return UBS E-TRACS CMCI Food Total Return ETN iPath Dow Jones-AIG Cotton Total Return Sub-Index ETN iPath Dow Jones-AIG Sugar Total Return Sub-Index ETN iPath Dow Jones-AIG Coffee Total Return Sub-Index ETN iPath Dow Jones-AIG Cocoa Total Return Sub-Index ETN iPath Dow Jones-AIG Softs Total Return Sub-Index ETN 97
$60.20 $34.61 $21.92 $50.30
-0,94% -1,23% -0,90% -1,28%
413 372 201 032 143 872 73 941
118 932 81 065 23 114 12 389
3,14% 2,55% 1,67% 2,91%
$25.75 $44.20 $17.88 $43.75 $10.63
-0,81% -0,63% -1,27% unch 1,24%
69 489 23 868 5 847 5 294 1 119 11 565 918
6 615 6 477 2 609 n/a 1 160
-2,65% 2,89% 2,76% n/a -1,48%
Cena
Změna Velikost fondu v tis. USD
Objem
YTD
$27.13 $45.35
-1,09% -1,56%
1 906 418 168 031
950 012 70 333
-5,51% 2,49%
$52.74
-1,38%
118 660
27 608
0,13%
$37.17 $27.59 $8.73
-0,83% -1,39% -0,68%
62 024 61 843 46 313
52 640 44 307 306 179
-9,55% -7,06% -1,68%
$26.18 $55.89 $82.00 $42.44 $30.42 $63.66
-1,39% 1,62% -2,42% 0,21% -2,19% -0,30%
40 752 36 524 30 340 28 728 20 257 18 245
6 079 29 649 27 946 26 908 18 554 3 376
-2,06% -1,01% 0,65% -25,02% 5,81% -7,45%
ELEMENTS Exchange Traded Notes MLCX Grains IndexTotal Return UBS E-TRACS CMCI Agriculture Total Return ETN UAG TAGS Teucrium Agricultural Fund DB Agriculture Long ETN AGF SOYB Teucrium Soybean Fund WEAT Teucrium Wheat Fund UBS E-TRACS CMCI Livestock Total Return ETN UBC CANE Teucrium Sugar Fund GRWN iPath Pure Beta Softs iPath Pure Beta Agriculture DIRT CHOC iPath Pure Beta Cocoa SGAR iPath Pure Beta Sugar USAG United States Agriculture Index Fund WEET iPath Pure Beta Grains CTNN iPath Pure Beta Cotton CAFE iPath Pure Beta Coffee iPath Pure Beta Livestock LSTK SUMA
$6.01
-1,80%
18 126
27 366
-3,84%
$27.65 $48.67 $18.42 $23.87 $19.49 $19.82 $22.77 $41.92 $43.09 $35.31 $51.79 $24.25 $44.20 $35.82 $27.60 $43.60
-0,14% 0,52% -0,59% -1,20% -1,42% -1,83% 1,65% unch -2,00% -0,11% -3,16% -1,14% 0,61% 4,01% -0,36% -2,26%
13 493 12 120 10 813 5 416 4 903 4 650 3 952 3 190 2 788 2 684 2 538 2 453 2 298 1 791 1 521 872 2 631 743
5 346 n/a 9 609 3 732 2 795 9 073 2 001 2 235 769 1 200 670 n/a 4 500 532 744 1 919
-0,07% n/a -1,55% 8,20% -11,21% -6,02% -3,14% -1,36% 1,41% 5,40% 1,73% n/a 3,76% 0,11% -23,14% -8,58%
Ticker Název ETF fondu - kategorie ROPA & PLYN
Cena
Změna Velikost fondu v tis. USD
Objem
YTD
$39.04 $14.51 $29.72 $25.74
-0,03% -0,34% -0,03% unch
1 612 765 755 012 760 032 570 002
8 922 334 8 783 198 480 240 838 188
2,23% -43,69% 3,92% 2,23%
$29.44 $45.49
0,20% -1,28%
189 568 168 192
107 417 30 883
6,59% 4,62%
GRU
USO UNG DBO OIL DBE USL
United States Oil Fund, LP United States Natural Gas Fund, LP PowerShares DB Oil Fund iPath Exchange Traded Notes S&P GSCI Crude Oil Total Return Index Medium-Term Notes Series A PowerShares DB Energy Fund United States 12 Month Oil Fund, LP 98
UGA RJN GAZ BNO UNL OLEM OLO JJE GASZ UHN OILZ CRUD UBN FUE ONG DCNG NAGS TWTI SUMA
United States Gasoline Fund, LP Elements Exchange Traded Notes Rogers International Commodity Index - Energy Total Return Dow Jones-UBS Natural Gas Subindex Total Return United States Brent Oil Fund United States 12 Month Natural Gas Fund iPath Pure Beta Crude Oil PowerShares DB Crude Oil Long ETN iPath Exchange Traded Notes Dow Jones - AIG Energy Total Return Sub-Index ETN Series A ETRACS Natural Gas Futures Contango ETN United States Heating Oil Fund ETRACS Oil Futures Contango ETN The Teucrium WTI Crude Oil Fund UBS E-TRACS CMCI Energy Total Return ETN ELEMENTS Exchange Traded Notes MLCX Biofuels Index (Exchange Series)-Total Return iPath Pure Beta Energy iPath Seasonal Natural Gas Teucrium Natural Gas Fund RBS Oil Trendpilot Exchange Traded Notes
Ticker Název ETF fondu - kategorie LEVERAGED AGQ DGP UGL UCO
ProShares Ultra Silver DB Gold Double Long ETN ProShares Ultra Gold ProShares Ultra DJ-UBS Crude Oil 99
$55.58 $6.92
0,29% 0,29%
142 367 73 830
112 482 90 550
14,86% 2,98%
$3.91 $83.27 $15.15 $44.79 $14.65 $17.27
0,26% -0,51% -0,59% -0,86% -1,08% -0,52%
59 845 54 464 26 810 22 043 16 481 13 559
781 056 54 767 57 638 11 684 15 751 11 346
2,12% 12,22% -28,27% 1,84% 4,49% -9,82%
$32.04 $35.17 $25.49 $45.93 $15.76 $11.15
-0,09% 0,29% -0,08% -0,28% -1,07% unch
12 816 10 563 10 196 3 491 3 158 2 676
11 176 9 533 2 680 1 226 1 054 774
17,63% 7,00% 2,37% 3,03% 2,01% 3,24%
$44.79 $27.07 $10.39 $27.15
unch -0,88% -0,38% -1,56%
2 240 2 095 1 559 N/A 4 513 764
3 109 917 3 622 4 775
2,75% -16,91% -25,14% 4,02%
Cena
Změna Velikost fondu v tis. USD
Objem
YTD
$52.32 $51.59 $85.64 $42.08
1,32% 0,66% 0,62% -0,64%
2 348 034 547 008 311 376 1 612 550
25,35% 8,34% 8,35% 2,93%
812 705 510 194 368 358 283 036
ZSL SCO GLL DTO DZZ USLV DAG BOIL UGLD KOLD DYY DGAZ BOM FSG UCD DSLV AGA CMD BDD LPLT LPAL DEE DGLD UOIL
ProShares UltraShort Silver ProShares UltraShort DJ-UBS Crude Oil ProShares UltraShort Gold PowerShares DB Crude Oil Double Short ETN DB Gold Double Short ETN VelocityShares 3x Long Silver ENT linked to the S&P GSCI Silver Index ER DB Agriculture Double Long ETN Ultra DJ-UBS Natural Gas VelocityShares 3x Long Gold ETN linked to the S&P GSCI Gold Index ER UltraShort DJ-UBS Natural Gas DB Commodity Double Long ETN 3x Inverse Natural Gas ETN PowerShares DB Base Metals Double Short ETN FactorShares 2X: Gold Bull/S&P500 Bear ProShares Ultra DJ-UBS Commodity VelocityShares 3xInverse Silver ETN linked to the S&P GSCI Silver Inverse Index ER DB Agriculture Double Short ETN ProShares UltraShort DJ-UBS Commodity PowerShares DB Base Metals Double Long ETN VelocityShares 2x Long Platinum ETN linked to the S&P GSCI latinum Index ER VelocityShares 2x Long Palladium ETN linked to the S&P GSCI Palladium Index ER DB Commodity Double Short ETN VelocityShares 3x Inverse Gold ETN linked to the S&P GSCI Gold Index Excess Return VelocitySharesTM 3x Long Brent Crude ETN 100
$10.79 $35.42 $17.19 $38.45 $4.75 $36.31
-1,28% 0,63% -0,69% 0,50% -0,63% 1,91%
179 458 142 903 140 764 101 389 97 655 67 401
6 213 616 1 428 740 909 635 288 481 1 386 245 550 809
-31,88% -8,53% -13,23% -7,27% -12,84% 31,94%
$10.40 $6.06 $42.90
2,87% -1,14% 0,89%
45 495 36 521 23 780
67 546 647 211 51 128
-3,61% -70,00% 11,00%
$179.34 $9.46 $124.96 $13.00 $23.10 $24.49 $31.77
0,72% unch 1,18% 1,17% -0,52% -0,61% -2,13%
17 528 10 907 10 333 10 192 9 296 8 677 8 029
25 576 13 827 n/a 27 944 15 530 2 559 196 068
149,50% 1,85% n/a -13,04% -13,55% -4,49% -47,79%
$18.85 $58.82 $11.39 $49.37
2,45% 2,08% -1,89% -0,40%
6 899 6 324 6 322 3 459
6 988 1 763 9 300 1 542
5,96% 4,68% 8,79% 23,58%
$52.00
0,15%
3 140
1 954
-0,65%
$30.26 $47.50
3,00% -1,10%
2 663 2 355
3 061 13 240
-1,27% -15,66%
$53.05
-6,78%
2 323
n/a
n/a
IPLT UGAZ IPAL FOL DWTI UWTI SCPR LCPR DOIL SUMA
VelocityShares 2x Inverse Platinum ETN linked to the S&P GSCI Platinum Index ER 3x Long Natural Gas ETN VelocityShares 2x Inverse Palladium ETN linked to the S&P GSCI Palladium Index ER FactorShares 2X: Oil Bull/S&P500 Bear 3x Inverse Crude ETN 3x Long Crude ETN VelocityShares 2x Inverse Copper ETN VelocityShares 2x Long Copper ETN 3x Inverse Brent Crude ETN
Ticker Název ETF fondu - kategorie INVERZNÍ FONDY
$45.14
1,67%
2 239
1 054
-24,12%
$15.45 $37.51
-1,15% -4,94%
1 900 1 820
n/a 2 048
n/a -6,83%
$17.16 $42.23 $53.70 $53.14 $43.58 $43.57
-0,23% -0,14% -4,24% 1,03% -1,29% 6,40%
1 756 1 418 1 407 1 329 1 116 1 071 2 932 162
3 774 n/a n/a n/a n/a n/a
-20,11% n/a n/a n/a n/a n/a
Cena
Změna Velikost fondu v tis. USD
Objem
YTD
175 330 12 833 9 670 13 098 3 880 631 1 886
-5,90% -4,13% -3,51% -6,01% -5,29% 1,41% 1,31%
DB Gold Short ETN $12.12 -0,41% 38 701 DGZ US Short Oil Fund $34.62 1,44% 18 750 DNO PowerShares DB Crude Oil Short ETN $39.31 -0,13% 12 989 SZO PowerShares DB Base Metals Short ETN $20.91 0,48% 11 924 BOS DB Commodity Short ETN $29.72 -1,23% 5 706 DDP UBS E-TRACS CMCI Short Platinum Excess Return ETN $29.51 4,28% 3 246 PTD DB Agriculture Short ETN $24.70 1,98% 1 927 ADZ SUMA 93 243 Celkem $114 698 996 Celkem (ETF investujíci do fyzických komodit, derivátů i akcií komoditních firem) $133 892 598 Pramen: ETFdb Categories. ETFdb [online]. 18.4.2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://etfdb.com/etfdb-categories/
101
Příloha E
Komoditní podílové fondy nad 0.5 mld. USD čisté hodnoty aktiv k 5. 3. 2012 Název fondu
Zhodnocení Meziroční Roční (YTD) zhodnocní poplatek v%z aktiv
PIMCO Commodity Real Return Strategy Fund (PCRAX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket Vanguard Energy Fund(VGENX) Sector Funds | Equity Energy Fidelity Series Commodity Strategy Fund (FCSSX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket Credit Suisse Commodity Return Strategy Fund (CRSAX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket Prudential Jennison Natural Resources Fund (PGNAX) Commodities Funds | Natural Resources T. Rowe Price New Era Fund(PRNEX) Commodities Funds | Natural Resources Ivy Global Natural Resources Fund (IGNAX) Commodities Funds | Natural Resources Van Eck Global Hard Assets Fund (GHAAX) Commodities Funds | Natural Resources Fidelity Select Gold Portfolio(FGDAX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Vanguard Precious Metals and Mining Fund (VGPMX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Oppenheimer Gold And Special Minerals Fund (OPGSX) Commodities Funds | Equity Precious Metals 102
Čistá hodnota aktiv v tis. USD
7.96%
-4.54%
1.19%
22,207,956.77
9.75%
-4.51%
0.34%
13,372,998.83
4.91%
-11.62%
0.60%
9,201,409.11
5.06%
-10.74%
1.07%
5,861,413.82
12.66%
-13.21%
1.18%
5,610,147.08
11.20%
-12.98%
0.67%
4,835,162.46
13.62%
-16.62%
1.39%
4,732,096.01
13.11%
-11.29%
1.39%
4,629,470.96
8.77%
-6.24%
1.15%
4,374,707.96
12.74%
-9.98%
0.27%
4,368,443.62
10.78%
-14.84%
1.19%
3,952,781.59
RS Global Natural Resources Fund (RSNRX) Commodities Funds | Natural Resources First Eagle Gold Fund (SGGDX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Franklin Gold and Precious Metals Fund (FKRCX) Commodities Funds | Equity Precious Metals PIMCO CommoditiesPLUS Strategy Fund (PCLAX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket Tocqueville Gold Fund (TGLDX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Fidelity Select Energy Portfolio (FSENX) Sector Funds | Equity Energy Highbridge Dynamic Commodities Strategy Fund(HDSAX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket USAA Precious Metals and Minerals Fund (USAGX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Invesco Energy Fund (IENAX) Sector Funds | Equity Energy Van Eck International Investors Gold Fund (INIVX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Fidelity Select Materials Fund(FMFAX) Commodities Funds | Natural Resources Fidelity Select Natural Resources Portfolio (FNARX) Commodities Funds | Natural Resources Fidelity Select Energy Service Portfolio (FSESX) Sector Funds | Equity Energy BlackRock Energy & Resources Portfolio (SSGRX) Sector Funds | Equity Energy Wells Fargo Advantage Precious Metals Fund (EKWAX) Commodities Funds | Equity Precious Metals 103
9.10%
-5.35%
1.45%
3,536,108.20
7.43%
-2.66%
1.20%
3,395,557.35
10.17%
-12.72%
0.91%
3,304,241.96
9.23%
-3.33%
1.24%
3,063,852.55
10.30%
-7.14%
1.26%
2,537,503.99
11.78%
-7.67%
0.85%
2,505,692.12
6.56%
-8.85%
1.71%
2,456,801.35
8.47%
-7.60%
1.15%
2,121,823.60
10.72%
-10.09%
1.13%
1,702,381.28
10.74%
-10.36%
1.25%
1,572,838.71
12.97%
-0.21%
1.16%
1,431,947.90
13.01%
-8.63%
0.88%
1,430,669.51
12.27%
-14.99%
0.85%
1,383,700.99
9.33%
-15.23%
1.29%
1,323,228.33
9.03%
-5.55%
1.10%
1,309,182.77
Franklin Natural Resources Fund(FRNRX) Commodities Funds | Natural Resources Russell Commodity Strategies Fund (RCSAX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket Oppenheimer Commodity Strategy Total Return Fund(QRAAX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket American Century Quantitative Equity Funds Global Gold Fund(ACGGX) Commodities Funds | Equity Precious Metals DWS Enhanced Commodity Strategy Fund (SKNRX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket Goldman Sachs Commodity Strategy Fund (GSCAX) Commodities Funds | Commodities Broad Basket John Hancock II Natural Resources Fund (JINRX) Commodities Funds | Natural Resources ING Investors Trust Global Resources Fund (IGRSX) Commodities Funds | Natural Resources SteelPath MLP Select 40 Fund(MLPFX) Sector Funds | Equity Energy BlackRock All-Cap Energy & Resources Portfolio (BACAX) Sector Funds | Equity Energy Fidelity Advisor Global Commodity Stock Fund (FFGAX) Commodities Funds | Natural Resources Fidelity Advisor Energy Fund(FANAX) Sector Funds | Equity Energy Fidelity Select Natural Gas Portfolio (FSNGX) Sector Funds | Equity Energy SteelPath MLP Alpha Fund(MLPAX) 104
11.75%
-10.22%
1.01%
1,289,380.96
5.04%
-10.49%
1.55%
1,283,624.69
7.78%
-1.81%
1.46%
1,258,639.14
9.21%
-10.49%
0.94%
1,069,064.20
4.15%
-9.50%
1.50%
1,058,663.39
7.99%
-1.44%
0.97%
992,463.35
13.13%
-15.81%
1.12%
980,584.13
9.01%
-10.01%
0.90%
972,957.62
3.76%
5.47%
1.10%
887,648.07
11.08%
-15.16%
1.36%
819,690.19
13.17%
-12.55%
1.32%
780,059.84
11.70%
-8.02%
1.16%
764,509.10
8.19%
-9.03%
0.89%
744,824.88
3.87%
-5.34%
1.50%
703,131.56
Sector Funds | Equity Energy Icon Energy Fund (ICENX) Sector Funds | Equity Energy Columbia Energy & Natural Resources Fund (EENAX) Commodities Funds | Natural Resources U.S. Global Investors Global Resources Fund (PSPFX) Commodities Funds | Natural Resources BlackRock Natural Resources Trust Fund (MDGRX) Commodities Funds | Natural Resources Invesco Gold & Precious Metals Fund (IGDAX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Gabelli Gold Fund (GLDAX) Commodities Funds | Equity Precious Metals Center Coast MLP Focus Fund(CCCAX) Sector Funds | Equity Energy Celkem
8.83%
-8.42%
1.20%
675,604.01
10.00%
-11.49%
1.24%
651,344.34
10.36%
-15.84%
1.74%
645,003.75
11.68%
-8.12%
1.09%
609,895.48
11.87%
-8.67%
1.25%
592,191.13
11.36%
-3.11%
1.44%
506,038.03
2.93%
9.02%
1.50%
503,863.21 $134,011,299.89
Pramen: Fund Search. U.S.News: Best Funds [online]. 5. 3. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://money.usnews.com/funds/search/mutual_fund+y
105
