Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inţenýrství Laboratoř výzkumu a managementu rizik

Výukové texty k soutěţi: Moţnosti zvyšovaní poţární bezpečnosti obcí

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inţenýrství Laboratoř výzkumu a managementu rizik


Eva Mikulová

„Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky“



„Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky“

2


Seznam autorů: Ing. Eva Mikulová. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Laboratoř výzkumu a managementu rizik Lumírova 13, Ostrava – Výškovice

3


OBSAH 1.

ÚVOD ..............................................................................................................7

2.

CO JE TO POŢÁR..........................................................................................8

3.

JEVY PROVÁZEJÍCÍ HOŘENÍ ....................................................................9 3.1. Přenos tepla ...................................................................................................9 3.2. Světlo .......................................................................................................... 10 3.3. Kouř ............................................................................................................ 10

4.

ROZDĚLENÍ POŢÁRŮ ............................................................................... 11

5.

ČASOVÝ PRŮBĚH ROZVOJE POŢÁRU .................................................. 13

6.

TEORIE PŘERUŠENÍ HOŘENÍ ................................................................. 15 6.1. Základní hasební látky a jejich hasební účinky ............................................. 16

7.

HAŠENÍ VODOU .......................................................................................... 19 7.1. Voda jako hasební látka ............................................................................... 19 7.2. Výskyt a úprava vody .................................................................................. 19 7.3. Fyzikální vlastnosti vody, důleţité v hasební technice ..................................19 7.4. Chemické vlastnosti vody, důleţité v hasební technice ................................. 20 7.5. Přísady pro zvýšení hasebního účinku vody ................................................. 20 7.6. Hasební efekty vody .................................................................................... 21 7.7. Zákaz hašení vodou ..................................................................................... 23

8.

VODNÍ PROUD ............................................................................................ 23 8.1. Druhy vodních proudů ................................................................................. 24 8.2. Uţití vodních proudů ................................................................................... 26

9.

PROUDNICE ................................................................................................ 27 9.1. Plnoproudá proudnice .................................................................................. 28 9.2. Mlhová proudnice ........................................................................................ 29 9.3. Clonová proudnice ....................................................................................... 29 9.4. Kombinovaná proudnice .............................................................................. 30 9.5. Vysokotlaká proudnice ................................................................................ 32 9.6. Lafetová proudnice ...................................................................................... 32

4


9.7. IFEX 3000 ...................................................................................................33 9.8. Deflektor .....................................................................................................34 10.

STATISTIKY POŢÁRŮ V MSK A JEJICH CHARAKTERISTIKY ........ 34

10.1.

Základní informace o vybraných poţárech se škodou 1 mil. Kč a vyšší v

MSK v roce 2010.............................................................................................................. 38 11.

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR .............................................................. 45

11.1.

Základní poslání Hasičského záchranného sboru ČR ................................ 45

11.2.

Organizační členění HZS MSK ................................................................ 45

11.3.

Stanice HZSMSK ..................................................................................... 46

11.4.

Organizační členění krajského ředitelství.................................................. 47

12.

ÚZEMNÍ ODBOR OSTRAVA – HASIČSKÉ STANICE ........................... 51

12.1.

HS Ostrava - Zábřeh ................................................................................. 51

12.2.

HS Ostrava – Fifejdy ................................................................................ 52

12.3.

HS Ostrava - Poruba ................................................................................. 52

12.4.

HS Ostrava – Hrabůvka ............................................................................ 53

12.5.

IVC Slezská Ostrava ................................................................................ 53

12.6.

HS Ostrava - Přívoz.................................................................................. 54

13.

ÚZEMNÍ ODBOR BRUNTÁL – HASIČSKÉ STANICE ........................... 55

13.1.

HS Bruntál ............................................................................................... 55

13.2.

HS Krnov ................................................................................................. 55

13.3.

HS Rýmařov ............................................................................................ 56

14.

ÚZEMNÍ ODBOR FRÝDEK MÍSTEK – HASIČSKÉ STANICE ............. 56

14.1.

HS Frýdek-Místek .................................................................................... 56

14.2.

HS Třinec ................................................................................................. 57

14.3.

HS Nošovice ............................................................................................ 58

15.

ÚZEMNÍ ODBOR KARVINÁ – HASIČSKÉ STANICE ............................ 59

15.1.

HS Karviná .............................................................................................. 59

15.2.

HS Bohumín ............................................................................................ 59

15.3.

HS Český Těšín ........................................................................................ 60

15.4.

HS Havířov .............................................................................................. 60

5


15.5. 16.

HS Orlová ................................................................................................ 61

ÚZEMNÍ ODBOR NOVÝ JIČÍN – HASIČSKÉ STANICE ....................... 62

16.1.

HS Nový Jičín .......................................................................................... 62

16.2.

HS Bílovec ............................................................................................... 63

17.

ÚZEMNÍ ODBOR OPAVA – HASIČSKÉ STANICE ................................ 63

17.1.

HS Opava ................................................................................................. 63

17.2.

HS Hlučín ................................................................................................ 64

17.3.

HS Vítkov ................................................................................................ 65

18.

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POŢÁRNÍ OCHRANY .......................... 66

19.

ÚVOD

DO

PROBLEMATIKY

POŢÁRNĚ

BEZPEČNOSTNÍCH

ZAŘÍZENÍ 69 19.1.

ELEKTRICKÁ POŢÁRNÍ SIGNALIZACE ............................................ 70

19.2.

STABILNÍ A POLOSTABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ .............................. 71

19.3.

ZAŘÍZENÍ PRO ODVOD KOUŘE A TEPLA ......................................... 73

20.

JAK POSTUPOVAT ..................................................................................... 74

20.1.

Rozbor a zhodnocení úkolů ...................................................................... 74

20.2.

Sběr informací, absolvování exkurzí a seminářů ....................................... 74

20.3.

Stanovení harmonogramu ......................................................................... 74

20.4.

Aplikace zadané metody/postupu/nástroje ................................................ 75

20.5.

Ověření výsledků ..................................................................................... 75

20.6.

Formulování závěru.................................................................................. 75

21.

KDE HLEDAT INFORMACE .....................................................................76

22.

NĚKOLIK RAD ............................................................................................ 77

23.

ZÁVĚR .......................................................................................................... 80

24.

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................... 81

25.

SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................... 83

26.

SEZNAM TABULEK ................................................................................... 84

6


1. Úvod Výukové texty k soutěţi „Moţnosti zvyšování poţární bezpečnosti obcí“ pojednávají o problematice poţárního inţenýrství a jsou rozděleny na část teoretickou a část praktickou. Obsahem teoretické části je vysvětlení například základních pojmů, principů hoření a také následného hašení (zejména vodou), charakteristiky druhů hasiv a závěrem informace o Integrovaném záchranném systému. Teoretická část skript je sloţena z kapitol 2 aţ 19. Praktická část je koncipována tak, abyste se seznámili se zásadami, jak postupovat při psaní textu v závěrečné práci a jakých chyb byste se měli vyvarovat. Praktická část skript je uvedena v kapitolách 20 aţ 22.

7


A) TEORETICKÁ ČÁST 2. Co je to poţár Oheň je lidmi řízený a na určitý prostor předem ohraničené hoření. Požár je nekontrolovatelné a na určitý prostor předem neohraničení hoření, poţár můţe vzniknout z ohně nebo přímo zapálením. Ohnisko požáru je místo vzniku poţáru nebo místo nejintenzivnějšího hoření, od kterého se poţár šíří do okolního prostředí. Za poţár se povaţuje kaţdé neţádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách. [12] Za poţár se povaţuje i neţádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální hodnoty nebo ţivotní prostředí bezprostředně ohroţeny. Hoření je nejčastěji charakterizováno jako proces, při kterém mezi sebou vzájemně reagují hořlavá látka (například benzín, dřevo,…) a oxidační prostředek (tzn. kyslík neboli vzduch) za vývinu tepla, světla a zplodin hoření. [20]

Obrázek 1 Účinky poţárů,

Zdroj: vlastní

Průběh hoření je limitovaný přítomností určitých látek a to je hořlavé látky a oxidačního prostředku (vzduchu), které spolu vytvářejí hořlavý soubor. K těmto látkám je potřebná iniciace pro zapálení. [22] Vlastní proces hoření můţe být iniciován různými zdroji, například: plamenem, bleskem, horkým povrchem a podobně. V poţární praxi se pouţívá pojem poţární trojúhelník. Jednotlivé strany trojúhelníku jsou tvořeny palivem (to co hoří), vzduchem (bez kyslíku plamen zhasne) a iniciace (zdroj zapálení, třeba zapálená sirka).

8


Obrázek 2 Trojúhelník,

Zdroj [8]

Aby se zamezilo hoření, stačí narušit trojúhelník těchto tří faktorů. Nejznámější zdroje zapálení jsou uvedené v následující tabulce. [25] Tabulka 1 Zdroje zapálení

Zdroje zapálení:

Teplota ve stupních celsia

Hořící zápalka

740-800

Hořící svíčka

650-950

Tlející cigareta

228-750

Hořící papír

800-850

Rozţhavená elektrická spirála

980-1000

Plamen zapalovače

650-860

Ţárovka

70-250

Pro zapálení různých hořlavých látek je potřeba různých zdrojů zapálení.

3. Jevy provázející hoření 3.1. Přenos tepla Hoření je fyzikálně-chemická reakce, při které se vţdy uvolňuje teplo. Teplo se v oblasti hoření nehromadí, ale odvádí se do okolí prouděním, vedením a sáláním. Přenos tepla prouděním probíhá zejména prostřednictvím ohřívání kouře. Vysoce zahřátý kouř můţe dokonce zakládat nová ohniska poţáru, coţ ovlivňuje šíření poţáru.

9


Sálavé teplo vyzařuje z oblasti hoření z větší části do okolí a z menší části zpět na povrch hořící látky. Sálavé teplo, které se vyzařuje do okolí, stěţuje práci hasičů, protoţe se bez dostatečné ochrany nemohou přiblíţit k ohnisku hoření. Z hlediska moţnosti rozvoje poţáru je potřeba ještě upozornit na moţnost přenosu tepla vedením. Tento druh přenosu tepla je vázán zejména na pevné látky a souvisí s jejich tepelnou vodivostí. Tepelně nevodivé látky se pouţívají jako izolační materiály. Z látek, které teplo vedou, jsou rozhodující kovy. Při jejich ohřátí vlivem poţáru zvyšují svou teplotu a mohou působit na šíření poţáru. Např. ocelové potrubí, procházející stěnou, ohřáté na vysokou teplotu, můţe být zdrojem zapálení na druhé straně stěny. Rovněţ ohřátá stěna nádrţe můţe znovu zapálit jiţ uhašený poţár v nádrţi apod. Tento jev můţe rovněţ ztěţovat vlastní práci zasahujících hasičů.

Kovová klika dveří, za kterými hoří se rozpálí a nechráněnou ruku můţe popálit. Rovněţ tak můţe dojít k nepříjemným popáleninám například při rozpálení stříbrných nebo zlatých náušnic, řetízků atd.[9]

3.2. Světlo Výskyt světelného záření je spojen s existencí plamene. Protoţe nezpůsobuje poškození lidského zdraví, ztrátu majetku či poškození ţivotního prostředí, nebudeme toto téma rozebírat.

3.3. Kouř Při poţáru číhají na zasahující hasiče a postiţené občany také další nebezpečí (mimo teplo) a to sníţený obsah kyslíku a kouř. Během hoření dochází jednak ke spalování kyslíku, jednak k vytlačování vzduchu (bohatého na kyslík) zplodinami hoření. Musíme si uvědomit, ţe normální obsah kyslíku v ovzduší je 21 %, ale jiţ při koncentraci pod 18 % pociťuje lidský organismus nedostatek kyslíku. Účinky sníţeného procenta kyslíku v okolní atmosféře na lidský organismus jsou shrnuty v následující tabulce.

10


Tabulka 2 Příznaky lidského organismu na sniţující se obsah kyslíku

Mnoţství O2 ve vzduchu (%)

Příznaky

21

Ţádné - normální podmínky

17

Zhoršená koordinace svalové činnosti, zrychlené dýchání kvůli kompenzaci sníţeného mnoţství O2.

12

Bolesti hlavy, závratě, rychlá únava (malátnost).

9

Bezvědomí. Smrt po několika minutách následkem udušení

6

a selhání srdce.

Kaţdý zasahující hasič si musí také uvědomit, ţe během hašení jakéhokoliv poţáru je jeho organismus vystaven účinkům různých dráţdivých aţ toxických látek. Přičemţ společný účinek těchto látek je synergický, coţ znamená, ţe celková toxicita celého souboru látek je větší, neţ pouhé sečtení vlivů jednotlivých látek na lidský organismus. Toxické plyny mají několik škodlivých účinků. Některé z nich působí přímo na plíce a způsobují jejich otok (HCl, SO2, HCN apod.), jiné se spojují s červenými krvinkami a sniţují schopnost krve přenášet kyslík (CO), výsledkem ovšem vţdy můţe být udušení postiţeného člověka. Mezi nejčastější toxické plyny, se kterými se potkáváme u poţárů, patří zejména oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), nitrozní plyny (NOx), chlorovodík (HCl), kyanovodík (HCN) a fosgen (COCl2). [9] V neposlední řadě je třeba si uvědomit, ţe úměrně s mnoţstvím uvolňovaného kouře se sniţuje viditelnost v místě zásahu a je velmi ztíţena i orientace v neznámém prostředí (sklepní kóje, kabelové kanály atd.).

4. Rozdělení poţárů Je celá řada kriterií, podle kterých rozdělujeme poţáry a kaţdé kriterium má určitý vliv na průběh poţáru, záchranu ţivotů i na způsob hašení poţáru:  Podle hořících látek. o Poţáry pevných látek o Poţáry hořlavých kapalin o Poţáry plynů o Poţáry kombinované - sloţené z předchozích moţností 11


 Podle moţnosti šíření o rozšiřující se poţáry o nerozšiřující se poţáry (šíření brání ohraničení hořlavé látky a můţe být časově omezeno například poţární odolností stavebních konstrukcí, mnoţstvím hořlavých látek v ohraničeném prostoru, nebo podmínkami, které brání šíření poţáru)  Podle rozsahu o malé poţáry - jsou ohroţeny jednotlivé osoby, plochy o rozloze m2, části budov o střední poţáry - jsou ohroţeny desítky osob, plochy o rozloze stovek m2, celé domy o velké poţáry - jsou ohroţeny stovky osob, plochy v hektarech či desítkách hektarů, bloky domů o katastrofické poţáry - jsou ohroţeny tisíce lidí, plochy ve stovkách hektarů, celé čtvrti obcí  Podle doby trvání o krátkodobé - řádově v hodinách o střednědobé - řádově v desítkách hodin o dlouhodobé - nad čtyři dny  Podle zjistitelnosti o otevřené - viditelné plameny, kouř a pod. o skryté - poţáry, které nejsou snadno zjistitelné (např. ţhnoucí materiály, poţáry v mezistropí, ve stěnách, v podzemí a podobně)  Podle polohy o podzemní - poţáry pod úrovní místního terénu o přízemní - poţáry na úrovni místního terénu nebo snadno dostupné o nadzemní

12


Z hlediska vedení zásahu a podmínek, které ovlivňují vývoj poţáru jsou poţáry nutné třídit podle výměny plynů v místě hoření. Z uvedeného důvodu dělíme poţáry:  otevřené - probíhající v přírodním prostředí, kde nemůţeme výměnu plynů v místě hoření ovlivnit, poţáry většinou ovlivňuje mnoţství hořlavých látek  ohraničené - probíhající v objektech různého charakteru, kde můţe rozvoj poţáru ovlivnit kromě hořlavé látky rozhodujícím způsobem výměna plynů, kterou můţeme v některých případech ovlivnit vyuţitím přirozeného proudění plynů dále umělým odvětráním nebo ventilací Z hlediska předpokládaného rozvoje poţáru můţeme ohraničené poţáry v objektech hodnotit na:  Ohraničené otevřené v: o budovách s výškou podlaţí nad 12 m o budovách s výškou podlaţí do 12 m s: - okny v jedné úrovni - okny v různých úrovních  Ohraničené uzavřené o v objektech bez oken o v objektech s malými okny o v objektech bez oken a dveří Výše uvedené dělení svým způsobem předurčuje průběh volného rozvoje poţáru i způsob hašení

5. Časový průběh rozvoje poţáru Poţáry mohou vzniknout v kteroukoliv denní nebo noční dobu. Vznikne-li poţár v prostoru vybaveném nebo chráněném stabilním hasicím zařízením a elektrickou poţární signalizací, je šance, ţe oheň bude objeven a uhašen ve své počáteční fázi. Vznikne-li však poţár v době, kdyţ budova je uzavřena, opuštěna a není vybavena elektrickou poţární signalizací, případně stabilním hasicím zařízením, můţe poţár nabýt značných rozměrů. Fáze poţáru v uzavřené budově jsou důleţité zejména pro určení podmínek větrání. Poţár v omezeném prostoru nebo budově má dva obzvláště důleţité faktory. Prvním faktorem je omezené mnoţství kyslíku. Tím se liší od venkovního poţáru, kde přísun kyslíku

13


není mezen. Druhým faktorem je skutečnost, ţe vzniklé zplodiny hoření se shromaţďují v prostoru a postupně jich přibývá, na rozdíl od venkovních poţárů, kde se plyny rozptylují v prostoru. Jestliţe se má předejít dalším škodám a sníţit hrozící nebezpečí při poţárech v uzavřených prostorách, je důleţité opatrně větrat. Ve většině případů poţár začíná na malé ploše ve fázi rozhořívání a hořící materiál, respektive jeho část, je odizolován od okolního prostoru. V určitém stupni rozvíjejícího se poţáru dochází k nahromadění hořích plynů a par v objektu a vytváří se zóna, která po dosaţení kritické teploty a koncentrace plynů a par vzplane nebo se vznítí a poţár přechází skokem do stavu plně rozvinutého, jak je znázorněno na obrázku níţe.

Obrázek 3 Poţární nebezpečí v jednotlivých fázích poţáru

Zdroj: vlastní

Intenzita poţáru se v průběhu poţáru mění. U poţáru, který není hašen, je doba rozvoje poţáru obvykle charakterizována čtyřmi fázemi poţáru. Délka jednotlivých fází můţe být velmi rozdílná a závisí především na mnoţství hořlavých látek, jejich poţárně technických charakteristikách a podmínkách ovlivňujících šíření poţáru.  I. fáze poţáru – vnik poţáru Je časový úsek od vzniku poţáru aţ do počátku intenzivního hoření. Podle statistických údajů trvá obvykle 3 aţ 10 minut a je závislý na druhu hořlavých látek i podmínkách rozvoje poţáru. Vzhledem k tomu, ţe intenzita hoření je ještě poměrně malá, protoţe poţárem je zasaţena pouze část hořlavých materiálů, je tato fáze nejvýhodnější pro zahájení hasebních prací. Likvidace bývá jednoduchou záleţitostí a škody způsobené poţárem jsou minimální.

14


 II. fáze poţáru – rozvoj poţáru Je časový úsek od počátku intenzivního hoření aţ do doby, kdy jsou poţárem zasaţeny všechny hořlavé materiály a konstrukce hořícího objektu. Situace na místě poţáru v této fázi jiţ bývá velmi sloţitá a vyţaduje vysoké nároky na organizaci hasebních prací, zvláště blíţi-li se poţár k závěru této fáze. Kovové konstrukce ztrácejí pevnost a hrozí akutní nebezpečí jejich zřícení.  III. fáze poţáru- plně rozvinutý poţár Je časový úsek od konce II. fáze, tj. v daném objektu hoří všechny hořlavé látky a intenzita hoření dosahuje maxima, aţ do začátku poklesu intenzity hoření. V této fázi bývají narušeny i ostatní nosné prvky a dochází ke zřícení stropů, krovů apod. Zásah jednotek se zaměřuje na ochlazování a ochranu okolních objektů a je na rozhodnutí velitele zásahu, zda bude na hořící objekt prováděn zásah, nebo bude-li vhodnější zasaţený objekt nechat zcela vyhořet. To závisí na míře ohroţení okolí, ţivotního prostředí apod. Vlastní zásah na takto zasaţený objekt je velmi náročný a obvykle nákladný. 

IV. fáze – přerušení procesu hoření

Je časový úsek od počátku sniţování intenzity hoření aţ do úplného vyhoření hořlavých látek. V této fázi jiţ hrozí zříceni vnitřního i obvodového zdiva, komínů, schodišť apod. Činnost jednotek se zaměřuje na odkrývání a dohašování ohnisek poţáru, pokud velitel zásahu nerozhodl, ţe na objektu bude prováděna pouze kontrolní dohlídka aţ do úplného vyhoření. Parametry poţáru závidí jeden na druhém, ale nemohou působit na proces rozvoje a rozšíření poţáru bez vlivu okolního prostředí. Okolní prostředí je charakterizováno parametry- meteorologické, poţární zatíţení, podmínky výměny plynů, okolní místnosti a zástavba.

6. Teorie přerušení hoření Uhašení poţáru (neboli přerušení hoření) se provádí omezením anebo přerušením jednoho z podstatných prvků procesu hoření. U plamenného hoření můţe být oheň uhašen sníţením teploty, odstraněním hořlavých látek nebo kyslíku anebo přerušením probíhající chemické reakce. Pokud se jedná o bezplamenné hoření, existují pouze tři moţnosti jeho přerušení: sníţení teploty, odstranění hořlavých látek, zamezení přístupu kyslíku.

15


 Hašení sníţením teploty Jedna z nejběţnějších metod hašení je ochlazování vodou. Tento postup hašení je závislý na sniţování teploty hořlavých látek na teplotu, při které materiály jiţ nehoří. Sníţení teploty je závislé na odvodu potřebného mnoţství tepla, který zajistí teplotní rovnováhu.  Hašení odstraněním hořlavých látek V některých případech lze oheň účinně uhasit odstraněním hořlavých látek, kapalného nebo plynného paliva nebo odstranění tuhého paliva z prostoru poţáru.  Hašení ředěním kyslíku Sníţením koncentrace kyslíku v určité oblasti dosáhneme přerušení hoření. Sníţení obsahu kyslíku můţe být provedeno inertizací (odstranění kyslíku ze vzduchu) prostoru plynem, jako např. oxidem uhličitým, dusíkem, ale také například vodní parou. Oddělení hořlavé látky od vzdušného kyslíku dosáhneme také vytvořením pěnové vrstvy na hořlavém materiálu.  Hašení ohně chemickými hasivy Suché chemikálie a halogenové hydrokarbonáty, přeruší hoření tím, ţe vstoupí do chemické reakce a přeruší ji. Tato metoda hašení je účinná při poţárech plynu a hořlavých kapalin, protoţe hoří plamenem.

6.1. Základní hasební látky a jejich hasební účinky  VODA Voda je nejpouţívanější hasební látkou. V minulosti jedinou pro hasicí přístroje. Hasební účinek vody se v důsledku velké schopnosti vázat teplo zakládá především na ochlazování (chladicí efekt). Tvorbou páry, kdy se z jednoho litru vody vytvoří cca 1700 litrů páry je dále vytlačován kyslík z pásma hoření. Účinek dusivého efektu se projevuje především při hašení vodou v uzavřených prostorách. Voda je obzvláště vhodným hasivem pro poţáry pevných látek. Za určitých podmínek mohou být vodou hašeny i poţáry hořlavých kapalin. Voda se dále pouţívá i jako chladicí látka pro poţárem ohroţené stavby nebo jejich části, nádrţe a další objekty. Voda se nesmí pouţívat při hašení poţárů lehkých kovů, karbidu vápníku a elektrických zařízení pod napětím. Aby se voda dala pouţít pro hašení látek, které 16


vodu odpuzují (uhelný prach, bavlna, korek apod.), musí se k ní přidávat smáčedlo, tím se sníţí povrchové napětí vody a dojde k větší přilnavosti a lepšímu smáčení povrchu hořlavé látky. Podrobnosti o hašení vodou jsou uvedeny v následující kapitole.

 PĚNA Pěna se pouţívá především pro hašení poţárů hořlavých kapalin. Pěnové hasicí přístroje jsou pro tyto druhy poţárů velmi účinné. Při nasazení pěny jako hasiva existují určitá omezení, kdy můţe docházet k sekundárním škodám při zapěnění materiálu v blízkosti hořících látek (potraviny, archivy, elektronika apod.). Pěnové hasicí přístroje nejsou proto na tyto prostory vhodné. V současné době nabývá na významu vyuţívání lehké pěny, se kterou je moţno v krátké době zaplnit obrovské prostory (sklady, budovy, kanály apod.) a tím dosáhnout oddělení poţáru od vnějšího vzduchu. Vyuţití lehké pěny ve volném prostoru je však problematické, dochází ke strhávání pěny větrem nebo působením vzdušných proudů vzniklých poţárem a její hasební účinek se nemůţe projevit. V těchto případech je dle momentálních podmínek výhodnější pouţít střední nebo těţkou pěnu. Hasební účinek pěny je izolační, vytváří na hladině hořlavé kapaliny celistvou vrstvu, která brání přístupu vzduchu a znemoţňuje další vývin hořlavých par. Těţká a střední pěna má částečně také hasební účinek ochlazovací, který je závislý na obsahu vody v pěně. Této vlastnosti se někdy vyuţívá při hašení poţárů třídy A nebo k ochlazování objektů a zařízení. Převáţná většina pěnidel je určena pro pouţívání na nepolární kapaliny (např. ropné produkty), na polární kapaliny (alkohol, aceton), které způsobují narušování celistvosti pěny se pouţívají speciální pěnidla.

 INERTNÍ PLYNY Hasební účinek inertních plynů je zaloţen na dusivém efektu. Mezi uvedené plyny patří např. dusík, oxid uhličitý a vodní páry. Nejvýznamnějším a nejčastěji pouţívaným i pro hasící přístroje je oxid uhličitý CO2. Při hašení zmíněným plynem se pouţívají expanzní proudnice (černá plastová hubice pouţívaná pro hasící přístroje), které způsobují, ţe část stlačeného oxidu uhličitého se při expanzi podchladí tak, ţe se přemění na sníh a bod podchlazení je cca -78 °C a tím dochází i k lokálnímu chladicímu účinku a zvyšuje se celková hasební účinnost hasiva. Hasební efekt oxidu uhličitého lze pouţít ve třech formách, a to jako plynný, aerosolový ve formě mlhovin a tuhý oxide uhličitý. Při pouţití oxidu uhličitého 17


jako hasební látky poklesne obsah kyslíku ve vzduchu natolik, ţe proces hoření je přerušen. Je vhodný zejména pro hašení elektrických zařízení pod napětím a k hašení poţárů hořlavých kapalin a plynů. Je elektricky nevodivý a nezanechává zbytky po odpaření. Hasicí přístroje sněhové jsou proto vhodné i všude tam, kde se vyskytuje drahá elektronika. Nevýhodou je, ţe při hašení v uzavřených prostorách je hasební koncentrace CO2 ţivotu nebezpečná (nebezpečí udušení) ovšem ve větší místnosti hasící přístroje nepředstavují ţádné nebezpečí a při pouţití v prašném prostředí můţe dojít k rozvíření prachů a jejich následnému výbuchu.

 HASEBNÍ PRÁŠKY Hasební prášky rozdělujeme na univerzální a speciální. Hasící přístroje mohou obsahovat různé kombinace prášků. Hasební efekt se u plamenného hoření zakládá na přerušení reakce hoření (antikatalytický). Prášky navíc při delším setrvání v pásmu hoření vytváří na povrchu pevných látek škraloup, který zaplní póry a brání přístupu vzduchu. Protoţe u prášků nepůsobí chladivý efekt, vzniká za určitých okolností nebezpečí opětovného vznícení hořlavých látek od nahřátých konstrukcí. Takovému nebezpečí se předchází kombinovaným nasazením prášku a pěny, ( hasící přístroje práškové a poté pěnové, kdy prášek prudce srazí plamen a poté nasazená pěna brání opětovnému vzplanutí. Rozhodující vliv má antikatalytický a stěnový efekt. Účinek prášků je dále závislý na taktice poţárního zásahu, meteorologických podmínkách, hustotě práškového oblaku a tlakových poměrech, za kterých prášek dosáhne ohniska poţáru. Hasicí prášky se nedoporučuje pouţívat v telefonních ústřednách, elektrických rozvodnách a v místnostech, kde jsou přístroje citlivé na prach, citlivá elektronická zařízení apod. Je velmi vhodný pro pouţívání v archivech, knihovnách apod. kde hasící přístroje nenadělají přílišné následné škody.

18


7. Hašení vodou 7.1. Voda jako hasební látka Voda pro svůj široký výskyt a různorodost hasebních efektů je dosud nejpouţívanější hasební látkou. Pro poţární účely se pouţívá buď jako chemický jedinec, tj. bez jakýchkoliv přísad nebo ve směsi s různými chemikáliemi, které její hasební vlastnosti zlepšují. 7.2. Výskyt a úprava vody Voda tvoří v podobě oceánů hlavní část zemského povrchu, účastní se i výstavby těl ţivočichů a rostlin. V atmosféře je voda obsaţena ve formě páry a při ochlazení se z ní sráţí v podobě mlhy, mraků, deště jinovatky, sněhu a krup. Ke všem uvedeným formám výskytu vody je potřeba ještě připočítat řeky a potoky na naší planetě, přehrady, jezera, rybníky a rovněţ vodu podpovrchovou. Přírodní voda není nikdy chemicky čistá. Podle svého původu jsou v ní rozpuštěné různé minerální látky. Mnoho rozpuštěných látek obsahuje např. mořská voda. Tvrzení, ţe relativně nejčistší povrchovou vodou je voda dešťová dnes jiţ neplatí. Kyselé deště, zejména v průmyslových oblastech, obsahují všechny ve vodě rozpustné odpadní látky technologických procesů. 7.3. Fyzikální vlastnosti vody, důleţité v hasební technice Čistá voda je bezbarvá kapalina bez chuti a zápachu, v silné vrstvě namodralá. V ţivotě lidí sehrává důleţitou roli, a proto řada fyzikálních konstant látek je odvozena právě od vlastností vody. Např. základní body Celsiovy teplotní stupnice jsou odvozeny od skupenských změn vody. Teplota, při níţ existuje voda a led za normálního tlaku vedle sebe, byla vzata za nulový bod Celsiovy stupnice. Při tuhnutí vody se zvětšuje její objem o 1/10. To je příčinou roztrţení stěn nádob, potrubí a hadic, jestliţe nejsou dostatečně elastické. Teplota 100°C je definována bodem, při němţ voda vře za normálního tlaku. Přechodem kapalné vody na vodní páru se rovněţ mění její objem, a to 1700 krát. Měrná hmotnost vody se mění s měnící se teplotou, maximální hodnoty měrné hmotnosti dosahuje voda při teplotě 4°C a tato měrná hmotnost se rovná jedné. Nad teplotou 4°C a pod ní měrná hmotnost vody je menší. Tomuto chování vody říkáme anomálie vody. Má svůj velký význam pro ţivot v přírodě, ale i pro poţární techniku. Voda o teplotě 4°C klesá ke dnu a lehčí led plave na povrchu a vytváří ochrannou vrstvu proti dalšímu zamrzání.

19


Z hlediska poţární techniky musíme uvaţovat i s takovými vlastnostmi vody, jako jsou termický rozklad a elektrická vodivost vody. Termický rozklad vody na kyslík a vodík podle rovnice: 2 H2O + teplo ---------› 2 H2 + O2 Při teplotách běţného poţáru neprobíhá. S uvedeným pochodem se setkáváme aţ při teplotách vyšších, pro běţný poţár netypických. Vznik výbušných plynných látek při hasebním zásahu je nebezpečný a neţádoucí! Elektrická vodivost vody závisí na mnoţství látek, schopných disociace, které jsou ve vodě rozpuštěny. Čím je ve vodě více rozpuštěných různých přísad, tím je vodivější. 7.4. Chemické vlastnosti vody, důleţité v hasební technice Molekuly vody - H2O vznikají slučováním atomů kyslíku s atomy vodíku. Vzhledem k rozdílné elektronegativitě uvedených prvků má molekula vody na straně kyslíku záporný náboj (přebytek elektronů) a na straně vodíku náboj kladný (nedostatek elektronů). Říkáme, ţe molekuly vody mají polární charakter a nebo ţe voda je nejznámějším a nejpouţívanějším polárním rozpouštědlem anorganických a mnohdy i organických sloučenin. 7.5. Přísady pro zvýšení hasebního účinku vody Hasební účinek vody lze zvyšovat přídavkem různých chemikálií do vody, např. různé typy smáčedel od „klasických“ anionaktivních aţ po Pyrocool, nebo různé, často velice dokonalé typy pěnotvorných přísad. Smáčedla jsou povrchové aktivní organické sloučeniny, které výrazně sniţují povrchové napětí vody. Této jejich vlastnosti se vyuţívá v hasební technice a v ještě širším měřítku také v jiných oblastech. Některé tuhé látky, např.gumu, rašelinu, dřevitou moučku, uhelný prach, tkaniny, případně materiály speciálně zabalené, v případě poţáru hasit vodou buď vůbec nelze, nebo jen velmi obtíţně a s velikým přebytkem vody. Pro hašení těchto látek se doporučuje pouţít roztoků klasických smáčedel. V hasební technice se smáčedla uplatňují pouze ve spojení s vodou. První dávka vody se smáčedlem zasahující ohnisko poţár pouze tlumí a omezuje vývoj plamenů a plynů, další roztok smáčedla ve vodě, díky svému smáčecímu účinku snáze zatéká do popraskaného materiálu a hasí velmi intenzivně. S úspěchem lze pouţít roztoky smáčedel při hašení lesních poţárů. Při pouţití 0,3% roztoku (tj. 3 litry na 1000 litrů ) anionaktivního smáčedla se sniţuje spotřeba vody o 30 aţ 50% a zkracuje se doba potřebná k uhašení poţáru. Roztoky smáčedel lze pouţít při hašení tam, kde je moţno pouţít vodu jako hasební látku. Omezení platná pro vodu, platí v plném

20


rozsahu i pro vodu se smáčedly. Jako smáčedel se kromě různých průmyslových smáčedel pouţívá s úspěchem syntetických pěnidel, např. Pyr, Finiflam. Pyrocool patří z chemického hlediska do skupiny neionogenních smáčedel. Pouţívá se ve formě 0,4% vodného roztoku ve vodě k hašení poţárů tříd A, B i C. Je hasební látkou s vysokým ochlazujícím účinkem a umoţňuje razantní zásah při současné zvýšené ochraně zasahujících hasičů. Podstatou ojedinělého hasebního účinku je prudké ochlazení poţářiště vlivem fyzikálních dějů uvnitř plamene. Současné rozptýlení aktivní látky v okolí plamene vytváří vrstvu s vysokou tepelnou vodivostí, která zajistí odvod tepla a jeho vyzáření do okolního prostoru. Pyrocool s vodou vytváří homogenní roztok, je netoxický, manipulace s ním nevyţaduje ţádná zvláštní opatření. Vodní roztok při doporučeném způsobu pouţití neohroţuje zdraví člověka, zvířat ani rostlin. Je biologicky odbouratelný a není závadný pro ţivotní prostředí. 7.6. Hasební efekty vody Nejvýznamnějším hasebním efektem vody je efekt chladicí. Voda má neobyčejně vysokou hodnotu tepla výparného (teplo potřebné k převedení 1 kg kapaliny při bodu varu do skupenství plynného) a proto můţe z poţářiště pohltit veliké mnoţství tepla. Hořící látka se ochladí pod teplotu vzplanutí a hoření je přerušeno. Kromě chladicího efektu působí voda jako hasební látka i svým dusivým efektem. Odpařením vody se zvětší její objem a vzniklá pára vytěsňuje z poţářiště vzdušný kyslík. U ţhnoucích látek (dřevo, textilie a další) však není dusivý efekt vody významný. Molekuly ţhnoucích látek totiţ zpravidla obsahují dostatek kyslíku potřebného pro hoření, čímţ můţe být ţhnutí udrţováno. Tabulka 3 Zvětšení původního objemu vody při odpařování

Voda jako výborné rozpouštědlo se mísí i s řadou hořlavých kapalin (např. líh, glykol, aceton, kyselina octová a další). Při hašení poţáru hořlavých ve vodě rozpustných kapalin, působí voda i svým zřeďovacím účinkem. Mechanickým účinkem vodní clony lze oddělit hořlavé látky od zdroje poţáru. Voda zde působí svým dělicím efektem.

21


Hasební účinek vody je ovlivněn:  vlastnostmi hořlavých látek,  velikostí kapiček vody, optimální účinnosti dosahují kapičky o průměru 0,1 aţ 1 mm, této velikosti je dosaţeno u proudnic při tlaku kolem 0,4 MPa,  intenzitou dodávky,  přísadami chemikálií. Hasební účinek vody je rovněţ závislý na způsobu, jakým je hasební látka k ohnisku poţáru přivedena. Voda jako hasební látka se převáţně pouţívá při poţárech:  ţhnoucích látek v podobě sprchového nebo plného proudu,  kapalných uhlovodíků s teplotou varu vyšší neţ 80°C, a to v podobě sprchového proudu,  v uzavřených místnostech v podobě mlhového proudu, či vodní páry. Pouţití vody v hasební technice má své přednosti i nedostatky. K přednostem náleţí zejména:  vysoký chladicí efekt-pouţívá se proto nejen k hašení poţáru, ale i k chlazení objektů v blízkosti poţáru,  dostupná cena a výskyt téměř všude,  relativně jednoduchá dopravitelnost  chemická neutralita a nejedovatost,  moţnost vyuţití její mechanické energie ke strţení poţárních mostů, uvolnění otvorů, k rozbití střech, komínů apod. K nedostatkům vody jako hasiva patří:  při nízkých teplotách tuhne a mění svůj objem,  vodou nelze hasit hořlavé kapaliny s teplotou varu pod 80°C, protoţe chladicí efekt je neúčinný, problematické hašení hořlavých kapalin obecně,  škody způsobené vodou na budovách, zařízeních a skladovaných materiálech, zejména v prostorách poţárem ještě nezachvácených, mohou být neúměrně vysoké, 22


 u poţárů prašných produktů je voda bez smáčedla velmi málo účinná,  poţáry zařízení pod elektrickým napětím – nutnost zvláštních opatření z důvodu nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Klady a nedostatky je vţdy nutno pečlivě zváţit a vodu jako hasební látku nasadit především tam, kde díky jejím dobrým vlastnostem můţeme očekávat zaručené výsledky.

7.7. Zákaz hašení vodou  plné proudy se nesmí pouţívat při poţárech objektů, kde se nacházejí usazené hořlavé prachy – nebezpečí zvíření prachu a výbuchu,  poţáry hořlavých kovů a jejich slitin – hořčík, hliník, dural, sodík, draslík. lithium atd.) – nebezpečí výbuchu (lze pouze v případě velkého přebytku vody),  poţáry objektů, kde se nachází karbid vápníku – nebezpečí výbuchu,  hořící saze, rozţhavené ţelezo a uhlí – nebezpečí výbuchu.

8. Vodní proud Proud je definován jako tok hasiva vycházející z proudnice do doby neţ dosáhne svého cíle. Kvalitu proudu a mnoţství dopravované vody ovlivňuje tlak. Tlak udělený vodě na počátku vedení se ztrácí, kromě vlivu terénu i třením – ztráta tlaku třením vody v hadicích, spojkách a armaturách. Při vytváření tlaku vody v hadicích, je třeba vzít v úvahu rychlost proudící vody, pokud by byla vyšší neţ rychlost kritická, docházelo by k vířivému proudění a velkým ztrátám. V takových případech je třeba hadicové vedení zdvojit (nebo zvícenásobit), aby se zmenšil průtok a tření. Pro zmenšení ztrát tlaku třením je moţno provádět tato opatření :  uţíváme co nejméně drsné hadice,  vyměňujeme poškozené spojky,  zamezíme ostrým lomům hadicového vedení (např. hadicový oblouk),  armatury do vedení zapojujeme co nejméně,  uţíváme co nejkratší vedení.

23


Pro ochranu hadicového vedení a armatur se snaţíme zamezit vzniku vodního rázu, který vzniká náhlým zastavením proudění vody. Náhlé zastavení způsobí změnu pohybu energie, která se mnohonásobně zvětší. Vodnímu rázu zamezíme opatrným ovládáním ventilů, rozdělovačů, proudnic a zapojováním přetlakových ventilů, osazováním hadicových můstků.

8.1. Druhy vodních proudů Podle tvaru vodní proudy dělíme:  plný proud,  mlhový proud,  sprchový (dříve tříštěný) proud.

Plný proud (kompaktní) je proud s téměř rovnoběţnými okraji, uţívaný pro dosaţení co největšího dostřiku nebo síly a minimalizuje nebezpečí opaření párou. Je to proud vody, který zůstává kompaktní po dlouhou dráhu letu. Má dvě části dráhy letu. Kompaktní- při výstřiku hubice aţ do 1/2 aţ 2/3 dráhy a tříštěnou. Přesnou hranici mezi oběma částmi nelze stanovit, závisí na kmitání proudu, vlivu větru apod. Plný proud má velký dostřik, velkou průnikovou sílu, téměř nenaruší teplotní rozvrstvení u vnitřních poţárů, absorbuje méně teplo.

Obrázek 4 Plný proud [2]

Mlhový proud je mechanické rozptýlení tekutin na malé kapičky. Kvalita rozprášení vody se posuzuje podle velikosti vodních kapek (obvykle 0,1 aţ 0,8 mm). Čím menší je průměr kapek, tím větší je povrchová plocha, která pohlcuje teplo, tj. zvětšuje se chladicí účinek vody. Současně tím, ţe se kapky dlouho vznášejí ve vzduchu, chrání i okolní předměty a zabraňují tak šíření tepla sáláním. Existuje několik způsobů rozprášení vody (např.vysokým 24


tlakem, rotací, nárazem na pevnou překáţku, vzájemným tříštěním vodních paprsků atd.). U nás nejčastěji pouţívaná mlhová proudnice vyuţívá k vytvoření rozprášeného proudu princip vzájemného tříštění vodních paprsků.

Obrázek 5 Mlhový proud [2]

Sprchový proud (dříve tříštěný), zahrnuje všechny formy tříštění proudu mezi plným proudem a mlhovým proudem. U sprchového proudu voda vychází z hubice v rozptýleném stavu, aby se dosáhlo co největšího rozptýlení hasiva, kapky vody jsou větší neţ u mlhového proudu a mají větší pronikavost. Sprchový proud můţe vzniknout průtokem vody přes perforovaný plech, nárazem vody na pevnou, vhodně tvarovanou překáţku a následném roztříštěním. Dále udělením rotace vodě, která pak kromě postupného podélného pohybu ve směru osy proudu vykonává ještě pohyb rotační. Po výstřiku z proudnice se voda rozptýlí do kuţele. Rotaci vodě je moţno udělit vhodně tvarovanými lopatkami nebo štěrbinami, mezi kterými musí voda protékat. U sprchových hlavic stabilního hasicího zařízení se dociluje roztříštění vody nárazem proudu na tzv. deflektor (růţici)

Obrázek 6 Sprchový proud [2]

Clonový proud je charakterizován jako celistvý nebo rozprášený proud hasiva, chránící hasiče nebo zařízení proti poţáru.

25


Obrázek 7 Clonový proud [2]

Průtok, je objem nebo hmotnost tekutiny, protékající daným průtočným průřezem za časovou jednotku. Udává se v m³.s¯¹ resp. v kg.s¯¹. V poţární ochraně se obvykle uţívají jednotky l.min¯¹. Délka dostřiku je vodorovný dosah proudu hasební látky, stanovuje se v metrech, a to pro kompaktní proud. Délka dostřiku závisí na tlaku a výstřiku z hubice, jejím průměru a úhlu sklonu proudnic, největší je při úhlu cca 32° s vodorovnou rovinou. 8.2. Uţití vodních proudů Je-li hašení vnitřních poţárů spojeno s ventilací, můţe být pouţito mlhových proudů, protoţe ventilační otvory umoţní kouři, teplu a páře unikat, aniţ by se vracely zpět a ohroţovaly hasiče. V případě ţádné nebo nedostatečné ventilace je nutné pouţít plný proud namířený na spodní část plamenů, protoţe se nevytváří tolik páry ani není nasáváno velké mnoţství vzduchu a tudíţ není tolik narušeno teplotní rozvrstvení v uzavřeném prostoru. Podle rozsahu poţáru, typu proudnic, výměny plynů na poţářišti a jiných faktorů je moţno provádět přímý, nepřímý nebo kombinovaný útok. Přímý útok – největší účinek vody z malé vzdálenosti plným proudem, voda je stříkána v krátkých intervalech přímo do pásma hoření. Pokud by bylo dodáváno velké mnoţství vody, vznikající pára začne houstnout a sniţuje se neutrální tlaková rovina (zvyšuje se zakouření). Nepřímý útok – proud můţe být plný, mlhový nebo sprchový namířený na strop, proudnicí se pohybuje sem a tam. Proud namířený do horkých plynů u stropu má za následek vznik velkého mnoţství páry a voda padá na hořící materiál. Zase platí, ţe by proud měl být přerušován, aby nedošlo k narušení teplotního rozvrstvení. Nevhodné je pouţití tohoto způsobu zejména v případě osob uvnitř prostoru. 26


Kombinovaný útok – zde se vyuţívá kombinace předchozích typů, proudnicí se pohybuje do tvaru „T“, „Z“ nebo „O“ začínající proudem namířeným na horké plyny u stropu. Při hašení hořlavých kapalin vodou je třeba vzít v úvahu kapaliny mísící se a nemísící se s vodou. Pouţití vody jako ochlazujícího prostředku – voda se aplikuje v kapičkové podobě, aby absorbovala teplo a následně uhasila poţár, dále se pouţívá ve formě plných proudů k ochlazování nádrţí, cisteren a stavebních konstrukcí apod., toto se provádí dodávkou vody na horní část chlazených ploch, přičemţ stékající voda ochlazuje zbývající plochu. Pouţití vody jako mechanického nástroje – vodní proud můţe být pouţit k přemístění hořlavé kapaliny (hořící nebo nehořící) do bezpečných míst. Pouţívá se dostatečné silný mlhový proud, jednak k ochraně hasičů a jednak k přemístění kapaliny tak, aby okraj mlhového proudu byl pouze ve styku s povrchem kapaliny. Pouţití vody jako nahrazujícího prostředku – voda můţe být pouţita k nahrazení kapaliny vytékající z trubek tak, ţe se voda tlačí zpět do trubek apod, hořlavá kapalina se ředí vtékající vodou a přetékající kapalina se musí jímat. Pouţití vody jako ochranného štítu – voda se vyuţívá k ochraně osob proti sálavému teplu buď kombinovanou proudnicí nebo mlhovým, roztříštěným proudem v kombinaci s proudem plným. Dalším vyuţitím je vytvoření souvislé vodní ochranné clony nebo vodní ulice. Při poţárech plynových potrubí – plyn se nechá hořet a mlhovými nebo sprchovými proudy se okolní prostory a konstrukce ochlazují. Rovněţ po uzavření potrubí je moţno nevyhořelý plyn vytlačit mlhovým proudem. Při poţárech hořlavých kovů (pokud se neuţije jiná metoda) – vodní proudy jsou účinné pouze v případě, ţe je aplikováno velké mnoţství vody tak, aby byl kov schlazen pod teplotu vzplanutí a nemohl vlivem vysoké teploty vznikat vodík.

9. Proudnice Poţární proudnice je zařízení uţívané pro tvarování a usměrňování proudu hasiva, která je zakončená hubicí, jeţ zmenšuje její průměr a tím zvyšuje rychlost hasiva. Poţární proudnice mohou být ruční, tzn. ţe se při pouţití drţí v rukou a mají poměrně malé rozměry, nízkou hmotnost a při předepsaném pracovním tlaku jejich reakční síla nepřevyšuje moţnosti bezpečného zvládnutí. Nebo proudnice upevněné, které jsou umístěny

27


na různých podvozcích, stabilizačních podpěrách, na nástavbě vozidel apod. Ruční proudnice se obvykle pouţívají pro menší průtočná mnoţství hasiva. Poţární proudnice mohou být provedeny jako uzavírací proudnice, tzn. s moţností uzavření a regulace průtoku hasiva, popř. mohou být bez uzávěru. Proudnice by měla být řešena tak, aby v ní nedocházelo k nadměrným energetickým ztrátám, při zachování poţadovaných vlastností (např. dostřik, celistvost proudu, zachování průtočného mnoţství atd.). Vhodný tvar především u ručních proudnic by měl umoţnit dokonalé drţení při práci. 9.1. Plnoproudá proudnice Plnoproudá proudnice B 75 – slouţí k dosaţení co moţno největšího dostřiku při uchování uceleného proudu vody. Skládá se z pevné spojky 75mm, trubky, která se konusovitě zuţuje do výtokové hubice o průměru 25mm, v níţ je našroubovaná hubice o průměru 18mm. Proudnici ovládají zpravidla 3 hasiči, min. 2 hasiči. Tyto proudnice se pouţívají tam, kde je vyţadovaná velká intenzita dodávky vody, kde není moţno se přiblíţit k pásmu hoření a je-li poţadován zvýšený dynamický účinek plného proudu.

Obrázek 8 Plnoproudá proudnice [2]

Plnoproudá proudnice C 52 – se velmi často pouţívají v útočném vedení tam, kde poţadujeme plný vodní proud, kde však současně jde o to, aby proudnice byly snadno ovladatelné a měly moţnost regulace průtoku. Vzhledem k menším průměrům výtokových hubic je reakční síla těchto proudnic podstatně menší neţ např. u proudnic 75. Skládá se z pevné spojky 52mm, jeţ je našroubovaná z jedné strany na těleso kohoutu, který se ovládá rukojetí. Z druhé strany kohoutu je našroubovaná trubka, která je opatřená pevnou hubicí o průměru 16mm a v ní je našroubovaná hubice o průměru 12,5mm. Uţívá se téţ proudnice, která není opatřena uzavíracím kohoutem. Proudnici ovládají zpravidla 2 hasiči, min. 1 hasič. U plnoproudých proudnic můţe být zvlášť nebezpečné nepřiměřené zvyšování tlaku. Při zvýšení tlaku se zvětšuje reakční síla na proudnici a můţe dojít i k ohroţení hasičů a okolí.

28


Obrázek 9 Plnoproudá proudnice [2]

9.2. Mlhová proudnice Mlhová proudnice C 52 – pouţívá se k hašení vodní mlhou v podobě kruhového vějíře nebo plným proudem. Skládá se z pevné spojky 52mm, tělesa s trojcestným ventilem s rukojetí z něhoţ jsou vyvedeny dva výtoky. Jednu větev tvoří plnoproudá hubice s průměrem 10mm, druhý výtok je opatřen kaskádovitou tryskou se sítem, zabraňujícím vstupu nečistot do trysky. Součástí proudnice je nástavec k prodlouţení hrdla mezi tělem proudnice a kaskádovitou tryskou (slouţí pro větší přiblíţení k ohnisku poţáru). Mlhový proud vznikne vzájemným naráţením kolmých vodních paprsků vystupujících z kaskádovité trysky. Proudnice je uzavírací.

Obrázek 10 Mlhová proudnice [2]

9.3. Clonová proudnice Clonová proudnice C 52 – je určena k vytváření vodní clony (na ochranu hasičů proti sálavému teplu), plného proudu nebo kombinaci obou vodních proudů. Skládá se z pevné spojky 52mm a trubky, která je pevně spojena s uzavíracím kuţelem. Po trubce se šroubovým pohybem posouvá těleso s hubicí a clonovou maticí. Clonová matice, kterou lze průtok clonou úplně uzavřít, se šroubovým pohybem posunuje po tělese a upravuje clonový kuţel vody, který lze měnit od 0° do 140°. Hubice je plynule nastavitelná od průměru 6 mm aţ 16 mm a 29


lze ji téţ úplně uzavřít. Průtok proudnicí lze různě kombinovat tak, ţe voda stříká pouze z jednoho výtoku nebo obou současně, popřípadě je moţno proudnici úplně uzavřít.

Obrázek 11 Clonová proudnice [2]

9.4. Kombinovaná proudnice Kombinovaná proudnice C 52 – je určena pro stříkání vodou plným nebo sprchovým proudem s moţností pouţití clonového proudu na ochranu hasičů proti sálavému teplu. Skládá se z pevné spojky 52 mm, tělesa, ventilu, vířivé vloţky, trubky, tělesa a matice clonového nástavce, hubice s průměrem 16 mm, na níţ je našroubovaná hubice o průměru 12,5 mm. Uzavírání, plný nebo sprchový proud se ovládá ventilem. Ovládání clonového proudu se provádí otáčením matice clonového nástavce. Clonový proud se pouţívá pouze v kombinaci s plným nebo sprchovým proudem, proudnice je uzavírací.

Obrázek 12 Kombinovaná proudnice [2]

Kombinovaná proudnice 52, 75 typu TURBO – je určena ke stříkání vodou plným nebo sprchovým proudem s moţností změny úhlu výstřiku kuţele sprchového proudu od 0°do 120°, kapky jsou velikosti střední aţ jemné. Skládá se z pevné nebo otočné spojky 52 nebo 75, tělesa, třmenové ovládací páky, kterou lze uzavřít nebo otevřít proudnici, kulového kohoutu a otočné hlavy a pryţové pistolové rukojeti. Otočnou hlavou lze plynule měnit tvar proudu. Typů proudnic je velké mnoţství, liší se hlavně nastavováním různých průtoků.

30



Kombinovaná proudnice Rambojet. Kombinovaná poţární proudnice s třístupňovou ruční regulací průtoku je určena především k vedení hasebního zásahu s rozpuštěným hasivem vyplaveným z pevné náplně (kartuše) uloţené v tubusu proudnice. Proudnice umoţňuje rovněţ hašení čistou vodou kompaktním a sprchovým proudem. Střední část proudnice tvoří tubus, na vstupu je proudnice opatřena pevnou tlakovou spojkou C52, která je závitem připojena k průtočné pistolové kovové rukojeti. Odpruţený uzávěr průtoku vody ovládá hasič prsty ruky pomocí kovové páčky v polohách STOP, 1.stupeň, 2.stupeň a MAXI. Jednotlivé stupně hasič sleduje v kontrolním okénku v horní části rukojeti. Střední část proudnice (tubus) je závitem připevněna k tělesu ovládací kovové pistolové rukojeti. Na druhý konec tubusu, který slouţí k uloţení válcovité kartuše pevného hasiva, je závitem napojena opěrná pryţová pistolová rukojeť s hlavou proudnice s ovládacím prstencem. Kartuš je v tubusu uloţena do hustě děrovaného plechového pouzdra, které přispívá k snadné výměně kartuší a k vyššímu napěnění hasební směsi. Otočná hlava umoţňuje plynulé nastavení plného nebo sprchového proudu, nebo mlhové clony. Hlava proudnice je opatřena ochrannou pryţovou vrstvou zabraňující namrzání nebo poškození úderem a umoţňující pohodlné nastavení tvaru proudu. Proudnice je opatřena odnímatelným a stavitelným textilním popruhem, který odlehčuje hašení.


31


9.5. Vysokotlaká proudnice Vysokotlaká proudnice ke stříkání vodou plným, sprchovým a mlhovým proudem. Je pistolového tvaru se spouští, kterou se dá měnit průtok i tvar proudu. Jednotlivé polohy spouštěcího mechanismu se dají pootočením zajišťovací rukojetí zajistit. Pouţívá se u poţárních automobilů opatřených vysokotlakým čerpadlem s moţností rychlého zásahu. Vtokové hrdlo je opatřeno závitem pro připojení vysokotlaké hadice se šroubením, na výstřikovou hubici je moţno nasadit a zajistit nástavec pro výrobu těţké pěny.

Obrázek 15

Vysokotlaká proudnice [2]

9.6. Lafetová proudnice Lafetová proudnice je speciální druh proudnice, buď přenosný nebo stabilní, s pohybem ve vodorovné a svislé rovině, pouţívaný pro dodávku velkého mnoţství vody nebo pěny. Jak plyne z definice, mohou být tyto proudnice stabilní i mobilní, např. přenosné, pojízdné nebo přívěsné. Lafetové proudnice slouţí pro podstatně větší průtočná mnoţství hasiva neţ proudnice ruční a také pouţívané tlaky jsou vyšší, coţ znamená, ţe reakční síly u lafetových proudnic jsou značně větší neţ u proudnic ručních. Vzhledem k tomu bývají umísťovány na zařízeních, která jsou schopna zachytit reakční sílu. Jejich natáčení ve vertikální i horizontální rovině můţe být prováděno přímo, pomocí ovládacích rukojetí nebo pomocí převodů (ozubená kola, šnekové převody), popř. pomocí hydraulického nebo pneumatického ovládání. Zvolenou polohu stříkání je moţno zajistit. Stabilní lafetová proudnice – je lafetová proudnice trvale připevněná na mobilní poţární technice nebo na stavebních konstrukcích. Přenosná lafetová proudnice – je lafetová proudnice určená pro postavení na zem nebo na malý přívěs, která můţe být na místě poţáru umístěna kdekoliv.

32


Obrázek 16 Lafetová proudnice [2]

9.7. IFEX 3000 Impulsní technologie hašení poţáru, při níţ se hasí malým mnoţstvím hasícího prostředku. To je způsobeno vysokou rychlostí a náhlým uvolněním kinetické energie. Poţár je hašen v minimálním čase. Zařízení vystřelí hasící prostředek v milisekundách - coţ je opak dosud obvyklých systémů, které za dlouhou dobu spotřebují mnoho hasící látky, můţe dobře vyuţít všechny druhy hasebních prostředků, jako je např. sladká i slaná voda, všechny druhy suchých chemikálií, pěny i biopřísady. Při poţárech kovů můţe být jako hasivo pouţit i suchý písek nebo cement. Při impulsním výstřelu vznikne veliké mnoţství mikrokapiček velikosti od 2 do 200 mikronů. To poskytuje velký chladicí povrch s vysokou tepelnou absorbcí. Hasící látka je vystřelovaná rychlostí mezi 120 aţ 200 metrů za sekundu = 432 aţ 720 km/h. Skládá se z impulsní pistole, dvanácti litrovélo zádového zásobníku hasiva, 2 litrové kompozitní tlakové lahve plněné stlačeným vzduchem na 30 MPa a propojovacího potrubí s regulátorem tlaku Je moţno sestavit jiné sestavy s většími zásobníky a pistolemi.

Obrázek 17 IFEX 3000 [2]

33


9.8. Deflektor Zařízení pro vytváření vodní clony, vznikající nárazem proudu vody na kolmý kovový štít. Slouţí k sniţování tepelného záření pocházejícího z poţáru, umoţňují zkrápění plynů, kouře a rozvířeného prachu a poţárně odděluje objekty ohroţené poţárem.

Obrázek 18 Deflektor [2]

Zapojením více deflektorů do řad dojde k vytvoření širokých vodních stěn, které zastaví prostorové šíření poţáru.

Obrázek 19 Pouţití deflektorů [2]

10. Statistiky poţárů v MSK a jejich charakteristiky V této

kapitole

jsou

prezentovány

statistiky

Hasičského

záchranného

sboru

Moravskoslezského kraje na území Moravskoslezského kraje a města Ostravy, aby si čtenáři uvědomili rozsah a počty poţárů ve městě, ve kterém ţijeme. Informace v této kapitole jsou čerpány ze statistik HZS MSK [10]. Oproti roku 2009 došlo k poklesu poţárů a to asi o 400 poţárů. Pokles počtu poţárů byl ovlivněn zejména menším počtem poţárů odpadů a odpadních produktů z domácností v kontejnerech. Taktéţ počet poţárů na volných skladovacích plochách, povolených i nepovolených skládkách byl menší o 60. Současně nebylo v roce 2010 zaznamenáno dlouhodobé období sucha, při kterém dochází k poţárům v přírodním prostředí, kdy typickým představitelem jsou travní a lesní porosty.

34


Z celkového počtu poţárů hořely nejčastěji odpady a odpadní produkty (celkem 562 poţárů). Příčiny těchto poţárů jsou spojeny s nedbalostním jednáním osob, které vhazují do odpadních kontejnerů například neuhašené nedopalky cigaret. Nelze vyloučit ani úmyslné zakládání těchto poţárů zpravidla mladistvými nebo také dětmi do 15 let.

Obrázek 20 Ilustrační foto hořícího kontejneru [28]

V bytovém domovním fondu došlo k 382 poţárům a v rodinných domech ke 221 poţárům (celkem zvýšení o 36 poţárů oproti 2009). Nejčastější příčinou těchto poţárů je nedbalostní jednání osob ve svém bytě při přípravě potravin a kouření.

Obrázek 21 Poţár kuchyně v Ostravě [29]

V průběhu roku 2010 došlo ke 230 poţárům dopravních prostředků. S rostoucím počtem vozidel na pozemních komunikacích lze očekávat, ţe počet těchto poţárů můţe narůstat. Také v souvislosti s pouţíváním starších osobních a dodávkových automobilů, kdy vlivem únavy materiálů a opotřebení můţe docházet k technickým závadám na součástech v motorovém prostoru.

35


Obrázek 22 Poţár autobusu městské hromadné dopravy, ul. Aleje, OstravaHošťálkovice [10][30]

K největšímu mnoţství poţárů došlo v březnu (263), následují měsíce duben (214) a srpen (199). Nejméně poţáru vzniklo v měsíci květnu, celkem 130 poţárů. Nejčastěji hořelo v pátek, nejméně často v pondělí. U poţárů se jednotky HZS MSK nebo vyšetřovatelé setkali s osmi usmrcenými osobami. Jednalo se o 6 muţů a 2 ţeny. Jejich bezprostřední příčinou smrti nebyl vţdy samotný poţár nebo jeho projevy, ale také např. sebevraţedný úmysl nebo násilný trestný čin. Ve 4 případech byly usmrcenými osobami bezdomovci, kteří zemřeli v období zimních měsíců. V jejich provizorních objektech, ve kterých bydlí, pouţívají k osvětlování a oteplování otevřený oheň. Je to zpravidla otevřený oheň svíčky umístěný uvnitř jejich obydlí nebo otevřený plamen ohniště, které bývá umístěno v bezprostřední blízkosti jejich obydlí. První tři měsíce v kalendářním roce jsou nejchladnější a v roce 2010 byly s dostatečně silnou sněhovou pokrývkou a déletrvajícími mrazy pod hodnotou mínus 10 OC. V takových podmínkách je otevřený oheň jediný zdroj, kterým se mohou bezdomovci ohřát ve svém provizorním obydlí. Bezdomovci bývají zpravidla pod vlivem alkoholu a jejich chování, jednání a motorické schopnosti jsou negativně ovlivněny tímto faktorem. Následující graf zobrazuje porovnání všech událostí, které se staly v roce 2010, a členové HZS MSK zasahovali při těchto událostech. Z obrázku je patrné, ţe největší mírou zaměstnávají

jednotky

poţární

ochrany

technické

havárie

a

to

téměř

ze

¾.

V moravskoslezském kraji je počet poţárů téměř shodný s počtem dopravních nehod, ke kterým jsou přivolány jednotky poţární ochrany. Významných 6% ze všech událostí tvoří plané poplachy. Na níţe uvedený graf navazuje tabulka, ve které jsou shrnuty poţáry v MSK podle příčiny vzniku poţáru v roce 2010. 36


Obrázek 23 Porovnání všech událostí, při kterých HZS MSK zasahovalo [30]

Tabulka 4 Poţáry v MSK podle příčiny vzniku poţáru v roce 2010 [10]Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.

Z dále uvedeného gryfu vyplývá, ţe Moravskoslezský kraj je na 4. místě v počtu poţárů v porovnání s ostatními kraji.

37


Obrázek 24 Porovnání počtu poţárů v jednotlivých krajích na území ČR [10]

10.1. Základní informace o vybraných poţárech se škodou 1 mil. Kč a vyšší v MSK v roce 2010  Poţár bytové jednotky, ul. Emila Fily, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky Poţárem byla zasaţena bytová jednotka o velikosti 3+1 na 3. NP čtyřpodlaţního bytového domu. Hasební zásah v silně zakouřené bytové jednotce byl prováděn z vnitřní i vnější strany. Hrozilo rozšíření poţáru do ostatních pater domu. Uţivatelka bytu se nadýchala zplodin hoření a byla zachraňována hasiči přes okno bytu. Na základě zajištěných stop bylo určeno, ţe poţár byl zaloţen pomocí otevřeného ohně. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 01.05.2010 v 11:31 hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 1 400 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 5 000 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 3 x HZS MSK.

Obrázek 25 Poţár bytové jednotky, ul. Emila Fily, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky [10]

38


 Poţár autobusu městské hromadné dopravy, ul. Aleje, Ostrava-Hošťálkovice Na kouř, jdoucí z motorové části vozidla, byl řidič upozorněn jedním z cestujících. Řidič zastavil a zajistil výstup všech cestujících. Prvotním hasebním zásahem pomocí přenosných hasicích přístrojů se mu poţár nepovedlo lokalizovat a ten se postupně rozšířil na celý interiér. V průběhu tohoto zásahu se řidič nadýchal zplodin hoření a musel být ošetřen přivolaným lékařem. Úplnou likvidaci poţáru provedly aţ přivolané hasičské jednotky. Ohnisko vzniku poţáru linkového autobusu bylo v motorové části. Příčinou vzniku poţáru byla závada na palivovém systému. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 14.05.2010 v 15:47 hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 4 000 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 2 000 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 3 x HZS MSK a 1x SDH obce.

Obrázek 26 Poţár autobusu městské hromadné dopravy [10]Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.

 Poţár rodinného domu, Trojanovice, okr. Nový Jičín V době příjezdu první jednotky poţární ochrany na místo poţáru, byla jiţ téměř shořelá celá střešní konstrukce domu. Celkově byl poţár likvidován 4 proudy „C“ vody a jedním vysokotlakým proudem. Z důvodu silného zakouření byl hasební zásah prováděn v dýchací technice. Příčinou vzniku tohoto poţáru bylo nedodrţení bezpečnostních předpisů při pokládání lepenky na střechu objektu, která byla nahřívána pomocí otevřeného ohně z propanbutanového hořáku. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 25.05.2010 v 13:36 hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 2 000 000,-Kč. 39


Uchráněné hodnoty jsou kolem 800 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 3 x HZS MSK a 1x SDH obce.

Obrázek 27 Poţár rodinného domu, Trojanovice [10]

 Poţár ve strojírenské výrobní hale, Třanovice, okr. Frýdek-Místek Poţár vznikl ve vnitřních prostorách výrobní haly. V průběhu poţáru docházelo k úniku hydraulických olejů ze strojů a jejich hoření, coţ mělo za následek masívní vývin zplodin hoření. Hořící hydraulický olej a kovoobráběcí stroje byly uhašeny pomocí střední pěny. Zásah byl ztíţen silným zakouřením vnitřních prostor haly a vysokou teplotou. Ohnisko vzniku poţáru bylo zjištěno uvnitř jednoho z kovoobráběcích strojů, kde došlo ke zkratu na elektrické instalaci. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 18.06.2010 v 00:38 hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 13 000 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 20 000 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 2 x HZS MSK a 2 x SDH obce.

40


Obrázek 28 Poţár ve strojírenské výrobní hale, Třanovice, okr. Frýdek-Místek [10]

 Poţár rodinného domu, Morávka, okr. Frýdek-Místek K poţáru následkem výbuchu došlo ve sklepních prostorách rodinného domu. Části okenních otvorů vyraţené výbuchem (dřevěných rámů oken) byly zadokumentovány ve vzdálenosti aţ 15 m od objektu. Ve sklepním prostoru byla nalezena 2 kg láhev s propan butanem a připojeným hořákem, a rovněţ výskyt většího mnoţství neznámé kapaliny, včetně elektrického zařízení (nerezového kotle s příslušenstvím) pro pálení ovocného kvasu. Příčina vzniku tohoto poţáru souvisí s nedbalostním jednáním majitele rodinnému domu. Následující den po poţáru spáchal majitel objektu sebevraţdu oběšením. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 24.06.2010 v 18:23hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 2 000 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 1 500 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 2 x HZS MSK a 3 x SDH obce.

Obrázek 29 Poţár rodinného domu, Morávka, okr. Frýdek-Místek [10]

41


 Poţár prodejny smíšeného zboţí, Úvalno, okr. Bruntál Závada na elektrické instalaci mrazicího boxu byla příčinou vzniku poţáru v prodejně smíšeného zboţí. V důsledku pozdního zpozorování došlo k rozšíření poţáru na veškeré zboţí uvnitř prodejny, umístěné v prodejních regálech. Následkem velké intenzity poţáru byly poškozeny také nosné konstrukce střechy. V době příjezdu prvních jednotek HZS na místo byl objekt jiţ celý v plamenech. Hasičské jednotky zabraňovaly přenesení poţáru z prodejní části do části skladové. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 30.08.2010 v 04:04hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 3 700 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 100 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 3 x HZS MSK a 5x SDH obce.

Obrázek 30 Poţár prodejny smíšeného zboţí, Úvalno, okr. Bruntál Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.

 Poţár bytu, ul. K Náměstí, Brušperk, okr. Frýdek-Místek K poţáru došlo v kuchyni bytu 4+1 obytného cihlového domu. Byt jiţ při prvotním ohledání jevil evidentní známky po prudkém rozvoji poţáru nebo drobném výbuchu hořlavých par. Části okenních otvorů (skleněná výplň) byly zadokumentovány ve vzdálenosti aţ 5 m od objektu přes ulici na střeše vedlejšího jednopodlaţního domu. Detailním ohledání místa poţáru bylo stanoveno místo, kde došlo k iniciaci poţáru – v prostoru kuchyně. Příčina vzniku poţáru souvisela s výrobou omamných a psychotropních látek. Případ byl řešen ve spolupráci s Policií ČR. 42


Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 07.10.2010 v 14:10hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 2 500 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 1 000 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 1 x HZS MSK a 2 x SDH obce.

Obrázek 31 Poţár bytu, ul. K Náměstí, Brušperk, okr. Frýdek-Místek [10]

 Poţár v rodinném domě, ul. Balbínova, Opava-Kylešovice, okr. Opava První poznatek o poţáru byl zaznamenán sousedy v cca 3:00 hodin ráno, kdy ucítili zápach po spálených plastech. Vzhledem k extrémně husté mlze nebylo moţné vizuálně rozpoznat, odkud zápach pocházel. Poţár byl ohlášen aţ v ranních hodinách. Jednalo se o poţár rodinného domu o jednom nadzemním podlaţí. V době příjezdu hasičů na místo byly poţárem zasaţeny veškeré prostory 1. NP. Ohnisko vzniku poţáru se nacházelo v místnosti loţnice. Ohledáním místa poţáru a vyhodnocení informací je zjištěnou příčinou vzniku poţáru úmyslné zapálení pachatelem, který násilně vnikl do rodinného domu. Majitel současně potvrdil odcizení předmětů v hodnotě přes 1.000.000,- Kč. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 09.10.2010 v 08:44hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 2 000 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 1 000 000,-Kč. Počet nasazených jednotek: 1 x HZS MSK a 1x SDH obce.

43


Obrázek 32 Poţár v rodinném domě, ul. Balbínova, Opava-Kylešovice, okr. Opava [10]

 Poţár trolejbusu, ul. Českobratrská, Slezská Ostrava, okr. Ostrava-město Zkrat na elektrické instalaci během jízdy do stoupání nad fotbalovým stadionem Bazaly, byl příčinou vzniku poţáru kloubového trolejbusu Škoda Typ 15 TR Dopravního podniku Ostrava. V době vzniku poţáru bylo ve vozidle cca 30 osob, které se bezpečně dostaly mimo trolejbus. Poţár se rozšířil ze střední části vozidla do jeho interiéru, kde se šířil na obě strany po hořlavých sedačkách. V důsledku poţáru došlo k totální škodě trolejbusu, který byl v provozu od roku 1990. Shrnutí: Datum a čas ohlášení: 20.12.2010 v 14:32hod. Předběţná přímá škoda se pohybuje okolo 1 435 000,-Kč. Uchráněné hodnoty jsou kolem 0,-Kč. Počet nasazených jednotek: 3 x HZS MSK a 1x SDH obce.

Obrázek 33 Poţár trolejbusu, ul. Českobratrská, Slezská Ostrava, okr. Ostrava-město [10]

44


11. Hasičský záchranný sbor 11.1. Základní poslání Hasičského záchranného sboru ČR Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit ţivoty, zdraví obyvatel a majetek před poţáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať jiţ se jedná o ţivelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. Hasičský záchranný sbor ČR je základní sloţkou integrovaného záchranného systému (IZS), který zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními sloţkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy,

právnickými a fyzickými osobami,

neziskovými organizacemi

a sdruţeními občanů. Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěţejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ČR ve své působnosti i ochrany obyvatelstva - podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech. Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) tvoří generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola poţární ochrany a Vyšší odborná škola poţární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení: Odborná učiliště poţární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav poţární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc.

11.2. Organizační členění HZS MSK

HZS kraje se tedy dělí na:  ředitelství HZS MSK (dále jen "krajské ředitelství"). Krajské ředitelství se vnitřně člení na úseky, které se dále vnitřně člení na odbory a oddělení, případně pracoviště, na kancelář krajského ředitele, která se člení na oddělení a pracoviště, na pracoviště interního auditu a na pracoviště kontroly. V čele

45


úseku stojí náměstek krajského ředitele, v čele kanceláře stojí ředitel kanceláře, v čele odboru stojí ředitel odboru a v čele oddělení a pracoviště stojí vedoucí. územní odbory HZS MSK jsou zřízeny pro zabezpečení výkonu státní správy na úseku poţární ochrany, IZS, ochrany obyvatelstva a k plnění stanovených úkolů na úseku krizového řízení. Místní působnost územního odboru je dána s ohledem na správní členění kraje podle působností obcí s rozšířenou působností [13]. Název územního odboru je odvozen od názvu města, ve kterém sídlí. Územními odbory HZS MSK jsou: 

Územní odbor Ostrava



Územní odbor Bruntál



Územní odbor Frýdek-Místek



Územní odbor Karviná



Územní odbor Nový Jičín



Územní odbor Opava



jednotky HZS MSK.

 Jednotky

HZS

MSK

jsou

dislokovány

na

stanicích.

V čele stanice je velitel stanice s velitelskou pravomocí při řízení zásahu jednotek PO. Dalšími vedoucími pracovníky s velitelskou pravomocí jsou velitel čety a velitel druţstva. Velitelskou pravomoc řídit síly a prostředky HZS kraje (územního odboru) v operačním řízení má rovněţ řídící důstojník kraje (územního odboru). 11.3. Stanice HZSMSK  Územní odbor Ostrava 

Stanice č. 1 - Ostrava - Zábřeh



Stanice č. 2 - Ostrava - Fifejdy



Stanice č. 3 - Ostrava - Poruba



Stanice č. 4 - Ostrava - Hrabůvka



Stanice č. 5 - Slezská Ostrava



Stanice č. 6 - Ostrava - Přívoz

 Územní odbor Bruntál 

Stanice č. 1 - Bruntál



Stanice č. 2 - Krnov 46




Stanice č. 3 - Rýmařov

 Územní odbor Frýdek - Místek 

Stanice č. 1 - Frýdek - Místek



Stanice č. 2 - Třinec



Stanice č. 3 - Nošovice

 Územní odbor Karviná 

Stanice č. 1 - Karviná



Stanice č. 2 - Havířov



Stanice č. 3 - Český Těšín



Stanice č. 4 - Orlová



Stanice č. 5 - Bohumín

 Územní odbor Nový Jičín 

Stanice č. 1 - Nový Jičín



Stanice č. 2 - Bílovec

 Územní odbor Opava 

Stanice č. 1 - Opava



Stanice č. 2 - Vítkov



Stanice č. 3 – Hlučín

Organizačními součástmi krajského ředitelství jsou krajské operační a informační středisko, sektorové operační a informační středisko Bruntál, sektorové operační a informační středisko Frýdek-Místek a technická a účelová zařízení.

11.4. Organizační členění krajského ředitelství V čele HZS kraje je ředitel HZS kraje, který mimo jiné odpovídá za odborné řízení a koordinaci činnosti HZS MSK, za investiční činnosti a správu majetku HZS MSK a má velitelskou pravomoc při řízení jednotek PO. Funkci zástupce krajského ředitele vykonává v plném rozsahu náměstek krajského ředitele pro IZS a operační řízení. 47


 Kancelář krajského ředitele zabezpečuje organizaci a koordinaci činností krajského ředitelství včetně agend v oblasti organizační, personální práce, vzdělávání, právní, práce a mezd, sociální, informací a zahraniční spolupráce, psychologické sluţby a styků s veřejností (tiskový mluvčí). Kancelář se člení na oddělení organizační, pracoviště právní, oddělení personální a PaM a psychologické pracoviště. Ředitel kanceláře je přímým nadřízeným vedoucím uvedených oddělení a pracovišť.  Úsek prevence a civilní nouzové připravenosti Úsek prevence a civilní nouzové připravenosti je tvořen odborem prevence a odborem ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V čele stojí náměstek krajského ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelům uvedených odborů.  Odbor prevence odpovídá za zabezpečení výkonu státní správy v oblasti poţární ochrany, podílí se na odborné přípravě hasičů, na preventivně výchovné činnosti a organizuje v rámci své působnosti porady a metodická zaměstnání. Zabezpečuje kontrolní činnost na úseku poţární ochrany, stavební prevenci a zjišťování příčin vzniku poţárů. Odbor se vnitřně dělí na oddělení kontrolní činnosti, oddělení stavební prevence, oddělení zjišťování příčin vzniku poţárů.  Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení odpovídá za řešení problematiky ochrany obyvatelstva včetně varování, evakuace, nouzového přeţití a výchovy. Zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje. Odbor se vnitřně dělí na oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva, oddělení krizového řízení.  Úsek integrovaného záchranného systému (dále jen "IZS") a operačního řízení je tvořen odborem IZS, odborem sluţeb, odborem komunikačních a informačních systémů a odborem operačního řízení. V čele úseku stojí náměstek krajského ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelům uvedených odborů a má velitelskou pravomoc při řízení zásahu jednotek PO. Odborně usměrňuje činnost územních odborů HZS MSK.

48


 Odbor IZS odpovídá za řešení problematiky IZS kraje, koordinaci záchranných prací a spolupráci sloţek IZS, za usměrňování, koordinaci a kontrolu činnosti jednotek PO, za organizaci a výkon sluţby v jednotkách HZS kraje, odbornou přípravu v této oblasti a zabezpečuje akceschopnost techniky pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Odbor se vnitřně dělí na oddělení řízení jednotek PO a oddělení IZS.  Odbor sluţeb zabezpečuje akceschopnost techniky a technických prostředků PO, prostředky pro práci v prostředí nebezpečných látek, na vodě a podílí se na odborné přípravě. Odbor se vnitřně dělí na oddělení strojní sluţby, oddělení chemické a technické sluţby, technické zařízení - chemická laboratoř Frenštát pod Radhoštěm.  Odbor komunikačních a informačních systémů odpovídá za výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí, zřízení a zabezpečení systému varování a za krizovou komunikaci. Odbor se vnitřně dělí na oddělení informačních systémů a oddělení komunikačních systémů.  Odbor operačního řízení odpovídá za plnění úkolů operačního řízení jednotek PO a za krizovou komunikaci. Odbor se vnitřně dělí na oddělení krajské operační a informační středisko, oddělení sektorové operační a informační středisko Bruntál, oddělení sektorové operační a informační středisko Frýdek-Místek a na oddělení technického zabezpečení a GIS.  Úsek ekonomiky je tvořen odborem finančním a odborem provozním a správy majetku. Do působnosti úseku ekonomiky patří také technická a účelová zařízení. V čele stojí náměstek krajského ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelů uvedených odborů.  Odbor finanční odpovídá za přípravu rozpočtu HZS MSK a za rozpočtové hospodaření podle schváleného rozpočtu. Odbor se vnitřně člení na oddělení účetnictví, oddělení závazkových vztahů a pracoviště rozpočtu.

49


 Odbor provozní a správy majetku odpovídá za hospodaření s majetkem v působnosti HZS MSK. Zajišťuje veškerou majetkoprávní agendu související s předepsanými výstupy na resortní program a správu majetku. Odbor se dělí na oddělení správy majetku, oddělení evidence majetku a oddělení zásobování. V působnosti tohoto odboru je také technické zřízení sklad materiálu a chráněné pracoviště Bílovec, technické zařízení sklad materiálu Ostrava-Kunčice, technické zařízení sklad materiálu Hranečník, účelové zařízení Hasičské muzeum města Ostravy, účelové zařízení rekreační středisko v Horní Lomné, účelové zařízení rekreační středisko Záluţné.  Pracoviště interního auditu je v přímé působnosti krajského ředitele. Interního auditora jmenuje a odvolává krajský ředitel po projednání s ministrem vnitra. Činnost tohoto pracoviště spolu s činností pracoviště kontroly a finanční kontrolou tvoří vnitřní kontrolní systém HZS MSK.  Pracoviště kontroly je při plnění jemu svěřených úkolů podřízeno krajskému řediteli. Činnost tohoto pracoviště spolu s činností pracoviště interního auditu a finanční kontrolou tvoří vnitřní kontrolní systém HZS MSK.

50


12. Územní odbor Ostrava – Hasičské stanice 12.1. HS Ostrava - Zábřeh HS Ostrava - Zábřeh Výškovická 40 700 30 Ostrava - Zábřeh  Hasební obvod stanice Výškovice, Proskovice, Stará Bělá, Vítkovice, Zábřeh, Polanka nad Odrou, Nová Ves, Hulváky, Klimkovice, Vřesina u Bílovce.  Specializace stanice Likvidace V

hasebním

úniků obvodu

nebezpečných stanice

jsou

látek, všechny

speciální druhy

technické

zásahy.

specifických

objektů:

zástavba rodinných domků, nízkopodlaţní budovy, výškové budovy 8. - 17. patrové, řadové garáţe, školy a školky, budovy se sníţenou schopností pohybu osob (domovy důchodců a domovy s pečovatelskou sluţbou), nemocnice NH a NsP Zábřeh, nemocnice Vítkovice. Na území hasebního obvodu se nacházejí výrobní podniky Vítkovice a.s., AGA, sklady, a v neposlední řadě také hypermarkety Kaufland, OBI a celý areál Shopping Parku (IKEA, Hypernova, Baumax, Eletro World, GIGA sport). Hasební obvod stanice Zábřeh protínají rovněţ rychlostní silnice I.třídy Rudná, Plzeňská, Opavská, Horní s řadou benzínových a LPG stanic. Hasebním obvodem protéká řeka Odra, na které je instalován profil norné stěny. Na 27 objektů se zvýšeným poţárním nebezpečí je zpracována Dokumentace zdolávání poţáru (DZP). V areálu stanice se nachází krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje; ředitelství, výjezdové stanoviště a heliport Územního střediska záchranné sluţby Moravskoslezského kraje.

51


12.2. HS Ostrava – Fifejdy HS Ostrava – Fifejdy Ul. Odboje 8 702 00 Moravská Ostrava  Hasební obvod stanice Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské hory, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice. V daném hasebním obvodu dominuje zejména centrum města Ostravy s velkou hustotou zástavby různého stáří a velikostí, počínaje běţnými budovami pro bydlení, přes různé výškové objekty a hotely např. Imperial, Palace, obchodní domy a nákupní centra např. Futurum a konče Městskou nemocnicí. Dojezd jednotek navíc komplikuje vysoká hustota provozu v centru města a okolí. Z dalších výjimečných objektů lze jmenovat např. podnik BorsodChem MCHZ, s.r.o., coţ je největší podnik na území města zabývající se chemickým průmyslem, nebo televizní vysílač v Ostravě - Hošťálkovicích. Hasebním obvodem rovněţ procházejí dvě řeky Odra a Ostravice. V tomto hasebním obvodu se nachází celkem 125 objektů, které mají zpracovanou dokumentaci zdolávání poţáru (DZP). Stanice se specializuje pro práci na vodě, a je proto nadstandardně vybavena protipovodňovou technikou - motorové čluny, oděvy pro práci na vodě apod.

12.3. HS Ostrava - Poruba HS Ostrava - Poruba Martinovská 36/1622 708 00 Ostrava – Poruba  Hasební obvod stanice Poruba, Martinov, Svinov, Krásné Pole, Třebovice, Pustkovec, Plesná, část Polanky, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom. V městských částech Poruba a Pustkovec se nacházejí převáţně výškové objekty, v ostatních městských částech převaţuje rodinná zástavba a lesní porosty. V hasebním obvodu stanice se nachází 40 objektů se zvýšeným poţárním nebezpečím, na které je zpracována Dokumentace zdolávání poţáru (DZP).

52


Taktéţ se zde nachází 76 vytipovaných podzemních i nadzemních hydrantů s průměrnou vydatností. Obvodem protékají řeky Odra,Opava a potok Porubka. Příslušníci této hasičské stanice jsou předurčeni pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. V areálu stanice se nachází tři dráhy pro plnění disciplíny - běh 100m s překáţkami, 200m ovál na štafetu 4x100m s překáţkami a čtyři dráhy pro soutěţní disciplínu poţárního sportu výstup do 4.podlaţí cvičné věţe. Areál je také vyuţíván jednotkami SDH pro nácvik jednotlivých disciplín poţárního sportu.

12.4. HS Ostrava – Hrabůvka HS Ostrava – Hrabůvka Hasičská 339/34 705 00 Ostrava – Hrabůvka  Hasební obvod stanice Vítkovice, Kunčičky, Kunčice, Hrabůvka, Hrabová, Bělský Les, Dubina, Nová Bělá, Krmelín, Vratimov, Stará Ves nad Ondřejnicí a Petřvald u Nového Jičína. V hasebním obvodu stanice jsou všechny druhy specifických objektů: zástavba rodinných domků, nízkopodlaţní budovy, 16. patrové panelové domy, klidové zóny lesů, bývalých hald, řetězce obchodních domů (Interspar, Makro, Tesco), průmyslová zástavba a komplexy průmyslových gigantů jako jsou ArcelorMittal, a.s. a Vítkovice, a.s. Nedílnou součástí hasebního obvodu je průmyslový CTPark Hrabová, který v konečné fázi má mít rozlohu 100 hektarů a poskytovat bude aţ 4000 pracovních míst. Vzhledem k zástavbě hasebního obvodu provádí hasičská stanice Ostrava - Hrabůvka především tyto činnosti: hašení poţárů, technické pomoci, akutní otevření dveří, dopravní nehody, olejové havárie apod. Stávající specializaci jednotky jako je odchyt zvířat a likvidaci létajícího hmyzu bude jiţ v roce 2009 poskytovat nová HS Ostrava - Přívoz.

12.5. IVC Slezská Ostrava IVC Slezská Ostrava Čs. armády 1892/ 20a 709 00 Slezská Ostrava

53


 Hasební obvod stanice Antošovice, Bartovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Michálkovice, Muglinov, Radvanice, Slezská Ostrava. Na území hasebního obvodu působí 7 Jednotek sboru dobrovolných hasičů (JSDH). V hasebním obvodu převaţuje zástavba rodinnými domky a bývalými havířskými koloniemi: Radvanice - ul.Dopravní; Michálkovice - ul.Košická, Briketářská, Štěpničková; Heřmanice ul. Vrbická, V korunce, Na lištině; Sl. Ostrava - ul. Na cihelní, Zvěřinská, Kramolišová. Na 38 objektů se zvýšeným poţárním nebezpečí je zpracována Dokumentace zdolávání poţáru (DZP). jednotlivých disciplín poţárního sportu. 12.6. HS Ostrava - Přívoz IVC Ostrava Přívoz Slovenská 1149/5 702 00 Ostrava

 Hasební obvod stanice Přívoz, Lhotka, Hošťálkovice, Petřkovice, Koblov, Antošovice Dálnice D1 ve směru na Brno od 370km po 330km včetně tunelu Klimkovice Dálnice D1 ve směru na Bohumín od 342km po 370km včetně tunelu Klimkovice Na území hasebního obvodu působí 4 jednotky sboru dobrovolných hasičů (JSDH). V hasebním obvodu převaţují průmyslové komplexy, různá zástavba obytných domů a především dálnice D1. V hasebním obvodu se nachází 32 objektů se zvýšeným poţárním nebezpečím, na které je zpracována dokumentace zdolávání poţáru (DZP). Stávající specializací jednotky jsou zásahy na dálnici D1, v tunelu Klimkovice a likvidace létajícího hmyzu.

54


13. Územní odbor Bruntál – hasičské stanice 13.1. HS Bruntál HS Bruntál Zeyerova 15 792 01 Bruntál  Hasební obvod stanice Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stáň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Ţivotice, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milovice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Nová Pláň, Nové Heřmínovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřmínovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov, Vrbno pod Pradědem. V hasebním obvodě stanice jsou všechny druhy specifických objektů : zástavba rodinných domků, nízkopodlaţní budovy, výškové budovy 8-11. patrové, řadové garáţe, školy a školky, budovy se sníţenou schopnosti pohybu osob (domovy důchodců, domy s pečovatelskou sluţbou), nemocnice NsP v Bruntále. Na území hasebního obvodu se nacházejí výrobní podniky OSRAM a.s., Alfaplastik, Dřevařské závody, dále supermarkety Billa, Lidl. Hasební obvod stanice protíná silnice I.třídy č.11. a č.45. s řadou benzínových a LPG stanic. V hasebním obvodu stanice se nachází vodní dílo Slezská Harta.

13.2. HS Krnov

HS Krnov U poţárníků č.p. 61/33 794 01 Krnov

 Hasební obvod stanice Bohušov, Brantice, Býkov-Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptáň, Město

55


Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Vysoká, Zátor.

13.3. HS Rýmařov HS Rýmařov Revoluční 23 795 01 Rýmařov

 Hasební obvod stanice Rýmařov, Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Huzová, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Ryţoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Velká Štáhle. Hasební obvod má rozlohu 35 000 ha a tvoří ho převáţně kopcovitý, zalesněný terén podhůří a centrální části Jeseníků i s nejvyšší horou Praděd. Průmysl je převáţně dřevozpracující a strojírenský (AL Invest Břidličná, FERRUM FORM Malá Morávka). Také je zde velké mnoţství rekreačních budov, převáţně v obci Malá Morávka - Karlov.

14. Územní odbor Frýdek Místek – hasičské stanice

14.1. HS Frýdek-Místek HS Frýdek-Místek Pavlíkova 2264 738 02 Frýdek-Místek

 Hasební obvod stanice Baška, Bílá, Brušperk, Bruzovice, Čeladná, Dobratice, Dobrá, Fryčovice, FrýdekMístek, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Krásná, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Morávka, Niţní Lhoty, Nošovice, Ostravice, Paskov, Palkovice, Pazderna, Praţmo, Prţno, Pstruţí, Raškovice,

56


Řepiště, Sedliště, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Ţabeň. V hasebním obvodu jsou všechny druhy specifických objektů: zástavba rodinných domků, nízkopodlaţní budovy, výškové budovy, řadové garáţe, školy a školky, budovy se sníţenou schopností pohybu osob (domovy důchodců a domovy s pečovatelskou sluţbou), nemocnice a poliklinika Frýdek-Místek, víceúčelová sportovní hala Frýdek-Místek. Na území hasebního obvodu se nacházejí výrobní podniky Válcovny plechu a.s., Slezan a.s., BIOCEL Paskov a.s., pila Paskov, a také hypermarkety Kaufland, Interspar, Hypernova, Tesco, Liedl, Baumax. Hasební obvod stanice protíná rychlostní silnice I/48 (E 462) a I/56. Vyskytuje se zde řada benzínových a LPG stanic. V hasební obvodu se rovněţ vyskytují přehradní nádrţe Morávka, Šance, Olešná, Baška a Ţermanice. Rovněţ jím protékají řeky Morávka a Ostravice. Vedle areálu stanice se nachází Odborné učiliště poţární ochrany Frýdek-Místek, které slouţí jako středisko pro vzdělávání a výcvik profesionálních hasičů.

14.2. HS Třinec HS Třinec Ţelezniční 1 739 61 Třinec

 Hasební obvod stanice Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Smilovice, Řeka, Třinec, Vendryně. V hasebním obvodu jsou všechny druhy specifických objektů: zástavba rodinných domků, nízkopodlaţní budovy, výškové budovy, řadové garáţe, školy a školky, budovy se sníţenou schopností pohybu osob (domovy důchodců a domovy s pečovatelskou sluţbou), nemocnice Třinec - Podlesí a Třinec - Sosna. Na území hasebního obvodu se nacházejí výrobní podniky Třinecké ţelezárny a.s., LINDE Technoplyn a.s., Energetika Třinec a.s, a také hypermarkety Delvita, Prior.

57


Hasební obvod stanice protíná rychlostní silnice I/11 E 75. Vyskytuje se zde řada benzínových a LPG stanic. Rovněţ jím protékají řeka Tyra a Olše, na které je instalován profil norné stěny, které slouţí jako středisko pro vzdělávání a výcvik profesionálních hasičů

14.3. HS Nošovice HS Nošovice Nošovice 155 739 51 Dobrá

 Hasební obvod stanice Dobrá,

Dobratice,

Dolní

Domaslavice,

Dolní

Tošanovice,

Hnojník,

Horní

Domaslavice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Krásná, Lučina, Morávka, Niţní Lhoty, Nošovice, Paskov, Pazderna, Praţmo, Raškovice, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Stříteţ, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Ţabeň, Ţermanice. Hasební obvod stanice je rozdělen do dvou specifických oblastí: Jednak jsou to obce v blízkosti stanice, kde se nachází nízkopodlaţní budovy, řadové garáţe, školy a školky, ale také pivovar Plzeňský Prazdroj Pivovar Radegast a.s., Saft Ferak, a.s. nebo podzemní plynojem v Třanovicích. Další oblastí je průmyslová zóna Nošovice, kde se v posledních letech vybudovalo několik nových továren zabývajících se automobilovou výrobou (Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Mobis Automotive Czech s.r.o., Dymos Czech Republic s.r.o., Hysco Czech s.r.o.). Hasebním obvodem stanice vede rychlostní komunikace R 48. Vyskytují se zde i dvě přehrady Ţermanice a Morávka společně s řekou Morávkou.

58


15. Územní odbor Karviná – hasičské stanice 15.1. HS Karviná HS Karviná Ostravská 883/8 733 01 Karviná – Fryštát

 Hasební obvod stanice Karviná, Stonava, Petrovice u Karviné, Doubrava. V hasebním obvodě stanice jsou všechny druhy specifických objektů: zástavba rodinných domků, nízkopodlaţní budovy, výškové budovy, řadové garáţe, školy a školky, budovy se sníţenou schopností pohybu osob (domovy důchodců a domovy s pečovatelskou sluţbou), nemocnice Karviná - Ráj, Hornická nemocnice, věznice. Na území hasebního obvodu se nacházejí výrobní podniky Jakl a.s., průmyslový areál bývalé Kovony, průmyslová zóna Nové Pole, doly ČSM, ČSA a Darkov, hypermarkety Kaufland, Tesco, Obchodní Centrum Karviná a řada čerpacích stanic, dále jeden z největších ţelezničních přechodů v ČR Petrovice - Zebrzydowice. Hasebním obvodem protékají řeky Olše, Stonávka a Petrůvka. Na 34 objektů se zvýšeným poţárním nebezpečí je zpracována Dokumentace zdolávání poţáru (DZP).

15.2. HS Bohumín HS Bohumín Čs. Armády 1141 735 81 Bohumín

 Hasební obvod stanice Bohumín, Záblatí, Pudlov, Vrbice, Starý Bohumín, Šunychl, Kopytov, Nová Ves, Skřečoň. V hasebním obvodu převaţuje zástavba rodinnými domky, nachází se zde 34 výškových objektů. K největším průmyslovým podnikům patří ŢDB a.s., Bochemie s.r.o.,

59


Rockwool a.s, České dráhy s.o., ţelezniční stanice Bohumín, směrem do Polska prochází důleţitá ţelezniční síť. Na území města se nachází zimní stadion, kulturní dům ŢDB, nemocnice, domovy důchodců, školy a celá řada dalších institucí. Na území Bohumína vyvíjí činnost šest jednotek SDH obcí, jedna jednotka SDHP a v ŢDB a.s je zřízená jednotka HZSP. Na objekty se zvýšeným poţárním nebezpečím je zpracována DZP.

15.3. HS Český Těšín

HS Český Těšín Masarykovy sady 34 737 01 Český Těšín

 Hasební obvod stanice Český Těšín, Chotěbuz, Ropice. Dále podle nového poplachového plánu má jednotka vyjíţdět i do Stříteţe, Vělopolí, Hnojníku, Komorní Lhotky a Třanovic. V hasebním obvodu převaţuje zástavba rodinnými domky s výjimkou sídliště Mojská a Svibice, kde se nachází hustá panelová zástavba. Město Český Těšín je hraničním městem s Polskou republikou. Jsou zde tři hraniční přechody, z toho jeden pro nákladní dopravu v Chotěbuzi.

15.4. HS Havířov HS Havířov Karvinská 1277/1 736 01 Havířov-Město

 Hasební obvod stanice Havířov, Těrlicko, Albrechtice, Horní Suchá, Horní Bludovice, Šenov (s největší pravděpodobností brzy ještě přibudou i Václavovice, Soběšovice, Dolní Domaslavice, Kaňovice, Ţermanice).

60


Specializace stanice - lezecká skupina, vyprošťovací automobil (pro obvod územního odboru Karviná). V hasebním obvodu stanice se nacházejí běţné i různé specifické objekty. Obvod Hasičské stanice Havířov, jako jediné z územního odboru Karviná, není z jedné strany ohraničen státní hranicí s Polskem, proto je tvar hasebního obvodu poměrně pravidelně téměř kruhový. V centru Havířova a v přilehlých sídlištích je okolo 60 výškových obytných domů nad 9. podlaţí. Jsou zde 4 hypermarkety (2x Kaufland, OBI, Tesco), nemocnice s poliklinikou, kulturní domy, víceúčelové haly, hotely, domovy důchodců, apod. Specifikem je především velký počet obyvatel. Na území hasebního obvodu se nachází plnírna propan butanu PRIMAPLYN a výrobna prskavek a jiných produktů TRAFIN v Horní Suché. Okolí Havířova je tvořeno hustou zástavbou rodinných domků, rekreačních chat, lesních a travnatých ploch. V blízkosti se nacházejí také dvě velké přehradní nádrţe - Těrlická a Ţermanická přehrada.

15.5. HS Orlová HS Orlová Okruţní 902 735 14 Orlová-Lutyně  Hasební obvod stanice Orlová, Dolní Lutyně, Dětmarovice, Petřvald, Rychvald. V hasebním obvodě se vyskytují panelové výškové budovy, a to především na území města Orlová. Okolní obce jsou tvořeny hlavně rodinnou zástavbou, jsou zde administrativní budovy, školy, školky, nemocnice s poliklinikou a léčebnou dlouhodobě nemocných, domovy důchodců a domy s pečovatelskou sluţbou. K významným sportovním objektům patří především zimní stadión.Vzhledem k provozované důlní činnosti se v hasebním obvodu nachází několik dolů, většina z nich je však jiţ odstavena. S důlní činností souvisí i úniky metanu z podzemí. Z průmyslových podniků je zde Autopal, s.r.o., dominantním průmyslovým objektem je tepelná elektrárna v Dětmarovicích, ve které je zřízena profesionální jednotka hasičů. V hasebním obvodě jsou zřízeny dvě jednotky sboru dobrovolných hasičů kategorie JPO - III a pět jednotek kategorie JPO - V. 61


16. Územní odbor Nový Jičín – hasičské stanice 16.1. HS Nový Jičín

16.1.1.1

HS Nový Jičín HS Nový Jičín Zborovská 7 741 01 Nový Jičín  Hasební obvod stanice

Do hasebního obvodu stanice spadá jiţní část okresu od pravobřeţní části řeky Odry aţ k hranicím okresu Frýdek-Místek, Přerova, Vsetína, coţ představuje cca 2/3 území okresu. V hasebním obvodu dominují sídelní celky měst Nového Jičína, Kopřivnice, Frenštátu p. R., Příboru, Štramberka, Starého Jičína a Suchdolu n. Odrou a rekreační oblast Beskydy v území Trojanovic, Radhoště a Pusteven. V územním celku se nacházejí velké výrobní celky TATRA, a.s., AUTOPAL, s.r.o., TONAK, a.s., SIEMENS, a.s. Z výjimečných objektů lze jmenovat rozsáhlý areál Letiště Mošnov. Velký počet zásahů je prováděn na čtyřproudové silnici E 48 a E 58 v úseku Starý Jičín, Příbor a Mošnov, který je svým počtem dopravních nehod povaţován za nejnebezpečnější komunikaci na Moravě. V současné době se v hasebním obvodu stanice nachází 217 objektů, které mají zpracovanou dokumentaci zdolávání poţárů (DZP).Stanice je předurčena pro likvidaci následků dopravních nehod na rychlostních komunikacích.

62


16.2. HS Bílovec HS Bílovec listopadu č. 595 743 01 Bílovec  Hasební obvod stanice Do hasebního obvodu patří katastrální území obcí Klimkovic, Bílovce, Studénky, Fulneku a Oder, tedy část území bývalého okresu Nový Jičín, a to za levobřeţní částí řeky Odry, které sahá aţ k hranicím bývalých okresů Přerov, Olomouc, Opava, Ostrava a FrýdekMístek. V tomto hasebním obvodu jsou např. lázně Hýlov u Klimkovic, výškové obytné budovy v Bílovci, Studénce, Odrách, nemocnice s Poliklinikou v Bílovci, zimní stadion ve Studénce a další objekty jako je Semperflex-Optimit a.s. Odry, televizní vysílač na Veselském kopci atd. V současné době se zde nachází 51 objektů, které mají zpracovanou dokumentaci zdolávání poţárů. V hasebním obvodu je i nejstarší jednotka SDH v ČR z Fulneku, která byla zaloţena v roce 1861. Stanice je předurčena pro řešení a likvidaci následků u dopravních nehod na silnicích.

17. Územní odbor Opava – hasičské stanice 17.1. HS Opava HS Opava Těšínská 39 746 01 Opava

 Hasební obvod stanice Branka u Opavy, Bratříkovice, Budišovice, Dolní Ţivotice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice,

Kobeřice,

Kravaře,

Litultovice,

Mikolajice,

Mladecko,

Mokré Lazce,

Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Rohov, Slavkov, Sluţovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Vršovice. 63


V hasebním obvodu kromě několika měst s panelovou zástavbou převaţuje zástavba rodinných domků v menších obcích. Specifickými objekty jsou Rehabilitační ústav a Ústav sociální péče v Hrabyni s velkou koncentrací osob s omezenou schopností pohybu. Na několik desítek objektů je zpracována Dokumentace zdolávání poţáru (DZP). V hasebním obvodu stanice jsou podniky zpracovávající hořlavé materiály, z největších a nejvýznamnějších jsou IVAX, a.s. a Balakom, a.s. Nejvýznamnějšími výrobními podniky jsou dále Ostroj Opava, a.s., Brano, a.s., Model obaly, a.s., Kappa Ţimrovice, s.r.o. a Opavia - LU, a.s. Opava se vyznačuje hustou sítí dvanácti supermarketů a hypermarketů. Opavsko je zemědělská oblast. Velkou část zásahů tvoří poţáry polních a lesních porostů. Časté jsou taktéţ zásahy při dopravních nehodách. 17.2. HS Hlučín HS Hlučín Celní 6 748 01 Hlučín

 Hasební obvod stanice Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku - Jilešovice, Hať, Hlučín, Chuchelná, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina, Závada. V hasebním obvodě stanice jsou všechny druhy specifických objektů: zástavba rodinných domků, nízkopodlaţní budovy, několik výškových domů od 5 NP po 11 NP, řadové garáţe, školy a školky, budovy se sníţenou schopností pohybu osob (domovy důchodců, Rehabilitační ústav Chuchelná a domovy s pečovatelskou sluţbou). Na území hasebního obvodu se nacházejí Dřevářské závody Hlučín, několik soukromých pil, Plasty a.s. Chuchelná, MSA a.s. Dolní Benešov, Lanex a.s. Bolatice, HP Trent Ludgeřovice, sklad Mogul Petrol Hlučín a v neposlední řadě také velkoplošné prodejny Billa, Renta a Discont. Hasební obvod stanice Hlučín protíná silnice I.třídy Opava - Ostrava s benzinovou a LPG stanici v Hlučíně. Hasebním obvodem protéká řeka Opava, na které je instalován profil pro poloţení norné stěny. Do hasebního obvodu patří rekreační Hlučínské jezero a Štěrkovna Dolní Benešov.

64


V hasebním obvodu stanice je ucházející vydatnost hydrantové sítě, jak ve městě Hlučín, tak na obcích.

17.3. HS Vítkov HS Vítkov Hasičská 266 749 01 Vítkov

 Hasební obvod stanice Březová, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakartovice, Jakubčovice nad Odrou, Kruţberk, Lhotka u Litultovic, Luboměř, Melč, Moravice, Norberčany, Nové Lublice, Radkov, Spálov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice, Vítkov, Vrchy. V hasebním obvodu převaţuje zástavba rodinných domků, výškové budovy 7. patrové, nízkopodlaţní budovy, školy a školky, domovy důchodců a léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice Vítkov. Z výrobních podniků - LANEX Bolatice a.s., Profily Vítkov, LINASET Budišov. Značná část hasebního obvodu je zalesněna a převaţuje zemědělská prvovýroba. Obvodem protéká řeka Odra a řeka Moravice, na které je zbudována přehrada Kruţberk. Hasební obvod stanice protínají silnice I. třídy Deštné - Hořejší Kunčice a Lesní Albrechtice - Vrchy. Na vítkovsku je několik rekreačních oblastí.

65


18. Současná právní úprava poţární ochrany Cílem této kapitoly je získat základní přehled o současné komplexní právní úpravě poţárního inţenýrství včetně prováděcích předpisů. Základní právní normou, která v současné době platí, je zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů [16]. Důleţitá je i vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek poţární bezpečnosti a výkonu státního poţárního dozoru (vyhláška o poţární prevenci) [15]. Z těchto právních předpisů, mimo jiné, vyplývají i povinnosti fyzických osob (tzn. občanů). Jedná se o povinnosti nás všech v době, kdy jsem doma, kdy nejsme v práci nebo ve škole. Kaţdý občan města či vesnice je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku poţáru - to je základní zásada chování občanů. Ze zákona o poţární ochraně [16] a z prováděcí vyhlášky [15] vyplývají činnosti, při kterých si občané musí počínat tak, aby nedocházelo ke vznikům poţárů. Občané se musí chovat tak, aby nedocházelo ke vzniku poţárů zejména:  při pouţívání spotřebičů a komínů;  při skladování a pouţívání hořlavých nebo poţárně nebezpečných látek, jako je například motorová nafta nebo automobilový benzín;  při manipulaci s hořlavými látkami nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení;  dále musí zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení;  plnit příkazy a dodrţovat zákazy týkající se poţární ochrany na označených místech, (Obrázek 34 znázorňuje špatné chování občanů v Ostravě Petřkovicích, kteří si hned vedle cedule zákaz manipulace s otevřeným ohněm postavili krb s uzákem)

66


Obrázek 34 Porušení zákazu manipulace s ohněm; Zdroj [vlastní]

 obstarat poţárně bezpečnostní zařízení (např. poţární hydranty, nouzové osvětlení, poţární dveře, elektrická poţární signalizace, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, stabilní a polostabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, poţární klapky) a věcné prostředky poţární ochrany (např. hasicí přístroje, prostředky pro záchranu a evakuaci osob - ţebříky apod., poţární hadice, proudnice a armatury) v rozsahu stanoveném zákonem tj. konkrétně v poţárně bezpečnostním řešení stavby (dříve v technické zprávě poţární ochrany);  zajistit přístup k poţárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům poţární ochrany za účelem jejich včasného pouţití;  vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo uţívání podmínky pro rychlé zdolání poţáru a pro záchranné práce;  umoţnit orgánu státního poţárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku poţáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení poţárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku poţáru;  oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kaţdý poţár vzniklý při činnostech, které vykonávají, nebo v prostorách, které vlastní nebo uţívají;  dodrţovat podmínky nebo návody vztahující se k poţární bezpečnosti výrobků nebo činností.

67


Činnosti zakázané občanům  vědomě bezdůvodně přivolat jednotku poţární ochrany;  zneuţít linku tísňového volání;  provádět práce, které mohou vést ke vzniku poţáru, pokud nemá odbornou způsobilost poţadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy;  poškozovat, zneuţívat nebo jiným způsobem znemoţňovat pouţití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků poţární ochrany a poţárně bezpečnostních zařízení;  omezit nebo znemoţnit pouţití označených nástupních ploch pro poţární techniku; (Obrázek 35 poukazuje na problematiku špatně zaparkovaných aut)

Obrázek 35 Zaparkované auto u poţárního hydrantu; Zdroj [6]

 pouţívat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek poţární ochrany;  provádět vypalování porostů. Občan ČR je dále povinen zajišťovat a vykonávat některé další činnosti:  rodič nebo opatrovník dětí či postiţených osob musí dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily poţár;  vlastník nebo uţivatel zdrojů vody pro hašení poţárů je povinen udrţovat zdroje vody v takovém stavu, aby bylo umoţněno pouţití poţární techniky a čerpání vody pro hašení poţárů;  vlastník nebo uţivatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší neţ 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku poţáru také opatření pro včasné zjištění poţáru v lesích a proti jejich rozšíření;

68


 pomocí hlídkové činnosti s potřebným mnoţstvím sil a prostředků poţární vědomě bezdůvodně přivolat jednotku poţární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona;  u všech domácích spotřebičů, u kterých není k dispozici návod k pouţití, se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů.

19. Úvod do problematiky poţárně bezpečnostních zařízení Tato

kapitola Vám poskytne základní informace o problematice poţárně

bezpečnostních zařízení, abyste si mohli o této problematice vytvořit reálnou představu je doplněna řadou názorných obrázků. První část kapitoly je věnována společné problematice všech poţárně bezpečnostních zařízení. V praxi je velmi důleţité, aby tato poţárně bezpečnostní zařízení pracovala společně, ve vzájemných návaznostech, aby svou činností nepracovala proti sobě. Tato skutečnost je důleţitá nejen při vlastním projektování, ale také při provozu těchto zařízení, kdy vlivem neodborných zásahů se můţe stát, ţe časem jsou tyto logické vazby jednotlivých zařízení porušeny a tím můţe dojít k porušení deklarované poţární bezpečnosti a ohroţení lidí. Další část kapitoly je věnována elektrické poţární signalizaci, coţ je podle zákona nejdůleţitější zařízení, které je nadřazeno všem ostatním zařízením. Následující kapitola popisuje stabilní hasicí zařízení a to v jeho nejrůznějších podobách. Poslední z poţárně bezpečnostních zařízení je zařízení pro odvod kouře a tepla a je popsáno v následující části kapitoly. Mezi základní druhy poţárně bezpečnostních zařízení je moţno uvést:  ELEKTRICKÁ POŢÁRNÍ SIGNALIZACE (zkratka EPS) – slouţí k včasné signalizaci vzniklého poţáru. Automaticky nebo prostřednictvím člověka urychluje předání informace o poţáru hasičům, případně uvádí do činnosti zařízení, která brání rozšíření poţáru, usnadňují, případně provádějí protipoţární zásah.  STABILNÍ A POLOSTABILNÍ HASÍCÍ ZAŘÍZENÍ (zkratka SHZ) – slouţí k provedení hasebního zásahu bez přítomnosti lidského činitele v krátké době po vzniku poţáru.  ZAŘÍZENÍ PRO ODVOD KOUŘE A TEPLA (zkratka ZOKT) – slouţí k zabránění šíření a k odvedení zplodin hoření a tepla vzniklého poţáru mimo

69


objekt. Díky odvedení horkého kouře není tepelně namáhána stavební konstrukce a je zlepšena moţnost záchrany lidí, díky lepší viditelnosti a odstranění toxického kouře. Nutno upozornit na velmi důleţitou skutečnost, ţe jednotlivé poţární bezpečnostní systémy (EPS, SHZ, ZOKT) dodávají různé firmy, které při dodávce těchto zařízení mezi sebou nekomunikují a tím dochází ke skutečnosti, ţe dům je vybaven poţárně bezpečnostním zařízením, ale ve své podstatě tato zařízení nepracují společně v souladu. V takovém případě jsou finance vynaloţeny zbytečně, poněvadţ v případě poţáru se funkčnost jednotlivých poţárně bezpečnostních systémů aţ vylučuje.

19.1. ELEKTRICKÁ POŢÁRNÍ SIGNALIZACE Nepostradatelným předpokladem pro úspěšnou záchranu lidských ţivotů a majetku před poţárem a pro účinný protipoţární zásah je včasné zjištění vznikajícího poţáru. Je výhodné neponechávat zjištění vzniku poţáru a případně i provedení některých dalších operací na náhodě, ale pouţít vhodného technického zařízení, které vznikající poţár zjistí, vyhlásí poţární poplach a případně provede i další potřebná opatření. K tomuto účelu slouţí zařízení „Elektrické Poţární Signalizace“ (dále jen EPS). [5] Zařízení EPS sestává z:  hlásičů poţáru,  ústředen EPS  a doplňujících zařízení EPS (vytváří systém, který akusticky i opticky signalizuje vznik poţáru)

Obrázek 36 Tlačítkový hlásič poţáru a automatický hlásič poţáru

70


Obrázek 37 Ústředny EPS

Tento systém dále můţe:  informovat hasiče/vrátné/ostatní o poţáru;  ovládat další zařízení;

19.2. STABILNÍ A POLOSTABILNÍ HASICÍ ZAŘÍZENÍ Systémů Stabilního a polostabilního Hasicího Zařízení (dále jen SHZ) se vyuţívá především pro ochranu zařízení, místností a objektů. Systém sloţený z SHZ a EPS je schopen začít s likvidací poţáru jiţ v jeho brzkém stádiu, kdy rozsah škod je ještě velmi nízký. Toto je dáno tím, ţe SHZ, na rozdíl od mobilní poţární techniky, kterou disponují hasiči, je pevně zabudováno v chráněném domě a je schopno automaticky (autonomní spouštěcí mechanismy nebo od signálu EPS) začít s hašením. SHZ se skládá ze:  zdroje hasicího média,  potrubních rozvodů,  ovládacích zařízení,  hasících hubic instalovaných v chráněném prostoru  ústředny SHZ. SHZ funguje buď jako samostatný systém, nebo je ovládán ručně, či od signálu EPS. SHZ musí být schopno dodávat hasební médium v potřebném mnoţství po poţadovanou provozní dobu. Funkční stabilní hasicí zařízení zajišťuje:  lokalizaci či likvidaci poţáru v jeho ranném stádiu,

71


 jedná-li se o autonomní systém, pak SHZ umoţňuje detekci vznikajícího poţáru, můţe zajistit přenos informací o vzniku poţáru, resp. o spuštění SHZ na předem určené místo,  usnadnění hasebního zásahu hasičům,  sníţení rozsahu ztrát vzniklých při poţárů,  sníţení tepelného zatíţení v ohroţeném prostoru. SHZ se mohou dělit také dle hasební látky, kterou je poţár hašen:  vodní;  pěnová;  plynová;  prášková;  speciální např. aerosolová.

Obrázek 38 Schéma pěnového SHZ [11]

Obrázek 39 Schéma vodního SHZ [7]

72


19.3. ZAŘÍZENÍ PRO ODVOD KOUŘE A TEPLA Nejvíce lidí umře při poţárech z důvodů otravy zplodinami hoření a udušením díky sníţenému obsahu kyslíku. Poţární odvětrání je proto aktivním protipoţárním zajištěním budov a dotýká se jak záchrany osob a také hasičů. Cílem poţárního odvětrání je odvod toxických látek kouře a tepla vně objektů a tím:  vytvoření optimálních podmínek pro záchranu osob,  umoţnění úspěšného zásahu hasičů, především z důvodu přijatelné viditelnosti a niţší rizikovosti zásahu,  sníţení tepelného namáhání stavebních konstrukcí v určitém rozsahu. Princip poţárního odvětrání spočívá v usměrnění toku zplodin hoření a jejich odvedení poţárními klapkami (popř. ventilátory). Poţární odvětrání má vazbu na další poţárně bezpečnostní zařízení, a proto musí být navrţeno v rámci celkové koncepce řešení poţární bezpečnosti stavby. Návrh poţárního odvětrání vyţaduje odborné posouzení, právě tak jako EPS či SHZ, jinak můţe jít o zcela zbytečně vynaloţené prostředky vzhledem k nízké či nulové funkci nevhodně navrţeného odvětrání, které nemůţe být povaţováno za systém poţárního odvětrání.

Obrázek 40 Ilustrační fotografie zařízení pro odvod tepla a kouře

73


B) PRAKTICKÁ ČÁST 20. Jak postupovat Postup zpracování závěrečné práce lze rámcově vystihnout těmito základními body, které by měly následovat v posloupnosti: 1. rozbor a zhodnocení úkolů vyplývajících ze zadání práce, 2. sběr informací, absolvování exkurzí a seminářů 3. ujasnění postupu řešení a stanovení harmonogramu pro uskutečnění dílčích částí, 4. zpracování dostupných informací, 5. ověření získaných výsledků, 6. formulování závěru, 7. zpracování dokumentace práce.

20.1. Rozbor a zhodnocení úkolů Nejdůleţitějšími kroky, které by měly být provedeny studenty na začátku zpracování práce, je rozbor zadání a zhodnocení úkolů ze zadání vyplývajících. Jedná se o důleţité předpoklady pro stanovení správného časového harmonogramu, podle něhoţ bude zpracování práce realizováno. Pro ověření správnosti zhodnocení zadaných úkolů je nezbytná konzultace autora s vedoucím práce, s odborníky z praxe a VŠB-TUO.

20.2. Sběr informací, absolvování exkurzí a seminářů Studium literatury o zadané soutěţi a další různé metody sběru informací (měření, statistická šetření, terénní průzkum apod.) jsou nepostradatelné pro dosaţení dobré výchozí pozice k uskutečnění dalších kroků. Důleţité je také absolvovat odborné exkurze a semináře, pořádané VŠB-TUO.

20.3. Stanovení harmonogramu Správně sestavený harmonogram přispívá nejen k efektivnějšímu vyuţití časového fondu, který můţe autor věnovat řešení projektu, ale téţ k snadnější orientaci v dílčích činnostech tvořících celý proces zpracování práce. Autor má moţnost snadnější kontroly své 74


práce. Při sestavování harmonogramu je třeba mít na paměti, ţe nelze počítat se striktním plněním dílčích úkolů postupně, neboť zdrţení jedné etapy řešení v takovém případě odsouvá etapy následující. V harmonogramu je tedy správné počítat s moţností souběţného zpracování vhodného počtu dílčích úkolů všude tam, kde je to moţné. V harmonogramu je vhodné vymezit si i časové rezervy, které pomohou překonat nenadálé potíţe. Nové skutečnosti, související se zpracováním práce (např. posun dílčích etap zpracování), pouţije zpracovatel práce k provádění průběţné aktualizace harmonogramu.

20.4. Aplikace zadané metody/postupu/nástroje Postup práce je třeba dobře technicky dokumentovat, aby byly evidovány všechny významné okolnosti či nastavení, které mohou mít vliv na dosaţený výsledek (například podmínky, za nichţ proběhly experimenty, nastavení programů pro vyhodnocení výsledků měření apod.).

20.5. Ověření výsledků Důvěryhodnost získaných výsledků je klíčovým atributem – základem pro pozitivní hodnocení práce. K prvotnímu posouzení reálnosti dosaţeného výsledku často stačí bystrý úsudek. Výsledky je nutné ověřit nějakou objektivní metodou, například srovnáním s publikovanými výsledky získanými jinou metodou apod.

20.6. Formulování závěru Nezbytnou součástí práce je formulování závěru, který vyplývá z autorových poznatků, zjištění a úvah. Závěr má podávat shrnující informace o dosaţených cílech, o způsobech jejich dosaţení a dále i konstatování do jaké míry se podařilo naplnit zadání práce. Měl by být jasný, výstiţný, úsporný.

75


21. Kde hledat informace Nejprve si vysvětlíme co to slovo „informace“ znamená. V českém jazyce neexistuje bohuţel jednotná definice tohoto termínu. Nejpřesněji můţeme pojem „informace“ definovat jako výsledek vyhodnocování smyslových vjemů, zpracování nebo organizace dat. Význam se můţe měnit podle kontextu a úzce souvisí s dalšími tématy, jako je znalost, návod, komunikace nebo poznání. Informace pouţívané v odborném textu můţeme rozdělit do čtyř skupin. První skupina informací je tvořena všeobecnými pravdami. Pod touto skupinou si můţeme představit všechny informace, které se povaţují za všeobecnou pravdu a vlastně ani nevíme, kdo tuto informaci poprvé sdělil, tato informace je všem známa. Typickým příkladem všeobecné pravdy je například: slunce vyjde každé ráno nebo den má 24 hodin. Všeobecné pravdy se necitují, tzn., nemusíme za nimi psát odkaz na literaturu. Druhá skupina informací prezentuje poznatky odborníků. Tyto informace odborníci zjistili například na základě experimentů nebo měření, proto existuje pravidlo, ţe na tyto informace se odkazujeme. Pokud odkaz na citované informace neuvedeme, předpokládá se, ţe informaci pokládáte za svou a je to vlastně krádeţ. Příkladem této skupiny informací je například: Dle normy [X] se hydrant skládá z …. Podrobnosti o psaní citací naleznete například v normě ČSN ISO 690 [1] nebo v dokumentu „Pokyny pro zpracování závěrečné práce“ [7]. Můţete také absolvovat odborný seminář na Fakultě bezpečnostního inţenýrství, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde Vás naučíme jak správně citovat a jak vytvořit přehledné kříţové odkazy v textu, které Vám zjednoduší práci. Vlastní názory a vlastní myšlenky tvoří třetí skupinu informací. Pokud pouţíváme slovní spojení: myslím si nebo mám na to takový názor,…. Nemusíme se na nic odkazovat, protoţe jsou to Vaše myšlenky. Závěrečnou čtvrtou skupinu informací tvoří vlastní výsledky, tzn., zjistil jsem, změřil jsem, vypočítal jsem, … Na tyto informace se také nemusíme odkazovat, protoţe jsou to Vaše vlastní informace, nikomu jste je nepřebrali, sami jste je zjistili nebo změřili. Mezi základní zdroje informací patří knihovny, internet, rozhovory s odborníky, semináře, atd. Mnoţství informací naleznete nejspíše v kniţních publikacích a samozřejmě na internetu. Upozorňuji, ţe na internetu se vyskytuje nespočet chyb, které Vás mohou splést. Internet doporučuji vyuţít především pro vyhledávání obrázků, kterých je na internetu velké mnoţství.

76


Mnohem snazší je však účast na krátkém semináři zabývajícím se touto problematikou, včetně ukázky skutečných zařízení a vysvětlení řady pojmů a moţností, jak chyby jednoduše rozpoznat a jak nadále postupovat. Semináře se budou konat v areálu Fakulty bezpečnostního inţenýrství a v areálu Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Informace k sepsání závěrečné práce získáte také při absolvování odborných exkurzí. Ideální formou je před seminářem si pročíst odbornou literaturu a při účasti na seminářích můţete klást konkrétní dotazy.

22. Několik rad Vybrali jste si téma soutěţe, dostali jste formální zadání. Konzultovali jste jiţ vícekrát s vaším vedoucím práce nebo s odborníky z praxe či z VŠB-TUO. Jestli ne, neostýchejte se za nimi opakovaně zajít. Nemůţete–li psát, je to tím, ţe nemáte co nebo nevíte jak to říct. Za prvé si musíte uspořádat myšlenky. Usaďte se pohodlně se šálkem čaje nebo něčeho dobrého nad papírem o formátu A3. Na ten začněte vytvářet orientační strukturu práce (osnovu, plán, mapu území, které tvoří vaši práce). A to tak, ţe stručně napište smysluplný název kaţdé kapitoly do záhlaví samostatného bloku. Respektujte, co uvádí „ Pokyny pro zpracování závěrečné práce“, které jsou uvedeny na webových stránkách soutěţe. Nemyslete ještě na formu, úpravu, jen na obsah. Nahoru napište prozatímní titulek. Bloky mohou nebo ještě nemusí být v nějakém pořádku. Do kaţdého bloku načrtněte, co si představujete, ţe do něj patří. Opakuj:  jistě uţ o práci jste hovořili mezi sebou a se svým vedoucím práce, probírali jste spolu náplň práce, vedoucí vás upozornil na úskalí, která lze při řešení očekávat, atd.  prošli jste nebo procházíte laboratořemi na VŠB-TUO (zde získáváte informace k metodám a zařízení, které budete moci pouţít)  byli jste na exkurzích, dozvěděli jste se jaké podklady, informace, rady zde můţete získat (např. výkresy, zkušenosti při řešení problému – důleţité jsou i ty záporné)  vzpomeňte na všechny svoje znalosti a dovednosti (experimentální, počítačové pro zpracování výsledků atd.)

77


Načrtněte  podtitulky odstavců  obrázky, grafy  nápady Přemýšlejte o věcech, náleţitostech, které se ke kaţdé kapitole nebo odstavci mohou vztahovat. Např. o odkazech (kde si myslíte, ţe je najdete), grafech (které bude ţádoucí nakreslit), vašich znalostech, zkušenostech, dovednostech, které můţete vyuţít. Poznamenejte si i myšlenky, které si ještě budou vyţadovat další rozvinutí. Pište všechno do bublinek kolem příslušného bloku a šipkami si označte, kam si myslíte, ţe je třeba nápad umístit, např. dle následujícího obrázku.

Obrázek 41 Osnova práce

V tomto okamţiku rozptylte myšlenky do šířky tématu, ještě se nesoustřeďte na detaily. Přemýšlejte  co všechno by mělo v práci být  co by ještě mohlo být důleţité, významné 78


 co všechno budete potřebovat, abyste práci napsal (jaké budete potřebovat podklady, jaká data, údaje a kde je získáte) Zapište si všechno. Uvědomíte-li si, ţe potřebujete další nebo jinou kapitolu, zaneste ji do plánu. Ještě nemyslete na čistotu stylu nebo jiné formality. Pouze na příslušné místo návrhu, připisujte své nápady, myšlenky, souvislosti, informace. Teprve jako další krok práce nastoupí „Rozpracování konceptu“. To je dlouhá, někdy nezáţivná práce, ale teď, v této etapě, vás vaše myšlenky ještě mohou zavést kamkoliv (dobré bude, budou-li se pohybovat v rámci práce). Na arch s osnovou můţete cokoliv, kdykoliv přidat. Osnova je vaší silniční mapou, podle ní při práci pojedete. Přidejte další cesty, zkratky, odbočky, označte výjezdy. Koncept je v tomto stadiu ještě neuspořádaná směs myšlenek, nápadů, poznámek, ale bude vám vodítkem v další, nutné, třeba i nudnější práci. Moţná, ţe se nakonec rozhodnete, ţe to pro vás není ten ideální postup. Třeba si nastylizujete obsah (tj. strukturu projektu rovnou jako „Obsah“ na počítači a začnete koncept tvořit přímo tam. Přesto vám radím, zkuste si takový návrh udělat, nejlépe několikrát. Bývá to dobrý způsob, jak prolomit „tvůrčí blokádu“ a začít skutečně psát. Doporučuji velmi nechat prvou verzi konceptu den, dva uleţet, pak ji promyslet znovu, opravit, upravit, zrevidovat a napsat znovu.

79


23. Závěr Na závěr bych Vás čtenáře ráda upozornila, ţe ţádné informace z těchto skript se nemusíte učit nazpaměť. Je důleţité mít všeobecný přehled a vědět, jaké informace kde najdete. Při závěrečném workshopu můţete mít u sebe cokoliv. Moţná na základě znalostí, které získáte z účasti soutěţe „Moţnosti zvyšování poţární bezpečnosti obcí“ se stanete vysokoškolským studentem Fakulty bezpečnostního inţenýrství. Pro tento směr jste moţná udělali jiţ první a správný krok. Jedná se o perspektivní studium v oboru, který má budoucnost bez ohledu na skutečnost, zda je hospodářská krize nebo právě probíhá prosperita. Tato publikace svým obsahem naznačuje, jak se mohou mladí lidé zapojit do zvýšení ochrany svého města nebo obce. Z textu je zřejmé, ţe k tomu není zapotřebí znát spoustu technických informací a mít velké zkušenosti v oboru. Často jen upozornění odborných osob na malé chyby můţe zabránit vysoké škodě způsobené poţárem při současném nedostatku vody nebo poškozeném technickém zařízení pro hašení poţárů. A má taktéţ jednu přidanou hodnotu navíc. Pomůţe se vám orientovat v oblasti, kam směřovat své další studium a pracovní zařazení. Publikace volně navazuje na skripta doc. Ing. Šárky Kročové, Ph.D., které jsou uloţeny na webových stránkách soutěţe http://rccv.vsb.cz/mostech/bezpecnost/.

80


24. Seznam pouţité literatury [1] ČSN ISO 690. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996. 32 s. [2] Karel MACHT

Konspekt 1-3-01 Poţární taktika, Hašení vodou, vodní proudy,

proudnice, MV-GŘ HZS ČR Odborná příprava jednotek poţární ochrany. Praha. Vydáno pro sluţební potřebu Hasičského záchranného sboru ČR. [3] KOLEKTIV AUTORŮ. Vybrané kapitoly z požární ochrany I. díl. 1. vydání, Ostrava, Fakulta bezpečnostního inţenýrství, VŠB – TU Ostrava, 2003, 106 stran. [4] KOLEKTIV AUTORŮ. Vybrané kapitoly z požární ochrany II. díl. 1. vydání, Ostrava, Fakulta bezpečnostního inţenýrství, VŠB – TU Ostrava, 2003, 123 stran. [5] KOLEKTIV AUTORŮ. Vybrané kapitoly z požární ochrany III. díl. 1. vydání, Ostrava, Fakulta bezpečnostního inţenýrství, VŠB – TU Ostrava, 2006, 44 stran, ISBN 80-86634-98-1. [6] Mladí hasiči z Nové Říše. [online]. [cit. 2011-03-23] Dostupné z

WWW

[7] Pokyny pro zpracování závěrečné práce Soutěţš „ Moţnosti zvyšování poţární bezpečností obcí [online]. Ostrava: VŠB-TUO, 2010, [cit. 2011-03-23] Dostupné z WWW. [8] Prezentace, autor neznámý Institute of Chemical Technology - Prague, Technicka 5, 166 28 Praha, Czech Republic [9] Souhrn metodických předpisů pro činnost jednotek poţární ochrany. [online]. [cit. 2011-03-23] Dostupné z WWW [10]

Statistická činnost HZSMSK. [online].Ostrava. 2011. [cit. 2011-03-23]

Dostupné z WWW < http://www.hzsmsk.cz/wpimages/prevence/002010.pdf > [11]

STOČKOVÁ, Lenka. Vyhodnocení technických možností stabilního hasicího

zařízení a jeho účinnosti v laboratorních podmínkách. Ostrava, 2010. 49 s. Bakalářská práce. VŠB-TU Ostrava, 2010. [12]

ŠENOVSKÝ, Michail. Základy požární taktiky. Ostrava, 2001. 85 stran, ISBN

80-86111-73-3. [13]

ŠENOVSKÝ, Michail., HANUŠKA, Zdeněk. Organizace a řízení. Ostrava,

2006. 146 stran. VŠB-TU Ostrava. ISBN 80-86634-22-1.

81


[14]

ŠENOVSKÝ, Michail., HANUŠKA, Zdeněk. Organizace požární ochrany a

integrovaný záchranný systém. Ostrava, 2006. 41 stran. SPBI. ISBN 80-86634-03-5. [15]

Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení o stanovení podmínek poţární

bezpečnosti a výkonu státního poţárního dozoru (vyhláška o poţární prevenci). Sbírka zákonů2001, částka 95, str. 5446. [16]

Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a

změn. Sbírka zákonů1985, částka 34, str. 698. [17]

ŠENOVSKÝ, Michail., a KOL. Základy požárního inženýrství. Ostrava, 2004,

178 stran. SPBI. ISBN 80-86634-50-7. [18]

KUČERA, Petr, KAISER, Rudolf, PAVLÍK, Tomáš,

POKORNÝ, Jiří.

Metodický postup při odlišném způsobu splnění technických podmínek požární ochrany. Ostrava, 2008, 201 stran, SPBI. ISBN 978-80-7385-044-9. [19]

KROČOVÁ, Šárka. Provozování distribučních sítí pitných vod. Ostrava. 2004,

84 stran, VŠB-TU Ostrava. ISBN 80-248-0606-1. [20]

KVARČÁK, Miloš. Základy požární ochrany. Ostrava. 2005, 134 stran, SPBI.

ISBN 80-86634-65-5. [21]

ORLÍKOVÁ, Kateřina. Hasební látky. Ostrava. 1995, 90 stran, SPBI. ISBN

80-902001-0-9. [22]

KALOUSEK, Jaroslav. Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu a hašení.

Ostrava. 1999, 203 stran, SPBI. ISBN 80-86111-34-9. [23]

KOLEKTIV AUTORŮ. Zásobování hasivy. Ostrava. 1999, 176 stran, SPBI.

ISBN 80-86001-40-7. [24]

DUDÁČEK. Aleš. Automatická detekce požárů. Ostrava. 2008, 98 stran, SPBI.

ISBN 978-80-7385-060-9. [25]

BALOG, Karol, KVARČÁK, Miloš. Dynamika požárů. Ostrava. 1999, 118

stran, SPBI. ISBN 80-86111-44-X. [26]

ORLIKÉOVÁ, Kateřina, ŠTROCH, Petr. Hasiva klasická a moderní. Ostrava.

2002, 92 stran, SPBI. ISBN 80-86111-93-8. [27]

MIZERSKI, Andrzej. Hasící pěny. Ostrava. 2009, 181 stran, SPBI. ISBN 078-

80-7385-075-3. [28]

Mostecký deník, [online]. Ostrava. 2011. [cit. 2011-03-23] Dostupné z WWW

82


[29]

Krimi [online]. Ostrava. 2011. [cit. 2011-03-23] Dostupné z WWW <

http://www.mediafax.cz/krimi/3156486-V-Ostrave-vypukl-pozar-bytu-oddvouplotenkoveho-varice> [30]

Činnost HZSMSK. [online].Ostrava. 2011. [cit. 2011-03-23] Dostupné

z WWW < http://www.hzsmsk.cz >

25. Seznam obrázků Obrázek 1 Účinky poţárů, Obrázek 2 Trojúhelník,

Zdroj: vlastní ............................................................................8 Zdroj [8] .......................................................................................9

Obrázek 3 Poţární nebezpečí v jednotlivých fázích poţáru

Zdroj: vlastní .................... 14

Obrázek 4 Plný proud [2].....................................................................................................24 Obrázek 5 Mlhový proud [2] ............................................................................................... 25 Obrázek 6 Sprchový proud [2] ............................................................................................. 25 Obrázek 7 Clonový proud [2] .............................................................................................. 26 Obrázek 8 Plnoproudá proudnice [2].................................................................................... 28 Obrázek 9 Plnoproudá proudnice [2] .................................................................................... 29 Obrázek 10 Mlhová proudnice [2] ........................................................................................ 29 Obrázek 11 Clonová proudnice [2] ...................................................................................... 30 Obrázek 12 Kombinovaná proudnice [2].............................................................................. 30 Obrázek 13 Kombinovaná proudnice [2]............................................................................. 31 Obrázek 14 Kombinovaná proudnice [2].............................................................................. 31 Obrázek 15

Vysokotlaká proudnice [2] ............................................................................. 32

Obrázek 16 Lafetová proudnice [2] ..................................................................................... 33 Obrázek 17 IFEX 3000 [2] ................................................................................................. 33 Obrázek 18 Deflektor [2] .....................................................................................................34 Obrázek 19 Pouţití deflektorů [2] ........................................................................................ 34 Obrázek 20 Ilustrační foto hořícího kontejneru [28] .............................................................. 35 Obrázek 21 Poţár kuchyně v Ostravě [29] ............................................................................ 35 Obrázek 22 Poţár autobusu městské hromadné dopravy, ul. Aleje, Ostrava-Hošťálkovice [10][30] ........................................................................................................................ 36 Obrázek 23 Porovnání všech událostí, při kterých HZS MSK zasahovalo [30] ...................... 37

83


Obrázek 24 Porovnání počtu poţárů v jednotlivých krajích na území ČR [10] ...................... 38 Obrázek 25 Poţár bytové jednotky, ul. Emila Fily, Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky [10] 38 Obrázek 26 Poţár autobusu městské hromadné dopravy [10] ................................................ 39 Obrázek 27 Poţár rodinného domu, Trojanovice [10] .......................................................... 40 Obrázek 28 Poţár ve strojírenské výrobní hale, Třanovice, okr. Frýdek-Místek [10] ............. 41 Obrázek 29 Poţár rodinného domu, Morávka, okr. Frýdek-Místek [10] ............................... 41 Obrázek 30 Poţár prodejny smíšeného zboţí, Úvalno, okr. Bruntál [10] .............................. 42 Obrázek 31 Poţár bytu, ul. K Náměstí, Brušperk, okr. Frýdek-Místek [10] ........................... 43 Obrázek 32 Poţár v rodinném domě, ul. Balbínova, Opava-Kylešovice, okr. Opava [10]...... 44 Obrázek 33 Poţár trolejbusu, ul. Českobratrská, Slezská Ostrava, okr. Ostrava-město [10] ...44 Obrázek 34 Porušení zákazu manipulace s ohněm; Zdroj [vlastní] ........................................ 67 Obrázek 35 Zaparkované auto u poţárního hydrantu; Zdroj [6]............................................. 68 Obrázek 36 Tlačítkový hlásič poţáru a automatický hlásič poţáru ....................................... 70 Obrázek 37 Ústředny EPS ...................................................................................................71 Obrázek 38 Schéma pěnového SHZ [11] ............................................................................. 72 Obrázek 39 Schéma vodního SHZ [7] ................................................................................. 72 Obrázek 40 Ilustrační fotografie zařízení pro odvod tepla a kouře ......................................... 73 Obrázek 41 Osnova práce .....................................................................................................78

26. Seznam tabulek Tabulka 1 Zdroje zapálení ......................................................................................................9 Tabulka 2 Příznaky lidského organismu na sniţující se obsah kyslíku ...................................11 Tabulka 3 Zvětšení původního objemu vody při odpařování ................................................. 21 Tabulka 4 Poţáry v MSK podle příčiny vzniku poţáru v roce 2010 [10] ............................... 37

84

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inţenýrství Laboratoř výzkumu a managementu rizik

Recommend Documents