Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012

Výsledky odborné studie

SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012

Obsah Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Metodika a autorský tým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Celkové hodnocení krajů a krajských měst ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Hlavní město Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Jihočeský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Jihomoravský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Karlovarský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Kraj Vysočina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Královéhradecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Liberecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Moravskoslezský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Olomoucký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Pardubický kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Plzeňský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Středočeský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Ústecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Zlínský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

3

Úvodní slovo Letos oslavuje projekt MasterCard česká centra rozvoje již pět let od svého spuštění. To nám dává možnost poprvé bilancovat a porovnávat údaje z doby před pěti lety s těmi letošními. Výsledkem je studie socioekonomického vývoje krajů a krajských měst České republiky v letech 2008 až 2012. Zaměřili jsme se v ní na porovnání širokého spektra ukazatelů od vývoje míry nezaměstnanosti a průměrných mezd až po průměrnou plochu bytu či míru kriminality v daném regionu. Studii MasterCard česká centra rozvoje již od prvního ročníku připravují výzkumníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s MasterCard tak, aby byla zaručena její nezávislost, vysoká odborná hodnota a zároveň praktická využitelnost získaných dat. O výsledky studie MasterCard česká centra rozvoje se tak již tradičně podělíme nejen se zástupci krajů a krajských měst, ale předáme je také příslušným zástupcům vlády České republiky: Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu financí a kanceláři premiéra České republiky, RNDr. Petra Nečase. Věříme, že pro všechny uvedené bude studie cenným zdrojem dat a zajímavých informací.

Eva Kárníková ředitelka pro rozvoj obchodů MasterCard Europe v České republice a na Slovensku

M a s t e r C a r d č e sk á c e n t r a rozvoj e 2 0 1 2

Metodika a autorský tým V rámci projektu „MasterCard česká centra rozvoje 2012“ byla realizována analýza zaměřená na zhodnocení socioekonomického vývoje krajů a krajských měst ČR. Tuto studii zpracoval řešitelský tým pracující se složení Ing. Milan Damborský, Ph.D., vedoucí řešitelského týmu, Prof. RNDr. René Wokoun, CSc., RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D., Ing. Nikola Krejčová a Ing. Taťána Hornychová, všichni pracovníci Střediska regionálních a správních věd při Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.

5

Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst V rámci analýzy socioekonomického vývoje krajů se řešitelský tým zaměřil na období let 2008 až 2012. Cílem studie je zhodnotit socioekonomický vývoj krajů v uvedeném období. Do analýzy bylo zahrnuto všech 14 krajů, pro zhodnocení bylo využito celkem 12 indikátorů rozdělených do ekonomické a sociální oblasti. Do ekonomické oblasti bylo zařazeno následujících 5 ukazatelů: • vývoj míry nezaměstnanosti, • vývoj počtu stavebních ohlášení a povolení na 10 tis. obyv., • vývoj podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných v národním hospodářství, • vývoj počtu plátců DPH, • vývoj počtu obchodních společností. Pro sociální oblast bylo využito 7 ukazatelů: • vývoj počtu trestných činů na 1 tis. obyv., • vývoj násilných a mravnostních trestných činů na 1 tis. obyv., • vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, • vývoj průměrných mezd, • vývoj podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci, • vývoj průměrné plochy bytu, • vývoj vyplacených příspěvků na bydlení na 1 obyv. V návaznosti na analýzu krajů ČR bylo provedeno zhodnocení vývoje krajských měst, u nichž je však dostupnost informací podstatně horší. Pro zhodnocení bylo využito 7 následujících ukazatelů: • vývoj míry nezaměstnanosti, • vývoj počtu stavebních ohlášení s povolením na 10 tis. obyv., • vývoj počtu plátců DPH, • vývoj počtu obchodních společností, • vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, • vývoj podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci, • vývoj průměrné plochy bytu. Zhodnocení vývoje krajských měst sleduje období 2008–2011, protože data za rok 2012 nejsou dostupná.


Pro statistické hodnocení je v rámci vybrané oblasti vždy sestaven index. Index pracuje na bázi srovnávání hodnot daného regionu s nejpříznivější hodnotou (nejlepším regionem). Využívá se jednoduchého vzorce:

Ii , I

Pi =

v u= σ ,

kde P vyjadřuje procentní podíl i-tého regionu vůči nejlepšímu regionu (I). Nejlepší region tak j dosahuje hodnoty 100 %. Tímto způsobem jsou získána standardizovaná data pro další výpočet. j j Dalším krokem při konstrukci MasterCard indexu je stanovení vah indikátorů. V daném případě byly pro hodnocení stanoveny hodnoty vah expertní metodou, upravené za využití směrodatné n i vah jednotlivých indikátorů dosahovala hododchylky. Váhy jsou určeny tak, aby celková suma noty 100 %. i i ij * ij j=l Úprava za využití směrodatné odchylky se provádí využitím následujícího vzorce:

I , P= R = ∑I P c ,

vj uj = σ , j Ii kde u představuje upravenou váhu indikátoru, , expertně stanovenou váhu indikátoPi = npředstavuje rů, σ značí směrodatnou odchylku hodnot v rámci I daného indikátoru a j představuje indikátor. Tímto krokem je zrušena dominance indikátorů s vysokým rozptylem. Na tuto úpravu navazuje Pij * cij ,znovu 100 %. Výsledkem je výsledná R i =vah∑ dělení konstantou tak, aby celková suma dosahovala j=l vj váha c. uj = σ , j Závěrečnou částí sestavení indexu je stanovení bodů, resp. hodnot indexu pro jednotlivé regiony. Tento výpočet je stanoven vzorcem:

R i = ∑Pij * cij , n

j=l

kde R představuje hodnotu indexu.

7

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti představuje tradičně sledovaný ukazatel velmi flexibilně reagující na aktuální trendy v ekonomice. Ukazatel kvantifikuje nevyužité ekonomické zdroje. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 15 procent a na 20 procent v indexu rozvoje měst. Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR, vždy k 30. 6. příslušného roku (v %)

Pořadí

Kraj

2008

2012

2012/2008

1.

Moravskoslezský kraj

8,0

10,9

1,36

2.

Ústecký kraj

9,3

12,8

1,37

3.

Karlovarský kraj

6,3

9,6

1,52 1,58

4.

5.

Jihomoravský kraj

5,7

9,0

ČR

5,0

8,1

1,61

Pardubický kraj

4,5

7,3

1,62

6.

Plzeňský kraj

3,7

6,1

1,64

7.

Liberecký kraj

5,6

9,3

1,66 1,72

8.

Zlínský kraj

5,0

8,6

9.

Kraj Vysočina

4,6

8,1

1,74

10.

Olomoucký kraj

5,6

10,0

1,80

11.

Královéhradecký kraj

3,8

6,9

1,82

12.

Středočeský kraj

3,6

6,7

1,83

13.

Jihočeský kraj

3,5

6,8

1,92

14.

Hl. m. Praha

2,0

4,1

2,08

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat MPSV)

Nejnižší relativní nárůst nezaměstnanosti ve sledovaném období 2008 až 2012 byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (1,36). Blízkou hodnotu zaznamenal také Ústecký kraj. Naopak nejvyšší relativní nárůst byl zaznamenán v Hl. m. Praze, kde nezaměstnanost vzrostla z 1,96 na 4,07 procenta. Za celou Českou republiku vzrostla nezaměstnanost 1,61krát.


Tabulka č. 2: Míra nezaměstnanosti v krajských městech, data vždy za prosinec příslušného roku (v %)

Pořadí

Město

1.

Ostrava

2008

2011

2011/2008

9,0

11,5

1,28

2.

Jihlava

6,7

9,0

1,34

3.

Karlovy Vary

6,2

8,4

1,35

4.

Ústí nad Labem

9,9

14,2

1,43

5.

Brno

6,4

9,2

1,44

6.

Pardubice

4,2

6,3

1,50

7.

České Budějovice

3,9

6,0

1,54

8.

Zlín

4,4

6,8

1,55

9.

Liberec

5,6

8,7

1,55 1,68

10.

Plzeň

4,1

6,9

11.

Hradec Králové

3,5

6,3

1,80

12.

Olomouc

5,1

9,4

1,84

13.

Hl. m. Praha

2,5

4,9

1,96


Nejvyšší relativní nárůst ve sledovaném období zaznamenalo hlavní město Praha, kde se nezaměstnanost téměř zdvojnásobila (1,96). Naopak nejnižším růstem nezaměstnanosti se vyznačuje Ostrava (1,28).

9

Počet stavebních ohlášení a povolení Počet stavebních ohlášení a povolení je ukazatelem, který vykresluje investiční aktivitu ekonomických subjektů v regionu. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 15 procent a v indexu rozvoje měst na 10 procent. Tabulka č. 3: Počet vydaných stavebních ohlášení a povolení v krajích ČR na 10 tis. obyvatel za měsíc

Pořadí

Kraj

2008

1. pol. 2012

2012/2008

1.

Ústecký kraj

6,74

6,15

0,91

2.

Karlovarský kraj

8,65

7,60

0,88

3.

Pardubický kraj

9,37

8,03

0,86

4.

Liberecký kraj

8,17

6,85

0,84

5.

Jihočeský kraj

11,99

9,92

0,83 0,80

6.

Olomoucký kraj

7,43

5,91

7.

Plzeňský kraj

11,37

8,88

0,78

8.

Hl. m. Praha

6,29

4,88

0,78

9.


8,98

6,94

0,77

ČR

9,73

7,48

0,77

10.


7,84

6,00

0,77

11.

Středočeský kraj

15,03

11,34

0,75

12.

Kraj Vysočina

11,68

8,78

0,75

13.

Zlínský kraj

14.

Jihomoravský kraj

9,39

6,11

0,65

11,08

7,08

0,64

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ČSÚ)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, počet vydaných stavebních ohlášení a povolení se ve všech krajích ČR snížil. K nejmenšímu propadu došlo v Ústeckém kraji (0,91). Nejhůře se v tomto ukazateli umístily kraje Jihomoravský s hodnotou 0,64 a Zlínský s 0,65.


Tabulka č. 4: Počet vydaných stavebních ohlášení a povolení, data na úrovni okresů, přepočet na 10 tis. obyvatel

Město (data za okres)

Pořadí

2008

2011

2011/2008

1.

Karlovy Vary

90,71

91,15

1,00

2.

Liberec

85,62

79,39

0,93

3.

Ústí nad Labem

85,11

77,51

0,91

4.

Brno

5.

České Budějovice

6.

Ostrava

70,47

63,39

0,90

131,28

111,26

0,85

67,40

56,93

0,84

7.

Olomouc

92,19

76,74

0,83

8.

Zlín

98,71

80,78

0,82

9.

Hl. m. Praha

76,78

62,06

0,81

160,89

122,79

0,76

87,94

66,76

0,76

10.

Jihlava

11.

Plzeň

12.

Hradec Králové

101,02

74,23

0,73

13.

Pardubice

111,76

80,55

0,72


Všechny okresy s krajskými městy1 zaznamenaly ve sledovaném období pokles počtu stavebních ohlášení a povolení, což naznačuje pokles ekonomické aktivity. Nejmenší pokles zaznamenal okres Karlovy Vary (faktická stagnace). Naopak největší pokles se projevil v okresech Pardubice (0,72) a Hradec Králové (0,73).

1

Data za okres lze v některých případech využít s ohledem na dominanci krajského města.

11

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných Podíl vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných je ukazatel, který odráží posun regionální ekonomiky směrem k ekonomice založené na znalostech. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 15 procent. Tabulka č. 5: Podíl vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných v krajích ČR (v %)

Pořadí

Kraj

2008

2011

2011/2008

1.

Liberecký kraj

9,31

15,71

1,69

2.

Ústecký kraj

7,85

12,12

1,54

3.

Olomoucký kraj

13,72

18,63

1,36

4.

Středočeský kraj

13,28

17,91

1,35

5.


13,07

17,24

1,32

6.

Pardubický kraj

12,81

16,70

1,30

7.

Jihomoravský kraj

18,60

23,53

1,27

ČR

15,78

19,78

1,25

8.

Plzeňský kraj

14,36

17,26

1,20

9.

Jihočeský kraj

13,28

15,84

1,19

10.

Hl. m. Praha

32,28

38,43

1,19

11.

Karlovarský kraj

8,51

9,54

1,12

12.


14,52

16,14

1,11

13.

Kraj Vysočina

12,83

14,14

1,10

14.

Zlínský kraj

14,93

15,59

1,04


Lze říci, že všechny kraje zaznamenaly relativní nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných. Ovšem Liberecký kraj dosáhl ve sledovaném období 2008 až 2011 nárůstu nejvyššího (1,69). Nejnižší relativní nárůst vysokoškoláků byl zjištěn ve Zlínském kraji (1,04). V České republice celkem vzrostl podíl vysokoškolsky vzdělaných 1,25krát.


Počet plátců DPH Počet plátců DPH představuje ukazatel odrážející primárně vývoj v podnikatelském sektoru. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta, v indexu rozvoje měst na 15 procent. Tabulka č. 6: Počet daňových subjektů registrovaných k DPH v krajích ČR na 1 tis. obyvatel

Pořadí

Kraj

2008

2011

2011/2008

1.

Hl. m. Praha

77,76

87,08

1,12

2.


32,90

34,80

1,06

ČR

45,83

47,40

1,03

3.

Jihomoravský kraj

47,62

48,98

1,03

4.

Kraj Vysočina

40,66

41,38

1,02 1,02

5.

Plzeňský kraj

43,22

43,92

6.

Jihočeský kraj

45,65

46,26

1,01

7.

Olomoucký kraj

38,72

39,10

1,01

8.

Ústecký kraj

33,40

33,56

1,00

9.

Středočeský kraj

46,52

46,62

1,00

Zlínský kraj

42,26

42,15

1,00

10. 11.

Karlovarský kraj

36,91

36,77

1,00

12.

Pardubický kraj

42,60

42,33

0,99

13.


46,99

46,01

0,98

14.

Liberecký kraj

43,63

41,90

0,96

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Generálního finančního ředitelství)

Nejvyšší relativní nárůst počtu plátců DPH byl ve sledovaném období 2008 až 2011 zjištěn v Hlavním městě Praze (1,12), přičemž v dalších 6 krajích tento ukazatel též vzrostl. Úbytek plátců DPH naopak zaznamenal Liberecký kraj (0,96), dále Královéhradecký (0,98) a Karlovarský kraj a Zlínský kraj (oba 1,00). Údaje za celou Českou republiku vykazují mírný nárůst (1,03).

13

Tabulka č. 7: Počet daňových subjektů registrovaných k DPH na 1 tis. obyv. v krajských městech

Pořadí

Město

2008

2011 87,08

2011/2008

1.

Hl. m. Praha

77,76

1,12

2.

Ostrava

42,49

46,77

1,10

3.

Brno

65,53

68,64

1,05

4.

České Budějovice

90,27

94,33

1,04

5.

Plzeň

57,93

60,49

1,04

6.

Olomouc

75,02

77,76

1,04

7.

Jihlava

77,49

80,15

1,03

8.

Karlovy Vary

85,10

87,42

1,03

9.

Ústí nad Labem

47,85

48,99

1,02 1,01

10.

Pardubice

67,93

68,72

11.

Zlín

79,48

79,50

1,00

12.

Hradec Králové

88,01

86,43

0,98

13.

Liberec

67,46

66,14

0,98

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Generálního finančního ředitelství, data podle FÚ sídlících v krajských městech)

Nejvyšší nárůst počtu plátců DPH ve sledovaném období zaznamenalo hlavní město Praha (nárůst o 12 procent), dále Ostrava (10 %) a Brno (5 %). Naopak Liberec a Hradec Králové zaznamenaly pokles počtu subjektů registrovaných k DPH.


Počet obchodních společností Počet obchodních společností představuje indikátor s obdobnou informací jako počet plátců DPH; odráží vývoj v podnikatelském sektoru. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta a v indexu rozvoje měst na 15 procent. Tabulka č. 8: Počet obchodních společností v krajích ČR

Pořadí 1.

Kraj

2008

2011

2011/2008

Hl. m. Praha

116 651

147 835

1,27

ČR

311 309

365 293

1,17 1,15

2.


22 021

25 355

3.

Karlovarský kraj

7 743

8 913

1,15

4.

Středočeský kraj

26065

29 702

1,14

5.

Plzeňský kraj

12 353

14 056

1,14

6.

Jihomoravský kraj

37 463

42 346

1,13

7.

Olomoucký kraj

10 447

11 740

1,12

8.

Pardubický kraj

8 840

9 863

1,12

9.

Jihočeský kraj

13 098

14 352

1,10

10.

Ústecký kraj

15 818

17 307

1,09

11.

Kraj Vysočina

7 127

7 793

1,09

12.


10 974

11 900

1,08

13.

Zlínský kraj

12 840

13 670

1,06

14.

Liberecký kraj

9 869

10 461

1,06


Nejvyšší relativní nárůst počtu obchodních společností byl ve sledovaném období 2008 až 2011 zjištěn v Hlavním městě Praze (1,27). V ostatních krajích tento ukazatel též vzrostl, ale v žádném kraji tento růst nedosáhl hodnoty ČR jako celku.

15

Tabulka č. 9: Počet obchodních společností v krajských městech

Pořadí 1.

Město

2008

2011

2011/2008

Hl. m. Praha

116 651

147 419

1,26

2.

Karlovy Vary

3 239

3 863

1,19

3.

Ostrava

9 876

11 577

1,17

4.

Olomouc

3 519

4 038

1,15

5.

Plzeň

6 748

7 743

1,15

6.

Brno

23 565

26 940

1,14 1,13

7.

Pardubice

2 921

3 295

8.

Jihlava

1 213

1 356

1,12

9.

České Budějovice

4 294

4 731

1,10

10.

Ústí nad Labem

2 947

3 239

1,10

11.

Hradec Králové

3 692

4 015

1,09

12.

Liberec

4 079

4 431

1,09

13.

Zlín

3 629

3 516

0,97


Obdobnou situaci jako u vývoje plátců DPH lze zaznamenat také u vývoje počtu obchodních společností. Nejvyšší nárůst počtu zaznamenalo hlavní město Praha. Také v ostatních krajských městech počet obchodních společností vzrostl s výjimkou města Zlín, kde došlo mezi roky 2008 a 2011 k poklesu.


Počet trestných činů na 1 tis. obyvatel Počet trestných činů na 1 tis. obyvatel je ukazatelem, který zobrazuje celkový pocit bezpečí občanů. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta. Tabulka č. 10: Počet trestných činů na 1 000 obyvatel v krajích ČR, vždy 1. pololetí

Pořadí

Kraj

2008

2012

2012/2008

1.

Ústecký kraj

21,15

17,25

0,82

2.

Středočeský kraj

17,69

14,50

0,82

3.

Liberecký kraj

18,35

15,12

0,82

4.

Karlovarský kraj

15,47

12,78

0,83

5.

Zlínský kraj

9,24

7,76

0,84

6.


11,75

9,99

0,85

7.

Plzeňský kraj

13,46

11,63

0,86

8.

Jihočeský kraj

13,26

11,51

0,87

9.

Hl. m. Praha

33,78

29,50

0,87

ČR

16,89

14,94

0,88

10.

Pardubický kraj

10,43

9,23

0,89

11.

Jihomoravský kraj

14,31

12,99

0,91

12.

Olomoucký kraj

12,39

11,73

0,95

13.

Kraj Vysočina

9,14

9,14

1,00

14.


16,32

16,90

1,04

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Policie ČR)

Z výše uvedené tabulky je patrné relativní snížení počtu trestných činů a tím i celkové kriminality ve většině krajů. Hodnota tohoto ukazatele stagnovala v kraji Vysočina a nepatrně rostla v Moravskoslezském kraji (1,04). K nejvyššímu relativnímu snížení počtu trestných činů došlo v Ústeckém, Středočeském a Libereckém kraji (0,82). Přičemž ve sledovaném období 2008 až 2012 dosahuje tento ukazatel pro Českou republiku hodnoty 0,88.

17

Počet násilných a mravnostních trestných činů Dalším o něco konkrétnějším sledovaným ukazatelem je vývoj násilné a mravnostní kriminality dle počtu trestných činů tohoto druhu na 1 tis. obyvatel. Podobně jako předchozí ukazatel kvantifikuje stupeň bezpečí v regionu s tím, že se zaměřuje pouze na závažnější trestné činy. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta. Tabulka č. 11: Počet násilných a mravnostních trestných činů na 1 tis. obyvatel v krajích ČR, vždy 1. pololetí

Pořadí

Kraj

2008

2012

2012/2008 0,88

1.

Ústecký kraj

1,66

1,46

2.

Hl. m. Praha

1,11

1,02

0,92

3.


0,81

0,76

0,94

4.

Liberecký kraj

1,53

1,47

0,96

5.

Olomoucký kraj

1,06

1,10

1,04

6.

Pardubický kraj

0,74

0,77

1,05

ČR

1,01

1,06

1,05

7.

Středočeský kraj

0,88

0,95

1,08

8.

Jihočeský kraj

1,11

1,21

1,09

9.


1,27

1,39

1,09

10.

Plzeňský kraj

0,77

0,92

1,20

11.

Jihomoravský kraj

0,75

0,90

1,20

12.

Karlovarský kraj

1,06

1,29

1,22

13.

Zlínský kraj

0,56

0,74

1,32

14.

Kraj Vysočina

0,57

0,76

1,33

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Policie ČR)

Oproti celkové kriminalitě, která se téměř ve všech krajích snižovala, je patrný nárůst násilné a mravnostní kriminality v přepočtu trestných činů na 1 000 obyvatel. Největšího snížení relativního počtu trestných činů bylo dosaženo v Ústeckém kraji (0,88). Naopak největší nárůst kriminality je pozorován v kraji Vysočina (1,33). Hodnoty za Českou republiku jako celek ve sledovaném období 2008 až 2012 mírně vzrostly.


Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo patři mezi tradiční sociální ukazatele. Jeho hodnota je ukazatelem možnosti nezaměstnaných vrátit se mezi zaměstnané. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent a na 10 procent v indexu rozvoje měst. Tabulka č. 12: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v krajích ČR, vždy k 30. 6. příslušného roku

Pořadí

Kraj

2008

2012

2012/2008 3,64

1.

Karlovarský kraj

3,3

11,8

2.

Ústecký kraj

6,8

25,4

3,74

3.

Liberecký kraj

2,9

11,0

3,82 4,68

4.

Jihočeský kraj

1,8

8,3

5.


3,5

17,4

4,93

ČR

2,0

11,1

5,66

6.

Pardubický kraj

1,2

7,6

6,13

7.

Hl. m. Praha

0,5

3,3

6,21

8.


1,7

10,6

6,23

9.

Olomoucký kraj

3,7

23,6

6,45

10.

Středočeský kraj

1,3

9,1

7,01 7,09

11.

Zlínský kraj

2,3

16,0

12.

Kraj Vysočina

2,7

19,4

7,23

13.

Plzeňský kraj

0,9

6,8

7,88

14.

Jihomoravský kraj

2,2

19,8

8,93


Nejnižší relativní nárůst počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo je v Karlovarském kraji (3,64). V těsném závěsu se umístily kraje Ústecký a Liberecký. Naopak nejvyšší relativní nárůst počtu uchazečů je v Jihomoravském kraji, kde hodnoty vzrostly z 2,2 na 19,8 uchazeče, tedy 8,93krát. Ani další kraje nedosahují příliš dobrých hodnot a většina jich je ve sledovaném období 2008 až 2012 pod celorepublikovým průměrem (5,66).

19

Tabulka č. 13: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo ve městech, vždy za prosinec příslušného roku

Pořadí

Město

1.

Zlín

2008

2011

2011/2008

5,56

7,99

1,44

2.

Pardubice

2,31

4,49

1,94

3.

Liberec

3,21

6,81

2,12

4.

České Budějovice

2,26

5,34

2,37

5.

Ústí nad Labem

7,39

17,91

2,42

6.

Karlovy Vary

2,78

7,74

2,78 3,28

7.

Ostrava

3,50

11,47

8.

Olomouc

7,94

29,74

3,75

9.

Jihlava

4,02

18,88

4,70 4,98

10.

Hradec Králové

1,16

5,78

11.

Plzeň

0,99

5,19

5,23

12.

Brno

4,23

25,57

6,05

13.

Hl. m. Praha

0,71

4,36

6,17


Počet evidovaných uchazečů na 1 volné pracovní místo zaznamenal ve všech krajských městech ve sledovaném období zásadní nárůst. Více než šestkrát vzrostl ve dvou největších městech (Praze a Brně). Relativně nejnižší nárůst zaznamenalo město Zlín (1,44).


Průměrné mzdy Výše průměrných mezd se řadí mezi tradičně sledované ukazatele. Výše mezd je odrazem produktivity práce. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent. Tabulka č. 14: Průměrné mzdy v Kč v krajích ČR, vždy 1. q příslušného roku

Pořadí

Kraj

2008

2012

2012/2008

1.

Olomoucký kraj

19 354

21 298

1,10

2.


19 791

21 769

1,10 1,09

3.

Plzeňský kraj

20 890

22 840

4.

Kraj Vysočina

19 738

21 424

1,09

5.

Karlovarský kraj

18 912

20 501

1,08

6.

Jihomoravský kraj

21 302

23 086

1,08

7.

Jihočeský kraj

19 842

21 463

1,08

8.

Ústecký kraj

20 415

22 051

1,08

9.

Pardubický kraj

19 634

21 110

1,08

10.

Hl. m. Praha

29 686

31 845

1,07

11.


20 960

22 467

1,07

12.

Zlínský kraj

19 799

21 087

1,07

13.

Liberecký kraj

20 726

21 823

1,05

14.

Středočeský kraj

22 720

23 633

1,04


Tabulka znázorňuje růst průměrných mezd ve všech krajích. Nejvyšší relativní nárůst tohoto ukazatele je zaznamenán v Olomouckém a Královéhradeckém kraji (1,10). Ve sledovaném období 2008 až 2012 došlo k nejnižšímu relativnímu nárůstu průměrných mezd ve Středočeském kraji, tam dosahuje ukazatel hodnoty 1,04.

21

Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci Na rozdíl od míry nezaměstnanosti, která je spíše ekonomickým ukazatelem, je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti záležitostí spíše sociální. Dlouhodobá nezaměstnanost je společensky značně nebezpečný jev (mj. dochází ke ztrátě pracovních návyků). Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent a na 20 procent v indexu rozvoje měst. Tabulka č. 15: Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci v krajích ČR (v %), prosinec příslušného roku

Pořadí

Kraj

2008

2011

2011/2008 1,06

1.


39,7

42,2

2.

Ústecký kraj

38,0

42,9

1,13

3.

Jihomoravský kraj

30,3

37,0

1,22 1,26

ČR

28,8

36,2

4.

Zlínský kraj

29,5

37,5

1,27

5.

Karlovarský kraj

31,1

39,7

1,28

6.

Pardubický kraj

23,6

32,7

1,39

7.

Olomoucký kraj

27,0

38,2

1,41

8.

Vysočina

25,5

36,0

1,41

9.

Plzeňský kraj

22,5

32,9

1,46

10.

Jihočeský kraj

19,1

28,2

1,48 1,48

11.

Liberecký kraj

24,6

36,4

12.

Hl. m. Praha

16,6

25,2

1,51

13.

Středočeský kraj

22,0

33,5

1,52

14.


16,3

27,8

1,71



Z tabulky je zřejmé, že podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci se zvýšil ve všech krajích. Nejméně však v Moravskoslezském kraji, kde se podíl téměř nezměnil (1,06). Ovšem k nejvyššímu relativnímu zvýšení došlo v Královéhradeckém kraji (1,71). Většina krajů se pohybuje pod celorepublikovým průměrem, který ve sledovaném období 2008 až 2011 dosahuje hodnoty 1,26. Tabulka č. 16: Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci ve městech (v %), prosinec příslušného roku

Pořadí

Město

2008

2011

2011/2008

1.

Ostrava

42,74

44,98

1,05

2.

Karlovy Vary

37,42

41,31

1,10

3.

Brno

35,25

40,55

1,15

4.

Ústí nad Labem

40,92

47,57

1,16

5.

Pardubice

15,48

21,52

1,39

6.

Zlín

23,89

34,67

1,45

7.

Plzeň

19,85

29,77

1,50

8.

Hl. m. Praha

16,71

25,15

1,51

9.

České Budějovice

15,60

24,31

1,56

Liberec

22,31

35,65

1,60

10. 11.

Jihlava

21,17

35,22

1,66

12.

Hradec Králové

14,92

25,92

1,74

13.

Olomouc

18,70

37,01

1,98


Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci ve sledovaném období vzrostl ve všech krajských městech. Ve městě Olomouc se tento podíl téměř zdvojnásobil (1,98). Naopak Ostrava vykazuje nejmenší nárůst (1,05).

23

Vývoj velikosti plochy nových bytů Vývoj velikosti plochy nových bytů byl zvolen jako indikátor životní úrovně obyvatel. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent a v indexu rozvoje měst na 10 procent. Tabulka č. 17: Obytná plocha bytů v m2 na 1 byt dokončený v krajích ČR

Pořadí

Kraj

2008

2011

2011/2008

1.

Liberecký kraj

71,0

83,2

1,17

2.

Vysočina

75,8

84,9

1,12

3.

Plzeňský kraj

71,5

79,1

1,11

4.

Karlovarský kraj

84,7

93,5

1,10

5.


76,4

81,3

1,06

6.

Olomoucký kraj

72,5

76,8

1,06

7.

Pardubický kraj

75,6

79,9

1,06

8.

Jihočeský kraj

75,7

79,3

1,05

9.

Zlínský kraj

84,3

87,1

1,03

ČR

76,0

78,2

1,03

10.


75,5

77,2

1,02

11.

Jihomoravský kraj

74,9

73,5

0,98

12.

Středočeský kraj

83,6

81,2

0,97

13.

Hl. m. Praha

66,8

64,0

0,96

14.

Ústecký kraj

90,3

79,7

0,88


Nejvyšší relativní nárůst velikosti nových bytů byl zaznamenán v Libereckém kraji (1,17). Naopak Ústecký kraj je regionem s největším relativním poklesem velikosti nových bytů (0,88). Údaj za Českou republiku celkem ve sledovaném období 2008 až 2011 je 1,03, což znamená nepatrný nárůst.


Tabulka č. 18: Obytná plocha bytů v m2 na 1 byt dokončený ve městech

Město (data za okres)

Pořadí

2008

2011

2011/2008

83

1,28

1.

Jihlava

65

2.

Liberec

64

77

1,20

3.

Karlovy Vary

88

100

1,14

4.

Zlín

81

92

1,14

5.

Olomouc

73

78

1,07

6.

Hradec Králové

77

82

1,06

7.

Ostrava

77

81

1,05

8.

Plzeň

68

71

1,04

9.

České Budějovice

73

76

1,04

10.

Hl. m. Praha

67

64

0,96

11.

Pardubice

77

73

0,95

12.

Ústí nad Labem

107

98

0,92

13.

Brno

62

55

0,89


Většina okresů s krajskými městy2 zaznamenala ve sledovaném období nárůst obytné plochy na 1 dokončený byt. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okresech Jihlava (1,28), Liberec (1,20). Naopak poklesem velikosti se vyznačuje okres Brno-město (0,89).

2

Data za okres lze v některých případech využít s ohledem na dominanci krajského města ve vymezeném území.

25

Vyplacené příspěvky na bydlení Vývoj vyplacených příspěvků na bydlení na jednoho obyvatele je indikátorem sociálního vývoje na trhu bydlení. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent. Tabulka č. 19: Vyplacený příspěvek na bydlení na 1 obyv. v krajích ČR

Pořadí

Kraj

2008

2011

2011/2008

1.

Ústecký kraj

354,70

801,02

2,26

2.

Jihomoravský kraj

176,11

442,98

2,52

3.

4.


283,56

768,61

2,71

ČR

155,25

441,84

2,85

Zlínský kraj

109,94

315,91

2,87

5.

Středočeský kraj

68,19

197,58

2,90

6.

Karlovarský kraj

217,22

641,51

2,95

7.

Jihočeský kraj

108,01

320,61

2,97

8.

Pardubický kraj

101,33

317,48

3,13

9.

Plzeňský kraj

73,46

231,48

3,15

134,72

424,63

3,15

10.

Olomoucký kraj

11.

Kraj Vysočina

83,26

263,79

3,17

12.

Liberecký kraj

164,63

526,75

3,20

13.


103,68

338,21

3,26

14.

Hl. město Praha

107,57

447,31

4,16


Z výše uvedené tabulky je patrné, že hodnoty ukazatele vyplacených příspěvků na bydlení na jednoho obyvatele ve sledovaném období 2008 až 2011 se výrazně zvýšily. Nejnižší relativní nárůst tohoto ukazatele byl zaznamenán v Ústeckém kraji (2,26). Ovšem většina krajů se umístila pod celorepublikovým průměrem (2,85). Největší relativní nárůst byl zjištěn v Hlavním městě Praze, kde se hodnota ukazatele znásobila více než čtyřikrát (4,16).


27

Celkové hodnocení krajů a krajských měst ČR Pro sledované období (2008 až 2012) dle stanovených ukazatelů zaznamenal největší socioekonomický posun v relativním vyjádření Ústecký kraj, který dosáhl dle stanoveného indexu hodnoty 94,29 %. O 4 % méně dosáhl Liberecký kraj (90,29 %). Následuje s malým rozdílem Moravskoslezský kraj. Ústecký, Moravskoslezský a také čtvrtý v pořadí, Karlovarský kraj, lze označit za kraje ekonomicky podprůměrné. Z toho by se dalo usuzovat, že dochází ke konvergenci (tj. ekonomicky slabší kraje dohánějí ty silnější). Opak však naznačuje Kraj Vysočina a Zlínský kraj na předposledním a posledním místě dle stanoveného indexu socioekonomického vývoje. Kraje hl. m. Praha, Jihočeský, Pardubický, Plzeňský a Středočeský, které lze v rámci ČR pokládat za socioekonomicky nadprůměrné, se umístily ve středu tabulky. Tabulka č. 20: Index socioekonomického vývoje 2008 až 2012, kraje

Pořadí

Kraj

2012/2008

1.

Ústecký kraj

94,29 %

2.

Liberecký kraj

90,29 %

3.


90,14 %

4.

Karlovarský kraj

89,84 %

5.

Pardubický kraj

88,37 %

6.

Hl. m. Praha

87,38 %

7.

Olomoucký kraj

87,36 %

8.

Plzeňský kraj

87,19 %

9.

Jihočeský kraj

86,52 %

10.

Středočeský kraj

86,00 %

11.

Jihomoravský kraj

85,99 %

12.


85,44 %

13.

Kraj Vysočina

84,26 %

14.

Zlínský kraj

83,16 % Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012


Mezi krajskými městy dosáhla nejpříznivějšího vývoje dle stanovených indikátorů Ostrava následovaná Karlovými Vary a moravskou metropolí Brnem. Velmi příznivého celkového výsledku dosáhlo také čtvrté v pořadí město Ústí nad Labem. Naopak v dolní části tabulky se umístil Hradec Králové. Postavení tohoto města v celkovém hodnocení však nelze vnímat negativně, neboť Hradec Králové patří mezi města s nejlepším socioekonomickým prostředím a kvalitou života, a potvrzuje se tak skutečnost, že růst a rozvoj jsou obtížnější pro města s vyšší úrovní než pro města zaostávající. V obdobné situaci se nachází také např. Plzeň, Pardubice, České Budějovice či hl. m. Praha. Tabulka č. 21: Index socioekonomického vývoje 2008 až 2011, města

Pořadí

Kraj

2012/2008

1.

Ostrava

93,01 %

2.

Karlovy Vary

92,26 %

3.

Brno

87,19 %

4.

Ústí nad Labem

87,17 %

5.

Jihlava

85,94 %

6.

Hl. m. Praha

85,17 %

7.

České Budějovice

84,83 %

8.

Liberec

84,51 %

9.

Pardubice

84,12 %

10.

Zlín

83,45 %

11.

Plzeň

82,91 %

12.

Olomouc

81,15 %

13.

Hradec Králové

78,35 % Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012

29

Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst ČR Děčín

Liberec Jablonec nad Nisou

Ústí nad Labem

Teplice

Česká Lípa

Chomutov

Litoměřice

Most

Mladá Boleslav

Kladno Cheb

Rakovník

Sokolov

Jičín

Hrad

Mělník

Louny

Karlovy Vary

Semily

Nymburk Praha Kolín

Beroun Benešov

Rokycany Tachov

Kutná Hora

Plzeň Příbram

Havlíčků

Domažlice

Pelhřimov Klatovy Písek

Tábor

Strakonice Jindřichův Hradec Prachatice České Budějovice

Český Krumlov


Jihla

Klasifikace krajských měst dle socioekonomického vývoje 2008–2011

Trutnov

Klasifikace krajů ČR dle indexu socioekonomického vývoje 2008–2012

nadprůměrně se rozvíjející

nadprůměrně se rozvíjející

průměrně se rozvíjející

průměrně se rozvíjející

podprůměrně se rozvíjející

podprůměrně se rozvíjející

Náchod dec Králové

Rychnov nad Kněžnou

Jeseník

Bruntál

Pardubice Ústí nad Orlicí

Opava

Šumperk

Karviná

Chrudim Ostrava Svitavy

ův Brod

Frýdek-Místek

Olomouc Prostějov

Žďár nad Sázavou

ava

Vsetín

Blansko Vyškov Třebíč

Kroměříž Zlín Uherské Hradiště

Brno o Znojmo

Nový Jičín Přerov

Hodonín Břeclav Mapový podklad: ČÚZK 2007

31

Hlavní město Praha Hlavní město Praha je jednoznačně nejvýznamnějším ekonomickým centrem ČR. Ekonomika se vyznačuje vysokým podílem služeb. Praha plní, vedle své role ekonomického, politického a administrativního centra, také roli vzdělávacího a kulturního centra České republiky, je hlavním cílem návštěvníků, kteří přijíždějí do ČR. Ač rozlohou nejmenší, je v současnosti podle údajů ČSÚ druhým populačně nejsilnějším krajem ČR. V Praze byl zaznamenán nejvyšší relativní nárůst míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se zde více než zdvojnásobila. Neznamená to však žádný kritický vývoj, neboť nezaměstnanost vzrostla z 2,0 na 4,1 %. V sledovaném období došlo k nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných o 19 %. Praha vykazuje nejvyšší nárůst jak plátců DPH, tak počtu obchodních společností. Potvrzuje tak roli podnikatelského centra. Ve sledovaném období došlo k poklesu průměrné plochy bytu asi o 4 %. Nejvyšší nárůst vyplacených příspěvků na bydlení na 1 obyvatele je ovlivněn cenou bydlení a s tím související i výší příspěvku.

Silné stránky: • Přirozené ekonomické, administrativní a kulturní centrum • Atraktivita z hlediska zahraničních investic • Ekonomická stabilita regionu podpořená statní administrativou Slabé stránky: • Omezený rozsah rozvojových ploch • Centrum kriminality


Tabulka č. 22: Hlavní město Praha, ukazatele

Název ukazatele

Zdroj primárních dat

Sledované období

Hodnota

Pořadí

Vývoj míry nezaměstnanosti

MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

2,0 4,1 2,08

14.

Vývoj počtu stavebních ohlášení s povolením na 10 tis. obyv. za měsíc

ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

6,29 4,88 0,78

8.

Vývoj podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných

ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,32 0,38 1,19

10.

Vývoj počtu plátců DPH na 1 tis. obyv.

Generální fin. ředitelství

2008 2011 2011/2008

77,76 87,08 1,12

1.

Vývoj počtu obchodních společností

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

116 651 147 835 1,27

1.

Vývoj počtu trestných činů na 1 tis. obyv.

Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

33,78 29,50 0,873

9.

Vývoj násilných a mravnostních trestných činů na 1 tis. obyv.

Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

1,11 1,02 0,92

2.

Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo

MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

0,5 3,3 6,21

7.

Vývoj průměrných mezd

ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

29 686 31 845 1,0727

10.

Vývoj podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci

MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

16,62 25,15 1,51

12.

Vývoj průměrné plochy bytu

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

66,8 64,0 0,96

13.

Vývoj vyplacených příspěvků na bydlení na 1 obyv.

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

107,57 447,31 4,16

14.

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat MPSV, ČSÚ, Policie ČR, Generálního fin. ředitelství)

33

Jihočeský kraj Jihočeský kraj patří k plošně největším krajům České republiky, ale vyznačuje se nejnižší hustotou zalidnění. Jihočeský kraj si většina obyvatel ČR spojuje s přírodním a kulturním bohatstvím a s tím souvisejícími aktivitami cestovního ruchu a rekreace. Chráněná území, včetně Národního parku Šumava, pokrývají cca 20 % rozlohy. V kraji se nachází velké množství kulturních památek jak národního, tak světového významu (památky UNESCO). Kraj patří k ekonomicky stabilním regionům ČR. V kraji je rozvinuté zemědělství, tradičním oborem je zde rybníkářství. Průmyslová výroba se soustřeďuje do významných sídel a jejich okolí, jako jsou České Budějovice, Písek a Tábor. Významný je sektor služeb. Jihočeský kraj vykazuje, v porovnání s ostatními kraji, relativně příznivé hodnoty v rámci indikátoru vydaná stavební ohlášení a povolení. Naopak negativně je třeba hodnotit vývoj na trhu práce. Jihočeský kraj vykázal druhý nejvyšší nárůst nezaměstnanosti. Významný je také růst podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců, naopak v počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo sice došlo ke zhoršení situace, nicméně v porovnání s ostatními kraji je v tomto ohledu vývoj relativně příznivý. Ve většině ukazatelů se kraj umisťuje v druhé polovině pořadí krajů. Celkově se Jihočeský kraj umístil na 9. pozici mezi kraji ČR.

Silné stránky: • Dlouhodobě stabilní regionální ekonomika bez významných strukturálních problémů • Potenciál cestovního ruchu • Vysoká kvalita života obyvatel Slabé stránky: • Dopravní napojení na hlavní město Praha


Tabulka č. 23: Jihočeský kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

3,5 6,8 1,92

13.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

11,99 9,92 0,83

5.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,13 0,16 1,19

9.



2008 2011 2011/2008

45,65 46,26 1,01

6.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

13 098 14 352 1,10

9.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

13,26 11,51 0,868

8.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

1,11 1,21 1,09

8.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

1,8 8,3 4,68

4.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

19 842 21 463 1,0817

7.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

19,06 28,23 1,48

10.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

75,7 79,3 1,05

8.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

108,01 320,61 2,97

7.


35

České Budějovice České Budějovice se v letošním hodnocení studie MasterCard česká centra rozvoje umístily na 7. místě. Shodnou čtvrtou pozici zaujaly České Budějovice ve dvou ukazatelích, a sice ve vývoji počtu plátců DPH (v přepočtu na 1 tis. obyvatel) a v počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo. Na druhé straně České Budějovice obsadily ve třech ukazatelích až 9. pozici mezi krajskými městy, což ovlivnilo celkové umístění města. Tabulka č. 24: České Budějovice, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí

prosinec 2008 prosinec 2011 2011/2008

3,90 6,00 1,54

7.

Míra nezaměstnanosti

město

MPSV

Počet stavebních povolení a ohlášení na 10 tis. obyvatel

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

131,28 111,26 0,85

5.

Počet plátců DPH na 1 tis. obyv.

město


2008 2011 2011/2008

90,27 94,33 1,04

4.

Obchodní společnosti

město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

4 294 4 731 1,10

9.

Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných více než 12 měsíců

město

MPSV


15,60 24,31 1,56

9.

Počet nezaměstnaných na 1 prac. místo

město

MPSV


2,26 5,34 2,37

4.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

73 76 1,04

9.

Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat MPSV, ČSÚ, Generálního fin. ředitelství)


Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj patří rozlohou i populací k největším krajům České republiky. Jeho centrem je druhé největší město ČR, Brno, které je ekonomickým, správním, politickým, sociálním a kulturním centrem nadregionálního významu. Přírodní podmínky kraje jsou různorodé, což ovlivňuje zejména zemědělskou výrobu. Jižní část kraje je známá svým vinařstvím a ovocnářstvím. Ekonomika kraje jako celku je relativně výkonná, nicméně Jihomoravský kraj se vyznačuje výraznými vnitřními rozdíly. Na jedné straně krajské město Brno je jedním rozvojových pólů ČR, na druhé straně jižní část kraje (okresy Znojmo, Hodonín a Břeclav) ekonomicky zaostává. Postavení Jihomoravského kraje z hlediska vybraných ukazatelů není jednoznačné. Na jedné straně vykazuje 4. nejnižší nárůst nezaměstnanosti, 3. nejnižší nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných nebo například relativně příznivý vývoj vyplacených příspěvků na bydlení. Na druhé straně v Jihomoravském kraji došlo k nejvyššímu relativnímu nárůstu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Poměrně negativně lze hodnotit také vývoj kriminality.

Silné stránky: • Brno jako ekonomický pól s významným rozvojovým potenciálem znalostní ekonomiky • Dobrá dopravní dostupnost • Dlouhodobá atraktivnost z hlediska zahraničních investic Slabé stránky: • Ekonomické zaostávání jižní části kraje

37

Tabulka č. 25: Jihomoravský kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

5,7 9,0 1,58

4.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

11,08 7,08 0,64

7.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,19 0,24 1,27

7.



2008 2011 2011/2008

47,62 48,98 1,03

3.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

37 463 42 346 1,13

6.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

14,31 12,99 0,908

11.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

0,75 0,90 1,20

11.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

2,2 19,8 8,93

14.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

21 302 23 086 1,0837

6.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

30,27 36,98 1,22

3.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

74,9 73,5 0,98

11.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

176,11 442,98 2,52

2.



Brno Brno se dle celkového hodnocení socioekonomického vývoje měst umístilo na 3. místě. Brno má relativně příznivý vývoj ukazatelů trhu práce s výjimkou počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo (podobně jako Jihomoravský kraj). V tomto ukazateli se Brno umístilo jako dvanácté. Poslední pozice patří Brnu z hlediska vývoje obytné plochy dokončených bytů. U všech ostatních ukazatelů dosahuje Brno relativně příznivých hodnot. Tabulka č. 26: Brno, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


6,40 9,20 1,44

5.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

70,47 63,39 0,90

4.


město


2008 2011 2011/2008

65,53 68,64 1,05

3.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

23 565 26 940 1,14

6.


město

MPSV


35,25 40,55 1,15

3.


město

MPSV


4,23 25,57 6,05

12.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

62 55 0,89

13.


39

Karlovarský kraj Karlovarský kraj je dle počtu obyvatel nejmenším krajem. Karlovarský kraj bývá tradičně spojován s lázeňstvím, neboť na území kraje se nacházejí naše nejvýznamnější lázně, zejména tzv. lázeňský trojúhelník Karlovy Vary–Mariánské Lázně–Františkovy Lázně. Díky lázeňství míří do Karlovarského kraje ve větší míře zahraniční návštěvníci. Na druhé straně se v kraji těží hnědé uhlí (okres Sokolov), což ovlivňuje nejen vzhled krajiny. Vzhledem k dlouhodobě nepříznivým ekonomickým ukazatelům se Karlovarský kraj řadí ke strukturálně postiženým regionům. Karlovarský kraj dosáhl celkově 4. místa zejména díky relativnímu vývoji na trhu práce. V Karlovarském kraji byl zaznamenán vůbec nejnižší relativní nárůst počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a třetí nejnižší relativní nárůst míry nezaměstnanosti. Kraj vykázal také druhý nejnižší pokles stavební aktivity.

Silné stránky: • Relativně dobrá ekonomická situace krajského města Karlovy Vary • Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Slabé stránky: • Slabé postavení Karlových Varů jako vzdělávacího centra • Špatná dopravní dostupnost regionu


Tabulka č. 27: Karlovarský kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

6,3 9,6 1,52

3.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

8,65 7,60 0,88

2.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,09 0,10 1,12

11.



2008 2011 2011/2008

36,91 36,77 1,00

11.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

7 743 8 913 1,15

3.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

15,47 12,78 0,826

4.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

1,06 1,29 1,22

12.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

3,3 11,8 3,64

1.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

18 912 20 501 1,0840

5.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

31,12 39,69 1,28

5.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

84,7 93,5 1,10

4.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

217,22 641,51 2,95

6.


41

Karlovy Vary Karlovy Vary zaznamenaly jako jediné z krajských měst nárůst počtu stavebních povolení. Relativně příznivý je také vývoj na trhu práce, tj. třetí nejnižší nárůst míry nezaměstnanosti a druhý nejnižší nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Ve městě byl zaznamenán druhý nejvyšší nárůst počtu obchodních společností. Tabulka č. 28: Karlovy Vary, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


6,20 8,40 1,35

3.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

90,71 91,15 1,00

1.


město


2008 2011 2011/2008

85,10 87,42 1,03

8.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

3 239 3 863 1,19

2.


město

MPSV


37,42 41,31 1,10

2.


město

MPSV


2,78 7,74 2,78

6.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

88 100 1,14

3.



Kraj Vysočina Rozlohou patří Kraj Vysočina k největším, ale vyznačuje se nízkou hustotou zalidnění. Rozdrobená sídelní struktura ovlivňuje celkový rozvoj kraje. Část kraje je dobře dopravně dostupná (dálnice D1) a tím atraktivní pro investory. V ekonomice kraje je zastoupen průmysl strojírenský a kovodělný, textilní, dřevozpracující a potravinářský. I když podmínky pro zemědělství nejsou ideální, vyznačuje se Kraj Vysočina relativně vysokým podílem zaměstnaných v zemědělství. Přírodní podmínky a historické a kulturní památky, včetně tří památek zapsaných na seznam UNESCO, jsou dobrým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu jak pro domácí, tak i zahraniční návštěvníky. Kraj Vysočina vykazuje relativně nepříznivé hodnoty podle ukazatelů kriminality. Naopak pozitivně lze hodnotit vývoj mezd. Ostatní ukazatele trhu práce se však ve sledovaném období nevyvíjely příliš příznivě a s tím může souviset také nárůst vyplacených příspěvků na bydlení na 1 obyvatele. Relativně příznivě lze hodnotit vývoj počtu subjektů registrovaných k DPH.

Silné stránky: • Procházející rozvojová osa Praha–Brno (dálnice D1) • Dlouhodobá přítomnost fy Bosch a místních středních firem Slabé stránky: • Slabé postavení Jihlavy jako vzdělávacího centra • Dopravní infrastruktura v periferních částech kraje

43

Tabulka č. 44: Kraj Vysočina, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

4,6 8,1 1,74

9.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

11,68 8,78 0,75

12.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,13 0,14 1,10

13.



2008 2011 2011/2008

40,66 41,38 1,02

4.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

7 127 7 793 1,09

11.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

9,14 9,14 1,000

13.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

0,57 0,76 1,33

14.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

2,7 19,4 7,23

12.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

19 738 21 424 1,0854

4.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

25,46 36,00 1,41

8.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

75,8 84,9 1,12

2.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

83,26 263,79 3,17

11.



Jihlava Jihlava spolu s Karlovými Vary jsou podle počtu obyvatele nejmenší krajská města v ČR. Ukazatele trhu práce v Jihlavě nejsou jednoznačné, na jedné straně mírně rostla míra nezaměstnanosti, což Jihlavu pozvedlo na druhé místo mezi krajskými městy, ale výrazný růst podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců a počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo odsunuly Jihlavu v pořadí měst dolů. V Jihlavě také došlo k významnému poklesu počtu stavebních ohlášení a ve sledovaném období. Nicméně celkovou hodnotou indexu 85,9 se Jihlava v hodnocení studie MasterCard česká centra rozvoje 2012 zařadila na páté místo mezi krajskými městy. Tabulka č. 45: Jihlava, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


6,70 9,00 1,34

2.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

160,89 122,79 0,76

10.


město


2008 2011 2011/2008

77,49 80,15 1,03

7.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

1 213 1 356 1,12

8.


město

MPSV


21,17 35,22 1,66

11.


město

MPSV


4,02 18,88 4,70

9.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

65 83 1,28

1.


45

Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj patří rozlohou a počtem obyvatel k průměrným krajům ČR. Přírodní podmínky území jsou velmi rozmanité od horských oblastí (Krkonoše, Orlické hory) po nížiny (Polabí). V ekonomice kraje jsou zastoupeny jak průmyslové, tak zemědělské aktivity. Významnou roli sehrává cestovní ruch a celý sektor služeb. Jednoznačným centrem kraje je Hradec Králové, dlouhodobě velmi dobře hodnocený z hlediska podmínek pro život obyvatel. Královéhradecký kraj se vyznačuje poměrně příznivými hodnotami ukazatelů trhu práce a kriminality, přičemž v ukazatelích kriminality hodnoty mezi roky 2008 a 2012 klesají. V kraji byl druhý největší růst mezd mezi roky 2008 a 2012, ale došlo k nárůstu nezaměstnanosti a snížil se i počet subjektů registrovaných k DPH. Růst podílu vysokoškolsky vzdělané pracovní síly i počtu obchodních společností byl oproti jiným krajům pomalejší (12. místo v pořadí krajů). Nejrychleji rostl podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci (14. místo) a také hodnota vyplaceného příspěvku na bydlení na 1 obyvatele kraje (13. místo). To značně ovlivnilo celkové hodnocení kraje.

Silné stránky: • Stabilita regionální ekonomiky • Vysoká kvalita života obyvatel kraje • Propojenost s hlavním městem Prahou

Slabé stránky: • Chybějící dopravní infrastruktura


Tabulka č. 29: Královéhradecký kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

3,8 6,9 1,82

11.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

8,98 6,94 0,77

9.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,15 0,16 1,11

12.



2008 2011 2011/2008

46,99 46,01 0,98

13.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

10 974 11 900 1,08

12.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

11,75 9,99 0,850

6.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

0,81 0,76 0,94

3.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

1,7 10,6 6,23

8.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

19 791 21 769 1,0999

2.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

16,28 27,78 1,71

14.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

75,5 77,2 1,02

10.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

103,68 338,21 3,26

13.


47

Hradec Králové Hradec Králové, podle počtu obyvatel 9. největší město ČR (2011), se v hodnocení studie MasterCard česká centra rozvoje 2012 umístil na posledním místě mezi krajskými městy. Z následující tabulky vyplývá pořadí Hradce Králové v jednotlivých ukazatelích. Ve třech ze sedmi ukazatelů se město umístilo na předposledním, dvanáctém místě, což ovlivnilo jeho celkové pořadí. Hodnocení značně ovlivnil vývoj na trhu práce. Hradec Králové potvrzuje, že ekonomicky silná města mají podstatně složitější pozici při dosahování akcelerace růstu než města zaostávající. Tabulka č. 30: Hradec Králové, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota


3,50 6,30 1,80

11.

Pořadí


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

101,02 74,23 0,73

12.


město


2008 2011 2011/2008

88,01 86,43 0,98

12.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

3 692 4 015 1,09

11.


město

MPSV


14,92 25,92 1,74

12.


město

MPSV


1,16 5,78 4,98

10.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

77 82 1,06

6.



Liberecký kraj Liberecký kraj patří k nejmenším krajům České republiky, a to jak rozlohou, tak i počtem obyvatel. Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter, v minulosti spojovaný zejména s textilním průmyslem, výrobou skla a bižuterie, v současnosti dominuje automobilový průmysl a aktivity s ním spojené. Kraj je převážně hornatý s vysokou mírou zalesnění a s tím souvisejícím nejnižším podílem zemědělství v ČR. Chráněná území pokrývají téměř třetinu rozlohy kraje. Kraj má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu díky přírodním podmínkám, zejména v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. Tabulka č. 24 naznačuje pokles ekonomické aktivity v Libereckém kraji. Došlo zde k nejvyššímu relativnímu poklesu plátců DPH i počtu obchodních společností. Naopak v kraji došlo k nejvyššímu relativnímu nárůstu podílu vysokoškoláků na zaměstnaných (o 69 %). V kraji došlo k poklesu kriminality jak celkové, tak závažné. V kraji byl zaznamenán také nejvyšší nárůst plochy nových bytů.

Silné stránky: • Posilování znalostní ekonomiky regionu • Blízkost růstových center Mladá Boleslav a Praha • Posilování role Liberce jako univerzitního města Slabé stránky: • Velká závislost na automobilovém průmyslu představující riziko dalšího rozvoje • Poměrně neuspokojivá situace na trhu práce

49

Tabulka č. 31: Liberecký kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

5,6 9,3 1,66

7.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

8,17 6,85 0,84

4.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,09 0,16 1,69

1.



2008 2011 2011/2008

43,63 41,90 0,96

14.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

9 869 10 461 1,06

14.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

18,35 15,12 0,824

3.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

1,53 1,47 0,96

4.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

2,9 11,0 3,82

3.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

20 726 21 823 1,0529

13.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

24,57 36,43 1,48

11.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

71,0 83,2 1,17

1.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

164,63 526,75 3,20

12.



Liberec Liberec si udržel poměrně vysoký počet stavebních povolení a ohlášení (v porovnání s rokem 2008). Naopak zde lze sledovat relativně nízký nárůst počtu obchodních společností a dokonce pokles počtu plátců DPH oproti ostatním krajským městům. Tabulka č. 32: Liberec, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


5,60 8,70 1,55

9.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

85,62 79,39 0,93

2.


město


2008 2011 2011/2008

67,46 66,14 0,98

13.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

4 079 4 431 1,09

12.


město

MPSV


22,31 35,65 1,60

10.


město

MPSV


3,21 6,81 2,12

3.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

64 77 1,20

2.


51

Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitým regionem. V povědomí obyvatel ČR však zůstává spojen s průmyslovou výrobou, s těžbou černého uhlí a výrobou železa. Tato průmyslová činnost, která má i v současnosti negativní dopady na životní prostředí, je typická pro východní část kraje. Moravskoslezský kraj patřil a patří k nejdůležitějším průmyslovým oblastem nejen v ČR, ale i ve střední Evropě. Přestože kraj má pověst průmyslového regionu, nabízí svým návštěvníkům nejen chráněná území a přírodní zajímavosti, ale také historické, kulturní a technické památky. Moravskoslezský kraj zaznamenal vůbec nejnižší relativní nárůst míry nezaměstnanosti a podílu dlouhodobé nezaměstnanosti, druhý nejvyšší nárůst počtu plátců DPH i obchodních společností. Naopak negativem je růst kriminality a pokles stavební aktivity.

Silné stránky: • Rozvojové projekty krajského města (např. SPZ Ostrava-Mošnov) • Posilování Ostravy jako vzdělávacího a vědeckého centra • Nárůst podnikatelské aktivity Slabé stránky: • Vnitřní rozdíly (aglomerace Ostrava v. periferní oblasti, zejména Bruntálsko) • Neuspokojivá situace na trhu práce


Tabulka č. 33: Moravskoslezský kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

8,0 10,9 1,36

1.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

7,84 6,00 0,77

10.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,13 0,17 1,32

5.



2008 2011 2011/2008

32,90 34,80 1,06

2.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

22 021 25 355 1,15

2.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

16,32 16,90 1,036

14.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

1,27 1,39 1,09

9.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

3,5 17,4 4,93

5.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

20 960 22 467 1,0719

11.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

39,65 42,22 1,06

1.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

76,4 81,3 1,06

5.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

283,56 768,61 2,71

3.


53

Ostrava Město Ostrava dle žádného ze sledovaných indikátorů neskončilo v druhé polovině. Naopak vykazuje nejnižší relativní nárůst míry nezaměstnanosti a podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Také indikátory podnikatelské aktivity (vývoj počtu plátců DPH a obchodních společností) jsou příznivé. Tabulka č. 34: Ostrava, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


9,00 11,50 1,28

1.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

67,40 56,93 0,84

6.


město


2008 2011 2011/2008

42,49 46,77 1,10

2.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

9 876 11 577 1,17

3.


město

MPSV


42,74 44,98 1,05

1.


město

MPSV


3,50 11,47 3,28

7.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

77 81 1,05

7.



Olomoucký kraj Olomoucký kraj lze rozdělit na severní hornatou a jižní nížinnou část. Přírodní podmínky a historické události ovlivnily jak rozmístění obyvatelstva, tak i rozvoj ekonomických aktivit. Zejména severní část kraje se dlouhodobě řadí k oblastem s ekonomickými a sociálními problémy, což má výrazné dopady na celkovou ekonomickou výkonnost kraje. Tradičními průmyslovými odvětvími v Olomouckém kraji jsou průmysl potravinářský, dále textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení. Díky přírodním podmínkám zejména v severní části a historickým a kulturním památkám má kraj dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnějším sídlem a socioekonomickým centrem kraje je Olomouc. V Olomouckém kraji došlo k významnému nárůstu míry nezaměstnanosti (z 5,6 na 10 procent). Olomoucký kraj vykázal vůbec nejvyšší relativní nárůst průměrné mzdy (o více než 10 %). Příznivý je také růst vysokoškoláků na celkovém počtu zaměstnanců. Obdobně jako ostatní kraje vykazuje Olomoucký kraj pokles stavební aktivity.

Silné stránky: • Dopravní dostupnost centrální části kraje • Růst mzdové úrovně • Růst podílu vysokoškolsky vzdělaných na celkovém počtu zaměstnanců Slabé stránky: • Dlouhodobě malá investiční atraktivnost regionu zejména pro zahraniční investory • Ekonomické zaostávání periferních částí (zejména okr. Jeseník)

55

Tabulka č. 35: Olomoucký kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

5,6 10,0 1,80

10.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

7,43 5,91 0,80

6.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,14 0,19 1,36

3.



2008 2011 2011/2008

38,72 39,10 1,01

7.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

10 447 11 740 1,12

7.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

12,39 11,73 0,947

12.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

1,06 1,10 1,04

5.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

3,7 23,6 6,45

9.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

19 354 21 298 1,1004

1.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

27,04 38,24 1,41

7.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

72,5 76,8 1,06

6.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

134,72 424,63 3,15

10.



Olomouc Olomouc zaznamenala druhý nejvyšší relativní nárůst nezaměstnanosti ve sledovaném období (z 5,1 na 9,4 procenta) a vůbec nejvyšší nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Příznivější je vývoj indikátorů podnikatelské aktivity. Olomouc vykazuje 6. nejvyšší nárůst plátců DPH a 4. nejvyšší nárůst počtu obchodních společností. Tabulka č. 36: Olomouc, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota


5,10 9,40 1,84

12.

Pořadí


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

92,19 76,74 0,83

7.


město


2008 2011 2011/2008

75,02 77,76 1,04

6.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

3 519 4 038 1,15

4.


město

MPSV


18,70 37,01 1,98

13.


město

MPSV


7,94 29,74 3,75

8.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

73 78 1,07

5.


57

Pardubický kraj V Pardubickém kraji jsou zastoupeny jak zemědělské, tak i průmyslové aktivity, tradiční a velmi silné jsou zejména chemický a elektrotechnický průmysl. Specifikem Pardubického kraje je výrazná zaměstnanost v sektoru dopravy. Součástí Pardubického kraje je také Králicko, které je zařazeno mezi strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony vymezované vládou ČR. Pardubický kraj nezaznamenal u žádného ze sledovaných ukazatelů ani nejlepší ani nejhorší hodnoty. Kraj vykazuje relativně příznivé hodnoty na trhu práce. Naopak v kraji klesl počet plátců DPH.

Silné stránky: • Vysoký podíl znalostní ekonomiky navazující na tradiční odvětví (zejména elektrotechnický průmysl) • Relativně příznivá situace na trhu práce • Dobrá dopravní dostupnost regionu Slabé stránky: • Negativní dopady zpomalení ekonomického růstu ve světě • Přetrvávající ekonomické zaostávání periferních částí kraje


Tabulka č. 37: Pardubický kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

4,5 7,3 1,62

5.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

9,37 8,03 0,86

3.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,13 0,17 1,30

6.



2008 2011 2011/2008

42,60 42,33 0,99

12.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

8 840 9 863 1,12

8.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

10,43 9,23 0,885

10.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

0,74 0,77 1,05

6.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

1,2 7,6 6,13

6.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

19 634 21 110 1,0752

9.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

23,59 32,68 1,39

6.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

75,6 79,9 1,06

7.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

101,33 317,48 3,13

8.


59

Pardubice V kontextu ekonomického vývoje lze hodnotit příznivě situaci na trhu práce ve městě Pardubice. Míra nezaměstnanosti na konci sledovaného období dosahovala 6,3 procenta. Relativně příznivý je také podíl dlouhodobě nezaměstnaných a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Naopak dle vývoje počtu stavebních povolení se Pardubice umístily na posledním místě. Tabulka č. 38: Pardubice, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


4,20 6,30 1,50

6.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

111,76 80,55 0,72

13.


město


2008 2011 2011/2008

67,93 68,72 1,01

10.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

2 921 3 295 1,13

7.


město

MPSV


15,48 21,52 1,39

5.


město

MPSV


2,31 4,49 1,94

2.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

77 73 0,95

11.



Plzeňský kraj Plzeňský kraj patří rozlohou k největším krajům, ale vyznačuje se nízkou hustotou zalidnění. Rozložení obyvatelstva v kraji je značně nerovnoměrné s velkou koncentrací obyvatel v krajském městě Plzni a jejím zázemí. Kraj patří k ekonomicky rozvinutým regionům se silným průmyslem, zejména strojírenským, potravinářským a výrobou elektroniky, který se soustřeďuje v Plzni a okolí. Dobré dopravní napojení a průmyslová tradice ovlivnily přitažlivost tohoto území pro zahraniční investory. Nejvýznamnějším sídlem v kraji je Plzeň, která se stala centrem nejen průmyslové výroby, ale i služeb, které poskytuje v podstatě obyvatelům celého kraje. Plzeňský kraj patří mezi ekonomicky nejsilnější regiony ČR. Jeho postavení dle indexu socioekonomického vývoje ve sledovaném období 2008 až 2012 v druhé polovině tabulky potvrdilo, že akcelerace ekonomického výkonu je mnohem složitější právě při vyšší ekonomické úrovni. Plzeňský kraj se z hlediska vývoje umístil v 5 ze 12 ukazatelů v druhé polovině pořadí krajů ČR. Dle počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo se kraj umístil až na předposledním místě. Naopak pozitivně lze hodnotit růst průměrných mezd, v kraji také narůstá obytná plocha bytů.

Silné stránky: • Dlouhodobá investiční atraktivnost regionu • Technicky orientovaná kvalifikovaná pracovní síla • Význam města Plzeň jako růstového centra Slabé stránky: • Situace v periferních oblastech kraje • Rizika plynoucí ze silného propojení regionální a globální ekonomiky

61

Tabulka č. 39: Jihočeský kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

3,7 6,1 1,64

6.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

11,37 8,88 0,78

7.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,14 0,17 1,20

8.



2008 2011 2011/2008

43,22 43,92 1,02

5.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

12 353 14 056 1,14

5.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

13,46 11,63 0,864

7.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

0,77 0,92 1,20

10.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

0,9 6,8 7,88

13.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

20 890 22 840 1,0933

3.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

22,50 32,92 1,46

9.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

71,5 79,1 1,11

3.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

73,46 231,48 3,15

9.



Plzeň Podle počtu obyvatel čtvrté největší město České republiky a významné průmyslové centrum se v letošní studii MasterCard česká centra rozvoje umístilo na 11. místě mezi krajskými městy. K tomuto postavení města Plzeň přispěl zejména relativně nepříznivý vývoj na trhu práce. Tabulka č. 40: Plzeň, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota


4,10 6,90 1,68

10.

Pořadí


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

87,94 66,76 0,76

11.


město


2008 2011 2011/2008

57,93 60,49 1,04

5.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

6 748 7 743 1,15

5.


město

MPSV


19,85 29,77 1,50

7.


město

MPSV


0,99 5,19 5,23

11.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

68 71 1,04

8.


63

Středočeský kraj Středočeský kraj má specifické postavení v České republice. Rozlohou a v současnosti i populací největší kraj obklopuje hl. m. Prahu a díky této poloze se vytvořily velmi těsné ekonomické vztahy mezi těmito kraji. Obyvatelé Středočeského kraje v hlavním městě často pracují, navštěvují školy, využívají kulturních zařízení a dalších služeb. Ekonomika Středočeského kraje je ovlivněna průmyslovou výrobou, zejména automobilovým průmyslem (automobilky Škoda, TPCA), dále chemickým a potravinářským průmyslem. Ve vazbě na hlavní město se rozvíjí doprava a aktivity s ní spojené, jako jsou logistická centra, sklady. Významnou součástí ekonomiky kraje je i zemědělská výroba. Ve Středočeském kraji sehrávají stále významnější roli služby, nicméně v oblasti cestovního ruchu kraj spíše „doplňuje“ nabídku Prahy. Celkové hodnocení kraje ovlivnil vývoj na trhu práce. Ve sledovaném období 2008 až 2012 vykázal Středočeský kraj nejnižší relativní růst průměrných mezd, významný nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných a nárůst míry nezaměstnanosti. Poměrně výrazně se snížil i počet stavebních ohlášení a povolení (11. místo v pořadí krajů). Na druhé straně je třeba příznivě hodnotit snížení počtu trestných činů, pozitivní je i vývoj podílu vysokoškolsky vzdělaných na celkovém počtu zaměstnanců či růst počtu obchodních společností.

Silné stránky: • Dlouhodobá investiční atraktivnost regionu • Dostatek rozvojových ploch • Napojení na hlavní ekonomický pól ČR hlavní město Prahu Slabé stránky: • Ekonomické rozdíly uvnitř regionu (zaostávající Příbramsko) • Negativní projevy suburbanizace v zázemí hlavního města


Tabulka č. 41: Středočeský kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

3,6 6,7 1,83

12.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

15,03 11,34 0,75

11.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,13 0,18 1,35

4.



2008 2011 2011/2008

46,52 46,62 1,00

9.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

26 065 29 702 1,14

4.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

17,69 14,50 0,820

2.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

0,88 0,95 1,08

7.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

1,3 9,1 7,01

10.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

22 720 23 633 1,0402

14.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

22,05 33,45 1,52

13.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

83,6 81,2 0,97

12.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

68,19 197,58 2,90

5.


65

Ústecký kraj Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky, i když je rozlohou průměrný, patří ke krajům s nejvyšší hustotou obyvatelstva. Ačkoliv je kraj velmi rozmanitý, většina obyvatel ČR si území kraje spojuje zejména s těžbou hnědého uhlí a se sociálními problémy. V současnosti dochází k rekultivaci oblastí po těžbě a k pomalému zlepšování životního prostředí. V ekonomice kraje hrají důležitou roli energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický průmysl. Přestože se na území kraje nacházejí významné přírodní zajímavosti a kulturní památky, negativní image kraje jako důsledek minulosti zatím brzdí rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Jak vyplývá z tabulky č. 22, která zahrnuje všech 12 ukazatelů, které byly sledovány ve studii MasterCard česká centra rozvoje 2012, jsou pro Ústecký kraj dlouhodobě problémové zejména údaje vztahující se k trhu práce. Ústecký kraj v rámci sledovaných indikátorů dosáhl hned několika prvenství. Zaznamenal nejnižší pokles počtu stavebních ohlášení a povolení, největší relativní pokles kriminality a nejnižší nárůst vyplacených příspěvků na bydlení. Dále zde byl zjištěn druhý nejnižší nárůst nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti, nárůst počtu uchazečů na volné pracovní místo a druhý nejvyšší nárůst podílu vysokoškoláků na zaměstnaných. Naopak v kraji došlo jen k malému růstu počtu plátců DPH. V kraji také znatelně klesla plocha dostavěných bytů.

Silné stránky: • Relativně dobré trendy týkající se trhu práce • Zvýšení podílu vysokoškoláků na zaměstnaných v kraji • Zvyšující se podnikatelský zájem o region Slabé stránky: • Dopady ekonomické krize omezující další ekonomický růst regionální ekonomiky • Potřeba vnější podpory ekonomického růstu • Ekonomické rozdíly uvnitř kraje


Tabulka č. 42: Ústecký kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

9,3 12,8 1,37

2.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

6,74 6,15 0,91

1.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,08 0,12 1,54

2.



2008 2011 2011/2008

33,40 33,56 1,00

8.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

15 818 17 307 1,09

1.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

21,15 17,25 0,815

1.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

1,66 1,46 0,88

1.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

6,8 25,4 3,74

2.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

20 415 22 051 1,0801

8.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

37,96 42,85 1,13

2.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

90,3 79,7 0,88

14.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

354,70 801,02 2,26

1.


67

Ústí nad Labem Ústí nad Labem zaznamenalo relativně příznivý vývoj na trhu práce, i když aktuální situace na trhu práce není nijak příznivá. Míra nezaměstnanosti zde dosahuje více než 14 procent a ve městě je téměř 18 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Ústí nad Labem nedosáhlo v žádném ze sledovaných ukazatelů ani nejlepší ani nejhorší hodnoty. Tabulka č. 43: Ústí nad Labem, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


9,90 14,20 1,43

4.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

85,11 78 0,91

3.


město


2008 2011 2011/2008

47,85 48,99 1,02

9.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

2 947 3 239 1,10

10.


město

MPSV


40,92 47,57 1,16

4.


město

MPSV


7,39 17,91 2,42

5.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

107 98 0,92

12.



Zlínský kraj Zlínský kraj patří rozlohou k nejmenším krajům ČR s nadprůměrnou hustotou zalidnění. Území kraje má členitý charakter, převažuje hornatý reliéf, podél řeky Moravy nížinný, vhodný pro zemědělskou výrobu. Více než 30 % území kraje je ekologicky chráněno. Tradičními odvětvími jsou ve Zlínském kraji průmysl kovodělný, gumárenský, dřevozpracující, elektrotechnický a textilní. Správním a socioekonomickým centrem kraje je Zlín, velmi často spojovaný se jménem T. Bati, rozsáhlá výroba obuvi je však již minulostí. Hodnocení Zlínského kraje podle vybraných ukazatelů studie MasterCard česká centra rozvoje 2012 odsunulo kraj až na poslední pozici. Pouze dle třech ukazatelů se Zlínský kraj umístil v první polovině pořadí krajů. Jedná se o ukazatele vývoje počtu trestných činů na 1 tis. obyv., podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci a vyplacených příspěvků na bydlení na 1 obyvatele. Zlínský kraj vykázal nejnižší nárůst podílu vysokoškolsky vzdělané pracovní síly, ve třech ukazatelích se umístil jako 13. I když má kraj nejnižší počet násilných a mravnostních trestných činů na 1 tis. obyv. v ČR, nárůst hodnot tohoto ukazatele jej odsunul až na 13. místo mezi kraji ČR.

Silné stránky: • Dostupnost rozvojových ploch • Dopravní dostupnost západní části kraje (železnicí i silniční) Slabé stránky: • Nedobudovaná dálniční síť • Dopravní dostupnost východní části kraje

69

Tabulka č. 46: Zlínský kraj, ukazatele

Název ukazatele


Sledované období

Hodnota

Pořadí


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

5,0 8,6 1,72

8.


ČSÚ

2008 1. pol. 2012 2012/2008

9,39 6,11 0,65

13.


ČSÚ

2008 2012 2011/2008

0,15 0,16 1,04

14.



2008 2011 2011/2008

42,26 42,15 1,00

10.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

12 840 13 670 1,06

13.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

9,24 7,76 0,840

5.


Policie ČR

1. pol. 2008 1. pol. 2012 2012/2008

0,56 0,74 1,32

13.


MPSV

30. 6. 2008 30. 6. 2012 2012/2008

2,3 16,0 7,09

11.


ČSÚ

1. Q 2008 1. Q 2012 2012/2008

19 799 21 087 1,0651

12.


MPSV

12/2008 12/2011 2011/2008

29,52 37,47 1,27

4.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

84,3 87,1 1,03

9.


ČSÚ

2008 2011 2011/2008

109,94 315,91 2,87

4.



Zlín Podle počtu obyvatel je Zlín třetí nejmenší krajské město v České republice. Ve většině sledovaných ukazatelů se Zlín řadí do druhé poloviny pořadí měst. Poslední pozici získal Zlín v ukazateli vývoje počtu obchodních společností, kdy mezi roky 2008 a 2011 došlo k poklesu. Naopak Zlín se umístil jako první ve vývoji počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo. Celková hodnota indexu studie MasterCard česká centra rozvoje přiřadila městu Zlín 10. pozici mezi krajskými městy ČR. Tabulka č. 47: Zlín, ukazatele

Název ukazatele

Sledované území


Sledované období

Hodnota

Pořadí


4,40 6,80 1,55

8.


město

MPSV


okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

98,71 80,78 0,82

8.


město


2008 2011 2011/2008

79,48 79,50 1,00

11.


město

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

3 629 3 516 0,97

13.


město

MPSV


23,89 34,67 1,45

6.


město

MPSV


5,56 7,99 1,44

1.

Plocha nového bytu

okres

ČSÚ

2008 2011 2011/2008

81 92 1,14

4.


71

Poznámky ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. .................................................................


................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. ................................................................. .................................................................

73

Studii zpracoval v rámci projektu MasterCard česká centra rozvoje 2012 tým autorů: Ing. Milan Damborský, Ph.D., vedoucí zpracovatelského týmu prof. RNDr. René Wokoun, CSc., řešitel RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D., řešitelka Ing. Nikola Krejčová, řešitelka Ing. Taťána Hornychová, řešitelka http://srsv.vse.cz


Vaše případné dotazy či připomínky ke studii MasterCard česká centra rozvoje prosím směrujte na níže uvedené kontakty: Organizátor: MasterCard Europe Anna Suchá, manažerka projektu tel.: 221 998 226, e-mail: [email protected]

Metodický tým: Vysoká škola ekonomická v Praze René Wokoun, ředitel Střediska regionálních a správních věd tel.: 224 095 548, e-mail: [email protected]

Odborný partner: Sdružení CZECH TOP 100 Jan Struž, předseda Sdružení tel.: 233 313 963, e-mail: [email protected]

www.centrarozvoje.cz

Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012

Recommend Documents