Rámec pro sledování a hodnocení společné zemědělské politiky v letech
2014–2020
Zemědělství a rozvoj venkova
Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*):
00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).
Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2015 ISBN 978-92-79-48177-2 (online verze) ISBN 978-92-79-48173-4 (tištěná verze) doi:10.2762/353055 (online verze) doi:10.2762/651011 (tištěná verze) © Evropská unie, 2015 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Ilustrace © kapitoly 1, 2, 3, 4: istock-Thinkstock; kapitola 5: Thinkstock Printed in Belgium Vytištěno na papíře běleném bez použití elementárního chloru (ECF)
Obsah 1. Úvod – nová společná zemědělská politika na období 2014–2020................................................................ 2 2. Proč je sledování a hodnocení potřebné?.................................................................................................................. 6 3. Přístup ke sledování a hodnocení ...............................................................................................................................12 4. Samotné sledování a hodnocení...................................................................................................................................16 5. Výsledky rámce sledování a hodnocení na období 2014–2020....................................................................... 19 6. Závěrem................................................................................................................................................................................24
1
1
Úvod – nová společná zemědělská politika na období 2014–2020
Po více než 50 let je společná zemědělská politika (SZP) nejdůležitější společnou politikou Evropské unie (EU). Hlavní cíle SZP stanovené v Římské smlouvě si zachovaly svůj význam po celou tu dobu. Nicméně samotná SZP se vyvíjela a reforma nastoupená počátkem devadesátých let 20. století vedla k nové struktuře politiky, která odrážela měnící se sociálně ekonomickou, environmentální i politickou situaci působící na zemědělství v EU, a ke změnám v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví i ve venkovských oblastech. V roce 2013 prošla SZP další významnou reformou. I když hlavním cílem této reformy bylo reagovat na nové problémy, které před zemědělstvím vyvstaly, byla SZP zároveň upravena tak, aby více přispívala k dosažení cílů strategie Evropa 2020 prostřednictvím podpory inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění1.
1
2
Evropa 2020 je strategií EU pro růst na nadcházející desetiletí. V měnícím se světě se EU musí stát inteligentní a udržitelnou ekonomikou podporující začlenění. Tyto tři vzájemně se posilující priority by měly EU a jejím členským státům pomoci dosáhnout vysoké míry zaměstnanosti a produktivity a pevné sociální soudržnosti.
V této souvislosti byly pro SZP na období 2014–2020 stanoveny tři hlavní cíle2 a stávající nástroje SZP musely být upraveny tak, aby tyto dlouhodobé cíle politiky splňovaly: ®® Životaschopná produkce potravin: přispět k zajišťování potravin posílením konkurenceschopnosti zemědělství v EU a zároveň zajistit prostředky pro řešení výzev, jimž odvětví čelí a jež souvisejí s narušením trhů a s fungováním potravinového řetězce. ®® Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu: zajistit dlouhodobou udržitelnost a potenciál zemědělství EU ochranou přírodních zdrojů, na nichž je zemědělská produkce závislá. ®® Vyvážený územní rozvoj: přispět k sociálně ekonomickému rozvoji venkovských oblastí a zároveň podporovat vhodné podmínky pro zajištění strukturální rozmanitosti v celé EU.
2
stanovení čl. 110 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování U společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013).
3
SZP představuje velkou, i když v průběhu let neustále se snižující, součást rozpočtu EU – 37,7 % celkových výdajů EU plánovaných na období 2014–2020, která se vynakládá na tři různé účely: 1) Podpora příjmů zemědělců a pomoc při dodržování udržitelných zemědělských postupů: Zemědělci dostávají přímé platby za předpokladu, že dodržují přísné normy v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí i zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Tyto platby představují přibližně 70 % rozpočtu SZP. Podle reformy z roku 2013 platí, že 30 % přímých plateb bude vázáno na požadavek, aby evropští zemědělci dodržovali udržitelné zemědělské postupy, které jsou prospěšné pro kvalitu půdy, biologickou rozmanitost a životní prostředí obecně. Patří k nim například diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů nebo ochrana ekologických oblastí na hospodářstvích. 2) Opatření na podporu trhu: Tato opatření mají formu ustanovení o záchranné síti a uplatní se zejména v případě nepříznivých podmínek, které mají tendenci destabilizovat trhy. Platby na tato opatření činí přibližně 5 % rozpočtu SZP. 4
Podpora příjmů a opatření na podporu trhu tvoří tzv. „první pilíř“ SZP. 3) Programy rozvoje venkova: Tato opatření jsou založena na hloubkové analýze programové oblasti a výběru opatření, která mají zemědělcům pomoci modernizovat jejich hospodářství a stát se konkurenceschopnějšími, chránit životní prostředí a přispět k diverzifikaci zemědělských i nezemědělských činností a k prosperitě venkova. Tyto programy tvoří „druhý pilíř“ SZP. Jsou víceleté, částečně je financují členské státy a představují téměř 25 % rozpočtu SZP. Jako součást SZP byl zřízen nový rámec pro sledování a hodnocení. Tento rámec poskytne správním orgánům a všem subjektům zainteresovaným v oblasti zemědělství a rozvoje venkova klíčové informace o provádění SZP, jejích výsledcích a dopadech. Ukáže počet opatření v jednotlivých členských státech, popíše jejich výsledky, upozorní na nejúčinnější nástroje a ověří, do jaké míry bylo dosaženo cílů.
5
2
Proč je sledování a hodnocení potřebné?
Během našeho mandátu se komisař pro zemědělství a rozvoj venkova zaměří na „pravidelné sledování přínosu opatření na úrovni EU, přezkum účinnosti výdajových programů a na podávání zpráv o provádění programů a dosažených výsledcích“. Jean-Claude Juncker předseda Evropské komise
Sledování a hodnocení výsledků přináší cenné informace, které mohou být použity pro různé účely. Tyto výsledky: ®® poskytují stabilní analytický základ pro budoucí tvorbu politiky, protože ukazují, zda jsou opatření a intervence účinné a zda je dosahováno stanovených cílů, čímž napomáhají rozvoji politiky; ®® pomáhají při stanovování cílů politiky i programů a následně jsou využívány k měření toho, jak jsou dané cíle plněny z dlouhodobého hlediska; ®® přispívají k odpovědnosti za vynakládání veřejných prostředků, a proto hrají důležitou roli při reagování na obavy a otázky občanů, pokud jde o využití peněz daňových poplatníků.
6
Čeho se sledování a hodnocení vlastně týká?
Sledování a hodnocení se od sebe liší, ale zároveň se doplňují. ®® Sledování spočívá v nepřetržitém ověřování informací a v systematickém hodnocení rozpočtových příjmů a financovaných činností. Generuje kvantitativní údaje a poskytuje zpětnou vazbu ohledně uplatňování nástrojů a opatření a zároveň usnadňuje nápravu odchylek od provozních a specifických cílů. Sledování tak přispívá k efektivitě veřejných výdajů a poskytuje cenné informace o řízení programu. ®® Do hodnocení na druhé straně patří posouzení intervencí podle jejich výsledků, dopadu a potřeb, které mají uspokojit. Jde o systematický nástroj, který poskytuje podklady pro rozhodování a zvyšuje účinnost, užitečnost a efektivitu. Hodnocení přispívá k transparentnosti, získávání informací a odpovědnosti. Umožňuje tudíž vyvodit závěry do budoucna o tom, jaké postupy fungují, za jakých okolností a proč (nebo proč ne).
Účel provádění hodnocení Přispět k návrhu intervencí
výkonnost
Pomoci při efektivním rozdělování zdrojů
odpovědnost
Zlepšit kvalitu intervencí
účinnost
Podávat zprávy o výsledcích intervencí
transparentnost 7
Cíl hodnocení Poskytovat užitečné a včasné závěry a politická doporučení
Příklad Hodnocení evropského projektu „Ovoce do škol“ Podle hodnocení je projekt „Ovoce do škol“ vhodným nástrojem pro zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny u dětí. Analýza možných faktorů úspěchu u tohoto projektu ukázala, že k pozitivnímu dopadu přispěl široký výběr různých druhů ovoce, časté nabízení ovoce a zeleniny a jejich bezplatná distribuce. Je možné konstatovat, že projekt má v krátkodobém horizontu velký význam pro zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny u dětí a v dlouhodobém horizontu pro zdravější stravování dětí. Hlavní doporučení ®® Je třeba se zaměřit na co nejdelší nepřetržitou distribuci (≥ 35 školních týdnů), neboť hodnotící analýza ukazuje, že čím delší je účast, tím vyšší je pravděpodobnost trvalejšího vlivu, pokud jde o zlepšení stravovacích návyků dětí. ®® Optimální z hlediska účinnosti projektu je nabízet dětem ovoce a zeleninu nejméně třikrát týdně. ®® Aby se udržel zájem dětí, měla by nabídka ovoce a zeleniny zahrnovat alespoň pět až deset různých druhů ovoce a zeleniny.
Cíl sledování Prokázat pokrok dosažený při provádění této politiky Komise sleduje současný vývoj na zemědělských trzích, rozvoj venkova a využívání fondů SZP prostřednictvím různých zdrojů údajů a nástrojů, jako jsou například: ®® společný systém sledování a hodnocení pro rozvoj venkova, ®® systém schvalování auditní stopy (Clearance Audit Trail System – CATS), ®® oznámení a zprávy zasílané Komisi členskými státy. 8
Co je nového v rámci pro sledování a hodnocení SZP na období 2014–2020?
Poprvé se rámec pro sledování a hodnocení bude týkat celé SZP (obou pilířů). Rámec prošel určitými změnami z hlediska zjednodušení a soudržnosti, nicméně stále se v plné míře vztahuje na intervenční opatření v rámci politiky. Rámec pro sledování a hodnocení SZP na období 2014–2020 je stanoven nařízeními EU na různých úrovních: ®® Horizontální nařízení (nařízení (EU) č. 1306/2013) zřizuje v článku 110 společný rámec pro sledování a hodnocení, aby bylo možné měřit úspěšnost SZP. Vztahuje se na všechny nástroje související se sledováním a hodnocením opatření SZP, a zejména na přímé platby, tržní opatření a opatření pro rozvoj venkova. 9
Systém sledování a hodnocení specificky zaměřený na druhý pilíř (rozvoj venkova) je obsažen: • v nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013)3, které vymezuje společné prvky sledování a hodnocení pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), a • v nařízení o rozvoji venkova (nařízení (EU) č. 1305/2013)4, které se zabývá zvláštnostmi týkajícími se programů rozvoje venkova.
3
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013). 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013).
10
Obecně by se tyto předpisy měly zohledňovat společně, protože příslušná ustanovení se vzájemně doplňují5. Úspěšnost opatření SZP se hodnotí podle tří obecných cílů SZP (tj. životaschopné produkce potravin, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a vyváženého územního rozvoje) a v případě druhého pilíře podle tematických cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
5
alší podrobnosti viz prováděcí nařízení komise (EU) č. 834/2014 ze dne 22. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro D uplatňování společného rámce pro sledování a hodnocení společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 230, 1.8.2014), a prováděcí nařízení komise (EU) č. 808/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 227, 31.7.2014).
11
3
Přístup ke sledování a hodnocení
Aby bylo možno provádět řádné sledování a hodnocení, je třeba cíle politiky propojit se zamýšlenými opatřeními. V této souvislosti se obecné cíle SZP rozdělují na specifické cíle, z nichž jsou některé společné zároveň pro první pilíř (podpora příjmů a podpora trhu) i pro druhý pilíř (rozvoj venkova), zatímco jiné jsou spojeny buď s prvním, nebo s druhým pilířem. Představu o tom, jak souvisejí obecné cíle se specifickými, si lze udělat podle obrázku 1. Nástroje prvního pilíře přispívají k dosahování specifických cílů a v konečném důsledku i k obecným cílům SZP. Přímé platby podporují a stabilizují příjmy zemědělců, zlepšují konkurenceschopnost a přispívají k poskytování environmentálních veřejných statků, zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně. Tržní opatření počítají se záchrannou sítí při narušení trhu nebo krizi, čímž udržují stabilitu trhu, a pomáhají splňovat očekávání spotřebitelů. Pro druhý pilíř existuje šest priorit, podle kterých jsou plánována opatření tak, aby přispívala k dosahování cílů této politiky. Existuje celková priorita, tj. podpora předávání znalostí a inovace, a tři průřezové cíle (inovace, životní prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně), které se týkají ostatních pěti priorit. 12
OBRÁZEK 1: Obecné a specifické cíle SZP
Obecné cíle SZP Životaschopná produkce potravin
Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu
Vyvážený územní rozvoj
Specifické cíle SZP Udržet stabilitu trhu
Zvýšit příjmy zemědělců
Splnit očekávání spotřebitelů
Zvýšit konkurenceschopnost zemědělců
Zachovat různorodost zemědělství v celé EU
Podpořit inovace
Tematické cíle ESI fondů (*) Podpořit sociálně ekonomický rozvoj venkovských oblastí
Poskytovat environmentální veřejné statky Specifické cíle prvního pilíře
Zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se této změně
Priority druhého pilíře
(*) ESI fondy: evropské strukturální a investiční fondy, k nimž patří Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.
Ukazatele Obecně platí, že ukazatel je nástroj pro měření dosažení určitého cíle (uvolněné zdroje, dosažené výsledky nebo dosažený účinek) nebo pro popis souvislostí (ekonomických, sociálních či environmentálních). Informace, které ukazatel poskytuje, jsou veličinou použitou k měření faktů nebo názorů. Ukazatele jsou soubory údajů, které umožňují jevy kvantifikovat (a zjednodušit).
13
OBRÁZEK 2: Hierarchie ukazatelů
Kontextové ukazatele
Obecné cíle SZP
Ukazatele dopadu
Specifické cíle SZP (specifické cíle prvního pilíře, priority druhého pilíře)
Ukazatele výsledků
Situace a trendy Nástroje prvního pilíře a opatření druhého pilíře
14
Ukazatele výstupů
Ukazatele existují na třech různých úrovních: ukazatele výstupů ukazují přímý výsledek opatření (např. 50 investic, které přinášejí úsporu energie a jsou financovány prostřednictvím opatření); ukazatele výsledků ukazují přímý a okamžitý účinek tohoto opatření nebo programu (např. 500 pracovních míst vytvořených díky investičnímu opatření). Ukazatele dopadu přesahují přímý a okamžitý účinek a sledují delší období (např. míra nezaměstnanosti na venkově). Celkově jsou ukazatele dopadu spojeny s obecnými cíli SZP, ukazatele výsledků se specifickými cíli a ukazatele výstupů s jednotlivými intervencemi politiky. V neposlední řadě existuje soubor kontextových ukazatelů, které poskytují informace o obecných trendech v oblasti ekonomiky, o stavu životního prostředí, všeobecných klimatických ukazatelích, statistické údaje z oblasti zemědělství a venkova atd. Souhrnně lze považovat tyto ukazatele za jakousi „přístrojovou desku“ SZP, která poskytuje přehled základních informací. Ale podobně jako na tachometr v našem autě, který nám nedokáže říci, zda je rychlost 50 km/h příliš vysoká či ne, je třeba i na hodnoty ukazatelů SZP nahlížet v určitém kontextu. Jinými slovy, tyto ukazatele jsou pro hodnocení politiky SZP výchozím bodem. Díky použití tohoto systému bude Komise spolu s členskými státy schopna změřit rozsah SZP a posoudit, zda je tato politika dobře koncipována. Členské státy a Komise se budou pravidelně scházet, aby si vyměnily zkušenosti a osvědčené postupy v rámci prvního a druhého pilíře.
15
4
Samotné sledování a hodnocení
Kdo je vlastně do sledování a hodnocení zapojen?
Do rámce sledování a hodnocení jsou zapojeny různé subjekty, například členské státy, řídící orgány a platební agentury (jednající prostřednictvím nebo jménem členských států), jakož i útvary Komise s různými kompetencemi. Hodnocení opatření prvního pilíře provádějí na základě víceletého plánu hodnocení nezávislé externí smluvní stany v rámci odpovědnosti útvarů Komise. Nezávislá smluvní strana provádí hodnocení v souladu s referenčními podmínkami a pod dohledem řídící skupiny v dané, smluvně stanovené lhůtě. Pokud jde o druhý pilíř, provádějí hodnocení členské státy (nebo se provádějí jejich jménem), přičemž syntéza těchto hodnocení na úrovni EU se provádí v rámci odpovědnosti útvarů Komise.
16
Toto organizační uspořádání z velké části odpovídá praxi v období 2007–2013, s výjimkou novinky, kterou je měření dopadu SZP jako celku (tj. kombinace obou pilířů pro získání jasné představy). Aby mohla být hodnocení v budoucnu co nejefektivnější, jsou strukturována tematicky podle obecných cílů SZP. SZP se provádí v rámci sdíleného řízení. To znamená, že používané informace se z velké části získávají od členských států. Při navrhování rámce sledování a hodnocení byla zvláštní pozornost věnována otázkám proporcionality, zjednodušení a snížení administrativní zátěže. Výsledkem je omezení celkového počtu ukazatelů, přičemž důraz se klade na používání ukazatelů, které jsou v nejvyšší možné míře založeny na stávajících osvědčených zdrojích údajů, i na opětovné využívání informací, které již členské státy poskytly. Používání těchto osvědčených zdrojů údajů přispívá ke spolehlivosti ukazatelů.
17
Shromažďování informací a zdroje údajů Jako součást rámce sledování a hodnocení SZP na období 2014–2020 byl stanoven soubor ukazatelů na podporu posouzení výkonnosti SZP. Existuje široká škála zdrojů údajů používaných pro celkový rámec sledování a hodnocení SZP, například sdělení a oznámení členských států, oficiální statistické údaje Eurostatu, údaje shromážděné Evropskou agenturou pro životní prostředí, údaje Světové banky atd. Pro každý z používaných ukazatelů byl vypracován podrobný informační list obsahující přesnou definici údajů, zdroj údajů, úroveň geografického členění, četnost podávání zpráv, zpoždění atd. To má zajistit, aby všichni poskytovatelé údajů vycházeli ze stejného základu a aby uživatelé údajů pochopili, co údaje reprezentují.
18
5
Výsledky rámce sledování a hodnocení na období 2014–2020
Podávání zpráv Za účelem sledování účinnosti této politiky vzhledem k jejím cílům a dosažení odpovědnosti a transparentnosti během celého procesu bude Komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávy v souladu s článkem 318 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie „Komise rovněž předkládá Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích, zejména ve vztahu k zadání, které Evropský parlament a Rada uvedly na základě článku 319.“
19
První zpráva Evropskému parlamentu a Radě o sledování a hodnocení SZP na období 2014–2020 v roce 2018 se zaměří na provádění politiky a první výsledky. Úplnější posouzení dopadu SZP se očekává do roku 2021. Harmonogram se všemi hlavními termíny pro podávání zpráv je uveden na obrázku 3. Pokud jde o druhý pilíř, budou členské státy počínaje rokem 2016 a konče rokem 2024 každoročně předkládat výroční zprávu o provádění, která se bude týkat provádění programu rozvoje venkova za předchozí kalendářní rok. V letech 2017 a 2019 bude předložena rozsáhlejší výroční zpráva o provádění, která bude obsahovat další informace o programu rozvoje venkova v souvislosti s prováděním dohody o partnerství, dokumentem stanoveným na úrovni členských států a týkajícím se všech ESI fondů, aby se zajistil soulad se strategií Evropa 2020 i plnění specifických cílů fondů6.
6
20
„Dohodou o partnerství“ se rozumí dokument vypracovaný členským státem a jeho partnery v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a opatření pro účinné a efektivní využívání ESI fondů tak, aby byla plněna strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a který schvaluje Komise na základě posouzení a dialogu s dotyčným členským státem.
Současně se předpokládá, že GŘ AGRI bude pravidelně zveřejňovat informace o ukazatelích týkajících se stavu SZP. OBRÁZEK 3: Požadavky na podávání zpráv v rámci SZP
Hlavní fáze podávání zpráv o výsledcích SZP v období 2014–2020
DRUHÝ PILÍŘ
Celá nová SZP vstupuje v platnost 1.1.2015
Vypracování programu rozvoje venkova, včetně hodnocení ex ante a plánů ukazatelů
Výroční zpráva o provádění programu rozvoje venkova* do roku 2024
Rozšířená výroční zpráva o provádění
Výroční zpráva o provádění
Rozšířená výroční zpráva o provádění
30.6. 2018
Výroční zpráva o provádění
Výroční zpráva o provádění
Výroční zpráva o provádění
30.6.2020
30.6.2021
30.6.2022
30.6.2019
30.6.2017
PRVNÍ PILÍŘ
30.6.2016 První zpráva o provádění SZP
Druhá zpráva o provádění SZP
31.12.2018
31.12.2021
Členské státy zasílají Komisi oznámení o provádění přímých plateb a tržních opatření
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
* Od roku 2016 do roku 2024 budou jednotlivé členské státy předkládat výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova za předchozí kalendářní rok. Zpráva, která bude předložena v roce 2016, se bude vztahovat na kalendářní roky 2014 a 2015.
21
Hodnocení
Výsledky hodnocení jsou sdělovány takovým způsobem, aby bylo zajištěno jejich maximální využití a aby vyhovovaly potřebám zainteresovaných stran, jako je například Rada, Evropský parlament a Evropský účetní dvůr. Výsledky hodnocení jsou sdělovány všem příslušným subjektům s rozhodovacími pravomocemi a dalším zainteresovaným stranám. Navíc jsou tyto výsledky rovněž zpřístupněny veřejnosti7. Komunikaci se širokou veřejností usnadňují cílené souhrnné informace, které jsou zveřejňovány na těchto internetových stránkách GŘ AGRI:
Hodnotící zprávy – politiky podpory trhu a příjmů http://ec.europa.eu/agriculture/evaluation/market-and-income-reports/index_en.htm
Hodnotící zprávy – rozvoj venkova http://ec.europa.eu/agriculture/evaluation/rural-development-reports/index_en.htm
7
22
Kromě důvěrných případů, kdy lze použít jednu z výjimek stanovených v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001).
Využití výsledků hodnocení
Hodnocení slouží jako důležitý zdroj informací pro posouzení účinnosti politiky. Závěry a doporučení vyplývající z provedeného hodnocení mohou být využity při posuzování dopadu a hodnocení v budoucnosti přispějí k lepšímu rozhodování a tvorbě politiky (viz obrázek 4). OBRÁZEK 4: Využití výsledků hodnocení Prováděná politika
Hodnocení slouží jako důležitý zdroj informací pro posouzení účinnosti politiky
Hodnocení přispívá k lepšímu rozhodování a tvorbě politiky
Výsledky hodnocení mohou být využity při posuzování dopadu
23
6
Závěrem...
... sledování a hodnocení nejsou pouhými právními požadavky, ale podstatným způsobem přispívají i ke zlepšení rozhodování a tvorby politiky v budoucnu. Proto byl rámec sledování a hodnocení SZP na období 2014–2020 koncipován tak, aby poskytoval užitečné pokyny, které by měly pomoci všem zúčastněným subjektům podle míry jejich odpovědnosti zachovat vysokou úroveň provádění politiky, a přispět tak k cílům strategie Evropa 2020. Rámec představuje aktuální stav, pokud jde o stávající platné právní předpisy. Jelikož se politika neustále vyvíjí, bude se i tento rámec souběžně zdokonalovat a přizpůsobovat tak, aby mohl řešit budoucí výzvy. Potřebné úsilí však musí být přiměřené, včasné a využité efektivně, aby se zlepšila koncepce politiky a programů i jejich provádění. 24
JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU Bezplatné publikace: •
jeden výtisk: prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);
•
více výtisků, plakáty či pohlednice: v zastoupeních Evropské unie (http://ec.europa.eu/represent_cs.htm) a v delegacích Evropské unie v zemích mimo EU (http://eeas.europa.eu/delegations/index_cs.htm); můžete se také obrátit na síť Europe Direct na adrese http://europa.eu/europedirect/index_cs.htm nebo na telefonní lince 00 800 6 7 8 9 10 11 (zdarma v rámci EU) (*). (*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).
Placené publikace: •
prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).
KF-04-15-328-CS-C
26
