Výskyt vrozených vývojových vad

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost

Regionální zpravodajství NZIS

Výskyt vrozených vývojových vad Kraj Vysočina

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky and Statistics of the Czech Republic

Evropská unie Institute of Health Information Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost


Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Institute of Biostatistics and Analyses of the Masaryk University

Výskyt vrozených vývojových vad: Shrnutí I Definice ukazatelů: Tyto ukazatele se vztahují k dětem narozeným v daném kalendářním roce, u nichž byla zjištěna a diagnostikována vrozená vada do 1 roku jejich věku a k plodům, u nichž byla vrozená vada diagnostikována prostřednictvím metod prenatální diagnostiky. Ukazatele jsou nástrojem k hodnocení reprodukčního zdraví ČR a zejména pak k hodnocení zdravotního stavu novorozenců a dětí. Slouží k vyhodnocování včasného záchytu vrozených vad a spolu s dalšími ukazateli jsou nezbytnou součástí řízení a zlepšování zdravotní péče. Sběr a vyhodnocení dat o výskytu vrozených vad v populaci je nepostradatelným dílem perinatologických, neonatologických a genetických informací o české populaci. Datové zdroje: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) – Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) – Národní registr vrozených vad (NRVV). Český statistický úřad (ČSÚ) – Informační systém Narození (IS NAR). Počty vrozených vad a počty narozených s vrozenou vadou se v České republice sledují již mnoho let. Celoplošný populační registr navazuje na informační systém Vrozené vady, provozovaný ÚZIS ČR od roku 1964.. Zařazeno v:

Ukazatele se objevují v řadě mezinárodních databází, např. databáze Světové zdravotnické organizace (WHO), OECD Health Data, je součástí sady 88 Evropských ukazatelů k monitorování zdraví – ECHI ukazatelů. V oblasti vrozených vad spolupracujeme také s mezinárodními organizacemi ICBDSR a EUROCAT.



Výskyt vrozených vývojových vad: Shrnutí II Metodika I: Zpravodajskou jednotkou jsou genetická, ženská, gynekologicko-porodnická novorozenecká, dětská, kradiologická, ortopedická nebo jiná odborná oddělení zdravotnických zařízeních, kde byla vrozená vada diagnostikována. Základní statistickou jednotkou mohou být narozené děti s VV, plody s VV nebo přímo jednotlivé vrozené vady. Hlášení o vrozené vadě podává každý lékař, který vrozenou vadu diagnostikoval. Od roku 1996 do 31.12.2015 se sledují vrozené vady: - U plodů, kdy se vrozená vada zjistila při prenatální diagnostice a u samovolných potratů - U dětí do dokončeného 15. roku života - U mrtvě narozených dětí. Za živě narozené dítě se považuje plod, bez ohledu na délku na těhotenství, který po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, tj. srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena. Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 500 g a vyšší, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po 22. dokončeném týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm dlouhý.

Pokud plod, neprojevující žádnou známku života, váží méně než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, je-li těhotenství kratší než 22 týdnů, je ukončení těhotenství považováno za potrat. UPT – uměle přerušená těhotenství – (zde miniinterrupce a jiné formy UPT). Umělé přerušení těhotenství se řídí nadále samostatným právním předpisem, tedy Zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství a Vyhláškou č.75/1986 Sb., kterou se tento zákon provádí. Současně platné definice narození živého a mrtvého dítěte vychází ze Závazných pokynů NZIS a shodují se s mezinárodně doporučenými definicemi Světové zdravotnické organizace (WHO). Zároveň jsou uvedeny ve Vyhlášce 297/2012, o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky. Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost


Výskyt vrozených vývojových vad: Shrnutí III Výsledky: Výskyt vrozených vad v populaci lze v Českém prostředí srovnatelně hodnotit v časové řadě od roku 2000, kdy platí stejná metodika sběru dat a výsledky tak nejsou zkresleny rozšiřováním počtu sledovaných vrozených vad a jinými úpravami metodiky. Počet živě narozených s vrozenou vadou je za posledních čtrnáct let téměř konstantní, pohybuje se okolo 60 živě narozených dětí s vrozenou vývojovou vadou na 1 tisíc živě narozených (59,6 ‰ v roce 2013). V Kraji Vysočina je incidence vrozených vad mezi živě narozenými v porovnání s celorepublikovými hodnotami na nízké úrovni, v roce 2013 činila 40,4 ‰. Výskyt vrozených vad mezi mrtvě rozenými nelze s ohledem na nízké počty těchto případů nějak detailněji rozebírat, dále není možné vypozorovat trend. Že věk matek souvisí s rizikem výskytu chromozomových aberací u plodu, resp. dítěte, bylo již prokázáno. U ostatních vrozených vad se stejnou souvislost dosud prokázat nepodařilo. Nejvíce dětí s vrozenou vývojovou vadou se rodí ženám ve věku 30–34 let, a to jak v Kraji Vysočina, tak v celé ČR. Je to dáno celkovou nejvyšší úrovní plodnosti žen v tomto věku. Nejčastějšími vrozenými vadami mezi živě narozenými dětmi jsou vrozené vady oběhové soustavy, a to jak u chlapců, tak u dívek. Ze všech živě narozených dětí s vrozenými vadami trpělo vadou oběhové soustavy 34,4 % chlapců v ČR a 48,4 % dívek v ČR. V Kraji Vysočina se s těmito vadami narodilo 27,9 % chlapců a 47,7 % dívek ze všech dětí narozených s vrozenou vadou. Prenatální diagnostika vrozených vad významně ovlivňuje celkový počet narozených s vrozenou vadou. Díky prenatální diagnostice se daří stále více vrozených vad odhalovat již v časných fázích těhotenství. S rozštěpovými vadami centrální nervové soustavy, tedy s anencefalií, spinou bifidou a encefalokélou se roce 2013 narodilo 33 dětí (z toho žádné v Kraji Vysočina), pro stejné vrozené vady bylo na základě pozitivní prenatální diagnostiky ukončeno 40 těhotenství (z toho 1 v Kraji Vysočina). S chromozomovými aberacemi, tedy s Downovým, Edwardsovým a Patauovým syndromem se v roce 2013 narodilo 53 dětí (z toho 2 v Kraji Vysočina), pro tyto vrozené vady bylo na základě pozitivní prenatální diagnostiky ukončeno 133 těhotenství dětí (z toho 6 v Kraji Vysočina).

zdroj: ÚZIS ČR a ČSÚ Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost


Výskyt vrozených vývojových vad: Dlouhodobý vývoj počtu živě narozených s vrozenou vadou, zasazeno do širších souvislostí Živě narození s VV na 1 tisíc živě narozených  Hodnotíme-li dlouhodobé trendy výskytu vrozených vad, je třeba posuzovat vždy pouze období, kdy nedošlo k výrazným úpravám metodiky či ke změně rozsahu sledovaných vrozených vad.

50,0 40,0 30,0

 Konzistentním obdobím pro hodnocení výskytu vrozených vad v České republice je od roku 2000, kdy je soubor vrozených vad doplňován z Hlášení o novorozenci.

20,0

Chlapci Celkem Dívky

10,0 0,0

19 6 19 5 6 19 7 6 19 9 7 19 1 7 19 3 7 19 5 7 19 7 7 19 9 8 19 1 8 19 3 8 19 5 8 19 7 8 19 9 9 19 1 9 19 3 9 19 5 9 19 7 9 20 9 0 20 1 0 20 3 0 20 5 0 20 7 0 20 9 1 20 1 13

Podíl (na 1 000 živě narozených)

60,0

Hlášení do NRVV 1996 1964

1975

36 vybraných VV

1994 1997 2000

2016 Všechny VV i mimo XVII. kap. MKN–10

60 vybraných VV

VV diagnostikované u plodů (prenatální diagnostika) Všechny VV, zařazené do XVII. kap. MKN–10; VV u dětí do 15 let věku

Data o narozených s VV doplňována z NRNAR Rozšíření o geneticky podmíněná a jiná vzácná onemocnění; VV a onemocnění zjištěná u dětí i dospělých

zdroj: ÚZIS ČR (NRVV) Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost


Podíl (na 1 000 živě narozených)

Výskyt vrozených vývojových vad: Živě narození s VV podle vitality, 2000–2014 90

Živě

80

 Celková incidence vrozených vad se v posledních 14 letech nijak významně nemění. Mírné kolísání je způsobené kolísáním četnosti vybraných diagnóz.

70 60 50

 Pozorujeme poměrně výrazné kolísání hodnot mezi jednotlivými kraji, a to jak u živě narozených s vrozenou vadou, tak zejména mezi mrtvě narozenými s vrozenou vývojovou vadou. To je způsobeno kolísáním nízkých hodnot.

40 30 20

Kraj Vysočina

10

Rozsah hodnot krajů

Česká republika

350

20 13

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

Rok

 Ačkoli s jedná o nízké počty případů a je obtížné vyvozovat trend, z hodnot incidence vrozených vad mezi živě narozenými můžeme předpokládat snižování počtu těchto případů. Pro Kraj Vysočina tato incidence mezi živě narozenými v roce 2000 činila 49,1 ‰, zatímco v roce 2014 už jen 29,3 ‰. Z vývoje incidence VV u mrtvě narozených nelze vyvozovat trend.

Mrtvě

300 250 200 150 100 50

Kraj Vysočina


Česká republika

20 13

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

0 20 00

Podíl (na 1 000 mrtvě narozených)

20 00

0

Rozsah hodnot krajů


Rok zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS NAR)

Výskyt vrozených vývojových vad: Živě narození s VV na 1 tisíc živě narozených, 2009–2013 Kraje

 Kraj Vysočina patří mezi kraje s nejnižším výskytem vrozených vad u narozených. V pořadí krajů se umístil na 14. místě s nejnižší hodnotou incidence vrozených vývojových vad, 29,7 ‰.

LIB UST KAR

HRA PHA

PAR

STC PLZ

MSK

0

OLO

VYS

ZLI

Okresy DC

MO

TP

JN

CL

CV SO

LI

UL

SM

LT

TU

LN

KV

MB

ME

CH

JC

NA

KD RA

NB

HK

KO

PU

PH PS TC

RO

BE

RK PY

PZ

PM

KH PB

PJ

DO

CR

BN HB

KT

PI

PE

TA

OP OV

CB

PV

BK

JI TR

BI

BM

VY

KI

Karlovarský kraj Liberecký kraj Jihočeský Olomoucký kraj Moravskoslezský Zlínský kraj Hl. m. Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Vysočina

80

 Mezi okresy kraje Vysočina nejsou významné rozdíly, jediný okres s nepatrně vyšší incidencí vrozených vad je Havlíčkův Brod.

 Mezi oblasti s vyšším výskytem vrozených vad patřily v období 2009–2013 kraje severozápadního, severního a severovýchodního pohraničí. Jedná se však o nízký počty živě narozených s vrozenými vadami, a tak mezi kraji panují vysoké meziroční rozdíly.

FM

PR VS KM ZL

Česká republika Kraj Vysočina

UH

ZN BV

HO

Průměrný roční počet živě narozených s vrozenou vadou na 1 000 živě narozených dětí > 55,0 45,1–55,0 Kraj Vysočina 35,1–45,0 Hodnota kraje: 29,7 Pořadí kraje: 14 ≤ 35,0 Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost

60

NJ

ZR

JH

CK

BR

SU

SY OC

ST

PT

JE

UO

40

Pardubický kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj

JHC JHM

20


zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS NAR)

Narození a zemřelí do 1 roku věku: Živě narození s vrozenou vadou podle věku matky, 2000–2013 Kraj Vysočina 50 +

 Uvedené grafy zobrazují věkovou strukturu matek živě narozených dětí s vrozenou vadou.

Věk matky

45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24

2009–2013 2004–2008 2000–2003

15 - 19 -14 0

5

10

15

20

25

30

35

40 Podíl45(v %) 50

Česká republika 50 +

 Zvyšující se průměrný věk těhotných nepříznivě ovlivňuje nejen reprodukční status v České republice, předpokládá se, že také nepříznivě ovlivňuje výskyt vrozených vad.

45 - 49 40 - 44

Věk matky

 Nejvíce dětí s vrozenou vadou se v období 2009–2013 rodilo ženám ve věku 30–34, a to jak v Kraji Vysočina, tak v ČR. V obou předchozích obdobích, tedy v letech 2004– 2008 a 2000–2003, se nejvíce dětí s vrozenou vadou rodilo ženám ve věku 25– 29 let. To samozřejmě odpovídá zvyšování průměrného věku matek. Jelikož nejvíc žen rodí ve věku 30–34 let, i nejvíce dětí s vrozenou vývojovou vadou se rodí právě těmto ženám.

35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24

2009–2013 2004–2008 2000–2003

15 - 19 -14 0

5

10

15


20

25

30

35

40

Podíl45(v %) 50


 Vliv vyššího věku rodiček byl jednoznačně prokázán u vrozených chromozomových aberací. V případě jiných vrozených vad tento vliv nebyl jednoznačně prokázán, ale v některých případech ani vyloučen. zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

Narození a zemřelí do 1 roku věku: Živě narození s vrozenou vadou podle druhu, 2009–2013 Chlapci:

10. 11. 1.

2.

9.

VYS

3.

ČR

 Nejčastěji se vyskytujícími vrozenými vadami (VV) u chlapců i dívek jsou stejně jako v předchozích letech vrozené vady srdeční. U chlapců představovaly 34,4 %, u dívek 48,4 % všech VV v ČR.

jednotlivých skupin VV stejné, jako na celostátní úrovni. Druhými nejčastějšími VV jsou VV pohlavních orgánů u chlapců a VV a deformace svalové a kosterní soustavy u dívek.

 V Kraji Vysočina je zastoupení

8.

Chlapci

4.

Vrozené vady

5.

10. 11. 1.

2. VYS

9.

ČR 3.

8. 7.

5.

%

N

VYS %

N

ČR %

N

%

13

2,0

328

1,6

4

0,9

291

2,1

2 Oka, ucha, obličeje a krku

30

4,6

684

3,4

11

2,6

537

3,9

3 Oběhové soustavy

180

27,9

6875

34,4

205

47,7

6633

48,4

4 Dýchací soustavy

10

1,5

162

0,8

5

1,2

150

1,1

5 Rozštěp rtu a rozštěp patra

23

3,6

613

3,1

17

4,0

399

2,9

6 Jiné VV trávicí soustavy

32

5,0

940

4,7

11

2,6

646

4,7

7 Pohlavních orgánů

139

21,5

4170

20,8

4

0,9

182

1,3

8 Močové soustavy

80

12,4

1953

9,7

50

11,6

1049

7,7

9 VV a deformace svalové a kosterní soust.

98

15,2

3125

15,6

93

21,6

2652

19,3

10 Jiné

32

5,0

929

4,6

22

5,1

902

6,6

9

1,4

264

1,3

8

1,9

266

1,9

zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

4.


ČR

1 Nervové soustavy

11 Abnormality chromozomů nezařazené jinde

6.

VYS N

6.

7.

Dívky:

Dívky


Výskyt vrozených vývojových vad: Výskyt anencefalie, spina bifida a encefalokély , 2000–2013 14

Kraj Vysočina  Výskyt vrozených vad v populaci velmi významně ovlivňuje stále se rozvíjející a úspěšnější prenatální diagnostika vrozených vad. Velké množství vážných vrozených vad je odhaleno ještě v prenatálním období vývoje plodu a značná část těchto dětí se tak ani nenarodí.

12

Počet

10 8 6 4 2

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13

0

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

 Díky prenatální diagnostice bylo v průběhu těhotenství odhaleno a následně ukončeno jedenkrát více těhotenství než se následně narodilo dětí s danými vrozenými vadami, a to jak na celorepublikové úrovni, tak v kraji Vysočina.

Česká republika

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13

Počet

Pozitivní prenatální diagnostika, těhotenství ukončeno

Rok Narození s VV

 Prevalence těchto tří diagnóz ze skupiny rozštěpových vad centrálního nervového systému, tedy anencefalie, spiny bifidy a encefalokély se ve sledovaném období příliš nemění.

Pozitivní prenatální diagnostika, těhotenství ukončeno Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost

Rok Narození s VV


zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS NAR)

Výskyt vrozených vývojových vad: Výskyt Downova, Edwardsova a Patauova syndromu, 2000–2013 Počet vybraných VV

14

Kraj Vysočina  Nejčastěji prenatálně zachycovanými vadami jsou vrozené chromozomové aberace, z nichž pak především Downův syndrom.

12 10 8 6 4 2

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13

0

Pozitivní prenatální diagnostika, těhotenství ukončeno

Česká republika

 Absolutní počet narozených s chromozomoými aberacemi významně ovlivňuje prenatální diagnostika. Zde uvedené počty narozených s těmito vadami jsou ti, u nich prenatální diagnostika nebyla provedena, byla negativní nebo pozitivní a matka se rozhodla těhotenství nepřerušit.

200 150 100 50 0

20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13

Počet vybraných VV

250

Rok Narození s VV

Pozitivní prenatální diagnostika, těhotenství ukončeno Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost

 K tomu dochází díky vyššímu využívání prvotrimestrálního screeningu těhotných, který má vyšší záchytnost nejen Downova syndromu, ale také dalších vad. Díky časnějšímu screeningu také stoupá možnost využívání časnějších diagnostických metod, jako je odběr choriových klků.

Rok

Narození s VV


 Počet narozených s těmito VV se trvale snižuje, v roce 2013 se narodilo 53 takto nemocných dětí v ČR, z toho 2 v Kraji Vysočina. zdroj: ÚZIS ČR (NRPOT), ČSÚ (IS NAR)

Výskyt vrozených vývojových vad

Recommend Documents