VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

2014

Obsah 1. 2.

ÚVOD ............................................................................................................................................. 5 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VYSOKÉ ŠKOLE .................................................................................................. 7 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.

2.5. 2.6. 2.7.

3.

STUDIJNÍ PROGRAMY, ORGANIZACE STUDIA A VZDĚLÁVACÍ ČINNOST ............................................... 21 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 3.7. 3.8. 3.9.

4.

6.4.

7.3. 7.4. 7.5. 7.6. 7.7.

Zájem o studium na ČZU .............................................................................................................................. 53 Charakter přijímacích zkoušek na ČZU ........................................................................................................ 53 Studenti navazujícího magisterského a doktorského studia, kteří úspěšně absolvovali předchozí typ studia na jiné vysoké škole .................................................................................................. 56 Informování uchazečů o studium a spolupráce se středními školami ................................................... 56

AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI............................................................................................................... 61 7.1. 7.2.

2

Absolventi v akreditovaných studijních programech ................................................................................ 45 Spolupráce a kontakty s absolventy ........................................................................................................... 46 Zaměstnanost a zaměstnatelnost absolventů ČZU a jejich zjišťování.................................................. 48 Spolupráce s budoucími zaměstnavateli .................................................................................................... 49

ZÁJEM O STUDIUM NA ČZU........................................................................................................... 53 6.1. 6.2. 6.3.

7.

Studenti v akreditovaných studijních programech .................................................................................... 37 Studenti-samoplátci ....................................................................................................................................... 39 Studenti ve věku nad 30 let ......................................................................................................................... 40 Neúspěšní studenti v akreditovaných studijních programech ................................................................. 40 Opatření uplatňovaná pro snížení studijní neúspěšnosti ......................................................................... 42

ABSOLVENTI NA ČZU ................................................................................................................... 45 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.

6.

Akreditované studijní programy ................................................................................................................... 21 Studijní programy uskutečňované v cizím jazyce ...................................................................................... 25 Studijní programy double degree a joint degree ....................................................................................... 27 Akreditované studijní programy uskutečňované společně s jinou vysokou školou se sídlem v ČR .................................................................................................................................................................. 28 Akreditované studijní programy uskutečňované společně s vyšší odbornou školou ......................... 28 Akreditované studijní programy nebo jejich části, které vysoká škola uskutečňuje mimo obec, ve které má sídlo ............................................................................................................................................ 28 Celkový počet akreditovaných studijních programů popsaných metodikou výstupů z učení v souladu s Národním referenčním rámcem terciárního vzdělávání ....................................................... 30 Charakteristika a využívání kreditního systému studia, uplatňování pravidel ECTS. Diploma Supplement Label a ECTS Label .................................................................................................. 30 Další vzdělávací aktivity (mimo uskutečňování akreditovaných studijních programů) realizované na ČZU ........................................................................................................................................ 31

STUDENTI NA ČZU ....................................................................................................................... 37 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5.

5.

Úplný název vysoké školy, běžně užívaná zkratka názvu, sídlo (vč. adresy) vysoké školy a všech součástí (fakult, institutu, ústavů a poboček) ................................................................................ 7 Organizační schéma ČZU v roce 2014 ....................................................................................................... 10 Složení (s uvedením změn v roce 2014) vědecké rady, správní rady, akademického senátu a dalších orgánů dle vnitřních předpisů ČZU ................................................................................................. 11 Zastoupení vysoké školy v reprezentaci vysokých škol (Česká konference rektorů, Rada vysokých škol) s uvedením členů (vč. změn v roce 2014) a jejich funkcí v orgánech reprezentace ................................................................................................................................................... 16 Poslání, vize a strategické cíle ČZU ............................................................................................................. 16 Změny v oblasti vnitřních předpisů ČZU v roce 2014 .............................................................................. 18 Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím .......... 18

Přepočtené počty akademických a vědeckých pracovníků ČZU.............................................................. 61 Věková struktura akademických a vědeckých pracovníků s uvedením počtu žen. Trendy a proporcionalita ............................................................................................................................... 61 Počty akademických pracovníků podle úvazků a dosažené kvalifikace. Proporcionalita úvazků na součástech univerzity ..................................................................................... 62 Akademičtí pracovníci s cizím státním občanstvím ................................................................................... 62 Nově jmenovaní profesoři a docenti v roce 2014..................................................................................... 63 Další vzdělávání akademických pracovníků ČZU........................................................................................ 64 Kariérní řád a motivační nástroje odměňování pracovníků v závislosti na jejich výkonu .................... 65

8.

SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI STUDENTŮ A ZAMĚSTNANCŮ ....................................................................... 69 8.1. 8.2. 8.3. 8.4. 8.5. 8.6. 8.7.

9.

Stipendia studentům podle účelu stipendií ................................................................................................ 69 Vlastní stipendijní programy na ČZU ........................................................................................................... 70 Poradenské služby na ČZU a řešení sociálních problémů studentů ....................................................... 72 Studenti se specifickými potřebami a přístup k nim ................................................................................. 74 Práce s mimořádně nadanými studenty...................................................................................................... 75 Ubytovací a stravovací služby na ČZU ........................................................................................................ 78 Péče o zaměstnance ČZU a studentské organizace ................................................................................. 79

INFRASTRUKTURA......................................................................................................................... 83 9.1. 9.2.

Fondy knihoven na ČZU ................................................................................................................................. 83 Informační infrastruktura a úroveň informačních a komunikačních služeb ............................................ 84

10. CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................................................................ 89 10.1. 10.2.

Přehled kurzů celoživotního vzdělávání na ČZU ........................................................................................ 89 Přehled počtu účastníků kurzů celoživotního vzdělávání na ČZU ........................................................... 92

11. TVŮRČÍ ČINNOSTI NA ČZU............................................................................................................. 95 11.1. 11.2. 11.3. 11.4. 11.5. 11.6. 11.7. 11.8. 11.9. 11.10. 11.11. 11.12. 11.13. 11.14. 11.15. 11.16. 11.17. 11.18.

Charakteristika tvůrčích činností na ČZU ..................................................................................................... 95 Propojení tvůrčí činnosti s činností vzdělávání ČZU .................................................................................. 96 Zapojení studentů bakalářských a navazujících magisterských programů do tvůrčí činnosti ............. 97 Účelové finanční prostředky získané na výzkum, vývoj a inovace .......................................................... 98 Vědecké konference (spolu)pořádané ČZU ................................................................................................. 98 Podpora studentů v doktorských studijních programech a podpora tzv. post-doktorandských pozic na ČZU .................................................................................................................................................... 99 Podíl aplikační sféry na tvorbě a uskutečňování studijních programů ................................................. 100 Spolupráce s aplikační sférou na tvorbě a přenosu inovací .................................................................. 101 Smlouvy s aplikační sférou o využití výsledků vědecké, výzkumné a vývojové činnosti .................. 101 Odborníci z aplikační sféry podílející se na výuce .................................................................................... 102 Obory s povinným absolvováním odborné praxe ................................................................................... 102 Výše příjmů z prodeje licencí ...................................................................................................................... 102 Výše příjmů ze smluvních zakázek (z uskutečnění kontrahovaného výzkumu a vývoje) .................. 102 Příjmy univerzity za uskutečňování placených kurzů prohlubujících kvalifikaci zaměstnanců subjektů aplikační sféry (podnikové vzdělávání) ...................................................................................... 102 Příjmy za činnosti v rámci odborných konzultací a poradenství pro aplikační sféru.......................... 103 Spin-off / start-up podniky podpořené univerzitou ................................................................................ 103 Strategie pro komercializaci ....................................................................................................................... 103 Působení ČZU v regionech ČR ................................................................................................................... 104

12. INTERNACIONALIZACE ................................................................................................................ 107 12.1. 12.2. 12.3. 12.4.

Strategie rozvoje mezinárodních vztahů a mezinárodního prostředí na ČZU.................................... 107 Zapojení ČZU do mezinárodních vzdělávacích programů (vč. mobilit) ................................................. 110 Zapojení ČZU do mezinárodních programů výzkumu a vývoje ............................................................. 111 Mobilita studentů a akademických pracovníků podle jednotlivých zemí ............................................. 112

13. ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A HODNOCENÍ ČINNOSTÍ REALIZOVANÝCH NA ČZU ..................................... 115 13.1. 13.2. 13.3. 13.4. 13.5. 13.6.

Způsoby zajišťování vnitřního hodnocení kvality vzdělávání na ČZU .................................................. 115 Vnější hodnocení kvality .............................................................................................................................. 118 Finanční kontrola .......................................................................................................................................... 119 Certifikáty kvality .......................................................................................................................................... 121 Benchmarking s obdobně zaměřenými školami ...................................................................................... 121 Hodnocení vzdělávací činnosti mimo sídlo ČZU ...................................................................................... 121

14. NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ EXCELENCE........................................................................................ 123 14.1. 14.2. 14.3. 14.4.

Členství ČZU v mezinárodních asociacích, organizacích a sdruženích ................................................. 123 Členství ČZU v profesních asociacích, organizacích a sdruženích působících v ČR ........................... 125 Národní a mezinárodní ocenění ČZU......................................................................................................... 126 Hodnocení ČZU provedené týmem mezinárodních expertů ................................................................. 126

15. ROZVOJ ČZU ............................................................................................................................ 129 15.1. 15.2.

Zapojení do Centralizovaných rozvojových projektů .............................................................................. 129 Zhodnocení naplňování Institucionálního rozvojového plánu ............................................................... 130

16. ZÁVĚR....................................................................................................................................... 133 PŘÍLOHA .......................................................................................................................................... 141

3

6

ÚVOD

1. Úvod VÝCHODISKA VYPRACOVÁNÍ VÝROČNÍ ZPRÁVY O ČINNOSTI ČZU ZA ROK 2014 A ZPŮSOBY JEJÍHO VYUŽITÍ Vypracování a zveřejnění Výroční zprávy o čin-

Tato zpráva poskytuje řadu informací o fungování

nosti České zemědělské univerzity v Praze za rok

veřejné vysoké školy, které utvářejí i cenné časo-

2014 je společně s jejím předložením Ministerstvu

vé řady vzhledem k charakteru výroční zprávy:

školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen

Tyto informace tak slouží i jako podklady pro

„MŠMT“) povinností, kterou Česká zemědělská

rozhodovací činnosti na jednotlivých úrovních

univerzita v Praze (dále také jako „ČZU“) naplňuje

řízení univerzity do budoucna. Takto byly napří-

§ 21 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,

klad

ve znění pozdějších předpisů. Zpracování a před-

IPn KREDO, jehož se v roce 2014 ČZU aktivně

ložení této zprávy jak ministerstvu, tak veřejnosti

účastnila.

prostřednictvím jejího zveřejnění na webových

Výroční zpráva zároveň poskytuje důležité zdroje

stránkách univerzity nenaplňuje pouze povinnosti

informací pro MŠMT a z dotazů zasílaných na

dané zákonem, ale je univerzitou vnímáno i jako

ČZU i pro veřejnost. V ní prezentované informace

součást jejího strategického řízení. Zpráva totiž

nejsou často běžně dostupné z jiných informač-

představuje jeden z klíčových dokumentů umož-

ních zdrojů. Publikováním údajů jdoucích nad

ňujících transparentně hodnotit činnosti uskuteč-

rámec doporučené osnovy pro výroční zprávy

něné na ČZU v roce 2014, včetně dokumentování

veřejných vysokých škol naplňuje ČZU požadavky

naplňování cílů stanovených Dlouhodobým zámě-

na tzv. veřejnou vykazatelnost a transparentnost

rem vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové,

svých aktivit.

výroční

zprávy

využívány

v

projektu

inovační a další tvůrčí činnosti České zemědělské univerzity v Praze na období 2011 – 2015 (včetně cílů představených v aktualizaci tohoto záměru pro rok 2014) společně s projekcí tohoto záměru do Institucionálního plánu ČZU pro rok 2014.

HLAVNÍ ZDROJE POUŽITÉ PRO PŘÍPRAVU VÝROČNÍ ZPRÁVY Výroční zpráva o činnosti ČZU v roce 2014 je úzce

Údaje kvantitativního a faktografického charakte-

provázána s Dlouhodobým záměrem vzdělávací,

ru pocházejí z informačních systémů ČZU. Kvali-

vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další

tativní údaje, vyjádření a interpretace komentující

tvůrčí

univerzity

existující stav jsou výsledkem práce představitelů

v Praze na období 2011 – 2015 (dále též „Dlouho-

jednotlivých součástí univerzity a jejích orgánů či

dobý záměr ČZU“), s jeho Aktualizací pro rok

různých oddělení zajišťujících činnost těchto sou-

2014. Rovněž je propojena s Institucionálním

částí. Příprava celé výroční zprávy byla koordino-

plánem ČZU pro rok 2014 a s Centralizovanými

vána z celouniverzitní úrovně prorektory a jim

rozvojovými projekty. V odkazech na tyto doku-

podřízenými odděleními, a to v součinnosti

menty, které formulovaly cíle pro rok 2014, budou

s příslušnými proděkany a jim podřízenými oddě-

aktivity uskutečňované na ČZU také přibližovány

leními na jednotlivých součástech univerzity.

činnosti

České

zemědělské

a hodnoceny.

5

6

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VYSOKÉ ŠKOLE

2. Základní údaje o vysoké škole 2.1. Úplný název vysoké školy, běžně užívaná zkratka názvu, sídlo (vč. adresy) vysoké školy a všech součástí (fakult, institutů, ústavů a poboček) ÚPLNÝ NÁZEV, ADRESA A BĚŽNĚ POUŽÍVANÉ ZKRATKY ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE V ČEŠTINĚ A ANGLIČTINĚ Úplný název vysoké školy, sídlo vč. adresy: Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129 165 21 Praha 6 – Suchdol Běžně užívané zkratky:

Anglický překlad názvu univerzity a adresy: Czech University of Life Sciences Prague Kamycka 129 165 21 Prague 6 – Suchdol Czech Republic

ČZU v Praze ČZU CULS (v anglickém jazyce)

ČLENĚNÍ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE (ČLENĚNÍ NA FAKULTY, CELOUNIVERZITNÍ PRACOVIŠTĚ, JINÁ PRACOVIŠTĚ, ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ, VYSOKOŠKOLSKÉ STATKY, POBOČKY) A ADRESA SOUČÁSTÍ UNIVERZITY Česká zemědělská univerzita v Praze se v soula-

v rámci areálu univerzity uvedené na začátku této

du se svým statutem člení na fakulty, vysoko-

kapitoly.

školské ústavy, školní zemědělské podniky a další

V roce 2014 měla ČZU následující součásti (jed-

součásti.

notlivé fakulty a celouniverzitní pedagogické

Jednotlivé součásti univerzity se nacházejí, není-li

pracoviště se dále člení na katedry; koleje a men-

v textu níže uvedeno jinak, na adrese sídla

za jsou členěny na oddělení):

Fakulty: 

Provozně ekonomická fakulta (PEF)



Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ)



Technická fakulta (TF)



Fakulta lesnická a dřevařská (FLD)



Fakulta životního prostředí (FŽP)



Fakulta tropického zemědělství (FTZ)

7


Celouniverzitní pedagogická pracoviště: 

Institut vzdělávání a poradenství (IVP) nachází se na adrese V Lázních 3, 159 00 Praha 5 – Malá Chuchle



Katedra tělesné výchovy (KTV)

Jiná pracoviště ČZU: 

Rektorát



Studijní a informační centrum (SIC)

Účelové zařízení ČZU: 

Koleje a menza (KaM)

Vysokoškolský zemědělský statek: 

Školní zemědělský podnik se sídlem v Lánech (ŠZP) nachází se na adrese Zámecká 419, 270 61 Lány

Vysokoškolský lesní statek: 

Školní lesní podnik se sídlem v Kostelci nad Černými lesy (ŠLP) nachází se na adrese nám. Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy

Pobočky: ČZU realizuje některé své aktivity i prostřed-

pobočkami Agrární komory, místními podniky), ze

nictvím svých poboček (někdy nazývaných kon-

státní správy (např. s městskými úřady, krajskými

zultační střediska či detašovaná pracoviště). Ty

úřady) nebo s neziskovými organizacemi (např.

existují mimo hlavní město Praha, v němž má

s místními akčními skupinami působícími s pod-

ČZU a její součásti (s výjimkou vysokoškolských

porou Programu rozvoje venkova ČR).

statků) sídlo. V těchto pobočkách je uskutečňo-

Výuka v detašovaných pracovištích je administra-

vána jak kombinovaná forma výuky, tak v nich

tivně zajištěna ve spolupráci představitelů těchto

probíhají i vybrané kurzy a programy celoživotní-

poboček, kteří jsou určeni fakultami, se studijními

ho vzdělávání v regionech. Děje se tak buď

odděleními fakult a děkanáty fakult. Odborně je

v zařízeních

nebo

výuka zabezpečena výhradně kmenovými peda-

v dlouhodobě pronajatých zařízeních, běžně ur-

gogy ČZU – profesory, docenty a odbornými

čených a vybavených ke standardní vysokoškol-

asistenty, tj. těmi, kteří vedou dané předměty

ské výuce.

a kurzy i v areálu ČZU v Praze.

spolupracujících

Prostřednictvím

těchto

partnerů,

regionálních

poboček

Zde jsou uvedeny pobočky ČZU, v nichž byly

probíhá také spolupráce s tamními partnery

realizovány aktivity ČZU v průběhu roku 2014

z hospodářského sektoru (např. s regionálními

(stav k 31. 12. 2014):

Pobočky Provozně ekonomické fakulty Hradec Králové

Cheb

Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje

Regionální agrární komora kraje Karlovy Vary

Nerudova 37

se sídlem v Chebu

500 02 Hradec Králové

Hradební ulice 17 350 02 Cheb

8


Most

Sezimovo Ústí – Tábor

Regionální středisko výchovy a vzdělávání, s.r.o.

Trend partner s.r.o.

Báňská 286

Budějovická 421/10

434 01 Most

391 02 Sezimovo Ústí

Jičín

Litoměřice

MÚ Jičín, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie,

Havlíčkova 56

Střední odborná škola a Jazyková škola

506 01 Jičín

s právem státní jazykové zkoušky EKONOM, o.p.s.

Klatovy

Palackého 730/1

Úhlava o.p.s.

412 01 Litoměřice

Kpt. Jaroše 94

Šumperk

339 01 Klatovy

Regionální institut vzdělávání s.r.o. Nám. Míru 4 787 01 Šumperk

Pobočky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Hradec Králové

Mělník

Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje

Česká zahradnická akademie Mělník,

Nerudova 37

střední škola a vyšší odborná škola,

500 02 Hradec Králové

příspěvková organizace

Humpolec

Na Polabí 411

Česká zemědělská akademie v Humpolci,

276 01 Mělník

střední škola Školní 764 396 01 Humpolec Pobočky Fakulty lesnické a dřevařské Písek

Trutnov

Vyšší odborná škola lesnická

Česká lesnická akademie Trutnov –

a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga

Střední škola a vyšší odborná škola

Lesnická 55

Lesnická 9

397 01 Písek

541 11 Trutnov

Pobočky Fakulty životního prostředí Litvínov Schola Humanitas

Březnice u Příbrami

Ukrajinská 453

Vyšší odborná škola a Střední odborná škola

436 01 Litvínov

Březnice

Karlovy Vary

Rožmitálská 340

Krajský úřad Karlovarského kraje

262 72 Březnice u Příbrami

Závodní 353/88 360 06 Karlovy Vary

9


2.2. Organizační schéma ČZU v roce 2014 SCHÉMA Č. 1: ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE K 31. 12. 2014 odborové, společenské a studentské organizace

Předseda Správní rady ČZU

Předseda Akademického senátu ČZU

Tajemník Správní rady ČZU

Rektor

Kolegium rektora

Vědecká rada ČZU Tiskový mluvčí Oddělení komunikace

Vedoucí Útvaru interního auditu

Kancléř Právní oddělení Sekretariát rektora

Předseda Kolejní rady Kolejí a menzy

Ředitel Kolejí a menzy

Prorektor pro mezinárodní vztahy Oddělení mezinárodních vztahů

Prorektor pro pedagogickou činnost Studijní oddělení

Děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Proděkan pro mezinárodní vztahy a inf.systémy

Proděkani pro studijní a pedagogickou činnost

Děkan Fakulty lesnické a dřevařské

Proděkan pro zahraniční styky

Děkan Fakulty životního prostředí

Prorektor pro vědu a výzkum

Prorektor pro školní podniky a vnější vztahy

Prorektor pro strategii a informační systémy

Oddělení pro ŠP a vnější vztahy

Oddělení pro strategii

Oddělení pro vědu a výzkum Studijní a informační centrum

Odbor inf. a kom. technologií

Centrum audiovizuální podpory

centra: inovací a trans. tech. / reportingu / projektů

Kvestor

(útvary řízené kvestorem)

Proděkan pro rozvoj

Proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium

Proděkan pro rozvoj

Proděkan pro pedagogickou činnost

Proděkan pro vědu a výzkum


Proděkan pro rozvoj fakulty

Tajemník

Proděkan pro mezinárodní vztahy

Proděkan pro studijní a pedagogickou činnost

Proděkan pro vědecko-výzkum. činnost



Tajemník

Děkan Provozně ekonomické fakulty


Proděkani pro studijní a pedagogickou činnost


Proděkan pro vnější vztahy


Tajemník

Děkan Technické fakulty





Tajemník

Děkan Fakulty tropického zemědělství

Proděkan pro mezinárodní vztahy

Proděkan pro studijní a pedagogickou činnost

Proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium



Tajemník

Ředitel Institutu vzdělávání a poradenství

Zástupce ředitele pro zahraniční styky

Zástupce ředitele pro pedagogickou a studijní činnost

Zástupce ředitele pro vědecko-výzkumnou činnost

Zástupce ředitele pro pedagogickou a studijní činnost

Zástupce ředitele pro hospodářskou činnost a rozvoj

Tajemník

Vedoucí Katedry tělesné výchovy

Proděkan pro pedagogickou činnost Proděkan pro zahr.styky

Proděkan pro mezinár. vztahy a inf.systémy

Vedoucí

Ředitel Školního zemědělského podniku se sídlem v Lánech Ředitel Školního lesního podniku se sídlem v Kostelci nad Černými lesy

10

ŘÍZENÍ ZÁKLADNÍCH PROCESŮ

Tajemník

Tajemník


2.3. Složení (s uvedením změn v roce 2014) vědecké rady, správní rady, akademického senátu a dalších orgánů dle vnitřních předpisů ČZU SLOŽENÍ VĚDECKÉ RADY ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE A JEJÍ ČINNOST Nové složení Vědecké rady ČZU bylo pro druhé

a další tvůrčí činnost a aktivity v oblasti meziná-

funkční období rektora prof. Ing. Jiřího Balíka,

rodních vztahů. Vědecká rada též schválila návrh

CSc., dr. h. c., schváleno akademickým senátem

na udělení titulu doctor honoris causa.

dne 28. 1. 2014, a vědecká rada ČZU tak byla

Dále se uskutečnila 3 slavnostní zasedání vědec-

v novém složení jmenována ke dni 1. 2. 2014.

ké rady, na nichž byly předány jmenovací dekrety

V roce 2014 se uskutečnila 4 zasedání vědecké

docentům, diplomy absolventům doktorského

rady. Na nich byly projednávány body spojené

studia na ČZU a diplomy absolventům programu

s prací vědecké rady vyplývající ze zákona. Pře-

The International MBA in Agribusiness. Na jedné

devším se jednalo o řízení ke jmenování profeso-

ze slavnostních vědeckých rad byly rovněž uděle-

rem (4 řízení), projednávání Výroční zprávy

ny Ceny ministra zemědělství za nejlepší diser-

o činnosti ČZU za rok 2013 a Aktualizace Dlouho-

tační práce s významným přínosem pro země-

dobého záměru ČZU pro rok 2015. Vědecká rada

dělství, lesnictví, vodní hospodářství a ochranu

také posuzovala klíčové oblasti působení ČZU, tj.

krajiny se zaměřením na praxi, za účasti zástupce

pedagogickou činnost, vědeckou, výzkumnou

Ministerstva zemědělství ČR.

Předseda (stav k 31. 12. 2014) 1.

prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c. rektor

Interní členové (stav k 31. 12. 2014) 2.

doc. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D.,

10. prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., děkan FAPPZ

prorektor 3.

prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D., prorektorka

4.

doc. Ing. Petr Heřmánek, Ph.D., prorektor

5.

doc. Ing. Tomáš Šubrt, Ph.D., prorektor

6.

Ing. Petr Zasadil, Ph.D., prorektor

7.

Ing. Martin Pelikán, Ph.D., děkan PEF

8.

prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr. h. c., PEF

9.

prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc., PEF

11.

prof. Ing. Iva Langrová, CSc., proděkanka FAPPZ

12. prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc., proděkan FAPPZ 13. prof. Ing. Josef Soukup, CSc., proděkan FAPPZ 14. prof. Ing. Vladimír Jurča, CSc., děkan TF 15. prof. Dr. Ing. František Kumhála, TF 16. prof. Ing. Martin Libra, CSc., proděkan TF 17. prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., děkan FŽP

11


18. prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., proděkan FŽP 19. prof. Ing. Jan Vymazal, CSc., FŽP 20. prof. Ing. Marek Turčáni, PhD., děkan FLD 21. prof. Ing. Jaroslav Holuša, CSc., FLD 22. prof. Ing. Jaroslav Kobliha, CSc., FLD (do 31. 7. 2014)

23. prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., proděkan FLD 24. doc. Ing. Jan Banout, Ph.D., děkan FTZ 25. doc. RNDr. Pavla Hejcmanová, Ph.D., FTZ 26. prof. Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D., FTZ 27. prof. Ing. Milan Slavík, CSc., ředitel IVP

prof. Ing. Milan Lstibůrek, MSc., Ph.D., FLD (od 13. 10. 2014) Externí členové (stav k 31. 12. 2014) 28. prof. Ing. Peter Bielik, PhD., rektor – Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre 29. doc. RNDr. Vojtěch Ettler, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK v Praze 30. prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., rektor – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 31. prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor – Mendelova univerzita v Brně 32. Ing. Jiří Hladík, Ph.D., ředitel – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy 33. prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., rektor – Univerzita Hradec Králové 34. doc. Ing. Jan Chyský, CSc., Fakulta strojní ČVUT v Praze 35. prof. Ing. Josef Jablonský, CSc.,

37. Mgr. Jan Lipavský, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby 38. Ing. Miroslav Punčochář, DSc., ředitel – Ústav chemických procesů AV ČR 39. prof. Ing. Věra Skřivanová, CSc., Výzkumný ústav živočišné výroby 40. prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc., rektor – Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 41. prof. Ing. Ladislav Ševčík, CSc., Fakulta strojní TU v Liberci 42. Ing. Jaromír Vašíček, CSc., ředitel – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 43. prof. RNDr. Jan Zima, DrSc., zástupce ředitele – Ústav biologie obratlovců AV ČR

Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze 36. prof. Ing. Rudolf Kropil, CSc., rektor – Technická univerzita vo Zvolene

SLOŽENÍ SPRÁVNÍ RADY ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE A JEJÍ ČINNOST Správní rada ČZU doznala v roce 2014 několika

novým předsedou Ing. Jaromír Vašíček, CSc. Na

změn, především v obsazení pozic v předsed-

jím uvolněnou místopředsednickou pozici byl

nictvu. Z důvodu ukončení předsednického obdo-

zvolen Ing. Pavel Veselý.

bí Ing. Tomáše Zídka byl dne 20. 5. 2014 zvolen

12


Ve složení správní rady došlo ke změně jediné:

správní radě vyplývají ze zákona. Především se

doc. Ing. Jiřího Olivu, Ph.D., nahradil prof. MUDr.

jednalo o udělování předchozích písemných sou-

Tomáš Zima, DrSc.

hlasů k majetkovým záležitostem, projednávání

V roce 2014 proběhla celkem 4 zasedání správní

výročních zpráv, institucionálního plánu a jeho

rady, na nichž byly projednávány záležitosti, které

vyhodnocení, aktualizace dlouhodobého záměru univerzity a hodnocení činnosti vysoké školy.

Předseda (stav k 31. 12. 2014) 

Ing. Tomáš Zídek (do 28. 4. 2014) Ing. Jaromír Vašíček, CSc. (od 20. 5. 2014)

Místopředsedové (stav k 31. 12. 2014) 



Dr. Ing. Ladislav Bednář

Ing. Jaromír Vašíček, CSc. (do 20. 5. 2014) Ing. Pavel Veselý (od 20. 5. 2014)

Všichni členové (stav k 31. 12. 2014) 

Dr. Ing. Ladislav Bednář



Ing. Jaromír Vašíček, CSc.



Ing. Petr Bratský



Ing. Pavel Veselý



Mgr. Karolína Gondková



Ing. Jiří Zelenka



Ing. Pavel Navrátil, CSc.



Ing. Tomáš Zídek



doc. Ing. Jiří Oliva, Ph.D. (do 9. 4. 2014) prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. (od 15. 4. 2014)

Tajemník 

JUDr. František Janouch

SLOŽENÍ AKADEMICKÉHO SENÁTU ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE Složení

Akademického senátu

ČZU

doznalo

vého Volebního a jednacího řádu Akademického

v roce 2014 podstatných změn, a to především

senátu ČZU.

v důsledku konání řádných voleb na všech sou-

Tento vnitřní předpis stanovil nové tříleté funkční

částech ČZU, s ohledem na nabytí účinnosti no-

období všech členů jednotně od 1. 12. 2014.

Předseda 

doc. Ing. David Herák, Ph.D. (do 24. 6. 2014) Ing. Zdeněk Votruba, Ph.D. (od 24. 6. 2014)

Členové akademického senátu za FAPPZ: 

prof. Ing. Jan Vašák, CSc.



prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. (do 30. 11. 2014) Ing. Matyáš Orsák, Ph.D. (od 1. 12. 2014)





Ing. Jan Nevoral (do 30. 11. 2014) Šimon Vlásenko (od 1. 12. 2014)



Marie Bartíková (do 30. 11. 2014) Ing. Markéta Drešlová (od 1. 12. 2014)

Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.

13


Členové akademického senátu za PEF: 

prof. Ing. Ivana Tichá, Ph.D. (do 30. 11. 2014)



Ing. Irena Benešová, Ph.D. (od 1. 12. 2014) 

Mgr. Ing. Pavel Michálek, Ph.D.



Ing. Bohuslava Boučková, CSc.

Bc. Marek Vyoral (do 30. 11. 2014) Stanislav Doležal (od 1. 12. 2014)



Bc. Jakub Kopecký (do 30. 11. 2014) Aneta Kučerová (od 1. 12. 2014)

(do 30. 11. 2014) Ing. Štěpán Kala, MBA, Ph.D. (od 1. 12. 2014) Členové akademického senátu za TF: 

doc. Ing. Miroslav Růžička, Ph.D.



(do 30. 11. 2014) doc. Ing. Miroslav Müller, Ph.D.

(již uveden jako předseda AS ČZU) 

(od 1. 12. 2014) 

doc. Ing. David Herák, Ph.D. (do 30. 6. 2014)

Ing. Zdeněk Votruba, Ph.D.

Karel Nohava (do 31. 8. 2014) Tomáš Pazika (od 1. 12. 2014)



Ing. David Houška (do 31. 8. 2014)

doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D. (od 1. 7. 2014

Ing. Lukáš Dlabal (od 1. 9. 2014

do 30. 11. 2014)

do 30. 11. 2014)

Ing. Martin Kotek, Ph.D. (od 1. 12. 2014)

Martin Novák (od 1. 12. 2014)

Členové akademického senátu za FLD: 

doc. Ing. Martin Böhm, Ph.D.



prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc. (do 30. 11. 2014)



Bc. Jiří Procházka (od 1. 6. 2014) 

Ing. Jan Kašpar (od 1. 12. 2014) 

Ing. Jan Kašpar (jako student do 31. 5. 2014)

Ing. Petr Šenfeld (do 31. 5. 2014) Ing. Hana Mrhalová (od 1. 6. 2014)

doc. Ing. Oto Nakládal, Ph.D.

Členové akademického senátu za FŽP: 

Ing. Petra Šímová, Ph.D.



prof. Ing. Jan Vymazal, CSc.



doc. RNDr. Michael Komárek, Ph.D.



Ing. Lada Jakubíková (do 30. 11. 2014) Ing. Václav Hradilek (od 1. 12. 2014)



Ing. Pavel Jakubec (do 30. 11. 2014) Bc. Martin Opatrný (od 1. 12. 2014)

Členové akademického senátu za FTZ: 

prof. Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D.



Ing. Zbyněk Polesný, Ph.D.



Ing. Radim Kotrba, Ph.D.



Ing. Tereza Žáková (do 30. 11. 2014) Ing. Iva Nádvorníková (od 1. 12. 2014)



Bc. Hynek Roubík



Martin Brabec (od 1. 12. 2014)

Členové akademického senátu za IVP: 

doc. PhDr. Radmila Dytrtová, CSc.

Člen akademického senátu za KTV: 

14

PaedDr. Dušan Vavrla


VEDENÍ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE V souvislosti se zahájením druhého funkčního

kvestora ČZU, kdy po odchodu Ing. Josef Vojáčka

období rektora prof. Ing. Jiřího Balíka, CSc.,

ke dni 18. 3. 2014 byla na základě výběrového

dr. h. c., byly změněny kompetence některých

řízení do této funkce dne 19. 5. 2014 jmenována

prorektorů. Dále došlo ke změně na pozici

Ing. Jana Vohralíková.

Rektor 

prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c.

Prorektoři 








doc. Ing. Petr Heřmánek, Ph.D., prorektor

prorektor pro mezinárodní vztahy

pro IS a vnější vztahy (do 31. 1. 2014) / pro

a 1. prorektor

školní podniky a vnější vztahy (od 1. 2. 2014)

prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D.,



doc. Ing. Tomáš Šubrt, Ph.D.,

prorektorka pro vědu a výzkum

prorektor pro strategii (do 31. 1. 2014)

Ing. Petr Zasadil, Ph.D.,

/ pro strategii a IS (od 1. 2. 2014)

prorektor pro pedagogickou činnost Kvestor 

Ing. Josef Vojáček (do 18. 3. 2014) Ing. Jana Vohralíková (od 19. 5. 2014)

Kancléř 

JUDr. František Janouch

DALŠÍ ORGÁNY ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY PODLE VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ: KOLEGIUM REKTORA (STAV K 31. 12. 2014) 

prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c.,



rektor 


kancléř 

prorektor pro mezinárodní vztahy a 1. prorektor 











doc. Ing. Tomáš Šubrt, Ph.D.,



Ing. Jana Vohralíková, kvestorka

prof. Ing. Marek Turčáni, PhD., děkan FLD



prorektor pro strategii a informační systémy 

prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., děkan FŽP

a vnější vztahy 

prof. Ing. Vladimír Jurča, CSc., děkan TF

doc. Ing. Petr Heřmánek, Ph.D., prorektor pro školní podniky

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., děkan FAPPZ

Ing. Petr Zasadil, Ph.D., prorektor pro pedagogickou činnost

Ing. Martin Pelikán, Ph.D., děkan PEF

prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum

JUDr. František Janouch,

doc. Ing. Jan Banout, Ph.D., děkan FTZ



prof. Ing. Milan Slavík, CSc., ředitel IVP

15


2.4. Zastoupení vysoké školy v reprezentaci vysokých škol (Česká konference rektorů, Rada vysokých škol) s uvedením členů (vč. změn v roce 2014) a jejich funkcí v orgánech reprezentace ZASTOUPENÍ A PŮSOBENÍ ČZU V ČESKÉ KONFERENCI REKTORŮ V roce 2014 byla ČZU zastoupena v České konfe-

předsedy komory A (veřejných a státních vyso-

renci rektorů (ČKR) rektorem prof. Ing. Jiřím Balí-

kých škol) se ČZU vyjadřovala ke klíčovým záleži-

kem, CSc., dr. h. c., a to v plénu ČKR.

tostem ovlivňujícím chod univerzit v ČR. Byla též

Prostřednictvím

České

konference

rektorů

a členství rektora v jejím plénu a v pozici místo-

nápomocna v operativních záležitostech spojených s činností ČKR.

ZASTOUPENÍ A PŮSOBENÍ ČZU V RADĚ VYSOKÝCH ŠKOL K 31. 12. 2014 byla univerzita reprezentována

Radomír Adamovský, DrSc. (TF), a doc. Ing. Jiří

v Radě vysokých škol (RVŠ) Mgr. Ing. Pavlem

Remeš, Ph.D. (FLD).

Michálkem, Ph.D. (PEF), který byl členem před-

Členem RVŠ v její studentské komoře, který

sednictva RVŠ.

zastupoval ČZU, byl Bc. Hynek Roubík (FTZ).

Dalšími delegáty fakult v RVŠ byli: doc. MVDr.

Prostřednictvím Rady vysokých škol se ČZU

Radko Rajmon, Ph.D. (FAPPZ), Ing. Vlastimil

vyjadřovala především k novele zákona o vyso-

Mikšík, Ph.D. (FAPPZ), Ing. Martin Tejkal (FŽP),

kých školách, jmenovacímu řízení a další aktuál-

Ing. Štěpán Kala, MBA, Ph.D. (PEF), prof. Ing.

ní problematice.

2.5. Poslání, vize a strategické cíle ČZU POSLÁNÍ ČZU Poslání ČZU, které nachází své naplnění v Dlou-

s praxí i v oblasti rozvoje vlastního lidského

hodobém záměru ČZU 2011–2015, je reflektovat

a materiálního zázemí.

zavedené tradice univerzity a akademického

Posláním ČZU je tak na jedné straně inovativně

světa, které jsou modifikovány do soudobého

rozvíjet

prostředí, a inovativně reagovat na výzvy sou-

vědecko-výzkumných, mezinárodních i v propojení

časnosti. Poslání je shrnuto v hlavním mottu

do praxe) tradičně silné obory, které jsou s touto

univerzity: působit jako živá univerzita.

univerzitou dlouhodobě spojeny. Na druhé straně

Tato skutečnost znamená, že podobně jako

ČZU jako své poslání chápe i zavádění nových

v životě usiluje univerzita svým posláním snoubit

vědecko-výzkumných, vzdělávacích a mezinárod-

to nejlepší z tradic akademického prostředí

ních praktik v diverzifikovaných oblastech soudo-

s moderními výzvami a odpovídajícími reakcemi

bého vědeckého, ale i společenského zájmu, jež

na ně, a to ku prospěchu regionů, v nichž působí,

odpovídají dlouhodobě existujícímu profilu ČZU.

celé naší země i světa.

V současné době se jedná o otázky udržitelnosti

ČZU ve svém poslání spojuje kontinuitu se změ-

v jejím environmentálním, ekonomickém a sociál-

nami, čímž reaguje na výzvy, které před ní stojí

ním kontextu, o záležitosti bio-ekonomiky nebo

v oblasti

vědecko-výzkumné

biotechnologií.

v oblasti

mezinárodních

16

a

aktivit,

pedagogické, spolupráce

ve

všech

aspektech

(vzdělávacích,


VIZE ČZU Vize univerzity spočívá ve formování zaměření

ností a s rozsáhlým vějířem mezinárodních aktivit

jejích aktivit směrem ke kontinuálnímu utváření

a spolupráce s praxí. K tomu má napomoci utvá-

ČZU jako univerzity, která poskytuje kvalitní vzdě-

ření takového prostředí, kdy se ČZU stane

lávání, úzce propojené s kvalitními výzkumnými,

místem, kde studenti i pracovníci mohou uplatnit

vědeckými a dalšími tvůrčími činnostmi a s rozvi-

své inovativní nápady, což předpokládá rozšiřo-

nutou internacionalizací a spoluprací s praxí.

vání otevřenosti univerzity.

Vizí ČZU je být univerzitou s vysoce motivujícím

ČZU by měla být v povědomí veřejnosti chápána

prostředím, z něhož budou i nadále vycházet

nejen jako instituce bezprostředně zaměřená na

kvalifikovaní absolventi ve svém oboru, kteří

výuku a výzkum v oblasti zemědělsko-lesnických,

budou ve svých profesích využívat přidané hod-

technických a ekonomicko-manažerských a soci-

noty získané aplikací interdisciplinárního, multi-

álních nauk, ale i jako univerzita s dalšími vysoce

disciplinárního a transdisciplinárního přístupu ve

kvalitními multidisciplinárními a interdisciplinární-

vzdělávání a výzkumu praktikovaného v meziná-

mi teoretickými obory.

rodním prostředí ČZU.

Jenom takto si bude moci ČZU udržet pověst

Vize je spojena s úsilím o to být i nadále výzkum-

náročné a kvalitní vzdělávací a vědecko-výzkumné

nou univerzitou s vysoce kvalitní vzdělávací čin-

organizace.

STRATEGICKÉ CÍLE ČZU Strategické cíle ČZU jsou formovány Dlouhodo-

Znamená to, že formulace strategických cílů

bým záměrem ČZU 2011–2015, když v roce 2014

vede k tomu, aby ČZU byla prostřednictvím

již započala diskuse nad strategickými cíli pro

jejich naplňování pracovištěm, které v oblasti

období 2016–2020. Hlavním strategickým cílem,

vědy,

který je uveden v Dlouhodobém záměru ČZU

s podobně kvalitními domácími i zahraničními

2011–2015, je, že ČZU hodlá být mezinárodní

akademickými partnery, výzkumnými ústavy

výzkumnou univerzitou soustavně rozvíjející

a podniky, a dále pracovištěm, které nadále

vysoce kvalitní a relevantní formy vzdělávání,

nabízí, rozvíjí a praktikuje kvalitní a náročné

propojené s jejím výzkumným zaměřením, ori-

mezinárodně uznávané studijní programy, re-

entované na různé cílové skupiny populace

flektující nejnovější výsledky vědy a výzkumu

a flexibilně reflektující potřeby společnosti.

i současný hospodářský a společenský kontext.

Tento hlavní strategický cíl je spojen s dalšími

Všechny tyto aktivity se v souladu s vizí univer-

dvěma podpůrnými strategickými cíli, a to:

zity budou odehrávat v otevřeném a přívětivém

1.

zkvalitňovat přívětivé prostředí univerzity, intenzivně spolupracující se svým okolím, a

2.

pokračovat v kontinuálním zavádění moderních metod řízení vedoucích k posilování efektivity všech činností,

výzkumu

a

vzdělávání

spolupracuje

prostředí pro studenty, pedagogy i ostatní zaměstnance, v prostředí s udržitelným financováním a moderními metodami řízení. K posouzení a hodnocení toho, jak se naplňuje poslání, vize a strategické cíle, slouží již tradičně i tato výroční zpráva.

v souladu s principy učící se organizace a udržitelnosti.

17


2.6. Změny v oblasti vnitřních předpisů ČZU v roce 2014 V rámci zásadních vnitřních předpisů došlo v roce

V oblasti dalších vnitřních předpisů vydala v roce

2014 k vydání tří novelizačních změn Statutu

2014 ČZU 12 nových předpisů a 11 novel předpisů

České zemědělské univerzity v Praze, s účinností

stávajících. Mezi nejdůležitější z nich patří Meto-

k 20. 2. 2014, 4. 11. 2014 a 30. 12. 2014. Dále byl

dika a postup tvorby rozpočtu ČZU pro roky 2014

s účinností ke dni 29. 4. 2014 vydán nový Studijní

až 2017 a nový Statut Celouniverzitní interní

a zkušební řád pro studium v doktorských studij-

grantové agentury (CIGA).

ních programech České zemědělské univerzity v Praze a s účinností ke dni 8. 10. 2014 nový Volební a jednací řád Akademického senátu České zemědělské univerzity v Praze. Akademický senát ČZU dále kromě výše uvedených vnitřních předpisů schvaloval nový Volební a jednací řád Akademického senátu FŽP, Statut Provozně ekonomické fakulty, Jednací řád Vědecké rady Provozně ekonomické fakulty a Disciplinární řád Provozně ekonomické fakulty.

2.7. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ČZU zveřejňuje údaje podle § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Následující přehled uvádí stav vyřizování požadavků podle citovaného zákona v oblasti poskytování informací o činnosti ČZU v roce 2014: 

počet podaných žádostí o informace:





opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnu-

sobu jejich vyřízení:



další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona: Poskytování

hled všech výdajů, které povinný subjekt

č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k in-

vynaložil v souvislosti se soudními řízeními

formacím, upravují kromě citovaného zákona

o právech a povinnostech podle tohoto

vnitřní předpisy – směrnice rektora č. 11/2012,

zákona, a to včetně nákladů na své vlastní

která je spolu s poskytnutými informacemi

zaměstnance a nákladů na právní zastou-

podle § 5 odst. 3 citovaného zákona veřejně

pení:

přístupná na webových stránkách univerzity

bylo předmětem soudního přezkumu.

0

tí žádosti o poskytnutí informace a pře-

ČZU neuvádí, neboť žádné správní řízení ne-

18

počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způ-

počet podaných odvolání proti rozhodnutí: 0



licencí,

0

žádosti:



výhradních

výhradní licence:

počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí

0

poskytnutých

včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí

2 

výčet

informací

v sekci „O ČZU“.

podle

zákona


19

6

STUDIJNÍ PROGRAMY, ORGANIZACE STUDIA A VZDĚLÁVACÍ ČINNOST

3. Studijní programy, organizace studia a vzdělávací činnost HLAVNÍ AKTIVITY V OBLASTI STUDIJNÍCH PROGRAMŮ, ORGANIZACE STUDIA A VZDĚLÁVÁNÍ V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011–2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Hlavní aktivity vázané na studijní programy

Nabídka anglických oborů přispěla k naplňování

a organizaci studia v roce 2014 na ČZU přispívaly

dalšího specifického strategického cíle z Aktuali-

k naplňování

cíle

zace dlouhodobého záměru pro rok 2014, a to

z Dlouhodobého záměru ČZU a jeho aktualizace

být otevřenou mezinárodní univerzitou, kdy se

pro rok 2014, a to „prohlubovat nabídku a realiza-

počet kmenových zahraničních studentů blíží

ci různých forem vzdělávání reagujících na poža-

10 % z celku všech studentů ČZU. K naplňování

davky různých segmentů společnosti a propoje-

tohoto cíle přispěl i rozvoj krátkodobých studij-

ných s výsledky výzkumné činnosti univerzit“.

ních programů typu letních škol pro studenty

Z tohoto důvodu byly nově akreditovány 2 obory

ČZU v zahraničí a pro zahraniční studenty na ČZU

v angličtině nebo byla prodloužena akreditace

nebo double a joint degree programy.

specifického

strategického

5 oborům.

3.1. Akreditované studijní programy SITUACE A ZMĚNY V POČTECH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA ČZU V tabulce č. 3.1 v příloze jsou uvedeny počty

vědách a naukách (64 programů), v technických

akreditovaných studijních programů na ČZU

vědách a naukách (25 programů), dále v ekonomii

v roce 2014 v členění podle fakult a dalších sou-

(19 programů), v oblasti pedagogiky, učitelství

částí univerzity a rovněž podle formy a typu

a sociální péče (2 programy) a v přírodních vědách

studia.

a naukách (2 programy).

Ze zmíněné tabulky je patrné, že v roce 2014 bylo

Nejdiverzifikovanější nabídku programů (3 oblasti:

na ČZU akreditováno celkem 112 studijních pro-

ekonomie; zemědělské, lesnické a veterinární

gramů (jeden program v anglickém jazyce je ak-

vědy a nauky; technické vědy a nauky) nabízí

reditován pro FTZ i pro FLD společně, a proto je

Fakulta lesnická a dřevařská. Fakulta životního

v tabulce č. 3.1 v příloze u fakult vykazován dva-

prostředí a Technická fakulta nabízejí programy

krát). Oproti roku 2013 se počet studijních pro-

ve dvou oblastech (přírodní vědy a nauky, tech-

gramů zvýšil o dva. V ustáleném portfoliu studij-

nické vědy a nauky u FŽP; zemědělsko-lesnické

ních programů se i nadále nachází pět různých

a veterinární vědy a nauky, technické vědy

skupin podle klasifikace kmenových oborů vzdě-

a nauky u TF), Fakulta agrobiologie, potravino-

lávání (KKOV), což je přesně polovina těchto

vých a přírodních zdrojů, Provozně ekonomická

kmenových oborů vzdělávání. ČZU tak není úzce

fakulta, Fakulta tropického zemědělství a Insti-

zaměřenou univerzitou. Nejvíce programů je

tut vzdělávání a poradenství realizují programy

v prezenční a kombinované formě studia nabíze-

v jedné oblasti kmenových oborů vzdělávání.

no v zemědělských, lesnických a veterinárních

21


AKREDITACE A REAKREDITACE STUDIJNÍCH OBORŮ V BAKALÁŘSKÉM, MAGISTERSKÉM A DOKTORSKÉM TYPU STUDIA NA JEDNOTLIVÝCH FAKULTÁCH/INSTITUTU Provozně ekonomická fakulta prodloužila v roce

Na Technické fakultě nebyl v roce 2014 akredito-

2014 akreditaci u oboru Hospodářská a kulturní

ván či reakreditován žádný nový obor.

studia v bakalářském i magisterském navazujícím

Fakulta lesnická a dřevařská v roce 2014 rozšířila

typu studia.

akreditaci programu Lesnictví o nový bakalářský

Na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírod-

obor Konzervace přírodnin a taxidermie.

ních zdrojů nebyl v roce 2014 akreditován žádný

Na Fakultě životního prostředí došlo v roce 2014

nový program, resp. obor studia, ani nedošlo

k prodloužení akreditace navazujícího magister-

k reakreditaci. Podané žádosti o prodloužení

ského studijního oboru Voda v krajině. Byla udě-

akreditace bakalářského oboru Zoo-rehabilitace

lena akreditace novému doktorskému studijnímu

a asistenční práce se zvířaty a o rozšíření akre-

programu Environmentální vědy a v něm oboru

ditace u navazujícího magisterského programu

Aplikovaná a krajinná ekologie, vyučovanému

Zootechnika o obor Rybářství a akvaristika neby-

i v anglické formě. Byl akreditován nový navazují-

ly do konce roku Akreditační komisí rozhodnuty.

cí magisterský obor v anglickém jazyce Environ-

Fakultě tropického zemědělství byla zamítnuta

mental Geosciences (prezenční forma).

žádost o akreditaci bakalářského oboru Interna-

Na Institutu vzdělávání a poradenství byla

tional Aid Management. Do konce roku 2014

úspěšně prodloužena akreditace v bakalářském

Akreditační komise zatím nerozhodla o podané

studijním oboru Poradenství v odborném vzdělá-

žádosti o akreditaci bakalářského oboru Interna-

vání.

tional Cooperation in Agriculture and Rural Development.

2006 2010

7 (10)

7 (16)

4 (9)

MAGISTERSKÝ*

11 (16)

19 (38)

8 (16)

4 (4)

5 (15)

4 (7)

BAKALÁŘSKÝ

5 (9)

11 (29)

4 (9)

MAGISTERSKÝ*

5 (11)

16 (33)

4 (9)

2 (2)

6 (17)

5 (6)

DOKTORSKÝ

1 (1)

1 (1)

1 (2)

1 (3)

VĚDY A NAUKY O KULTUŘE A UMĚNÍ

OBORY Z OBLASTI PSYCHOLOGIE

PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁL. PÉČE

PRÁVO, PRÁVNÍ A VEŘEJNOSPRÁVNÍ ČINNOST

EKONOMIE

SPOLEČENSKÉ VĚDY, NAUKY A SLUŽBY

ZDRAVOT., LÉKAŘ. A FARM. VĚDY A NAUKY

ZEMĚDĚL.-LES. A VETER. VĚDY A NAUKY

TECHNICKÉ VĚDY A NAUKY

BAKALÁŘSKÝ

DOKTORSKÝ

22

PŘÍRODNÍ VĚDY A NAUKY

TYP STUDIA

ROK

TABULKA Č. 1: POČTY STUDIJNÍCH PROGRAMŮ A JEJICH OBORŮ


3 (6)

MAGISTERSKÝ

5 (12)

16 (37)

4 (9)

4 (5)

5 (18)

4 (6)

BAKALÁŘSKÝ

5 (10)

13 (31)

3 (6)

MAGISTERSKÝ

5 (12)

18 (38)

4 (9)

4 (5)

5 (18)

4 (6)

5 (10)

14 (32)

1 (1)

1 (1)

MAGISTERSKÝ

1 (1)

DOKTORSKÝ

1 (1)

5 (12) 5 (6)

3 (6)

VĚDY A NAUKY O KULTUŘE A UMĚNÍ

OBORY Z OBLASTI PSYCHOLOGIE

PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁL. PÉČE

PRÁVO, PRÁVNÍ A VEŘEJNOSPRÁVNÍ ČINNOST

EKONOMIE

SPOLEČENSKÉ VĚDY, NAUKY A SLUŽBY

ZDRAVOT., LÉKAŘ. A FARM. VĚDY A NAUKY

11 (30)

BAKALÁŘSKÝ 2014

ZEMĚDĚL.-LES. A VETER. VĚDY A NAUKY

5 (10)

DOKTORSKÝ

*


ROK 2012

BAKALÁŘSKÝ

DOKTORSKÝ

2013


TYP STUDIA

1 (3)

1 (3)

1 (3)

4 (9)

22 (41) 7 (20)

5 (6)

Zahrnuje magisterské i navazující magisterské programy a obory; vzhledem k záměru ukázat trend jsou vypuštěny některé roky s údaji obsaženými ve výroční zprávě za rok 2013.

()

V závorce je uveden počet oborů v daném programu. Je-li daný obor a program akreditován jak v prezenční, tak v kombinované formě studia, je počítán pouze jedenkrát (nevede se rozlišení na prezenční a kombinovanou formu studia, jako je tomu v tabulce 3.1 v příloze). Jsou-li anglické obory a programy akreditovány jako odpovídající českým programům a oborům, nejsou zvláště započítány, protože se liší pouze jazykem výuky.

Tabulka č. 1 ukazuje na postupnou větší diverzifi-

Počet doktorských studijních oborů je relativně

kaci bakalářského typu studia (včetně nabídky

neměnný, resp. ve srovnání s rokem 2006 je

prakticky orientovaných oborů), u kterého se

patrný jejich mírný nárůst (o šest pro rok 2014).

počet oborů zvýšil z 37 v roce 2006 na 51 v roce

Z hlediska

2014. Zároveň dochází k výraznější profilaci

a bakalářským typem studia má ČZU vhodně

magisterského typu studia (s vyšší komponentou

připravené své studijní obory, jak z hlediska kvali-

výzkumné práce), kde počet oborů klesl ze 70

tativního (obsahová diverzifikace), tak i kvantita-

v roce 2006 na 63 v roce 2014, avšak při mírném

tivního (nabídka více oborů pro vyšší počet baka-

nárůstu v posledních letech (z 53 v roce 2010 na

lářských studentů a méně oborů pro nižší počet

současný stav).

magisterských studentů).

diverzifikace

mezi

magisterským

23


CHARAKTER STUDIJNÍCH PROGRAMŮ A OBORŮ NA JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTECH ČZU A HODNOCENÍ MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ Provozně ekonomická fakulta umožňuje svým

s praxí umožnila také nárůst počtu nabízených

ekonomicko-manažerským profilem specializaci

stáží pro studenty ve vybraných podnicích jako

v oborech spojených s informatikou, projektovým

předpoklad dalšího uplatnění absolventů.

řízením a systémovým inženýrstvím, v tradičních

Fakulta lesnická a dřevařská umožňuje studovat

ekonomických oborech zaměřených na provoz,

obory a programy v oblasti lesnictví a dřevařství,

hospodářství, podnikání a administrativu až po

a to v celé jejich šíři, včetně záležitostí spojených

specializaci

sociální

s veřejnou správou a podnikáním v této oblasti

(regionální

nebo spojených s myslivostí a péčí o zvěř

studia).

i o ostatní složky lesa a krajiny. Podstatou všech

V magisterském typu studia je nabízen i obor

oborů je naplnění principů udržitelného hospoda-

zaměřený na mezinárodní vztahy a diplomacii

ření s přírodními (obnovitelnými) zdroji s cílem

v zemědělství. Ve všech typech studia jsou nej-

sladit ekologické zásady hospodaření s krajinou

méně tři obory akreditovány v angličtině. Dobrou

se

uplatnitelnost absolventů na trhu práce potvrzují

na všechny produkty lesa. Ve všech typech stu-

i statistiky zaměstnanosti absolventů. V nich

dia jsou studijní obory vyučovány i v anglickém

fakulta patří dlouhodobě k fakultám s velmi níz-

jazyce. Absolventi nemají zásadní problémy

kou nezaměstnaností svých absolventů.

s uplatněním na trhu práce. Široký záběr a znač-

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních

ná univerzálnost studia umožňuje uplatnění

zdrojů

programů

i mimo přímý obor studia. Dle dostupných infor-

a oborů v češtině a vybrané obory i v angličtině,

mací absolventů většinou získají zaměstnání do

a to ve všech typech studia. Na fakultě je možné

jednoho roku po promoci. Při uplatnění absolven-

studovat obory zaměřené na zemědělství, za-

tů se velmi pozitivně promítá spolupráce s vý-

hradnictví, kvalitu potravin a výživu člověka; dále

znamnými podniky a firmami v lesnickém a dře-

chovy zájmových a exotických zvířat, rozvoj ven-

vařském sektoru.

kovského prostoru, zahradní a krajinářskou archi-

Na Fakultě životního prostředí jsou nabízeny

tekturu, péči o biosféru a cílené využití odpadů.

programy a obory, které plně pokrývají nabídku

Absolventi nemají zásadní problémy s uplatněním

vzdělání v oblasti životního prostředí. Ve studo-

na trhu práce. Z dostupných informací vyplývá, že

vaných oborech jsou zastoupeny jak biologicko-

naprostá většina získá zaměstnání do jednoho

ekologické (např. aplikovaná ekologie), tak i tech-

roku po promoci.

nické obory jako územní plánování (včetně oboru

Technická fakulta svou nabídkou studijních oborů

přímo zaměřeného na uplatnění ve veřejné sprá-

pokrývá problematiku techniky a technologií

vě). Některé obory v navazujícím magisterském

v agropotravinářském sektoru, v dopravě, odpa-

a doktorském typu studia jsou vyučovány v an-

dovém hospodářství, v technologiích pro alterna-

gličtině. Absolventi naleznou uplatnění na trhu

tivní zdroje energií i v servisu a prodeji strojů.

práce ve velmi širokém spektru oblastí od státní

Anglické obory jsou nabízeny v magisterském

správy, obchodních firem, průmyslových závodů

a doktorském typu studia. Absolventi podle prů-

a firem po výzkumné a projektové organizace.

zkumů po ukončení studia velice rychle nacházejí

Na Fakultě tropického zemědělství nabízené

pracovní místa a odpovídající uplatnění. Díky

obory pokrývají široké spektrum problematiky

spolupráci s podniky na řešení diplomových

zemědělství rozvojových zemí (včetně rozvoje

a bakalářských prací mají absolventi možnost

venkova). V magisterském a doktorském typu

nalézt pracovní příležitosti pravě v podnicích, ve

studia nabízí fakulta své obory také v anglickém

kterých tyto práce zpracovávali. Spolupráce

jazyce. Absolventi jsou schopni podílet se na

v oborech

komponentu rozvoj,

24

ekonomických

hospodářská

nabízí

zvýrazňujících

spektrum

a

aktivit kulturní

studijních

zabezpečením

požadavků

společnosti


rozvojových projektech. Svými znalostmi jsou

studia všech oborů na IVP (zaměřených na vzdě-

schopni zhodnotit situaci a navrhnout řešení

lávání) nemají problémy s uplatněním vzhledem

konkrétního problému v rozvojových zemích.

k jejich ujasněné motivaci, se kterou přistupují ke

Studijní programy na Institutu vzdělávání a po-

studiu. Studenti prezenčního studia nacházejí

radenství jsou zaměřeny do oblasti vzdělávání

uplatnění jako organizátoři aktivit celoživotního

a učitelství. Větší část studentů je studuje

vzdělávání.

v kombinované formě studia, protože jsou zaměstnáni (především ve školství) a takto si prohlubují svou kvalifikaci. Studenti kombinovaného

3.2. Studijní programy uskutečňované v cizím jazyce STUDIJNÍ PROGRAMY V ANGLIČTINĚ NA ČZU – POPIS SITUACE Studijní programy a obory v angličtině jsou na

ve všech třech typech studia (bakalářské, navazu-

ČZU stále ústředním bodem rozvoje mezinárod-

jící magisterské a doktorské). Na ostatních fakul-

ních vztahů (a internacionalizace obecně). Výuka

tách (IVP anglické obory nemá) byly v roce 2014,

v cizích jazycích nemá pouze edukační dimenzi

podobně jako v předchozích letech, anglické obo-

(a s ní spojené možnosti mezinárodního porovná-

ry

vání a přenosu příkladů dobré praxe, když počet

a v doktorském typu studia. Nejvíce oborů (bez

realizovány

v

navazujícím

magisterském

hostujících i kmenových zahraničních přednášejí-

rozlišení na kombinované a prezenční) v angličti-

cích na ČZU přesáhl číslo 110), ale přispívá k cel-

ně je stále nabízeno na PEF (13 oborů), o jeden

kovému rozvoji univerzity (tj. i v oblasti vědecko-

obor méně nabízejí FAPPZ a FLD (12 oborů),

výzkumné ve spojení s přípravou v angličtině –

následuje FŽP (10 oborů v angličtině), FTZ

v jazyce současného vědeckého světa). Z tohoto

(7 oborů) a TF (2 obory). Důležité je, že ve všech

důvodu existují na ČZU akreditované obory

nabízených oborech v bakalářském a magister-

v angličtině (většinou jako paralelní a identické

ském typu studia studují nejen výměnní (mobilit-

svou náplní s obory akreditovanými v českém

ní) studenti, ale i kmenoví studenti. Tyto obory

jazyce). Objevují se (a v posledních letech roste

jsou tedy „živé“.

jejich počet) i programy a obory, které nemají

V celkovém počtu a struktuře studijních progra-

identické

progra-

mů (členěno na jednotlivé součásti univerzity,

těchto

typy a formy studia) v roce 2014 (viz tabulka 3.2

oborů ČZU a její fakulty nabízejí v mezinárodním

v příloze) nabízela ČZU 43 studijních programů

prostoru svou exkluzivitu. Po nárůstu počtu obo-

(jeden program, který je společný na FLD a FTZ,

rů v roce 2013 (jelikož se jednalo o obory shodné

je započítán dvakrát). Toto číslo představuje

s obory vyučovanými v českém jazyce, není tento

o 2 programy více než v roce 2013 (jednalo se

nárůst reflektován v tabulce č. 1 v kapitole 3.1)

o nové programy v oblasti věd o zemi a technic-

přibyly v roce 2014 pouze 2 nové studijní pro-

kých věd a nauk).

protějšky

mech/oborech.

Právě

v

českých

prostřednictvím

gramy a 2 nové studijní obory v angličtině. Bez rozlišení na kombinovanou a prezenční formu studia činí podíl anglických programů na ČZU 37 %. U oborů (opět bez rozlišení prezenční a kombinované formy) dosáhl tento podíl 30 %. Stejně jako v loňském roce jsou na třech fakultách (PEF, FAPPZ a FLD) anglické obory nabízeny

25


POČTY STUDENTŮ V ANGLICKY VYUČOVANÝCH OBORECH NA ČZU U

anglicky

vyučovaných

oborů

pokračovala

kmenovým studentům ještě připočítat 860 stu-

i v roce 2014 tendence neustálého růstu počtu

dentů, kteří v anglických oborech během roku

jejich studentů, jak je patrné z tabulky č. 2, a to

2014 studovali jako tzv. výměnní studenti v rámci

nejen počtu kmenových studentů jako celku, ale i

studentských mobilit. Tato skutečnost ještě více

podílu zahraničních kmenových studentů, kteří v

ukazuje na naplňování strategického cíle ČZU –

těchto oborech studují. Navíc by bylo možné ke

být otevřenou mezinárodní univerzitou.

TABULKA Č. 2: KMENOVÍ STUDENTI V OBORECH VYUČOVANÝCH V ANGLIČTINĚ 2007*

2010*

2011*

2012*

2013*

2014*

CELKEM

CELKEM

CELKEM

CELKEM

CELKEM

CELKEM

(CIZINCŮ)

(CIZINCŮ)

(CIZINCŮ)

(CIZINCŮ)

(CIZINCŮ)

(CIZINCŮ)

ČZU

289

482

603/645

671/721

798/854

1020/1110

CELKEM

(33)

(125)

(226/257)

(269/299)

(360/395)

(513/573)

*

Uváděni jsou studenti zapsaní jako kmenoví (tj. studující za účelem získání titulu) v anglických oborech k 31. 10. příslušného roku, bez studentů v doktorských programech (do roku 2010). Je uváděn celkový počet a v závorce počet kmenových zahraničních studentů v anglických oborech na ČZU. Od r. 2011 je počet uváděn včetně studentů v doktorských programech, a to za lomítkem za prvním údajem (první údaj je bez studentů v doktorských programech). Vzhledem k záměru ukázat trend jsou vypuštěny některé roky s údaji obsaženými ve výroční zprávě za rok 2013.

V anglických oborech je k podpoře studia kmeno-

obory v anglickém jazyce životaschopné, protože

vých

navazujících

umožňují studium nejen zahraničním studentům,

magisterských oborech od akademického roku

ale i studentům z ČR a také studentům v rámci

2012/2013 využíváno stipendium rektora. Jím

studentských mobilit. Počet kmenových studentů

bylo v roce 2014 podpořeno celkem 20 studentů.

(českých i zahraničních) v anglických oborech

Cizinci celkově představovali mezi kmenovými

narostl v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013

studenty anglických oborů 51 % studentů (v roce

u všech fakult. Konkrétně na PEF (z 532 na 682),

2010 to bylo pouze 28 %, v roce 2011 39 %

na FAPPZ (z 32 na 37), na FŽP (z 54 na 74),

a v roce 2012 41 %, v roce 2013 46 %). Zahraniční

na FTZ (z 201 na 278), na FLD (z 22 na 24)

kmenoví studenti tedy v anglických oborech

a na TF (z 13 na 15).

zahraničních

studentů

v

představují stále významnější počty studentů. Počty kmenových studentů v anglicky vyučovaných oborech ukazují, že na všech fakultách jsou

POČTY ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLIČTINĚ V souladu s Dlouhodobým záměrem ČZU posky-

denti, tj. byly realizovány. Tyto předměty jsou

tuje ČZU rozsáhlou nabídku výuky odborných

součástí studijních programů a oborů, ať v anglic-

předmětů v angličtině. Jejich počet v bakalář-

kém nebo v českém jazyce (148 jich bylo nabízeno

ských a magisterských oborech dosáhl 681. Jed-

na PEF, 219 na FAPPZ, 90 na FTZ, 129 na FŽP,

ná se o předměty, do kterých byli zapsáni stu-

65 na FLD a 30 na TF).

26


PŘÍKLADY DALŠÍCH FOREM ODBORNÉ VÝUKY V CIZÍCH JAZYCÍCH (MIMO OBORY V ANGLIČTINĚ) Na všech fakultách a institutu jsou realizovány

Na Fakultě tropického zemědělství mohou vy-

krátkodobé intenzivní přednáškové cykly (příp.

braní studenti konzultovat své kvalifikační práce

i semináře) v anglickém jazyce, se kterými před

v arabském, ruském či španělském jazyce.

studenty předstupují významní zahraniční odbor-

Na Institutu vzdělávání a poradenství jsou

níci (v roce 2014 jich bylo 110).

v učitelských oborech zařazeny předměty jako

Provozně ekonomická fakulta nabízí svým stu-

„Odborný cizí jazyk“, ve kterých jsou rozvíjeny

dentům tzv. rozšířené jazykové studium, po jehož

kompetence studentů v oblasti odborné cizoja-

absolvování studenti obdrží mezinárodní jazykový

zyčné terminologie.

certifikát. Vybraní studenti (v r. 2014 jich bylo 63)

Mezinárodní letní školy v anglickém jazyce jako

studují ve 3. až 6. semestru bakalářského typu

specifická součást některých oborů patří mezi

studia odborné volitelné předměty v angličtině

další formy studia v cizích jazycích. Tyto školy

(39 studentů v roce 2014) a v němčině (24 stu-

jsou nabízeny jak studentům ČZU, tak i studen-

dentů).

tům ze zahraničí, a většinově jsou koncipovány

Na Fakultě lesnické a dřevařské byl v roce 2014

jako volitelné předměty (splňují náležitosti akre-

nově organizován pro studenty vyjíždějící na

ditací). O letních školách a krátkodobých intenziv-

zahraniční studijní pobyt jazykový odborný kurz

ních kurzech detailně pojednává část „Další vzdě-

s cílem zvýšit jazykové znalosti a odpovídající

lávací aktivity“ v této kapitole.

odbornou terminologii na potřebnou úroveň B2.

3.3. Studijní programy double degree a joint degree Detailní charakteristika double degree a joint

gram: PEF), Grenoble Business School (2 pro-

degree programů existujících v roce 2014 na ČZU

gramy: PEF), Kuban State University Krasnodar

je v tabulce 3.3 v příloze.

(1 program: PEF), Povolžskou státní technickou

V roce 2014 se jednalo o 15 double degree pro-

univerzitou (1 program: FLD), Politechnical Uni-

gramů s různými univerzitami (na PEF, FLD, FŽP,

versity Madrid (2 programy: FLD), Slovenskou

FAPPZ a TF) a jednoho joint degree programu

poľnohospodárskou univerzitou v Nitre (3 pro-

(FAPPZ). Dva z těchto programů, v nichž partici-

gramy: TF) a INP ENSAT Toulouse (FAPPZ:

povaly PEF (s Wageningen University) a FAPPZ

1 program).

(s BOKU Vídeň; joint degree), byly realizovány

V roce 2014 studovalo v těchto programech

jako společné studijní programy ve spolupráci

během celého roku 44 studentů ČZU.

s univerzitami sdruženými v Euroleague for Life

Přesně 20 studentů z univerzit v zahraničí studo-

Sciences.

valo v rámci těchto programů na ČZU, což je o 7

V

dalších

čtrnácti

oficiálně

odsouhlasených

více než v roce 2013.

double degree programech spolupracovaly fakul-

Celkem absolvovalo v roce 2014 programy double

ty s následujícími univerzitami a vysokými škola-

degree a joint degree 13 studentů ČZU.

mi v zahraničí: s Cranfield University (3 programy: PEF, FŽP), Université Catholique de Lyon (1 pro-

27


3.4. Akreditované studijní programy uskutečňované společně s jinou vysokou školou se sídlem v ČR Na ČZU nebyl v roce 2014 realizován žádný pro-

rozšířeny o nutné vědomosti z biologie člověka

gram, který by byl akreditován na dvou vysokých

s ohledem na potřeby realizované terapie. Jedná

školách v ČR. Jediným podobným programem

se o základy anatomie a fyziologie člověka, zá-

blízkým svou podstatou takto uskutečňované

klady kineziologie a patokineziologie i některých

výuce je spolupráce Fakulty agrobiologie, potra-

dalších oborů medicíny, fyzioterapie, které zajiš-

vinových a přírodních zdrojů s Fakultou tělesné

ťují pedagogové z FTVS UK, ale i z psychologie,

výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy

sociologie, pedagogiky (výuka těchto předmětů je

v Praze. Týká se studijního oboru Zoorehabilitace

zabezpečena pedagogy z jiných součástí ČZU).

a asistenční aktivity se zvířaty (viz tabulka 3.4

Toto interdisciplinární vzdělávání je orientováno

v příloze). Spolupráce s FTVS UK je nezbytná pro

tak, aby absolventi byli se svým zvířetem plat-

vzdělávání odborníků v tomto oboru, protože

nými pomocníky lékaře či rehabilitačního pracov-

znalosti chovu zvířat, anatomie, fyziologie, gene-

níka v procesu nápravy fyzických nebo psychic-

tiky zvířat a dalších zootechnických disciplín,

kých poruch klienta.

které studenti získávají na FAPPZ ČZU, jsou

3.5. Akreditované studijní programy uskutečňované společně s vyšší odbornou školou Rozvoj spolupráce mezi ČZU a vyššími odborný-

ce 3.5 v příloze. Jedná se o spolupráci s Českou

mi školami při společném uskutečňování studij-

zahradnickou akademií Mělník, kdy je realizován

ních programů není mezi hlavními cíli aktivit ČZU,

bakalářský obor Zahradní a krajinářské úpravy

a proto není ani zmiňován v Dlouhodobém zámě-

(program Zahradnictví). Spolupráce s VOŠ umož-

ru ČZU a v jeho Aktualizaci pro rok 2014. V ome-

ňuje propojit kvalitní materiální a pedagogické

zené podobě je však tato spolupráce na univerzi-

zázemí pro výuku teoretických vědních základů

tě realizována. Hlavními důvody jsou přínosy této

na univerzitě s kvalitním prostorovým zázemím

spolupráce především ve vztahu k regionům,

pro výuku odborných předmětů a pro praktickou

v nichž se nacházejí spolupracující vyšší odborné

výuku na VOŠ. Studijní obor Chov koní, který byl

školy. Univerzita tak naplňuje jedno ze svých

dříve realizován ve spolupráci s Českou zeměděl-

poslání, a to přispívat k rozvoji regionů, ve kte-

skou akademií – vyšší odbornou školou v Hum-

rých působí.

polci v programu Zootechnika, probíhal v roce

Prostřednictvím Fakulty agrobiologie, potravino-

2014 již bez této spolupráce, a to v objektech

vých a přírodních zdrojů je ve spolupráci s VOŠ

ČZU (FAPPZ) v Humpolci, což znamená, že byl

realizován studijní program představený v tabul-

plně realizován pouze FAPPZ.

3.6. Akreditované studijní programy nebo jejich části, které vysoká škola uskutečňuje mimo obec, ve které má sídlo V roce 2014 ČZU realizovala některé své studijní

v příloze představuje situaci v roce 2014 (konzul-

programy i ve svých detašovaných pracovištích

tační střediska v Písku a Trutnově uvedená

(tzv. konzultačních střediscích). Počet těchto

v tabulce byla během roku 2014 uzavřena; na-

středisek se však v posledních letech snižuje,

prostá většina studentů FLD z těchto středisek

stejně jako počet jejich studentů. Tabulka 3.6

pokračuje ve studiu v areálu ČZU v Praze).

28


PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY MIMO SÍDLO ČZU A ZAJIŠTĚNÍ JEJÍ KVALITY Kontaktní výuka v kombinované formě studia

z konzultačních středisek jsou průběžně zapojo-

realizovaná mimo sídlo ČZU je zajištěna výhradně

váni i do vědecko-výzkumných aktivit pracovníků

příslušnými kmenovými akademickými pracovníky

univerzity (především v rámci seminárních či kva-

ČZU (odbornými asistenty, docenty a profesory)

lifikačních prací).

při stejných nárocích na studenty, které jsou na

Obhajoby

ně kladeny i při výuce v areálu ČZU. Výuka

a státní závěrečné zkoušky v bakalářském i nava-

v detašovaných pracovištích je pravidelně a dů-

zujícím magisterském typu studia probíhají pouze

kladně kontrolována vnitřními mechanismy ČZU,

v areálu ČZU v rámci standardních termínů před

podobně jako je tomu u všech forem výuky reali-

jmenovanými

zovaných na ČZU. Tak je těsně propojena se

zkoušek.

vzdělávacími činnostmi realizovanými v areálu ČZU. Pro organizaci studia jsou v plné míře využívány všechny informační systémy univerzity. Spolu

s

nimi

se

využívají

odpovídající

e-learningové podpory výuky, pro kontakt se studenty

jsou

realizovány

videokonference

a samozřejmostí jsou vzdálené přístupy k informačním zdrojům Studijního a informačního centra, které zajišťuje studentům přístup k různým databázím odborné literatury. V případě potřeby jsou v areálu univerzity v Praze nabízeny studentům z detašovaných pracovišť dodatečné konzultace. Studentům konzultačních středisek je přiřazen diskový prostor pro vlastní www stránky, e-mailová adresa a schránka. Na portálu Student má navíc každé středisko své stránky přístupné pouze příslušnému středisku a jeho studentům. V místě uskutečňování výuky jsou vytvořeny podmínky pro tvůrčí činnost studentů. Studenti

kvalifikačních

(závěrečných)

komisemi státních

prací

závěrečných

Jednotlivé fakulty a celá ČZU hodnotí pravidelně činnosti a kvalitu vzdělávání v konzultačních střediscích (detašovaných pracovištích) také v rámci kolegií rektora, resp. kolegií děkanů či fakultních akademických senátů. Na hodnocení kvality výuky v konzultačních střediscích se také výrazně podílí Institut vzdělávání a poradenství, který používá speciální nástroje právě pro hodnocení těchto středisek. Vedení fakult svá detašovaná pracoviště pravidelně navštěvuje a s jejich administrativními pracovníky je neustále v kontaktu. Jedná se jak o každodenní agendu činnosti středisek, tak i o evaluační schůzky s administrativními pracovníky těchto středisek pořádané jednou za semestr. O případných problémech při zajištění kvality výuky jsou okamžitě informováni děkani, kteří neprodleně zjednávají nápravu, aby kvalita výuky odpovídala požadavkům akreditace.

DŮVODY REALIZACE VÝUKY NĚKTERÝCH OBORŮ MIMO SÍDLO UNIVERZITY Přenos některých částí vzdělávacího procesu do

diu, třeba i proto, že již během studia v něm

regionů mimo sídlo univerzity umožňuje zvýšit

nacházejí pracovní uplatnění.

prostorovou dostupnost vysokoškolského vzdě-

Působením v regionech mimo Prahu vzniká pro

lávání. To je v souladu se snahou o větší otevře-

univerzitu větší možnost spolupráce s praxí, a to

nost univerzity. Nabídka vzdělání mimo sídlo

jak z pohledu řešení konkrétních požadavků da-

univerzity rovněž snižuje ekonomickou zátěž

ného regionu, tak z pohledu snazší implementace

spojenou se studiem, protože studenti nemusejí

těch výzkumných aktivit, které vyžadují nějaký

dojíždět do Prahy.

regionální rozměr. Účast ČZU na formování ně-

Tak se objevuje možnost, jak podchytit ke studiu

kterých regionálních inovačních strategií je toho

na vysoké škole i studenty ze sociálně slabších

důkazem.

rodin. Nedochází rovněž k „odlivu mozků“ z da-

Střediska rovněž pomáhají zvyšovat vzdělanostní

ného regionu, což potvrzuje šetření mezi absol-

úroveň v regionech, kde je dlouhodobě nižší podíl

venty, kteří v regionu zůstávají působit i po stu-

vysokoškolsky vzdělaných odborníků.

29


3.7. Celkový počet akreditovaných studijních programů popsaných metodikou výstupů z učení v souladu s Národním referenčním rámcem terciárního vzdělávání Na ČZU jsou metodikou výstupů z učení v soula-

cení jednotlivých předmětů, ale je nesmírně důle-

du s Národním referenčním rámcem terciárního

žitý i při přípravě společných programů typu

vzdělávání popsány všechny studijní programy

double nebo joint degree, protože popisy výstu-

a jejich obory. Tento popis je dostupný v infor-

pů z učení umožňují vzájemnou porovnatelnost

mačních systémech ČZU jak v českém, tak

studijních oborů a předmětů, a tak usnadňují

i v anglickém jazyce. V souvislosti s žádostí

mobility studentů a obecně přispívají k usnadnění

o ECTS Label v roce 2013 došlo k rozsáhlé aktua-

procesu internacionalizace.

lizaci tohoto popisu, aby přesně odpovídal poža-

Výstupy z učení jsou používány rovněž v opera-

davkům na toto ocenění.

cionalizované podobě, a to v dotazníku pro ab-

Výstupy z učení (v dělení na znalosti, dovednosti

solventy studia, kteří hodnotí, jak jim studium

a kompetence) jsou k dispozici i u jednotlivých

daného oboru napomohlo dosáhnout určitých

předmětů, a to opět v českém a anglickém jazy-

znalostí, kompetencí a dovedností.

ce. Popis těchto výstupů slouží nejen k hodno-

3.8. Charakteristika a využívání kreditního systému studia, uplatňování pravidel ECTS. Diploma Supplement Label a ECTS Label PŘEDNOSTI A DŮVODY VYUŽÍVÁNÍ KREDITNÍHO SYSTÉMU ECTS Evropský systém přenosu a akumulace kreditů

stupu studentů z jiných vysokých škol (pokud byl

(ECTS) je na ČZU dlouhodobě využíván. Univerzi-

na těchto školách systém ECTS zaveden) nebo

ta nemá žádný jiný kreditní systém, který by

z jiných fakult a institutu ČZU či mezi 2 obory

následně převáděla do podoby ECTS či jinak

v rámci fakulty, resp. institutu.

využívala pro sledování postupu studentů během

Systém ECTS kreditů se ukázal být velice užiteč-

studia a pro sledování jejich výsledků. Systém

ný při určení a sledování studijní zátěže studentů.

ECTS je dlouhodobě využíván, a to nejen k pod-

Ti

poře studijních mobilit a ke zjednodušení jejich

(a nutných hodin) pro jednotlivé aktivity v rámci

administrace (cíl, s nímž byl původně před řadou

předmětů (přímá výuka, indiciální přípravy, přípra-

let zaváděn), ale dnes je využíván především ke

vy ke zkouškám, praktická cvičení atd.) mohou

tvorbě studijních programů a oborů, protože

plánovat své aktivity, protože vědí, kolik hodin

umožňuje sledovat rozložení studijní zátěže,

budou muset danému předmětu či další vzdělá-

a tak přímo přispívá ke kontrole naplňování stu-

vací aktivitě věnovat, aby je mohli úspěšně ab-

dijních povinností. Systém je rovněž využíván

solvovat.

na

základě

podrobného

rozpisu

kreditů

k uznávání dříve absolvovaných zkoušek při pře-

CHARAKTERISTIKA KREDITNÍHO SYSTÉMU ECTS NA ČZU Jeden ECTS kredit odpovídá v podmínkách ČZU

ním aktivitám. Děje se tak na základě dlouhodo-

25 hodinám studijní zátěže průměrného studen-

bého měření studijní zátěže, které je součástí

ta. ECTS kredity jsou na základě posouzení pe-

hodnocení jednotlivých předmětů prováděných

dagogickou radou přidělovány jednotlivým studij-

studenty po jejich absolvování, na základě zkuše-

30


ností s vyučovanými předměty a dalšími pedago-

tické výuky a terénních cvičení a počet hodin

gickými aktivitami s cílem, aby počet kreditů

dalších aktivit nutných pro absolvování předmětů.

odpovídal činnostem studenta nutným pro napl-

Tyto hodiny jsou přepočítány na ECTS kredity

nění výstupů z učení. Proces přidělování ECTS

podobně jako počet hodin nutných k přípravě

kreditů probíhá od předmětů k oborům tak, aby

bakalářských nebo doktorských prací a předepsa-

student během akademického roku získal mini-

ných

málně 60 ECTS kreditů. U jednotlivých předmětů

za absolvované předměty, praxe a kvalifikační

a dalších pedagogických aktivit studentů tvoří

práce studentů a po absolvování studia jsou

počet ECTS kreditů přepočtený součet hodin

zaneseny do přílohy k diplomu.

kontaktní výuky, hodin reflektujících práci studen-

V rámci jednotlivých oborů musí kumulativní

ta mimo kontaktní výuku a nutných pro dosažení

počet ECTS kreditů dosáhnout minimálně čísla

požadovaných výstupů z učení (počet hodin indi-

180 ECTS kreditů na úrovni bakalářského studia

viduální přípravy nutné ke zkouškám, cvičením

a 120

a seminářům, k přípravě individuálních projektů,

magisterského studia pro dosažení příslušného

resp. k realizaci týmové práce), počet hodin prak-

titulu odpovídajícího danému typu studia.

praxí.

ECTS

ECTS

kreditů

kredity

na

jsou

úrovni

přidělovány

navazujícího

ECTS LABEL A DIPLOMA SUPPLEMENT LABEL ČZU je držitelem ECTS Label (přiděleného Výkon-

Od roku 2012 je ČZU držitelem tzv. Diploma

nou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovi-

Supplement Label, což znamená, že v současné

zuální oblast Evropské komise), a to od roku

době je ČZU již držitelem obou ocenění.

2013.

3.9. Další vzdělávací aktivity (mimo uskutečňování akreditovaných studijních programů) realizované na ČZU Na České zemědělské univerzitě v Praze jsou

koncipovány jako aktivity doplňující akreditované

dlouhodobě realizovány další vzdělávací aktivity,

programy a obory).

které rozvíjejí uskutečňované studijní programy.

Aby nedocházelo k duplikaci a k nepřehlednosti

Znamená to, že řada z těchto dalších aktivit je

jejich prezentace, jsou všechny tyto aktivity uve-

přímo spojena s uskutečňovanými akreditovaný-

deny v této kapitole, i když mohly být uvedeny

mi obory a programy, ale je zároveň i otevřena

i v jiných kapitolách této výroční zprávy, kam by

pro studenty studující mimo tyto obory a pro-

rovněž mohly patřit (např. v kapitole 11. Internaci-

gramy (některé aktivity jsou součástí některých

onalizace, a to v případě letních škol).

oborů a programů, ale jsou nabízeny a účastní se jich i studenti mimo tyto programy; případně jsou

LETNÍ ŠKOLY PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY A STUDENTY ČZU NA ČZU Podpora organizace a účasti studentů ČZU na

a specificky zaměřené studium v zahraničí. Za-

krátkodobých intenzivních programech/kurzech

hraničním studentům dávají možnost studovat

(tzv. letních školách) v zahraničí, ale i organizace

některé předměty (nebo zaměření) vyučované na

těchto kurzů pro zahraniční studenty na ČZU je

ČZU. Nabízené a organizované kurzy (letní školy)

již zavedenou praktikou internacionalizace a od-

odpovídají profilům studijních oborů a jsou-li or-

ráží i cíle Dlouhodobého záměru 2011 – 2015

ganizovány na ČZU, jsou zahraničním studentům

v oblasti internacionalizace. Tyto kurzy nabízejí

nabízeny předměty z portfolia předmětů studij-

studentům ČZU velmi intenzivní krátkodobé

ních oborů vyučovaných na ČZU. V této zprávě

31


jsou tedy pod krátkodobými intenzivními progra-

Protože tyto kurzy jsou určeny jak pro studenty

my (kurzy) chápány všechny formy krátkodobých

ČZU v zahraničí, tak i pro zahraniční studenty na

intenzivních kurzů, které rozvíjejí nebo jsou nabí-

ČZU (příp. pro zahraniční studenty a studenty

zeny jako volitelné předměty v programech akre-

ČZU dohromady), je možno je považovat za další

ditovaných na ČZU.

z forem krátkodobých mobilit studentů.

TABULKA Č. 3: KRÁTKODOBÉ INTENZIVNÍ KURZY NA ČZU TYPU LETNÍCH ŠKOL (TRVAJÍCÍ DÉLE NEŽ JEDEN TÝDEN) PRO ZAHRANIČNÍ STUDENTY (MOŽNÁ ÚČAST I STUDENTŮ Z ČZU)

2009

2010

2011

2012

2013

2014

6

9

15

20

19

26

109 (29)

261 (50)

451 (77)

578 (86)

644 (134)

661 (74)

PRŮMĚRNÝ POČET HODIN PŘÍMÉ VÝUKY V KURZU

76

47

75

64

67

51

POČET VYUČUJÍCÍCH PEDAGOGŮ A OSTATNÍCH PRACOVNÍKŮ Z ČZU

32

49

91

95 (+20)

108 (+15)

124 (+25)

POČET KURZŮ

POČET STUDENTŮ*

*

Jsou uvedeny počty studentů v letních školách organizovaných na ČZU celkem a v závorce počty studentů ČZU, kteří se těchto škol zúčastnili.

+

U počtu vyučujících pedagogů a ostatních pracovníků z ČZU je v závorce v roce 2012 uváděn i počet pedagogů ze zahraničí, kteří na letních školách na ČZU vyučovali (je označen znaménkem +).

V roce 2014 dosáhl počet zahraničních studentů

kurzy slouží nejen zahraničním studentům, ale

letních škol na ČZU (pocházeli z 31 zemí světa)

jsou absolvovány i studenty ČZU, protože jsou

téměř 600 (587). Studenti, kteří se vzdělávacích

ve formě volitelných předmětů regulérní součástí

aktivit nabízených na letních školách účastnili, byli

studijních oborů, a to i vzhledem k aktivní partici-

z více než 50 zahraničních univerzit. S nimi se

paci pedagogů z ČZU (často ve spolupráci se

těchto škol jako studenti účastnilo přes 70 stu-

zahraničními kolegy). Ze všech letních škol orga-

dentů ČZU. Letní školy jako krátkodobá forma

nizovaných na ČZU jich nejvíce bylo na PEF: 9,

mobilit zvyšují počty zahraničních studentů pobý-

FLD: 8, FŽP: 3, FAPPZ: 3, TF: 1, FTZ: 1, IVP: 1.

vajících na ČZU, a to především v měsících, kdy je

Znamená to, že každá součást ČZU organizovala

omezena standardní výuka. Mohou se jim věno-

na ČZU alespoň jednu letní školu pro zahraniční

vat špičkoví pedagogové z ČZU, což potvrzuje

studenty (příp. i pro své studenty).

jejich zvyšující se počet (přes 120). Některé tyto

LETNÍ ŠKOLY PRO STUDENTY ČZU V ZAHRANIČÍ V roce 2014 pokračovala ČZU a její součásti

vhodně zakomponovány do studijních programů

v pořádání letních škol (krátkodobých intenzivních

a oborů (formou volitelných předmětů) a přispívají

vzdělávacích kurzů) pro své studenty v zahraničí.

k nárůstu alternativních mobilit studentů ČZU,

Jedná se o trend započatý v předchozích letech.

což je v souladu se strategickými záměry univer-

Údaje za jednotlivé roky potvrzují, že o tuto for-

zity vyjádřenými v Dlouhodobém záměru ČZU

mu mobilit je mezi studenty ČZU zájem. Letní

2011 – 2015.

školy a další intenzivní kurzy v zahraničí jsou

32


TABULKA Č. 4: KRÁTKODOBÉ INTENZIVNÍ KURZY PRO STUDENTY ČZU TYPU LETNÍCH ŠKOL (TRVAJÍCÍ DÉLE NEŽ JEDEN TÝDEN) V ZAHRANIČÍ

2009

2010

2011

2012

2013

2014

POČET KURZŮ

2

4

6

9

18

14

POČET STUDENTŮ Z ČZU

13

21

75

159

252

194

PRŮMĚRNÝ POČET HODIN PŘÍMÉ VÝUKY V KURZU

69

55

86

80

84

87

2

11

15

22

31

34

POČET VYUČUJÍCÍCH A ORGANIZUJÍCÍCH Z ČZU

Devět těchto kurzů bylo organizováno fakultami

Agricultural University, Peking; FAPPZ ve spolu-

(2x FŽP, 2x FLD, 2x FAPPZ a 3x FTZ). Jeden kurz

práci s ELLS univerzitami v prostorách Ede Uni-

byl organizován TF ve spolupráci s rektorátem

versity v Izmiru (Turecko) a letní škola ELLS orga-

ČZU, 1 byl organizován PEF ve spolupráci s rekto-

nizovaná BOKU ve Vídni; FTZ ve spolupráci

rátem ČZU a 3 byly organizovány rektorátem

s Royal University of Agriculture (Kambodža),

ČZU. Kurzy probíhaly v součinnosti se zahranič-

Mongolian

ními univerzitami v jejich prostorách a případně

/Mongolsko/, State Agrarian University of Mol-

i v prostorách vhodných pro terénní cvičení, a to

dova v Chişinău (Moldávie); ČZU ve spolupráci

následně: FLD uspořádala své zahraniční letní

s Hanojskou zemědělskou univerzitou ve Vietna-

školy společně (a v prostorách) s Warsaw Uni-

mu, KITT Univeristy v Bhubaneshevaru (Indie),

versity of Life Sciences (Polsko) a State Agricul-

Chungnam National University, Daejeon (Korea).

tural Academy of Irkutsk (Rusko); TF/ČZU spo-

Dva kurzy FŽP byly terénní cvičení a probíhaly

lečně s Polytechnika Informatika DEL (PID) La-

v terénu

guboti (Indonésie); PEF/ČZU společně s China

s tamními univerzitami.

State

University

navštívených

oblastí

of

v

Agriculture

součinnosti

PŘÍKLADY DALŠÍCH VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT MIMO AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY ČZU započala v roce 2014 s pořádáním série

uskutečnilo na téma Solidarita a odpovědnost

besed Fórum ČZU, které umožňují studentům

a zúčastnil se jej předseda Senátu Parlamentu

diskutovat o vybraných tématech a doplňovat si

ČR Milan Štěch, místopředseda Poslanecké sně-

tak své znalosti z odborných předmětů. V roce

movny Parlamentu ČR Jan Bartošek, biskup Vác-

2014 se jednalo o problematiku současnosti

lav Malý a hlavní ekonom Deloitte David Marek.

a budoucnosti rodinných hospodářství a o jejich

Na Provozně ekonomické fakultě zajistilo její

postavení a roli v zemědělství. Tohoto fóra se

Centrum profesního a kariérového poradenství ve

zúčastnili jak vrcholní zástupci Asociace soukro-

spolupráci s Fondem dalšího vzdělávání přes

mého zemědělství (předseda Josef Stehlík), tak

300 nabídek stáží pro studenty a čerstvé absol-

i Ministerstva zemědělství (náměstek Jindřich

venty.

Šnejdrla) a médií (zemědělský analytik Petr Ha-

tzv. cvičné programy v 9 firmách a státních orga-

vel). Další fórum se soustředilo na otázky hospo-

nizacích jako Heineken, Nestlé, Pivovary Staro-

dářství ČR a měnové politiky, čemuž odpovídalo

pramen, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Mi-

složení pozvaných hostů (guvernér České národní

nisterstvo zemědělství a další. V průběhu roku

banky Miroslav Singer, hlavní ekonom ČSOB

2014 bylo rovněž uspořádáno 12 odborných

Martin Kupka a redaktor Hospodářských novin

přednášek či přednášek zaměřených na tzv. soft

Petr Fischer). Poslední fórum v roce 2014 se

skills.

Centrum

dále

nabídlo

studentům

33


Na Fakultě lesnické a dřevařské byl nově organi-

Fakulta životního prostředí v roce 2014 nabídla

zován pro studenty posledních ročníků magister-

studentům semináře a přednášky tuzemských

ského studia intenzivní kurz zaměřený na vědec-

i zahraničních návštěv. Většina těchto seminářů

kou a výzkumnou činnost v rámci řešení diplomo-

vykazovala vysokou návštěvnost. Jednalo se

vých prací. V úzké spolupráci se Střední lesnickou

například o přednášky J. A. Harrise z Cranfield

školou v Hranicích a Lesy hlavního města Prahy

University – Landscape Plannig, Urbanisation and

byl připraven a realizován kurz Lesní pedagogiky,

Ecosystem Services nebo P. Mišíčka pod názvem

do kterého se mohli zapojit jak studenti, tak

Land Art. Další přednáška byla v podání V. Cílka

i pedagogové FLD. Další vzdělávací aktivity jsou

na téma Potraviny, půda, klima aneb co se děje

spojeny s činností zájmových spolků studentů

se světem? Při příležitosti Dne Země proběhly

FLD, které s podporou FLD organizují řadu před-

dvě odborné přednášky a v rámci Cyklofestivalu

nášek i konferencí (např. konferenci Forest Ma-

tři odborné přednášky zaměřené na ekologická

nagement in National Parks, exkurzi Poznejte

témata. Další přednáška byla věnována proble-

odstíny Národního parku Bavorský les, přednášky

matice GIS v ochraně přírody. Ve spolupráci

na témata kůrovců, požárů, přírodních katastrof

s organizací Arnika byla uspořádána informační

či myslivosti).

akce věnovaná záchraně irbise.

Technická fakulta podobně jako v předchozích

Na Institutu vzdělávání a poradenství byl reali-

letech organizovala i v roce 2014 workshopy pro

zován projekt „Posílení významu pedagogické

studenty (s možnou účastí odborné veřejnosti),

praxe v přípravě učitelů středních odborných

které byly zaměřeny na využití komunální techni-

škol“, v rámci kterého se uskutečnily vzdělávací

ky v údržbě hřišť a veřejné zeleně. Na fakultu byli

aktivity zaměřené na propojení vzdělávací praxe

zváni odborníci z praxe na speciální přednášky

s výukou učitelských studijních oborů. Dále se na

(např. zástupci firem ŠKODA AUTO a.s., John

institutu uskutečnily přednášky odborníků z praxe

Deere, Farmet a.s., CASE, CLAAS). Pro studenty

(např. na téma „Etika učitele zaměřená na pro-

byly také připraveny odborné exkurze zaměřené

blematiku kázně ve škole“, „Národní soustava

na seznámení se s nejmodernější zemědělskou

kvalifikací: příklady z praxe“, „Výchovné pora-

technikou (např. odborné exkurze do výrobního

denství a jeho realizace na konkrétní škole“, „In-

závodu Pöttinger a odborné exkurze na meziná-

dividuální psychologické poradenství“). Pro stu-

rodní veletrh TechAgro 2014).

denty bylo uskutečněno několik exkurzí na střed-

Na Fakultě tropického zemědělství proběhla

ní odborné školy a střední odborné učiliště.

mezinárodní konference Tropentag 2014 pod


názvem „Bridging the gap between increasing

zdrojů dlouhodobě organizuje vzdělávací aktivity

knowledge and decreasing resources“, kdy 44 %

pro studenty, které nejsou přímo náplní studijních

účastníků z celku 686 byli studenti z ČZU

programů. S tímto záměrem proběhlo na fakultě

a zahraničních univerzit. Protože se v roce 2014

v roce 2014 přes 50 akcí směrovaných do všech

fakulta stala oficiálně fairtradovou fakultou, byly

významných oblastí vzdělávání na fakultě. Velmi

na fakultě realizovány popularizačně vzdělávací

žádané a navštěvované byly semináře orientova-

akce spojené se šířením myšlenky spravedlivého

né na pěstování, ochranu a výživu rostlin, naklá-

obchodování (férová snídaně na ČZU, diskusní

dání s odpady, na chovy zvířat, výcvik služebních

večery, např. na téma „Towards Food Sovereign-

psů, zahradnictví a zahradní a krajinářskou archi-

ty - Can Africa Feed Itself?“). Kromě toho fakulta

tekturu. Mezi významné odborné a současně

každoročně pořádá čtyřdenní praktický kurz pro

propagační akce roku patřily tzv. Polní dny, kona-

studenty navazujících magisterských oborů, za-

né na třech experimentálních stanicích fakulty

měřený na nacvičení návyků osobní bezpečnosti

s celkovým počtem více než 400 účastníků, mezi

v prostředí rozvojových zemí.

nimi i velkým podílem studentů zemědělsky zaměřených oborů fakulty.

34


AKTIVITY STUDIJNÍHO A INFORMAČNÍHO CENTRA ČZU V OBLASTI STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Kapitola 9.1 popisující činnost Studijního a infor-

či o doplňkovou výuku cizích jazyků. Studijní

mačního centra poukazuje na další aktivity smě-

a informační centrum se rovněž výrazně podílí na

řující ke vzdělávání studentů mimo akreditované

realizaci kurzů spojených s úvodem do studia,

studijní programy: konkrétně se například jedná

které jsou určeny studentům prvního ročníku

o kurzy zaměřené na práci s informačními zdroji,

bakalářských a navazujících magisterských oborů.

VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY NA KATEDŘE TĚLESNÉ VÝCHOVY: PŘEDMĚTY Tělovýchovnou a sportovní činnost studentů

ního a relaxačního cvičení, jóga, atletika, stolní

organizuje Katedra tělesné výchovy (KTV) spo-

tenis, tenis, softbal, frisbee a další).

lečně s Tělovýchovnou jednotou ČZU a Sportcen-

V roce 2014 absolvovalo v zimním semestru

trem ČZU. KTV zajišťuje všechny formy výuky

povinnou tělesnou výchovu celkem 4117 studentů

předmětu tělesná výchova na všech fakultách.

všech fakult, v letním semestru 2014 to bylo

Jednotlivé fakulty mají různý rozsah výuky těles-

celkem 4288 studentů. Kromě povinné tělesné

né výchovy jak u studentů bakalářského studia

výchovy je v programu výuky KTV volitelný před-

(od jednoho až po čtyři semestry), tak i u studen-

mět Sport a pohybová aktivita, který komplexněji

tů magisterského studia (jeden semestr).

seznamuje studenty s teoretickými a praktickými

Studenti si v rámci tohoto předmětu mohou

znalostmi a dovednostmi z oblasti sportu a po-

vybrat sportovní odvětví z široké nabídky katedry

skytuje jim návod na aktivní využití volného času

(fotbal, volejbal, basketbal, florbal, plavání, kano-

a regeneraci organismu. Tento předmět v roce

istika, posilování, různé druhy aerobiku a kondič-

2014 absolvovalo celkem 30 studentů.

SPORTOVNÍ KURZY NA ČZU Součástí aktivit spojených s tělesnou výchovou

na Šumavě a v Rakousku, sportovních pobytů

na ČZU jsou letní a zimní sportovní kurzy, jejichž

zaměřených na míčové sporty, na aerobik a kon-

náplní je týdenní pobyt v přírodě naplněný spor-

diční cvičení, na orientační běh, vodní sporty

tem a pohybem. Cílem těchto kurzů je seznámit

a windsurfing. Nabízeny jsou i týdenní sportovní

studenty s vybranými sporty a využívat sport

pobyty u moře ve Španělsku a Chorvatsku.

k aktivnímu odpočinku i k týmové spolupráci.

V roce 2014 uspořádala KTV celkem 9 zimních

V zimě se jedná o lyžařské pobyty v českých

kurzů, kterých se zúčastnilo 310 studentů ČZU

horách i v Alpách, v létě mají studenti bohatý

(z toho 118 se zápočtem). V letním semestru 2014

výběr vodáckých kurzů na Vltavě, raftingu na

se uskutečnilo celkem 19 sportovních kurzů

rakouských řekách, turistiky v Krkonoších a vyso-

s účastí 504 studentů ČZU (z toho 389 studentů

kohorské

se zápočtem).

turistiky

v

Tatrách,

cykloturistiky

MOŽNOSTI DALŠÍHO SPORTOVNÍHO VYŽITÍ STUDENTŮ Kromě zmíněných kurzů a předmětů mohou stu-

sportovní vyžití mají studenti v oddílech TJ ČZU

denti sportovat na sportovištích univerzity i mi-

nebo individuálním využitím sportovišť v době

mo výuku tělesné výchovy v rámci nepovinné

svého osobního volna (volné plavání studentů,

tělesné výchovy (v roce 2014 bylo takto odučeno

využívání venkovních kurtů a hřišť).

v každém týdnu 8 hodin pro 100 studentů). Další

35

6

STUDENTI NA ČZU

4. Studenti na ČZU HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ SE STUDENTY V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Studenti jsou samozřejmě spojeni s několika

i v prezenčních formách studia pro každý vyučo-

strategickými cíli Dlouhodobého záměru ČZU

vaný předmět v odpovídajícím možném rozsahu.

2011 – 2015. Ve vztahu k této kapitole se přede-

Tyto aktivity byly podporovány z Institucionálního

vším jedná o specifický strategický cíl: Prohloubit

rozvojového plánu 2014. Byly rovněž podpořeny

nabídku a realizaci různých forem vzdělávání

aktivity v oblasti zlepšování kvality výuky, a to

reagujících na požadavky různých segmentů

tak, že byla započata diskuse nad novými opat-

společnosti a propojených s výsledky výzkumné

řeními ke snížení míry neúspěšnosti studentů při

činnosti univerzity.

studiu, která je stále příliš vysoká (např. admi-

V rámci naplňování tohoto cíle byla podporována

nistrativní opatření spojená s ukončením studia,

příprava elektronických opor studia a multimedi-

doplňkové vzdělávání v problémových předmě-

álních pomůcek pro výuku v neprezenčních, ale

tech).

4.1. Studenti v akreditovaných studijních programech TRENDY ZMĚN POČTU STUDENTŮ ČZU V roce 2014 v akreditovaných studijních progra-

Výše uvedená čísla potvrzují trend započatý

mech na ČZU studovalo celkem 20 990 aktivních

v roce 2013, spojený s poklesem počtu studentů

studentů. To je o 1720 méně než v předchozím

(i přes nárůst počtu zahraničních výměnných

roce.

i kmenových studentů). Tento pokles dokumentu-

Při započítání všech studentů (včetně těch

je i tabulka č. 5. Z ní je patrné, že v roce 2013

s přerušeným studiem, zahraničních studentů

započatý pokles počtu studentů se v roce 2014

pobývajících na ČZU v rámci mobilit a účastníků

nepatrně zrychlil. ČZU již zřejmě vstoupila do

celoživotní formy vzdělávání) jich bylo ke konci

dlouhodobějšího stadia poklesu počtu studentů.

roku 2014 na ČZU 27 549, a to ve všech formách a typech výuky. I zde je již patrný pokles počtu studentů (o 763).

TABULKA Č. 5: MEZIROČNÍ INDEX VÝVOJE POČTU AKTIVNÍCH STUDENTŮ V AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ZMĚNA POČTU AKTIVNÍCH STUDENTŮ V AKREDITOVANÝCH PROGRAMECH (SROVNÁNÍ DANÉHO ROKU K ROKU PŘEDCHOZÍMU)

1,10

1,08

1,05

0,99

1,05

0,97

0,92

ZMĚNA POČTU VŠECH STUDENTŮ (VČETNĚ ÚČASTNÍKŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A TĚCH, KTEŘÍ PŘERUŠILI STUDIUM, A ZAHRANIČNÍCH VÝMĚNNÝCH STUDENTŮ)

1,12

1,07

1,07

1,04

1,08

0,99

0,97

37

STUDENTI NA ČZU

ZMĚNY POČTU AKTIVNÍCH STUDENTŮ ČZU (TJ. STUDUJÍCÍCH BEZ PŘERUŠENÍ) PODLE SKUPIN STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Absolutní počty aktivních studentů ČZU (tj. stu-

pouze jeden program s jedním magisterským

dentů bez přerušení studia, bez zahraničních

a jedním doktorským oborem, v němž studovalo

studentů v rámci mobilit a bez celoživotního

45 studentů.

vzdělávání) podle skupin programů na jednotli-

Jelikož jsou však v tabulce č. 6 uvedeny relativní

vých fakultách a institutu představuje tabulka

počty (formou indexu srovnávajícího předchozí

č. 4.1 v příloze.

a následující rok), je potřebné změny poměřovat

Při porovnání meziročních indexů vývoje počtu

absolutními počty studentů uvedenými v tabulce

studentů v jednotlivých skupinách programů (níže


uvedená tabulka č. 6) je zřejmé, že ve všech skupinách programů je patrný mírný pokles počtu studentů ve srovnání s předchozím rokem s výjimkou skupiny přírodních věd a nauk, kde je však TABULKA Č. 6: MEZIROČNÍ INDEX VÝVOJE POČTU AKTIVNÍCH STUDENTŮ PODLE SKUPIN STUDIJNÍCH PROGRAMŮ PODLE KLASIFIKACE KMENOVÝCH OBORŮ 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


1,44

1,12

1,08

1,00

0,90

0,91

1,07


1,23

1,11

1,03

1,09

0,99

0,95

0,89

ZEMĚDĚLSKO-LESNICKÉ A VETERINÁRNÍ VĚDY A NAUKY

1,11

1,10

1,05

0,91

1,06

0,91

0,97

EKONOMIE

1,06

1,06

1,06

1,00

1,07

1,02

0,91

PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

0,97

0,98

1,16

1,20

1,15

1,08

0,97

PROFIL STUDENTŮ ČZU Z hlediska socio-demografických charakteristik na

evropské hospodářské, sociální a územní soudrž-

ČZU studuje téměř 59 % žen a 41 % mužů. Zna-

nosti pod názvem Konvergence. I proto ČZU

mená to, že i technicky orientovaná univerzita

nakonec mohla v roce 2014 podávat projekty

jako ČZU je žádaná i mezi ženskou částí popula-

v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro

ce, což narušuje stereotypní povědomí o technic-

inovace.

kých univerzitách jako o „mužském světě“.

Rovněž zájem studentů z Prahy dokazuje, že

Téměř čtvrtina (24,5 %) studujících je z Prahy

nabízené obory jsou žádané i v městském pro-

a ostatní (75,5 %) jsou mimopražští studenti.

storu.

ČZU tak svým vzděláváním výrazně zasahuje i do regionů spadajících v letech 2017–2013 pod Cíl

38

STUDENTI NA ČZU

KOMBINOVANÁ FORMA STUDIA Z tabulky č. 7 je patrné, že od roku 2011 dochází k mírnému poklesu podílu studentů kombinované formy studia na počtu všech studentů ČZU, kteří nyní představují necelou třetinu všech studentů ČZU.

TABULKA Č. 7: PROCENTO STUDENTŮ V KOMBINOVANÉ FORMĚ STUDIA NA ČZU

PODÍL STUDENTŮ V KOMBINOVANÉ FORMĚ STUDIA Z CELKU STUDENTŮ ČZU

2009

2010

2011

2012

2013

2014

35,46 %

35,65 %

33,36 %

31,16 %

29,27 %

29,1 %

Studenti v kombinované formě studia potřebují

ním strategie rozvoje e-learningu na České ze-

pro své zdárné studium přípravu různorodých

mědělské univerzitě v Praze, která je implemen-

materiálů pro tuto formu studia tak, aby byla

tována v součinnosti s univerzitami sdruženými

zabezpečena její kvalita, plně srovnatelná s pre-

v Euroleague for Life Sciences /ELLS/ (viz kapito-

zenční formou studia. Ty podpory, které se

la 12).

osvědčily při výuce kombinované formy studia, jsou stále více využívány jako doplňkové i v prezenční formě studia, což je spojeno s naplňová-

POMĚR STUDENTŮ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH STUDIA Porovnání relativního počtu studentů v jednotli-

Poměr studentů v jednotlivých typech studia

vých typech studia ukazuje, že více než tři pětiny

si tedy dlouhodobě udržuje obecnou představu

(61 %) ze všech studentů studují v bakalářských

o poměrech počtu studentů v nich studujících

studijních programech.

(nejvíce v bakalářském typu a nejméně v elitním

V navazujících magisterských oborech studuje

doktorském typu studia).

35 % studentů a v doktorských studijních programech studují 4 % ze všech studentů ČZU.

4.2. Studenti-samoplátci Z tabulky 4.2 v příloze je zřejmé, že počet stu-

Samoplátci studují v anglicky vyučovaných obo-

dentů-samoplátců není na ČZU nikterak vysoký.

rech. Nejvíce jich je na Provozně ekonomické

V roce 2014 představoval 30 studentů (pokles

fakultě (dvě třetiny všech těchto studentů

o 15 ve srovnání s rokem 2013). Pokles způsobila

na ČZU).

úprava poplatků za studium v cizím jazyce, která

Z hlediska typu programu jich nejvíce studuje

byla součástí změn ve Statutu ČZU provedených

v doktorských a bakalářských programech (jedna

v roce 2014. Jsou však již přijata a realizována

polovina), což je reflexí již zmíněných změn po-

opatření, aby v následujících letech počet studen-

platků za studium v cizím jazyce provedených

tů-samoplátců výrazně narostl.

v roce 2014.

39

STUDENTI NA ČZU

4.3. Studenti ve věku nad 30 let Tabulka č. 4.3 v příloze ukazuje, že v roce 2014

v prezenčním studiu, kde je samozřejmě i nejvíce

bylo na ČZU přesně 2966 studentů ve věku nad

studentů ve věku pod 30 let. Naopak v kombino-

30 let, což představuje 14 % všech studentů.

vané formě studia, i přes pokles absolutního

Skutečnost, že tento počet je o 435 studentů

počtu (a snížení relace ke všem studentům), podíl

nižší než v roce 2013, potvrzuje fakt mírného

studentů nad 30 let dosahuje u bakalářského

poklesu studentů v kombinované formě studia,

typu studia 42 % ze všech studentů tohoto typu

kde těchto studentů bylo přirozeně nejvíce. Ten-

studia a u navazujícího magisterského studia je

dence tohoto poklesu je patrná od roku 2013.

těchto studentů necelá polovina (49 %).

Relativně nejvíce studentů nad 30 let v proporci

Výrazné zastoupení studentů nad 30 let v kom-

ke všem studentům dané součásti ČZU je na IVP

binované formě studia ukazuje na otevřenost

(37,4 %), což souvisí s nutností absolvování vy-

univerzity, zvyšující dostupnost studia i pro vyšší

sokoškolského studia pro pedagogy působící na

věkové skupiny. Lidé nad 30 let často studují

středních a učňovských školách. Podíly studentů

znovu, když své předchozí vysokoškolské vzdělá-

ve věku nad 30 let na jednotlivých fakultách

ní získali například v jiném oboru. Ještě častější

univerzity jsou následující: 20,3 % na FLD, 23 %

jsou případy, kdy vyšší vzdělání potřebují vzhle-

na FŽP, 12,2 % na PEF, 11,3 % na FAPPZ, 9,7 %

dem ke svému pracovnímu uplatnění. Dominující

na TF a 7,5 % na FTZ.

většina studentů nad 30 let má již během studia

V doktorském typu studia jsou studentů nad 30

své pracovní uplatnění, jak potvrzuje anketa mezi

let v relaci ke všem studentům téměř dvě pětiny

absolventy. Počty studentů ve věku nad 30 let

(38,2 %). Jejich proporcionalita u bakalářských

ukazují, že se vysokoškolští studenti nerekrutují

studentů dosahuje více než jedné desetiny (11 %;

pouze z řad čerstvých maturantů, ale že význam-

zde jsou započítáni i všichni tito studenti na IVP).

ný potenciál, který by neměl být omezován, mlu-

U navazujících magisterských oborů se pak jedná

ví-li oficiální dokumenty o vzdělanostní společ-

o jednu pětinu (20 %).

nosti, se nachází v již v populačně starších roční-

Čísla v této kapitole ukazují, že relativně (v pomě-

cích zájemců o studium, kteří často již pracují.

ru ke všem studentům) narostl počet studentů

4.4. Neúspěšní studenti v akreditovaných studijních programech POČTY NEÚSPĚŠNÝCH STUDENTŮ NA ČZU Úspěšnost, resp. neúspěšnost studentů během

ukončení studia nemusí korespondovat se sku-

jejich studia je jedním z klíčových bodů při posu-

tečnými důvody. Studenti, kteří se sami rozhod-

zování kvality vzdělávacích aktivit. ČZU má zku-

nou studia zanechat, často formálně neukončí

šenosti z mezinárodních evaluací, kdy problema-

studium. Tím, že již školu fakticky nestudují, do-

tice neúspěšnosti studentů byla věnována mimo-

jde dříve či později k nesplnění studijních povin-

řádná pozornost, jak o tom svědčí i hodnotící

ností, a vztah je oficiálně ukončen ze strany ško-

zprávy. Z hlediska studijní neúspěšnosti si vedení

ly. Studenti například studují dvě vysoké školy

univerzity i jejích součástí uvědomuje, že je spo-

a nejsou schopni se vypořádat s nároky na ně

jena buď s ukončením studia na vlastní žádost,

kladenými na obou. V těchto případech lze jen

nebo s ukončením studia z důvodů neplnění stu-

velmi obtížně čelit studijní neúspěšnosti studen-

dijních povinností. Z informací, které jsou získá-

tů, kteří neinformují o ukončení svého studia

vány od studentů, vyplývá, že oficiální forma

z důvodu působení na jiné vysoké škole, a neplní

40

STUDENTI NA ČZU

tak své studijní povinnosti na ČZU. Proto jsou

a zvyšuje se podíl neúspěšných studentů na jejich

zaváděna administrativní opatření, aby bylo

celkovém počtu. To byl důvod, proč byla již na

možno takové studenty brzy identifikovat a pra-

konci roku 2014 diskutována nová zásadní opat-

covat s nimi, a tak předcházet jejich neúspěšnosti

ření, která mají za cíl snížit počet neúspěšných

ve studiu.

studentů, aby byl v co nejkratší době zastaven

Z tabulky č. 8 je patrné, že v roce 2014 byl opět

negativní trend zvyšování jejich počtu, a to bez

zaznamenán nárůst počtu neúspěšných studentů

jakýchkoliv vlivů na požadovanou kvalitu výuky a kvalitu absolventů.

TABULKA Č. 8: POČTY NEÚSPĚŠNÝCH STUDENTŮ NA ČZU A JEJICH PODÍL NA CELKOVÉM POČTU STUDENTŮ 2009

2010

2011

2012

2013

2014

POČTY NEÚSPĚŠNÝCH STUDENTŮ ČZU

2854

3455

3228

3983

4704

5833

PROPORCIONALITA NEÚSPĚŠNÝCH STUDENTŮ K CELKOVÉMU POČTU STUDENTŮ

13 %

15 %

14 %

17 %

21 %

27 %

NEÚSPĚŠNOST V JEDNOTLIVÝCH PROGRAMECH A TYPECH STUDIA Z analýzy údajů v tabulce č. 4.4 v příloze a jejím

Podíl neúspěšných studentů na všech aktivních

porovnáním s tabulkou č. 4.1 v příloze je patrné,

studentech v jednotlivých typech studia doku-

že procentuálně největší neúspěšnost je u oborů

mentuje, že dlouhodobě je nejproblémovějším

a nauk technických (40,8 % ve vztahu k celkové-

bakalářský typ studia (tj. typ, do něhož vstupují

mu počtu aktivních studentů v těchto oborech na

absolventi středních škol). V něm byl v relaci

ČZU) a u oborů a nauk zemědělských, lesnických

k celkovému počtu aktivních studentů v bakalář-

a veterinárních (32,6 % z celkového počtu aktiv-

ském typu studia na ČZU v roce 2014 podíl ne-

ních studentů v těchto oborech).

úspěšných studentů na úrovni 34,4 % (v r. 2013

U ostatních typů programů (přírodní vědy a nauky

to bylo 26,5 % studentů). U navazujícího

/11,1 %/, ekonomie /20,6 %/ a programy v oblasti

magisterského studia je to 16,7 % (oproti roku

pedagogiky, učitelství a sociální péče /7,1 %/) je

2013 se zde neúspěšnost zvýšila o šest procent).

neúspěšnost nižší, než je celouniverzitní průměr.

Porovnání poměru mezi bakalářským a navazují-

Na situaci v technických a zemědělsko-lesnických

cím magisterským typem studia, kdy u bakalář-

oborech z hlediska neúspěšnosti studentů má

ského typu je neúspěšnost téměř dvojnásobně

vliv nedostatečná příprava studentů středních

vyšší, ukazuje, že po bakalářském typu studia

škol v oblasti disciplín, které tvoří jádro těchto

nastupují na navazující magisterské studium

oborů vyučovaných na ČZU. Řada nedostatků

studenti, kteří nemají výraznější problémy zvládat

není odhalitelná ani při přijímacím řízení, protože

výuku. Jsou schopni se vyrovnat s požadavky

se projevuje teprve při vlastním studiu na univer-

náročných a vědecky orientovaných programů.

zitě. Proto i většina přijímaných opatření ke sní-

U doktorského typu studia se neúspěšnost zvýši-

žení počtu neúspěšných studentů supluje nedo-

la ze 139 studentů v předchozím roce na 187

statky ve středoškolském vzdělávání a je zamě-

v roce 2014. Výraznou měrou se na tomto vý-

řena i na pomoc s problémy při přechodu ze

sledku podílely doznívající dopady institucionál-

středoškolského na vysokoškolský způsob výuky,

ních opatření na úrovni univerzity (změny studij-

v němž vzdělávání spočívá ve větší samostat-

ního a zkušebního řádu v předchozích letech,

nosti studentů (a tím i jejich vyšší odpovědnosti

stimulující včasné dokončení studia).

za svůj přístup ke studiu).

41

STUDENTI NA ČZU

4.5. Opatření uplatňovaná pro snížení studijní neúspěšnosti Jedním z neustále rozvíjených opatření je podpo-

Na celé univerzitě funguje dobře organizovaný

ra úrovně náročnosti přijímacího řízení, která

systém poradenské činnosti (pedagogické a psy-

umožňuje výběr kvalitních studentů. Fakulty se

chologické), jehož cílem je pomoci studentům

snaží různými programy (např. stipendii, jednorá-

předcházet těžkosti spojené se studiem nebo je

zovou podporou) získat co nejkvalitnější studenty

snadněji překonávat (viz části kapitoly 8). V tom-

z řad uchazečů o studium.

to směru je oceňována úloha Centra komplexního

Orientují se například na získání a následnou

poradenství (je však často studenty vyhledáno

podporu úspěšných studentů z různých středo-

„až na poslední chvíli“, což snižuje možnost

školských olympiád (např. na biologické středo-

úspěšného řešení studijních problémů).

školské olympiádě se ČZU přímo podílí).

Obory mají také své pedagogické gestory (a tam,

Na některých fakultách a institutu se také začíná

kde nebyli, jsou postupně zaváděni), na které se

rozvíjet přímá spolupráce s konkrétními středními

studenti v případě studijních problémů mohou

školami při přípravě studentů ke studiu na vysoké

obracet. Velmi často se opatření odrážejí v indivi-

škole.

duálním přístupu vyučujících a v jejich individuál-

Dalším z opatření směřujících ke snižování neúspěšnosti při studiu je zajištění výuky vhodnými

ních konzultacích se studenty se studijními problémy.

oporami – v tištěné formě skripty, pracovními

Stále více se rozvíjí nabídka speciálních kurzů

sešity apod., v elektronické podobě především

a speciálních konzultací pro začínající studenty,

oporami studia a jejich užitím v systému LMS

které mají posílit jejich znalosti a dovednosti ze

Moodle.

střední školy pro úspěšné absolvování profilových předmětů na univerzitě.

PŘÍKLADY KONKRÉTNÍCH AKTIVIT SLEDUJÍCÍCH SNIŽOVÁNÍ NEÚSPĚŠNOSTI STUDENTŮ Provozně ekonomická fakulta využívá podobně

koškolský způsob přípravy na výuku, na pomoc

jako jiné fakulty a institut možnosti individuálního

s optimálním rozložením povinností v rámci se-

studijního plánu a v určitých případech i přerušení

mestru a především ve zkouškovém období.

studia (při osobních a zdravotních problémech).

Technická fakulta podporuje úspěšnost studia

Tyto možnosti by měly studentům poskytnout

v prvních semestrech organizováním bezplatných

dostatečný prostor k překonání dílčích a dočas-

„vyrovnávacích

ných problémů spojených se studiem. Fakulta též

a základů strojírenské technologie. Tyto kurzy

v roce 2014 zavedla nový systém prospěchových

jsou určeny hůře připraveným studentům ze

stipendií, která by měla být poprvé vyplacena

středních škol, aby zvládli požadovanou látku.

v akademickém roce 2015/2016. Očekává se od

Před začátkem zimního semestru proběhl v roce

nich, že budou přispívat k větší motivaci studentů

2014 dobrovolný intenzivní kurz matematiky pro

ke studiu.

nové studenty. Studenti jsou k lepším výsledkům


ve studiu motivováni i nastavenými pravidly

ních zdrojů jsou opatření ke snížení studijní neú-

prospěchových stipendií.

spěšnosti cílena především na studenty prvního

Na Fakultě lesnické a dřevařské byla v roce 2014

ročníku bakalářského studia a jsou zaměřena na

provedena analýza příčin neúspěšnosti studentů.

usnadnění přechodu ze středoškolského na vyso-

To umožnilo jasně identifikovat předměty, které

42

kurzů“

z

matematiky,

fyziky

STUDENTI NA ČZU

představují pro studenty hlavní problém. S jejich

Na Fakultě tropického zemědělství se z hlediska

vyučujícími a odpovídajícími vedoucími kateder

neúspěšnosti studentů řeší zejména otázka ne-

byly probrány možnosti, jak zvýšit úspěšnost

dostatečného jazykového vybavení studentů ze

studentů. Výsledkem byly dílčí úpravy studijních

zemí Třetího světa v 1. ročníku bakalářského

plánů

předmětů)

studia, kde je většina oborů v českém jazyce. Tito

a příprava doplňkových seminářů (např. v oblasti

(zejména

formou

přesunu

studenti mají možnost navštěvovat konzultace

lesnické typologie a fytocenologie).

nad rámec běžných konzultačních hodin. U nava-

Konzultace v matematice pořádané Technickou

zujícího magisterského studia jsou podporovány

fakultou využívají i studenti Fakulty životního

osobní kontakty studentů s pedagogy, kteří tak

prostředí. Zatím je však jejich návštěvnost nízká

přistupují ke studentům individuálně.

a fakulta pracuje na mechanismech, jak ji zvýšit.

Na základě průzkumů mezi studenty Institutu

FŽP chce vlastními doplňkovými kurzy v technic-

vzdělávání a poradenství je zřejmé, že v případě

kých oborech snížit neúspěšnost v předmětu

dobré motivace studentů ke studiu je vysoká

matematika. Podobně se hodlá zaměřit i na

pravděpodobnost, že studenti studium dokončí.

předměty spojené s chemií a botanikou. V před-

Proto se institut v opatřeních sledujících snížení

mětu geologie již toto opatření neúspěšnost

neúspěšnosti ve studiu snaží různými způsoby

snížilo. Studenti (převážně prvních ročníků) mo-

motivovat studenty prezenčního studia k úspěš-

hou využívat výrazně rozšířených konzultačních

nému studiu.

hodin v problémových předmětech, kdy se vyučující snaží nad rámec výukových hodin pomoci studentům zvládnout látku. V roce 2014 se tak podařilo snížit neúspěšnost v předmětu geologie.

43

6

ABSOLVENTI NA ČZU

5. Absolventi na ČZU HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S ABSOLVENTY V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Ve vztahu k absolventům je naplňování Dlouho-

byly v roce 2014 podpořeny Institucionálním

dobého záměru ČZU vázáno na prioritní strate-

rozvojovým plánem.

gický cíl: „Připravit a implementovat rozvinutý

Fakulty a institut těsně spolupracují s absolventy

mechanismus spolupráce s absolventy ČZU

prostřednictvím jejich zapojení do pedagogických

a jejich zapojení do činností univerzity, včetně

a výzkumných aktivit. Klíčovou roli zde sehrávají

zavedení systému donátorských aktivit od absol-

tzv. Rady pro spolupráci s praxí, v nichž jsou

ventů pro univerzitu“. Dosahování tohoto cíle se

absolventi výrazně zastoupeni. Pro uplatnění

daří díky činnosti Klubu absolventů a dalším akti-

absolventů v praxi utvořila PEF ČZU internetový

vitám fakult/institutu organizujících setkání ab-

portál

solventů po 25 a 50 letech.

v organizacích partnerů fakulty a jeho tvorba byla

Vynikající absolventi doktorského studia jsou

podpořena prostředky z Institucionálního rozvo-

zařazování na tzv. post-doktorské pozice, které

jového plánu.

„jobsPEF“

nabízející

pracovní

pozice

5.1. Absolventi v akreditovaných studijních programech TRENDY VÝVOJE POČTU ABSOLVENTŮ ČZU Po výrazném nárůstu počtu absolventů mezi lety

v roce 2014 je přiblížena v tabulce č. 5.1 v příloze.

2008 a 2009 (12 %) se jejich relativní nárůst

Tabulka č. 9 zde v této kapitole představuje ča-

v meziročním srovnání od roku 2012 ustálil

sovou řadu vývoje počtu absolventů od roku

na dvouprocentním meziročním nárůstu (detailní

2008.

situace ohledně absolventů a skupin programů TABULKA Č. 9: POČTY ABSOLVENTŮ ČZU

POČTY ABSOLVENTŮ VE VŠECH PROGRAMECH A TYPECH STUDIA NA ČZU

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

4386

4947

5264

5779

5888

6012

6231

CENA MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ PRO ABSOLVENTY S NEJLEPŠÍ DIPLOMOVOU PRACÍ SPOJENOU SE ZEMĚDĚLSTVÍM Již potřetí byly v roce 2014 při promocích absol-

Certifikátem a částkou 15 000 Kč, kterou věnova-

ventů předány Ceny ministra zemědělství za

lo Ministerstvo zemědělství ČR, bylo oceněno

vynikající diplomovou práci s významným dopa-

6 studentů-absolventů (z každé fakulty jeden).

dem na zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství

Předávání cen se účastnil ministr zemědělství

a ochranu krajiny a zdrojů, zejména se zaměřením

Ing. Marian Jurečka, který na slavnostní promoci

na praxi.

zároveň vystoupil.

45

ABSOLVENTI NA ČZU

CENA MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ PRO ABSOLVENTY DOKTORSKÉHO STUDIA S NEJLEPŠÍ DISERTAČNÍ PRACÍ SPOJENOU SE ZEMĚDĚLSTVÍM V rámci slavnostního předávání diplomů absol-

Oceněny byly práce 6 absolventů doktorských

ventům doktorských studijních programů byly

studijních programů. Ceny společně s rektorem

v prosinci 2014 předány Ceny ministra zeměděl-

ČZU předal oceněným náměstek ministra země-

ství za vynikající disertační práce s významným

dělství Ing. Jindřich Šnejdrla.

přínosem

pro

zemědělství,

lesnictví,

vodní

hospodářství a ochranu krajiny se zaměřením na praxi. Součástí

ocenění

každé

práce

byla

částka

20 000 Kč, kterou věnovalo Ministerstvo zemědělství ČR.

CENA MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO ABSOLVENTY S NEJLEPŠÍ DIPLOMOVOU PRACÍ SPOJENOU S PŘÍNOSEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V roce 2014 byly podruhé při promocích absol-

Na předávání cen byl přítomen náměstek mi-

ventů navazujících magisterských oborů předány

nistra životního prostředí Ing. Vladimír Dolejský,

Ceny ministra životního prostředí za vynikající

Ph.D., který na slavnostní promoci vystoupil

diplomovou práci s významným přínosem pro

s krátkým projevem k absolventům.

životní prostředí. Certifikátem a částkou 15 000 Kč, kterou věnovalo Ministerstvo životního prostředí ČR, bylo oceněno 6 studentů-absolventů (z každé fakulty jeden).

PROPORCIONALITA ABSOLVENTŮ JINÝCH VYSOKÝCH ŠKOL NA VŠECH STUDENTECH V PRVNÍM ROČNÍKU NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO STUDIA Poměr absolventů bakalářských studijních pro-

Znamená to, že čtyři pětiny absolventů bakalář-

gramů ČZU, kteří byli v následujícím akademic-

ských programů pokračují dále na ČZU.

kém roce (tj. 2014/2015; jedná se o 2241 studentů) zapsáni na navazující magisterské studium na ČZU, činil 80 %.

5.2. Spolupráce a kontakty s absolventy DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI ABSOLVENTY PO UKONČENÍ STUDIA Spolupráce s absolventy začíná hned po státních

V roce 2014 se šetření (probíhalo formou samo-

závěrečných zkouškách, kdy hodnotí studium

výběru) zúčastnilo 1510 absolventů bakalářského

prostřednictvím anonymního dotazníku. Dotazník

a navazujícího magisterského typu studia. Toto

také ukazuje, jaká je uplatnitelnost (zaměstnatel-

číslo znamená výrazný zvrat po předchozím po-

nost) absolventů, kteří na dotazník odpověděli.

klesu absolventů-respondentů (738 v roce 2013, 1153 v roce 2012, 1444 v roce 2011 a 1572 v roce

46

ABSOLVENTI NA ČZU

2010), což je cca 25 % ze všech absolventů. Vý-

I přes to, že absolventi odpovídají velice krátce

sledky šetření lze tedy považovat za relevantní.

po ukončení studia, více než jedna čtvrtina (26 %)

Z těch, kteří odpověděli na dotazník pro absol-

respondentů deklarovala, že již má stálé zaměst-

venty, jich 68 % (podobně jako v předchozích

nání (nebo výdělečnou činnost) v oboru svého

třech letech) mělo během posledního roku studia

studia. Téměř jedna třetina (31 %) potom našla

pracovní úvazek (ve vyšším procentu je patrný

své uplatnění mimo obor. Přes 40 % responden-

i vliv absolventů kombinované formy studia, kteří

tů v době odpovědi (krátce po absolvování) ještě

většinou pracují).

uplatnění nenašlo. Nejvíce takových respondentů

Stejně jako vloni ti, kteří odpověděli, považovali studovaný obor za náročný (60 % respondentů, a to oproti cca jedné polovině v letech 2012 a 2011). Toto číslo ukazuje na kvalitu studovaných oborů.

bylo na FTZ (56 %), avšak při nízkém počtu respondentů (18). Relevantnější údaje se týkají ostatních fakult a institutu, kde takových studentů bylo na FŽP 52 %, FAPPZ 51 %, TF 48 %, PEF 36 % a IVP 25 %.

PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE S ABSOLVENTY NA FAKULTÁCH A INSTITUTU Provozně ekonomická fakulta spolupracuje pro-

ce v oblasti výzkumu, kdy jsou významní absol-

střednictvím Centra kariérního a profesního pora-

venti zváni jako spoluřešitelé do výzkumných

denství s dlouhodobě největšími zaměstnavateli

projektů. Díky spolupráci s absolventy je možné

absolventů fakulty. Zaměstnavatelům je nabídnu-

nabízet studentům zajímavou a prospěšnou

ta účast na dalším vzdělávání studentů PEF,

studentskou praxi, která je snadněji zajistitelná,

případně možnost vystoupit v rámci zvaných

nebo jsou významní absolventi zváni na přednáš-

přednášek. Někteří úspěšní absolventi PEF jsou

ky pro studenty. Vedení fakulty a pedagogové se

tradičně účastníky pořádaných seminářů pod

také účastní setkání s absolventy, která pořádají

názvem „Spolupráce s praxí“ a jsou zároveň členy

jednotlivé absolventské ročníky. Jsou využívány

Rady pro spolupráci s praxí PEF. Absolventi PEF

rovněž osobní kontakty a vazby na firmy, kde

aktivně spolupracují na veletrhu pracovních příle-

absolventi pracují.

žitostí PEF a mnoha dalších menších aktivitách,

Fakulta lesnická a dřevařská rozvíjí své kontakty

jako jsou workshopy pořádané Manažerským

především s absolventy, kteří se uplatnili na růz-

klubem fakulty.

ných vedoucích pozicích v lesnických a dřevař-


ských firmách nebo ve státní správě. Tito absol-

zdrojů přímo oslovuje absolventy fakulty, kteří se

venti umožňují realizovat řadu kvalifikačních prací,

dobře uplatnili v praxi. Ti své zkušenosti předávají

významně přispívají k efektivnímu zapojení stu-

např. formou vybraných specializačně zaměře-

dentů jak v rámci studijních praxí, tak pro jejich

ných přednášek v rámci předmětů vyučovaných

reálné uplatnění na trhu práce. FLD dále spolu-

pro studenty fakulty, především navazujícího

pracuje s absolventy především na úrovni apliko-

magisterského studia. Dalšími výsledky spoluprá-

vaného výzkumu a expertních činností pro praxi.

ce je např. možnost absolvování praxe studenty

Absolventi fakulty jsou zastoupeni i v Radě pro

na pracovištích vedených absolventy fakulty

spolupráci s praxí na FLD.

nebo spolupráce s absolventy fakulty při podá-

Fakulta životního prostředí pokračuje v rozvoji

vání a řešení grantových projektů některých

adresové databáze absolventů. Absolventi jsou

agentur. Další oblast spolupráce se týká tvorby

zváni na společenské akce fakulty, jako je Oslava

certifikovaných metodik a výsledků s právní

Dne Země na FŽP nebo fakultní výstavy apod.

ochranou.

V odborné oblasti se pro kontakty s absolventy

Na Technické fakultě pomáhají dlouhodobě za-

využívá světová síť profesionálů LinkedIn a začí-

vedené kontakty s absolventy k rozvoji spoluprá-

ná se využívat i ResearchGate. Kontakty jsou

47

ABSOLVENTI NA ČZU

také stále více navazovány v rámci spolupráce na

Někteří absolventi Institutu vzdělávání a pora-

grantech řešených FŽP. Někteří absolventi se

denství, kteří se stali v praxi uznávanými odbor-

rovněž zapojují do spolupráce s fakultou, napří-

níky, jsou zváni k jednotlivým přednáškám. Kon-

klad jednotlivými přednáškami.

takt s absolventy je udržován také prostřed-

Na Fakultě tropického zemědělství je zavedena

nictvím Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj

skupina absolventů v rámci profesní sociální sítě

venkovského prostoru, kde je IVP členem. Absol-

LinkedIn, která zahrnuje již 75 absolventů z let

venti učitelských studijních oborů působí často na

2011 – 2014. Pomocí této sítě je s absolventy

cvičných školách, kde je realizována pedagogická

udržován kontakt a jsou jim zprostředkovávány

praxe studentů IVP. Institut také každoročně pro

nabídky uplatnění v sektoru mezinárodní spolu-

učitele ze cvičných škol – své absolventy – pořá-

práce. V roce 2014 byli navíc 3 absolventi pozváni

dá jeden až dva metodické semináře.

na Blok expertů (předmět bakalářského studia), kde prezentovali své zkušenosti s uplatněním v sektoru mezinárodní spolupráce.

5.3. Zaměstnanost a zaměstnatelnost absolventů ČZU a jejich zjišťování INFORMACE O ZAMĚSTNANOSTI A ZAMĚSTNATELNOSTI OD STUDENTŮ A ABSOLVENTŮ PO SKONČENÍ STUDIA A JEJICH REFLEXE V PROGRAMECH A OBORECH Předchozí kapitola již zmínila, že ČZU má primární

se na trhu práce – protože, jak ukázaly výsledky

informace o zaměstnatelnosti svých absolventů

výzkumu zmíněné výše v této kapitole, téměř tři

z dotazníkového šetření mezi studenty okamžitě

pětiny absolventů (57 %) nacházejí pracovní

po absolvování jejich studia. Výsledky informují

uplatnění okamžitě po ukončení studia.

především o pracovních aktivitách bývalých stu-

Komplementárně ke zjištěním ze šetření prová-

dentů během jejich studia a je z nich možno usu-

děného prostřednictvím dotazníků ČZU je využí-

zovat na to, kteří absolventi konkrétních oborů

vána databáze spravovaná Střediskem vzděláva-

mají jakou šanci na trhu práce.

cí politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Těm z absolventů, kteří v dotazníku vyplňovaném

I podle údajů tohoto střediska patří ČZU mezi

po skončení studia uvedou svůj e-mail, je po

vysoké školy s relativně dobrou uplatnitelností

uplynutí jednoho roku zasílán hromadný e-mail se

svých absolventů (tj. s jejich nízkou nezaměstna-

žádostí

ností).

o

zodpovězení

základních

informací

o profesním uplatnění po skončení studia. Výsledky vlastního průzkumu ČZU ukazují, že absolventi nemají dlouhodobé problémy s uplatněním

KONKRÉTNÍ FORMY ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O ZAMĚSTNANOSTI A ZAMĚSTNATELNOSTI NA FAKULTÁCH A INSTITUTU Provozně ekonomická fakulta je v současné

Dlouhodobě fakulta zaujímá velmi dobré pozice

době zapojena do průzkumu Graduate Barometer

v hodnocení zaměstnanosti mezi ekonomickými

2015, který srovnává výsledky absolventů a stu-

fakultami v ČR.

dentů mezi evropskými ekonomickými fakultami.

48

ABSOLVENTI NA ČZU


eventuální úpravě studijních plánů jednotlivých

zdrojů sama nezjišťuje údaje o zaměstnanosti

oborů FLD.

absolventů, ale využívá veřejně dostupných in-

Fakulta životního prostředí zatím nerealizuje

formací a tyto aplikuje jednak při práci s portfoli-

žádné vlastní aktivity ke zjišťování zaměstnanosti

em studijních programů a oborů fakulty, a jednak

a zaměstnatelnosti svých absolventů kromě již

při určování maximálních počtů přijatých studen-

zmíněných aktivit uplatňovaných na úrovni celé

tů. Z veřejných zdrojů vyplývá, že zaměstnanost

ČZU. Z dostupných pramenů vyplývá, že ve srov-

absolventů fakulty je lepší v porovnání se za-

nání s jinými podobnými fakultami se nezaměst-

městnaností absolventů jiných podobně zaměře-

nanost absolventů pohybuje na nižší hranici.

ných fakult.

Vyšší zaměstnanost absolventů vyplývá i z faktu,

Na základě vlastních průzkumů i dalších zdrojů je

že řada studentů během studia již na zkrácené

zřejmé, že se absolventi Technické fakulty uplat-

úvazky pracuje (jedná se především o techničtěji

ňují na trhu práce úspěšně. Téměř všichni nachá-

zaměřené obory).

zejí zaměstnání do jednoho roku po ukončení

Fakulta tropického zemědělství provedla dotaz-

studia. Na úspěšný vstup do praxe má vliv i po-

níkové šetření mezi svými absolventy v roce

měrně vysoká účast studentů v pracovních po-

2013. V roce 2014 byla získávána nová data pou-

měrech na částečný nebo plný úvazek již během

ze z profesní sociální sítě LinkedIn.

studia. Průzkum

uplatnitelnosti

absolventů

Institutu

Nezaměstnanost absolventů je na Fakultě les-

vzdělávání a poradenství je organizován v pravi-

nické a dřevařské pravidelně sledována podle

delných cyklech. V období zimního semestru

dostupných údajů úřadů práce (resp. Ministerstva

akademického roku 2014 – 2015 se uskutečnilo

práce a sociálních věcí). Podle nich je nezaměst-

dotazníkové šetření absolventů IVP s cílem zjistit,

nanost absolventů dosud poměrně nízká. Pro-

kde v současné době respondenti pracují, jak

blematikou uplatňování absolventů se zabývá

hodnotí přínos studia pro rozvoj klíčových a pro-

i fakultní Rada pro spolupráci s praxí. Je připra-

fesních kompetencí a v jakých oblastech by byli

ven dotazník pro hlavní zaměstnavatele v obo-

ochotní spolupracovat v budoucnosti se svou

rech studia na fakultě s cílem zjistit slabé a silné

univerzitou.

stránky absolventů a získat větší přehled o pozicích, které zastávají. Výsledky budou využity při

5.4. Spolupráce s budoucími zaměstnavateli V roce 2014 již zavedeně fungovaly Rady pro

akce, která napomáhá spolupráci s možnými

spolupráci s praxí, a to na TF, IVP FLD, FAPPZ,

budoucími zaměstnavateli v neziskovém sektoru,

PEF a od roku 2014 i na FŽP. Tyto rady se staly

se setkala s velkým ohlasem nejen u studentů,

klíčovým aktérem při spolupráci s budoucími

ale též zaměstnanců univerzity.

zaměstnavateli. V roce 2014 byl na ČZU uskutečněn 1. ročník akce „Začni s neziskovkou“. Tato

PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE S MOŽNÝMI BUDOUCÍMI ZAMĚSTNAVATELI NA FAKULTÁCH A INSTITUTU spolupracuje

vit absolventy pro hledání budoucí profese

s budoucími zaměstnavateli především prostřed-

(workshopy zaměřené na přípravu kvalitních pod-

nictvím svého Centra kariérového a profesního

kladů pro přijímací řízení, na přípravu na samotný

poradenství. To nabízí stáže ve firmách a pracov-

průběh přijímacích pohovorů). Workshopy jsou

ní pozice. Pořádá také workshopy s cílem připra-

vedeny odborníky z řad budoucích zaměstnavate-

Provozně

ekonomická

fakulta

49

ABSOLVENTI NA ČZU

lů. V rámci celouniverzitního veletrhu pracovních

(a často i před ní) nastupuje do pracovního pomě-

příležitostí pořádá fakulta svůj veletrh. Ten pro-

ru. Příkladem takové spolupráce je také fungová-

pojuje studijní programy s praxí a ukazuje uplatni-

ní již zmíněné Rady pro spolupráci s praxí. Díky

telnost jejich absolventů. Veletrh proběhl v dubnu

činnostem této rady vzrostla nabídka možného

2014 a představilo se na něm 12 významných

uplatnění absolventů na trhu práce.

českých i nadnárodních společností (ADM Trading

Spolupráce s představiteli možných budoucích

Prague s.r.o., ADP Employer Services Česká

zaměstnavatelů probíhá na Fakultě lesnické

republika, a.s., Deloitte Advisory s.r.o., Ernst &

a dřevařské v několika rovinách. Jedná o spolu-

Young s.r.o., Kooperativa pojišťovna, a.s., KPMG

práci při vědecké a výzkumné činnosti (prostřed-

Česká republika, s.r.o., Lidl Česká republika v.o.s.,

nictvím těchto projektů jsou, mimo jiné, připravo-

Rödl & Partner Audit s.r.o., Státní zemědělský

váni na své budoucí profese stávající doktorandi).

intervenční fond, Telefónica Czech Republic, a.s.,

Další spolupráce probíhá v oblasti vzdělávání,

Vigour Alfa spol. s r.o., Zdravotní pojišťovna

především při realizaci praktické výuky a při řeše-

MV ČR Pobočka Praha). Jako doprovodné akce

ní

byly uspořádány čtyři přednášky, na kterých firmy

s praktickou sférou probíhá i při organizaci čin-

(KPMG, Zdravotní pojišťovna MV ČR, Lidl a ADM)

ností mimo studijní programy (odborné semináře,

seznamovaly studenty s možnostmi uplatnění

aktivity tzv. „Lesní pedagogiky“, organizace „dře-

a s průběhem přijímacích řízení. V závěru roku

vařského dne“). Dokladem rozvoje kontaktů

2014 byl dále v rámci projektu, podpořeného

se zaměstnavateli bylo Memorandum o spolu-

Institucionálním rozvojovým plánem, vytvořen

práci mezi FLD ČZU v Praze a Lesy hlavního

personální portál v podobě webové aplikace pro

města Prahy z roku 2014. Obdobná spolupráce

studenty PEF ČZU „jobsPEF“, který bude pomá-

byla v tomto roce deklarována i mezi FLD ČZU

hat studentům a absolventům hledat pracovní

v Praze a firmou Matrix, a.s. Pozitivní posun byl

příležitosti, brigády, trainee programy, stáže

v této oblasti patrný i při průběhu Veletrhu pra-

apod. Prostřednictvím PEF jsou do modulu vklá-

covních příležitostí v roce 2014, kdy byl zazname-

dány také nabídky konkrétních potenciálních

nán výrazný nárůst počtu vystavovatelů za FLD.

zaměstnavatelů. Oběma těmto skupinám aplikace umožňuje nahlížet na své nabídky a prostřednictvím portálu se vzájemně kontaktovat.

zdrojů má ve své Radě pro spolupráci s praxí představitele

významných

prací

studentů.

Spolupráce

Na Fakultě životního prostředí se partneři z řad možných budoucích zaměstnavatelů podílejí na tvorbě studijních oborů vždy ve spolupráci

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zastoupeny

závěrečných

firem

podnikajících v zemědělské prvovýrobě, ve službách pro zemědělství a v dalších páteřních oblastech, na které se fakulta zaměřuje při výchově absolventů (zahradnictví, zájmové chovy zvířat, zahradní a krajinářská architektura, výživa a potraviny, odpady a jejich využití). Dále je na fakultě pořádán v rámci celouniverzitního Veletrhu pra-

s garantem oboru, který je zaměstnancem fakulty. Rovněž při projednávání akreditací, reakreditací nebo prodloužení doby platnosti akreditace se představitelé možných zaměstnavatelů aktivně zapojují do diskusí o skladbě studijních plánů, obsahu předmětů, jejich provázanosti a časové následnosti. V roce 2014 byla na fakultě ustanovena Rada spolupráce s praxí, kde jsou členy mimo jiné i zástupci firem s potenciálem zaměstnavatele pro naše absolventy.

covních příležitostí také fakultní Agrotrh práce. Na této akci se prezentují firmy, které zaměstnávají absolventy fakulty či mají o její budoucí ab-

Fakulta tropického zemědělství pravidelně zve na přednášky ve výuce i mimo výuku zástupce státního, neziskového i soukromého rozvojového

solventy zájem.

sektoru v ČR za účelem lepšího propojení s praxí Technická fakulta spolupracuje s potenciálními zaměstnavateli při zpracování diplomových prací studentů na konkrétní téma. To zadává podnik z praxe,

50

do

něhož

absolvent

po

obhajobě

s ohledem na uplatnění svých absolventů. Několik státních a neziskových organizací se prezentovalo i v rámci Veletrhu pracovních příležitostí FTZ.

ABSOLVENTI NA ČZU

Při Institutu vzdělávání a poradenství velmi dob-

zace, které se na různých úrovních zabývají pora-

ře funguje Rada pro spolupráci s praxí, jejímiž

denstvím a odborným vzděláváním (Asociace

členy jsou významní odborníci z praxe a ze spo-

institucí vzdělávání dospělých), Asociace pomáha-

lupracujících institucí. V roce 2014 již podruhé

jící lidem s autismem, SPIRALIS, o.s., MARX,

pořádal IVP v rámci celouniverzitní akce „Veletrh

s.r.o.). Ve druhé části programu pak zástupci

pracovních příležitostí“. V první části programu se

těchto organizací odpovídali na otázky studentů.

studentům v krátkých blocích představily organi-

51

6

ZÁJEM O STUDIUM NA ČZU

6. Zájem o studium na ČZU HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S UCHAZEČI O STUDIUM V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Dlouhodobý záměr ČZU a jeho aktualizace na rok

ní informační kampaň pro uchazeče využívající

2014 předpokládaly aktivity na rozvoji systému

nejmodernější techniku. V jejím rámci byly také

pro práci s nadanými studenty středních škol.

pořádány workshopy na vybraných středních

Proto byly identifikovány odpovídající střední

školách, které tak byly více zapojeny do života

školy. S těmi středními školami, ze kterých při-

ČZU, byla rozvinuta propagační kampaň na inter-

chází na ČZU nejvíce uchazečů o studium, jsou

netu a dalších moderních prostředcích elektronic-

příslušné fakulty a institut ve velice intenzivním

ké komunikace. Efektivitu této kampaně potvrdil

spojení a spolupráci.

průzkum mezi studenty prvních ročníků bakalář-

S podporou Institucionálního rozvojového plánu

ského studia, z něhož bylo patrné, že právě in-

ve vazbě na aktualizaci Dlouhodobého záměru

formace poskytnuté v rámci této kampaně nejví-

byla zaktualizována a dále prohloubena komplex-

ce přispěly k jejich rozhodnutí studovat ČZU.

6.1. Zájem o studium na ČZU V roce 2014 se snížil počet přihlášek ve srovnání

I přes pokles počtu ve srovnání s předchozím

s rokem 2013, jak je patrné z tabulky č. 10. Počet

rokem je počet přihlášek druhý nejvyšší v historii.

přihlášek dosáhl 26 627.

TABULKA Č. 10: VÝVOJ POČTU ZÁJEMCŮ O STUDIUM NA ČZU 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

POČET PŘIHLÁŠEK

17 221

20 995

22 276

22 126

24 950

27 212

26 627

POČET PŘIHLÁŠENÝCH

12 406

17 198

17 911

19 898

19 938

20 501

19 968

Protože jeden přihlášený podal v průměru 1,3

Detailní situaci v roce 2014 z hlediska počtu zá-

přihlášky, lze stejně jako vloni usuzovat, že zá-

jemců o jednotlivé programy v členění na typ

jemci o studium mají poměrně vyhraněný zájem

a formu studia a součásti univerzity přibližuje

o studijní programy (tj. není patrná praxe, kdy by

tabulka č. 6.1 v příloze.

uchazeči ve velkém rozsahu podávali dvě a více přihlášek).

6.2. Charakter přijímacích zkoušek na ČZU Přijímací zkoušky ke studiu na jednotlivých sou-

časového rozestupu mezi nimi a složitosti přípra-

částech ČZU jsou dlouhodobě zajišťovány vlast-

vy přijímacích zkoušek. Státní maturity tak

ními zdroji fakult a institutu, případně jejich spo-

v určité míře zohledňuje pouze FAPPZ.

luprací. Vzhledem k termínům státních maturit

S ohledem na profil oboru se liší obsah přijímací

a přijímacího řízení na ČZU je obtížné přihlížet

zkoušky. Ten je ve všech případech (s výjimkou

k výsledkům státní maturity z důvodu krátkého

přijímacího řízení do doktorských programů) reali-

53


zován formou písemných testů odrážejících spe-

U některých fakult a studijních oborů byla promí-

ciální požadavky na uchazeče o daný obor (např.

jena písemná část i u přijímací zkoušky do nava-

matematika, jazyky, biologie).

zujících magisterských studijních oborů, a to

Některé fakulty při přijímacím řízení do bakalář-

v závislosti na průměru známek z předchozího

ských studijních programů zohledňují předchozí

bakalářského studia v daném oboru. Při přijíma-

úspěchy uchazečů (např. jejich umístění v republi-

cích zkouškách do doktorských studijních pro-

kových olympiádách a další úspěchy potvrzující

gramů je formou pohovoru posuzována odborná

motivaci ke studiu), případně promíjejí písemnou

erudovanost uchazeče a orientace v problemati-

část přijímací zkoušky v závislosti na předchozích

ce. Součástí přijímacího řízení do doktorského

výsledcích uchazeče.

typu studia je i posouzení jazykové vybavenosti uchazeče.

PŘÍKLADY PODOBY PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK DO BAKALÁŘSKÝCH A NAVAZUJÍCÍCH MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTÍ ČZU Na Provozně ekonomické fakultě se přijímací

Na Fakultě lesnické a dřevařské je náplní přijíma-

zkouška do bakalářských studijních programů

cí zkoušky v bakalářském typu studia podle obo-

skládá z písemného testu z matematiky a cizího

rů biologie a matematika, matematika a fyzika

jazyka (angličtina, němčina nebo francouzština).

nebo

U navazujícího magisterského studia se přijímací

U navazujících magisterských oborů jsou součástí

zkouška skládá z testů ze dvou odborných okru-

přijímací zkoušky písemné testy vždy ze tří profi-

hů předmětů. Jeden z nich je vždy z oblasti eko-

lových předmětů předchozího bakalářského stu-

nomie a managementu a druhý je profilován

dia.

v závislosti na charakteru navazujícího magister-

Fakulta životního prostředí zajišťuje přijímací

ského oboru.

zkoušky formou testů vztažených k příslušným


oborům v bakalářském typu studia (kombinace

ních zdrojů probíhají přijímací zkoušky do bakalář-

předmětů matematika a biologie, biologie a che-

ského studia formou písemného testu z biologie

mie, matematika, matematika a všeobecný pře-

(bakalářské studium profesní) nebo z biologie

hled, nebo jen všeobecný přehled). Podobně

a chemie (bakalářské studium teoretické). U obo-

(testy

ru Zahradní a krajinářská architektura je součástí

i u navazujícího

přijímacího řízení test z biologie a talentová

Uchazeči o bakalářský typ studia, kteří úspěšně

zkouška. V části přijímací zkoušky do navazujícího

řešili některou z olympiád pořádaných nebo spo-

magisterského studia je využíván písemný test

lupořádaných MŠMT (účast minimálně v krajském

z předpokladů ke studiu. U oborů Zahradní

kole), jsou přijímáni bez přijímacích zkoušek.

a krajinářská architektura a Zahradní tvorba je

Na Fakultě tropického zemědělství probíhají

přijímací

přijímací zkoušky do bakalářského studia písem-

zkouška

vedena

formou

talentové

pouze

podle

matematika

profilace

či

oboru)

magisterského

biologie.

postupuje

typu

studia.

zkoušky.

nou formou z anglického jazyka a předmětů,

Na Technické fakultě se přijímací řízení do baka-

které přísluší jednotlivým bakalářským oborům

lářských studijních oborů skládá z přijímací zkouš-

(matematika

ky formou testu z matematiky a fyziky nebo

magisterských oborů probíhá zkouška nejčastěji

z matematiky a cizího jazyka v závislosti na obo-

formou pohovoru v anglickém jazyce. Pohovor je

ru.

navazujícího

zaměřen na předpoklady a motivaci ke studiu.

propojeny

U některých navazujících magisterských oborů

s prověřením výstupů z učení toho bakalářského

byli uchazeči vyzváni, aby k pohovoru přinesli

studijního oboru, na který magisterský obor na-

anotaci své bakalářské práce a motivační dopis.

U

přijímacích

magisterského

vazuje.

54

zkoušek

studia

jsou

do testy

nebo

biologie).

U

navazujících


Součástí přijímacího řízení na Institutu vzdělávání

ním oboru je bodově hodnocen také průměrný

a poradenství je pro většinu oborů (s výjimkou

prospěch u maturity, absolvované pedagogické

oboru „Učitelství odborných předmětů“) písemná

studium a další certifikáty související se vzdělá-

zkouška – test všeobecných studijních předpo-

váním v oboru.

kladů. V kontextu přijímacího řízení jsou posuzována i další kritéria, jako například předchozí praxe uchazeče ve vzdělávání. V závislosti na studij-

PŘÍKLADY PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK DO DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTECH ČZU Uchazeči o doktorské studium na Provozně eko-

Na Fakultě lesnické a dřevařské se přijímací

nomické fakultě předkládají zkušební komisi

zkouška skládá z odborné rozpravy před přijímací

vedle základních dokumentů také kopii diplomové

komisí a zkoušky z jednoho světového jazyka –

práce, případně vědeckého článku, jehož je ucha-

anglického. Uchazeči se předem mohou seznámit

zeč autorem či spoluautorem. Přijímací zkoušky

s okruhy témat disertačních prací, které jsou

do doktorských programů se konají formou úst-

k dispozici pro jednotlivé obory na webové strán-

ních pohovorů před komisí složenou ze zástupců

ce fakulty. Okruhy témat disertačních prací pro-

profilových kateder daného oboru. Při pohovoru

jednávají a schvalují oborové rady.

uchazeč prokazuje nejen znalosti v příslušném

Na Fakultě životního prostředí se vlastní přijímací

oboru, ale i jeho zájem o danou problematiku

řízení skládá ze zkoušky z anglického jazyka

a zejména

vědecko-

a z ústního pohovoru před komisí daného oboru.

výzkumnou práci. Uchazeči se hlásí na konkrétní

Při ústním pohovoru uchazeč představí komisi

témata vypsaná jednotlivými školiteli, jež jsou

téma disertační práce a předpokládaný způsob

schválena oborovými radami. Oddělený ústní

řešení. Téma musí být konzultováno s konkrét-

pohovor

ním potenciálním školitelem, který potvrdí zájem

jeho

ověřuje

předpoklady

znalost

pro

anglického

jazyka

a druhého světového jazyka.

o vedení doktoranda.


Uchazeči o doktorské studium na Fakultě tropic-

ních zdrojů se uchazeči hlásí na konkrétní témata

kého zemědělství absolvují pohovor, při kterém

vypsaná jednotlivými školiteli, která jsou schvále-

je zjišťována motivace uchazeče pro doktorské

ná oborovými radami. Samotná přijímací zkouška

studium. Posuzovány jsou rovněž předpoklady

probíhá formou pohovoru před komisí. V rámci

pro studium, a to na základě předchozích studij-

pohovoru je s uchazečem diskutováno téma

ních výsledků. V průběhu přijímací zkoušky je se

doktorské práce a stěžejní oblasti (předměty),

studenty diskutováno předpokládané zaměření

které profilují daný studijní program. Součástí

disertace, přehled o problematice v této oblasti

přijímacího řízení je také zkouška z cizího jazyka

a dosavadní publikační činnost uchazeče, včetně

a zohledňován

jeho jiných speciálních znalostí. U zahraničních

je

studijní

prospěch

za magisterské studium.

studentů jsou důkladně a detailně posuzovány

Na Technické fakultě jsou témata rovněž vypsá-

jejich jazykové schopnosti.

na jednotlivými školiteli a schválena oborovou radou. Přijímací pohovory probíhají před komisemi, jejichž členem je i školitel, který téma vypsal. Během

pohovoru

uchazeč

prokazuje

zájem

o zvolený obor a předpoklady pro absolvování doktorského studia. Součástí přijímacího řízení jsou i přijímací zkoušky ze dvou cizích jazyků.

55


6.3. Studenti navazujícího magisterského a doktorského studia, kteří úspěšně absolvovali předchozí typ studia na jiné vysoké škole Při srovnání tabulky č. 6.2 v příloze s tabulkou

U studentů doktorského studia je podíl studentů,

č. 6.1 v příloze je zřejmé, že relativně nejvíce

kteří v relaci ke všem studentům zapsaným do

studentů v prvním ročníku navazujícího magister-

1. ročníku doktorského studijního programu ab-

ského typu studia, kteří předchozí studium absol-

solvovali předchozí typ studia na jiné vysoké

vovali na jiné vysoké škole, je na Fakultě tropic-

škole,

kého zemědělství (absolutně 38 studentů, kteří

v poměrném zastoupení studentů prvního ročníku

přišli po bakalářském studiu studovat navazující

doktorských studijních programů, kteří magister-

magisterské studium na FTZ z jiné vysoké školy;

ské studium absolvovali mimo ČZU.

tj. 46 % ze všech zapsaných studentů v prvním

Největší podíl těchto studentů má Fakulta tro-

ročníku navazujícího magisterského typu studia).

pického zemědělství (38 %), za ní následuje Fa-

Dále následuje Provozně ekonomická fakulta se

kulta lesnická a dřevařská (34 %) a Fakulta ži-

45 %

škol

votního prostředí (28 %). Další v pořadí podle

U

podílu počtu doktorandů-studentů prvního roční-

ostatních fakult se tato relace pohybuje od 17 %

ku, kteří získali magisterský titul na jiné vysoké

do 22 %. Výjimkou je Technická fakulta, kde činí 5

škole než ČZU, je Fakulta agrobiologie, potravi-

%. Studentů, kteří úspěšně zakončili bakalářské

nových a přírodních zdrojů (16 %), Technická

studium na jiné vysoké škole a v roce 2014 byli

fakulta (14 %) a Provozně ekonomická fakulta

zapsáni do 1. ročníku navazujícího magisterského

(11 %).

studenty

v navazujícím

z jiných

magisterském

vysokých typu

studia.

23

%.

Mezi

fakultami

jsou

rozdíly

studia na ČZU, je v tomto typu studia na ČZU více než jedna třetina (35,9 %).

6.4. Informování uchazečů o studium a spolupráce se středními školami ZPŮSOBY INFORMOVÁNÍ UCHAZEČŮ O STUDIUM ČZU i přes vysoké finanční náklady a prokazatel-

Podobně jako v minulosti byla připravena řada

ně nižší dopady oslovení potenciálních uchazečů

přednášek a workshopů pro spolupracující střední

stále využívá veletrhy vzdělávání (Gaudeamus

školy z celé ČR.

v Brně a Praze). Je i nadále využíván zavedený

Fakulty a institut intenzivně spolupracují z pohle-

způsob oslovení uchazečů, a to Den otevřených

du oslovování zájemců o bakalářské studium

dveří ČZU, konaný v lednovém termínu. Některé

s těmi středními školami, z nichž se hlásí dlouho-

fakulty inzerují v tisku nebo v elektronických mé-

době nejvíce zájemců. S informovaností uchazečů

diích. Hlavním zdrojem informovanosti o studiu

pomáhají i absolventi ČZU. Nabízené obory jsou

jsou v dnešní době sociální sítě a webové strán-

prezentovány na podnikatelských fórech.

ky. Při osobních kontaktech využívají fakulty a institut tištěné informační materiály (včetně modelových testů k přijímacím zkouškám), které jsou k dispozici především během dnů otevřených dveří nebo při jiných formách osobních kontaktů s uchazeči o studium.

Pro uchazeče o studium v bakalářských programech byly organizovány přípravné kurzy k přijímacím zkouškám. Je nadále využíván celouniverzitní portál „Studuj ČZU“, který vychází ze současných trendů komunikace s mladou generací. V období podávání přihlášek probíhá i online kampaň na internetu zacílená na potenciální uchazeče o studium.

56


V roce 2014 byl proveden průzkum mezi studenty

formace ne webové stránce univerzity nebo jejich

1. ročníku bakalářského studia. Stejně jako v roce

přátelé. Ve výběru jednotlivých fakult pak rozho-

2013 nejvíce respondentů odpovědělo, že při

doval faktor hlubšího zájmu o obor a možnost

rozhodnutí studovat ČZU je nejvíce oslovily in-

získání vysokoškolského vzdělání v daném oboru.

KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY INFORMOVÁNÍ UCHAZEČŮ O STUDIUM A SPOLUPRÁCE SE STŘEDNÍMI ŠKOLAMI Provozně ekonomická fakulta stále více využívá

práce se středními školami probíhá prostřed-

sociální sítě. Zájemci o studium si nově mohou

nictvím Biologické olympiády a jiných soutěží.

vybrat studijní obor přes sociální síť Facebook.

(např. v mezinárodní soutěži Young People in

Fakulta spustila na Facebooku unikátní aplikaci

European Forests fakulta spolupracuje na orga-

„Jdu na PEF“, kde uchazeči naleznou potřebné

nizaci s vybranými středními lesnickými školami

informace. Fakulta dlouhodobě vyhodnocuje

v Písku, Hranicích na Moravě a Trutnově). Fakul-

zájem uchazečů ze středních škol, z nich potom

ta zapojuje střední školy do problematiky lesní

přímo oslovuje ty s nejvyšším počtem podaných

pedagogiky, což je sice činnost určená primárně

přihlášek a je jim nabídnuta možnost informační

pro základní školy, přesto však zvyšuje pově-

schůzky se zástupcem PEF. Zároveň se obrací

domost o možnostech studia na fakultě se

i na všechny pražské střední školy, ze kterých

zaměřením na dlouhodobý časový horizont.

jsou zasílány přihlášky.

Fakulta životního prostředí používá k informo-

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírod-

vání uchazečů o studium ověřené způsoby

ních zdrojů rozesílá výchovným a pedagogickým

představené výše při popisu celouniverzitních

poradcům na středních školách informační ma-

aktivit. Zároveň připravuje dotazníkovou akci

teriály o možnostech studia na fakultě. Po

pro nastupující studenty, aby zjistila, co je vedlo

dohodě s vedením středních škol zemědělského

k výběru fakulty pro svá vysokoškolská studia.

a zahradnického zaměření a na gymnáziích ve

Fakulta spolupracuje se středními průmyslovými

vybraných regionech mají zástupci fakulty mož-

školami technického zaměření. Střední školy

nost oslovit potencionální zájemce o studium

mohou díky těmto kontaktům připravit uchaze-

přímo na jejich středních školách formou besed

če tak, aby byly sníženy počty neúspěšných

a prezentací studijních oborů.

studentů. Spolupráce se středními školami je

Na Technické fakultě se již tradičně osvědčily

realizována podle jednotlivých studijních oborů

návštěvy pedagogů na předem vytipovaných

(příkladem je spolupráce se středními školami

středních školách, kde se informační návštěvy

v Litvínově, Březnici, Karlových Varech nebo

uskutečňují vždy od konce listopadu do konce

Vodňanech). V závěru roku 2013 a počátkem

února. Dále pak je důležitá účast na „mikrove-

roku 2014 proběhla pro 20 studentů Střední

letrzích“ pomaturitního vzdělávání, které jsou

školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu akce

pořádány středními školami v Žatci, Praze

„Vysokoškolákem nanečisto“, kdy se studenti

a Ostrově nad Ohří.

střední školy na týden stali studenty FŽP.

Fakulta lesnická a dřevařská ve své adresné

Fakulta tropického zemědělství oslovuje ucha-

kampani prezentuje své studium na vybraných

zeče o studium celouniverzitně zavedenými

středních školách. Tato prezentace kombinuje

způsoby popsanými výše v této kapitole. Aktiv-

osobní kontakt s písemnou formou zaslaných

ní propagace také probíhá prostřednictvím

informačních materiálů. Studenti z vybraných

zastupitelských úřadů ČR v zemích, kde má FTZ

středních škol jsou také přímo zváni na dny

partnery z řad vysokých škol. Zaměstnanci

otevřených dveří. V roce 2014 byla pozornost

fakulty se také účastnili několika seminářů

při propagaci studia věnována i některým ško-

a panelových diskuzí, kde rovněž propagovali

lám v zahraničí (Slovensko). Další forma spolu-

možnosti studia na FTZ. Potenciální studenti

57


bakalářského studia jsou též oslovováni přímo

práce. Institut disponuje rozsáhlou sítí cvičných

na středních školách a na přípravných kurzech

středních škol téměř ve všech krajích ČR. Kon-

(zejména kurzy odborné a jazykové přípravy pro

takty na cvičné střední školy jsou intenzivně

cizince).

využívány pro šíření informací o možnostech

Informace o možnostech studia na Institutu

studia na IVP. Dalším významným prvkem

vzdělávání a poradenství jsou poskytovány

v komunikaci se středními školami jsou absol-

uchazečům

elektronických

venti IVP, kteří zastávají různé pozice na střed-

médií a tisku. Informační písemné materiály

ních odborných školách a dávají doporučující

jsou též rozesílány na střední školy i na úřady

informace budoucím uchazečům.

58

prostřednictvím


59

6

AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI

7. Akademičtí pracovníci HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S AKADEMICKÝMI PRACOVNÍKY V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 V roce 2014 byl nadále naplňován prioritní strate-

ná nová pravidla pro habilitační řízení a řízení ke

gický cíl z Dlouhodobého záměru 2011 – 2015:

jmenování profesorem, která zvýšila nároky spo-

„Podporovat zapojení pedagogů ČZU do procesu

jené s těmito tituly.

zvyšování své profesní kvalifikace, a to prostřed-

S využitím prostředků Institucionálního rozvojo-

nictvím procesů habilitačních a profesorských

vého plánu bylo proškoleno 20 pracovníků tak,

řízení akcentujících nadstandardní výsledky ve

aby reagovali na požadavky aplikační sféry a byli

vědě

schopni realizovat myšlenky svého výzkumu.

a

výzkumu,

vysoce

kvalitní

výsledky

v pedagogické činnosti v kombinaci s rozsáhlou spoluprací s praxí“. V roce 2014 již byla plně účin-

7.1. Přepočtené počty akademických a vědeckých pracovníků ČZU I v roce 2014 byla personální práce univerzity

mických a vědeckých pracovníků je v souladu s cíli

zaměřena na podporu kvality akademických pra-

univerzity vyjádřenými v hlavních strategických

covníků reflektující jejich počty na jednotlivých

dokumentech.

pozicích a pracovištích. Důraz na kvalitu akade-

PROPORCIONALITA JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ Poměr

k docentům/do-

Na jednoho vědeckého pracovníka (vědecký pra-

centkám k odborným asistentům/asistentkám byl

profesorů/profesorek

covník, který není akademickým pracovníkem)

z hlediska přepočtených počtů v roce 2014, jak je

připadá 7,21 přepočtených akademických pracov-

možno vyvodit na základě údajů v tabulce č. 7.1

níků (včetně vědeckých, výzkumných a vývojo-

v příloze, následující (v procentuálním vyjádření):

vých pracovníků podílejících se na pedagogické

13,53 % : 20,48 % : 65,99 %. Jedná se o ustále-

činnosti). Při dlouhodobém sledování těchto

nou proporci, když v roce 2014 ve srovnání

přepočtů je patrné, že relativně narůstá počet

s rokem předchozím nepatrně narostl poddíl

vědeckých pracovníků, což je výsledkem rozšiřo-

docentů a nepatrně se snížil podíl profesorů na

vání post-doktorských pozic.

celkovém počtu akademických pracovníků.

7.2. Věková struktura akademických a vědeckých pracovníků s uvedením počtu žen. Trendy a proporcionalita Tabulka č. 7.2 v příloze uvádí fyzické počty pra-

Při srovnání s rokem 2013 se nepatrně snížil

covníků ČZU v členění podle věku a pohlaví.

počet docentů ve věku do 59 let a zároveň se

I z této tabulky je patrné, že nejvíce zastoupenou

zvýšil počet docentů do 49 let, což signalizuje

profesní skupinou jsou odborní asistenti.

pozitivní základ do budoucna z hlediska personálního růstu.

61


V relaci k celkovému počtu akademických a vě-

v obou skupinách ve srovnání s rokem 2013 vý-

deckých pracovníků představovaly ženy v roce

znamně snížil (o 15 v první skupině a o 8 ve sku-

2014 v procentním vyjádření 32,77 % pracovníků

pině druhé). Odráží se zde skutečnost, že ženy

ČZU (v roce 2013 33,3 %, v roce 2012 32,5%,

v těchto věkových kategoriích mají možnost

v roce 2011 32,9 % a v roce 2010 33,8 % těchto

odejít do důchodu a věnovat se rodině.

pracovníků).

V rámci věkových skupin je procentuálně nejvíce

Z věkového hlediska je nejvíce zastoupená věko-

žen zastoupeno ve věkové kategorii 40 – 49 let

vá kategorie pracovníků mezi 30 – 39 lety (334),

(33,55 %) a 50 – 59 let (32,23 %). Ve věkových

což znamená velice pozitivní skutečnost. Nejnižší

kategoriích 30 – 39 let a 60 – 69 let se zastou-

zastoupení má přirozeně kategorie pracovníků 20

pení žen pohybuje relativně ve stejné proporci

– 29 let (45) a nad 70 let (47).

(mezi 27,25 % a 29,77 %), nejméně pak ve věko-

Počet žen v pozici akademický pracovník ve vě-

vé kategorii 20 – 29 let (13,3 %) a nad 70 let

kové kategorii

(14,89 %).

50 – 59 let a 60 – 69 let se

7.3. Počty akademických pracovníků podle úvazků a dosažené kvalifikace. Proporcionalita úvazků na součástech univerzity ČZU dlouhodobě klade důraz na uzavírání plných

fakultách a institutu dosahuje počet docentů

úvazků či úvazků nad koeficient 0,7. Tuto skuteč-

a profesorů s úvazkem nad 0,7 téměř čtyř pětin

nost potvrzuje i tabulka č. 7.3 v příloze. Kromě

celkového počtu docentů a profesorů (78,7 %) na

celouniverzitního

pracoviště,

nich působících. ČZU tak svou personální politi-

Katedry tělesné výchovy, se 100 % plných

kou nepodporuje efekt tzv. „létajících profesorů“,

úvazků, je z hlediska jednotlivých součástí univer-

ale dbá, aby se akademičtí pracovníci plně věno-

zity situace následující (včetně zaměstnanců,

vali povinnostem na své alma mater.

kteří byli k 31. 12. 2014 ve vynětí ze stavu za-

Pokud se jedná o docenty a profesory, je situace

městnanců):

fakulta

u jednotlivých fakult následující: Fakulta životního

86,96 % úvazků v kategorii nad 0,7 ze všech

prostředí s podílem 60,61 % docentů a profesorů

úvazků

Technická

s úvazkem vyšším než 0,7, Fakulta tropického

fakulta 83,91 % úvazků vyšších než 0,7, Fakulta

zemědělství 69,23 %, Fakulta agrobiologie,

lesnická a dřevařská 85,36 %, Institut vzdělávání

potravinových a přírodních zdrojů 75,36 %, Pro-

a poradenství 84,62 %, Fakulta agrobiologie,

vozně ekonomická fakulta s podílem 84,09 %,

potravinových a přírodních zdrojů 80,68 %, Fa-

Technická fakulta 89,19 % a Fakulta lesnická

kulta životního prostředí 70,37 % a Fakulta tro-

a dřevařská 90,32 % docentů a profesorů

pického zemědělství 66,67 %.

s úvazkem nad 0,7. Tento odstavec nezmiňuje

Celkově je na ČZU počet a podíl z celkového

IVP, který vzhledem ke svému postavení a veli-

počtu

kosti nemůže mít vysoké počty docentů a profe-

pedagogického

Provozně

akademických

714

ekonomická pracovníků,

akademických

pracovníků

583

(tj. 81,66 %) sjednaných jako úvazky vyšší než

sorů (celkově 3).

0,7. Co je neméně důležité, je skutečnost, že na

7.4. Akademičtí pracovníci s cizím státním občanstvím V roce 2011 představovali cca 6 % z počtu všech

podíl 5,04 % (cekem 36 osob). Je patrné, že podíl

akademických pracovníků na ČZU, v roce 2012

pracovníků s cizím státním občanstvím si neudr-

jejich podíl poklesl na 4,15 %, v roce 2013 vzrostl

žuje ustálenou úroveň, kdy žádoucí by bylo jeho

podíl cizích státních příslušníků-akademických

navýšení.

pracovníků na 7,25 % a v roce 2014 činí jejich

62


Z tabulky č. 7.4 v příloze je zřejmé, že nejvíce

decký pracovník 31 osob ze zahraničí, z toho

těchto pracovníků je zaměstnáno na Fakultě

nejvíce na Fakultě lesnické a dřevařské (18)

lesnické a dřevařské (12) a Provozně ekonomické

a Fakultě životního prostředí (9). Celkově tak

fakultě (9). V součtu představují pracovníci těch-

akademičtí a vědečtí pracovníci s cizím státním

to dvou fakult 58,33 % všech pracovníků s cizím

občanstvím představují 8 %.

státním občanstvím na ČZU.

K akademickým pracovníkům s cizím státním

V roce 2014 pokračovala realizace opatření, která

občanstvím,

mají napomoci zvyšovat počty zahraničních pra-

smlouvy (s úvazkem) na ČZU, je možné také

covníků, kteří se podílejí na výuce studentů a na

připočítat ty, kteří na ČZU periodicky působí

vědeckých a výzkumných aktivitách (zejména

dlouhodobě (například ve formě blokových před-

s podílem práce na projektech). Jejich přítomností

nášek a cvičení v anglických programech. Počet

univerzita posiluje svou mezinárodní pozici. Proto

takových zahraničních pedagogů překročil číslo

kromě výše uvedených akademických pracovníků

100 (konkrétně se jedná o 115).

působícím

na

základě

pracovní

pracovalo k 31. 12. 2014 na ČZU v kategorii vě-

7.5. Nově jmenovaní profesoři a docenti v roce 2014 UKONČENÁ HABILITAČNÍ ŘÍZENÍ V roce 2014 se habilitovalo 11 docentů a docentek

Z hlediska možností dalšího rozvoje ČZU a zvy-

(viz tabulka č. 7.5 v příloze). Toto číslo je o třetinu

šování její kvality je patrný příznivý trend průměr-

nižší ve srovnání s předchozím rokem 2013. Po-

ného věku nově habilitovaných docentů a docen-

dobně jako v předchozích zprávách je pro ilustraci

tek. V roce 2014 byl tento průměrný věk 39,4

možno uvést údaje od roku 2003, pokud jde

roku (v roce 2008 to bylo 48 let, v roce 2009

o úspěšná habilitační řízení: v roce 2003: 10;

tato hodnota přestavovala 43 let, v roce 2010

v roce 2004: 10; v roce 2005: 12; v roce 2006: 10;

42 let, v roce 2011 42,6 roku, v roce 2012

v roce 2007: 19; v roce 2008: 18; v roce 2009 16;

35,4 roku, v roce 2013 42,4 roku). Průměrný věk


za ČZU je u docentek a docentů druhý nejnižší od

v roce 2013: 18.

roku 2008.

TABULKA Č. 11: DOCENTKY A DOCENTI, KTEŘÍ ÚSPĚŠNĚ HABILITOVALI NA ČZU V ROCE 2014 JMÉNO DOCENTA/DOCENTKY

FAKULTA

OBOR HABILITAČNÍHO ŘÍZENÍ

ING. PETR VACULÍK, PH.D.

TF

Technika a technologie zpracování zemědělských materiálů a produktů

ING. ZBYNĚK POLESNÝ, PH.D.

FLD

Dendrologie a šlechtění lesních dřevin

MGR. ONDŘEJ SLAVÍK, PH.D.

FAPPZ

Aplikovaná zoologie

ING. IVANA T OMÁŠKOVÁ, PH.D.

FLD


ING. IVAN KUBOVSKÝ, PH.D.

TF

Technika a technologie zpracování zemědělských materiálů a produktů

ING. MILAN GAFF, PHD.

FLD

Technika v lesním hospodářství a zpracování dřeva

ING. MARTIN POLÁK, PH.D.

TF

Energetika

MGR. JAN VONDRÁK, PH.D.

FŽP

Ekologie

ING. MARTIN HANEL, PH.D.

FŽP

Zemědělská a lesnická hydrologie

ING. LUKÁŠ ZITA, PH.D.

FAPPZ

Speciální zootechnika

ING. J AROSLAV VADLEJCH, PH.D.

FAPPZ


63


UKONČENÁ PROFESORSKÁ ŘÍZENÍ U jmenovacích (profesorských) řízení (viz tabulka

Počet nových profesorů je obdobný jako v před-

č. 7.5 v příloze) v roce 2014 proběhlo celkem 5

chozích letech s výjimkou roku 2012, kdy byl

úspěšných jmenovacích řízení (v roce 2003: 6;

enormně vysoký počet jmenovaných profesorů


způsobený administrativním zdržením při jmeno-


vání profesorů při nízkém počtu v roce 2011, které


nemohlo být univerzitou nijak ovlivněno. Průměr-

v roce 2013: 4).

ný věk jmenovaných profesorů byl 46 let (oproti průměru 51 let v roce 2013).

TABULKA Č. 12: PROFESOŘI A PROFESORKY, KTEŘÍ ÚSPĚŠNĚ ZAKONČILI PROFESORSKÉ ŘÍZENÍ NA ČZU V ROCE 2014 JMÉNO PROFESORA/PROFESORKY

FAKULTA

OBOR ŘÍZENÍ KE JMENOVÁNÍ PROFESOREM

DOC. I NG. J AROSLAV

FLD

Ochrana lesů a myslivost

FAPPZ


DOC.

HOLUŠA, PH.D.

MVDR. DANIELA LUKEŠOVÁ, CSC.

DOC. I NG.

E VA VLKOVÁ, PH.D.

FAPPZ

Zemědělská mikrobiologie

DOC. I NG.

VLADIMÍR T ANČIN, DRSC.

FAPPZ

Anatomie, fyziologie a reprodukce zvířat

DOC. I NG.

MILAN LSTIBŮREK, MSC., PH.D.

FLD


7.6. Další vzdělávání akademických pracovníků ČZU VZDĚLÁVÁNÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ: KURZY A POČTY Další vzdělávání akademických pracovníků se

Na celouniverzitní úrovni byly realizovány vzdělá-

soustředí na rozvoj jejich znalostí a dovedností

vací aktivity pro akademické pracovníky, zaměře-

v případě výzkumných aktivit (především jejich

né na nový program Horizont 2020. Pro zaměst-

administrativní stránky), ale i spolupráce s praxí

nance ČZU bylo také připraveno vzdělávání ve

(transfer technologií a inovací). Dalšími oblastmi

vztahu k dalším projektům, do nichž se mohou

jsou školení v oblasti nově zaváděných informač-

zapojovat, včetně jejich administrace.

ních technologií (v roce 2014 se jednalo především o nový univerzitní informační systém). Počty kurzů a zúčastněných osob jsou uvedeny v tabulce č. 7.6 v příloze.

PŘÍKLADY VZDĚLÁVÁNÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ NA JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTECH ČZU Studijní a informační centrum se v rámci své

ale i další pracovníci seznamováni s celou škálou

činnosti pravidelně věnuje vzdělávání zejména

informačních zdrojů. Přednášky jsou věnované

začínajících akademických pracovníků v oblasti

nástrojům pro úspěšné vyhledávání, evaluaci

efektivní práce s odbornými informacemi a jejich

vyhledaných informací a jejich pořádání, např.

využití jak pro vlastní vědeckou činnost, tak jako

v prostředí citačních manažerů. V roce 2014 byla

podporu pro výuku studentů. V rámci tzv. Dokto-

do těchto kurzů nově zařazena i problematika

randských informačních dnů (konají vždy 1x

kritického hodnocení vědeckých informací a velmi

v letním a 1x v zimním semestru) jsou doktorandi,

žádané téma využívání sociálních sítí ve vědě.

64


Provozně ekonomická fakulta rozvíjí metodiku

kurz angličtiny na úrovni B2-C1. Zároveň jim na-

interdisciplinárního celoživotního vzdělávání aka-

bídla kurz komunikačních a prezentačních doved-

demických pracovníků vytvořenou v roce 2013.

ností se záměrem zkvalitňovat průběžně peda-

Pro celou univerzitu pořádá dobrovolné kurzy

gogickou činnost. Se stejným cílem byla realizo-

angličtiny, němčiny a francouzštiny v několika

vána i přednáška odborníků z IVP ČZU na téma

úrovních (zajišťuje katedra jazyků). Pedagogové

Etika pedagogické činnosti.

fakulty jsou vzděláváni v potřebných pedagogic-

Fakulta životního prostředí pokračovala v roce

kých kompetencích (veřejný projev, jak zvládat

2014 se školením pracovníků v oblasti manažer-

stres, jazykové kompetence). Katedra práva PEF

ských dovedností. Mladí pedagogičtí pracovníci

ke vzdělávání zaměstnanců ČZU přispívá svými

se pravidelně účastní seminářů věnovaných roz-

semináři osvětlujícími změny v české legislativě.

voji pedagogických dovedností. V roce 2014 byl


také realizován pro pracovníky na postdoktor-

ních zdrojů mladí pedagogičtí pracovníci a dokto-

ských pozicích kurz zaměřený na využití digitál-

randi připravovaní i pro zařazení na pedagogické

ních technologií ve výuce. Fakulta též pořádala

pozice absolvují kurzy pedagogického vzdělávání

odborný seminář ke grantovým výzvám.

na IVP. V oblasti obecných dovedností probíhá

Fakulta tropického zemědělství pořádala pro své

jazykový trénink pedagogů zapojených do výuky

akademické pracovníky v roce 2014 konzultace

předmětů vyučovaných v angličtině. Je pořádáno

s tematikou metodiky vědecké práce a vědecké-

vzdělávání v oblasti používání výpočetní techniky

ho psaní, které byly vedeny prof. Patrickem Van

a software. Odborné kurzy byly také zaměřeny

Dammem z Univerzity v Gentu (Belgie). V roce

na zvládnutí metodických postupů s nově pořizo-

2014 byl realizován kurz anglického jazyka pro

vanými přístroji a na speciální statistiku.

akademickou sféru vedený rodilým mluvčím.

Na Technické fakultě byly v roce 2014 pořádány

Institut vzdělávání a poradenství již dlouhodobě

pro akademické pracovníky kurzy práce v novém

sehrává klíčovou roli při dobrovolném vzdělávání

Univerzitním informačním systému, dále pak

akademických pracovníků, a to prostřednictvím

kurzy zaměřené na zvládnutí metodických postu-

kurzů

pů s nově pořizovanými přístroji. Pracovníci fakul-

kompetencí pro pedagogy ČZU a studenty

ty se také pravidelně účastní specializovaných

(v roce 2014 75 studentů). Kurzy jsou zaměřeny

kurzů

odbornosti

na vysokoškolskou pedagogiku, didaktiku, psy-

v oboru působnosti daného pedagoga. Jedná se

chologii, techniku mluveného projevu, didaktické

většinou o kurzy pořádané externími partnery.

techniky a technologie, prezentační dovednosti

Fakulta

a na rozvoj kompetencí.

zaměřených

lesnická

na

a

zvyšování

dřevařská

zorganizovala

zvyšování

pedagogicko-psychologických

v roce 2014 pro své pracovníky specializovaný

7.7. Kariérní řád a motivační nástroje odměňování pracovníků v závislosti na jejich výkonu ŘÁD HABILITAČNÍHO A JMENOVACÍHO ŘÍZENÍ NA ČZU JAKO HLAVNÍ NÁSTROJ ORIENTUJÍCÍ KARIÉRNÍ RŮST AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ ČZU Kvalifikační struktura akademických pracovníků

cího řízení na ČZU, který slouží akademickým

byla i v roce 2014 v centru pozornosti všech or-

pracovníkům jako orientace při plánování jejich

gánů akademické obce, především vedení univer-

kariérního růstu, a tím plní v určité míře funkci

zity a jednotlivých součástí. ČZU nemá zaveden

kariérního řádu. Určité prvky kariérního řádu

samostatný kariérní řád. Klíčovým nástrojem pro

existují i ve vnitřním mzdovém předpisu, kdy je

zkvalitňování této kvalifikační struktury a pro

kariérní systém vázán na odpracovaná léta

kariérní růst je stále Řád habilitačního a jmenova-

a dosaženou kvalifikaci.

65


MOTIVAČNÍ SYSTÉM NA ČZU (PRO AKADEMICKÉ PRACOVNÍKY A PRO STUDENTY) ČZU v roce 2014 dále rozvíjela motivační pro-

kvality akademických činností prováděných aka-

gram, který sestával z následujících cen a dalších

demickými pracovníky:

motivačních opatření vedoucích ke zvyšování 





Cena rektora za nejlepší publikační výstupy



Ocenění řešitelů projektů a zakázek s nej-

zaměstnanců (finanční odměny pro

větším finančním přínosem (zvláštní medaile

zaměstnance nebo tým zaměstnanců)

a pamětní list pro řešitelský tým)

Program podpory pro získávání vynikajících



Odměňování za původní práci publikovanou

zahraničních odborníků (spolufinancování

v prestižním periodiku (finanční odměny pro

mzdy a ubytování rektorátem ČZU)

zaměstnance)

Odměny úspěšným žadatelům v rámci vy-



Cena rektora pro nejlepšího sportovce roku

braných dotačních programů (finanční

(finanční odměny pro oceněné zaměstnance

odměny pro zaměstnance podle výše přidělené

i studenty)

dotace na projekt; s bonusem při mezifakultní spolupráci)

Motivační programy jsou realizovány nejen ve

směřuje i ke školitelům, kteří jsou tak zaintereso-

vztahu k akademickým pracovníkům, ale i studen-

váni

tům. Jedná se o tato opatření a ceny, které jsou

vzdělávají:

na

kvalitních

výsledcích

těch,

které

primárně určeny studentům, ale část ocenění 

Cena prof. Stoklasy pro nejlepší studenty doktorských studijních programů ČZU





Ceny ministrů zemědělství a životního prostředí absolventům navazujícího magister-

v Praze (finanční odměna pro doktoranda

ského a doktorského studia ČZU (finanční

i školitele)

odměna pro absolventa i školitele)

Cena rektora ČZU za vynikající diplomovou práci (finanční odměna pro absolventa i školitele)

Jako vysoce motivační lze chápat i zavedenou

Své motivační programy oceňující výkonnost

grantovou soutěž Celouniverzitní interní grantové

akademických

agentury (CIGA), ve které se každoročně hlásí

i fakulty a institut, a to ve vztahu k publikačním

o podporu desítky doktorandů i zaměstnanců.

výstupům a jejich kvalitě.

66

a

vědeckých

pracovníků

mají


67

6

SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI STUDENTŮ A ZAMĚSTNANCŮ

8. Sociální záležitosti studentů a zaměstnanců HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ SE SOCIÁLNÍMI ZÁLEŽITOSTMI STUDENTŮ A ZAMĚSTNANCŮ V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 V souladu s operačními cíli Dlouhodobého zámě-

s nadanými studenty, do něhož byli zapojeni

ru („využívání kombinace stipendijních fondů

doktorandi, a byly utvořeny přípravné kurzy do-

fakult/institutu a prostředků vázaných na Institu-

stupné i pro osoby se specifickými potřebami.

cionální rozvojový plán pro podporu studentských

V odkazech na operační cíle Dlouhodobého zá-

mobilit“ a „nadále využívat finanční mechanismy

měru byl zorganizován 4. ročník Life Science Film

podporující vysoce nadané studenty ze zahraničí

Festivalu (s podporou Institucionálního rozvojo-

/speciální stipendia rektora, příp. stipendia děka-

vého plánu) a bylo plně využito zařízení pro krát-

nů/ředitelů institutu/“) byli prostřednictvím Insti-

kodobé hlídání dětí. Celkově univerzita naplňovala

tucionálního plánu v roce 2014 podpořeni stipen-

svůj

dii vyjíždějící studenti ke studiu v zahraničí (191)

ve zkvalitňování univerzity“ (být přívětivou uni-

a zahraniční studenti ke studiu na ČZU (20). Tato

verzitou).

specifický

strategický

cíl

„pokračovat

stipendia byla doplňována stipendii udělenými ze stipendijních fondů fakult. Univerzita nadále naplňovala svůj prioritní strategický cíl rozšířit a zkvalitnit možnosti studia osobám se zdravotními znevýhodněními a specifickými studijními potřebami, což se odrazilo v nárůstu počtu těchto studentů na ČZU. Byl rozvinut systém práce

8.1. Stipendia studentům podle účelu stipendií Počty stipendií studentům přibližuje tabulka č. 8.1

běžné studijní povinnosti (např. reprezentace

v příloze.

ČZU, záslužná práce ve volném čase související

Stipendia jsou udělována v souladu se Stipendij-

s ČZU). Fakulty také tuto formu stipendií využíva-

ním řádem ČZU, a to jako ubytovací stipendia

jí k podpoře studentům během jejich studia

(nejvyšší počet udělených stipendií: více než tři

v zahraničí (např. podpora studia v zahraničí

čtvrtiny), jiná mimořádná stipendia (cca 10 %

v souvislosti s přípravou kvalifikační práce, účasti

všech udělených stipendií), doktorandská stipen-

na letní škole atd.), a to ze svých stipendijních

dia (třetí nejvyšší počet stipendií; cca 9 % všech

fondů, které nejsou vázány na § 91 odst. 4

udělených

písm. a) zákona o vysokých školách.

stipendií),

prospěchová

stipendia,

sociální stipendia či stipendia na podporu studia

Celkem bylo v roce 2014 uděleno více než 13 700

v ČR a na podporu studia studentů ČZU v zahra-

stipendijních podpor (nárůst ve srovnání s před-

ničí (podle zákona o vysokých školách).

chozím rokem o 226 stipendií).

Jiná mimořádná stipendia jsou udělována studentům za aktivity, které výrazně převyšují jejich

69


8.2. Vlastní stipendijní programy na ČZU HLAVNÍ CELOUNIVERZITNÍ STIPENDIJNÍ PROGRAMY V roce 2014 bylo dvaceti studentům ze zahraničí



Cena rektora ČZU za vynikající diplomovou

uděleno stipendium rektora na podporu jejich

práci (finanční odměna pro absolventa

studia směřujícího k získání titulu. Dalším stipen-

i školitele)

dijním titulem je podpora studia studentů ČZU



Cena rektora ČZU a pochvalné uznání

v zahraničí, která není podporována ani z pro-

děkana za úspěšné absolvování (dle pravidel

gramů mezinárodní spolupráce, ani formou pří-

na jednotlivých fakultách)

spěvku či dotace ze státního rozpočtu. Na úrovni fakult/institutu jsou přiznávána stipendia za



výzkumné práce doktorandů (finanční

mimořádné výsledky ve studiu (prospěchová

odměny pro nejlépe publikující doktorandy)

stipendia) a také stipendia studentům prvního ročníku bakalářských oborů, kteří získali přední

Cena rektora za nejlepší publikační výstupy



Stipendijní program pro nadané studenty

umístění v některé z olympiád či v jiných soutě-

ze zahraničí (finanční podpora vysoce

žích pro studenty středních škol, majících vztah

nadaných zahraničních studentů)

ke studovanému oboru a pořádaných pod zášti-



Podpora talentovaných uchazečů o studium

tou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

(finanční podpora nových studentů, kteří při

ČR. Stipendia také mohou získat mimořádně

svém středoškolském studiu prokázali svůj

úspěšní sportovci, studující ČZU.

talent v předmětových soutěžích

V doktorských programech jsou stipendijní pro-

a olympiádách)

gramy spojeny se zvyšováním doktorandských



Motivační program pro publikování

stipendií za úspěšně složené zkoušky v souladu

v časopise Scientia Agriculturae Bohemica

se studijním plánem, s mimořádnými stipendii

pro doktorandy

oceňujícími práci doktorandů mimo jejich studijní



Cena rektora ČZU pro nejlepšího sportovce

povinnosti, která přispívá ke zdárnému ukončení

roku (finanční odměny pro studenty, kteří

studia, a se stipendii pro vyjíždějící studenty-

dosáhli vynikajících sportovních úspěchů

-doktorandy sloužícími k podpoře studijních poby-

v daném roce)

tů v zahraničí. Zvláštní formu stipendií představují ceny udělované rektorem ČZU a další motivační programy (některé již byly zmíněny v jiných souvislostech v předchozích částech zprávy): 

Cena prof. Stoklasy pro nejlepší studenty doktorských studijních programů ČZU v Praze (finanční odměna pro doktoranda)



Ceny ministrů zemědělství a životního prostředí absolventům navazujícího magisterského studia ČZU a Cena ministra zemědělství za nejlepší disertační práci

70


VLASTNÍ STIPENDIJNÍ PROGRAMY A JEJICH PŘÍKLADY NA FAKULTÁCH A INSTITUTU Provozně ekonomická fakulta uplatnila v akade-

dosahují výborných studijních výsledků) a stipen-

mickém roce 2014/2015 poprvé své prospěchové

dium pro nadané studenty 1. ročníků bakalářské-

stipendium pro studenty prezenční formy studia.

ho prezenčního studia, kdy přiznání stipendia je

Stipendium bude po splnění předepsaných pod-

v souladu se Směrnicí rektora ČZU „Podpora

mínek poprvé vyplaceno v roce 2015. Mimořádná

talentovaných uchazečů o studium na ČZU“,

stipendia (jiná forma stipendií) jsou především

nebo se jedná o jednorázové stipendium na zá-

využívána na podporu studentů při zapojení

kladě výsledků maturitní zkoušky a splnění dal-

do výzkumné práce kateder či pracovišť fakulty

ších podmínek.

nebo jako podpora při výjezdech do zahraničí.

Na Fakultě životního prostředí jsou udělována


prospěchová stipendia pro studenty s výborným

zdrojů využívá jednorázová mimořádná sociální

prospěchem ve dvou stupních dosaženého prů-

stipendia

studenta.

měru (odlišují výši stipendia). Mimořádná stipen-

Ze svého stipendijního fondu také podporuje

dia se používají převážně pro studenty doktor-

vybrané studenty stipendii při výjezdu na letní

ského studia (odměny za asistenci při výuce,

školy do zahraničí. Systém stipendií využívá fa-

popřípadě za práce spojené s ostatními činnost-

kulta také k ocenění studentů s nejlepšími studij-

mi fakulty). V roce 2014 byly na podporu rozvoje

ními výsledky a pro podporu většího zapojení

studia navazujících magisterských oborů vyučo-

studentů do odborných a vědeckých aktivit

vaných v anglickém jazyce vypsány čtyři stipen-

na katedrách a dalších pracovištích.

dijní programy pro studenty těchto oborů.

Technická fakulta využívá prospěchová stipendia

Fakulta tropického zemědělství přiznává prospě-

pro bakalářské a navazující magisterské typy

chová stipendia za kvalitní práci studentů. Využí-

studia. Uděluje ze svého stipendijního fondu

vá též tzv. jiná mimořádná stipendia k podpoře

sportovní stipendia vázaná na kvalitní sportovní

studentů s cílem umožnit jim prezentovat vý-

výsledky a současně vynikající výsledky ve studiu.

sledky jejich prací na mezinárodních konferencích.

Přiznává mimořádná stipendia za činnost nad

Jiná mimořádná stipendia jsou využívána i na

běžný rámec a za reprezentaci fakulty. Fakulta

podporu výjezdů studentů do zahraničí (letní

má zavedeno motivační stipendium pro nadané

školy v zahraničí nebo řešení kvalifikační práce).

uchazeče o studium.

Tato podpora je kombinací zdrojů fakulty a Insti-

Na Fakultě lesnické a dřevařské je vypracován

tucionálního rozvojového plánu.

systém podpory studentů, která zahrnuje několik

Institut vzdělávání a poradenství přiznává pro-

oddělených částí. Jedná se o prospěchové sti-

spěchové stipendium za dosažené vynikající stu-

pendium (udělované za splnění definovaných

dijní výsledky. Pravidla jsou periodicky aktualizo-

kritérií). Dále jde o prospěchové stipendium –

vána. Studentům, kteří se výraznou měrou podí-

stipendijní program „Mladý vědecký pracovník“,

lejí na odborné činnosti katedry, může být na

kdy je vytvořeno 30 míst pro studenty 2.

základě návrhu vedoucího katedry uděleno mimo-

a 3. ročníků

studenty

řádné stipendium. Studentům může být uděleno

magisterských oborů. Studenti jsou na tyto pozi-

též ocenění za vynikající bakalářskou práci Bu-

ce vybráni na základě výběrového řízení vyhlašo-

doucím studentům je rovněž nabízeno stipendi-

vaného děkanem fakulty. Dalším stipendiem je

um v případě splnění podmínek dle směrnice

sportovní stipendium (pro sportovce zařazené

rektora

minimálně ve výkonnostní kategorii, kteří zároveň

o studium na ČZU“.

v

tíživé

životní

bakalářských

situaci

oborů

a

„Podpora

talentovaných

uchazečů

71


8.3. Poradenské služby na ČZU a řešení sociálních problémů studentů OBLASTI PORADENSTVÍ A ZPŮSOBY KOMUNIKACE SE ZÁJEMCI O PORADENSKÉ SLUŽBY Poradenství pro studenty je v souladu se záko-

Poradenství pro studenty funguje v rámci stu-

nem o vysokých školách a je realizováno v násle-

dentského portálu „E-student“, v němž existuje

dujících oblastech:

sekce „Poradenství“ se základními informacemi

1.

v oblasti studijní a pedagogické,

pro jednotlivé oblasti poradenství. Studenti také

2.

v oblasti psychosociální,

3.

v oblasti profesní a kariérové,

seznam je dostupný na jednotlivých fakultách

4.

v oblasti informační,

a institutu). Těmito poradci jsou proděkani pro

5.

v oblasti právní.

mohou telefonicky či osobně přímo kontaktovat specializovaného poradce pro danou oblast (jejich

pedagogickou činnost nebo speciálně jmenovaní pracovníci či vedoucí studijních oddělení.

Šestý typ poradenských služeb se týká poradenství pro studenty se speciálními potřebami a je přiblížen níže v této kapitole.

Poradenské služby slouží jednak k řešení aktuálních problémů studenta, dále pak jako podpůrný nástroj jeho rozhodování v nejrůznějších životních

V úloze koordinátora a pověřeného realizátora poradenských služeb působí Institut vzdělávání a poradenství. V případě psychosociálních poradenských služeb

situacích. Snižují riziko předčasného ukončení studia. V oblasti profesního poradenství pak napomáhají

rozvoji

osobní

kariéry

studenta

a zvyšují jeho orientaci v požadavcích trhu práce.

jsou tyto služby nabízeny a uskutečňovány katedrou psychologie.

ZÁJEM O PORADENSKÉ SLUŽBY V roce 2014 byl podobně jako v letech předcho-

Stále více studentů se zajímá o poradenství

zích největší zájem o studijní a pedagogické po-

v oblasti kariérní (profesní). V tomto typu pora-

radenství, která pomáhají snižovat neúspěšnost

denství jsou řešeny otázky uplatnění studentů po

studentů. Studenti nastupující do prvních ročníků

skončení studia, případně jsou studentům posky-

již tradičně obdrželi informační brožuru ukazující

továny informace a kontakty na firmy a organiza-

na nejčastější studijní problémy, s nimiž se stu-

ce, se kterými fakulty/institut dlouhodobě spolu-

denti setkávají, a představující možnosti jejich

pracují.

řešení.

PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ Psychologické poradenství je poskytováno peda-

a vede je k aktivnímu řešení problému. Součástí

gogy s psychologickým vzděláním působícími na

poradenství

katedře psychologie PEF. Poradenský servis je

a v případě nutnosti nasměrování klienta na spe-

poskytován jak studentům ČZU, tak i zaměst-

cializované pracoviště. Většina poradenských

nancům. Pracoviště působí jako „nárazníkové

aktivit je naplánována do maximálně dvou sezení

pásmo“ při řešení akutního stresu. Pomáhá klien-

na jednoho klienta.

tům zorientovat se v povaze jejich problémů

72

je

také

diagnostika

problému


Hlavní

oblasti

poradenské

činnosti

katedry

V roce 2014 vyhledalo kontaktní služby Psycho-

psychologie v oblasti kontaktního poradenství:

logické poradny 137 klientů z řad posluchačů.



problémy spojené se studiem (pedagogicko-

V rámci působení poradny byly v předchozích

-psychologická problematika)

letech do vybraných výukových modulů zakom-



ponovány „sebediagnostické“ testy spravované vztahové problémy (mezigenerační, partnerské apod.)



psychologickými poradci (přístupné též přes portál poradny). V roce 2014 je využilo 2584 studen-

krize pramenící z náhlého traumatizujícího

tů ze všech fakult a institutu ČZU.

stresoru 

profesní poradenství



psychické onemocnění či závažné somatické onemocnění (vlastní nebo člena rodiny)

PŘÍKLADY PORADENSKÉ ČINNOSTI NA FAKULTÁCH A INSTITUTU Poradenské služby Provozně ekonomické fakulty

cují s fakultou a nabízejí úspěšným absolventům

jsou nedílnou součástí péče o studenta v oblasti

pracovní uplatnění. Kariérní poradenství je často

studijní a pedagogické, psychosociální a kariéro-

spojeno s aktivitami veletrhu pracovních příleži-

vé. Nedílnou součástí je i poradenství pro stu-

tostí. V rámci podpory studia studentů se speci-

denty se speciálními potřebami. Kromě výše

álními potřebami funguje na fakultě kontaktní

popsaných způsobů poradenství jsou na fakultě

osoba, která spolupracuje s příslušnou osobou

v oblasti kariérového poradenství realizovány

IVP ČZU.

cílené akce (odborné přednášky firem, nabídka

Poradenská činnost se na Fakultě lesnické

trainee programů ve firmách, nabídka stáží ve

a dřevařské realizuje formou pomoci pro studen-

firmách,

bakalářských

ty se specifickými potřebami (kontaktní osobou je

a diplomových prací v podnicích a institucích,

vedoucí studijního oddělení) a také prostřed-

účast na cvičných přijímacích pohovorech).

nictvím v roce 2014 nově zřízeného pedagogické-


ho poradenství (proděkan pro studijní a pedago-

ních zdrojů je cílem pedagogického poradenství

gickou činnost). Cílem je poskytnout maximální

pomoci studentům předcházet těžkostem spoje-

pomoc studentům při řešení jejich problémů,

ným se studiem, nebo je snadněji překonávat.

přičemž hlavním cílem je problémům předcházet,

Do poradenské práce jsou zapojeni proděkani pro

resp. je řešit včas, a tím i efektivně.

studijní a pedagogickou činnost a vedoucí studij-

Poradenské služby na Fakultě životního prostře-

ního oddělení, ale i garanti studijních programů

dí fungují standardním způsobem. Studenti vyu-

a oborů. Řešeny jsou především problémy spoje-

žívají konzultační hodiny poradců pro pedagogic-

né s nezvládáním studia, studijní problémy spo-

ké i profesní poradenství i případné individuální

jené se zdravotními nebo rodinnými komplikace-

konzultace. Pro zahraniční studenty je vyčleněn

mi. V rámci profesního (kariérního) poradenství

pracovník zajišťující poradenskou činnost pře-

byly řešeny především otázky spojené s perspek-

vážně

tivou a budoucím uplatněním absolventů v oboru

a řešení záležitostí k pobytu studentů v ČR atd.

možnost

vypracování

jejich studia.

zaměřenou

na

pedagogickou

oblast

Fakulta tropického zemědělství podporuje peda-

Na Technické fakultě se poradenská práce kon-

gogické poradenství, do kterého jsou zapojeny

centruje do pedagogického poradenství. V něm

pracovnice

jsou zapojeny pracovnice studijního oddělení, dva

poradce (tajemnice fakulty) a dva pedagogové.

pedagogičtí poradci a proděkan. V rámci kariérní-

Poradenství je připraveno především pro zahra-

ho a profesního poradenství jsou formou předná-

niční studenty.

studijního

oddělení,

pedagogický

šek pořádána představení firem, které spolupra-

73


Na Institutu vzdělávání a poradenství se na

nebo uplatnění získaných kvalifikačních předpo-

pedagogickém

zástupce

kladů v budoucí kariéře. Jsou poskytovány i od-

ředitele pro pedagogickou činnost a pracovníci

borné konzultace související s řešením pracovně-

studijního oddělení. Pedagogické a kariérové

-právních problémů. Drobná poradenská praxe

poradenství vychází z potřeb studentů (přede-

pro studenty IVP se uskutečňuje většinou na

vším v kombinované formě). Týkají se otázek

základě velmi dobrých osobních kontaktů mezi

řešení studijních povinností v situaci vážných

pedagogem (psychologem) a studentem.

poradenství

podílejí

rodinných, zdravotních nebo pracovních problémů

PŘÍSTUP K SOCIÁLNÍM ZÁLEŽITOSTEM A SOCIÁLNÍM PROBLÉMŮM STUDENTŮ NA FAKULTÁCH A INSTITUTU U studentů se sociálními problémy jsou kromě

přiznáno 156 stipendií, což je o 15 méně než

poradenských služeb využívána také relevantní

v roce 2013).

stipendia. Ta mohou získat studenti na základě

V jednotlivých a odůvodněných případech je stu-

žádosti s přílohou „Sdělení pro účely přiznání

dentům, u nichž existují prokazatelné sociální

stipendia“. Ve spolupráci se studijním oddělením

problémy, umožněno splnit požadavky výuky

rektorátu je u studentů se sociálními problémy

náhradním způsobem (individuální studijní plán).

navrhováno například rozložení splátek studijních

Mimo to je sociálně slabým a zdravotně znevý-

poplatků apod. Podíl studentů, u kterých jsou

hodněným studentům zapůjčována mobilní výpo-

indikovány sociální problémy, je na ČZU nízký

četní technika a kompenzační pomůcky.

(v případě tíživé sociální situace studenta bylo

8.4. Studenti se specifickými potřebami a přístup k nim PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO STUDENTY SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Od roku 2006 na ČZU funguje Poradenské stře-

asistenčních, zapisovatelských a tlumočnických

disko pro studenty se speciálními vzdělávacími

služeb.

potřebami. Jeho činnost je zajišťována a své sídlo

Funkce poradenského střediska jsou dlouhodobě

má v areálu ČZU v Suchdole.

zajišťovány i odbornou spoluprací s pracovníky

Činnost poradenského střediska podpory studen-

Tyfloservisu,

tů se specifickými vzdělávacími potřebami (dále

a České společnosti Dyslexia.

SVP) na ČZU v Praze je zajišťovaná Institutem

Celkový hodinový rozsah poskytnutých poraden-

vzdělávání a poradenství, a to konkrétně dvěma

ských služeb v Poradenském středisku byl v roce

pověřenými pracovníky, kteří spolupracují s kon-

2014 stálými pracovníky střediska (2) v rozsahu

taktními osobami na fakultách ČZU a Studijním

288 hodin a kontaktními pracovníky (7) na jednot-

a informačním centru. V roce 2014 byl nově vy-

livých fakultách diferencovaně dle počtu studentů

tvořen tým kontaktních osob pro studenty se

se SVP celkem 350 hodin.

SVP z pracovníků fakult a dalších součástí ČZU k zajišťování

speciálních

vzdělávacích

potřeb

studentů s postižením a znevýhodněním, s problémy v oblasti komunikace a učení, při odstraňování architektonických bariér a zajišťování

organizace

vozíčkářů

V roce 2014 bylo evidováno na ČZU 70 studentů se SVP o 13 více než v roce 2013. Počet studentů se SVP na jednotlivých fakultách a institutu byl následující: FAPPZ 27 studentů, FLD 6 studentů, FŽP 7 studentů, IVP 3 studenti, PEF 21 studentů, TF 6 studentů.

74

Pražské


V roce 2014 byla opět provedena evidence

studentů, kteří využívali podpůrné, konzultační,

studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

intervenční

dle metodiky MŠMT. Počet a druh postižení

v tabulce č. 13:

a

kariérové

služby,

je

uveden

TABULKA Č. 13: STUDENTI SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI VYUŽÍVAJÍCÍ SLUŽEB PORADENSKÉHO STŘEDISKA ČZU TYP POSTIŽENÍ STUDENTA ČZU

FAPPZ

PEF

1

1

ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ A1 – SLABOZRAKOST ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ A2 – NEVIDOMOST

TF

FŽP

FLD

FTZ

IVP 1

1

SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ B1 – NEDOSLÝCHAVOST

2

3

SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ B2 – HLUCHOTA

1

1

TĚLESNÉ POSTIŽENÍ DOLNÍCH KONČETIN C1 – IMOBILITA

1

2

1

1

1

2

1

1

5

1

TĚLESNÉ POSTIŽENÍ C2 – VČETNĚ POSTIŽENÍ HORNÍCH KONČETIN

1

1

SPU – SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ – D

17

7

2

3

CHRONICKÉ ONEMOCNĚNÍ A OSLABENÍ – E

6

5

1

1

28

21

6

7

CELKEM V ROCE 2014

6

0

3

8.5. Práce s mimořádně nadanými studenty ZPŮSOBY IDENTIFIKACE MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH STUDENTŮ NA ČZU ČZU dlouhodobě využívá následující způsoby

k zapojení se do studentské vědecké odborné

identifikace nadaných studentů: (1) při přijímacím

činnosti nebo (5) prostřednictvím mezinárodních

řízení (především účastníci různých studentských

aktivit (účast na mezinárodních vědeckých konfe-

soutěží a olympiád), (2) prostřednictvím výuky

rencích studentů nebo v rámci účasti na letních

(cvičení, semináře); (3) prostřednictvím kvalifikač-

školách.

ních prací; (4) prostřednictvím nabídek studentům

OPATŘENÍ A MOTIVAČNÍ PROGRAMY PRO PRÁCI S NADANÝMI STUDENTY Pro práci s mimořádně nadanými studenty bylo

jednotlivých fakult ČZU, případně k přípravě

v roce 2014 zavedeno či se pokračovalo v několi-

jejich výsledků k publikování ve vědeckých

ka motivačních opatřeních (na některá z nich

časopisech již v době jejich magisterského

upozorňují i jiné kapitoly této zprávy):

studia.



Cena rektora ČZU za vynikající diplomo-

Udělována je na základě směrnice rektora

vou práci:

č. 11/2011 (ve znění novely č. 8/2014).

Cílem ceny je motivovat studenty ČZU v na-

Vyhlášení výsledků: v rámci promocí

vazujících magisterských studijních progra-

Ocenění: 15 000 Kč

mech a jejich školitele k vytvoření vysoce

(10 000 Kč student, 5000 Kč školitel)

kvalitních diplomových prací, a tím i k jejich zapojení do vědecké a výzkumné činnosti

Počet oceněných: 25 studentů v roce 2014

75




Cena rektora ČZU a pochvalné uznání

Vyhlášení výsledků: na slavnostním

děkana za úspěšné absolvování studia:

zasedání k zahájení akademického roku

Cena

dne 1. 10. 2014

je

udělována

na

základě

článku

19 Studijního a zkušebního řádu ČZU v baka-

Ocenění: 5000 až 25 000 Kč dle umístění

lářských a navazujících magisterských stu-

Počet oceněných: 15

dijních programech, a to studentům bakalářských a navazujících magisterských stu-



doktorských studijních programů ČZU

dijních programů, kteří úspěšně studují a ak-

v Praze:

tivně se zapojují do vědecké, výzkumné nebo odborné činnosti a kteří při státní závě-

Cena je udělována na základě směrnice rek-

rečné zkoušce prospějí s vyznamenáním

tora č. 5/2012 (ve znění novely č. 6/2014)

a dosáhnou stanoveného studijního průmě-

vynikajícím absolventům doktorských studij-

ru.

ních programů ČZU, jejichž školitel je členem akademické obce ČZU. Cena je koncipována

Vyhlášení výsledků: v rámci promocí

jako nejprestižnější ocenění absolventů dok-

Ocenění: dle pravidel na jednotlivých

torských studijních programů.

fakultách

Vyhlášení výsledků: promoce absolventů

Počet oceněných: není limitován / dle pravi-

doktorských studijních programů

del na jednotlivých fakultách 

Ocenění: 80 000 Kč (60 000 Kč absolvent,

Program podpory talentovaných uchaze-

20 000 Kč školitel)

čů o studium:

Počet oceněných: 6 (po 1 z každé fakulty) za

Cílem je získat pro studium na ČZU uchazeče, kteří svůj talent prokázali v předmětových olympiádách, Středoškolské odborné činnosti a odborných soutěžích garantovaných MŠMT v průběhu svého studia na střední škole. Podpora je udělována dle směrnice rektora č. 17/2012 a podpora spočívá v:



jeden akademický rok, splňují-li kritéria 

Systém odměn úspěšným žadatelům v rámci vybraných dotačních či výzkumných programů: Systém motivuje k podávání projektových žádostí zaměstnance či studenty ČZU, kteří jsou vedeni jako řešitelé nebo spoluřešitelé projektu podpořeného Grantovou agenturou

- přijetí bez přijímací zkoušky

ČR (GA ČR) nebo projektu podpořeného

- přidělení měsíčního stipendia v prvním roce

v rámci některého z programů 7. Rámcové-

studia (výše stipendia 1000 až 5000 Kč

ho programu Evropské unie pro výzkum,

podle umístění v předmětových

technologický rozvoj a demonstrace nebo

olympiádách)

jeho nástupce – programu Horizon 2020.

Cena rektora za nejlepší publikační výstu-

Odměny jsou přiznávány na základě směrni-

py výzkumné práce doktorandů:

ce rektora č. 12/2011 (ve znění novely

Je udělována každoročně za nejlepší publi-

č. 4/2013).

kační výstupy výzkumné práce studentů

Podpora: 30 000 až 60 000 Kč podle výše

doktorských studijních programů, a to v pří-

přidělené dotace na projekt (+50 % při me-

slušném akademickém roce, pro nějž je sou-

zifakultní spolupráci)

těž vyhlášena. Děje se tak v souladu se směrnicí rektora č. 7/2012 (ve znění novely č. 4/2014).

76

Cena prof. Stoklasy pro nejlepší studenty




Ceny ministrů zemědělství a životního

kategorii bylo oceněno 6 studentů, z každé

prostředí za vynikající diplomovou a diser-

fakulty jeden, celkem tedy 18 studentů.

tační práci

Způsob ocenění: ocenění absolventi

Ceny jsou udělovány za vynikající kvalifikační

navazujícího magisterského studia obdrželi

práci (diplomovou u ministerstva zeměděl-

certifikát a částku 15 000 Kč, kterou

ství a ministerstva životního prostředí a di-

věnovalo Ministerstvo zemědělství ČR

sertační u ministerstva zemědělství) s vý-

a Ministerstvo životního prostředí ČR.

znamným dopadem na zemědělství, les-

Pět tisíc korun obdrželi vedoucí oceněných

nictví, vodní hospodářství a ochranu krajiny

prací. V případě disertačních prací obdrželi

a zdrojů zejména se zaměřením na praxi,

absolventi certifikát a částku 20 000 Kč.

resp. s významnými dopady pro ochranu ži-

Ceny byly slavnostně předány v rámci

votního prostředí.

promocí absolventů.

Práce jsou vybírány v součinnosti fakult a Ministerstva zemědělství ČR, resp. Ministerstva životního prostředí ČR. V každé

PŘÍKLADY PRÁCE S NADANÝMI STUDENTY NA FAKULTÁCH A INSTITUTU Provozně ekonomická fakulta využívá k identifi-

Na Fakultě životního prostředí jsou nadaní stu-

kaci nadaných studentů výše popsané způsoby.

denti v rámci přijímacího řízení přijímáni bez

Dalším prvkem v motivaci nadaných studentů je

testů. K tomu musí prokázat, že jsou schopni

jejich výběr do programů double degree.

uspět v některé z olympiád garantovaných


MŠMT. Nadaní studenti jsou zapojováni při zpra-

zdrojů dlouhodobě využívá prospěchové stipen-

covávání svých kvalifikačních prací do výzkum-

dium pro podporu mimořádně nadaných studen-

ných činností kateder a těm nejlepším je nabídnu-

tů. Rovněž úspěšné řešitele krajských a celostát-

ta možnost pokračování ve studiu v doktorských

ních kol středoškolských olympiád z biologie

studijních oborech.

a chemie podporuje stipendiem v prvním ročníku

Na Fakultě tropického zemědělství jsou mimo-

studia.

řádně nadaní studenti motivováni systémem

Technická fakulta identifikuje mimořádně nadané

prospěchových

studenty výše popsanými způsoby (umístění na

do vědeckých projektů. Podílejí se také na reali-

předních místech studentských soutěží a olympi-

zaci rozvojových projektů v zahraničí (ročně cca

ád, vynikající výsledky ze státní maturity, případ-

10 až 15 magisterských studentů). Jsou podporo-

ně umístění na čelních místech dobrovolné

váni rovněž z pohledu mezinárodních mobilit

zkoušky Matematika+ v rámci maturitní zkoušky).

spojených s jejich kvalifikačními pracemi (podpora

Katedry umožňují nadaným studentům spolupráci

výjezdů studentů do zahraničí za účelem sběru

na výzkumných projektech.

dat pro své kvalifikační práce).

Na Fakultě lesnické a dřevařské jsou pro práci

Institut vzdělávání a poradenství identifikuje

s nadanými studenty využívány zejména stipen-

mimořádně nadané studenty většinou prostřed-

dijní programy. Zvláštní místo zde má stipendijní

nictvím pedagogů, kteří garantují výuku v profilo-

program Mladý vědecký pracovník, který nadané

vých předmětech. Práce s nadanými studenty

studenty motivuje k zapojení do tvůrčí činnosti

byla v roce 2014 zaměřena na aplikaci získaných

jednotlivých kateder fakulty. To přispívá k jejich

dovedností a poznatků do praxe. Nejlepší stu-

profilaci. Aktivní a talentovaní studenti jsou pod-

denti vytvořili na základě požadavků středních

porováni i prostřednictvím volnočasové zájmové

odborných škol různé výstupy využitelné v edu-

činnosti, která se na fakultě rozvíjí (sport, soutě-

kačním procesu (20 nejlepších bylo poskytnuto

že, koncerty).

středním školám).

stipendií

a

jsou

zapojováni

77


8.6. Ubytovací a stravovací služby na ČZU STRAVOVACÍ SLUŽBY NA ČZU – MENZA V roce 2014 byly i nadále v rámci mandátní

Jak ukazuje tabulka č. 8.2 v příloze, v roce 2014

smlouvy zajišťovány stravovací a související služ-

bylo vydáno přes 231 tisíc hlavních jídel studen-

by v prostorách menzy ČZU a rektorského salon-

tům (pokles o cca 6 tisíc oproti roku 2013) a přes

ku (akademického klubu) společností EUREST,

107 tisíc hlavních jídel zaměstnancům (pokles

spol. s r.o.

o cca 6 tisíc oproti roku 2013).

Rozsah nabízených obědů nedoznal oproti loň-

Ostatním strávníkům, kteří neměli nárok na dota-

skému roku žádné změny. Jednalo se o dvě po-

ci, bylo vydáno 2592 jídel (nárůst oproti loňské-

lévky, osm hlavních jídel, moučníky, vážené salá-

mu roku o téměř 700 vydaných jídel).

ty, balené saláty a pasta bar; večeře pak v rozsa-

Pokles jídel vydaných v menze byl dán změnou

hu dvou polévek a čtyř hlavních jídel. Nabídka

stravovací politiky, která byla realizována již

také zahrnovala doplňkový prodej sladkostí, peči-

v roce 2013 a umožnila studentům čerpat dotaci

va a nápojů. K dispozici byly zdarma nápoje jako

i mimo menzu ČZU. Za období leden až prosinec

voda, čaj a nápoje s ovocnou příchutí.

2014 byla tato možnost studenty ČZU čerpána ve více než 50 tisících případech.

DALŠÍ MOŽNOSTI STRAVOVÁNÍ NA ČZU V rámci dalších možností stravování byly v roce

Možnost čerpat dotaci na stravování prostřed-

2014, stejně jako v roce minulém, přímo v areálu

nictvím univerzitní elektronické peněženky ve

univerzity dostupné tři restaurace, dva student-

všech provozech v rámci areálu ČZU byla studen-

ské kluby, pět bufetů a v průměru na každé fakul-

ty velice využívána.

tě a kolejích 3 automaty s bagetami, dalšími

Po dobu terénních cvičení v Kostelci nad Černými

potravinami a nápoji.

lesy a Lánech je nabízeno plnohodnotné stravování v místě.

UBYTOVACÍ SLUŽBY NA ČZU V roce 2014 nebyly zaznamenány výrazné pro-

vyšoval danou kapacitu a později bylo možné

blémy s uspokojováním požadavků studentů na

téměř všechny žádosti flexibilně uspokojit.

ubytování. Lůžková kapacita kolejí ve srovnání

Již tradičně se opakovala každoroční situace, kdy

s rokem 2013 se prakticky nezměnila. Malá změ-

koncem února odcházejí z kolejí studenti prvního

na v počtu lůžek pro studenty je podle počtu

ročníku, kteří nesplní základní studijní povinnosti

podaných žádostí, kdy v případě potřeby se vyu-

a ukončí studium. Toto období je každoročně

žívají i hotelové pokoje pro studenty a naopak.

dobou, kdy dochází k uspokojení původních zá-

Z důvodu nedokončené rekonstrukce sociálních

jemců, kteří měli o ubytování zájem a byli nuceni

zařízení na koleji E byla celková kapacita 250

dojíždět.

lůžek naplněna až v červenci 2014, z tohoto dů-

Přesné

vodu byl celkový pokles lůžkodnů cca 16 tisíc.

o podaných a vyřízených žádostech o ubytování

Počet žádostí o ubytování oproti roku 2013 mírně

podává tabulka č. 8.2 v příloze.

poklesl (o 139). Nicméně zájem o ubytování pře-

78

informace

o

počtech

ubytovaných,


8.7. Péče o zaměstnance ČZU a studentské organizace MOŽNOSTI SPORTOVNÍHO VYŽITÍ NA ČZU Sportoviště ČZU slouží celoročně k vyžití všech

V roce 2014 proběhla řada tradičních sportovních

studentů a zaměstnanců školy, ale také pro mlá-

akcí jak pro studenty a zaměstnance ČZU, tak

dež a širokou veřejnost celého regionu. Sporto-

pro ostatní sportující mládež a širokou veřejnost.

viště tvoří krytý plavecký bazén, hala na míčové

V lednu a únoru uspořádala KTV pravidelné zimní

sporty, tělocvična pro kondiční formy cvičení

sportovní turnaje pro studenty a zaměstnance

a posilovna, travnaté fotbalové hřiště s atletic-

ČZU (futsal, florbal, volejbal, stolní tenis). V květ-

kou dráhou, tréninkové fotbalové hřiště s umělou

nu proběhl sportovní rektorský den, kterého se

trávou a osvětlením, tenisová hala, venkovní

zúčastnilo v 11 sportovních odvětvích na 500

tenisové a volejbalové kurty, hřiště na beachvo-

studentů ČZU. Součástí rektorského dne byla

lejbal, víceúčelové sportoviště s umělým povr-

oštěpařská exhibice za účasti českých atletických

chem pro míčové sporty, loděnice a sauna.

reprezentantů. Na 13. ročníku tradičních květno-

Univerzitní sportovní klub TJ ČZU Praha ve svých

vých sportovních her zaměstnanců ČZU sporto-

soutěžních oddílech umožňuje provozovat spor-

valo cca 200 zaměstnanců v 7 soutěžních spor-

tovní činnost talentovaným jedincům, kteří ve

tovních odvětvích a cca 360 se jich zúčastnilo

sportovních soutěžích na různých výkonnostních

turistického pochodu a cyklistického výjezdu.

úrovních reprezentují ČZU a rozvíjejí své pohybo-

Mistrem ČZU pro rok 2014 se stalo družstvo

vé schopnosti a dovednosti. TJ ČZU sdružovala

rektorátu (zaměstnanci rektorátních pracovišť).

v roce 2014 ve svých 19 oddílech na 800 sportují-

KTV též organizovala několik sportovních akcí

cích členů a prostřednictvím pedagogů KTV orga-

zaměřených na školní mládež („Suchdolské spor-

nizuje jejich sportovní program.

tovní léto“ pro cca 160 dětí, plavecká škola pro

Neméně důležitou funkci plní sportovní klub pro

cca 120 dětí, plavecké kurzy pro ZŠ pro cca 260

rekreačně sportující studenty a zaměstnance

dětí, letní basketbalové soustředění pro cca 80

univerzity, když jim nabízí členstvím v nesoutěž-

dětí aj.). V listopadu se uskutečnil 53. ročník

ních oddílech pravidelnou sportovní činnost pro

přespolního běhu O pohár rektora ČZU za účasti

aktivní využití volného času. Celoročně probíhá na

cca 110 běžců z celé Prahy.

KTV cvičení pro zdraví v bazénu a tělocvičně

Sportovci ČZU se prosadili i v akademických

určené pro seniory, pravidelné plavání zaměst-

sportovních soutěžích. Posádka studentů ČZU

nanců ČZU, pravidelné hodiny plavání pro handi-

obsadila 2. místo mezi univerzitními osmivesli-

capované děti z Domova mládeže v Sedlci atd.

cemi v rámci pražských Primátorek. Družstvo

Mezi rekreačními oddíly je největší zájem o spor-

hokejistů ČZU obsadilo po vyrovnaných bojích

tování v oddíle aerobiku, cvičení pro zdraví, kano-

v tradiční hokejové bitvě pražských univerzit

istiku, kulturistiku a plavání.

4. místo. Na Českých akademických hrách 2014

Nejúspěšnějšími soutěžními oddíly klubu v roce

v Liberci studenti ČZU obsadili celkové 8. místo

2014 byly volejbal, horská kola, frisbee, basketbal

ze 44 českých vysokých škol a vybojovali na nich

a podvodní ragby. Samostatný univerzitní volej-

5 akademických mistrovských titulů. Několik

balový tým VOLLEY TEAM ČZU startuje v české

dalších titulů získali studenti ČZU i ve sportech

extralize volejbalu a v roce 2014 se umístil na

nezařazených do programu her.

konečném 6. místě. B tým tohoto oddílu obsadil

Sportovcem roku 2014 na ČZU byl zvolen student

v národní české lize 4. místo a mládežnické týmy

TF Matěj Benda, který reprezentuje ČR v cyklisti-

patří k nejlepším v ČR. Zde funguje velmi úzká

ce spasticky postižených a dosáhl výrazných

spolupráce oddílu s TJ ČZU a KTV.

úspěchů ve světovém poháru UCI.

79


ROZVOJ SPORTOVNÍHO AREÁLU ČZU Sportovní areál ČZU tvoří téměř 1/10 celkové

dernizace a výstavby nových sportovních zaříze-

plochy kampusu univerzity a patří mezi nejmo-

ní. V roce 2014 bylo provedeno kompletní zatep-

derněji vybavené areály mezi vysokými školami

lení všech stavebních objektů KTV. O provoz

v ČR. Univerzita každoročně vyčleňuje finanční

a údržbu

prostředky na pravidelnou údržbu stávajících

Katedra tělesné výchovy společně s TJ ČZU

sportovišť a v rámci možností investuje do mo-

a Sportcentrem ČZU za finanční podpory ČZU.

celého

sportovního

areálu

pečuje

DĚTSKÝ KOUTEK PRO DĚTI ZAMĚSTNANCŮ A DOKTORANDŮ ČZU ČZU v průběhu roku 2014 dokončila realizaci

po mateřské nebo rodičovské dovolené, do něj

projektu „Dětský koutek ČZU Poníček“, který byl

mohli umístit děti maximálně na 4+4 hodin denně

spolufinancován z Evropského sociálního fondu

(s

prostřednictvím Operačního programu Praha –

na základě předchozí registrace a rezervace.

Adaptabilita (OPPA). Projektem bylo podporová-

Dětský koutek ČZU Poníček pokračoval ve svém

no sladění rodičovství a výkonu profese pro-

provozu i po ukončení projektu z OPPA, a to ve

střednictvím vybudování a provozování neko-

stejném rozsahu hlídání (již však nebyly realizo-

merčního dětského koutku na ČZU.

vány tzv. kroužky environmentální výchovy),

Koutek byl otevřen denně v pracovních dnech od

s rozšířením možností hlídání dětí doktorandů

7.00 do 17.00 včetně prázdnin. Předškolní děti

a celkovým uvolněním podmínek registrace.

min.

hodinovou

hygienickou

přestávkou)

zaměstnanců, kteří se tak mohli vrátit do práce

SPOLUPRÁCE S ODBOROVOU ORGANIZACÍ ČZU ČZU dlouhodobě při péči o zaměstnance spolu-

ského tábora ve Vráži u Písku, který pořádá prá-

pracuje s odborovou organizací, která na univer-

vě odborová organizace ČZU. Odborová organi-

zitě působí. Jedná se především o záležitosti

zace také organizuje mikulášské a vánoční nadílky

spojené s kolektivní smlouvou a pracovně-

pro děti zaměstnanců.

-právními vztahy, ale i o organizaci letního dět-

POSILOVÁNÍ SOUNÁLEŽITOSTI S UNIVERZITOU V roce 2014 pokračovala tradice, kdy v únoru bylo

da Čech v Litoměřicích). Pro zaměstnance, ale

uspořádáno divadelní představení v Divadle na

i pro širokou veřejnost byl zorganizován také

Vinohradech. Rovněž v roce 2014 mohli pozvaní

další, v pořadí již čtvrtý ročník Life Sciences Film

zaměstnanci navštívit tradiční velikonoční a vá-

Festivalu, který se těší stále více rostoucí popula-

noční koncert.

ritě.

Zájmové organizace připravují pro zaměstnance odborné exkurze (např. návštěva výstavy Zahra-

KOMUNIKACE SE ZAMĚSTNANCI A S VEŘEJNOSTÍ. ZPRAVODAJ UNIVERZITY Na počátku roku 2014 byla kolegiem rektora

i s veřejností

schválena střednědobá komunikační strategie. Ta

a komunikačních technologií (např. elektronickými

umožnila vznik samostatného oddělení komuni-

sociálními sítěmi Facebook, Twitter, YouTube,

kace. Díky tomu univerzita intenzivněji pokračova-

Google+ a podobně).

la v komunikaci se členy akademické obce

80

prostřednictvím

informačních


V roce 2014 bylo vydáno 56 tiskových zpráv

prvního ročníku nebo správa portálu pro uchaze-

(oproti 50 v roce 2013).

če studuj.czu.cz spojená s komunikační kampaní

Univerzita měsíčně zaznamenala v průměru více

na internetu.

než 100 informací o ČZU v hromadných sdělova-

Na podzim 2014 zahájila univerzita cyklus diskusí

cích prostředcích.

pro širokou veřejnost Fórum ČZU. V říjnu 2014 se

I v roce 2014 univerzita vydávala zpravodaj Živá

konala debata na téma budoucnosti českého

univerzita s navýšeným počtem stran (44 až 52

zemědělství, v listopadu diskuse o vývoji českého

stran). V roce 2014 vyšla celkem 4 čísla (v celko-

hospodářství a v prosinci fórum na téma solidari-

vém nákladu přes 10 tisíc výtisků), která jsou

ta a odpovědnost, jak o tom detailněji informova-

archivována i elektronicky na webových strán-

la kapitola 3.

kách ČZU (www.czu.cz).

Zároveň univerzita zahájila cyklus výstav Galerie

Mezi další významné aktivity v oblasti public

ČZU, které jsou pořádány ve výstavním prostoru

relations patří vydání průvodce pro studenty

Studijního a informačního centra.

AKTIVITY STUDENTSKÝCH ORGANIZACÍ NA ČZU Mezi studentskými organizacemi působícími na

#BUDDY_GO! (CULS International Club) nebo

ČZU a univerzitou panuje intenzivní spolupráce.

ELSA (studentská organizace Euroleague for Life

Vedení univerzity jejich činnost podporuje různý-

Sciences) jsou nesmírně aktivní na mezinárodním

mi způsoby včetně poskytování prostor k čin-

poli, kde prokazují své kvality (např. vítězství

nosti, věcných darů atd. Výsledkem spolupráce

v soutěži o nejlepší video studentů univerzit

ČZU a studentských organizací, kterých je na

sdružených v Dunajské konferenci rektorů nebo

univerzitě celkem téměř 20, byla v roce 2014

předsednictví ELSA).

řada akcí, z nichž nejvýznamnější byla soutěž

Studenti sdružení ve svých organizacích s mate-

spojená s open-air festivalem „Miss Agro“, která

riální podporou univerzity a příslušných fakult

podle odhadů přilákala přímo do areálu ČZU

realizovali například ples, odborné degustace

na 10 tisíc diváků. Dále pokračuje tradice ve for-

vína, volbu krále Majálesu, burzy skript, sezna-

mě oficiální zahajovací oslavy akademického roku

movací akce pro nové studenty (včetně studentů

pro doktorandy a studenty ČZU v klubu v centru

zahraničních), sportovní akce, party, zkvalitňování

Prahy, které se zúčastnilo více než 1000 studen-

areálu univerzity, vydávání studentských periodik

tů. Studentské organizace jako IAAS, AIESEC,

nebo manažerské přednášky.

VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY NA ČZU Mezi nejvýznamnější návštěvy na ČZU v roce

rodní banky Miroslava Singera a ministra školství,

2014 je možno zařadit návštěvu předsedy Senátu

mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka.

Parlamentu ČR Milana Štěcha, který univerzitu

Dále se jednalo o velvyslance Mongolska a Indie.

navštívil dokonce dvakrát, guvernéra České ná-

81

6

INFRASTRUKTURA

9. Infrastruktura HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S INFRASTRUKTUROU V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Infrastrukturou v Dlouhodobém záměru a v jeho

V návaznosti na Dlouhodobý záměr a s podporou

aktualizaci na rok 2014 se zabývá několik operač-

Institucionálního plánu byly prováděny především

ních cílů. Klíčová v roce 2014 byla implementace

práce v návaznosti na nový celouniverzitní infor-

nového

mační systém a byla připravována nová podoba

univerzitního

informačního

systému,

který v listopadu 2014 nahradil původní systém.

a obsah webových stránek univerzity.

Byl také nadále podporován vzdálený přístup k elektronickým databázím předních vědeckých časopisů, což bylo v souladu s cílem podpořit „zajištění on-line přístupu pro akademické pracovníky a studenty do databází a placených časopisů vedených ve světově uznávaných databázích“.

9.1. Fondy knihoven na ČZU AKTIVITY STUDIJNÍHO A INFORMAČNÍHO CENTRA (INFORMAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY, STUDIA A VÝZKUMU) Studijní a informační centrum (SIC) se systema-

uživatelů o změnu formátu dosud předplácených

ticky věnuje utváření tištěných i elektronických

časopisů z tištěných na elektronické. V roce 2014

fondů, které poskytují informační podporu výuky

v elektronické formě SIC zpřístupňoval více než

i studia všech studijních programů ČZU. Samo-

9 tisíc titulů vědeckých časopisů. Lze očekávat,

zřejmostí je i zajištění přístupu do renomovaných

že toto číslo v následujících letech poroste.

vědeckých databází (bibliografických, faktografic-

SIC zajišťovalo v roce 2014 přístup do 10 licenco-

kých a ve stále větší míře i plnotextových).

vaných a 21 volně dostupných elektronických

Zvláštní kapitolou je správa licencí pro přístup do

zdrojů (tj. bibliografických, faktografických, plno-

citačních databází Web of Science a SCOPUS,

textových nebo citačních databází). S cílem zvý-

které jsou klíčovým nástrojem pro hodnocení

šení uživatelského komfortu při práci s těmito

publikační činnosti zaměstnanců ČZU.

informačními zdroji byla v březnu 2014 zahájena

V oblasti tištěných fondů zaznamenala knihovna

implementace nového nadstavbového nástroje,

SIC za rok 2014 přírůstek 4162 kusů. Velikost

kterým je EBSCO Discovery Service (dále jen

knihovního fondu dosahuje 158 087 knihovních

EDS). Jedná se o novou generaci vyhledávacích

jednotek, z toho 9664 je přístupných ve velké

nástrojů (ve srovnání s předchozím systémem

studovně ve formě volného výběru. Tyto údaje

360Search), která umožňuje vyhledávání ve

jsou patrné i z tabulky č. 9.1 v příloze.

všech elektronických informačních zdrojích zpří-

V roce 2014 pokračovala akvizice odborných

stupňovaných v rámci ČZU, a to včetně knihovní-

časopisů i těch, které podporují volnočasové

ho katalogu, prostřednictvím intuitivního vyhle-

aktivity studentů. Uživatelé měli k dispozici 252

dávacího rozhraní.

titulů časopisů. Jako nový trend se ukazuje zájem

83

INFRASTRUKTURA

V roce 2014 byla věnována pozornost i zkvalitňo-

Nové videonávody, které obsahují konkrétní ma-

vání výpůjčních služeb. S cílem vyhovět potřebám

nuály (jak vyhledat v katalogu požadovaný titul,

a požadavkům studentů (zejména kombinované-

jak prodloužit výpůjčku, jak zarezervovat titul, jak

ho studia) byla prodloužena otevírací doba ve

zjistit stav svého čtenářského konta), byly pro

výpůjčních službách každý den i přes polední

optimální využití zahraničními studenty přeloženy

hodiny a každý pátek stabilně do 17 hod. Instala-

do angličtiny. Studovny v prostorách SIC zazna-

ce 2 dalších počítačů v hale před výpůjčním pro-

menaly v roce 2014 více než 35 000 návštěv

tokolem byla studenty velice kladně hodnocena

a bylo realizováno téměř 55 000 absenčních

z důvodu urychlení výpůjčního procesu.

výpůjček studijní a vědecké literatury.

DALŠÍ AKTIVITY STUDIJNÍHO A INFORMAČNÍHO CENTRA Stejně jako v uplynulých letech se i v roce 2014

S ohledem na existující stabilní zájem již poněko-

SIC věnoval aktivitám v oblasti informačního

likáté zajistil SIC prostory i lektory pro jazykovou

vzdělávání studentů.

výuku angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny

Počet vzdělávacích akcí vzrostl oproti roku 2013

a ruštiny pro zaměstnance a studenty ČZU. Velmi

o 43 % na celkových 66 akcí (zastoupena byla

oblíbená je anglická konverzace s rodilým mluv-

doplňková výuka, interaktivní semináře i zpří-

čím. Po oba semestry bylo otevřeno 59 kurzů

stupňování výukových materiálů v LMS Moodle).

a kurzy navštívilo zhruba 150 studentů a 10 za-

Celkem bylo některou z uvedených forem výuky

městnanců (včetně doktorandů).

proškoleno 4742 studentů. Tematicky byly vzdě-

E-shop ČZU, jehož provoz je jednou z agend SIC,

lávací akce obohaceny o problematiku citačních

byl v roce 2014 opět velmi vytížený. Celkově bylo

manažerů a kritické hodnocení informací.

evidováno 2265 objednávek, z toho se kladně

Rozšířeny byly i konzultační, rešeršní a referenční

vyřídilo 2012 objednávek, zbylé objednávky byly

služby: pozitivní ohlas mělo např. zavedení pravi-

stornovány.

delných konzultačních hodin či informační akce

Pracovníci SIC byli také aktivní v oblasti spoluprá-

„Seznamte se – SIC“ spojená se začátkem nové-

ce s dalšími vysokoškolskými knihovnami, a to

ho akademického roku. Důležitým krokem bylo

zejména na platformě Asociace knihoven vyso-

zařazení přednášek věnovaných práci s informač-

kých škol ČR (AKVŠ). Jednalo zejména o působení

ními zdroji a citační etice v rámci povinných

v rámci Výkonného výboru AKVŠ (místopředsed-

předmětů „Odborný seminář“ (6 přednášek)

kyně), Odborné komisi pro informační vzdělávání

a „Scientific Seminar“ (2 přednášky) vyučovaných

a informační gramotnost a v sekci NIP.CZ

v zimním semestru 2014/2015 na FTZ.

(tj. Noví Informační Profesionálové).

9.2. Informační infrastruktura a úroveň informačních a komunikačních služeb PROSTŘEDÍ INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY PRO INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SLUŽBY Infrastruktura

informačních

a

komunikačních

služeb ČZU vychází z tvorby homogenních celků jednotlivých jejích částí. Jednotné prostředí infrastruktury

umožňuje

jeho

efektivní

řízení

Konkrétně se jedná o: 

optickou a metalickou kabeláž tvořící páteřní a lokální datové okruhy: o

páteřní datová síť je tvořena optickými kabely

a snižuje náklady na podporu výrobcem nebo

s vlákny single-mode, které propojují jednotlivé

smluvním partnerem.

budovy kampusu ČZU

84

INFRASTRUKTURA

o

o

jednotlivé

optické

okruhy

jsou

ukončeny

doplňováno řešením typu Blade, a nahrazuje tak v rámci cyklů obnovy jednotlivé samostatné servery

mezi datacentry je vytvořeno optické propojení o

jednotlivých komponent s následným razant-

směrovače, firewally, prvky bezdrátové sítě

ním snížením vyzářeného odpadního tepla; to-

a hlasové sítě):

hoto efektu se ČZU v plné míře snaží využít;

aktivní prvky datové sítě jsou realizovány pře-

technologie Blade umožňuje navýšení výpo-

pínači a směrovači výrobce firmy HP, jež tvoří

četního výkonu s menšími nároky na prostor

svým počtem většinu všech prvků sítě ČZU.

a systém chlazení, které jsou v současnosti

Aktivní prvky jsou spravovány a dohledovány

v infrastruktuře IT hlavním problémem

nástrojem pro centrální správu. Z jednoho cen-

o

ČZU dosahuje stále větší míry využívání virtua-

trálního bodu je možné provádět hromadné

lizačních technologií VMware a XEN, které ma-

změny konfigurace a verzování firmware, což

ximalizují využití volných výpočetních zdrojů

významně přispívá k většímu přehledu a komfortu v řízení datové sítě. Centrální systém správy také významně urychluje rutinní práce a přináší zvýšení kvality datových služeb o

praxe ukazuje reálné přínosy v oblasti úspory energie v důsledku efektivního řízení spotřeby

aktivní prvky datové a hlasové sítě (přepínače,

o

serverové prostředí infrastruktury je postupně

tak tvoří topologicky dvě hvězdy

tvořené dvěma nesouběžnými linkami



o

v jednom ze dvou datacenter ČZU a páteřní síť

o

orientace infrastruktury k nasazování technologií Blade a virtualizačních technologií umožňuje ČZU vytvoření privátního cloud prostředí, a tím jednodušší a cílenou dodávku služby

v polovině roku 2014 byl zahájen projekt reali-

k jednotlivým uživatelům a řízení jejího životní-

zace systému řízení a zabezpečení přístupu

ho cyklu

k datové síti standardem IEEE 802.1x, který mimo hlavní dva jmenované pilíře (řízeného

Na základě komplexní revize byl vytvořen pod-

přístupu a zabezpečení) řeší implementaci cen-

klad pro nákup nového serverového a síťového

trálního systému pro sbírání logů a jejich hro-

hardware v souladu s harmonogramem plánova-

madné zpracování v kontextu sledované udá-

ných projektů implementací IT služeb a informač-

losti, centralizaci a reimplementaci služeb DNS, DHCP a Radius serveru, realizovaných

o

v prostředí s vysokou dostupností (HA klastr)

náhradu starých serverů za nové, pořízení nových

a implementaci systému pro přístup konco-

serverů pro nové IT projekty a rozšíření kapacity

vých zařízení do bezdrátové sítě ČZU

a výkonu datových úložišť. V rámci projektu

v létě 2014 na základě projektu opravy struktu-

na vybudování mobilního datového centra, který

rované kabeláže a vypracovaného návrhu de-

v roce 2014 vznikl, byla realizována jeho důležitá

signu aktivních prvků bylo realizováno připojení

část – instalace a zprovoznění náhradního zdroje

budovy FAPPZ do 10 Gbps páteřní sítě. Úspěšnému připojení předcházel nákup, osa-



ních systémů; jedná se především o plánovanou

napájení formou motorového agregátu. Součas-

zení a implementace nových prvků včetně UPS

ně s realizací agregátu byla vybudována nová

v každé rozvodně. Koncové zařízení sítě budo-

kabelová trasa z budovy rektorátu do centrálního

vy FAPPZ jsou nyní připojovány s propustností

kolektoru, umožňující další rozvoj v oblasti dato-

1 Gbps

vých sítí. Nová trasa koresponduje s nutností

servery s intenzivním využitím virtualizačního

připojování nově budovaných staveb v areálu

prostředí, centrální datové úložiště a systém

ČZU do páteřní datové sítě ČZU.

pro zálohování a archivaci dat:

HLAVNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY POUŽÍVANÉ NA ČZU Představený popis infrastruktury nabízí stabilní

a mzdy), UIS (univerzitní informační systém včet-

prostředí pro provoz informačních systémů důle-

ně spisové služby), LMS Moodle (e-learningový

žitých pro fungování univerzity jak pro provozní,

systém pro podporu studia), DMS (systém pro

tak pro akademické činnosti.

správu dokumentů v elektronické podobě), za-

Těmito systémy jsou IS Magion (ekonomický

městnanecký a studentský intranet a další.

informační systém, včetně modulu personalistika

85

INFRASTRUKTURA

DOSTUPNOST INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB NA ČZU Dostupnost služeb poskytovaných informačními

Z vnějšího prostředí je využití některých služeb

a komunikačními technologiemi je z uživatelského

omezeno z bezpečnostních důvodů. V případě

pohledu rozdělena na přístup z externího pro-

potřeby mohou uživatelé využívat VPN, a zajistit

středí (mimo datovou síť ČZU) a dostupnost

tak přístup k většině služeb také z externího

služeb z interního prostředí (v rámci vnitřní dato-

prostředí. Jedním z cílů strategie v oblasti infor-

vé sítě ČZU). V obou případech jsou uživatelům

mačních a komunikačních technologií v rámci

dostupné veškeré nabízené služby na základě

implementace a provozu informačních systémů

pověření a oprávnění.

ČZU je zajištění dostupnosti většiny služeb nezávisle na prostředí uživatele.

MOŽNOSTI PŘÍSTUPU K INTERNETU NA ČZU Přístup na internet je na univerzitě zajištěn něko-

Díky úplnému pokrytí areálu mohou uživatelé

lika způsoby: služební zařízení (PC, notebook,

přistupovat na Wi-Fi síť po registraci v Intranetu

smartphone), PC v internetových pavilonech,

odkudkoli a bez omezení. Zaměstnanci mohou

učebnách a studovnách, nebo přes Wi-Fi síť Edu-

využívat PC v kancelářích.

roam či přes jakékoli podporované vlastní zařízení.

86

INFRASTRUKTURA

87

6

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

10. Celoživotní vzdělávání HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S CELOŽIVOTNÍM VZDĚLÁVÁNÍM V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Celoživotní vzdělávání oslovuje v Dlouhodobém

Oba zmíněné cíle byly v roce 2014 naplňovány.

záměru ČZU jeho specifický strategický cíl „pro-

Opět se zvýšila nabídka kurzů v rámci tohoto

hloubit nabídku a realizaci různých forem vzdělá-

vzdělávání a počet jejich účastníků. Institucionální

vání reagujících na požadavky různých segmentů

rozvojový plán přispěl k vytváření nebo inovaci

společnosti a propojených s výsledky výzkumné

e-learningových modulů v LMS Moodle určených

činnosti univerzity“. Konkrétně se jedná o prioritní

především pro kurzy celoživotního vzdělávání

strategický cíl „rozvíjet nabídku a zabezpečení

(případně i pro studenty v kombinované formě

(studijní opory, multimediální učební pomůcky)

studia). Takto vzniklo 16 nových výukových mate-

neprezenčních forem studia (zde především ve

riálů.

vazbě na celoživotní vzdělávání, u kterého budou plně reflektovány potřeby regionálních partnerů)“.

10.1. Přehled kurzů celoživotního vzdělávání na ČZU SITUACE A POSTAVENÍ KURZŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ČZU Kurzy celoživotního vzdělávání patří mezi dlou-

Tabulka č. 15 uvedená níže ukazuje vývoj kurzů

hodobě realizované vzdělávací aktivity na ČZU.

celoživotního vzdělávání od roku 2008, pokud jde

V roce 2014 ČZU organizovala 61 takových kurzů,

o jejich počty. Až na výjimku roku 2011 jsou pře-

kterých je tak více než v roce 2013, a to přede-

devším nabízeny kurzy orientované na výkon

vším vzhledem k dalšímu nárůstu počtu kurzů

povolání a kurzy v rámci Univerzity 3. věku (U3V).

Univerzity 3. věku (především v její virtuální podobě).

TABULKA Č. 15: VÝVOJ POČTU KURZŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ČZU 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

KURZY CŽV ORIENTOVANÉ NA VÝKON POVOLÁNÍ

5

9

50

8

18

23

25

ZÁJMOVÉ KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

2

3

2

17

0

2

0

KURZY UNIVERZITY 3. VĚKU

14

12

16

12

25

27

36

KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ CELKEM

21

24

68

37

43

52

61

OBECNÉ ZAMĚŘENÍ KURZŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH PŘÍPRAVA Tabulka č. 10.1 v příloze ukazuje, že nejvíce kurzů

na výkon povolání. Za nimi následují kurzy země-

celoživotního vzdělávání bylo v roce 2014 nabíze-

dělských, lesnických a veterinárních věd (11 kurzů)

no, podobně jako v předchozím roce, v oblasti

a dále pak kurzy v oblasti technických věd a nauk

ekonomie (35), a to především díky počtu kurzů

(9 kurzů).

v Univerzitě 3. věku, ale i kurzům orientovaným

89


Na kurzech celoživotního vzdělávání orientova-

V případě rozvoje kurzů Univerzity 3. věku je

ných na výkon povolání často spolupracují před-

velice důležitá její virtuální podoba (včetně portá-

stavitelé fakult a institutu s regionálními partnery

lu www.e-senior.cz). Virtuální U3V hraje důležitou

z hospodářské a státní sféry a obsah kurzů je

roli při zmírňování ohrožení seniorů sociální ex-

probírán i v Radách pro spolupráci s praxí.

kluzí.

KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTECH ČZU A JEJICH PŘÍKLADY Provozně ekonomická fakulta nabízí široký roz-

zabývá. Celoživotní vzdělávání umožňuje rychlou

sah kurzů CŽV. Ty jsou především orientovány na

zpětnou vazbu mezi aktivitami fakulty a praxí.

vzdělání pro výkon povolání nebo se jedná

Kurzy jsou připravovány buď pouze fakultou,

o kurzy Univerzity 3. věku. U prvně zmíněného

anebo jsou utvářeny společně s externími partne-

typu se jedná o standardně přípravné speciali-

ry (odbornými společnostmi a průmyslovými

zační kurzy pro obor Veřejná správa a regionální

podniky). Kurzy Univerzity 3. věku hodnotí její

rozvoj (pro oba typy studia). Dále pak fakulta

posluchači velice kladně.

nabízí vybrané kurzy celoživotního vzdělávání

V rámci celoživotního vzdělávání proběhly v roce

v anglickém jazyce pro cizince. Zájemcům senior-

2014 na Fakultě lesnické a dřevařské tři kurzy

ského věku fakulta nabízí vybrané předměty

Univerzity 3. věku. Posluchači, kteří jimi prošli,

formou specializovaných přednášek, počítačo-

tuto formu celoživotního vzdělávání stále vysoce

vých kurzů nebo jazyků. PEF zároveň prostřed-

oceňují.

nictvím ČZU jako jediná veřejná vysoká škola nabízí i tzv. virtuální Univerzitu 3. věku. Počet kurzů v této formě, která oslovuje zájemce v regionech mimo Prahu, se průběžně zvyšuje. V roce 2014 to byly nejnavštěvovanější kurzy z hlediska počtu účastníků. Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů zaměřuje kurzy celoživotního vzdělávání do tří oblastí. První je zvyšování kvalifikace formou studia při zaměstnání (kurz Rozvoj venkovského prostoru), druhou jsou kurzy podporující přípravu uchazečů k přijímacím zkouškám (kurz biologie a chemie) a třetí oblastí jsou kurzy celoživotního vzdělávání seniorů v rámci přednáškových cyklů Univerzity 3. věku organizovaných ve formě ucelených čtyřsemestrálních programů.

Fakulta tropického zemědělství v rámci celoživotního vzdělávání nabízí již dlouhodobě jediný kurz. Počet nabízených přednášek odpovídal zájmům studujících zejména o biologické vědy. Kromě přednášek a seminářů lektorů z FTZ tvoří podstatnou součást kurzu exkurze. Institut vzdělávání a poradenství nabízí akreditované kurzy celoživotního vzdělávání především pedagogům na středních odborných školách. Kurz „Učitelství odborných předmětů“ je každoročně nabízen studentům všech fakult ČZU jako souběžné pedagogické studium. IVP akreditoval v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků také kurzy zaměřené na získání kompetencí pro práci s LMS Moodle.

Na Technické fakultě zahrnují kurzy celoživotního vzdělávání celou problematiku, kterou se fakulta

KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A MOŽNOSTI DALŠÍHO STUDIA PRO JEJICH ÚČASTNÍKY Většina vícesemestrálních kurzů celoživotního

zákona o vysokých školách, a to po splnění ná-

vzdělávání orientovaných na výkon povolání je

ročných přijímacích kritérií. Účastníci těchto více-

nastavena tak, aby umožňovala přijímání do

semestrálních

akreditovaných studijních programů podle § 60

orientovaných na výkon povolání studují totožné

90

kurzů

celoživotního

vzdělávání


předměty, které svou náplní i požadavky odpoví-

skloubit pracovní povinnosti s požadavky na

dají předmětům v akreditovaných oborech.

doplňování, eventuálně rozšiřování kvalifikace.

Výuka v těchto kurzech si tak udržuje požadova-

Výuku v kurzech celoživotního vzdělávání, která

nou náročnost studia, která je pravidelně kontro-

probíhá mimo areál ČZU, zajišťují výhradně peda-

lována a vyhodnocována. I proto je možné

gogové univerzity – odborní asistenti, docenti

v některých těchto kurzech po získání odpovídají-

a profesoři. Pouze při některých přednáškách

cího počtu kreditů a splnění požadavků přijímací-

v rámci Univerzity 3. věku jsou využíváni i externí

ho řízení přestoupit do akreditovaných studijních

odborníci.

oborů na příslušných fakultách ČZU. Nabídka realizovat kurzy celoživotního vzdělávání především mimo sídlo univerzity reaguje na požadavky zájemců, kterým tato forma umožňuje

KURZY UNIVERZITY 3. VĚKU Na ČZU jsou dlouhodobě organizovány i kurzy

hl. m. Prahu, formou tzv. Virtuální U3V, kterou

Univerzity 3. věku (U3V). Jejich výrazný nárůst se

organizačně připravuje Provozně ekonomická

datuje od roku 2007 a v dnešní době má ČZU již

fakulta.

36 takových kurzů.

V roce 2014 byly kurzy celoživotního vzdělávání

Přípravu a realizaci kurzů pro Univerzitu 3. věku

(v celkovém počtu 20) nabízeny formou virtuální

koordinuje Institut vzdělávání a poradenství.

výuky v 167 obcích ČR. Výuky virtuální U3V se

Vlastní výuku zajišťují pracovníci jednotlivých

v roce 2014 účastnilo 5553 posluchačů.

fakult a institutu.

Virtuální U3V napomáhá eliminaci sociální exkluze

I v roce 2014 byly ve spolupráci s regionálními

seniorů, a to především v obcích, které jsou vzdá-

partnery (např. s Místními akčními skupinami)

leny od center vysokoškolského vzdělávání nabí-

nabízeny kurzy i pro zájemce v obcích mimo

zejících tradiční (nevirtuální) Univerzity 3. věku.

TABULKA Č. 16: KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ČZU V UNIVERZITĚ 3. VĚKU FAKULTA

POČET POSLUCHAČŮ 2014

FAPPZ

123

SVĚTOVÁ KRIZE

PEF

77

I. ZÁKLADY OVLÁDÁNÍ PC

PEF

16

III. INTERNET – ZÁKLADY

PEF

13

I. DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

PEF

11

NĚMČINA ÚROVEŇ B1

PEF

13

ANGLIČTINA ÚROVEŇ A2–B1

PEF

14

ČLOVĚK, ENERGIE A ODPADY

TF

6

LESY A DŘEVO

FLD

35

MYSLIVOST NENÍ JEN LOV

FLD

34

KURZ ZEMĚDĚLSTVÍ A ZDRAVÉ POTRAVINY

ZA TRADICEMI NAŠEHO VENKOVA

IVP

10

TROPICKÁ PŘEKVAPENÍ

FTZ

47

IVP

123

FAPPZ

46

ČLOVĚK V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI CHOVÁME ZVÍŘE SENIOR A SPOLEČNOST

PEF

35

LESY V PROMĚNÁCH ČASU

FLD

89

VIRTUÁLNÍ U3V (20 KURZŮ)

5553

91


10.2. Přehled počtu účastníků kurzů celoživotního vzdělávání na ČZU V roce 2014 nadále pokračoval nárůst počtu

této univerzity (viz tabulka č. 10.2 v příloze),

účastníků kurzů celoživotního vzdělávání, který

a následně v kurzech orientovaných na výkon

překročil číslo 8000. Nejvíce jich (a to výrazně)

povolání.

bylo v Univerzitě 3. věku, díky virtuální podobě TABULKA Č. 17: VÝVOJ POČTU ÚČASTNÍKŮ KURZŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ČZU 2009

2010

2011

2012

2013

2014

POČTY V KURZECH ORIENTOVANÝCH NA VÝKON POVOLÁNÍ

1755

2134

2268

2325

2039

2180

POČTY V ZÁJMOVÝCH KURZECH CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

324

220

193

0

290

0

POČTY V KURZECH UNIVERZITY 3. VĚKU

582

1142

1321

1867

4445

6147

POČTY V KURZECH CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ CELKEM

2661

3496

3662

4192

6774

8327

HODNOCENÍ PŘÍNOSU KURZŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Fakulty a institut vysoce cení možnost těmito

Ve vztahu k Univerzitě 3. věku nabízené progra-

kurzy napomoci zvyšování kvalifikace zájemců.

my nejen prohlubují dosavadní vědomosti frek-

Charakter kurzů v některých případech vyžaduje,

ventantů, ale také prezentují nové poznatky,

aby špičkoví pedagogové (především docenti

obory a technologie, které jsou jinak seniorům

a profesoři) v relativně zhuštěném čase interpre-

nepřístupné. Pedagogové na těchto kurzech

tovali přístupnou formou, ovšem na vysoké od-

oceňují spontánní zájem účastníků o výuku, ale

borné úrovni, učivo v rozsahu celého semestru

i skutečnost, že jsou senioři začleňováni do vyso-

nebo představili zjištění z rozsáhlého výzkumu.

koškolské výuky.

To přispívá k rozvoji pedagogických dovedností akademických pracovníků ČZU.

92


93

6

TVŮRČÍ ČINNOSTI NA ČZU

11. Tvůrčí činnosti na ČZU HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S TVŮRČÍMI ČINNOSTMI V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Na podporu tvůrčích činností je zaměřeno více

Významné prostředky z IP, ale i z jednoho centra-

strategických cílů Dlouhodobého záměru ČZU

lizovaného rozvojového projektu (CRP) se týkala

a jeho Aktualizace. Klíčový je specifický strategic-

podpory tzv. post-doktorských pozic (IP podpořil

ký cíl odkazující k proměně ČZU na špičkovou

celkem 23 post-doktorských pozic a 6 z CRP).

výzkumnou univerzitu.

Velmi důležitý byl i rozvoj činnosti rad pro spolu-

Některé operační cíle Dlouhodobého záměru

práci s praxí na většině fakult a institutu.

spojené s rozvojem tvůrčích činností byly naplňo-

V roce 2014 byl založen inkubátor ČZU s názvem

vány i s pomocí Institucionálního plánu (IP).

PointOne, který v daném roce přijal 12 start-up

S jeho pomocí byly medializovány a popularizo-

firem. V souvislosti s podporou projektů s ko-

vány výsledky vědecké práce na ČZU (23 zpráv,

merčním potenciálem se 2x sešla Licenční rada,

1 videoklip, 8 popularizačních článků a 4 konfe-

která podpořila celkem 5 projektů. Spin-off firma

rence), byly uspořádány 2 semináře na téma

ČZU Terpenix, jež je ze 70 % vlastněná ČZU, má

transferu technologií a ochrany duševního vlast-

za sebou první úspěšný rok své existence. To vše

nictví a na Fakultě lesnické a dřevařské vzniklo

jsou hlavní aktivity v souladu s Aktualizací Dlou-

Komerční centrum vědění. Nadále bylo podporo-

hodobého záměru na rok 2014 ve vztahu k trans-

váno vydávání celouniverzitního časopisu Scientia

feru znalostí. Část těchto činností byla podpoře-

Agriculturae Bohemica zařazeného do databáze

na z prostředků IP jako tzv. „seed money“.

SCOPUS.

11.1. Charakteristika tvůrčích činností na ČZU OBECNÉ POJETÍ TVŮRČÍCH ČINNOSTÍ NA ČZU 

Základní a aplikovaný výzkum a vývojové

ními a neziskovými organizacemi v ČR i v za-

tvůrčí

technicko-

hraničí; přes Centrum inovací a transferu

-zemědělsko-inženýrskými i sociálními (eko-

technologií (CITT) bylo v roce 2014 podáno

nomicko-společenskými) vědami zasahujícími

14 patentů, 15 užitých vzorů, 3 ochranné

do oblasti zemědělství, lesnictví, životního

známky a jeden evropský patent. Na univer-

prostředí, techniky, ekonomiky, řízení i soci-

zitní úrovni funguje Rada pro komercionaliza-

ální sféry. V roce 2014 narostl počet i kvalita

ci.

činnosti

spojené

s

(měřeno výší tzv. impact faktoru) článků, na





Poradenská činnost spojená s působením

které odkazuje databáze Web of Knowledge

v regionech, kde má ČZU svá detašovaná

(Thomson Reuters).

pracoviště.

Transfer poznatků z vědy a výzkumu do praxe,

a

to

prostřednictvím

spolupráce

s různými sférami hospodářského života,



Objevují se i prvky umělecké činnosti, a to v oblastech spojených s krajinářstvím a zahradní architekturou.

státní správy a samosprávy, ale i s nevlád-

95


OBECNÉ POJETÍ (ZMAŘENÍ) TVŮRČÍCH ČINNOSTÍ NA FAKULTÁCH A INSTITUTU V ROCE 2014 Tvůrčí aktivity Provozně ekonomické fakulty

hlášek. A stejně tak je patrný trend zvyšování

zahrnují vědecko-výzkumné aktivity a spolupráci

počtu výstupů z tvůrčí činnosti. Fakulta se

s externími partnery (jedná se především o trans-

v uplynulém roce zaměřila také na podporu spo-

fer inovací a poradenství). Důležitým faktorem

lupráce s externími subjekty v různých směrech.

pro rozvoj vědeckých aktivit bylo řešení dvou

V rámci končících grantových projektů došlo

projektů 7. Rámcového programu EU sledujících

k prvním uplatněním získaných výsledků a výstu-

zkvalitnění údajů o trhu v oblasti ekologického

pů projektu formou společných nebo i samostat-

zemědělství a ekonomické aspekty technické

ných přihlášek užitných vzorů a patentů.

efektivnosti zemědělské výroby.

Fakulta lesnická a dřevařská spolu se standard-


ními činnostmi ve vědecké a výzkumné oblasti

zdrojů považuje za hlavní oblast svých tvůrčích

(např. jeden řešený projekt 7. Rámcového pro-

činností aktivity vědecko-výzkumné. Vzhledem

gramu EU) chápe jako důležité sféry tvůrčí čin-

k oboru zaměřeného na zahradní a krajinářskou

nosti také ty aktivity výzkumu a vývoje, které

architekturu se k nim přidávají i aktivity spojené

jsou směrovány především na efektivní uplatnění

s uměleckými výstupy. Pracovníci fakulty byli

výsledků v praxi. Tvůrčí činnosti se v roce 2014

zapojeni do řešení desítek projektů externích

koncentrovaly do dvou oblastí: (1) publikační čin-

grantových agentur (GA ČR, NAZV, TA ČR), včet-

nost spojená s řešenými granty; (2) projektová

ně zahraničních (projekt v rámci 7. Rámcového

činnost zaměřená zejména na získávání projektů.

programu, projekty v rámci ESA). Fakulta rovněž

Fakulta tropického zemědělství orientuje svou

kladla velký důraz na oblast spolupráce a na

výzkumnou, vědeckou a další tvůrčí činnost pře-

transfer nových poznatků do praxe spojený se

devším do zahraničí. Tvůrčí činnost umožňuje

snahou o získání finančních zdrojů ze soukromé

získání doplňkového financování činností fakulty

sféry.

prostřednictvím projektů rozvojové spolupráce.

Technická fakulta je úspěšná zejména při získá-

Ty v sobě mají i komponentu transferu poznatků

vání grantů TA ČR a v resortních grantových

do praxe.

soutěžích ministerstev (Ministerstvo průmyslu

Institut vzdělávání a poradenství zaměřuje své

a obchodu ČR, Ministerstvo zemědělství ČR,

tvůrčí činnosti především na oblast transferu

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR).

znalostí v oblasti vzdělávání, odborného školství

Výstupy aplikovaného výzkumu na fakultě pod-

a poradenství.

porují kontakty s praxí v rámci transferu technologií a inovací. Na Fakultě životního prostředí je patrný trend růstu počtu podaných externích grantových při-

11.2. Propojení tvůrčí činnosti s činností vzdělávání ČZU Vzdělávací činnost je nezbytně propojena s růz-

(i formou vnitřní grantové agentury), případně se

nými tvůrčími aktivitami zmíněnými v předchozím

podílejí na různých formách transferu znalostí

textu. Jedná se o oboustranný proces, kdy vý-

a inovací.

sledky tvůrčí činnosti jsou přímo zařazovány do

Některé studijní programy na úrovni magister-

výuky odborných předmětů a zároveň jsou stu-

ského typu studia jsou profilovány jako programy

denti zapojováni do řešení výzkumných projektů

vědecky orientované (silné zastoupení teoreticky

96


zaměřených předmětů a požadavky na jejich

katedrové semináře nebo konference, kde mají

aplikaci v podmínkách výzkumných aktivit váza-

možnost se seznámit s aktuální vědeckou čin-

ných na diplomové práce). Jiné jsou více profesně

ností daného pracoviště (vybraní nadaní studenti

orientované a zahrnují výraznou komponentu

jsou zváni k přednesení příspěvků, které prezen-

spolupráce s praxí. V neposlední řadě, jak již bylo

tují jejich zapojení do výzkumu).

zmíněno, na univerzitě existují i obory s umělec-

Novou formou propojení tvůrčí a vzdělávací čin-

kou tvůrčí náplní. Výsledky této činnosti jsou

nosti na ČZU je fungování studentského podnika-

například vystavovány v prostorách univerzity.

telského inkubátoru, ve kterém v roce 2014 pů-

Tvůrčí činnost je úzce propojena se vzděláváním

sobilo 12 studentských start-up firem. Tento

také při řešení závěrečných prací studentů, na

trend propojování vzdělávání a podnikatelských

což již tato zpráva poukázala. I při praktické výu-

dovedností studentů byl ve stejném období nově

ce se studenti přímo setkávají s probíhajícími

podporován i na dalších univerzitách působících

výzkumnými aktivitami (laboratoře, terénní vý-

v rámci Euroleague for Life Sciences.

zkum). Studenti jsou také zváni jako hosté na

11.3. Zapojení studentů bakalářských a navazujících magisterských programů do tvůrčí činnosti Studenti bakalářských a především navazujících

vědeckých konferencích a dalších mezinárodních

magisterských programů mají možnost být zapo-

aktivitách (prezentace bakalářských nebo diplo-

jeni do tvůrčích činností zvláště při zpracovávání

mových prací na konferenci ELLS ve Varšavě, na

svých bakalářských a diplomových prací, kdy se

česko-rakouském semináři ve Znojmě).

podílejí na řešení některých projektů a grantů,


případně řeší své vlastní projekty podporované

ních zdrojů, jsou aplikovány výše popsané způ-

interní grantovou agenturou ze zdrojů specifické-

soby

ho výzkumu.

U oboru Zahradní tvorba jsou architektonické

Studenti se také zapojují do vědecké a tvůrčí

studie zaměřené na řešení zahradních, parkových

činnosti

na

odborných

katedrách.

zapojení

studentů

do

tvůrčí

činnosti.

Studenti

a krajinných úprav zájmového území využívány při

v navazujících magisterských studijních progra-

realizaci parkových a dalších veřejných prostor

mech jsou rovněž součástí řešitelských týmů

(především v rámci městské části Praha 6), což

grantových projektů – zejména Celouniverzitní

představuje příklad transferu studentských zna-

interní grantové agentury (CIGA), fakultních inter-

lostí do praxe.

ních grantových agentur (IGA) a v menší míře

Tvůrčí činnost studentů Technické fakulty je

i grantových projektů financovaných externími

podporována především projektem Studentská

poskytovateli.

formule – tj. vytvořením studentské závodní

Důležitou možností rozvoje tvůrčích aktivit stu-

formule, s níž se studenti účastní mezinárodních

dentů je jejich účast na vědeckých konferencích

závodů na známých okruzích ze světa formule 1.

(např. mezinárodní studentská vědecká konferen-

V roce 2014 studentský tým absolvoval již třetí

ce pořádaná Euroleague for Life Sciences /ELLS/

sezónu závodů. Na tomto projektu studenti pří-

– viz kapitola 12).

mo aplikují své poznatky z výuky při konkrétní

Na Provozně ekonomické fakultě se studenti

práci se závodním vozem.

zapojují do studentské odborné činnosti, do

Na Fakultě lesnické a dřevařské jsou studenti

vlastní výzkumné práce příslušné katedry, na

zapojováni do vědeckých týmů na jednotlivých

které píší svou kvalifikační práci, nebo se spolu-

katedrách v rámci programu Mladý vědecký pra-

podílejí na publikační činnosti. Významná je parti-

covník i v rámci řešení výzkumných projektů.

cipace studentů této fakulty na mezinárodních

Relativně vysoký počet výzkumných projektů na

97


FLD umožňuje značné zapojení studentů bakalář-

na odpovědnost veřejných institucí ve vztahu

ských a zejména navazujících magisterských

k podpoře zemědělců z rozvojových zemí. Na

oborů do tvůrčí činnosti.

fakultě také vznikla nezisková studentská organi-

Na Fakultě životního prostředí jsou studenti

zace podporující komunitní centrum v Ghaně. Obě

v rámci tvůrčích činností, kromě již zmíněného,

tyto studentské aktivity jsou příkladem student-

zapojeni do různých aktivit orientovaných na

ské spolupráce s praxí.

ochranu přírody a přírodního dědictví (např. kaž-

Někteří nadaní studenti Institutu vzdělávání

doroční mezinárodní sčítání vodních ptáků, po-

a poradenství se zapojují do tvůrčí činnosti svým

moc při organizaci celostátní biologické olympiá-

podílem na přípravě dílčích částí studijních opor

dy).

v LMS Moodle. Významné zapojení studentů IVP

Na Fakultě tropického zemědělství jsou studenti

do tvůrčích činností bylo při příležitosti organizo-

zapojeni zejména do mezinárodních rozvojových

vání konference studentů oboru Poradenství

projektů. Výsledky svých kvalifikačních prací pre-

v odborném

zentují pravidelně na mezinárodní studentské

tzv. živých projektů ve spolupráci se školami

konferenci Tropentag, která se v roce 2014 kona-

a Univerzity 3. věku.

vzdělávání

a

při

organizování

la na ČZU v Praze. Studentská skupina zapojila FTZ a ČZU do kampaně fair trade škol zaměřené

11.4. Účelové finanční prostředky získané na výzkum, vývoj a inovace V roce 2014 získala ČZU celkem 286 788 tis. Kč

součástmi) při řešení grantů a projektů (bez

jako účelové finanční prostředky na výzkum, vývoj

vlastní spoluúčasti a příspěvku spoluřešitelům).

a inovace.

Na dofinancování řešení grantů a projektů bylo

Z těchto zdrojů byla částka ve výši 254 968

z vlastních zdrojů univerzity použito 10 268

tis. Kč přímo vynaložena univerzitou (příp. jejími

tis. Kč. ČZU (příp. její součásti) dále vydala spoluřešitelům a dodavatelům 31 820 tis. Kč.

11.5. Vědecké konference (spolu)pořádané ČZU ÚLOHA KONFERENCÍ V ŽIVOTĚ UNIVERZITY A MOŽNOSTI NABÍZENÉ ČZU Kongresy, konference, workshopy, kolokvia či

slední řadě pomáhají prezentovat univerzitu před

semináře jsou považovány za velice důležitý

širším publikem, které konference navštěvuje.

nástroj diseminace výsledků tvůrčí činnosti. Kro-

Konference tak zviditelňují univerzitu jako tako-

mě možnosti šíření a výměny poznatků a dalších

vou, neboť areál ČZU svou komplexitou nabízí

výstupů z tvůrčí činnosti přispívají také k navazo-

ojedinělé infrastrukturní zabezpečení těchto akcí.

vání kontaktů pracovníků (networking) a v nepo-

HLAVNÍ ÚDAJE O KONFERENCÍCH NA ČZU Z tabulky č. 11.1 v příloze je patrné, že na ČZU se

většina konferencí na ČZU v roce 2014 oslovovala

v roce 2014 konalo 40 různých konferencí. Na 27

širší okruh zájemců.

z nich byli přítomni zahraniční účastníci. Vědecké

Nejvíce konferencí (40 %), uspořádala Fakulta

konference jsou tak významným nástrojem mezi-

agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,

národních aktivit. Dvě třetiny konferencí (67 %)

za ní následovala Fakulta životního prostředí

navštívilo více než 60 účastníků, což znamená, že

98


s 20 %, Fakulta lesnická a dřevařská (15 %),

rodní konference Tropentag zaměřená na země-

Provozně ekonomická fakulta (10 %), Technická

dělství a rozvoj venkova v zemích třetího světa.

fakulta a Fakulta tropického zemědělství (obě po

Zúčastnilo se jí téměř 700 účastníků a byla popr-

7,5 % z celkového počtu konferencí).

vé pořádána mimo německy mluvící země, což

Nejvýznamnější mezinárodní konferencí, která

bylo oceněním podílu ČZU na aktivitách, kterými

proběhla v roce 2014 v areálu ČZU, byla meziná-

se účastníci konference zabývali.

11.6. Podpora studentů v doktorských studijních programech a podpora tzv. post-doktorandských pozic na ČZU PODPORA STUDENTŮ V DOKTORSKÝCH PROGRAMECH Jedním z prioritních cílů oblasti vědy a výzkumu je

Další podpora studentů doktorských studijních

zvyšování kvality doktorského studia a podpora

programů je orientována hlavně na motivaci

studentů v doktorských studijních programech.

k publikačním aktivitám. Každoročně je vyhlašo-

Finančně jsou studenti DSP podporováni přede-

vána soutěž o nejlepší publikační výstupy dokto-

vším formou stipendií a dále soutěžemi zacíle-

randů. Studenti jsou za umístění v soutěži odmě-

nými na prostředky na podporu specifického

ňováni mimořádným stipendiem a speciální cenou

výzkumu a prostředky z Institucionálního plánu.

rektora. Nejlepší absolventi doktorského studia,

Prostředky specifického výzkumu jsou určeny

kteří absolvovali s mimořádně dobrými výsledky,

přednostně doktorandům a mladým akademic-

jsou odměňováni prestižní cenou prof. Stoklasy.

kým pracovníkům. Jsou rozdělovány jednak pro-

Kromě udílené ceny jsou studenti odměňováni

střednictvím interních grantových soutěží jednot-

mimořádným stipendiem za příspěvek v univer-

livých fakult, jednak prostřednictvím celouniver-

zitním časopise Scientia Agriculturae Bohemica.

zitní grantové agentury (třicet pět procent

Doktorandi jsou též podporováni při výjezdech do

z celkové sumy), která podporuje především

zahraničí, které souvisejí s přípravou jejich diser-

interdisciplinární projekty.

tačních prací. Tyto výjezdy jsou podporovány prostředky z Institucionálního plánu.

PODPORA TZV. POST-DOKTORANDSKÝCH POZIC V roce 2014 bylo na ČZU financováno z různých

Zavedení post-doktorandských pozic na ČZU bylo

zdrojů na post-doktorandských pozicích celkem

krokem, který podpořil další rozvoj v oblasti vědy

51 osob. Z toho bylo na FAPPZ 14 osob, na TF

a výzkumu. Do budoucna je hlavním úkolem zajiš-

5 osob, na FŽP bylo 19 osob, na FLD 10 osob

tění

a na FTZ 3 osoby. Post-doktorandi byli financo-

Pokud odhlédneme od finančních zdrojů z exter-

váni z centralizovaného projektu MŠMT řešeného

ních výzkumných grantů, které závisí na strategii

ve spolupráci s VŠE: „Podpora doktorandů

nositele projektu a jeho úspěšnosti při získávání

a post-doktorandů na VŠE a ČZU v Praze“ (finan-

projektů, zůstávají hlavními zdroji ČZU na finan-

cováno 6 pozic). Druhým projektem byl projekt

cování post-doktorandů prostředky z Institucio-

získaný společně FŽU, FAPPZ a FLD v rámci OP

nálního plánu, centralizovaných projektů a ope-

Vzdělávání pro konkurenceschopnost: „Rozvoj

račních programů. Velkou nevýhodou finančních

vědeckých týmů na ČZU v Praze s posílením

prostředků Institucionálního plánu a centralizova-

pedagogických aktivit v mimopražských pracoviš-

ných rozvojových projektů je nutnost plánovat

tích“. Z tohoto projektu bylo financováno 15 post-

prostředky vždy pouze na jeden rok. Proto je

-doktorandských pozic (7 FAPPZ, 1 FLD, 7 FŽP).

obtížné garantovat tříletou pracovní smlouvu pro

Zbylých 30 osob bylo financováno z prostředků

post-doktorandské pracovníky.

financování

post-doktorandských

pozic.

Institucionálního plánu a z dalších zdrojů fakult.

99


11.7. Podíl aplikační sféry na tvorbě a uskutečňování studijních programů Ustavení rad pro spolupráci s praxí na jednotli-

Výstupy aplikovaného výzkumu na Technické

vých součástech univerzity, o kterém již byla

fakultě podporují kontakty s praxí v rámci trans-

zmínka v kapitole 5 (jejich role z hlediska uplatni-

feru technologií a inovací. Za tímto účelem byli

telnosti absolventů v praxi), bylo stěžejním opat-

vybráni významní odborníci z praxe, ochotní spo-

řením posilujícím podíl aplikační sféry na tvorbě

lupracovat s fakultou, a ti působí v Radě pro

a uskutečňování studijních programů.

spolupráci s praxí, která na pravidelných schůz-

Účasti aplikační sféry na realizaci studijních pro-

kách řeší, kromě jiného, i způsoby vzájemné spo-

gramů byly již věnovány také některé odstavce

lupráce fakulty a aplikační sféry včetně úprav

kapitoly 3 (např. o přednáškách odborníků z apli-

studijních plánů jednotlivých studijních oborů,

kační sféry na ČZU jako o součásti předmětů

které fakulta realizuje.

v učebních programech).

Spolupráce s aplikační sférou na Fakultě lesnické

Vzhledem k různým profilům fakult/institutu je

a dřevařské se soustředí v Radě pro spolupráci

různý i způsob podílu a formy účasti aplikační

s praxí. Rada se vyjadřuje zejména ke studijním

sféry na tvorbě a uskutečňování studijních pro-

plánům s ohledem na uplatnění absolventů na

gramů. Provozně ekonomická fakulta přenáší poznatky ze spolupráce s aplikační sférou do výuky. Do výuky většinou formou jednotlivých přenášek v příslušném předmětu (nebo pro celou akade-

trhu práce, k praxím studentů, k programům celoživotního vzdělávání a ke spolupráci v oblasti vědy a výzkumu. Na vzdělávacím procesu se také podílejí někteří odborníci z aplikační sféry formou externí výuky.

mickou obec) zapojuje představitele praxe. Ti se

Na Fakultě životního prostředí se na výuce ve

spolu s fakultou spolupodílejí také na Veletrhu

vybraných předmětech podílejí externí pracovníci

pracovních příležitostí a dále při aktivitách kon-

z hospodářské praxe a jsou zváni i odborníci

zultačních středisek (detašovaných pracovišť)

z výzkumných ústavů, případně ze státní správy

a samozřejmě při přípravě a zpracovávání projek-

i jiných vysokých škol. Do seminářů k bakalář-

tů. K rozvoji některých aktivit opět významně

ským a diplomovým pracím jsou zváni zástupci

přispěl Manažerský klub studentů fakulty, který

podniků a firem, ve kterých mohou studenti zpra-

organizuje přednášky doplňující standardní výuku,

covávat své práce. Partneři z aplikační sféry se

na něž zve odborníky z praxe. Aplikační sféře je

podílejí na tvorbě studijních oborů vždy ve spolu-

také intenzivně nabízena možnost využívání

práci s garantem oboru.

kurzů celoživotního vzdělávání.

Na Fakultě tropického zemědělství se aplikační


sféra na přípravě studijních programů v roce 2014

zdrojů utváří studijní obory na základě informací

nepodílela. Důvodem je, že v porovnání s ostat-

z praxe. Tyto informace dokumentují poptávku

ními fakultami se jedná o specifické pracoviště

po odbornících určitého zaměření. V tomto smys-

zaměřené na oblast tropů a rozvojových zemí,

lu je významným pomocníkem rada pro spoluprá-

což znamená, že partneři jsou především mimo

ci s praxí. Odborníci z praxe se na výuce podílejí

území ČR. Úzká spolupráce však probíhá v oblasti

formou specializovaných přednášek a garancí

rozvojových projektů. Na vybrané výuce se podí-

odborných praxí na odpovídajících pracovištích.

lejí

Velice dobré zkušenosti jsou s účastí odborníků

v předmětu „Blok expertů“.

z aplikační sféry na pozicích předsedů komisí pro státní závěrečné zkoušky.

100

externí

přednášející,

a

to

především


Na Institutu vzdělávání a poradenství se učitelé

zovali na jejich škole. Učitelé odborných předmě-

z cvičných škol vyjadřují k obsahu sylabů profilo-

tů na cvičných školách identifikovali potřeby od-

vých předmětů a navrhli některé jejich změny.

borných škol a stanovili konkrétní oblasti, ve

Odborníci z praxe byli též požádáni, aby aktuali-

kterých by mohli studenti učitelských programů

zovali profil absolventa podle jeho zkušeností.

uplatnit výstupy vytvořené během studia na IVP

Také se vyjadřovali ke kvalitě přípravy studentů

(20 nejlepších bylo poskytnuto středním školám).

IVP pro vlastní pedagogickou praxi, kterou reali-

11.8. Spolupráce s aplikační sférou na tvorbě a přenosu inovací ČZU přenáší poznatky ze svých aktivit do apli-

Hlavními formami komercionalizace výsledků je

kační sféry několika způsoby. Jedná se jak

poradenská, expertní a konzultační činnost, vy-

o systematickou práci uvnitř univerzity (podpora

hledávání investorů, zpracovávání business plánů

podnikání studentů, podpora při ochraně dušev-

pro aplikovatelné nápady. Již v roce 2013 byla

ního vlastnictví, vyhledávání projektů s vysokým

založena první spin-off firma se 70% podílem

komerčním potenciálem), tak o vnější působení

univerzity. V roce 2014 byl založen podnikatelský

(formou pravidelného kontaktu s podnikateli,

inkubátor, kde bylo umístěno 12 start-up projektů.

vyhledávání společných výzkumných projektů,

Pravidelně 2x do roka se schází Licenční fond

práce s investory, spolupráce s nevládními

ČZU, díky kterému bylo v roce 2014 podpořeno

a neziskovými organizacemi v ČR).

pět projektů s komerčně uplatnitelným výstupem.

Na ČZU již třetím rokem funguje centrum inovací

ČZU se již podruhé zapojila do soutěže inovač-

a transferu technologií (CITT), které je propojeno

ních voucherů. Doporučeno k financování bylo

s fakultami systémem technologických skautů.

9 voucherů v celkové hodnotě 2,48 mil. Kč, a to

Fakulty komunikují s firmami přes tzv. Rady pro

z Provozně ekonomické fakulty, z Fakulty agro-

spolupráci s praxí, kde jsou zpravidla zástupci

biologie,

velkých spolupracujících firem.

a Fakulty lesnické a dřevařské.

potravinových

a

přírodních

zdrojů

ŠKOLNÍ PODNIKY JAKO ZVLÁŠTNÍ FORMA SPOLUPRÁCE S APLIKAČNÍ SFÉROU NA PŘENOSU INOVACÍ K bezprostřednímu využití výsledků výzkumu

stadiích) testovat převod poznatků z výzkumu do

a vývojové činnosti, které jsou utvářeny na uni-

konkrétních podmínek zemědělské a lesnické

verzitě, pomáhají také vysokoškolské statky

praxe. Díky jejich existenci a využití pro zmíněné

univerzity. Jedná se o Školní zemědělský podnik

aktivity jsou výrazně sníženy transakční i finanční

se sídlem v Lánech a Školní lesní podnik se síd-

náklady spojené s převodem inovací do aplikační

lem v Kostelci nad Černými lesy.

sféry.

Ty jsou nenahraditelnými součástmi univerzity. Umožňují již v prvopočátcích (v experimentálních

11.9. Smlouvy s aplikační sférou o využití výsledků vědecké, výzkumné a vývojové činnosti Na ČZU bylo v roce 2014 celkem cca 200 plat-

využití výsledků výzkumu, vývoje a inovací,

ných smluv. Nově podepsaných bylo 54 smluv na

z toho 2 smlouvy byly licenční.

101


11.10. Odborníci z aplikační sféry podílející se na výuce Jak ukazuje tabulka č. 11.2 v příloze, v akreditova-

ného předmětu. Tři pětiny z nich (60 %) působily

ných studijních programech se na výuce podílelo

na Fakultě životního prostředí.

123 odborníků z aplikační sféry (o 30 více než v roce 2013), kteří byli zapojeni více než padesáti procenty z celkové hodinové dotace do vyučova-

11.11. Obory s povinným absolvováním odborné praxe Minimálně jeden měsíc povinného absolvování

Nejvíce oborů s povinnou více než měsíční praxí

odborné praxe existuje na ČZU ve 35 studijních

je na Fakultě agrobiologie, potravinových a pří-

oborech (viz tabulka č. 11.3 v příloze). Ostatní

rodních zdrojů. Studenti jsou vedeni garanty

obory na ČZU mají odbornou praxi zpravidla

odborné praxe. Ti jim napomáhají při výběru pra-

v délce 3 týdnů a některé z nich navíc zahrnují

xe a během jejího absolvování je konzultují

speciální praktické terénní cvičení. Odborná praxe

a následně hodnotí na základě zprávy z praxe.

je náplní všech oborů na ČZU v bakalářském a navazujícím magisterském typu studia a liší se pouze požadovanou délkou.

11.12. Výše příjmů z prodeje licencí Příjmy z prodeje licencí představovaly 241 tisíc korun.

11.13. Výše příjmů ze smluvních zakázek (z uskutečnění kontrahovaného výzkumu a vývoje) U kontrahovaného výzkumu, tj. aktivit v oblasti

příjmy 9 749 000 Kč, což je o 4 417 000 Kč více

vědy, výzkumu a inovací, které ČZU realizovala za

než v roce předchozím.

úplatu pro subjekty aplikační sféry (jak pro soukromé subjekty, tak i za úplatu pro subjekty státní správy, příp. samosprávy), dosáhly v roce 2014

11.14. Příjmy univerzity za uskutečňování placených kurzů prohlubujících kvalifikaci zaměstnanců subjektů aplikační sféry (podnikové vzdělávání) Výše příjmů, které ČZU získala za uskutečňování

to, že takový typ vzdělávání nebyl na ČZU reali-

placených kurzů prohlubujících kvalifikaci zaměst-

zován.

nanců subjektů aplikační sféry (tzv. podnikové vzdělávání), v roce 2014 dosáhla 0 Kč. Znamená

102


11.15. Příjmy za činnosti v rámci odborných konzultací a poradenství pro aplikační sféru Výše celkových příjmů, které ČZU obdržela jako

a fyzických osob) činila 0 Kč. Znamená to, že

úhradu činností provedených v rámci odborných

takový typ odborných konzultací nebyl na ČZU

konzultací a poradenství nebo odborné činnosti

v roce 2014 realizován.

pro subjekty aplikační sféry (s odlišením příjemců-podniků

a

příjemců-orgánů

veřejné

správy

11.16. Spin-off / start-up podniky podpořené univerzitou Pokračuje spolupráce se vzniklou spin-off ČZU

najala si prostory k podnikání na kolejích ČZU.

Terpenix, s.r.o. V průběhu roku byla revidována

Vzhledem k dalšímu rozvoji byla zahájena jednání

její činnost dle předpokladů v podnikatelském

s potenciálními investory a též s vedením školy

záměru předloženém vedení ČZU před vznikem

o možném úvěru.

firmy. Firma najala jednoho zaměstnance a pro-

STRATEGIE KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ TVŮRČÍCH ČINNOSTÍ NA UNIVERZITĚ Strategii pro komercializaci připravuje ve spolu-

-výzkumné činnosti, a též součinnost s potenciál-

práci s fakultami a institutem univerzitní Centrum

ními investory a vyhledávání jiných zdrojů finan-

inovací a transferu technologií (CITT).

cování perspektivních vědeckých týmů.

Cílem je vytvořit ucelený systém, kdy se zájmy

Nezanedbatelnou součástí podpory komercializa-

vědců propojí se zájmy podnikatelů. CITT k tomu

ce je i připravovaný podnikatelský inkubátor ČZU,

používá několik nástrojů, a to správu duševního

kde bude kladen důraz na práci hlavně se studen-

vlastnictví univerzity, kde CITT motivuje vědecko-

ty a kde se propojí studenti (jakožto zákazníci

-výzkumné pracovníky k utváření i ochraně svého

inkubátoru a budoucí podnikatelé), firmy spolu-

duševního vlastnictví, dále využívání Licenčního

pracující s ČZU (jakožto mentoři) a výzkumníci

fondu,

(jakožto spoluzakladatelé spin-off firem).

kdy

a komerčně

univerzita

financuje

využitelné

perspektivní

výsledky

vědecko-

11.17. Strategie pro komercializaci STRATEGIE KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ TVŮRČÍCH ČINNOSTÍ NA UNIVERZITĚ Cílem strategie pro komercializaci připravené ve

vědecko-výzkumné činnosti, a též součinnost

spolupráci s fakultami a institutem univerzitním

s potenciálními investory a vyhledávání jiných

Centrem inovací a transferu technologií (CITT) je

zdrojů

vytvořit ucelený a udržitelný systém, kdy se zá-

týmů.

jmy vědců propojí se zájmy podnikatelů. CITT

Nezanedbatelnou součástí podpory komercializa-

k tomu používá několik nástrojů, a to správu

ce je i podnikatelský inkubátor ČZU, kde je kladen

duševního vlastnictví univerzity, kde CITT motivu-

důraz na práci hlavně se studenty. Zde se propo-

je

utváření

jí studentské start-up firmy (jakožto zákazníci

i ochraně svého duševního vlastnictví, dále využí-

inkubátoru a budoucí podnikatelé), firmy spolu-

vání Licenčního fondu, kdy univerzita financuje

pracující s ČZU (jakožto mentoři) a výzkumníci

perspektivní a komerčně využitelné výsledky

(jakožto spoluzakladatelé spin-off firem).

vědecko-výzkumné

pracovníky

k

financování

perspektivních

vědeckých

103


11.18. Působení ČZU v regionech ČR NADREGIONÁLNÍ CHARAKTER PŮSOBENÍ UNIVERZITY Česká zemědělská univerzita v Praze svým pro-

V oblasti agrobiologie, potravinových a přírodních

pojováním zemědělství a lesnictví (a celkově

zdrojů je FAPPZ ojedinělou fakultou z pohledu

přírody) s bioekonomikou rozvíjí moderní trendy

šíře odborného záběru a z toho plynoucích mno-

vzdělávání a výzkumu. Tuto skutečnost realizuje

ha specializací, které může nabídnout jak studen-

celostátním i nadnárodním charakterem působe-

tům, tak odborné veřejnosti.

ní, kdy zemědělství, lesnictví a příroda obecně

I v oblasti ekonomie, managementu a sociálních

a s nimi spojené aktivity jsou pojímány v celé

věd je univerzita specifická svým zacílením i na

jejich šíři a utvářejí koncept bioekonomiky. Napří-

oblast zemědělství a venkova jako prostoru,

klad fakulty, kde se studuje lesnictví a dřevařství,

v němž jsou přírodní zdroje výrazně ovlivňovány

jsou v ČR pouze dvě, fakulta s možností studia

zemědělskou a lesnickou činností (tj. koncept

techniky pro zemědělský sektor je v ČR pouze

bioekonomiky).

jedna a studium zaměřené na problematiku propojující technické a biologické aspekty životního prostředí může nabídnout také pouze ČZU.

Neopomenutelné je nadnárodní působení Fakulty tropického zemědělství v zemích tzv. třetího světa.

Ochrana životního prostředí, jako horizontální téma prolínající se napříč sektorovými i regionálními aktivitami, je zajišťována právě prostřednictvím Fakulty životního prostředí.

SPOLUPRÁCE S PARTNERY V REGIONECH ČZU působí regionálně po celé ČR, a to v konzul-

Univerzita se podílela na připomínkování národní

tačních střediscích, která byla již několikrát v této

inovační strategie a na zpracování regionální

zprávě zmiňována. Univerzita tím poskytuje

inovační strategie (RIS 3) pro hl. m. Prahu, zá-

možnost vzdělávání v některých oborech formou

stupci univerzity jsou členy primátorem jmenova-

kombinovaného studia.

né „Pražské inovační rady“ a jí podřízených Ino-

V některých vyšších územně samosprávných

vačních platforem.

celcích jsou pracovníci ČZU zapojeni formou ex-

V roce 2014 pokračovala intenzivní spolupráce

pertní i poradenské činnosti do pracovních skupin

s Místními akčními skupinami (MAS) činnými

pro tvorbu strategických rozvojových dokumentů

v rámci Programu rozvoje venkova ČR, a to pro-

nebo metodik (např. při přípravě krajských kon-

střednictvím společné platformy ČZU a MAS.

cepčních dokumentů v oblasti regionálního rozvoje a životního prostředí, v oblasti vzdělávacích aktivit nebo při zpracovávání metodik v oblasti územního plánování s Karlovarským, Ústeckým a Středočeským krajem).

104


105

6

INTERNACIONALIZACE

12. Internacionalizace HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S INTERNACIONALIZACÍ V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 univerzitami

dlouhodobých výjezdech (nad 1 měsíc) a 146 stu-

z hlediska internacionalizace (měřeno především

dentů ČZU na krátkodobých výjezdech (letní školy

počty zahraničních studentů a počty výměnných

a konference v zahraničí). Dalších 22 studentů

studentů) ukazuje, že specifický strategický cíl

bylo podpořeno v souvislosti s přípravou jejich

Dlouhodobého záměru „Dokončit transformaci

kvalifikačních prací a sběrem dat pro ně v zahra-

ČZU na mezinárodní univerzitu“ se daří naplňo-

ničí a 10 studentů doktorských studijních progra-

vat.

mů vyjelo s podporou z IP na dlouhodobé stáže

V roce 2014 byly i nadále podporovány i s využi-

na prestižních univerzitách v zahraničí. IP umožnil

tím prostředků Institucionálního plánu krátkodo-

také uspořádat 5 letních škol pro studenty ČZU

bé a dlouhodobé mobility studentů ČZU směrem

v zahraničí. Celkem 21 zahraničních studentů bylo

do zahraničí, ale i zahraničních studentů na ČZU

podpořeno při jejich dlouhodobém (minimálně

a také spolupráce v rámci mezinárodních organi-

semestrálním) studiu na ČZU (20 z nich studova-

zací, ve kterých ČZU působí. Pozornost byla

lo v rámci stipendia rektora ČZU, pro které byly

i nadále věnována rozvoji studijních oborů v an-

kromě Institucionálního plánu použity i zdroje

gličtině jako hlavnímu nástroji internacionalizace

ČZU). S pomocí IP bylo na ČZU uspořádáno

na univerzitě.

10 letních škol, kterých se účastnili studenti ČZU

Pozice

mezi

předními

českými

Institucionální plán (IP) v návaznosti na Dlouho-

společně se zahraničními studenty.

dobý záměr přímo podpořil 23 studentů ČZU při

12.1. Strategie rozvoje mezinárodních vztahů a mezinárodního prostředí na ČZU VÝCHODISKA STRATEGIE ČZU V OBLASTI MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A MEZINÁRODNÍHO PROSTŘEDÍ NA ČZU Strategie internacionalizace ČZU je formulována

Hlavním strategickým úkolem je formovat ČZU

v Dlouhodobém záměru ČZU a je propojena se

jako mezinárodní univerzitu. Čísla uváděná v této

strategií rozvoje internacionalizace mezinárod-

zprávě ukazují, že tento cíl se daří naplňovat.

ních organizací, ve kterých ČZU působí (přede-

Mezinárodní aktivity jsou náplní všech oblastí

vším Euroleague for Life Sciences). Ve své stra-

působení ČZU (především aktivit vzdělávacích

tegii rozvoje mezinárodních vztahů ČZU usiluje

a tvůrčích).

o prohlubování otevřenosti, tj. cíle, který je vyjád-

Mezinárodní vztahy a jejich rozvoj (tzv. dobré

řen i v Dlouhodobém záměru MŠMT 2011 – 2015.

jméno univerzity a povědomí o jejích kvalitách

Pro období po roce 2015 začala být s výhledem

v mezinárodním prostředí) umožňují také získat

do roku 2030 formulována strategie nová, a to

doplňkové zdroje financování v rámci mezinárodní

v souladu s výstupy projektu IPN KREDO, kdy by

výzkumné spolupráce (především se jednalo

v horizontu roku 2030 měla být internacionaliza-

o 7. Rámcový program EU a první přihlášky

ce každodenní součástí života celé univerzity

v rámci programu Horizont 2020).

(tzv. žitá internacionalizace).

107

INTERNACIONALIZACE

Výsledky naplňování strategie rozvoje meziná-

cích více než jeden měsíc, ale méně než semestr).

rodních vztahů ukazují, že univerzita již má mezi-

Z ČZU vyjelo během kalendářního roku na mobili-

národní profil. Za celý kalendářní rok 2014 bylo ve

ty trvající více než měsíc 678 studentů. Počty

studijních oborech na ČZU zapsáno přes 3900

studentů vyjíždějících a přijíždějících na letní školy

cizinců z více než 100 zemí světa (kmenových

jsou uvedeny v kapitole 3.

i v mobilitách, včetně krátkodobých mobilit trvají-

HLAVNÍ BODY STRATEGIE ROZVOJE MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A MEZINÁRODNÍHO PROSTŘEDÍ NA ČZU A JEJÍ VÝSLEDKY V souladu se strategií internacionalizace, na což

(CEEPUS, AKTION) a především vědecké

již upozornily i některé předchozí kapitoly (např.

spolupráce (nově od roku 2014 program Ho-

kapitola 3):

rizont 2020, kam pracovníci ČZU začali po-



dávat první přihlášky již v roce 2014);

jsou podporovány dlouhodobé i krátkodobé mobility studentů a pedagogů ČZU;







zejména v definovaných cílových zemích (v ji-

dagogů (včetně jejich dlouhodobého

hovýchodní Asii, zemích bývalého Sovětské-

působení) a studentů na ČZU;

ho svazu a v Latinské Americe);

jsou rozvíjeny anglicky vyučované obory jako



je podporována organizace letních škol na ČZU i v zahraničí (viz kapitola 3).

Výsledky naplňování strategie rozvoje meziná-

studovali kmenoví studenti;

rodních vztahů dokumentuje tato kapitola. V roce

jsou podporovány programy double a joint

2014 vyjelo z ČZU v rámci různých forem mobilit

degree;

(trvajících déle než měsíc) celkem 678 studentů, což je o 5 méně než v roce 2013. Dalších

jsou podnikány aktivity zvyšující počet

je dosahováno bilingvního prostředí univerzity;





v bakalářském a magisterském typu studia

zahraničních kmenových studentů; 

jsou uzavírány nové bilaterální dohody

jsou podporovány mobility zahraničních pe-

obory „živé“, tj. takové, aby v nich především





162 studentů vyjelo na krátkodobé mobility do jednoho měsíce. Strategie usiluje o navýšení počtu zahraničních studentů studujících na ČZU jako kmenoví (ima-

je podporováno členství v mezinárodních

trikulovaní) studenti. Všech těchto studentů bylo

organizacích vysokých škol (především Euro-

v roce 2014 k 31. 10. na ČZU 2109 (z toho 573

league for Life Sciences);

v anglických oborech). V rámci mobilit přijelo na

je podporováno a rozvíjeno zapojení ČZU do

ČZU 877 zahraničních studentů ve všech jejích

mezinárodních programů akademické

formách. Tato čísla dokumentují, že se ČZU stává mezinárodní univerzitou.

PROPAGACE ČZU SMĚREM DO ZAHRANIČÍ K propagaci ČZU směrem do zahraničí jsou vyu-

s různorodými aktivitami naší univerzity na poli

žívány mezinárodní výstavy a veletrhy vzdělávání.

mezinárodních vztahů.

V roce 2014 probíhalo takové setkání pod ná-

K propagaci ČZU v zahraničí slouží i působení

zvem EAIE Annual Conference and Expo v Praze

v následujících

a ČZU se na něm s podporou MŠMT prezentova-

v nichž vykonává vedoucí funkce (v radách):

la stánkem spolu s ostatními univerzitami v ČR. Ve svém areálu navíc přivítala více než 60 účastníků této konference, kteří se mohli seznámit

108

mezinárodních

organizacích,

Euroleague for Life Sciences, seskupení sedmi předních univerzit v Evropě, pravidelně pořádá svá výroční setkání, kde jsou posuzovány různé

INTERNACIONALIZACE

otázky jejich činností (v roce 2014 se jednalo

nerskými

o záležitosti nového programu Erasmus+ a pro-

master programme in sustainable agriculture and

univerzitami

(Danube

joint

degree

gramu Horizont 2020), a také studentské vědec-

food).

ké konference (v roce 2014 na Warsaw University

Dalším stálým výborem ICA, v němž ČZU hostí

of Life Sciences ve Varšavě se této konference

sekretariát a je zastoupena v radě (předsed-

zúčastnilo na 250 studentů /z toho 21 z ČZU,

nictvu), je organizace AGRINATURA (organizace

z nichž 8 mělo ústní vystoupení a 13 se prezen-

sdružující fakulty a univerzity z Evropy působící

tovalo formou posterů/; jedna studentka ČZU

v zemích tropů a subtropů). Tato organizace

byla za svou diplomovou práci, kterou představi-

společně s FTZ organizovala i mezinárodní konfe-

la, oceněna druhým místem na základě rozhod-

renci Tropentag pod názvem „Bridging the gap

nutí odborné poroty).

between increasing knowledge and decreasing

V rámci organizace Association for European Life

resources“.

Science Universities – ICA (sdružení téměř

ČZU v letech 2013 – 2014 vykonávala v osobě

70 univerzit a fakult podobného zaměření jako

rektora funkci prezidenta Dunajské konference

ČZU v Evropě) vede ČZU sekretariát této organi-

rektorů. Zde se aktivně podílela na různých

zace a je aktivní v pracovní skupině zaměřené

aspektech naplňování Strategie EU pro rozvoj

na problematiku bioekonomiky ve vysokoškol-

dunajského regionu, předložila celkem 3 projekty

ském vzdělávání.

(jeden v rámci Horizont 2020, 2 v rámci Strategie

ČZU také pracuje ve stálých výborech v ICA.

EU pro rozvoj dunajského regionu). Doktorandka

Jedná se především o sdružení CASEE (sdružení

ČZU byla oceněna cenou Danubius Young Scien-

univerzit podobného zaměření jako ČZU, působí-

tist Award za vědeckou práci přispívající k rozvoji

cích v zemích střední a jihovýchodní Evropy).

tohoto regionu (cenu udělovalo rakouské mi-

V jeho rámci se ČZU podílela na organizaci

nisterstvo pro vědu). Studenti ČZU zvítězili

a průběhu konference CASEE v Novém Sadu

s nejlepším videem propagujícím činnost této

(3 účastníci z ČZU), a jako přidružený člen připra-

organizace.

vovala společný joint degree program s 8 part-

ROZVOJOVÉ PROJEKTY ČESKÉ ZAHRANIČNÍ POMOCI JAKO FORMA PROPAGACE ČZU Z hlediska propagace nejen ČZU, ale celé České



kvality vysokého školství na Hawassa university (Etiopie)

republiky jsou nesmírně významné a důležité také projekty realizované pod hlavičkou rozvojové



v součinnosti

s dalšími

součástmi

univerzity)

Podpora efektivního hospodářství družstev v kraji Imereti (Gruzie)

pomoci Českou zemědělskou univerzitou (a konkrétně její Fakultou tropického zemědělství

Vysílání českých učitelů do Etiopie – podpora zvyšování



Podpora spolupráce mezi drobnými zemědělci v kraji Imereti (Gruzie)



Zvyšování kvality výuky na Fakultě zemědělství a potravi-

v zahraničí. Jedná se o tyto projekty:

nových technologií Univerzity v Mostaru



Podpora kvality a rozsahu poradenských služeb ve Wore-

a Agromediteránní fakultě Univerzity Džemala

dě Angacha, zóna Kembata Temboro (Etiopie)

Bijediče v Mostaru (Bosna a Hercegovina)



Podpora zvyšování kvality výuky na Moldavské státní





Zvyšování kvality výuky na Mongolské státní zemědělské





Zvyšování kvality výuky na Státní univerzitě Akaki Tsereteli (Gruzie)

univerzitě (Mongolsko)



Rozvoj vědecko-výzkumných kapacit pedagogů a studentů Institute of Technology, Hawassa University (Etiopie)

agrární univerzitě (SAUM) (Moldavsko)

Zvyšování kvality vysokého zemědělského školství



v Kambodži

FTZ se navíc podílí na záchranném programu pro

Rozvoj a podpora malých a středních podniků v oblasti

antilopu Derbyho v Senegalu.

Podpora produkce ovoce a zeleniny (Moldavsko)

výroby potravin a konzervační technologie (Etiopie)

109

INTERNACIONALIZACE

12.2. Zapojení ČZU do mezinárodních vzdělávacích programů (vč. mobilit) UZAVŘENÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY JAKO PŘEDPOKLAD ZAPOJENÍ SE DO MEZINÁRODNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ ČZU měla v roce 2014 uzavřeno 156 dohod

Dalších 426 dohod se 244 univerzitami, vysokými

o přímé spolupráci (Memorandum of Understan-

školami a jejich součástmi bylo funkčních v roce

ding). Tyto dohody jsou důležité především ve

2014 v rámci programu LLP Erasmus/Erasmus+.

vztahu k mimoevropským univerzitám, protože

Dynamiku nárůstu počtu uzavřených smluv spo-

tvoří předpoklad pro vstup do mezinárodních

jených s programem Erasmus (v jeho různých

programů typu Erasmus Mundus, ale i pro bilate-

fázích od Erasmus/Socrates, přes LLP Erasmus

rální spolupráci ve vybraných cílových zemích.

až po Erasmus+) zachycuje tabulka č. 18.

TABULKA Č. 18: BILATERÁLNÍ DOHODY PROGRAMU ERASMUS/SOCRATES, LLP ERASMUS A ERASMUS+ NA ČZU 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

POČET SMLUV

152

154

153

214

244

322

324

378

426

POČET UNIVERZIT

101

117

116

116

149

187

189

221

244

POČET ZEMÍ

23

24

25

25

26

28

29

30

28

Pozn.: Počty se vztahují ke konci kalendářního roku.

PROGRAMY EU PODPORUJÍCÍ MOBILITY A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI VE VZDĚLÁVÁNÍ NA ČZU Z tabulky č. 12.1 v příloze je zřejmé, že program

Čtvrtý projekt (CASIA) je zaměřen na spolupráci

Erasmus je nejvyužívanějším nástrojem podporu-

s univerzitami ve Střední Asii – ve státech býva-

jícím mobility studentů. Celkem se jej na ČZU

lého Sovětského svazu (koordinuje univerzita

v roce 2014 účastnilo 1265 vyjíždějících a přijíždě-

ve Wageningenu a na ČZU jej zaštiťuje PEF). Pátý

jících studentů. ČZU měla opět v tomto progra-

projekt (TIMUR) je orientován na spolupráci

mu více přijíždějících než vyjíždějících studentů,

s univerzitami v Uzbekistánu (koordinuje univerzi-

což potvrzuje její kvality jako mezinárodně uzná-

ta ve Wageningenu a na ČZU jej zaštiťuje PEF).

vané a vyhledávané univerzity.

Šestý projekt (ASK Asia) je opět zaměřen na

Na ČZU bylo v roce 2014 realizováno sedm pro-

jihovýchodní Asii (tento projekt ČZU prostřed-

jektů programu Erasmus Mundus. Jeden projekt

nictvím FTZ přímo koordinuje). Sedmý projekt

(IAMONET

spolupráci

v jeho dvou podobách (EULALINKS a EULALinks

s ruskými univerzitami (koordinovaný univerzitou

SENSE) je koordinován Humboldt-Universität

ve Stuttgartu-Hohenheim a na ČZU jej zaštiťuje

zu Berlin (na ČZU je zaštítěný FTZ) a podporuje

oddělení mezinárodních vztahů rektorátu). Další

mobilitu studentů a pedagogů z Latinské Ameriky

dva projekty (EURASIA 2 a ALFABET) byly zamě-

a EU.

řeny na spolupráci s univerzitami v jihovýchodní

Dalším z projektů podporovaných EU je projekt

Asii (tyto projekty ČZU prostřednictvím FTZ pří-

tří univerzit v EU a tří univerzit v Kanadě zaměře-

mo koordinovala), projekt EURASIA 2 byl v roce

ný na výměnu studentů lesnických programů,

2014 ukončen, projekt ALFABET byl v tomto roce

kterého se účastní FLD a probíhá pod názvem

nově získán a bude realizován až do roku 2018.

„EU-Canada Programme Co-operation in Higher

110

RU)

je

zaměřený

na

INTERNACIONALIZACE

Education, Training and Youth – Transatlantic

ČZU v roce 2014 participovala v 6 projektech

Exchange Partnerships“ (TEP).

v 7. Rámcovém programu EU (3 PEF, 2 FAPPZ

FLD a IVP byly partnery v intenzivních progra-

a 1 FLD), které jsou představeny níže v této kapi-

mech (IP) Erasmus. Jeden projekt v rámci pro-

tole.

gramu Tempus byl realizován na FAPPZ a jeden projekt v rámci programu Leonardo na IVP.

REGIONÁLNÍ PROGRAMY PODPORUJÍCÍ MOBILITY A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI VE VZDĚLÁVÁNÍ NA ČZU Kromě programů EU jsou k podpoře mobilit vyu-

V roce 2014 získala PEF finanční podporu z Čes-

žívány i programy s regionálním dosahem. K nim

koněmeckého fondu budoucnosti pro realizaci

v roce 2014 patřily 4 projekty – sítě v rámci pro-

projektu „Jedna řeka – dvě země – jeden přístav“

gramu CEEPUS (2 na PEF a 2 na FLD; nové

zaměřeného

3 žádosti byly v roce 2014 podány) a také 2 pro-

rozvoje v souvislosti s obchodními vazbami Čes-

jekty programu Aktion (oba na FAPPZ).

ké republiky na přístav Hamburk.

na

problematiku

ekonomického

Dalším ze způsobů využívání regionálních pro-

Celkem 19 studentů z Ukrajiny studovalo ve

gramů je participace na dvou projektech podpo-

druhé polovině roku 2014 s podporou zdrojů

rovaných Visegrádským fondem (koordinované

z Fondu vzdělávací politiky MŠMT. Na podporu

Poľnohospodárskou univerzitou v Nitře a Univer-

z Institucionálního plánu poukázal úvod této

zitou svatého Štěpána v maďarském Gödöllö).

kapitoly.

12.3. Zapojení ČZU do mezinárodních programů výzkumu a vývoje Jak je patrné z tabulky č. 12.2 v příloze, v roce

věnovány řešení projektů. Představu o charakteru

2014 bylo na ČZU řešeno 6 projektů spadajících

projektů v 7. Rámcovém programu EU, které byly

pod 7. Rámcový program EU. Protože se jedná

řešeny na Provozně ekonomické fakultě (3 pro-

o výzkumné projekty s aktivní účastí pracovníků

jekty), na Fakultě agrobiologie, potravinových

ČZU, nepodporují přímo mobility studentů ani

a přírodních zdrojů (kde byly řešeny 2 projekty

mobility pedagogů. Výjezdy a příjezdy jsou kratší

7. RP) a na Fakultě lesnické a dřevařské (1 pro-

než 5 dnů (zpravidla se jedná o 3–4 dny) a jsou

jekt), poskytuje níže uvedená tabulka č. 19.

TABULKA Č. 19: PROJEKTY 7. RÁMCOVÉHO PROGRAMU EU NA ČZU KOORDINÁTOR PROJEKTU (ÚČAST SOUČÁSTI ČZU)

ZKRATKA A IDENTIFIKACE PROJEKTU

WAGENINGEN UNIVERSITY NIZOZEMÍ (FLD ČZU)

FORMIT KBBE-2012-6 NO. 311970

Forest management strategies to enhance the mitigation potential of European forests

LEIBNITZ INSTITUTE OF AGRICULTURAL DEVELOPMENT IN CENTRAL AND EASTERN EUROPE NĚMECKO (PEF ČZU)

COMPETE KBBE-2012-6 NO. 312029

International comparisons of product supply chains in the agro-food sectors: determinants of their competitiveness and performance on EU and international markets

UNIVERSITY OF HOHENHEIM, NĚMECKO (FAPPZ ČZU) UNIVERSITA POLITECNICA DELLE MARCHE, ITALIE (PEF ČZU) TECHNICAL UNIVERSITY MUNICH, NĚMECKO (FAPPZ ČZU) THE MACAULAY LAND USE RESEARCH INSTITUTE, VELKÁ BRITÁNIE (PEF ČZU)

BIOFECTOR KBBE-2012-6 NO. 312117 ORGANICDATANETWORK KBBE-2011-5 NO. 289376 PRICE KBBE-2011-5 NO. 289157 FARMPATH FP7-KBBE-2010-4 NO. 265394

NÁZEV PROJEKTU

Resource preservation by application of bioefectors in European crop production Data network for better European organic market information Practical implementation of coexistence in Europe Farming transitions: pathways towards regional sustainability of agriculture in Europe

111

INTERNACIONALIZACE

12.4. Mobilita studentů a akademických pracovníků podle jednotlivých zemí PŘIJÍŽDĚJÍCÍ A VYJÍŽDĚJÍCÍ V SOULADU S POŽADAVKY JEJICH VYKAZOVÁNÍ PRO VÝROČNÍ ZPRÁVU Tabulka č. 12.3 v příloze představuje země

byli do uvedených zemí vysláni (resp. z nich přijeli

a počty studentů, kteří do uvedených zemí vyjeli

na ČZU), a to v souladu s instrukcemi na jejich

nebo z nich přijeli studovat na ČZU. Také jsou v ní

vykazování uvedenými v tabulce.

uvedeny počty akademických pracovníků, kteří

VYJÍŽDĚJÍCÍ PRACOVNÍCI BEZ OMEZENÍ DANÝCH POŽADAVKY NA JEJICH VYKAZOVÁNÍ PRO TABULKY VÝROČNÍ ZPRÁVY Protože v tabulce č. 12.3 v příloze jsou uvedeny

výjezdů bylo na Slovensko (229) a do Německa

počty vyjíždějících pracovníků, které jsou určeny

(128). Do dalších zemí bylo již méně než 100 vý-

délkou pobytu (minimálně 5 dnů u akademických

jezdů: Rakousko 94, Polsko 83, Turecko 49, Špa-

pracovníků), přibližuje tato kapitola celkovou

nělsko 48, Bosna a Hercegovina 44, Itálie 41,

situaci z hlediska všech vyjíždějících pracovníků

Belgie 34, Spojené království 32, Nizozemsko 25,

ČZU (bez ohledu na minimální limit pobytu

USA 24, Čína 22, Francie 22, Norsko 21, Eston-

v zahraničí).

sko 20, Maďarsko 17, Lotyšsko 16, Etiopie 15,

V roce 2014 podnikli (bez ohledu na délku trvání

Moldavsko 15, Portugalsko 15, Řecko 15, Srbsko

výjezdu, proto jsou počty odlišné od tabulky

14, Chorvatsko 13, Švýcarsko 13, Rumunsko 12,

č. 12.3 v příloze) pracovníci ČZU 1228 výjezdů

Finsko 11, Kambodža 11, Bulharsko 10, Indie 10.

do 68 zemí světa (počet je shodný ve srovnání s

Ostatní státy, do kterých vyjeli pracovníci ČZU,

rokem 2013, ale liší se některé destinace). Nejvíce

nejsou v tomto přehledu uvedeny.

ZEMĚ PODLE POČTU VÝJEZDŮ STUDENTŮ ČZU Studenti vycestovali v rámci mobilit celkem do 52

Polsko, Kanada, Litva, Peru, Lotyšsko, Čína, Se-

zemí světa. Nejvíce studentů (v případě každé

negal, Kyrgyzstán, Maďarsko, Gruzie, Bulharsko,

země více než 10) vycestovalo (v pořadí podle

Jihoafrická republika, USA, Tchaj-wan, Thajsko,

počtu vyjíždějících) v roce 2014 do Španělska,

Nová Kaledonie, Černá Hora, Mongolsko, Moldá-

Německa, Portugalska, Řecka, Francie, Švédska,

vie, Ekvádor, Kamerun, Brazílie, Island, Bosna

Finska, Turecka, Rakouska, Irska, Nizozemí, Velké

a Hercegovina, Angola), do kterých studenti vy-

Británie,

Belgie.

cestovali za studiem, byl jejich počet v sumě 10

U ostatních zemí (Slovinsko, Makedonie, Chor-

Norska,

Itálie,

Švýcarska,

a nižší. Celkové počty jsou uvedené v tabulce

vatsko, Indonésie, Dánsko, Vietnam, Korejská


republika, Island, Estonsko, Kypr, Slovensko,

ZEMĚ PODLE POČTU PŘÍJEZDŮ STUDENTŮ Celkem v rámci mobilit pobývali na ČZU studenti

podpoře 19 studentů z Fondu vzdělávací politiky

z 55 zemí. Nejvíce studentů přijelo v rámci mobi-

MŠMT), Německa, Irska, Bulharska, Nizozemí,

lit ze Španělska, za nimi následovali studenti

Korejské republiky, Slovinska a Litvy. Studenti

z Turecka, Kazachstánu, Itálie, Polska, USA, Slo-

z dalších zemí (Lotyšsko, Estonsko, Tchaj-wan,

venska, Portugalska, Ruska, Řecka, Ukrajiny (díky

Uzbekistán, Chorvatsko, Kyrgyzstán, Rakousko,

112

INTERNACIONALIZACE

Finsko, Rumunsko, Maďarsko, Bolívie, Mongol-

Nepál, Maroko, Kamerun, Írán, Irák, Čína, Čad,

sko, Vietnam, Tádžikistán, Pákistán, Kolumbie,

Bělorusko, Ázerbájdžán, Arménie) byli zastoupeni

Izrael, Indie, Bosna a Hercegovina, Belgie, Albá-

počty menšími než 10. I jejich detailní počty jsou

nie, Švýcarsko, Švédsko, Sýrie, Mexiko, Nigérie,

uvedeny v tabulce č. 12.3 v příloze.

MOBILITY STUDENTŮ – PŘIJÍŽDĚJÍCÍ STUDENTI Již předchozí text ukázal, že v rámci mobilit je

Z pohledu akademického roku přibližuje situaci

z hlediska výjezdů a příjezdů studentů klíčovým

u přijíždějících studentů v rámci tohoto programu

program LLP Erasmus/Erasmus+.

tabulka č. 20.

TABULKA Č. 20: STUDENTI PŘIJÍŽDĚJÍCÍ NA ČZU V RÁMCI LLP ERASMUS V AKADEMICKÉM ROCE 00/01

01/02

02/03

03/04

04/05

05/06

06/07

07/08

08/09

09/10

10/11

11/12

12/13

13/14

18

35

64

98

120

136

186

249

240

285

290

347

354

379

Pozn.: Započítáni jsou studenti za akademický rok. Studenti, kteří na ČZU pobývali dva semestry, jsou započítáni pouze jedenkrát.

Více než polovina (55 %) studentů, kteří na ČZU

následuje s 21,5 % Fakulta agrobiologie, potravi-

přijeli v rámci všech forem mobilit (nejen LLP

nových a přírodních zdrojů, Fakulta lesnická

Erasmus/Erasmus+) a jsou evidováni v univerzit-

a dřevařská (9 %), Fakulta životního prostředí

ním informačním systému, byla v kalendářním

(7,5 %), Technická fakulta (3,5 %) a Fakulta tro-

roce 2014 na Provozně ekonomické fakultě. Za ní

pického zemědělství (3,5 %).

MOBILITY STUDENTŮ – VYJÍŽDĚJÍCÍ STUDENTI Tabulka č. 21 ukazuje srovnání v akademických

mus/Socrates a od roku 2014 následovníka

letech u vyjíždějících studentů v rámci programu

Erasmus+:

LLP

Erasmus

a

jeho

předchůdce

Eras-

TABULKA Č. 21: STUDENTI VYJÍŽDĚJÍCÍ Z ČZU V RÁMCI LLP ERASMUS V AKADEMICKÉM ROCE 00/01

01/02

02/03

03/04

04/05

05/06

06/07

07/08

08/09

09/10

10/11

11/12

12/13

13/14

46

79

144

205

226

286

234

247

247

264

268

287

316

338

Pozn.: Započítáni jsou studenti za akademický rok. Studenti, kteří z ČZU vyjeli do zahraničí na dva semestry, jsou započítáni jedenkrát.

Téměř tři pětiny (58 %) studentů, kteří v roce

z Fakulty tropického zemědělství, 6,5 % z Fakul-

2014 pobývali alespoň nějaký čas na studijní stáži

ty agrobiologie, potravinových a přírodních zdro-

v zahraničí bez ohledu na formu mobility (Eras-

jů, 5 % bylo z Fakulty lesnické a dřevařské,

mus a jiné formy podpory mobilit), bylo z Pro-

a vyjeli i 2 studenti z Institutu vzdělávání a pora-

vozně ekonomické fakulty, 15 % bylo z Fakulty

denství.

životního prostředí, 8 % z Technické fakulty, 7 %

MOBILITY PRACOVNÍKŮ ČZU V RÁMCI LLP ERASMUS/ERASMUS+ V roce 2014 opět narostl počet mobilit akademic-

mus/Erasmus+ do Turecka (24), na Slovensko

kých pracovníků a ostatních zaměstnanců ČZU

(23), do Španělska (21), do Polska (17), dále

v rámci LLP Erasmus/Erasmus+ ve srovnání

do Německa (16), Portugalska a Spojeného krá-

s předchozími lety. Na růstu se podílejí především

lovství (11), Itálie (10), Finska a Řecka (po 8), Ra-

(již od roku 2012) výjezdy ostatních zaměstnanců

kouska (7), Francie a Lotyšska (6), na Island (5),

ČZU, kteří v zahraničí získávali nové zkušenosti

do Belgie, Estonska, Nizozemska shodně po 3,

pro oblasti svého pracovního zařazení anebo se

Bulharska a na Kypr (po 2), do Dánska, Chorvat-

dělili o své poznatky z ČZU. V roce 2014 pracov-

ska, Maďarska, Norska, Rumunska, Slovinska po

níci

jednom pracovníkovi ČZU.

ČZU

vycestovali

v

rámci

LLP

Eras-

113

6

ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A HODNOCENÍ ČINNOSTÍ REALIZOVANÝCH NA ČZU

13. Zajišťování kvality a hodnocení činností realizovaných na ČZU HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ SE ZAJIŠŤOVÁNÍM KVALITY A HODNOCENÍM ČINNOSTÍ NA UNIVERZITĚ V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Zajišťování a hodnocení kvality je náplní řady

Byly započaty práce na převedení veškeré studij-

operačních cílů Dlouhodobého záměru ČZU 2011 –

ní agendy do jednoho komplexního informačního

– 2015. V souladu s těmito cíli byla zkvalitněna

systému. Byly též zdokonaleny systémy elektro-

podpora výzkumným týmům univerzity a podpo-

nického hodnocení pedagogické činnosti.

řeny aktivity vedoucí k informovanosti široké

Institucionální plán podpořil inovaci metodiky

veřejnosti o výsledcích kvalitní vědecké a vý-

zajišťování kvality na ČZU, šetření týkající se

zkumné práce. V rámci jiného operačního cíle bylo

kvality výuky u všech vyučovaných předmětů,

usilováno o získávání kvalitních pracovníků. Po-

přípravu a zpracování dotazníku pro absolventy

kračovaly práce na zkvalitňování systému na

a pro studenty prvních ročníků. Bylo též podpo-

odhalování plagiátorství. Byl rozvinut ucelený

řeno působení 4 zahraničních odborníků pro práci

celouniverzitní systém hodnocení kvality výuky

s nadanými studenty jako možnost určitého

odpovídající kritériím ENQA, zejména se zaměře-

benchmarkingu ČZU a zahraničních partnerských

ním na neprezenční formy studia v kompatibilitě

univerzit.

s hodnocením kvality u prezenčních forem studia.

13.1. Způsoby zajišťování vnitřního hodnocení kvality vzdělávání na ČZU POPIS SYSTÉMU HODNOCENÍ KVALITY REALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ Pedagogická oblast využívá pro hodnocení kvality

gogických činností. Fakulty však pro některé své

tzv. vnitřní evaluace a vnitřní akreditace progra-

obory mají i své vlastní způsoby zajišťování kvali-

mů/oborů a předmětů. Vnitřní akreditace posuzu-

ty (zpravidla využívají vlastní dotazníky).

je jednotlivé obory nejen příslušnými mechanismy

Jako podpůrný nástroj pro sledování kvality pe-

samotné fakulty/institutu, které zajišťují jejich

dagogických činností jsou využívány především

výuku, ale i dalšími fakultami (příp. i institutem).

informační systémy (včetně nastavených procesů

Fakulty/institut tak mají možnost sdělovat své

kontroly kvality dat v nich zavedených) a plošná

názory na předkládané žádosti o akredita-

dotazníková šetření mezi studenty. Z hlediska

ce/reakreditace jiných součástí univerzity. V rámci

efektivity činností hodnotících kvalitu práce byly

vnitřní akreditace studijních oborů dochází k vy-

v roce 2014 započaty práce na jednotném univer-

hodnocení a úpravám obsahu, rozsahu a organi-

zitním systému, který bude zahrnovat všechny

zace kurikul v souladu s aktuálními požadavky.

agendy působení ČZU.

Vnitřní evaluace jednotlivých oborů a předmětů

Tvůrčí činnost je hodnocena prostřednictvím

provádí Institut vzdělávání a poradenství pro

periodických zpráv zaměřených na různé oblasti

všechny fakulty a hodnotí i sebe sama, a to pro-

tvůrčích aktivit. Indikátory ukazující na výsledky

střednictvím již dlouhodobě zavedených a aktua-

v tvůrčích činnostech na úrovni fakult/institutu

lizovaných mechanismů hodnocení kvality peda-

a kateder, které jsou kontinuálně sledovány,

115


se projednávají v různých grémiích ČZU a v přípa-

Vzhledem k práci s kvantitativními daty je velice

dě signalizování možných problémů jsou přijímá-

důležitá podpora informačními systémy, které

na opatření. Podobný systém hodnocení se pou-

musí zabezpečovat vysokou kvalitu poskytova-

žívá i v oblasti mezinárodních vztahů.

ných dat.

OSOBY A GRÉMIA ZODPOVĚDNÉ ZA PROVÁDĚNÍ HODNOCENÍ (HODNOTITELÉ) VE FORMÁLNÍM SYSTÉMU HODNOCENÍ KVALITY NA ČZU; PERIODICITA HODNOCENÍ Hodnocení akademických činností, které se týká

kou činnost a odpovídající proděkani z fakult

různých oblastí působení ČZU, vypracovávají

a dále i zástupci Odboru informačních a komuni-

zodpovědní pracovníci kateder (většinou vedoucí

kačních technologií, zajišťující elektronické zabez-

kateder) s využitím dat z informačních systémů

pečení studia, a podle charakteru projednávaných

a zodpovědní pracovníci fakult (zpravidla prodě-

záležitostí i další pracovníci ČZU (např. prorektor

kani v součinnosti se svými odděleními – např.

pro mezinárodní vztahy v případě projednávání

studijní oddělení, oddělení pro vědu a výzkum či

studia zahraničních studentů). Tyto rady se schá-

oddělení pro mezinárodní vztahy) nebo univerzity

zejí pravidelně jedenkrát za měsíc a řeší nejen

(prorektoři a jejich oddělení). Tento tříúrovňový

aktuální záležitosti studia, ale také navrhují kon-

přístup umožňuje data a na nich utvářená hodno-

cepční rozvojové strategie spojené s kvalitou

cení komparovat a provádět kontrolu kvality

pedagogických činností. Podobně se pravidelně

těchto dat. Na hodnocení pedagogických aktivit

scházejí i další prorektoři s odpovídajícími prodě-

se kromě již zmíněných osob podílí také Institut

kany a dalšími přizvanými hosty, kde rovněž

vzdělávání a poradenství, a to formou vlastních

hodnotí prováděné aktivity v oblastech svého

dotazníků nebo hospitací.

působení.

Zprávy za jednotlivé hodnocené oblasti jsou

Na úrovni fakult/institutu se kvalitou pedagogic-

pravidelně projednávány v různých grémiích

kých aktivit zabývají rady programu/oboru. Práci

ČZU/fakult/institutu (zpravidla jednou ročně dle

jednotlivých rad programů řídí příslušný proděkan

plánu práce) a výsledky projednávání jsou ná-

na dané fakultě. Tyto rady jsou především odpo-

sledně diskutovány na úrovni kateder (vedoucími

vědné za přípravu akreditací programů/oborů, ale

kateder a děkany s jednotlivými akademickými

monitorují i jejich kvalitu, a to na základě výsledků

pracovníky, u nichž jsou zjištěny například dlou-

anket mezi studenty (při zakončení předmětu

hodobé přetrvávající nedostatky v zajišťování

u všech předmětů, u vybraných předmětů v době

kvality vyplývající z hodnocení).

průběhu předmětu a v rámci dotazníku pro stu-

Kromě kolegií rektora/děkanů, vědeckých rad

denty prvního ročníku) a absolventy. Rady pro-

a akademických senátů univerzity i fakult jsou

gramu/oboru spolupracují s radami pro spoluprá-

důležitým celouniverzitním grémiem posuzujícím

ci s praxí tam, kde jsou tyto rady ustaveny, čímž

kvalitu pedagogických činností tzv. pedagogické

je zajištěno hodnocení kvality představiteli apli-

rady, kterých se účastní prorektor pro pedagogic-

kační sféry.

PROCESY ZABEZPEČUJÍCÍ A MONITORUJÍCÍ KVALITU AKADEMICKÝCH ČINNOSTÍ (VLASTNÍ HODNOTÍCÍ PROCES), VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ, ŠETŘENÍ MEZI STUDENTY A ODHALOVÁNÍ PLAGIÁTORSTVÍ Procesy zabezpečující a monitorující kvalitu akademických činností:



Jednotný systém hodnocení aktivit na ČZU, který je využíván k hodnocení všech oblastí působení univerzity (pedagogické činnosti, vědy, výzkumu a další tvůrčí činnosti, mezi-

116


národních vztahů), je zavedeně používaná

a náročnost předmětů. Procento vyplněných

metodika, která umožňuje sledování jednotli-

dotazníků

vých akademických činností (až do úrovně

mi/institutem a kolísá mezi 20 % a 85 %

každého pracovníka ČZU). Projednané závěry

v závislosti na tom, zda je vyplnění pouze

vyúsťují v opatření buď doporučená, či zá-

dobrovolné či povinné.

vazná. Jednotný systém hodnocení se odráží





se

značně

liší

mezi

fakulta-

Dotazník pro studenty prvních ročníků zjišťu-

také na podobě rozdělování prostředků ze

je názory studentů na přijímací řízení, propa-

státního rozpočtu na jednotlivé součásti ČZU

gaci studijních programů a adaptaci na pod-

a uvnitř nich až ke každému pracovníkovi.

mínky vysokoškolského studia při nástupu

Jednotný systém evaluace výuky na ČZU

do prvního ročníku, stejně jako hodnocení

v Praze zjišťuje, analyzuje a porovnává názo-

kvality výuky v prvním ročníku studia.

ry studentů a pedagogů na výuku. Šetření je



Dále

je

prováděna

pravidelná

evaluace

prováděno přímo ve výukové činnosti a kaž-

systému celoživotního vzdělávání z hlediska

dý předmět je evaluován přibližně jednou za

požadavků trhu práce. Kurzy celoživotního

tři roky. Základními nástroji jsou dotazníky

vzdělávání jsou pravidelně evaluovány pro-

pro studenty a pro pedagogy zadávané bě-

střednictvím dotazníků pro jejich účastníky.

hem výuky. Při analýze výsledků jsou porovnávána zjištění získaná mezi studenty a od



Hodnocení výuky v konzultačních střediscích je prováděno stejně jako v areálu ČZU po-

jejich pedagoga. Výsledky se projednávají na

mocí standardních mechanismů popsaných

kolegiu rektora a následně jsou hodnotící

výše. Vedení fakult a univerzity rovněž na ko-

zprávy předány děkanům a ředitelům sou-

legiích rektora i grémií fakult průběžně hod-

částí ČZU a proděkanům k projednání na fa-

notí podmínky zajištění výuky (materiální

kultách, katedrách a s příslušnými konkrét-

a personální) v jednotlivých střediscích. Za

ními pracovníky. Způsob využití výsledků té-

účelem posilování kvality činností realizova-

to úrovně je v pravomoci děkanů a proděka-

ných akademickými pracovníky ČZU mimo

nů fakult a institutu. Souhrnná zpráva o vý-

sídlo univerzity dochází k pravidelným pra-

sledcích evaluace výuky je zveřejněna v uni-

covním schůzkám vedení fakult s odpověd-

verzitním intranetovém prostředí.

nými pracovníky konzultačních středisek. Ve

Dotazník pro absolventy umožňuje formou

dení fakult také tato střediska pravidelně na-

elektronické komunikace vyjádřit názory na

vštěvuje a kontroluje stav zázemí výuky.

úroveň celého pedagogického procesu, kvalitu výuky i kvalitu pedagogů, průběh studia,



Pokud jde o mechanismy odhalování plagiátorství, ČZU se již dlouhodobě podílí na vyu-

zajištění podmínek studia a na další oblasti

žívání systému Theses. Vyhledávání v tomto

studia včetně profesní uplatnitelnosti. Vý-

systému je v současné době zakomponová-

sledky dotazníku jsou využívány vedením

no do univerzitních informačních systémů,

univerzity a fakult/institutu pro zlepšení pe-

které pracují s texty studentů. Systém kon-

dagogické činnosti univerzity.

troluje kvalifikační práce všech tří stupňů 

Elektronické formuláře, ve kterých studenti hodnotí absolvované předměty (v podobě tištěných dotazníků hodnotí letní školy). Výsledky hodnocení jsou k dispozici online, a to proděkanům a prorektorovi pro pedagogickou činnost. V tomto hodnocení, které probíhá v každém semestru se skončením jeho předmětů, posuzují studenti práci pedagogů, dostupnost a kvalitu studijních materiálů, materiální a technické zabezpečení výuky

vzdělávání. 

Na základě žádostí pedagogů jsou prováděny Institutem vzdělávání a poradenství (klíčový vnitřní hodnotitel kvality pedagogických činností na ČZU) hospitace jednotlivých předmětů. Jejich cílem je přispět ke zkvalitnění didaktické úrovně výuky odborných předmětů. O tuto formu hodnocení kvality je rostoucí zájem pedagogů.

117


VÝSLEDKY HODNOCENÍ AKADEMICKÝCH ČINNOSTÍ A JEJICH VYUŽITÍ Výsledky hodnocení pedagogických aktivit jsou

fakult i kateder. Vedení fakult/institutu v souladu

využívány na třech úrovních, a to podle stupně,

se zjištěnými výsledky aplikuje různé programy

na kterém je hodnocení prováděno.

na podporu zvýšení počtu a kvality výstupů

Na první úrovni jde o vztah vyučující – předmět –

z tvůrčích činností. Především je používána me-

katedra. Jako kritéria posuzování kvality slouží

todika RIV v kombinaci s kvantifikací prostředků

didaktická účinnost vzdělávacího procesu vázaná

získaných prostřednictvím výzkumných grantů

na studijní výsledky předmětů zajišťovaných

a také podílu na vědecké přípravě doktorandů,

katedrou (a hodnoceným pedagogem), inovace

což rovněž přispívá k hodnocení činnosti kateder

obsahu vzdělávání v příslušné disciplíně a ve

na poli vědy a výzkumu.

vztahu k výstupům z učení. Výsledky hodnocení

Na třetí úrovni hodnotí kvalitu akademických

jsou projednávány na poradách kateder. Na této

činností vedení univerzity v součinnosti s vede-

úrovni a na základě zjištění z hodnocení vznikají

ními jejích součástí. Na této úrovni je prostřed-

návrhy inovací obsahu, rozsahu, ukončování

nictvím hodnocení výkonu fakult a institutu

předmětu apod., které jsou využívány na druhé

v oblasti pedagogické, vědecko-výzkumné (obec-

úrovni hodnocení.

ně v tvůrčí), mezinárodní a dalších sledováno

Z hlediska hodnocení vědeckých aktivit jsou pro

naplňování Dlouhodobého záměru ČZU a jeho

každoroční hodnocení jednotlivých pracovníků na

aktualizací. Tato úroveň může být pro všechny

úrovni pracovník – katedra používána kvantifiko-

hodnocené oblasti nazvána jako kvalita akade-

vaná kritéria Rady vlády pro výzkum, vývoj

mických činností v komparaci součástí ČZU (jedná

a inovace (tzv. metodika RIV).

se o vnitřní benchmarking). Pro toto hodnocení

Na druhé úrovni je v pedagogické oblasti realizován vztah fakulta – studijní program – jeho realizace. Toto hodnocení se opírá o výsledky hodnocení na první úrovni a dále využívá vhodných nástrojů

k

posouzení

vzdělávacích

činností

a naplňování cílů akreditovaných studijních pro-

jsou využívány podklady vzniklé na předchozích dvou úrovních a jeho výsledky slouží k orientaci fakult/institutu z hlediska zaměření jejich činností na následující období (při porovnání je patrné, kde příslušné organizační jednotky ČZU mají problémová místa a kde jsou naopak úspěšné).

gramů/oborů včetně dosahování jejich výstupů z učení a doporučení a hodnocení z rad pro spolupráci s praxí. Zjištěné výsledky také vedou k úpravám studijních oborů usilujících o reakreditaci i k přípravě nových studijních oborů. V oblasti vědy a výzkumu je s pomocí již v první úrovni zmíněné metodiky RIV hodnocena činnost

13.2. Vnější hodnocení kvality MEZINÁRODNÍ VNĚJŠÍ HODNOCENÍ V roce 2014 nebylo provedeno žádné vnější (včetně mezinárodního) hodnocení kvality univerzity.

118


13.3. Finanční kontrola VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM: INTERNÍ AUDITY Útvar interního auditu ČZU vykonal v roce 2014

dů na studium studentů se specifickými potřebami v roce

celkem 6 interních auditů, zařazených do plánu

2013 (2. časová etapa – 2. část pracovišť – FAPPZ, TF,

činnosti na základě hodnocení rizik, z toho: 

2 audity finanční,



1 audit systémů,



1 audit výkonu,



2 audity souladu.

Konkrétně se jednalo o tyto interní audity: 





Prověření obligatorních vnitřních předpisů „nově“ zřízených fakult (1. časová etapa – 1. část pracovišť – FLD, FŽP a FTZ)



Prověření obligatorních vnitřních předpisů „dříve“ zřízených fakult (2. časová etapa – 2. část pracovišť – PEF, FAPPZ a TF)



Prověření přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému na vzorku operací a dokumentace na úseku bez-

Pronajímání nebytových prostor a pozemků ve vlastnictví

pečnosti a ochrany zdraví při práci na vybraných nepeda-

ČZU včetně platební disciplíny nájemců a postupu vymá-

gogických pracovištích (Autoprovoz a Provozní zahrad-

hání pohledávek za nájemci za rok 2013

nictví)

Použití příspěvku z Fondu vzdělávací politiky (ukazatel F)

Závěrečné zprávy byly projednány s vedoucími

na podporu celoživotního vzdělávání seniorů prostřed-

zaměstnanci auditovaných útvarů a po jejich

nictvím Univerzity třetího věku a na podporu zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami v roce 2013 (1. časová etapa – 1. část pracovišť – PEF,



FLD a IVP)

projednání byly neprodleně předány rektorovi ČZU.

FŽP a FTZ)

Součástí zpráv byla doporučení vyplývající ze

Použití příspěvku z Fondu vzdělávací politiky (ukazatel F)

zjištění z vykonaných interních auditů nebo ujiš-

na podporu celoživotního vzdělávání seniorů prostřednictvím Univerzity 3. věku a na podporu zvýšených nákla-

tění o správnosti postupů ČZU.

VNĚJŠÍ KONTROLY: EXTERNÍ KONTROLNÍ ORGÁNY Z protokolů o výsledcích kontrol, provedených na ČZU v roce 2014 externími kontrolními orgány, vyplývají následující závěry: 



Ministerstvo vnitra, Odbor bezpečnostního výzkumu



a policejního vzdělávání; předmět kontroly – prověření

účelového využívání finančních prostředků poskytnutých

dodržování smlouvy o poskytnutí účelové podpory na ře-

na řešení programového projektu s názvem „Analytická

šení projektu s názvem „Stanovení minimální potřeby

podpora mapování rizik“; závěr – bez nálezu.

energie pro zajištění základních funkcí zemědělství v krizových situacích a analýza možností jejího zajištění


z vlastních energetických zdrojů rezortu“; závěr – bez ná-


lezu.

účelového využívání finančních prostředků poskytnutých na řešení programového projektu s názvem „Vytvoření in-




formačního systému pro vyhodnocení lavinového nebez-


pečí v horských oblastech České republiky“; drobný nález


– nepředložena ke schválení zahraniční pracovní cesta, je-

na řešení programového projektu s názvem „Zavedení

jíž náklady přesáhly 30 000 Kč, změna harmonogramu

umělé inseminace dlouhodobě zmrazeným spermatem do

činností v roce 2013 přesunutím části činnosti z roku 2013

reprodukce služebních psů PČR“; závěr – bez nálezu.

do roku 2014.







Technologická agentura ČR; kontrola provedena již v roce


2013, záležitost včetně finančního dopadu dořešena v ro-


ce 2014; předmět – věcná a finanční kontrola projektu


s názvem „Ekologicky opodstatněný management lesních

na řešení programového projektu s názvem „Minimalizace

ekosystémů v Krkonošském národním parku podle typů

dopadů radiační kontaminace na krajinu v havarijní zóně

vývoje lesa“; závěr – poskytovatel podpory odstoupil od

JE Temelín“; drobný nález – administrativní chyba při vy-

smlouvy, ČZU byla vyzvána k vrácení poskytnuté účelové

plňování tabulky.

podpory odpovídající neuznatelným nákladům.

119






Grantová agentura ČR; předmět kontroly – hospodaření



realizace projektu v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita s názvem „Modernizace a zkvalitnění envi-

Střední Asii se zaměřením na Uzbekistán, Kazachstán

ronmentálně zaměřeného vzdělávání“; závěr – dílčí poru-

a Kyrgyzstán“; závěr – dílčí porušení rozpočtové kázně.

šení rozpočtové kázně.


Magistrát hlavního města Prahy; předmět kontroly – využití finančních prostředků poskytnutých formou daru

vrhování experimentů v oblasti vývoje produktu a více-

na zajištění „Ústředního kola 47. ročníku Biologické olym-

faktorová optimalizace produkce“; závěr – dílčí porušení

piády“; závěr – bez nálezu.



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor


kontrol na místě Operačního programu Vzdělávání pro

s veřejnými prostředky na řešení projektu s názvem

konkurenceschopnost; předmět kontroly – ověření reali-

„Hodnocení vlivu výzkumu a vývoje na ekonomický růst

zace projektu s názvem „Rozvoj vědeckých týmů na Čes-

České republiky s využitím modelu obecné rovnováhy“;

ké zemědělské univerzitě v Praze s cílem posílení peda-

závěr – dílčí porušení rozpočtové kázně.

gogických aktivit v mimopražských pracovištích“; závěr – část nezpůsobilých výdajů.




Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor

del dílčí rovnováhy na trhu s masem“; závěr – dílčí poru-

podpory vysokých škol a výzkumu; předmět kontroly – re-

šení rozpočtové kázně.

alizace a čerpání prostředků poskytnutých na projekt


s názvem „Obnova Demonstrační a výzkumné stanice

s veřejnými prostředky na řešení projektu „Modelování

ČZU v Praze-Troji – Podhoří poškozené povodní“; závěr –

asymetrických

bez nálezu.

cenových

přenosů

v

zemědělsko-

-potravinářských vertikálách a jejich teoreticko-empirické implikace“; závěr – dílčí porušení rozpočtové kázně.





s veřejnými prostředky na řešení projektu s názvem „Na-

s veřejnými prostředky na řešení projektu s názvem „Mo-



Magistrát hlavního města Prahy; předmět kontroly –

„Post-socialistická transformace a změny kultury ve

rozpočtové kázně.





s veřejnými prostředky na řešení projektu s názvem

Ministerstvo zemědělství, Národní agentura pro zeměděl-



Celní úřad pro hlavní město Prahu; předmět kontroly – nakládání s lihem v laboratořích (osvobozeno od daně); závěr – bez nálezu.

ský výzkum; předmět kontroly – čerpání a využití účelové podpory na řešení projektu s názvem „Inovace systémů pěstování a zpracování chmele zaměřená na zvýšení kvality konečného produktu“; závěr – bez nálezu.



Ministerstvo zemědělství, Národní agentura pro zemědělský výzkum; předmět kontroly – čerpání a využití účelové podpory na řešení projektu s názvem „Příprava legislativních, hospodářsko-úpravnických, mysliveckých a pěstitelsko-ochranářských rámců jako nástrojů adaptace lesního hospodářství na změny přírodních a společenských podmínek“; závěr – bez nálezu.

VNĚJŠÍ KONTROLY: EXTERNÍ AUDITORSKÁ KANCELÁŘ V roce 2014 proběhl audit roční účetní závěrky

vysoké

školy

Česká

zemědělská

univerzita

zpracovaný ke dni 31. 12. 2014 za účetní období

v Praze k 31. 12. 2014, a nákladů, výnosů a výsle-

od 1. 1. do 31. 12. 2014.

dek jejího hospodaření za účetní rok od 1. 1. do

Ve výroku auditora, který je součástí výroční

31. 12. 2014 v souladu se zákonem o účetnictví

zprávy o hospodaření za rok 2014, bylo konsta-

a příslušnými účetními předpisy České republiky.

továno, že účetní uzávěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace veřejné

ČZU JAKO PROSTŘEDÍ BEZ KORUPCE Vedení univerzity v roce 2014 neřešilo a ani se

Rovněž tak se nesetkalo s podezřením směřují-

nesetkalo s korupčním jednáním osob zaměstna-

cím ke korupčnímu jednání. Kontrolu smluvních

ných na České zemědělské univerzitě v Praze.

vztahů provádí právní oddělení rektorátu.

120


13.4. Certifikáty kvality V roce 2014 ČZU ani její součásti nezískaly žádný certifikát spojený s řízením kvality.

13.5. Benchmarking s obdobně zaměřenými školami Benchmarking s obdobně zaměřenými univerzi-

a aktivity v předem definovaných oblastech.

tami probíhá dlouhodobě v mezinárodním pro-

V roce 2014 bylo takovou oblastí vzdělávání

středí, a to zejména v souvislosti s působením

k podnikatelství studentů. Mezinárodní srovnání

v Euroleague for Life Sciences.

ukázalo, že ČZU, podobně jako další univerzity

Na pravidelných zasedáních a konferencích zmí-

sdružené v tomto konsorciu, začínají se student-

něné mezinárodní sítě (na jaře a na podzim) pre-

skými podnikatelskými inkubátory, v nichž probí-

zentují jednotlivé členské univerzity své výsledky

há i výuka související s podnikatelskými aktivitami studentů.

13.6. Hodnocení vzdělávací činnosti mimo sídlo ČZU Hodnocení kvality vzdělávací činnosti v tzv. kon-

Na kvalitu výuky také dohlíží kontaktní osoba

zultačních pracovištích (detašovaných pracoviš-

tohoto pracoviště (např. sledování účasti studen-

tích, pobočkách fakult) nacházejících se mimo

tů na konzultacích, pomoc studentům při komu-

Prahu je prováděno stejně jako v sídle ČZU. Jsou

nikaci s příslušnou fakultou).

využívány standardní mechanismy typu online

Pro konzultace se studenty je využíváno video-

dotazníkového šetření, ankety absolventů a do-

konferenční zařízení. Někteří pedagogové využí-

tazníků pro pedagogy a studenty ve vybraných

vají pro hodnocení výuky v konzultačních středis-

předmětech, kdy posledně zmíněné šetření měří

cích i své vlastní dotazníky implementované do

také míru souladu hodnocení pedagoga sebou

LMS Moodle (forma sebehodnocení).

samým a pedagoga studenty. Hodnocení kvality při vzdělávání mimo ČZU koordinuje IVP. Vedení fakult a univerzity rovněž průběžně na různých úrovních podrobně analyzuje podmínky zajištění výuky (materiální a personální) v jednotlivých střediscích. Za účelem posilování kvality činností realizovaných akademickými pracovníky ČZU mimo sídlo univerzity

dochází

k

pravidelným

pracovním

schůzkám vedení fakult s odpovědnými administrativními pracovníky konzultačních středisek. Tyto pracovní schůzky se konají nejméně čtyřikrát ročně. Vedení fakult také tato střediska pravidelně navštěvuje a kontroluje stav zázemí výuky.

121

6

NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ EXCELENCE

14. Národní a mezinárodní excelence HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ EXCELENCÍ V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Dlouhodobý záměr ČZU zdůrazňuje především

kam byli její představitelé zvoleni. Práce v mezi-

podporu excelentních výsledků ve vědecké práci.

národních sítích byla podporována prostřed-

V roce 2014 byly v rámci peer review hodnocení

nictvím Institucionálního plánu (aktivity v sítích,

kvality vybraných výsledků RIV (tzv. 2. pilíř) ohod-

jejichž je ČZU členem). Díky mezinárodnímu pů-

noceny 4 publikace z ČZU (dvě, které vznikly plně

sobení zařadilo ministerstvo školství USA ČZU na

na ČZU, a dvě, na nichž se autoři z ČZU podíleli

seznam škol, na kterých je americkým studentům

50 % a 80 %). Nadále pokračovalo úsilí o exce-

umožněno odložit splácení půjčky za bakalářské

lenci v mezinárodní sféře, a to především v rámci

studium, protože pokračují ve studiu na této

působení v orgánech mezinárodních organizací,

zahraniční uznané univerzitě.

14.1. Členství ČZU v mezinárodních asociacích, organizacích a sdruženích PŮSOBENÍ ČZU V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH: EUROLEAGUE FOR LIFE SCIENCES Členství v Euroleague for Life Sciences (ELLS), jak

ČZU je v tomto sdružení zastoupena osobou

již ukázaly předchozí kapitoly, ovlivňuje zásadním

rektora v jeho radě a osobou prorektora v tzv.

způsobem směřování univerzity k mezinárodní

Task Force. Univerzita prostřednictvím svých

excelenci.

16 pedagogů rozvíjí v ELLS činnosti v různoro-

ELLS sdružuje sedm předních evropských univer-

dých předmětných oblastech spojených s pro-

zit a čtyři mimoevropské strategické partnery

gramy a výzkumem na zúčastněných univerzi-

působící v oblasti věd o živé přírodě a věd

tách, např.: Animal Science, Environmental Scien-

s touto oblastí spojených. Z evropských univerzit

ce, Economics and Management (aktivity této

se kromě ČZU jedná o Wageningen University

předmětné oblasti jsou koordinovány z PEF ČZU),

and Research Centre (WUR), University of Natu-

Forestry, Insect Ecology, Organic Agriculture,

ral Resources and Life Sciences, Vienna (BOKU),

Safety in the Food Chain, Spatial Planning and

Warsaw University of Life Sciences (WULS-

Landscape Architecture. ČZU v ELLS rovněž

SGGW), University of Copenhagen – Faculty of

působí ve třech podpůrných oblastech: Quality

Science (SCIENCE), University of Hohenheim

Assurance,

(UHOH) a Swedish University of Agricultural

Working Group a International Relations Office

Sciences (SLU). Z mimoevropských jde o Lincoln

(IRO). V těchto podpůrných oblastech působí

University (LU, Nový Zéland), China Agricultural

dalších 5 zástupců ČZU.

University (CAU, Čína), Hebrew University of

V předmětných oblastech ELLS nabízí jak společ-

Jerusalem – Faculty of Agriculture, Food and

né programy (double degree a joint degree; blíže

Environment (HU, Izrael) a Cornell University –

viz kapitola 3.3), tak i intenzivní krátkodobé kurzy

Faculty of Agriculture and Life Sciences (CU,

typu letních škol (17 studentů a 17 pedagogů ČZU

USA).

se účastnilo celkem čtyř letních škol pořádaných

E-learning

+

E-learning

Strategy

v rámci ELLS).

123


Během celého roku 2013 se na činnosti ELLS

kutovány první zkušenosti s programem Eras-

podílelo na 60 pracovníků ČZU. K nim je potřebné

mus+ a Horizont 2020. V rámci této konference

připočítat 2 studenty působící ve studentské

proběhl již šestý ročník studentské vědecké kon-

organizaci ELLS pod názvem ELSA, představující

ference pod názvem „Brave new thinking, brave

a prezentující názory studentů na podobu spo-

new sciences, brave new world“. O této konfe-

lečných aktivit ELLS.

renci se již více zmínily předchozí částí zprávy.

V rámci ELLS proběhla jedna pravidelná konference v listopadu 2014 ve Varšavě, kde byly dis-

PŮSOBENÍ ČZU V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH: ASSOCIATION FOR EUROPEAN LIFE SCIENCE UNIVERSITIES (ICA) A JÍ ZAŠTÍTĚNÉ ORGANIZACE (AGRIMBA, ERABEE, SILVA, AGRINATURA, CASEE, ICA-EDU, IROICA) Další z mezinárodních organizací, kde ČZU výraz-

a fakult činných v zemích tropů a subtropů

ně působí, je Association for European Life

a proděkanka pro mezinárodní vztahy FTZ je

Science Universities vystupující pod zkratkou ICA.

členkou tzv. Board of Directors této organizace.

V tomto sdružení více než 60 evropských univer-

AGRINATURA intenzivně pomáhá svým partner-

zit a fakult zaměřených na vědy o živé přírodě, na

ským organizacím jako prostředník mezi nimi

zemědělské vědy a lesnictví a na rozvoj venkova

a Evropskou komisí, zároveň usnadňuje komuni-

je ČZU zastoupena v jeho radě a od roku 2012

kaci a zprostředkovává partnery pro konsorcia

zajišťuje též funkci sekretariátu této organizace.

mezinárodních projektů (např. Erasmus-Mundus).

ICA je zastřešujícím orgánem pro tři specifické

Jak již bylo několikrát zmíněno, AGRINATURA

předmětné sítě, v nichž je ČZU prostřednictvím

společně s FTZ zorganizovala konferenci Tropen-

svých fakult zastoupena a výrazně se na jejich

tag na ČZU. Další organizací v rámci ICA je

činnosti podílí. Konkrétně se jedná o mezinárodní

CASEE. Jedná se o síť zemědělských univerzit

organizaci AGRIMBA, která zajišťuje celoevropský

a fakult ze střední a jihovýchodní Evropy a ve

program The International MBA in Agribusiness

funkci jejího místopředsedy působí rektor ČZU.

a které předsedá zástupkyně Provozně ekono-

CASEE v roce 2014 zorganizovala konferenci

mické fakulty, dále o organizaci ERABEE, která

doktorandů

působí v oblasti vzdělávání a výzkumu v bio-

v Novém Sadu. I aktivity této organizace již byly

systémovém inženýrství a na jejíž činnosti se

přiblíženy výše v této zprávě. Další organizace,

podílí Technická fakulta, a o organizaci SILVA,

kterou ICA zaštiťuje, je ICA–Edu (dříve ECHAE).

kde působí Fakulta lesnická a dřevařská. Kromě

Tato organizace byla v roce 2014 po 4 letech

předmětných sítí zaštiťuje ICA i fungování čtyř

nečinnosti obnovena i za přispění pracovníků

podpůrných sítí. Mezi ně patří AGRINATURA, kde

ČZU. Poslední z organizací ICA je IROICA, která

na Fakultě tropického zemědělství působí celoev-

představuje síť oddělení mezinárodních vztahů

ropský sekretariát této sítě evropských univerzit

členů ICA.

a pracovníků

členských

univerzit

PŮSOBENÍ ČZU V DANUBE RECTORS’ CONFERENCE Z titulu funkce prezidenta zorganizovala ČZU tři

se též organizačně podílela na přípravě a průbě-

setkání předsednictva Dunajské konference rek-

hu výročního zasedání DRC v Bělehradě (6. –

torů (DRC), na kterých byla především projedná-

7. 11.), kde se diskutovalo o působení univerzit

vána problematika spolupráce a možných aktivit

v digitální éře. V souvislosti s funkcí předsedy

univerzit v rámci Strategie EU pro dunajský regi-

DRC v osobě rektora ČZU působil v roce 2014 na

on (včetně přípravy 3 společných projektů). ČZU

ČZU také sekretariát této organizace.

124


PŮSOBENÍ ČZU V DALŠÍCH MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH ČZU se také podílela na aktivitách Visegrádské

prostřednictvím České konference rektorů, ale

univerzitní asociace (VUA), které předsedá SPU

i přímo ovlivňovat směřování evropské politiky

v Nitře. ČZU je také členem Evropské univerzitní

v oblasti terciárního vzdělávání.

asociace (EUA), což znamená možnost nejen

PŮSOBENÍ SOUČÁSTÍ UNIVERZITY V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH Fakulta lesnická a dřevařská je členem Internati-

Institut vzdělávání a poradenství reprezentuje

onal Union of Forest Research Organizations,

ČZU ve funkci viceprezidenta v mezinárodní or-

kde se podílí na aktivitách spojených se vzdělá-

ganizaci ENTER (European Network of Learning

váním a vědecko-výzkumnou činností v lesnictví.

and Teaching in Agriculture and Rural Develop-

Dále je členem nejvýznamnější evropské vědecko-

ment), zaměřené na vzdělávání v oblasti země-

-výzkumné organizace European Forest Institute

dělství a lesnictví, a v organizaci ESSE (European

a její regionální kanceláře pro střední a východní

Seminar on Extension Education).

Evropu (RO EFICEEC), kde se podílí jak na vědec-

Technická fakulta reprezentuje ČZU v CIGR

ko-výzkumných, tak na vzdělávacích činnostech.

(Commission Internationale du Genie Rural), me-

V neposlední řadě je FLD aktivním členem evrop-

zinárodní komisi zemědělského inženýrství.

ské organizace lesnických fakult „Conference of Deans and Directors of European Forestry Faculties and Schools“. Studenti FLD se v roce 2014 aktivně zapojili do činnosti mezinárodní studentské organizace IFSA (International Forestry Students' Association).

Studijní a informační centrum si svým institucionálním členstvím v LIBER (Ligue des bibliothèques européennes de recherche – Evropská asociace odborných knihoven) udržuje přehled o trendech v oblasti evropského a světového knihovnictví.

Provozně ekonomická fakulta reprezentuje ČZU v EAAE (European Association of Agricultural Economists) a IAAE (International Association of Agricultural Economists).

14.2. Členství ČZU v profesních asociacích, organizacích a sdruženích působících v ČR Kromě mezinárodních organizací je ČZU také

Níže uvedená tabulka č. 22 přibližuje pouze orga-

členem

nizace působící v ČR, kterých je členem ČZU jako

řady

profesních

asociací,

organizací

a sdružení působících na území České republiky.

celek, nikoli její jednotlivé součásti.

TABULKA Č. 22: ČLENSTVÍ CELÉ ČZU V NÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH TYP

ORGANIZACE

STATUS ČLEN, MÍSTOPŘEDSEDA KOMORY A

U

ČESKÁ KONFERENCE REKTORŮ (ČKR)

U

RADA VYSOKÝCH ŠKOL (RVŠ)

ČLEN

U

ASOCIACE UNIVERZIT TŘETÍHO VĚKU ČESKÉ REPUBLIKY (AU3V)

ČLEN

125


TYP

ORGANIZACE

STATUS

P

ČESKÁ AKADEMIE ZEMĚDĚLSKÝCH VĚD (ČAZV)

ČLEN

P

ČESKÉ FÓRUM PRO ROZVOJOVOU SPOLUPRÁCI (FORS)

ČLEN

P

CESNET, Z.S.P.O.

ČLEN

P

ČESKÁ SPOLEČNOST PRO SYSTÉMOVOU INTEGRACI (ČSSI)

ČLEN

P

PRO-BIO SVAZ EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ

ČLEN

P

EUNIS-CZ, Z.S.P.O.

ČLEN

U

ASOCIACE KNIHOVEN VYSOKÝCH ŠKOL ČESKÉ REPUBLIKY

ČLEN

P

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY (SKIP)

ČLEN

STATUS … postavení ČZU v rámci organizace, např. člen, předseda, místopředseda apod. TYP: U … národní organizace působící v oblasti vysokého školství / P … národní profesní organizace

14.3. Národní a mezinárodní ocenění ČZU Za neformální ocenění je možno považovat velmi

Kolektiv prof. Jaromíra Volfa z Technické fakulty

dobré umístění jednotlivých součástí ČZU ve

byl oceněn zlatou medailí na International War-

studentské anketě „Fakulta roku“, což je již spo-

saw Invention Show.

jeno s určitým typem národního ocenění.

Profesor Václav Legát z Technické fakulty byl

Další ocenění univerzity jsou pak na úrovni vyni-

oceněn národní cenou kvality – Cenou Anežky

kajících akademických pracovníků:

Žaludové za rozvoj péče o kvalitu v ČR.

Pracovník Fakulty životního prostředí Ing. Michal

Prof. Václav Vaněk z Fakulty agrobiologie, potra-

Kuráž, Ph.D. získal Cenu ministra školství pro

vinových a přírodních zdrojů byl oceněn medailí

mladé vědecké pracovníky za publikaci v časopise

Josefa Hlávky, tedy prestižním oceněním, které

Applied Mathematics and Computation se svým

každoročně uděluje nadace Nadání Josefa, Marie

počítačovým modelem transportu radionuklidů.

a Zdeňky Hlávkových.

14.4. Hodnocení ČZU provedené týmem mezinárodních expertů Takové hodnocení nebylo v roce 2014 na ČZU provedeno.

126


127

6

ROZVOJ ČZU

15. Rozvoj ČZU HLAVNÍ AKTIVITY SPOJENÉ S ROZVOJEM UNIVERZITY V RELACI K DLOUHODOBÉMU ZÁMĚRU ČZU 2011 – 2015 A JEHO AKTUALIZACI PRO ROK 2014 Tato kapitola sumarizuje rozvoj ČZU, který je

této zprávy. V této kapitole budou přiblíženy

spojen s Dlouhodobým záměrem ČZU, jeho aktu-

aktivity spojené se zapojením do Centralizova-

alizacemi a s Institucionálním plánem. Detailní

ných rozvojových projektů MŠMT a všechny ob-

rozvoj v různých oblastech působení univerzity

lasti plněné v rámci Institucionálního plánu.

byl již dokumentován v předchozích kapitolách

15.1. Zapojení do Centralizovaných rozvojových projektů Jak uvádí tabulka č. 15.1 v příloze, v roce 2014

zázemí VŠCHT a studenti z VŠCHT využívali bio-

bylo na ČZU řešeno pět Centralizovaných rozvo-

logické zázemí ČZU. Cíle projektu byly splněny.

jových projektů MŠMT.

Projekt Zvyšování kvalifikace studentů doktor-

Prvním z nich byl projekt Rozvinutí výuky v ob-

ských studijních programů a post-doktorandů

lasti CSR na základě sdílení dosavadních zkuše-

zemědělských a veterinárních oborů zapojením

ností vysokých škol. Jeho cílem bylo využít dosa-

do multidisciplinárních meziuniverzitních týmů byl

vadních zkušeností s konceptem společenské

zaměřen na rozvoj specifických kompetencí stu-

odpovědnosti firem (corporate social responsibili-

dentů a mladých výzkumných pracovníků formou

ty, CSR) a konceptem sdílených hodnot jednotli-

jejich zařazení do pracovních týmů, řešících mo-

vých partnerských vysokých škol a na základě

delové problémy spolupracujících externích sub-

jejich kritického rozboru uplatnit z nich tzv. nej-

jektů. Cíle projektu byly naplněny.

lepší praxi ve výuce oborů zaměřených na eko-

Úkolem projektu Podpora doktorandů a post-

nomiku a management, včetně společné týmové

-doktorandů na VŠE a ČZU v Praze bylo posílení

práce studentů ze zapojených škol, a dále zpra-

meziuniverzitní spolupráce ČZU v Praze a VŠE při

covat funkční strategie implementace CSR na

podpoře talentovaných studentů v doktorských

zúčastněných vysokých školách. Cíle řešeného

studijních programech. I cíle tohoto projektu byly

projektu byly splněny.

naplněny.

Cílem projektu Podpora spolupráce a využívání

Projekt

synergie v mezioborových studiích ČZU v Praze

systému (UIS) byl zaměřen na analýzu požadavků

a VŠCHT Praha s cílem zvýšit kvalitu studia

pro

a konkurenceschopnost absolventů bylo zvýšit

systému a jednotlivých agend a následně jejich

kvalitu studia a z ní vyplývající konkurenceschop-

aplikace, resp. implementaci nového UIS. Cíle

nost absolventů, a to formou podpory meziobo-

projektu byly naplněny.

rového studia obou pražských vysokých škol. Studenti z ČZU využívali chemicky zaměřené

Inovace

aktualizace

Univerzitního univerzitního

informačního informačního

Podrobnosti o počtech projektů v jednotlivých letech uvádí níže uvedená tabulka č. 23.

TABULKA Č. 23: POČET PROJEKTŮ A CELKOVÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY POSKYTNUTÉ V RÁMCI CENTRALIZOVANÝCH ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ / PROJEKTŮ MŠMT V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH

POČET PROJEKTŮ FINANČNÍ PROSTŘEDKY (V TIS. KČ)

2010

2011

2012

2013

2014

6

6

4

4

5

11 031

8 975

6 609

14 850

8 367

129

ROZVOJ ČZU

15.2. Zhodnocení naplňování Institucionálního rozvojového plánu Tato část výroční zprávy, včetně tabulky č. 15.2

ského studia, a to formou nově vytvořených

v příloze, sumarizuje jednotlivé aktivity podporo-

tzv. post-doktorských pozic.

vané Institucionálním plánem pro rok 2014.



Podpora krátkodobých a dlouhodobých výjezdů

V rámci jeho 4 oblastí bylo řešeno 20 tematic-

studentů podpořila krátkodobé (především letní

kých dílčích částí, s celkem 56 indikátory v návaz-

školy) a dlouhodobé (např. v rámci double degree

nosti na Dlouhodobý záměr ČZU a jeho Aktuali-

nebo joint degree programů) výjezdy studentů ČZU do zahraničí, které nebylo možno financovat z

zaci pro rok 2014. Cíle jednotlivých oblastí Institu-

jiných zdrojů. Podpořeny byly také pobyty pro

cionálního plánu ČZU byly následující: 

zpracování diplomových a disertačních prací.

Rekonstrukce trafostanice představovala etapizo-



vanou demolici stávající objektu energocentra

ČZU (krátkodobé a dlouhodobé mobility, stipendi-

a následné přemístění velkoodběratelské TS 8803

um rektora) sloužila k zajištění financování nada-

do nového částečně zahloubeného, samostatně

ných zahraničních studentů při studiu na ČZU, kte-

stojícího objektu. 

Zabezpečení

centrálního

ré není možno podpořit z jiných zdrojů. Díky tomu datového





se přispělo k rozvoji internacionální podoby ČZU.

úložiště

a serverovny. 



je univerzita členem, si kladla za cíl umožnit účast

níků do 35 let na vysoké škole měla za cíl umožnit

pracovníků a studentů ČZU v mezinárodních sítích

mladým vědeckým pracovníkům dosahovat lepších

(DRC, ELLS, CASE, ICA), a tak přispět ke sdílení

výkonů v pedagogické i ve vědecké práci a v publi-

znalostí v mezinárodním prostoru a k účasti stu-

kační aktivitě.

dentů na mezinárodních konferencích.

Profilace a inovace studijních programů na úrovni



prostor měla za cíl zkvalitnit výukové a laboratorní

vé materiály v podobě e-learningových kurzů

prostory v pavilonu T – FTZ, kompletně moderni-

v elektronické podobě a inovovat multimediální

zovat posluchárny na FAPPZ a zmodernizovat vy-

pomůcky pro výuku.

bavení dvou učeben PEF.

Podpora mezinárodní spolupráce při přípravě



Zvyšování kvality výuky a podpory studia v baka-

projektů si kladla za cíl prostřednictvím zástupců

lářských a navazujících magisterských studijních

Center projektů organizovat společné workshopy

programech a v celoživotním vzdělávání řešilo kva-

zaměřené na sdílení informací přípravy vědecko-

litu výuky dle nové metodiky, došlo k přípravě kon-

výzkumných projektů s cílem intenzivního zapojení

cepcí rozvoje kariérového poradenství pro studen-

do výzev programu Horizont 2020. Byl dále

ty z ČZU. Došlo také k uspořádání druhého ročníku

systematicky posilován aktivní networking ČZU

Veletrhu pracovních příležitostí. 

Komercializace duševního vlastnictví a Licenční fond umožnily zvýšit transfer výsledků výzkumu

pravy projektů.

do praxe na základě požadavků komerční sféry.

Podpora propagace výsledků VaV a expertních

S tím souvisela podpora činnosti CITT a fakultních

činností ČZU umožnila vytvoření systému pro pro-

poboček a obdobných struktur, dále pak zabezpe-

pagaci a medializaci výsledků VaV a propojení od-

čení prostředků pro Licenční fond, prostředků na

borného potenciálu ČZU na odborníky zapojené do

uhrazení služeb poradenských, investorských a PR

expertních činností a poradenství. Dále pak došlo

agentur.

k propagaci a popularizaci významných vědeckých výstupů v tištěných i internetových médiích a na sociálních sítích.

130

Podpora zkvalitňování výukových a laboratorních

předmětů/kurzů si měly za cíl vytvořit nové výuko-

s cílem sestavování mezinárodních konsorcií pří-



Podpora činností ČZU v mezinárodních sítích, jichž

Podpora akademické práce akademických pracov-

a vyhledávání zahraničních projektových partnerů



Podpora zahraničních studentů přijíždějících na



Podpora dlouhodobých stáží studentů doktorských studijních programů si kladla za cíl podpořit dlouhodobé stáže doktorandů na zahraničních uni-

Podpora zařazení vynikajících absolventů doktor-

verzitách, které přispějí ke zvýšení kvality jejich

ského studia měla za cíl podpořit zapojení vynikají-

vzdělávání a zároveň přinesou další možnosti spo-

cích absolventů doktorského studia do akademic-

lupráce ČZU se zahraničními univerzitami v oblasti

kých aktivit na ČZU po absolvování jejich doktor-

vědy a výzkumu.

ROZVOJ ČZU





Podpora

celouniverzitního

časopisu

Scientia



Zřízení start-up inkubátoru si kladlo za cíl zvýšit

Agriculturae Bohemica, který je multidisciplinární

transfer výsledků výzkumu do praxe na základě

publikační platformou pokrývající profilově vý-

požadavků

zkumné oblasti univerzity. V roce 2014 byla čin-

vhodné prostory pro vytvoření „Student driven“

nost časopisu zaměřena zejména na zvýšení kvali-

start-up inkubátoru a jeho realizace. Díky projektu

ty publikovaných prací, které je nutným předpokla-

došlo k vybudování nových prostor start-up inku-

dem pro zvýšení citovanosti jako jedné z klíčových

bátoru, tj. open-space prostoru, jednací místnosti

charakteristik časopisu.

a chill-out zóny.

komerční

sféry,

především

nalézt

Podpora mimoškolních aktivit studentů se zaměři-

Plánované rozpočty dílčích oblastí byly dodrženy,

la na stimulaci studentů k zapojení do činností pro

případné další náklady byly hrazeny z prostředků

univerzitu ve svém volném čase, podporu činností

univerzity.

studentských organizací (především těch propojují-



cích akademické aktivity a volný čas) a dále pak

Celkové náklady uplatněné v rámci tohoto Insti-

zkvalitnění a zvyšování nabídky možností aktivního

tucionálního plánu činily 53,429 mil. Kč, z toho

využití volného času pro zaměstnance a studenty.

investice 32,075 mil. Kč a neinvestiční náklady

Elektronické informační zdroje byly zaměřeny na

21,354 mil. Kč.

získání příspěvku na pořízení multioborových i spe-

V průběhu roku 2014 došlo v souladu s žádostí

cializovaných EIZ pro pedagogické a vědecko-

a vyjádřením MŠMT k převedení částky 10 mil. Kč

výzkumné pracovníky, studenty – Web of Science a Journal Citation Report, STM – plnotextové databáze a základní ekonomické databáze EBSCO Academic Complete a ProQuest Central. 

Analýza a koncepce efektivní spolupráce PR oddělení a oddělení vnějších vztahů při marketingové

určena v kapitole 1.2 Institucionálního plánu na vybudování centrálního datového úložiště a serverovny. Prostředky byly vloženy do příslušného fondu (dle § 18 a § 18a zákona č. 111/1998 Sb.)

prezentaci a komunikaci s veřejností se zaměřila

a budou využity v plánované návaznosti na plnění

na vypracování přehledu všech aktivit rektorátu ve

Institucionálního plánu pro rok 2015.

vymezených oblastech, zpracování strategie mar-

Správní rada ČZU konstatovala, že celkově byl

ketingové prezentace a PR univerzity s cílem provázání aktivit a posílení dopadu na potenciální zájemce o studium a spolupráci. 

do následujícího období (2015). Tato částka byla

Institucionální plán pro rok 2014 řešen v souladu s dokumenty vypracovanými ČZU a schválenými MŠMT a přispěl v očekávané míře k naplnění

Vytvoření nového webu ČZU mělo za cíl vytvoření struktury nového webu ČZU a jejich součástí. Díl-

Dlouhodobého záměru ČZU.

čími cíli byla zpracování koncepce webových prezentací a zpracování koncepce správy webových prezentací při zohlednění platné legislativy.

131

ZÁVĚR

f

6

ZÁVĚR

16. Závěr VÝCHODISKA SPOJENÁ S DLOUHODOBÝM ZÁMĚREM 2011 – 2015 Působení ČZU v roce 2014 nadále naplňovalo

dokumentují, že univerzita tento cíl naplňuje. ČZU

hlavní cíl Dlouhodobého záměru vzdělávací, vě-

opět posílila a zkvalitnila své působení v oblasti

decké a výzkumné činnosti České zemědělské

internacionalizace (výrazný nárůst počtu zahra-

univerzity v Praze na roky 2011 – 2015: „Česká

ničních kmenových studentů, stabilní vysoký

zemědělská univerzita v Praze hodlá být v období

počet

kolem roku 2015 mezinárodní výzkumnou univer-

v oblasti vědy a výzkumu (nárůst publikací přede-

zitou soustavně rozvíjející vysoce kvalitní a rele-

vším

vantní formy vzdělávání, propojené s jejím vý-

of Knowledge Thompson Reuters), v oblasti

zkumným zaměřením, orientované na různé cílo-

vzdělávání (kvalita nabízených oborů a neupadají-

vé skupiny populace a flexibilně reflektující potře-

cí zájem o studium na ČZU /rostoucí ze zahrani-

by společnosti. Naplňování tohoto cíle bude

čí/). Dařilo se rozvíjet infrastrukturu univerzity

probíhat v nadále zkvalitňovaném přívětivém

(v roce 2014 bylo možno poprvé využít zdroje na

prostředí univerzity intenzivně spolupracující se

infrastrukturu alokované v rámci operačního

svým okolím. To vše bude založeno na pokračo-

programu Výzkum a vývoj pro inovace, což se

vání kontinuálního zavádění moderních metod

projevilo výrazným stavebním ruchem na ČZU)

řízení vedoucích, v souladu s principy učící se

a spolupracovat s partnery v aplikační sféře (čin-

organizace a udržitelnosti, k posilování efektivity

nost fakultních rad pro spolupráci s praxí a inten-

všech činností.“ Údaje představené v této zprávě

zivní spolupráce s Místními akčními skupinami).

vyjíždějících v

a

časopisech

přijíždějících

studentů),

indexovaných

ve

Web

HLAVNÍ VNĚJŠÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ FUNGOVÁNÍ ČZU V ROCE 2014 Pokračující důraz na kvalitu v celospolečenském

faktorů byla pro ČZU nejdůležitější možnost začít

diskursu vztaženém k vysokým školám je plně

využívat zdroje evropských strukturálních fondů

reflektován i v prostředí ČZU. Z hlediska vnějších

pro rozvoj infrastruktury univerzity.

HLAVNÍ VNITŘNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ FUNGOVÁNÍ ČZU V ROCE 2014 V roce 2014 začalo druhé funkční období rektora

gických pracovišť – prof. Ing. Milan Slavík, CSc.,

ČZU, prof. Ing. Jiřího Balíka, CSc., dr. h. c.

ředitel

Stejně tak se druhým funkčním obdobím započali

a PaedDr. Dušan Vavrla, vedoucí Katedry tělesné

děkani

výchovy.

Fakulty

agrobiologie,

potravinových

Institutu

vzdělávání

a

poradenství,

a přírodních zdrojů (prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc.)

Významným momentem spojeným s fungováním

a Technické fakulty (prof. Ing. Vladimír Jurča,

univerzity byly volby akademického senátu uni-

CSc.). Nově se ujal funkce děkan Provozně eko-

verzity na podzim 2014 pro nové tříleté funkční

nomické fakulty Ing. Martin Pelikán, Ph.D. Na

období a volby akademických senátů PEF, FAPPZ

základě výběrových řízení pokračovali ve svých

a TF.

funkcích také ředitelé celouniverzitních pedago-

133

ZÁVĚR

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ČZU V ROCE 2014 Byl-li rok 2012 na univerzitě označen za rok vý-

V roce 2014 pokračoval trend snižování počtu

znamných návštěv a rok 2013 rokem volebním,

tzv. aktivních studentů. ČZU již tak působí ve fázi

rok 2014 je možno označit za rok stavebních

poklesu počtu aktivních studentů. Univerzita

aktivit na ČZU.

vzdělává velice významný počet studentů z mi-

ČZU i v roce 2014 nadále hrála důležitou a přední

mopražských regionů, čímž dokazuje své důležité

roli jak mezi českými vysokými školami, tak

působení v České republice. Tři pětiny z celkové-

v mezinárodním prostředí tvořeném především

ho počtu studentů jsou studentky, což je již

podobně

(zejména

dlouhodobě ustálená proporce pohlaví na ČZU.

v oblasti věd o živé přírodě a v jejich propojení

V kombinované formě studia je již řadu let kolem

s technickým inženýrstvím a se sociálními věda-

30 % studentů (jejich podíl na všech studentech

mi, včetně ekonomie a managementu).

však v posledních 5 letech mírně klesá, podobně

zaměřenými

univerzitami

Pokračovaly pravidelné reakreditace studijních programů a oborů a bylo podáno několik žádostí o akreditace nových studijních oborů v již existujících programech. Byla prodloužena akreditace 4 oborům a nově akreditovány další 4 obory. Studijní programy jsou na ČZU i nadále vyučovány v pěti z deseti kategorií programů podle klasifikace kmenových oborů vzdělávání. Opět narostl (o 2) počet anglicky vyučovaných studijních oborů, v nichž již studuje 1110 kmenových studentů (více než polovina je ze zahraničí). K podpoře nadaných

studentů

ze

zahraničí

studujících

v anglických programech bylo znovu využito stipendium rektora ČZU (20 podpořených studentů). S přednáškami a výukou v angličtině

jako počet studentů ve věku nad 30 let). Studenti všech forem a typů studia využívají rozsáhlou a neustále zkvalitňovanou e-learningovou podporu ve výuce. V jednotlivých typech studia studuje 61 % bakalářů, 35 % magistrů a cca 4 % doktorandů. Nepříznivým trendem je další nárůst počtu neúspěšných studentů. K zastavení tohoto trendu byla kromě již existujících rozpracovávána nová opatření administrativního charakteru, jejichž efekt by měl být výrazně patrný v následujících letech. V roce 2014 byla také realizována nová opatření k získání většího počtu studentů-samoplátců (přehodnocení výše poplatků za studium v cizím jazyce u některých oborů, aktivní vyhledávání těchto studentů).

působilo na ČZU přes 110 zahraničních odborníků.

Vzhledem k nárůstu počtu studentů v předcho-

Již

realizované

zích letech roste i počet absolventů (přes 6200

v rámci 16 double (15) a joint (1) degree programů.

v roce 2014). Nejlepší diplomové a disertační

zavedenými

jsou

programy

ČZU nabízí svým studentům rozsáhlou nabídku dalších vzdělávacích aktivit, které vhodně doplňují existující studijní obory. Mezi ně se řadí letní školy pro zahraniční studenty a studenty ČZU pořádané na ČZU, ale i letní školy pro studenty ČZU v zahraničí. V roce 2014 se jich zúčastnilo přes 850 studentů a podílelo se na nich přes 150 pedagogů a dalších zaměstnanců ČZU. Důležitá z hlediska rozvoje studentů je i nabídka sportovních kurzů pro studenty (účast více než 4000 studentů ČZU v jednom semestru) a nově pořádané akademické diskuse pro širokou veřejnost „Fórum ČZU“ s účastí významných představitelů na těchto fórech diskutovaných oblastí.

práce

absolventů

vztažené

problematice

cenou ministra zemědělství a podobně tomu bylo u diplomových prací vztažených k problematice v gesci Ministerstva životního prostředí ČR (oceněny cenou ministra životního prostředí). Více než polovina absolventů má již pracovní uplatnění okamžitě po státních závěrečných zkouškách. Šedesát procent z nich považovala studované obory za náročné. Univerzita, její fakulty a institut i nadále rozvíjejí práci klubů svých absolventů a zavedenými se stala každoroční setkání absolventů po 25 a 50 letech. Rady pro spolupráci s praxí již fungují na většině fakult a institutu (s výjimkou FTZ, která je specifická svým zacílením na mimoevropské země).

134

k

v gesci Ministerstva zemědělství ČR byly oceněny

ZÁVĚR

V roce 2014 mírně poklesl ve srovnání s předcho-

V roce 2014 bylo přiznáno více než 13 700 růz-

zím rokem počet přihlášek ke studiu (počet do-

ných forem stipendií. Nejvíce v relaci s předcho-

sáhl přes 26 000), stejně jako počet přihlášených

zím rokem narostla stipendia na podporu studia

(v průměru každý uchazeč podává 1,3 přihlášky).

v zahraničí (i když jich absolutně bylo jen téměř

To ovlivnilo i skutečnost, že ve srovnání s před-

200). Na ČZU je 9 motivačních programů a cen

chozími lety mírně poklesly i počty přijatých

pro studenty, které je stimulují k vynikajícím pu-

a zapsaných studentů (s výjimkou přijatých dok-

blikačním výstupům a ke kvalitním diplomovým

torandů). Přijímací zkoušky si univerzita zajišťuje

a disertačním pracím a jsou pojímány jako hlavní

sama, včetně přípravy přijímacích testů. Součásti

nástroj práce s nadanými studenty či studenty

univerzity berou v přijímacím řízení v úvahu vý-

jinak významně reprezentujícími ČZU (např. na

sledky uchazečů v celostátních studentských

sportovním poli). Poradenské služby na ČZU jsou

soutěžích (typu středoškolských olympiád). Dů-

dlouhodobě dobře zavedeny a fungují v souladu

vodem je přitáhnout ke studiu na ČZU nejkvalit-

se zákonem o vysokých školách. Stále více jsou

nější studenty s motivací studovat zvolený obor.

v nich využívány elektronické komunikační kanály

Zatímco v magisterském typu studia je mezi

(prostřednictvím portálu „Student“ s jednotlivými

zapsanými do prvního ročníku tohoto studia

oblastmi poradenství, včetně poradenství psy-

36 % studentů, kteří dokončili bakalářské studi-

chologického, kdy elektronickou formu sebedia-

um na jiné vysoké škole, u doktorského studia

gnostiky využilo přes 2500 studentů). Hlavním

23 % studentů prvního ročníku má své magister-

poskytovatelem stravovacích služeb na ČZU je

ské vzdělávání z jiné vysoké školy než ČZU.

menza fungující v rámci mandátní smlouvy se

Z výzkumu mezi novými studenty bakalářského

společností EUREST. Menza vydala přes 330 tis.

studia vyplynulo, že to jsou webové stánky uni-

jídel. Zavedení systému Food Point v roce 2013

verzity a klasické sociální sítě (přátelé), které je

umožnilo studentům odebírat dotovaná jídla

nejvíce ovlivnily při volbě studia na ČZU.

i v ostatních provozech v rámci univerzitního

Přepočtené počty akademických a vědeckých

areálu. Z hlediska ubytovacích služeb je situace

pracovníků se již dlouhodobě udržují přibližně na

srovnatelná s předchozími lety a nedošlo u nich

stejné úrovni s mírným nárůstem, a to především

k zásadním změnám. Počet žádostí o ubytování

na pozicích vědeckých pracovníků, což je důsled-

stále mírně převyšuje kapacitu kolejí (cca 2200

kem podpory tzv. post-doktorských pozic. Na

lůžek), ale během roku jsou žádosti vyřízeny.

ČZU bylo ke konci roku 2014 přes 720 akademic-

Univerzita rozvíjela aktivity v oblasti péče o své

kých a vědeckých pracovníků v přepočtených

zaměstnance (využití sportovních zařízení i zaří-

počtech (ve fyzických osobách je počet těchto

zení rekreačních), včetně dětského koutku. Další

pracovníků 833). V relaci profesorů (13,5 %), do-

formou zvyšování sounáležitosti zaměstnanců

centů (20,5 %) a odborných asistentů (66 %)

s ČZU

pokračuje ustálený stav, což je typické také pro

a čtvrtý ročník Life Sciences Film Festivalu. Cel-

věkovou strukturu a relaci počtu mužů a žen na

kový náklad univerzitního zpravodaje „Živá uni-

ČZU (těch je přesná 1/3 všech akademických

verzita“ překročil 10 000 výtisků za celý kalendář-

pracovníků). Nejvíce zastoupenou věkovou skupi-

ní rok. Důležitá je činnost téměř 20 studentských

nou jsou akademičtí pracovníci ve věku 30 – 39

organizací, z nichž některé působí mezinárodně.

let. Nejvíce akademických pracovníků ČZU (82 %)

V roce 2014 navštívily univerzitu některé vý-

má sjednaný úvazek vyšší než 0,7. Proporcionali-

znamné osobnosti, mezi něž je možno zařadit

ta akademických pracovníků s cizím státním ob-

předsedu Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha,

čanstvím představuje 6 %. V roce 2014 se na

guvernéra České národní banky Miroslava Singe-

ČZU habilitovalo 11 docentů a docentek a proběh-

ra a ministra školství, mládeže a tělovýchovy

lo 5 úspěšných profesorských řízení. Na univerzi-

Marcela Chládka.

byla

divadelní

představení,

koncerty

tě je již dobře zaveden systém motivačních programů pro akademické pracovníky.

135

ZÁVĚR

Knihovní fond v roce 2014 čítal 158 tisíc kusů.

Univerzita také celkem hostila 40 konferencí.

Více než 9 tisíc titulů vědeckých a dalších časopi-

Tvůrčí činnost rovněž generuje podstatnou část

sů a periodik je dostupných v elektronické verzi.

příjmů univerzity. V roce 2014 ČZU získala přes

Velmi důležitým prvkem je přístup do renomova-

286 milionů korun jako účelové finanční prostřed-

ných vědeckých databází (bibliografických, fakto-

ky na výzkum, vývoj, inovace a další tvůrčí čin-

grafických a ve stále větší míře i plnotextových)

nosti (o 35 milionů více než v roce 2013). Asi čtvrt

a licence pro přístup do databází Web of Science

milionu korun představovaly zisky z prodeje licen-

a SCOPUS. Celkem SIC zajišťoval přístup do

cí a ve srovnání s rokem 2013 o polovinu narostly

10 licencovaných a 21 volně dostupných elektro-

(na téměř 10 milionů Kč) příjmy z kontrahovaného

nických zdrojů. S cílem komfortního přístupu byla

výzkumu, tj. aktivit v oblasti vědy, výzkumu

v roce 2014 zahájena implementace nového

a inovací, které ČZU realizovala za úplatu pro

nadstavbového nástroje – Discovery Service.

subjekty aplikační sféry. Na univerzitě bylo pod-

Studovny SIC zaznamenaly více než 35 000

pořeno celkem 51 post-doktorandských pozic. Při

návštěv a bylo realizováno téměř 55 000 ab-

rozvoji tvůrčích činností ve vztahu k praxi byly

senčních výpůjček literatury. E-shop ČZU kladně

klíčové aktivity celouniverzitního Centra inovací

vyřídil 2012 objednávek. Univerzita disponuje

a transferu technologií. Již v roce 2013 byla zalo-

velice

informačních

žena první spin-off firma se 70% podílem univer-

a komunikačních technologií, která je neustále

zity. V roce 2014 byl založen podnikatelský inku-

modernizována. Byl zahájen projekt realizace

bátor, kde je realizováno 12 start-up projektů

systému řízení a zabezpečení přístupu k datové

studentů. Pravidelně se schází Licenční fond

síti standardem IEEE 802.1x a bylo realizováno

ČZU, který podpořil pět projektů s komerčně

připojení budovy FAPPZ do 10Gbps páteřní sítě.

uplatnitelným výstupem. ČZU se znovu zapojila

Serverové prostředí infrastruktury je postupně

do soutěže inovačních voucherů. Doporučeno

doplňováno řešením typu Blade. Celkem je na

k financování bylo 9 voucherů v celkové hodnotě

ČZU přes 2200 koncových počítačových stanic.

2,48 mil. Kč. Pracovníci univerzity spolupracovali

V kurzech celoživotního vzdělávání, kterých bylo

na zpracovávání metodik územního plánování

přes 60, dlouhodobě převažují kurzy orientované

s Karlovarským, Ústeckým a Středočeským kra-

na výkon povolání a kurzy Univerzity 3. věku

jem. Univerzita se podílela na zpracování regio-

(počty obou typů celoživotního vzdělávání dlou-

nální inovační strategie (RIS 3) pro hl. m. Prahu,

hodobě rostou). Počet účastníků kurzů celoživot-

zástupci univerzity jsou členy primátorem jmeno-

ního vzdělávání překročil 8300, a to především

vané „Pražské inovační rady“ a jí podřízených

vzhledem k nárůstu počtu účastníků Univerzity

Inovačních

3. věku, jejíž virtuální kurzy jsou realizovány

spolupráce s Místními akčními skupinami (MAS),

ve 167 obcích ČR pro více než 5500 účastníků.

a to prostřednictvím společné platformy ČZU

kvalitní

infrastrukturou

Tvůrčí činnosti na ČZU se soustředí na základní

platforem.

Pokračovala

intenzivní

a MAS.

a aplikované výzkumné a vývojové aktivity, trans-

V roce 2014 opět výrazně vzrostl celkový počet

fer poznatků a technologií do praxe, na poraden-

zahraničních kmenových studentů na ČZU, který

skou činnost spojenou s přenosem inovací a nově

dosáhl 10 % (2109 osob k 31. 10. 2014) ze všech

se objevuje i umělecká činnost. Mezi tvůrčí čin-

kmenových studentů univerzity. U výměnných

ností v jejích různých pojetích a vzdělávací čin-

(mobilitních)

ností existuje úzká vazba a studenti jsou do ní

v rámci mobilit, kteří byli zapsáni v informačním

zapojování formou vnitřních grantových agentur,

systému univerzity, překročil jejich počet 800.

ale i účastí na konferencích (včetně mezinárod-

Celkem bylo za celý rok 2014 ve studijních obo-

ních). Aplikační sféra se prostřednictvím rad pro

rech na ČZU evidováno přes 3900 cizinců (kme-

spolupráci s praxí velice intenzivně podílí na pro-

nových i v mobilitách, včetně krátkodobých mobi-

pojení se vzděláváním a výzkumem na ČZU. Na-

lit trvajících více než jeden měsíc, ale méně než

víc se na výuce podílí přes 120 odborníků z praxe.

semestr, i krátkodobých letních škol). ČZU měla

136

studentů

pobývajících

na

ČZU

ZÁVĚR

uzavřeno 156 dohod o spolupráci, na jejichž zá-

akreditací oborů a vnitřní evaluací předmětů

kladě probíhá spolupráce především s partnery

i oborů. Univerzita se může prokázat kvalitní

mimo EU. V kalendářním roce 2014 dosáhl počet

vnitřní

vyjíždějících studentů téměř 680. Další studenti

systémem vnitřního auditu (provedeno 6 inter-

vyjížděli na krátkodobé letní školy v zahraničí

ních auditů). Na ČZU byly pravidelně prováděny

a jejich počet přesáhl 150 (na krátkodobých let-

vnější kontroly (celkem 18), které neshledaly žád-

ních školách na ČZU se účastnilo téměř 600

né zásadní problémy. Univerzita využívá bench-

zahraničních studentů). Na ČZU bylo v roce 2014

marking především ve vztahu k partnerským

realizováno 7 projektů programu Erasmus Mun-

zahraničním univerzitám sdruženým v ELLS (rok

dus, z nichž dva univerzita prostřednictvím Fakul-

2014 byl ve znamení hodnocení rozvoje výuky

ty tropického zemědělství přímo koordinovala.

k podnikatelství, kde se ukázalo, že ČZU je na

Společně s těmito projekty byla ČZU zapojena

čele mezinárodního trendu).

i do projektů v rámci programu CEEPUS a dalších

V roce 2014 byly v rámci peer review hodnocení

podprogramů v rámci programů EU či regionál-

kvality vybraných výsledků RIV ohodnoceny

finanční

kontrolou

i

rozpracovaným

ních programů na podporu vzdělávání. ČZU pů-

4 publikace z ČZU. ČZU svou excelenci prokazuje

sobila v řadě mezinárodních organizací. Jednalo

i působením v mezinárodních organizacích po-

se především o aktivity v rámci Euroleague for

dobných univerzit, kde působí v jejích řídících

Life Sciences (ELLS), Association for European

radách. Součásti univerzity se umísťují na před-

Life Science Universities (ICA), mezinárodní orga-

ních místech ve studentských hodnoceních fakult.

nizace

AGRINATURA,

organizace

AGRIMBA

a organizace CASEE. Významné je působení v Dunajské konferenci rektorů, v níž byl rektor ČZU v roce 2014 jejím prezidentem a ČZU přispěla k aktivizaci činností této organizace, což se projevilo uznáním DRC za klíčového reprezentanta univerzit v regionu a participací DRC v několika projektech.

Významné

aktivity

představuje

12 projektů rozvojové spolupráce ČZU v zahraničí.

Na ČZU bylo řešeno pět Centralizovaných rozvojových projektů MŠMT. Institucionální plán ČZU pro rok 2014 stanovil 4 oblasti, ve kterých bylo řešeno 20 tematických dílčích částí. Jim odpovídalo celkem 56 indikátorů v návaznosti na Dlouhodobý záměr ČZU a jeho Aktualizaci pro rok 2014. Správní rada ČZU konstatovala, že celkově byl Institucionální plán 2014 řešen v souladu s dokumenty vypracovanými ČZU a schválenými

Univerzita využívá již dlouhodobě prověřené

MŠMT a přispěl v očekávané míře k naplnění

mechanismy zajišťování kvality spojené s vnitřní

Dlouhodobého záměru ČZU.

HLAVNÍ CHARAKTERISTIKA FAKULT A INSTITUTU: HLAVNÍ VÝSLEDKY JEJICH ČINNOSTÍ V ROCE 2014 Provozně ekonomická fakulta v roce 2014 nadále

bakalářského studia a 4 obory navazujícího

významně rozvíjela všechny oblasti svých aktivit.

magisterského studia v anglickém jazyce.

Z hlediska publikační činnosti akademických pra-

Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních

covníků došlo k významnému posunu. V časopi-

zdrojů se dařilo udržet rostoucí trend publikační

sech s tzv. impakt faktorem bylo publikováno

aktivity v časopisech s tzv. impakt faktorem

více než 16 % z celkového počtu publikací, což je

(celkem 195 článků v roce 2014). Práce sledující

výrazně vyšší podíl v porovnání s předchozími

antibakteriální vlastnosti vybraných éterických

léty. Důležitým strategickým aspektem rozvoje

olejů byla vyhodnocena jako excelentní výsledek

PEF je udržování konkurenceschopnosti, kterou

v II. pilíři hodnocení výsledků výzkumných organi-

lze prokázat stabilně vysokým zájmem o studium

zací. Meziročně se také výrazně významně zvýšil

jak v českých, tak zejména v anglických studijních

objem prostředků získaných za smluvní výzkum.

oborech. Fakulta nabízela v roce 2014 již 3 obory

137

ZÁVĚR

Technická fakulta v roce 2014 zvyšovala publi-

Fakulta tropického zemědělství se v roce 2014

kační aktivity v uznávaných vědeckých časopi-

těšila

sech. Fakultě se díky opatřením v přijímacím

V oblasti vědy a výzkumu bylo velmi pozitivní

řízení podařilo naplnit stanovený počet studentů

zapojení fakulty do dvou projektových konsorcií

v prvním ročníku, a to i přes nepříznivý demogra-

(v rámci OP VaVpI a programu Horizont 2020).

fický vývoj. Pracovníci fakulty byli úspěšní v gran-

Nezanedbatelnou součástí fungování fakulty je

tových soutěžích a získali řadu vnějších grantů.

realizace projektů v rámci zahraniční rozvojové

Výsledky aplikovaného výzkumu nacházejí uplat-

spolupráce ČR. Fakulta pokračovala v řešení

nění v praxi, což dokumentuje prestižní meziná-

a získala nové mezinárodní projekty financované

rodní ocenění plantografu vyvinutého týmem

programy

pracovníků fakulty. Fakulta získala projekt na

a pedagogů. Jednou z nejvýznamnějších událostí

rekonstrukci a vybavení budovy laboratoří. Kromě

roku 2014 na fakultě byla organizace mezinárodní

dalších aktivit se skupina pedagogů a studentů

konference Tropentag 2014 (téměř 700 účastníků

úspěšně zapojila do mezinárodního studentského

z více jak šedesáti zemí světa).

nárůstu

EU

počtu

zahraničních

podporující

mobility

studentů.

studentů

projektu Formula Student.

Institut vzdělávání a poradenství rozšířil v rámci

Fakulta lesnická a dřevařská zpřísnila podmínky

poradenského střediska podpory studentů tým

přijímacího řízení, což se odráží na kvalitě absol-

kontaktních osob pro studenty se specifickými

ventů a jejich uplatnitelnosti (úroveň jejich neza-

vzdělávacími potřebami o pracovníky fakult.

městnanosti je výrazně pod celostátním průmě-

V roce 2014 byly pod hlavičkou Centra pro vzdě-

rem absolventů odpovídajících oborů). V roce

lávání zahraničních studentů ČZU zahájeny na

2014 narostl podíl článků s tzv. impakt faktorem,

IVP další kurzy češtiny pro cizince. Hlavním cílem

a to o 10 % (37 % těchto článků bylo v časopi-

kurzů je rozšíření dovedností v českém jazyce

sech v prvním kvartilu daného oboru a jeden byl

u vietnamských studentů ze Společného vzdělá-

publikován v časopisu Science). Doktorandi fakul-

vacího střediska v Hanoji.

ty se prosadili v soutěži o Cenu rektora ČZU za publikační činnost (první dvě místa). Fakulta organizovala významnou konferenci IUFRO Forest Tree Breeding zaměřenou na genetiku a šlechtění lesních dřevin (170 hostů z 35 států světa). Fakulta získala projekt na výstavbu Dřevařského pavilonu v rámci OP VaVpI. Fakulta životního prostředí v roce 2014 pokračovala v rozvoji podporovaných aktivit, ať již v rámci posilování vědeckých týmů fakulty mladými nadějnými vědeckými pracovníky z ČR i ze zahraničí, nových příležitostí spolupráce s praxí a transferem technologií, tak i na poli pedagogickém či v rámci podpory účasti v mezinárodních projektech. V roce 2014 byla nově ustanovena Rada pro spolupráci s praxí a uskutečnilo se její první setkání. Dále byly definovány systémy podpory excelentních výzkumných týmů v rámci fakulty.

138

ZÁVĚR

139

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA – TABULKY 

3.1: Akreditované studijní programy (počty)



3.2: Studijní programy v cizím jazyce (počty)



3.3: Joint/Double/Multiple Degree studijní programy



3.4: Akreditované studijní programy uskutečňované společně s jinou vysokou školou



3.5: Akreditované studijní programy uskutečňované společně s vyšší odbornou školou



3.6: Akreditované studijní programy nebo jejich části, které vysoká škola uskutečňuje mimo obec, ve které má sídlo (mimo odbornou praxi)



4.1: Studenti v akreditovaných studijních programech (počty)



4.2: Studenti-samoplátci (počty)



4.3: Studenti ve věku nad 30 let



4.4: Neúspěšní studenti v akreditovaných studijních programech (počty)



5.1: Absolventi akreditovaných studijních programů (počty)



6.1: Zájem o studium na vysoké škole



6.2: Studenti navazujícího magisterského a doktorského studia, kteří absolvovali předchozí stupeň studia na jiné vysoké škole



7.1: Akademičtí a vědečtí pracovníci (přepočtené počty)



7.2: Věková struktura akademických a vědeckých pracovníků (počty fyzických osob)



7.3: Počty akademických pracovníků podle rozsahu pracovních úvazků a nejvyšší dosažené kvalifikace



7.4: Akademičtí pracovníci s cizím státním občanstvím (počty fyzických osob)



7.5: Nově jmenovaní docenti a profesoři (počty)



7.6: Přehled kurzů dalšího vzdělávání akademických pracovníků



8.1: Stipendia studentům podle účelu stipendia



8.2: Ubytování, stravování



9.1: Vysokoškolské knihovny



10.1: Kurzy celoživotního vzdělávání (CŽV) na vysoké škole (počty kurzů)



10.2: Kurzy celoživotního vzdělávání (CŽV) na vysoké škole (počty účastníků)



11.1: Vědecké konference (spolu)pořádané vysokou školou (počty)



11.2: Odborníci z aplikační sféry podílející se na výuce v akreditovaných studijních programech (počty)



11.3: Studijní obory, které mají ve své obsahové náplni povinné absolvování odborné praxe po dobu alespoň 1 měsíce (počty)



11.4: Spin-off/start-up podniky podpořené vysokou školou v roce 2014 (počty)



12.1: Zapojení vysoké školy do mezinárodních vzdělávacích programů



12.2: Zapojení vysoké školy do mezinárodních programů výzkumu



12.3: Mobilita studentů a akademických pracovníků podle zemí



15.1: Zapojení vysoké školy do Centralizovaných rozvojových projektů MŠMT v roce 2014 (pouze veřejné vysoké školy)



15.2: Institucionální rozvojový plán vysoké školy v roce 2014 (pouze veřejné vysoké školy)

141

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 3.1: AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY (POČTY) BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

SOUČÁST ČZU V PRAZE

P

MAGISTERSKÉ STUDIUM

K/D

P

K/D

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM P

Skupiny akreditovaných KKOV studijních programů PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ekonomie 62,65 3 3 4 FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 9 7 15 a nauky T ECHNICKÁ FAKULTA technické vědy a nauky 21-39 2 2 2 zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 2 2 3 a nauky FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ technické vědy a nauky 21-39 1 1 1 zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 1 1 1 a nauky ekonomie 62,65 FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ přírodní vědy a nauky 11-18 1 technické vědy a nauky 21-39 2 2 2 FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 2 3 a nauky INSTITUT VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ pedagogika, učitelství 74,75 1 1 a sociál. péče CELKEM 23 19 0 0 32 Pozn.: * = Fakulta nebo jiná součást vysoké školy uskutečňující akreditovaný studijní program/obor P = prezenční K/D = kombinované/distanční

DOKTORSKÉ STUDIUM

CELKEM

4

4

18

7

3

41

2

2

10

2

2

11

K/D

1

4 1

5

1

1

2

1 3

2 11

1

1

7

1

2 20

18

112

DOKTORSKÉ STUDIUM

CELKEM

4

16

3

4

9

1

1

2

1

1

4

1

1

1 3

2 5

TABULKA Č. 3.2: STUDIJNÍ PROGRAMY V CIZÍM JAZYCE (POČTY) SOUČÁST ČZU V PRAZE

BAKALÁŘSKÉ STUDIUM P

K/D

Skupiny akreditovaných KKOV studijních programů PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ekonomie 62,65 3 3 FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 2 a nauky T ECHNICKÁ FAKULTA zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 a nauky FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 1 1 a nauky ekonomie 62,65 FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ přírodní vědy a nauky 11-18 technické vědy a nauky 21-39 FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 a nauky CELKEM 6 4

MAGISTERSKÉ STUDIUM P

K/D

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM P K/D

3

1 2

2

1

1

4

13

4

16

43

Pozn.: * = Fakulta nebo jiná součást vysoké školy uskutečňující akreditovaný studijní program/obor P = prezenční K/D = kombinované/distanční

142

3

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 3.3: JOINT/DOUBLE/MULTIPLE DEGREE STUDIJNÍ PROGRAMY N ÁZEV PROGRAMU 1 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu (Joint/Double/Multiple Degree) Délka studia (semestry) Typ programu (bakalářský, navazující magisterský, magisterský, doktorský) Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení

Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu? Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů?

N ÁZEV PROGRAMU 2 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu (Joint/Double/Multiple Degree) Délka studia (semestry) Typ programu (bakalářský, navazující magisterský, magisterský, doktorský) Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení




E CONOMICS AND MANAGEMENT (PEF ČZU) MSC. MANAGEMENT, E CONOMICS AND C ONSUMER STUDIES (WAGENINGEN U NIVERSITY) Wageningen University and Research Centre ne 2004/2005 double degree 6 semestrů navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na ČZU, další tři semestry na Wageningen University, šestý semestr na ČZU. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru pořádaném v součinnosti s Wageningen University. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Wageningen University obhajobou diplomové práce a na Provozně ekonomické fakultě ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom z partnerské univerzity Wageningen University včetně dodatku k diplomu. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo ze stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu. E CONOMICS AND MANAGEMENT (PEF ČZU) MSC. E NVIRONMENTAL MANAGEMENT FOR BUSINESS (CRANFIELD UNIVERSITY) Cranfield University (Velká Británie) ne 2006/2007 double degree 5 semestrů navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na ČZU, další dva semestry na Cranfield University, pátý semestr opět na ČZU. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru, na němž je přítomen i koordinátor programu na Cranfield University. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Cranfield University obhajobou diplomové práce a na Provozně ekonomické fakultě ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom a přílohu k diplomu z partnerské Cranfield University. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo ze stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu. E CONOMICS AND MANAGEMENT (PEF ČZU) MSC. E CONOMICS FOR N ATURAL RESOURCES & E NVIRONMENTAL MANAGEMENT (C RANFIELD UNIVERSITY) Cranfield University (Velká Británie) ne 2006/2007 double degree 5 semestrů navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na ČZU, další dva semestry na Cranfield University, pátý semestr opět na ČZU. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru, na němž je přítomen i koordinátor programu na Cranfield University. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Cranfield University obhajobou diplomové práce a na Provozně ekonomické fakultě ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom a přílohu k diplomu z partnerské Cranfield University. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo ze stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu.

143

PŘÍLOHA







144

E CONOMICS AND MANAGEMENT (PEF ČZU) MSC. MASTER IN INTERNATIONAL BUSINESS /MIB/ (UNIVERSITÉ C ATHOLIQUE DE LYON) Université Catholique de Lyon (Francie) ne 2004/2005 double degree 5 semestrů navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na ČZU, další dva semestry na Katolické univerzitě v Lyonu, pátý semestr opět na ČZU. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru, na němž spolupracuje i Katolická univerzita v Lyonu. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Katolické univerzitě v Lyonu obhajobou diplomové práce a na Provozně ekonomické fakultě ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom a přílohu k diplomu z partnerské Katolické univerzity v Lyonu. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo ze stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu. E CONOMICS AND MANAGEMENT (PEF ČZU) MSC. MASTER IN INTERNATIONAL BUSINESS /MIB/ (GRENOBLE BUSINESS SCHOOL) Grenoble Business School (Francie) ne 2007/2008 double degree 5 semestrů navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na ČZU, další dva semestry na Grenoble Business School, pátý semestr opět na ČZU. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru, jehož výsledky jsou posuzovány i partnery z Grenoble Business School. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Grenoble Business School obhajobou diplomové práce a na Provozně ekonomické fakultě ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom a přílohu k diplomu z partnerské Grenoble Business School. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo ze stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu. E CONOMICS AND MANAGEMENT (PEF ČZU) MSC, MASTER IN MANAGEMENT /MIM/ (GRENOBLE BUSINESS SCHOOL) Grenoble Business School (Francie) ne 2008/2009 5 semestrů double degree navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na ČZU, další dva semestry na Grenoble Business School, pátý semestr opět na ČZU. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru, jehož výsledky jsou posuzovány i partnery z Grenoble Business School. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Grenoble Business School obhajobou diplomové práce a na Provozně ekonomické fakultě ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom a přílohu k diplomu z partnerské Grenoble Business School. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo ze stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu.

PŘÍLOHA


Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu? Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů? N ÁZEV PROGRAMU 8 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu (Joint/Double/Multiple Degree) Délka studia (semestry) Typ programu (bakalářský, navazující magisterský, magisterský, doktorský) Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení

Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu?

Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů?




E CONOMICS AND MANAGEMENT (PEF ČZU) E CONOMICS AND MANAGEMENT (KUBAN STATE UNIVERSITY) Kuban State University Krasnodar (Rusko) ne 2014/2015 double degree 5 semestrů navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na Kuban State University Krasnodar, další dva semestry na ČZU v Praze, pátý semestr opět na Kuban State University Krasnodar. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru, jehož výsledky jsou posuzovány i partnery z ČZU. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Kuban State University Krasnodar obhajobou diplomové práce a na Provozně ekonomické fakultě ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree). Studenti PEF ČZU mohou získat podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo ze stipendijního fondu fakulty. Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu. Studenti z Ruska hradí studium ze svých zdrojů. FORESTRY, WATER AND LANDSCAPE MANAGEMENT (FLD ČZU) FORESTRY (UNIVERSIDAD POLITÉCNICA DE MADRID) Universidad Politécnica Madrid, Escuela Técnica Superior de Ingenieros de Montes (Španělsko) ne 2005/2006 double degree 4 semestry navazující magisterský Studenti tohoto double degree programu jsou vybíráni ve výběrovém řízení po ukončení prvního roku studia na obou univerzitách. Počet studentů, kteří chtějí program absolvovat, musí partnerská fakulta znát nejpozději do konce června. Uchazeči pak nastupují do programu v následujícím zimním semestru. Způsob ukončení studia je závislý na příslušných pravidlech fakulty – je součástí smlouvy, stejně jako způsob vypracování a obhajoby diplomové práce. Studium v obou programech je zakončeno v souladu s předpisy domovské univerzity. Diplom je vydán studentovi ČZU (tj. i absolventovi ze zahraničí) stejný, jako dostávají ostatní absolventi Fakulty lesnické a dřevařské, kteří double degree program neabsolvují. Diploma Supplement zahrnuje všechny předměty, které uchazeči v rámci double degree programu absolvovali, tedy i těch absolvovaných na partnerské fakultě. Navíc absolventi získávají diplom z partnerské univerzity. Jsou realizovány podle smlouvy, v níž je uvedeno, v kterých ročnících budou daní studenti double degree programu studovat na které fakultě. Na mateřské fakultě studují vždy 1 rok (2 semestry), na partnerské fakultě taktéž. Studenti vyjíždějí na základě podpory z programu Erasmus, z Institucionálního rozvojového plánu nebo stipendijního fondu fakulty. FOREST ENGINEERING (FLD ČZU) FOREST ENGINEERING (U NIVERSIDAD POLITÉCNICA DE MADRID) Universidad Politécnica Madrid, Escuela Técnica Superior de Ingenieros de Montes (Španělsko) ne 2014 double degree 4 semestry navazující magisterský Studenti tohoto double degree programu jsou vybíráni ve výběrovém řízení po ukončení prvního roku studia na obou univerzitách. Počet studentů, kteří chtějí program absolvovat, musí partnerská fakulta znát nejpozději do konce června. Uchazeči pak nastupují do programu v následujícím zimním semestru. Způsob ukončení studia je závislý na příslušných pravidlech fakulty – je součástí smlouvy, stejně jako způsob vypracování a obhajoby diplomové práce. Studium v obou programech je zakončeno v souladu s předpisy domovské univerzity. Diplom je vydán studentovi ČZU (tj. i absolventovi ze zahraničí) stejný, jako dostávají ostatní absolventi Fakulty lesnické a dřevařské, kteří double degree program neabsolvují. Diploma Supplement zahrnuje všechny předměty, které uchazeči v rámci double degree programu absolvovali, tedy i těch absolvovaných na partnerské fakultě. Navíc absolventi získávají diplom z partnerské univerzity. Jsou realizovány podle smlouvy, v níž je uvedeno, v kterých ročnících budou daní studenti double degree programu studovat na které fakultě. Na mateřské fakultě studují vždy 1 rok (2 semestry), na partnerské fakultě taktéž. Studenti vyjíždějí na základě podpory z programu Erasmus, z Institucionálního rozvojového plánu nebo stipendijního fondu fakulty.

145

PŘÍLOHA

N ÁZEV PROGRAMU 10 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu (Joint/Double/Multiple Degree) Délka studia (semestry) Typ programu (bakalářský, navazující magisterský, magisterský, doktorský)

Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení





N ÁZEV PROGRAMU 12 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu (Joint/Double/Multiple Degree) Délka studia (semestry) Typ programu (bakalářský, navazující magisterský, magisterský, doktorský) Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu? Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů?

146

DŘEVAŘSKÉ INŽENÝRSTVÍ – SOUČASNÉ TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA (FLD ČZU) DEREVOOBRABOTOCHNAYA PROMYSHLENOST (POVOLŽSKÁ STÁTNÍ TECHNOLOGICKÁ UNIVERZITA) Povolžská státní technologická univerzita Joškar-Ola (Rusko) ne 2014/2015 double degree 4 semestry navazující magisterský Studenti tohoto double degree programu jsou vybíráni ve výběrovém řízení po ukončení prvního roku studia na obou univerzitách. U studentů z Ruska je vyžadována znalost čekého jazyka. Počet studentů, kteří chtějí program absolvovat, musí partnerská fakulta znát nejpozději do konce června. Uchazeči pak nastupují do programu v následujícím zimním semestru. Způsob ukončení studia je závislý na příslušných pravidlech fakulty – je součástí smlouvy, stejně jako způsob vypracování a obhajoby diplomové práce. Studium v obou programech je zakončeno v souladu s předpisy domovské univerzity. Diplom je vydán studentovi ČZU (tj. i zahraničnímu absolventovi tohoto studia) stejný, jako dostávají ostatní absolventi Fakulty lesnické a dřevařské, kteří double degree program neabsolvují. Diploma Supplement zahrnuje všechny předměty, které uchazeči v rámci double degree programu absolvovali, tedy i těch absolvovaných na partnerské fakultě. Navíc absolventi získávají diplom z partnerské univerzity. Jsou realizovány podle smlouvy, v níž je uvedeno, v kterých ročnících budou daní studenti double degree programu studovat na které fakultě. Na mateřské fakultě studují vždy 1 rok (2 semestry), na partnerské fakultě taktéž. Studenti ČZU vyjíždějí na základě podpory z Institucionálního rozvojového plánu nebo stipendijního fondu fakulty. Studenti z Ruska si hradí studium ze svých prostředků.

LAND AND WATER MANAGEMENT (FŽP ČZU) LANDSCAPE E NGINEERING (CRANFIELD U NIVERSITY) Cranfield University (Velká Británie) ne 2006/2007 double degree 5 semestrů navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na ČZU, další dva semestry na Cranfield University, pátý semestr opět na ČZU. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení ve druhém semestru, na němž je přítomen i koordinátor programu na Cranfield University. Část studia se uznává pro oba diplomy. Studium je ukončeno na Cranfield University obhajobou diplomové práce a na Fakultě životního prostředí ČZU složením státních závěrečných zkoušek. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získávají diplom ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na partnerské univerzitě v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom z partnerské Cranfield University. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu.

N ATURAL RESOURCES MANAGEMENT AND E COLOGICAL E NGINEERING (FAPPZ ČZU) N ATURAL RESOURCES MANAGEMENT AND E COLOGICAL E NGINEERING (BOKU VÍDEŇ) University of Natural Resources and Applied Life Sciences (BOKU) Vídeň (Rakousko) Lincoln University (Nový Zéland) 2012/2013 (od roku 2005/2006 jako double degree s BOKU Vídeň) joint degree 4 semestry navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na své domovské univerzitě, další jeden nebo dva semestry na partnerské univerzitě. Do programu je student/ka zařazen/a na základě přijímacího řízení, jehož pravidla jsou součástí akreditace. Studium je ukončeno obhajobou diplomové práce a složením státních závěrečných zkoušek. Na závěr je studentům udělen společný diplom ČZU a BOKU Vídeň. Po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky a obhajobě diplomové práce získávají studenti společný diplom ČZU a BOKU Vídeň s jeho dodatkem. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o joint degree programu (tzv. mobility track).

PŘÍLOHA

N ÁZEV PROGRAMU 13 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu Délka studia (semestry) Typ programu Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu? Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů?

N ÁZEV PROGRAMU 14 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu Délka studia (semestry) Typ programu Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu? Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů? N ÁZEV PROGRAMU 15 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu Délka studia (semestry) Typ programu Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu? Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů? N ÁZEV PROGRAMU 16 Partnerské organizace Přidružené organizace Počátek realizace programu Druh programu Délka studia (semestry) Typ programu Popis organizace studia, včetně přijímání studentů a ukončení Jakým způsobem je vydáván diplom a dodatek k diplomu? Jakým způsobem jsou realizovány výměny studentů?

SUSTAINABLE AGRICULTURE AND FOOD SECURITY (FAPPZ ČZU) AGRIFOOD C HAIN (INP ENSAT T OULOUSE) INP ENSAT Toulouse (Francie) ne 2014/2015 double degree 4 semestry navazující magisterský První dva semestry studuje student/ka na své domovské univerzitě, další jeden nebo dva semestry na partnerské univerzitě. Do programu je student/ka zařazen/a na základě výběrového řízení, jehož pravidla stanoví dohoda o tomto double degree programu. Studium je ukončeno obhajobou diplomové práce a složením státních závěrečných zkoušek. Na závěr je studentům udělen společný diplom ČZU a INP ENSAT Toulouse. Po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky a obhajobě diplomové práce získávají studenti ČZU v Praze a INP ENSAT Toulouse s dodatky k oběma diplomům. Jedná se o běžnou proceduru vydávání diplomů v obou zemích. Většinou studenti získávají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získávají podporu z Institucionálního rozvojového plánu nebo stipendijního fondu fakulty). Výměny studentů probíhají na základě uzavřených smluv o double degree programu. ZEMĚDĚLSKÁ TECHNIKA (TF ČZU) POĽNOHOSPODÁRSKA TECHNIKA (SPU V N ITRE) Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre (Slovensko) ne 2011/2012 double degree 4 semestry navazující magisterský Studium je prezenční. Část studia probíhá na partnerské univerzitě. Přijetí studentů je na základě výsledků předchozího studia v daném programu na mateřské univerzitě a ústního pohovoru na obou univerzitách. Ukončení programu je absolvování státní závěrečné zkoušky na Technické fakultě ČZU v Praze a na Technické fakultě SPU v Nitře. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získají diplom na ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na SPU v Nitře v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom z partnerské univerzity SPU Nitra. Většinou studenti získají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (případně získají podporu z Institucionálního rozvojového plánu). SILNIČNÍ A MĚSTSKÁ AUTOMOBILOVÁ TECHNIKA (TF ČZU) PREVÁDZKA DOPRAVNÝCH STROJOV A ZARIADENÍ (SPU V NITRE) Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre (Slovensko) ne 2011/2012 double degree 4 semestry navazující magisterský Studium je prezenční. Část studia probíhá na partnerské univerzitě. Přijetí studentů je na základě výsledků předchozího studia v daném programu na mateřské univerzitě a ústního pohovoru na obou univerzitách. Ukončením programu je absolvování státní závěrečné zkoušky na TF ČZU v Praze a na Technické fakultě SPU. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získají diplom na ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na SPU v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom z partnerské univerzity SPU. Většinou studenti získají podporu z programu Erasmus na dvanáct měsíců studia (příp. získají podporu z Institucionálního rozvojového plánu). OBCHOD A PODNIKÁNÍ S TECHNIKOU (TF ČZU) POĽNOHOSPODÁRSKA TECHNIKA A KOMERČNÉ ČINNOSTI (SPU V N ITRE) Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre (Slovensko) ne 2011/2012 double degree 4 semestry navazující magisterský Studium je prezenční. Část studia probíhá na partnerské univerzitě. Přijetí studentů je na základě výsledků předchozího studia v daném programu na mateřské univerzitě a ústního pohovoru na obou univerzitách. Ukončením programu je absolvování státní závěrečné zkoušky na TF ČZU v Praze a na Technické fakultě SPU. Stejně jako studenti mimo double degree program po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky získají diplom na ČZU s jeho dodatkem (kde jsou zaznamenány předměty studované na SPU v Nitře v rámci double degree); navíc absolventi získávají diplom z partnerské univerzity SPU. Většinou studenti získají podporu z programu Erasmus na 12 měsíců studia (příp. získají podporu z Institucionálního rozvojového plánu).

147

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 3.4: AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY USKUTEČŇOVANÉ SPOLEČNĚ S JINOU VYSOKOU ŠKOLOU N ÁZEV STUDIJNÍHO PROGRAMU 1

ZOOTECHNIKA (FAPPZ ČZU V PRAZE)

Skupina KKOV

B4103

Partnerská vysoká škola

UK, Fakulta tělesné výchovy a sportu

Počátek realizace programu

akademický rok 2010/2011

Délka studia (semestry)

3 roky (6 semestrů)

Typ programu (bakalářský, navazující magisterský, magisterský, doktorský)

bakalářský


přijímací řízení a SZZ na ČZU, výuka 5 předmětů je zajišťována FTVS v jejích prostorách, ostatní výuka na domovské fakultě

TABULKA Č. 3.5: AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY USKUTEČŇOVANÉ SPOLEČNĚ S VYŠŠÍ ODBORNOU ŠKOLOU N ÁZEV STUDIJNÍHO PROGRAMU 1

ZAHRADNICTVÍ (FAPPZ ČZU V PRAZE)

Skupina KKOV

B4144

Partnerská vyšší odborná škola

Česká zahradnická akademie Mělník, střední škola a vyšší odborná škola (ČZA Mělník)

Počátek realizace programu

akad. rok 2006/2007


3 roky (6 semestrů)


bakalářský


1. rok na FAPPZ, 2. a 3. rok na ČZA Mělník

148

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 3.6: AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY NEBO JEJICH ČÁSTI, KTERÉ VYSOKÁ ŠKOLA USKUTEČŇUJE MIMO OBEC, VE KTERÉ MÁ SÍDLO (MIMO ODBORNOU PRAXI) N ÁZEV STUDIJNÍHO PROGRAMU 1

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA

Skupina KKOV

B6202

Název a sídlo pobočky* vysoké školy, kde probíhá výuka akreditovaných studijních programů nebo jejich částí

konzultační střediska Hradec Králové, Cheb, Jičín, Klatovy, Litoměřice, Šumperk, Most, Sezimovo Ústí – Tábor (adresy viz kapitola 2)

Forma (prezenční, kombinovaná, distanční)

kombinovaná


6


bakalářský

Probíhají na pobočce státní závěrečné zkoušky? ANO/NE

ne

Probíhají na pobočce obhajoby závěrečných kvalifikačních prací? ANO/NE

ne

Počet kmenových zaměstnanců na pobočce

0

N ÁZEV STUDIJNÍHO PROGRAMU 2

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA

Skupina KKOV

N6202


konzultační střediska Hradec Králové, Cheb, Jičín, Klatovy, Litoměřice, Šumperk, Most, Sezimovo Ústí – Tábor (adresy viz kapitola 2)


kombinovaná


4


navazující magisterský


ne


ne


0


ROZVOJ VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ

Skupina KKOV

N4149


konzultační středisko Hradec Králové (adresa viz kapitola 2)


kombinovaná


4


navazující magisterský


ne


ne


0

149

PŘÍLOHA


LESNICTVÍ

Skupina KKOV

4132R001


konzultační střediska Trutnov, Písek (adresy viz kapitola 2)


kombinovaná


6


bakalářský


ne


ne


0


KRAJINÁŘSTVÍ

Skupina KKOV

B3915


konzultační střediska Litvínov, Karlovy Vary, Březnice (adresy viz kapitola 2)


kombinovaná


6


bakalářský


ne


ne


0

Pozn.: * Pobočka = jakékoli dislokované pracoviště vysoké školy nebo její součásti, které se nachází mimo město, ve kterém má vysoká škola své sídlo

150

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 4.1: STUDENTI V AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH (POČTY) BAKALÁŘSKÉ STUDIUM


P

Skupiny akreditovaných KKOV studijních programů PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ekonomie 62,65 4742 FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 1858 a nauky T ECHNICKÁ FAKULTA technické vědy a nauky 21-39 520 zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 479 a nauky FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ technické vědy a nauky 21-39 168 zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 609 a nauky ekonomie 62,65 FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ přírodní vědy a nauky 11-18 technické vědy a nauky 21-39 1026 FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 357 a nauky INSTITUT VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ pedagogika, učitelství 74,75 89 a sociál. péče CELKEM 9848

K/D


K/D

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM P K/D

DOKTORSKÉ STUDIUM

CELKEM

793

2755

1735

147

10 172

603

816

360

206

3843

145

78

48

33

824

148

141

39

36

843

90

1348

16

16

45 112

45 2630

61

610

746

20 990

DOKTORSKÉ STUDIUM

CELKEM

11

21

22

59

46

339

129

181

647

544

301

192

295

275

364

2972

4714

2710


TABULKA Č. 4.2: STUDENTI-SAMOPLÁTCI** (POČTY) BAKALÁŘSKÉ STUDIUM


P

Skupiny akreditovaných studijních programů

K/D


K/D


K/D

KKOV

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ekonomie

62,65

8

2

FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

41,43

5

1

6

T ECHNICKÁ FAKULTA zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

41,43

1

1

2

1

1

13

30

FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky CELKEM

41,43 13

4

Pozn.: * = Fakulta nebo jiná součást vysoké školy uskutečňující akreditovaný studijní program/obor ** Samoplátcem se rozumí osoba (student), která si své studium hradí v plné výši sám/sama a vysoká škola jej nevykazuje v počtech studentů rozhodných pro určení výše státního příspěvku na vzdělávací činnost P = prezenční

K/D = kombinované/distanční

151

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 4.3: STUDENTI VE VĚKU NAD 30 LET BAKALÁŘSKÉ STUDIUM


P

Skupiny akreditovaných KKOV studijních programů PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ekonomie 62,65 8 FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 6 a nauky T ECHNICKÁ FAKULTA technické vědy a nauky 21-39 zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 1 a nauky FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ technické vědy a nauky 21-39 zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 1 a nauky ekonomie 62,65 FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ přírodní vědy a nauky 11-18 technické vědy a nauky 21-39 4 FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ zeměděl.-les. a veter. vědy 41,43 2 a nauky INSTITUT VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ pedagogika, učitelství 74,75 a sociál. péče CELKEM 22

K/D


K/D

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM

DOKTORSKÉ STUDIUM

CELKEM

P

K/D

293

41

825

73

1240

188

13

173

52

432

16

15

79

51

4

15

11

82

4

1

15

173

1

103

48

349

20

172

18

20 32

310

6

6

17 53

17 598

26

46

136

136

1242

98

1319

285

2966


TABULKA Č. 4.4: NEÚSPĚŠNÍ STUDENTI V AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH (POČTY) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE


BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

P

K/D


P

K/D


K/D

DOKTORSKÉ STUDIUM

CELKEM

KKOV

přírodní vědy a nauky

11-18

5

5

technické vědy a nauky

21-39

830

402

142

120

37

1531

zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

41,43

1238

535

144

143

108

2168

zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky

51-53

společenské vědy, nauky a služby

61,67, 71-73

ekonomie

62,65

1072

302

336

356

37

2103

6

20

3146

1259

právo, právní a veřejnosprávní činnost pedagogika, učitelství a sociál. péče obory z oblasti psychologie vědy a nauky o kultuře a umění CELKEM P = prezenční

152

68

74,75

26

77 81,82


622

619

187

5833

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 5.1: ABSOLVENTI AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ (POČTY) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE



P

K/D

11-18 21-39

291

41,43



P

K/D

DOKTORSKÉ STUDIUM

CELKEM

P

K/D

145

330

177

5 20

5 963

620

197

564

189

79

1649

1062

381

1212

845

17

3517

22

75

1995

798

KKOV

přírodní vědy a nauky technické vědy a nauky zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky společenské vědy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veřejnosprávní činnost pedagogika, učitelství a sociál. péče obory z oblasti psychologie vědy a nauky o kultuře a umění

51-53 61,67, 71-73 62,65 68 74,75

97

77 81,82

CELKEM P = prezenční

2106

1211

121

6231


TABULKA Č. 6.1: ZÁJEM O STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE

POČET ZAPSANÝCH KE STUDIU

POČET PŘIHLÁŠEK

POČET PŘIJATÝCH


POČET PŘIJATÝCH

DOKTORSKÉ STUDIUM

POČET PŘIHLÁŠEK


3574


MAGISTERSKÉ STUDIUM POČET PŘIJATÝCH

POČET PŘIJATÝCH

7636


POČET PŘIHLÁŠEK



POČET PŘIHLÁŠEK


5951

2639

2124

76

45

44

KKOV

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ekonomie

62,65

2208

FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

41,43

3277

1907

1283

1303

882

633

79

73

73

21-39

979

623

426

107

71

61

13

13

9

41,43

1055

660

439

126

75

69

23

22

20

21-39

344

196

130

88

62

54

41,43

1055

644

455

221

185

154

55

43

43

20

7

7

T ECHNICKÁ FAKULTA technické vědy a nauky zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ technické vědy a nauky zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky ekonomie

62,65

FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ přírodní vědy a nauky technické vědy a nauky

11-18 21-39

23

16

16

1251

906

1076

458

320

52

40

40

293

236

157

105

82

52

27

26

557

157

140

17205

9305

6223

9029

4477

3497

393

286

278

1900

FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

41,43

402

INSTITUT VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ pedagogika, učitelství a sociál. péče

CELKEM

74,75


153

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 6.2: STUDENTI NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO A DOKTORSKÉHO STUDIA, KTEŘÍ ABSOLVOVALI PŘEDCHOZÍ STUPEŇ STUDIA NA JINÉ VYSOKÉ ŠKOLE

POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ DO PRVNÍHO ROČNÍKU NAVAZUJÍCÍCH MAGISTERSKÝCH A DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ, KTEŘÍ PŘEDCHOZÍ STUDIUM ABSOLVOVALI NA JINÉ VYSOKÉ ŠKOLE



DOKTORSKÉ STUDIUM

956

5

140

12

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

T ECHNICKÁ FAKULTA

6

4

FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ

45

17

FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

71

16

FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

38

10

CELKEM za celou vysokou školu

1256

64

Pozn.: * = Fakulta nebo jiná součást vysoké školy uskutečňující akreditovaný studijní program/obor

TABULKA Č. 7.1: AKADEMIČTÍ A VĚDEČTÍ PRACOVNÍCI (PŘEPOČTENÉ POČTY**)

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

VĚDEČTÍ PRAC. ***

CELKEM

5,78

197,99

VĚDEČTÍ, VÝZKUMNÍ A VÝVOJOVÍ PRACOVNÍCI PODÍLEJÍCÍ SE NA PEDAGOG. ČINNOSTI

31,13

151,48

152,38

26,55

30,7

78,13

17

33,33

185,71

80,09

15,1

20

39,99

5

1,6

81,69

88,84

12,61

12,75

44,08

16,5

25,58

114,42

73,95

10,5

18,35

41,9

2

18,75

92,7

24,7

3,9

6,8

13

1

3

27,7

11,9

1,5

1

9,4

11,9

11

11

LEKTOŘI

9,6

ASISTENTI

192,21

OA

CELKEM

DOCENTI

STAV K 31. 12. 2014


PROFESOŘI


FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

T ECHNICKÁ FAKULTA FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ



INSTITUT VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ

KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY CELKEM

11 635,07

79,76

120,73

388,98

2,9 1,2

1,2

2,9

41,5

88,04

723,11

Pozn.: * = Fakulta nebo jiná součást vysoké školy uskutečňující akreditovaný studijní program/obor Pozn.: ** = Podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin za sledované období všemi zaměstnanci a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu Pozn.: *** = Vědeckým pracovníkem se v tomto případě rozumí osoba, která není akademickým pracovníkem (dle § 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách)

154

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 7.2: VĚKOVÁ STRUKTURA AKADEMICKÝCH A VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ (POČTY FYZICKÝCH OSOB) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

1

1

5

2

27

18

45

1

1

29

15

53

23

334

20

5

155

5

214

70

1

29

5

94

45

25

9

23

6

60

21

60-69 let

36

5

37

7

48

nad 70 let

22

2

13

1

CELKEM

92

17

138

24

1

ŽENY

3

36

CELKEM

12

ŽENY

ŽENY

50-59 let

CELKEM

8

ŽENY

40-49 let

CELKEM

CELKEM

1

LEKTOŘI

ŽENY

30-39 let

ASISTENTI

VĚDEČTÍ, VÝZKUMNÍ A VÝVOJOVÍ PRACOVNÍCI PODÍLEJÍCÍ SE NA PEDAGOG. ČINNOSTI

CELKEM

do 29 let

ODBORNÍ ASISTENTI

CELKEM

ŽENY

DOCENTI

CELKEM

ŽENY

PROFESOŘI

CELKEM

STAV K 31. 12. 2014

VĚDEČTÍ PRAC. ***


1

3

1

3

3

9

4

121

26

1

1

9

5

131

8

3

3

1

1

436

168

44

22

119

1

1

3

2

47

55

833

Pozn.: *** = Vědeckým pracovníkem se v tomto případě rozumí osoba, která není akademickým pracovníkem (dle § 70 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách)

155

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 7.3: POČTY AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ PODLE ROZSAHU PRACOVNÍCH ÚVAZKŮ A NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ KVALIFIKACE SOUČÁST ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE

AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI, STAV K 31. 12. 2014

CELKEM

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Rozsahy úvazků

prof.

doc.

DrSc., CSc., Dr., Ph.D., Th.D.

ostatní

4

1

5

6

5

5

16

3

2

6

do 0,3 do 0,5 do 0,7

1

do 1,0

9

28

87

56

180

CELKEM

10

34

99

64

207

Rozsahy úvazků

prof.

doc.


ostatní

do 0,3

3

7

8

3

do 0,5

2

2

4

8

do 0,7

3

0

2

5

do 1,0

23

29

83

7

142

CELKEM

31

38

97

10

176

prof.

doc.


ostatní


21

T ECHNICKÁ FAKULTA Rozsahy úvazků

do 0,3

2

2

do 0,5

1

2

5

1

9

do 0,7

1

0

1

1

3

do 1,0

14

19

32

8

73

CELKEM

16

21

40

10

87

Rozsahy úvazků

prof.

doc.


ostatní

do 0,3

2

3

4

4

13

do 0,5

1

3

9

2

15

do 0,7

3

1

do 1,0

10

10

43

13

76

CELKEM

16

17

56

19

108


156

4

PŘÍLOHA

FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Rozsahy úvazků

prof.

doc.


ostatní

do 0,3

1

0

4

3

8

do 0,5

1

1

1

1

4

do 0,7

0

0

0

0

0

do 1,0

10

18

40

2

70

CELKEM

12

19

45

6

82

prof.

doc.


ostatní

FAKULTA TROPICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Rozsahy úvazků

do 0,3

1

1

do 0,5

2

1

5

1

9

do 0,7

0

0

0

0

0

do 1,0

3

6

11

0

20

CELKEM

5

8

16

1

30

prof.

doc.


ostatní

INSTITUT VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ Rozsahy úvazků

0

do 0,3 do 0,5

1

1

do 0,7

1

1

do 1,0

1

1

7

2

11

CELKEM

2

1

8

2

13

Rozsahy úvazků

prof.

doc.


ostatní

do 0,3

0

0

0

0

0

do 0,5

0

0

0

0

0

do 0,7

0

0

0

0

0

do 1,0

0

0

0

11

11

CELKEM

0

0

0

11

11

KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY

Pozn.: * = Fakulta nebo jiná součást vysoké školy uskutečňující akreditovaný studijní program/obor Pozn.: Uvádí se pouze nejvyšší dosažený akademický titul

157

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 7.4: AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI** S CIZÍM STÁTNÍM OBČANSTVÍM (POČTY FYZICKÝCH OSOB) SOUČÁST ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE

STAV K 31. 12. 2014


9


5

T ECHNICKÁ FAKULTA

2


5


12


3

CELKEM

36


Pozn.: ** = Osoby, které mají s vysokou školou uzavřený pracovněprávní vztah

TABULKA Č. 7.5: NOVĚ JMENOVANÍ DOCENTI A PROFESOŘI (POČTY) POČET

VĚKOVÝ PRŮMĚR NOVĚ JMENOVANÝCH

Profesoři jmenovaní v roce 2014

3

50

Docenti jmenovaní v roce 2014

3

40

3

42

2

36

Profesoři jmenovaní v roce 2014

2

37

Docenti jmenovaní v roce 2014

3

39

11 docentů, 5 profesorů

doc. průměr 39 prof. průměr 46



T ECHNICKÁ FAKULTA Docenti jmenovaní v roce 2014 FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Docenti jmenovaní v roce 2014 FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ

CELKEM


158

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 7.6: PŘEHLED KURZŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ*

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

POČET KURZŮ

POČET ÚČASTNÍKŮ

Kurzy orientované na pedagogické dovednosti

9

166

Kurzy orientované na obecné dovednosti

5

104

Kurzy odborné

29

416

CELKEM

43

686

Pozn.: * = Jedná se o všechny kurzy dalšího vzdělávání, které buď realizuje sama vysoká škola, anebo přispívá svým zaměstnancům na účast v nich (v případě, že se jedná o kurzy zajištěné externě)

TABULKA Č. 8.1: STIPENDIA STUDENTŮM PODLE ÚČELU STIPENDIA


ÚČEL STIPENDIA

za vynikající studijní výsledky dle § 91 odst. 2 písm. a)

POČTY STUDENTŮ

254

za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky dle § 91 odst. 2 písm. b) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu, § 91 odst. 2 písm. c) v případě tíživé sociální situace studenta dle § 91 odst. 2 písm. d)

156

v případě tíživé sociální situace studenta dle § 91 odst. 3

v případech zvláštního zřetele hodných dle § 91 odst. 2 písm. e)

z toho ubytovací stipendium

na podporu studia v zahraničí dle § 91 odst. 4 písm. a)

na podporu studia v ČR dle § 91 odst. 4 písm. b)

10 512

191

88

studentům doktorských studijních programů dle § 91 odst. 4 písm. c)

1246

jiná stipendia

1324

CELKEM

13 771

159

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 8.2: UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ* ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Lůžková kapacita kolejí VŠ celková

2234

Počet lůžek v pronajatých zařízeních

0

Počet podaných žádostí o ubytování k 31. 12. 2014

2633

Počet kladně vyřízených žádostí o ubytování k 31. 12. 2014

2234

Počet lůžkodnů v roce 2014

547 586

Počet hlavních jídel vydaných v roce 2014 studentům

231 289

Počet hlavních jídel vydaných v roce 2014 zaměstnancům vysoké školy

107 543

Počet hlavních jídel vydaných v roce 2014 ostatním strávníkům

2592

TABULKA Č. 9.1: VYSOKOŠKOLSKÉ KNIHOVNY ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

POČET

Přírůstek knihovního fondu za rok

4162

Knihovní fond celkem

158 087 fyzicky 252 elektronicky – (kromě konsorcií)

Počet odebíraných titulů periodik: - fyzicky - elektronicky (odhad)*

Pozn.: * = Uvádějí se pouze tituly periodik, které knihovna sama předplácí (resp. získává darem, výměnou) v papírové nebo elektronické verzi; nezahrnují se další periodika, k nimž mají uživatelé knihovny přístup v rámci konsorcií na plnotextové zdroje

TABULKA Č. 10.1: KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (CŽV) NA VYSOKÉ ŠKOLE (POČTY KURZŮ) KURZY ORIENTOVANÉ NA VÝKON POVOLÁNÍ

ČZU V PRAZE

DO 15 HOD.

DO 100 HOD.

KURZY ZÁJMOVÉ VÍCE


KKOV


21-39

5

3


41,43

2

2


61,67, 71-73

ekonomie

62,65

11

pedagogika, učitelství a sociál. péče

74,75

1

CELKEM

160

7

5

1

13

DO 15 HOD.

DO 100 HOD.

U3V

CELKEM

1

9

6

11

5

5

24

35

VÍCE

1

36

61

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 10.2 : KURZY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (CŽV) NA VYSOKÉ ŠKOLE (POČTY ÚČASTNÍKŮ) KURZY ORIENTOVANÉ NA VÝKON POVOLÁNÍ

ČZU V PRAZE

DO 15 HOD.

DO 100 HOD.

VÍCE


KKOV


21-39

58

30


41,43

166

42


61,67, 71-73

ekonomie

62,65

1644

pedagogika, učitelství a sociál. péče

74,75

199

CELKEM

224

72

KURZY ZÁJMOVÉ

DO 15 HOD.

DO 100 HOD.

41

U3V

CELKEM

6

94

362

611

109

109

5670

7314

VÍCE

Z TOHO POČET ÚČASTNÍKŮ, KTEŘÍ BYLI PŘIJÍMANÍ DO AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ PODLE § 60 ZÁKONA O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH

41

1644

199

1884

6147

8327

1685

TABULKA Č. 11.1 : VĚDECKÉ KONFERENCE (SPOLU)POŘÁDANÉ VYSOKOU ŠKOLOU (POČTY)

CELKOVÝ POČET

S POČTEM ÚČASTNÍKŮ VYŠŠÍM NEŽ 60 (Z CELKEM)

S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ (Z CELKEM)

4

2

2

16

15

12

T ECHNICKÁ FAKULTA

3

1

1


8

3

3


6

3

6


3

3

3

40

27

27

SOUČÁST ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE



CELKEM

161

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 11.2: ODBORNÍCI Z APLIKAČNÍ SFÉRY PODÍLEJÍCÍ SE NA VÝUCE V AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH** (POČTY) SOUČÁST ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE

POČTY OSOB


11


31


75


6

CELKEM

123

Pozn.: * = Fakulta nebo jiná součást vysoké školy uskutečňující akreditovaný studijní program/obor Pozn.: ** = Osoby, které se v daném roce podílely na výuce alespoň v jednom předmětu

TABULKA Č. 11.3 : STUDIJNÍ OBORY, KTERÉ MAJÍ VE SVÉ OBSAHOVÉ NÁPLNI POVINNÉ ABSOLVOVÁNÍ ODBORNÉ PRAXE PO DOBU ALESPOŇ 1 MĚSÍCE (POČTY) SOUČÁST ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE

POČTY STUDIJNÍCH OBORŮ


23

T ECHNICKÁ FAKULTA

7


3


2

CELKEM

35


TABULKA Č. 11.4: SPIN-OFF/START-UP PODNIKY PODPOŘENÉ VYSOKOU ŠKOLOU V ROCE 2014 (POČTY) VYSOKÁ ŠKOLA (NÁZEV)

Č ESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

CELKEM

162

POČET SPIN-OFF/START-UP PODNIKŮ

1 spin-off podnik/12 start-up podniků

13

PŘÍLOHA

Počet přijatých studentů**

693

0

117

2

135

2

Počet vyslaných akademických pracovníků*** Počet přijatých akademických pracovníků**** Počet vyslaných ostatních pracovníků Počet přijatých ostatních pracovníků Dotace v tis. Kč

CELKEM

0

OSTATNÍ

572

ROZVOJOVÉ PROGRAMY MŠMT

Počet vyslaných studentů*

4

2

IRP + Fond F

90 bilaterálních smluv + fond budoucnosti

107

2

2

2

88

12

678

21

4

39

120

877

DALŠÍ

AKTION

1

CEEPUS

TEMPUS

7

JEAN MONNET

1

LEONARDO

426 smluv + 2 IP

GRUNDTWIG

Počet projektů

COMENIUS

PROGRAMY EU PRO VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVU NA POVOLÁNÍ

ERASMUS

ČZU V PRAZE

ERASMUS MUNDUS

TABULKA Č. 12.1: ZAPOJENÍ VYSOKÉ ŠKOLY DO MEZINÁRODNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ

1

5

6

3

429

563

1

10

5

4

7

185

349

39 443

254

280

305

4404

26

34 28 101

355

0

Pozn.: * = Vyjíždějící studenti – studenti, kteří v roce 2014 absolvovali zahraniční pobyt, započítávají se i ti studenti, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze studenti, jejichž pobyt trval více než 4 týdny (28 dní). Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. V případě ČZU se jedná o všechny studenty, kteří v roce 2014 studovali v zahraničí, i v případě že přijeli zpět na ČZU a doba v rámci roku 2014 byla kratší než 28 dnů (celkem ale pobývali na stáži v zahraničí minimálně 3 měsíce). U IRP jsou uvedeni pouze studenti podpořeni na výjezd trvající déle než 28 dnů. Pozn.: ** = Přijíždějící studenti – studenti, kteří přijeli v roce 2014, započítávají se i ti studenti, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze studenti, jejichž pobyt trval více než 4 týdny (28 dní). Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. V případě ČZU se jedná o všechny studenty, kteří v roce 2014 přijeli na ČZU ze zahraničí jako výměnní studenti (mobility), i v případě, že odjeli zpět na svou univerzitu a doba v rámci roku 2014 byla kratší než 28 dnů (celkem ale pobývali na stáži na ČZU minimálně 3 měsíce). U IRP jsou uvedeni pouze studenti, kteří studovali na ČZU minimálně 1 semestr. Pozn.: *** = Vyjíždějící akademičtí pracovníci – pracovníci, kteří v roce 2014 absolvovali zahraniční pobyt, započítávají se i ti pracovníci, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze pracovníci, jejichž pobyt trval více než 5 pracovních dní. Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. Pozn.: **** = Přijíždějící akademičtí pracovníci – pracovníci, kteří přijeli v roce 2013, započítávají se i ti pracovníci, jejichž pobyt začal v roce 2012. Započítávají se pouze pracovníci, jejichž pobyt trval více než 5 pracovních dní. Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce.

TABULKA Č. 12.2: ZAPOJENÍ VYSOKÉ ŠKOLY DO MEZINÁRODNÍCH PROGRAMŮ VÝZKUMU ČZU V PRAZE

7. RÁMCOVÝ PROGRAM EK CELKEM

Počet projektů

Z TOHO MARIE-CURIE ACTIONS

6

CELKEM OSTATNÍ

1

7

7 429

11 735

Počet vyslaných studentů* Počet přijatých studentů** Počet vyslaných akademických a vědeckých pracovníků*** Počet přijatých akademických a vědeckých pracovníků**** Dotace v tis. Kč

4 306

0

Pozn.: * = Vyjíždějící studenti – studenti, kteří v roce 2014 absolvovali zahraniční pobyt, započítávají se i ti studenti, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze studenti, jejichž pobyt trval více než 4 týdny (28 dní). Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. Pozn.: ** = Přijíždějící studenti – studenti, kteří přijeli v roce 2014, započítávají se i ti studenti, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze studenti, jejichž pobyt trval více než 4 týdny (28 dní). Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. Pozn.: *** = Vyjíždějící akademičtí a vědečtí pracovníci – pracovníci, kteří v roce 2014 absolvovali zahraniční pobyt, započítávají se i ti pracovníci, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze pracovníci, jejichž pobyt trval více než 5 pracovních dní. Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. Pozn.: **** = Přijíždějící akademičtí a vědečtí pracovníci – pracovníci, kteří přijeli v roce 2014, započítávají se i ti pracovníci, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze pracovníci, jejichž pobyt trval více než 5 pracovních dní. Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce.

163

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 12.3: MOBILITA STUDENTŮ A AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ PODLE ZEMÍ***** ČZU V PRAZE

ZEMĚ

POČET VYSLANÝCH STUDENTŮ*

Albánie Angola

POČET PŘIJATÝCH STUDENTŮ**

2 3

Arménie

1

Austrálie

7

Ázerbájdžán

1 14

Bělorusko

5

1

Brazílie

1

Bulharsko

2

Čad

4

2

26

2

17

10

5

1 3

1

10

22 2

Dominikánská republika

3

Egypt Ekvádor

1 1

Eritrea Estonsko

1 1

5

Bosna a Hercegovina

Dánsko

2 1

Bolívie

Čína

POČET PŘIJATÝCH AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ****

1

Argentina

Belgie

POČET VYSLANÝCH AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ***

1 6

9

Etiopie

6 15

Faerské ostrovy

4

Filipíny

3

Finsko

32

7

7

7

Francie

42

107

13

7

Gruzie

2

9

Chile Chorvatsko

1 10

Indie Indonésie

8

8

3

2

10

2

6

5

2

14

8

Irák

1

Írán

1

Irsko

28

Island

7

Itálie

17

Izrael Jižní Afrika

18

6 54

17

2

2

1

2

Kambodža

11

Kamerun

1

Kanada

5

Kazachstán Kolumbie

1 2

5

56

4

21

2

1

12

6

Korejská republika

6

Kypr

6

Kyrgyzstán

2

7

1

Litva

4

10

1

Lotyšsko

3

9

2

Maďarsko

2

5

4

164

10

2

2 1 1

PŘÍLOHA

Makedonie

10

3

Malajsie Malta

2

2

1

Maroko

1

1

Mexiko

1

1

1

13

4

Moldavsko

1

Mongolsko

1

4

Namibie Německo

1 63

21

Nepál

1

Nigérie

1

Nizozemsko

28

Norsko

20

Nová Kaledonie

12

Pákistán Polsko

28

9 1

9

8

8

1

1

1

1

Nový Zéland Peru

9

2 3 5

47

22

36

Portugalsko

46

37

11

6

Rakousko

30

8

24

8

Rumunsko Rusko Řecko

44

5

8

4

29

8

27

27

13

2

Senegal

2

Slovensko

5

40

42

Slovinsko

10

10

2

Spojené království

25

Spojené státy americké

1

5

44

Srbsko Sýrie

32

15

2

23

15

2

2

1

Španělsko

81

138

37

7

Švédsko

32

1

2

2

Švýcarsko

14

1

1

3

2

1

2

Tádžikistán Thajsko Tchaj-wan Turecko

1

1

2

8

1

2

31

58

42

31

23

1

5

Ukrajina Uzbekistán

8

31

Vietnam

6

3

3

12

CELKEM

678

877

563

349

Pozn.: * = Vyjíždějící studenti – studenti, kteří v roce 2014 absolvovali zahraniční pobyt, započítávají se i ti studenti, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze studenti, jejichž pobyt trval více než 4 týdny (28 dní). Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. V případě ČZU se jedná o všechny studenty, kteří v roce 2014 studovali v zahraničí, i v případě že přijeli zpět na ČZU a doba v rámci roku 2014 byla kratší než 28 dnů (celkem ale pobývali na stáži v zahraničí minimálně 4 týdny). Pozn.: ** = Přijíždějící studenti – studenti, kteří přijeli v roce 2014, započítávají se i ti studenti, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze studenti, jejichž pobyt trval více než 4 týdny (28 dní). Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. V případě ČZU se jedná o všechny studenty, kteří v roce 2014 přijeli na ČZU ze zahraničí jako výměnní studenti (mobility), i v případě, že odjeli zpět na svou univerzitu a doba v rámci roku 2014 byla kratší než 28 dnů (celkem ale pobývali na stáži na ČZU minimálně 4 týdny). Pozn.: *** = Vyjíždějící akademičtí pracovníci – pracovníci, kteří v roce 2014 absolvovali zahraniční pobyt, započítávají se i ti pracovníci, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze pracovníci, jejichž pobyt trval více než 5 pracovních dní. Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce. Pozn.: **** = Přijíždějící akademičtí pracovníci – pracovníci, kteří přijeli v roce 2014, započítávají se i ti pracovníci, jejichž pobyt začal v roce 2013. Započítávají se pouze pracovníci, jejichž pobyt trval více než 5 pracovních dní. Pokud VŠ uvádí i jinak dlouhé výjezdy, uvede to v poznámce k tabulce.

165

PŘÍLOHA

TABULKA Č. 15.1: ZAPOJENÍ VYSOKÉ ŠKOLY DO CENTRALIZOVANÝCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ MŠMT V ROCE 2014 (POUZE VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY)


POČET PŘIJATÝCH PROJEKTŮ**

POSKYTNUTÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY V TIS. KČ*** KAPITÁLOVÉ

BĚŽNÉ

Program na podporu vzájemné spolupráce vysokých škol

3

800

4767

Program na podporu vzájemné spolupráce tuzemských a zahraničních vysokých škol

0

0

0

Program pro vyrovnávání příležitostí pro vysoké školy se sídlem na území hlavního města Prahy

2

0

2800

CELKEM

5

800

7567

Pozn.: ** = Do kolonky „Počet přijatých projektů“ uvádějte všechny projekty, ve kterých je vysoká škola zapojena (tj. nejen ty, které koordinovala) Pozn.: *** = Do sloupce „Poskytnuté finanční prostředky v tis. Kč“ uvádějte finanční prostředky, které byly vysoké škole poskytnuty, tj. nikoliv celkovou částku projektu, jehož je vysoká škola koordinátorem

TABULKA Č. 15.2: INSTITUCIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN VYSOKÉ ŠKOLY V ROCE 2014 (POUZE VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

POSKYTNUTÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY V TIS. KČ

NAPLŇOVÁNÍ STANOVENÝCH CÍLŮ/INDIKÁTORŮ

BĚŽNÉ

KAPITÁLOVÉ

VÝCHOZÍ STAV

CÍLOVÝ STAV

INSTITUCIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN Rekonstrukce trafostanice

15000

0

0

2

Centrální datové úložiště a servery

10000

0

0

0

0

4581

0

81

0

1053

0

2

0

642

0

4

0

800

0

6

0

2792

0

22

0

2227

0

4

0

1750

0

2

0

432

0

50

5225

400

0

2

250

1793

0

8

0

909

0

5

0

700

0

1

0

500

0

1

Podpora mimoškolních aktivit studentů

0

700

0

2

Elektronické informační zdroje

0

1000

0

2

Analýza a koncepce efektivní spolupráce PR oddělení a oddělení vnějších vztahů při marketingové prezentaci a komunikaci s veřejností

0

175

0

3

1000

0

0

2

600

900

0

3

32075

21354

0

202

Podpora akademické práce akademických pracovníků do 35 let na vysoké škole Profilace a inovace studijních programů na úrovni předmětů/kurzů Podpora mezinárodní spolupráce při přípravě projektů Podpora propagace výsledků VaV a expertních činností ČZU Podpora zařazení vynikajících absolventů doktorského studia Podpora krátkodobých a dlouhodobých výjezdů studentů Podpora zahraničních studentů přijíždějících na ČZU (krátkodobé a dlouhodobé mobility, stipendium rektora) Podpora činností ČZU v mezinárodních sítích, jejichž je univerzita členem Podpora zkvalitňování výukových a laboratorních prostor Zvyšování kvality výuky a podpory studia v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech a v celoživotním vzdělávání Komercializace duševního vlastnictví a Licenční fond Podpora dlouhodobých stáží studentů doktorských studijních programů Podpora celouniverzitního časopisu Scientia Agriculturae Bohemica

Vytvoření nového webu ČZU Zřízení start-up inkubátoru CELKEM

166

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

Recommend Documents