VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 GALERIE BENEDIKTA REJTA V LOUNECH PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ÚSTECKÉHO KRAJE
Otakar Slavík, bez názvu, nedatováno, olej, plátno, 200 x 50 cm
1
GALERIE BENEDIKTA REJTA V LOUNECH muzeum moderního umění příspěvková organizace zřizovaná Ústeckým krajem Pivovarská 29–34 440 01 Louny telefon: + 420 415 652 634 fax: + 420 415 653 247 e-mail:
[email protected] www.gbr.cz expozice a výstavy: Pivovarská 34 otevírací doba: denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00 Pamětní síň Emila Filly: zámek Peruc otevírací doba: květen – říjen denně kromě pondělí od 10.00 do 12.00/od 13.00 do 18.00 listopad – duben sobota a neděle od 10.00 do 12.00/od 13.00 do 17.00 vstupné: 40 Kč děti, studenti a důchodci, hromadné výpravy: 20 Kč děti do 6 let, profesní sdružení, press: vstup volný STRUKTURA ORGANIZACE vedení a odborná činnost galerie: ředitel, kurátor správa a evidence sbírkového fondu: kurátor, registrátor, správce sbírek, konzervátor, dokumentátor správa a evidence knihovního fondu: knihovník výstavní a prezentační činnost: ředitel, kurátor, výstavář, edukační pracovník ekonomická správa: ředitel, účetní, pokladní provoz a údržba: údržbář, uklízečka průvodcovská služba: průvodce, pokladní ostraha: vrátní – hlídači objektů přepočtený počet zaměstnanců: 12,8 odborných pracovníků: 5 SKLADBA ROZPOČTU osobní náklady: náklady mzdové, sociální, zdravotní náklady na provoz: náklady na energii, materiál, pojištění, servis a revize, ochranu a evidenci sbírek náklady na údržbu: náklady na údržbu objektů a zařízení náklady na činnost: náklady na výstavní činnost a akvizice
2
ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2011 Galerie Benedikta Rejta v Lounech provozuje svou činnost od roku 1965. Po více než třicetileté existenci instituce, bez stálých výstavních prostor, se v roce 1998 podařilo zpřístupnit objekt, který se nesmazatelně zapsal do historie české soudobé architektury, ale který dosud nebyl dostavěn ve své finální hmotě a podobě. Z důvodu nedostatku výstavních prostor zde byly dosud pořádány jak autorské výstavy klasiků českého moderního umění – kmenových autorů sbírky galerie, tak dlouhodobé výstavy zaměřené na určité téma, které suplují stálou expozici. Návštěvníkům byla postupně zpřístupňována významná díla českého neo-konstruktivismu a abstraktního umění druhé poloviny 20. století ze sbírek instituce. V roce 2009 však byla galerie nucena opustit i prostory depozitářů umístěných v objektech Pivovarská 29 a 30 z důvodu jejich havarijního technického stavu a připravované komplexní rekonstrukce. Sbírky byly uloženy v prostorách dlouhodobé expozice, která musela být z téhož důvodu uzavřena. Prostory depozitářů v objektech Pivovarská 29 a 30 včetně přístavby ve dvorním traktu, která měla sloužit jako moderní akumulační depozitář pro rozměrné exponáty, měly být předány do užívání v srpnu 2011. Dosud jsou však objekty pouze v hrubé stavbě. Instituce se proto nachází ve složité a neudržitelné situaci, kdy má k dispozici pouze jeden nedobudovaný objekt pro veškerou činnost. V roce 1999 byla, po opakovaném pokusu o krádež v roce 1992, znovuotevřena Pamětní síň Emila Filly v jižním křídle zámku na Peruci. Zde byla vystavena díla z posledního období umělcovy tvorby, rozměrná plátna tzv. Písně – výtvarné variace na téma moravských a slovenských lidových písní, navazující na předválečný cyklus Boje a zápasy, který je rovněž zastoupen několika klíčovými díly tohoto období. Stálá expozice byla pravidelně obměňována a pokud to klimatické podmínky prostředí zámku dovolily, byl postupně zpřístupňován celý soubor díla Emila Filly ze sbírek galerie. Od roku 2009, kdy musely být uvolněny objekty Pivovarská 29 a 30, se z prostorových důvodů na Peruc přestěhovala i část knihovny. Organizace, která již nedisponovala prostory pro umístění exponátů této expozice mimo její provozní sezónu, musela přikročit k celoročnímu provozu. 18. listopadu 2011 v ranních hodinách byla Pamětní síň Emila Filly na Peruci narušena lupiči, kteří odcizili čtyři mistrovy olejomalby z kubistického období. Ostatní exponáty byly ještě téhož dne přestěhovány. Následkem této události musela být pro veřejnost uzavřena další část expozice v Lounech. 23. prosince 2011 byly ukradené obrazy, které Policie ČR vypátrala, organizaci navráceny. Jižní křídlo zámku na Peruci, v němž je Pamětní síň provozována, je věcným břemenem nemovitosti jež je v majetku soukromých osob. Celý zámek je ve velice špatném stavebně technickém stavu. Nemá funkční vodovodní přípojku, není připojený na kanalizaci, septik nebo čističku a v severním traktu objektu je rozšířena dřevomorka. I když je Pamětní síň Emila Filly vybavena nadstandardní a bezchybně fungující elektrickou zabezpečovací a požární signalizací, nelze ani tuto část objektu za daných okolností považovat za nadále provozuschopnou. Ani v tomto křídle zámku není funkční vodovodní přípojka a kanalizace. Stavebně technické opravy v Pamětní síni provedeny v roce 1999 obcí, která uzavřela s MK ČR – tehdejším zřizovatelem Galerie Benedikta Rejta – dohodu o znovuotevření PSEF přesto, že celková rekonstrukce zámku dle schválené PD nebyla zahájena, byly provedeny neodborně, nekvalifikovaně a bez předem schválené PD. Došlo ke zničení původního fládrování historických dveří, demontáži původních kazetových podlah ve vstupní hale a následkem toho i k demontáži topného tělesa historických kachlových kamen, které muselo být po rozebrání odstraněno. Dále došlo ke zničení dlážděné kazetové terasy před vstupem do objektu a k poškození nástupního kamenného schodiště, jehož stupně jsou rozlomeny a podloží sesedlo natolik, že ohrožují bezpečnost chodců. V současnosti je dosažitelnost policejní hlídky při vyhlášení poplachu nejméně 20 minut, byla totiž zrušena policejní služebna s nepřetržitou službou v nedalekých Košticích. Ke zprovoznění expozice Pamětní síně Emila Filly bude nutné zajistit rekonstrukci celého zámku, připojení jižního křídla na inženýrské sítě, provedení odborné rekonstrukce jižního křídla zámku a jeho interiérů dle kvalifikovaně zpracované a schválené PD, provedení kvalifikovaných restaurátorských prací původních částí interiérů a v neposlední řadě zajistit dosažitelnost policejní hlídky tak, aby mohla být vzácná díla pojištěna. Následně pak dle scénáře zpracovaného v souladu se stavebně technickým řešením objektu zrealizovat autentickou rekonstrukci letního ateliéru Emila Filly, jak jej mistr v roce 1953 opustil, se všemi uměleckými díly a mobiliářem.
3
Sbírkotvorná činnost V roce 2011 byla sbírka Galerie Benedikta Rejta, která k 31. 12. 2011 spravovala celkem 13 674 sbírkových předmětů, obohacena o soubor výtvarných děl jak renomovaných, již nežijících autorů, Zorky Ságlové, Vjačeslava Kolejčuka, Otakara Slavíka, Čestmíra Kafky, Jana Křížka a Kamila Linharta,
Čestmír Kafka, Čtverec, kruh, obdélník a trojúhelník, koláž, 1982, 100 x 70 cm tak autorů, kteří patří ke střední generaci navazující na tendence, jimiž se galerie ve své odborné a akviziční činnosti zabývá, jako např. Igora Hlavinky nebo Pavla Trnky. Celkem byly sbírky obohaceny formou nákupů a darů o 321 výtvarných děl – obrazů, plastik, kreseb a grafik. Soubor 270 kusů sbírkových předmětů v celkové hodnotě 315 000 Kč získala Galerie Benedikta Rejta darem.
Pavel Trnka, z cyklu Kontakty, 2003, kresba, 70,5 x 50,5 cm Vědeckovýzkumná činnost Odborní pracovníci galerie se kromě výzkumu v terénu souvisejícího s akviziční a výstavní činností systematicky zabývají mapováním a zpracováváním kinetického umění 20. a 21. století, umění geometrického, konstruktivistického a nekonstruktivistického a umění autorů, jejichž tvorba je těmto směrům blízká. V roce 2011 byl proveden průzkum díla Zdeňka Sýkory, zastoupeného ve všech veřejných sbírkách. Všechna dohledaná díla byla zapůjčena a prezentována na jubilejní výstavě autora uspořádané k jeho devadesátinám. Byl proveden rovněž průzkum zcela neznámé části tvorby Vladislava Mirvalda, která byla podrobně zdokumentována, uspořádána a představena na výstavě konané v Galerii Benedikta Rejta rovněž k autorovu jubileu. Výsledky této práce byly zpracovány v obsáhlém katalogu k výstavě. Dále bylo podrobně zpracováno celoživotní dílo Olgy Karlíkové. Výsledky této vědeckovýzkumné práce byly publikovány v reprezentativní monografii a použity při koncepci retrospektivní výstavy této významné malířky v Galerii Benedikta Rejta, jejíž dílo bylo takto prezentováno vůbec poprvé.
4
Výstavní činnost Na začátek roku připravila galerie jubilejní výstavu obrazů Zdeňka Sýkory k autorovým devadesátinám. Jedná se o jednoho z nejdůležitějších představitelů konstruktivistické malby v Čechách, jehož dílo je vnímáno i v kontextu mezinárodního výtvarného dění jako dobový přínos. Autorovo jubileum provázelo množství retrospektivních i tématických výstav uspořádaných v různých galeriích celé České republiky. Bylo proto velice obtížné zvolit téma, které by toto dobře známé dílo představilo z jiného, dosud neznámého úhlu pohledu. Záměr představit exponáty ze všech veřejných sbírek a vytvořit tak nesmírně kvalitní a kompaktní kolekci a zároveň upozornit na odbornou práci kurátorů galerií a muzeí umění, kteří osvědčili svou odbornost i v době, která k tomuto druhu umění neměla pochopení, se ukázal jako velice zdařilý.
30. dubna byla zahájena výstava jednoho z nejvýznamnějších představitelů geometrického umění, Vladislava Mirvalda. Dílo tohoto umělce je lounské veřejnosti velmi dobře známé. Jen Galerie Benedikta Rekta mu uspořádala téměř jednu desítku výstav. Rozsáhlé malířské dílo Vladislava Mirvalda však obsahuje veřejnosti dosud zcela neznámé soubory. Na jeden z nich byla zaměřena i tato jubilejní výstava uspořádaná k autorovým nedožitým devadesátinám. Soubor Geometrických zátiší, zahrnující přes 200 děl, byl shromážděn, dohledán, utříděn, adjustován a prezentován tak, že poskytl celistvý obraz a upozornil na plynulou vývojovou linii od kinetických počátků až po autentické experimenty závěrečného období autorovy tvorby. Galerie připravila také obsáhlý katalog, v němž budou publikována všechna díla vystaveného souboru včetně dalších, dnes již rozptýlených v soukromých sbírkách.
Vůbec první retrospektivní výstava Olgy Karlíkové byla zahájena 8. října. Tomuto výstavnímu projektu předcházela dlouhodobá badatelská a dokumentační práce jejímž výsledkem bylo utřídění celoživotního díla autorky, její zařazení do kontextu výtvarného umění 20. století a vyčerpávající soupis díla. Instalace, ve vybraných exponátech, představila nejdůležitější období autorčiny tvorby v jejich návaznostech i odlišnostech. Byla koncipována do čtyř samostatných, ale vzájemně na sebe odkazujících celků. K výstavě byla vydána reprezentativní a obsáhlá monografie.
5
Doprovodné akce Výstavní projekty byly doprovázeny specializovaným tématickým programem. V duchu tradice specializovaných bloků odborných mezioborových přednášek, rozhovorů, diskusí a koncertů (studio GBR, akademie GBR, lyceum GBR, respirium GBR, filmotéka GBR, korso GBR) byl sestaven speciální program pro každou výstavu, navazující na tématické zaměření té které výstavy a filozofii díla toho kterého umělce (kosmologie v díle Kamila Linharta, teorie chaosu v díle Zdeňka Sýkory, geometrie v díle Vladislava Mirvalda atd.) v interdisciplinárních souvislostech (věda, hudba, film, teorie výtvarného umění). Bylo uskutečněno několik desítek vzájemně tématicky provázaných přednášek, koncertů, filmových pořadů a besed, které se setkaly se zájmem a vysokým hodnocením laické i odborné veřejnosti.
Pro návštěvníky, zejména školní mládež, byly pořádány komentované prohlídky a pro studenty odborné přednášky. Pro studenty dějin umění a architektury připravila galerie odborné přednášky o probíhajících výstavách i o architektuře objektu galerie, někdy i za účasti autorů. Některé semináře probíhaly přímo v expozici galerie. Edukační činnost V roce 2011 rozvinula galerie bohatou edukační činnost. Ke každé výstavě připravila animační program. Názornými pomůckami si mohly děti vyzkoušet způsob, jakým jsou tvořena jednotlivá umělecká díla, a díky tomu pochopit podstatu konstruktivismu. Předškolní a školní mládež navštívila téměř 4 desítky těchto animačních dílen. Pro starší žáky a studenty středních a uměleckých škol byly připraveny odborné přednášky o životě a díle vystavujících umělců, ale i o moderním výtvarném umění vůbec. Učitelé škol tyto možnosti hojně využívali jako vhodný doplněk vzdělávání žáků.
Ukázky animačních programů k výstavám Zdeňka Sýkory a Vladislava Mirvalda Zápůjčky na výstavy Galerie Benedikta Rejta spravuje několik významných sbírkových souborů. Výtvarná díla těchto souborů jsou velmi často zapůjčována na nejrůznější autorské nebo tématické výstavy pořádané různými galeriemi v tuzemsku i v zahraničí. Od roku 2009, kdy musel být celý sbírkový fond přestěhován do náhradních provizorních prostor z důvodu rekonstrukce objektů depozitářů (tyto měly být koncem roku 2011 předány do užívání, ale následkem skluzu v pokračování stavebních prací byl stanoven náhradní termín na konec roku 2012), jsou sbírky nepřístupny. Vzhledem ke kvalitě sbírek, bez nichž se neobejde skoro žádný z průřezových či tématických výstavních projektů, je situace, kdy jsou depozitáře galerie uzavřeny, nadále již neudržitelná. Instituce se snažila odolávat negativním
6
reakcím a stížnostem tím, že vyhověla alespoň některým žadatelům. Dělo se tak však za cenu složité a nebezpečné manipulace se sbírkovým fondem a za cenu neúměrného pracovního vytížení personálu na úkor jiných činností. Publikační činnost Galerie Benedikta Rejta vydala v roce 2011, kromě reklamních a informačních tiskovin k jednotlivým výstavním projektům, také reprezentativní monografii Olgy Karlíkové k retrospektivní výstavě a připravila obsáhlý a vyčerpávající katalog podstatné části díla Vladislava Mirvalda k jeho jubilejní výstavě. Byly také vytvořeny 3 autorské dokumentární filmy o expozicích a sbírkách galerie.
Dokumentační činnost Bylo vytvořeno několik dokumentárních filmů o životě a díle umělců, jejichž díla galerie uchovává a zpracovává. Systematicky je prováděna fotodokumentace a digitalizace sbírkových předmětů a výstavních projektů. Všechny sbírkové předměty jsou zapsány ve sbírkovém programu a evidovány v I., II. a III. stupni sbírkové evidence. Sbírková evidence je průběžně doplňována o výsledky badatelské práce, odborné popisy a chybějící údaje. Jsou kontrolovány a opravovány chybné, nebo neúplné údaje, které ověřuje komise provádějící pravidelné revize sbírek. Péče o sbírky I přes obtíže způsobené přestěhováním všech sbírek do náhradních prostor se podařilo zajistit uložení sbírek v odpovídajících hygienických a klimatických podmínkách, které jsou pravidelně monitorovány a vyhodnocovány. Byla provedena mimořádná inventarizace celého sbírkového fondu. Galerie Benedikta Rejta odborně zpracovává sbírkové fondy, zpřístupňuje je badatelům z tuzemska i z ciziny. V roce 2011 byl zrevidován soubor olejů Oskara Brázdy, instalovaný na zámku Líčkov, v celkovém počtu 40 sbírkových předmětů. Byly restaurovány a konzervovány některé z obrazů zapůjčených na cizí výstavy. Odborná knihovna Galerie spravuje a doplňuje odbornou knihovnu, která byla v roce 2011 obohacena o periodické tituly odborného tisku. Nákup odborných publikací musel být z prostorových důvodů pozastaven. Knihovna galerie, která čítá kolem 13 767 knihovních jednotek, je rovněž umístěna v náhradních prostorách kanceláří objektu Pivovarská 34 a v Pamětní síni Emila Filly na Peruci. Návštěvnost Celková návštěvnost výstav připravených Galerií Benedikta Rejta v roce 2011 dosáhla počtu 3 665 návštěvníků. Kulturně výchovné akce navštívilo 936 zájemců. Tržby galerie za rok 2011 činily 147 402 Kč a překročily tak plánovanou částku. Vzhledem ke značně složité situaci instituce, v níž se momentálně nachází (uzavření části výstavních prostor z důvodu jejich obsazení fondem přestěhovaným z rekonstruovaných objektů Pivovarská 29 a 30), je pozitivním zjištěním, že návštěvnost vykázala pouze mírně klesající tendenci.
7
Odborná činnost Pracovníci galerie se v roce 2011 podíleli také na konzultační činnosti a přípravě podkladů badatelům a studentům, zpřístupňovali sbírkový a knižní fond pro studijní a výstavní účely, pracovali na dokumentaci a digitalizaci sbírkového a knižního fondu. Investiční činnost V roce 2011 požádala galerie o možnost použít prostředky z odpisů dlouhodobého majetku instituce na opravu a udržování objektu Pivovarská 34. Z těchto investičních zdrojů byly čerpány prostředky ve výši 150 000 Kč, které byly použity na rekonstrukci dřevěné přístupové rampy k administrativnímu vstupu do objektu.
Zorka Ságlová, Bílá struktura IV, 1969, olej, plátno, 105 x 105 cm Galerie Benedikta Rejta v Lounech příspěvková organizace Ústeckého kraje výroční zpráva 2011
8
