Muzea a galerie Středočeského kraje

Výzkumná zpráva

Muzea a galerie Středočeského kraje

Výzkumná zpráva

CULTROPA, s.r.o.

prosinec 2004

Cultropa, s.r.o.

1

Výzkumná zpráva

OBSAH: 1. Úvod 3 2. Metodologie, technické údaje o výzkumu 4 3. Názor na společenskou úlohu muzeí a galerií 16 4. Názory na financování muzeí a galerií 21 5. Symbolické vnímání muzeí 24 6. Návštěva muzea, galerie jako prožitek 28 7. Význam připisovaný volnočasovým aktivitám 31 8. Frekvence návštěv muzeí a galerií 36 9. Charakteristiky častých návštěvníků muzeí a galerií 40 10. Zájem veřejnosti o nabídku muzeí a galerií 45 A. Obecný zájem o návštěvu muzeí a galerií 46 B. Zájem o druhy expozic 47 11. Okolnosti návštěvy muzeí a galerií 51 A. Obecné okolnosti návštěvy 51 B. Informovanost o tématu expozice; záměrná a nahodilá 54 C. Kolektivní a individuální návštěva 56 D. První a opakovaná návštěva 59 E. Návštěvníci místní a z jiných obcí 61 F. Doprava do muzea a orientace na místě 62 G. Využití služeb průvodce 65 H. Otevírací doba 66 I. Délka návštěvy muzea, galerie 67 12. Bariéry návštěvy muzeí a galerií 71 13. Zdroje informací o muzeích a galeriích 74 14. Spokojenost s návštěvou muzea, galerie ve Středočeském kraji 78 A. Obecné hodnocení expozice 78 B. Hodnocení služeb muzea, galerie 86 C. Hodnocení výše vstupného 87 15. Znalost a návštěvnost muzeí a galerií Středočeského kraje 89 16. Zájem o návštěvu muzeí a galerií Středočeského kraje 93 17. Identifikace s lokalitou, regionem a implikace pro návštěvnost muzeí a galerií 95 18. Struktura výběrového souboru 97 19. Vyhodnocení korespondenční ankety pro školy 102 20. Šetření návštěvnického chování 109 21. Přílohy A – korespondenční anketa - výpisy odpovědí na otevřené otázky114 22. Přílohy B – instrumenty výzkumu 124

Cultropa, s.r.o.

2

Výzkumná zpráva

1. Úvod Tato výzkumná zpráva shrnuje výsledky sociologického šetření vytvořeného jako součást zakázky „Středočeská muzea a galerie – marketingový výzkum a plán“ pro Krajský úřad Středočeského kraje. Výzkumná zpráva je určena jako podkladový materiál marketingového plánu, který je obsažen v samostatném dokumentu.Vytvoření koncepce výzkumu včetně metodologie, konstrukce výzkumných instrumentů a také analýza výsledků šetření byly zadány Liboru Konvičkovi. Terénní fázi šetření provedla společnost Ipsos Česká republika. Součástí textu je Příloha, která obsahuje originální podobu všech verzí dotazníků, které byly ve výzkumu použity a dále CD s elektronickou verzí této zprávy (Microsoft Word) a třemi datovými soubory (SPSS PC+) pořízenými v terénní fázi výzkumu. Text zprávy vznikl ve spolupráci Libora Konvičky (kapitoly 1 až 19) a Ladislava Kesnera (kapitola 20).

Cultropa, s.r.o.

3

Výzkumná zpráva

2. Metodologie, technické údaje o výzkumu Výzkum byl koncipován jako série výzkumných akcí, zahrnující: 1. Kvantitativní šetření obyvatel Středočeského kraje a Prahy; 2. Kvantitativní šetření návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje; 3. Anketní šetření návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje; 4. Anketní šetření v institucích a organizacích, které spolupracují s muzei a galeriemi Středočeského kraje 5. Šetření návštěvnického chování Ad 1. Kvantitativní šetření obyvatel Středočeského kraje a Prahy Na rozsáhlém souboru 760 respondentů bylo provedeno reprezentativní šetření obyvatel Středočeského kraje (334 respondentů) a Prahy (426 respondentů). Respondenti byli vybráni metodou tzv. kvótního výběru (kvóty: pohlaví, věk, vzdělání, okres /městská část/, velikostní pásmo). Šetření probíhalo metodou standardizovaných osobních rozhovorů (tzv. rozhovory face-to-face) se školenými tazateli agentury Ipsos. Výsledky této fáze výzkumu jsou vypovídající pro celé střední Čechy i zvlášť pro Prahu a Středočeský kraj V závěrečné zprávě jsou výsledky této fáze šetření vyhodnocovány buď souhrnně (Středočeský kraj + Praha) nebo podle regionů (zvlášť Středočeský kraj a Praha). V textu i v grafech je vždy specifikováno, o jaký segment respondentů se jedná. Předmětem kvantitativního šetření obyvatel Prahy a Středočeského kraje byla především obecná témata – volnočasové aktivity a místo muzeí a galerií v kontextu těchto aktivit, hodnocení společenské role muzeí, „symbolické“ vnímání muzeí, vnímání návštěvy muzea jako prožitku, atraktivitu jednotlivých druhů expozic, frekvence návštěv muzeí, bariéry návštěvy, základní návštěvnické casuistiky (záměrná či nahodilá návštěva, individuální či kolektivní návštěva, zdroje informací o expozici) a identifikaci s regionem. Muzeí a gelerií Středočeského kraje se v této fázi výzkumu týkaly otázky na poslední návštěvu některého muzea a galerie ve Středočeském kraji, znalost muzeí a galerií tohoto kraje a zájem navštívit je v budoucnu. Výzkum obyvatel Prahy s Středočeského kraje probíhal od 9. září do 29. září 2004.

Cultropa, s.r.o.

4

Výzkumná zpráva

Ad2. Kvantitativní šetření návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje Výzkum návštěvníků proběhl v devíti z padesáti objektů muzeí a galerií Středočeského kraje. Pro konání výzkumu byly vybrány objekty reprezentující základní „typy“ muzeí a galerií Středočeského kraje (skansen, umělecká galerie, regionální muzeum, objekt - památník významné osobnosti). Současně byla stanovena podmínka, že objekty zařazené do šetření musí ve svém souhrnu představovat nejméně dvě třetiny celkové návštěvnosti muzeí a galerií Středočeského kraje. Ve výzkumu návštěvníků bylo dotázáno 518 respondentů. Dotazováni byli návštěvníci muzeí po skončení prohlídky, vybíraní náhodně (každý pátý návštěvník, který ukončil prohlídku; v malých objektech šlo o výzkum vyčerpávající, neboť osloveni byli všichni či takřka všichni návštěvníci), dotazování probíhalo jako strandardizovaný osobní rozhovor (face-to-face). Oslovováni byli pouze návštěvníci česky hovořící. Výzkum návštěvníků považujeme za kvazireprezentativní. Proběhnul v „reprezentativních“ objektech, respondenti byli vybráni náhodnou metodou a dotazování se uskutečnilo na dostatečně početném souboru respondentů. Nicméně pro zcela korektní reprezentativní soubor by bylo zapotřebí, aby výzkum proběhnul ve všech objektech a aby podíly respondentů dotázaných v jednotlivých objektech odpovídaly podílům těchto objektů na celkové návštěvnosti. Takto velkorysý projekt výzkumu se však vymykal faktickým možnostem klienta. Předmětem této fáze šetření byly opět volnočasové aktivity a místo muzeí a galerií v kontextu těchto aktivit, hodnocení společenské role muzeí, „symbolické“ vnímání muzeí, vnímání návštěvy muzea jako prožitku, atraktivita jednotlivých druhů expozic, frekvence návštěv muzeí. Do šetření byly zařazeny otázky na znalost a návštěvu muzeí a galerií Středočeského kraje. V tomto okruhu se šetření obyvatel středních Čech a dotazníkové šetření návštěvníků tématicky překrývaly. V šetření návštěvníků byly šíře pojaty návštěvnické casuistiky záměrná či nahodilá návštěva, individuální či kolektivní návštěva, opakovaná návštěva, zdroje informací o expozici, využití služeb průvodce, délka návštěvy, hodnocení vstupného. Speciální baterií otázek se šetření návštěvníků zaměřilo na hodnocení služeb poskytovaných v navštíveném muzeu či expozici a respondenti byli dotázáni také na celkové hodnocení této expozice.

Cultropa, s.r.o.

5

Výzkumná zpráva

Dotazování návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje probíhalo od 11. září do 25. září 2004. Ad 3. Anketní šetření návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje. Ve dvaceti třech objektech Středočeských muzeí a galerií proběhlo anketní šetření návštěvníků. Záměrem anketního šetření bylo získat statisticky signifikantní údaje o každém jednotlivém objektu, to znamená dosáhnout v každém z dvaceti tří objektů dostatečně velkého souboru. Záměr získat 200 anketních lístků v každém objektu (počet 200 respondentů považujeme vzhledem k uvedenému záměru za dolní hranici dostatečnosti) se však nezdařil. Anketní šetření probíhalo od 20. září do 31. října 2004 (déle, než bylo původně plánováno) a během této doby se podařilo získat 1948 vyplněných anketních lístků, přičemž v žádném ze sledovaných objektů nebylo návštěvníky vyplněno předpokládaných 200 lístků. (Vzhledem k závazným termínům zpracování výzkumné zprávy nebylo možno sběr dat dále prodlužovat.) Technicky bylo anketní šetření zajištěno ve spolupráci s personálem muzeí. Každému návštěvníku byl spolu se vstupenkou nabídnut anketní lístek a poblíž východu byly umístěny boxy, do kterých mohli návštěvníci vyplněné lístky vhazovat. Ačkoliv se prvotní záměr nepodařilo naplnit, anketní šetření rozšířilo okruh objektů, ve kterých výzkum návštěvníků proběhnul a umožnilo porovnat výsledky dvou metodologických postupů výzkumu návštěvníků (anketního šetření a dotazování face-to-face). Z hlediska tématického představovalo anketní šetření „zkrácenou verzi“ dotazování provedeného metodou osobních rozhovorů. V anketě byli návštěvníci dotazováni zda jsou místní či přijeli z jiné obce, na způsob dopravy, orientaci na místě, zda přišli sami či v doprovodu, na využití služeb průvodce a jejich hodnocení, názor na výši vstupného. Vedle všestranné deskripce návštěvnických casuistik se anketa zaměřila na hodnocení samotné expozice a služeb poskytovaných návštěvníkům. Nutno poznamenat, že na anketní šetření návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje se vztahují stejná metodologická omezení, jako na jakoukoli jinou anketu. Zatímco v šetření, které probíhá jako organizované dotazování face-to-face, může výzkumník volit různé metody výběru respondentů, u ankety je respondentem prostě ten, kdo se jím ze své iniciativy stane. U ankety tedy není žádná kontrola nad strukturou souboru. A pokud není známo, jaká je skutečná sociodemografická či jiná struktura prostředí, ve kterém šetření probíhá (což v tomto Cultropa, s.r.o.

6

Výzkumná zpráva

případě známo nebylo), není možné ani převažování souboru respondentů, jeho statistické „přizpůsobení“ struktuře reálné. Anketní šetření tudíž nikdy nemůžeme považovat za reprezentativní výpověď o názorech a postojích veřejnosti, ať už je počet účastníků ankety jakýkoli. Anketní lístky byly předkládány tuzemským návštěvníkům a také cizincům (Slovákům v české, ostatním v anglické mutaci). Anketního šetření v muzeích se tak zúčastnilo 115 cizinců. Ve všech dotaznících a anketních lístcích použitých v rámci kvantitativního šetření jsou používány termíny „muzea“ a „galerie“ a „expozice“ a „výstavy“

jako synonyma,

v zástupném významu. Důvodem je skutečnost, že dotazníky byly totožné pro všechny druhy objektů a prezentací. Z téhož důvodu se s uvedenými výrazy zachází jako se synomymy i v textu výzkumné zprávy. Ostatně muzeologicky významné rozdíly mezi pojmy „expozice“ a „výstava“ nemají paralelu v rozdílu, který by jim připisovalo veřejné (laické) mínění. Ad 4. Anketní šetření v institucích a organizacích, které organizují zájezdy do muzeí a galerií Středočeského kraje. Součástí výzkumu byla korespondenční anketa, jejímiž adresáty byly instituce, které tak či onak spolupracují s muzeí a galerií Středočeského kraje, především instituce, které organizují zájezdy do muzeí a galerií, a to: - místní samospráva (obce, na jejichž správním území se nachází některé z muzeí a galerií kraje či jejich poboček), (rozesláno na 36 míst, vrátilo se 23 vyplněných anket); - turistická informační centra v obcích a městech působení muzeí a galerií kraje (rozesláno na 17 míst, vrátilo se 8 anket); - cestovní kanceláře a tour operátoři, organizující zájezdy na území Středočeského kraje (rozesláno na 115 míst, zpět bylo doručeno 10 vyplněných anket). - školy na území Středočeského kraje (rozesláno školám Středočeského kraje, zpět doručeno 242 vyplněných anket). Korespondenční anketa byla zamýšlena a vyhodnocena jako šetření kvalitativního charakteru. Nicméně soubor odpovědí získaných ve školách Středočeského kraje je dostatečně rozsáhlý na to, aby bylo možno provést některá vyhodnocení kvantitativní povahy.

Cultropa, s.r.o.

7

Výzkumná zpráva

Ad 5) Šetření návštěvnického chování Součástí výzkumu bylo kvalitativní a semi-kvantitativní sociologické šetření chování návštěvníků v expozicích a výstavách, provedené metodou „přímého (skrytého) pozorování“ s polostandardizovaným záznamem. Kvalitativní část šetření se zaměřila převážně na samotné návštěvníky, kdežto objektem zájmu semi-kvantitativní části šetření budyl prostor expozice, resp. její segmenty. Šetření návštěvnického se uskutečnilo v expozici „Řemesla a průmysl Příbramska do roku 1918“ Hornického muzea v Příbrami v areálu Šefčinský důl.

Cultropa, s.r.o.

8

Výzkumná zpráva

Počty respondentů v jednotlivých fázích a segmentech výzkumu Počty respondentů reprezentativního šetření obyvatel Středočeského kraje a Prahy Region

absolutní četnosti

%

Středočeský kraj

334

43,9 %

Praha

426

56,1 %

Celkem

760

100,0 %

Počty respondentů reprezentativního šetření obyvatel Středočeského kraje a Prahy podle okresů absolutní četnosti

%

Benešov

46

6,1

Kladno

39

5,1

Kolín

20

2,6

Kutná Hora

21

2,8

Mělník

16

2,1

Mladá Boleslav

22

2,9

Nymburk

30

3,9

Praha-západ

49

6,4

Příbram

30

3,9

Rakovník

61

8,0

Celkem

334

43,9

Praha

426

56,1

Celkem

760

100,0

Okres

Cultropa, s.r.o.

9

Výzkumná zpráva

Počty návštěvníků muzeí (dotazovaných face-to-face) podle místa dotazování Místo dotazování

Abs. četnosti

%

Středočeské muzeum Roztoky

114

22,0

Muzeum Jílové u Prahy

80

15,4

Skanzen Přerov nad Labem

79

15,3

Muzeum Mělnik

74

14,3

Hornické muzeum Příbram

59

11,4

Muzeum TGM Rakovník

50

9,7

Hrádek - Kutna Hora

45

8,7

Památník A. Dvořáka Vysoká

11

2,1

Rabasova galerie Rakovník

6

1,2

518

100,0

Celkem

Cultropa, s.r.o.

10

Výzkumná zpráva

Počty návštěvníků muzeí (dotazovaných face-to-face) podle okresů bydliště Okres Benešov Brno-město Brno-venkov Břeclav Havlíčkův Brod Hradec Králové Chomutov Chrudim Jablonec nad Nisou Jičín Karlovy Vary Kladno Klatovy Kolín Kutná Hora Liberec Litoměřice Mělník Mladá Boleslav Nymburk Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň-město Praha Praha-východ Praha-západ Prachatice Prostějov Příbram Rakovník Rychnov nad Kněžnou Semily Strakonice Svitavy Tábor Teplice Trutnov Třebíč Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vsetín Žďár nad Sázavou Celkem

Cultropa, s.r.o.

Abs. četnosti 17 6 1 1 2 3 2 3 5 4 3 9 5 6 14 3 2 51 12 5 1 1 6 5 196 11 47 1 1 16 44 3 1 2 3 2 5 11 1 4 1 1 1 518

% 3,3 1,2 ,2 ,2 ,4 ,6 ,4 ,6 1,0 ,8 ,6 1,7 1,0 1,2 2,7 ,6 ,4 9,8 2,3 1,0 ,2 ,2 1,2 1,0 37,8 2,1 9,1 ,2 ,2 3,1 8,5 ,6 ,2 ,4 ,6 ,4 1,0 2,1 ,2 ,8 ,2 ,2 ,2 100,0

11

Výzkumná zpráva

Počty účastníků ankety podle míst šetření Počet účastníků ankety

%

1. Roztoky

197

10,1

2. Mladá Boleslav – ZŠ

180

9,2

3. Kutná Hora - muzeum expozice pravěku

177

9,1

4. Vysoká u Příbrami - památník A.Dvořáka

176

9,0

5. Příbram - Hornické muzeum

172

8,8

6. Kolín

148

7,6

7. Mělník - regionální muzeum

140

7,2

9. Poděbrady

134

6,9

10. Jílové u Prahy

127

6,5

11. Vlašim - muzeum Podblanicka

126

6,5

12. Benátky nad Jiz. - muzeum Mladoboleslavska

82

4,2

13. Nová Huť - památník K.Čapka

51

2,6

14. Rakovník - muzeum TGM

49

2,5

15. Dolní Studené - Štola Sv.Josefa

36

1,8

16. Přerov nad Labem – skanzen

36

1,8

17. Kladno - Sládečkovo vlastivědné muzeum

29

1,5

18. Mladá Boleslav - muzeum Mladoboleslavska

24

1,2

19. Beroun - muzeum Čes. krasu

20

1,0

20. Kouřim - muzeum lidových staveb

17

,9

21. Kutná Hora - Kamenný dům

13

,7

22. Brandýs n.L. - muzeum

7

,4

23. Kutná Hora –Hrádek

7

,4

1948

100,0

Objekt

Celkem

Cultropa, s.r.o.

12

Výzkumná zpráva

Bydliště (region/ země) účastníků ankety Region / země Benešov Beroun Blansko Brno-město Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa' České Budějovice' Děčín Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jablonec nad Nisou Jeseník Jičín Jihlava Jindřichův Hradec Karlovy Vary Karviná Kladno Klatovy Kolín Kutná Hora Liberec Litoměřice Louny Mělník Mladá Boleslav Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava Ostrava-město Pardubice Pelhřimov

Cultropa, s.r.o.

Počet účastníků ankety 73 35 1 18 4 2 1 7 6 10 3 4 5 2 19 3 4 3 1 3 7 12 1 10 2 42 6 202 33 15 16 5 45 54 11 2 1 41 5 1 11 6 6

% 3,7 1,8 ,1 ,9 ,2 ,1 ,1 ,4 ,3 ,5 ,2 ,2 ,3 ,1 1,0 ,2 ,2 ,2 ,1 ,2 ,4 ,6 ,1 ,5 ,1 2,2 ,3 10,4 1,7 ,8 ,8 ,3 2,3 2,8 ,6 ,1 ,1 2,1 ,3 ,1 ,6 ,3 ,3

13

Výzkumná zpráva

Cultropa, s.r.o.

Písek Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Praha-východ Praha-západ Prachatice Přerov Příbram Rakovník Rokycany Rychnov nad Kněžnou Semily Sokolov Strakonice Svitavy Tábor Teplice Trutnov Třebíč Uherské Hradiště Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vyškov Zlín Žďár nad Sázavou

4 4 20 12 40 72 3 2 79 98 4 4 6 5 3 2 17 2 2 2 1 9 4 8 5 13

,2 ,2 1,0 ,6 2,1 3,7 ,2 ,1 4,1 5,0 ,2 ,2 ,3 ,3 ,2 ,1 ,9 ,1 ,1 ,1 ,1 ,5 ,2 ,4 ,3 ,7

Praha

497

25,5

Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihočeský Jihomoravský Moravskoslezský Středočeský

4 2 2 1 4 4 2 1 12

,2 ,1 ,1 ,1 ,2 ,2 ,1 ,1 ,6

Slovensko Kanada Holandsko Velká Británie Německo Itálie Polsko Rakousko USA

13 1 6 14 12 4 1 2 22

,7 ,1 ,3 ,7 ,6 ,2 ,1 ,1 1,1

14

Výzkumná zpráva

Austrálie Švýcarsko Francie Ghana Španělsko Dánsko Nový Zéland Japonsko Slovinsko Celkem Nezjištěno Celkem

Cultropa, s.r.o.

18 2 1 1 2 3 5 3 5 1803 145 1948

,9 ,1 ,1 ,1 ,1 ,2 ,3 ,2 ,3 92,6 7,4 100,0

15

Výzkumná zpráva

3. Názor na společenskou úlohu muzeí a galerií Muzea a galerie mají ve společnosti jistý účel, plní jisté role, zčásti tradiční, zčásti nové. Tradiční role těchto institucí lze s jistým zjednodušením popsat prostřednictvím dvou základních dichotomií: 1. uchovávání (depozitář) vs. prezentace (expozice, výstava) a 2. zábava vs. ponaučení. (Jde samozřejmě o umělé polarity, o metodologické konstrukty. Účelem je zjistit, která z tendencí společenského určení muzeí a galerií se ve vnímání veřejnosti projevuje silněji.) Není úkolem předmětné studie posuzovat, mají-li tyto konvence smysl i v moderním muzejnictví, nýbrž zjistit, jak muzea a galerie vnímá veřejnost - mimo jiné tedy nakolik je vnímá v kontextu tradičních představ. Výsledky výzkumu naznačují, že ve vnímání veřejnosti se prosazuje jakýsi kompromis mezi „odborným“ a „veřejným“ účelem muzeí a galerií. Představy o optimálních rolích nesměřují k soudržným modelům „prezentace + zábava“ vůči „uchovávání + ponaučení“, ale jdou jimi napříč. Výsledky výzkumu ukazují, že veřejnost dává přednost určení muzeí jako edukativních institucí, ovšem určených především veřejnosti, tedy prezentujících své sbírky. (Bližší pohled ale současně ukazuje, že preference muzeí jako institucí především prezentujících není jednoznačná; v polaritě depozitář vs. prezentace jsou stanoviska veřejného mínění do značné míry obojaká.) V dichotomii: muzea jako místo zábavy vs. muzea jako zdroj ponaučení je situace jasná přesvědčivá většina veřejnosti se kloní k jednomu pólu, chce muzea jako zdroj ponaučení. Více než 90 % dotázaných souhlasí s názorem, že muzea a galerie mají především poskytovat ponaučení; asi třetina soudí, že mají poskytovat hlavně zábavu. Srovnání souhlasu a nesouhlasu s výroky: „Muzea a galerie mají především poskytovat ponaučení“ a „Muzea a galerie mají poskytovat hlavně zábavu“ ukazuje, že většina dotázaných (60 %) zastává „konzistentní“ stanovisko - s prvním výrokem souhlasí kdežto druhý odmítá. Většina respondentů se tedy důsledně vyslovuje pro edukativní úlohu muzeí.

Cultropa, s.r.o.

16

Výzkumná zpráva

Muzea jako zdroje ponaučení (%) "Muzea a galerie mají především poskytovat ponaučení."

33

Středočeský kraj

Praha

58

47

44

0%

25%

8 1

50%

Rozhodně souhlasím Spíše nesouhlasím

6 2

75%

100%

Spíše souhlasím Rozhodně nesouhlasím

Muzea jako místa zábavy (%) "Muzea a galerie mají poskytovat hlavně zábavu."

Středočeský kraj 5

Praha 0%

6

30

30 25% Rozhodně souhlasím Spíše nesouhlasím

Cultropa, s.r.o.

52

17

49 50%

16 75%

100%


17

Výzkumná zpráva

Typologie názorů na úlohu muzeí jako míst zábavy a míst ponaučení střední Čechy Muzea a galerie mají poskytovat hlavně zábavu.

Muzea a galerie mají především poskytovat ponaučení

Souhlasím Nesouhlasím

Souhlasím

Nesouhlasím

32 %

60 %

2%

6%

V polaritě depozitář vs. prezentace („Není nutné, aby muzea své sbírky vystavovala; důležité je aby shromažďovala a uchovávala sbírkové předměty.“, vs. „Úkolem muzeí je především pořádat výstavy. Muzejní sbírky, které nemůže vidět veřejnost, nemají smysl.“) je názor veřejnosti spíše nejednoznačný - většina dotázaných chce svázat oba konce. Na první pohled se sice zdá, že se respondenti přiklánějí spíše k roli muzeí jako expozicí – jen asi třetina souhlasí s výrokem, že muzea nemusí sbírky vystavovat, ale mají je uchovávat, a téměř polovina souhlasí s výrokem, že sbírky, které nemůže vidět veřejnost, nemají cenu. Nicméně jednoduchým „prokřížením“ souhlasu a nesouhlasu s oběma výroky docházíme k poněkud překvapivému závěru: relativně největší část dotázaných v Praze a Středočeském kraji (39 %) nesouhlasí ani s jedním z těchto výroků - což znamená, že této skupině respondentů nestačí muzeum pouze jako depozitář ani pouze jako expozice. Respondenti, kteří s oběma výroky souhlasí (16 %), vyjadřují vlastně analogické stanovisko – chtějí muzeum u jako depozitář i jako expozici. Vyhranění příznivci monofunkčního muzea jsou v menšině – pro čisté „depozitární“ muzeum se vyslovuje 15 % respondentů, stoupenců výhradně „expozičních“ muzeí je 30 %. To znamená, že mírně nadpoloviční většina respondentů odmítá přijmout polaritu jakoby vylučujících se rolí expozice vs. depozitář, protože chce muzea jako zařízení naplňující role obě.

Cultropa, s.r.o.

18

Výzkumná zpráva

Muzea jako vědecké depozitáře (%) "Není nutné, aby muzea své sbírky vystavovala; důležité je aby shromažďovala a uchovávala sbírkové předměty."

Středočeský kraj

8

Praha

6

25

45

22

0%

22

42 25%

30

50%


75%

100%


Muzea jako expozice pro veřejnost (%) " Úkolem muzeí je především pořádat výstavy. Muzejní sbírky, které nemůže vidět veřejnost, nemají smysl."

Středočeský kraj

13

Praha

13

0%

37


Cultropa, s.r.o.

39

11

37 50%

20 75%

100%


19

Výzkumná zpráva

Typologie názorů na úlohu muzeí jako depozitářů a jako expozic střední Čechy Úkolem muzeí je především pořádat výstavy. Muzejní sbírky, které nemůže vidět veřejnost, nemají smysl

Není nutné, aby muzea své sbírky vystavovala; důležité je aby shromažďovala a uchovávala sbírkové předměty

Souhlasím

Nesouhlasím

Souhlasím

16 %

15 %

Nesouhlasím

30 %

39 %

Pražští respondenti se častěji vyslovují pro roli muzeí jako depozitářů a méně často souhlasí s výrokem, že úkolem muzeí je především pořádat výstavy. Důraz na „odbornou“ roli muzeí je tedy mezi Pražany výraznější. Rozdíl mezi dotázanými ze Středočeského kraje a z Prahy sice není v dramatický, ale předjímá významné zjištění tohoto výzkumu. Jak bude ukázáno dále, Pražané a obyvatelé Středočeského kraje se ve vztahu k muzeím a galeriím liší takřka ve všech sledovaných tématech. Rozdíl je sice v některých případech nevýrazný, ale projevuje se souvisle. Distance mezi oběma skupinami je tak velká, že se ukazuje jako účelné posuzovat názory a hodnocení obyvatel Prahy a Středočeského kraje zvlášť.

Cultropa, s.r.o.

20

Výzkumná zpráva

4. Názory na financování muzeí a galerií Specifickým tématem je financování muzeí a galerií. Obecně převládá představa, že kulturní dědictví si zaslouží veřejnou ochranu a podporu a v této souvislosti vzniká otázka, zda je péče českého státu o kulturní dědictví dostatečná. Pokud posuzujeme tuto otázku z hlediska finančního, je názor české veřejnosti poměrně vyhraněný - výrazně převládá názor, že Česká republika neposkytuje na zachování kulturního dědictví dostatek financí. (Přičemž obyvatelé Prahy se vyslovují poněkud kritičtěji než obyvatelé Středočeského kraje.)

Představa o zájmu ČR financovat zachování kulturního dědictví (%) "ČR poskytuje dostatek finančních prostředků na zachování národního kulturního dědictví." Středočeský kraj a Praha


Praha 4 0%

29

22

40

25

42 25%


32

50%

75%

100%


Z názoru, že muzea a galerie mají významnou roli edukativní a také z mínění, že stát by měl finančně podporovat zachování kulturního dědictví, vyplývá stanovisko – které vyjadřuje naprostá většina obyvatel středních Čech - že muzea a galerie mají být dotována z veřejných rozpočtů. Obyvatelé Středočeskeského kraje a Prahy jsou v tomto stanovisku velmi důslední – více než tři čtvrtiny dotázaných považují za správné dotovat provoz muzeí a galerií z veřejných zdorjů a současně odmítají názor, že neprofitní muzea a galerie by měly být uzavřeny. („Muzea a galerie, které si nevydělají na svůj provoz, by měly být zrušeny.“ vs. „Je správné, že stát, krajské úřady a obce dotují provoz mueí a galerií ze svých rozpočtů.“) (Respondenti pražští jsou opět důslednějšími zastánci dotací.)

Cultropa, s.r.o.

21

Výzkumná zpráva

Názor na samofinancování muzeí a galerií (%) "Muzea a galerie, které si nevydělají na svůj provoz, by měly být zrušeny."


Praha 0%

6

17

39

8

39

40 25%

47 50%


75%

100%


Názor na financování muzeí a galerií z veřejných rozpočtů (%) "Je správné, že stát, krajské úřady a obce dotují provoz mueí a galerií ze svých rozpočtů."

Středočeský kraj

Praha 0%

41

43


Cultropa, s.r.o.

41

53 25%

13

50%

3

51

75%

100%


22

Výzkumná zpráva

Typologie názorů na samofinancování muzeí a financování z veřejných zdrojů střední Čechy Muzea a galerie, které si nevydělají na svůj provoz, by měly být zrušeny.

Je správné, že stát, krajské úřady a obce dotují provoz mueí a galerií ze svých rozpočtů.

Souhlasím

Nesouhlasím

Souhlasím

12 %

5%

Nesouhlasím

78 %

5%

Obyvatelé Prahy a Středočeského kraje se v názorech na financování muzeí a galerií odlišují; rozdíl je zřetelný i když nikoli dramatický. Liší se však také názory dotázaných ve středních Čechách (Pražané a obyvatelé Středočeského kraje vzati pospolu) a návštěvníků středočeských muzeí. S dotacemi muzeím nesouhlasí jen desetina dotázaných reprezentujících obyvatele středních Čech, ovšem mezi návštěvníky muzeí se respondenti odmítající dotace takřka nevyskytují (2 %). Opět můžeme předeslat, že rozdíl v názorech na financování muzeí je jen příkladem celkově odlišného postoje obou skupin respondentů.

Názor na financování muzeí a galerií z veřejných rozpočtů (%) "Je správné, že stát, krajské úřady a obce dotují provoz mueí a galerií ze svých rozpočtů." střední Čechy a návštěvníci muzeí

střední Čechy

47

návštěvníci 0%

42


Cultropa, s.r.o.

14 10

85 25%

9 2

50%

75%

100%


23

Výzkumná zpráva

5. Symbolické vnímání muzeí Názory středočeské veřejnosti na společenskou roli muzeí a galerií je možno zkoumat v rovině bezprostředního, praktického, „prvoplánového“ vnímání. Indikátory se pak mohou stát například odpovědi na otázky po úloze muzeí jako míst zábavy nebo poučení, atd., atd.. Muzea a galerie však mají ve společnosti také roli symbolickou. Na místo muzea v sociálním a kulturním prostředí významným způsobem poukazuje okruh symbolů, atributů, sociací, klišé a jiných „topoi“, spontánně s muzei spojovaných. Ve výzkumu byl respondentům nabídnut výčet třinácti různých institucí, zařízení (archiv, knihovna, vědecký ústav, informační kancelář, škola, pomník, divadlo, kostel, městská radnice, zoologická zahrada, hřbitov, zahrada, pouť) s tím, aby z tohoto seznamu vybrali ty instituce, které jsou podle jejich mínění svým charakterem muzeu nejbližší. Výsledky výzkumu mezi obyvateli středních Čech ukazují, že v asociativní, symbolické rovině se zdaleka nejsilněji s muzei spojují: 1. archiv, 2. knihovna, 3. vědecký ústav. Polovina či více respondentů uvedla, že právě tyto instituce jim připomínají muzeum nejvíce. Méně často dotázaní přirovnávají muzeum k informační kanceláři, škole, pomníku, divadlu, kostelu (zhruba pětina respondentů přirovnává muzea k těmto zařízením). Instituce, jako jsou městská radnice, zahrada, zoologická zahrada, hřbitov, pouť mají pro obyvatele Prahy a Středočeského kraje jen minimální asociativní souvislost s muzei. Ukazuje se tedy, že v rovině symbolického vnímání vystupuje do popředí „akademická“ role muzea, zvláště úloha „depozitáře“ (archiv, knihovna, vědecký ústav). Poučná, edukativní role muzea se oproti prvoplánovému vnímání společenské role této instituce poněkud zužuje – muzeum není ani tak „škola“, jako spíš „vědecký ústav“ a ani tak „informační kancelář“, jako spíš „archiv“. Role muzea jako místa relaxace a zábavy zcela ustupuje do pozadí – jen nevelká část respondentů přirovnává muzeum k divadlu nebo lunaparku. Slabé je vnímání muzeí jako symbolu komunitní identity či ukazatele světonázoru – jen málo dotázaných obyvatel Prahy a Středočeského kraje přirovnává muzeum k „radnici“, „pomníku“, „kostelu“. Zdá se tedy, že v rovině symbolické jsou muzea vnímána poněkud odlišně než v rovině bezprostřední reflexe společenské role - historicky původní význam muzea jako akademické instituce („učené společnosti“) v tomto případě vystupuje silněji. (Možná proto, že se vývojově starší význam muzeí vynořuje právě v symbolickém vnímání.)

Cultropa, s.r.o.

24

Výzkumná zpráva

Respondenti pražští a ze Středočeského kraje se v symbolickém vnímání muzeí poněkud odlišují. Rozdíly nejsou příliš výrazné, respondenti Středočeského kraje i Prahy shodně vnímají muzea se zaostřením na asociace „archiv“, „knihovna“, „vědecký ústav“ (i ve shodném pořadí). Respondenti Středočeského kraje ale mnohem častěji spojují muzea s „knihovnou“, kdežto pražským častěji připomíná „kostel“. Ovšem těžko soudit, co to vlastně znamená. Dotazovaní návštěvníci muzeí vnímají je velmi podobně jako respondenti reprezentující obyvatele středních Čech. Návštěvníci nejčastěji muzea přirovnávají k archivu, knihovně a vědeckému ústavu - ale soustředění na tyto tři asociace je mnohem slabší. Část preferencí odčerpávají jiné asociace, a totiž „kostel“, „pomník“ a „zahrada, park“. Podíl návštěvníků, kteří přirovnávají muzea právě k těmto zařízením je poměrně velký (zvláště o pokud jde o asociaci „kostel“ - téměř třetina návštěvníků přirovnává muzeum ke kostelu; je to čtvrtá nejčastější asociace). Zdá se tedy, že symbolický rozměr muzeí je ve vnímání návštěvníků rozšířen - vedle akademické instituce („archiv“, „knihovna“, „vědecký ústav“) mají muzea také význam ideologického symbolu („kostel“, „pomník“).

Cultropa, s.r.o.

25

Výzkumná zpráva

Symbolické vnímání muzeí (%) "Ke kterému jinému zařízení byste muzeum přirovnal(a)?…vyberte tři, které jsou podle Vás muzeu nejbližší." 64

archiv 52

knihovna vědecký ústav

44

68

61

49

25 25

informační kancelář

24

škola

21 18 17

pomník divadlo

16

19 21

kostel

14 7

městská radnice

11

6 7

zoologická zahrada

8

park, zahrada

6

hřbitov

5 5 1

lunapark, pouť 0

3 10

20

30

40

Středočeský kraj

50

60

70

Praha

Pozn. Respondenti mohli uvést 3 možnosti; součet tvoří 300 %.

Cultropa, s.r.o.

26

Výzkumná zpráva

Symbolické vnímání muzeí (%) "Ke kterému jinému zařízení byste muzeum přirovnal(a)?…vyberte tři, které jsou podle Vás muzeu nejbližší." střední Čechy a návštěvníci muzeí archiv

58

knihovna

49

vědecký ústav

36

informační kancelář

22

škola

56

46

25

23

17 17

pomník

66

25

17

divadlo

20 18

kostel

31 9 8

městská radnice zoologická zahrada

7

4

7

park, zahrada

16

5 5

hřbitov 2 2

lunapark, pouť 0

10

20

30

návštěvníci

40

50

60

70

střední Čechy


Cultropa, s.r.o.

27

Výzkumná zpráva

6. Návštěva muzea, galerie jako prožitek Hodnocení bezprostřední společenské role muzeí je jednou z možných rovin zkoumání, jak veřejnost přistupuje k těmto institucím. Jinou možností je analýza vnímání muzeí v rovině symbolické. Je však také možno zaměřit se na muzea a galerie, jako na místa (či příležitosti) přinášející návštěvníkům určitý osobní prožitek. Drtivá většina dotázaných (více než 90 %) považuje muzea za „místo, kde se mohu dozvědět zajímavé věci o minulosti svého města nebo regionu“, což je poměrně přirozené, protože takový je faktický stav věcí – regionální historie je častým tématem expozic. Avšak naprostá většina dotázaných považuje muzeum také za místo příhodné pro relaxaci (80 %), zejména pro rodinnou návštěvu (87 %) („místo, kam mohu jít s rodinou s dětmi“, „místo, kde mohu příjemně strávit čas, odpočinout si“). Naprostá většina respondentů spojuje muzea s „výjimečným prožitkem“ (75 %) a dokonce předpokládá, že se v muzeu může „dozvědět věci, které se mi budou hodit v praktickém životě“ (64 %). Jen nevelká část dotázaných (19 %) od muzea „nic zvláštního neočekává“. Dotázaní návštěvníci muzeí se od obyvatel Prahy a Středočeského kraje liší především tím, že ještě častěji považují muzea za „místo, kde mohu příjemně strávit čas“ (95 %) a které může poskytnout „výjimečný prožitek“ (92 %). Představa o muzeu, jako místu příhodném pro rodinnou návštěvu, příjemnou relaxaci a přinášející praktické poznatky pro život, je do jisté míry překvapující. Neodporuje snad převládajícímu mínění, že muzea jsou odbornými pracovišti („archiv“, „vědecký ústav“, „knihovna“) a jejich úlohou ve vztahu k veřejnosti je především poskytovat ponaučení? A za druhé, pokud jsou muzea místy, kde se veřejnost může dočkat „výjimečného prožitku“, jak to, že před nimi nestojí dlouhé fronty? Vzniká tedy otázka, jak je možné, že respondenti podávají o svém vztahu k muzeím natolik různoběžné výpovědi. Bezprostřední zjištění výzkumu sice nedávají jednoznačnou odpověď, je však možné formulovat hypotézu, překlenující onu různosměrnost. Východiskem této hypotézy je předpoklad, spíše psychologické než sociologické povahy, že představa o muzeu jako místu ponaučení a také poskytujícímu výjimečný prožitek, nemusí být v rozporu. Představme si, že osoba s běžnými laickými znalostmi astronomie, třeba řidič tramvaje, navštíví planetárium, kde shlédne multimediálně komponovaný program s výkladem fyzikální podstaty zatmění Slunce. Planetárium bude pak Cultropa, s.r.o.

28

Výzkumná zpráva

tato osoba považovat za „něco jako vědecký ústav“, svoji návštěvu nejspíš i za „výjimečný prožitek“ nebo místo, kde „příjemně strávil čas“ a třeba i místo, kde se „dozvěděl věci, které se budou hodit v praktickém životě“. „Odborné“ a „zajímavé“ nebo „výjimečné“, se nemusí vylučovat. Je to ovšem takový druh „zajímavosti“ či „výjimečného prožitku“, který v návštěvníkovi nevyvolává nutkání si jej co nejdříve zopakovat.

Muzeum jako prožitek (%) - součet odpovědí "rozhodně souhlasím" + "spíše souhlasím" Středočeský kraj a Praha

96 93

Muzeum je místo, kde se mohu dozvědět zajímavé měci o minulosti svého města nebo regionu

91

Muzeum je místo, kam mohu jít s rodinou, s dětmi

81 85

Muzeum je místo, kde mohu příjemně strávit čas, odpočinout si

75 80

Muzeum je místo, které mi može poskytnout výjimečný prožitek

69 65 63

Muzeum je místo, kde se mohu dozvědět věci, které se mi budou hodit v praktickém životě 12

Muzeum je místo, od kterého nic zvláštního neočekávám

28 0

25

Středočeský kraj

Cultropa, s.r.o.

50

75

100

Praha

29

Výzkumná zpráva

Muzeum jako prožitek (%) - součet odpovědí "rozhodně souhlasím" + "spíše souhlasím"

střední Čechy a návštěvníci

Muzeum je místo, kde se mohu dozvědět zajímavé měci o minulosti svého města nebo regionu Muzeum je místo, kam mohu jít s rodinou, s dětmi

95 96 87 80

Muzeum je místo, kde mohu příjemně strávit čas, odpočinout si

95 75

Muzeum je místo, které mi může poskytnout výjimečný prožitek

92 64

Muzeum je místo, kde se mohu dozvědět věci, které se mi budou hodit v praktickém životě

74 19

Muzeum je místo, od kterého nic zvláštního neočekávám

8 0

návštěvníci

Cultropa, s.r.o.

92

25

50

75

100

střední Čechy

30

Výzkumná zpráva

7. Význam připisovaný volnočasovým aktivitám Volnočasové aktivity lze zkoumat nejen z hlediska jejich četnosti, ale také z hlediska jejich významu v životě respondentů („...nakolik je pro Vás důležité trávit čas právě tímto způsobem“). V mnohostranné sféře volného času má smysl zabývat se především těmi aktivitami, které jsou relevantní vzhledem k návštěvě muzeí a galerií. Předmětem výzkumu se tudíž staly ty způsoby trávení volného času, které mohou vůči návštěvě muzeí vystupovat jako kontrast (především konzumní aktivity), jako činnosti paralelní (např. sportovní aktivity) nebo konkurenční (hlavně komerční vizuální kultura). Respondenti tedy hodnotili důležitost čtyř „typů“ trávení volného času: 1. „aktivní kultura“ (výlety do přírody, návštěva památek + návštěva galerií muzeí, divadel), 2. „pasivní resp. komerční kultura“ (četba časopisů, novin, knih + návštěva zábavních zařízení, kin), 3. „konzum“ (nakupování, návštěva nákupních center + sledování televize), 4. „sport“ (návštěva sportovních podniků + rekreační nebo aktivní

sportování).

Jde samozřejmě

o

metodologické konstrukty,

protože z šíře

volnočasových aktivit jsou vypreparovány a sdruženy ty, které mají význam v kontextu naší analýzy, kdežto ostatní jsou pominuty. Výsledky výzkumu ukazují, že v životě obyvatel Středočeského kraje mají největší význam aktivity spojené s pasivní či komerční kulturou: „četba časopisů, novin, knih“ (důležité pro 80 % respondentů reprezentujících obyvatele Středočeského kraje) a „sledování televize“ (důležité pro 77 % respondentů ze Středočeského kraje). Na třetím místě v pořadí důležitosti zařazují obyvatelé Středočeského kraje okruh aktivit označovaných jako „výlety do přírody, návštěva památek“ (71 %). Samotná návštěva muzeí a galerií ale ve volnočasových aktivitách respondentů Středočeského kraje má jen minimální důležitost (důležitá pro 39 % dotázaných). Skupina pražských respondentů poskytuje velmi odlišný obraz volnočasových preferencí. Pro obyvatele hlavního města má sice nejvyšší důležitost také „četba novin, časopisů, knih“ (důležité pro 89 % pražských respondentů), ale na druhém místě jsou „výlety do přírody, návštěva památek“ (důležité pro 87 %) a na třetím místě, byť s patrným odstupem, „návštěva muzeí a galerií, divadel“ (důležité pro 69 % dotázaných). Ukazuje se tedy, že respondenti ze Středočeského kraje jsou výrazně orientováni na pasivní resp. komerční kulturu, přičemž doplněk tomuto zaměření tvoří aktivní, leč méně náročné kulturní aktivity (výlety, návštěva památek). Ostatní volnočasové aktivity jsou pro obyvatele Středočeského kraje spíše nedůležité. Pro obyvatele Prahy je naproti tomu charakteristické poněkud odlišné

Cultropa, s.r.o.

31

Výzkumná zpráva

těžiště zájmu. Na prvním místě jsou sice i pro Pražany aktivity pasivní kultury (noviny, časopisy, knihy – důležité pro 89 % dotázaných), ale na pozici druhé a třetí jsou činnosti spojené a aktivní kulturou (výlety do přírody, návštěva památek – důležité pro 87 % a návštěva galerií, muzeí, divadel – důležité pro 69 % obyvatel). Pro úplnost nutno dodat, že v pořadí důležitosti na místě čtvrtém, a to s nevelkým odstupem od návštěvy muzeí a divadel , je pro obyvatele Prahy „sledování televize“ (důležité pro 64 %). Silnější orientace pražských respondentů na aktivní způsob trávení volného času také znamená větší význam připisovaný muzeím a galeriím - návštěva muzeí a galerií je důležitá pro 69 % dotázaných v Praze (třetí nejdůležitější způsob trávení volného času), ale jen 39 % ve Středočeském kraji (sedmý nejdůležitější způsob trávení volného času).

Cultropa, s.r.o.

32

Výzkumná zpráva

Důležitost volnočasových aktivit (%) "… nakolik je pro Vás důležité trávit čas právě tímto způsobem." - součty odpovědí "velmi důležité" + "poměrně důležité" Středočeský kraj a Praha

četba časopisů, novin, knih

80 64

sledování televize

77 87

výlety do přírody, návštěva památek

71 58

zábava, návštěva zábavních zařízení, kin

51

rekreační nebo aktivní sport

47 44 42

nakupování, návštěva nákup. center návštěva galerií, muzeí, divadel

39

58

69

39 38

návštěva sportovních podniků 0

25

50

Středočeský kraj

Cultropa, s.r.o.

89

75

100

Praha

33

Výzkumná zpráva

Návštěvníci muzeí projevují oproti obyvatelům Středočeského kraje zcela odlišné preference volnočasových aktivit, avšak od obyvatel Prahy se až tak neliší. Pro návštěvníky muzeí jsou nejdůležitějším způsobem trávení volného času výlety do přírody a návštěva památek, na druhém místě je četba časopisů, novin a knih a teprve na třetím návštěva galerií, muzeí a divadel. Jde tedy o stejný typ preferencí jako u Pražanů. Pro dotázané návštěvníky muzeí je charakteristické propojení aktivní a pasivní kultury - ovšem těžiště je jednoznačně na straně aktivního způsobu trávení volného času.

Pořadí důležitosti volnočasových aktivit (nejdůležitější aktivity) Středočeský kraj

Praha

návštěvníci muzeí

1.

četba časopisů, novin, knih

2.

sledování televize

3.


četba časopisů, novin, knih výlety do přírody, návštěva památek návštěva galerií, muzeí, divadel

výlety do přírody, návštěva památek četba časopisů, novin, knih návštěva galerií, muzeí, divadel

Podle významu, připisovaného jednotlivým „typům“ trávení volného času (1. „aktivní kultura“ /výlety do přírody, návštěva památek + návštěva galerií muzeí, divadel/, 2. „pasivní resp. komerční kultura“ /četba časopisů, novin, knih + návštěva zábavních zařízení, kin/, 3. „konzum“ /nakupování, návštěva nákupních center + sledování televize/, 4. „sport“ /návštěva sportovních podniků + rekreační nebo aktivní sportování), lze vytvořit rámcovou typologii volnočasových orientací. Pokud za představitele určitého typu budeme počítat ty respondenty, kteří považují za velmi důležité nebo poměrně důležité obě aktivity (tedy například u „konzumního typu“ nakupování, návštěvu nákupních center i sledování televize), projeví se následující zastoupení typů volnočasových orientací: 1. aktivní kultura 2. pasivní kultura 3. konzum 4. sport

53 % respondentů; 47 %; 34 %; 33 %. (Dopočet do 100 % u jednotlivých typů tvoří respondenti,

kteří za důležitou označili jen jednu nebo žádnou aktivitu.) Ukazuje se tedy, že zhruba polovina dotázaných středních Čech považuje pro sebe za důležité trávit volný čas „aktivní kulturou“. To samozřejmě neznamená, že polovina dospělé populace skutečně tímto způsobem svůj volný čas tráví, ale zcela jistě to znamená, že polovina dospělé populace je nabídkou muzeí a galerií oslovitelná.

Cultropa, s.r.o.

34

Výzkumná zpráva

Důležitost volnočasových aktivit (%) "… nakolik je pro Vás důležité trávit čas právě tímto způsobem." - součty odpovědí "velmi důležité" + "poměrně důležité" střední Čechy a návštěvníci muzeí 80


86 87

četba časopisů, novin, knih 56

návštěva galerií, muzeí, divadel

79

53

rekreační nebo aktivní sport

64 55 53

zábava, návštěva zábavních zařízení, kin sledování televize

51

návštěva sportovních podniků nakupování, návštěva nákup. center

30 0

25

návštěvníci

Cultropa, s.r.o.

93

70

38 40 43 50

75

100

střední Čechy

35

Výzkumná zpráva

8. Frekvence návštěv muzeí a galerií Výzkum způsobů trávení volného času a zjišťování frekvence různých aktivit patří k nejobtížnějším sociologickým disciplínám. Problém je jednak v tom, že lidé ve svém volném čase dělají spoustu věcí, a tuto šíři činností je v kvantitativním výzkumu nutno nějakým způsobem klasifikovat, kategorizovat, čímž ovšem obraz volného času ztrácí různorodost a bezprostřednost. Ještě větším problémem, alespoň z metodologického hlediska, je zkoumání frekvencí volnočasových aktivit. Lidé si totiž jednak nepamatují, co a jak často dělají a jednak mají sklon stylizovat se, prezentovat se jako osoby trávící volný čas „hodnotným“ způsobem. Není znám prakticky proveditelný způsob zkoumání volného času (v kvantitativním zkoumání), který by se s těmito tyto problémy dokázal vypořádat. Zkoumáme-li význam muzeí a galerií ve volnočasových aktivitách, projeví se tyto problémy v plné šíři. Jednak patří návštěva muzeí a galerií k těm činnostem, které lidé většinou provozují nepříliš často a zřejmě i nepříliš pravidelně, takže jejich frekvenci těžko uchovávají v paměti a jednak jde o činnosti, o kterých se všeobecně soudí, že patří k životnímu způsobu kulturního člověka, tedy že by se do muzeí „mělo chodit“. Všechny informace, které respondenti poskytnou výzkumníkovi o frekvenci svých návštěv muzeí a galerií jsou tudíž zatíženy stylizací a chybou v odhadu a je tudíž nutno brát je s velkou opatrností a spíše jen jako údaje orientační. Podle výpovědí respondentů reprezentujících obyvatele středočeského regionu (Praha a Středočeský kraj), navštěvuje asi čtvrtina z nich muzea a galerie velmi často, zhruba s měsíční frekvencí (byli v muzeu resp. galerii během posledního měsíce nebo zhruba před měsícem). Více než třetina (38 %) je navštěvuje několikrát do roka nebo alespoň jednou do roka (respondenti, kteří uvedli, že byli v muzeu před několika měsíci nebo před rokem) a stejný podíl respondentů chodí do muzeí méně často než jednou ročně. S jistým zjednodušením řečeno, lze soudit, že zhruba polovina až dvě třetiny obyvatel středočeského regionu navštěvuje muzea a galerie alespoň jednou ročně. Opět zdůrazněme, že jde o deklarace, které se od reality více či méně liší.

Cultropa, s.r.o.

36

Výzkumná zpráva

Bližší pohled na okolnosti návštěvy muzeí a galerií ukazuje dramatické rozdíly mezi obyvateli Prahy a Středočeského kraje. Ukazuje se, že máme co činit se dvěma zcela odlišnými skupinami. Pro ilustraci – alespoň jednou ročně navštěvuje muzea 75 % obyvatel Prahy, ale jen 45 % obyvatel Středočeského kraje. Pražané navštěvují muzea a galerie mnohem častěji, a to natolik, že představují úplně odlišný „návštěvnický typ“ . Pro Pražany i obyvatele Středočeského kraje ale platí, že návštěvnost nemá strukturu tzv. normálního rozložení. Pokud jde o návštěvnost muzeí, máme co činit se dvěma skupinami veřejnost se dělí na ty, kteří muzea či galerie chodí alespoň jednou ročně a na ty, kteří je navštěvují méně často než zubaře. Vezmeme-li za základ celek dotázaných ve středních Čechách, pak podíly činí 62 % ku 38 %, v neprospěch těch, kteří navštěvují muzea a galerie méně často než jednou ročně. Do muzea se tedy chodí buď poměrně často nebo jen výjimečně; střední poloha chybí. Zvlášť nápadné je toto rozpolcení u obyvatel Středočeského kraje.

Frekvence návštěv muzeí a galerií (%) "Kdy jste byl(a) naposledy v nějakém muzeu nebo galerii?"

Středočeský kraj a Praha 30

asi před měsícem

15 30

asi před půl rokem

16

asi před rokem

15 14 25

před více než rokem

55 0

20 Středočeský kraj

Cultropa, s.r.o.

40

60

Praha

37

Výzkumná zpráva

Jak bylo řečeno, více než třetina respondentů navštěvuje muzea jen výjimečně (uvedli, že chodí do muzeí a galerií méně často než jednou ročně). Z nich asi polovina byla v muzeu v uplynulých třech letech, ostatní pak v době ještě vzdálenější. Stojí za pozornost, že pokud jde o respondenty zřídka navštěvující muzea (méně často než jednou ročně), není mezi obyvateli Prahy a Středočeského kraje významný rozdíl.

Velmi nízká návštěvnost muzeí a galerií (%) "…ve kterém roce jste byl(a) naposledy v nějakém muzeu nebo galerii?" Středočeský kraj a Praha - dotázáni pouze respondenti, kteří navštívli muzeum "před více než rokem" 13 15

před 1990

36 37

mezi 1991-2000

51

mezi 2003-2001

48 0


40

60 Praha

Respondenti dotazovaní v muzeích navštěvují muzea mnohem častěji než respondenti představující obecnou populaci středních Čech. Více než polovina respondentů skupiny návštěvníků navštěvuje muzea a galerie zhruba jednou měsíčně. Necelá třetina byla v muzeu naposledy před několika měsíci, nejdéle však před půl rokem. A jen asi 15 % návštěvníků je v muzeu spíše náhodou, tj. po roce nebo po době ještě delší.

Cultropa, s.r.o.

38

Výzkumná zpráva

Zobrazení frekvence návštěvnosti (u skupiny respondentů dotazovaných v muzeích) má lineární, tzv. normální podobu – čím vzdálenější časový bod, tím nižší hodnota. Opět se tedy projevuje, že návštěvníci muzeí jsou zvláštní skupinou, odlišnou od ne-návštěvníků. Pro první je častá návštěva muzeí a galerií běžným způsobem trávení volného času, kdežto pro druhou způsobem spíše výjimečným.

Frekvence návštěv muzeí a galerií (%) " Kdy jste byl(a) naposledy v nějakém muzeu nebo galerii?" s třední Čechy a návštěvníci muzeí

24

asi před měsícem

23

asi před půl rokem asi před rokem před více než rokem

58 27

15

6

38

9

0

20 návštěvníci

40 střední Čechy

60

Velmi nízká návštěvnost muzeí a galerií (%) "…ve kterém roce jste byl(a) naposledy v nějakém muzeu nebo galerii?" střední Čechy a návštěvníci muzeí - dotázáni pouze respondenti, kteří navštívli muzeum "před více než rokem" 14

před 1990

3 36

mezi 1991-2000

23 50

mezi 2003-2001

74 0

20

40 návštěvníci

Cultropa, s.r.o.

60

80

střední Čechy

39

Výzkumná zpráva

9. Charakteristiky častých návštěvníků muzeí a galerií Zhruba čtvrtina středočeských respondentů uvádí, že navštívila muzeum či galerii během posledního měsíce nebo asi před měsícem (30 % mezi respondenty pražskými, 15 % mezi respondenty dotázanými v Středočeském kraji). Mezi návštěvníky dotazovanými přímo v muzeích uskutečnilo předchozí návštěvu asi před měsícem údajně 58 % respondentů. Můžeme tedy vyčlenit dvě skupiny častých návštěvníků – 1. častí návštěvníci mezi respondenty dotázanými v rámci reprezentativního průzkumu ve středních Čechách a 2. častí návštěvníci mezi respondenty dotazovanými v muzeích. V obou případech jde o respondenty, kteří častou návštěvu deklarují, přičemž nemáme možnost posoudit, jak velká je míra autostylizace. Skupiny častých návštěvníků můžeme porovnat mezi sebou a můžeme také sledovat, jakými specifickými charakteristikami (sociodemografickými) se vyznačují. Výsledky výzkumu ukazují dovolují určit základní okolnosti příznivé či nepříznivé zájmu o častější návštěvu muzeí a galerií. V dospělé české populaci je asi destina absolventů vysokých škol; mezi častými návštěvníky muzeí je tento podíl dvoj až trojnásobný. Téměř pětina častých návštěvníků středočeských a téměř třetina častých návštěvníků dotazovaných v muzeích absolvovala vysokou školu. Poněkud vyšší je mezi častými návštěvníky zastoupení středoškolsky vzdělaných a mnohem nižší než v celku populace je podíl vyučených a respondentů se základním vzděláním. Korelace mezi návštěvností muzeí a vzděláním je ze všech sledovaných sociodemografických charkteristik nejsilnější. Vzdělání je ovšem faktorem spíše zástupným – vyšší vzdělání znamená obecně větší informovanost, kulturně náročnější životní styl, etc., etc. Právě kulturně náročnější životní styl je tou okolností, která rozhodujícím způsobem diferencuje mezi častými a občasnými návštěvníky (a jistě také mezi návštěvníky a nenávštěvníky). Ze srovnání respondentů (častých návštěvníků) dotazovanými přímo v muzeích a v rámci reprezentativního středočeského výzkumu je zřejmé, že středočeskými respondenty je nižší podíl vysokoškoláků a naopak více je středoškolsky vzdělaných a vyučených. A aby toho nebylo málo, podíl respondentů se základním vzděláním je naopak vyšší mezi respondenty, častými návštěvníky, dotazovanými v muzeích Nesporné vysvětlení těchto rozdílů nemáme po ruce. Můžeme však vyslovit hypotézu, že vzdělanostní struktura respondentů častých Cultropa, s.r.o.

40

Výzkumná zpráva

návštěvníků dotarovaných v muzeích je bližší skutečné struktuře, protože jde o „skutečné“ návštěvníky. Kdežto v souboru respondentů středočeských se projevuje jistá autostylizace, a to silnější právě mezi středoškoláky a vyučenými, kteří soudí, že by do muzeí „měli chodit“. Poněkud vyšší podíl osob se základním vzděláním mezi respondenty častými návštěvníky dotazovanými v muzeích je zřejmě vyvolán školními návštěvami (sledujeme nejvyšší dosažené vzdělání, takže studenti středních škol a učni vycházejí v této evidenci jako osoby se základním vzděláním).

Respondenti s největší frekvencí návštěv - 1 - podle vzdělání střední Čechy a návštěvníci muzeí 59

60

51

50 40

30

30 20 10 0

19

17 5

9

základní

10 vyučen střední Čechy

maturita

VŠ

návštěvníci

Věkové kohorty (15-29 let, 30-44, 45-59, 60 a více let) jsou celkově vzato v populaci zastoupeny víceméně rovnoměrně (zhruba po čtvrtinách, kohorta 45-59 je poněkud početnější), totéž platí pro soubory respondentů středočeských i soubor návštěvníků muzeí. Věková struktura častých návštěvníků je ale odlišná – silněji jsou zastoupeni respondenti mladšího a středního věku, zatímco podíly respondentů nejstarší věkové kohorty (nad 60 let) jsou zřetelně nižší. Muzea jsou atraktivnější pro osoby nižšího a středního věku. Nebo jinak řečeno, v životním stylu mladší a střední generace mají muzea a gelerie své místo, kdežto starší lidé dávají přednost jiným aktivitám a možná celkově redukují okruh náročnějších aktivit. Mezi častými návštěvníky souboru dotazovaného v muzeích a častými návštěvníky souboru středních Čech je ovšem rozdíl – pohled na věkovou strukturu častých návštěvníků středočeských naznačuje, že k tomuto zlomu v životním stylu dochází už u čtyřicátníků, ze

Cultropa, s.r.o.

41

Výzkumná zpráva

souboru častých návštěvníků dotazovaných v muzeích lze soudit, že výrazný pokles zájmu o muzea agalerie nastává až po šedesátce.

Respondenti s největší frekvencí návštěv - podle věku střední Čechy a návštěvníci muzeí 40 30

31

33

31 26

25 19

20

19 15

10 0

15-29 let

30-44 střední Čechy

45-60

60 a více let

návštěvníci

V sociálním složení častých návštěvníků muzeí a galerií se vcelku proporcionálně odráží sociální struktura dospělé populace. Relativně největší část populace, téměř polovinu, tvoří zaměstnanci a stejně je tomu i mezi častými návštěvníky. Bližší pohled ale ukazuje, že oproti populaci je mezi častými návštěvníky slaběji zastoupena skupina důchodců (pokles zájmu o muzea ve vyšším věku) a silněji je zastoupena skupina studujících (vyšší zájem o nabídlu muzeí a galerií ve vyšším věku, školní zájezdy). Téměř polovinu častých návštěvníků tvoří zaměstnanci, mezi zaměstnanci pak asi polovinu představují odborní pracovníci a manažeři. V celku populace je tento podíl nanejvýš pětinový. Naopak podíl dělníků mezi častými návštěvníky je nižší než v celku populace (zhruba třetina mezi zaměstnanci). Projevuje se tak zprostředkovaný vliv vzdělání, přesněji řečeno životního stylu vydělanejší a méně vzdělané veřejnosti. Soubory častých návštěvníků muzeí dotazovaných v muzeích a častých návštěvníků středočeského represouboru se liší především u zaměstnanenckých kategorií dělníků a úředníků. Tyto rozdíly mohou být vyvolány například autostylizací respondentů – dělníků v reprezentativním souboru (frekvenci náštěv silně nadhodnocují), ale spolehlivé vysvětlení těchto rozdílů nemáme po ruce.

Cultropa, s.r.o.

42

Výzkumná zpráva

Respondenti s největší frekvencí návštěv - podle sociálního postavení střední Čechy a návštěvníci muzeí 50

49

45

40 30 19 20

20 10

17

8 zaměstnanec

studující

střední Čechy

důchodce

3 podnikatel

1

4

živnostník

nezam.

v dom.

1 2

0

4 4

21

návštěvníci

Respondenti s největší frekvencí návštěv 50

50 40

- podle zaměstnanecké pozice střední Čechy a návštěvníci muzeí

42 29

30 19

20 10 0

17

13

8 odborný pracovník

úředník

střední Čechy

Cultropa, s.r.o.

23

dělník

provozní pracovník

návštěvníci

43

Výzkumná zpráva

Respondenti s největší frekvencí návštěv - podle hmotného zajištění domácnosti střední Čechy a návštěvníci muzeí 80

76

79

60 40 20

15

12

7

5 0 Velmi dobře zajištěna

Celkem dobře Poměrně špatně střední Čechy

Cultropa, s.r.o.

4

1

Velmi špatně

návštěvníci

44

Výzkumná zpráva

10. Zájem veřejnosti o nabídku muzeí a galerií A. Obecný zájem o návštěvu muzeí a galerií Respondenti deklarují značný zájem o nabídku muzeí a galerií. Naprostá většina dotázaných (69 % ve Středočeském kraji a 86 % v Praze) souhlasí s výrokem: „Muzea a galerie nabízejí spoustu výstav a některé z nich bych rád viděl“. S výrokem exponujícím podcenivý vztah k expozicím muzeí a galerií: „To, co muzea a galerie nabízejí, mě většinou moc nezajímá“, souhlasí naopak jen menšina dozázaných (40 % ve Středočeském kraji a 27 % v Praze). Porovnání výroků ukazuje, že podíl respondentů, kteří jsou ve svém zájmu o nabídku muzeí a galerií důslední (odmítají výrok „To, co muzea a galerie nabízejí, mě většinou moc nezajímá“ a souhlasí s výrokem „Muzea a galerie nabízejí spoustu výstav a některé z nich bych rád viděl“.) představuje 61 %. Lze říci, že zájem o muzea projevují asi dvě třetiny dotázaných reprezentujících obyvatele středních Čech.

Typologie zájmu o návštěvu muzeí a galerií střední Čechy Muzea a galerie nabízejí spoustu výstav a některé bych rád viděl.

To, co muzea a galerie nabízejí, mě většinou moc nezajímá

Cultropa, s.r.o.

Souhlasím

Nesouhlasím

Souhlasím

17 %

16 %

Nesouhlasím

61 %

6%

45

Výzkumná zpráva

Na okraj připomeňme, že mezi respondenty pražskými a ze Středočeského kraje je v zájmu o nabídku muzeí a galerií značný rozdíl; dotázaní z Prahy mají o muzea a galerie podstatně větší zájem.

Zájem o nabídku muzeí a galerií - 1 (%) "To, co muzea a galerie nabízejí, mě vetšinou moc nezajímá."

Středočeský kraj

7

33

Praha 5

22

0%

41

19

41 25%

32

50%


75%

100%


Zájem o nabídku muzeí a galerií - 2 (%) "Muzea a galerie nabízejí spoustu výstav a některé bych rád viděl."

Středočeský kraj

Praha 0%

25

44

42


28

50%

3

11 75%

3 100%


Je zřejmé, že deklarovaný zájem o muzejní a galerijí výstavy není v souladu se zájmem skutečným, přesněji řečeno s reálnou návštěvností. To je ovšem situace běžná u řady jiných aktivit, považovaných za součást „správného“, kulturního životního stylu. Deklarace zájmu o nabídku muzeí a galerií znamená jen to, že tyto instituce mají vysoký symbolický status.

Cultropa, s.r.o.

46

Výzkumná zpráva

B. Zájem o druhy expozic Výsledky výzkumu ukazují, že v popředí zájmu veřejnosti jsou výstavy „reálií“ – expozice historické a archeologické, výstavy přírodovědné a skanzeny. Za touto orientací můžeme tušit trvalý zájem o „materiální doklady“ a konvenční pojetí muzea jako sbírky vykopaných mečů a vycpaných tetřevů. Zdá se, že lidé mají potřebu věcných příkladů, hmatatelných objektů a zřejmě i kuriozit. O výstavy vlastivědné, věnované historii a současnosti regionu, je zřetelně menší zájem a na okraji zájmu jsou expozice výtvarného umění (u respondentů Středočeského kraje) a památníky osobností. Bližší pohled ukazuje, že mezi respondenty z Prahy a Středočeského kraje je v preferencích jednotlivých druhů výstav zřejmý rozdíl. Pro respondenty Středočeského kraje v plné míře platí to, co bylo řečeno výše – největší zájem je o přírodovědné expozice, historické a archeologické expozice a skanzeny pod širým nebem. Avšak pražští respondenti se výrazně odlišují zájmem o výstavy výtvarného umění (po historických expozicích druhý nejvíce favorizovaný druh výstav), shodují se však s respondenty Středočeského kraje v zájmu o archeologické expozice a o skanzeny. Podle očekávání mají pražané mnohem menší zájem o expozice vlastivědně-regionální, ale kupodivu je více než obyvatele Středočeského kraje zajímají památníky osobností. (Nicméně ve srovnání s ostatními druhy expozic jsou památníky osobností i pro pražské respondenty na okraji zájmu.) Výsledky výzkumu nazačují, že obyvatelé Prahy mají oproti obyvatelům Středočeského kraje širší rejstřík zájmů. Stejně jako je zajímá nejen pasivní komerční kultura, ale i činnosti spojené s aktivní kulturou, v nabídce muzeí a galerií je zajímají nejen historicky a přírodovědně zaměřené expozice, ale i výstavy výtvarného umění.

Cultropa, s.r.o.

47

Výzkumná zpráva

Preferované druhy výstav (%) "…které druhy výstav Vás nejvíce zajímají? Ze seznamu uvedeného na Kartě vyberte tři druhy výstav, které Vás zajímají nejvíce." Středočeský kraj a Praha 42

přírodovědné

57 59

historické a archeologické

55 45

skanzeny pod širým nebem

50 29

vlastivědné (vše o regionu)

42 43 42

technické

53

výtvarné umění (obrazy, sochy)

33 29

památníky a expozice věnované osobnostem

20 0


60 Praha

Respondenti mohli vybrat tři druhy výstav; součet odpovědí tudíž přesahuje 100 %

Cultropa, s.r.o.

48

Výzkumná zpráva

Preferované druhy výstav (%) "…které druhy výstav Vás nejvíce zajímají? Ze seznamu uvedeného na Kartě vyberte tři druhy výstav, které Vás zajímají nejvíce." střední Čechy a návštěvníci muzeí 57


60 45

výtvarné umění (obrazy, sochy)

55 47

skanzeny pod širým nebem

51 48

přírodovědné

44 42

technické

36 34

vlastivědné (vše o regionu)

26 25

památníky a expozice věnované osobnostem

25 0

30 návštěvníci

60 střední Čechy

Respondenti mohli vybrat tři druhy výstav; součet odpovědí tudíž přesahuje 100 %

Cultropa, s.r.o.

49

Výzkumná zpráva

Dotázaní návštěvníci muzeí se v preferencích druhů výstav velmi podobají respondentům pražským. Pořadí nejoblíbenějších druhů výstav je v obou skupinách shodné: 1. historické a archeologické výstavy, 2. výstavy výtvarného umění, 3. skanzeny. Rozdíl není ani v důrazu na jednotlivé druhy výstav - historické a archeologické výstavy preferuje 59 % respondentů pražských a 60 % dotázaných návštěvníků, u výstav výtvarného umění je poměr 53 % a 55 %, atd.

Pořadí preferencí druhů výstav (nejvíce zajímavé výstavy)

Cultropa, s.r.o.

Středočeský kraj

Praha

návštěvníci muzeí

1.

přírodovědné



2.


výtvarné umění

výtvarné umění

3.

skanzeny

přírodovědné

skanzeny

50

Výzkumná zpráva

11. Okolnosti návštěvy muzeí a galerií A. Obecné okolnosti návštěvy Okolnosti návštěvy byly zkoumány ve dvou fázích šetření. Jednak v rámci dotazování návštěvníků muzeí (rozhovory face-to-face v 9 objektech) a jednak v rámci návštěvnické ankety (anketa vyplňovaná respondenty samostatně v 23 objektech). Výsledky výzkumu ukazují, že oba soubory se v řadě názorů a hodnocení významně liší. Tato odlišnost je patrná ve většině zkoumaných témat, včetně obecných postojů k návštěvě expozic. O respondentech dotazovaných přímo, stejně jako o těch, kteří vyplnili anketní lístek, sice platí, že jsou návštěvníky velmi angažovanými - většina z nich má osobní zájem o téma expozice a mnozí i zájem profesionální. Nicméně návštěvníci, kteří vyplňovali anketní lístky, projevují mnohem větší osobní zaujetí expozicí (což také znamená, jak bude ukázáno dále, mnohem kritičtější hodnocení jejich kvalit). Je přirozené, že návštěvníci muzeí si vybírají ty expozice, které jsou pro ně tématicky atraktivní, avšak míra osobního zaujetí expozicemi je přesto překvapivá. Naprostá většina návštěvníků (69 % návštěvníků dotazovaných v muzeích a 84 % účastníků ankety) uvedla, že: „Téma expozice patří k těm tématům, o kterých jsem se už dříve chtěl(a) něco nového dozvědět“. Polovina dotázaných návštěvníků a zhruba dvě třetiny účastníků ankety dokonce řadí téma expozice mezi své osobní zájmy. Téměř pětina dotázaných návštěvníků a více než třetina účastníků ankety uvádí, že: „Téma expozice, kterou jsem navštívil, souvisí s mým zaměstnáním.“ Ukazuje se tedy, že návštěvníci vyhledávají nejen expozice, které jsou atraktivní samy o sobě, například ojedinělostí exponátů nebo exkluzivitou tématu, ale také expozice související s jejich dlouhodobými osobními zájmy. Jinak řečeno, návštěvníci přicházejí do muzeí nejen za „novým, dosud nepoznaným“, ale také – a možná hlavně s cílem, „rozšířit své znalosti“. Významná část návštěvníků jsou osoby „kvalifikované“, s tématem expozice obeznámené.

Cultropa, s.r.o.

51

Výzkumná zpráva

"Téma expozice patří k těm tématům, o kterých jsem se už dříve chtěl(a) něco nového dozvědět." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

41

anketa

návštěvníci

43

41

28

0%

13

25%

3

24

50%

5

75%

100%

Rozhodně souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

"Téma expozice patří mezi moje osobní zájmy." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

28

anketa

návštěvníci 0%

Cultropa, s.r.o.

33

28

22 25%

22

30 50%

6

20 75%


Spíše souhlasím



100%

52

Výzkumná zpráva

"Téma expozice, kterou jsem navštívil(a), souvisí s mým zaměstnáním." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

anketa

návštěvníci 0%

13

9

11

8

19

57

13 25%


70 50%

75%

100%


Rozdíl mezi názory a hodnoceními respondentů dotazovaných ve face-to-face šetření a v šetření anketním je velmi výrazný. Vzniká otázka po příčinách tohoto rozdílu; jsou to přeci „titíž“ návštěvníci. Můžeme vyslovit hypotézu, že v tomto případě narážíme na potíže metodologického rázu. V šetření prováděném jako série standardizovaných face-to-face rozhovorů můžeme zvolit výběrovou metodu (tazatelé usilovali o náhodný výběr) a osobní oslovení tazatelem je poměrně apelativní, takže podíl odmítnutých rozhovorů je nevelký. Kdežto u anketního šetření vyplní anketní lístek jen ten, kdo o to má zájem a není žádný způsob, jak potenciální respondenty k účasti na šetření motivovat. Jinak řečeno, v anketních šetřeních častěji odpovídají „odpovídači“, tedy ti, kteří jsou z těch či oněch důvodů ochotnější odpovídat. Ve výsledku to znamená, že u face-to face šetření se záměrně zvolenou výběrovou metodou máme kontrolu nad strukturou souboru dotázaných a můžeme mít důvěru v reprezentativitu souboru, kdežto u anketního šetření není kontrola nad strukturou souboru žádná a nároky na reprezentativitu nelze vznášet. V případě anketního šetření můžeme předpokládat, že častěji odpovídali ti, kterým se expozice zvlášť zamlouvala nebo zvlášť nezamlouvala a ti, kteří měli jakýsi obecný pocit, že „je správné“ se podobných anket účastnit. Symptomatickými zvláštnostmi souboru účastníků anketního šetření je tudíž mnohem vyšší podíl absolventů VŠ (je jich 33 %, kdežto s souboru respondentů oslovených tazateli jen 14 %, přičemž celkově je v populaci asi desetina vysokoškoláků) a vyšší podíl účastníků poznávacích zájezdů (15 % oproti 5 % v souboru návštěvníků dotázaných face-to-

Cultropa, s.r.o.

53

Výzkumná zpráva

face). V tomto smyslu zřejmě představuje soubor účastníků ankety mírně deformovaný obraz návštěvnictva mizeí a galerií středočeského kraje, zato může sloužit jako obraz názorů a postojů náročnějších, angažovanějších a informovanějších návštěvníků. B. Informovanost o tématu expozice; záměrná a nahodilá Je-li pro většinu návštěvníků témě expozice předmětem osobního zájmu, pak také přirozeně platí, že expozice navštěvují se záměrem shlédnout onu určitou expozici. Jen třetina dotázaných uvádí, že expozici navštívili vlastně náhodou, bez určitého důvodu. (Tj. jen třetina návštěvníků muzeí souhlasí s výrokem: "Navštívil jsem tuto expozici vlastně náhodou, žádný zvláštní důvod k návštěvě jsem neměl(a).") Asi tři čtvrtiny návštěvníků uvádějí, že byli předem informováni o tématu expozice ("..věděl(a) jste předem, jakou expozici chcete vidět, nebo jste až na místě zjišťoval(a) co se nabízí k prohlídce?"). Mezi respondenty Středočeského kraje je podstatně vyšší podíl návštěvníků, kteří se teprve na místě dozvídají, o čem výstava vlastně je (31 % oproti 22 % v Praze). Opět se ukazuje, že vztah obyvatel Středočeského kraje ke kultuře, včetně muzeí a galerií, je mnohem pasivnější.

Záměrná a nahodilá návštěva - 1 (%) "Navštívil jsem tuto expozici vlastně náhodou, žádný zvláštní důvod k návštěvě jsem neměl(a)." návštěvníci muzeí

17

20

0%

Cultropa, s.r.o.

25%

19

50%

44

75%

100%


Spíše souhlasím



54

Výzkumná zpráva

Záměrná a nahodilá návštěva - 2a (%) "..věděl(a) jste předem, jakou expozici chcete vidět, nebo jste až na místě zjišťoval(a) co se nabízí k prohlídce?" Středočeský kraj a Praha

69

Středočeský kraj

Praha

0%

31

22

78 25%

50%

75%

100%

Předem jsem věděl(a) na jakou výstavu chci jít Až na místě jsem zjišťoval(a), jaké expozice muzeum nebo galerie nabízejí

Záměrná a nahodilá návštěva - 2b (%) "..věděl(a) jste předem, jakou expozici chcete vidět, nebo jste až na místě zjišťoval(a) co se nabízí k prohlídce?" Středočeský kraj a návštěvníci muzeí

střední Čechy

74

26

návštěvníci

73

27

0%

25%

50%

75%

100%

Předem jsem věděl(a) na jakou výstavu chci jít Až na místě jsem zjišťoval(a), jaké expozice muzeum nebo galerie nabízejí

Cultropa, s.r.o.

55

Výzkumná zpráva

Menší část návštěvníků, zhruba pětina až třetina, přichází „jen tak“ a až na místě zjišťuje, co je v muzeu nebo galerii k vidění. Nicméně nemusí ve všech případech jít o zcela nahodilé návštěvy. I mezi respondenty (dotazovanými v muzeích), kteří navštěvují muzea velmi často (zhruba jednou měsíčně), je 25 % těch, kteří až na místě zjišťují jaká výstava se koná. Zdá se tedy, že jednou z návštěvnických strategií, byť menšinovou, je návštěva muzea nikoli návštěva konkrétní expozice.

C. Kolektivní a individuální návštěva Výsledky výzkumu prokazují, že návštěva muzeí a galerií je kolektivní aktivitou, především rodinnou záležitostí. Zhruba polovina obyvatel středních Čech (Prahy a Středočeského kraje) navštěvuje muzea a galerie s rodinou nebo s někým z rodiny. Jen desetina dotázaných navštěvuje muzea a galerie individuálně. Kromě „rodinné akce“ jsou dalšími typickými situacemi kolektivní návštěvy muzea zájezd, školní návštěva a také návštěva s kolegou, známým, přítelem. Z hlediska okolností návštěvy jde o přirozeně o dvě diametrálně odlišné situace. Osoba, která se vypraví do muzea s kolegou, přítelem, sice reaguje na cizí podnět, ale rozhoduje se rozhoduje o své vůli. Kdežto účastník zájezdu a zejména školní výpravy se podílí na akci, o které rozhodnul někdo jiný a jeho účast je v mnoha případech „automatická“. Signifikantní je rozdíl mezi respondenty z Prahy a ze Středočeského kraje – pro první je návštěva s přítelem, kolegou druhou nejčastější okolností (31 %), kdežto návštěva se zájezdem okolností spíše okrajovou (8 %). Naproti tomu u respondentů Středočeského kraje jsou obě situace zastoupeny stejně často (22 % návštěva s přítelem; 23 % návštěva se zájezdem). Jednoduše řečeno, obyvatelé Středočeského kraje mnohem méně často navštěvují muzea ze svého rozhodnutí a častěji se do muzea dostanou jako účastníci organizované akce.

Cultropa, s.r.o.

56

Výzkumná zpráva

Individuální a kolektivní návštěva (%) "Když jste byl(a) naposledy v muzeu nebo galerii, byl(a) jste … ?" Středočeský kraj a Praha 11 10

sám

50

s rodinou nebo někým z rodiny

44 31

s přítelem, známým, kolegou

22 8

se zájezdem, se školou

23 0


40

60

Praha

Respondenti dotazovaní přímo v muzeích je navštěvují za zhruba stejných okolností jako pražští respondenti - asi polovina se dostavila s rodinou (nebo s někým z rodiny), necelá třetina s kolegou, přítelem či známým. Individuální návštěva je v obou skupinách respondentů méně častá (14 % v případě návštěvníků) a návštěva organizovaná je spíše okrajová (mezi návštěvníky 6 %). (Podíl účastníků organizovaných skupin mezi návštěvníky je překvapivě nízký; nelze však vyloučit, že jde o důsledek dotazovací situace - možná, že spěchající účastníci zájezdů měli sklon se dotazování vyhnout.) Srovnání návštěvníků dotazovaných v muzeích přímo tazateli a účastníků ankety ukazuje, že z hlediska základních podílů kolektivní a individuální návštěvy je struktura shodná – u obou souborů je nejčastější návštěva s rodinou. Ovšem podíl těch, kteří navštívili výstavu s rodinou nebo s někým z rodiny, případně s kolegou, přílelem, je u účastníků ankety mnohem nižší, zato je v tomto souboru mnohem více účastníků zájezdů, a to poznávacích i školních. Těžko usuzovat, čím vším je tento rozdíl vyvolán. Zčásti jde jistě o okolnosti metodologického rázu – například u účastníků poznávacích zájezdů lze očekávat vyšší ochotu účastnit se anketní akce.

Cultropa, s.r.o.

57

Výzkumná zpráva

Individuální a kolektivní návštěva (%) "Když jste byl(a) naposledy v muzeu nebo galerii, byl(a) jste.. ?" návštěvníci muzeí a účastníci ankety 13

sám

14 38

s rodinou nebo někým z rodiny

51

25

s přítelem, známým, kolegou

30 15

s poznávacím zájezdem

5 9

se školním zájezdem

1 0

20

40

60

Zdá se, že návštěvníci muzeí a galerií se chtějí o svůj zážitek podělit, chtějí si o tom, co na výstavě vidí, s někým popovídat, že návštěva s blízkou osobou přináší větší uspokojení. V důsledku se muzea a galerie stávají destinacemi návštěvy rodin nebo přátel. Zhruba 70 % návštěvníků muzeí uvádí, že do muzea přišli proto, že „na nějaké zajímavé místo chtěli vzít rodinu nebo přátele“.

Cultropa, s.r.o.

58

Výzkumná zpráva

Individuální a kolektivní návštěva (%) "Navštívil(a) jsem tuto expozici proto, že jsem na nějaké zajímavé místo chtěl(a) vzít rodinu nebo přátele." návštěvníci muzeí

26

43

0%

25%

14

50%

17

75%

100%


Spíše souhlasím



Kolektivní návštěva (s kolegou, přítelem, s někým z rodiny) je charakteristická pro všechny sociodemografické skupiny. Dokonce i respondenti, kteří navštěvují muzea a galerie velmi často (zhruba jednou měsíčně) většinou přicházejí s rodinou nebo s někým z rodiny (44 %) nebo s přítelem, známým, s kolegou (34 %), ale jen málokdy sami (16 %).

D. První a opakovaná návštěva Necelá polovina návštěvníků (45 %) je v konkrétním muzeu či galerii opakovaně, přičemž zhruba dvě třetiny z těch, kteří byli v onom muzeu nebo galerii již dříve, jej navštívili již nejméně třikrát. Lidé, kteří muzea a galerie navštěvují, často chodí opakovaně do téhož objektu. Mezi jednotlivými objekty jsou ale v podílu opakovaných návštěv značné rozdíly (z respondentů dotazovaných v Muzeu TGM v Rakovníku bylo v něm opakovaně 74 %, v památníku A. Dvořáka ve Vysoké 18 %); přičemž není zřejmé, čím jsou tyto rozdíly způsobeny. Výsledky výzkumu ukazují, že podíl opakovaných návštěv nesouvisí se spokojeností návštěvníků ani s geografickými okolnostmi.

Cultropa, s.r.o.

59

Výzkumná zpráva

První a opakovaná návštěva muzea, galerie "By(a) jste v tomto muzeu/galerii již dříve?" návštěvníci

Ano 45% Ne 55%

Počet návštěv (%) "Kolikrát jste už byl(a) v tomto muzeu/ galerii?" návštěvníci, kteří expozici již dříve navštívili

19

jednou

18

dvakrát

63

třikrát a více 0

Cultropa, s.r.o.

20

40

60

80

60

Výzkumná zpráva

Opakovaná návštěva "By(a) jste v tomto muzeu/galerii již dříve?" - podíly kladných odpovědí v % 1. Muzeum TGM Rakovník

74 %

2. Rabasova galerie Rakovník

68 %

3. Muzeum Jílové u Prahy

66 %

4. Středočeské muzeum Roztoky

52 %

5. Muzeum Mělník

39 %

6. Hrádek - Kutna Hora

33 %

7. Hornické muzeum Příbram

27 %

8. Skanzen Přerov nad Labem

25 %

9. Památník A. Dvořáka Vysoká

18 %

E. Návštěvníci místní a z jiných obcí Jak výplývá z výsledků anketního šetření, zhruba tři čtrvrtiny návštěvníků jsou z jiných obcí. Jak ale bylo výše zdůrazěno, mezi účastníky ankety je mnohem vyšší podíl účastníků školních nebo poznávacích zájezdů než v souboru respondentů oslovovaných tazateli. (Zhruba čtvrtina mezi účastníky ankety a jen 6 % mezi dotázanými face-to-face.) O celkovém podílu místních a „přespolních“ mezi návštěvníky středočeských muzeí a galerií lze tedy soudit jen velmi přibližně. Nicméně zdá se, že podíl návštěvníků z jiných obcí není nižší než dvě třetiny. Bezprostřední zkušenost tazatelů ovšem ukazuje, že stanovení celkového podílu respondentů místních a z jiných obcí je do značné míry umělá veličina. Jednotlivé objekty se totiž v tomto ohledu významně liší.

Cultropa, s.r.o.

61

Výzkumná zpráva

Místní a přespolní návštěvníci "Bydlíte v tomto městě (této obci), nebo jste přijel(a) odjinud?" účastníci ankety

Přijel(a) jsem odjinud 76%

Jsem z tohoto města / obce 24%

F. Doprava do muzea a orientace na místě Za volbou dopravy do muzea přirozeně rozpoznáváme odlišnost mezi místními a „přespolními“ návštěvníky. Protože většina návštěvníků je z jiných obcí, do muzeí a galerií se dostávají nějakým prostředkem osobní dopravy; nejčastěji automobilem (37 %), speciálně vypraveným autobusem (11 %) nebo vlakem (10 %). Významná část účastníků ankety uvádí, že do muzea přišli pěšky (31 %) nebo místní hromadnou dopravou (3 %). Tato druhá skupina, o které lze s velkou pravděpodobností soudit, že ji tvoří místní obyvatelé (ostatně i mezi těmi, kteří přijeli autem, je jistě mnoho místních), však tvoří v souhrnu více než třetinu účastníků anketní akce. (Ale jen čtvrtina účastníků ankety uvedla, že jsou místní.) Nemáme po ruce jednoznačné vysvětlení toho rozdílu v logice výpovědí respondentů, lze jen obecně poukázat na metodologické okolnosti anketního dotazování a nejistou interpretaci dat takto získaných. Část respondentů přijela na kole (2 %), nízký podíl cyklistů může být dán tou okolností, že se výzkum konal na podzim. Z praktického hlediska provozu muzeí a galerií mohou být tyto otázky konec konců i podružné. Podstatné je zjištění, že nejméně třetina návštěvníků přijíždí do muzea či galerie

Cultropa, s.r.o.

62

Výzkumná zpráva

automobilem (obsazeném obvykle vícero osobami; víme, že naprosto převažují kolektivní návštěvy) a že je tedy nutno pamatovat na náležitou kapacitu parkovacích míst poblíž muzea.

Způsob dopravy (%) "Do muzea/ galerie jste se dostal(a)..." účastníci ankety 37

osobním automobilem 31

pěšky 11

speciálně vypraveným autobusem

10

vlakem 5

meziměstským autobusem 3

místní hromadnou dopravou 2

na kole 0

20

40

Údaje respondentů o délce cesty do muzea či galerie odrážejí zvláštnosti složení návštěvníků. Zobrazení výsledků odpovědí na otázku: „Jak dlouho vám sem cesta trvala?“ totiž neukazuje „logickou“ lineární distribuci. Lineární distribucí by v tomto případě bylo: čím delší doba dopravy tím méně respondentů. Tak by tomu bylo v případě, kdyby návštěvníci byli místní nebo z okolí. Ale vysoký podíl návštěvníků přijíždějících z jiných obcí vnáší nepravidelnost v podobě vysokého podílu návštěvníků, kteří do muzea cestovali déle než hodinu (28 %). Znovu se v této souvislosti ukazuje, že pro významnou část respondentů je návštěva „výletem“ (45 % návštěvníků cestuje do muzea či galerie nejméně hodinu). Možná dokonce platí, že jde především o výlet, jehož je návštěva muzea součástí.

Cultropa, s.r.o.

63

Výzkumná zpráva

Délka dopravy (%) "Jak dlouho Vám cesta sem trvala?" účastníci ankety 28

déle než 1 hod. 17

asi 40-60 min.

23

asi 20-40 min.

32

méně než 20 min. 0

20

40

Přestože většina návštěvníků nejsou místní, nalezení objektu muzea či galerie není pro naprostou většinu z nich problémem. Mezi účastníky ankety 92 % uvádí, že našli muzeum či galetii, kterou chtěli navštívít, snadno.

Orientace na místě "Našel(a) jste muzeum/galerii snadno?" účastníci ankety Ne 8%

Ano 92%

Cultropa, s.r.o.

64

Výzkumná zpráva

G. Využití služeb průvodce Více než polovina (54 %) dotázaných návštěvníků muzeí a galerií využila při své návštěvě služeb průvodce a téměř všichni z nich (97 %) s ním byli spokojeni. Mezi respondenty, kteří vyplnili anketu, téměř dvě třetiny využily služeb průvodce; větší zájem o průvodcovské služby mezi účastník anket je podle všeho dán vyšším podílem organizovaných zájezdů v tomto souboru. (Otázka na spokojenost se službami průvodce nebyla v anketním šetření kladena.)

Využití služeb průvodce "Využil(a) jste služeb průvodce?" návštěvníci a účastníci ankety

61

anketa

návštěvníci

34

54

0%

42

25%

50%

Využil průvodce

5

4

75%

Nevyužil průvodce

100%

Průvodce není

Spokojenost se službami průvodce (%) "Když vezmete všechno dohromady, jak se Vám průvodce věnoval, jak vystupoval, jak rozuměl výstavě, byl(a) jste s ním spokojen(a)?" návštěvníci muzeí, kteří využili služeb průvodce

20

77

0%

25% Velmi spokojen Spíše nespokoien

Cultropa, s.r.o.

50%

75%

21

100%

Spíše spokojen Velmi nespokoien

65

Výzkumná zpráva

H. Otevírací doba Z výsledků výzkumu vyplývá, že otevírací doba ve středočeských muzeích je vyhovující. Jen 4 % účastníků anketního šetření uvedla, že jim otevírací doba v muzeu resp. galerii způsobila nečekané problémy.

Otevírací doba "Způsobila Vám otevírací doba v tomto muzeu / galerii nějaké nečekané problémy?" účastníci ankety Ano 4%

Ne 96%

Cultropa, s.r.o.

66

Výzkumná zpráva

I. Délka návštěvy muzea, galerie Průměrná délka návštěvy muzeí ve Středočeském kraji je jedna hodina (přesněji 64 minut u návštěvníků dotazovaných face-to-face a 57 minut podle údajů návštěvnické ankety). Jinak řečeno, 67 % návštěvníků oslovených tazateli a 76 % účastníků ankety stihne návštěvu do jedné hodiny. Z přehledu doby, kterou respondenti v muzeu strávili, se zdá, že návštěvníci se snaží „vejít“ buď do půlhodiny (ale někdy přetáhnou) nebo do hodiny (a někdy přetáhnou). Respondenti totiž jako délku návštěvy uvádějí relativně nejčastěji právě 30 minut a 60 minut (dotázaní face-to-face i účastníci ankety). (Je ale možné, že tato nerovnoměrnost, je dána tím, že respondenti skutečnou délku návštěvy přiřazují k půlhodině a hodině jako určitým časovým jednotkám.) Není zcela jasné, proč respondenti anketního souboru tráví prohlídkou expozice méně času. Možná, že větší podíl účastníků organizovaných skupin mezi respondenty ankety snižuje průměrnou délku prohlídky. Je ovšem také možné, že rozdíl je dám odlišným souborem objektů, v nichž se dotazování face-to-face a anketa konaly - v okruhu objektů, ve kterých proběhlo anketní šetření, je více malých lokálních muzeí a galerií s malými expozicemi, jejichž prohlídka je přirozeně kratší. V každém případě je zřejmé, že návštěvníci považují za přiměřenou délku prohlídky zhruba jednu hodinu (jen asi třetina resp. čtvrtina dotázaných stráví prohlídkou více než hodinu). Na této okolnosti nic nemění jiné zjištění výzkumu, a totiž že asi polovina návštěvníků (48 %) délku návštěvy neplánuje. (Skutečnost, že polovina návštěvníků neplánuje délku návštěvy totiž neznamená, že jsou ochotni být v muzeu do konce provozní doby, ale jen tolik, že neměli předem striktně stanoveno, za jak dlouho musí být s prohlídkou hotovi.)

Cultropa, s.r.o.

67

Výzkumná zpráva

Délka návštěvy muzea, galerie (%) "Jak dlouho Vám prohlídka trvala?" návštěvníci muzeí a účastníci ankety

4

0,25 hod

8 23

0,5 hod

21 18

0,75 hod

13

1 hod

25 5

1,25 hod

31

6

1,5 hod

8

9

2 2

1,75 hod

6

2 hod

10 2

Více než 2 hod

7 0

10

20

30

Délka návštěvy má samozřejmě souvislost s rozsahem a popularitou expozice. Nejdéle zůstávají návštěvníci ve velkých areálech, jako jsou skanseny lidových staveb nebo tam, kde technické okolnosti diktují delší dobu prohlídky, jako je tomu třeba v Hornickém muzeu v Příbrami. Nicméně ani v těchto expozicích návštěvníci nestráví déle než hodinu a půl. V některých objektech probíhalo jak dotazování face-to-face, tak anketa, takže výsledky obou šetření lze porovnat. V některých případech jsou rozdíly překvapivé. Průměrná doba návštěvy Hornického muzea v Příbrami je 127 minut podle návštěvníků dotazovaných přímo a 84 minut podle těch, kteří vyplnili anketní lístky; podobně je tomu u přerovského skansenu a mělnického regionálního muzea. Porovnání výsledků neukazuje zřejmou tendenci; v

Cultropa, s.r.o.

68

Výzkumná zpráva

celkovém průměru trvala účastníkům ankety prohlídka o několik minut méně, ale ve srovnatelných objektech se žádná pravidelnost neprojevuje.

Délka prohlídky muzea v minutách návštěvníci muzeí a účastníci ankety návštěvníci

anketa


84

104

2. Kutná Hora - Hrádek

69

95


127

84

4. Muzeum lidových staveb Kouřim

---

73

5. Muzeum Mladoboleslavska Mladá Boleslav

---

63

6. Muzeum K. Čapka Nová Huť

---

63

7. Beroun - Muzeum čes. krasu

---

62


63

60

9. Muzeum Mladoboleslavska Benátky n. Jiz.

---

59

10. Muzeum Poděbrady

---

58


46

57

12. Regionální muzeum Mělník

30

56

13. Muzeum Podblanicka Vlašim

---

56


51

52

15. Kutná Hora expozice pravěku

---

51

16. Muzeum Kolín

---

50

17. Mladá Boleslav - ZŠ

---

47

18. Kutná Hora - Kamenný dům

---

46

19. Muzeum TGM Rakovník

45

43


21

---

21. Muzeum Brandýs n.L.

---

43

22. Sládečkovo muzeum Kladno

---

36

23. Dolní Studené - Štola sv. Josefa

---

28

Cultropa, s.r.o.

69

Výzkumná zpráva

"Zdržel(a) jste se při prohlídce déle, než jste původně chtěl(a)?" návštěvníci muzeí

29

23

0%

25% Ano

Cultropa, s.r.o.

48

50% Ne

75%

100%

Neplánoval jsem délku návštěvy

70

Výzkumná zpráva

12. Bariéry návštěvy muzeí a galerií Z výsledků výzkumu můžeme usuzovat, že mnoho návštěv muzea je sice naplánováno, ale nakonec se neuskuteční. Zhruba polovina dotázaných obyvatel Středočeského kraje a podstatně víc (přes dvě třetiny) obyvatel Prahy odpovídá kladně na otázku: „Stalo se vám někdy, že jste chtěl(a) navštívit nějakou výstavu, ale nakonec k tomu z nějakých důvodů nedošlo?“ Neznamená to sice, že polovina resp. dvě třetiny zamýšlených návštěv se nakonec neuskuteční, lze však soudit, že podíl zamýšlených leč nerealizovaných návštěv je vysoký.

Nerealizovaný záměr navštívit muzeum nebo galerii (%) "Stalo se Vám někdy, že jste chtěl(a) navštívit nějakou výstavu, ale nakonec k tomu z nějakých důvodů nedošlo?"

Středočeský kraj

52

Praha 0%

48

33

67 25%

50% Ano

75%

100%

Ne

Návštěvě muzea či galerie mohou bránit nějaké faktické, věcné překážky – objekt muzea je na vzdáleném místě nebo špatně dopravně přístupný, absolvovat prohlídku je pro návštěvníka fyzicky náročné, návštěvník s sebou nemůže vzít své děti, otevírací doba je nevhodná, apod. Mezi faktickými překážkami návštěvy se jako nejvýznamnější ukazují vzdálenost muzea od místa bydliště („výstava je ve vzdáleném místě, kam se mi nechce jet“) a nedostatečná otevírací doba („ve všední den nestihnu otevírací dobu a o víkendech mám jiný program“). Návštěva muzea je výrazně kolektivní záležitostí a proto je pro respondenty celkem významnou překážkou situace: „nemám s kým jít a samotné(mu) se mi jít nechce“. Stojí za pozornost, že respondenti ze Středočeského kraje se s tomuto situací setkávají mnohem častěji. (Rozdíl mezi respondenty z Prahy a Středočeského kraje je největší právě v tomto ohledu.)

Cultropa, s.r.o.

71

Výzkumná zpráva

Bližší pohled však ukazuje, že podobné okolnosti nejsou nejvýznamnějším důvodem neuskutečněné návštěvy. Jak vyplývá z výpovědí respondentů, nejčastěji k návštěvě muzea nedojde proto, že dají přednost jinému programu, zapomenou, že se výstava koná, apod. („vždycky se objeví nějaké jiné neodkladné záležitosti“, „návštěvu pořád odkládám a pak už to nestihnu“, „zapomenu, kdy se výstava koná a pak už to nestihnu“). Jinak řečeno, hlavní bariérou návštěvy muzeí a galerií je jejich nedostatečná atraktivita. Konec konců, i faktické bariéry, jako je vzdálenost objektu muzea od bydliště potenciálního návštěvníka, nevylučují návštěvu; znamenají jen to, přitažlivost nabídky stojí proti nepříznivým okolnostem.

Cultropa, s.r.o.

72

Výzkumná zpráva

Důvody nerealizované návštěvy muzea nebo galerie (%) "Na Kartě 5 jsou uvedenz různé možné důvody, které mohou vést k tomu, že člověk sice chce jít na určitou výstavu, ale nakonec na ni nejde. Které hrají největší roli ve Vašem případě?"

Vždycky se objeví nějaké jiné neodkladné záležitosti

47 49 46

Návštěvu pořád odkládám a pak už to nestihnu

38 38 37

Zapomenu, kdy se výstava koná a pak zjistím, že už skončila

27

Výstava je ve vzdáleném místě, kam se mi nechce jet

33 21

Nemám s kým jít a samotné(mu) se mi nechce

33 28 27

Ve všední den nestihnu otevírací dobu a o víkendech mívám jiný program

20

Výstava je v místě, kam je špatné spojení

24

17 20

Chtěl(a) bych výstavu vidět ale tak důležité to pro mě není, a tak nakonec nejdu

9 11

Návštěva muzea je pro mě únavná, a tak někdy výstavu vypustím, i když mě zajímá

3 2

Nemám kam dát děti a do muzea nebo galerie je brát nechci

0

10

20

30

40

50

Pozn. Respondenti mohli uvést 3 možnosti; součet tudíž překračuje 100 %.

Středočeský kraj

Cultropa, s.r.o.

Praha


73

Výzkumná zpráva

13. Zdroje informací o muzeích a galeriích Návštěva muzea či galerie je povýtce kolektivní záležitost, proto platí, že většina návštěvníků (57 %) se dozvěděla o expozici od nějaké blízké osoby, např. příbuzného, přítele, kolegy. Můžeme předpokládat, že informátor se pak stane také společníkem při návštěvě muzea. Nicméně informátor nemusí být nutně iniciátorem návštěvy - z návštěvníků, kteří byli na existenci výstavy někým upozorněni, téměř polovina (44 %) uvádí, že návštěva se uskutečnila z jejich iniciativy.

Podíl informací sdílených mimo mass media (%) "Byl to Váš nápad jít se podívat na expozici, nebo jste přijal návrh někoho jiného?" návštěvníci muzeí

46

54

0%

25%

50%

75%

100%

Přijal(a) jsem návrh někoho jiného Byl to můj nápad

Podíl informací sdílených mimo mass media (%) "Upozornil Vás na tuto výstavu / expozici někdo z příbuzných, přátel, nebo kolegů?" návštěvníci muzeí

43

57

0%

25%

50% Ano

Cultropa, s.r.o.

75%

100%

Ne

74

Výzkumná zpráva

Je zřejmé, že v šíření informací o expozicích mají mimořádnou roli neformální zdroje. Ti, kteří osobně informují své okolí o konání výstavy, se však sami o ní dozvědí pravděpodobně z massmédií. Z hromadných sdělovacích prostředků jsou pro návštěvníky nejdůležitější běžná tisková média (noviny časopisy; uvádí je jako zdroj asi třetina dotázaných), pětina se o výstavě dozvěděla z plakátů a bilboardů, stejný podíl z internetu. Nicméně zdaleka největší část návštěvníků (50 %) uvádí „jiný“ informační zdroj – nepochybně jde o informaci z neformálního zdroje, tedy od přítele, kolegy, příbuzného.

Zdroje informací o navštívené výstavě (%) "Zaznamenal(a) jste informace o konání této výstavy / o této expozici ...?" podíly kladných odpovědí návštěvníci muzeí 33

v novinách, časopisech na plakátech, billboardech

21

na internetu

20 18

v Kulturním přehledu 13

v letáku, informačním bukletu 5

na plakátech a letácích v MHD

50

jinde 0

20

40

60

Respondenti mohli uvést více informačních zdrojů současně; součet proto převyšuje 100 %.

Pořadí nejčastěji využívaných (formálních) informačních zdrojů: 1. běžná printmédia, 2. plakáty a billboardy, 3. internet, odpovídá pořadí, zdrojů preferovaných samotnými návštěvníky. Stojí za pozornost, že návštěvníci dávají přednost médiím s nejširším dosahem před specializovanými médii (časopis Kulturní přehled, letáky, informační buklety a plakáty v MHD). Obyvatelé Prahy a Středočeského kraje se v hodnocení optimálních informačních zdrojů do značné míry shodují s návštěvníky muzeí – upřednostňují běžná tisková média a plakáty či billboardy, oproti návštěvníkům však kladou větší důraz na oznámení v prostředcích MHD. Cultropa, s.r.o.

75

Výzkumná zpráva

Pražané z přirozených důvodů kladou větší důraz na plakáty v MHD, obyvatelé Středočeského kraje na pouliční plakátovací plochy.

Preferované informační zdroje (%) "Jaký způsob oznamování výstav by Vám osobně nejvíce vyhovoval?" návštěvníci muzeí 38

Noviny, časopisy 26

Plakáty, billboardy 19

Internet 9

Letáky, informační buklety 5

Kulturní přehled 3

Plakáty v MHD 0

20

40

Preferované informační zdroje (%) "Jaký způsob oznamování výstav by Vám osobně nejvíce vyhovoval?" Středočeský kraj a Praha 43 41

oznámení v novinách, časopisech 22

plakáty, billboardy plakáty v MHD

14

8

oznámení na internetu

9 5

zasílání informací e-mailem jiný způsob

4 0

10

7

6 10

20

Středočeský kraj

Cultropa, s.r.o.

31

30

40

50

Praha

76

Výzkumná zpráva

Zhruba dvě třetiny dotázaných obyvatel Středočeského kraje jsou toho názoru, že se ve sdělovacích prostředcích často setkávají s informacemi o výstavách, které se v kraji konají. V Praze je pocit informovanosti o středočeských muzeích pochopitelně nižší, ale i tady se téměř polovina dotázaných s informacemi setkává často.

Hodnocení frekvence informací o v médiích (%) "Řekl(a) byste, že se ve sdělovacích prostředcích často setkáváte s informacemi o výstavách, které se konají ve Středočeském kraji?" - podíly odpovědí "určitě ano" + "spíše ano"

13

Středočeský kraj

Praha

41

38

7 0

20 Určitě ano

Cultropa, s.r.o.

40

60

Spíše ano

77

Výzkumná zpráva

14. Spokojenost s návštěvou muzea, galerie ve Středočeském kraji A. Obecné hodnocení expozice Téměř všichni návštěvníci středočeských muzeí a galerií jsou s expozicí „celkově vzato“ spokojeni. Míra spokojenosti je udivující, takřka všem respondentům se expozice líbila (z 516 respondentů oslovených tazateli bylo velmi či celkem spokojeno 513, z 1915 účastníků ankety, kteří na otázku odpověděli, se expozice líbila 1879). V bližším pohledu se ale ukazuje, že podíly respondentů, kteří svou spokojenost vyjadřují zvlášť výrazně (jsou „velmi spokojeni“) se přeci jen liší. Rozdíl mezi návštěvníky muzeí dotazovanými face-to-face a účastníky ankety není výrazný. Ale mezi těmito „skutečnými“ návštěvníky na jedné straně a na druhé straně respondenty reprezentativního souboru středočeských obyvatel (hodnotili svou „poslední návštěvu“ v některém muzeu Středočeského kraje), jsou rozdíly zřetelné. „Skuteční“ návštěvníci jsou totiž mnohem spokojenější - podíl „velmi spokojených“ představuje mezi respondenty dotazovanými v muzeích 70 %, kdežto v reprezentativním středočeském souboru jen 46 %. A v rámci tohoto represouboru opět zjišťujeme velký rozdíl mezi respondenty ze Středočeského kraje a z Prahy - respondenti pražští jsou mnohem spokojenější. Poslední návštěva se „velmi líbila“ 51 % respondentů z Prahy, ale jen 39 % respondentů dotazovaných na území Středočeského kraje. Je vcelku pravděpodobné, že návštěvníci muzeí, kteří jsou dotázáni po skončení prohlídky nebo účastníci ankety, kteří po prohlídce vyplňují anketní lístek, jsou pod vlivem bezprostředního dojmu z prohlídky expozice nakloněni příznivému hodnocení. Kdežto respondenti reprezentativního středočeského souboru hodnotí „naposledy navštívenou“ expozici, často s několikaměsíčním odstupem, a tedy již „vychladlí“. Pražští respondenti se vyslovují o své minulé návštěvě muzea či galerie příznivěji než respondenti ze Středočeského kraje nejspíš proto, že mají o návštěvu muzeí a galerií celkově větší zájem, navštěvují je častěji a muzea mají v jejich volnočasových aktivitách mnohem významnější místo.

Cultropa, s.r.o.

78

Výzkumná zpráva

Spokojenost s expozicí "Celkově vzato, expozice, kterou jste právě navštívil(a), se Vám:" návštěvníci a účastníci ankety

66

anketa

návštěvníci

32

30

70

0%

25%

Velmi líbila

20

50%

Celkem líbila

75%

Moc nelíbila

0 100%

Vůbec nelíbila

Spokojenost s návštěvou muzea (%) Spokojenost s expozicí "právě navštívenou" - návštěvníci Spokojenost s expozicí "naposledy navštívenou" - střední Čechy - podíly odpovědí "velmi líbila" + "celkem líbila"

46

střední Čechy

návštěvníci

49

0

20

40 Velmi líbila

Cultropa, s.r.o.

30

70 60

80

100

Celkem líbila

79

Výzkumná zpráva

Spokojenost s návštěvou muzea (%) "Celkově vzato, expozice, kterou jste ve Středočeském kraji navštívil(a), nebo kterou jste navštívil(a) naposledy, se Vám..." - podíly odpovědí "velmi líbila" + "celkem líbila"

Středočeský kraj

39

Praha

56

44

51 0

20

40 Velmi líbila

60

80

100

Celkem líbila

Expozice se líbila takřka všem dotázaným návštěvníkům, u jednotlivých muzeí a galerií se ovšem jisté rozdíly projevují v „intenzitě“ tohoto dojmu. Údaje anketního šetření nelze brát u některých muzeí za spolehlivé, protože počet respondentů je velmi nízký. Soustředíme-li se na výsledky šetření provedeného face-to-face, ukáže se, že nejvyšší podíl odpovědí „velmi líbila“ je mezi návštěvníky skanzenu v Přerově nad Labem (86 %), památníku A. Dvořáka ve Vysoké (82 %) a Středočeského muzea v Roztokách (79 %). Naopak zřetelně nejmenší podíl „velmi“ spokojených je mezi návštěvníky muzea v Jílovém u Prahy (44 %) a Rabasovy galerie v Rakovníku (33 %).

Cultropa, s.r.o.

80

Výzkumná zpráva

„Celkově vzato, tato expozice, kterou jste právě navštívil(a), se Vám…“ návštěvníci a účastníci ankety (Podíly odpovědí „velmi líbila“) návštěvníci „velmi líbila“

anketa „velmi líbila“

1. Muzeum Brandýs n.L.

---

100 %

2. Muzeum Kutná Hora - Kamenný dům

---

91 %

3. Muzeum českého krasu Beroun

---

90 %


82 %

85 %

5. Štola sv. Josefa Dolní Studené

---

83 %


79 %

79 %

---

76 %


44 %

69 %


59 %

68 %

10. Památník K. Čapka Nová Huť

---

68 %

11. Muzeum lidových staveb Kouřim

---

65 %

76 %

65 %

---

62 %


86 %

61 %

15. Muzeum Mělník

77 %

61 %

---

61 %

---

58 %

---

58 %

60 %

57 %

20. Muzeum Poděbrady

---

48 %

21. Muzeum Podblanicka Vlašim

---

46 %

22. Sládečkovo vlastivědné muzeum Kladno

---

45 %

33 %

---

7. Mladá Boleslav – ZŠ

12. Muzeum TGM Rakovník 13. Muzeum Kolín

16. Muzeum Mladoboleslavska Benátky n. Jiz. 17. Muzeum Kutná Hora - expozice pravěku 18. Muzeum Mladoboleslavska - Mladá Boleslav 19. Hrádek - Kutna Hora


Cultropa, s.r.o.

81

Výzkumná zpráva

Naprostá většina návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje oceňuje výjimečnost expozic. Toto zjištění platí pro respondenty, na které se obrátili přímo tazatelé, i pro ty, kteří vyplnili anketní lístek, přičemž účastnici ankety se vyslovují poněkud příznivěji. Mezi účastníky ankety 86 % soudí, že „Expozice ukazuje to, co bych jinde vidět nemohl(a)“, 82 % se dozvědělo „...hodně nových věcí, o kterých jsem dosud neměl(a) tušení“, 88 % je toho názoru, že jim „...expozice „ukázala některé věci v úplně novém pohledu“.

"Expozice ukazuje to, co bych nikde jinde vidět nemohl(a)." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

anketa

návštěvníci

0%

Cultropa, s.r.o.

50

36

37

47

25%

50%

11

3

14

2

75%


Spíše souhlasím



100%

82

Výzkumná zpráva

"Dozvěděl(a) jsem se hodně nových věcí, o kterých jsem dosud neměl(a) tušení." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

40

anketa

návštěvníci

42

45

33

0%

15

25%

16

50%

3

6

75%

100%


Spíše souhlasím



"Expozice mi ukázala některé věci v úplně novém pohledu." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

46

anketa

návštěvníci

0%

Cultropa, s.r.o.

42

10

43

36

25%

50%

16

75%


Spíše souhlasím



2

5

100%

83

Výzkumná zpráva

Kritická stanoviska: „Expozice je stará, už ji měli dávno obnovit“ a „V expozici jsou prezentovány některé názory, se kterými nemohu souhlasit“, vyslovuje jen menšina respondentů. Stojí za povšimnutí, že účastníci ankety se výrazně liší v reakcích na výrok: „V expozici jsou prezentovány některé názory, se kterými nemohu souhlasit“. Mezi účastníky ankety je mnohem více respondentů, kteří s tímto výrokem souhlasí (39 % oproti 11 % mezi respondenty, které oslovili tazatelé). Výrazně kritičtější přístup může být dán podstatně vyšším podílem osob, které se o téma expozice osobně zajímají a obecně vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných respondentů.

"V rámci expozice jsou prezentovány některé názory, se kterými nemohu souhlasit." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

anketa

návštěvníci 4

0%

Cultropa, s.r.o.

21

7

18

15

22

25%

46

67

50%

75%


Spíše souhlasím



100%

84

Výzkumná zpráva

"Expozice je stará, už ji měli dávno obnovit." návštěvníci muzeí a účastníci ankety

anketa 5

návštěvníci 3

0%

9

7

29

57

22

25%

68

50%

75%


Spíše souhlasím



100%

B. Hodnocení služeb muzea, galerie Respondenti velmi příznivě hodnotí služby poskytované muzei a galeriemi. Na pětibodové školní stupnici se hodnocení všech druhů služeb ocitá v „příznivé“ polovině škály - nejlépe je hodnocena „úpravnost, estetika, čistota vnitřního prostředí“ a „přístup personálu“, naopak nejhůře „restaurace, občerstvení“ (průměrná známka 2,8). Bližší pohled ukazuje, že mezi službami poskytovanými ve středočeských muzeích a galeriích lze vyčlenit tři skupiny podobně hodnocených služeb. První skupinu tvoří služby hodnocené mimořádně příznivě (do „jedna mínus“) - estetika vnitřního prostředí, přistup personálu, přehlednost expozice, značení a orientace v muzeu a zajímavost, přitažlivost expozice. V této skupině, nejlépe hodnocené, je tedy především vlastní expozice. Druhou skupinu tvoří služby hodnocené poněkud méně příznivě („okolo dvojky“) - katalog a jiné informační materiály, nabídka suvenýrů, pohlednic, knih a dalších předmětů v obchodě a přednášky a programy doprovázející výstavu. V této skupině se tedy ocitá jednak nabídka merkantilií a jednak odborný doprovod výstavy. Třetí skupina má jedinou položku, hodnocenou ze všech nejhůře („trojka“), a to služby restaurační. Návštěvníci dotazovaní face-to-face a účastníci ankety se v hodnocení služeb muzeí a galerií Středočeského kraje téměř neliší.

Cultropa, s.r.o.

85

Výzkumná zpráva

Hodnocení služeb muzea "Ohodnoťe prosím pomocí školních známek, tedy na stupnici Jaký až , kde jedna nzamená nejlepší hodnocení, služby poskytované v muzeu či galerii, které jste navštívil(a)" návštěvníci muzeí a účastníci ankety

Úpravnost, estetika, čistota vnitřního prostředí

1,3 1,23 1,16 1,26

Přístup personálu

1,45 1,3 1,5 1,41 1,49 1,43

Přehlednost, srozumitelnost expozice Značení a orientace v muzeu Zajímavost, přitažlivost expozice

1,74 1,77 1,65 1,88 1,78 2,16

Katalog a jiné informační materiály Nabídka suvenýrů, pohlednic, knih a dalších předmětů Přednášky a programy doprovázející výstavu

2,76 2,81

Restaurace, občerstvení 1

návštěvníci

Cultropa, s.r.o.

2

3

4

5

anketa

86

Výzkumná zpráva

C. Hodnocení výše vstupného Výše vstupného ve středočeských muzeích je přiměřená; soudí tak 26 % návštěvníků oslovených tazateli a 29 % účastníků ankety. Rozdíly mezi jednotlivými objekty nejsou zásadní, jistou výjimku tvoří Rabasova galerie v Rakovníce (33 % dotázaných považuje výši vstupného za přiměřenou, 66 % za nízkou).

Hodnocení výše vstupného "Řekl(a) byste, že vstupné bylo vzhledem k Vašim finančním možnostem:" návštěvníci a účastníci ankety

anketa

návštěvníci

29

25% Nízké

3

1

73

26

0%

Cultropa, s.r.o.

68

50% Přiměřené

75%

100%

Vysoké

87

Výzkumná zpráva

„Řekl(a) byste, že vstupné bylo vzhledem k Vašim finančním možnostem…“ - podíly odpovědí „přiměřené“ přiměřené

Cultropa, s.r.o.


91 %


88 %


81 %


70 %


71 %

6. Muzeum Mělník

68 %

7. Muzeum TGM Rakovník

68 %

8. Hrádek - Kutna Hora

68 %


33 %

88

Výzkumná zpráva

15. Znalost a návštěvnost muzeí a galerií Středočeského kraje Ve znalosti a návštěvnosti muzeí a galerií Středočeského kraje se respondenti reprezentativního souboru, dotázaní v Praze a ve Středočeském kraji zřetelně liší. Rozdíl je natolik výrazný, že se jako vhodnější jeví ilustrovat znalost a návštěvnost muzeí pro každou skupinu zvlášť. Respondenti ze Středočeského kraje si sami nejčastěji vybavují Hornické muzeum v Příbrami, Muzeum TGM v Rakovníce, Středočeskou galerii v Praze, skanzen v Přerově nad Labem. S nápovědou se k tomuto výčtu nejznámějších objektů přidá ještě Středočeské muzeum Roztoky, Rabasova galerie v Rakovníce, Památník Karla Čapka a muzeum v Hrádku u Kutné Hory. Respondenti z Prahy si nejčastěji vybavují Středočeskou galerii v Praze, Hornické muzeum v Příbrami, skanzen v Přerově nad Labem, Středočeské muzeum v Roztokách a muzeum Hrádek u Kutné Hory. S nápovědou se výčet objektů rozšíří jen o Památník Karla Čapka. Podíl respondentů, kteří si při pohledu na seznam vybaví jednotlivé objekty středočeských muzeí a galerií je však mezi respondenty pražskými mnohem vyšší. Pro příklad – muzeum v Hrádku u Kutné Hory spontánně uvádí 9 % respondentů ze Středočeského kraje, s nápovědou 15 %. Týž objekt si mezi respondenty pražskými vybaví spontánně 15 % respondentů, s nápovědou 32 %. Ukazuje se tedy, že pražští respondenti znají muzea a galerie ve Středočeském kraji lépe než obyvatelé tohoto kraje. Větší znalost muzeí a galerií Středočeského kraje mezi pražskými respondnenty nejspíš souvisí s tím, že obyvatelé Prahy mají celkově větší zájem o návštěvu muzeí a mají tedy pravděpodobně i větší osobní zkušenost. Jistou roli zřejmě hrají i okolnosti geografické - obyvatelé Prahy, mají do všech objektů relativně blízko, na rozdíl od obyvatel Středočeského kraje. V návštěvnosti vedou mezi respondenty Středočeského kraje Muzeum TGM v Rakovníce, Středočeská galerie v Praze, skanzen v Přerově nad Labem, Památník Jiřího z Poděbrad a Muzeum Mělník. Respondenti pražští nejčastěji navštěvují Středočeskou galerii v Praze, Hrádek u Kutné Hory, Středočeské muzeum v Roztokách, Hornické muzeum v Příbrami, Památník Karla Čapka, Muzeum lidových staveb v Kouřimi a Regionální muzeum v Jílovém. Určující faktrory atraktivity v tomto případě těžko určit. Zčásti se ukazuje, že nejvyšší návštěvnosti obyvatel Středočeského kraje se těší muzea ve větších městech (Mělník, Cultropa, s.r.o.

89

Výzkumná zpráva

Poděbrady, Rakovník), protože mohou čerpat ze silného populačního zázemí. Ale návštěvnost některých muzeí v jiných větších středočeských městěch (Beroun, Kladno, Mladá Boleslav) je velmi nízká. Možná jde o to, že větší atraktivitu mají muzea „specializovaná“ (Muzeum TGM v Rakovníce), nicméně proč pak patří mezi nejnavštěvovanější také městské muzeum v Mělníce? Naproti tomu respondenti pražští si vybrají středočeská muzea podle jednoduchého schématu: jednak známé a atraktivní expozice (Hrádek u Kutné Hotry, skanzen v Přerově nad Labem) a jednak lokality snadno dosažitelné, tj. blízké Praze (Středočeská galerie v Praze, Středočeské muzeum v Roztokách, Regionální muzeum v Jílovém). Respondenti dotazovaní v muzeích a galeriích Středočeského kraje znají nejčastěji Středočeské muzeum Roztoky, muzeum Kutná Hora – Hrádek, skanzen Přerov nad Labem, muzeum Mělník a Hornické muzeum Příbram. Vezmeme-li dohromady spontánní a podpořenou znalost, je zdaleka nejznámějším objektem Hrádek u Kutné Hory (zná jej 51 % dotázaných). Pořadí

nejnavštěvovanějších

objektů

(podle

výpovědí

respondentů

-

návštěvníků

středočeských muzeí a galerií) zhruba odpovídá pořadí objektů nejnavštěvovanějších. Pětici nejvíce navštěvovaných tvoří Středočeské muzeum Roztoky, Kutná Hora – Hrádek, skanzen Přerov nad Labem, muzeum Mělník, Regionální muzeum Jílové.

Cultropa, s.r.o.

90

Výzkumná zpráva

Znalost a návštěvnost muzeí a galerií Středočeského kraje Respondenti Středočeského kraje a Prahy Spontánní znalost – „Znáte alespoň z doslechu nějaká muzea nebo galerie ve Středočeském kraji? Pokud ano, která?“ Podpořená znalost – „Na kartě je uvedeno několik muzeí a galerií. Řekněte mi, prosím, které z nich znáte nebo jste o nich alespoň slyšel(a).“ Návštěvnost - „Navštívil(a) jste v posledních třech letech některá z těchto muzeí a galerií? Pokud ano, která.“ Muzeum, galerie

Spontánní znalost

Podpořená znalost

Návštěvnost

St Č

Praha

St Č

Praha

St Č

Praha

19 %

16 %

17 %

33 %

9%

15 %

18 %

11 %

11 %

20 %

11 %

7%

15 %

19 %

18 %

33 %

11 %

23 %

14 %

16 %

12 %

31 %

11 %

16 %

13 %

12 %

16 %

27 %

10 %

12 %

13 %

13 %

11 %

22 %

9%

11 %

Památník Karla Čapka

11 %

14 %

16 %

33 %

4%

13 %

Památník Antonína Dvořáka Vysoká

11 %

11 %

12 %

20 %

5%

8%

Muzeum Mělník

11 %

11 %

10 %

19 %

10 %

8%

10 %

16 %

9%

32 %

8%

18 %

10 %

6%

17 %

11 %

8%

5%

10 %

3%

3%

9%

4%

3%

Muzeum Kolín

10 %

6%

8%

10 %

5%

5%

Muzeum Vlašim

9%

6%

6%

12 %

3%

8%

Kutná Hora – Hrádek

9%

15 %

15 %

32 %

8%

19 %

Muzeum Mladá Boleslav Sládečkovo muzeum Kladno Regionální muzeum Jílové Muzeum Beroun

8%

5%

11 %

13 %

7%

5%

7%

6%

10 %

7%

4%

2%

6%

9%

9%

18 %

4%

10 %

4%

10 %

9%

18 %

3%

9%

Muzeum Benátky n. Jiz. Geopark Barrandien Beroun

4%

8%

8%

15 %

2%

4%

3%

5%

7%

15 %

2%

5%

Hornické muzeum Příbram Muzeum T.G.M. Rakovník Středočeská galerie Praha Skanzen Přerov nad Labem Památník J. z Poděbrad Poděbrady Muzeum lidových staveb Kouřim

Středočeské muzeum Roztoky Rabasova galerie Rakovník Muzeum Nymburk

Cultropa, s.r.o.

91

Výzkumná zpráva

Znalost a návštěvnost muzeí a galerií Středočeského kraje Návštěvníci muzeí Středočeského kraje Spontánní znalost – „Znáte alespoň z doslechu nějaká muzea nebo galerie ve Středočeském kraji? Pokud ano, která?“ Podpořená znalost – „Na kartě je uvedeno několik muzeí a galerií. Řekněte mi, prosím, které z nich znáte nebo jste o nich alespoň slyšel(a).“ Návštěva - „Navštívil(a) jste v posledních třech letech některá z těchto muzeí a galerií? Pokud ano, která?“ Spontánní znalost

Podpořená znalost

Návštěva


19 %

26 %

26 %


17 %

34 %

26 %


17 %

29 %

26 %

Muzeum Mělník

16 %

25 %

21 %


15 %

28 %

13 %

Regionální muzeum Jílové

13 %

19 %

18 %

Středočeská galerie Praha

12 %

19 %

17 %

10 %

20 %

11 %

10 %

21 %

13 %

Muzeum lidových staveb Kouřim

10 %

20 %

14 %

Muzeum Beroun

10 %

11 %

9 %

Muzeum Benátky n. Jiz.

10 %

16 %

9%


9%

21 %

13 %

Muzeum Mladá Boleslav

9%

14 %

11 %


8%

12 %

10 %

Geopark Barrandien Beroun

7%

11 %

7%

Muzeum T.G.M. Rakovník

6%

14 %

9%

Muzeum Nymburk

6%

11 %

6%

Muzeum Kolín

6%

10 %

6%

Sládečkovo muzeum Kladno

5%

7%

4%

Muzeum Vlašim

4%

12 %

6%

Muzeum, galerie

Památník Antonína Dvořáka Vysoká Památník J. z Poděbrad Poděbrady

Cultropa, s.r.o.

92

Výzkumná zpráva

16. Zájem o návštěvu muzeí a galerií Středočeského kraje Pro respondenty dotazované ve Středočeském kraji tvoří pětici muzeí, které by v budoucnu nejraději chtěli navštívit, skanzen Přerov nad Labem, Muzeum lidových staveb Kouřim, Hornické muzeum Příbram, Geopark Barrandien Beroun a Středočeská galerie Praha. V popředí zájmu jsou tedy etnografické skanzeny, technické muzeum, přírodovědná interaktivní expozice a ústřední umělecká galerie v metropoli. Respondenti pražští by nejraději navštívili Geopark Barrandien Beroun, Muzeum lidových staveb Kouřim, Hornické muzeum Příbram, skanzen Přerov nad Labem, muzeum v Hrádku u Kutné Hory. Záměry návštěvníků dotazovaných v muzeích o další návštěvu muzeí a galerií ve Středočeském kraji jsou velmi podobné preferencím pražských respondentů. Největší zájem o návštěvu vyvolávají Geopark Barrandien Beroun a Hornické muzeum Příbram, dále Muzeum lidových staveb Kouřim, muzeum v Hrádku u Kutné Hory a skansen v Přerově nad Labem.

Cultropa, s.r.o.

93

Výzkumná zpráva

Zájem o návštěvu muzeí a galerií Středočeského kraje „Když se ještě jednou podíváte na seznam středočeských muzeí a galerií, měl(a) byste zájem některé z nich navštívit? Pokud ano, které 3 byste navštívil(a) nejraději?“ Muzeum, galerie

1. volba

1. volba

St Č

Praha

Návštěvníci


11 %

9%

6%

Muzeum lidových staveb Kouřim

11 %

13 %

9%


10 %

9%

10 %

Geopark Barrandien Beroun

9%

15 %

10 %

Středočeská galerie Praha

8%

3%

4%

Muzeum T.G.M. Rakovník

7%

5%

4%


5%

7%

8%


4%

3%

1%


4%

5%

4%

Muzeum Mladá Boleslav

4%

3%

4%

Památník J. z Poděbrad Poděbrady

3%

2%

4%

Muzeum Benátky n. Jiz.

3%

5%

6%


3%

4%

7%

Památník Antonína Dvořáka Vysoká

3%

5%

5%

Muzeum Nymburk

2%

1%

1%

Muzeum Beroun

2%

3%

2%

Muzeum Vlašim

2%

3%

2%

Muzeum Mělník

1%

4%

4%

Sládečkovo muzeum Kladno

1%

1%

2%

Regionální muzeum Jílové

1%

2%

4%

Muzeum Kolín

0%

2%

3%

Cultropa, s.r.o.

94

Výzkumná zpráva

17. Identifikace s lokalitou, regionem a implikace pro návštěvnost muzeí a galerií Drtivá většina respondentů dotázaných ve Středočeském kraji i v Praze se cítí identifikována s místem kde žijí a naprostá většina by se ani nechtěla s Prahy resp. Středočeského kraje odstěhovat. Identifikace s regionem je také poměrně silným motivem návštěvy, i když zřejmě nikoli motivem rozhodujícím. Zhruba polovina dotázaných návštěvníků (49 %) muzeí navštívila je proto, že se jakožto obyvatelé regionu chtěli o něm něco dozvědět.

Zájem o informace o regionu (%) "Expozici jsem navštívil(a) proto, že žiji v tomto regionu a chtěl(a) jsem se o něm něco dozvědět?" návštěvníci muzeí

20

29

0%

Cultropa, s.r.o.

25%

16

50%

35

75%

100%


Spíše souhlasím



95

Výzkumná zpráva

Identifikace s regionem - 1 (%) "Každý někam patříme, každý jsme někde doma. Řekl(a) byste o sobě, že jste doma v Praze / ve Středočeském kraji?" - podíly odpovědí "určitě ano" + "spíše ano"

Středočeský kraj

66

26

Praha

64

30

0

20

40 Určitě ano

60

80

100

Spíše ano

Identifikace s regionem - 2 (%) "Kdyby to záleželo jenom na Vás, chtěl(a) byste se z Prahy / ze Středočeského kraje odstěhovat?" - podíly odpovědí "určitě ne" + "spíše ne"

49

Středočeský kraj

Praha

33

33

42 0

20

40 Určitě ne

Cultropa, s.r.o.

60

80

100

Spíše ne

96

Výzkumná zpráva

18. Struktura výběrového souboru Šetření obyvatel Prahy a Středočeského kraje proběhlo na reprezentativním souboru respondentů a sociodemografická struktura výběrového souboru je shodná se strukturou středočeské populace (pokud se týče podílů mužů a žen, věkových a vzdělanostních skupin, podílů obyvatel obcí různých velikostních pásem a zastoupení někdejších okresů). Totéž platí pro oba regionální soubory – respondenty dotázané v Praze a ve Středočeském kraji. Soubor respondentů – návštěvníků muzeí dotazovaných face-to-face považujeme za kvazireprezentativní; můžeme předpokládat, že sociodemografická struktura respondentů je shodná se skutečnou strukturou návštěvníků, nicméně nemůžeme si tím být jisti. O návštěvnické anketě naopak můžeme předpokládat, že není a nemůže být věrným odrazem sociodemografického složení návštěvníků muzeí Středočeského kraje. Z řečeného plyne, že poměr mužů a žen mezi respondenty Středočeského kraje a Prahy musí být zhruba vyrovnaný - tak jako je i v celku středočeské populace. Mezi respondenty dotazovanými v muzeích a účastníky ankety ovšem mírně převládají ženy. Nemůžeme si být zcela jisti, zda je mezi návštěvníky skutečně více žen nebo jsou ženy ochotnější účastnit se šetření, ovšem možné je, že příčinou vyššího podílu žen mezi respondenty jsou oba tyto faktory. Pohlaví

St Č

Praha

návštěvníci

anketa

Muž

49 %

45 %

46 %

43 %

Žena

51 %

55 %

54 %

57 %

Věková struktura respondentů - obyvatel Prahy a Středočeského kraje odráží věkovou strukturu obou regionů (ukazuje se poněkud vyšší zastoupení věkových kohort 15-29 a 30 – 44 let mezi Pražany). Věková struktura návštěvníků dotazovaných face-to-face je zhruba shodná, stejně jako věková struktura účastníků ankety. Výsledky výzkumu tedy ukazují, že věk návštěvníků Středočeských muzeí a galerií se téměř neodlišuje od věku obecné populace.

Cultropa, s.r.o.

97

Výzkumná zpráva

Věk

St Č

Praha

návštěvníci

anketa

15-29 let

27 %

25 %

25 %

29 %

30-44 let

27 %

23 %

25 %

25 %

45–59 let

24 %

29 %

26 %

24 %

60 a více let

22 %

23 %

24 %

22 %

Zcela zásadním diferencujícím faktorem, okolností, která stojí v pozadí mnoha zjištění tohoto výzkumu, jsou vzdělanostní rozdíly. Za prvé je zřejmé, že pražská populace je mnohem vzdělanější než populace Středočeského kraje. V Praze je mnohem vyšší podíl absolventů VŠ a SŠ s maturitou, ve Středočeském kraji je naopak výrazně vyšší podíl vyučených a těch, kteří absolvovali pouze ZŠ. (Jde o přirozený důsledek mimořádného postavení Prahy v české společnosti, metropole se tímto způsobem liší od všech ostatních českých a moravských regionů.) Podíl vysoko a středoškoláků je snadno zjistitelným ukazatelem čehosi hůře zjišťovatelného, a totiž „kulturnosti“ obyvatelstva. Vyšší vzdělání znamená větší zájem o kulturní a historické dědictví i větší informovanost o něm, větší všeobecný rozhled a zájem o informace, větší prestiž přiznávanou kulturním institucím, náročnější kulturní spotřebu, etc., etc. Rozdíly mezi respondenty dotazovanými v Praze a ve Středočeském kraji (rozdíly týkající se názorů na muzea a galerie) vyplývají především z toho, že obyvatelé Prahy žijí „kulturnějším“ životem. Větší zájem vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných osob o návštěvu muzeí a galerií se logicky projevuje ve vyšším podílu vysokoškoláků mezi návštěvníky, resp. mezi respondenty dotazovanými v muzeích. Zatímco v celku populace je zhruba desetina vysokoškolsky vzdělaných, mezi návštěvníky (dotazovanými face-to-face) je jich 14 %. Bližší pohled ale ukazuje, že mezi dotazovanými návštěvníky je také vyšší podíl osob se základním vzděláním a vyučených – máme za to, že se tak ve vzdělanostním složení souboru respondentů projevují organizované návštěvy, zejména školní výpravy. Vůbec nejvyšší podíl vysokoškoláků je mezi účastníky ankety. Aniž bychom si mohli být zcela jisti příčinami této skutečnosti, můžeme předpokládat, že jde o důsledek metodologie anketního šetření. Anketa je založena na „samovýběru“ a absolventi vysokých škol projevují větší ochotu účastnit se výzkumu.

Cultropa, s.r.o.

98

Výzkumná zpráva

Vzdělání

St Č

Praha

návštěvníci

anketa

základní

15 %

6%

10 %

13 %

vyučen

42 %

24 %

32 %

11 %

maturita

36 %

51 %

44 %

43 %

7%

19 %

14 %

33 %

VŠ

Z hlediska sociálního postavení se respondenti všech čtyř souborů příliš neliší, což je ovšem dáno „zobecňující“ a současně nejpočetnější kategorií zaměstnanců. Mezi účastníky ankety je také poněkud vyšší podíl studujících, což může být dáno vysokým zastoupením školních výprav (nicméně v takovém případě není jasné, proč není vyšší podíl studujících mezi návštěvníky dotazovanými face-to-face). V rámci sociální kategorie zaměstnanců se ovšem projevují výrazné rozdíly, dané jednak odlišnou socioekonomickou strukturou obyvatelstva Prahy a Středočeského kraje. Mezi pražskými respondenty je mnohem nižší podíl dělníků, kdežto podíly ostatních zaměstnaneckých skupin – provozních pracovníků, úředníků a také odborných pracovníků a manažerů je naopak mnohem vyšší. V souboru návštěvníků (dotazovaných face-to-face) se rozdíl mezi Prahou a Středočeským krajem přirozeně stírá, protože na návštěvnosti muzeí a galerií Středočeského kraje se podílejí obyvatelé všech regionů (i když Pražané jsou skupinou relativně

nejčetnější).

V souboru

účastníků

ankety

je

zhruba

čtvrtina

„jiných“

zaměstnaneckých skupin, jde však nejspíše o chybné vyplnění. (Otázka na zaměstnaneckou pozici byla určena pouze zaměstnancům, při zběžném čtení anketního lístku si někteří respondenti jiných sociálních skupin nepovšimli „filtru“, který tuto otázku předcházel, ale mezi kategoriemi zaměstnanců se pak nemohli zařadit.)

Cultropa, s.r.o.

99

Výzkumná zpráva

Sociální postavení

St Č

Praha

návštěvníci

anketa

zaměstnanec

43 %

46 %

45 %

41 %

studující

10 %

13 %

12 %

17 %

důchodce

25 %

24 %

24 %

24 %

v domácnosti, na mateřské dovolené

6%

4%

5%

3%

živnostník, zemědělec

5%

2%

3%

3%

podnikatel

7%

8%

7%

2%

nezaměstnaný

4%

2%

3%

2%

jiné

0%

1%

1%

1%

Zaměstnanecká pozice

St Č

Praha

návštěvníci

anketa

dělník

39 %

11 %

23 %

9%

provozní pracovník

23 %

27 %

25 %

9%

úředník

20 %

28 %

24 %

22 %

odborný pracovník, manažer

19 %

35 %

27 %

36 %

---

---

---

23 %

jiné

Mezi respondenty dotázanými v Praze více než dvě třetiny považují svou domácnost za „celkem dobře zajištěnou“ a jen čtvrtina za „poměrně špatně zajištěnou“. Mezi respondenty Středočeského kraje je poměr takřka zrcadlově obrácený. Rozdílné hmotné zajištění domácností je dalším zřetelným socioekonomickým rozdílem mezi oběma sledovanými regiony. Můžeme předpokládat, že se zprostředkovaně odráží i ve složení návštěvníků (z hlediska hmotného zajištění se soubor respondentů pražských a respondentů dotazovaných v muzeích téměř neliší). Dobré materiální zajištění je faktorem, který přirozeně stimuluje návštěvnost. Lépe materiálně zajištění respondenti většinou zaujímají vyšší stupně na společenském a profesním žebříčku, mají vyšší nároky na kulturní spotřebu, etc.etc.

Cultropa, s.r.o.

100

Výzkumná zpráva

Mezi účastníky ankety je podíl velmi dobře a poměrně dobře zajištěných respondentů ještě vyšší, což zřejmě souvisí s vyšším podílem respondentů s vysokoškolským vzděláním.

Hmotné zajištění domácnosti (sebezařazení) domácnost velmi dobře zajištěna domácnost celkem dobře zajištěna domácnost poměrně špatně zajištěna domácnost velmi špatně zajištěna

St Č

Praha

návštěvníci

anketa

5%

6%

6%

13 %

27 %

66 %

67 %

73 %

68 %

25 %

23 %

11 %

4%

4%

4%

3%

Z hlediska velikosti obcí, v nichž respondenti bydlí, se soubory respondentů dotazovaných v Praze a ve Středočeském kraji přirozeně liší. Všichni pražští respondenti spadají do nejvyššího velikostního pásma (100 tis. obyv. a výše), kdežto všichni respondenti Středočeského kraje žijí v obcích s počtem obyvatel do 100 tisíc a relativně největší část dokonce v malých obcích s počtem obyvatel do 5 tisíc. Mezi návštěvníky muzeí (dotazovanými face-to-face) je ovšem podíl obyvatel velkoměst (nad 100 tis. obyv.) nadpoloviční – projevuje se takto vysoký podíl pražských návštěvníků. Mezi účastníky ankety jsou podíly velikostních pásem obcí (bydliště respondentů) poměrně vyrovnané. Velikost místa bydliště

St Č

Praha

do 5 tis. obyv.

49 %

5-20 tis. obyv. 20–100 tis. obyv. 100 tis. obyv. a více

Cultropa, s.r.o.

návštěvníci

anketa

0%

22 %

23 %

31 %

0%

13 %

24 %

20 %

0%

9%

20 %

0%

100 %

56 %

33 %

101

Výzkumná zpráva

19. Vyhodnocení korespondenční ankety pro školy Nejpočetnějším se ukázal být soubor odpovědí v anketě adresované školám (základním i středním) ve Středočeském kraji. Krajský úřad Středočeského kraje shromáždil celkem 242 vyplněných anket. Mnohé ankety byly samozřejmě vyplněny jen dílem a část odpovědí byla natolik lakonických, že jejich další zpracování nebylo proveditelné. Nicméně soubor odpovědí dává i s uvedenými omezeními možnost kvalitativní a částečně i kvantitativní analýzy. Výsledky korespondenční ankety ukazují, že návštěvu muzeí zařazují do programu výuky především učitelé dějepisu a výtvarné výchovy (zhruba pětina respondentů uvedla tyto dva předměty), dále občanské výchovy, přírodopisu, českého jazyka a literatury, prvouky a vlastivědy. Méně často se návštěva muzea či galerie stává součástí výuky zeměpisu nebo fyziky. Ve výčtu předmětů, v jejichž rámci žáci a studenti navštěvují muzea a galerie, se ovšem, byť ojediněle, objevily předměty jako společenskovědní seminář, pracovní vyučování, hudební výchova a další. V souhrnu vzato, snad jen matematika a tělesná výchova jsou předměty, v jejichž rámci se exkurse do muzeí a galerií nekonají. Pro školy ve Středočeském kraji jsou nejatraktivnějšími dva okruhy muzeí a galerií – za prvé zařízení pražská a za druhé zařízení místní. Ze zběžného pohledu na mapu je zřejmé, že jiné možnosti se školám ve Středočeském kraji ani neotvírají. Praha je pro středočeské školy relativně blízko, dopravně dosažitelná. Metropolitní muzea jsou nepochybně atraktivní také bohatstvím témat a rozsahem expozic; jistě i samotnou lokalitou. Místní muzea a galerie mají sice skromnější sbírky, ale zato jsou „při ruce“. Výsledkem ankety je seznam objektů, do kterých studenti a žáci škol Středočeského kraje jezdí (seznam nikterak přesný, část muzeí je v odpovědích uvedena velmi zběžně, jako „kutnohorská muzea“, apod.), ale nepodávají informaci, jak často do kterých objektů jezdí. Poroto není možné přesněji usuzovat, jak velká část exkursí směřuje do Prahy a jak velká část do blízkého okolí. Není však pochyb o tom, že Praha je cílem velmi významné části exkursí pořádaných školami Středočeského kraje.

Cultropa, s.r.o.

102

Výzkumná zpráva

Necelá polovina (46 %) respondentů ankety pro školy uvádí, že jejich škola je „dobře informována“ o tom, jaká témata expozic nabízejí muzea a galerie Středočeského kraje. Z odpovědí je ale zřejmé, že responenti mají na mysli muzea a gelerie v dosažitelném okolí; někteří respondenti doplnili kladné odpovědi na tuto otázku komentářem v tomto smyslu. Tj. školy v Kutné Hoře nejspíš běžně nedostávají informace o expozicích a výstavách v Rakovnických muzeích a galeriích a kutnohorští učitelé podle všeho nepostrádají informaci o objektech, které jsou pro ně dopravně nedostupné.

Informovanost o programu muzeí a galerií "Řekl(a) byste, že je Vaše škola dobře informována o tom, jaká témata expozic nabízejí muzea a galerie Středočeského kraje?" korespondenční anketa

Ne 54%

Cultropa, s.r.o.

Ano 46%

103

Výzkumná zpráva

Naprostá většina respondentů (93 %) korespondenční ankety adresované školám Středočeského kraje soudí, že muzea a galerie mají o návštěvy žáků a studentů zájem. Nicméně jen asi třetina (31 %) vyjadřuje toto mínění kategoricky. Stojí za poznámku, že jeden z respondentů doplnil svou kladnou odpověď na tuto otázku komentářem: „ale nic pro to nedělají“.

Zájem muzeí a galerií o školní exkurse "Řekl(a) byste, že muzea a galerie ve své většině o návštěvy žáků / studentů mají zájem, že o ně skutečně stojí?" korespondenční anketa Spíše ne 7% Určitě ano 31%

Spíše ano 62%

Respondenti ankety jsou sice v naprosté většině toho názoru, že muzea a galerie o školní exkurse stojí, zdaleka ne všichni jsou však přesvědčeni, že jsou na ně připraveny. Většina účastníků korespondenční ankety (65 %) sice soudí, že školy jsou celkově vzato svou nápaditostí, přitažlivostí a celkovou didaktickou kvalitou expozic přizpůsobeny žákovským a studentským návštěvníkům. Nicméně jen 4 % zastávají tento názor s určitostí. Zjišťujeme tedy, že pozitivní hodnocení celkově převažují, ale jsou velmi vlažná.

Cultropa, s.r.o.

104

Výzkumná zpráva

"Celkově vzato, řekl(a) byste, že expozice muzeí a galerií Středočeského kraje jsou přizpůsobeny žákovským a studentským návštěvníkům? Máme tím na mysli především nápaditost, přitažlivost a celkovou didaktickou kvalitu expozic." korespondenční anketa Určitě ne Určitě ano 4% 4% Spíše ne 31%

Spíše ano 61%

Bližší pohled na případné problémy a bariéry se kterými se exkurse v muzeích a galeriích setkávají, umožňují odpovědi na otevřenou otázku („Co je z Vašeho hlediska nejvýznamnější překážka na straně muzeí a galerií, která brání tomu, aby školy častěji zařazovaly návštěvu muzeí a galerií do svých učebních plánů?“). Jednou z překážek, na které mnozí účastníci korespondenční ankety poukazovali, je právě nepřizpůsobení charakteru expozic potřebám škol: „Ze zahraničních stáží mám velmi dobré zkušenosti s tím, že některé expozic jsou přímo vytvářeny ve spolupráci s pedagogy a metodiky tak, aby žáci mohli sami studovat určité téma z historie, ov, přírodních věd atd. a utvářet si základní kompetence v dané oblasti. Naše expozice jsou ve většině případů vytvářeny jako doplněk informací k vědomostem z dané oblasti a ne jako metodický zdroj informací. V poslední době jsou tak koncipovány naučné stezky a jiné aktivity v oblasti EVO.“ „Zastaralý přístup průvodců a pracovníků muzea.“

„Nepřizpůsobenost dětským

návštěvníkům.“ „Jsou zkostnatělá, chybí jim aktivní přístup k návštěvníkovi (něco vyzkoušet, začít).“,

„Malá přitažlivost expozic, žáci se nudí.“) Většina účastníků ankety, kteří na tuto

otázku odpověděli, vidí problém právě v nepřizpůsobení expozic a výstav potřebám škol.)

Cultropa, s.r.o.

105

Výzkumná zpráva

Výhrady se týkají jak způsobilosti vyhovět didaktickým potřebám („Funkčnost a vhodnost expozic jako doplnění školní výuky.“ „Schopnost přizpůsobení expozic a výkladu školám.“ ... „Nepřizpůsobenost dětským návštěvníkům.“), tak celkové koncepční zastaralosti expozic a výstav („Větší nápaditost a přitažlivost výstav.“

„Zatím převládá jen pasivní vnímání

expozice, žáci nejsou vtaženi do hry.“ ... nebo lakonické: „Fádnost expozic.“). Pokud jde o překážky na straně škol („Co je z Vašeho hlediska nejvýznamnější překážka na straně Vaší školy,která brání tomu, aby Vaše škola častěji zařazovaly návštěvu muzeí a galerií do svých učebních plánů?“), někteří účastníci ankety připouštějí, že podobnou koncepční zastaralostí strádají sami pedagogové („Změna myšlení učitelů směrem k praktické výuce a jiným formám předávání informací.“), nebo že žáci jednoduše o návštěvy muzeí a galerí nestojí („Malý zájem žáků.“). Ale školy se v souvislosti s organizováním návštěv muzeí a galerií potýkají s jinými, mnohem významnějšími problémy. Jde v zádadě o problém dostupnosti. Vyjma návštěv muzeí místních je každá exkurse spojena s cestováním. Problém dostupnosti je tedy jednak problémem dopravním. („Úzce spolupracujeme s muzeem v místě /Velvary/, výjimečně navštěvujeme slánské. Ostatní ve Středočeském kraji jsou špatně dostupné.“ hromadné dopravě.“)

„Situace ve veřejné

Problém dostupnosti je ale také problémem finančním.

(„Nedostupnost hromadné dopravy a velmi drahá platba za objednaný autobus.“ „Malý počet žáků ve škole a tudíž rostoucí náklady na dopravu.“ ... „Cestovní náklady.“) Zprostředkovaně znamená obtížná dostupnost muzeí také problém organizační, protože návštěva muzea nebo galerie se stává celodenní akcí narušující chod výuky ve škole. („Malý počet pracovníků školy; pokud nejede celá škola, je těžké zajistit normální rozvrh.“ „Návštěvy muzeí a galerií, kromě kutnohorských, zaberou celý den.“

„Suplování za

nepřítomného učitele.“) Z faktu, že mnozí účastníci korespondenční ankety vnímají vnímají návštěvu muzea jako cosi, co narušuje regulérní chod výuky, je zřejmé, že návštěva muzea nebo galerie není běžnou součástí výuky. Účastníci ankety akcentují hlavně technické okolnosti, které znemožňují, aby se běžnou součástí výuky stala. Nicméně lze předpokládat, že problém je mimo jiné v tom, že pro pedagogy je návštěva muzea nebo galerie jakýmsi doplňkem „normální výuky“ - a tedy čímsi fakultativním. To, že muzea a galerie mohou být efektivním didaktickým nástrojem, není zřejmé zdaleka všem.

Cultropa, s.r.o.

106

Výzkumná zpráva

Korespondenční anketa není vhodným instrumentem ke zkoumání pedagogických zvyklostí, nicméně názory pedagogů v anketě vyjádřené opodstatňují hypotézu, že nejen muzea s obtížemi akceptují zvláštní potřeby školních návštěv, ale i školy s obtížemi akceptují muzea jako součást výuky. Výsledky korespondenční ankety také naznačují, že pedagogové s jistými rozpaky reagují na možnost využít muzea a galerie při rozšiřování tzv. objektového učení. Naprostá většina účastníků ankety sice vyjádřila názor, že v této souvislosti vidí větší perspektivy spolupráce s muzei, mezi souhlasícími však výrazně převažuje vlažné „spíše ano“.

"Vidíte větší perspektivy spolupráce s muzei v souvislosti s rozšiřováním tzv. objektového učení?" korespondenční anketa Spíše ne 13%

Určitě ne 1%

Určitě ano 16% Spíše ano 70%

Výsledky korespondenční ankety umožňují usuzovat, že spolupráci škol a muzeí by mohly napomoci zvláštní programy a prohlídky pro učitele. Podobné akce by na jedné straně mohly pomoci začlenit expozice muzeí do výukových programů a na straně druhé pomoci pracovníkům muzeí a galerií porozumět specifickým nárokům školních a studentských návštěvníků. Každopádně je těmto „prohlídkám pro učitele“ příznivě nakloněno 85 % účastníků korespondenčních anket.

Cultropa, s.r.o.

107

Výzkumná zpráva

"Uvítali byste, kdyby muzea a galerie nabízely speciální programy a prohlídky pro učitele?" korespondenční anketa Spíše ne 15%

Určitě ano 60%

Spíše ano 25%

Cultropa, s.r.o.

108

Výzkumná zpráva

20. Šetření návštěvnického chování Jako doplněk výzkumných aktivit proběhlo šetření návštěvnického chování formou pozorování a sledování v expozici „Řemesla a průmysl Příbramska do roku 1918“ Hornického muzea v Příbrami v areálu Šefčinský důl. Svým charakterem, strategií prezentace, úrovní zpracování a celkovým stavem patří ke kvalitnějším expozicím v muzeích Středočeského kraje a současně představuje do značné míry typické řešení mezi kulturněhistorickými expozicemi. Z časových důvodů (skutečnost nízké návštěvnosti) bylo šetření možné realizovat pouze na velmi omezeném vzorku a jeho hodnota proto spočívá v ověření možnosti takového průzkumu pro praxi muzeí a galerií Středočeského kraje a poskytnutí modelového řešení pro budoucí výzkum. Šetření návštěvnického chování formou pozorování a sledování se – dle našich poznatků – v českých muzeích a galeriích dosud neprovádí. V zahraničních muzeích je mu v posledních letech věnována zvýšená pozornost, neboť se jedná o jeden z mála možných způsobů získání objektivních deskriptivních dat o způsobu využití nabídky a reálných interakcích návštěvníků s expozicí („objektivnost“ samozřejmě ani zde není absolutní a je zkreslována subjektivními aspekty práce pozorovatele-výzkumníka). Pozorování-sledování je v optimálním případě kombinováno s výpovědí sledovaného subjektu pomocí hloubkového rozhovoru nebo dotazníku. Pozorování a sledování

může probíhat v rámci tzv. sumativní (ex-post evaluace) nově

zpřístupněné expozice nebo výstavy, s účelem zjistit zda expozice funguje tak, jak autoři zamýšleli, nebo především jako součást hodnocení efektivity a funkčnosti expozice, jež má projít zásadní rekonstrukcí nebo náhradou. Pozorování a sledování má tedy význam pouze v kontextu plánovitého procesu přípravy expozice (rekonstrukce stávající) a souvislého vyhodnocování efektivity a kvality klíčových produktů. Domníváme se, že v konkrétních podmínkách muzeí a galerií kraje by bylo vhodné taková šetření provést v rámci významných rekonstrukcí a realizací nových expozic, podle modelu, který jsme navrhli (viz kap. 5). Vzhledem k malému vzorku považujeme poznatky získané sledováním návštěvníků v expozici „Řemesla a průmysl Příbramska do roku 1918“ pouze za indikativní, přesto však potvrzují některé předpoklady a zkušenosti týkající se chování návštěvníků a způsobu jejich využití nabídky. Za zmínku stojí především dvě okolnosti:

Cultropa, s.r.o.

109

Výzkumná zpráva



výrazně rozdílné individuální „styly“ chování v expozici mezi návštěvníky a (což je zvláště důležité) v rámci jednotlivých dvojic nebo skupin



převažující nízký stupeň zaujetí expozicí – relativně

malé využití „produktu“

návštěvníkem Co se týká prvního aspektu, typickým příkladem byly rozdílné způsoby prohlídky pozorované v rámci 12 členné skautské výpravy, kdy vedoucí chování dětí nijak neusměrňovali a ponechali jim v prostoru expozice volnost jednání. Zcela spontánně se vytvořilo několik jednotek (jednotlivci, dvojice, malé skupinky), u nichž bylo lze rozeznat tři hlavní způsoby chování. U první kategorie převládal nezájem o expozici, po úvodním krátkém „ohledání“ expozice, se děti vzájemně bavili, ale zjevně o zcela jiných tématech, případně věnovali se jiným činnostem. Největší skupinu tvořily děti, které střídaly kratší intervaly pokusů o více či méně soustředěné pozorování vybraných exponátů s „úniky“ ke kolegům, kteří již expozici pozornost nevěnovali a zpět k exponátům. 4 děti ze skupiny (výhradně dívky) se celou dobu věnovaly systematickému postupu expozicí a soustředěnému prohlížení – solitérní prohlížení se střídalo s kratšími dialogy. Prohlídka této skupinky zaujatých diváků byla ovšem neodvratně předurčena dynamikou chování celé skupiny: největší část (nezaujatých) začala po ca. 8 minutách spontánně směřovat k východu

a posléze explicitně vybízet k odchodu

doprovod (vedoucí), takže větší skupiny ve 12. minutě expozici opustila. Tím přiměli zbývající „pečlivé návštěvníky“ k zrychlení jejich prohlídky a k tomu, že i oni po dalších 4 minutách prohlídku ukončily, aniž nedospěli k jejímu konci. Ze všech sledovaných návštěvníků bylo pouze v případě těchto 4 dětí popsat způsob jejich prohlídky jako soustavné zaujetí expozicí, s pozorností primárně zaměřenou na objekty a exponáty a se vzorcem systematického průchodu expozicí s úmyslem zaznamenat převážnou většinou modulů, z nichž expozice pozůstává. V tabulce uvedené údaje ukazují, u ostatních návštěvníků byla prohlídka velmi selektivní (tj. zpravidla věnovali pozornost jen zlomku z celkového počtu exponátů), přičemž v řadě případů jim věnovali

pozornoist pouze

v rozmezí několika sekund.

Cultropa, s.r.o.

110

Výzkumná zpráva

I v tomto velmi limitovaném vzorku bylo možné potvrdit předpoklad, že interakce významné části návštěvníků s expozicí je velmi povrchní a objektivně nevytváří podmínky pro vznik hlubšího prožitku ( v jakékoliv – smyslové, afektivní nebo kognitivní dimenzi), tím méně pro získání nových poznatků a vědomostí. Tvůrci expozic se obecně potýkají s velmi nízkou kompetencí publika k vnímání statických muzejních exponátů a objektů – což podtrhuje zásadní nutnost věnovat pozornost všem aspektům konstrukce expozice, má-li tato být po svém dokončení skutečně funkční.

Cultropa, s.r.o.

111

M28, Ž 25

Skupina 2 dospělí, 2 děti (12-13)

M25, Ž 25

Doba prohlídky Kolik % exp. modulů věnovali pozornost

9 min. Ž:30% M:25%

14 min. 50%

Prohlížení (scannování

Ž: asi u 10 modulů prohlížení. M: pouze scann za chůze

Asi u 25% modulů prohlížené déle než 10 s Ž: pozornější prohlížení

Čtení popisek/textů

minimáln ě

Asi 50%

Vlastní psaní Fotografování, filmování

M: průběžně

-

Skupina skautů 4 dospělí (18-22), 12 dětí (813) 12-16 min. 10-80%

Velmi individuální: Převažuje letmé scannování a výběrová pozornost 3 dívky: pečlivé prohlížení Většinou minimální u 4 dětí více než 50% -

Rodina M,Ž 45., 2 děti 1315

M 55

M,Ž 4550

Rodina M,Ž 40 Dítě 10

13 min. 30%

10 min. M:20% Ž: 40%

Delší prohlížení několika málo zvolených modulů

Muž pouze těkání, žena u některých exp. pozornější prohlížení

6 min. Ž: asi 30% M,D: méně než 10% M,dítě: pouze zběžné těkání Ž: zastavila se u několika exp.

Asi 20%

Ž: asi 30%

Ne

-

-

-

112

Ukazování ve skupině Rozhovor-interakce ve Skupině Spontánní komentáře Další-poznámky

2x 1x Minimálně Muž se u exponátů zastavoval na více než 5 s, jen v případě, že pořizoval snímek, „vnímání skrze objektiv“

Opakovaně Četné 8x Ano, ale jen někteří Četné Po V rámci seznámení skupiny s nabídkou a solitérní diskusi prohlížení s průvodcem, pravidelně do expozice střídáno nevstoupili, s interakcí; odešli na žena se „vláček“ věnovala prohlídce mnohem pečlivěji

Četné Velmi odlišné „styly“ prohlídky v rámci skupiny (vi text).

Po Postupoval diskusi proti směru v prostor prohlídky, u vstupu zcela odešli bez náhodný návštěvy vzorec expozice výběru exponátů

1x 2x

-

Spíše solitérní prohlížení, výrazně odlišné u MaŽ

Zcela separátní prohlídka. Muž a dítě exp. Téměř nevěnovali pozornost, na jejich naléhání prohlídka zkrácena

Pozn.: „doba prohlídky“ – doby pobytu v sálu, bez ohledu na vykonávanou činnost „pozornost věnovaná expozičnímu modulu“ – tehdy, pokud se návštěvník před expozičním modulem zastavil (v případě, že z jednoho místa je možné pozorovat více exponátů, pokud na něj viditelně zaměřil pohled). V expozici bylo identifikováno celkem 54 modulů – tj. samostatně stojících vitrin, či částí vitrin, které tvoří sémanticky a vizuálně zvláštní jednotku, samostatně stojících exponátů či didaktických panelů. „prohlížení- scannování“ : za případ „prohlížení“ bylo považováno, pokud se návštěvník alespoň 5s díval na zvolený objekt „scannování“globální prohlížení za pohybu

113

21. Přílohy A – korespondenční anketa - výpisy odpovědí na otevřené otázky

ANKETA pro školy Výpis odpovědí na vybrané otázky

7. Co je z Vašeho hlediska nejvýznamnější překážka na straně Vaší školy, která brání tomu, aby Vaše škola častěji zařazovala návštěvu muzeí a galerií do svých učebních plánů? omezené finanční prostředky studentů / finance ///////////////////////////////// doprava //////////////////////////////////// malý počet žáků ve škole a tudíž rostoucí náklady na dopravu malý zájem žáků // situace ve veřejné hromadné dopravě doba výuky narušení školního programu celého dne není v dostatečném časovém předstihu znám program technické zaměření školy dotace 1 hodiny dějepisu náklady na dopravu /////////////////// dojíždění a placená výuka v ZUŠ nedostatečná informovanost o vhodných expozicích přejíždění žáků špatné autobusové spojení vzdálenost ////// malý počet pracovníků školy; pokud nejede celá škola, je těžké zajistit normální rozvrh nutnost suplovat za doprovod velké množství různých akcí výše vstupného pro žáky a studenty / nabídka cestovní náklady přemíra dalších aktivit neochota studentů (nezájem a finační náročnost těchto aktivit – zejména díky dopravě) informovanost velká vzdálenost od obce / osnovy finance rodičů návštěva závisí na aktivitě učitele kumulace akcí narušuje plnění TP v jiných předmětech organizační zatížení odbornost školy a rozsah osnov, jezdíme na stavební výstavy

114

časová nedostupnost //// není čas / změna myšlení učitelů směrem k praktické výuce a jiným formám předávání informací nedostupnost hromadné dopravy a velmi drahá platba za objednaný autobus úhrada vstupného a jízdné priorita tex. exkurzí na odborné škole lze vyjíždět na exkurse jen v rámci odborných předmětů na odborné škole lze vyjíždět na exkurse jen v rezervě využití týdnů školního roku stanovené osnovy – iniciativa učitele větší počet žáků ve škole / během škol. roku jsou návštěvy muzeí a galerií pouze jedna z aktivit zařazovaných v rámci osnov škola je mimo centrum města, žáci navštěvující školu jsou z poloviny dojíždějící, výuku ve škole si hradí návštěvy muzeí a galerií, kromě kutnohorských, zaberou celý den cena vstupného / časové důvody – dostupnost Úzce spolupracujeme s muzeem v místě (Velvary), výjimečně navštěvujeme slánské. Ostatní ve Středočeském kraji jsou špatně dostupné znamená celodenní akci suplování za nepřítomného učitele zájem vyučujících musí chtít učitel, pak se řešení vždycky najde nedostatek času, finanční zatížení rodin hluboký nezájem nezanedbatelné části žákovské a rodičovské obce finanční náročnost akcí / vzhledem k možnostem malokapacitní školy organizační záležitosti dopravní dostupnost – jsme venkovskou školou dostupnost měst finanční a časová stránka (většinou na celý den, nutný autobus...) časové důvody – splnit požadavky uč. osnov časová náročnost a sociálně slabé prostředí rodin nevyhovující dopravní obslužnost vysoká cena za sjednaný autobus hodinové dotace jednotlivých předmětů / složité dojíždění – jsme venkovská škola komplikovanost dopravy (proto navštěvujeme nejbližší místa) nezájem studentů, žáků / velká časová náročnost těchto oakcí (vzhledem k nabitým učebním plánům, které musejí být vsouladu s platnými osnovami) dojíždění, ceny vstupného, fiannční situace rodin a sociodemografické složení obyvatelstva suplování za pedagogický doprovod neplnění předepsaného počtu hodin (např. třída se zúčastní 1 den exkurse týkající se vztahů mezi dvěma předměty, žákům a ped. doprovodu však odpoadnou další předměty rozvrhu daního dne, při větším počtumimotřídních akcí tak může dojít až k porušení zákona nedodržením výuky dle předepsané ped. dokumentace – je kontrolováno ČŠI provozní problémy plnění tématických plánů pohodlnost některých učitelů vzdálenost, časové ztáty při cestě časová tíseň

115

zaměření školy + množství probírané látky vysoký stupeň postižení našich žáků plnění osnov

8. Co je z Vašeho hlediska nejvýznamnější překážka na straně muzeí a galerií, která brání tomu, aby školy častěji zařazovaly návštěvu muzeí a galerií do svých učebních plánů? pestrost nabídky příliš mnoho pracovních úkolů jejich zaměstnanců v návaznosti na společenské a finanční ohodnocení přitažlivost expozicí, vhodnost námětů pro věkovou kategorii žáků naší školy, interakce nedostatečná propagace, informovanost //////////////////// slevy na vstupném / pondělí zavírací den malá slopupráce s informačními centry i se školami samotnými funkčnost a vhodnost expozic jako doplnění školní výuky cena vstupného //////////// větší prezentace expozic a nabídka školám zastaralý přístup průvodců a pracovníků muzea některá muzea nemají zájem o školy (Národní muzeum) obava z „živosti“ dětských návštěvníků v zimě zavřeno chybí spolupráce a interaktivní programy didaktická kvalita expozic polední přestávka malá přitažlivost expozic, žáci se nudí finanční situace výklad zdarma expozice by mohly být zaměřeny i pro nižší třídy zatím převládá jen pasivní vnímání expozice, žáci nejsou vtaženi do hry nabídka jiných než místních muzeí do školy nepřichází vhodnost tématu vysoké vstupné /// vzdálenost od školy nevhodná otevírací doba / schopnost přizpůsobení expozic a výkladu školám finance neznalost uč. osnov jednotlivých typů školských zařízení didaktické programy zdarma speciální tématické expozice v souladu s učebním plánem nepropracovaná centrální nabídka na internetu větší nápaditost a přitažlivost výstav možnost praktických ukázek speciální programy pro ZŠ ze zahraničních stáží mám velmi dobré zkušenosti s tím, že některé expozic jsou přímo vytvářeny ve spolupráci s pedagogy a metodiky tak, aby žáci mohli sami studovat určité téma z historie, ov, přírodních věd atd. a utvářet si základní kompetence v dané oblasti. Naše expozice jsou ve většině případů vytvářeny jako doplněk informací k

116

vědomostem z dané oblasti a ne jako metodický zdroj informací. V poslední době jsou tak koncipovány naučné stezky a jiné aktivity v oblasti EVO. nepřizpůsobenost dětským návštěvníkům nedostatek financí a otevírací doby možná i ochota pracovníků při zajišťování akce někde zpracování a výklad (příliš odborné) fádnost expozic jsou zkostnatělá, chybí jim aktivní přístup k návštěvníkovi (něco vyzkoušet, začít) přiměřenost věku žáků špatná propagace polední přestávky v některých případech modernizace, interaktivnost aktuálnost expozic informace o celoročním plánu menší zájem o tuto skupinu návštěvníků nepřipravenost dětských programů expozice jsou několik let pořád stejné expozice nerespektují specfické potřeby žáků zvláštní školy chybí moderní způsob shlédnutí expozic, děti se smí jen dívat, na nic nesahat a místo výkladu číst náročný a nezáživný text absence výukových listů pro konkrétní témata výuky (tzv.doplňovačky pro žáky, kdy je výstupem exkurse žákem zpracovaný list nahrazující poznámky v sešitě) úroveň výstav přizpůsobení nejnižším věkovým kategoriím žáků věkově přizpůsobené expozice obavy z chování mladších žáků víc učitele informovat o výstavách, větší propagace některé expozice nejsou přizpůsobeny žákům většinou nenabízejí speciální programy pro studenty obvykle nemají personál určený ke komunikaci se studenty ne vždy jsou expozice vhodné vzdálenost GOA od muzeí a galerií maší žáci potřebují bezbariérový přístup menší zaměřenost pro věkové složení žáků I. stupně chování něktrých skupin chybějící odborný výklad k expozicím nebo jeho nepřizpůsobení věku a znalostem studentů nemoderní pojetí expozic, zastaralé prezentace nejsou připraveni na práci s dětmi vybrat vhodné náměty

117

ANKETA pro samosprávu Výpis odpovědí na vybrané otázky

2. Muzea nebo galerie mohou hrát významnou roli v životě obce, nebo také mohou být pro dění v obci spíše bezvýznamná. Jak byste v tomto smyslu ohodnotil(a) význam muzea nebo galerie pro vaši obec (/město).

-Významná role (přínos)/////// -Významná role, zejména pro posilování povědomí o historii města u dětí a mládeže. -Muzeum má významnou roli, svou činností musí tvořit součást kulturního dění města. -Je nedílnou součástí kulturní nabídky města. -Nepostradatelné a nezastupitelné -Rozšíření kulturního života pro naše občany -V jistém smyslu by město přivítalo ještě aktivnější součinnost s muzeem. -Stálé expozice, rozsáhlá sbírkotvorná činnost. Pestrá nabídka výstava přednášek lákají stále více zájemců o historii. -RM Mělník významně obohacuje kulturní život ve městě. Nové, moderní prostředí, různorodost expozic, provoz kavárny a čilý kulturně-vzdělávací program začlenil muzeum do běžného života obyvatel. Spolupráce s městem a dalšími pořadateli na kulturních a společenských akcích. -Galerie jsou jedním z největších nositelů kultury v našem městě. Tyto galerie jsou v současné době nezastupitelné. -Vysoká návštěvnost skanzenu přináší občas spíše znepříjemnění – odpadky, parkující auta......Jinak přispívá i k zviditelnění obce. -Muzeum je limitováno prostorovými možnostmi. V této podobě pro život města spíše nevýznamné. Nevytváří žádné zádní aktivity. Se SMK spolupracujeme zřídka

4. Mohlo by podle Vašeho názoru mít muzeum nebo galerie významnější místo v životě Vaší obce /Vašeho města? Co brání většímu zapojení muzea nebo galerie v životě obce/města? -Hor. Muzeum zaujímá velmi významné místo. -Zapojení muzea do života města je funkční a odpovídající současným možnostem -Zapojení muzea do dění v obci je postačující / -Má velmi důležitou úlohu a v Jílovém se zapojuje široce. -Vzhledem k úzkým kontaktům muzea města lze konstatovat a ocenit vstřícnost vedení muzea k participaci na všech projektech realizovaných v rámci města. -Dostupnost- otevírací doba -Otevírací doba (so, ne zavřeno) -Nízká aktivita ve výstavní činnosti -Ano, mohlo by mít ještě významnější roli. Problém je asi i v tom, že prakticky neexistuje komunikace mezi zřizovatelem muzea- krajem a městem Roztoky. Tento dotazník je prvním pokusem o komunikaci za posledních 10 let. -Ano, ale záleží vždy na lidech, kteří se o provoz určité organizace starají -Nedostatek finančních prostředků / -Oboustranný trvalý nedostatek finančních prostředků -Nedostatek prostor pro další expozici / -Nevidím překážky -Soustředění se na vlastní problémy instituce i osobní

118

-Malé prostory -Větší aktivita -Vzdálenost od obce -Muzea předkládají řadu krásných kulturních akcí, které však jsou většinou místními obyvateli opomíjena -Kvalitnější propagace akcí (podmíněno financemi) -Kvalitnější personální zajištění (podmíněno financemi) -Ano - v případě, že památník bude převeden do vlastnictví obce (bezplatný převod) -Finanční provázanost ve prospěch obce. -Potřeba obnovy expozice – špatný stav budovy -Rozhodně ano, chybí vlastní invence, projekty, atraktivní aktivity pro občany i návštěvníky města

7. O jaké služby, které by mohlo muzeum nebo galerie poskytovat, byste stáli? -(proškrtnuto) // -(nevyplněno) // -Již nyní je velmi aktivní -S rozsahem služeb jsme spokojeni -výstavní činnost – putovní výstavy - výstavní činnost se zaměřením na děti a mládež -Muzeum by mohlo převzít funkci informačního centra města (obce) /// -Aktivnější role v souvislosti s provozem NPK levý Hradec -Aktivnější spolupráce s církvemi v obci -Ediční – publikační činnost // -Pokračování vzdělávacích programů pro žáky a studenty -Průvodcovské služby po městě -Pestřejší vzdělávací činnost – spolupráce se školami -Lepší akviziční činnost -Odborná činnost -Občasné přednášky (besedy) týkající se regionální problematiky -Orientovat se na popularizaci historie regionu -Rozšíření exponátů sbírky a větší propagace a informace o otevírací době -Prodej grafických listů - O žádné. Zastupitelstvo obce je přesvědčeno, že v případě Památníku ve vlastnictví obce by sama obec dokázala daleko více prezentovat Památník (Jos. Ladu) v celé ČR, zahraničí např. (konání koncertů v zahradě Památníku a jiné)......... Naše úsilí nekončí – jsme přesvědčeni, že naše obec se dokáže lépe starat o Památník než stát. P.S. Prosím o pomoc při převodu do vlastnictví obce. - Informace, přednášky a besedy o tradici českých chovatelů, pěstitelů, včetně zaniklých řemesel. Společné vybudování záchytného parkoviště s nabídkou provozu „chráněných dílen“, tj. pracoviště k uplatnění zdravotně postižené mládeže. Svatební obřady v historické staročeské světnici. Výsadba stromů při narození dítěte. Vytváření imaginární rodiny staročeské vesničky v Sádeckém údolí ba Vysokém Chlumci vedle pivovárku v podhradí.

119

ANKETA pro cestovní kanceláře Výpis odpovědí na vybrané otázky

3. Co podle Vašeho názoru brání větší návštěvnické atraktivitě Středočeského kraje?

- minimální propagace kraje / -nedostatečná propagace muzeí galerií / -nedostatek informací o expozicích, které jsou v muzeích k vidění -zkostnatělost některých muzeí v přístupu ke klientům (Vila Amerika, Smetanovo muzeum) - velká turistická atraktivita Prahy jako hlavní destinace, málo zbývajícího času - kvalita ubytovacích zařízení - kvalita stravovacích zařízení - ostatní služby cestovního ruchu -pro zahraniční návštěvníky nedostatečná infrastruktura a cizojazyčný výklad nebo materiály

5.Která muzea nebo galerie Středočeského kraje mají podle Vašeho názoru největší potenciál návštěvnické atraktivity? Národní galerie v Praze – všechny expozice – jsou dobře dostupná a jsou v Praze // Galerie Pražského Hradu UPM Praha Hrady a zámky/ Zámek Mělník Křivoklát a sklárny Rueckl Příbram a Kutná Hora – Hornické muzeum Hrad Český Šternberk a Sázavská klášter Vlašský dvůr KH a dále hrady a zámky

7. Které muzeum nebo galerie Středočeského kraje Vás informovalo o svých expozicích nebo Vám podalo nějakou nabídku svých produktů a služeb? -žádné ///// zámek Nelahozeves zámek Mělník Sklárny Nižbor Zámek Dětenice

120

10. Existuje nějaká významná okolnost, která způsobuje, že muzea galerie ve Středočeském kraji jsou pro Vaši cestovní kancelář málo zajímavou destinací?

-ne /// -klient ji nepoptává a my neděláme speciální nabídku, pro kterou bychom potřebovali nabídku muzeí a galerií od nich přímo zasílanou - Muzeum B. Smetany nebylo ochotno pro 95 osob zajistit v neděli výklad v němčině. -Muzeum A. Dvořáka nebylo ochotno pro stejnou skupinu posunout polední přestávku o 15. minut.Dokud se nezmění přístup, nemůžeme očekávat rapidní zvýšení návštěvnosti. - Pravděpodobně to, že o nich nevíme - Vzhledem k tomu, že Praha je typickou víkendovou destinací a má velmi mnoho lákadel pro turisty, je těžké je přesvědčit k návštěvě nějakého muzea nebo galerie mimo Prahu. Ještě tak k návštěvě památek Unesco, hradů a zámků, ale jenom kvůli muzeu těžko (pokud se nejedná o cílený zájezd kupř. k návštěvě muzea aut v Lánech apod.) Kromě toho jde o specifickou turistiku..Drtivá většina turistů se o to nezajímá. Kromě běžné prohlídky Prahy je další kultura nezajímá..“

13. Co by podle Vás měla muzea a galerie Středočeského kraje udělat, aby Vaše kancelář návštěvy muzeí a galerií častěji zařazovala do programu svých zájezdů?

- zasílat více nabídek a námětů - Při skupinových zájezdech vyjít, v rámci možností, vstříc i při ne zcela standardních přáních. -aktuální informace o expozicích - větší informovanost a propagace novýcn produktů / -Zatraktivnit nabídku produktu jinou formou než statickou nabídkou expozice -Spojení svých aktivit s ostatními poskytovateli služeb v místě působení - Seznámit veřejnost a CA s kompletní nabídkou – co vlastně je možné ve StČ kraji navštívit, kdy a za kolik. Včetně stručné charakteristiky muzea/galerie, včetně fotodokumentace, aby bylo možné zaslat nabídku zahraničním partnerům.

121

ANKETA pro turistická informační centra Výpis odpovědí na vybrané otázky

2. Co podle vašeho názoru brání větší návštěvnické atraktivitě vašeho města (mikroregionu), případně Středočeského kraje?

- špatná dopravní obslužnost menších obcí, kde se nacházejí zajímavosti pro turisty - málo půjčoven kol - když jako cizinec přijedu do ČR (možná 1x za život), určitě vyhledám nejatraktivnější historické památky v ČR - malá vzdálenost od Prahy -nízké kapacity ubytovacích zařízení, neatraktivní ubytovací zařízení zcela chybí atraktivní stravovací zařízení -neexistují samostatné cyklostezky - umístění stranou hlavních komunikací - výhodou se zdá blízkost Prahy, ale možná to i škodí, většina turistů právě míří do Prahy - zdejší kraj nemá asi nějaký svůj folklór jako třeba Morava nebo Jižní Čechy -větší atraktivitě nebrání nic -minimální možnosti pro využití volného času ve městě..město nabízí omezený sortiment služeb, chybí atrakce pro děti a středoškolskou mládež, úzké spektrum kulturních a společenských akcí

7. Co by podle vašeho názoru měly krajský úřad Středočeského kraje a úřady měst v tomto kraji udělat, aby přilákaly více návštěvníků?

-vyřešit dopravu těch, kteří musí cestovat veřejnými prostředky - vydat brožuru o historických památkách v kraji, která by obsahovala stručnou charakteristiku míst, provozní dobu, kontakty. Prezentovat ji na videokazetě, v internetové a CD podobě. / -začít budovat samostatné cyklostezky a cyklotrasy / -vyřešit dopravní kolaps kolem Hořovic -finančně podpořit výrobu kvalitních propagačních materiálů motivovat a podpořit soukromé podnikání v oblasti ubytování - vytvořit stálé expozice významných umělců /rodáků) a průběžně tyto výstavy doplňovat kulturními pořady (koncerty), autogramiádami. Inzerovat tyto akce v tisku, v rádiích. -vydat souhrnnou brožuru o nabídce všech muzeí a galerií ve Středočeském kraji -podílet se na zlepšení služeb spojených s cestovním ruchem

122

8. Jaké okolnosti podle Vašich zkušeností brání tomu, aby větší počet turistů, kteří přijíždějí do Vašeho města (obce, mikroregionu) do programu své cesty zahrnul i návštěvu muzea nebo galerie? -možná malá propagace subjektů.v Našem městě ale většina návštěvníků místní muzeum navštíví a většina o něm ví předem. - většina lidé vyhledává sport, zábavu, cenově dostupné koncerty, pěší turistiku, cykloturistiku, vyhledávají volný prostore, kde nemusí platit vstupné. Galerie navštěvují opravdoví milovníci umění. Muzea navštěvují ti, kteří se zajímají o historii daného místa do hloubky. - jsou zastíněny atraktivnějšími objekty -nepružnější otevírací doby -malá informovanost a nezájem -žádné okolnosti tomu nebrání -nejsou dostatečně informováni -Muzea a galerie by měly být zahrnuty v propagačních materiálech spolu s architektonickými a historickými památkami. -Zbylá muzea jsou zcela všední, i novější muzeální instalace jsou na úrovni sedmdesátých let. V Muzeu Mladoboleslavska se začalo blýskat na lepší časy nedávno otevřenou expozicí Venkov. Je třeba zaměřit se na rodiny s dětmi. Čímž se zajistí výchova nových generací ke vztahu ke kulturním tradicím.

9. Co může Vaše TIC udělat pro to, aby více motivovalo své klienty k návštěvě muzea (galerie) v měste (mikroregionu), případně ve Středočeském kraji?

-Dobře nabízet dané subjekty, podrobně popsat co zde turista může vidět, stanovit mu plán, kam se v blízkosti vybraného zámku může ještě podívat a jaké jsou zde jiné aktivity. -Ještě více doporučovat a upozorňovat na zajímavé expozice.Mít dostatek informačních materiálů, které je možné rozdávat zdarma. Případně se zapojit do předprodeje vstupenek na zajímavé doprovodné akce. -Muzea a galerie někomu patří – musí připravit dostatek informativních materiálů (hlavně zdarma, nebo za symbolickou cenu), reklamních předmětů atd. Když bude mít v IC dostatek těchto informativních letáků, můžeme je lidem rozdávat, a pak bude možná stoupat návštěvnost. - může distribuovat propagační materiály (v současné době žádné) - naše infocentrum v dostatečné míře informuje své návštěvníky o muzeích a galeriích.... -snad více spolupracovat a snažit se o větší informovanost a propagaci - IC Benešov vydalo vlastní prospekt „muzejní expozice na Benešovsku“, který zdarma poskytuje zájemcům. Aktuální akce zveřejňujeme na vývěsce v IC a na internetových stránkách. - V první řadě zařadit objekt do realizovaných turistických produktů prezentace objektu na veletrzích, vlastních webových stránkách. - Zařadit návštěvu objektu do produktu, který spojuje do cyklu místa na základě motivující spojovací nitě (myslím tím kupř. projekt po stopách určité osobnosti, doby, po stopách řemesel etc. – nabídnout „zážitek“ přesahující dobu návštěvy muzea).

123

22. Přílohy B – instrumenty výzkumu A. Dotazník reprezentativního výzkumu obyvatel Prahy B. Dotazník reprezentativního výzkumu obyvatel Středočeského kraje C. Dotazník výzkumu návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje D. Anketní lístek výzkumu návštěvníků muzeí a galerií Středočeského kraje E. Fomuláře korespondenční ankety

124

Muzea a galerie Středočeského kraje

Recommend Documents