Výročí Kalendár dvou pražských ústavů Je dobré povšimnout si významných letošních výročí dvou pražských ústavu pro výchovu a vzděláváni nevidomých. Je to ústa\' na Hradčanech (190. výročí vzniku) a ústav Klaríiv (165. \ýroči vzniku). Je dále dobré, aby (nejen) jejich pracovnici poznali některé osobnosti, které na obou ústavech i nynějších školách působily a seznámili se alespoň se jmény významných nevidomých, kteří těmito zařízeními prošli jako žáci. Nemíním se zabýval historii ústavů, předkládám pouze přehled dat. která ohraničuji jejich vývoj.
Ú s t a v pro n e v i d o m é na H r a d č a n e c h Příprava k jeho založení byla učiněna na podzim r. 1806. Otevřen však byl v r. 1807 spíše jako léčebna prodčti s vadami zraku. 1763 * 25. dubna Alois Klar, propagátora organizátor péče o nevidomé. Stál u vzniku dvou pražských ústavů (na Hradčanech a tzv. Klarova ). t 25. března 1833. 1770 • Josef Procházka, učitel, později člen direktoria ústavu. Je pravděpodobným autorem pojednání Ja/r se ku slepcům míli veškole(čas. Přítel mládeže, 1840), který je dosud nejstarším objeveným česky psaným příspěvkem na toto téma. t v r. 1844.
1788 * František Příhonský, pozdější ředitel ústavu. Zavádí pedagogickou dokumentaci o žácích formou pedagogického deníku. Napsal první dějiny ústavu, t r. 1859. 1797 * Václav Ptáček, první nevidomý plně kvalifikovaný učitel v ústavu, t r. 1874. 1799 * 3.dubna Antonín Josef Doležálek. v historii neoprávněně zapomenutý učitel v ústavu. Bylo pro něho charakteristické, že do ústavu přicházel jako učitel více než důkladně připravený, t v r. 1849. 1801
* 10. července Pavel Alois Klar. ředitel zaopatřovacího a zaměstnávacího ústavu pro nevidomé v Praze. Doplňoval činnost ústavu na Hradčanech tím, že přebíral chovance, kteří absolvovali hradčanský ústav, aby jim poskytl azyl nebo pracovní možnost, t 5. listopadu 1960. 1803 * 27. ledna Josef Bezecný, učitel, později ředitel, autor několika originálních spec. učebních pomůcek. Zachovaly se např. dvě jeho dřevěné stavebnicové zeměpisné mapy. t 21. 10. 1871. 1807 - byl založen hradčanský ústav. S přípravou jeho otevřeni se začalo již koncem r. 1806. Zpočátku se jednalo především o léčebnu zrakových chorob. 1821
* 18.9. významný český nevidomý klavírista Leopold Balcar (též Balzar), žák hradčanského ústavu, t 27. 4. 1845.
1833 * 26. března A. Benewitz, který v ústavu vyučoval hudbč. t 29. května 1926. 1838 - ústav se konečně dočkal nového umístěni v paláci v dnešní Loretánské ulici. 1842 * Václav Novák, učitel v ústavu. Účastnil se na adaptaci Braillova bodového písma na český jazyk. Z jeho návrhů se uplatnilo pouze minimum, t v r. 1910. 1852 * Vilém Dokoupil, ředitel ústavu, t v r . 1927. 1855 * 24. prosince Hynek Kohout, který v ústavu vyučoval hře na hudební nástroje. t 13. května 1943. 1858 * 22. března A. Janoušek, český hudební pedagog, který v ústavu vyučoval hře na hudební nástroje, t 24. června 1938. 1863 » 28. 7. Alois H r a b a , administrativní ředitel ústavu. Je spoluautorem (s K. Em. M a c a n c m ) první české příručky nazvané Klič k Brailleovu nolopisu (1917). t 23. prosince 1934. 1865 » 30. dubna Stanislav Suda, nevidomý hudební skladatel. + 1. září 1931. 1869 * 21. září R. O t á h a l , český kontrabasista, který v ústavu vyučoval hře na hudební nástroje, t 14. prosince 1954. * 28. října O. Kozel, český houslista, který v ústavu vyučoval hře na hudební nástroje. Zemřel 7. srpna 1941.
1871 * se narodil E. Kirpal, nevidomý učitel hudby, kterému vděčíme za uchováni mnoha důležitých zpráv o ústavu v Praze na Hradčanech. 1886
* 28. 8 Oldřich Nepomucký, nevidomý houslista, který v ústavu vyučoval hře na hudební nástroje. Pořádal četné koncerty. t 18. 1. 1950. 1887 * 6. února M a r i e Dominata Hoňková, ředitelka školy při ústavu. Mimo jiné i autorka českého slepeckého zkratkopisu + 22. března 1955. 1890 * 6. května Alois P e r m a n , český nevidomý hudební pedagog a skladatel. Byl varhaníkem, hudebním pedagogem na ústavu a vlastnil soukromou hudební školu. f 12. července 1975. 1891 » Václav Novák, učitel v ústavu, uveřejňuje v čas. Posel: Budče návrh své adaptace Braillovy f r a n c o u z s k é bodové abecedy na český j a z y k . Ze tří návrhů ( M a l ý , S c h w a r z ) b y l a n e j m é n ě úspěšná. 1894 * 15. dubna Josef Toman, nevidomý hudební skladatel, hudební pedagog a varhaník. t 31. prosince 1972 1902 * 4. března se narodil Jaroslav Had, český nevidomý učitel hudby a varhaník. Vděčíme mu za uchování vzpomínek na činnost hradčanského ústavu, t 15. prosince 1987.
1910 - Zemsky spolek pro výchovu a vzdělávání slepců v Čechách založil Deylův ústav. Hlavním důvodem bylo, že hradčanský ústav údajnú odnárodňoval české žáky. 1911 * 14. července Vladimír Šolín Dlouhodobé v ústavu i v pozdější ZŠ pro nevidomé pořádal hudební besedy. 1915 * 14. 2. významný nevidomý hudební pedagog Otakar Heindl, který připravil několik vynikajících hudebních umělců a hudebních pedagogů. 1915 * 30. listopadu Lubomír Nop, učitel v ústavu pro nevidomé v Bmé, později ředitel ZŠ pro nevidomé v Praze. Byl iniciátorem (spolu s R. Krchňákem z Brna) zavedení Dne nevidomých a zakladatelem pravidelných lehkoatletických závodů nevidomých žáků. Redakčně zpracoval publikaci Péče o děti s vadami zraku. t 15. prosince 1986. 1916 - hradčanský ústav vydal v bodové notaci klavírní výtah Sudovy opery U božích muk. 1916 * 22. února Jaroslav Naňka, český nevidomý houslista a hud. pedagog. Působil v ústavu. Konal četné koncerty, t 10. prosince 1968. 1923 - významná česká tyflopedka M. D. Hoňková, ředitelka školy při ústavu, sestavila návrh českého slepeckého zkratkopisu.
1930 - při ústavu byla založena mateřská škola. 1946 - mezi pražskými ústavy pro nevidomé byla uzavřena dohoda o diferenciaci jejich zaměření. Deylův ústav se zaměřuje na hudbu, Klarův ústav na řemeslnou výuku. Na Hradčanech zůstává základní škola. 1951 - 1. ledna byly ústavy pro nevidomé zrušeny. Na Hradčanech vznikla osmiletá národní a střední škola pro nevidomé.
1953 - proběhly první lehkoatletické závody žáků základních škol pro nevidomé (Praha, Brno, Levoča). Inicioval řed. školy L. Nop.
K l a r ů v ústav pro n e v i d o m é V podzimních měsících r. 1832 byl založen druhý pražský ústav pro české i německé nevidomé. Jeho úkolem bylo vůbec někam umístit nevidomé, kteří absolvovali ústav na Hradčanech a nenalezli jinou životní perspektivu. Cílem podle zakládací listiny bylo zaopatřovat a zaměstnávat nevidomé. Největší úsilí k jeho založení vyvinul prof. Alois Klar, jeden ze zakladatelů prvního ústavu na Hradčanech. Po celých 65 roků (s přestávkou 1860-1880) by 1 potom ústav úzce spjat s rodinou Klarových. Byly to tři generace, které vytvořily v tomto smyslu unikátní primát. 1763 * 25. dubna zakladatel ústavu Alois Klar, propagátor a organizátor péče o ne-
vidomé. Stál u vzniku dvou pražských ústavů. Aktivnč působil při zakládáni ústavu na I lradčanech a krátce před svou smrti založil druhý ústav. 1801 » 10. červ ence Pavel Alois Klar, prvni řcd. zaopatřovacího a zamčstnávacího ústavu pro nevidomé v Praze. Po svém otci, zakladateli tohoto ústavu, vy budoval zařízení, které doplnilo činnost ústavu na Hradčanech. 1832 (na jaře) - císařovna poskytla pcnčžitý dar pro otevření nového pražského ústavu. 4. října téhož roku zakládá Alois Klar v Praze zaopatřovací a zaméstnávaci ústav pro nevidomé. Bylo přijato pčt nevidomých. Ředitelem potom byl jeho syn i vnuk. 1833 t 25. března prof Alois Klar - v dubnu byl vydán Statut ústavu. 1836 - byla zahájena stavba nové budovy. 1842-1860 - P. Klar vydává propagační ročenky Libussa. 1845 * 17. listopadu Rudolf Maria Klar, který jako třetí, ale i poslední z rodiny Klarů se stal ředitelem ústavu. 1848 - část budovy obsadilo vojsko. Pozdéji hrozilo dokonce úplné vystěhování ústavu. 1850 - byly odvolány řádové sestry, proti kterým se chovanci pro jejich nevhodné chování bouřili.
1857 * Emil Wagner, první ředitel ústavu, který' nebyl z rodiny Klarů, když Rudolf zemřel bezdětný. 1860
t 5. listopadu Pavel Alois Klar - v temže roce se pro nezletilost Rudolfa v jeho zastoupeni ujímá vedeni ústavu .1 Běšin 1870 - sekretář ústavu Štěpán Šebestián Sekáč vydal jednu ze svých publikací Vychovávání a vzdělávání slepců. Je dosud objevenou první českou samostatnou odbornou prací na toto téma. 1873 - učitel ústavu Václav Malý zpracoval historicky první adaptaci Braillova písma na český jazyk. Ze tří návrhů (V. Novák, J. Schwarz) byla nejúspěšnější. Své dilo dovršil v r. 1886 zkonstruováním tzv. pražské tabulky. Svým vynálezem završil vývoj vhodné šablony pro psáni Braillovým písmem. Pomůcka se velmi rychle rozšířila do celého světa. Své označení dostala přesto, že první kusy vyrobila vídeňská firma. Postupně vznikly její nejrůznější varianty. 1880
- vedení ústavu se ujímá Rudolf Maria Klar. 1886
- uskutečnil se pokus se dvěma chovanci, kterým bylo umožněno navštěvovat německý' učitelský ústav, kde mohli ovšem při vyučování pouze naslouchat. Podmínkou přijetí bylo, že se v průběhu vyučování nesměji na nic ptát.
1888 - R. Klarzakládá pri ústavu školu jejímž úkolem bylo poskytnout schopným chovancům základní neúplné vzdělání. 1889 - R. Klar svolává do Prahy kongres v rámci prs ního Dne učitelů nevidomých. 1891 - Karel E m a n u e l Macan, významný nevidomý hudební skladatel a kulturní pracovník, nastupuje do Klarova ústavu jako učitel. Ředitelství ústavu si stanovilo podmínku, že sc nebude nadále věnovat skladatelskč činnosti, která by mu mohla zabraňovat v jeho činnosti pedagogické. V témže roce vydává vedení ústavu vý roční zprávu, která obsahuje pro rodiče poučení o výchově nevidomého dítěte. 1894 - v ústavu byla zřízena první slepecká tiskárna. Sloužila pouze ústavu. Nebyla vybavena Hinzovým sázecím strojem, nýbrž zdokonaleným holandským zařízením, které se dochovalo. Čítanky tištěné reliéfní latinkou ústav objednával ve Vídni. 1896 - ve Vidni vychází česká Čítanka Kleinovým písmem. Sestavili ji učitelé Klarova ústavu. Autoři ještě v tomto obdobi nedocenili Braillovo bodové písmo. 1897 - při ústavu byla otevřena mateřská škola jako dlouho jediná v českých zemích. V témže roce vyšla v ústavní tiskárně čítanka, jejímž autorem je tehdejší učitel tohoto ústavu A. Mráček. 1898 t 3. záři Rudolf Maria Klar Nezanechal žádné potomky.
1900 - v ústavu vyšly v bodovém písmu od L. Havla Zeměpis a Dějiny národa českého. 1904 - košikářským učňům jsou vydávány prvni výuční listy. 1906 - výuční listy obdrželi i učni ostatních řemesel. 1908 - vznikl Spolek péče o německé nevidomé v Čechách, který byl jedním z iniciátorů založení německé školy pro nevidomé v Ústi n.L. jako pobočné třídy Klarova ústavu. 1909 - Emil W a g n e r vydal spis Die Geschichte der Klarischen Blindenanstalt. 1913 - v Ústí n. L. byla otevřena německá pobočka školy Klarova ústavu. 1919 * 19. května Miroslav Vosoba, řed. učňovské školy pro nevidomé a slabozraké v Praze. Tradiční řemeslo košíkářské zrušil. Ani po letech se mu nepodařilo najít větši počet učňovských oborů, t 4. srpna 1981. 1925 t 6. února Karel Emanuel Macan. Hudební skladatel, zakladatel slepecké knihovny v Praze, významný činitel českého slepeckého hnutí aj. 1928 t Emil Wagner. 1932 - vyšel sborník Sto roků Klarova ústavu slepců.
1946 - mezi Dcylovým a Klarovým ústavem byla uzavřena dohoda o diferenciaci jejich zaměřeni. Deylův ústav se zaměřuje na hudbu, Klarův ústav na řemeslnou výuku. Tak vzniká hudební škola a učňovská škola pro nevidomé. Na Hradčanech zůstává základní škola pro nevidomé. 1951 - 1 . ledna byly ve všech ústavech v Československu zrušeny učňovské školy a nevidomí zájemci o řemeslo odcházejí do Prahy, kde byla založena učňovská škola s působností pro české země.
1956 - na učňovské škole pro nevidomé v Praze (později středním odborném učilišti) byly zahájeny kurzy pro těžce zrakově postižené telefonní manipulanty. 1979 - z učňovské školy bylo vytvořeno střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež. 1982 - proběhl I. roč. memoriálu M. Vosoby v turistice.nevidomých. Josef Smýkal
