Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Stav školní zralosti v porovnání dvou krajů
Vypracovala: Bc. Jana Vašková Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2016
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Brně dne 4. prosince 2015
Jana Vašková
ANOTACE Závěrečná práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část začíná základním popisem předškolního období a zápisem dítěte do školy. Dále se věnuje vymezením pojmu školní zralosti a jejími složkami. Samostatná kapitola vyšetřuje školní zralost v pedagogicko-psychologické poradně a teorie je zakončena odkladem školní docházky. Praktická část se zabývá odkladem povinné školní docházky. Za použití dotazníků, rozeslaných do mateřských škol v Jihočeském a Jihomoravském kraji, zjišťuje počet dětí s doporučeným odkladem povinné školní docházky a snaží se potvrdit či vyvrátit tvrzení, že odklad se v dnešní době týká skoro čtvrtiny dětí, jenž mají nastoupit do základní školy. Zároveň také zkoumá nejčastější důvody odkladu.
Klíčová slova: Školní zralost, předškolní věk, fyzická zralost, psychická zralost, sociální zralost, mateřská škola, povinná školní docházka, odklad školní docházky.
ABSTRACT The thesis consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part begins with the basic description of the preschool period and the school enrollment, including the basic definition of the school maturity and its components. A separate chapter deals with the examination of school maturity in the educational and psychological counselling. This section ends with the postponement of compulsory school attendance. The second part of the thesis focuses on the postponement of compulsory school attendance. The survey is conducted using questionnaires sent to kindergartens across the South Moravian and the South Bohemian Regions to confirm or refute the statement that "postponement of compulsory school attendance concerns about a quarter of children". It also deals with the most common reasons for these postponements.
Key words: School maturity, preschool age, physical maturity, mental maturity, social maturity, kindergarten, compulsory school attendance, postponement of compulsory school attendance.
Děkuji vedoucí práce Mgr. Renatě Jandové, za její pomoc a cenné rady při tvorbě mojí závěrečné práce.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 8 1
PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ ........................................................................................ 8 1.1
Dítě do jednoho roku ......................................................................................... 9
1.2
Dítě mezi prvním až čtvrtým rokem ................................................................... 9
1.3
Dítě pětileté až šestileté – starší předškolák...................................................... 9
2
ZÁPIS DO ŠKOLY .............................................................................................. 11
3
ŠKOLNÍ ZRALOST, ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST ........................................................ 15
4
SLOŽKY ŠKOLNÍ ZRALOSTI ................................................................................ 17 4.1
Fyzická (tělesná) zralost ................................................................................... 17
4.2
Psychická (duševní) zralost ............................................................................... 18
4.2.1
Vizuomotorika, grafomotorika ..................................................................19
4.2.2
Řeč .............................................................................................................20
4.2.3
Sluchové vnímání .......................................................................................21
4.2.4
Zrakové vnímání, vnímání prostoru a času ................................................22
4.2.5
Základní matematické představy...............................................................23
4.2.6
Práceschopnost (pracovní předpoklady, návyky) ......................................23
4.3
Sociální (duševní) zralost .................................................................................. 24
5
VYŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZRALOSTI V PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNĚ ..... 26
6
ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY ............................................................................ 28
PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 31 7
VÝZKUM.......................................................................................................... 31 7.1
Cíle výzkumu..................................................................................................... 31
7.2
Dílčí cíle výzkumu ............................................................................................. 31
7.3
Metody výzkumu .............................................................................................. 31
7.4
Charakteristika výzkumného vzorku ................................................................ 32
7.5
Vlastní výzkum.................................................................................................. 35
ZÁVĚR ..................................................................................................................... 42 POUŽITÁ LITERATURA: ............................................................................................ 43 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 46
ÚVOD Cílem této práce je podrobněji zjistit, co je vlastně školní zralost a rozebrat její jednotlivé složky. Zjistit, co by dnešní předškolní dítě mělo všechno umět a znát, aby mu byl nástup do povinné školní docházky doporučen. Zároveň se i zamyslet, v jakém případě je vhodné zažádat o odklad povinné školní docházky. Následně mě zajímalo, kolik dětí má doporučený odklad a jaké jsou jeho nejčastější příčiny.
Pro téma mojí závěrečné práce mě inspirovala holčička, se kterou jsem se setkala při návštěvě v jedné z mateřských škol, které jsem v rámci své praxe navštívila. Říkejme jí Klárka. Již při vstupu za mnou tato malá slečna přiběhla jako první. Na první pohled se odlišovala od ostatních dětí svojí vysokou postavou. Když se mi představovala, zaujalo mě její plynulé a srozumitelné vyjadřovaní. V té chvíli mě napadlo, proč tahle slečna ještě navštěvuje mateřskou školu. Neměla už by být v základní škole? Řekla mi, že jí je šest let a už ví, jak to chodí ve škole. Později mi bylo sděleno, že Klárku před pololetním vysvědčením „vrátili“ do mateřské školy s tím, že není dostatečně zralá pro základní školu. Není prý schopna se delší dobu soustředit na zadanou činnost a stále je hravá.
Přemýšlela jsem, jak se asi musí Klárka cítit. V polovině roku se vrátí do nové MŠ (v původní mateřské škole, kam Klárka chodila před nástupem do základní školy, neměli již volné místo), do nového prostředí, kde nikoho nezná, vše je zde už „rozjeté“ a všechny děti se vzájemně znají. Naštěstí Klárka mezi ostatní děti zapadla a je spokojená. Ostatní děti ji bez problémů přijali do svého kolektivu. Kde se ale stala chyba? Jak se vlastně pozná, kdo je dostatečně zralý pro vstup do základní školy? Tyhle nezodpovězené otázky ve mně zůstaly a přiměly mě k psaní práce na téma školní zralost.
7
TEORETICKÁ ČÁST
1
PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ Já osobně považuji toto období za jedno z nejkrásnějších. Zpětně se na něj dívám
jako na krásně bezstarostnou dobu plnou her. K významu dětské hry se Jucovičová se Žákovou (2014) přiklánějí jako k nejdůležitější činnosti dítěte v předškolním věku, protože dítěti zprostředkovává poznání světa, skutečnosti, učí je spolupráci, ale také podřizování se pravidlům, což je velice důležité. Navíc díky hře se dospělí s dětmi více sblíží, protože radost ze hry prožívají společně. Také při ní probíhá respekt ostatních dětí, ale i dospělých. Nejenže hra přináší dítěti radost z dosaženého úspěchu, ale zároveň je také učí dokázat se smířit s případnou prohrou, vyrovnáním se z neúspěchu.
Předškolní věkem rozumíme vývojové období od věku batolete až do doby, kdy dítě nastoupí do základní školy. Jucovičová a Žáčková (2014, s. 10) toto období popisují jako časově velmi rozsáhlé a zároveň jako období plné změn. „Dítě v něm začíná na jeho počátku navštěvovat mateřskou školu a na jeho konci se připravuje na vstup do základní školy. Dítě se také vyvíjí a mění. Rozvíjí se řeč, myšlení, paměť a
pozornost,
dále
i
percepční
funkce
(smyslové
vnímání),
motorické
a grafomotorické schopnosti a schopnost motorické a senzomotorické koordinace. Dochází ke změnám i v emoční a sociální oblasti a celkově v socializaci dítěte, dítě přijímá nové životní role – předškoláka a následně i školáka.“
8
1.1
Dítě do jednoho roku
Období novorozenecké přechází po prvním měsíci na období kojenecké, které trvá do jednoho roku. Zatímco pro období novorozence je charakteristická adaptace na podmínky mimo dělohu, v kojeneckém období už dochází k rychlému tělesnému i duševnímu vývoji. Dvojesovité prohnutí páteře se postupně tvoří vzpřimováním dítěte. V kojeneckém období má dítě slovní zásobu o obsahu cca 3-5 slov, většinou vyslovuje např. „mama“, „tata“.
1.2
Dítě mezi prvním až čtvrtým rokem
V tomto období se vyvíjí pohybové schopnosti dítěte - začíná lézt, postupně i chodit. Dochází k podstatnému rozšíření slovní zásoby, během třetího roku zná už dítě zhruba 1000 slov. Nejdůležitější je pro dítě hra, pomocí ní se dítě i učí. Dle Koťátkové (2014, s. 17) „můžeme říci, že se již v této době zakládají výchozí pozice pro všechny základní komponenty lidství.“
1.3
Dítě pětileté až šestileté – starší předškolák
V tomto období se vyvíjí motorické schopnosti, zejména jemná motorika, která je důležitá pro budoucí výuku psaní. Dítě je již do určité míry vyrovnané a rozumné. Plynule se domluví, je iniciativní, soutěživé. Také je dobrým pozorovatelem, je vnímavé a s velkým zájmem čerpá informace z okolí. Zároveň je pozorným posluchačem a dokáže se soustředit. Dítě začíná vnímat svět více realisticky. Také dochází k vyhranění laterality. Přicházejí také jeho první zájmy.
9
Většina dětí již zná pravidla slušného chování. V tomto věku má hra pro dítě stále ještě určitý význam, dítě vyhledává souhru s ostatními dětmi a také začíná přijímat určitá herní pravidla. Koťátková (2014, s. 54) uvádí, že „tvůrčí, obsahově bohatá hra v týmové spolupráci s vrstevnickými partnery je základ pro tvořivé originální myšlení a jednání, a v tom je ničím nenahraditelná.“
10
2
ZÁPIS DO ŠKOLY Zahájení školní docházky je mimořádnou událostí nejen v životě dítěte, ale i jeho
rodiny. Je to určité završení dosavadního vývoje a dítě vstupuje do nové etapy svého života. Nyní už si nebude jen hrát, ale už bude mít určité povinnosti a určitou odpovědnost. To potvrzuje i Helus (2009, str. 225), který dodává, že „osobnostní vývoj nabývá nové kvality, která se postupně, během celé školní docházky, naplňuje v širokém spektru svých projevů a důsledků. To je důvod, proč bývá vstup do školy označován jako zlomová životní událost, kdy se od sebe oddělí dvě fáze dětského věku.“ Klégrová (2003, str. 10) doplňuje, že „na vstup do školy je dítě postupně připravováno již delší dobu dopředu.“ Rodiče dítěti nakoupí pomůcky, příbuzní se už na školu dítěte ptají, atd.
„Zápis do školy bývá vyhlašován mezi 15. lednem a 15. únorem. Termín vyhlašuje město nebo městská část, bývá uveden na městských vývěskách. Většinou jej vyvěšují i v mateřských školách. Zápis trvá dva dny. K zápisu se musí dostavit děti, kterým bylo šest let od září do prosince minulého roku nebo jim bude šest let do konce srpna. Zápis je povinný i pro děti, které měly loni odklad povinné školní docházky.“ (Beníšková, 2007, s. 15)
Při zápisu vyplňují rodiče dotazník, kde jsou požadovány základní údaje o dítěti. Např. zdravotní stav dítěte, zda a jak dlouho navštěvovalo dítě mateřskou školu, zda je pravák či levák, jestli má nějaké sourozence. Mohou zde být také uvedeny dovednosti dětí a ostatní údaje, které rodiče považují za důležité pro zahájení školní docházky.
11
Samotným zápisem do školy většinou provádějí učitelé prvního stupně, často přímo ti, kteří budou učit v prvních třídách. Mají tedy sice zkušenosti při posuzování školní zralosti dítěte, ale vidí jej a mohou s ním mluvit poměrně krátkou dobu. Z tohoto důvodu je vhodné, aby byl předem připravený nějaký program, jak bude zápis probíhat, aby se na nějaké věci nezapomnělo a dala se ze získaných údajů provést zpětná vazba pro učitele.
Jucovičová a Žáčková (2014, s. 37) upozorňují na to, že „průběh zápisu není stanoven jakoukoli vyhláškou a zákonem, proto si jej školy řídí dle svých potřeb a zvyklostí samy. U některých je zápis volen tradiční formou – dítě při zápisu nakreslí obrázek, zarecituje básničku nebo zazpívá písničku či krátce pokonverzuje s učiteli (zápisu bývají přítomni učitelé budoucích prvních tříd, nebo zkušení učitelé prvního stupně, často ale i školní psycholog či speciální pedagog, v některých případech také poradenský psycholog nebo speciální pedagog). Jiné školy volí zápis hravou formou, kde dítě předvede své schopnosti a dovednosti formou her.“
Co se u dítěte u zápisu většinou sleduje?
„Zda dítě dokáže říct své jméno, adresu a věk.
Zda dítě umí poznat barvy (např. na pastelkách, na obrázku, ...).
Zda dítě dokáže pojmenovat základní geometrické tvary – kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník.
Zda dítě už zná nějaká písmena. Zda je umí napsat, jestli se umí třeba podepsat. Ale není to nutné, od učení písmen je tu škola.
Úroveň řeči. Jestli dítě umí povědět nějakou básničku či zazpívat písničku. Při celém rozhovoru s dítětem se sleduje výslovnost.
Početní představy. Jak dítě umí vyjmenovat číselnou řadu, jestli např. pozná, na které hromádce je víc kostek, jestli by je umělo spočítat (do 10).
Orientace v prostoru a čase. Zda dítě dokáže určit „nahoře – dole“, „vepředu – vzadu“, „vpravo – vlevo“, „včera – dnes – zítra“.
12
Úroveň kresby. Zda umí dítě nakreslit člověka, obkreslit nějaké jednoduché tvary. Pedagog si všímá, jak dítě drží tužku, ve které ruce ji drží, jak kresba vypadá.
Lateralita. Sleduje se, kterou rukou dítě kreslí, kterou bere věci atp.
Jak se dítě u zápisu chová. Jestli je úzkostné, nejisté (trochu úzkostné je však v neznámé situaci skoro každé dítě, ale některé s cizími lidmi vůbec nemluví, nic nechce ukázat), jak pracuje pod vedením cizí osoby“. (Beníšková, 2007, s. 15-16)
Jucovičová a Žáčková (2014, s. 37), o dalším postupu, zda je či není dítě do základní školy přijato, píší: „O výsledku zápisu, čili zda je dítě přijato do základní školy nebo ne, případně zda je vyhověno žádosti zákonných zástupců o odklad školní docházky o jeden rok, je rodič ředitelem školy informován písemnou formou v zákonné lhůtě.“
Předčasný nástup Tato možnost přichází v úvahu, jestliže dítě nastupuje do povinné školní docházky a ještě nedosáhlo šesti let věku. Klégrová (2003, s. 36) doplňuje, že „do školy mohou být zapsány děti, kterým bude šest let až po začátku školního roku, během podzimu, případně až do 31. 12. daného roku.“ Je ale velice důležité, aby takové dítě bylo dostatečně zralé. Musí být stejně školně zralé jako jeho starší spolužáci, se kterými by případně nastoupilo do povinné školní docházky. Ředitel školy si v takovém případě požádá o odborné posouzení vývoje dítěte v pedagogicko-psychologické poradně. Koťátková (2003, s. 37) uzavírá tím, že „je na odbornících, aby zvážili, zda je dítě již natolik připravené pro školu, aby obstálo i v konkurenci starších dětí a mělo dobré výsledky.“
13
Můj názor na předčasný nástup dítěte do školy je rozporuplný. Ale převládá názor, že dítě by si mělo své dětství užít plnohodnotně a celé. Jeden rok v mateřské škole navíc dítěti jen prospěje. Tudíž bych s předčasným nástupem do povinné školní docházky nesouhlasila.
14
3
ŠKOLNÍ ZRALOST, ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST Definic na téma školní zralost bylo napsáno hodně. Pro srovnání zde uvedu
alespoň některé z nich:
Beníšková (2007, s. 17) popisuje školní zralost jako „připravenost dítěte pro první třídu. První třída je pro školáka velmi důležitá. Naučí se tam nejen číst, psát a počítat, ale také si vytváří vztah ke škole. Formuje se jeho postoj ke vzdělávání.“ Dle Verecké (2002, s. 21) se pedagogičtí a jiní odborníci s touto definicí ztotožňují „školní zralost je dostatečná připravenost dítěte k prvnímu září toho roku, v němž se dítě chystá do školy, zvládat požadavky školy.“
Další definici uvádí Šrámková (2005, s. 11) „Termín školní zralost zahrnuje široké spektrum dovedností. O zvládnuté hrubé motorice svědčí například schopnost skákat přes švihadlo či hrát oblíbenou „školku“ s míčem. Jemná motorika, tak důležitá pro rozvoj psaní, se vyznačuje mimo jiné oblibou kreslení či schopností zapnout si knoflík. Dítě by rovněž mělo umět správně držet tužku a nakreslit čáru, kruh či vlnovku.“
Já osobně se nejvíce přikláním k definici, která na mě působí jednoduše, srozumitelně a velice výstižně: „Obecně můžeme školní zralost vymezit jako dosažení takového stupně vývoje (v oblasti fyzické, mentální, emociálně-sociální), aby se dítě bylo schopno bez obtíží účastnit výchovně-vzdělávacího procesu; nebo alespoň bez větších obtíží, nejlépe s radostí a dychtivostí.“ (Bednářová, Šmardová, 2010, s. 2)
V odborné literatuře se vyskytuje mimo pojmu školní zralost i pojem školní připravenost. Jucovičová a Žáčková (2014) charakterizují pojem školní zralosti biologickým zráním organismu. Školní připravenost, je podle autorek ovlivněna výchovou, učením a působením vlivů sociálního prostředí. Koťátková (2014, s. 138)
15
zase upozorňuje na to, že „termíny školní zralost a školní připravenost bývají často zaměňovány a oba vlastně vyjadřují určitý stav kvality vývoje dítěte, který by měl zaručit zvládnutí požadavků, jež přinese vzdělání na základní škole.“
Bednářová a Šmardová (2010, s. 2) doplňují, že „školní připravenost v podstatě zahrnuje
kompetence
v oblasti
kognitivní,
emocionálně-sociální,
pracovní
a somatické, které dítě nabývá a rozvíjí učením, sociální zkušeností (zejména v MŠ).“
16
4
SLOŽKY ŠKOLNÍ ZRALOSTI Školní zralost zahrnuje tři složky: fyzickou (tělesnou) zralost, psychickou (duševní)
zralost a sociální zralost. Nyní si jednotlivé složky probereme podrobněji.
4.1
Fyzická (tělesná) zralost
Je to jeden z faktorů školní zralosti, která sice tvoří důležitý předpoklad pro budoucí úspěšnost dítěte, ale zároveň to není jediný činitel a ani činitel nejdůležitější. I když po fyzické stránce bude dítě na školní docházku připraveno, může být nezralé po stránce psychické nebo sociální. Což by při vstupu do školy způsobilo dítěti obtíže. Fyzickou zralost tedy nemůžeme přeceňovat, ale zároveň ani podceňovat. To samé samozřejmě platí i o ostatních složkách školní zralosti.
„Fyzickou (tělesnou) zralost a zároveň i zdravotní stav posuzuje většinou dětský lékař. Případně další odborníci, kteří mají z různých důvodů dítě v péči (např. dětský neurolog, imunolog, alergolog atp.). V rámci komplexního posuzování školní zralosti se pak k němu na základě získaných podkladů od lékařů a jiných odborníků vyjadřuje i poradenský psycholog, popřípadě také speciální pedagog. Dítě by mělo odpovídat růstem i fyzickými dispozicemi nárokům na věk šesti let.“ (Jucovičová, Žáčková 2014, s. 29)
Odborná literatura uvádí jako orientační míru dítěte 120 cm a váhu cca 20 kg. Obecně ale musíme tyhle údaje považovat pouze za orientační a posuzovat zralost dítěte individuálně. Každé dítě je totiž jedinečné a na výšku a hmotnost dítěte mohou mít vliv jak rodové dispozice, tak např. i rodinné stravovací návyky.
Zaujalo mě, že dříve se školní zralost posuzovala podle tzv. Filipínské míry. Ta porovnává délku horní končetiny vzhledem k velikosti hlavy. Dítě, které je po fyzické stránce zralé, si dosáhne pravou rukou na levý ušní boltec přes temeno hlavy.
17
Z obrázku je patrné, že dítě vlevo není tělesně vyspělé pro školní docházku. Dítě vpravo je po tělesné stránce vyspělé.
Obrázek č. 1: Filipínská míra – zdroj viz internetové zdroje.
4.2
Psychická (duševní) zralost
To, že budoucí školák zná své jméno, příjmení, věk, adresu, jména a povolání svých rodičů, se bere jako samozřejmé. Ale škála toho, co se po dítěti vyžaduje z oblasti psychické zralosti, je daleko rozsáhlejší.
Bednářová a Šmardová (2010, s. 3) upozorňují na to, že „pro zvládání trivia (čtení, psaní, počítání) je důležitá dostatečná úroveň rozumových schopností a rovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastech. Je třeba posoudit, zda dítě vývojově odpovídá vrstevníkům nebo za nimi mírně zaostává nebo se dokonce jeví jako opožděné; nebo je případně nezralé pouze v některé z dílčích oblastí (a také v jaké míře).“ Velice důležité pro předškolní období, je také přechod od egocentrického myšlení k myšlení názornému, konkrétnímu.
18
Do skupiny psychické zralosti patří následující schopnosti:
Vizuomotorika, grafomotorika.
Řeč.
Sluchové vnímání.
Zrakové vnímání, vnímání prostoru a času.
Základní matematické představy.
Práceschopnost (pracovní předpoklady, návyky).
4.2.1
Vizuomotorika, grafomotorika
Koťátková (2014) upozorňuje na to, že v oblasti hrubé a jemné motoriky by dítě mělo zvládat koordinaci pohybů při určitých sportovních dovednostech, jako jsou např. chození po vyvýšených plochách, základech plaveckých pohybů, zacházením s míčem, jízdou na kole a při běhu. Mělo by mít uspokojivou senzomotorickou koordinaci (např. při stavění, skládání, navlékání, stříhání atd.) a v neposlední řadě by dítě mělo umět využívat grafomotorické dovednosti.
Tuto definici doplňuje Beníšková (2007, s. 18), která říká, že zejména ovládání tužky je pro prvňáčka velmi důležité. „Drží tužku správně? Poslouchá ho tužka, kreslí takové čáry, jaké dítě chce? Prvňáček by měl umět nakreslit člověka, dokázat obkreslit jednoduché geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník). Mělo by už být jasné, ve které ruce dítě drží tužku. Jestli ruce pořád střídá, bude výuka psaní složitější.“
19
Obrázek č. 2: Správný úchop tužky u praváka a leváka – zdroj viz internetové zdroje.
„Správné uchopení psací potřeby je zásadním předpokladem správného psaní. Psací potřeby by se měly držet lehce palcem a ukazováčkem, pero či tužka leží na prostředníčku. Prsty jsou pokrčené, ne prohnuté. Prohnutý ukazováček znamená příliš velký tlak na psací potřeby a může vyústit až v bolestivost prstu.“ (www.zstgm.opava.cz).
Schopnosti hrubé a jemné motoriky, které má dítě osvojeny, se s ním budou prolínat po celý život. Samotný pohyb a celková manipulace s předměty běžné denní potřeby pomáhají dítěti lépe poznávat svět, hrát si a osamostatňovat se.
4.2.2
Řeč
U každého dítěte je vývoj řeči a komunikačních dovedností jiný a dalo by se říct, že je to jakýsi ukazatel jeho celkové mentální vyspělosti. Beranová (2002, s. 9) tvrzení potvrzuje. „Vývoj řeči neprobíhá u všech dětí stejně rychle. Jsou děti, u kterých je kolem tří let řeč po formální stránce již zcela „hotová“, jiné naopak mají potíže s výslovností některých hlásek ještě v pátém či šestém roce věku.“ Zároveň upozorňuje na smutný fakt, že mnoho prvňáčků přichází do školy s vadnou výslovností.
20
Bednářová a Šmardová (2010, s. 4) poukazují na to, že požadavky na řeč a celkově na komunikační schopnosti dítěte jsou ve škole velmi vysoké. Aby mělo dítě přiměřeně rozvinutou řeč a slovní zásobu, je důležité z více důvodů. Jednak by mělo dítě mluvenému slovu dobře rozumět – musí přece chápat, co po nich vyžadujeme a musí našemu výkladu také rozumět. Jako další důvod autorky uvádějí, že řeč je také důležitá pro další soužití a postavení dítěte v kolektivu. „Poradenská praxe navíc ukazuje, že děti s opožděným, nedokonalým vývojem řeči mívají častěji obtíže ve čtení a psaní, ve větší míře se u nich vyskytují specifické vývojové poruchy učení jako je dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie. A právě předškolní období do šesti až sedmi let, je pro vývoj řeči tím zásadním.“
Dle Beníškové (2007, s. 18) je důležité, aby „budoucí prvňáček měl přiměřenou aktivní i pasivní slovní zásobu. Měl by dokázat pojmenovat běžné věci a situace, umět také vyjádřit své přání, umět někoho o něco požádat, ale i vyjádřit svůj nesouhlas. Také by se neměl bát na cokoliv zeptat, pokud něčemu nerozumí. Zároveň by dítě mělo rozumět tomu, co mu paní učitelka říká, mělo by chápat instrukce a požadavky.“ Dítě si už v tomhle věku musí umět říci o to, co potřebuje. Samozřejmost je umění domluvit se se svými spolužáky a rozeznávat a ovládat různé způsoby komunikace. Musí odlišovat, jak může komunikovat se svými spolužáky a naopak s učiteli (např. učitelům se vyká a některá slova se při hovoru s učiteli nehodí říkat). Také je důležité umět poprosit a poděkovat.
4.2.3
Sluchové vnímání
V oblasti sluchového vnímání je velice důležité, aby dítě rozeznalo hlásky ve slovech a zároveň dokázalo i označit první či poslední písmeno. Mělo by také zvládat rozložit jednoduchá slova na jednotlivé hlásky (např. slovo p-e-s). Tyto schopnosti jsou základním kamenem pro budoucí stavbu čtení a psaní.
21
„Dítě by také mělo rozlišovat pojmy nahlas-potichu a uvědomovat si délku trvání tónu – určit, který byl kratší, delší. Mělo by také určit směr, odkud zvuk přichází (sluchová orientace).“(Jucovičová, Žáčková, 2014, s. 30). Doplňují také, že tyto faktory jsou základem pro výuku čtení, psaní a počítání.
4.2.4
Zrakové vnímání, vnímání prostoru a času
„Orientace v čase je podmínkou pro uvědomování si časové posloupnosti, ale také posloupnosti úkonů při běžných činnostech, jako je například osvojování si jednotlivých kroků při sebeobsluze, při činnostech úkolového typu. Ve škole je potom důležitý odhad času na splnění úkolů, pro „rozvržení sil“.“ (Bednářová, Šmardová, 2010, s. 5)
Dítě by si dále mělo uvědomovat určité časové posloupnosti, rozeznat všední dny, víkendy, rozlišovat pojmy nejdříve-později-naposled, včera-dnes-zítra, rozeznávat roční období apod.
Jucovičová a Žáčková (2014, s. 30) popisují, že „dítě v oblasti zrakového vnímání by mělo být schopné sestavit jednoduché puzzle adekvátní jeho věku, dětskou skládačku, rozstříhaný obrázek a stavět ze stavebnice podle vzoru. V oblasti zrakové diferenciace by mělo umět určit, čím se liší na pohled dva stejné obrázky, vyhledat obrázek, jenž z nějakého důvodu nepatří mezi ostatní, určit dvojici stejných obrázků mezi ostatními, jež se liší. Dítě by rovněž mělo ovládat základy pravolevé orientace – minimálně určit, která ruka je pravá, která levá. Rovněž by mělo znát pojmy spadající do oblasti zrakové orientace, mělo by umět rozlišovat pojmy nahoře-dole, nad-pod, před-za-uprostřed-vedle apod. Dítě by také již mělo umět určit všechny barvy (včetně doplňkových), rozeznávat jednoduché geometrické tvary.“
22
4.2.5
Základní matematické představy
Předškoláci sice znají číselnou řadu nejméně do deseti, ale někdy se stává, že významu čísla vlastně ani nerozumí. Mnohem důležitější něž vyjmenovat číselnou řadu je to, aby rozuměli významu čísla. Děti před nástupem do školy musí vědět, že např. pět je více než dva, že tři je méně než osm apod.
Kutálková (2010, s. 111) upozorňuje na to, že: „Správné vyřešení všech, i těch nejjednodušších matematických operací, je závislé na přesném pochopení úkolu. Je přitom celkem jedno, jestli jde o složité rovnice nebo o jablíčka a hruštičky na počátku školní docházky. Před nástupem do školy je proto třeba zkontrolovat, zda dítě dokáže přesně vnímat nutné slovní pokyny a zda dokáže rychle a přesně rozpoznat, případně porovnat množství předmětů. Musí se proto spolehlivě, bez přemýšlení zareagovat správně na potřebné výrazy (a= přidávání, bez= ubírání, více, méně a další výrazy). Brzy totiž dojde i na podstatně nesnadnější plus, minus a rovná se. Dítě by mělo umět bez větší námahy manipulovat zhruba s deseti předměty podle našich pokynů.“ 4.2.6
Práceschopnost (pracovní předpoklady, návyky)
Pod pojmem práceschopnost si představuji zájem o učení ze strany dítěte, chuť poznávat a využívat své schopnosti a dovednosti. Také je určitě důležité, aby dítě bylo schopné koncentrovat svoji pozornosti na úkol nebo činnost, která je mu zadána. Zároveň by si dítě mělo uvědomovat, že úkol, na kterém začne pracovat, je potřeba také dokončit. Při vypracování úkolu je potřeba i přiměřená samostatnost, aktivita, ale i soustředěnost. S tím souhlasí i Šrámková (2005, s. 11) „pro školu je klíčová schopnost soustředění. Pokud dítě nevydrží sledovat večerníček bez toho, aby čtyřikrát oběhlo židli a rozsypalo stavebnici, čekají ho ve škole pravděpodobně problémy. Stejně tak, když na každý nezdar či malou nespravedlnost reaguje plačtivým výbuchem.“ U dětí by neměl chybět i smysl pro povinnost a zodpovědnost.
23
„Práceschopnost je podmíněná zejména vyzrálostí centrální nervové soustavy, ale úzce souvisí i se zralostí osobnosti a také s tím, jak jsme dítě doposud vychovávali. Je velmi užitečné vést dítě k respektování určitých pravidel, limitů, podporovat jeho samostatnost (nedělat za něj zbytečně věci, které samo zvládne), dávat mu drobné povinnosti (uklidit hračky, oblečení, pomáhat v domácnosti). Neponechávat ho nudě, umožnit mu do sytosti si pohrát, ale také probouzet zájem o různorodé činnosti (například rukodělné). Postupně přidávat i zábavné (jeho vývojové úrovni přiměřené) úkoly například z dětských časopisů, pracovních sešitů pro předškoláky, hrát společenské hry. Tímto nenásilným způsobem dítěti pomáháme rozvíjet záměrnou koncentraci pozornosti. Při hře s pravidly se kromě toho ještě učí přijímat a respektovat určitou danost; vyrovnávat se s tím, že ne vždy se daří, že ne vždy vyhraje, že je třeba i přes nezdar vytrvat; že je třeba spolupracovat s ostatními, střídat se v řadě, brát ohled, domlouvat se apod.“(Bednářová, Šmardová, 2010, s. 6)
4.3
Sociální (duševní) zralost
Nejen fyzická a duševní zralost je pro nástup na povinnou školní docházku důležitá. Velký význam při rozhodování má i zralost sociální, která je bohužel často opomíjenou složkou. Např. u dítěte, které se při zápisu stydí, či dokonce bojí, se předpokládá, že ve škole se otrká, „dozraje“. Dítě se musí zvládnout na určitou dobu odloučit od rodiny, adaptovat se na změny, na nové prostředí. Musí se umět sebeovládat, spolupracovat, respektovat autoritu aj. Důležité jsou i základní návyky společenského chování, děti musí např. dospělým vykat, umět pozdravit, neskákat při hovoru do řeči, umět si zavazovat tkaničky u bot, mít osvojeny návyky s používáním WC, zvládnout si sám dojít na toaletu, umět stolovat při obědě ve školní jídelně aj.
24
„Sociální zralost je ale velmi důležitou složkou školní zralosti – vždyť dítě přechází ze „světa her“ do „světa práce a povinností“, získává nové životní role a bude muset v těchto rolích fungovat ve větším kolektivu dětí a při větší zátěži. Opomíjením či bagatelizováním této složky můžeme napáchat ve vývoji dítěte velké škody.“ (Jucovičová, Žáčková, 2014, s. 32)
25
5
VYŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZRALOSTI V PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNĚ O vyšetření školní zralosti u dítěte uvažujeme ve chvíli, kdy máme pochybnosti,
zda je naše dítě na školní docházku dostatečně připraveno. Vyšetření probíhá buď v pedagogicko-psychologické poradně, nebo ve speciálně pedagogickém centru. Zde pracovníci (psychologové nebo speciální pedagogové) poznají, co by dítěti školní docházku komplikovalo, na čem bychom měli ještě zapracovat a co z toho, co z našeho pohledu dítě nezvládá, je pro vstup do školy vlastně nepodstatné. Pomocí různých testů dokáží porovnat naše dítě se stejně starými dětmi, které už jejich poradnou prošly. Navíc se dívají na dítě z jiného pohledu, než rodiče, což je důležité. Do poradny není potřeba žádné doporučení. Objednat se mohou sami rodiče nebo jim může pomoci mateřská či základní škola.
K odkladu školní docházky nemůže rodiče nikdo nutit. I v případě, že rodičům v poradně nástup do školy nedoporučí, záleží pouze na rozhodnutí rodičů, zda dítě do školy nastoupí, či ne.
Průběh vyšetření je následující: „Psycholog či speciální pedagog mluví nejprve s rodiči. Zajímá ho, proč váhají ohledně školní zralosti svého dítěte. V čem je podle nich zralé na školu a v čem ne, jaký je jejich postoj k odkladu povinné školní docházky. S rodiči se také sepisuje tzv. anamnéza.“ (Beníšková, 2007, s. 23) Zde se zjišťují údaje o rodině a dítěti jako např. průběh těhotenství a porodu, jaké bylo dítě jako miminko, zda často plakalo, kdy začalo mluvit a chodit. Jestli má nějakého sourozence, jaké mají rodiče vzdělání, zdravotní stav dítěte i rodičů. Otázky se týkají také toho, kdy dítě nastoupilo do mateřské školy, zda zapadlo do kolektivu a jaké má zájmy.
26
Po sepsání anamnézy následuje samotné vyšetření dítěte, které většinou probíhá bez rodičů. A co se u dítěte při vyšetření školní zralosti vlastně sleduje? „Odborník se zaměřuje na rozumový vývoj a znalosti dítěte, na úroveň hrubé i jemné motoriky, schopnost zacházet s tužkou, úroveň kresby a obkreslování. Sleduje řeč (výslovnost, aktivní i pasivní slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti), úroveň pozornosti schopnosti soustředit se, paměť. Zjišťuje vyhraněnost či nevyhraněnost laterality. Zajímá ho i sociální zralost dítěte – jak dokáže spolupracovat s neznámým člověkem, jak se chová bez rodičů, jak dokáže vyhovět pokynům. Vyšetření dítěte trvá asi půl až tři čtvrtě hodiny, podle toho, jak rychle dítě pracuje.“ (Beníšková, 2007, s. 23-24). Následuje rozhovor s rodiči.
„Po vyšetření vás odborník seznámí s výsledky vyšetření. Vyšetření školní zralosti by ale nemělo končit jen konstatováním, že dítě je pro školu zralé či nezralé. Odborník by vám měl ukázat výsledky dítěte v jednotlivých zkouškách. Měl by vám srozumitelně vysvětlit, proč se kloní právě k takovému závěru a hlavně doporučit, co a jak s dítětem dělat dál. Vyšetřující nemusí odklad doporučit. Pokud považuje dítě za školsky zralé, bylo by od něj neprofesionální, aby se přiklonil k odkladu. Měl by vám však umět objasnit, v čem a proč byl odklad pro vaše dítě nevhodný (nebo naopak vhodný).“ (Beníšková, 2007, str. 24)
Rodiče mohou do materiálů z vyšetření samozřejmě nahlédnout. Podívat se, jak dítě pracovalo a zeptat se na vše, čemu nerozumí, co je zajímá. Jediná dokumentace, kam rodiče nahlédnout nemohou, jsou poznámky odborníka, který s dítětem pracoval.
Ukázky testů školní zralosti jsou uvedeny v přílohách č. 3 – 5 na konci závěrečné práce.
27
6
ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY Proč je pro některé děti lepší odklad školní docházky? „Pokud dítě ještě není
školsky zralé, zažívá v první třídě zbytečná selhání, ke kterým by už za rok nemuselo dojít. Dítě nemá tak dobré výsledky, jaké by se vzhledem k jeho schopnostem daly očekávat. Škola je pro ně příliš zatěžující. Vhodným řešením pro školsky nezralé dítě je odklad povinné školní docházky.“ (Beníšková, 2007, s. 17)
Koťátková (2014, s. 142) upozorňuje na to, že „odklad školní docházky pro děti, které dosáhly šesti let uzákoněných pro vstup do základní školy se stal v posledních dvaceti letech natolik vzrůstajícím problémem, že se to nyní již prakticky týká čtvrtiny dětí, jež mají nastoupit do školy.“ Podobný názor má i Beníšková (2007, s. 24), která ještě dodává, že „podle školského zákona je odklad povinné školní docházky možný v situaci, kdy dítě není po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé. Začátek školního roku může být odložen pouze jednou.“
Postup v případě, kdy dítě není tělesně a duševně vyspělé pro zahájení školní docházky, popisují Jucovičová a Žáčková (2014, s. 39). Zákonný zástupce dítěte musí písemně požádat o odklad školní docházky ředitele školy. Taková žádost musí být také doložena vyjádřením školského poradenského zařízení (pedagogickopsychologické poradny /PPP/ nebo speciálně pedagogického centra /SPC/, pokud je dítě z nějakého důvodu v jeho péči), které odklad školní docházky doporučuje a zároveň i vyjádřením odborného lékaře. Autorky dále dodávají, že „odložení školní docházky o jeden rok pak bývá realizováno u dětí výrazně školsky nezralých většinou ve více než jedné rovině, či v případech, kdy je dítě nezralé sice jen v jedné rovině, ale jedná se o nezralost závažnějšího typu. Bývá pak konstatováno, že je nezralé například po stránce percepčně motorické, sociální, pracovní nebo kognitivní či fyzické anebo že se u něj jedná o nerovnoměrný vývoj.“
28
Z práce mi tedy vyplývá, že by se případy, kdy je pro děti vhodné odložit povinnou školní docházku, mohly shrnout do následujících bodů:
Děti nedozrálé v oblasti fyzické zralosti (např. děti zdravotně oslabené)
Děti nedozrálé v oblasti psychické zralosti (např. dítě nemá vyhraněnou lateralitu ruky, nesprávně drží tužku v ruce, nezvládá koordinaci pohybů, nemluví srozumitelně a plynule, nemá slovní zásobu, neovládá pravo-levou orientaci, nerozezná rozdíly základních pojmů (více-méně, před-za, nad-pod, všední dny-víkend, včera-dnes-zítra,...), nemá zájem o učení, nedokáže se soustředit na zadaný úkol, je nezodpovědné, nesamostatné, nedokáže ovládnout své emocionální projevy, ...)
Děti nedozrálé v oblasti sociální zralosti (např. dítě nemá základní návyky společenského chování, není schopno se začlenit do kolektivu, nezapojuje se do činnosti ve skupině, nespolupracuje, není schopno sebeovládání, nedokáže přijmout nezdary a neúspěchy, nezvládá odloučení od rodiny)
Dodatečný odklad Tato možnost přichází jen výjimečně a to v případě, že dítě do povinné školní docházky nastoupí, ale v průběhu prvního pololetí školního roku se zjistí, že školu nezvládá, že je nad jeho síly – dítě projeví nedostatečnou tělesnou nebo fyzickou vyspělost. „Dodatečný odklad je poslední opravná možnost. Dítěti, které ještě není na školu připravené, dá prostor, aby více vyspělo a nastoupilo do školy později za lepších podmínek. Toto řešení se však využívá velice ojediněle, ale slouží jako opatření a mělo by chránit ty děti, u kterých se z nějakých důvodů nepodařilo posoudit školní zralost předem a tak nastoupily do povinné školní docházky nezralé.“ Autorka také
29
dodává, že „dítě se sice s návratem zpět do školky vyrovná (pokud se s ním vyrovnají i rodiče), ale určitou nejistotu ve vztahu ke škole a nedůvěru ve vlastní schopnosti z prvního neúspěšného pokusu si může nést i do dalších let.“ (Klégrová, 2003, s. 35-36)
Jako příklad o nedůvěře dítěte ve vlastní schopnosti bych uvedla následující příběh. Moje kamarádka má dvojčata, chlapce a holčičku, která navštěvují stejnou mateřskou školu a v loňském školním roce byla u zápisu do povinné školní docházky. Jsou na sebe tedy zvyklá a svým způsobem i fixovaná. Jejich paní učitelka v mateřské škole ovšem doporučila jít k zápisu pouze holčičce. Chlapec je údajně velice nesoustředěný, nevydrží delší dobu u jedné činnosti a celkově jej paní učitelka zhodnotila jako nesamostatného. Matka dvojčat s tímhle tvrzením nesouhlasila. Při zápisu do povinné školní docházky jim ale byla vlastně tato slova potvrzena a opět byl chlapci doporučen odklad školní docházky. Rodiče se nakonec rozhodli pro odklad povinné školní docházky pro oba sourozence. Nechtěli je od sebe oddělit, byli by raději, kdyby v příštím roce nastoupili do základní školy společně. Maminka dětí mi vyprávěla, jak složité bylo dětem vysvětlit, že do mateřské školy budou chodit i v příštím roce. Děti se neustále ptaly, co udělaly špatně a proč jejich ostatní kamarádi ze školky už půjdou do školy. Nyní mají rodiče obavu, že si děti nebudou věřit a odklad povinné školní docházky budou brát jako svůj neúspěch.
30
PRAKTICKÁ ČÁST
7
VÝZKUM
7.1
Cíle výzkumu
Cílem následujícího výzkumu je potvrzení či vyvrácení tvrzení, že odklad povinné školní docházky se v dnešní době týká skoro čtvrtiny dětí, jež mají nastoupit do základní školy (Koťátková, 2014). Zároveň mě také zajímají nejčastější důvody odkladu povinné školní docházky.
7.2
Dílčí cíle výzkumu -
Zjistit počet předškolních dětí v mateřských školách v daném školním roce.
-
Zjistit, kolika dětem byl doporučen odklad školní docházky a co bylo jeho nejčastějším důvodem.
7.3
-
Zjistit, v jakém kraji bylo více dětí s odkladem povinné školní docházky.
-
Zjistit jak mateřské školy připravují děti na povinnou školní docházku.
Metody výzkumu
V praktické části jsem jako metodu pro své výzkumné šetření zvolila dotazník, což je jeden z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy výzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Může mít otevřené otázky, což jsou otázky, ve kterých má dotazovaná osoba možnost vyjádřit se svými slovy podle vlastního uvážení. Nedostává na výběr z předem připravených variant odpovědí. Druhou možností jsou otázky uzavřené – ty nabízejí několik
31
možných variant odpovědí, ze kterých má dotazovaná osoba možnost volby, která se nejvíce blíží jejímu názoru (www.dotaznik-online.cz).
Pro svůj výzkum jsem si připravila celkem 50 dotazníků, které jsou složeny z osmi otázek. Z toho pět otázek je uzavřených a zbylé tři jsou otevřené. Dotazník se týkal problematiky školní zralosti dětí v mateřských školách a hlavním cílem bylo zjištění počtu dětí připuštěných k povinné školní docházce a dětí, kterým byl doporučen odklad školní docházky.
7.4
Charakteristika výzkumného vzorku
Výzkum jsem prováděla v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Část dotazníků jsem rozeslala pomocí emailu do vybraných mateřských škol a druhou část jsem předávala osobně. Nejprve jsem dotazované osoby seznámila se svým cílem výzkumného šetření a upozornila, že dotazník je anonymní a jeho vyplnění je dobrovolné. Z celkem 80 rozeslaných/rozdaných dotazníků se mi jich vrátilo 56 zpět.
Dotazníky jsem rozdělila mezi mateřské školy rovnou polovinou. V Jihočeském kraji jsem rozeslala/rozdala 40 dotazníků, z toho se mi jich vrátilo 26 zpět. V Jihomoravském kraji se mi ze stejného počtu dotazníků vrátilo 30.
Byla jsem mile překvapena, že se mi více než polovina dotazníků, které jsem rozesílala pomocí e-mailu, vrátila vyplněna. Osobní komunikace a předávání ostatních dotazníků probíhala u studentek oboru Učitelství pro MŠ v Brně a Českých Budějovicích, které dotazníky předaly kompetentním osobám na svém pracovišti. Většina oslovených mateřských škol byla ochotna a vyšla mi vstříc.
32
Pro lepší orientaci jsem návratnost dotazníků rozepsala do následující tabulky:
Tabulka č. 1: Návratnost dotazníků Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
ks
ks
Rozeslané dotazníky
40
40
Vrácené dotazníky
26
30
Podkladem pro následující výzkum bylo tedy celkem 56 dotazníků.
Následující tabulka a dva grafy znázorňují rozdělení podle pohlaví a kraje. Výzkumný vzorek se skládá celkem z 1070 dívek (z toho 485 z Jihočeského kraje a 585 z Jihomoravského kraje) a 1010 chlapců (z toho 431 z Jihočeského kraje a 579 z Jihomoravského kraje).
Tabulka č. 2: Složení předškolních dětí podle pohlaví v procentech Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Celkem
Počet
%
Počet
%
Počet
Dívky
485
45
585
55
1070
Chlapci
431
43
579
57
1010
Celkem
916
1164
33
2080
Výzkumné šetření se tedy vztahuje celkem na 2080 předškolních dětí. Následující dva grafy znázorňují rozdělení dívek a chlapců podle kraje:
Graf č. 1: Rozdělení dívek podle kraje v procentech Dívky
45%
55% Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Počet
vrácených
dotazníků
mi
umožnil
spolupracovat
s
55%
dívek
z Jihomoravského kraje a 45% dívek z Jihočeského kraje.
Graf č. 2: Rozdělení chlapců podle kraje v procentech
Chlapci
43% 57% Jihočeský kraj Jihomoravský kraj
Počet chlapců je v Jihomoravském kraji o něco vyšší, tedy 57%, oproti 43% v Jihočeském kraji. Tento rozdíl, stejně jako u dívek, je způsoben rozdílným počtem vrácených dotazníků v obou krajích.
34
7.5
Vlastní výzkum
Jeden z dílčích cílů výzkumu byl zjistit počet dětí s odkladem povinné školní docházky. Zjištěné údaje z dotazníků jsem shrnula do následující tabulky:
Tabulka č. 3: Počet dětí s odkladem povinné školní docházky Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Celkem
S odkladem
Tj. %
Celkem
S odkladem
Tj. %
Dívky
485
68
14
585
75
13
Chlapci
431
93
22
579
97
17
916
161
18
1164
172
15
V Jihočeském kraji byl ve školním roce 2014/2015 doporučen odklad povinné školní docházky celkem 161 dětem, což je 18% z celkového počtu předškolních dětí. Jihomoravský kraj udává 172 dětí s odkladem povinné školní docházky, tedy 15% z celkového počtu předškolních dětí. Graf č. 3 potvrzuje údaje z předchozí tabulky:
Graf č. 3: Počet dětí s odkladem povinné školní docházky v procentech
Počet dětí s odkladem povinné školní docházky Rozdělení podle pohlaví
30% 20%
22%
14%
13%
17%
10% Jihočeský kraj
0% Divky
Chlapci
Jihomoravský kraj
I když v Jihočeském kraji byl výzkum prováděný z menšího počtu dětí, než v Jihomoravském kraji, odkladů povinné školní docházky je zde více. Oba kraje ale potvrzují, že více doporučených odkladů povinné školní docházky mají chlapci 35
oproti dívkám. Což mateřské školy vysvětlují tím, že chlapci vykazují větší nesoustředěnost, nesamostatnost a neprojevují takový zájem o učení jako dívky.
V každém z krajů uvedla mateřská škola jeden předčasný nástup. V obou případech se jednalo o dívku. Na základě údajů z dotazníků byly dívky bystré, samostatné, zvládaly základní matematické operace, neměly problém s řečí, uměly přečíst jednoduchý text a podepsat se hůlkovým písmem. Při některých činnostech v mateřské škole se dívky nudily.
Tabulka č. 4: Důvody odkladu povinné školní docházky Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Počet
%
Počet
%
Počet
%
Fyzická zralost
5
12
4
8
9
10
Psychická zralost
24
56
29
57
53
56
Sociální zralost
14
32
18
35
32
34
Počet celkem
43
51
Celkem
94
Z tabulky je zřejmé, že nejčastějším důvodem odkladu povinné školní docházky u dětí jsou jednoznačně problémy v oblasti psychické zralosti, které získaly 56%. Dalším důvodem odkladu je zralost sociální se 34% a odklad povinné školní docházky z důvodu fyzické zralosti zaujímá z celkového počtu pouze 10 %.
36
Graf č. 4: Důvody odkladu povinné školní docházky v procentech Důvody odkladu povinné školní docházky 56% 57%
60%
32% 35%
40% 12% 8%
20% 0%
Fyzická zralost Psychická zralost Sociální zralost
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj
V dotazníku bylo možné zvolit konkrétní problémy v jednotlivých oblastech. Nyní si uvedené problémy rozebereme konkrétněji.
Fyzická zralost V této oblasti byly, na základě mnou vyhodnocených dotazníků, nejčastějším důvodem odkladu povinné školní docházky následující problémy: -
Oslabený imunitní systém dětí.
-
Častá nemoc dětí.
-
Snadná unavitelnost.
-
Drobná tělesná konstituce.
Psychická zralost Tato oblast byla vyhodnocena jako nejčastější důvod odkladu povinné školní docházky. Oslovené mateřské školy se shodly, že jednoznačně nejčastějšími potížemi u předškolních dětí v oblasti psychické zralosti jsou potíže s řečí. Děti mají problémy s malou slovní zásobou, špatnou výslovností a s artikulací (komolení slov, neobratné vyjadřování – dětem není rozumět). Při otázce, jak se v mateřské škole připravují děti na zápis do základní školy, patřila mezi nejčastější odpověď pravidelná návštěva logopedického pracovníka ve třídách. Logoped se věnuje nejen samotným dětem, ale sezení s ním mají i paní učitelky, aby věděly jak s dětmi
37
pracovat. Myslím si, že dnešní generace dětí vyrůstá v době, kde vládnou počítače a mobilní telefony. Lidé „komunikují“ pomocí různých sociálních sítí, píší si mezi sebou SMS zprávy a osobní komunikace začíná být v dnešní době spíše vzácností, což určitě není správné.
Dalším nejčastějším zmiňovaným problémem jsou problémy s jemnou motorikou, tj. nevyhraněnost laterality ruky, nesprávný úchop tužky a problémy s grafomotorikou.
Z výzkumu dále vyplývá, že u předškolních dětí také často převládá nesoustředěnost. Zejména chlapci nevydrží delší dobu u jedné činnosti a odbíhají od nedokončené práce. Děvčata jsou přece jen pečlivější a zadaný úkol většina z nich vypracuje do samotného konce. Ovšem nesamostatnost při plnění pracovních úkolů je problémem u obou pohlaví. Dle odpovědí mateřských škol chtějí mít děti při vypracovávání úkolu něčí asistenci.
U výčtu psychické zralosti nesmím opomenout ani ostatní zmiňované problémy, i když nebyly tak často udávané jako důvod pro odklad povinné školní docházky. Zmínila bych se zejména o následujících oblastech:
Sluchové vnímání – nejčastěji zmiňovaným problémem je nerozeznání podobně znějících slov, např. kos/koš.
Zrakové vnímání – děti nedokáží najít rozdíly ve dvou podobných obrázcích – obraz a jeho stín.
Základní matematické představy – zde mají děti potíže se základními počty, s určením méně či více při matematických operacích, s logickým uvažováním, se složitějšími úkoly v řazení s třízením podle pravidel a rozeznáváním základních geometrických tvarů.
38
Sociální zralost Je druhou nejčastější skupinou, která je důvodem pro odklad povinné školní docházky. Největší problém pro předškolní děti představuje odloučení od rodiny. Z výzkumu je zřejmé, že se to týká hlavně dívek, které jsou silně vázány na svoji matku.
Následuje nesamostatnost při oblékání – dětem dělá největší potíže zavazování si tkaniček u bot. Děti při této činnosti vyžadují asistenci druhé osoby (ať už je to rodič, učitel nebo kamarád). Dle mého názoru je to zapříčiněno i tím, že rodiče kupují dětem obuv se zalepováním na suchý zip nebo dokonce pouze nazouvací obuv. Děti tak ani nemají možnost si tkaničky samy zavazovat, nemají potřebu se něco takového učit.
Třetí nejčastější odpovědí byla emoční nezralost dětí (zajímavé je, že tato možnost nebyla v dotazníku uvedena, přesto patřila mezi nejčastější připsané odpovědi). V doplněných textech byly uvedeny informace, že děti nezvládají své emoční chování a nemají zájem zapojovat se do kolektivu.
V této oblasti mateřské školy dále uvádějí nedostatky ve chvíli, kdy se má dítě postarat samo o sebe, vyřídit si problém, dopravit se, zeptat se. Dále děti trápí i malá sebedůvěra a stydlivost. Naopak nesamostatnost při sebeobsluze při hygieně a stolování byla uvedena pouze jedenkrát, což mě samotnou mile překvapilo.
39
Příprava dětí v mateřské škole na zápis do základní školy Zajímalo mě také, jak se v mateřských školách připravují děti na zápis do základních škol, což je poslední dílčí cíl mého výzkumného šetření. Tato otázka byla v dotazníku jako otázka otevřená a zde jsou uvedené nejčastější odpovědi: -
Vzdělávání probíhá dle ŠVP.
-
Individuální práce s dítětem.
-
Prosociální hry
-
Rozvoj fantazie, samostatnosti a sebeobsluhy.
-
Návštěva ZŠ, povídání si s dětmi o škole.
-
Opakování jména a příjmení, bydliště, jména sourozenců a rodičů – vše probíráno hravou formou.
-
Práce s pracovními listy pro předškoláky.
-
Procvičování správného úchopu tužky.
-
Četba s následnou interpretací.
-
Hry na rozvoj komunikačních schopností.
-
Rozvíjení matematických představ, základnách geometrických tvarů a logického myšlení.
-
Rozvíjení hrubé a jemné motoriky, zrakového a sluchového vnímání – vše probíráno hravou formou.
-
Učení správných návyků při stolování.
Velice častou odpovědí byla i pravidelná návštěva logopedického pracovníka v mateřských školách. Zaměření probíhá také na přesnost vybarvování, stříhání, na znalost barev a práci s nimi.
Dále se s dětmi v mateřských školách procvičují následující témata -
Počáteční písmeno ve slově.
-
Poslední písmeno ve slově.
-
Rozklad slova na slabiky s určením jejich počtu.
40
Vícekrát jsem se v dotaznících setkala s názorem, že mateřské školy zkracují dětem odpočinek a čas využívají k individuálnímu přístupu k dětem, případně k řešení jejich konkrétních problémů. Probíhá i „Školička pro předškoláky“, která spočívá v tom, že děti mají 2x týdně místo odpočinku přípravu na školní docházku, kde veškerá příprava probíhá formou různých didaktických her.
Také je v mateřských školách velice oblíbené setkání s rodiči a učiteli základních škol, kde se rodiče dozví, jaké pomůcky budou děti do školy potřebovat a rodiče se mohou na cokoliv zeptat.
V Jihomoravském kraji mě nejvíce zaujalo „Pasování prvňáčků“, jehož součástí je např. Noc v mateřské škole. Pro děti je připraven celodenní program a zůstává se zde i přes noc s heslem: „Už jsme velcí, my to víme – my už se tmy nebojíme!“ Jak potvrdila ředitelka mateřské školy, kde Pasování prvňáčků probíhá pravidelně, pro děti je to veliký zážitek a zároveň jde o oboustranné ověření, zda dokážou být děti delší dobu bez rodičů a jsou samostatné.
V Jihočeském kraji se mi líbí nápad otevření edukativně-stimulačních skupin, které navštěvují děti společně s rodiči. Tyto akce probíhají poslední půlrok a jsou zde rozvíjeny všechny potřebné dovednosti – grafomotorické schopnosti, soustředění se, atd. Rodiče jsou zde upozorňováni na případné problémy a jejich řešení. Zde se mně líbí hlavně to, že do přípravy dětí na nástup do povinné školní docházky jsou zapojeni i samotní rodiče.
41
ZÁVĚR Cílem této práce bylo potvrzení či vyvrácení tvrzení, že v dnešní době má čtvrtina dětí odklad povinné školní docházky. Můj dotazníkový výzkum toto tvrzení vyvrátil. Výzkum byl prováděn z celkem 2080 dětí předškolního věku a odklad povinné školní docházky byl doporučen 333 dětem, což je z celkového počtu 16% dětí.
V Jihočeském kraji jsem zpracovávala údaje od celkem 916 dětí (z toho 485 dívek a 431 chlapců). V Jihomoravském kraji se zúčastnilo dotazníkového výzkumu celkem 1164 dětí (z toho 585 dívek a 579 chlapců).
Odklad povinné školní docházky v Jihočeském kraji byl ve školním roce 2014/2015 doporučen 161 dětem, což se rovná 18% z celkového počtu. V Jihomoravském kraji byl odklad povinné školní docházky doporučen 172 dětem, což je 15%.
Z výsledku výzkumu je patrné také to, že mezi nejčastější důvody odkladu povinné školní docházky patří nedostatky v oblasti psychické zralosti, konkrétně jde o problémy s řečí. Jako druhá nejčastěji jmenovaná je oblast sociální zralosti, kde největším udávaným problémem je odloučení dítěte od rodiny.
42
POUŽITÁ LITERATURA: BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ V. Školní zralost. Co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.
BENÍŠKOVÁ, T. První třídou bez pláče. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1906-1.
BERANOVÁ, Z. Učíme se správně mluvit. Logopedické hry a hrátky. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0257-6.
HELUS, Z. Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. 2., přeprac. a rozš. dopl. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-628-5.
JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. Je naše dítě zralé na vstup do školy? Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-4750-7.
KLÉGROVÁ, J. Máme doma prvňáčka. Praha: Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-1020-1.
KOŤÁTKOVÁ, S. Dítě a mateřská škola: co by měli rodiče znát, učitelé respektovat a rozvíjet. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-4435-3.
43
KUTÁLKOVÁ, D. Jak připravit dítě do první třídy. 2., dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3246-6.
ŠRÁMKOVÁ, M. Rukověť rodiče malého školáka. Praha: Albatros, 2005. ISBN 80-00-01491-2.
TŘESOHLAVÁ, Z., ČERNÁ, M., KŇOURKOVÁ, M. Dříve než půjde do školy. Praha: AVICENUM, 1990. ISBN 80-201-0015-6.
VERECKÁ, N. Jak pomáhat dětem při vstupu do školy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-474-2.
Internetové zdroje:
Obrázek č. 1: Filipínská míra NOVÁKOVÁ, Zuzana. Vytvoření a ověření souboru vyrovnávacích cvičení při zvětšené bederní lordóze u dětí mladšího školního věku cvičících moderní gymnastiku [online]. České Budějovice, 2010, [cit. 2015-09-11]. Dostupné z: http://theses.cz/id/3tj1as/downloadPraceContent_adipIdno_13852. Obrázek č. 2: Správný úchop tužky u praváka a leváka Budoucím prvňáčkům. ZŠ T.G. Masaryka [online]. Opava: ZŠ T.G. Masaryka, 2012, [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.zstgm.opava.cz/prvnaci.html
44
Příloha č. 1: Dotazník školní zralosti dítěte Dotazník školní zralosti dítěte. Pedagogicko psychologická poradna Havlíčkův Brod [online]. Havlíčkův Brod: Pedagogicko psychologická poradna Havlíčkův Brod, 2006, [cit. 2015-09-03]. Dostupné z: http://ppphb.hbnet.cz/dokumenty/Dotaznik_skolni_zralost_PPP_HB.pdf
Příloha č. 5: Reverzní test Reverzní test [online]. České Budějovice: Psycho Soft, 2013, [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.psychosoft.cz/VRev.aspx
Příloha č. 6: Desatero pro budoucího prvňáčka Desatero budoucího prvňáčka. MŠ Jívová [online]. 2015: MŠ Jívová, 2015, [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: http://www.msjivova.cz/desatero-budouciho-prvnacka/
Dotaznik-online: ..jak na dotazník [online]. Praha: Dotazník-online, 2008, [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: www.dotaznik-online.cz
45
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník školní zralosti dítěte
46
47
Příloha č. 2: Dotazník
DOTAZNÍK
Tento dotazník je anonymní. Údaje Vámi uvedené budou sloužit pouze jako podklad pro zpracování závěrečné práce. Proto Vás prosím, abyste dotazník vyplnili pravdivě a bez obav. Na otázky odpovídejte označením odpovědi (můžete označit libovolný počet odpovědí), případně doplňte odpověď slovy.
Děkuji
1. V jakém kraji se Vaše mateřská škola nachází? a) Jihočeský kraj b) Jihomoravský kraj
2. Jak ve Vaší mateřské škole připravujete děti na zápis do zákaldní školy? ………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………
3. Kolik dětí bylo v loňském školním roce (2014/2015) u zápisu do povinné školní docházky? Dívek …………………… Chlapců ……………………
4. Kolika dětem byl doporučen odklad povinné školní docházky? Dívek …………………… Chlapců ……………………
48
5. Jaké oblasti byly nejčastější příčinou odkladu? a) oblast fyzické zralosti b) oblast psychické zralosti c) oblast sociální zralosti
6. Co bylo konkrétnější příčinou odkladu povinné školní docházky v oblasti fyzické zralosti? ………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………
7. Co bylo konkrétnější příčinou odkladu povinné školní docházky v oblasti psychické zralosti? a) hrubá a jemná motorika * …………………………………………………………………………………………… b) řeč * špatná slovní zásoba * špatná výslovnost * artikulační obratnost (komolení slov, neobratné vyjadřování, atd.) * …………………………………………………………………………………………… c) sluchové vnímání * …………………………………………………………………………………………… d) zrakové vnímání * …………………………………………………………………………………………… e) základní matematické představy * …………………………………………………………………………………………… f) práceschopnost (pracovní předpoklady) * nesoustředěnost * nesamostatnost při plnění pracovních úkolů * neprojevení zájmu o učení * ……………………………………………………………………………………………
49
8. Co bylo konkrétnější příčinou odkladu povinné školní docházky v oblasti sociální zralosti? a) nesamostatnost při sebeobsluze při hygieně b) nesamostatnost při sebeobsluze při oblékání c) nesamostatnost při sebeobsluze při stolování d) nezvládá odloučení od rodiny * ……………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………
50
Příloha č. 3: Test verbálního myšlení – Jaroslav Jirásek
51
52
53
54
Příloha č. 4: Orientační test školní zralosti
55
56
57
58
59
60
61
62
Příloha č. 5: Reverzní test
Zjišťuje připravenost dítěte osvojit si čtení. Je možné ho použít i u dětí, které mají těžkosti se čtením a psaním. Reverzní test obsahuje 6 zácvičných úkolů a 84 testových úkolů. Jde o obrazové podněty tvořené vždy dvěma obrazci (tvary). Posuzovaná osoba má určit, zda jsou obrazce totožné, úplně stejné. Test je založený na výzkumu příčin tendence dětí měnit slovosled. Ukázalo se, že na základě intenzity reverzní tendence (náchylnosti obracet), je možné predikovat úspěšnost čtení a psaní v 1.třídě (www.psychosoft.cz).
63
64
65
Příloha č. 6: Desatero pro budoucího prvňáčka
66
