VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství pana Ing. Mariana Jurečky, čj. 5646/2015-MZE-12154, ze dne 4. února 2015, s termínem dodání stanovisek do 25. února 2015, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců

1. K § 18: Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5 s výměrou nejméně 12 hektarů ponechá každoročně při první seči nepokosenou plochu - požadujeme hranici zvýšit na 20 ha z 12 ha.

1

Neakceptováno. Podmínka ponechávání nepokosených ploch byla Ministerstvem životního prostředí (MŽP) navrhnuta na základě SWOT analýzy stavu životního prostředí zemědělské krajiny vypracované pro potřeby přípravy Programu rozvoje venkova 2014 -2020, která je součástí programového dokumentu PRV. Dále podmínka vychází z Mid-term hodnocení PRV 2007 – 2013. Samotné nastavení podmínky ponechávání nepokosených ploch je konsenzem mezi Ministerstvem zemědělství (MZe) a MŽP. Konsenzus reflektuje zájmy ochrany životního prostředí na straně jedné a potřeby zemědělského hospodaření na straně druhé. Původní požadavek MŽP zaváděl podmínku ponechávání nepokosených ploch již od 1 hektaru. V průběhu jednání mezi MZe a MŽP bylo docíleno kompromisu, kdy je podmínka vyžadována na plochách travních porostů větších než 12 hektarů, s možností odečtu rozlohy vnitřního krajinného prvku. Ponechávání nepokosených ploch bylo v průběhu vyjednávání podmínek návrhu programového dokumentu Programu rozvoje venkova silně akcentováno ze strany Komise, kdy Komise požadovala zavedení podmínky nepokosených ploch již od 1 hektaru rozlohy. V rámci vyjednávání s DG Envi se podařilo obhájit hranici výměry půdního bloku pro uplatnění podmínky nepokosených ploch na úrovni 12 ha.

2. § 17: Žadatel po celou dobu zařazení do titulu podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5, 7 až 10 splňuje každý den kontrolního období intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 14 k tomuto nařízení nejvýše 1,15 velké dobytčí jednotky na 1 hektar trvalého travního porostu způsobilého k poskytnutí dotace podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5, 7 až 10. Požadujeme změnu formulace z "maximální zatížení 1,15 VDJ na 1ha zařazených TTP" na "maximální zatížení 1,15 pasených VDJ na 1ha T + G". Pro ekologické zemědělce, kteří musí pást, je tato hranice likvidační. Ekologickým zemědělcům se vyčítá nízká intenzita ŽV a nízký podíl orné půdy, obojího máme dost a jsme za to biti. Mze deklaruje podporu živočišné výroby a tímto ji pak snižuje.Chápeme důvod hranice na 1,15 ale domníváme se, že tato změna by mohla být přínosná pro všechny žadatele, kteří skutečně produkují.

Neakceptováno. Vysvětleno.

3. K § 8: Podle písmene f) pozbytí užívání pozemku v evidenci využití půdy, nejvýše však do 15 % celkové výměry zemědělské půdy zařazené do příslušného podopatření v prvním roce trvání závazku podle § 3 odst. 5 - požadujeme zvýšení z 15% na 35% z důvodu, že řada zemědělců v ČR hospodaří na pronajaté půdě a vlastnické vztahy se neustále mění, limit 15% může být pro zemědělce v horizontu 5-7 let z hlediska vratky dotací, značně riskantní a je pravděpodobné, že při současném přeuspořádávání vlastnických vztahů bude docházet k většímu pohybu ve vlastnictví a pronájmech půdy.

Částečně akceptováno. Limit pro pardonované snížení byl navýšen na 25 %.

2

Podmínka má přímou vazbu na výpočet sazby dotace v podopatření Ošetřování travních porostů, kdy je kalkulována újma, která žadatelům vzniká v souvislosti s přijatým závazkem v rámci podopatření Ošetřování travních porostů. V případě vztažení podmínky intenzity 1,15 na plochy s kulturou G by bylo mělo nepříznivý dopad na kalkulaci plateb v podopatření OTP. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že v rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení bylo umožněno zahrnout do výpočtu maximální intenzity chovu hospodářských zvířat i travní porosty způsobilé pro platbu dle NV 79 (v rámci podopatření ošetřování travních porostů a v rámci titulu zatravňování orné půdy).

4. K § 19: e)aplikuje hnojivana výměru dílu půdního bloku vedenou v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku nejvýše 95 kilogramů dusíku na 1 hektar dílu půdního bloku, Připomínka: Navržený limit 95 kg N/ha na konkrétní půdní blok odporuje normální zemědělské praxi a řadě farmářům způsobí neřešitelné problémy. Dávka 95 kg N/ha představuje dávku 15 tun hnoje na hektar. Běžné rozmetadlo hnoje není schopno takovou nízkou dávku realizovat, zvláště ve složitějším terénu (v podhorských a horských oblastech, kde se titul OTP především praktikuje, složitější terén je). Dalším argumentem je, že je farmář při takto nízké dávce nucen hnojit konkrétní půdní blok nadměrně často. Místo toho, aby každý pozemek pohnojil jednou za tři až pět let, což je velmi extenzivní praxe, bude nucen každý pozemek hnojit každoročně nebo každý druhý rok. Při tom bude spotřebovávat zbytečně moc nafty, lidské práce, opotřebovávat stroje, atd. Podle mě je časté hnojení, a s tím spojená vyšší spotřeba nafty rozhodně znak intenzivního hospodaření. Pro biodiverzitu je také podle mě mnohem lépe hnojit louku vyšší dávkou méně často, než velmi často i když nižší dávkou. V PRV 2007-14 byla maximální dávka dusíku pouze v průměru na všechny pozemky v opatření a tento limit byl funkční.

3

Vysvětleno Podmínky maximálního limitu aplikace dusíku byly z podmínek provádění titulu Obecná péče o extenzivní louky a pastviny vypuštěny.

Návrh: - Limit 95 kg N/ha na půdní blok z předmětného titulu úplně vypustit a ponechat zde pouze průměrnou maximální dávku 55 kg N/ha. - Nebo limit na půdní blok zvýšit na 25 tun hnoje, tj. 150 kg N/ha - Nebo alespoň zohlednit případnou obnovu TTP, pro kterou by limit 95 kg N/ha půdního bloku neplatil

5. K § 20: (3) Zařadit do podopatření zatravňování orné půdy lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno a) toto podopatření, b) podopatření podle § 2 písm. a) až d) nebo f) až g), nebo c) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Připomínka: Z bodu c) vyplývá, že pokud má žadatel běžící závazek na EZ, nelze se zařadit do podopatření zatravňování. Návrh: zachovat kombinovatelnost podopatření zatravňování orné půdy a EZ.

4

Neakceptováno. Text byl upraven ve smyslu možnosti zařazení, nicméně není umožněna kombinovatelnost v platbě EZ a zatravňování. Toto vychází z principu kalkulace platby, kdy platba na travní porosty v EZ kompenzuje zvýšené náklady ušlé příjmy v důsledku zákazu aplikace průmyslových hnojiv (je povoleno používat pouze organická hnojiva). Na druhou stranu v rámci zatravňování orné půdy je v kalkulaci újmy zohledněn zákaz hnojení (tj. nižší produkce travní hmoty). Pro úplnost dodáváme, že např. v rámci diskuze s Evropskou komisí k podmínce zamezení dvojímu financování bylo ze strany Evropské komise poukazováno, že nelze kombinovat kompenzaci náročnější metody aplikace organických hnojiv v EZ s kompenzací zákazu hnojení v nadstavbových režimech AEKO – OTP.

5. Požadujeme převedení finančních prostředků „ušetřených“ díky kombinaci OTP v nadstavbových titulech a OTP v režimu EZ do dofinancování újmy na OTP v EZ. Díky tomu, že nejde „platit za stejné úkony“ 2x dojde ke snížení sazby u druhově bohatých pastvin a dalších titulů při kombinaci z EZ OTP, tyto prostředky bylo přislíbeno převést do OTP v opatření EZ.

Akceptováno. V souvislosti s uplatněním podmínky zamezení dvojímu financování došlo v rámci AEKO k úspoře finančních prostředků ve výši cca 18 mil. EUR. Tyto finanční prostředky byly převedeny ve prospěch podpory travních porostů v rámci Ekologického zemědělství. V souvislosti s tímto převodem došlo k částečnému navýšení sazeb dotace na TTP, a to následovně: - v případě dotace na přechod došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 81 EUR/ha na 84 EUR/ha - v případě dotace na údržbu došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 80 EUR/ha na 83 EUR/ha Převedené finanční prostředky byly rovněž využity k navýšení očekávaného rozsahu opatření z původně navrhovaných 302 tis. ha na 325 tis. ha trvalých travních porostů.

5

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství pana Ing. Mariana Jurečky, čj. 5641/2015-MZE-12154, ze dne 4. února 2015, s termínem dodání stanovisek do 25. února 2015, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:

PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců

1. K § 12 Dotace na kulturu standardní orná půda: Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. a) na pěstování zeleniny a speciálních bylin sklidí a odveze produkci z podporovaných druhů zeleniny a bylin z dílu půdního bloku do 15. listopadu příslušného kalendářního roku. Návrh: Požadujeme úpravu termínu sklizně a odvozu produkce na 31. 12. příslušného kalendářního roku. Odůvodnění: Např. košťáloviny do bedýnek se sklízí - pokud je mírná zima - i v lednu, zelenina tak zůstává čerstvá a dodává se tak čerstvá i spotřebitelům, což je cílem opatření – produkce zeleniny pro trh!

6

Akceptováno. Upraveno.

2. Požadujeme zařazení Borůvek do Přílohy č. 8 k nařízení vlády č…./2015 Sb. - Seznam druhů ovocných stromů a ovocných keřů pro intenzivní sady, resp. zařazení borůvek do kultury ovocný sad intenzivní. Odůvodnění: Z pohledu uplatnění agrotechnických zásahů, jimiž jsou intenzivní řez, hnojení, chemická ochrana proti chorobám a škůdcům, probírka plodů či závlaha pěstovaných nízkých tvarů, forma výsadby, pěstitelský tvar apod. jsou borůvky více než vhodné a spotřebitelsky žádané. Charakteristika intenzivních výsadeb: nízké pěstitelské tvary (zákrsek, štíhlé vřeteno, palmeta, solax apod.), slabě vzrůstné, vegetativně množené podnože, hustý spon, velký počet stromů na jednotce plochy (více než 2000 ks na ha), oplocení celého sadu, moderní šlechtěné odrůdy, mnohdy značně náročné na půdní a klimatické podmínky, reagující velmi razantně na agrotechnické zásahy pěstitele, sortiment vychází z požadavků trhu (pěstitel, spotřebitel, obchodník), vysoká úroveň agrotechniky (hnojení, závlaha, řez, ochrana proti chorobám, škůdcům, plevelům atd., využití mechanizace), vysoké náklady na založení i následné vedení výsadeb, rychlý vstup stromků do plodnosti, vysoké a pravidelné výnosy ovoce, relativně krátká životnost výsadeb: 10–15 (20) let, snadnost rychlé obnovy sortimentu (reakce na změny požadavků na trhu), cílená produkční funkce – „výroba“ ovoce. To vše borůvky splňují. Je nutné klást důraz na intenzitu produkce ovoce alespoň z důvodu výše popsaných i ekonomických, neboť je žádoucí z pohledu diverzifikace živočišné výroby v marginálních – horských oblastech klást důraz na tvorbu jiných komodit…tedy i ovoce produkce z intenzivních sadů. Borůvky jsou pro horské a podhorské oblasti velmi vhodné a spotřebiteti vyhledávané ovoce. Proto žádáme o zařazení do intenzivních sadů.

7

Neakceptováno. Vysvětleno. Stávající příloha č. 8 NV tedy druhy stromů a keřů, které je možné pěstovat v sadech intenzivních byla koncipována tak, aby v ní byly zařazeny druhy, jejichž produkce je v České republice běžně konzumována jako stolní ovoce a zároveň tedy tyto druhy splňují jeden z hlavních požadavků na ekologické zemědělství pro nové období - poskytují sklizeň ovoce, které je vhodné buď k přímému konzumu nebo k dalšímu potravinářskému zpracování - na základě tohoto požadavku byla i definována podmínka poskytování minimální sklizně a její výše. Všechny ostatní druhy, nevyjmenované v příloze č. 8 - tedy i ty, které jsou požadovány v připomínce, lze v ekologickém zemědělství pěstovat v režimu sadů ostatních a i z těch je povinnost prokázat minimální produkci nicméně na adekvátně nižší úrovni. Zároveň byl výběr druhů, které je možné pěstovat v intenzivních sadech koncipován tak, aby nevznikal prostor pro spekulace s vyššími dotacemi určenými na intenzivní sady.

3. K § 12 Dotace na kulturu standardní orná půda: Žadatel na minimálně 20 % výměry, na kterou žádá o dotaci podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pěstuje po sklizni plodiny uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo odstavci 5 písm. b) zlepšující netržní plodinu založenou výsevem plodiny uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení…. Dle klimatických podmínek v některých oblastech jsou sedláci nuceni přistoupit pouze na ozimou variantu. Nachází-li se v horské oblasti, kde sklizeň obilovin běžně probíhá v první polovině září. Splnit podmínky do 20. září na 20 % orné půdy zařazené pro pěstování ostatních plodin je někdy nereálné. Proto žádáme o posunutí tohoto termínu nebo změnu formulace. Problém je ve velice krátkém čase na zasetí 20% výměry orné půdy netržní plodinou. Již při podání žádosti je nutné uvést druh použité netržní plodiny. Problém může také nastat s dostupností vhodné plodiny. 4. Z NV vyplývá, že na jednom dílu půdního bloku může být jenom jedna kategorie plodin, např. pouze zelenina nebo speciální byliny. Toto ustanovení ale odporuje reálné praxi pěstování plodin v EZ. Pěstitelé zeleniny a bylin téměř nikdy nepěstují pouze zeleninu a byliny na celé výměře dílu půdního bloku, a to z důvodu agrotechnických - střídání plodin v rámci jednoho pozemku v souvislosti s bojem proti zaplevelení, chorobám a škůdcům rostlin, a také z důvodů odbytových - produkce relativně malého množství produkce, kterou je farmář schopen prodat. V PRV 2007-14 bylo možné při vyplňování žádosti o dotaci vyznačit v mapě LPIS části dílů půdních bloků, na kterých bude pěstovat zeleninu nebo byliny a části dílů půdních bloků, na kterých bude pěstovat ostatní plodiny. Tento systém se osvědčil, je funkční, plochy se zeleninou nebo bylinami jsou kontrolovatelné a hranice dílů půdních bloků v LPIS se nemusí každoročně měnit. Požadujeme tuto možnost zachovat.

5. Z NV vyplývá, že na ploše deklarované jako pěstování ostatních plodin se nesmí nacházet zelenina nebo byliny. Toto ustanovení opět odporuje reálné praxi pěstování plodin v EZ. V případě, kdy pěstitelé zeleniny a bylin pěstují plodiny v pásech (střídavě např. zeleninu a luskoviny) a je problematické tyto pásy zakreslovat, dobrovolně se vzdají vyšší sazby dotace na zeleninu a celou plochu deklarují jako pěstování ostatních plodin. V PRV 2007-14 toto bylo možné a možnost neoprávněně čerpané dotace je v tomto případě nerelevantní. Návrh: Zachovat možnost pěstování zeleniny nebo bylin i na ploše deklarované jako pěstování ostatních plodin. V textu NV- v odstavci 5a) vypustit formulaci zeleninu uvedenou v příloze č. 4 tohoto nařízení, speciální byliny uvedené v příloze č. 5 tohoto nařízení.

8

Neakceptováno. Vysvětleno. Termíny byly navrženy tak, aby byly v souladu s termíny pro výsev meziplodin v rámci přímých plateb. Stanovení rozdílných termínů by mohlo v praxi generovat problémy a nejasnosti v aplikaci různých opatření. Variantní řešení (letní a ozimá varianta) umožňuje výběr vhodného termínu pro splnění dané podmínky.

Vysvětleno. Při žádosti o dotaci na ornou půdu (pěstování zeleniny a bylin) lze na jednom dílu půdního bloku souběžně pěstovat zeleninu a speciální byliny. S ohledem na stanovení výše platby pro daný typ pěstované plodiny a způsobu kontrolovatelnosti při žádosti o dotaci na ornou půdu (pěstování zeleniny a bylin) nelze na jednom dílu půdního bloku pěstovat zeleninu, speciální byliny spolu s ostatními plodinami.

Akceptováno. Text byl upraven ve smyslu připomínky.

6. V návrhu NV není uvedena varianta, kdy žadatel na orné půdě pěstuje zlepšující plodinu celoročně, tj. kdy je zlepšující plodina pěstována po celé vegetační období a nejen jako meziplodina. Návrh: Zahrnout do textu NV variantu, kdy žadatel na orné půdě pěstuje zlepšující plodinu celoročně, tj. kdy je zlepšující plodina pěstována po celé vegetační období a umožnit tuto plochu započítat do 20% výměry dle §12 odst. (2).

Akceptováno. Upraveno. Příloha č. 6 byla rozdělena na plodiny, které lze pěstovat celoročně a kterými bude plněna podmínka pěstovat na 20% orné půdy zlepšující netržní plodiny.

7. Intenzivní sady - v některých případech je praktikována pastva drůbeže v rámci boje proti škodlivému hmyzu i v intenzivních sadech, proto navrhujeme doplnit větu o formulaci „s výjimkou hrabavé drůbeže.“

Neakceptováno. Text je upraven ve smyslu „neprovádí pastvu“. V intenzivních sadech, které jsou primárně zaměřeny na produkci ovoce, není žádoucí souběžná ostatní produkce tedy ani není žádoucí povolit jakoukoliv pastvu hospodářských zvířat.

8. K § 17 Dotace na jinou trvalou kulturu a) neprodukuje na daném dílu půdního bloku v prostoru meziřadí a příkmenného pásu zemědělské plodiny, Připomínka: V praxi eko sadaření je tradičně používaný systém tzv. polních sadů, které mají velký význam v ochraně proti erozi, zvyšování biodiverzity, ochraně krajiny apod. Tyto sady odpovídají svojí povahou trvalé kultuře dle §17. Jsou ale založeny na pěstování polních plodin v meziřadí. Návrh: bod c) buď zcela vypustit, nebo v něm pěstování plodin umožnit za obdobných podmínek jako u ostatních sadů.

Neakceptováno. Vysvětleno. Nastavený způsob obhospodařování je směřován na péči o krajinotvorný sad ve smyslu krajinného prvku a nikoliv produkční plochy. Platba je stanovena na základě extenzivního kosení trávníku v meziřadí (jsou přičteny náklady na obtížnější sečení a odečten zisk z prodeje píce). V případě, že by bylo umožněno pěstovat v prostoru meziřadí plodiny, musela by být provedena nová kalkulace újmy. Nastavení podmínek managementu pro krajinotvorné sady byl také odsouhlasen pracovní skupinou Přírodní zdroje pro přípravu PRV 20142020.

9

9. V §15 pro trvalé kultury ovocný sad se uvádí: …sleduje a znamenává každodenně v období od 1. března do 30. září příslušného kalendářního roku 1. klimatické ukazatele o teplotě, vlhkosti a ovlhčení listů, zjištěné pomocí technického zařízení, podle části B přílohy č. 10 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části A přílohy č. 10 k tomuto nařízení, 2. výskyt škodlivých organismů, zjištěný pomocí technického zařízení podle části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení, a 3. záznamy údajů z provedeného sledování uchová minimálně po dobu 10 let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden Příloha č. 10 k nařízení vlády č. …/2015 Sb. – požadujeme specifikovat, jak se mají evidovat, hlásit a hlavně prokazovat důvody případné neúrody - má se zjištěná skutečnost hlásit okamžitě na SZIF, když sadař zjistí že z úrody nic nebude, protože např. mráz zničí květy nebo čekat na kontrolu? A. Rozsah zjišťovaných údajů o teplotě, vlhkosti a ovlhčení listů v intenzivním sadu – tyto podmínky jsou navrženy pro „odůvodnění“ integrované produkce, resp. platby za ni, v režimu EZ vnímáme tyto požadavky za další zcela zbytečnou byrokratickou zátěž kladenou na sedláky a požadujeme tyto požadavky na záznamy, které jsou ve své podstatě úplně k ničemu a nemají bez řádné interpretace výpovědní hodnotu, zcela vypustit. B. Seznam technických zařízení, která lze používat ke zjišťování meteorologických údajů v intenzivních sadech – má si sadař vybrat jeden či mít všechny? Opětovně žádáme o vypuštění, či minimálně o bližší specifikaci. Dále požadujeme bližší specifikaci „zásahu vyšší moci“ v případě neúrody z důvodu včelstev, mrazů, deště apod., protože právě sady jsou na tyto negativní podmínky velmi citlivé. Dále §15 odst. 2 písm. g) ponechá každoročně 5 až 15 % výměry daného dílu půdního bloku v meziřadí a manipulačním prostoru bez mechanické údržby do následujícího kalendářního roku, v kterém bude tato ponechaná výměra v termínu do 31. srpna posečena; příkmenný pás je upraven vždy, Návrh: Vzhledem k tomu, že právě v intenzivních sadech se v meziřadí provádí manipulace, požadujeme požadavek na ponechání výměry půdního bloku v meziřadí bez mechanické údržby vynechat, ačkoliv chápeme, že jde o požadavek z hlediska environmentálního a biodiverzitního. V intenzivních sadech je však tento požadavek zcela v rozporu oostatními požadavky na údržbu sadu a intenzivní zásahy v sadu.

10

Vysvětleno. Ad sledování klimatických ukazatelů Vzhledem k nově zaváděné podmínce prokazování produkce u sadů je nezbytné, aby bylo prováděno sledování klimatických ukazatelů a to z důvodu z důvodu zabránění zneužívání zásahu vyšší moci v případě prokazování produkce. Ad prokazování neúrody Z evropské legislativy vyplývá, že dojde-li k porušení podmínek pro poskytnutí dotace v důsledku zásahu vyšší moci (tj. i nepříznivé klimatické podmínky), musí toto být hlášeno SZIF nejpozději do 15 pracovních dních ode dne kdy skutečnost nastala a žadatel tak mohl učinit. Ad ponechání výměry: Nastavení podmínek managementu byl odsouhlasen pracovní skupinou Přírodní zdroje v rámci přípravy programového dokumentu PRV 2014-2020. Tato podmínka je zaváděna z důvodu zajištění a udržení biodiverzity (entomofauna).

10. Na kultuře úhor §14 není kvůli termínu setí ozimu možné zelené hnojení…požadujeme tento termín upravit.

Neakceptováno. Vysvětleno. Účelem provádění úhoru v NV je odplevelování nikoliv zelené hnojení. V rámci podmínek managementu odplevelení úhorem je požadováno provedení 5 agrotechnických operací, přičemž s ohledem na definici úhoru (§3 odst. 4 nařízení vlády č. 307/2014 Sb.), je možné v kalkulaci újmy zohlednit pouze 4 agrotechnické operace. V případě úpravy termínů, tj. vypuštění jedné agrotechnické operace, by musela být provedena nová kalkulace a došlo by k snížení této vypočtené újmy.

11. Žadatel požadující dotaci podle odstavce 1 písm. c) na pěstování ostatních plodin uvede v žádosti o dotaci u daného dílu půdního bloku datum předpokládaného zahájení a ukončení pěstování podporovaných druhů ostatních plodin, které hodlá v příslušném kalendářním roce na daném dílu půdního bloku pěstovat – požadujeme tuto podmínku vypustit - je to zbytečná byrokratická zátěž a zdržuje to sedláky, přitom je to zcela k ničemu a neodpovídá to realitě sklizně, která se nedá dopředu při podání žádosti o dotaci odhadnout.

11

Akceptováno. Upraveno. Bod b) v § 12 odst. 5 byl vypuštěn.

12. § 5 Snížení zařazené výměry - pozbytí užívání pozemku v evidenci využití půdy, nejvýše však do 10 % celkové výměry zemědělské půdy zařazené do opatření ekologické zemědělství rozhodnutím podle § 2 odst. 6 – požadujeme navýšení z 10% na 35% z důvodu častého vracení pozemků soukromým zemědělcům, kteří začínají hospodařit jen za SAPS, což sedlák při uzavírání závazku nemůže ovlivnit.

13. Příloha č. 9 k nařízení vlády č…./2015 Sb. Minimální výnosy vlastní produkce pro ovocné druhy pěstované v sadech intenzivních a v sadech ostatních Připomínka: Uvedené minimální tuny jsou příliš vysoké zejména u jádrovin. Tyto výnosy jsou realistické v příznivých letech, často se však stává, že např. na počátku sezóny a květu vylétnou včely, pak začne pršet a zbytek stromů zůstane bez úrody. V tomto případě není možné splnit požadované výnosy v průměru na ha. Navíc úroda je v jednotlivých letech proměnlivá vlivem mnoha okolností. V jednom roce poskytuje větší výnos a v dalších letech menší. Nastavit minimální výnos na úrovni stanovenou na základě průměrného výnosu je nešťastné, pokud nemůže sedlák i výnos „zprůměrovat“ za 5 let a všechny ha sadu. Návrh: pro intenzivní sady (jabloně, hrušně) stanovit min. výnos 2t, pro další ovocné druhy 0,7t. Pro ostatní sady (jabloně a hrušně) 0,7t.

14. § 12 Dotace na kulturu standardní orná půda, odst. 3 písm.d) …zajistí souvisle zapojený pokryv podporovaného druhu bylin na celém dílu půdního bloku, na který v daném roce žádá o dotaci Selekce nevhodných rostlin pro množení. Málo odolné rostliny odumřelé vlivem špatného počasí(úsušky, dlouho trvající vlhké počasí). Rostliny napadené chorobami a škůdci, chyby v plečkováni. Toto vše vytváří mezery v souvislém zapojeném porostu. Návrh: …zajistí min. 50% pokryv porostu podporovaného druhu bylin na celém dílu půdního bloku, na který v daném roce žádá o dotaci.

12

Částečně akceptováno. Snížení výměry v případě pozbytí užívání pozemku bylo upraveno na výši 25%.

Neakceptováno. Vysvětleno. Podmínka prokazování produkce byla navržena s ohledem na zkušenosti s administrací opatření EZ v období 2007-2013 a jejím cíle je zvýšit kredibilitu opatření a zvýšit transparentnost poskytovaných finančních prostředků. Jedním z cílů nastavení podmínek EZ je dosahování produkce. Uvedené minimální výnosy byly navrženy ve spolupráci s odbornými svazy. Jedná se o obdobnou podmínku jako v přímých platbách – VCS, přičemž požadovaný výnos ovoce je např. v případě jabloně a hrušně nastaven na poloviční výši oproti přímým platbám.

Neakceptováno. Vysvětleno. Podmínku souvisle zapojeného pokryvu je nutné zachovat z důvodu kontrolovatelnosti a zamezení spekulativnímu jednání. V případě úsušků a ostatního projevu nepříznivého vlivu počasí může žadatel využít institut vyšší moci (viz odst. 1 § 27 NV).

15. Podmínka prokazování produkce u ovoce a zeleniny. Tato podmínka je pro sedláky nejen diskriminační, ale i značně byrokraticky zátěžující, navíc nemá žádné opodstatnění. Pokud to „musí být“, požadujeme, aby se produkce prokazovala evidenčně přes tzv. karty půdních bloků neboli záznamy o rostlinné produkci, což je administrativně přijatelnější a pro sedláky v režimu EZ praktické, protože tyto záznamy každý sedlák v režimu EZ vede a je tedy jednoduchá kontrola ze strany SZIFu, pokud se do této evidence bude zaznamenávat i množství sklizeného produktu. Prokazování produkce pouze přes faktury a doklady prokazující další zpracování by bylo velmi problematické - zejména v prvním a posledním roce závazku, proto žádáme, aby byly pro prokazování produkce brány v potaz záznamy o rostlinné produkci, které každý ekologický zemědělec musí povinně vést podle nařízení o ekologické produkci, kam se vždy zaznamenává i množství sklizeného produktu.

13

Částečně akceptováno. Podmínka prokazování produkce u zeleniny je stanovena pouze přes minimální výsevek/výsadbu, tak jak tomu bylo v NV 79/2007 Sb. Podmínka prokazování produkce ovoce prostřednictvím faktur a dalších dokladů je shodná s přímými platbami – VCS. Podmínka je nastavena tak, aby nedocházelo k problémům s vykazování produkce ani v prvním roce závazku a ani v roce posledním. Produkce v roce podání žádosti bude prokazována prostřednictvím všech faktur a dalších dokladů vydaných v tomto kalendářním roce, tj. bude možné předložit i faktury za sklizeň v předchozím kalendářním roce, pokud tato sklizeň byla v roce podání žádosti o dotaci prodána. Pro úplnost dodáváme, že v souvislosti s prokazováním produkce u ovoce bude též požadováno doložit Fondu záznamy o rostlinné produkci podle čl. 72 nařízení Komise (ES) č. 889/2008 k příslušným dílům půdních bloků na kterých žadatel pěstuje převládající druh ovoce. Nicméně z těchto dokladů není možné zjistit, zda byla produkce uplatněna na trhu nebo použita pouze pro vlastní potřebu zemědělce.

16. Návrh na úpravu Přílohy č. 4 - Minimální počet výsevu/sadby podporovaných druhů zeleniny 3. Cibule kuchyňská Allium cepa L. - 562 500 semen 2,7 - jarní; - ozimá nové znění sadba 100000 ks/ha výsev 500000 semen/ha důvod : v ekologickém zemědělství pěstování cibule ze sazečky významě snižuje tlak plevelů a cibule uniká plísňovým corobám vzhledem k časnější sklizni. 18.

Kedluben Brassica oleracea L. convar. 58 500 90 000 semen 3,0 acephala (DC.) Alef. var.gongylodes nové znění: sadba 22000 ks/ha výsev 35000 semen/ha důvod: u kedlubny odrůda Gigant Kossak aj. je doporučený spon 50*40 cm, dorůstají velikosti 3-6 kg jako u zelí, proto výsadba jako u zelí, výsev to stejné. 27. Mrkev obecná 720 000 semen 0,65 Daucus carota L. nové znění: 500000 semen důvod: producent osiv Bejo Zaden uvádí jako doporučený výsev 600000 semen u pozdních mrkví a ekologické zemědělství nemůže tolik intenzifikovat produkci jako zemědělství konvenční, větší vzdálenost rostlin také významě snižuje napadání rostlin pochmurnatkou mrkvovou 39. Řepa salátová Beta vulgaris L. var. conditiva 108 000 semen 11,0 Alef. nové znění: výsadba 60000 ks/ha, výsev 100000 semen/ha důvod: výsadba u salátové řepy významně snižuje tlak doprovodných rostlin 44. Tuřín Brasicca napus var. 90 000 semen 2,8 napobrasica nové znění: výsadba 22000 ks/ha výsev 35000 semen/ha důvod: u některých odrůd se doporučuje spon 70*70 cm, což je srovnatelné se zelím nebo kadeřávkem, výsev to stejné

14

Částečně akceptováno. Tam, kde byly návrhy relevantní, bylo zohledněno v příloze č. 4.

17. Požadujeme dofinancování újmy (nyní není v rámci sazeb placena 100% újmy kalkulované na hospodaření v režimu EZ) za hospodaření v režimu EZ na TTP do 100% - z prostředků opatření AEKO (OTP – druhově bohaté pastviny apod.), ve kterých dojde ke krácení v případě kombinace s OTP v režimu EZ tak, jak bylo dříve přislíbeno. Jak už jsme posílali připomínky dříve - původní výše platby 89 EUR/ha byla stanovena již roku 2008. Za tu dobu výrazně stoupla cena vstupů – osiva, krmiva atd. v kvalitě EZ. Navrhovaná sazba 80 EUR je ještě nižší než původní, přestože ani ta již nepokrývá náklady a předpokládaná výše nákladů stoupne do roku 2020 o 30%. Skutečná ztráta příjmu a dodatečné náklady v souvislosti s ekologickým hospodařením na travních porostech v současné době činí více než 3139 Kč/ha ročně.

Částečně akceptováno. Vysvětleno. V souvislosti s uplatněním podmínky zamezení dvojímu financování došlo v rámci AEKO k úspoře finančních prostředků ve výši cca 18 mil. EUR. Tyto finanční prostředky byly převedeny ve prospěch podpory travních porostů v rámci Ekologického zemědělství. V souvislosti s tímto převodem došlo k částečnému navýšení sazeb dotace na TTP, a to následovně: - v případě dotace na přechod došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 81 EUR/ha na 84 EUR/ha - v případě dotace na údržbu došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 80 EUR/ha na 83 EUR/ha Převedené finanční prostředky byly rovněž využity k navýšení očekávaného rozsahu opatření z původně navrhovaných 302 tis. ha na 325 tis. ha trvalých travních porostů.

15

18. Obecně – žádáme o zrušení povinnosti sklidit a odvézt produkci. Jedná se o nesystémový požadavek. Zvláště u ekologických zemědělců je úroda výrazně náchylnější k vnějším vlivům. Tam, kde je konvenční zemědělec schopen úrodu zachránit chemickou ochranou, se mnohdy ekologický zemědělec musí smířit s tím, že úroda nebude, není pak navíc rozumné a ekonomické při neúrodě sklízet a odvážet produkci. V integrované produkci ovoce ani zeleniny a ani ve vinicích tento požadavek není.Odvážení produkce, která není prodejná a má špatnou kvalitu vlivem klimatických podmínek apod. představuje neúměrné náklady, přitom je často lepší z mnoha důvodů (hnojení apod.) nekvalitní úrodu zaorat.

19. Obecně – § 15 Dotace na trvalou kulturu ovocný sad Požadujeme vypustit podmínku „odklidit biomasu“ Zdůvodnění:  požadavek je v zásadním rozporu s přirozeným zajištěním půdní úrodnosti a obsahu živin v půdě v intenzivním ekologickém ovocnářství. Odklízením dochází k úbytku živin, případně vlhkosti  odklízení biomasy nemá pozitivní přínos pro kvalitu ovoce  sadaři nejsou na skladování a odbyt biomasy zařízení. V praxi tak toto opatření může vést k zapáchajícím haldám trávy na okrajích pozemků  s ohledem na následně vyvolané dodatečné opatření (odvoz biomasy, skládkování, kompostování, zpětná aplikace kompostu do sadu) odporuje cílům PRV (snížení energetické náročnosti resp. zvýšení energetické účinnosti výrobních a technologických procesů v zemědělství, zlepšení pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví)  v kontrastu s tímto je požadavek v integrované produkci ovoce na podrcení ořezané hmoty po řezu a rozprostření po ploše sadu

16

Vysvětleno. Jedním z cílů nasatvení podmínek Ekologického zemědělství je i dosahování produkce, což je mimo jiné zohledněno i v rámci kalkulace platby. Povinnost sklidit a odvézt produkci je zaváděna i s cílem zvýšit transparentnost poskytovaných dotací. Povinnost sklidit a odvézt produkci nemusí být splněna v případě využití institutu vyšší moci, tedy je-li prokázána neúroda v důsledku nepříznivých klimatických podmínek apod. (viz odst. 1 § 27 NV).

Neakceptováno. Vysvětleno. Podmínka odklizení biomasy se vztahuje pouze na posečenou biomasu (v případě seče zajistí odklizení biomasy), při mulčování není povinnost biomasu odklidit, a tím lze tedy zajišťovat doplnění živin.