Výnosové reakce plodin

Výnosové reakce plodin a stručná metodika polních maloparcelních pokusů, vč. komentovaných výsledků. Výstup č. V001

Projekt NAZV č. QF4192 „Metodika hodnocení škod působených zvěří na polních plodinách“ (2004 – 2006).

NAZV č. QF4192 „Metodika hodnocení škod působených zvěří na polních plodinách“

1. Úvod Pro objektivní zhodnocení výnosových reakcí vybraných druhů polních plodin byly v letech 2004 – 2006 zakládány přesné maloparcelní pokusy na dvou lokalitách – stanici rostlinné výroby Školního zemědělského podniku MZLU v Žabčicích a pokusných pozemcích společnosti Ditana spol. s r.o. ve Velké Bystřici u Olomouce. Do série pokusů byly zařazeny plodiny, u kterých se na základě monitoringu v provozních podmínkách a z dostupných literárních zdrojů prokázala relativně největší atraktivita pro býložravou zvěř – pšenice ozimá (Triticum aestivum L.), ječmen jarní (Hordeum vulgare L.), kukuřice (Zea mays), řepa cukrová (Beta vulgaris L. var. altissima Döll), slunečnice roční (Helianthus annuus L.) a řepka ozimá (Brassica napus L. var. napus). U jednotlivých plodin byly dále vytipovány kritické růstové fáze, ve kterých jsou rostliny nejčastěji zvěří poškozovány a způsoby, resp. rozsahy, konkrétního poškození – redukce listového aparátu rostlin. Pro všechny plodiny byly vypracovány dílčí metodické postupy, jejichž společným prvkem byla realizace dvou (25 a 50 % v roce 2004), resp. tří (25, 50 a 75 % v letech 2005 a 2006) úrovní mechanické redukce listové plochy v příslušné růstové fázi (podrobně viz dále). Do série pokusů byla od každé plodiny zařazena v daném roce vždy jedna odrůda s průměrným výnosovým potenciálem vhodná pro pěstování v zájmové lokalitě (na základě doporučení ÚKZÚZ a v oblasti hospodařících zemědělců). U vybraných odrůd se zároveň předpokládalo, že bude po celou dobu realizace pokusného záměru k dispozici certifikované osivo. Maloparcelní pokusy s plodinami byly zakládány jako blokové, ve třech (2004), resp. čtyřech, opakováních (2005 a 2006). Porosty plodin byly v průběhu vegetace ošetřovány standardním způsobem tak, aby se zamezilo případnému sekundárnímu napadení biotickými činiteli (chorobami, škůdci) a mohl tak být maximálně eliminován případný další negativní efekt na výnosotvorný proces rostlin. Aplikace minerálních hnojiv probíhala obvykle na podkladě výsledků aktuálního výživného stavu rostlin, zásoby živin v půdě a předpokládané potřeby živin pro dosažení výnosové úrovně hlavního sklizňového produktu. Sklizeň a posklizňová úprava produkce byly realizovány standardními způsoby, u sklizených částí rostlin byly navíc provedeny analýzy vybraných jakostních parametrů. Výsledky byly zhodnoceny analýzou variance ve statistickém programu Statistica ver. 7. V další části zprávy následují stručné charakteristiky pokusných lokalit, dílčí metodické postupy s přehledy termínů pracovních operací a provedených sledování u jednotlivých plodin, stručné vyhodnocení dosažených výsledků a závěrečná shrnutí řešeného problému. 2


Tab. 1.1

Stručná specifikace maloparcelních pokusů. Sklizňová plocha

Plodina

parcely, výsevek

2

Ječmen jarní

20 m ; výsevek 4,5 -1 MKZ.ha

Pšenice ozimá

20 m ; výsevek 4 -1 MKZ.ha

2

2 19,6 m ; výsevek 3 -1 kg.ha (2004)

Řepka ozimá

19,04 m2; 2,7 kg.ha-1 (2005) 16,8 m2, 3,1 kg.ha-1 (2006)

Odrůdy

Fáze poškození

Amulet (2004 – 2006)

DC 30-31

Sulamit (2004, 2005)

DC 30

Embleme (2004) Artus (2005)

Řepa cukrová

25 m2; výsevek 80 tis. semen.ha-1 (2005)

BBCH 19

BBCH 18 – 19

Výnos bulev [t.ha-1] Cukernatost [%] a-N [mmol/100g] Na [mmol/100g] K [mmol/100g] PCM(B) [%]

BBCH 19

Výnos [t.ha-1] HTS [g] Olejnatost [%]

BBCH 16

-1 Výnos [t.ha ] HTZ [g]

Artus (2006)

25 m2, výsevek 111 tis. semen.ha-1 (2006) 2

Slunečnice roční

25 m ; výsevek 70 tis. -1 semen.ha

Kukuřice

25 m2; výsevek 80 tis. semen.ha-1

(na zrno)

Monza (2004, 2006) Compact (2005)

Alexandra (2004) Alisson RM (2005, 2006) Reseda (2004) Ribera (2005, 2006)

Výnos [t.ha-1] HTZ [g] Přepad na sítě 2,5 mm [%] Škrob [%] N látky [%] Extrakt [%] Výnos [t.h-1] HTZ [g] -1 Objemová hmotnost [g.l ] Číslo poklesu [sec] Podíl na sítech 2,5 mm [%] Zelenyho test [ml]

Výnos [t.ha-1] HTS [g] Olejnatost [%]

2

25 m ; výsevek 100 tis. semen.ha-1 (2004)

Sledované znaky

2. Charakteristika pokusných stanovišť 2.1 2.1.1

Žabčice – Obora Půdní podmínky

Lokalita se nachází v kukuřičné zemědělské výrobní oblasti, podoblasti K2, v průměrné nadmořské výšce 184 metrů nad mořem v rovinatém terénu nivy řeky Svratky (Dyjskosvratecký úval). Půdní typ pokusných pozemků je klasifikován (NĚMEČEK et al. 2001) jako fluvizem glejová (FLg). Tyto půdy byly vytvořeny na holocenních nevápenitých fluviálních 3


sedimentech. Hlubší horizonty jsou pod stálým vlivem podzemní vody, takže se v nich projevuje glejový proces, jehož intenzita do hloubky silně narůstá. Hladina podzemní vody se nachází přibližně 180 cm pod povrchem půdy. V suchém období svrchní horizonty vysychají a vznikají v nich velké trhliny. Ornice, mocná 35 cm, je tvořena tmavohnědým horizontem Ap. Přibližně do 60 cm zasahuje fluviální uloženina se znaky glejového oxidačního horizontu MGo, poté následuje přechodný glejový oxidačně–redukční horizont MGor šedohnědé barvy (do 80 cm) a hlouběji se nachází glejový redukční horizont MGr. Pro ten je typický slitý stav půdní hmoty. Proto má spodina špatnou vodopropustnost. Udržuje se v ní zásoba půdní vláhy, která se kapilárním zdvihem dostává do vyšších horizontů. Biologické oživení je možno nalézt do 90 cm. Zrnitostně se jedná o půdu středně těžkou až těžkou, půdní druh jílovitohlinitá až jílovitá, s obsahem jílnatých částic 55 až 65 %. Spodina je jílovitohlinitá až jílovitá. Obsah humusu v orničním horizontu je střední (2,28 %), poměr volných humínových kyselin a fulvokyselin je 0,49. Sorpční kapacita dosahuje střední úrovně (KVK = 235 mmol(+).kg1

), sorpční komplex je nasycený.

2.1.2

Klimatické podmínky

Podle výsledků třicetiletého sledování průběhu počasí (v normálovém období 1961 – 1990) na meteorologické stanici v Žabčicích patří tato oblast mezi nejteplejší regiony České republiky a je charakterizována jako teplá, mírně suchá, s mírnou zimou a kratším slunečním svitem v době vegetace. Průměrná roční teplota vzduchu je 9,2°C (s rozpětím od 7,9°C do 10,4°C), průměrná teplota za vegetační období (duben – září) je 15,7°C (nejvyšší 17,7°C a nejnižší 14,2°C). Nejteplejším měsícem roku je červenec s průměrnou denní teplotou 19,3°C a nejchladnějším leden s průměrnou teplotou -2,0°C. Z hlediska srážkových poměrů patří lokalita k sušším oblastem. Průměrný roční úhrn srážek představuje 480 mm (nejnižší 350 mm, nejvyšší 632 mm). Srážkově nejbohatší je měsíc červen s průměrným úhrnem 69 mm, nejméně srážek je průměrně v lednu a únoru (24,8 mm a 24,9 mm). Ve vegetačním období se úhrn srážek pohybuje v rozmezí od 219 mm do 420 mm s průměrem 312 mm. Nebezpečí sucha je na lokalitě Žabčice nejčastější od poloviny měsíce července do počátku října. Přitom v některých letech je přísuškem typické také jaro, hlavně měsíce duben a květen. V porovnání s výsledky zjištěnými v předcházejících obdobích dochází v oblasti 4


k nárůstu délky možného výskytu sucha (ROŽNOVSKÝ, SVOBODA 1995). Tyto skutečnosti umocňuje časté převládající severozápadní proudění vzduchu. Rozdíly způsobené převahou výparu nad srážkami jsou znatelné zejména v jarním období přibližně od března do června. Porosty zemědělských plodin jsou proto po velkou část vegetačního období odkázány na půdní zásobu vláhy. 2.2 2.2.1

Olomouc – Velká Bystřice, Týnec Půdní podmínky

Lokality Velká Bystřice a Týnec se nachází v kukuřičné zemědělské výrobní oblasti. Podrobné údaje o vlastnostech půdy z lokalit, kde byly v letech 2004 a 2005 realizovány pokusy s řepkou ozimou, nejsou k dispozici. 2.2.2

Klimatické podmínky

Podle výsledků třicetiletého sledování průběhu počasí (v normálovém období 1961 – 1990) je průměrná roční teplota v oblasti dispozice obou lokalit 8,7°C, průměrná teplota za vegetační období (duben-září) je 15,2°C. Nejteplejším měsícem roku je červenec s průměrnou denní teplotou 18,6°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou –2,4°C. Srážkové poměry na lokalitách jsou charakterizovány průměrným ročním úhrnem srážek v množství 570 mm, srážkově nejbohatší je měsíc červen s průměrným úhrnem 78,4 mm, nejméně srážek je průměrně v únoru a březnu (25,5 a 27,2 mm). Suma srážek za vegetační období je 379,2 mm.

5


3. Souhrnná metodika polního pokusu s ječmenem jarním, ŽabčiceObora Tab. 2.1

Přehled termínů pracovních operací, odběrů a provedených měření

Rok (odrůda) Pracovní operace

Sklizeň předplodiny

2004 (Amulet)

2005 (Amulet)

2006 (Amulet)

(brambory rané)

(kukuřice)

(kukuřice)

Střední orba

28.9.

Odběr půdních vzorků pro stanovení Nmin a Mehlich III

4.5.

Předseťová příprava pozemku

24.3. 1.4.

Setí

6.4.

1.4.

25.4.

Rozměření pokusu

28.4.

23.4.

Odběr rostlin na ARR

4.5.

29.4.

-

8.5.

-

-

Hnojení - dle výsledků ARR (AMOFOS 15 kg.ha-1 N č.ž.) -1

- LAV 27 40 kg.ha N v č. ž.

1.6.

Redukce listové plochy porostů (DC 30 – 31) (2004: 1 – neredukováno, 2 – 25 %, 3 – 50 %; 2005: K – neredukováno, 1 – 25%, 2 – 50%, 3 – 75%)

14.5.

12.5.

7.6.

-

23.5.

-

Herbicidy (Dicopur M 750 0,5 l.ha-1 + Basagran Super 0,75 -1 l.ha )

18.5.

-

-

Herbicidy (Granstar 75 WG 20 g.ha-1 + Monitor 75 WDG 13 g.ha-1 + aditivum Trend 0,1%)

-

13.5.

-

Herbicid (Sekator 250 g.ha-1)

-

-

22.5.

26.5.

-

-

-

-

9.6.

Fungicid (Falcon 460 EC 0,6 l.ha ) + insekticid (Nurelle D 0,6 l.ha-1)

-

13.6.

-

Fungicid (Tango Super 1 l.ha-1) + insekticid (Vaztak 10 EC 0,1 l.ha-1)

16.6.

-

-

-

18.7.

-

- stanovení počtu rostlin a všech odnoží

15.6.

-

27.6.

- stanovení počtu rostlin, stébel a klasů

-

18.7.

- stanovení počtu klasů

5.8.

27.7

19.7.

- klasové odběry (10, resp. 30 klasů) pro stanovení počtu a hmotnosti zrn

6.8.

25.7.

27.7.

9.8.

27.7.

nesklizeno

Měření LAI (SunScan Canopy Analysis System SS1) ve III. a IV. opakování Chemická ochrana

-1

Fungicid (Falcon 460 EC 0,6 l.ha ) + herbicid (Puma Extra 0,9 l.ha-1) Fungicid (Tango Super 1 l.ha-1) -1

Měření LAI ve III. a IV. opakování Odběry

Sklizeň

6


3.1

Charakteristika odrůdy Amulet

Poloraná odrůda nízkého typu ječmene. Zrno je velké, velmi plné, slámově žluté s jemnou pluchou, výtěžnost předního zrna velmi vysoká (v průměru 93 %), sladovnická kvalita vyjádřená ukazatelem sladovnické jakosti (USJ) je 3 (HORÁKOVÁ, BENEŠ, MEZLÍK 2005). Odrůda byla vyšlechtěna na ŠS Stupice (SG–S–160). Zdravotní stav odrůdy je průměrný. Vykazuje menší odolnost až náchylnost k napadení padlím travním, rzí ječnou a rhynchosporiovou skvrnitostí. Odrůda nemá zvláštní nároky na agrotechniku. Je vhodná pro pěstování do všech výrobních oblastí, kde se pěstuje jarní ječmen, zejména pak do oblasti obilnářské, řepařské a intenzivní kukuřičné. Doporučená výsevní norma je 3,5 MKZ na hektar. Předností porostů odrůdy je odolnost proti poléhání a lámání stébla, vysoký výnos a podíl předního zrna i v podmínkách trvalých přísušků (JUREČKA 1999, SVORAD 2000). Udržovatel: SELGEN, a.s., ŠS Stupice 3.2

Registrace: 1995

Výsledky ARR a rozborů půdy

Tab. 2.2

Typ rozboru

ARR

Výsledky anorganických rozborů rostlin ječmene jarního a optimální hodnoty živin v rostlinné hmotě (2004, 2005) Rok

Prvek/ odběr

%N

%P

%K

% Ca

% Mg

% N-NO3

1. odběr

4,4612

0,4283

4,4792

1,1983

0,2706

-

2004 2. odběr

4,5137

0,4313

4,3996

1,1748

0,2760

-

Průměr

4,49

0,43

4,44

1,19

0,27

-

2005 Průměr

5,105

0,6585

4,777

0,6628

0,2067

-

Optimální hodnoty živin v rostlinné hmotě (DC 23; Richter, Bezděk)

Tab. 2.3

Pro výnos

%N

%P

%K

% Ca

% Mg

% N-NO3

4.0-4.5

4.2-4.5

0.40-0.45

4.0-4.5

1.2-1.4

0.16-0.18

0.20-0.25

6.0-6.5

4.5-4.9

0.60-0.65

3.6-3.9

0.9-1.1

0.19-0.21

0.16-0.19

8.0-8.5

5.0-5.9

0.80-0.85

3.2-3.5

0.6-0.8

0.22-0.28

0.10-0.15

Výsledky půdních rozborů před založením pokusů s ječmenem jarním (2004, 2005) Typ rozboru Půda

Rok

N-NO3 (mg.kg-1)

N-NH4 (mg.kg-1)

Nmin (mg.kg-1)

2004

10,94

4,91

15,85

2005

11,07

4,29

15,36

7


3.3

Dosažené výsledky

Pokusy s ječmenem jarním byly ve všech letech zakládány jako blokové pokusy výsevkem 4,5 MKS na ha. V průběhu vegetace byly porosty hnojeny a ošetřovány standardními způsoby. Po redukci listové plochy rostlin následovaly aplikace pesticidních přípravků podle potřeby vždy v závislosti na signalizaci nebo aktuálním výskytu škodlivých činitelů s cílem maximálně eliminovat sekundární napadení. V důsledku nepříznivého průběhu počasí (vydatné srážky) v době sklizně se porosty ječmene jarního nepodařilo v roce 2006 vůbec sklidit (viz obr. 3.1 a 3.2) a nebyly proto do celkového hodnocení zahrnuty.

Obr. 3.2 Detail zrna ječmene jarního porostlého v klasech v roce 2006.

Obr. 3.1 Porost ječmene jarního v době sklizně v roce 2006 poškozený vytrvalými srážkami.

Na základě výsledků získaných z dvouleté série pokusů (2004 a 2005) s ječmenem jarním odrůdy Amulet nebyl zjištěn statisticky průkazný vliv redukce listové plochy ve fázi DC 30 – 31 na strukturu výnosotvorných prvků porostů jednotlivých variant (viz tab. 2.4a). U výnosotvorných prvků bylo v roce 2005 pouze zaznamenáno statisticky průkazné zvýšení počtu zrn v klasech po poškození listové plochy ze 75 %.V roce 2005 bylo v pokusech nad rámec plánovaných úkolů provedeno měření velikosti listové plochy (LAI) a dynamiky jejího nárůstu v odstupech 11 a 67 dní po poškození (viz graf 2.1) s cílem 8


zhodnotit vztah mezi produkčním a akumulačním potenciálem poškozených rostlin. Bylo zjištěno, že redukcí listové plochy došlo k reálnému úbytku plochy asimilačního aparátu rostlin dle stupně redukce listové plochy v rozmezí od 14,5 (poškození z 25 %) do 33,7 % Graf 2.1.

Hodnoty LAI (m2.m2) naměřené v porostech ječmene jarního v roce 2005 (průměr ze III a IV opakování, n=20) a intervaly spolehlivosti pro průměr (P=95%)

5,5 5

4,75

4,5 LAI

4

4,06

4,35

3,9

3,5

4,26

4,43

3,76 3,15

3 2,5 2 Kontrola

25%

50%

75%

Stupeň poškození Vysvětlivky: hodnoty LAI 11 dní po poškození a 67 dní po poškození.

(poškození ze 75 %). V průběhu vegetace byl úbytek nadzemní biomasy poškozených rostlin intenzivním růstem nahrazen, hodnoty LAI byly v závěru vegetace u nejvíce poškozených porostů (z 50 a 75 %) dokonce větší, než u varianty nepoškozené. Trend úbytku nadzemní fytomasy poškozených rostlin byl naopak potvrzen při sklizni v roce 2004, kdy byla u obou „poškozených“ pokusných variant zjištěna menší hmotnost slámy a ostatních posklizňových zbytků (o 4, resp. 8 %). Odlišná dynamika nárůstu listové plochy po její redukci nebyla příčinou průkazných diferencí v hospodářském výnosu zrna ani ve sledovaných základních jakostních parametrech zrna (viz tabulka 2.4b). Výjimkou byl pouze obsah N látek v zrnu, jejichž pokles byl zaznamenán u všech variant s redukovanou listovou plochou v roce 2005. Ukázalo se však, že s úbytkem listové plochy neprůkazně narůstal absolutní výtěžek přepadu zrna, tedy přepad zrna nad sítem 2,5 mm (grafy 2.2 a 2.3). Nárůst přepadu zrna u poškozených variant oproti kontrolní variantě představoval konkrétně v roce 2004 průměrně 5,5 % (přibližně 390 kg), v roce 2005 pak 3,4 až 9,2 % (200 až 540 kg).

9


Graf 2.2.

Hospodářský výnos ječmene jarního a výnos přepadu zrna [t.ha-1] na variantách s různým stupněm redukce listové plochy (ve fázi DC 30-31) v roce 2004

9

8,5 8,02

7,99

7,06

7,45

7,43

kontrola

25%

50%

Výnos t/ha

8 7,60 7,5

7

6,5

6 Stupeň poškození

Graf 2.3.

Přední zrno

Propad

Hospodářský výnos ječmene jarního a výnos přepadu zrna [t.ha-1] na variantách s různým stupněm redukce listové plochy (ve fázi DC 30-31) v roce 2005

8

7,5 7,02

Výnos t/ha

7

6,90

6,75 6,5

6,47

6

5,5 5,86

6,06

6,34

6,44

kontrola

25%

50%

75%

5 Stupeň poškození

Přední zrno

10

Propad

2005

2004

Rok

2005

2004

Rok

Tab. 2.4a Průměrné hodnoty znaků sledované u ječmene jarního odrůdy Amulet a výsledky testování rozdílů mezi úrovněmi faktoru Tukeyovým testem (Žabčice-Obora, 2004-2005) 2

2

Počet rostlin na m

2

Počet stébel na m

Počet klasů na m

Hmotnost slámy z 1 ha

Redukce list. plochy

n

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

Nereduk.

4

445

a

72,8

16,4

1514

a

205,4

13,6

743

a

189,7

25,5

9,23

a

3,12

33,8

25 %

4

496

a

158,7

32,0

1485

a

170,8

11,5

728

a

113,9

15,6

8,86

a

1,23

13,9

8,49

a

1,97

23,2

50 %

4

425

a

83,2

19,6

1498

a

296,0

19,8

920

a

153,6

16,7

Nereduk.

4

381

a

79,7

20,9

1110

a

164,0

14,8

772,5

a

84,5

10,9

25 %

4

353

a

17,7

5,0

1254

a

75,6

6,0

760

a

181

23,8

50 %

4

318

a

65,7

20,7

1056

a

86,6

8,2

567,5

a

97,1

17,1

75 %

4

369

a

92,9

25,2

1199

a

196,5

16,4

692,5

a

132,3

19,1


n

Nereduk.

Výnos [t.ha-1] (15% vlhkost)

Počet zrn v klasu

HTZ [g]

Nezjišťováno

Přepad na sítě 2,5 mm [%]

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

4

7,60

a

2,28

30,0

23,88

a

0,92

3,85

51,63

a

1,48

2,87

93,15

a

2,85

3,06

25 %

4

8,02

a

1,52

19,0

23,0

a

1,87

8,13

51,15

a

0,87

1,70

92,82

a

1,43

1,54

50 %

4

7,99

a

0,81

10,1

23,4

a

0,32

1,37

52,21

a

0,92

1,76

93,07

a

1,82

1,96

Nereduk.

4

6,47

a

0,58

8,96

21,27

b

0,34

1,60

50,94

a

2,27

4,46

90,26

a

5,94

6,58

25 %

4

6,75

a

0,35

5,19

22,37

ab

0,7

3,13

52,72

a

1,11

2,11

89,74

a

4,23

4,71

50 %

4

7,01

a

0,34

4,85

21,53

ab

1,27

5,90

51,17

a

1,46

2,85

90,36

a

4,3

4,76

75 %

4

6,9

a

0,07

1,01

22,77

a

0,35

1,54

52,44

a

1,54

2,94

93,32

a

0,68

0,73

11

2005

2004

Rok

Tab. 2.4b Průměrné hodnoty znaků sledované u ječmene jarního odrůdy Amulet a výsledky testování rozdílů mezi úrovněmi faktoru Tukeyovým testem (Žabčice-Obora, 2004-2005) Škrob [%]

N látky [%]

-1

Extrakt [%]

Obsah β-glukanů (mg.l )


n

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

Nereduk.

4

63,48

a

0,51

0,80

9,5

a

1,16

12,21

82,43

a

1,05

1,27

319

a

83,9

26,30

25 %

4

63,6

a

0,08

0,13

9,55

a

1,0

10,47

82,38

a

0,28

0,34

301

a

52,8

17,54

299

a

27,3

9,13

50 %

4

63,38

a

0,33

0,52

9,43

a

0,69

7,32

82,58

a

0,59

0,71

Nereduk.

4

63,25

a

0,31

0,49

12,33

a

1,07

8,67

80,2

a

1,05

1,31

25 %

4

62,88

a

0,73

1,16

11,9

ab

0,93

7,82

80,4

a

0,95

1,18

50 %

4

63,13

a

0,69

1,10

11,68

b

0,83

7,08

81,0

a

0,94

1,16

75 %

4

62,88

a

0,31

0,49

11,68

b

0,74

6,31

81,0

a

0,37

0,45

Analýza nebyla provedena.

Vysvětlivky: VR – významnost rozdílu; průměry označené odlišnými písmeny představují statisticky významné rozdíly na 95 % hladině významnosti; s – směrodatná odchylka; V – variační koeficient (%).

Průměrné procento redukce stébel ječmene jarního v průběhu vegetace

2004

Rok

2005

Tab. 2.5


% redukce stébel

Nereduk.

50,9

25 %

51,0

50 %

38,6

Nereduk.

30,4

25 %

39,4

50 %

46,3

75 %

42,2

12


4. Souhrnná metodika polního pokusu s pšenicí ozimou, Žabčice-Obora Tab. 3.1


Rok (odrůda) 2004 2005 (Sulamit) (Sulamit) (hrách) (hrách) 27.8.2004

Pracovní operace Sklizeň předplodiny Podmítka Základní hnojení

podzim 2003

NPK 15:15:15 (300 kg.ha-1) NPK 15:15:15 (30 kg č.ž.) Předseťová příprava pozemku Setí Rozměření pokusu Regenerační hnojení N LAV 27,5 % (2004: 30 kg.ha-1 č.ž. N; 2005: cca 40 až 50 kg.ha-1 č.ž. N) Redukce listové plochy porostů (výška rostlin cca 20 cm) (2004: 1 – neredukováno, 2 – 25 %, 3 – 50 %; 2005: K – neredukováno, 1 – 25%, 2 – 50%, 3 – 75%) Produkční hnojení N - LAV 27,5 (30 kg.ha-1 N č.ž.)

21.9.2004

16.4.

5.10.2004 23.4.

15.3.

25.3.

23.4.

23.4.

6.5.

16.5.

25.4.

-

-

2.5.

10.5. 26.5. 16.6. -

16.5. -

26.7.

-

-

25.7.

26.7.

27.7. 28.7. 10.8. 3.10.

Chemická ochrana Herbicid (Mustang 0,6 l.ha-1) Herbicidy (Granstar 75 WG 20 g.ha-1 + Monitor 75 WDG 12 g.ha-1) Fungicid (Tango Super 1 l.ha-1) Fungicid (Falcon 460 EC 0,6 l.ha-1) Insekticid (Nurelle D 0,6 l.ha-1) Kvalitativní hnojení

Odběry - stanovení počtu rostlin, stébel a klasů - klasové odběry - klasové odběry (30 klasů) pro stanovení počtu a hm. zrn Předsklizňové rozbory - počet klasů na stojato, plocha 0,2 m2 Sklizeň Vážení vzorků, zjištění vlhkosti Zjištění HTZ, počtu zrn ve 30klasech

4.1

Charakteristika odrůdy Sulamit

Sulamit je středně raná odrůda, středně až méně odnožující se středně velkým zrnem. Pro pěstování je vhodná do středních poloh. Je odolná proti porůstání zrna a proti poléhání, vykazuje odolnost proti napadení rzí plevovou. Pěstitelským rizikem je náchylnost

13


k napadení rzí pšeničnou, menší je i odolnost proti napadení rzí travní a listovými skvrnitostmi. Udržovatel: SELGEN, a.s., ŠS Stupice 4.2

Registrace: 2000


Pokusy s pšenicí ozimou odrůdy Sulamit byly realizovány pouze ve dvou letech (2004 a 2005), vždy jako blokové. Po přezimování porostů byla provedena inventarizace. Vývoj porostů nebyl v žádném pokusném roce negativně ovlivněn podmínkami zimy. V průběhu jarní a letní vegetace byly porosty chemicky ošetřovány, a to podle platné metodiky v závislosti na prognóze a signalizaci s cílem maximálně eliminovat sekundární napadení škodlivými činiteli. U

porostů

nebyla

hodnocena

struktura

všech

výnosotvorných

prvků,

resp.

z výnosotvorných prvků byl sledován jen počet zrn v klasu a HTZ. Na základě výsledků pokusů nebyl statisticky prokázán vliv redukce listové plochy rostlin na hospodářský výnos zrna. V rámci hodnocení parametrů pekařské jakosti byl zjištěn nárůst hodnot pádového čísla po poškození listové plochy rostlin z 25 % (2004), resp. 50 % (v roce 2005; viz tabulka 3.2). To znamená, že v zrnu se stupňující se intenzitou poškození listové plochy klesala aktivita alfa-amylázového systému. Hodnoty Zelenyho testu vykazovaly v obou letech neprůkazné snížení, a to také se vzrůstajícím stupněm poškození listové plochy. Obsah dusíkatých látek v zrnu byl v roce 2004 obecně nízký, průkaznost diferencí mezi variantami ale prokázána nebyla.

14

Tab. 3.2

Průměrné hodnoty znaků sledované u pšenice ozimé odrůdy Sulamit a výsledky testování rozdílů mezi úrovněmi faktoru Tukeyovým testem (Žabčice-Obora, 2004-2005).

2005

2004

Rok

2005

2004

Rok

-1

Výnos [t.ha ] (14% vlhkost)

Počet zrn v klasu

Objemová hmotnost [g.l-1]

HTZ [g]


n x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

Nereduk.

4

10,03

a

0,87

8,67

48,12

a

4,26

8,9

36,52

a

1,97

5,4

819,8

a

5,74

0,70

25 %

4

10,27

a

0,25

2,43

47,14

a

4,09

8,7

37,03

a

2,01

5,4

819,3

a

4,5

0,55

50 %

4

10,05

a

0,66

6,57

46,55

a

5,72

12,3

37,25

a

0,89

2,4

818,5

a

7,6

0,93

Nereduk.

4

8,16

a

0,8

9,80

47,62

a

3,44

7,22

35,6

a

1,61

4,52

772,5

a

12,12

12,12

25 %

4

8,72

a

0,49

5,62

46,47

a

3,09

6,65

36,68

a

1,8

4,91

773,3

a

9,29

9,29

50 %

4

8,61

a

0,54

6,27

45,23

a

6,71

14,84

36,46

a

0,9

2,47

778,5

a

8,27

8,27

75 %

4

8,4

a

0,54

6,43

46,55

a

2,02

4,34

37,13

a

0,69

1,86

777,5

a

9,75

9,75


n x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

Nereduk.

4

339,4

b

23,23

6,84

91,82

a

1,38

1,50

34,38

a

1,31

3,81

10,7

a

0,22

2,06

25 %

4

378,5

a

10,43

2,76

91,94

a

1,45

1,58

34,38

a

4,59

13,35

10,57

a

0,23

2,18

10,25

a

0,51

4,98

Podíl na sítech 2.5+2.8 mm [%]

Pádové číslo [sec]

Zelenyho test [ml]

N látky [%]

50 %

4

368,6

ab

21,9

5,94

91,55

a

2,21

2,41

33,0

a

4,04

12,24

Nereduk.

4

388,9

a

36,76

9,45

77,61

a

5,71

7,36

55,75

a

9,14

16,39

25 %

4

384,0

a

26,84

6,99

78,79

a

5,58

7,08

47,38

a

8,79

18,55

50 %

4

411,1

a

12,13

2,95

81,04

a

4,35

5,37

46,38

a

5,72

12,33

75 %

4

393,1

a

22,3

5,67

80,48

a

6,59

8,19

46,13

a

7,97

17,28



15


5. Souhrnná metodika polního pokusu s řepkou ozimou, Velká Bystřice, Týnec Tab. 4.1


Rok (odrůda) 2006 2004 2005 (Embleme) (Artus) (Artus) pš. ozimá pš. ozimá pš. ozimá odr. Ludwig odr. Ludwig

Pracovní operace Předplodina Hnojení před setím - Amofos 200 kg.ha-1 + K60 sůl 300 kg.ha-1 - Betaliq 2 t.ha-1

27.8.2003

Setí

28.8.2003

28.8.2004 (2,7 kg.ha-1)

5.8.2005 26.8.2005 (3,1 kg.ha-1)

Chemická ochrana Herbicid (Gallant Super 0,6 l.ha-1)

5.10.2004

Herbicid (Pantera 40 EC 1 l.ha-1) Herbicid (Galera 0,35 l.ha-1)

13.10.2005 18.10.2005

22.10.2003

Hnojení - LAV 27 150 kg.ha-1 (40,5 kg.ha-1 N) - LAV 27 250 kg.ha-1 (67,5 kg.ha-1 N) - LAV 27 90 kg.ha-1 (24,3 kg.ha-1 N) - LAV 27 200 kg.ha-1 - LAV 27 100 kg.ha-1 Aplikace rodenticidu (Lanirat 5kg.ha-1) Chemická ochrana

17.3. 22.3. 29.3. 3.4. 10.4. -

6.4.

Insekticid (Nurelle D 0,6 l.ha-1) Herbicid (Galera 0,4 l.ha-1) + insekticid (Nurelle D 0,6 l.ha-1)

2.4. -

7.4.

Rozměření pokusu, prokopání řádků, označení parcel Hnojení - DAM 390 75 l.ha-1 + SAM 75 l.ha-1 (29,25 + 18 kg.ha-1 N) Redukce listové plochy porostů (BBCH 19) (2004: 1 – neredukováno, 2 – 25 %, 3 – 50 %; 2005, 2006: K – neredukováno, 1 – 25%, 2 – 50%, 3 – 75%) Chemická ochrana

8.4.

14.4.

22.4.

15.4.

13.4.

-

-

18.4.

Insekticid (Nurelle D 0,6 l.ha-1) Insekticid (Vaztak 0,1 l.ha-1) + s obsahem bóru (Rosabor 1 l.ha-1) Insekticid (Vaztak 0,15 l.ha-1)

23.4. kapalné

hnojivo

25.4. 27.4.

14.5. 20.5.

Prosekání cest v porostech Hnojení - DAM 390 150 l.ha-1 - DAM 390 100 l.ha-1 - SAM 150 l.ha-1 Chemická ochrana

19.4.

25.4. 3.5. 15.5.

Fungicid (Alert S 1 l.ha-1) + insekticid (Mospilan 20 SP -1 150 g.ha (300 l vody na ha)

Sklizeň (vč. vážení vzorků, zjištění vlhkosti)

16

-

26.5.

2.-3.8.

23.-24.7.

29.7.


5.1

Charakteristika odrůd řepky ozimé

Embleme

Vlastník odrůdy: zástupce Agrofinal s. r. o. Praha , rok registrace 2002. •

vysoká vitalita rostlin s obrovskou rozvětvovací schopností, vysoký vzrůst, odolnost proti poléhání,

•

snáší pozdnější setí ve všech výrobních oblastech, výborně přezimuje, středně rychlý jarní růst,

•

výnos semen a oleje velmi vysoký a stabilní,

•

doporučený počet jedinců na jaře asi 40 rostlin na m2.

OO/TH (tříliniový hybrid, 50 % sterilní + 50 % fertilní hybridní složky). Výnos semene (%) v oblasti nad průměr tradičních odrůd 108 (v roce 2002). HTS 5,05 g při vlhkosti 12 %, obsah oleje (sklizeň 2000 – 2002) 47,5 %. Obsah glukosinolátů (ze sklizně 200 – 2001; mikromolů na g beztukové sušiny) 26,01; obsah GSL u jiných rozšířených hybridů je prakticky poloviční (Artus 13,46, Pronto 12,39, nastupující Baldur dokonce 10,83 µmol GSL/g). Artus

Odrůda Artus je pylově fertilní hybrid s minimálním obsahem kyseliny erukové a nízkým obsahem glukosinolátů. Jedná se o polopozdní až pozdní hybrid vysokého vzrůstu se střední odolností proti poléhání. Odolnost proti vyzimování je vyhovující. Hmotnost tisíce semen je střední, obsah oleje v semeni střední až nižší, skladba mastných kyselin je obvyklá. Artus je vhodný k pěstování do všech oblastí pěstování ozimé řepky. Pěstitelskou předností je vysoký výnos, rizikem nerovnoměrné dozrávání při chladnějším a vlhčím počasí a vyšší náchylnost k přerůstání v podzimní vegetaci (ZEHNÁLEK, HOLUBÁŘ 2003). Udržovatel: NPZ H.G. Lembke KG, Holtsee, D. Registrace: 1999 5.2


Pokusy byly ve všech letech realizovány na pokusných plochách firmy Ditana spol. s r.o. se sídlem ve Velké Bystřici u Olomouce. Hodnoceny byly dvě hybridní odrůdy – Embleme (v roce 2004) a Artus (v roce 2005 a 2006).

17


Na základě výsledků tříleté série maloparcelních pokusů s řepkou ozimou nebyl statisticky prokázán vliv redukce listové plochy rostlin na hospodářský výnos zrna (tabulka 4.2). V letech 2004 a 2005 byl však zaznamenán trend poklesu hospodářského výnosu semene s narůstající intenzitou redukce listové plochy rostlin (cca o 10 % – v roce 2004, resp. 12 % – v roce 2005, při 50% poškození). Nejvýraznější pokles výnosu semene byl zjištěn po redukci listové plochy rostlin řepky ze 75 % v roce 2005, a to o 19 % (graf Výnos [t.ha-1] řepky ozimé (2004 – 2005) a olejnatost [%] semen (2004 a 2006)

8

46

44,9 44,0

44,3

44,0

44

Výnos [t.ha -1]

7

43

42,3 6

41,7

5,72 5,22

5,19

42

41,1

5,12

5,03

4,83

5

4,68

4,45 40

45

41 4,8

4,65 4,56

40

Olejnatost [%]

Graf 4.1

39 38 0

Kontrola

25%

Výnos semene 2004 Olejnatost % (2004)

50% Výnos semene 2005 Olejnatost % (2006)

75% Výnos semene 2006

4.1). Na hmotnosti tisíce semen se vliv redukce listové plochy rostlin statisticky průkazně neprojevil. Olejnatost semen byla negativně ovlivněna redukcí listové plochy jen v roce 2004, kdy představoval pokles výtěžnosti řepkového oleje u variant s 50% redukcí listové plochy 1,2 % (graf 4.1).

18

2005

2004

Rok

Průměrné hodnoty znaků sledované u řepky ozimé odrůd Embleme (2004) a Artus (2005, 2006) a výsledky testování rozdílů mezi úrovněmi faktoru Tukeyovým testem (Velká Bystřice, 2004-2006).

2006

Tab. 4.2

-1


n

Nereduk.

Výnos [t.ha ] 8 % vlhkost

HTS [g]

Olejnatost [%]

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

3

5,19

a

0,26

5,01

4,82

a

0,18

3,7

42,3

a

4,1

9,7

25 %

3

5,22

a

0,34

6,51

4,76

a

0,25

5,3

41,7

a

5,5

13,2

50 %

3

4,68

a

0,15

3,21

4,69

a

0,27

5,8

41,1

a

6,4

15,6

Nereduk.

4

5,72

a

1,97

34,44

5,01

a

0,37

7,39

25 %

4

4,83

a

0,21

4,35

5,03

a

0,25

4,97

50 %

4

5,03

a

0,68

13,52

4,91

a

0,18

3,67

75 %

4

4,65

a

0,54

11,61

4,9

a

0,61

12,45

Nereduk.

4

4,45

a

0,76

17,16

4,98

a

0,07

1,35

44,04

a

0,74

1,67

25 %

4

5,12

a

0,48

9,38

5,00

a

0,08

1,63

43,96

a

0,59

1,35

50 %

4

4,80

a

0,12

2,42

4,91

a

0,04

0,84

44,93

a

0,43

0,95

75 %

4

4,56

a

0,59

13,02

5,21

a

0,46

8,83

44,32

a

0,87

1,97

19



6. Souhrnná metodika polního pokusu s řepou cukrovou, ŽabčiceObora Tab. 5.1


Pracovní operace Sklizeň předplodiny Podmítka Aplikace chl. hnoje v dávce 40 t.ha-1 Hluboká orba Předseťová příprava pozemku (urovnání povrchu vláčením – branosmyk) Hnojení (NPK 15:15:15 300 kg.ha-1) Předseťová příprava pozemku (vláčení kývavými bránami) Chemické ošetření Herbicid předseťově (Goltix Top 5,5 l.ha-1, zapraven do hloubky asi 5 cm branosmykem)

Setí Rozměření pokusu Plečkování Hnojení (LAV 30 kg.ha-1 N) Plečkování Chemické ošetření Herbicidy – první dělená aplikace (Betanal Expert 1 l.ha-1 + Lontrel 300 1,5 l.ha-1) BBCH 12 Herbicid – první dělená aplikace (Betanal Expert 1,5 l.ha-1) -1

Hnojení (LAV cca 40 kg.ha č.ž.) Chemické ošetření Herbicid (Pantera 40 EC 1,5 l.ha-1) Herbicidy (Pantera 40 EC 1,5 l.ha-1 + Betanal Expert 1,5 l.ha-1 + Goltix Top 1,5 l.ha-1) Redukce listové plochy porostů (BBCH 18 – 19) (2004: 1 – neredukováno, 2 – 25 %, 3 – 50 %; 2005: K – neredukováno, 1 – 25%, 2 – 50%, 3 – 75%)

15.4.

-

15.4.

28.4. 16.6.

25.4. 2.6.

-

25.5.

5.5.

9.5. 7.6.

23.5. -

26.5. 30.5. 28.6.

16.6.

-

-

13.6.

11.7.

12.10. 20.10. 11.10. (167 dní od (178 dní od (155 dní od výsevu) výsevu) výsevu)

Sklizeň

6.1

Rok (Odrůda) 2004 2005 2006 (Monza) (Compact) (Monza) (brambory) 27.8.2004 4.11.2004 18.11.2004

Charakteristika odrůd

Monza (rok registrace 2003)

Je diploidní odrůda normálního typu cukrovky středně odolná až odolná proti napadení cerkosporou (Cercospora beticola). Výnos bulev má velmi vysoký, cukernatost a výtěžnost rafinády nízkou až středně vysokou, výnos polarizačního cukru a výnos

20


rafinády velmi vysoký. Obsah popelovin a škodlivého dusíku má vysoký až středně vysoký (SRBA, HAKAUFOVÁ 2003). Compact (rok registrace 2001)

Diploidní odrůda Compact je odrůdou přechodného NC typu cukrovky se střední odolností proti napadení cerkosporou (Cercospora beticola) a padlím (Erysiphe betae). Odrůda ve zkouškách dosahovala středního až nízkého výnosu kořene, ale střední až vysoké cukernatosti. Výtěžnost rafinády je vysoká vzhledem k nízkým až velmi nízkým obsahům popelovin a škodlivého dusíku. Výnos polarizačního cukru je střední, ale výnos rafinády je střední až vysoký (SRBA 2001). 6.2


Na základě výsledků tříletých maloparcelních pokusů s řepou cukrovou odrůd Monza (2004 a 2006) a Compact (2005) nebyl statisticky prokázán vliv redukce listové plochy rostlin na výnos bulev (tabulka 5.2). Průměrný pokles výnosu bulev ale po největší redukci listové plochy rostlin (z 50 %) představoval v roce 2004 přibližně 7 %, v letech 2005 byl naopak u rostlin s nejvíce redukovanou listovou plochou (ze 75 %) zaznamenán neprůkazný nárůst výnosu (oproti kontrole přibližně o 14, resp. 10 %). U rostlin s redukovanou listovou plochou došlo k neprůkaznému snížení cukernatosti bulev pouze v letech 2005 a 2006. V bulvách poškozených rostlin byl v roce 2005 zjištěn dále statisticky průkazně větší obsah draslíku [v mmol/100g], v důsledku čehož byl u těchto bulev zaznamenán také statisticky průkazný nárůst hodnot parametru PCM(B) [%], tedy zbytkového, nežádoucího odpadního cukru v melase. Při hodnocení jakostních parametrů řepy cukrové je nutné zohlednit i rozdílnou délku vegetace v jednotlivých letech, což bezprostředně souvisí s dosažením tzv. technologické jakosti (optimální doby pro sklizeň bulev).

21

2006

2005

2004

Rok

2006

2005

2004

Rok

Tab. 5.2

Průměrné hodnoty znaků sledované u řepy cukrové odrůd Monza (2004, 2006) a Compact (2005) a výsledky testování rozdílů mezi úrovněmi faktoru Tukeyovým testem (Žabčice-Obora, 2004-2006). Redukce list. plochy

n

Výnos [t.ha-1] x

VR

s

Cukernatost [%] V

x

VR

s

a-N [mmol/100g] V

VR

x

Na [mmol/100g]

s

V

x

VR

s

V

Nereduk.

3

69,76

a

1,79

2,57

19,9

a

0,36

1,81

0,68

a

0,17

25,00

0,36

a

0,08

22,22

25 %

3

65,94

a

6,85

10,39

20,17

a

0,15

0,74

0,72

a

0,04

5,56

0,32

a

0,02

6,25

50 %

3

64,82

a

8,55

13,19

20,27

a

0,32

1,58

0,61

a

0,11

18,03

0,34

a

0,10

29,41

Nereduk.

4

75,62

a

3,52

4,65

17,08

a

0,64

3,75

3,89

a

0,09

2,31

1,51

a

0,16

10,60

25 %

4

70,26

a

7,35

10,46

16,85

a

0,21

1,25

4,01

a

0,32

7,98

1,68

a

0,22

13,10

50 %

4

74,72

a

10,26

13,73

16,68

a

0,66

3,96

4,03

a

0,12

2,98

1,5

a

0,11

7,33

75 %

4

86,15

a

7,58

8,80

16,65

a

0,65

3,90

4,30

a

0,46

10,70

1,69

a

0,36

21,30

Nereduk.

4

71,53

a

18,31

25,60

17,25

a

1,29

7,48

2,20

a

0,33

15,18

1,27

a

0,29

22,55

25 %

4

79,39

a

7,58

9,54

16,38

a

0,33

2,02

2,21

a

0,35

15,84

1,51

a

0,19

12,61

50 %

4

77,81

a

9,37

12,04

16,68

a

0,25

1,50

2,15

a

0,32

14,85

1,37

a

0,21

15,25

75 %

4

78,69

a

19,64

24,96

16,65

a

0,81

4,84

2,05

a

0,29

14,14

1,39

a

0,29

20,54


n

Nereduk.

K [mmol/100g]

PCM(B) [%]

x

VR

s

V

x

VR

s

V

3

4,4

a

0,18

4,09

1,21

a

0,07

5,79

25 %

3

4,3

a

0,26

6,05

1,21

a

0,02

1,65

50 %

3

4,1

a

0,18

4,39

1,16

a

0,04

3,45

Nereduk.

4

5,55

b

0,37

6,67

2,26

b

0,06

2,65

25 %

4

5,86

ab

0,51

8,70

2,35

ab

0,14

5,96

50 %

4

6,05

ab

0,35

5,79

2,42

a

0,07

2,89

75 %

4

6,45

a

0,42

6,51

2,42

a

0,15

6,20

Nereduk.

4

4,20

a

0,34

8,04

1,66

a

0,08

4,93

25 %

4

4,01

a

0,25

6,12

1,67

a

0,11

6,86

50 %

4

4,38

a

0,32

7,32

1,69

a

0,13

7,59

75 %

4

4,23

a

0,26

6,15

1,65

a

0,09

5,32

22



7. Souhrnná metodika polního pokusu se slunečnicí roční, ŽabčiceObora Tab. 6.1


Pracovní operace Sklizeň předplodiny Orba Předseťová příprava půdy (urovnání povrchu vláčením smyk + brány) Hnojení (NPK 15:15:15 – 37,5 kg.ha-1 č.ž., resp. 30 kg.ha-1 č.ž. v roce 2005) Předseťová příprava půdy (urovnání povrchu vláčením smyk + brány) Setí Chemická ochrana -1

Herbicid preemergentně (Afalon 45SC 1,5 l.ha ) Herbicid preemergentně (Afalon 45SC 2 l.ha-1) Hnojení LAV (30 kg.ha-1 č.ž.)

Redukce listové plochy porostů (BBCH 19) (2004: 1 – neredukováno, 2 – 25 %, 3 – 50 %; 2005: K – neredukováno, 1 – 25%, 2 – 50%, 3 – 75%) Předsklizňové měření úborů Sklizeň Stanovení vlhkosti a hmotnosti nažek

7.1

Rok (Odrůda) 2006 2004 2005 (Alexandra) (Alisson RM) (Alisson RM) (brambory (kukuřice) rané) 28.9.2004

5.5. 4.5.

29.4.

5.5.

2.5.

5.5.

10.5. -

9.5.

16.6.

-

-

13.6.

15.6.

29.10.

18.10. 19.10. 20.10.

28.9. 28.9.

Charakteristika odrůd slunečnice roční

Alexandra (rok registrace 2000)

Je raný, vysoce plastický a výnosný hybrid odolný stresovým podmínkám. Má vynikající zdravotní stav a vykazuje odolnost vůči převážně se vyskytujícím evropským rasám plísně slunečnicové (Plasmopara halstedii). Allison RM (rok registrace 2004)

Je velmi raný hybrid s vysokým a stabilním výnosem nažek a dobrou olejnatostí, odolný evropským rasám plísně slunečnicové (Plasmopara halstedii), suchu a stresu. Hybrid je určený pro okrajové i intenzivní oblasti s velmi dobrou ekonomikou pěstování.

23


7.2


Na základě výsledků tříletých maloparcelních pokusů se slunečnicí roční odrůd Alexandra a (2004) a Alisson RM (2005, 2006) byl statisticky prokázán vliv redukce listové plochy rostlin na výnos semene v letech 2005 a 2006 (tabulka 6.2). Úbytek výnosu představoval u variant po 75% redukci listové plochy oproti kontrolní variantě přibližně 33, resp. 62 %. Redukce listové plochy rostlin z 50 % představovala v roce 2004 neprůkazné snížení HTS o přibližně 5 %, v roce 2006 vedla k průkaznému snížení HTZ redukce provedená na 75 % listové plochy rostlin o 10 %. Olejnatost semen nebyla průkazně ovlivněna stupněm redukce listové plochy rostlin v letech 2004 a 2006. V roce 2005 způsobila největší pokles výtěžku oleje ze semen 50% redukce plochy listového aparátu (o 2,2 % v porovnání s kontrolní neredukovanou variantou).

24

2006

2005

2004

Rok

Tab. 6.2

Průměrné hodnoty znaků sledované u slunečnice roční odrůd Alexandra (2004) a Alisson RM (2005, 2006) a výsledky testování rozdílů mezi úrovněmi faktoru Tukeyovým testem (Žabčice-Obora, 2004-2006). Redukce list. plochy

n

Průměr úborů [cm] x

VR

s

V

Nereduk. 25 %

Nezjišťováno

50 % Nereduk.

15

22,33

a

25 %

15

22,42

50 %

15

21,39

75 %

15

15,43

n

Výnos [t.ha-1] 8 % vlhkost VR

s

V

HTS [g] x

VR

s

Olejnatost [%] V

x

VR

s

V

3

3,04

a

0,13

4,28

51,32

a

2,16

4,21

51,17

a

0,87

1,70

3

3,19

a

0,36

11,29

50,48

a

1,9

3,76

50,67

a

0,59

1,16

3

3,0

a

0,19

6,33

48,84

a

1,97

4,03

51,6

a

1,21

2,34

4,3

19,26

4

3,12

a

0,34

10,90

59,02

a

1,71

2,89

50,16

a

0,85

1,70

a

3,9

17,40

4

3,03

a

0,37

12,21

59,24

a

2,33

3,94

50,02

ab

1,32

2,63

a

3,19

14,91

4

3,19

a

0,41

12,85

53,97

b

2,96

5,48

47,96

b

1,94

4,06

b

3,46

22,42

4

2,09

b

0,16

7,66

60,39

a

1,20

1,99

49,74

ab

0,47

0,95

Nereduk.

20

20,68

a

2,85

13,76

4

1,80

a

0,23

12,71

56,37

a

1,93

3,43

46,06

a

2,92

6,35

25 %

20

19,56

a

3,07

15,72

4

1,60

a

0,52

32,70

55,86

a

0,83

1,49

44,10

a

1,80

4,08

50 %

20

19,74

a

3,06

15,48

4

1,50

a

0,07

4,72

57,91

a

2,64

4,56

45,17

a

2,12

4,69

75 %

20

15,14

b

2,79

18,44

4

0,69

b

0,22

31,79

51,07

b

1,09

2,13

46,92

a

2,18

4,65


25


8. Souhrnná metodika polního pokusu s kukuřicí na zrno, ŽabčiceObora Tab. 6.1


Rok (Odrůda) 2004 2005 2006 (Reseda) (Ribera) (Ribera) (rané (kukuřice) brambory) 22.9. 28.9.

Pracovní operace Sklizeň předplodiny Aplikace chlévského hnoje 40 t.ha-1 Hluboká orba Předseťová příprava půdy - vláčení - smykování a vláčení 2x Hnojení - NPK 15:15:15 cca 300 kg.ha-1 Předseťová příprava půdy - vláčení kývavými branami Setí Chemická ochrana

-

27.4.

Herbicidy (Callisto 480 SC 0,25l.ha-1 + Dual Gold 960 SC 1,2l.ha-1 + ATPlus 463 0,5%)

Hnojení - DAM 30 kg.ha-1 N č.ž. - LAV 40 kg.ha-1 N č.ž. Chemická ochrana Herbicid (Lontrel 300 0,4 l.ha-1) Herbicid (MaisTer 150 g.ha-1) Herbicid (MaisTer 100 g.ha-1) Redukce listové plochy porostů (BBCH 16) (2004: 1 – neredukováno, 2 – 25 %, 3 – 50 %; 2005: K – neredukováno, 1 – 25%, 2 – 50%, 3 – 75%) Sklizeň (vč. stanovení vlhkosti a hmotnosti zrna)

8.1

10.5.

29.4.

10.5.

-

1.6.

2.5. -

5.6.

27.5. 8.6.

-

27.4.

23.5. 16.6.

-

-

13.6.

15.6.

20.10.

20.10.

Charakteristika hybridních odrůd kukuřice

Reseda (rok registrace 2000)

Dvouliniový (Sc), středně pozdní hybrid (číslo ranosti 380 Z), mající vysoké rostliny. Výška nasazení palic je střední až vysoká, zrno je typu koňský zub, palice mají vysoký počet řad zrn. Je určen pro pěstování na zrno v kukuřičné výrobní oblasti. Ribera (rok registrace 2003)

Ribera je pozdní hybrid s vynikajícím výnosem zrna vhodný pro pěstování v kukuřičné výrobní oblasti. Stonek má nadprůměrnou pevnost. Vyznačuje se poměrně dobrým počátečním růstem, nadprůměrně rychle uvolňuje vodu ze zrna. Má dobrý zdravotní stav, 26


zejména je odolný vůči severní spále kukuřičné (Helminthosporium turcicum). Jedná se o intenzivní hybrid. 8.2


Na základě výsledků tříletých maloparcelních pokusů s kukuřicí na zrno odrůd Reseda a (2004) a Ribera (2005, 2006) bylo zjištěno, že stupňující se intenzita redukce listové plochy rostlin nezpůsobila průkazný pokles hospodářského výnosu zrna (tabulka 7.3). V letech 2004 a 2005 byl ale zaznamenán úbytek výnosu při 50% redukci listové plochy rostlin, který představoval 7 %, resp. 3 %, při 75% poškození rostlin v roce 2005 pak téměř 12 %. Mezi variantami nebyly zjištěny v letech 2004 a 2005 průkazné diference v hodnotách HTZ (v roce 2006 nebyla HTZ stanovena). U rostlin s redukovanou listovou plochou nedošlo v letech 2004 a 2005 ani k výrazné změně poměru mezi hmotností vřetene palice a zrna (tabulka 7.2). Vyjádření poměru hmotnosti vřetene palice k hmotnosti zrna kukuřice odrůd Reseda (2004) a Ribera (2005)

2004

Rok


Poměr hmotnosti vřeteno:zrno

3,73 3,80 3,68 3,88 3,88 3,97 3,88

Nereduk. 25 % 50 % Nereduk.

2005

Tab. 7.2

25 % 50 % 75 %

27

2005

2004

Rok

Tab. 7.3

Průměrné hodnoty znaků sledované u kukuřice odrůd Reseda (2004) a Ribera (2005, 2006) a výsledky testování rozdílů mezi úrovněmi faktoru Tukeyovým testem (Žabčice-Obora, 2004-2006). Hmotnost zrna v palici [g]

Výnos [t.ha ] 14 % vlhkost

HTZ [g]

n

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

x

VR

s

V

Nereduk.

5

186,0

a

44,1

23,71

49,8

a

9,5

19,08

3

14,32

a

1,35

9,43

420,0

a

13,6

3,24

25 %

5

159,8

a

32,0

20,03

42,1

b

8,9

21,14

3

13,7

a

2,48

18,10

386,4

a

45,9

11,88

n

50 %

5

171,9

a

24,6

14,31

46,7

ab

7,4

15,85

3

13,26

a

2,36

17,80

420,3

a

14,9

3,55

Nereduk.

10

193,5

ab

24,8

12,82

49,9

a

7,4

14,83

4

10,9

a

0,01

0,09

412,3

a

17,8

4,32

25 %

10

194,4

a

31,7

16,31

50,1

a

10,2

20,36

4

10,77

a

0,61

5,66

426,1

a

27,8

6,52

50 %

10

190,4

ab

28,6

15,02

47,9

a

8,2

17,12

4

10,59

a

0,60

5,67

415,4

a

6,8

1,64

75 %

10

177,6

b

37,4

21,06

45,8

a

12,1

26,42

4

9,64

a

0,94

9,75

426,7

a

13,5

3,16

4

9,26

a

1,79

19,32

4

10,07

a

0,35

3,50

4

9,72

a

1,49

15,36

4

9,94

a

1,34

13,53

Nereduk. 2006

-1

Hmotnost vřetene [g]


25 % 50 %

Nezjišťováno

Nezjišťováno

75 %

Nezjišťováno


28


9. Závěr Obecně lze konstatovat, že úbytek fotosynteticky aktivních orgánů rostlin, např. v důsledku spásání býložravou zvěří, představuje pro rostlinu vždy významný zásah do růstových a vývojových procesů a navozuje v poškozené rostlině stresový stav. Regenerační procesy, resp. schopnosti rostlin se s následky poškození vypořádat, jsou následně funkcí mnoha faktorů – délky působení stresoru, růstové fáze rostliny, ve které dojde k poškození, výživného stavu a v neposlední řadě i působení dalších biotických a biotických činitelů. Z pohledu průběhu výnosotvorného procesu a procesu tvorby kvality produkce po poškození rostlin hraje u jednotlivých plodin významnou úlohu také anatomicko – morfologická

stavba

rostlin

a

prostorové

uspořádání

orgánů,

resp.

struktura

výnosotvorných prvků, jejich počet a možnosti vzájemných kompenzací. Z tohoto pohledu lze soubor námi sledovaných plodin rozdělit do dvou, velmi odlišných skupin – skupina plodin s vysokou schopností kompenzace a skupina s malou nebo téměř žádnou schopností. Do první jmenované lze zařadit pšenici, ječmen a řepku, do druhé řepu, slunečnici a kukuřici. Také způsob zakládání porostů plodin jednotlivých skupin je odlišný – hovoříme o tzv. hustě setých plodinách a plodinách širokořádkových. Zatímco výpadek rostlin nebo jejich poškození navozené v porostech hustě setých plodin nemusí způsobit díky autoregulačním a kompenzačním mechanismům výnosové ztráty, podobný stav v porostech širokořádkových plodin představuje téměř vždy ztrátu na výnosu. Specifika reakce jednotlivých plodin na provedená poškození rostlin jsou shrnuta v následující části. Ječmen jarní, pšenice ozimá Výsledky prokázaly, že redukce listového aparátu rostlin ječmene jarního a pšenice ozimé v době přechodu z vegetativní do generativní fáze (DC 30 – 31, počátek sloupkování) nebyla ve zkoumaném simulovaném rozsahu pro rostliny fatální. Z pohledu hospodářského výnosu nepředstavovalo poškození redukující faktor za předpokladu, že nedošlo k totálnímu poškození rostlin v důsledku přerušení kontaktu kořenové části s půdou (povytažením) nebo poškozením vzrostného vrcholu (může nastat až při poškození rostlin v pozdější růstové fázi). U pšenice ozimé, jakožto přezimující plodiny, je nutno brát při hodnocení souboru škodlivých činitelů v úvahu i negativní působení podmínek zimy. U obou plodin nebyl prokázán přímý vztah mezi redukcí listového aparátu rostlin a kvalitou produkce.

29


Řepka ozimá Řepka ozimá je plodina, u které je z pohledu procesu tvorby výnosu rozhodující také použitý typ odrůdy (klasická nebo hybridní). Jako přezimující plodina je podobně jako pšenice ozimá vystavována všem negativním vlivům zimy, včetně spásání býložravou zvěří. Tento fakt však nepředstavuje reálné ohrožení výnosového potenciálu rostlin. Rostliny řepky mají značnou regenerační schopnost a zvláště v podmínkách optimální výživy a ochrany zabezpečí i při značném výpadku rostlin na ploše nebo při jejich poškození odpovídající výnos. Slunečnice roční Ukázalo se, že slunečnice reaguje na redukci listového aparátu velmi citlivě. Vysoký stupeň redukce listové plochy představoval u rostlin s minimální možností autoregulace výnosotvorných prvků značný úbytek výnosu semene, zejména z důvodu produkce průměrově menších úborů. Při vysokém stupni poškození jsou z těchto úborů získávána semena s nízkou HTS, obsah oleje v semeni se v důsledku poškození rostlin ale průkazně nemění. Pro rostliny slunečnice se jeví jako velmi kritické poškození rostlin v raných fázích vývoje, zejména poškození vegetačního vrcholu, které vede k tvorbě více adventivních vrcholů nesoucích drobné úbory s hmotnostně menšími semeny v úboru. Řepa cukrová Řepa cukrová patří mezi plodiny s malou, resp. žádnou, autoregulační schopností výnosotvorných prvků. Přitom je plodinou, která je od počátku vegetace vystavena nejen stresovým faktorům prostředí (nedostatek vláhy v době klíčení a vzcházení, konkurence plevelů), ale i chorobám a škůdcům. Jde také o plodinu, která je hojně využívána zvěří Všechny tyto faktory způsobují vážná poškození rostlin, resp. jejich orgánů. Mezi nejkritičtější období pro rostliny řepy cukrové patří rané růstové fáze. Skutečnost je vždy horší, pokud se k primárnímu poškození rostlin přidá v pozdější fázi vegetace ještě sekundární poškození již oslabených rostlin nebo opakované poškození listového aparátu, např. okusem zvěří. Při žíru herbivorní organismy upřednostňují růstově aktivní části meristematických pletiv. Z dosažených výsledků je zřejmé, že poškození rostlin řepy cukrové v raném stadiu vývoje může působit negativně na vývoj porostů a snížit výnos bulev i polarizačního cukru z hektaru. Může se nepříznivě odrazit i v technologické kvalitě bulev, a to zvyšováním

30


obsahu α-aminodusíku a popelovin v rostlinách a následně prohlubovat ztráty snížením výnosu rafinády. Kukuřice Kukuřice je plodina, jejíž atraktivita je z hlediska konzumace částí rostlin (zejména listů) pro zvěř do fáze tvorby palic poměrně nízká, a tak slouží převážně jako kryt pro zvěř. Patří mezi plodiny s dlouhou dobou vegetace, za kterou je schopna vyprodukovat značný objem fytomasy nadzemní hmoty. Prokázalo se, že rostliny kukuřice vykazují vysokou schopnost regenerovat listovou plochu a její úbytek jsou schopny ve velmi krátké době zcela nahradit. Redukce listového aparátu rostlin kukuřice v růstové fázi šesti vyvinutých listů (BBCH 16) proto nebylo v žádném roce sledování příčinou snížení výnosu zrna.

31


10. Seznam použité literatury HORÁKOVÁ V., BENEŠ F., MEZLÍK T., 2005: Přehled odrůd 2005: obilniny a hrách. ÚKZÚZ, Odbor odrůdového zkušebnictví. ISBN 80-86548-65-1. JUREČKA D., 1999: Aktuální stav odrůdové skladby jarního ječmene. Úroda, 47 (2): 12 – 15. ISSN 0139-6013. NĚMEČEK J. et al., 2001: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU Praha – VÚMOP Praha. 78 stran. ISBN 80-238-8061-6. ROŽNOVSKÝ J., SVOBODA J., 1995: Agroklimatologická charakteristika oblasti Žabčic. Brno, MZLU. Folia, řada A. 49 stran. SRBA V., 2001: Odrůdy cukrovky registrované v roce 2001. Listy cukrovarnické a řepařské, 117 (4): 106 – 108. ISSN 1210-3306. SRBA V., HAKAUFOVÁ L., 2003: Odrůdy cukrovky registrované v roce 2003. Listy cukrovarnické a řepařské, 119 (2): 47 – 49. ISSN 1210-3306. SVORAD M., 2000: Výsledky štátnych odrôdových skúšok s jačmeňom jarným a ozimným na Slovensku. In: Zborník z odborného seminára so zahraničnou účasťou „Jačmeň, výroba a zhodnotenie“. Nitra, SPU, 1. Marca 2000: 19 – 24. ISBN 80-7137-681-7. ZEHNÁLEK P., HOLUBÁŘ J., 2003: Přehled odrůd olejnin a kmínu 2003. ÚKZÚZ, Odbor odrůdového zkušebnictví. ISBN 80-86548-28-7.

32


11. Přílohy Obr. 1

Rostliny ječmene jarního – zleva s neredukovanou listovou plochou, 25% redukce, 50% redukce, 75% redukce.

Obr. 2

Redukce listové plochy ječmene jarního travní sekačkou ve fázi konce odnožování až počátku sloupkování (DC 30 – 31).

33


Obr. 3

Rostliny řepky ozimé – zleva s neredukovanou listovou plochou, 25% redukce, 50% redukce, 75% redukce.

Obr. 4

Rostliny řepy cukrové – zleva od vrchu kontrolní varianta s neredukovanou listovou plochou, redukce 25 %, 50 % a 75 %.

34


Obr. 5

Rostliny slunečnice roční – zleva od vrchu kontrolní varianta s neredukovanou listovou plochou, redukce 25 %, 50 % a 75 %.

Obr. 6

Rostliny kukuřice – zleva kontrolní varianta s neredukovanou listovou plochou, redukce 25 %, 50 % a 75 %.

35


Obr. 7

Zkrácená makrofenologická stupnice obilnin (ve fázi DC 30 – 31 provedena redukce plochy listového aparátu)

Obr. 8

Zkrácená

makrofenologická

stupnice

řepky

ozimé

(ve

fázi

BBCH 19

provedena redukce plochy listového aparátu)

Obr. 9

Zkrácená makrofenologická stupnice řepy cukrové (ve fázi BBCH 18 – 19 provedena redukce plochy listového aparátu)

36


Obr. 10 Zkrácená makrofenologická stupnice slunečnice roční (ve fázi BBCH 19 provedena redukce plochy listového aparátu)

Obr. 11 Zkrácená makrofenologická stupnice kukuřice (ve fázi BBCH 16 provedena redukce plochy listového aparátu)

37

Výnosové reakce plodin

Recommend Documents