Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti Bakalářská práce
Autor:
Lucie Pouzarová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Michal Mědílek
Duben, 2014
Prohlášení: Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
zpracovala
samostatně
a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Tisé, dne 28. dubna 2014
Lucie Pouzarová
Poděkování: Mé poděkování patří především vedoucímu práce JUDr. Michalu Mědílkovi, za vstřícný přístup, cenné rady, podněty a připomínky poskytnuté při vypracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině a svým blízkým za maximální podporu a trpělivost během mého celého studia.
Anotace Předmětem této bakalářské práce je analýza právní úpravy týkající se vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti. Práce si klade za cíl vymezit podrobněji danou problematiku a provést komparaci současné právní úpravy představované zákonem o obchodních korporacích a družstvech (zákon o korporacích) a právní úpravy před účinností tohoto zákona a platnosti obchodního zákoníku. Vzhledem ke změnám, které rekodifikace přinesla, jsou v práci zanalyzovány a porovnány také další formy zániku účasti společníka ve společnosti tak, aby byl široké veřejnosti předložen ucelený přehled možností dobrovolného či nedobrovolného ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným a v komanditní společnosti.
Klíčová slova Vyloučení, společník, zrušení, společnost, ukončení
Annotation The subject of this bachelor thesis is the analysis of the antecedent legislation concerning expulsion of a business partner and anulment of his participation within the company. The work aims to define in more detail the given issue and to compare the current antecedent legislation represented by the Law on Corporations and Cooperatives (the Corporations Act) and antecedent legislation before the effective date of this Act and of the Commercial Code. Due to the changes which the recodification brought, are at work, analyzed and compared also other forms of termination of the participation of a partner in the company in order that the general public is presented a comprehensive overview of the voluntary possibilities or involuntary termination of the participation of a business partner in a limited liability company and limited partnership.
Keywords Expulsion, business partner, annulment, company, termination
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 7 1 Obecná úprava komanditní společnosti ................................................................................. 10 1.1 Úprava komanditní společnosti před rekodifikací .......................................................... 11 1.2 Úprava komanditní společnosti po rekodifikaci ............................................................. 12 2 Obecná úprava společnosti s ručením
omezeným ............................................................. 14
2.1 Společnost s ručením omezeným před rekodifikací ....................................................... 15 2.2 Společnost s ručením omezeným po rekodifikaci .......................................................... 16 3 Právní postavení společníka ve
společnosti ....................................................................... 18
3.1 Podíl ................................................................................................................................ 18 3.2 Práva a povinnosti ........................................................................................................... 20 4 Vyloučení společníka a zrušení jeho
účasti ve společnosti ............................................... 22
4.1 Důvody pro vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve
společnosti ..................... 22
4.1.1 Povinnosti společníka ve společnosti s ručením omezeným .................................... 23 4.1.2 Povinnosti společníků v komanditní společnosti ..................................................... 25 4.2 Vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady – kaduční
řízení ......................... 26
4.2.1 Vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným kadučím
řízení ...... 26
4.2.2 Vyloučení komanditisty z komanditní společnosti v kadučním řízení .................... 29 4.3 Vyloučení společníka rozhodnutím soudu ...................................................................... 30 4.3.1 Vyloučení společníka ve společnosti s ručením omezeným .................................... 30 4.3.2 Vyloučení společníka v komanditní společnosti ...................................................... 32 4.4 Zrušení účasti společníka soudem .................................................................................. 34 4.4.1 Zrušení účasti společníka soudem ve společnosti s ručením omezeným ................. 34 4.4.2 Procesní úkony vedoucí ke zrušení účasti společníka soudem ................................ 36 4.4.3 Zrušení účasti společníka soudem v komanditní společnosti................................... 36 4.4.4 Zrušení účasti dědice obchodního podílu ................................................................. 37 4.5 Zánik účasti společníka ve společnosti jako důsledek jiného 5 Další způsoby zániku účasti společníka
soudního rozhodnutí ... 38
ve společnosti ..................................................... 41
5.1 Vystoupení společníka .................................................................................................... 41 5.2 Dohoda o ukončení účasti společníka ............................................................................. 42 5.3 Převod podílu .................................................................................................................. 42 5.3.1 Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným ................................................ 42 5.3.2 Převod podílu v komanditní společnosti .................................................................. 43 5.4 Zrušení společnosti ......................................................................................................... 43 5
6 Následky ukončení účasti ...................................................................................................... 45 6.1 Změna společenské smlouvy .......................................................................................... 45 6.2 Převod a přechod podílu ................................................................................................. 45 6.3 Vypořádací podíl............................................................................................................. 46 6.4 Podíl na likvidačním zůstatku ......................................................................................... 47 6.5 Odevzdání kmenových listů a jejich prohlášení za neplatné .......................................... 47 6.6 Následky zániku účasti vlivem smrti společníka ............................................................ 47 7 Vyloučení člena družstva....................................................................................................... 49 Závěr ......................................................................................................................................... 50 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 52 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 54
6
ÚVOD Cílem mé bakalářské práce je analýza problematiky vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti a další možnosti zániku účasti společníka ve světle nového zákona o obchodních korporacích a před rekodifikací.1 Téma jsem si vybrala, protože se týká zejména společnosti s ručením omezeným, která je nejrozšířenější a nejoblíbenější formou společnosti v našem prostředí. Ke zpracování mé práce budu používat metodu analytickou a provedu komparaci staré a nové právní úpravy platné od 1. 1. 2014, kdy došlo k rekodifikaci soukromého práva, o které se hovoří jako o revoluci v civilním právu. Novými zákony jsou č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon a zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákonodárce vyjmul některá ustanovení obsažená v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a včlenil je do občanského zákoníku. Tímto prolnutím občanského a obchodního práva je nutné v mnohých případech použití obou zákonů jak občanského zákoníku, tak zákona o obchodních korporacích. Významnou úpravou, nad rámec změn faktických, je změna terminologie. Podle nové právní úpravy jsou souhrnně označovány obchodní společnosti a družstva jako „obchodní korporace“. Právní teorie dosud dělila společnosti na kapitálové a osobní, v současné době rozdělení stanovené právním předpisem. Osobními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost a společnostmi kapitálovými společnost s ručením omezeným a akciová společnost. ZOK je postaven na zásadě „co není zákonem zakázáno je dovoleno“2. V úvodu práce přiblížím právní úpravu společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti obecně a postavení společníků ve společnosti, z nichž plynou právě povinnosti, jejichž porušení má za následek vyloučení společníka nebo zrušení jeho účasti soudem. Komanditní společností se ve své práci budu zabývat zejména ve vztahu ke komanditistům, na které se vztahovala, za účinnosti obchodního zákoníku, některá ustanovení společnosti s ručením omezeným. I za účinnosti zákona o obchodních korporacích zde najdeme ustanovení, která lze použít na komanditisty stejně jako na společníky ve společnosti s ručením omezeným. Ve většině případů se dle současné právní úpravy, která přiřazuje komanditní společnost ke společnosti osobní, se však použijí na komanditistu přiměřeně
1
změna kodexu, právní úpravy Důvodová zpráva k ZOK, [online], s. 5, [cit. 2014-03-12], dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf 2
7
ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Dále ve své práci krátce zanalyzuji další možnosti zániku účasti společníka ve společnosti opět v porovnání obou právních úprav a jejich následky. Do své práce zahrnu také problematiku vyloučení člena družstva, přesto že se nejedná přímo o společníka, a to z důvodu nové právní úpravy družstva jako obchodní korporace. V poslední části své práce objasním následky, které ukončení účasti společníka ve společnosti přináší. Zdroji, ze kterých budu čerpat, jsou obchodní zákoník, zákon o obchodních korporacích, odborné právní časopisy, internetové články, odborné publikace, judikatura. Pro orientaci v předchozí a stávající právní úpravě uvádím ustanovení zákona, které upravují komanditní společnost a společnost s ručením omezeným. Úprava komanditní společnosti: - Obchodní zákoník = § 93 až § 104 - Zákon o obchodních korporacích = § 37 až 39, § 118 až § 131 Úprava společnosti s ručením omezeným: - Obchodní zákoník = § 105 až § 153 - Zákon o obchodních korporacích = § 11 až 14, § 31 až § 332, § 37 až § 39, § 42, § 43, § 132 až 242. - Občanský zákoník = § 1320 až § 1332
8
Pro přehlednost předkládám zjednodušený přehled způsobů, kterými dochází k zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným a komanditisty v komanditní společnosti a jejich úpravu v zákoně před rekodifikací a po rekodifikaci.
Tabulka 1: Způsoby zániku účasti společníka ve společnosti v úpravě obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích Způsob zániku účasti
úprava dle ObchZ
úprava dle ZOK
s.r.o.
k.s.
s.r.o.
k.s.
§ 113 odst. 4
§ 113 odst. 4
§§ 151, 165
§ 101
§ 149
§ 149
§ 204
§ 115 odst. 2
§ 148
§ 148
§ 205
není možná
vystoupení společníka
§ 376 ZOP
dle § 102 odst. 1 není možné vystoupení komanditisty
§ 164 § 202 § 207 odst. 3 § 376 ZOP
§ 110 odst. 1
dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti
§ 149a
není možná
§ 203
není možná
převod podílu
§ 115
vyloučení společníka v kadučním řízení
vyloučení společníka rozhodnutím soudu
zrušení účasti společníka soudem
smrt fyzické osoby dědění obchodního podílu
§ 116 odst. 2
§ 93 odst. 4 § 115
§§ 207 - 210
§ 93 odst. 4
§ 42
§ 116 odst. 2
§ 211
§ 123 §§ 207 - 210 § 123 §§ 93 - 94,
§ 68 odst. 3 zrušení společnosti
§ 102
§§ 93 - 94
§ 115 § 127 odst.3
Zdroj: Obchodní zákoník, Zákon o obchodních korporacích
9
1 OBECNÁ ÚPRAVA KOMANDITNÍ SPOLEČNOSTI Komanditní společnost je z
historického hlediska nejstarší formou obchodní
společnosti.3 Řadíme ji mezi společnosti osobní, ve které jsou přítomné prvky společnosti kapitálové, mnohdy se tedy setkáme se zařazením mezi společnosti tzv. smíšené. Prvky kapitálové společnosti se projevují zejména ve vztahu ke komanditistům, kteří mají povinnost vkladu do společnosti v rozsahu stanoveném zákonem, zároveň ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu a nepodílejí se osobně na řízení společnosti. Výjimkou je případ, kdy je jméno komanditisty součástí firmy společnosti. Komanditní společnost je právnickou osobou, která může být založena pouze společenskou smlouvou a za účelem podnikání, tedy za účelem materiálním, případně za účelem správy vlastního majetku. Toto rozšíření možnosti založení společnosti za účelem správy jejího majetku, tedy nejen pro účely podnikání, je nově zavedeno zákonem o korporacích. Předmět podnikání komanditní společnosti není obchodním zákoníkem nijak omezen, omezení upravují některé jiné zákony, např. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, z jehož ustanovení vyplývá, že česká komanditní společnost nemůže být bankou. Nejvýznamnější změny v komanditní společnosti předmět úpravy
před rekodifikací
po rekodifikaci
účel založení společnosti
podnikání
podnikání a správa vlastního majetku
minimální výše základního kapitálu
5.000,- Kč
není stanoveno
nejnižší možný vklad komanditisty
5.000,- Kč
není stanoveno
komanditní suma
institut nezaveden
výše není stanovena, nesmí být však nižší než výše vkladu
povinný vklad
pouze komanditisté, pouze pouze komanditisté, peněžitý, peněžitý nebo nepeněžitý vklad nepeněžitý, případně provedení prací či poskytnutí služeb, pokud to umožní společenská smlouva
3
Dvořák, T. Osobní společnosti ve světle rekodifikace českého obchodního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 580 s., ISBN 978-80-7357-755-1, s. 311
10
obchodní podíl komanditisty
pouze 1 obchodní podíl
umožněno vlastnit více podílů i různých druhů
1.1 Úprava komanditní společnosti před rekodifikací Založení komanditní společnosti je možné nejméně dvěma zakladateli komplementářem a komanditistou. Vzhledem ke kogentnímu ustanovení zákona4, tedy ustanovení nařizující, závazné, od kterého se nelze odchýlit, nemůže existovat jako společnost unipersonální, neboli jednočlenná. Musí mít minimálně dva společníky, komplementáře a komanditistu a tento minimální počet společníků musí být zachován po celou dobu trvání společnosti, jinak zaniká. Společníkem v komanditní společnosti může být jak právnická, tak fyzická osoba, avšak komplementář a komanditista nemůže být v jedné komanditní společnosti tou samou osobou. V názvu společnosti užívá „komanditní společnost“, může být nahrazeno zkratkou „kom. spol.“ nebo „k.s.“. Vznik a zánik účasti v komanditní společnosti je taxativně vymezen zákonem. Komplementářem může být osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního předpisu5, komanditistou osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům. Komplementář ručí za závazky společnosti neomezeně, komanditista do výše svého nesplaceného vkladu, neomezeně ručí komanditista, pokud je jeho jméno ve firmě společnosti. Společnost musí být založena společenskou smlouvou, jejíž obligatorní náležitosti jsou stanoveny v ustanovení § 94 ObchZ. Povinností společnosti je tvorba základního kapitálu.6 Obchodním zákoníkem je fakultativně stanovena výše minimálního vkladu komanditisty do základního kapitálu společnosti. I když se v tomto případě jedná o znak společnosti s ručením omezeným, tedy společnosti kapitálové, není vkladová povinnost v plném rozsahu stejná jako pro s.r.o. Komanditistovi nelze prominout splacení vkladu. Ustanoveními obchodního zákoníku, která lze aplikovat na právní postavení komanditisty jsou ručení komanditisty, vkladová povinnost, splácení vkladů a s tím spojené vyloučení komanditisty v kadučním řízení v případě nesplnění vkladové povinnosti, převod, přechod a rozdělení podílu komanditisty, povinnost příplatková a s tím spojená možnost vyloučení pro její nesplnění. V neposlední řadě zánik účasti rozhodnutím soudu. Těmito ustanoveními se řídí společnost s ručením omezeným. 4
§ 118 odst. 1 ZOK, v dřívější úpravě ust. § 93 odst. 1 ObchZ § 93 odst. 2 ObchZ 6 § 58 ObchZ 5
11
Základní zákonnou povinností komanditisty je povinnost vkladová, které se není možné zprostit ani úpravou ve společenské smlouvě. Minimální výše je stanovena na 5 tis. Kč bez omezení horní hranice. Splatnost vkladu je upravena společenskou smlouvou jak stanoví § 97a ObchZ. V tomto ustanovení není stanovena limitní lhůta pro splacení vkladu, jak je tomu u s.r.o., kde je lhůta 5 let stanovena jako maximální. Pokud komanditista nesplní svou vkladovou povinnost, může jej společnost vyloučit v kadučním řízení. Komanditistovi může být uložena společenskou smlouvou příplatková povinnost a to maximálně do výše 50 % jeho vkladu a stejně jako nesplnění vkladové povinnosti je nesplnění povinnosti příplatkové postižitelné.
1.2 Úprava komanditní společnosti po rekodifikaci Komanditní společnost je upravena v ustanoveních § 118 - § 131 ZOK. Zásadní charakteristika komanditní společnosti zůstává ve větší míře zachována a příliš se neliší od úpravy současné. Pokud ze zákona neplyne něco jiného, přiměřeně se na ni použijí ustanovení o veřejně obchodní společnosti7, oproti úpravě v obchodním zákoníku, který odkazoval na použití ustanovení zákona o veřejné obchodní společnosti a na právní postavení komanditistů ustanovení o společnosti s ručením omezeným.8 Tuto změnu lze chápat jako posun, kterým se řadí komanditní společnost ke společnosti osobní. Společnost musí mít nejméně jednoho komplementáře a jednoho komanditistu a tato podmínka musí být naplněna po celou dobu existence společnosti, jinak ji soud i bez návrhu zruší a rozhodne o její likvidaci.9 Komplementáři ručí za dluhy společnosti neomezeně a komanditisté ručí za její dluhy s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku,10 tedy v závislosti na splacení vkladu nebo komanditní sumě. Komanditistům zůstává vklad nadále povinný, není však zákonem stanovena minimální výše vkladu. Změnou v současném znění zákona o obchodních korporacích oproti obchodnímu zákoníku je vypuštění ustanovení, ve kterém byly upraveny okolnosti, za kterých jednal jménem společnosti komanditista. Dnes platí, že v situacích, kdy jedná komanditista vlastním jménem, není společnost z jeho jednání vázána.
7
§ 119 ZOK § 93 odst. 4 ObchZ 9 Jak vyplývá z ustanovení § 211 odst. 2 NOZ 10 § 122 ZOK 8
12
Novým institutem, ve vztahu k předchozí právní úpravě, je komanditní suma. Jde o konkrétní finanční sumu, uvedenou v obchodním rejstříku.11 Nenahrazuje povinnost vkladu komanditisty, ta je obligatorně náležitostí smlouvy dle § 124 písm. b), ale jde o volitelnou, fakultativní náležitost společenské smlouvy, která by měla zajišťovat větší rozsah ručení pro věřitele. Výši ručení komanditisty lze ve společenské smlouvě vázat také na hodnotu komanditní sumy, která musí být ve smlouvě v tomto případě uvedena. Pro korporaci samotnou není komanditní suma finančním přínosem, avšak ručení komanditisty se ve vztahu k třetím osobám zvyšuje.12 Komanditní suma, a s ní spojené ručení, se snižuje o částku, kterou komanditista splnil svou vkladovou povinnost, z tohoto důvodu také nesmí být komanditní suma nižší než vklad komanditisty. Změna komanditní sumy má konstitutivní účinky, to znamená, že je účinná jejím zápisem do obchodního rejstříku. Zde se projevuje ochrana věřitelů, kteří jednají v dobré víře v obchodní rejstřík. Změna výše komanditní sumy se nemění pouze splácením vkladu komanditisty, ale vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o fakultativní náležitost společenské smlouvy, může dojít ke změně komanditní sumy i změnou společenské smlouvy (případné snížení či zvýšení komanditní sumy). V případě zvýšení komanditní sumy ZOK stanoví výjimku konstitutivnosti zápisu do obchodního rejstříku.13 Ohledně podílu je komanditistovi nově umožněno mít více než jeden podíl v jedné obchodní společnosti, tak jak je tomu u společníka ve společnosti s ručením omezeným. I přesto, že se na komanditní společnost ve větší míře použijí ustanovení upravující veřejnou obchodní společnost, nejsou komanditní společnosti umožněna stejná práva veřejné obchodní společnosti.14 V zákoně o obchodních korporacích i nadále zůstávají ustanovení, na které se použije přiměřeně úprava pro společnost s ručením omezeným např. výpočet výše vypořádacího podílu nebo převod podílu komanditisty.
11
Skutečnost, které je povinně zapisována do OR, aby byla známa věřitelům i třetím osobám HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., DIVIŠOVÁ, K., FINGER, L., MACHALA, M., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V., Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poznámkové znění. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2013. 859 s. ISBN 978-80-7263-823-9, s. 173-174 13 § 131 odst. 2 ZOK 14 Např. možnost být insolvenčním správcem, § 2 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích 12
13
2 OBECNÁ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Společnost s ručením omezeným je historicky nejmladší formou společnosti, která využívá prvky osobní a zároveň prvky akciové společnosti, spočívající zejména v omezeném ručení společníků za závazky společnosti.15 Ve společnosti s ručením omezeným je oddělen soukromý majetek společníka od majetku společnosti. Společník je povinen vložit do společnosti vklad v zákonem stanovené výši, který vyčlení ze svého majetku a pouze tato část se stává majetkem společnosti. Rizikem pro společníka, v případě neúspěšného podnikání, může tedy být postižení majetku pouze v takovém rozsahu, v jakém ručí za závazky společnosti. Forma s. r. o. je formou nejoblíbenější a nejvyužívanější. Dle podkladů Českého statistického úřadu bylo v České republice k 31. 12. 2013 registrováno 365 149 společností s ručením omezeným z celkového počtu 399 571 obchodních společností.16 Důvodem může být zejména ručení za závazky společnosti, které je omezené a nízký základní kapitál. V současné době pouze 1 Kč, takže zakladatel nemusí mít finanční hotovost k tomu, aby mohl založit s.r.o. Pokud však porovnáváme společnosti kapitálové, je ukončení účasti společníka složitějším aktem než ve společnosti akciové. Společnost s ručením omezeným je označována za společnost kapitálovou a společníkům nenastává povinnost se na společnosti osobně účastnit v rozsahu, v jakém je tomu u osobních společností, nicméně se zde nevylučuje účast společníka na vedení společnosti, což je znakem společnosti osobní. Dalším společným prvkem společnosti obchodní bylo, do platnosti ZOK , že obchodní podíl nemohl být představován cenným papírem. Závisí na společníkovi či společnících, zda využijí možnosti ustanovit statutárním orgánem třetí osobu, či zda se budou účastnit sami vedení společnosti jako členové statutárního orgánu. Dalším prvkem osobní společnosti je částečné osobní ručení společníků za závazky společnosti. Jako společnost kapitálová, má povinnost vytvářet základní kapitál, odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, může být založena za podnikatelským účelem, ale také může vykonávat i jinou činnost. 15
Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s. 1008. ISBN 978-80-7400-480-3, 16 Český statistický úřad. Tab. 2 Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle převažující činnosti a vybraných právních forem. [online], [cit. 2014-02-03]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/0102-13
14
Nejvýznamnější změny ve společnosti s ručením omezeným předmět úpravy
před rekodifikací
po rekodifikaci
nejvyšší počet společníků
50
neomezen
řetězení společností17
zákaz
umožněno
minimální výše základního kapitálu
200 000 Kč
1 Kč
nejnižší možný vklad společníka
20 000 Kč
1 Kč
obchodní podíl společníka
1 společník 1 vklad
1 společník více vkladů, možnost vkladů různého druhu, obchodní podíl může být představován kmenovým listem
povinnost a výše rezerv
vytváří se rezervní fond ze zisku, výše podle společenské smlouvy – nejméně však 10 % zisku
není stanoveno
vystoupení společníka
pouze dohodou
dohodou, zavedeno tzv. abandonní právo umožňující vystoupení společníka na základě zákonem stanovených důvodů
2.1 Společnost s ručením omezeným před rekodifikací Obchodní zákoník definoval společnost s ručením omezeným jako společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků, přičemž společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů, dle zápisu v OR. Jako jediná z obchodních společností má stanovený maximální počet 50 společníků a tato hranice nesmí být po celou dobu trvání společnosti překročena. V případě porušení této povinnosti může soud rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci. Společnost může být založena jednou osobou – společníkem, tato společnost však nesmí být jediným společníkem nebo jediným zakladatelem společnosti jiné, zákaz tzv. řetězení. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří s.r.o.18
17 18
situace, kdy s.r.o. s jediným společníkem je jediným zakladatelem a společníkem jiné s.r.o. § 105 odst. 2 ObchZ
15
Společnost je povinna vytvářet základní kapitál ve výši stanovené ve společenské smlouvě, ten se může v průběhu zvyšovat či snižovat, maximální hranice výše základního kapitálu stanovena není, spodní hranice nesmí klesnout pod zákonnou hranici, která činí 200 tis. Kč. Na základním kapitálu se podílí společník pouze jedním vkladem, jeho minimální výše je zákonem stanovena na 20 tis. Kč. Pokud tedy zakládá společnost dvacet společníků, bude minimální výše základního kapitálu 400 tis. Kč. Společenskou smlouvou může být stanoven vklad v různé výši, musí být však dělitelný tisícem. Společnost je povinna vytvářet rezervní fond ve výši 10 % základního kapitálu, který slouží ke krytí ztrát nebo v situacích, které mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti. Převod obchodního podílu na jiného společníka je možný pouze se souhlasem valné hromady, pokud není stanoveno společenskou smlouvou jinak a převod obchodního podílu na jinou osobu musí být výslovně připuštěn společenskou smlouvou. Pokud ta mlčí, je převoditelnost na třetí osobu vyloučena.
2.2 Společnost s ručením omezeným po rekodifikaci Přijetím nových zákonů upravujících soukromé a obchodní právo se významně dotklo společností s ručením omezeným, které společníkům otevírá nové možnosti, ale plynou z něj také nové povinnosti a rizika. V úpravě s.r.o. v ObchZ některá ustanovení odkazovala na právní úpravu společností akciových. Nová právní úprava je ve vztahu k s.r.o. ucelená, společníkům dává větší možnosti upravit své postavení formou dohody. Stručně popíšu úpravy, které se týkají s.r.o. Velmi významnou změnou je snížení výše vkladu společníka, které nově činí 1 Kč. V případě jednočlenné společnosti může tedy základní kapitál činit 1 Kč. Tato úprava otevírá ještě větší možnosti využití této formy společnosti k podnikání a předpokládám, že její obliba ještě více vzroste. Počet společníků s.r.o. není v současné době omezen. ZOK ruší tzv. zákaz řetězení, který byl obchodním zákoníkem zakázán. Nově může společník, který je jediným společníkem v s.r.o. být také jediným zakladatelem nebo společníkem jiné s.r.o. Další zásadní úpravou je změna obchodního podílu ve společnosti. ZOK odstranil dualitu pojmů v ObchZ - podíl a obchodní podíl. I přesto, že se na některých místech ZOK pojem obchodní podíl nadále používá, lze se domnívat, že jde pouze o chybu legislativní. Důvodová zpráva jednotně hovoří o podílu. V dřívější právní úpravě mohl společník vlastnit pouze jeden obchodní podíl, nově může vlastnit podílů více. Společnost může vydat více podílů, které budou spojeny s konkrétními právy a povinnostmi, pokud to společenská smlouva připouští. 16
Podrobněji se budu podílu věnovat v jiné části této práce. Nová právní úprava připouští podíl formou cenného papíru, kterým je tzv. kmenový list. Tato možnost byla dříve připuštěna pouze ve vztahu k akciové společnosti. Ke zjednodušení došlo u příplatkové povinnosti společníka, není zákonem omezena hranice příplatkové povinnosti, společenská smlouva určí výši, kterou nesmí příplatky překročit. Příplatky mohou být nově i nepeněžité. S úpravou příplatkové povinnosti je také spojena možnost jednostranného vystoupení společníka. Dosud obchodní zákoník neumožňoval jednostranně ze společnosti vystoupit, vyjma případu převodu společnosti dle zákona o přeměnách. Také je upravena povinnost zveřejňování informací. Pokud má s.r.o. zřízené internetové stránky, je její povinností uvést na nich údaje, které má povinnost uvést na obchodních listinách a další údaje dle ZOK. Zásadní změnou, které ZOK přináší je rozšíření povinností statutárních orgánů. Jednání s péčí řádného hospodáře zůstává a nově je zákonem zavedeno pravidlo podnikatelského úsudku, kterým dochází k nové koncepci povinností statutárního orgánu ve vztahu ke společnosti a v případě jejich porušení i odpovědnosti za případnou újmu společnosti. Společnost je povinna vést seznam společníků, do kterého se zapisují údaje, kterými jsou jméno společníka, jeho bydliště, případně sídlo a další informace týkající se vkladů společníků a jejich podílů. Společnost může využít kumulativního hlasování, pokud to určí společenská smlouva. Jedná se o způsob hlasování, který společnost využije při volbě orgánů. Význam má u společností s více společníky a přínosem by mohlo být pro minoritní společníky, kteří jsou schopni prostřednictvím svých hlasů prosadit volbu kandidáta, kterého preferují do orgánu společnosti, který je předmětem volby a oproti kandidátům, které navrhuje majoritní společník. Zákon o obchodních korporacích nestanovuje povinnost společnosti vytvářet rezervní fond. Společnosti, které byly založeny před rokem 2014, mohou využít nové právní úpravy a rezervní fond, který byl vytvořen povinně, zrušit. To však pouze za předpokladu, že se podřídí nové úpravě zákona o obchodních korporacích v plném rozsahu, přijmou tedy tzv. generální opt-in a tím dojde k vyloučení použití obchodního zákoníku. S tímto krokem je spojená změna společenské smlouvy, ve které musí být povinnosti týkající se rezervního fondu vypuštěny. Finance z rezervního fondu, který byl zrušen, mohou být vyplaceny společníkům, případně mohou být převedeny jinam.19
19
Viktor Dušek, advokát, KPMG Legal, [online], dostupné z http://ekonom.ihned.cz/c1-61630820-rekodifikace2014-jak-vyplatit-rezervni-fond-novy-zakon-prinasi-zmeny [cit. 2014-03-31]
17
3 PRÁVNÍ POSTAVENÍ SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI Právní postavení společníků v obchodní společnosti charakterizuje podíl na společnosti, který představuje práva a povinnosti plynoucí z účasti společníka ve společnosti a vyjadřuje rozsah, v jakém se společník na společnosti podílí, jak silné je jeho postavení, jaký vliv má na řízení společnosti a v jakém rozsahu se podílí na dosaženém hospodářském výsledku.
3.1 Podíl Podíl je právním institutem, který je převoditelný a obchodovatelný. Lze s ním smluvně disponovat. ZOK odstraňuje dualitu pojmů obsažených v ObchZ obchodní podíl a ponechává pojem podíl, mění se tedy pouze terminologie. Samotná definice podílu zůstává i v nové právní úpravě zachována, představuje „účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí“20. V dřívější právní úpravě by1 považován obchodní podíl za jinou majetkovou hodnotu21, zásadní novinkou je skutečnost, že dle účinné úpravy je podíl věcí ve smyslu právním. ZOK výslovně toto nestanoví, ale ustanovení OZ v § 489 uvádí „věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“. Míra možných povinností spojených s podílem je omezená v tom smyslu, že musí mít souvislost s účastí ve společnosti, jak bylo zmíněno výše a vyplývá z ustanovení ZOK. Podíl můžeme dělit dle kvalitativní a kvantitativní stránky. Kvantitativní stránkou je poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti22, tedy míra, jakou se společník na společnosti účastní. Právní úprava je dispozitivní a připouští úpravu společenskou smlouvou, která může připustit rozdílnost různě velkých vkladů při zachování stejných podílů. Ve společenské smlouvě by tyto skutečnosti měly být dostatečně odůvodněny, aby byly v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a dobrých mravů. Tato situace může nastat například, pokud se jeden ze společníků podílí přímo na činnosti společnosti, jiný nikoliv. ZOK nově umožňuje společníkům a komanditistům mít více než jeden podíl v téže
20
§ 31 ZOK Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2004, sp.zn. 22 Cdo 700/2004, uveřejněný pod číslem 68/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [online], dostupné na http://www.nsoud.cz [cit. 2014-03-31] 22 § 114 odst. 1 ObchZ 21
18
obchodní korporaci. Kvantitativní stránkou je samozřejmě také hodnota obchodního podílu ve společnosti. Kvalitativní stránkou jsou práva a povinnosti plynoucí z účasti společníka ve společnosti. Zákon o obchodních korporacích připouští v ustanovení § 135 možnost společníka ve společnosti s ručením omezeným vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Tato možnost přinese ulehčení společníkům, kdy nebudou muset řešit případný proces rozdělení či sloučení podílů. Budou moci vlastnit podílů více, případně různé druhy podílů a disponovat s nimi samostatně.23 Současná právní úprava nepodmiňuje převod obchodního podílu mezi společníky se souhlasem valné hromady, jak tomu bylo dosud. V případě, že společník vlastnící více podílů je v prodlení se splacením pouze některého z nich, týká se vyloučení jen toho podílu, kterého se prodlení s plněním vkladové povinnosti týká. I zde zákon nechává možnost úpravy tohoto ustanovení společenskou smlouvou. Možnost mít více podílů platí i v případě komanditistů v komanditní společnosti, jejich podíly se určují podle poměru jejich vkladů. Oproti tomu komplementáři mají podíly zásadně stejné, pokud není společenskou smlouvou určeno jinak. Novinkou v ZOK je možnost společnosti s ručením omezeným vydávat cenné papíry, které jsou označovány jako kmenové listy. Kmenový list je cenným papírem na řad a je převoditelný rubopisem. Nový občanský zákoník definuje cenný papír jako listinu, „se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést“.24 Dosud bylo připuštěno zákonem vlastnictví podílu představovaného cenným papírem pouze společníkům v akciové společnosti a společnost s ručením omezeným zůstávala spíše společností uzavřenou, do které nebylo možné vstoupit bez vědomí ostatních společníků. I přesto, že je vydávání kmenových listů u s.r.o. připuštěno zákonem, je na zvážení každé společnosti, zda k emisi těchto cenným papírů přistoupí či nikoliv. Tato možnost musí být stanovena společenskou smlouvou. Ve vazbě na možnost vlastnictví více podílů různých druhů je možné, že část podílů bude mít společnost s kmenovým listem, část bez něj. Podmínkou vydání kmenového listu k určitému podílu je jeho neomezená převoditelnost. Dále zůstává možnost zastavení podílu. Zástavní právo, v případě zástavy podílu bez kmenového listu, vzniká zápisem do obchodního rejstříku, u zástavního práva ke kmenovému listu se bude postupovat dle ustanovení § 1328 odst. 1 OZ, a tedy zástavní právo 23
JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M., S.r.o. po rekodifikaci, Právní rádce, květen 2012, [online], [cit. 2014-02-03], dostupné z http://pravniradce.ihned.cz/c1-55877970-s-r-o-po-rekodifikaci 24 § 514 OZ
19
vznikne jeho odevzdáním zástavnímu věřiteli. Závěrem lze tedy k institutu kmenového listu, že přináší určitě větší možnosti společníkům a společnosti samotné, kdy bude snadnější převod podílů, nevýhodou z mého pohledu může být ztráta kontroly společnosti nad takovýmito podíly. Jak bude v praxi tato možnost využívána, ukáže čas.
3.2 Práva a povinnosti Nejběžnějším dělením práv a povinností je dělení dle povahy na práva a povinnosti majetkové a nemajetkové povahy. V obecné rovině je v současně platné právní úpravě v porovnání z předchozí právní úpravou pojetí práv a povinností zachováno. Došlo k jejich rozšíření a to v souvislosti s možností vlastnit více druhů podílů, ke kterým se vážou práva a povinnosti, tedy k vyšší variabilitě. Nově bylo zavedeno tzv. abandonní právo, vztahující se k příplatkové povinnosti, kdy je společník oprávněn jednostranně ze společnosti vystoupit v případě, že nesouhlasí s příplatkem a nehlasoval pro něj. ZOK upravuje také změnu hlasovacího práva.
Je umožněno, nad rámec dosud platné právní úpravy, společníkům
hlasovat na valné hromadě, mimo ni, ale i hlasováním korespondenčním, kdy mohou své hlasy odevzdat již před jednáním valné hromady. Fakultativně je umožněno kumulativní hlasování, kterým jsou zvýhodněni menšinoví společníci. Mezi majetková práva zahrnujeme -
právo na zisku, které je závislé na hospodářském výsledku společnosti a o kterém společníci rozhodují, zda se o něj podělí, či zda si je společnost ponechá jako zdroj na další rozvoj;
-
právo na vypořádání společníka při zániku účasti společníka ve společnosti nebo při zániku samotné společnosti.
Nemajetkovými právy jsou -
právo podílet se na řízení a kontrole činnosti společnosti, buď v jednání s ostatními společníky, nebo rozhodováním na valné hromadě, kde je společník schopen ovlivnit činnost společnosti počtem hlasů, kterými společník disponuje;
-
právo na informace o záležitostech společnosti.
Povinnosti majetkové povahy
20
-
vkladová povinnost, kterou u kapitálových společností stanovuje zákon a rozsah je určen společenskou smlouvou;
-
povinnost příplatková;
-
další povinnosti stanovené společenskou smlouvou. Povinnost vkladová a příplatková jsou povinnostmi stanovenými zákonem, které jsou pro
účast společníka velmi významné a jejich porušení může být sankcionováno. Novou povinností, která se objevuje v ZOK je povinnost, která se váže ke kmenovému listu. Povinností společníka je odevzdání kmenového listu bez zbytečného odkladu v zákonem stanovených případech.25 Společnost může uplatnit právo na úrok z prodlení z nesplacené částky peněžitého vkladu, toto mohou společníci upravit společenskou smlouvou jinak. Tato úprava společenskou smlouvou je také namístě v případě vkladu nepeněžitého, u kterého není zákonem úrok z prodlení upraven. Povinnosti můžeme zároveň dělit na ty, které plynou společníkovi přímo ze zákona a ty, které upravuje společenská smlouva. Zejména u osobních společností, kdy je povinností společníků se přímo účastnit činnosti společnosti, je nezbytné, aby byly společenskou smlouvou jasně vymezeny povinnosti společníků. V komanditní společnosti předepisuje vkladovou povinnost zákon pouze komanditistům. Na ztrátě se podílejí komplementáři stejným dílem ex lege26, komanditisté jsou povinni uhradit ztrátu pouze v případě, stanoví-li to společenská smlouva.
25 26
§ 152 odst. 1 ze zákona
21
4 VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA A ZRUŠENÍ JEHO ÚČASTI VE SPOLEČNOSTI Úvodem je potřeba zmínit zákony, upravující postup orgánu veřejné moci při rozhodování o právech a povinnostech právnických osob. Rekodifikace soukromého práva, přestavovaného zákonem o obchodních korporacích a občanským zákoníkem, které jsou účinné od 1. 1. 2014, vyvolala úpravy souvisejících zákonů či tvorbu nových. Od 1. 1. 2014 vedle sebe existují dva procesní předpisy upravující civilní soudní řízení, přičemž jedním z nich je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád upravující výlučně sporná řízení a druhým nově vzniklý zákon č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních upravující řízení nesporná, vyčleněná z občanského soudního řádu a jiná zvláštní řízení. Speciálním zákonem je v tomto případě zákon o zvláštních řízeních soudních a v záležitostech neupravených tímto zákonem se subsidiárně27 použijí ustanovení občanského soudního řádu. Jako soud prvního stupně ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace rozhoduje krajský soud usnesením.28
4.1 Důvody pro vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti Vyloučení společníka je nedobrovolným ukončením jeho účasti ve společnosti, kterého může společnost dosáhnout bez jeho vůle nebo proti ní pouze dvěma způsoby, rozhodnutím valné hromady nebo rozhodnutím soudu. Možnost vyloučení společníka je vázána na porušení jeho povinností, v žádném jiném případě není možné společníka vyloučit. Jedná se ve výrazné míře o povinnosti povahy majetkové, které plynou společníkovi ze zákona nebo vyplývají ze společenské smlouvy. Judikatura uvádí, že povinnosti společníka nemusí vždy vyplývat jen z dokumentů či listin výše uvedených, ale „takové povinnosti mohou vyplývat též ze zásad, na kterých je postaven obchodní zákoník, z jiných než písemných závazků převzatých společníkem vůči společnosti, popřípadě z jiných právních skutečností“.29 Zákonnými
povinnostmi jsou především povinnost vkladová a příplatková. V době platnosti obchodního zákoníku se na komanditisty použila stejná ustanovení ObchZ jako na vyloučení společníka 27
podpůrně § 3 odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních 29 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp.zn. 29 Odo 1007/2006 [online], dostupné na www.nsoud.cz [cit. 2014-03-31] 28
22
ze společnosti s ručením omezeným. Zákon o obchodních korporacích upravuje vyloučení komanditisty v ustanoveních upravujících veřejnou obchodní společnost, konkrétně v § 101 odst. 2 ZOK, který stanoví možnost vyloučení společníka nejvyšším orgánem v případě prodlení se splněním vkladové povinnosti. Dalšími povinnostmi, pro které je možné společníka vyloučit, jsou povinnosti stanovené společenskou smlouvou. Aby bylo možné za porušení povinností společníka vyloučit, musí být naplněny zákonné podmínky a musí se jednat o zvlášť závažné a opakované porušování povinností. V neposlední řadě je společník oprávněn domáhat se sám zrušení své účasti ve společnosti prostřednictvím soudu v situaci, kdy na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, a dohoda o ukončení jeho účasti s ostatními společníky není možná. K tomu, abychom mohli analyzovat samotné vyloučení společníka a zrušení jeho účasti soudem, je třeba nastínit povinnosti společníků, jejichž porušení k těmto následkům vede.
4.1.1 Povinnosti společníka ve společnosti s ručením omezeným Společníkovi vyplývají povinnosti spojené s účastí ve společnosti, jsou to povinnosti zákonné a smluvní. Zákonnou a zároveň povinností nejdůležitější je povinnost vkladová. Společník je povinen splatit vklad v plném rozsahu do pěti let od vzniku společnosti. V tomto případě je možná úprava lhůty společenskou smlouvou, avšak lhůtu lze pouze zkrátit, nikoliv prodloužit. Zproštění této povinnosti, je možné pouze v případě snížení základního kapitálu. V případě prodlení se splácením peněžitého vkladu, je společník povinen uhradit úrok z prodlení. Dle ObchZ byl stanoven úrok z prodlení, ve výši 20% z nesplacené částky30. Sankce se týká pouze peněžitého vkladu, jak výslovně zákon uvádí, v případě nepeněžitého vkladu úrok z prodlení zákon neupravuje. Současná právní úprava stanoví úrok z prodlení při prodlení se splacením vkladu ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky31. I toto ustanovení lze upravit společenskou smlouvou, z čehož vyplývá, že společenská smlouva může výši úroků z prodlení stanovit různě. Společnost má právo upravit ve společenské smlouvě výši úroku z prodlení, případě i to, zda se úrok z prodlení bude hradit či nikoliv. Zákon o obchodních korporacích nově připouští možnost společníka vlastnit více podílů, a to i různého druhu. V tomto případě se tedy bude porušení vkladové povinnosti a s tím spojené možnosti postihu společníka vázat pouze k tomu podílu, ohledně něhož je společník 30 31
§ 113 odst. 2 ObchZ § 151 odst. 1 ZOK
23
v prodlení s plněním vkladové povinnosti32, i toto ustanovení lze upravit společenskou smlouvou. V praxi je tedy možné, že společník bude valnou hromadou vyloučen pro nesplnění vkladové povinnosti vztahující se k jeho podílu, avšak v případě, že bude vlastníkem více podílů, nezanikne tím jeho účast ve společnosti. Druhou zákonnou povinností je povinnost příplatková, která není kogentně stanovena zákonem, tak jak je tomu u povinnosti vkladové. Jedná se o možnost zvýšení vlastního kapitálu společnosti formou příplatků společníků. Společnost může s příplatkem naložit dle svého uvážení, může jej využít k překonání nepříznivé ekonomické situace a část příplatku společníkům vrátit v rozsahu, v jakém převyšoval ztráty společnosti. Rozhodnutí o vrácení příplatku společníkovi je v působnosti valné hromady, jak ZOK zmiňuje výslovně. V předchozí úpravě ObchZ tomu tak nebylo a názory na tuto problematiku nejsou v odborné literatuře jednotné. V obou právních úpravách, jak ObchZ33 tak ZOK34 je umožněno stanovit poskytnutí příplatku v režimu povinném a dobrovolném. Pokud se bude jednat o příplatek povinný, který může být poskytnutý pouze formou peněžitou, musí být připuštěn společenskou smlouvou, pak je valná hromada oprávněna společníkům uložit povinnost příplatku. V případě, že společenská smlouva, případně zakladatelská listina právo valné hromady na uložení příplatkové povinnosti neobsahuje, nepodléhá rozhodnutí valné hromady o příplatkové povinnosti sankcím dle ZOK. ObchZ stanovoval horní hranici příplatkové povinnosti maximálně do výše poloviny vkladu společníka do základního kapitálu. Toto omezení je v současně platné a účinné právní úpravě odstraněno a ZOK umožňuje, aby společníci ve společenské smlouvě stanovili maximální výši souhrnu příplatků. V případě absence maximálního limitu výše příplatkové povinnosti ve společenské smlouvě nebude možné ji valnou hromadou uložit. „V takovém případě bude platit, že společenská smlouva příspěvky nepřipouští“35. I v nové úpravě je omezena příplatková povinnost pouze na peněžité vklady. Zákon o obchodních korporacích také výslovně dovoluje společníkům, sjednat ve společenské smlouvě zda a s jakými podíly bude příplatek spojen a v jakém poměru budou příplatek poskytovat. Pokud to společenská smlouva neupraví, poskytují společníci příplatky 32
§ 151 odst. 2 ZOK § 121 ObchZ 34 § 162, § 166 ZOK 35 Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. Ministerstvo spravedlnosti ČR. [online] s. 42, [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf 33
24
podle svých podílů36. Nová právní úprava dává společníkům prostor, aby parametry příplatkových povinností nastavili dle svých potřeb. Stejně jako v ObchZ ustanovení § 170 ZOK bude o příplatkové povinnosti rozhodovat valná hromada prostou většinou hlasů přítomných společníků. I zde je možná úprava společenskou smlouvou. Na rozdíl od staré právní úpravy není vyžadována pro rozhodnutí valné hromady o příplatkové povinnosti forma veřejné listiny, kterou je dle terminologie zákona o korporacích notářský zápis, 37 což je dle mého názoru vítanou změnou ze strany společnosti, jelikož se společnostem sníží náklady vynaložené na platby za činnost notáře. Zásadní změnou v ZOK oproti předchozí úpravě je možnost společníka vystoupit ze společnosti právě ve vazbě na uložení příplatkové povinnosti v případě, že s jejím uložením nebude souhlasit. Touto problematikou se zabývám v jiné části mé práce. Jednou ze zákonných povinností je také povinnost loajality. „Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti“.38 Po rekodifikaci je loajalita člena korporace upravena ustanovením § 212 odst. 1 OZ. Povinnostmi, které nelze opominout, jsou povinnosti smluvní, které vyplývají ze společenské smlouvy. Mohou zde být stanoveny také osobní povinnosti společníků, zejména povinnost podílet se na řízení a správě společnosti.
4.1.2 Povinnosti společníků v komanditní společnosti Povinnosti komanditistů se dají přirovnat k povinnostem společníků ve společnosti s ručením omezeným. Nejzásadnější povinností komanditisty je zákonná povinnost vkladová, tedy této povinnost není možné se zprostit ani dohodnout společenskou smlouvou jinak. Zákonná povinnost vkladu byla v obchodním zákoníku stanovena minimální hranicí vkladu, v ZOK minimální hranice není, výše vkladu je určena společenskou smlouvou. Další povinností, kterou obchodní zákoník stanovoval jako možnou,39 je povinnost příplatková, v případě, že ji stanoví společenská smlouva.
36
§ 162 odst. 3 ZOK § 776 odst. 2 ZOK 38 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2007, sp.zn. 29 Odo 387/2006, [online], dostupné na www.nsoud.cz [cit. 2014-03-31] 39 Jedná se o ust. § 121 ObchZ a možnost aplikace tohoto ustanovení na k.s. vyplývá z ust. § 93 odst. 4 ObchZ 37
25
4.2 Vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady – kaduční řízení 4.2.1 Vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným kadučím řízení Kaduční řízení je fakultativní možností řešení situace, kdy společník poruší svou povinnost vkladovou nebo příplatkovou. Jedná se o postup, který umožňuje orgánům společnosti vyloučit společníka za využití zákonného prostředku sloužícího k ochraně společnosti. Vedle možnosti kadučního řízení zůstává nedotčena možnost společnosti požadovat po společníkovi, který je s v prodlení se splacením peněžitého vkladu či příplatku, úrok z prodlení. Tato forma řízení patří výlučně do rozhodování valné hromady. Oproti úpravě v obchodním zákoníku, ve kterém je výslovně uvedeno ve výčtu působnosti valné hromady rozhodování o vyloučení společníka,40 zákon o obchodních korporacích zmocnění valné hromady k tomuto úkonu jednoznačně nespecifikuje. Lze však toto oprávnění valné hromady dovodit z ustanovení § 151 odst. 2 první věty ZOK, v případě povinnosti vkladové, z ustanovení § 165 ZOK v případě povinnosti příplatkové a ustanovení § 190 odst. 2 písm. o) ZOK. Výhodou kadučního řízení pro společnost je rychlost a jednodušší způsob než vyloučení soudem. Zákon o obchodních korporacích poukazuje na subsidiární použití občanského zákoníku upravující vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností, které z jeho členství plynou a nezjednal nápravu v přiměřené lhůtě ani po výzvě spolku.41 Subsidiarita občanského zákoníku v tomto případě přináší drobnou nesrovnalost a to ve smyslu použití slova povinnost v jednotném a množném čísle, konkrétně ZOK v ustanovení § 151 odst. 2 ve třetí větě uvádí „Na vyloučení společníka se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku upravující vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností“, občanský zákoník v odkazovaném ustanovení § 239 odst. 1 v první větě uvádí „Neurčí-li stanovy něco jiného, může společnost vyloučit člena, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství….“. Předpokládám, že v tomto případě je dle ZOK k vyloučení společníka nezbytné závažné porušení povinností nikoliv povinnosti jedné. Možnost vyloučení společníka valnou hromadou včetně důvodů vyloučení, byla, jako jedna z možností zániku účasti společníka ve společnosti, zakotvena v obchodním zákoníku
40 41
§ 125 odst. 1 písm. h) ObchZ § 151 odst. 2 ZOK a § 239 a násl. OZ, vyjma ust. § 242 OZ upravující možnost přezkumu vyloučení soudem
26
již od počátku jeho účinnosti.42 Zákonodárce ani po rekodifikaci nedal širší kompetenci valné hromadě k vyloučení společníka a ponechal i nadále pouze dva zákonné důvody vyloučení společníka valnou hromadou. Jedním je porušení povinností společníka ve smyslu neplnění vkladové povinnosti a druhým neplnění příplatkové povinnosti, obě jsou povinnostmi majetkové povahy. Jakékoliv porušení povinností nad rámec tohoto výčtu, spadá výhradně do kompetence soudu a společnost není oprávněna jakkoliv rozšířit důvody vyloučení úpravou společenské smlouvy. Přesto, že je v ZOK zachována úprava kadučního řízení dle ObchZ, odlišnost se zde objevuje. Jedná se o změnu, která se vztahuje k nové úpravě podílu společníka ve společnosti. V současné době zákon připouští společníkovi vlastnit více podílů a v tomto smyslu je upraveno i vyloučení společníka v kadučním řízení, a to ve vztahu pouze k tomu podílu, ke kterému je společník v prodlení s plněním vkladové povinnosti, to vše v případě, že společník vlastní podílů více. Toto ustanovení zákona lze upravit společenskou smlouvou, která může stanovit vyloučení společníka i v případě, že byla u ostatních podílů vkladová či příplatková povinnost splněna. Pokud tato skutečnost nastane, má vyloučený společník právo na kompenzaci toho, o co přišel v souvislosti se svým vyloučením, a to k vazbě na podíly, ke kterým vkladovou povinnost splnil, „protože jinak by se jednalo o opatření obdobné vyvlastnění.“43 Vkladová povinnost vyplývá přímo z ustanovení zákona a jedná se o vklad peněžité či nepeněžité povahy, u příplatkové povinnosti jde pouze o plnění peněžité. V návaznosti na porušení jedné z těchto povinností může společnost prostřednictvím valné hromady zahájit vůči společníkovi nebo společníkům neplnícím výše uvedené povinnosti kaduční řízení. První fází kadučního řízení je fáze tzv. vyzývací. V případě, že se společnost rozhodne, je prvním krokem výzva ke splnění povinnosti společníka či společníky, kteří jsou v prodlení. Formu výzvy, kterou činí jednatel společnosti, zákon o obchodních korporacích nijak nespecifikuje, je tedy možné tento krok učinit cestou písemnou či ústní formou. Oba tyto způsoby výzvy jsou ve vztahu k zákonné úpravě dostačující, avšak z důvodu prokazatelnosti v případě soudního přezkumu lze doporučit formu písemnou. Výzvu lze chápat jako právní jednání44 a je tedy nutné, aby obsahovala veškeré náležitosti. Obchodní zákoník v ustanovení 42
§ 113 odst. 4 ObchZ, § 121 odst. 1 ObchZ Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, s. 1008, ISBN 978-80-7400-480-3, s. 293 44 V úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník § 34 pojem právní úkon, v současně platné právní úpravě OZ § 545 nahrazeno pojmem právní jednání 43
27
§ 113 odst. 3 upravoval lhůtu, ve které je společník povinen svou povinnost splnit, minimální hranice délky této lhůty je stanovena na 3 měsíce, bez stanovení horní hranice lhůty. ZOK tuto minimální lhůtu neupravuje, avšak odkazuje na ustanovení občanského zákoníku, ve kterém je upraveno vyloučení člena spolku a upravena lhůta pro nápravu „může spolek vyloučit člena, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nápravu nezjednal“45. Lze předpokládat, že praxe bude pokládat i nadále za přiměřenou lhůtu tříměsíční. Další povinnou náležitostí výzvy je upozornění, že v případě nesplnění povinnosti ani ve stanovené dodatečné lhůtě, může být společník vyloučen ze společnosti. V případě, je-li kaduční řízení zahájeno, což zaslání výzvy bezesporu znamená, musí být dokončeno a nejsou žádné zákonné možnosti přerušující řízení, aniž by došlo ke svolání valné hromady, která jediná může o výsledku tohoto řízení rozhodnout. Ochrana společníka je upravena v § 240 odst. 2 věta druhá OZ, která umožňuje společníkovi, o jehož vyloučení se jedná, seznámit se s návrhem, žádat jeho vysvětlení či uvést vše, co může být k jeho prospěchu, avšak v případě porušení vkladové či příplatkové povinnosti se domnívám, že k tomu, aby společník své vyloučení odvrátil či zjednal nápravu, je jedinou možností úhrada vkladu či příplatku. Otázkou je, jak bude postupovat společník, který porušil vkladovou povinnost a je jediným společníkem a zároveň jednatelem společnosti. Nepředpokládá se, že by takový jednatel zahájil vůči své osobě kaduční řízení. „Pro takový případ teorie dovodila, že možnost vyzvat společníka k plnění v náhradní lhůtě může v takovém případě být učiněna usnesením valné hromady“.46 Pokud ani ve stanovené lhůtě vyzvaný společník nápravu nezjedná, rozhodne valná hromada o jeho vyloučení. Valnou hromadu svolává jednatel zákonem stanoveným způsobem. Návrh na vyloučení může být podán i jakýmkoliv společníkem, pokud bude odůvodněn, jak vyplývá z ustanovení § 240 odst. 2 OZ upravující spolek a jeho subsidiární použití stanovené zákonem o obchodních korporacích. Podle ObchZ je valná hromada usnášeníschopná prostou většinou hlasů přítomných společníků, nestanoví-li společenská smlouva počet hlasů vyšší. K hlasům společníka, o jehož vyloučení se jedná, se nepřihlíží, v tomto případě nemůže takový společník vykonávat svá hlasovací práva. Rozhodnutí valné hromady musí mít formu notářského zápisu. Usnesení o vyloučení je účinné okamžikem
45
§ 239 odst. 1 OZ Hejda, J., Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, Linde Praha, 2010, ISBN 978-807201-798-0, s. 83 46
28
přijetí, nestanoví-li valná hromada v usnesení účinnost pozdější. Nově je k rozhodnutí třeba dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, jelikož v důsledku rozhodnutí dojde ke změně společenské smlouvy.47 Nadále zůstává zákaz společníka vykonávat hlasovací právo v případě, že valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení. Forma veřejné listiny vyžadována není. Rozhodnutí se doručí vylučovanému společníkovi. Vyloučenému společníkovi se nabízí možnost bránit se proti tomuto rozhodnutí u dozorčí rady, pokud je společností zřízena a pokud to nevylučuje společenská smlouva a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho vyloučení. Toto rozhodnutí může být dozorčí radou zrušeno. V tomto případě je nepřípustný přezkum soudem dle ustanovení § 242 OZ, společník je však oprávněn apelovat na neplatnost usnesení valné hromady dle ZOK.48 V souvislosti s vytvořením institutu kmenových listů, jakožto cenných papírů, kterými může být představován podíl společníka, je v zákoně zakotvena povinnost vyloučeného společníka odevzdat kmenový list, k čemuž je společností písemně vyzván současně s jeho vyloučením49. Obsahem výzvy musí být také upozornění, že v případě, že společník kmenový list ve stanovené lhůtě nevrátí, bude tento kmenový list prohlášen za neplatný podle § 152 odst. 3 ZOK a společnost bude postupovat dle dalších ustanovení tohoto zákona.50 Výzva bude vyloučenému společníkovi doručena na adresu, která je uvedena v seznamu společníků.
4.2.2 Vyloučení komanditisty z komanditní společnosti v kadučním řízení Vyloučení komanditisty je specifickým způsobem zániku účasti komanditisty v k.s. a stejně jako v případě společnosti s ručením omezeným, není možné vyloučení komanditisty z jiných než zákonných důvodů. Úprava před rekodifikací Zákonné důvody, ve kterých je možné přistoupit k vyloučení komanditisty valnou hromadou, byly upraveny v ustanovení § 113 odst. 3 a 4 a ustanovení § 121 odst. 1 obchodního zákoníku. Jedná se v obou případech o postup fakultativní a je na společnosti, zda jej vůči komanditistovi využije či nikoliv. Proces kadučního řízení je zahájen tzv. vyzývacím řízením, kdy je komanditista vyzván ke splnění povinnosti ve stanovené lhůtě
47
§ 171 odst. 1 písm. b) ZOK Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 1008 s., s. 293, ISBN 978-80-7400-480-3 49 § 151 odst. 3 ZOK 50 § 153, § 154 odst. 1, 2 ZOK 48
29
a zároveň upozorněn na možnost vyloučení z komanditní společnosti v případě, že v této lhůtě svou povinnost nesplní. Lhůta je stanovena v délce min. 3 měsíců. Povinnost k zaslání výzvy má statutární orgán společnosti, který je také povinen po uběhnutí stanovené lhůty bez zbytečného odkladu svolat společníky k rozhodnutí o vyloučení komanditisty, který své povinnosti nesplnil. Opět zde platí, že kaduční řízení, pokud bylo zahájeno, musí být dokončeno. V tomto případě se jedná o rozhodnutí, které musí být přijato postupem dle § 97 odst. 4 ObchZ, nikoliv dle § 97 odst. 2 ObchZ. Jedná se o rozhodnutí, které je změnou společenské smlouvy, jelikož dojde ke změně osoby komanditisty. Pokud nastane situace, kdy v důsledku kadučního řízení zaniká účast komanditisty, kterým byl ve společnosti jediným komanditistou, dochází ke zrušení komanditní společnosti soudem s likvidací.51 Úprava po rekodifikaci Na vyloučení komanditisty se nově nevztahuje ustanovení upravující vyloučení společníka ve společnosti s ručením omezeným, jak tomu bylo v přechozí právní úpravě, ale dle zákona o obchodních korporacích se pro tento případ použije ustanovení upravující vyloučení společníka ve veřejné obchodní společnosti.52 Vyloučení společníka (komanditisty) pro nesplnění vkladové povinnosti tj. v kadučním řízení musí být připuštěno společenskou smlouvou. Oprávněn k vyloučení společníka je nejvyšší orgán společnosti. I v případě, že společenská smlouva stanoví možnost vyloučení společníka v kadučním řízení, nemusí v samém důsledku k vyloučení dojít a je pouze na uvážení společnosti, zda k tomuto kroku přistoupí. Pokud má společnost pouze dva společníky, tento způsob vyloučení není možný.
4.3 Vyloučení společníka rozhodnutím soudu 4.3.1 Vyloučení společníka ve společnosti s ručením omezeným Společnost má stejné právo domáhat se vyloučení společníka rozhodnutím orgánu veřejné moci jako společník, který se domáhá zrušení jeho účasti soudem. Aby společnost tento krok mohla učinit, je nezbytné naplnění předpokladu porušování povinností společníka zvláště závažným způsobem, opakovaně (což se dá dovodit z dikce zákona, kdy je uvedeno „porušuje“ nikoliv „poruší“) a společník v něm pokračuje i přes výzvu společnosti k nápravě.
51 52
Postupem dle ust. § 68 odst. 6 písm. c) ObchZ § 101 ZOK
30
Obchodní zákoník tento postup upravoval v § 149 ObchZ, v ZOK je upraven zákonný postup v § 204. Nerozporovatelným pro posouzení soudem je jednoznačně porušování povinností společníka, které zároveň zakládají možnost vyloučení společníka valnou hromadou, tedy porušení povinnosti vkladové a příplatkové. Otázka závažnosti porušování je opět ponechána na uvážení soudu a vztahuje se k ní řada soudních rozhodnutí. Zásadním rozhodnutím je usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 1007/2005 53, který blíže vyjasnil otázku zakotvení povinnosti společníka ve společnosti s ručením omezeným. V uvedeném rozhodnutí soud stanovil, že povinnosti společníka mohou vyplývat, nad rámec zákonem stanovených povinností, také ze společenské smlouvy, listin či zásad, na kterých je postaven obchodní zákoník a dalších právních skutečností. Dalším rozhodnutím, ve kterém soud konstatoval, že ze zákona lze dovodit povinnost loajality je rozhodnutí Nejvyššího soudu ČZ ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. 7 Cmo 269/2009. V současnosti je povinnost loajality člena korporace upravena v § 212 odst. 1 občanského zákoníku a porušení tohoto závazku může vést například k vyloučení majoritního společníka za neúčast na valných hromadách, což dosud nebylo považováno za porušení povinnosti, jelikož účast na valné hromadě je právem společníka nikoliv povinností a v případech neúčasti pouze nevyžil svého práva. Společností musí být splněn zákonný proces, jehož prvním krokem je výzva společníkovi, která musí být písemná, což u kadučního řízení zákonnou povinností není. Musí obsahovat výzvu k plnění povinností a upozornění na možnost vyloučení. Lhůta, ve které je společník povinen začít je plnit zákonem stanovená není a je na společnosti stanovit přiměřenou lhůtu k nápravě. V případech, kdy společník porušuje povinnosti a byl vyzván k jejich plnění a učiní tak, avšak porušuje dále povinnosti jiné, není možné jej vyloučit za porušování povinností, které mu vytýkány nebyly a k jejichž plnění vyzván nebyl. Výzva k plnění povinnosti musí být učiněna písemně a musí obsahovat upozornění na možnost vyloučení, ve výzvě musí být konkrétně vymezeny povinnosti, které společník porušuje. Judikatura v tomto případě dovodila, že přesto, že nejsou uvedeny zákonem výslovně náležitosti výzvy, musí výzva „obsahovat alespoň skutkové vymezení povinnosti společníka, jejíhož porušení se společník společnosti dopouští“.54 Oproti úpravám
53
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 1007/2005, dostupné na www.nsoud.cz, [cit. 2014-04-20] 54 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3243/2012 dostupné na www.nsoud.cz, [cit. 2014-04-20]
31
v obchodním zákoníku, umožňuje zákon o obchodních korporacích vynechání povinnosti učinit výzvu, jestliže porušení povinnosti mělo právní následky, které nelze odstranit55. Za takové jednorázové porušení povinností s neodstranitelnými následky může být např. vyzrazení obchodního tajemství, porušení loajality takovým způsobem, který poškodí pověst společnosti. O podání návrhu na vyloučení musí rozhodnout valná hromada. Dle odborného výkladu56 je třeba dvoutřetinové většiny s odkazem na ustanovení ZOK,57 který stanoví, že tohoto poměru je třeba v případě přijetí rozhodnutí, kterým se mění společenská smlouva. Dovoluji si na tomto místě krátkou úvahu. Pokud valná hromada rozhoduje o návrhu na vyloučení, může se jednat o rozhodnutí, které v samotném důsledku bude měnit společenskou smlouvu, ale také nemusí. Účast společníka končí až pravomocným rozhodnutím soudu a pokud nastane situace, kdy k ukončení účasti společníka nedojde, v případě že soud rozhodne ve prospěch vylučovaného společníka, jeho účast ve společnosti nekončí. V takovém případě, pokud bychom se vrátili rozhodnutí valné hromady, se nebude jednat o rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva. Jestliže soud rozhodne o vyloučení společníka, zaniká jeho účast ve společnosti dnem nabytí právní moci usnesení o vyloučení a od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí zároveň běží lhůta pro vrácení kmenových listů, pokud byly vyloučenému společníkovi vydány. Vrácení kmenového listu a případné porušení povinnosti spojené s jeho vrácením postupuje společnost v souladu s ustanovením § 152 a násl. Pokud je společník v situaci, kdy zároveň vykovává funkci jednatele, případně člena dozorčí rady, nelze jej vyloučit za porušení povinností plynoucích z této funkce. Povinnosti, které jsou porušovány a pro které je možné jej vyloučit, musí být výhradně povinnostmi společníka plynoucích s jeho účasti ve společnosti.
4.3.2 Vyloučení společníka v komanditní společnosti Rozhodnutím soudu může být z komanditní společnosti vyloučen komanditista. Dle obchodního zákoníku, který stanovoval přiměřenost použití ustanovení, se na vyloučení komanditisty použilo ustanovení o společnosti s ručením omezeným.58 Aby mohlo dojít 55
§ 204 odst. 2 ZOK Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 1008 s., s. 395, ISBN 978-80-7400-480-3 57 § 171 odst. 1 písm. b) 58 § 93 odst. 4 a § 149 ObchZ 56
32
k podání návrhu, musely být naplněny zákonné podmínky, kdy komanditista musel porušovat zvlášť závažným způsobem a opakovaně své povinnosti, nikoliv o situaci, kdy pouze nevyužívá svá práva. Procedurální postup byl zahájen písemnou výzvou, ve které byl komanditista vyzván k plnění povinností a upozorněn na možnost vyloučení v případě, že ve stanovené lhůtě nezačne své povinnosti plnit. V případě, že nebude učiněna písemná výzva, není vyloučení společníka rozhodnutím soudu možné. S vyloučením musí souhlasit společníci, jejichž vklady přesahují alespoň 50 procent základního kapitálu. Aktivně legitimována k podání návrhu je společnost, která zároveň nese důkazní břemeno. Zánik účasti komanditisty nastává okamžikem nabytí právní moci usnesení soudu. Současná úprava u komanditní společnosti stanovuje jednoznačně přiměřené použití ustanovení o veřejné obchodní společnosti, v případě, že ze společných ustanovení ZOK neplyne něco jiného.59 Na způsob vyloučení společníka rozhodnutím soudu musíme proto využít ustanovení upravující veřejnou obchodní společnost, konkrétně § 115 ZOK. Z dikce zákona vyplývá, že se musí jednat o porušování povinnosti zvlášť závažným způsobem. Podání návrhu je podmíněno písemnou výzvou k plnění povinností společníkovi, který tuto povinnost porušuje s upozorněním na důsledky v případě nesplnění této výzvy, tedy možnost vyloučení a souhlas společníků, kteří mají ve společnosti většinu hlasů. Ke splnění podmínky souhlasu společníků alespoň s polovičním podílem na společnosti bude nutno dle Štenglové „vycházet z § 97 odst. 2, protože u veřejné obchodní společnosti se neeviduje výše podílu v obchodním rejstříku.“60 Společník je dle ustanovení § 102 zákona o obchodních korporacích zároveň oprávněn podat žalobu na společníka, který je v prodlení s plněním vkladové povinnosti a domáhat se prostřednictvím soudu splnění jeho vkladové povinnosti, to pouze v případě, pokud již nedošlo před podáním návrhu k zahájení jednání o vyloučení společníka pro nesplnění jeho vkladové povinnosti.
59
§ 119 ZOK Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 1008 s., s. 247. ISBN 978-80-7400-480-3 60
33
4.4 Zrušení účasti společníka soudem 4.4.1 Zrušení účasti společníka soudem ve společnosti s ručením omezeným Zrušení účasti se může domáhat společník, který chce dobrovolně ukončit svou účast ve společnosti. Nejedná se v tomto případě o nedobrovolné ukončení účasti, nýbrž o samotnou snahu společníka se ze společnosti vyvázat. Obchodní zákoník neumožňoval jednostranné vystoupení společníka z jiných důvodů než v souvislosti se změnou právní formy společnosti s ručením omezeným, v jiných případech se mohl obrátit na soud, aby o jeho zrušení účasti ve společnosti rozhodl. Obchodní zákoník jednoznačně neformuloval, v jakých případech lze společníkovu účast zrušit,61 nechával tak na posouzení soudu, zda jsou důvody, pro které požaduje společník ukončit svou účast na společnosti dostatečnými k tomu, aby rozhodl o ukončení jeho účasti. Argumentem pro vysvětlení této nejasného vymezení může být i fakt, že se jedná v každém jednotlivém případě o důvody zcela specifické a nelze je tedy jednoznačně vymezit a je zde ponecháno větší místo pro vlastní posouzení soudu. Důraz je kladen na vlastní posouzení každého návrhu a soud se musí zabývat problematikou komplexněji, tzn. vzít v úvahu zájmy nejen samotného společníka, který chce ukončit účast ve společnosti, ale také zájmy ostatních společníků a zájmy společnosti samotné. Nejedná se tedy o pouhé posouzení důvodů společníka, pro které chce svou účast ukončit, ale o posouzení všech okolností, které se samotným ukončením jeho účasti ve společnosti souvisí a důsledky, které rozhodnutí může vyvolat. Tyto přístupy soudů lze demonstrovat na judikátech vztahujících se k této problematice. Nejvyšší soud posuzoval dovolání společníka, který se domáhal svého vyloučení ze společnosti, mimo jiné z důvodu, že společnosti ukončila vydávání svého časopisu. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 26. 10. 2011, sp. zn.: 29 Cdo 4613/2010 došel k závěru, že se může jednat o naplnění důvodu, kdy nelze po společníkovi spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, jelikož společník se podílel na společnosti hlavně z důvodu vydávání tohoto časopisu a přestože to další společníci věděli, rozhodli o ukončení vydávání časopisu. 62 V tomto případě, je přijatelným důvodem pro zrušení účasti společníka znemožnění účasti společníka na společnosti.
61
Pouze formulace v ust. § 148 odst. 1 ObchZ „nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval“ 62 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2001, sp. zn. 29 Cdo 4613/2010, dostupné na www.nsoud.cz, [cit. 2014-04-20]
34
Dalším důležitým judikátem je rozsudek Nejvyššího soudu, ve kterém zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, ve kterém Vrchní soud zrušil účast společníka ve společnosti z důvodu zhoršujícího se stavu společníka na základě stresu, který mu objektivně bránil ve výkonu práv společníka a soud zde shledal naplnění podmínek ustanovení § 148 odst. 1 ObchZ. Společnost podala proti tomuto rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud uznal argumentaci společnosti, že soud nepřihlédl k dalším okolnostem, kterými jsou potřeby společnosti, zaměstnanců, celkovou situaci v daném regionu a posuzoval pouze zdravotní stav společníka – navrhovatele. Společnost také učinila vše, aby pomohla ke zlepšení zdravotního stavu navrhovatele, když jej zprostila výkonu funkcí, které dosud zastával. Nejvyšší soud došel k závěru, že odvolací soud pochybil a zdůraznil ve svém rozhodnutí, že v rozhodováních o zrušení účasti společníka ve společnosti je nezbytné přihlédnout ke všem podstatným skutečnostem a poznamenal dále, že ve fungující společnosti s nekonfliktními vztahy mezi společníky, nemůže zpravidla samotná účast společníka generovat takový stres, který by zhoršoval jeho zdravotní stav a byl důvodem ke zrušení účasti společníka ve společnosti.63 Z výše uvedeného vyplývá, že v případě zrušení účasti soudem je třeba se zabývat se dvěma pohledy na tuto problematiku a těmi jsou: konkrétní důvody pro zrušení účasti společníka dopad zrušení účasti společníka na společnost a její zaměstnance, případně dodavatele, odběratele. Tato velmi obecná formulace důvodu zrušení účasti společníka soudem zůstala zachována i v zákoně o obchodních korporacích.64 Ponechání možnosti soudu individuálně posoudit jednotlivé návrhy je zcela jednoznačně výhodná a to hlavně z důvodu ochrany společnosti a ostatních společníků. Z mého pohledu může být nevýhodou pouze možnost dlouhodobého procesu zrušení účasti společníka. V případě využití opravných prostředků může společník i společnost čekat na rozhodnutí o zrušení účasti společníka ve společnosti i několik let, což může značně zhoršit situaci ve společnosti.
63
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2084/2000, dostupné na www.nsoud.cz., [cit. 2014-04-20] 64 § 205 ZOK
35
4.4.2 Procesní úkony vedoucí ke zrušení účasti společníka soudem Aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení účasti společníka ve společnosti má sám společník, který se domáhá ukončení účasti ve společnosti. Žaloba společníka směřuje vůči společnosti nikoliv vůči ostatním společníkům. Důkazní břemeno nese jako navrhovatel on sám. V tomto případě se jedná o řízení nesporné a je na posouzení soudu, jaké důkazy bude považovat za nutné. Pokud společník prokáže naplnění skutečnosti, že po společníkovi nelze spravedlivě žádat, aby se společnosti setrval, vydá soud rozhodnutí, kterým zruší účast společníka ve společnosti a jeho účast zaniká okamžikem nabytí právní moci usnesení. Komplikací v případě zrušení účasti soudem dle ustanovení § 205 ZOK může být případ společnosti s jedním společníkem tzv. unipersonální společnosti. Společnost má jednoho společníka, jehož podíl představuje 100 %, v případech, kdy rozhoduje valná hromada, jde o rozhodnutí jednoho společníka. Nad rámec této jediné možnosti vystoupení společníka z jeho vůle zavedl nově korporátní zákon tzv. právo abandonní zakotvené v § 202 odst. 2 ZOK, které také umožňuje jednostranné vystoupení společníkovi, avšak bez účasti orgánu soudní moci.
I v tomto
případě jsou zde limitem zákonné důvody, pro které je možné tohoto práva využít.
4.4.3 Zrušení účasti společníka soudem v komanditní společnosti Obchodní zákoník umožňoval komanditistovi ukončit svou účast v komanditní společnosti soudní cestou dle ustanovení § 148 odst. 1 ObchZ. Jedná se o ustanovení upravující zrušení účasti společníka s ručením omezeným. Jiná možnost jednostranného vystoupení ze společnosti nebyla komanditistovi zákonem dovolena s výjimkou ukončení účasti dohodou s ostatními společníky. V současné době, kdy ZOK spíše řadí komanditní společnost ke společnostem osobním, použije se ustanovení, které upravuje veřejnou obchodní společnost a ve kterém zákon umožňuje společníkovi navrhnout soudu, aby soud společnost zrušil.65 Nejedná se zde o vyloučení společníka, jako u společnosti s ručením omezeným, ale ve svém důsledku o zrušení společnosti jako takové. Důvodem podání návrhu na zrušení společnosti je porušování povinností jiného společníka závažným způsobem, nebo pokud není možné dostáhnout účelu, pro který byla společnost založena. Opět je zde na posouzení soudu, zda
65
§ 115 odst. 1 ZOK
36
porušování povinností bylo opravdu závažné, vyhodnotit důkazy a tvrzení společníků a vzít v úvahu také postavení a názory ostatních společníků, kteří se zrušením společnosti mohou být jakýmkoliv způsobem poškození nebo nemusí se zrušením společnosti souhlasit. V některých případech se může stát, že společník navrhuje zrušení společnosti z důvodů porušování povinností některého ze společníků, protože je pro něj může být zrušení společnosti prospěšné, ačkoliv je zde možnost vyloučení společníka postupem dle § 115 odst. 2 ZOK.66 Mohou být naplněny zákonné důvody pro zrušení společnosti, avšak soud musí vzít v úvahu i další aspekty a je na jeho posouzení, jak v jednotlivých případech rozhodne.
4.4.4 Zrušení účasti dědice obchodního podílu Domáhat se zrušení své účasti ve společnosti soudem, má právo také dědic obchodního podílu pokud na něm nelze spravedlivě požadovat, aby byl společníkem. V obchodním zákoníku byla tato speciální úprava zakotvena v § 116 odst. 2 ObchZ a i v současné právní úpravě zůstala zachována v ustanovení § 211 odst. 1 ZOK a ustanovením § 42 ZOK, ve kterém je zachována zásada, že obchodní podíl se dědí. Změnou mezi oběma zákonnými úpravami je, že ZOK nově zakazuje dědicovi, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, aby se podílel na činnosti společnosti, ani v případě, pokud je tato povinnost určena společenskou smlouvou. Jedinou možností je písemná dohoda s ostatními společníky.67 Zatímco obchodním zákoníkem byla dědicovi domáhajícímu se zrušené své účasti ve společnosti soudem dána možnost této osobní účasti na činnosti společnosti, neboť stanovil „není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou povinnost stanoví“68. Dále upravuje ZOK citaci důvodu, kdy se může dědic zrušení své účasti domáhat a to v případě, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby se společnosti setrval, tedy sjednotil důvody, které upravují možnost zrušení účasti společníka soudem upravené v ustanovení § 205 odst. 1 ZOK. Lhůta, ve které může dědic požádat soud o zrušení jeho účasti ve společnosti, zůstává stejná a to 3 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zanikne, jedná se tedy v tomto případě o lhůtu prekluzivní. Pokud bude soudem návrhu vyhověno a soud účast dědice ve společnosti zruší, zaniká jeho účast ve společnosti a dnem nabytí právní moci rozhodnutí se obchodní podíl uvolní a dědicovi vzniká právo na vypořádací podíl.
66
Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 1008 s., s. 247. ISBN 978-80-7400-480-3 67 § 211 odst. 2 ZOK 68 § 116 odst. 2 ObchZ
37
4.5 Zánik účasti společníka ve společnosti jako důsledek jiného soudního rozhodnutí Zrušení účasti společníka může být také nepřímým následkem rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, ačkoliv nebylo zahájeno jako řízení, jehož účelem by bylo přímo vyloučení společníka.69 Taxativní výčet takovýchto rozhodnutí byl obchodním zákoníkem upraven v ustanovení § 148 odst. 2. Jsou jimi prohlášení konkursu na majetek společníka, zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu v právní moci, pravomocný exekuční příkazu k postižení obchodního podílu, pravomocné usnesení o nařízení exekuce.70 V zákoně o obchodních korporacích zůstávají způsoby zániku účasti společníka ve společnosti beze změn a jsou upraveny v § 206 ZOK. Důsledek exekuce a prohlášení konkurzu zůstává i v nové právní úpravě beze změn, změny nastaly u společnosti jednočlenné.71 Zákon o obchodních korporacích přináší upřesnění vztahu mezi zánikem účasti společníka a exekučním řízením, v případě unipersonální společnosti nedělá výjimky, jak tomu bylo v předchozí právní úpravě, čímž dochází k větší ochraně věřitelů či zaměstnanců společnosti. Práva společníka vykonává po dobu exekučního řízení exekutor. Po ukončení exekuce přistupuje nabyvatel podílu do společnosti jako společník. Účast společníka ve společnost dále nezaniká z důvodu úpadku dle insolvenčního zákona72, ale výkon práv společníka přebírá insolvenční správce nebo soudní exekutor.73 Jedním z důvodů ukončení účasti společníka na společnosti dle ust. § 206 ZOK je zamítnutí insolvenčního návrhu na společníka pro nedostatek jeho majetku. Návrh je povinen dle ustanovení § 97 insolvenčního zákona podat sám dlužník, v tomto případě společník nebo některý z jeho věřitelů, jinak není možné insolvenční řízení zahájit. Dalším důvodem je jak zrušení konkurzu pro nedostatek majetku společníka, tak prohlášení konkurzu na majetek společníka. Okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení
69
Hejda, J., Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, Linde Praha, 2010, ISBN 978-807201-798-0, s. 64 70 § 148 odst. 2 ObchZ 71 Důvodová zpráva k ZOK [online] s. 47, [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf 72 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 73 Důvodová zpráva k ZOK, [online] s. 47, [cit. 2014-03-12].
38
konkurzu v insolvenčním řízení nastávají účinky prohlášení konkurzu a dochází k ukončení účasti společníka na společnosti.74 Dalším faktem vedoucím k ukončení účasti společníka je rozhodnutí nařizující postižení jeho obchodního podílu, ve kterém je jasně vymezena pohledávka a označen podíl společníka, vůči kterému rozhodnutí směřuje. V současné době budou muset této přesné specifikaci věnovat větší pozornost v návaznosti na novou úpravu možnosti vlastnění více podílu jedním společníkem. Ke zrušení účasti společníka na společnosti dochází nabytím právní moci nařízení výkonu rozhodnutí; zde opět upozorňuji, že postižení podílu se vztahuje pouze k podílu nebo podílům, která jsou v nařízení přesně specifikována. S ukončením účasti vzniká společníkovi nárok na vypořádací podíl,75 určený dle ustanovení § 214 ZOK, který se prvotně použije na úhradu pohledávek společníka uvedených v nařízení. K ukončení účasti společníka může dojít také v případě uplynutí lhůty, která byla stanovena výzvou ke splnění vymáhané povinnosti dle exekučního řádu76. Vypořádací podíl v tomto případě připadá věřiteli, který je uveden v exekučním příkazu, nikoliv společníkovi. Exekuční příkaz na postižení podílu společníka musí z tohoto důvodu obdržet nejprve společnost, následně společník, jehož podíl byl exekučním příkazem postižen. Jak jsem již uvedla výše, v případě unipersonální společnosti není důsledkem pravomocného exekučního příkazu zánik účasti společníka, avšak jeho práva bude vykonávat soudní exekutor, jehož povinností je zpeněžit postižený podíl. Nedojde tedy k zániku společnosti a v případě prodeje podílu se jeho nabyvatel stává společníkem a spolu s podílem nabývá i práva a povinnosti s ním spojené. Se všemi důvody ukončení účasti společníka na společnosti s ručením omezeným je spojena povinnost společníka, odevzdat společnosti kmenový list, pokud byl vydán, bezodkladně poté, co skončí jeho účast na společnosti. Tato povinnost se vztahuje pouze ke kmenovým listům vztahujícím se k podílům, ke kterým byla společníkovi účast na společnosti ukončena. Zákon v obou právních úpravách stanovuje obnovení účasti společníka v případech, kdy odpadnou zákonné důvody pro zánik účasti společníka ve společnosti. Takovým důvodem je zrušení rozhodnutí uvedených v ustanovení § 206 odst. 1 ZOK. V případech, kdy společnost 74
HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., DIVIŠOVÁ, K., FINGER, L., MACHALA, M., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V., Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poznámkové znění. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2013. 859 s. ISBN 978-80-7263-823-9, s. 271 75 § 206 odst. 4 ZOK 76 § 63 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
39
již společníkovi vyplatila vypořádací podíl, je povinen společník tento podíl nahradit společnost do dvou měsíců ode dne, kdy zrušení rozhodnutí nabyde právní moci. Pokud tak neučiní, jeho účast se neobnovuje.
40
5 DALŠÍ ZPŮSOBY ZÁNIKU ÚČASTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI 5.1 Vystoupení společníka Forma dobrovolného vystoupení společníka je velkou změnou nové úpravy společnosti s ručením omezeným v ZOK. Do účinnosti nové právní úpravy bylo jedinou možností jednostranné vyvázání se ze společnosti vystoupení společníka v souvislosti se změnou právní formy na základě ustanovení § 376 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách“), který upravuje ukončení účasti společníka. Dobrovolné vystoupení společníka je zachováno i v ZOK. Společník může vystoupit ze společnosti pouze ze zákonem stanovených důvodů. Ustanovení § 202 dispozitivně dává možnost společníkovi vystoupit ze společnosti v případě, že nesouhlasí s rozhodnutím valné hromady a na jejím jednání hlasoval proti změně převažující povahy podnikání společnosti nebo prodloužení trvání společnosti.77 Nově zavádí zákon o obchodních korporacích institut vystoupení společníka ze společnosti na základě tzv. abandonního práva. Společník může vystoupit ze společnosti v případě, že nesouhlasí s příplatkovou povinností a na valné hromadě při rozhodování o příplatkové povinnosti s touto nesouhlasil.78 Vystoupit může společník ve lhůtě stanovené zákonem a to do měsíce od rozhodnutí valné hromady nebo ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí valné hromady oznámeno podle § 174 odst. 3 ZOK nebo, že bylo rozhodnutí přijato mimo valnou hromadu podle ust. § 177 ZOK. Jedná se o lhůtu prekluzivní, která je vázána na rozhodnutí valné hromady, ne na splatnost příplatkové povinnosti. Pokud tedy není využito společníkem právo na vystoupení ve stanovené lhůtě, toto právo zaniká. Před uplynutím této lhůty musí být oznámení o vystoupení společníka doručeno. V případě nedodržení této lhůty nebude k vystoupení přihlíženo. Podmínkou pro využití abandonního práva je splnění vkladové povinnosti společníka vůči podílu, ke kterému je vázána příplatková povinnost.79 Ke
77
§ 202 odst. 2 ZOK § 164 ZOK 79 HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., DIVIŠOVÁ, K., FINGER, L., MACHALA, M., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V., Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních 78
41
kterým obchodním podílům se příplatková povinnost vztahuje, stanoví společenská smlouva. Účinnost vystoupení společníka nastává posledním dnem měsíce, ve kterém společník písemně oznámil vystoupení ze společnosti; tímto dnem také zaniká příplatková povinnost. Společník může využít právo vystoupit ze společnosti také v případě, že orgán společnosti neudělí souhlas s převodem obchodního podílu do 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu, to ovšem za předpokladu, že je převod podmíněn souhlasem orgánu společenskou smlouvou.80 I zde platí možnost vystoupení ohledně podílu společníka, který byl předmětem převodu.
5.2 Dohoda o ukončení účasti společníka Jedna z možností zániku účasti společníka ve společnosti je dohoda mezi společníky. V obou právních úpravách, současné i předchozí, zůstalo ustanovení téměř beze změn. Jedná se o dohodu, která musí být učiněna písemně a podpisy všech společníků musí být úředně ověřeny. V tomto případě tu není povinnost vyžadující formu notářského zápisu, jelikož se nejedná o změnu společenské smlouvy. Zákon o obchodních korporacích nově navíc ukládá povinnost odevzdat kmenový list, byl-li vydán. Pokud není odevzdán kmenový list, k zániku účasti nedochází. V ustanovení ZOK jsou podmínky stanoveny kumulativně.81
5.3 Převod podílu 5.3.1 Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je spíše společností uzavřenou na rozdíl od společnosti akciové, ve které jsou podíly představovány akciemi a jsou volně převoditelné a obchodní zákoník stavěl na omezené převoditelnosti obchodních podílů. V tomto směru ZOK tento typ uzavřenosti společnost zachovává, avšak pravidla převodu jsou nastavena volněji, než tomu bylo dosud. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje dva způsoby převodu a to převod podílu na jiného společníka, v tomto případě je podíl převoditelný ve volnějším režimu, tj. není třeba souhlasu žádného dalšího orgánu společnosti, pokud to nestanoví společenská
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poznámkové znění. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2013. 859 s. ISBN 978-80-7263-823-9, s. 219 80 § 207 odst. 2 ZOK 81 § 203 ZOK
42
smlouva. Dle obchodního zákoníku byl možný převod obchodního podílu na jiného společníka pouze se souhlasem valné hromady.82 Druhým způsobem je převod podílu na tercia neboli třetí osobu a je podmíněn souhlasem valné hromady; i zde se jedná o pravidlo dispozitivní a je možnost úpravy společenskou smlouvou. K převodu obchodního podílu je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, jelikož následně dojde ke změně společenské smlouvy. Valná hromada musí souhlas udělit ve lhůtě 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, teprve tímto souhlasem nabývá smlouva účinnosti. V případě, že valná hromada v uvedené lhůtě smlouvu o převodu podílu neschválí, nastávají stejné účinky jako při odstoupení od smlouvy.83
5.3.2 Převod podílu v komanditní společnosti V obchodním zákoníku nebyl upraven samostatně pro komanditistu převod obchodního podílu, a proto se dle ustanovení § 93 odst. 4 použila právní úprava s.r.o. Stejný princip je zachován i v zákoně o obchodních korporacích.84
5.4 Zrušení společnosti Zákon umožňuje nad rámec ukončení účasti společníků zrušit společnost s ručením omezeným jako takovou. Zákon o obchodních korporacích upravuje tuto možnost v ustanovení § 241 a přiměřeně se zde použije občanský zákoník, který upravuje právnické osoby, včetně ustanovení o zrušení právnické osoby. V tomto případě se jedná o vztah subsidiarity, kdy občanský zákoník je obecným právním předpisem a speciálním předpisem zákon o obchodních korporacích. Důvodem pro zrušení obchodní korporace je uplynutí doby, pro niž byla založena, dosažením účelu, pro který byla ustavena nebo z dalších zákonem stanovených důvodů. Společnost s ručením omezeným může být také zrušena dohodou společníků o zrušení společnosti kdykoliv během její existence. K takovému rozhodnutí je potřeba souhlasu dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků a rozhodnutí musí mít formu veřejné listiny. Pokud rozhoduje o zrušení společnosti soud, může to být na návrh toho, kdo má na tom právní zájem85 např. státní orgán nebo bez něj. Ke zrušení společnosti může dojít 82
Ustanovení § 115 odst. 1 ObchZ HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., DIVIŠOVÁ, K., FINGER, L., MACHALA, M., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V., Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poznámkové znění. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2013. 859 s. ISBN 978-80-7263-823-9 84 § 123 ZOK 85 § 93 ZOK 83
43
jen na základě zákonem stanovených důvodů buď s likvidací, nebo bez ní. K zániku pak dochází výmazem z obchodního rejstříku. V případech zrušení společnosti zaniká účast společníka ve společnosti ex lege v důsledku zániku společnosti. Ke zrušení společnosti dojde u komanditní společnosti v případě, že žádný z komplementářů nesplňuje zákonné požadavky na člena orgánu obchodní korporace,86 jelikož komplementář funkci statutárního orgánu vykonává. Oproti tomu zánik účasti komanditisty automaticky důvodem ke zrušení společnosti není. Společnost má možnost, aby přistoupila jako komanditista jiná osoba nebo lze společnost komanditní převést na jinou formu korporace. Po účinnosti zákona o obchodních korporacích je možné zrušit společnost z důvodu nedodržení zákonných povinností stanovených v přechodných ustanoveních.87 Společnost je povinna do 6 měsíců od účinnosti zákona o obchodních korporacích, tedy do 30. 6. 2014, přizpůsobit své společenské smlouvy nové právní úpravě a založit to sbírky listin. Při nesplnění této povinnosti může v samotném důsledku dojít i ke zrušení společnosti soudem a nařízení její likvidace.
86 87
§ 46 ZOK § 777 odst. 2 ZOK
44
6 NÁSLEDKY UKONČENÍ ÚČASTI 6.1 Změna společenské smlouvy Náležitostí společenské smlouvy mimo další zákonné náležitosti je také určení společníků s uvedením jejich vkladů, způsobem a lhůtou jejich splácení. Dle zákona o obchodních korporacích také přesné vymezení druhů podílů a práva a povinností, které se k nim vztahují. I když rozhodnutí o zániku účasti společníka není rozhodnutím valné hromady o změně společenské smlouvy, lze konstatovat, že zánik účasti společníka změnou společenské smlouvy je, byť nepřímou. Se změnou společenské smlouvy je spojena povinnost společnosti její uveřejnění ve sbírce listin a nově také na internetových stránkách společnosti s ručením omezeným, pokud je má zřízeny.
6.2 Převod a přechod podílu Převodem obchodního podílu může rovněž dojít k zániku účasti společníka, zároveň však může být také pouze následkem ukončení jeho účasti, tedy nejedná se o převod podílu vyvolaný společníkem, ale následkem ukončení účasti jiným způsobem. V tomto smyslu se jedná o tzv. uvolněný podíl neboli podíl odloučený od majitele důsledkem právního úkonu nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci, který přechází na společnost, která rozhodne, jak s ním naloží. Obchodní zákoník definici uvolněného podílu neupravoval, uvolněný podíl přecházel na společnost, která rozhodovala, jak s ním naloží. Jedním ze způsobů, jak společnost mohla s uvolněným podílem naložit, bylo převedení uvolněného podílu na některého ze společníků, případně na extranea. Další možností bylo snížení základního kapitálu nebo rozdělení podílu mezi zbývající společníky v poměru jejich obchodních podílů za úplatu ve lhůtě do 6 měsíců ode dne vyloučení společníka, jinak může být soudem zrušena a nařízena její likvidace.88 Výše uvedené postupy byly obchodním zákoníkem upraveny pro společnost s ručením omezeným, avšak stejná ustanovení se použila i na komanditistu. Zákon o obchodních korporacích je z některých hledisek odlišný. Dle § 212 odst. 3 ZOK společnost nakládá s uvolněným podílem jako zmocněnec. Společnosti nově ukládá povinnost prodat uvolněný podíl bez zbytečného odkladu za cenu přiměřenou; společníci mají předkupní
88
§ 113 odst. 6 ObchZ
45
právo, případně je možné uvolněný podíl mezi ně rozdělit podle jejich podílů.89 Výtěžek z prodeje uvolněného podílu je předmětem podílu vypořádacího, který bude vyplacen společníkovi, jehož účast ve společnosti zanikla snížený o náklady vynaložené na prodej uvolněného podílu a splatné pohledávky. V případě, že uvolněný podíl nebude do tří měsíců prodán, postupuje společnost dle ustanovení upravující vypořádací podíl. I zde zůstává stejná úprava možnosti snížení základního kapitálu, v případě, že s uvolněným podílem nebude naloženo dle zákona. Pokud tuto povinnost společnost nedodrží, může ji soud i bez návrhu zrušit s likvidací. O naložení s uvolněným podílem rozhoduje valná hromada, smlouvy o převodu uvolněného podílu je oprávněn podepisovat statutární orgán společnosti.90 K přechodu podílu oproti převodu podílu dochází nezávisle na vůli stran. Formy přechodu podílu mohou být dvě; jednou z nich je smrt člověka, kdy podíl přechází na dědice, druhou zánik právnické osoby.
6.3 Vypořádací podíl Ve chvíli, kdy dojde k zániku účasti společníka ve společnosti a podíl se stane uvolněným podílem, vzniká zároveň společníkovi právo na výplatu vypořádacího podílu. Rozhodným okamžikem pro výpočet výše vypořádacího podílu je okamžik zániku účasti společníka ve společnosti. Jeho výše se určí podle poměru podílu k vlastnímu kapitálu zjištěnému ke dni zániku účasti společníka z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky či dle znaleckého posudku, pokud společenská smlouva nestanoví, že se vypořádací podíl určuje z čistého obchodního majetku, tedy tržní hodnoty společnosti. Vypořádací podíl je možné vyplatit i v jiných hodnotách než penězích, pokud to upravuje společenská smlouva či stanovy společnosti, v ostatních případech je splatný v penězích. Je třeba rozlišovat právo na vypořádací podíl, které vzniká dnem zániku účasti společníka ve společnosti, a právo na výplatu vypořádacího podílu. Společník, kterému vzniklo právo na vypořádací podíl, je ručitelem dosud nesplaceného vkladu nabyvatele obchodního podílu a až po splacení tohoto vkladu je společnost povinna vyplatit vypořádací podíl. V případě vypořádacího podílu komanditisty se určuje jeho výše podle zákonem stanovených pravidel pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezeným. 89
§ 213 odst. 1 ZOK Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. Ministerstvo spravedlnosti ČR, s. 49 [online] [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf 90
46
6.4 Podíl na likvidačním zůstatku Pokud dojde ke zrušení společnosti s ručením omezeným, vzniká každému společníkovi právo na podíl na likvidačním zůstatku, který je vyplácen penězi, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Likvidační zůstatek bude mezi společníky rozdělen ve výši jejich splacených vkladů, zbytek je rozdělen společníkům dle jejich podílů. Při zániku účasti společníka na společnosti na základě účinného rozhodnutí o prohlášení konkurzu v insolvenčním řízení – nárok na vypořádací podíl se stává součástí konkurzní podstaty, při zpeněžení podílu společnost postupuje obdobně jako při prodeji uvolněného podle dle § 213 odst. 1 ZOK, s předkupním právem ostatních společníků. V případě, že se nepodaří podíl zpeněžit tímto způsobem ve lhůtě do 6 měsíců od prohlášení konkurzu na majetek společníka, nastávají obdobné účinky jako při vystoupení společníka ze společnosti a vypořádací podíl (částka připadající do konkurzní podstaty) bude určen v souladu s ustanovením § 214 ZOK.
6.5 Odevzdání kmenových listů a jejich prohlášení za neplatné Kmenový list je nově zavedeným institutem s neomezenou a nepodmíněnou převoditelností, který představuje podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným. Z tohoto důvodu je společníkovi zákonem stanovena povinnost vrácení kmenového listu v případě zániku jeho účasti ve společnosti. Pokud společník kmenový list nevrátí, může společnost takový kmenový list prohlásit za neplatný. Společníkovi v tomto případě zůstává zachováno právo na zaplacení částky ve výši svého vkladu. Společnosti vzniká zároveň nárok na úhradu nákladů, které jí vzniky s úkonem prohlášení kmenového listu (kmenových listů) za neplatné a lze obě pohledávky započíst. V případě likvidace společnosti s ručením omezeným likvidátor odevzdané kmenové listy bezodkladně zničí.
6.6 Následky zániku účasti vlivem smrti společníka Dnem smrtí společníka zaniká jeho účast ve společnosti s ručením omezeným, stejně tak je tomu u komanditisty. Podíl společníka v tomto případě přechází na dědice spolu se všemi právy a povinnostmi vztahujícími se na podíl, který na něj přechází. Dědic je oprávněn
47
dědictví odmítnout dle občanského zákoníku.91 Tato možnost však není pro dědice výhodná, protože odmítnutím dědictví dochází k zániku celého dědického práva, nelze odmítnout pouze část dědictví vztahující se k podílu ve společnosti. Další možnost dědice je domáhat se zrušení účasti dědice soudem. Návrh na zrušení účasti podává dědic ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy usnesení o dědictví podílu nabylo právní moci a v době od podání žádosti se dědic nesmí podílet na činnosti společnosti. Pokud nastane situace, zemře společník ve společnosti jednočlenné, tedy společnost má jediného společníka, nemá dědic možnost obrátit se na soud s návrhem na zrušení jeho účasti. Jestliže dědic není ochoten do společnosti vstoupit a stát se společníkem, může svůj podíl převést na třetí osobu, případně požádat o zrušení společnosti a její následnou likvidaci. Komanditní společnost se smrtí komanditisty neruší, jeho podíl se dědí. V případě, že společenská smlouva vyloučí možnost přechodu podílu na dědice, bude dědicům vyplacen vypořádací podíl.
91
§ 1485 až § 1487 OZ
48
7 VYLOUČENÍ ČLENA DRUŽSTVA S účinností zákona o obchodních korporacích jsou obchodními korporacemi také družstva a vztahují se na něj ustanovení upravující obchodní korporace obecně a ustanovení § 3 odst. 4 ZOK výslovně uvádí, že společníkem se rozumí i člen družstva. Z tohoto důvodu krátce shrnu vyloučení člena družstva v současné právní úpravě. Důvodem k vyloučení člena z družstva je opakované porušování členských povinností nebo porušení členských povinností závažným způsobem. Zákon umožňuje družstvu určit ve stanovách důvody k vyloučení člena družstva. Oproti obchodnímu zákoníku není důvodem pro vyloučení člena družstva jeho pravomocné odsouzení jako fyzické osoby pro úmyslně spáchaný trestný čin proti družstvu nebo jinému členovi družstva.92 Pokud nastane některý z důvodů pro vyloučení člena družstva, rozhodne orgán určený stanovami, nejčastěji představenstvo93, o udělení písemné výstrahy, ve které se uvede důvod, pro který je udělena, výzvu k ukončení porušování členských povinností a povinnost odstranit následky z porušování vzniklé ve lhůtě minimálně 30 dnů. Stejně jako v úpravě společnosti s ručením omezeným umožňuje ZOK, aby orgán družstva rozhodl o vyloučení bez odeslání výstrahy a to v případech, pokud se jedná o takové porušení povinností, jejichž následky nelze odstranit. Pokud ve lhůtě stanovené výstrahou nedojde k nápravě či ukončení porušování členských povinností člena, kterému byla výstraha zaslána, rozhodne orgán družstva o jeho vyloučení. Rozhodnutí musí být učiněno písemně, musí obsahovat veškeré náležitosti tj. důvod vyloučení, které povinnosti a jakým způsobem byly porušovány či porušeny, kdy k porušování došlo a kdy se o tom dozvědělo družstvo. Rozhodnutí musí obsahovat i poučení o možnosti podání námitek směřujících vůči tomuto rozhodnutí, které jsou vyloučenému členovi zákonem umožněny. Lhůta pro podání námitek je 30 dnů ode dne, kdy bylo vyloučenému členovi rozhodnutí o vyloučení doručeno.94 Pokud v této lhůtě nejsou námitky podány, zaniká členovi členství v družstvu a vzniká mu nárok na vypořádací podíl.
92
HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., DIVIŠOVÁ, K., FINGER, L., MACHALA, M., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V., Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poznámkové znění. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2013. 859 s. ISBN 978-80-7263-823-9, s. 743 93 stanovy mohou určit, že o udělení výstrahy rozhodne jiný orgán než orgán rozhodující o vyloučení člena družstva 94 § 618 ZOK
49
ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvoření analýzy právní úpravy vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti a s ohledem na rekodifikaci soukromého práva a s ním spojené přijetí nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích provedení komparace předchozí a současné právní úpravy. Úvod práce je věnován zákonné úpravě společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, a to jak v obchodním zákoníku, tak v zákoně o obchodních korporacích. Pro přehlednost a snadnou orientaci je předložen přehled úprav obou typů společnosti v jednotlivých zákonech a zároveň nejdůležitější změny u obou typů společnosti, které byly rekodifikací dotčeny. U komanditní společnosti se jedná o zásadní změnu pojetí tohoto typu společnosti a přiblížení ke společnosti osobní, čímž se mění úprava postavení komanditisty, na které se dosud vztahovala ustanovení upravující postavení společníka ve společnosti s ručením omezeným. Úprava společnosti s ručením omezeným je spíše posunem ke společnosti akciové např. umožněním společnosti vydávat cenné papíry v podobě kmenových listů. V některých částech práce se porovnání obou právních úprav prolíná, v některých zásadnějších případech jsou porovnávány odděleně. Úprava vyloučení společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti nedoznala v rámci rekodifikace nijak významných změn. V zákoně o obchodních korporacích jsou upraveny důvody, pro které se může společnost domáhat u soudu vyloučení společníka pro porušení jeho povinností „zvlášť závažným způsobem“ oproti obchodnímu zákoníku, který se spokojil s formulací „závažným způsobem“. Výraznější posun spatřuji v nové úpravě při povinnosti učinit výzvu vylučovanému společníkovi, kdy zákon o obchodních korporacích upouští od povinnosti učinit výzvu v případě, že porušení povinnosti mělo právní následky, které nelze odstranit. Velkým přínosem je zákonné zakotvení tzv. abandonního práva, které umožňuje společníkovi vystoupit ze společnosti z důvodů, které zákon připouští. V předchozí právní úpravě neměl společník, který chtěl ze stejných důvodů ze společnosti vystoupit, jinou možnost, než se obrátit na soud, aby jeho účast ve společnosti zrušil. Pro podporu výkladu některých institutů obchodního zákoníku je v práci užita judikatura vztahující se k dané problematice. Věřím, že se mi podařilo naplnit stanovené cíle a tato práce je srozumitelným přehledem úpravy vyloučení společníka, zrušení jeho účasti ve společnosti a dalších forem ukončení účasti společníka a změn, které v tomto směru rekodifikace přinesla a v neposlední řadě také následků, které z těchto aktů plynou ostatním společníkům a společnosti samé. Z mého 50
pohledu může být zákon o obchodních korporacích ještě větším zatraktivněním formy společnosti s ručením omezeným, jelikož zvolnil některá pravidla týkající se jak založení společnosti, tak i pravidla upravující jednání společníků.
51
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace [1]
DVOŘÁK, T. Osobní společnosti ve světle rekodifikace českého obchodního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 580 s., ISBN 978-80-7357-755-1
[2]
HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., DIVIŠOVÁ, K., FINGER, L., MACHALA, M., PROSSER, M., VANĚČKOVÁ, V., Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Poznámkové znění. 1. vydání. Nakladatelství ANAG, 2013. 859 s. ISBN 978-80-7263-823-9
[3]
HEJDA J., Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, Linde Praha a.s., 2010, 258 s. ISBN 978-80-7201-798-0
[4]
ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 1008 s. ISBN 978-80-7400480-3
Právní předpisy [5]
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
[6]
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
[7]
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
[8]
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
[9]
zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev
[10] zákon č. 262/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních [11] zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Judikatura [12] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004, dostupné na www.nsoud.cz [cit. 2014-03-31] [13] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 1007/2006 [online], dostupné na www.nsoud.cz [cit. 2014-03-31] [14] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006, [online], dostupné na www.nsoud.cz [cit. 2014-03-31] 52
[15] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 1007/2005, dostupné na www.nsoud.cz, [cit. 2014-04-20] [16] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3243/2012 dostupné na www.nsoud.cz, [cit. 2014-04-20] [17] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2001, sp. zn. 29 Cdo 4613/2010, dostupné na www.nsoud.cz, [cit. 2014-04-20] [18] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2084/2000, dostupné na www.nsoud.cz., [cit. 2014-04-20]
Elektronické prameny [19] Viktor Dušek, advokát, KPMG Legal, [online], [cit. 2014-03-31] dostupné z http://ekonom.ihned.cz/c1-61630820-rekodifikace-2014-jak-vyplatit-rezervni-fondnovy-zakon-prinasi-zmeny [20] Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. Ministerstvo spravedlnosti ČR. [online]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymcestorage/files/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf [21] Český statistický úřad. Tab. 2 Počty jednotek v registru ekonomických subjektů podle převažující činnosti a vybraných právních forem. [online], [cit. 2014-02-03]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/0102-13 [22] JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M., S.r.o. po rekodifikaci, Právní rádce, květen 2012, [online], [cit. 2014-02-03], dostupné z http://pravniradce.ihned.cz/c1-55877970-s-r-opo-rekodifikaci
53
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK k. s.
komanditní společnost
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
ObchZ
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
OZ
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014)
ZOK
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
ZOP
zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev
OR
obchodní rejstřík
Tabulka 1: Způsoby zániku účasti společníka ve společnosti v úpravě obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích ............................................................................................. 9
54
