VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE VODÁRENSKÝCH PROVOZŮ

Žilinská univerzita v Žiline Stavebná fakulta

Študentská vedecká odborná činnosť Akademický rok 2006-2007

VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE VODÁRENSKÝCH PROVOZŮ

Meno a priezvisko študenta : Ročník a odbor štúdia : Vedúci práce

:

Žilina

:

Jakub Malének 5.ročník, Vodní hospodářství a vodní stavby Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc. Ing. Tomáš Kučera 24.05.2007

OBSAH:

ANOTACE: ...........................................................................................................................3 ANNOTATION: .....................................................................................................................3 1. ÚVOD: ..........................................................................................................................3 1.1 BENCHMARKING ....................................................................................................3 1.1.1 KONEČNÉ DŮSLEDKY BM MOHOU VÉST K :...................................................................4 1.1.2 DRUHY BM :.............................................................................................................4 1.2 JAK APLIKOVAT BM DO PODNIKU :.......................................................................5 1.3 BM VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ..........................................................................5 2.1 POUŽÍVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ VE VODÁRENSTVÍ: .......................6 2.2 SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) PODLE IWA .................................6 2.2.3 VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE (PI) : .........................................................................6 2.2.3 OSTATNÍ UKAZATELE (VARIABLES) : ...................................................................6 2.2.3 SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE (CONTEXT) : ........................................................................7 2.2.4 SYSTÉM UKAZATELŮ V ČR :..................................................................................7 3. SIGMA LITE..................................................................................................................8 4. ÚVOD DO VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PERFORMANCE INDICATORS).........8 4.1 POŽADAVKY NA DEFINOVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ .........................9 4.2 SPOLEHLIVOST A SPRÁVNOST ÚDAJŮ : .............................................................9 5. POROVNÁNÍ VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI SIGMA LIGHT........10 5.1 PŘÍKLAD VYHODNOCENÍ VYBRANÉ VODÁRENSKÉ SPOLEČNOSTI V SOFTWARU SIGMA LITE:..............................................................................................11 5.1.2 UKÁZKY VÝSTUPŮ APLIKACE SIGMA LITE : ......................................................12 5.1.2 ZÁVĚR K APLIKACI SIGMA LIGHT:.......................................................................15 6. WEBOVÁ APLIKACE IBNET : ....................................................................................16 6.1 STRUKTURA DAT NA IBNETU :............................................................................16 6.1.2 ROZDĚLENÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) :.............................................16 6.1.3 PŘÍKLAD SROVNÁNÍ DVOU VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI IBNET: ……………………………………………………………………………………………..17 7. PROJEKT WABE:.......................................................................................................18 7.1 SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ WABE: ..............................................18 7.1.2 STRUKTURA UKAZATELŮ:...................................................................................19 7.2 SBĚR A VKLÁDÁNÍ DAT DO WABE: .....................................................................19 7.2.1 ZÁVĚR O WABE:....................................................................................................20 8. ZÁVĚR:.......................................................................................................................20 9. PODĚKOVÁNÍ:...........................................................................................................20 10. LITERATURA: ........................................................................................................21

obr 1. Dělení Benchmarkingu..................................................................................................4 obr 3. Výstup z aplikace SIGMA............................................................................................15

2

ANOTACE: Práce se zabývá výkonnostními ukazateli systémů zásobování vodárenských společností. Účelem je návrh souboru výkonnostních použitelných pro srovnávací analýzu těchto provozů. Práce navazuje projektu "Srovnávací analýza veřejných systémů zásobování vodárenských společností" v programu COST.

vodou a ukazatelů na řešení vodou a

ANNOTATION: This paper deals with performance indicators of public water supply system and water utilities. The main objective is to design a set of performance indicators. This work follows project which name is „Performance assesment of public water supply system and water utilities“ in program COST 18.

1. ÚVOD: Vodárenské společnosti tvoří přirozený lokální monopol. V oblasti přirozených monopolů neplatí základní elementy trhu jako je nabídka, poptávka, cena a proto musí být předmětem státní nebo veřejné regulace, která přihlíží k sociální únosnosti výsledné ceny či produktu. Kalkulace cen, služeb a výrobních nákladů je stále předmětem sporů mezi monopolním dodavatelem a odběratelem. Zákazník (odběratel) chce co nejkvalitnější služby za nejnižší cenu a dodavatel (vodárenská společnost) má snahu co největšího zisku. A právě organizace, které mají charakter přirozeného monopolu, by měly využívat metody best practice pro hodnocení společnosti pohybující se ve stejné oblasti služeb. Metodou best practice jsou společnosti schopné doložit, že nezneužívají svého postavení na trhu (z hlediska kvality služeb) a jsou konkurence schopné. A právě proto se ve vodním hospodářství snažíme zavést nástroj k porovnávání vodárenských společnotí - benchmarking.

1.1 BENCHMARKING K porovnávání výkonností mezi jednotlivými společnostmi se v zahraničí a hlavně u nadnárodních organizací a společností, začal používat nástroj zvaný benchmarking. Tato metoda je založená na principu porovnávání vybraných výkonnostních ukazatelů, podle kterých lze určit postavení jednotlivých společností vůči ostatním společnostem . Benchmarkingem se lokalizují tzv. výkonnostní díry (tzn. hledají se slabiny společnosti). Právě vyhledání a stanovení těch pravých výkonnostních ukazatelů je velice důležité, protože na nich závisí celkové porovnání jednotlivých společností a organizací. Základní BM ukazatele a jejich jednotky jsou stále předmětem jednání a diskuzí s 3

cílem minimalizovat regionální a místní vlivy, které mohou zkreslit jejich vypovídající hodnotu. Jednoduchá myšlenka BM spočívá v tom, že nejúčinnější cesta pro zvýšení výkonu společnosti je učení se od ostatních a to z jejich pozitivních zkušeností. Realizace procesu BM se zkušenostmi od nejlepších podniků, které působí ve stejném oboru a pracují s podobnými procesy, může společnosti pomoci najít způsob jak dosáhnout úspěchu a dále používat tyto postupy v upravené formě na svém podniku. BM je ideální nástroj jak efektivně využívat zdroje, redukovat náklady a zlepšovat služby. Při používání BM se “učící” společnost snaží udržovat kontakt s nejnovějšími a nejlepšími praktikami (tzv. best practises). BM není jen proces tvorby, třídění a porovnávání nebo shromažďování údajů, ale je to i dynamický proces výměny informací, který se může stát efektivním nástrojem změny k lepšímu. Záměrem BM je stanovení si reálných cílů ke zlepšování výkonnosti firmy a také pochopení změn, které se mají provést.

1.1.1 Konečné důsledky BM mohou vést k : o o o o o o o

efektivnějšímu rozhodování stanovení si náročnějších cílů a tím pádem zlepšovat své postavení na trhu nárustu spokojenosti zákazníků úsporám nákladů a jejich efektivní využití analyzovat a zdokonalovat klíčové procesy vyřadit zbytečné činnosti zlepšit výkonnost, ziskovost a podíl na trhu

1.1.2 DRUHY BM : BM se dělí do třech následujících základních tříd :

Benchmarking

Strategický BM o tržní pozice o ekonomický růst o konkurenční výhody

Procesní BM o trvání výrobního cyklu o kapacita výroby o využití zdrojů

Produktový BM o postup výroby o finalizace produktu o klíčová produkční data

obr 1. Dělení Benchmarkingu

4

BM nemusí být jen srovnávání společností, ale lze také provádět BM interní (tzn. uvnitř společnosti, kde se porovnávají např. divize).

1.2 JAK APLIKOVAT BM DO PODNIKU : V první řadě je podmínkou aby měl BM oporu ve vedení společnosti. Do BM procesu by měl být zapojen příslušný personál úřadu, který by měl jednotlivé změny přijmout za své. Poté se BM proces může včlenit do provozu. Personál se ovšem nesmí bát kritického srovnávání, ale musí se z něj učit, jinak by mohlo dojít k úmyslnému maření a proces zlepšování by mohl dopadnout neúspěšně. Dále je důležité aby proces změn byl viditelný a tím se dalo najevo zákazníkovi, že právě Vy jste pro něj ta nejlepší volba. Kromě výše uvedeného záleží na systému správných otázek pro začlenění BM do společnosti. Za tímto účelem vyvinuly firmy, které se již řadu let BM zabývají, model čtyř kvadrantů. Tento model pomáhá nastolit hlavní a klíčové otázky, které vedou k identifikaci slabých míst ve vodárenské (nebo jiné) společnosti. První otázka pro BM team je rozhodnout, který proces nebo výkon (práce) má být zkoumán. Druhá otázka je jak bude proces BM probíhat (resp. „jak to uděláme?“). Třetí otázkou bude kdo je nejlepší v oboru, kterým se naše společnost zabývá nebo o kom si myslíme že je nejlepší. Určení toho kdo je nejlepší může mít různé úhly pohledu (zisk, množství spokojených zákazníků atd.). Poslední otázkou zůstává jak dosahují úspěchu právě ty společnosti, od kterých se chceme učit. Mezi jednotlivými otázkami probíhá interní a externí sběr informací. Po získání informací se provede analýza a srovnání dat a vyhodnocení.

1.3 BM VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Již od roku 1997 se BM ve vodním hospodářství zabývá VEWIN (Sdružení holandských vodárenských společností). Od roku 1998 existuje v Itálii klub vodárenských společností (The benchmarking club of Italian water services), který byl založen právě z důvodu srovnávání výkonnosti a efektivity vodáren. První organizací, která se začala na BM ve vodohospodářství zabývat stanovením jednotného systému výkonnostních ukazatelů byla IWA (International water association). Mezinárodní organizace IWA za tímto účelem vyvinula volně dostupnou aplikaci SIGMA, pomocí které lze provést srovnání vodohospodářské společnosti. O struktuře a funkcích tohot programu se budu zmiňovat v další kapitole. Další mezinárodní organizací, která se zabývá a podporuje BM je IBNET (Water and sanitation international benchmarking network). Tento web byl vytvořen z iniciativy Světové banky a Ministerstva pro mezinárodní rozvoj ve Velké Británii.

5

IBNET vyvinul vlastní aplikaci, která je v „Excelovském“ prostředí, ale jsou zde z části používány výkonnostní ukazatele navržené podle IWA.

2.1 POUŽÍVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ VE VODÁRENSTVÍ: O Usnadňují monitoring kvality, zákaznického servisu, udržitelnost dlouhodobého vývoje a ekonomické efektivity O Poskytují klíčové informace a podporují aktivnějšího přístupu managmentu s menší pravděpodobností selhání systému O Určí slabé a silné stránky jednotlivých oddělení (úseků společnosti) O Pomáhají se zavedením Total Quality Managment (tzn. pomáhají najít cestu k maximální efektivitě celé organizace) O Usnadňují zavádění běžných BM postupů pro porovnávání podobných procesů, ale i pro srovnání rozdílných systémů O Poskytují informace pro základní technické audity ve vodárenské (a jiné) společnosti a předpovídají výsledky auditu (vyplynou různá doporučení pro úspěšný audit) O Provádí srovnání výkonnosti s jinými vodárenskými společnostmi a to pomocí zavedených a uznávaných ukazatelů O Podporují politická rozhodnutí, výzkumy, rozvoj a nové regulační nástroje

2.2 SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) PODLE IWA Výkonnostní ukazatele podle IWA jsou seřazeny do následujících skupin :

2.2.3 VÝKONNOSTNÍ UKAZATELE (PI) : o o o o o o o

WR......water resources (vodní zdroje nebo zásoby) Pe ......personel (zaměstnanci) Ph ......physical (fyzikální vlastnosti) Op ......operational (provozní) Qs ......quality of service (kvalita služeb) Fi ...... ekonomic and financial (ekonomika a finance)

2.2.3 OSTATNÍ UKAZATELE (VARIABLES) : Variables ukazatele jsou koncipovány podobným způsobem jako PI. Tyto ukazatele jsou vstupními údaji pro následný výpočet výkonnostních ukazatelů (PI). Jsou to data reálná, měřená v provozu. o A ...... údaje o množství (objemech) vody

6

o o o o o o

B ...... údaje o zaměstnancích C ...... údaje o vlastnictví (počet vodojemů, čerpacích stanic atd.) D ...... provozní údaje E ...... demografické údaje a údaje o zákazníkovi (spotřebiteli) F ...... údaje o kvalitě služeb G ...... finanční údaje

2.2.3 SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE (CONTEXT) : Tyto jsou rozhodující částí PI ukazatelů. Jsou velice závislé na lokálních podmínkách (tzn. typické pro každou vodárenskou společnost). Podle IWA byly zvoleny a seřazeny takto : o o o o o o

data o poskytování služeb fyzické vlastnictví provozní data data o spotřebě a špičkách (maximech) demografické a finanční údaje přírodní faktory (průměrná teplota, srážky, HPV atd.)

2.2.4 SYSTÉM UKAZATELŮ V ČR : V ČR byla provedena studie (Tuhovčák, Chalupníková rok 2000) k aplikaci systému ukazatelů ve vodárenství v ČR. Podle této studie byly některé ukazatele upraveny pro české prostředí a také bylo sníženo množství ukazatelů, které uvádí IWA. Vybrané výkonnostní ukazatele byly rozděleny do dvou hlavních skupin a to na ukazatele : o základní o odvozené Základní a odvozené ukazatele se dělí na : o profil společnosti o provozované systémy A toto dělení má ještě další podkapitoly viz. schéma.

7

Obr. 2 Rozdělení ukazatelů

3.

SIGMA LITE

Jedná se o program, který slouží jako nástroj pro výpočet výkonnostních ukazatelů jednotlivých vodohospodářských společností. Pomocí těchto výkonnostních ukazatelů lze srovnávat vodohospodářské společnosti mezi sebou. Program SIGMA LITE vyvinula v roce 2000 mezinárodní vodohospodářská asociace IWA a koncipovala ho jako volně dostupnou aplikaci. V roce 2003 byl tento software aktualizován.SIGME LITE je software, který podporuje benchmarking ve vodním hospodářství a umožňuje vodárenským společnostem srovnání podle jednotných a mezinárodně uznávaných výkonnostních ukazatelů. Aplikace má příjemné uživatelské prostředí a pochopitelnou strukturu ukazatelů. SIGMA LITE je i předlohou projektu WABe, kde se snažíme porovnávat vybrané vodárenské společnosti v ČR.

4.

ÚVOD DO VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PERFORMANCE INDICATORS)

Hlavním smyslem systému výkonnostních ukazatelů je poskytnout informace. Je důležité rozlišovat mezi informací a daty. Jedna z definicí pro informaci by mohla být „data, která mohou být použita pro účel provádět rozhodnutí“. A proto se systém výkonnostních ukazatelů nesnaží jen poskytovat určité hodnoty a jejich srovnávání, ale také ukazuje doplňkové prvky (např. kvalitu dat, upřesňující prvky, souvislosti 8

mezi jednotlivými prvky nebo proměnnými ), které potřebujeme ke správnému rozhodování. Systém výkonnostních ukazatelů je proto výsledkem porovnání všech zájmových oblastí. V případě vodárenských společností bereme v úvahu celou vodárenskou společnost. Uvažujeme zde akcionáře, spotřebitele (zákazníky), prostředí a všechny související parametry. A proto jsou výkonnostní ukazatelé seřazeny do následujících oddílů : o Data elements (základní data) Data, která jsou jednoduše dostupná. Mohou však zahrnovat i vysvětlující faktory, související informace nebo ostatní potřebné a užitečné informace. o Variables (různá data) o Performance indicators (výkonnostní ukazatele) o Context information (související informace) Jsou informace, které charakterizují podstatné oblasti systému. Jsou velice užitečné, když srovnáváme ukazatele z rozdílných systémů. o Explanatory factors (Doplňující nebo vysvětlující údaje) Používají se k objasnění funkce výkonnostního ukazatele a nejsou podstatné před vlastní fází analýzy.

4.1

POŽADAVKY NA DEFINOVÁNÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ

Výkonnostní ukazatel by měl vyhovět následujícím požadavkům : O O O O O

4.2

Musí být jasně, výstižně a stručně definován Musí být proveditelný, měřitelný Musí být jednoduše pochopitelný každý PI by měl být jednoznačně definovaný a rozdílný od ostatních

SPOLEHLIVOST A SPRÁVNOST ÚDAJŮ :

V systému SIGMA LITE jsou vstupní data ohodnocena faktorem spolehlivosti a přesnosti. Jestli nemáme důvěru k získaným údajům lze v systému SL zadat právě faktor spolehlivosti a přesnosti dat.

9

Tab. 1 Faktor spolehlivosti

Faktor spolehlivosti

Definice Velice spolehlivá data, která byla získána výzkumem, analýzami a nejlepšími dostupnými prostředky a způsoby. Spolehlivá zdrojová data : hroší jak

, ale lepší než

.

Nespolehlivá zdrojová data : data založená na extrapolacích a interpolacích, data získána jen částečně (různé vzorky, nic kompletního)

Faktor přesnosti dat se pohybuje v těchto mezích: o o o o

5.

0% - 5 % 5% - 20% 20% - 50% > 50%

POROVNÁNÍ VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI SIGMA LITE:

Vybral jsem jednu reálnou vodárenskou společnost a data, která byla dostupná jsem dosadil do programu SIGMA LITE. Údaje, které jsou nejčastěji uveřejňované nebo nejvíce dostupné (např. výroční zprávy, ročenky, SOVAK atd.) : o o o o o o o o o o o o o o o

počet obyvatel délka vodovodní sítě počet přípojek počet osazených vodoměrů délka vodovodních přípojek počet úpraven vody počet vodojemů kapacita vodojemů voda vyrobená celkem voda převzatá voda předaná voda vyrobená k realizaci voda fakturovaná celkem voda fakturovaná domácnostem voda fakturovaná ostatním odběratelům

10

Zde jsou data, která jsou zveřejněná jen zřídka nebo se jimi vodárenské společnosti v ČR nezabývají (jedná se o dostupnost dat z výročních zpráv, ročenek, SOVAK) : o o o o o o o o

ztráty vody počet čerpacích a přečerpávacích stanic výkon úpraven vody počet zaměstnanců na úseku pitné vody množství potrubí z šedé litiny v % množství tvárné litiny, ocelového potrubí, PE potrubí v % atd. potrubí položené po roce 2001, v období let 1976 – 2000 atd. průměrné stáří potrubí

Údaje, které lze zjistit pouze z úzkou spoluprácí vodárenské společnosti: o o o o o o

počet zaměstnanců na úseku pitné vody absence zaměstnanců počet stížností ohledně kvality vody množství přerušení dodávek vody efektivita využití vodních zdrojů poruchy na hydrantech, čerpadlech

Toto je jen krátký přehled vstupních ukazatelů, které slouží k porovnávání vodárenských společností. Celkový počet PI výkonnostních ukazatelů podle IWA je 138,u ukazatelů variables je 212 položek a ukazatel context je v zastoupení 133 položek. To ukazuje jak rozsáhlé množství pro výběr různých parametrů máme k dispozici k tomu abychom mohli porovnat jednotlivé společnosti mezi sebou. Ukazatele, které jsem zde neuvedl nebo jen v malé míře, jsou ukazatele ekonomické (ty jsou zastoupeny v hojné míře mezi všemi typy ukazatelů PI, variables i context). Pro ukázku srovnání společností jsem vybral jednu vodárenskou společnost (konkrétně jsou to Ostravské vodárny a kanalizace a.s.) a její dostupná data jsem vložil do aplikace SIGMA LITE. Protože výpočet jednotlivých ukazatelů v tomto programu je mezi sebou propojen, musel jsem některé údaje doplnit. Tak jsem sice zkreslil reálnost výstupů, ale jako příklad toho jak pracuje SIGME LITE je to dostačující. Ostatně v hodnocení faktoru spolehlivosti a přesnosti dat se tyto fiktivní údaje náležitě projevily svou nízkou hodnotou.

5.1 PŘÍKLAD VYHODNOCENÍ VYBRANÉ VODÁRENSKÉ SPOLEČNOSTI V SOFTWARU SIGMA LITE: Jako první krok musím nastavit způsob výpočtu a jak budou výstupní data prezentována (počet desetinných míst, základní výpočet nebo pokročilý atd.). Dále je možné vybrat ukazatele, které chci porovnávat. Možný je zde výběr ukazatelů PI a context. Ukazatele variables zde není možné vybírat, protože jsou složeny ze dvou předchozích typů ukazatelů. Všechny výše zmiňované ukazatele je možné pouze vybrat (ve výběrovém políčku). U každého ukazatele je uveden popis, vzorec a jednotky. Jakmile potvrdíme výběr ukazatelů, potom můžeme zadávat jejich hodnoty. Když jsem zadával hodnoty 11

ukazatelů, byla zde nepříjemná skutečnost, že už jsem neviděl v jakých jednotkách se určitý ukazatel dosazuje. To však bylo tím, že měna je zde v dolarech a např. tlaky na vodovodní síti jsou zde uváděné v kPa (oproti vodnímu sloupci). V dalším kroku je možnost vygenerování všech variables ukazatelů, které jsou potřebné pro výpočet vybraných PI a context. Zde můžeme provádět patřičné změny a to jak v hodnotách tak i ve faktorech spolehlivosti. Po provedení všech předchozích kroků jsem se dostal k výpočtu a vyhodnocení zadaných ukazatelů. Tento proces se dělí na dvě části : 1. proces výpočtu vyhodnotí všechna data a pokud nenastal problém s nedostupností údajů variables, je ukončen a vše proběhlo v pořádku 2. celý proces výpočtu proběhne, ale byly zjištěny nedostatky v datech, které byly potřebné pro výpočet PI. To se projeví na konci výpočtu, kde je vygenerovaná tabulka s chybovým hlášením a ta nám přímo nabídne, které ukazatele musíme doplnit aby výpočet proběhl korektně nebo abychom obdržely takové výstupy jaké očekáváme. Ať už výpočet proběhl jakkoliv (s chybějícími vstupními daty nebo v pořádku) můžeme provést grafické výstupy pomocí tabulek a grafů. V grafech máme nabídku několika variant zobrazení a také je zde možnost zobarzení v 3D. Do grafu je možno nastavit také oblast minimální a maximální hladiny určité hodnoty (tzn. v jakých mezích bychom se u určitých ukazatelů chtěli pohybovat, ovšem nelze zde vkládat menší číslo jak 1).

5.1.2 UKÁZKY VÝSTUPŮ APLIKACE SIGMA LITE : Jak jsem již uvedl výše, vybral jsem společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. a údaje z výroční zprávy 2004 jsem doplnil do programu SL. Některé údaje jsem musel doplnit pomocí vlastní úvahy, protože byly nezbytné pro výpočet a nebyly mi v tu chvíli jinak dostupné. Což samozřejmě zkresluje důvěryhodnost údajů, ale pro ukázku funkce programu je to plně dostačující. Jakmile aplikace SL dokončila výpočet, byla vygenerována výsledková listina, pomocí které jsem mohl opravit a doplnit chybějící ukazatele. Po doplnění a opětovném přepočítání již byly výsledky uspokojivé a tyto jsem exportoval do excelovského prostředí (viz. níže).

12

Tab2. Výkonnostní ukazatele

Code Name Fi28 Op26 Pe1 Pe3

Average water charges for direct consumption apparent losses per system input volume Employees per connection General management personnel

Min. Max. Value Reliability Accuracy Accuracy(%) (%)

Units (US$/m3) (%)

0.21 0

0

5

(No./1000connections) 8.03 0

0

5

(%)

0

5

8.73 0

Tab3. Související údaje (Context) Code

Name

CI1 CI11 CI14 CI16 CI17 CI26 CI3

Geographical scope Number of registered customers Supply area Minimum service pressure Maximum service pressure Treatment plants Type of assets ownership Number of transmission and distribution storage tanks Total capacity of transmission and distribution storage tanks Number of pumping stations Mains length Grey cast iron mains Ductile iron mains Steel mains Type of operations Asbestos cement mains Polyethylene mains Concrete mains Mains with Dia <= 100/110 mm Mains with 100/110 < Dia < 300/315 mm Mains with Dia >= 300/315 mm Mains installed after 2001 Mains installed 1976 – 2000 Mains installed 1951 – 1975 Mains installed 1926 – 1950 Mains installed before 1925 Average mains age Total number of service connections Plastic service connections Steel service connections Lead service connections Annual working time per employee Service connection density residential per capita consumption Population density Annual average rainfall Daily average air temperature Daily maximum air temperature Daily minimum air temperature

CI31 CI32 CI33 CI35 CI36 CI37 CI38 CI4 CI40 CI41 CI43 CI45 CI46 CI47 CI48 CI49 CI50 CI51 CI52 CI53 CI54 CI57 CI58 CI59 CI6 CI61 CI71 CI78 CI86 CI89 CI90 CI91

Units

Value

Reliability

(No.) (km2) (kPa) (kPa) (No.)

Nation 311977 21423600 250 600 6 Private

0 2 0 0 0 0 0

Min. Accuracy (%) 50 20 0 50 0 50 50

(No.)

13

0

50

Max. Accuracy(%) 50 5 5

(m3)

38430

2

20

50

(No.) (km) (%) (%) (%)

44 1046 15 35 10 Private 1 10 5 25

2 2 0 0 0 0 0 0 0 0

20 20 0 0 0 50 0 0 0 0

50 50 5 5 5

(%) (%) (%) (%)

5 5 5 5

(%)

50

0

0

5

(%) (%) (%) (%) (%) (%) (years) (No.) (%) (%) (%) (hours) (No./km) (lpercapita/day) (persons/km2) (mm/year) (ÂşC) (ÂşC) (ÂşC)

10 10 25 70 20 3 48 28502 90 2 8 15.94 27.25 115 1.5 769 8 34.9 -23.2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 50 0 50 50 50 50

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 50 5

13

tab3. Ostatní ukazatele (Variables)

Code A10 A11 A12 A13 A14 A16 A17 A18 A3 A7 A8 A9 B1 B10

Name Billed authorised consumption Unbilled metered consumption Unbilled unmetered consumption Unbilled authorised consumption Authorised consumption Unauthorised consumption Metering inaccuracies water losses Apparent losses System input volume Exported treated water Billed metered consumption Billed unmetered consumption Total personnel Abstraction and treatment personnel Transmission, storage and B11 distribution personnel B12 Water quality monitoring personnel B13 Meter management personnel B14 Support services personnel B2 General management personnel B25 Working time Human resources management B3 personnel B4 Financial and commercial personne B5 Customer service personnel B6 Technical services personnel Water resources and catchment B9 management personnel C2 Treated water storage capacity C24 Service connections C5 Pumping stations C8 Mains length E10 Registered customers Water sales revenue for direct G36 consumption

Units (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (m3) (No.) (No.)

Min. Accuracy Value Reliability (%) 25292000 2 20 0 0 70000 1 20 6285000 2 0 5731000 2 50 5473000 1 20 5000 0 0 5478000 0 0 25562000 2 0 70000 2 20 19821000 2 20 5471000 2 20 229 0 0 25 0 0

50 5 5 5 50 50 50 5 5

(No.) (No.) (No.) (No.) (No.) (hours)

50 10 15 60 20 3650

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

5 5 5 5 5 5

(No.) (No.) (No.) (No.)

20 13 3 173

0 0 0 0

0 0 0 0

5 5 5 5

13 38430 (No.) 28502 (No.) 44 (km) 1046 (customer) 311977

2 2 2 2 2 2

20 20 20 20 20 20

50 50 50 50 50 50

(US$)

0

0

5

(No.)

6295

Max. Accuracy(%) 50 5 50 5

14

Jako výstup lze použít i grafy, které zobrazují námi zvolené ukazatele.

Obr3. Výstup z aplikace SIGMA

5.1.2 ZÁVĚR K APLIKACI SIGMA LITE: Jako software pro benchmarking a porovnávání vodohospodářských společností se dá aplikace SL velice dobře používat. Musíme však počítat s tím, že pro české prostředí je zde velký počet vstupních údajů, které mnoho vodárenských společností buď neuvádí nebo vůbec nesleduje. Situace v dosažitelnosti vstupních dat se však lepší, je to již viditelné při práci s výroční zprávou z roku 2000 a zprávou z roku 2005, kde je mnohem více údajů. To nasvědčuje tomu, že se vodárenské společnosti v ČR začínají zaměřovat na benchmarking, jelikož údaje uváděné ve výročních zprávách se začínají blížit údajům definovaných v IWA. Neplatí to ovšem obecně, protože byly i takové výroční zprávy, kde bylo mnohem více vstupních údajů v letech minulých. U některých společností se vstupní data hledají velmi špatně, protože uvádí jen základní parametry (počet zásobovaných obyvatel, voda fakturovaná, nefakturovaná atd.) a to je pro práci s touto aplikací nedostatečné.

15

6.

WEBOVÁ APLIKACE IBNET :

Tato webová stránka byla vytvořena z iniciativy Světové banky a spoluúčasti Ministerstva pro mezinárodní rozvoj v UK. IBNET, jinak water and sanitation international benchmarking network, podporuje rozvoj BM po celém světě. Na svých stránkách nabízí vlastní nástroj na porovnávání vodárenských společností, který je zpracován v „excelovské“ podobě. Podle mého názoru je však mnohem přehlednější a srozumitelnější přímo webovská stránka, která nabízí srovnání jakékoli vodárenské společnosti na světě, která je na stánkách IBNET prezentována.

6.1 STRUKTURA DAT NA IBNETu : o o o o o o o o o

informace o společnosti všeobecné informace zájmová oblast zaměstnaci služby v oblasti vodárenství služby v oblasti odvádění znečištěných vod finanční informace informace o cenách vztah k zákazníkům

6.1.2 ROZDĚLENÍ VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ (PI) : Pro oblast dopravy vody a úpravy vody jsou parametry označené a nazývané totožným způsobem jako je prezentuje IWA, ale výkonnostní ukazatele (PI) byly vyvinuty zaměstnanci Světové banky a jejich odbornými konzultanty a partnerskými zeměmi. o pokrytí služeb o spotřeba a výroba vody o nefakturovaná voda o postupy měření o výkonnost vodovodních řadů o náklady a personál o kvalita služeb o účtování a fakturace o finanční ukazatele o kapitálové investice

16

6.1.3 PŘÍKLAD SROVNÁNÍ DVOU VODÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V APLIKACI IBNET: Pro srovnání s aplikací SIGMA LITE jsem použil webovskou aplikaci IBNET, která porovnává dvě vodárenské společnosti z ČR. Zde jsou porovnány výkonnostní ukazatele pro celou Českou republiku. tab 4. Výkonnostní ukazatele IBNET

Country Report

Czech Republic Indicator 1.1 Water Coverage (%) 2.1 Sewerage Coverage (%) 4.1 Total Water Consumption (l/person/day) 4.7 Residential Consumption (l/person/day) 6.1 Non Revenue Water (%) 6.2 Non Revenue Water (m3/km/day) 8.1 Sold that is Metered (%) 11.1 Operational Cost W&WW (US$/m3 water sold) 12.3 Staff W/1000 W pop served (W/1000 W pop served) 18.1 Average Revenue W&WW (US$/m3 water sold) 23.1 Collection Period (Days) 23.2 Collection Ratio (%) 24.1 Operating Cost Coverage (ratio)

2001 91.4 77.2

2002 91.4 76.6

2003 91.2 76.5

2004 90.9 76.7

2005 90.7 76.9

205.2

200.8

201.5

197.6

190.9

107.3

104.9

105.5

105.7

101.7

23.1

22.7

22.5

19.8

20.2

11.51

10.83

10.59

8.48

8.34

99.2

99.2

99.7

99.2

99.2

0.668

0.757

0.895

1.037

1.063

1.11

1.09

1.03

0.95

0.77

0.778

0.966

1.173

1.372

1.534

75.5 96.4

95.8 97.2

120.7 97.1

133.1 98.1

167.8 97.9

1.232

1.270

1.300

1.301

1.330

17

Následuje ukázka porovnání dvou vodárenských společností z ČR. Výstupy jsou v podobě tabulek, tak i v podobě grafu. Srovnání těchto dvou společností se vztahuje k roku 2004. Tab5. Výkonnostní ukazatele IBNET

7.

PROJEKT WABE:

Tento projekt se zabývá srovnávací analýzou veřejných systémů zásobování vodou a vodárenských společností. Základním cílem projektu WABe (water benchmarking) je stanovit soubor výkonnostních ukazatelů pro analýzu, posouzení, ohodnocení a benchmarking veřejných systémů zásobování pitnou vodou a vodárenských společností, které zajišťují provoz vodovodních trubních sítí.

7.1

SYSTÉM VÝKONNOSTNÍCH UKAZATELŮ WABE:

Předlohou pro vytvoření a určení výkonnostních ukazatelů v aplikaci WABe, byly výkonnostní ukazatele (PI), které navrhla mezinárodní vodárenská asociace IWA. Pro velký počet ukazatelů, jejich nedostupnost a v některých případech i odlišnost jednotlivých terminologií nebo praktických postupů, se musely jednotlivé ukazatele upravit do prostředí ČR. Jako příklad lze uvést ekonomické ukazatele, kde IWA předpokládá, že se vodárenská společnost zabývá pouze svým oborem. V ČR jsou však některé vodárenské společnosti, které mají výnosy z pronájmu nebo z finančního majetku, a proto není možné tyto ukazatele přímo vyčíslit. Postupně bylo množství vstupních údajů ze 158 zredukováno na 23 údajů, které by měly charakterizovat vodárenskou společnost. Systém ukazatelů je tříděn podobným způsobem jako již u výše zmiňovaných aplikací a to na základní údaje, odvozené údaje a výkonnostní ukazatele. Základní údaje tvoří sytém vstupních dat, ze kterých se vyjádří údaje odvozené a dále se vypočítají výkonnostní ukazatele. Výkonnostní ukazatele jsou dále rozděleny na hlavní a vedlejší. Hlavní ukazatele charakterizují vodárenskou společnost obecně a vedlejší ukazatele podávají podrobnější popis společnosti. 18

7.1.2 STRUKTURA UKAZATELŮ: Základní údaje jsou členěny následujícím způsobem: o o o o o

akcionáři obecné údaje (počet zásobovaných obyvatel, délka vodovodní sítě atd.) nákup a výroba vody zaměstnanci ekonomické údaje

Odvozené údaje byly rozděleny takto : o o o o o o o o

voda vyrobená k realizaci voda fakturovaná celkem voda fakturovaná domácnostem voda fakturovaná ostatním odběratelům voda nefakturovaná ztráty vody vlastní spotřeba vody průměrná denní spotřeba vody vyrobené k realizaci

Bylo zvoleno 24 výkonnostních ukazatelů a pro ukázku jich několik uvádím : o o o o o

voda vyrobená k realizaci na zaměstnance voda vyrobená k realizaci na kilometr vodovodní sítě voda nefakturovaná na přípojku celková kapacita vodojemů na obyvatele hustota přípojek atd.

7.2 SBĚR A VKLÁDÁNÍ DAT DO WABE: Jako vstupní podklady pro základní údaje byly použity ročenky SOVAK a výroční zprávy jednotlivých vodárenských společností. Z knižního vydání ročenek lze získat opravdu jen údaje informativního charakteru. Proto jsme museli hledat ve výročních zprávách vodárenských společností, kde již bylo více informací. Pro ukázku a vyzkoušení funkčnosti webové stránky, jsme vybrali třináct vodohospodářských společností, které mezi sebou porovnáváme. Porovnáváme je v období mezi rokem 2002 až 2005. Při shromažďování údajů byly zřetelné některé odlišnosti v prezentovaných výročních zprávách. U některých společností se lišily údaje uváděné v ročence s údaji ve výroční zprávě, některé společnosti neuvádějí své výroční zprávy na internetu až do dnešní doby nebo skončily s prezentací výroční zprávy v letech minulých. Ovšem s postupem času lze pozorovat, že některé společnosti v nových výročních zprávách poskytují mnohem více údajů a také začínají sledovat a uvádět některé ukazatele podle IWA. V aplikaci WABe jsou zatím vloženy všechny informace, které byly veřejně dostupné. Ostatní data si budeme muset vyžádat přímo od vodohospodářských společností nebo sledovat jejich internetové stránky a data průběžně doplňovat. 19

V příloze jsou uvedená data, která chybí a je nutno je doplnit.

7.2.1 ZÁVĚR O WABE: WABe je ve fázi vývoje a má zatím omezenou funkci. Konečným cílem WABe by měl být fakt, že vodohospodářské společnosti si data do této aplikace budou vkládat z vlastní iniciativy a budou mít možnost porovnání mezi sebou.

8.

ZÁVĚR:

Jelikož jsou vodárenské společnosti v ČR přirozeným monopolem a jejich ceny jsou regulovány státem, měly by se zabývat metodami best practice (benchmarkingem) a to z toho důvodu, že neustále rostou požadavky na objektivní hodnocení kvality služeb a výkonnosti společnosti a to zvlášť v tomto odvětví. Proto se zabýváme zaváděním benchmarkingu do vodárenských společností a používáme k tomu mezinárodně uznávané výkonnostní ukazatele, pomocí kterých jsme schopni porovnávat výkonnost jednotlivých vodárenských společností navzájem.

9.

PODĚKOVÁNÍ:

Panu Ing.Tomáši Kučerovi za odborné vedení této práce a panu Ing. Ladislavu Tuhovčákovi, CSc. za věcné připomínky.

20

10. LITERATURA:

[1]

IBNET (International Benchmarking Network) http://www.ib-net.org

[2]

IWA (InternationalWaterAssociation)

[3]

Nechvátal J., Dian M., Rinn Š.(2006) Metodika hodnocení efektivity provozní organizace podle IWA, sb. před. konference SOVAK Provoz vodovodů a kanalizací, 7.-8. listopad 2006, Poděbrady

[4]

Benchmarking http://www.benchmarking.cz

[5]

Výroční zprávy vodárenských společností (2002 - 2005)

[6]

Internetové stránky vodárenských společností

[7]

SOVAK Ročenky (2003 - 2005)

[8]

Tuhovčák, L., Chalupníková, P., (2000) Srovnávací analýza vodárenských společností v ČR, sborník odborného semináře s mezinárodní účastí „Aktuální problémy vodního hospodářství obcí“, Pavlov, ISBN 80-860229-0, p. 19-25

http://www.iwahq.org

21