Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, Tyršova 1069, 755 01 Vsetín
Absolventská práce
2014
Holík Ladislav
Masarykovo gymnázium Střední zdravotnická škola Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín
Tyršova 1069, 755 01 Vsetín +420 575 750 300
[email protected] www.mgvsetin.cz
,,Informovanost veřejnosti o Muzikoterapii´´ Absolventská práce
(PRŮZKUMNO - VÝZKUMNÁ PRÁCE)
Zpracoval: Holík Ladislav student denního studia oboru diplomovaná všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Talandová Vsetín, březen 2014
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl v seznamu literatury. Souhlasím také s prezenčním zpřístupněním mé práce ke studijním účelům.
Ve Vsetíně 26. března 2014
Podpis autora ……………………………
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé absolventské práce PhDr. Ivaně Talandové za vstřícný přístup při vedení práce, její rady a podněty, které mi pomohly při zpracování zvoleného tématu.
Obsah 1 Úvod .......................................................................................................................................... 7 2 Cíl práce a pracovní hypotéza ..................................................................................................... 8 3 Teoretická část ........................................................................................................................... 9 3.1 Pojem muzikoterapie ......................................................................................................................10 3.2 Historie muzikoterapie .................................................................................................................... 11 3.2.1 Muzikoterapie v průběhu 18. století.............................................................................................11 3.2.2 Muzikoterapie v průběhu 19. století.............................................................................................12 3.2.3 Muzikoterapie v průběhu 20. století.............................................................................................12 3.3Charakteristika - tón, hluk, hudba ................................................................................................... 13 3.3.1Charakteristika prvků hudby: .........................................................................................................13 3.3.2. Hudební žánry ..............................................................................................................................15 3.3.3 Význam hluku ................................................................................................................................16 3.4 Muzikoterapie ve vědních oborech ........................................................................................ 18 3.4.1. Využití muzikoterapie v pedagogice ............................................................................................19 3.4.2 Využití muzikoterapie v psychologii ..............................................................................................19 3.4.3 Využití muzikoterapie v psychiatrii ...............................................................................................19 3.4.4 Muzikoterapie v medicíně .............................................................................................................20 3.4.5. Využití muzikoterapie v porodnictví ............................................................................................21 3.5 Hudební techniky muzikoterapie .................................................................................................... 21 3.5.1 Hra pomocí těla .............................................................................................................................22 3.5.2 Hlas ................................................................................................................................................22 3.5.3 Hudební nástroje...........................................................................................................................23 3.6 muzikoterapeut ...............................................................................................................................24 3.7 Formy muzikoterapie ...................................................................................................................... 25 3.7.1 Individuální terapie .......................................................................................................................25 3.7.2 Skupinová terapie .........................................................................................................................26 3.7.3 Komunitní terapie .........................................................................................................................26
3.7.1.1 Vedení dokumentace při terapii ................................................................................................27 3.8 Klient ................................................................................................................................................ 28 3.8.1 Muzikoterapie z hlediska věku klienta ..........................................................................................28 3.9 Náhled skladatelů působících hudbou na lidskou psychiku ..................................................... 28 4 Metodika ................................................................................................................................. 31 4.1 Charakteristika dotazníku ................................................................................................................ 31 4.2 Charakteristika jednotlivých otázek dotazníku ................................................................................ 31 5 Výsledky výzkumu .................................................................................................................... 36 5.1 Zjištěné výsledky .............................................................................................................................. 37 5.2 Analýza zjištěných výsledků .............................................................................................................53 6 Návrh řešení zjištěných nedostatků průzkumu .......................................................................... 55 7 Závěr ....................................................................................................................................... 57 8 Resumé.................................................................................................................................... 58 8.1. Resumé v českém jazyce ................................................................................................................. 58 8.2 Resume in English ............................................................................................................................ 59 9 Seznam použité literatury......................................................................................................... 60 9.1 Monografie....................................................................................................................................... 60 9.2 Internetové zdroje............................................................................................................................ 60 10 Seznam příloh ........................................................................................................................ 61
7
1 Úvod
Téma muzikoterapie jsem si vybral z důvodu toho, že mám velmi blízký vztah k hudbě a nástrojům a taky ke zdravotnictví. Jako aktivní člen v několika hudebních kapelách jsem na našich koncertech pozoroval lidi, jak jim hudba dokáže dodat energii, uvolnit, ale také zklamat. Při spojení těchto dvou částí mě začalo zajímat, zda má ,,hudba a hluk“ nějaký vliv na člověka a zda se může podílet celkově na jeho zdraví. U nemocných lidí, kteří jsou hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních a cítí se osamoceni, je jejich nálada skleslá, na pokoji se nudí. Přemýšlel jsem, jak v mé povinné zdravotnické praxi lidi psychicky pozvednout. Při mých aktivitách pořádaných zdravotní školou pro nemocnici a jiné zařízení jsem se několikrát účastnil vánoční besídky. Aktivní zapojení nemocných lidí do našeho programu mně dělalo velkou radost, protože jejich štěstí bylo upřímné. Díky jejich pozitivním reakcím jsem se ve volných chvílích na mé praxi klientům věnoval. Procvičoval dýchání, motoriku rukou právě v rámci muzikoterapie. V nějakých kapitolách uvádím seznam hudby dle působení na psychické zdraví. Poukážu na vývoj muzikoterapie v jiných kulturách a u nás. Další konkrétní kapitolou je tón, hudba a hluk. Při hudebních metodách si můžete vyzkoušet různé techniky a aplikovat je do rutinní praxe v nemocnici, zaměstnání či ve škole.
8
2 Cíl práce a pracovní hypotéza
2.1 Cíl práce Cílem mé práce je, zjistit informovanost veřejnosti o znalosti a využití muzikoterapie. Chci dokázat, že muzikoterapie je ve zdravotnictví potřebná.
Pracovní hypotézy: Pracovní hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 55% respondentů ví co je muzikoterapie.
Pracovní hypotéza č. 2: Předpokládám, že více než 60% respondentů si pouští různé žánry hudby, dle jejich nálady.
Pracovní hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 60% respondentů se domnívá, že je využití hudby v dnešním zdravotnictví potřebné.
9
3 Teoretická část
3.1 Pojem muzikoterapie
Pojem muzikoterapie má řecko-latinský původ. Řecky moisika, latinsky musica znamená hudba; therapeia, therapeineio, latinsky iatreia znamená léčit, ošetřovat, starat se pomáhat (Mátejová, Mašura 1992) Hudební terapie je metoda alternativní medicíny. Programy muzikoterapie jsou navrženy tak, aby pomohly pacientům překonat především tyto problémy:
fyzické
emocionální
intelektuální
sociální
Aplikace sahají od zvýšení blahobytu geriatrických pacientů až po snížení bolestí žen u porodu. Hudební terapie se používá v mnoha zařízeních jako jsou:
školy
nemocnice
hospice
rehabilitační centra
domy s pečovatelskou službou
komunitní centra
10
domácnosti
Hudba se používá k vytvoření vztahu s pacientem. Muzikoterapeut stanovuje cíle, na individuálním základě v závislosti na léčbě, a zvolí konkrétní aktivity a cvičení, které mohou pomoci pacientovi k zlepšení jeho fyzické či psychické kondice. Zde může být zahrnut větší rozvoj komunikace, kognitivní, motorické, emocionální a sociální dovednosti. Hlavním cílem muzikoterapie je zlepšení psychických funkcí pacienta.
3.1.1 Účinky muzikoterapie
Fyzikální účinky: hudba působí na funkci mozku. Hlasitější a rychlejší zvuky mají tendenci zvyšovat srdeční frekvenci a krevní tlak. Pomalejší měkčí a více pravidelné tóny vytvářejí opačný výsledek. Hudba může také zmírnit svalové napětí a zlepšit motorické dovednosti. Při poslechu se může rovněž snížit hladina stresových hormonů. Duševní účinky: jsou závislé na typu a stylu zvuku. Může se projevit lepší soustředění. V praxi se může projevit například ´´Mozart efekt´´, což je soustředění a zvýšení kvality u vysokoškolských studentů matematiky a jejich jednoduššímu řešení matematických zadání. Emoční účinky: schopnost hudby ovlivnit lidské emoce je široce známá ve filmařském průmyslu. Paleta hudebních nálad může být využita k vytvoření duševního pocitu klidu, napětí nebo vzrušení. Ukolébavky již dlouho uklidňují děti, když se chystají spát.
11
3.2 Historie muzikoterapie
Hudba má schopnost pomáhat lidem, vyjadřovat své pocity jako je štěstí, bolest, zloba, klid. Umožňuje komunikovat mezi lidmi, bohy, ale taky pomáhá lidem najít své pocity. Hudba se používá v medicíně už po tisíciletí. Již starověcí řečtí filozofové věřili, že hudba může léčit tělo i duši. Po tisíciletí domorodí Američané používali zpěv a skandování jako součást svých léčebných rituálů. Také se můžeme dočíst v různých bájích a pohádkách o potulných loutnistech, kteří chodili po hradech a zámcích a dávali lidem radost. Objevovali se v řecké mytologii, ve starověké řecké literatuře, stejně jako i v mytologických nebo historických textech. Jeden doložený příběh se odehrál ve Španělsku. Král Filip V. trpěl chronickou depresí. Do města byl přivolán barokní hudebník Farinelli, který králi pouštěl denně stejnou hudbu. Ten byl tak potěšen z Farinelliho hudby, že příznaky jeho deprese zmizely.
3.2.1 Muzikoterapie v průběhu 18. století
Rozmach muzikoterapie začíná v 18. století, kde se muzikoterapie začala studovat z vědeckých důvodů, jak v Evropě a v USA tak i v Řecku. Technika muzikoterapie byla ve vývoji. Jedním z prvních pokusů bylo pojednání J. Bonneta "Historie hudby a její účinky " vydané na počátku 18. století. Ve stejnou dobu vydává také knihu Dr. Chomet. Zveřejněna je názvem "Efekty a vlivy hudby v oblasti zdraví a nemocí". Nejstarší zpráva v muzikoterapii byla nalezena v anonymním článku, který publikoval Columbian Magazine v roce 1789 a přináší titul " Natural Approach of Music ". Tento článek stanoví základní principy muzikoterapie, které jsou platné dodnes. Neznámý pisatel především pomocí myšlenky francouzského filozofa Descarta vyvíjí způsoby využití hudby. Věří, že s hudbou může ovlivnit a přizpůsobit emoce. Závěr článku je nejzajímavější,
12
protože zde autor vyjadřuje svůj názor: Dobrý psychický stav může pozitivně ovlivnit fyzické zdraví. V tomto bodě autor trvá na tom, že hudba je na dobu neurčitou léčebný faktor. V daném článku je také zjištění, že je stále aktuální i dnes. Důležitá myšlenka tkví i v tom, že pro správné použití hudby v libovolné terapii musí být také vhodně vyškolený hudební léčitel.
3.2.2 Muzikoterapie v průběhu 19. století
V průběhu 19. století se mnoho psalo o funkcích hudby ve zdravotnictví. V USA se postupně začala hudební terapie rozvíjet a zahrnovat do studijních programů na některých školách pro lidi se zvláštními potřebami. V roce 1832 byla založena škola pro zrakově postižené lidi. Při zrealizování a úspěšnosti se začaly rychle budovat další školy se specializací na hudební nauku u studentů s postižením. Studenti medicíny Edwin Atlee a Samuel Mathews se spojily s psychiatrem Benjamin Rushem a položili základy muzikoterapie u psychiatricky nemocných pacientů. Kromě hudebníků, lékařů, psychiatrů a dalších se začínají muzikoterapií zabývat vědní obory. Při založení muzikoterapie jako vědního oboru, prospěch nevykazují a nemohou si na sebe vydělat.
3.2.3 Muzikoterapie v průběhu 20. století
V tomto hudebním století terapie začíná získávat půdu pod nohama, stále více a více lékařů, psychiatrů a hudebníků se začínají prezentovat v časopisech, ale i odborné literatuře. V roce 1903 Eva Vescelius založila Národní lékařskou asociaci v New Yorku. Začala vydávat časopis " Hudba a zdraví", ve které čtenář může najít pokyny pro léčbu horečky, nespavosti a dalších nemocí s pomocí hudby. Harriet Ann Seymour pracoval s veterány z první světové války, pacienty s depresí. Studoval účinnost některých typů hudby z fyzického a duševního hlediska. V roce 1941 Harriet Ann Seymour založil Národní ústav muzikoterapie.
13
Současně se celková atmosféra ve zdravotnické vědě začíná ucelovat. Hlavně po druhé světové válce se slavný psychiatr Karl Menninger snaží podpořit vývoj muzikoterapie z pohledu holistického.
3.3Charakteristika - tón, hluk, hudba
3.3.1 Charakteristika prvků hudby:
Tón Je základní prvek hudby. Máme 7 základních tónů C, D, E, F, G, A, H, C. Každý tón má základní frekvenci 440 HZ, při sloučení více tónů vzniká hudba. Hudba Každý člověk je odlišný jak po fyzická tak po psychické stránce. Někdo má rád léto a jiní zase zimu a tak to je i s hudbou. Hudba má 4 základní vlastnosti – barvu, sílu,výšku a délku, které se v hudbě projevují jako hudební výrazové prostředky – rytmus, melodie a harmonie.(Kantor 2009) Každý z nás hudbu může slyšet, ale i cítit. Hudba vznikla buď to z druhu jazyka zpívavého (Čína), nebo taky z pracovního tempa, které museli udržovat otroci při vykonávané práci. Barva zvuku Podle odlišnosti v barvě poznáme zvuky různých hudebních nástrojů nebo hlasů lidí. Je dána složením a charakteristickým namícháním alikvotních tónů, (říká se jim také parciální částkové nebo vyšší harmonické tóny). Dítě se již během prenatálního vývoje učí rozlišovat jednotlivé hlasy a zvuky okolního světa právě podle jejich barvy. (Kantor, 2009) Síla zvuku
14
Síla (intenzita) zvuku je fyzikálně úzce spojena s energií zvukového zdroje. Čím větší je síla zvuku, tím větší množství energie je třeba vynaložit na jeho vytvoření. Síla se uvádí v decibelech (dB) (Kantor, 2009) Výška tónů Výšku frekvenci tónů charakterizuje kmitočet, tj. počet kmitů zvukové vlny za sekundu. Uvádí se v hertzech (Hz) (Kantor, 2009) Délka tónů a tempo Délka tónů se nejčastěji vyjadřuje rytmickou hodnotou zvuku a má úzký vztah k tempu skladby. Dlouhé tóny vytvářejí dojem pomalého tempa a naopak. ( Kantor, 2009) Rytmus Rytmus se projevuje v procesech hudební i nehudební povahy. Můžeme ho pozorovat např. ve střídání ročních období, dne a noci, střídání planet apod. Každý člověk má svůj přirozený biologický rytmus, který určují fyzické a psychické vlastnosti organismu (především temperament) a základní předpoklady životního prostředí člověka. Na somatické úrovni lidského organismu se rytmus projevuje v činnosti srdce (tep), v dechových, spánkových a energických cyklech, podobně jako v cyklech příjmu potravy, nebo koncentraci pozornosti. (Kantor, 2009) Melodie Melodie v hudbě zvyšuje účinky rytmu. Zatímco rytmus souvisí úzce s motorikou a časovou strukturou hudby, melodie má těsné spojení s emocemi a dovoluje vyjádřit široké spektrum pocitů. ( Mátejová, Mašura 1992) Harmonie Hudební harmonie souvisí se vzájemnou organizací dvou a více melodií nebo samostatných tónů ve stejném okamžiku. Pro klienta může být užitečným úkolem naučit se vnímat svou melodii nebo svůj tón ve struktuře společně s jinými melodiemi a tóny. Harmonie je nejsložitějším hudebním elementem. Proto se při aktivní muzikoterapii s hudebně neškolenými lidmi využívá obvykle pouze nejjednodušší způsoby práce s harmonií. (Kantor 2009)
15
3.3.2. Hudební žánry V 21. století máme rozsáhlý výběr hudebních žánrů. Obliba žánrů se mění jako roční období. Hudba na člověka má vliv od prenatálního období až po smrt. Základní hudební žánry: Lidová hudba Jazz Rock Metal Pop Elektronická hudba Rozšířené hudební žánry: Blues Country Disco Dechová hudba Duchovní hudba Folk Funk Hip hop Reggae Rhytm and blues Ska Soul Trip hop Underground Vážná hudba Word music
( příloha č. 1)
16
3.3.3 Význam hluku Hluk je zvuk, který je škodlivý svou intenzitou. Periodický hluk způsobuje poškození hlemýždě zpracovávajícím příslušné frekvence. Jednotka, která se používá na měření hluku je decibel (dB)
3.3.3.1 Poškození sluchu zvukem Ztráta sluchu může být výsledkem poškození struktury nebo nervových vláken ve vnitřním uchu, které reagují na zvuk. Tento typ ztráty sluchu nazvaný "způsobený ztrátou sluchu a hlukem" nemůže být lékařsky či chirurgicky opraven. Aktuální nebezpečí u mladých lidí jsou nekvalitní sluchátka.
3.3.3.2. Tónová audiometrie Je vyšetření sluchu, který poukazuje na přítomnost nebo nepřítomnost ztráty sluchu. Délka vyšetření je 15 – 30 min. Vyšetření probíhá ve zvukotěsné místnosti, se sluchátky na uších a kostním vedení. Audiolog sedí ve vnější zvukové kabině a manipuluje s audiometrickým zařízením. Pacient je požádán, aby zmáčknul tlačítko pokaždé, když uslyší nějaký tón. Audiolog zapisuje do předem vytištěné tabulky přesné údaje.
(příloha č. 2)
3.3.3.3 Hluk působící na děti Dr. Sheldon Kolur se svými kolegy na univerzitě v Oregonu zkoumal děti, jejichž školy se nacházely v blízkosti mezinárodního letiště v Los Angeles. Krevní tlak těchto dětí byl vyšší než u jiných, jejich školy byly v klidnějším prostředí. Hlukem zatížené děti obtížněji počítaly matematické příklady, rychleji se unavily. Stav těchto dětí se nezlepšil ani později. Jejich těla si na hluk nezvykla. Negativní působení hluku na jejich intelekt zůstalo beze změn (Halpern, 2005)
3.3.3.4 Hluk a nemoci Nízký zvuk o vysoké frekvenci nám může uškodit. Nemoci, které způsobuje hluk o nízké frekvenci:
17
vředy žaludku a střev, poruchy v oblasti žaludku a střev
migréna
impotence, neplodnost
postižení jater,
scvrknutí brzlíkové žlázy, otoky nadledvinek, zatížení hypofýzy a nadledvinkového komplexu, čímž dochází ke zvýšené aktivitě v oblasti nadledvinek,
pulz se zrychluje a zornice se mohou rozšířit. (Halper, 2005)
3.3.3.5 Hluk a zdraví V americkém Coloradu bylo prokázáno, že lidé, kteří bydlí blízko letecké, vlakové nebo jiného podobně rušného místa mají vyšší výskyt nemocí a poruch organismu. Vše je zapříčiněno hlukem a vibrační silou těchto dopravních prostředků. V 21. Století se hluk stává tak silným a rušivým elementem pro jedince, že naše tělo je tak neustále mimo životní rytmus. Když se vrátíme jedno, až dvě století zpět dokážeme říct, že takový hluk nebyl. V 19. Století když propukl požár hlídač, který obýval, požární věž dokázal vyhlásit požár. V polovině 20. století se hluk zvyšoval, že poplach musela hlásit siréna o výkonu 88 decibelů. V současné době je hluk tak obrovský, že hasičské auta musí mít 122 decibelů a někdy nejsou přece jen dostatečně slyšet.
18
3.3.4 Příklady vnímání hluku člověkem Člověk je každodenně vystaven hluku a jeho negativním vlivům. tabulka č. 1 AKTIVITA
dB
Práh zvuku slyšený
0
Tikot náramkových hodinek
20
Pouliční hluk (tichá ulice)
30
Relativní ticho v kině
35
Zvuk klavíru
50
Televizor při běžné hlasitosti
55
Silný déšť
70
Zvonění telefonu
85
Motorová vozidla
90
Řev tenistky Azarenkové
100
Diskotéka
110
Startující letadlo
120
Práh bolesti, výbuch sopky
130
Akustické trauma
140
Petardy, střelné zbraně
170
TICHO
RELATIVNÍ HLUK
ABSOLUTNÍ HLUK OHROŽENÍ
AKUTNÍ NEBEZPEČÍ
3.4 Muzikoterapie ve vědních oborech
Muzikoterapie vznikala v různém spojení s vědními obory, které se navzájem prolínají a doplňují. Nejčastěji se vyskytuje u oborů: pedagogických psychologických psychiatrických
19
medicínských Dále uvádím využití u některých oborů ve zdravotnictví:
3.4.1. Využití muzikoterapie v pedagogice S hudbou jsme se setkávali již od dětství, když nám maminka zpívala ukolébavky, nebo při hudební nauce jak v mateřské škole, tak i na základní škole. Pedagogové, kteří provádí tuhle edukaci, se snaží umožnit rozvoj jedinců v dovednostech a znalostech hudby. Hlavním cílem terapeuta je, aby se klientovi zvýšil hranice jeho životní úrovně.
3.4.2 Využití muzikoterapie v psychologii Zvuk, který slyšíme a vnímáme, působí na naše emoce, myšlení, učení, tvořivost a jiné psychické procesy. Můžou nám vyvolat vzpomínky, strach, úzkost, euforii, lásku ale i zlost. Při písni, hudbě či zvuku, ve které má člověk nějaký prožitek a vzpomínku se mu vybavují různé věci, většinou také které ho buď emočně zasáhli, nebo povzbudil. Mohou mu připomínat místa, roční období, či jen malý časový úsek. Každá hudba má své tempo a cíl jak má posluchače a v jaké chvíli zaujmout. Při průvodu, nebo pochodu je píseň energická, povzbuzující, ale naopak máme i písně, které se používají na smutečních obřadech a vyvolávají lidem žal, vzpomínky, depresi, bezmocnost. Hudbou můžeme ovlivňovat i zaměstnance a zvýšit produktivitu jejich výrobního procesu, především u lidí, kteří pracují v nudném stereotypním provozu.
3.4.3 Využití muzikoterapie v psychiatrii Uplatňuje se hlavně u jedinců, kteří jsou psychiatricky nemocní, kde je nemocná duše klienta. Hudba má totiž velký vliv na vnitřní psychiku člověka. Schizofrenie Hudební terapie se používá u pacientů se schizofrenií ke zlepšení nálady a zklidnění. U pacientů podstupující muzikoterapii, se zmenšují negativní symptomy a zlepšují se sociální
20
příznaky. Dále se zvyšuje schopnost konverzace, snížení sociální izolace a zvyšuje se zájem o vnější události. Studie potvrdily, že muzikoterapie ve spojení se standardní péčí je lepší než standardní péče o samotě. Deprese Bylo zjištěno, že hudební terapie má významné účinky pro pacienty s depresivní poruchou. Poslech jemné hudby má uklidňující aspekty. Po dobu 2 týdnů se denně pouštěla na 30 minut hudba depresivním klientům. Po ukončení terapie došlo k výraznému zlepšení. Bylo prokázáno, že hudba výrazně snížila hladinu stresového hormonu, což vedlo k lepším náladám.
3.4.4 Muzikoterapie v medicíně Zdraví není jen nepřítomnost nemoci. Je především pozitivní životní hodnotou. (Halpern 2005) Hudební
terapie
je
nejčastěji
poskytována
v: chirurgii, onkologii,
neonatologii,
psychologii, psychiatrii, gerontologii Léčba pacienta nezáleží tak úplně na lékaři, ale na pacientovi samotném. Kdy pacient sám usuzuje, jestli jsou léky, životospráva a jeho psychická pohoda, pro jeho život důležité. Některé kliniky v zahraničí dovolují, dokonce podporují hudbu v jejich prostorách. Tak například Kaiser-Permanente Medical Center v Los Angles pacientům předepisuje namísto uklidňujících tabletek kazety s hudbou. V USA pracují s hudbou i při operacích srdce. Slouží coby doplněk léčby při chronických bolestech v zádech, páteře, ochrnutí, poranění páteře. Ambulantní pacienti trpí stresy vysokým krevním tlakem, migrénou, žaludečními vředy jsou vedeni k používání hudby a cviků (Haleprn 2005) Lékaři rozdělují tělo na různé odvětví. Tyto odvětví můžeme nazvat jako soustavy. Když nastane někde chyba, lékař použije různé prostředky, aby tuto chybu odstranil. V posledních desetiletích medicína nahlížela na tělo jako na chemickou soustavu. Když něco nebylo v pořádku léčilo se to tak, že se do chemické soustavy přivedl jiný chemický
21
preparát či substance. Teprve nedávno vědci odhalili, že tělo je také elektromagnetickou soustavou. Jinými slovy kmitajícím útvarem. ( Halpern 2005) Objevili, že normální zdravý jedinec, přírodně se stravující člověk má záchvěvy (kmity) 6500 jednotek zatímco kuřáci, konzumenti alkoholu a onemocnění lidé s rakovinou mají 2500 jednotek.( Helpern 2005) Relaxační hudba může značně přispět při vývoji velkých molekul v mozku, které můžeme nazvat peptidy, které mírní bolesti.
3.4.5. Využití muzikoterapie v porodnictví V posledních letech lékaři a vědci se začali zabývat možnostem využití hudby u těhotných žen a při porodu. Chtěli docílit příjemnějšího a uvolněnějšího prostředí při porodu a pokusit se zvýšit populaci. Stresové situace, které ženy mohou prožívat v období těhotenství, jako jsou strach o dítě, finance, zabezpečení lékařů a porodních asistentek může zvýšit úzkost v těle. Stach a úzkost mohou vyvolat komplikace při porodu. U předčasně narozených dětí je důležité se vyvarovat nadměrnému množství hluku, při poslechu hudby je u dítěte normalizována homeostáza, díky ní je zlepšený vývoj novorozence. Při porodu můžou být zablokovány dýchací techniky, kdy vhodně použitá hudba může být puštěna u kontrakcí. Spojení frekvence rytmiky a dechu jsou přirozené.
3.5 Hudební techniky muzikoterapie
Lidé, kteří se účastní muzikoterapeutických programů, nemusí mít hudební sluch, zkušenosti ani vzdělání. Hudba nemá v muzikoterapii žádná určitá pravidla. Většinou je improvizovaná. Hudbu můžeme vytvářet pomocí: hra pomocí těla hlasu hudebních nástrojů
22
3.5.1 Hra pomocí těla Hra na tělo je hudební styl čerpající z mnoha kultur. Je jedním z nejstarších hudebních umění na světě, při kterém se k vytváření zvuků používá vlastní tělo. Již lidé v pravěku zkoušeli vytvářet zvuky pomocí tleskání, pleskání, dupání, luskání, hvízdání, mlaskání, bručení, zívání, nadechování, foukání, zvuků prsty o napnuté líce a dalších úderů při lovu velkých mamutů. V dnešní době se mísí prvky stepu a dalších prvků z různých světových kultur. Hra na tělo pomáhá rozvíjet smysl pro rytmiku, postřeh, koordinaci, kooperaci a komunikaci. Dokáže vytvářet energickou hudbu, která nás může dostat do pohody a pozitivní nálady. Hudbu na tělo si můžeme kdekoliv zhotovit sami – doma, ve škole, ve zdravotnictví, venku – protože jsme nástroj! 3.5.2 Hlas Tělesná psychosomatická vazba mezi hlasivkami a emocemi je již dlouho známa. Když prožíváme strach nebo úzkost, okamžitě se nám stáhnout hlasivky a začneme mluvit ztěžka. Naopak uvolnění hlasivek (např. při zpěvu) podporuje emocionální uvolnění a vyrovnanost.( Kantor 2005) Dospívající a dospělí lidé v naší kultuře o sobě často tvrdí, že neumí zpívat. Ve svém životě preferují reprodukovanou hudbu, ačkoliv hudba, kterou jsme schopni vytvářet, je mnohem silnější – je naším osobním výrazem a prostředkem komunikace s okolím. Při práci s hlasovými technikami můžeme u klientů narazit na silnou rezistenci vůči zpěvu nebo hlasové improvizaci. Obranné mechanismy klienta mohou mít různý původ – předchozí negativní zkušenosti, úzkostné poruchy, fobie nebo stavy, kdy je hlas negativně ovlivněn postižením (např. centrální obrny, rozštěpy patra, poruchy hlasu aj.). V každém případě vyžaduje klient citlivé vedení ze strany terapeuta. Pokud se podaří překonat počáteční bariéry, dochází nezřídka k překvapivému objevování svého hlasu, jeho možnost a identity. (Kantor 2009)
23
3.5.3 Hudební nástroje Hra na hudební nástroje přitahuje pozornost a zájem většiny klientů. V aktivní muzikoterapii mají nejširší uplatnění lehce ovladatelné rytmické a melodické nástroje, prostřednictvím kterých mohou vytvářet vlastní hudbu také hudebně neškolení klienti. Výhodou těchto nástrojů je také to, že lákají k prozkoumání netradičních způsobů jejich ovládání, podporují kreativitu klientů a boří vžitá klišé hudebního vyjadřování. (kantor 2009) Nástroje použité v muzikoterapii může rozdělit do několika skupin: laděné nástroje nástroje vlastní výroby orffův instrumentář laděné nástroje: Klavír: je laděný nástroj, který může využít terapeut s klientem tak, že bude hrát basovou linku a klient může zkoumat nízké tóny. Kytara: je taktéž laděný nástroj, na který můžeme s klientem hrát souběžně, kdy mu držíme jednoduché akordy typu A, C, D, G a on hraje rytmus.
Nástroje vlastní výroby Klienti, kteří si vyrobí nástroj sami, mají bližší vztah k hudbě. Nástroje lze vyrobit lehce, dřívka, chrastidla, zvonečky a mnoho dalších. Při výrobě nástrojů se může improvizovat. Všechno co vydává zvuk je nástroj. Už jako děti jsme hrály na pokličky a dělaly že máme činely.
Orffův instrumentář Mnoho domácích i zahraničních muzikoterapeutů doporučuje používat Orffův instrumentář. Do Orffových hudebních nástrojů patří dětské bubínky a dětské tympány, zvonečky, ozvučná dřívka (claves), dětské činely, prstové činelky a kastaněty, dřevěné klepače a štěrkala, pandeiros,, marac (rumba koule) tamburíny a triangl. (Kantor 2009)
24
3.6 Muzikoterapeut
Terapeut je definován jako ,, pomáhající´´. Mým přáním by bylo abych se mohl stát automaticky členem multidisciplinarního a vysoce erodovaného zdravotního týmu.
3.6.1 Požadavky na muzikoterapeuta Muzikoterapeut musí mít vrozené vlastnosti, jako jsou hudební schopnosti, snahu a chuť pomoc druhým a kreativitu. Terapeut by měl dodržovat etický kodex a standardy terapeutické praxe. Terapeut musí mít výborné hudební dovednosti, ale taky musí vědět jak je využít. Požadavky na muzikoterapeuta jsou různé vzdělávací programy, neboť většina zemí si určuje vlastní standarty pro zaškolení nebo vzdělání svých muzikoterapeutů. V zemích, kde jsou akreditace na muzikoterapeutické vzdělání mají vlastní standardy na rehabilitaci muzikoterapeuta. Vzdělávací program pro muzikoterapeuty musí zahrnovat tyto složky: supervizi teoretickou přípravu
Supervize Supervize zajišťuje, aby se terapie ubírala správným směrem a byla dodržována etická pravidla profese. Také pomáhá rozvoji terapeutů a brání jejich vyhoření. ( Kantor 2009)
Teoretická příprava
25
Příprava muzikoterapeuta než se setká s klientem je taková, že musí nastudovat dokumentaci klienta (anamnézu, kazuistiku, zprávy od ostatních odborníků). Terapeut si musí připravit prostředí a pomůcky, které bude potřebovat. Pro provedení terapeutického sezení, musí učinit závěr, který zapisuje do dokumentace.
Požadavky muzikoteraeuta v USA
Profesionální hudební terapeut musí mít bakalářský titul nebo postgraduální titul v muzikoterapii. Vzdělání získávají na více než 70 American Music Therapy Association (AMTA) jsou to schválené vysoké školy a univerzity. Absolvent musí vytvořit ročníkovou práci, a vyžaduje 1200 hodin klinické praxe pod dohledem.
3.7 Formy muzikoterapie
Existuje několik různých forem týkající se základů muzikoterapie. Rozdělují se na: individuální skupinové komunitní
3.7.1 Individuální terapie Tato terapie se zabývá o interakčním vztahu mezi terapeutem a klientem. Individuální terapie je finančně náročná. K individuální terapii přistupujeme u klientů: tělesně postižených individuální forma je efektivnější než skupinová u klientů kteří nejsou schopny pracovat ve skupině
26
3.7.2 Skupinová terapie Skupinová terapie může být buď uzavřená, nebo otevřená. Jestliže se utvoří uzavřená skupina tak se do ní už nikdo nedostane. Klienti se znají a důvěřují si. Terapeut přesně určí počet sezení, dobu, místo a čas setkání. Uzavřenou skupinu vyhledávají klienti, kteří mají problém s adaptací (autismus). Při příjmu nových klientů do uzavřené skupiny je složitý. Přijímají se když: to vyžadují požadavky terapie se sníží počet skupiny Otevřená skupina si udává svůj koloběh sama, protože pořád nahrazuje odpadlé členy za nové. Používá se většinou v zařízeních, která mají sníženou stabilitu klientů. Což jsou nemocnice, školy, mateřské školy a diagnostické ústavy. Před rozřazením klientů do skupin musíme zvážit hodně aspektů, které mohou narušit skupinovou léčbu. Musíme taky zvážit, jakým způsobem se bude klient podílet na procesu terapie.
3.7.3 Komunitní terapie Je rozdílná od terapie v otevřené skupině. Rozdíl je v tom, že u komunitní terapie jsou si lidé bližší už delší dobu. Tato terapie se především týká : rodin pracovišť komunit vrstevníků V česku je nejznámější muzikoterapie prováděná uvnitř domova. Tato terapie je utvořena pro rodiny, u které se zjišťuje rozsah vnitřního poškození. Při terapii se většinou poukáže na rušivý element, který se v dalších fázích terapie musí řešit. Rodinná terapie vychází ze změny klienta a jeho stereotypního prostředí.
27
3.7.1.1 Vedení dokumentace při terapii Terapeuti si vedou záznamy o svých klientech. Dělají záznam o každém sezení s klientem a změnách na jeho psychickém nebo fyzickém zdraví. U terapeutů, kteří si vedou dokumentaci jednotlivě o svých klientech je terapie efektivnější, než když vedou terapii intuitivně. Při vedení dokumentace využíváme: dotazníky videa audiozáznamy měření Fyziologických funkcí výrobky, které zhotovil klient písemné archy
Při neúspěšné terapii: byly přehlédnuty důležité aspekty cíle nebyly dobře stanoveny cíle nebyly dobře formulovány nebylo stanovené přesné terapeutické schůzky slabé vybavení terapeutovi dílny nezájem o klienta, lhostejnost porušena předem určená strategie nízká hranice terapeutického vzdělání
28
3.8 Klient
Klient, který se chce účastnit muzikoterapie, nemusí splňovat žádné požadavky, nezáleží na věku ani na sociálním zázemím. Hudba může klienty naplnit v oblasti fyzické, psychické, motorické, emocionální, intelektuální, sociální nebo spirituální. Muzikoterapie je určena jak pro jednotlivce tak i pro skupiny odlišných lidí s odlišnými nemocemi nebo pro rodiny, páry a komunity. Pro zlepšení zdraví nebo psychiky se musí klient aktivně zapojovat do terapie. Klient dostává prostor k sebeuplatnění a k ztvárnění své osobnosti.
3.8.1 Muzikoterapie z hlediska věku klienta Muzikoterapeutické programy jsou uzpůsobeny dle věku. V zahraničí se muzikoterapie aplikuje už v prenatální vývoji a při porodu. Pestrost hudby je dostupná pro mládež dospělé. Zase jiná hudba se používá u seniorů a u osob v terminálním stadiu. Některé doprovází po smrti na posledním setkání a tím se plní jeho poslední přání.
3.9 Náhled skladatelů působících hudbou na lidskou psychiku
Níže uvedení skladatelé jsou mí oblíbenci, to je důvod, proč je uvádím. Dokázaly se zapsat do lidí jako umění. Já je předkládám jako umělce, jejichž hudba má léčivé schopnosti:
Antonio Vivaldi Jeho hudba je vesměs veselá, nekomplikovaná, až geniální. Někdy se v ní objevují imitace přírodních zvuků a zpěvu ptactva. Přivádí do rovnováhy myšlení a cítění a čistí je. Je jako příjemný průvodce. Jeho koncerty pro flétnu jsou vhodné při stolování. Podporují trávení. S touto hudbou v pozadí můžeme psát dopisy přátelům. (Halper 2005)
29
Johan Sebastian Bach Hudba zprostředkovává moc a nádheru kosmického dechu, kosmické Prasíly. Je univerzální, stejně mužská jako ženská: rozum a cit se zde spojují. Dává pocit neochvějné jistoty a pevnosti, vítězství světla nad temnotou. Sbory jeho kantát inspirují, zbavují depresí. Skladby mohou změnit život člověka a otevřít nové cesty, jasní ducha a aktivují jej. (Halper 2005)
Wolfgang Amadeus Mozart Hudba je zvláštního druhu. Liší se od skladeb jiných autorů. Je obtížně pochopitelná, tajemná, někdy andělská. Vždy čistá, elegantní, dává nadsmyslovou radost. Vzbuzuje křišťálovou jasnost, je mocná a naplněná světlem. Vhodná pro lidi, kteří nechtějí podléhat náladovosti. Má v sobě něco náboženského, nikoliv však církevního. Je to svět sám pro sebe. (Halpern 2005)
Ludvík van Beethoven Je to titánská hudba. Vniká do lidských citů novými cestami. Beethoven je prvním hudebním psychologem, který probádal lidské utrpení a lidem pomohl k novému vzestupu. Hudba překypuje radostí a bolestí, bičuje posluchače hořící vlnou síly. Má v sobě bojovného ducha a sílu vůle. Někdy se jeví tvrdá jako granit, jindy je jemná, lyrická, oddaná bez poskvrny. Pro léčení postačí jen jedna skladba. Především symfonie 3, 5, 6, 7 a 9 přinášejí zážitek na celý život. (Halpner 2005)
Franz Schubert Hudba připomíná věčného poutníka, který na zemi nikdy nezdomácní a přitom je naplněn lidsým teplem a dobrosrdečností. Je osamocen. Pohybuje se v rozmezí mezi láskou a bolestí. Uvědomuje si pomíjivost pozemského života. Ave Maria je skladbou bezpodmínečné lásky, odevzdanosti a obětování se. Starost proměňuje v klid. ( Halper 2005)
30
Antonín Dvořák Je to pozemská hudba, šířící radost a teplo. Obsahuje mnoho krásných melodií z české vlasti, indiánské zpěvy a černošské spirituály. Odráží přírodu, ale i lidskou lásku a přátelství. Mnohé skladby jsou naplněny duchovní radostí, přitakávají životu opěvují prostotu domova a plodné země. Largo ze Symfonie č. 9 napomáhá k uvolnění a větší soustředěnosti žáků ve škole i doma. Humoreska dává pocit spokojenosti a klidu. (Halper 2005)
Petr Iljič Čajkovskij Hudba probouzí vnitřní sny a fantazie. Díla obsahují vzpomínky na pohádky a magické říše. Jsou plná slovanských prvků síly, někdy trochu poznamenaná dramatikem a melancholií, ruským sklonem zkoumat temné stránky života. Některé skladby dokumentují souzvuk s přírodou, především Symfonie č.1, 5 a 6. Některé skladby mají silné emoční spektrum. (Halper 2005)
31
4. Metodika
4.1 Charakteristika dotazníku Dovoluji si Vás požádat o zodpovězení níže uvedených položek dotazníku. Tento dotazník je součástí průzkumu pro zpracování absolventské práce. Dotazník je anonymní, získané údaje budou použity jen pro účely průzkumu. Odpovědi se nebudou spojovat s Tvojí osobou. Průzkum na téma: Informovanost veřejnosti o muzikoterapii budu provádět formou anonymního dotazníku u laické veřejnosti. V mém průzkumu bude 100 náhodně vybraných respondentů. Dotazník budu rozdávat osobně. Plánuji udělat tzv. pilotní předvýzkum u deseti respondentů, abych si ověřil, zda respondenti rozumí zadaným položkám.
4.2 Charakteristika jednotlivých otázek dotazníku
Pohlaví: a) muž b) žena V této otázce budu zjišťovat zastoupení žen a mužů, kteří vyplní můj anonymní dotazník.
Věk: a) 18 – 26 b) 27 – 40 c) 41 – 65
32
d) 66 a více V této otázce budu zjišťovat věkové zastoupení respondentů, kteří vyplní můj anonymní dotazník.
Položka číslo 1: Setkal/a jste se někdy s pojmem muzikoterapie? a) ano b) ne c) nevím V této otázce budu zjišťovat, zda se respondenti někdy setkali s pojmem muzikoterapie. Poslouží mi k ověření první hypotézy.
Položka číslo 2: Víte co je muzikoterapie? a) cvičení, které posiluje psychiku b) cvičení, které posiluje motoriku a dýchání c) cvičení, které posiluje psychiku, motoriku, dýchání d) nevím V této otázce si budou respondenti vybírat ze 4 odpovědí. Tahle otázka poslouží k ověření hypotézy.
Položka číslo 3: Hrajete nebo jste někdy hrál/a na hudební nástroj? a) ano, jsem profesionální hráč b) ano, jsem amatérský hráč
33
c) ne, nehraji V této otázce bych chtěl zjistit, kolik respondentů je hudebníků.
Položka číslo 4: Kdo Vám zpíval, když jste byl/a malý/á ? a) matka b) otec c) příslušník rodiny d) nikdo V této otázce zjišťuji, jestli respondenty vedl někdo k hudbě v dětství.
Položka číslo 5: Má hudba vliv na Vaše psychické rozpoložení? a) ano, dokáže mě povzbudit b) ano, přivádí mě do depresí c) ne, nic to se mnou nedělá V této otázce zjišťuji, jak na respondenty působí hudba. Tato otázka se vztahuje k druhé hypotéze.
Položka číslo 6: Jaký druh hudby posloucháte? a) lidová, dechová, country b) blues, jazz c) rock, metal
34
d) populární hudbu e) elektronickou hudbu f) rap, hip hop Tato otázka byla položena ke zjištění oblibě hudebního žánru.
Položka číslo 7: Myslíte si, že je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná? a) ano, je potřebná b) ne, je to zbytečné c) nevím V této otázce bych chtěl zjistit, jak je potřebná hudba v našich nemocnicích.
Položka číslo 8: Na jakém oddělení byste zavedl/a ze zákona povinného muzikoterapeuta? a) léčebna dlouhodobě nemocných b) interní oddělení c) chirurgické oddělení d) ARO, JIP Touto otázkou bych chtěl zjistit, které oddělení je pro muzikoterapii nejvhodnější.
35
Položka číslo 9: Myslíte si, že klienti v kómatu vnímají hudbu? a) ano b) ne c) nevím V této otázce bych chtěl potvrdit, zda lidé v komatu vnímají všechno kolem sebe a hlavně zvuk.
Položka číslo 10: Zavedl/a byste muzikoterapii v každé nemocnici? a) ano b) ne c) nevím Zavedení v každé nemocnici? Touto otázkou chci ukázat, že je muzikoterapie potřebná a lidé si ji vyžadují. Tato otázka mi poslouží k mé 3. hypotéze.
Položka číslo 11: Kolik byste byli ochotni zaplatit za kvalitní muzikoterapii? a) 100 – 1000 Kč b) 1001 – 2000 Kč c) 2000 – a více Kč d) nezaplatil/a bych nic Touto otázkou chci zjistit, kolik by byl respondent ochotný zaplatit za muzikoterapii.
36
Položka číslo 12: Myslíte si, že muzikoterapeut musí umět hrát na hudební nástroj? a) ano b) ne c) nevím V této otázce chci zjistit, zda muzikoterapeut musí umět hrát na hudební nástroj. Položka číslo 13: Jste naplněni hudbou, když: a) ji posloucháte b) tancujete c) vokálně interpretujete d) instrumentálně interpretujete Touto otázkou směřuji k aktivitě při hudbě.
Položka číslo 14: Myslíte si, že muzikoterapie může zlepšit komunikaci? a) ano b) ne c) nevím Touto otázkou chci zjistit, zda hudba může zlepšit komunikaci mezi lidmi.
37
5. Výsledky výzkumu 5.1 Zjištěné výsledky Položka: Pohlaví V první otázce jsem zjišťoval pohlaví svých respondentů. Z celkového počtu 100 respondentů vyplnilo 60 žen (60%) a 40 mužů (40%). Je zde mírná převaha žen.
Tabulka pohlaví: Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
žena
60
60%
muž
40
40%
Celkem
100
100%
Graf pohlaví:
38
Položka: Věk
U druhé otázky respondenti měli zatrhnout svůj věk. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) má: 18 – 26 let 38 respondentů (38%), 2740 let 22 respondentů (22%), 41- 65 let 31 respondentů (31%), 66 a více let 9 respondentů (9%), Tabulka Věk: Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
18 – 26 let
38
38%
27 – 40 let
22
22%
41 – 65 let
31
31%
66 – a více
9
9%
Celkem
100
100%
Graf Věk:
39
Položka číslo 1: Setkal/a jste se někdy s pojmem muzikoterapie? V této položce respondenti odpovídali, zda se někdy setkali s pojmem muzikoterapie. Dotazovaní měli na výběr ze tří možností. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) možnost a) ano zatrhlo 97 respondentů (97%) a možnost b) ne 1 respondent (1%) c) nevím 2 respondenti (2%) Tabulka č.1: Setkal/a jste se někdy s pojmem muzikoterapie? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
97
97%
ne
1
1%
nevím
2
2%
Celkem
100
100%
Graf č.1: Setkal/a jste se někdy s pojmem muzikoterapie?
40
Položka č. 2: Víte co je muzikoterapie? V této položce mě zajímalo, co muzikoterapie posiluje. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) možnost a) cvičení, které posiluje psychiku, zatrhlo 13 respondentů (13%), b) cvičení, které posiluje motoriku a dýchání 26 respondentů (26%), možnost c) cvičení, které posiluje psychiku, motoriku, dýchání zatrhlo 57 respondentů (57%) a poslední možnost d) nevím, zatrhli 4 dotazovaní (4%). Tabulka č. 2: Víte co je muzikoterapie? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
cvičení, které posiluje
13
13%
26
26%
57
57%
nevím
4
4%
Celkem
100
100%
psychiku cvičení, které posiluje motoriku cvičení, které posiluje psychiku, motoriku
Graf č. 2: Víte co je muzikoterapie?
41
Položka č. 3: Hrajete nebo jste někdy hrál/a na hudební nástroj?
V této položce měli respondenti odpovědět, zda hrají na nějaký hudební nástroj. Z celkového počtu zkoumaného vzorku, což je 100 dotazovaných, odpovědělo a) ano, jsem profesionální hráč 3 respondenti ( 3 %), b) ano jsem amatérský hráč 32 respondentů (32%) a za c) ne nehraji 65 respondentů (65%).
Tabulka č.3: Hrajete nebo jste někdy hrál/a na hudební nástroj? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano, jsem profesionální
3
3%
ano, jsem amatérský hráč
32
32%
ne, nehraji
65
65%
Celkem
100
100%
hráč
Graf č.3: Hrajete nebo jste někdy hrál/a na hudební nástroj?
42
Položka č. 4: Kdo Vám zpíval, když jste byl/a malý/á ?
Zde respondenti odpovídali, zda jim někdo zpíval, když byli malý. Dotazovaným jsem nabídl 4 možnosti. Možnost a) matka 69 dotazovaných (69%), možnost b) otec 6 respondentů (6%), možnost c) jiný příslušník rodiny 18 respondentů (18%) a možnost d) nikdo 7 respondentů (7%)
Tabulka č. 4: Kdo Vám zpíval, když jste byl/a malý/á ? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
matka
69
69%
otec
6
6%
jiný příslušník rodiny
18
18%
nikdo
7
7%
Celkem
100
100%
Graf č. 4: Kdo Vám zpíval, když jste byl/a malý/á?
43
Položka č. 5: Má hudba vliv na Vaše psychické rozpoložení?
V této položce respondenti zaznamenávali, jaké má hudba vlivy na jejich psychiku. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) si myslí za a) 80 dotazovaných (80%), že je hudba dokáže povzbudit,b) 5 respondentů (5%) je v depresivních stavech, c) 15 respondentů (15%) při poslechu hudby nic nepociťují.
Tabulka č. 5: Má hudba vliv na Vaše psychické rozpoložení? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano, dokáže mě povzbudit
80
80%
ano, přivádí mě do depresí
5
5%
ne, nic to se mnou nedělá
15
15%
Celkem
100
100%
Graf č. 5: Má hudba vliv na Vaše psychické rozpoložení?
44
Položka č. 6: Jaký druh hudby posloucháte? Respondenti zde měli na výběr 6 možností. A)lidová, dechová, country zatrhlo 7 otazovaných (7%), možnost b) blues a jazz zatrhli 2 respondenti (2%), c) rock, metal zatrhlo 36 dotazovaných (36%), d) pop zatrhlo 38 respondentů (38%), e) elektronickou hudbu zatrhli 4 respondenti (4%), f) rap a hip hop zatrhlo 13 dotazovaných (13%) Tabulka č .6: Jaký druh hudby posloucháte? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
lidová, dechová, country
7
7%
blues a jazz
2
2%
rock, metal
36
36%
populární hudba
38
38%
elektronická hudba
4
4%
rap a hip hop
13
13%
Celkem
100
100
Graf č. 6: jaký druh hudby posloucháte?
45
Položka č. 7: Myslíte si, že je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná? V této otázce respondenti vypisovali, zda je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná. Možnost a) označilo 76 respondentů (76%), b) 14 respondentů (14%), c) 10 respondentů (10%) Tabulka č.7: Myslíte si, že je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano, je potřebná
76
76%
ne, je to zbytečné
14
14%
nevím
10
10%
Celkem
100
100%
Graf č.7: Myslíte si, že je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná?
46
Položka č. 8: Na jakém oddělení byste zavedl/a ze zákona povinného muzikoterapeuta? V této položce dotazování odpovídali, na jakém oddělení by měl být povinně zaměstnán muzikoterapeut. Možnost a) léčebnu dlouhodobě nemocných zvolilo 36 respondentů (36%), b) interní oddělení 28 respondentů (28%), c) chirurgické oddělení 17 respondentů (17%), d) ARO,JIP uvedlo 19 respondentů (19%)
Tabulka č. 8: Na jakém oddělení by jste zavedl/a ze zákona povinného muzikoterapeuta?
Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
LDN
36
36%
interní oddělení
28
28%
chirurgické oddělení
17
17%
ARO, JIP
19
19%
Celkem
100
100%
Graf č. 8: Na jakém oddělení byste zavedl/a ze zákona povinného muzikoterapeuta?
47
Položka č. 9: Myslíte si, že klienti v kómatu vnímají hudbu? Zde respondenti uváděli, zda si myslí, že klienti v kómatu vnímají hudbu. Možnost a) ano zatrhlo 75 dotazovaných (75%) odpověď b) ne uvedlo 15 respondentů (15%), c) nevím 10 respondentů (10%) Tabulka č. 9: Myslíte si, že klienti v kómatu vnímají hudbu? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
75
75%
ne
15
15%
nevím
10
10%
Celkem
100
100%
Graf č. 9: Myslíte si, že klienti v kómatu vnímají hudbu?
48
Položka číslo 10: Zavedl/a byste muzikoterapii v každé nemocnici? V této položce respondenti zaujímali postoj, zda by zavedli muzikoterapii v každé nemocnici. Možnost a) ano zatrhlo 68 dotazovaných (68%) a možnost b) ne uvedlo 22 respondentů (22%), c) nevím 10 respondentů (10%)
Tabulka č. 10: Zavedl/a byste muzikoterapii v každé nemocnici? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
68
68%
ne
22
22%
nevím
10
10%
Celkem
100
100%
Graf č. 10: Zavedl/a byste muzikoterapii v každé nemocnici?
49
Položka č. 11: Kolik byste byli ochotni zaplatit za kvalitní muzikoterapii?
U této otázky respondenti uváděli, zda by byli ochotni zaplatit za muzikoterapii. Možnost a) 65 dotazovaných (65%) možnost b) 4 respondenti (4%), c) 2 respondenti (2%), d) nezaplatil/a bych nic 28 respondentů (28%) Tabulka č. 11: Kolik byste byli ochotni zaplatit za kvalitní muzikoterapii? Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
100 – 1000 Kč
65
65%
1001 – 2000 Kč
4
4%
2001 a více Kč
2
2%
nezaplatil/a bych nic
28
28%
Celkem
100
100%
Graf č. 11: Kolik byste byli ochotni zaplatit za kvalitní muzikoterapii?
50
Položka č. 12: Myslíte si, že muzikoterapeut musí umět hrát na hudební nástroj?
V této položce mě zajímalo, zda terapeut musí umět hrát na hudební nástroj Z celkového počtu 100 respondentů (100 %) zatrhlo odpověď a) ano 72 respondentů (72%) možnost b) ne, označilo 23 dotazovaných (23%) a odpověď c) nevím, označilo 5 respondentů (5%)
Tabulka č. 12: Myslíte si, že muzikoterapeut musí umět hrát na hudební nástroj? Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
72
72%
ne
23
23%
nevím
5
5%
Celkem
100
100%
Graf č. 12: Myslíte si, že muzikoterapeut musí umět hrát na hudební nástroj?
51
Položka č. 13: Jste naplněni hudbou když:
Touto položkou jsem si u mého výzkumného vzorku ověřoval, kdy jsou respondenti naplněni hudebním prožitkem. Z celkového počtu 100 respondentů. Možná odpověď a) při poslechu odpovědělo 55 dotazovaných (55%), možnost b) když tancujeme, zvolilo 22 respondentů (22%), možnost c) zpěvem uvedli 12 respondenti (12%) a možnost d) instrumentální interpretací uvedlo 11 dotazovaných (11%) .
Tabulka č. 13: Jste naplněni hudbou když: Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
poslech
55
55%
tanec
22
22%
vokální interpretace
12
12%
instrumentální interpretaci
11
11%
Celkem
100
100%
Graf č. 13: Jste naplněni hudbou když:
52
Položka č. 14: Myslíte si, že muzikoterapie může zlepšit komunikaci? U této položky mě zajímalo, zda hudba, zpěv a jiné elementy můžou zlepšit komunikaci a vyjadřování se. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) odpověď a) ano zatrhlo 61 dotazovaných (61%) a možnost b) ne označilo 37 respondentů (37%) a možnost c) nevím označili 2 respondenti (2%)
Tabulka č. 14: Myslíte si, že muzikoterapie může zlepšit komunikaci? Možnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
61
61%
ne
37
37%
nevím
2
2%
Celkem
100
100%
Graf č. 14: Myslíte si, že muzikoterapie může, zlepšit komunikaci?
53
5.2 Analýza zjištěných výsledků Svůj anonymní dotazník jsem rozdal mezi 100 respondentů, z toho 60 ženám a 40 mužům. Pracovní hypotéza č. 1: Předpokládal jsem, že více než 55% respondentů ví co je muzikoterapie.
Položka číslo 1: Setkal/a jste se někdy s pojmem muzikoterapie? V této položce respondenti odpovídali, zda se někdy setkali s pojmem muzikoterapie. Dotazovaní měli na výběr ze tří možností. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) možnost a) ano zatrhlo 97 respondentů (97%) a možnost b) ne 1 respondent (1%) c) nevím 2 respondenti (2%), má první hypotéza se potvrdila. Z této položky můžeme usoudit, že muzikoterapie není pro veřejnost něčím cizím.
Položka č. 2: Víte co je muzikoterapie? V této položce mě zajímalo, kde respondenti se s termínem muzikoterapie obeznámili. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) možnost a) cvičení, které posiluje psychiku, zatrhlo 13 respondentů (13%), b) cvičení, které posiluje motoriku a dýchání 26 respondentů (26%), možnost c) cvičení, které posiluje psychiku, motoriku, dýchání zatrhlo 57 respondentů (57%) a poslední možnost d) nevím, zatrhli 4 dotazovaní (4%), i druhá položka k první hypotéze se mně potvrdila.
Pracovní hypotéza č. 2: Předpokládám, že více než 60% respondentů si pouští různé žánry hudby, dle jejich nálady. Položka č. 5: Má hudba vliv na Vaše psychické rozpoložení? V této položce respondenti zaznamenávali, jaké má hudba vlivy na jejich psychiku. Z celkového počtu 100 respondentů (100%) si myslí 80 dotazovaných (80%), že je hudba dokáže povzbudit, 5 respondentů (5%) je v depresivních stavech, 15 respondentů (15%) při poslechu hudby nic nepociťují Z výsledků je zřejmé, že má druhá hypotéza se rovněž potvrdila. Výsledky jsou pro mě nečekané, že lidé hudbu potřebují k zlepšení nálady.
54
Pracovní hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 60% respondentů se domnívá, že je využití hudby v dnešním zdravotnictví potřebné. Položka č. 7: Myslíte si, že je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná? V této otázce respondenti vypisovali, zda je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná. A) ano, je potřebná označilo 76 respondentů (76%), b) ne, je to zbytečné, 14 respondentů (14%), c) nevím 10 respondentů (10%), má 3. hypotéza se potvrdila Položka č. 10: Zavedl/a byste muzikoterapii v každé nemocnici? V této položce respondenti uváděli názor, zda by zavedli muzikoterapii v každé nemocnici. Možnost a) ano zatrhlo 68 dotazovaných (68%) a možnost b) ne uvedlo 22 respondentů (22%), c) nevím 10 respondentů (10%) Z výsledku vyplívá, že i má 3. hypotéza se potvrdila.
55
6 Návrh řešení zjištěných nedostatků průzkumu
Svůj anonymní dotazník jsem rozdal laické veřejnosti v různém věkovém rozsahu, a taky pohlaví. Po rozboru dotazníku se mně hypotézy potvrdily, ale ne tak jednoznačně, jak jsem očekával. Cílem mé práce bylo zjistit informovanost veřejnosti na téma muzikoterapie. Při vyhodnocování dotazníků jsem dospěl k názoru, že veřejnost je informovaná, ale navrhoval bych rozšíření této práce na výzkum v nemocničních zařízeních mezi zdravotnickým personálem, zda by uvítali muzikoterapii v praxi. O léčbě hudbou, i když ne všechny odpovědi byly správné. Dokážou se lidé zamyslet, že hudba nám dodává dobrou náladu a dokáže nás povznést nad každodenní problémy. Čas, který věnuje muzikoterapeut své práci a vkládá ho do klientů, hudbě věří a chce pomáhat druhým. Vnímáte správně hudbu, jaké poselství nám přináší? Můj návrh na řešení zjištěných nedostatků je: zvýšit informovanost veřejnosti o terapii hudbou zavést muzikoterapii nejen do odborných ústavů, ale i do mateřských škol, základních škol a středních škol.
propagování informačních materiálů a publikací. Připravil jsem propagační leták o seznámení veřejnosti na téma muzikoterapie. Tento leták je umístěn v zařízeních LDN Vsetín a ONP Slavičín.
vytvořil jsem zvukový záznam s relaxační hudbou pomocí akustické kytary a baskytary. Nahrávku poskytnu pro studijní účely.
navrhuji rozšíření mé práce na téma: Využití muzikoterapie při těžkých zdravotních stavech. Je zřejmé, že veřejnost je obeznámena s muzikoterapií. Při dotazování mých respondentů jsem se několikrát setkal, kdy se vyplňování otázek zaměnilo tak, že otázky byli kladené mě. Jestli se tím chci zabývat i nadále, kde si otevřu rehabilitační centrum a byl jsem pozitivně
56
naplněn, že o to lidé mají zájem. Zdá se, že velká část veřejnosti by řešila své fyzické i psychické bolesti hudbou. Navrhoval bych proto zorganizovat veřejné besedy se zájemci, na kterých by se debatovalo o muzikoterapii a začlenění muzikoterapie více do zdravotnictví. Zde by se veřejnost mohla i více dozvědět o hudbě, kterou poslouchají jako stereotyp, jak ji využít pro svůj psychický a fyzický klid. I v TV a rádiu by se mohlo více debatovat na tohle téma.
57
7. Závěr Cílem mé absolventské práce s názvem „Informovanost veřejnosti o muzikoterapii“ bylo zjistit názor veřejnosti, a taky její informovanost o terapii hudbou. Oslovil jsem 100 respondentů, 40 mužů a 60 žen. Informace jsem zjišťoval pomocí anonymního dotazníku.
Ve své práci jsem si stanovil 3 hypotézy: 1. hypotéza: Předpokládám, že více než 55% respondentů ví, co je muzikoterapie. Z analýzy výsledků je zřejmé, že 97 dotazovaných (97%) zná pojem muzikoterapie. Má první hypotéza se potvrdila. 2. hypotéza: Předpokládám, že více než 60% respondentů si pouští různé žánry hudby, dle jejich nálady. Z výsledků jsem zjistil, že 80 dotazovaných (80%) jsou hudebně ovlivnitelní hudbou. 3. hypotéza: Předpokládám, že více než 60% respondentů se domnívá, že je využití hudby v dnešním zdravotnictví potřebné. Z výsledků jsem zjistil, že 76 respondentů (76%) by uvítalo muzikoterapii v nemocnici. Do budoucna bych doporučoval provést výzkum, na finanční zajištění muzikoterapie pomocí pojišťoven. Tato práce mě utvrdila v tom, že hudba zlepšuje psychiku nejen nemocných a dobrá nálada zlepšuje zdraví.
58
8. Resumé
8.1. Resumé v českém jazyce Jako téma mé absolventské práce jsem si vybral „informovanost veřejnosti o muzikoterapii“. Zjišťoval jsem informovanost veřejnosti a léčbě hudbou. Ke zjištění vědomostí veřejnosti jsem použil anonymní dotazník, který obsahoval 14 položek. Dotazníky jsem rozdal 100 respondentům (100%), 60 ženám (60%) a 40 mužům (40%). Stanovil jsem si tyto tři hypotézy: 1. hypotéza: Předpokládám, že více než 55% respondentů ví, co je muzikoterapie. Z analýzy výsledků je zřejmé, že 97 dotazovaných (97%) zná pojem muzikoterapie. Má první hypotéza se potvrdila. 2. hypotéza: Předpokládám, že více než 60% respondentů si pouští různé žánry hudby, dle jejich nálady. Z výsledků jsem zjistil, že 80 dotazovaných (80%) jsou hudebně ovlivnitelní hudbou. Hypotéza se potvrdila 3. hypotéza: Předpokládám, že více než 60% respondentů se domnívá, že je využití hudby v dnešním zdravotnictví potřebné. Z výsledků jsem zjistil, že 76 respondentů (76%) by uvítalo muzikoterapii v nemocnici. Hypotéza se potvrdila Návrh na řešení k mé práci je nahrávka, která může ukázat, jak muzikoterapie vypadá. Má práce nenavazuje na žádný výzkum. Závěrem chci podotknout, že život je hudba, která nás léčí.
59
8.2 Resume in English I have chosen the theme „public awareness of music therapy“ as the theme of my graduate work. I used an anonym questionnaire containing 14 questions for results detection and I handed out the questionnaire to 100 respondents, to 60 women and 40 men.
I set the following three hypotheses:
The first hypothesis: I suppose that more than 55% of respondents know what is music therapy. From the analysis results it is clear that 97 of them (97%) know the concept of music therapy. The first hypothesis was confirmed. The second hypothesis: I assume that more than 60% of respondents listen to different genres of music according to their mood. From the results I found out that 80 respondents (80%) are musically suggestible by music. This hypothesis was confirmed. The third hypothesis: I assume that more than 60% of respondents believe that the use of music in today's health care is needed. From the results I found out that 76 respondents (76%) would appreciate the usage of music therapy in hospitals. This hypothesis was confirmed. The proposal for a solution of my work is a audio record that can show what does music therapy look like. My graduate work is not connected to any research. Finally, I want to say that life is the music that heals us.
60
9. Seznam použité literatury
9.1 Monografie BARRAQUÉ, P. Léčivá síla hlasu.. Bratislava: Eugenika, 2002. 185 s. ISBN 80-88913-76-4. HALPERN, Steven. Muzikoterapie. Bratislava: Arimes, 2005. 194s ISBN 80-8079-044-2 JANÁČKOVÁ, Laura, Komunikace ve zdravotnictví: Praha: Portál, ISBN 978- 80- 7367477-9 KANTOR, Jiří. Základy muzikoterapie. Praha: Grada, 2009. 295 s. ISBN 978-80- 247-2846-9 MAREK, Vlastimil. Hudba jinak: Praha Eminent 176s ISBN 80–7281-125-8 ROMANOWSKA, B. Muzikoterapie. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2005. 152 s. ISBN 807362-067-7. ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie: Praha: Portál 246 s. ISBN 80-7178-557-1 VYBÍRAL, Zdeněk, Psychologie komunikace: Praha: Portál, 320 s. ISBN 978 – 80-7367 – 387- 1
9.2 Internetové zdroje http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/diplomky/miroslav_rezac/2c_logaritmus_vyuziti. php
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Langenbeck_Audiometrie3.svg
61
10. Seznam příloh Příloha č. 1 Základní hudební žánry Příloha č. 2 Tónová audiometrie Příloha č. 3 Dotazník Příloha č. 4 Informační leták Příloha č. 5 Audio záznam
62
Příloha č. 1:
Základní hudební žánry:
Lidová hudba je ryze spontánní projev lidové hudebnosti. Jedná se o písně, ale též o obyčeje a zvyky, při nichž hraje hudba významnou roli. Mnohé z písní byly natolik oblíbeny, že si je předávaly celé generace a staly se tak nejpřirozenějším a také nejčistším projevem obecné hudebnosti, současně však též neocenitelným dokumentem hudebních kořenů příslušného etnika. Zpívá se v nich o přirozených lidských potřebách a tužbách, nejčastěji o lásce, práci a přírodě. Folklór vznikal a dosud vzniká v nejrůznějších částech světa a na mnoha místech je dosud jediným hudebním projevem vůbec. Velmi se různí podle kontinentů, zemí a tradic. Jazz je původně americký hudební styl, který vznikl na začátku 20. století mezi afroamerickou komunitou na jihu Spojených států amerických. Původ slova jazz, které bylo pro označení této hudby poprvé použito okolo roku 1915, je nejasný, avšak pravděpodobně se jedná o zkomolenou zkratku jas(mine) v narážce na jasmínový parfém populární v New Orleans. Rock- Jedním z hlavních žánrů populární hudby je beze sporu Rock. Do hlavního proudu se tento žánr dostal v šedesátých letech minulého století. Své kořeny má pevně spjaty s rock and rollem, rhythm and blues a country hudby, která se hrála ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Nejčastějšími nástroji jsou elektrická kytara, baskytara, bicí, klávesy, hammondovy varhany, klavír a dokonce syntezátor. Metal je druh hudby, který se jako vymezený hudební styl objevil na přelomu 60. a 70. let ve Velké Británii a Spojených státech. Kořeny má v hardrockových skupinách, jejich charakteristickým znakem jsou elektrické kytary, baskytara a úderné tempo bicích. V případě hudebního stylu pop music (zkráceně pop) se jedná o hudbu obvykle s výraznou zpívanou melodií, doprovázenou moderním způsobem. Hlavním cílem každé této písně je zpravidla stát se hitem a zalíbit se co největšímu počtu posluchačů. Popové skladby se zpravidla skládají ze slok a refrénů s předvídatelnou strukturou.
63
Elektronická hudba je volný termín pro hudbu, vytvářenou elektronickými nástroji, tedy zdroji zvuku, které disponují elektronickými součástmi.
64
Příloha č. 2 Tónová audiometrie: Audiometrická místnost:
Audiometrická tabulka na zapisování stavu sluchového postižení:
65
Příloha č. 3 Milí respondenti,
jmenuji se Ladislav Holík a jsem studentem III. ročníku Vyšší odborné zdravotnické školy na Vsetíně. Rád bych vás požádal o vyplnění dotazníku, který je anonymní. Zabývám se tématikou muzikoterapie. U otázek vyberte prosím jen jednu z odpovědí a zakroužkujte ji. Děkuji za vaši ochotu a Váš čas. Student Ladislav Holík III.ZD
Pohlaví:
Věk:
a) muž b) žena
a) b) c) d)
18- 26 27 – 40 41 – 65 66 a více
1.Setkal/a jste se někdy s pojmem muzikoterapie? a) ano b) ne c) nevím
2. Víte, co je muzikoterapie? a) b) c) d)
cvičení, které posiluje psychiku cvičení, které posiluje motoriku a dýchání cvičení, které posiluje psychiku, motoriku, dýchání nevím
3. Hrajete nebo jste někdy hrál/a na hudební nástroj? a) ano, jsem profesionální hráč
66
b) ano, jsem amatérský hráč c) ne, nehraji
4. Kdo Vám zpíval, když jste byl/a malý/á? a) b) c) d)
matka otec příslušník rodiny nikdo
5. Má hudba vliv na Vaše psychické rozpoložení? a) ano, dokáže mě povzbudit b) ano, přivádí mě do depresí c) ne, nic to se mnou nedělá 6. Jaký druh hudby posloucháte? a) b) c) d) e) f)
lidová, dechová, country blues, jazz rock, metal populární hudbu elektronickou hudbu rap, hip hop
7. Myslíte si, že je muzikoterapie ve zdravotnictví potřebná? a) ano, je potřebná b) ne, je to zbytečné c) nevím 8. Na jakém oddělení byste zavedl/a ze zákona povinného muzikoterapeuta? a) b) c) d)
léčebna dlouho době nemocných interní oddělení chirurgické oddělení aro, jip
9. Myslíte si, že klienti v kómatu vnímají hudbu? a) ano b) ne c) nevím
67
10. Zavedl/a byste muzikoterapii v každé nemocnici? a) ano b) ne c) nevím 11. Kolik byste byli ochotni zaplatit za kvalitní muzikoterapii? a) b) c) d)
100 – 1000 Kč 1001 – 2000 Kč 2000 – a více Kč nezaplatil/a bych nic
12. Myslíte si, že muzikoterapeut musí umět hrát na hudební nástroj? a) ano b) ne c) nevím 13. Jste naplněni hudbou, když: a) b) c) d)
ji posloucháte tancujete vokálně interpretujete instrumentálně interpretujete
14. Myslíte si, že muzikoterapie může zlepšit komunikaci a verbální vyjadřování? a) ano b) ne c) nevím
68
Příloha č. 4
69
70
Příloha č. 5
Audio záznam: Do mé práce vkládám na CD nosiči audio nahrávku. Na nahrávce je muzikoterapeutická píseň pod názvem Jaro. Tuto píseň nahrály nástroje: Akustická kytara, baskytara, klávesy a bicí souprava. Tato skladba je napsaná pro uklidnění a zlepšení nálady. Tóny, které jsem vybral, byli předmětem bádání zahraničních autorů.
