Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín Náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín
Absolventská práce
2013
Martina Filová
Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín
„Syndrom vyhoření u zdravotních sester v sociálních službách“ Absolventská práce (PRŮZKUMNO-VÝZKUMNÁ PRÁCE)
Zpracovala:
Martina, Filová studenka denního studia oboru diplomovaná všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Soňa Stiborová
Vsetín, březen 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním absolventské práce ke studijním účelům.
Ve Vsetíně 31. březen 2013
Podpis autorky…………………………
Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí práce PhDr. Soni Stiborové, za cenné rady, za věnovaný čas při konzultacích a za připomínky v průběhu zpracování mé diplomové práce. Touto cestou bych ráda poděkovala respondentům za ochotu a spolupráci při vyplňování anonymních dotazníků. V neposlední řadě, bych chtěla poděkovat svým rodičům za jejich podporu během mého studia. Martina Filová
4
0 Obsah 1
Úvod ...................................................................................................................................6
2
Cíl práce a pracovní hypotéza .........................................................................................7
3
2.1
Cíl práce .......................................................................................................................7
2.2
Pracovní hypotéza ........................................................................................................7
Charakteristika problému ...............................................................................................8 3.1
Syndrom vyhoření ........................................................................................................8
3.2
Historie syndromu vyhoření .........................................................................................9
3.3
Profese, které jsou ohrožené syndromem vyhoření .....................................................9
3.4
Příčiny a rizikové faktory ovlivňující vznik syndromu vyhoření ..............................10
3.4.1
Typ A chování .............................................................................................................. 11
3.4.2
Typ B chování .............................................................................................................. 11
3.5
Příznaky syndromu vyhoření .....................................................................................11
3.5.1
Emociální vyčerpání ..................................................................................................... 11
3.5.2
Psychické vyčerpání ..................................................................................................... 11
3.5.3
Fyzické vyčerpání ......................................................................................................... 12
3.5.4
Mentální vyčerpání ....................................................................................................... 12
3.6
Fáze vývoje syndromu vyhoření ................................................................................12
3.7
Diagnostika syndromu vyhoření ................................................................................15
3.7.1
Orientační dotazník ...................................................................................................... 15
3.7.2
MBI- Maslach Burnot Inventury .................................................................................. 15
3.8
Léčba syndromu vyhoření ..........................................................................................16
3.8.1
Psychoterapie ............................................................................................................... 16
3.8.2
Existenciální terapie ..................................................................................................... 16
3.8.3
Logoterapie................................................................................................................... 17
3.9
Prevence syndromu vyhoření .....................................................................................17
3.9.1
Prevence na úrovni jednotlivce ..................................................................................... 17
5
3.9.2
Prevence na úrovni negativních vlivů prostředí ............................................................ 18
3.9.3
Relaxace ....................................................................................................................... 18
3.9.4
Supervize ...................................................................................................................... 18
3.9.5
Kdo supervizi provádí .................................................................................................. 19
3.9.6
Cíle supervize ............................................................................................................... 19
Zdravotní sestra a syndrom vyhoření .....................................................................20
3.10
4
3.10.1
Zátěž práce sestry ......................................................................................................... 20
3.10.2
Zdravotní sestra a syndrom vyhoření ............................................................................ 21
Metodika ..........................................................................................................................23 4.1
Metodika zkoumaných otázek....................................................................................23
Výsledky výzkumu ..........................................................................................................29
5
5.1
Zjištěné výsledky a grafické znázornění výsledků .....................................................29
6
Analýza výsledků ............................................................................................................49
7
Návrh na řešení zjištěných nedostatků .........................................................................51
8
Závěr ................................................................................................................................53
9
Resumé v českém jazyce .................................................................................................54
10
Resumé cizím jazyce .......................................................................................................55
11
Seznam použité literatury ..............................................................................................56
12
Seznam příloh a přílohy .................................................................................................58
6
1 Úvod Diplomová práce je věnována syndromu vyhoření u zdravotních sester v sociálních službách. V dnešní době žijeme ve společnosti, která vyžaduje vysoké životní tempo. A kde povolání se stává hlavní součástí našeho života. Proto nám naše povolání určuje životní styl, podmínky života, ale také pohled sám na sebe. Nezáleží na tom, jestli jste workoholici, manažeři nebo žena. Je jedno, jestli jste přetěžování v zaměstnání nebo ve složitých rodinných událostech. Syndrom vyhoření může postihnout kohokoliv a nevyhýbá se nikomu. Podle odborné literatury, která se zabývá syndromem vyhoření, nebo li burnout syndromem se často objevuje u pomáhajících profesí. Jejich pracovní náplň je práce s lidmi. K této skupině se řadí i zdravotní sestry. Syndrom vyhoření je stav psychického, fyzického a emociálního vyčerpání. Syndrom vyhoření u zdravotních sester se objevuje velmi často. Jsou na ně kladeny vysoké nároky, jak fyzické tak psychické. Neustále na ně působí stres, který přechází do chronického stresu a vyvolává syndrom vyhoření. Za příčinu však nemůžeme brát jen stres. Ale je zde další řada faktorů, které mohou k tomuto problému přispívat. Může to být pracovní vytížení, povahové rysy člověka, pracovní prostředí, délka praxe a finanční ohodnocení. Tito lidé jsou v nepřetržitém kontaktu s lidmi. Ve své práci bych se chtěla věnovat problematice syndromu vyhoření, což je v dnešní době velmi známý pojem. Toto téma jsem si zvolila v průběhu mé praxe v jednom sociálním zařízení, kde jsem pozorovala, že náročnost práce, stres a další faktory vedou u sester a sociálních pracovníků k rozvoji a projevům syndromu vyhoření. Není to jednoduché, jak pro postiženou osobu, tak i pro další zaměstnance a hlavně to nese následek na klienty. Má absolventská práce je určena především zdravotním sestrám, které pracují v sociálním zařízení. Jako výstup mé práce jsem si připravila letáček „Jak se vyhnout syndromu vyhoření“.
7
2 Cíl práce a pracovní hypotéza 2.1 Cíl práce Cílem mé práce je zjistit, informovanost zdravotních sester v sociálních službách o problematice syndromu vyhoření a jeho prevenci. Dále zjistit, jestli v daných sociálních zařízeních využívají supervizi, jako prevenci syndromu vyhoření.
2.2 Pracovní hypotéza Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 50% zdravotních sester je nedostatečně informováno o problematice a prevenci syndromu vyhoření. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než 60% zařízení využívají supervizi, jako nástroj k prevenci syndromu vyhoření.
8
3 Charakteristika problému „Pokud zapálíte oba konce svíčky získáte tím dvakrát více světla. Svíčka však dvakrát rychleji vyhoří.“
( Myron D. Rush)
3.1 Syndrom vyhoření Syndrom vyhoření, syndrom vypálení se a burnout syndrom. Pod všemi těmito pojmy se skrývá jev v dnešní době hodně známý. Vollner uvádí : „ Jedná se o stav psychického, fyzického a emociálního vyčerpání. Je to stav, kdy člověk je přesvědčen, že už nemůže dál. Je to reakce na přiměřenou práci. Je to stav pocitu beznaděje“.
( viz. lit. č. 14)
Burnout syndrom není nemoc, ale proces, který se objevuje v průběhu své pracovní kariéry. Bývají to především lidé, jejichž práce je založena na kontaktu a komunikaci s druhými lidmi. Přibývá i celá řada autorů, kteří se snažili o formulaci představ a ujasnění toho co syndrom vyhoření neboli burnout je. Stav vyhoření lze definovat, jako druh stresu a emociální únavy, frustrace a vyčerpání, k nimž dochází v důsledku toho, že sled (nebo souhrn) určitých událostí týkajících se vztahu, poslání, životního stylu nebo zaměstnání dotyčného jedince nepřinese očekávané výsledky. (viz. lit. č. 9) Burnout je stavem totálního odcizení a to jak práci, tak druhým lidem i sama sobě. (Carol J. Alexandrová) Burnout je syndromem emociálního vyčerpání, depersonalizace a sníženého osobního výkonu. Dochází k němu tam, kde lidé pracují s lidmi.
(viz. lit. č. 5)
Definice syndromu vyhoření je celá řada, ale většina se shoduje v těchto bodech: jedná se především o psychický stav, vyčerpání, prožitek; syndrom vyhoření probíhá individuálně; je spojován s profesemi, jejichž podstatnou složkou pracovní náplně je práce s lidmi; více je přihlíženo k psychickým příznakům a prvkům chování než k provázejícím tělesným příznakům; vzniká působením chronické dlouhodobé zátěže;
9
vyskytuje se u psychicky jinak zdravých lidí, není spojován s patofyziologií. (viz. lit. č. 4)
3.2 Historie syndromu vyhoření Pojem syndrom vyhoření pochází z anglického slova burnout. „To burn“ znamená vyhořet, ve spojení s „burn out“ pak dohořet, vyhořet, vyhasnout. V roce 1974-1975 byly první poznatky o syndromu vyhoření publikovány v USA. Jako první zavedl pojem syndrom vyhoření do vědecké diskuze psychoanalytik Herbert Freudenberger. Pojem syndrom vyhoření vznikl v době, kdy Freudenberfer pracoval v rehabilitačních centrech pro drogově závislé. Pozoroval a popisoval syndrom vyhoření ve své praxi. Byly to skupiny alkoholiků a toxikomanů. U těchto skupin dochází k závislosti. O nic jiného nejeví zájem a dojde až do úplného vyčerpáni sil. V současné době je syndrom vyhoření hodně publikovaný problém. V české literatuře se věnuje tomuto problému například J. Křivohlavý. Taky vychází články v odborných časopisech.
3.3 Profese, které jsou ohrožené syndromem vyhoření Některé pracovní profese jsou v ohrožení vzniku syndromu vyhoření. Bývají to především pracovníci v pomáhajících profesí, jejichž náplň práce spočívá práce s lidmi. Na počátku jsou tito lidé plní elánu, nadšení, ideálů a postupně však zjišťují, jak je tato práce výkonnostně a emociálně náročná.
(viz. lit. č. 2)
Mezi nejčastěji ohrožené syndromem vyhoření patří: lékaři (především lékaři na onkologickém oddělení, na chirurgickém oddělení, psychiatři…); zdravotní sestry; zdravotničtí pracovníci (ošetřovatelky, laborantky…); sociální pracovníci; učitelé na všech stupních škol; policisté; úředníci; dispečeři záchranné služby.
10
Syndromem vyhoření může být postižen každý člověk. Výskyt syndromu vyhoření ve společnosti postupně dále roste. Tito lidé pracují pod stresem, který přechází do chronického stresu. Objevuje se vyčerpání tělesné a duševní síly, což vede ke vzniku syndromu vyhoření.
(viz. lit. č. 2, 4)
3.4 Příčiny a rizikové faktory ovlivňující vznik syndromu vyhoření Obětí syndromu vyhoření se stávají lidé, kteří se do své práce pouštějí s nadšením, nadměrným očekávání, kteří na sebe kladou vysoké nároky a lidé s vysokým cílem a náš samotný život v součastné civilizační společnosti. Je řada příčin a rizikových faktorů, které ovlivňují vznik syndromu vyhoření. Rizikové faktory dělíme na vnější a vnitřní faktory. Vnější faktory se týkají situace, v níž se ohrožený jedinec nachází: zaměstnání a organizace práce; opakované a dlouhodobé jednání s lidmi; nedostatek personálu na daném pracovišti, finanční prostředky; nedostatek odpočinku v průběhu práce; náročné pracovní podmínky. Jedná se o podmínky v zaměstnání a organizace kde pracuje. Dále o situaci v osobním životě jedince a jeho rodinu (nemoc v rodině, partnerské konflikty a problémy). Mezi vnější faktory se řadí i společnost, ve které žijeme a dané podmínky, které jsou na nás kladeny. Mezi vnitřní rizikové faktory, můžeme zařadit: stav organismu jedince, veliké nadšení do práce; špatné vnitřní sebehodnocení; špatný fyzický stav, nepravidelný biorytmus; udělat si vše sám; neschopnost aktivního a pasivního odpočinku, relaxace; vysoké nároky na sebe sama. Mezi vnitřní faktory se řadí i různé osobnostní charakteristiky jedince, které podporují syndrom vyhoření. Jsou zde rozlišeny typy chování jednotlivce.
11
3.4.1 Typ A chování Do této skupiny chování patří lidé, s velkou energii. Jsou to lidé, kteří jsou soutěživí, soupeřiví a chtějí mít vše hotovo ihned. Jednají rychle a dělají několik věcí najednou. U jednání s druhými lidmi bývají asertivní, agresivní až nepřátelští. Mají vysoké cíle, jsou bojovníci a pracují až do vyčerpání.
3.4.2 Typ B chování Tato skupina lidí dovedou výkonně pracovat, ale i přiměřeně odpočívat. Jsou mnohem veselejší, uvolnění a se sebou spokojení. Mají dostatečnou asertivitu a dostatek schopností zvládat situaci.
(viz. lit. č. 4, 5, 12)
3.5 Příznaky syndromu vyhoření Syndrom vyhoření neboli „burnout“ zahrnuje řadu symptonů, které zasahuji do osobnosti člověka. Osobnost je psychologický celek, do kterého se řadí povaha člověka, schopnost a osobnostní rysy. Vyhoření je projeven dlouhotrvajícího a nadměrného stresu. Dochází k vyčerpání fyzického, psychického a emociálního.
(viz. lit. č. 5)
3.5.1 Emociální vyčerpání Emociální vyčerpání se projevuje pocitem, že energetické rezervy se vyprázdnily. Bývá to spojeno s depresí bezmoci a beznaděje. Dochází k tělesnému a duševnímu vyčerpání. Člověk přestává vnímat lidi kolem sebe spíše se jim vyhýbá, jak v pracovním kolektivu, tak postupně se to přenáší do osobního života.
3.5.2 Psychické vyčerpání Psychické projevy závisejí na stupni psychické zátěže jednotlivce. Objevuje se cynismus, projevy negativismu k pacientům, klientům, zákazníkům. Utlumení celkové aktivity, ztráta zájmů související s profesí. Dochází k střídání nálad, sebelítost, plačtivost nespokojenost se sebou samým, okolím, se zaměstnáním a s životem. Syndrom vyhoření se dá definovat pocit nedostatku energie a idealismu.
12
3.5.3 Fyzické vyčerpání Mezi tyto projevy patří porucha spánku. Poruchy spánku souvisejí s usínání, probouzení se během noci, neklidný spánek, špatné sny a člověk po probuzení se bude cítit unaveně. Budou se objevovat poruchy příjmu potravy. S tím bude souviset nechutenství, hladovění, úbytek na váze popřípadě přejídání se, bolest žaludku, zvracení, nevolnost. Může se objevit bolest hlavy spojený migrénou.
3.5.4 Mentální vyčerpání Dochází k negativnímu postoji ke své práci k jiným lidem a ke svému životu. Může dojít k upnutí se na jednu osobu nebo úplná izolace. Většinou chce být sám, člení se od kolektivu, dochází k neochotě spolupracovat a přizpůsobit se. Často se dostávají do hádek s kolegy nebo s nadřízenými, ale jejich věty jsou krátké a nedovedou řešit složitější problémy. Objevuje se necitlivý přístup ke klientovi. Objevuje se skrytý sadismus, netrpělivost, ironie, necitlivé zacházení s klienty, neschopnost empatie a vyhýbání se pacientům. Často se příznaky syndromu vyhoření shodují s příznaky stresu a deprese. Syndrom vyhoření má mnoho příznaků a je vidět, že to není opravdu jednoduchá záležitost. Syndrom vyhoření je dlouhodobý proces, který se rozvíjí a sílí. Syndrom vyhoření se projevuje na chování daného jedince (sklíčenost, uzavřenost, negativismus, neochota, vztek, lež) později na vztazích (omezení kontaktů s kolegy, vyhýbání se klientům, spory na pracovišti) na pracovním výkonu (nesoustředěnost, nechuť k práci, ztráta nadšení, snížená odpovědnost) a na zdraví jedince (psychická nestabilita, vyčerpanost, stálá únava, nechuť k jídlu, poruchy spánků, náchylnost k nemocem a deprese).
3.6 Fáze vývoje syndromu vyhoření V odborné literatuře, časopisech a knihách se můžeme setkat s různými popisy fáze syndromu vyhoření. Syndrom vyhoření je stále se vyvíjející proces. Začíná u motivovaného a nadšeného pracovníka v pomáhající profesi. V literatuře se můžeme setkat s modelem od C. Maslechové, jedná se o nejjednodušší čtyřfázový model procesu burnout.
13
Obrázek č. 1
( viz. lit. č. 5) 1. Fáze - Idealistické nadšení a přetěžování -jedná se o nadšení, kde v popředí jsou ideály, zaujetí a dochází k přetěžování se. 2. Fáze - Emociální a fyzické vyčerpání -v této fázi dochází k vyčerpání, jak fyzické tak psychické. 3. Fáze - Dehumanizace druhých lidí, jako obrany před vyhoření -napadání druhých lidí, uzavírání se sám do sebe, dochází k odcizení a používá obranné postoje. 4. Fáze - Terminální stádium -objevuje se syndrom vyhoření v celé jeho pestrosti, negativismu, vyčerpání a lhostejnosti.
(viz. lit. č. 5)
Složitější členění uvádí ve své knize John W. James, kde popisuje 12 fází procesu burnout. 1. Snaha osvědčit se kladně v pracovním procesu. 2. Snaha udělat vše sám (nedelegovat nikomu jinému formální pracovní autoritu). 3. Zapomínání na sebe a na vlastní osobní potřeby - opomíjení nutné péče o sebe. 4. Práce, projekt, plán, návrh, úkol, cíl atp. se stávají tím jediným, oč danému člověku jde. 5. Zmatení v hodnotovém žebříčku - neví se, co je zbytné a co je nezbytné (co je podstatné a co je nepodstatné). 6. Kompulzivní (nutkavé) popírání všech příznaků rodícího se vnitřního napětí, jako projev obrany tomu, co se děje. 7. Dezorientace, ztráta naděje, vymizení angažovanosti, zrod cynizmu. 8. Radikální, vně pozorovatelné změny v chování - nesnášení rad a kritiky, jakéhokoliv rozhovoru a společnosti druhých lidi. 9. Depersonalizace - ztráta kontaktu sama se sebou a s vlastními životními cíly a hodnotami.
14
10. Prázdnota - pocity zoufalství ze selhání a dopadu „až na dno". Neutuchající hlad po opravdovém, smysluplném životě. 11. Deprese - zoufalství z poznání, že nic nefunguje a člověk se ocitá ve smysluprázdném vakuu. Sebe – cenění, sebe – hodnocení a sebevážení je na nulovém bodě. 12. Totální vyčerpání - fyzické, emocionální a mentální. Vyplenění všech zásob energie a zdrojů motivace.
(viz. lit. č. 5)
Syndrom vyhoření je dlouhodobý proces a postižený může fázemi procházet postupně, ale je možné některé fáze z nich přeskočit. Uvádím třífázový model od Alfried Laengle, který ho zveřejnil roku 1997 a popisuje hlubší průběh procesu vyhoření. 1
Fáze
Je to počáteční fáze. Pracovník je plný elánu, nadšení, energie. Přistupuje ke své práci pozitivně a věnuje se své práci naplno. Má před sebou velký cíl a má pro co žít. 2
Fáze
Začíná přehodnocovat své počáteční ideály. Vykonává svou práci, ale přestává být tím, kým chtěl. Do popředí se dostávají věci, které dříve považoval za nedůležité. Zajímá se o svůj plat, chce mít pohodovou pracovní dobu a zajímá se o profesní vývoj a kariérní postup. 3
Fáze
Autor tu to fází nazývá „životem v popeli“. Dochází k neúctě k druhým lidem. Postižený syndromem vyhoření v konečné fázi mívá necitelné chování, disrespekt, objevuje se cynismus, ironie. Přestává si vážit vlastního těla. O nic nejeví zájem a propadá do bezesmyslného života.
(viz. lit. č. 5, 1)
Obrázek č. 2
(viz. lit. č. 5) V literatuře a odborných časopisech jsou popisovány fáze syndromu vyhoření několika autory. Fáze, které jsem zde uvedla se používají nejčastěji a popisují názorně vývoj syndromu vyhoření. V první řadě to bývá nadšení pro práci, ujasnění cílů a postupně se dostává do stavu vyhoření. Člověk postižený syndromem vyhoření, takovou situaci často řeší odchodem ze zaměstnání na jiné pracoviště, ale neuvědomuje si, že syndromu vyhoření se nemusí vyhnout.
15
I v novém zaměstnání si může projít znovu všemi fázemi a vše bude probíhat mnohem rychleji. Může to dojít i do stavu, kdy u postiženého burnout syndromem dojde k celkovému zhroucení a k jeho hospitalizaci.
3.7 Diagnostika syndromu vyhoření Syndrom vyhoření má různé symptomy a proto se dá vypozorovat jednotlivými projevy u lidí, u kterých se syndrom vyhoření začíná projevovat. Nejdůležitějšími metodami pro pozorováni jsou speciální psychologické metody. Mezi tyto metody, které jsou přímo určené k diagnostice syndromu vyhoření se nejčastěji používají dotazníky. 3.7.1 Orientační dotazník Zavedla ho čtveřice autorů Hawkins, Minih, Maier a Thursman. Ve své knize v roce 1990. Je to jednoduchá metoda, pozoruje stav psychického vyhoření. Každý si ho může vyzkoušet sám a zjistit, jak to s ním vypadá. Dotazník je založen na 24 jednotlivých otázkách. Jedinec odpovídá sám na odpovědi typu ano - ne. Při vyhodnocení se spočítají odpovědi. Pokud se vyskytuje více odpovědí typu ano, tak se naznačuje, že jedinec se může objevovat v určité fázi syndromu vyhoření.
(viz. lit. č. 5, 2)
3.7.2 MBI- Maslach Burnot Inventury Tento dotazník byl zaveden v roce 1981 a je nejrozšířenějším nástrojem pro diagnózu a měření syndromu vyhoření. V roce 1998 byly provedeny menší úpravy. Slouží ke zjištění stupně syndromu vyhoření v oblasti emociální vyčerpání (EE), depersonalizace (DP) a snížený pracovní výkon (PA). EE - jedná se o emociální vyčerpání. Objevuje se ztráta chuti k životu, žádná motivace, a nedostatek sil. Taky se objevují základní příznaky syndromu vyhoření. EE je nejčastějším ukazatelem syndromu vyhoření, kde je na ni specializována řada otázek v dotazníku. DP - tento projev se vyskytuje u lidí, kteří pracují ve službách, ve zdravotnictví a v učitelské činnosti. Chovají se k druhým lidem cynicky, ztrácí k nim povinnou úctu a může s lidmi jednat, jako s neživými předměty.
16
PA - s tímto příznakem se setkáváme spíše u lidí s nízkou sebedůvěrou a sebehodnocení. Nemají dostatek energie zvládnout těžké situace a řešení konfliktů. Dotazník MBI se skládá z 22 otázek. 9 otázek je zaměřeno na EE, 5 otázek na DP a zbytek otázek na PA. U otázek je možnost odpověď vyjádřit stupni v rozmezí od 1 do 7. (viz. lit. č. 5, 2, viz.příloha č. 2)
3.8 Léčba syndromu vyhoření Burnout syndrom nese sebou spoustu zdravotních problému. Objevují se příznaky, které je vhodné v čas zachytit. Pokud včas zachytíme příčiny vzniku syndromu vyhoření, tím méně bude
stanovená
léčba
zasahovat
do
života
nemocného.
Tady
by
pomohla
dovolená, odpočinek, věnovat se spíše sám sobě. Ale většina postižených syndromem vyhoření to nechá dojít do fáze, která je nejzávažnější. V této fázi potřebuje vyhledat odbornou pomoc psychologů a psychiatrů. Může dojít k hospitalizaci a dále se léčit jen ambulantně. V léčbě
syndromu
vyhoření
se
používají
psychoterapeutické
metody.
Mezi
psychoterapeutické metody řadíme psychoterapii, existenciální terapii a logoterapii, ty se v terapii využívají a udávají nejčastěji.
3.8.1 Psychoterapie Zabývá se metodami ke zvýšení duševního zdraví klienta. Cílem psychoterapeuta je, aby klient začal mluvit o svých problémech. Psychoterapie se může provádět, jak individuální, tak i skupinová psychoterapie.
3.8.2 Existenciální terapie Zabývá se lidskou svobodou a soustřeďuje se především na vnitřní svět prožitků. Pomáhá klientovi nalézt cestu k pochopení a jeho existenci.
17
3.8.3 Logoterapie Usiluje se o to, aby přispěla klientovi v jeho úsilí nacházet vlastní životní smysl. Přichází na nový důvod, proč žít. U osob, které se nachází ve fázi vyhaslosti, může být tato terapie velmi důležitá.
(viz. lit. č. 4)
Nejdůležitější je uvědomit si, jak syndromu vyhoření předcházet a znát prevenci syndromu vyhoření.
3.9 Prevence syndromu vyhoření Existuje velké množství preventivních opatření. Prevence lze rozdělit na dvě oblasti. První oblast je individuální to se týká především jednotlivých lidí. Druhá oblast se týká souborů negativních vlivů prostředí. Do prevence syndromu vyhoření bychom měli zařadit i relaxaci. Za tři hlavní faktory předcházení vyhaslosti jsou: nalezení smysluplné pracovní činnosti; získání a převzetí profesionální autonomie a opory; přirozený vztah k práci a dalším životním aktivitám.
3.9.1 Prevence na úrovni jednotlivce Hlavní úlohou je se naučit předcházet syndromu vyhoření. Znát příznaky burnout syndomu a vědět, jak se můžeme bránit. Proto je důležitá sociální opora. Mít rodinné a přátelské zázemí, aktivní sociální život a umět si odpočinout. První kroky k prevenci syndromu vyhoření: naučit se pečovat o sebe; naučit se odpočívat; nebát se požádat o pomoc; udělat si čas na svoje koníčky; udržovat se v dobré tělesné kondici; nenosit si práci domů; naučit se říkat NE; vyhýbat se stereotypům.
18
3.9.2 Prevence na úrovni negativních vlivů prostředí To kde pracujeme a jaké jsou tam pracovní podmínky. Důležitá je spolupráce a týmová práce, organizace práce a dobré vztahy mezi lidmi na pracovišti, ale i vztahy nadřízených k podřízeným. Jako zaměstnavatel by měl sám dbát na prevenci syndromu vyhoření. Měl by: pořádat semináře o syndromu vyhoření; adekvátní přístup zaměstnanců; pořádání výcviků v profesních dovednostech; možnost supervize.
(viz. lit. č. 2, 4)
3.9.3 Relaxace Relaxace je stav, kdy dochází v lidském těle o uvolnění svalového a psychického napětí. Relaxací se člověk zbavuje stresu a únavy. Díky ní lze předcházet mnoha zdravotním potížím a problémům. Relaxace nám pomáhá nabrat nové síly, zregenerovat, získat odstup od aktuálních problémů. Proto by měla být součástí našeho běžného života. Mezi nejčastější relaxační metody řadíme: autogenní trénink; Jacebsenova progresivní relaxace; dechové cvičení; relaxace hudbou; meditace; jóga; aromaterapie.
(viz. lit. č. 10)
Jako prevenci vzniku syndromu vyhoření můžeme brát pojem supervize. Supervize je ve zdravotnictví málo používaná a známá. Často se využívá v sociálních službách a jiných pomáhajících profesí. Proto bych se chtěla ve své práci tímto pojmem více zabývat.
3.9.4 Supervize Supervize pochází z latinských slov „super“- nad, něj a „vize“- vidina, zjevení. V angličtině výraz supervize pochází z ekonomického prostředí a v překladu to znamená dohled, dozor, kontrola. Supervize se zaměřuje na různé aspekty pracovní situace, může pomoci v období, kdy klesá profesionalita, dále pomáhá řešit těžko řešitelné případy
19
a pomáhá vyrovnat se s pracovním stresem a je brána, jako prevence syndromu vyhoření. Supervize je prováděna individuálně, skupinově nebo týmově.
(viz. lit. č. 1, 4)
Individuální supervize je vztah mezi supervizorem a jedním pracovníkem. Spolupracují mezi sebou na základě písemné supervizi. zní dohody. V této dohodě jsou stanovené jasné cíle, a co do supervize bude zahrnuto. Ve skupinové supervizi je možnost diskutovat mezi pracovníky ve skupině. Mluvit o své práci, pocitech a vztazích při práci a na pracovišti. Týmová supervize se týká všech členů v pracovním kolektivu. Cílem je, aby tým pracoval, jako celek.
3.9.5 Kdo supervizi provádí Supervizi by měl provádět supervizor, který by měl být důvěryhodný a měl by mít určitou autoritu. Jeho hlavním úkolem je řídit, vyučovat, radit a podporovat. Měl by vědět, k čemu supervize slouží a čím může být pro zdravotní sestru užitečná. Interní supervizor- je to zaměstnanec organizace, ve které supervize probíhá. V této situaci supervizorem může být přímý nadřízený nebo k tomu určený pracovník. Extrémní supervizor- není zaměstnanec organizace, v níž supervize probíhá. Hlavním úkolem je podporovat.
(viz. lit. č. 1, 2, 3)
3.9.6 Cíle supervize Cíle supervize můžou být krátkodobé a dlouhodobé. Mezi krátkodobé můžeme zařadit: získání několika elementárních profesionálních dovedností; vytvoření základních podmínek pracovního týmu k úspěšné práci. Mezi dlouhodobé můžeme zařadit: formulace a monitoring plánů; harmonizace a fungování celé organizace; zvyšování organizace na potřeby klientů. Supervize by nám měla pomáhat zkvalitnit naši práci a je svým způsobem prevencí syndromu vyhoření.
(viz. lit. č. 8)
20
3.10
Zdravotní sestra a syndrom vyhoření
Práce zdravotní sestry je spojena s vyšší mírou stresu než u jiných profesí. Patří mezi povolání náročné, jak po stránce psychické, tak i fyzické. Sestry mají velkou zodpovědnost, musí zvládat obtíže při jednání s pacienty, neustále se přizpůsobovat novému technickému vybavení a nedostatečným ohodnocením své práce. Vstupují do profese zdravotní sestry s nadšením a ideály, ale postupně zjišťují, jak s velkým výkonným i emočním nasazením musíme počítat. Pojem zdravotní setra se neustále vyvíjí. Ze začátku byly sestry brány, jako ošetřovatelky později, jako pomocnice lékařů a v dnešní době jsou zdravotní sestry brány, jako samostatně pracující. Samy sestry si určují sesterské diagnózy, podle kterých postupují a poskytují svou péči o pacienty. Získávají mnoho rolí. Musí být zároveň ošetřovatelkou, manažerkou, výzkumnici, administrativní pracovnicí, ale i třeba uklizečkou. Každá zdravotní sestra poskytuje péči, jak jednotlivci, tak i rodině. Odpovídá za kvalitu péče. Zdravotní péči musí poskytovat bez ohledu na národnost, víru, rasu, barvu kůže, věk, pohlaví. Jedná tak, aby přispívala k dobré pověsti svého povolání. Zdravotní sestra by měla mít určité předpoklady k tomu, aby práci zdravotní sestry zvládla. Měla by být: samostatná; dostatečné vzdělaná- neustále se vzdělávat a být odborníkem ve své profesi; důvěryhodná- získávat si ve své práci u klienta důvěru a respekt; aplikovat nové vědecké poznatky.
(viz. lit. č. 11, 12)
3.10.1 Zátěž práce sestry Práce sestry je v porovnání s ostatními zdravotnickými pracovníky náročnější. Zdravotní sestry jsou nejvíce v kontaktu s pacienty vlastně po celou svou pracovní dobu. Pacientům nebo klientům pomáhají s běžnými denními aktivitami a někteří pacienti jsou mnohdy na jejich péči plně závislí. Zátěž fyzická - statické zatížení (stání při práci a asistence u lůžka při určitém sesterském výkonu nebo asistence při vizitě). Zátěž biologická, chemická a fyzikální- setkávání s biologickým infekčním materiálem (extrementy, otevřené rány, zápach), narušení spánkového rytmu při směnování, málo času na pravidelnou stravu a nedodržování pitného režimu, kontakt
21
s dráždivými a alergenními látkami (léky, desinfekce, gumové rukavice), hluk, špatné světlo. Zátěž psychická, emociální, sociální- neustálá pozornost a sledování zdravotního stavu pacientů, vysoké nároky na paměť (zapamatování si informací, které se týkají zdravotního stavu pacienta), nutnost pružného a rychlého rozhodování (při změně zdravotního stavu pacienta, je sestra nucená nějakým způsobem zareagovat. (viz. lit. č. 2, 12)
3.10.2 Zdravotní sestra a syndrom vyhoření Syndrom vyhoření se objevuje u všech profesí spojených se zdravotnictvím, jako jsou lékaři, zdravotní sestry, pečovatelé, ošetřovatelé. Syndrom vyhoření se objevuje většinou u zdravotních sester, které pracují s nevyléčitelně nemocnými a umírajícími lidmi. Nejrizikovější oddělení na vzniku syndromu vyhoření je oddělení léčba dlouhodobě nemocných, onkologická a interní oddělení a jednotky intenzivní péče. Nejtěžším a více rizikovým oddělením je, kde jsou nemocní dlouhou dobu a práce je zde stejná. Jako jsou domovy pro seniory s pečovatelskou službou, hospice. Na rozdíl od jiných oddělení a zařízení, kde se pacienti často mění a objevují se jiné diagnózy. Syndrom vyhoření nastává u zdravotních sester, které se snaží dát do své práce co nejvíce a vykonávají ji podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Na zdravotní sestru jsou kladeny vysoké nároky. Proto je řada podmínek ke vzniku syndromu vyhoření u zdravotní sestry. Podílí se na tom: psychické přetížení; špatné vztahy na pracovišti; nedostatek podpory; špatné chování nadřízeného; emociální zátěž; nevyhovující pracovní podmínky; velká zodpovědnost; pracovní stres; nepravidelné přestávky; práce v nepřetržitém provozu.
(viz. lit. č. 2)
22
Sestra, u které došlo k syndromu vyhoření, udělá jen to, co musí. Pacienty pokud možno neoslovuje, nesnaží se o žer a neřekne ani slovo navíc. Při komunikaci a práci může dojít až k agresi. Ve své práci se vyhýbá kolektivu, objevují se problémy s komunikací a soustředí se na činnosti, u kterých nemusí být v kontaktu s lidmi. Syndrom vyhoření u sester probíhá ve fázích, které jsem uvedla v předchozím textu. Jako prevenci stresu a vyhoření u sester je duševní hygiena, která se zabývá problematikou duševního zdraví. Duševní hygiena je zaměřená na sebevýchovu, zrání osobnosti a duševní klid. Klade pozornost na sociální interakce, úpravy životního a pracovního prostředí a životosprávě. Dále jsou to pojmy, jako supervize, relaxace, kterýma jsem se ve své práci zabývala v předešlém textu.
(viz. lit. č. 6, 7)
23
4 Metodika Ke zjištění potřebných informací týkajících se syndromu vyhoření u zdravotních sester v sociálních službách budu volit nejběžnější způsob sběru dat a to formou anonymního dotazníku. Dotazník bude sloužit pouze k mé absolventské práci. Dotazník bude rozdán zdravotním sestrám v sociálních službách v okrese Vsetín za souhlasu vrchních sester. Než dotazník budu rozdávat zdravotním sestrám, plánuji udělat pilotní výzkum u 5 respondentů, sloužící pro zjištění, zda budou otázky a odpovědi správně a jednoduše položeny a respondenty pochopeny. Pokud budou mít respondenti nejasnosti v některých otázkách, dotazník upravím. Dotazníky budu rozdávat zdravotním sestrám do sociálních zařízení v prosinci roku 2012 a na vyplnění dotazníků budou mít dva týdny. Za souhlasu vrchní setry dotazníky budu rozdávat ve složce na jednotlivé oddělení. Vyplněné dotazníky se budou vracet do složky k tomu určené. Poté budou data sesbírána a statisticky vyhodnocena.
4.1 Metodika zkoumaných otázek Dotazník je rozdělen do dvou částí a celkem má 17 otázek. V dotazníku se objevují otázky otevřené, kde respondenti odpovídají svými vlastními slovy, ale i uzavřené, kde mají na výběr z několika odpovědí a otázky polouzavřené. První část dotazníku se týká informací o respondentech. Jako je věk a pohlaví respondenta. Druhá část dotazníků je zaměřena na délku praxe zdravotních sester v sociálních službách, jejich nejvyšší dosažené vzdělání. Další otázky se týkají jejich práce, jestli je fyzicky i psychicky namáhavá, jaké jsou interpersonální vztahy na pracovišti a dále otázky, které jsou zaměřené na syndrom vyhoření a supervizi. Spolupráce zdravotních sester při vyplňování dotazníků hodnotím velmi pozitivně. Rozdání a sběr dotazníků probíhal v prosinci roku 2012. Bylo rozdáno 60 dotazníků a návratnost byla 100%, tedy vráceno 60 dotazníků. (Dotazník - viz. příloha č.1)
24
Otázka č. 1- Kde v současné době pracujete? Ve kterém sociálním zařízení? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Tuto otázku jsem si vybrala, aby respondenti uvedli, ve kterém sociálním zařízení pracují. Otázka č. 2- Věk a) b) c) d)
18-25 26-35 36-45 46 a víc
Cílem této otázky je zjistit, která věková kategorie zdravotních sester je v sociálním zařízení nejvíce zastoupena, a která věková kategorie je riziková pro vznik syndromu vyhoření. Otázka č. 3- Pohlaví a) Žena b) Muž Tato otázka je uzavřená a respondenti vybírají pouze ze dvou odpovědí. Touto otázkou chci zjistit, kolik je v sociálních službách žen a kolik mužů. Otázka č. 1 - Jaká je Vaše délka praxe v sociálních službách? a) b) c) d) e)
Do 5 let 6-10 let 11-20 let 21-30 let Nad 30 let
Tato otázka je uzavřená a respondenti mají na výběr z 5 odpovědí. Cílem této otázky je zjistit, délku praxe zdravotních sester v sociálním zařízení. Délka praxe může být jednou z příčin syndromu vyhoření. Otázka č. 2 - Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Střední škola s maturitou b) Vyšší odborná škola c) Vysoká škola
25
Touto otázkou, bych chtěla zjistit, které nejvyšší dosažené vzdělání zdravotních sester se v sociálních službách vyskytuje. Otázka č. 3 - Slyšel ( a) jste někdy pojem syndrom vyhoření? a) Ano, slyšela b) Ne, neslyšela c) Vůbec nevím, o co se jedná Jedná se o uzavřenou otázku a cílem této otázky je zjistit, zda se zdravotní sestry setkaly s pojem syndrom vyhoření. Otázka č. 4 - Jak si vysvětlujete pojem syndrom vyhoření? Jedná se o otevřenou otázku, kterou bych ráda zjistila, jak jsou zdravotní sestry v sociálních službách informovány o syndromu vyhoření. Otázka č. 5 - Znáte příznaky syndromu vyhoření? a) Ano, jaké?........................................................................................................... b) Ne, neznám Touto otázkou bych chtěla zjistit, které nejčastější příznaky syndromu vyhoření uvádí zdravotní sestry a zajímá mě, jestli dovedou rozpoznat příznaky syndromu vyhoření. Otázka č. 6 - Víte, jak se dá předcházet syndromu vyhoření? a) Ano, jak?............................................................................................................. b) Ne, nevím Tato otázka je polouzavřená a cílem této otázky je zjistit jestli zdravotní sestry ví, jak předcházet syndromu vyhoření anebo, jakou prevenci syndromu vyhoření znají. Otázka č. 7 - Znáte možnosti léčby syndromu vyhoření? a) Ano, jaké?……………………………………………………………………... b) Ne Touto otázkou bych si chtěla ověřit, jestli jsou sestry dostatečně informovány o syndromu vyhoření. Otázka č. 8 - Jaké jsou interpersonální vztahy na Vašem pracovišti? a) Velmi dobré b) Dobré
26
c) Snesitelné d) Špatné, velmi špatné Tuto otázku jsem položila proto, abych zjistila, jaké jsou vztahy na pracovišti, protože se jedná o jednu z příčin k vzniku syndromu vyhoření. Otázka č. 9 - Myslíte si, že je Vaše práce fyzicky namáhavá? a) Ano b) Ne c) Nevím Tato otázka je uzavřená a zaměřena na povolání zdravotní sestry v sociálních službách. Tato otázka je k zamyšlení sester, jak hodnotí svou práci, jestli je fyzicky namáhavá. Otázka č. 10 - Myslíte si, že je Vaše práce psychicky náročná? a) Ano b) Ne c) Nevím Otázka je uzavřená a respondenti mají na výběr ze tří odpovědí. Zajímá mně, jestli povolání zdravotní sestry považují za psychicky náročnou práci. Otázka č. 11 - Dopřejete si v průběhu pracovní doby alespoň 30 minut oddychu? a) Ano b) Ne c) Někdy Zajímá mě, kolik zdravotních sester v sociálních službách využívá danou přestávku v pracovní době. Otázka č. 12 - Je pravidelně monitorována spokojenost zaměstnanců ve Vašem zařízení? a) Ano b) Ne Cílem této otázky je zjistit, jestli je v sociálních službách monitorována spokojenost zaměstnanců a mělo by to přispívat k prevenci vzniku syndromu vyhoření. Otázka č. 13 - Slyšel (a) jste někdy pojem supervize? a) Ano, slyšela
27
b) Ne, neslyšela c) Vůbec nevím, o co se jedná Otázka je uzavřená a tuto otázku jsem položila proto, abych zjistila, jestli sestry ví, co znamená pojem supervize. Supervize se využívá většinou v sociálních službách a slouží, jako prevence vzniku syndromu vyhoření. Otázka č. 14 - Využívá Vaše sociální zařízení supervizi, jako prevenci vzniku problémových situacích? a) Ano b) Ne c) Nevím Otázkou si chci ověřit hypotézu č. 2. Jedná se o uzavřenou otázku, a cílem této otázky je zjistit, jestli sociální služby využívají supervizi, jako prevenci k syndromu vyhoření Otázka č. 15 - Víte co znamená MBI(Maslach burnout inventory)? a) Dotazník ke sledování syndromu vyhoření b) Příznak syndromu vyhoření c) Relaxační metoda Zajímá mě, jestli zdravotní sestry se setkaly s pojmem MBI(Maslach burnout inventury) a vědí, k čemu slouží. Otázka č. 16 - Máte pocit, že trpíte syndromem vyhoření? a) Ano b) Ne c) Nevím Tato otázka by měla vést k zamyšlení sester, a tím bych chtěla zjistit, jestli zdravotní sestry v sociálních službách trpí syndromem vyhoření. Většinou sestry v těchto zařízení jsou denně v kontaktu s klientem a to je jedna z příčin vzniku syndromu vyhoření. Otázka č. 17 - Uvítal (a) byste seminář s problematikou syndromu vyhoření? a) Ano b) Ne
28
Zajímalo by mě, jestli by sestry uvítaly přednášku nebo seminář na téma syndrom vyhoření a chtěly by se dozvědět více informací.
29
5 Výsledky výzkumu 5.1 Zjištěné výsledky a grafické znázornění výsledků Bylo rozdáno 60 dotazníků a z toho bylo 100% návratnost. Dotazníky byly rozdány v sociálních službách v okrese Vsetín. 1. Věk respondentů: Tabulka č. 1: Věk respondentů
Věk respondentů 18- 25 let 26- 35 let 36-45 let 46 a více Celkem
Počet respondentů abs. č. real. č. 3 5% 11 18% 25 42% 21 35% 60 100%
Graf č. 1: Věk respondentů
Věk respondentů 18- 25 let
26- 35 let
36-45 let
5% 35%
46 a více
18%
42%
Největší zastoupenou věkovou kategorií zdravotních sester v sociálních službách je 36-45 let (42%), druhou největší zastoupenou věkovou kategorií je 46 let a více (35%), další nejméně zastoupenou skupinou je 26- 35 let (18%), pouze věková kategorie 18- 25 let je zastoupena 5%.
30
1. Pohlaví respondentů: Tabulka č. 2: Pohlaví respondentů v sociálních službách
Pohlaví respondentů abs. č. rel. č. žena 60 100,0% muž 0 0,0% celkem 60 100,0%
Graf č. 2 Pohlaví respondentů v sociálních službách
Pohlaví respondenta 0,0%
Žena Muž
100,0%
Z tabulky a z grafů, je viditelné, že je z 60 respondentů 100% žen zastoupeno v sociálních službách, jako zdravotní sestry.
31
1. Jaká je Vaše délka praxe v sociálních službách?
Tabulka č. 3: Délka praxe v sociálních službách
Délka praxe Do 5 let 6-10 let 11- 20 let 21- 30 let Nad 30 let celkem
abs. č.
real. Č. 26 11 11 7 5 60
43,3% 18,3% 18,3% 11,7% 8,3% 100,0%
Graf č. 3: Délka praxe v sociálních službách
Délka praxe v sociálních službách 12%
8%
44%
Do 5 let 6-10 let
18%
11- 20 let 18%
21- 30 let Nad 30 let
Nejvíce dotazovaných bylo v kategorií do 5 let, kde odpovědělo 26 respondentů tj. (44%), v kategoriích od 6-10 let a 11- 20 let praxe byl stejný počet respondentů 11 tj. (18%), dále od 21- 30 let praxe bylo 7 respondentů tj. (12%) a nad 30 let praxe bylo 5 respondentů tj. (8%).
32
2. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Tabulka č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání zdravotních sester
Nejvyšši dosažené vzdělání střední škola s maturitou vyšší odborná škola vysoká škola celkem
abs. č.
real. č. 55 4 1 60
91,7% 6,7% 1,7% 100,0%
Graf č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání zdravotních sester
Nejvyšší dosažené vzdělání střední škola s maturitou
vyšší odborná škola
vysoká škola
1% 7%
92%
V sociálním zařízení pracují nejvíce zdravotní sestry, které mají nejvyšší dosažené vzdělání střední školu s maturitou 55 zdravotních sester tj. (92%), dále 4 zdravotní sestry, které vystudovaly vyšší odbornou školu tj. (7%) a pouze jedna zdravotní sestra má vysokou školu tj. (1%).
33
3. Slyšel (a) jste někdy pojem syndrom vyhoření?
Tabulka č. 5: Pojem syndrom vyhoření
Pojem syndrom vyhoření abs. č. ano, slyšela ne, neslyšela vůbec nevím, o co se jedná celkem
60 0 0 60
real. č. 100,0% 0 0 100,0%
Graf č. 5: Pojem syndrom vyhoření
Pojem syndrom vyhoření ano, slyšela
ne, neslyšela 0%
vůbec nevím, o co se jedná 0%
100%
Syndrom vyhoření je v dnešní době známý jev, a podle výsledků, je známo, že o syndromu vyhoření zdravotní sestry slyšely. Na danou otázku odpovědělo „ano“ 60 respondentů tj. (100%).
34
4. Jak si vysvětlujete pojem syndrom vyhoření? Tabulka č. 6: Vysvětlení pojmu syndrom vyhoření
Vysvětlení pojmu syndom vyhoření Stav psychického a fyzického vyčerpání člověk bez zájmů důsledek působení dlouhodobého stresu nechuť k práci celkové vyčerpání organismu udělat v práci to nejnutnější odmítání kominikovat s klienty stereotyp nevyplněno celkem
abs. č. 12 12 8 8 12 2 4 1 9 68
real. č. 17,6% 17,6% 11,8% 11,8% 17,6% 2,9% 5,9% 1,5% 13,2% 100,0%
Graf č. 6: Vysvětlení pojmu syndrom vyhoření
Vysvětlení pojmu syndrom vyhoření Stav psychického a fyzického vyčerpání člověk bez zájmů
1% 3%
13%
důsledek působení dlouhodobého stresu
17%
6%
nechuť k práci 18% celkové vyčerpání organismu
18% 12%
12%
udělat v práci to nejnutnější odmítání kominikovat s klienty stereotyp nevyplněno
35
V otázce byla volná odpověď, každý respondent měl možnost vysvětlit pojem syndrom vyhoření. Nejvíce se objevila odpověď, že se jedná o stav psychického a fyzického vyčerpání tj. (17%), celkové vyčerpání organismu tj. (18%), důsledek působení dlouhodobého stresu tj. (12%). Člověk bez zájmů, nechuť k práci, udělat v práci to nejnutnější, odmítání komunikovat s klienty a stereotyp. Tyto odpovědi nevystihují podstatu pojmu syndromu vyhoření. Mohlo by se to zařadit spíš, k příznakům syndromu vyhoření.
36
5. Znáte příznaky syndromu vyhoření? Tabulka č. 7: Příznaky syndromu vyhoření
Příznaky syndromu vyhoření ano ne, nevím celkem
abs. č.
rel. č. 51 85,00% 9 15,00% 60 100,00%
Graf č. 7: Příznaky syndromu vyhoření
Příznaky syndromu vyhoření 15%
ano ne, nevím 85%
Na otázku odpovědělo „ano“ 51 respondentů tj. 85% a „ne, nevím“ odpovědělo 9 respondentů tj. 15%. Nejčastější příznaky respondenti uváděli: neochota pracovat v kolektivu, únava, podrážděnost, deprese, poruchy spánku.
(viz. příloha č. 4)
37
6. Víte, jak se dá předcházet syndromu vyhoření?
Tabulka č. 8: Jak předcházet syndromu vyhoření
Jak předcházet syndromu vyhoření abs. č. rel. č. ano 49 81,67% ne, nevím 11 18,33% celkem 60 100,00%
Graf č. 8: Jak předcházet syndromu vyhoření
Jak předcházet syndromu vyhoření 18%
ano ne, nevím 82%
Celkem odpovídalo 60 respondentů. Na odpověď „ano“ odpovědělo 82% a na „ne nevím“ odpovědělo 18%. Podle vyhodnocených údajů respondenti nejčastěji uváděli: relaxaci, dovolenou, věnovat se svým koníčkům.
(viz. příloha č. 5)
38
7. Znáte možnosti léčby syndromu vyhoření?
Tabulka č. 8: Možnost léčby syndromu vyhoření
Možnost léčby syndromu vyhoření ano ne, nevím celkem
abs. č.
rel. č. 36 60,00% 24 40,00% 60 100,00%
Graf č. 9: Možnost léčby syndromu vyhoření
Možnost léčby syndromu vyhoření
40%
60%
ano ne, nevím
Na tuto otázku odpovědělo 40% respondentů, že neví, jak se syndrom vyhoření dá léčit. Dále 60% respondentů, odpovědělo, že ví, jak se dá syndrom vyhoření léčit. Ale uvedené odpovědi, jako je odpočinek, relaxace, změněna zaměstnání by měly být spíš zahrnuty do prevence syndromu vyhoření. Pouze 15% odpověděla návštěva psychologa, 6% psychoterapie a 4% návštěva psychiatra.
(viz. příloha č. 6)
39
8. Jaké jsou interpersonální vztahy na Vašem pracovišti? Tabulka č. 9: Interpersonální vztahy na Vašem pracovišti
Vztahy na pracivišti velmi dobré dobré snesitelné špatné, velmi špatné celkem
abs. č. 19 29 12 0 60
real. č. 31,7% 48,3% 20,0% 0,0% 100,0%
Graf č. 10: Interpersonální vztahy na Vašem pracovišti
Vztahy na pracovišti Velmi dobré
Dobré
Snesitelné
Špatné, velmi špatné
0% 20%
32%
48%
Interpersonální vztahy na pracovišti jsou velmi důležité. Za „dobré“ označilo 29 zdravotních sester tj. (48%), 19 zdravotních sester odpovědělo „velmi dobré“ tj. (32%) a na „snesitelné“ odpovědělo 12 zdravotních sester tj. (20%), na „špatné, velmi špatné“ vztahy odpovědělo 0.
40
9. Myslíte si, že je Vaše práce fyzicky namáhavá?
Tabulka č. 10: Práce fyzicky namáhavá
Práce fyzicky namáhavá abs. č. ano ne nevím celkem
59 1 0 60
real. č. 98,3% 1,7% 0,0% 100,0%
Graf č. 11: Práce fyzicky namáhavá
Fyzicky namáhavá práce Ano
Ne
Nevím
2% 0%
98%
Na otázku odpovědělo celkem 60 zdravotních sester. A 59 zdravotních sester odpovědělo, že je jejich práce fyzicky namáhavá tj. (98%) a 1 zdravotní sestra odpověděla, že jejich práce není fyzicky namáhavá tj. (2%).
41
10. Myslíte si, že je Vaše práce psychicky namáhavá? Tabulka č. 11: Práce psychicky namáhavá
Práce psychicky náročná abs. č. real. č. ano 60 100,0% ne 0 0,0% nevím 0 0,0% celkem 60 100,0%
Graf č. 12: Práce psychicky namáhavá
Psychicky náročná práce Ano
Ne
Nevím
0%
0%
100%
Práce zdravotních sester je fyzicky i psychicky náročná a to se potvrdilo i podle daných výsledků. Na otázku odpovědělo „ano“ 60 zdravotních sester tj. (100%).
42
11. Dopřejete si v průběhu pracovní doby alespoň 30 minut oddychu?
Tabulka č. 12: Oddych v pracovní době alespoň 30 minut
Oddych v pracovní době alespon 30 minut abs. č. real. č. ano 28 46,7% ne 4 6,7% někdy 28 46,7% celkem 60 100,0%
Graf č. 13: Oddych v pracovní době alespoň 30 minut
Oddych v pracovní době alespoň 30 minut Ano
Ne
47%
Někdy
46%
7%
V průběhu pracovní době si dopřeje oddych 28 zdravotních sester tj. (46%), na „někdy“ odpovědělo 28 sester tj. (47%) a 4 zdravotní sestry odpověděly „ne“ tj. (7%).
43
10. Je pravidelně monitorována spokojenost zaměstnanců ve Vašem zařízení?
Tabulka č. 13: Pravidelně monitorována spokojenost zaměstnanců v sociálním zařízení
Monitorována spokojenost zaměstnanců abs. č. ano ne neodpoveděl/a celkem
24 35 1 60
real. č. 40,0% 58,3% 1,7% 100,0%
Graf č. 14: Pravidelně monitorována spokojenost zaměstnanců v sociálním zařízení
Pravidelně monitorována spokojenost zaněstnanců Ano
Ne
Neodpoveděl/a 2% 40%
58%
Na tuto otázku odpovědělo „ano“ 24 zdravotních sester tj. (40%), 35 zdravotních sester odpovědělo, že není pravidelně monitorována spokojenost zaměstnanců v sociálním zařízení tj. (58%) a 1 sestra neodpověděla tj. (2%).
44
13. Slyšel (a) jste někdy pojem supervize?
Tabulka č. 14: Pojem supervize
Pojem supervize ano, slyšela ne, neslyšela vůbec nevím, o co se jedná celkem
abs. č. 58 2 0 60
real. č. 96,7% 3,3% 0,0% 100,0%
Graf č. 15: Pojem supervize
Pojem supervize Ano, slyšela
Ne, neslyšela
Vůbec nevím, o co se jedná
3% 0%
97%
Na danou otázku odpovědělo 58 zdravotních sester ano tj. (97%) a 2 zdravotní sestry odpověděly ne tj. (3%). Supervize by měla sloužit, jako prevence syndromu vyhoření a měla by být v sociálních službách známá a využívána.
45
14. Využívá Vaše sociální zařízení supervizi, jako prevenci vzniku problémových situací?
Tabulka č. 15: Supervize, jako prevence vzniku problémových situací
Využívá soc. zařízení supervizi, jako prevenci problémových situací ano ne nevím celkem
abs. č. 52 3 5 60
real. č. 86,7% 5,0% 8,3% 100,0%
Graf č. 16: Supervize, jako prevence vzniku problémových situací
Využití supervize, jako prevence problémových situací Ano
Ne
Nevím
5% 8%
87%
Na otázku odpovědělo celkem 60 respondentů. Z uvedeného grafu vyplývá, že supervizi sociální zařízení využívají, jako prevenci problémových situací. Na otázku odpovědělo 52 respondentů ano tj. (87%), 3 respondenti odpověděli ne tj. (5%) a 5 respondentů neví tj. (8%). Tato otázka se týká hypotézy č. 2 a tímto se mně hypotéza potvrdila.
46
15. Víte co znamená MBI (Maslach burnout inventory)?
Tabulka č. 16: Pojem MBI
Pojem MBI dotazník ke sledování syndromu vyhoření příznak syndromu vyhoření relaxační metoda neodpovědělo neví celkem
abs. č. 31 6 12 8 3 60
real. č. 51,7% 10,0% 20,0% 13,3% 5,0% 100,0%
Graf č. 17: Pojem MBI
MBI (Maslach burnout inventory)
13%
Dotazník ke sledování syndromu vyhoření
5% 52%
20% 10%
Příznak syndromu vyhoření Relaxační metoda Neodpovědělo Neví
Na tuto otázku odpovědělo správně 31 dotazovaných tj. (52%), že se jedná o dotazník ke sledování syndromu vyhoření, 12 dotazovaných tj. (20%) odpovědělo, že se jedná o relaxační metodu, 8 dotazovaných tj. (13%) nevyplnilo položenou otázku, 6 dotazovaných tj. (10%) si myslí, že se jedná o příznak syndromu vyhoření a 3 dotazovaní tj. (5%) neví, o co se jedná a nikdy se s tímto pojmem nesetkali.
47
16. Máte pocit, že trpíte syndromem vyhoření?
Tabulka č. 17: Pocit trpení syndromem vyhoření
Pocit trení syndromem vyhoření abs. č. ano ne nevím někdy celkem
13 36 10 1 60
real. č. 21,7% 60,0% 16,7% 1,7% 100,0%
Graf č. 18: Pocit trpení syndromem vyhoření
Pocit trpení syndromem vyhoření 1% 17%
22% Ano Ne Nevím 60%
Někdy
36 zdravotních sester na tuto otázku odpovědělo, že netrpí syndromem vyhoření a tj. (60%) teda větší polovina. Na odpověď „ano“ odpovědělo 13 sester tj. (22%), některé zdravotní sestry odpověděly, že neví, jestli trpí syndromem vyhoření a to 10 zdravotních sester tj. (17%). Pouze 1 sestra odpověděla, že „někdy“ trpí syndromem vyhoření tj. (1%).
48
17. Uvítal (a) byste seminář s problematikou syndromu vyhoření?
Tabulka č. 18: Uvítáni semináře
Uvitání Semináře pro problematiku syndromu vyhoření absl. č. rel. č. ano 46 76,7% ne 14 23,3% celkem 60 100,0%
Graf č. 19: Uvítání semináře
Uvítání semináře na problematiku syndromu vyhoření 23,3%
Ano Ne
76,7%
Zdravotní sestry v sociálním zařízení, by podle zjištěných údajů uvítaly seminář k problematice syndromu vyhoření. Na otázku odpovědělo 46 respondentů „ano“ (76,7%) a 14 respondentů tj. (23, 3%) odpovědělo „ne“.
49
6 Analýza výsledků
K analýze výsledků k hypotéze č. 1 se vztahují otázky z dotazníků č. 4, 5, 6, 7 Hypotéza č. 1- Předpokládám, že více než 50% zdravotních sester je nedostatečně informováno o problematice a prevenci syndromu vyhoření. K mé hypotéze se vztahuje otázka č. 4 - Jak si vysvětlujete pojem syndrom vyhoření? Otázka je otevřená a respondenti odpovídali podle svých představ. Na otázku správně odpovědělo 47% a nedostatečně odpovědělo 53% respondentů. Nejvíce respondenti odpovídali, že se jedná o stav psychického a fyzického vyčerpání to odpovědělo 18%, dále celkové vyčerpání organismu to odpovědělo 17%, důsledek působení dlouhodobého stresu odpovědělo 12%. Nejvíce respondenti odpovídali nedostatečné informace. Tyto odpovědi popisovaly spíš samotné příznaky syndromu vyhoření, než samotný pojem syndrom vyhoření. Nejčastěji uváděli nechuť k práci tj. (12%), člověk bez zájmů tj. (18%), udělat v práci to nejnutnější, odmítání komunikovat s lidmi. Dále k mé hypotéze se vztahuje otázka č. 5 – Znáte příznaky syndromu vyhoření? Na otázku odpovědělo „ano“ 51 respondentů tj. 85% a na odpověď „ne“ odpovědělo 9 respondentů tj. 15%. V této otázce měli respondenti popsat, nejčastější příznaky syndromu vyhoření. Nejčastěji odpovídali neochota pracovat v kolektivu tj. (28%), únava (22%), podrážděnost (14%), deprese (9%), poruchy spánku (7%). K hypotéze č. 1 se vztahuje otázka č. 6 – Víte, jak se dá předcházet syndromu vyhoření? Na danou otázku odpovědělo „ano“ 49 respondentů tj. 82% a na otázku odpovědělo „ne“ 11 respondentů tj. 18%. Nejčastěji respondenti odpovídali relaxace (29%), dovolená (26%), věnovat se svým koníčkům (14%), změna zaměstnání (8%). Dále se k mé hypotéze vztahuje otázka č. 7 – Znáte možnosti léčby syndromu vyhoření? Na otázku odpovědělo 60%, že zná možnost léčby a 40% odpovědělo, že nezná možnost léčby. Na otázku nejčastěji respondenti odpovídali změna zaměstnání tj. (15%), dovolená, odpočinek – relax, tady tyto uvedené odpovědi by měly být spíš zahrnuty do prevence syndromu vyhoření. Pouze 15% odpovědělo návštěva psychologa, 6% psychoterapie a 4% návštěva psychiatra.
50
Respondenti sice uvádějí, že jsou informováni o problematice a prevenci syndromu vyhoření, ale většinou se jedná o nedostatečné informace a odpovědi. Respondenti si možná neuvědomují příčiny a příznaky syndromu vyhoření, ale jen některé. Hypotéza č. 1 se mně nepotvrdila. Podle výsledků mně vyšlo, že 32% zdravotních sester je nedostatečně informováno o problematice a prevenci syndromu vyhoření. Předpokládala jsem, že více než 50% zdravotních sester je nedostatečně informováno o problematice a prevenci syndromu vyhoření. K analýze výsledků k hypotéze č. 2 se vztahují otázky z dotazníků č. 14. Hypotéza č. 2- Domnívám se, že více než 60% zařízení využívají supervizi, jako nástroj k prevenci syndromu vyhoření. Supervize je v sociálních službách velmi využívána, jako prevence syndromu vyhoření. Podle zjištěných údajů využívá supervizi 87% zařízení. Podle zjištěných údajů a výsledků se mně hypotéza č. 2 potvrdila.
51
7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků Do zdravotnictví nastupují studenti hned po ukončení svého studia. Jsou plní energie, nadšení a elánu. Postupem času ve své praxi vše zaniká. Povolání zdravotní sestry je velmi náročné, jak po stránce fyzické, tak i psychické. Jsou na ni kladeny vysoké nároky, dostává stále víc a víc úkolů, povinností, které se hromadí, ale sil nepřibývá. Podle mých zjištěných výsledků z anonymního dotazníku jsou zdravotní sestry málo informovány o syndrom vyhoření, což se může ukázat, jak v pracovním tak i v osobním životě. Podle zjištěných výsledků a nedostatků bych chtěla navrhnout: 1. Sestrám umožňovat více informací o syndromu vyhoření: pořádat přednášky, kurzy, školení (kontakty na kurzy k syndromu vyhoření najdete
na
doporučených
stránkách:
www.skoleni-kurzy.eu;
www.rekvalifikacni.info; www.adultmedi.cz). do školení zajistit supervizi, která by měla vést k prevenci syndromu vyhoření; víkendové semináře, které by hradil zaměstnavatel, což by bylo formou odměn za určitou odpracovanou práci. 2. Vytvářet projekty o prevenci syndromu vyhoření. Projekty by měly sloužit pro lidi trpící syndromem vyhoření. Syndromem vyhoření se málo kdo u nás zabývá, a tak by bylo dobré rozjet projekt, kde do centra nebo střediska k tomu určené by docházeli specialisté na syndrom vyhoření a hlavně postižení syndromem vyhoření, kde by zde čerpali novou energii prostřednictví různých aktivit (rehabilitace, nácvik správné relaxace, perličkové koupele, masáže, tvořivé dílny) a dozvěděli se vše podstatné o syndromu vyhoření. 3. Zlepšit pracovní podmínky: zajistit dostatek sester na daném oddělení nebo zařízení; více dovolené; změnit nebo upravit pracovní dobu, aby sestry měly více odpočinku mezi směnami;
52
zajistit peněžní odměny za určité odpracované hodiny (proplácet určitou částku na masáže, relaxační cvičení…); dostatek materiálu (pleny, hygienické pomůcky, ložní prádlo…); umožnit polohovací lůžka, hydraulické zvedáky, aby umožnily sestrám menší fyzikou námahu. zlepšit interpersonální vztahy na pracovišti a pracovat, jako kolektiv. 4. Zaměstnavatel nebo vrchní setra by měla setry více chválit, povzbuzovat a věnovat se jim.
53
8 Závěr Cílem mé absolventské práce je zjistit, jak jsou zdravotní sestry v sociálních službách informovány o problematice a prevenci syndromu vyhoření. Dále jestli využívají sociální zařízení supervizi, jako prevenci problémových situací. Ke zjištění potřebných informací k mé absolventské práci jsem zvolila nejběžnější způsob sběru dat a to anonymní dotazník. Dotazník byl rozdán zdravotním sestrám, které pracují v sociálním zařízení. Dotazník byl rozdán v prosinci 2012. Celkem bylo rozdáno 60 dotazníku a návratnost 100%. V první hypotéze, předpokládám, že více než 50% zdravotních sester je nedostatečně informováno o problematice a prevenci syndromu vyhoření. Tato hypotéza se mně podle zjištěných výsledků nepotvrdila. Nedostatečně je informováno pouze 32% zdravotních sester, což mně velmi překvapilo a potěšilo. Druhá hypotéza, předpokládám, že více než 60% sociálních zařízení využívají supervizi, jako nástroj k prevenci k syndromu vyhoření. Tato hypotéza se mně potvrdila. Podle mých zjištěných výsledků využívá supervizi 87% sociálních zařízení.
54
9 Resumé v českém jazyce V absolventské práci se věnuji syndromu vyhoření. Syndrom vyhoření je považován, za stav totálního odcizení a to jak v práci, tak k druhým lidem i sama sobě. Vzniká většinou U pomáhajících profesí, které jsou neustále v kontaktu s druhými lidmi. Mezi tyto profese řadíme hlavně zdravotní sestry, lékaře, sociální pracovníky, učitelé a mnoho dalších pracovních profesí. Má absolventská práce je rozdělena na dvě části. První část je věnována teorii, kde popisuji, co znamená pojem syndrom vyhoření, jeho příznaky, příčiny, diagnostiku syndromu vyhoření, léčbu a hlavně prevenci syndromu vyhoření. Druhá část je zaměřená na praktickou část, kde jsou vyhodnocovány otázky z daného dotazníku, ze kterého jsem získala zajímavé výsledky. Dotazník je anonymní a byl rozdán zdravotním sestrám v sociálních službách. Cílem mé absolventské práce je zjistit informovanost zdravotních sester o problematice syndromu vyhoření a jeho prevenci. Dále zjistit, jestli v daných sociálních zařízení používají supervizi, jako prevenci problémových situací.
55
10 Resumé cizím jazyce My graduade work is devoted to burnou syndrom. Burnout syndrom is considered of state of total alienation in work, to othet people but also to itself. Most of the time is creations in helping profession, witch are all time in constant contact with other people. Between these profession we sort nurses, doctors, social workes, teachers and many other profession. This graduade work has got two parts. Frist part is about theory. I tis about, chat burnout syndrom really mean, about symtoms, reasns, diagnosis of syndrom burnout, therapy and about prevention of burnout syndrom. Second part is practical part, where I evaluated question from questionnaire, from witch I got really amazing results. This questionnaire is anonymous and it was hand arend nurses in social works. Goal of my graduade work is to know,how informated ar nurses about burnout syndrom and about prevention.Then I also wanted to find out,if they are using supervision as prevention od problem situation in this social sphere.
56
11 Seznam použité literatury 1. AROON, Istifan. Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků: teorie, praxe, kazuistiky. Vyd. 1. Překlad Kateřina Lepičová. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-802-6201-809. 2. BARTOŠÍKOVÁ, Ivana. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-701-3439-9. 3. HAWKINS, Peter.,SHOHET, Robin. Supervize v pomáhajících profesích. Vyd. 1. Překlad Helena Hartlová. Praha: Portál, 2004. ISBN 978-807-1787-150. 4. KEBZA, Vladimír., ŠOLCOVÁ, Ivana. Syndrom vyhoření: (informace pro lékaře, psychology a další zájemce o teoretické zdroje, diagnostické a intervenční možnosti tohoto syndromu). Vyd. 2. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. ISBN 80-707-1231-7. 5. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak neztratit nadšení. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998. ISBN 80716-9551-3. 6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178774-4. 7. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum, 1994. ISBN 80716-9121-6. 8. MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8548-2. 9. RUSH, Myron D. Syndrom vyhoření: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Vyd. 1. Praha: Návrat domů, 2006. ISBN 80-725-5074-8. 10. STOCK, Christian. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout: teorie, praxe, kazuistiky. Vyd. 1. Překlad Kateřina Lepičová. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-247-3553-5.
57
11. ŠVINGALOVÁ, Dana. Stres a "vyhoření" u profesionálů pracujících s lidmi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006. ISBN 80-737-2105-8. 12. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4731-742. 13. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-802-4721705. 14. VOLLMER, Helga. Pryč s únavou: syndrom vyprahlosti. Vyd. 1. Překlad Zlata Kufnerová. Praha: Motto, 1998. ISBN 80-858-7290-0.
58
12 Seznam příloh a přílohy Příloha č. 1
Dotazník k absolventské práci
Příloha č. 2
Dotazník MBI
Příloha č. 3
Jak se vyhnout syndromu
Příloha č. 4
Tabulka a graf k otázce č. 5
Příloha č. 5
Tabulka a graf k otázce č. 6
Příloha č. 6
Tabulka a graf k otázce č. 7
Dotazník
Příloha č. 1 Dotazník k absolventské práci
Dobrý den, jmenuji se Martina Filová a jsem studentkou 3. Ročníku VOŠ zdravotnické ve Vsetíně. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku k mé absolventské práci na téma „ Syndrom vyhoření u zdravotních sester v sociálních službách.“ Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze k mé absolventské práci. Předem děkuji za pravdivé odpovědi. Martina Filová Kde v současné době pracujete? Ve kterém sociálním zařízení? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… Věk a) b) c) d)
18-25 26-35 36-45 46 a více
Pohlaví a) Žena b) Muž 1. Jaká je Vaše délka praxe v sociálních službách? a) Do 5 let b) 6-10 let c) 11-20 let d) 21-30 let e) Nad 30 let 2. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Střední škola s maturitou b) Vyšší odborná škola c) Vysoká škola
Příloha č. 1 3. Slyšel ( a) jste někdy pojem syndrom vyhoření? a) Ano, slyšela b) Ne, neslyšela c) Vůbec nevím, o co se jedná 4. Jak si vysvětlujete pojem syndrom vyhoření? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 5. Znáte příznaky syndromu vyhoření? a) Ano, jaké?...................................................................................................... b) Ne, neznám 6. Víte, jak se dá předcházet syndromu vyhoření? a) Ano,jak?.......................................................................................................... b) Ne, nevím 7.
Znáte možnosti léčby syndromu vyhoření? a) Ano, jaké?………………………………………………………………….. b) Ne
8. Jaké jsou interpersonální vztahy na Vašem pracovišti?(pouze 1 odpověď) a) Velmi dobré b) Dobré c) Snesitelné d) Špatné, velmi špatné 9. Myslíte si, že je Vaše práce fyzicky namáhavá? a) Ano b) Ne c) Nevím 10. Myslíte si, že je Vaše práce psychicky náročná? a) Ano b) Ne c) Nevím
Příloha č. 1 11. Dopřejete si v průběhu pracovní doby alespoň 30 minut oddychu? a) Ano b) Ne c) Někdy 12. Je pravidelně monitorována spokojenost zaměstnanců ve Vašem zařízení? a) Ano b) Ne 13. Slyšel (a) jste někdy pojem supervize? a) Ano, slyšela b) Ne, neslyšela c) Vůbec nevím, o co se jedná 14. Využívá Vaše sociální zařízení supervizi, jako prevenci vzniku problémových situacích? a) Ano b) Ne c) Nevím 15. Víte co znamená MBI(Maslach burnout inventory)? a) Dotazník ke sledování syndromu vyhoření b) Příznak syndromu vyhoření c) Relaxační metoda 16. Máte pocit, že trpíte syndromem vyhoření? a) Ano b) Ne c) Nevím 17. Uvítal (a) byste seminář s problematikou syndromu vyhoření? a) Ano b) Ne
Příloha č. 2 Maslach Burnout Inventory
Je nejznámější dotazník ke sledování syndromu vyhoření u exponovaných profesí. Má tři faktory. Dva jsou negativně laděné - emocionální vyčerpání a depersonalizace. Jeden je laděn pozitivně - osobní uspokojení z práce. Pocity se v originále hodnotí jednak na stupnici častosti výskytu, jednak na stupnici intenzity (síly) a vyhodnocuje se celkový skór pro jednotlivé faktory. Dotazník se zaměřuje jak na sílu, tak na četnost pocitů. Tento je však zaměřen jen na sílu pocitů. Převod tohoto známého dotazníku, který je v literatuře velmi často užíván k výzkumům v oblasti stresu a pracovních problémů, je uveden níže. U nás se s tímto dotazníkem pracuje málo, převážně ve výzkumných pracích studentů, případně ve zdravotnictví, proto nejsou k dispozici žádné české normy. Dotazník proto slouží pouze jako ukázka pro zájemce o pomůcky v této oblasti. V tomto dotazníku doplňte do vyznačených políček u každého tvrzení čísla, označující podle níže uvedeného klíče sílu pocitů, které obvykle prožíváte. Síla pocitů:Vůbec 0 - 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 Velmi silně 1 Práce mne citově vysává EE+PE 2 Na konci pracovního dne se cítím být na dně sil EE+PE 3 Když ráno vstávám a pomyslím na pracovní problémy, cítím se unaven/a EE+PE 4 Velmi dobře rozumím pocitům svých klientů/pacientů PA 5 Mám pocit, že někdy s klienty/pacienty jednám jako s neosobními věcmi DP 6 Celodenní práce s lidmi je pro mne skutečně namáhavá. EE 7 Jsem schopen velmi účinně vyřešit problémy svých klientů/pacientů PA 8 Cítím “vyhoření”, vyčerpání ze své práce EE 9 Mám pocit, že lidi při své práci pozitivně ovlivňují a nalaďuji. PA 10 Od té doby, co vykonávám svou profesi, stal jsem se méně citlivým k lidem DP 11 Mám strach, že výkon mé práce mne činí citově tvrdým DP 12 Mám stále hodně energie PA 13 Moje práce mi přináší pocity marnosti, neuspokojení EE
Příloha č. 2 14 Mám pocit, že plním své úkoly tak usilovně, že mne to vyčerpává EE+PE 15 Už mne dnes moc nezajímá, co se děje s mými klienty/pacienty DP 16 Práce s lidmi mi přináší silný stres EE 17 Dovedu u svých klientů/pacientů vyvolat uvolněnou atmosféru PA 18 Cítím se svěží a povzbuzený, když pracuji se svými klienty/pacienty PA 19 Za roky své práce jsem byl úspěšný a udělal/a hodně dobrého PA 20 Mám pocit, že jsem na konci svých sil EE 21 Citové problémy v práci řeším velmi klidně – vyrovnaně. PA 22 Cítím, že klienti/pacienti mi přičítají některé své problémy DP
MBI – Jednotlivé dimenze dotazníku EE = Emocionální vyčerpání (Emotional Exhaustion) DP = Depersonalizace PA = Osobní uspokojení (Personal Accomplishment) (PE Někteří autoři vyčleňují ještě - Fyzické vyčerpání (Physical Exhaustion), většina je započítává do EE) Vyhodnocení dotazníku Syndrom vyhoření je složitým psychologickým konstruktem, proto jsou sub-škály kombinovány tak, aby postihly více oblastí a nezjišťuje se celkový skór. Protože pocity vyhoření jsou vnímány jako kontinuum, MBI měří na každé škále úroveň vyhoření ve třech stupních – vysoký, mírný, nízký. Pro emocionální vyhoření a depersonalizaci korespondují vysoké hodnoty s vysokým stupněm vyhoření, naopak u osobního uspokojení korespondují s vyhořením nízké hodnoty. Vyhodnocení spočívání v součtu všech bodových hodnocení v jednotlivých sub-škálách. Stupeň emocionálního vyčerpání EE Nízký 0 - 16 průměrná hodnota = 19,0 Mírný 17 - 26 Vysoký 27 a více = vyhoření! Stupeň depersonalizace DP Nízký 0 - 6 průměrná hodnota = 6,6 Mírný 7 - 12
Příloha č. 2 Vysoký 13 a více = vyhoření! Stupeň osobního uspokojení PA Vysoký 39 a více Mírný 38 - 32 průměrná hodnota = 36,8 Nízký 31 - 0 = vyhoření!
Příloha č. 3 Jak se vyhnout syndromu vyhoření? 1. Snižte příliš vysoké nároky 2. Nepropadejte syndromu pomocníka 3. Naučte se říkat Ne 4. Stanovte si priority 5. Dobrý plán ušetří polovinu času 6. Dělejte přestávky 7. Vyjadřujte otevřeně své pocity 8. Hledejte emociální podporu 9. Hledejte věcnou podporu 10. Vyvarujte se negativního myšlení 11. Předcházejte komunikačním problémům 12. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu 13. Následná konstruktivní analýza 14. Doplňujte energii 15. Vyhledávejte věcné výzvy 16. Využívejte nabídek pomoci 17. Zajímejte se o své zdraví
Příloha č. 4 Tabulka č. 19: Příznaky syndromu vyhoření
Příznaky syndromu vyhoření neochota pracovat v kolektivu únava podrážděnost deprese poruchy spánku ztráta zájmú stres nevolnost bezmoc nervozita agrese odpor k práci averze na klienty celkem
abs. č. 34 26 17 11 9 7 4 3 2 3 3 1 1 121
real. č. 28,10% 21,49% 14,05% 9,09% 7,44% 5,79% 3,31% 2,48% 1,65% 2,48% 2,48% 0,83% 0,83% 100,00%
Graf č. 20: Příznaky syndromu vyhoření
Příznaky syndromu vyhoření
2% 3%
3% 2%
2%
1% 1%
neochota pracovat v kolektivu únava 28%
6%
podrážděnost deprese
7%
poruchy spánku ztráta zájmú
9% 14%
22%
stres nevolnost bezmoc nervozita agrese odpor k práci averze na klienty
Příloha č. 5 Tabulka č. 20: Jak předcházet syndromu vyhoření
Jak předcházet syndromu vyhoření relaxace dovolená koníčky změna zaměstnání psychohygiena supervize ne, nevím celkem
abs. č. 28 25 14 8 6 3 14 98
real. č. 28,6% 25,5% 14,3% 8,2% 6,1% 3,1% 14,3% 100,0%
Graf č. 21: Jak předcházet syndromu vyhoření
Jak předcházet syndromu vyhoření
3%
14%
6%
relaxace 29%
dovolená koníčky
8%
změna zaměstnání 14%
26%
psychohygiena supervize ne, nevím
Příloha č. 6 Tabulka č. 21: Možnost léčby syndromu vyhoření
Možnost léčby syndromu vyhoření Změna zaměstnání návštěva psychologa dovoléná odpočinek-relax psychoterapie užívání léků návšteva psychiatra ne, nevím celkem
abs. č. 10 8 8 5 4 3 3 27 68
real. č. 14,7% 11,8% 11,8% 7,4% 5,9% 4,4% 4,4% 39,7% 100,0%
Graf č. 22: Možnost léčby syndromu vyhoření
Možnost léčby syndromu vyhoření Změna zaměstnání návštěva psychologa
15% 40%
12%
dovoléná odpočinek-relax
12% 4%
4%
6%
7%
psychoterapie užívání léků návšteva psychiatra
ne, nevím
