Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, 755 11 Vsetín
„Informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva“ Absolventská práce (PRŮZKUMNO - VÝZKUMNÁ PRÁCE)
Zpracovala: Eva Pščolková studentka denního studia oboru diplomovaná všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Soňa Stiborová
Vsetín, Březen 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury.
Ve Vsetíně 19. března 2013
Podpis autorky ………………………
PODĚKOVÁNÍ Děkuji PhDr. Soni Stiborové za odborné vedení, poskytnutí informací, velkou ochotu a trpělivost při zpracování mé absolventské práce. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním absolventské práce ke studijním účelům. Ve Vsetíně 19. března 2013
……………………………….
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 1 2 Cíl práce a pracovní hypotéza ................................................................................................. 2 2.1 Cíl práce ......................................................................................................................................... 2 2.2 Pracovní hypotéza ........................................................................................................................ 2
3 Charakteristika problému ........................................................................................................ 3 3.1 Anatomie tlustého střeva ( intestinum crassum ) ....................................................................... 3 3.2 Funkce tlustého střeva ................................................................................................................. 4 3.3 Nádorová onemocnění ................................................................................................................. 5 3.3.1 Kolorektální karcinom ............................................................................................................ 5 3.4 Příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva ....................................................................................... 6 3.4.1 Věk .......................................................................................................................................... 6 3.4.2 Genetické dispozice ................................................................................................................ 6 3.4.3 Polypy ve střevě...................................................................................................................... 6 3.4.4 Životní styl .............................................................................................................................. 7 3.4.5 Crohnova choroba a ulcerózní kolitida ................................................................................... 7 3.5 Příznaky rakoviny tlustého střeva ................................................................................................ 8 3.5.1 Místní příznaky ....................................................................................................................... 8 3.5.2 Celkové příznaky ..................................................................................................................... 8 3.6 Vyšetření ..................................................................................................................................... 10 3.6.1 Screening .............................................................................................................................. 10 3.6.2 Orientační test na přítomnost krve ve stolici ....................................................................... 10 3.6.3 Moderní metoda testu okultního krvácení do stolice (TOKS) .............................................. 11 3.6.4 Digitální vyšetření tlustého střeva nad konečníkem ............................................................ 11 3.6.5 Kolonoskopie ........................................................................................................................ 11 3.7 Průběh onemocnění ................................................................................................................... 13 3.8 Léčba ........................................................................................................................................... 14 3.8.1 Chirurgická léčba .................................................................................................................. 14 3.8.2 Chemoterapie ....................................................................................................................... 15 3.8.3 Radioterapie ......................................................................................................................... 16 3.8.4 Cílená biologická léčba ......................................................................................................... 17 3.9 Stomie ......................................................................................................................................... 18 3.10 Prevence.................................................................................................................................... 19
3.10.1 Primární prevence .............................................................................................................. 19 3.10.2 Sekundární prevence .......................................................................................................... 21 3.10.3 Terciální............................................................................................................................... 21 3.11 Výživa při nádorovém onemocnění ......................................................................................... 22
4 Metodika................................................................................................................................ 24 4.1 Metodika dotazníku.................................................................................................................... 24
5 Výsledky výzkumu ................................................................................................................ 29 5.1 Zjištěné výsledky......................................................................................................................... 29
6 Analýza zjištěných výsledků ................................................................................................. 49 7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků .................................................................................. 51 8 Závěr...................................................................................................................................... 53 9 Resume v českém jazyce ....................................................................................................... 54 10 Resume in deutscher Sprache .............................................................................................. 55 11 Seznam použité literatury .................................................................................................... 56 12 Seznam příloh ...................................................................................................................... 61
1
1 Úvod
Velmi aktuálním tématem v České republice jsou nádorová onemocnění. Především zhoubné onemocnění tlustého střeva drží prvenství v celosvětovém měřítku. Každý rok se v naší zemi objeví kolem 8 000 nových případů a o závažnosti tohoto onemocnění svědčí i to, že více než polovina nemocných tomuto onemocnění podlehne. Muži drží smutné prvenství a ženy jsou na 9. místě v celosvětovém žebříčku. Přitom je toto onemocnění dobře léčitelné, pokud se zachytí včas. Bohužel pacienti většinou přicházejí až v pokročilých stádiích onemocnění, kdy je šance na vyléčení velice malá. Proto jsem se rozhodla zjistit jak je laická veřejnost informována o problematice rakoviny tlustého střeva a zda-li lékaři dostatečně informují své pacienty o tomto onemocnění. Výzkum je prováděn formou dotazníků, které byly určeny pro osoby starší 30 let, rozděleny podle místa bydliště ( vesnice x město) a pohlaví. Výstupem mé práce bude edukační letáček na téma „Prevence proti rakovině tlustého střeva“, který bude přiložen na zadní straně této práce.
2
2 Cíl práce a pracovní hypotéza
2.1 Cíl práce Hlavním cílem mé práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva a dále zjistit, zda-li lékaři své pacienty dostatečně informují o vyšetření stolice na okultní krvácení. 2.2 Pracovní hypotéza Předpokládám, že více než 50% dotazovaných je nedostatečně informováno o rakovině tlustého střeva. Předpokládám, že více než 40% dotazovaných nebylo dostatečně informováno svým lékařem o vyšetření stolice na okultní krvácení.
3
3 Charakteristika problému
3.1 Anatomie tlustého střeva ( intestinum crassum ) Tlusté střevo je dlouhé asi 1,7 metru, v průměru má 5-7 cm a skládá se ze 3. oddílů : a) Slepé střevo (intestinum ceacum) = nachází se v pravé jámě kyčelní a jeho součástí je červovitý výběžek (appendix vermiformis). Je široké asi 6 – 8 cm a je asi stejně tak dlouhé. Má nepravidelný tvar. b) Tračník (colon) = hlavní část tlustého střeva, jehož součástí je tračník vzestupný (colon ascendens), který je dlouhý zhruba 12 – 16 cm a je poměrně užší než slepé střevo, dále je to tračník příčný (colon transversum), jeho délka dosahuje 50 – 60 cm a je prohnut a volně zavěšen směrem dolů, pak se zde nachází tračník sestupný (colon descendens), který je dlouhý 20 až 30 cm a je poměrně užší než předchozí úseky tlustého střeva a v neposlední řadě se nachází esovitá klička (colon sigmoideum), je dlouhý 30 až 40 cm a je nejužší součástí tlustého střeva. c) Konečník (rektum) = poslední úsek tlustého střeva, který vyúsťuje řitním otvorem (anus). Jeho délka dosahuje 12 – 13 cm. U konečníku rozšiřujeme dva hlavní úseky. A to: - Ampulla recti: je dlouhá 10 – 12 cm, je velmi prostorný, neboť se zde hromadí stolice. - Anální kanál: dlouhý 2,5 až 4 cm a má úzký oddíl. d) Stěna tlustého střeva Stěna tlustého střeva se skládá ze 4. Částí:
-
sliznice – je krytá jednovrstevným cylindrickým epitelem;
-
podslizniční vazivo – je řídké a vyživuje cévní a nervové pleteně;
-
svalovina tlustého střeva – tvoří ji vnitřní cirkulární a zevní longitudinální vrstva;
-
seróza tlustého střeva – má peritoneální povlak;
(RIGUTTI, 2006)
4 3.2 Funkce tlustého střeva Tlusté střevo plní funkci skladovací střevního obsahu. Za den naše tělo příjme asi 1,5 l vody a další množství vody asi okolo 6 l je vyprodukováno ve formě slin, žluči, žaludečních šťáv, pankreatických šťáv a střevních šťáv. Zdravý člověk vyloučí denně stolicí okolo 45 až 135 ml vody. V tlustém střevě je intenzivní bakteriální činnost, a to zejména kvašení a hnilobné procesy. Bakterie jsou z větší části anaerobní a podílí se na štěpení sacharidů, pepsinu a na rozkladu bílkovin a tím se podílejí na úpravě stolice. Obsah stolice také závisí na složení. Pokud je ve stolici zastoupena ve větším množství vláknina, zůstává obsah stolice v tlustém střevě okolo 35 hodin. Jinak obsah v tlustém střevě zůstává 72 hodin. Při vyprázdnění stolice (defekaci), dochází k podráždění receptorů v konečníku tlakem nahromaděné stolice. Obsah střeva je posunován peristaltickými vlnami, které posunují obsah do análního kanálu. Při relaxaci zevního svěrače, který můžeme ovládat vůlí a využitím tlaku břišního lisu je předpoklad k vytlačení obsahu stolice ven. Reflexní centra pro defekaci se nacházejí v oblasti sakrální míchy a jim nadřazená jsou vyšší centra v prodloužené míše.
(RIGUTTI, 2006)
5 3.3 Nádorová onemocnění Naše tělo je tvořeno více než miliardou buněk. Jejich životnost není omezená, ale může se stát, že buňka po nějakém čase zanikne, a proto je hned zastoupena novou buňkou. Během našeho života jsou tyto buňky vystaveny mnohým škodlivým vlivům, a proto buňka nezemře, nýbrž dojde k narušení našich genů, což může vést k nekontrolovatelnému dělení buněk a ke vzniku rakoviny. Pokud se však buňky začnou množit nadměrným způsobem, tak poté vznikne nádorová tkáň, která může být buď to benigní, nebo maligní. Benigní nádory jsou nezhoubné, neprorůstají do okolních tkání, bývají většinou dobře ohraničené a dají se dobře odstranit. Maligní nádory jsou zhoubného původu, prorůstají do okolních tkání, šíří se rychlým způsobem a metastázují do okolních orgánů. (SKALA, 2004) 3.3.1 Kolorektální karcinom Nádory bývají u 60 – 70 % nemocných lokalizovány v dolních oddílech tlustého střeva a to z 20% v esovité kličce (sigmoideu) a v rektu. Nejméně často se vyskytují v ostatních oddílech tlustého střeva, jako je colon transversum (tračník příčný) a colon descendens (tračník sestupný). Nejčastěji se jedná o adenokarcinomy. Nejprve se nádor šíří lymfatickou cestou a v pozdějších stádiích krevní cestou do jater a plic. Vzácněji to bývá i do jiných orgánů. (SKALA, 2004)
6 3.4 Příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva Rakovina tlustého střeva je nejčastější onkologické onemocnění. Přesné příčiny vzniku jsou však neznámé. Lékaři však alespoň přišli na určité rizikové faktory, které přispívají ke vzniku tohoto onemocnění. Každým rokem se u nás objevují přes více 8 300 nových případů. Mezi tyto faktory se řadí zejména: 3.4.1 Věk Onemocnění se začíná vyskytovat u lidí nad 50 let věku, ale výjimkou dnes nejsou ani mladí lidé. Důvodem jsou špatné stravovací návyky, především stravování v rychlých občerstveních, celková konzumace nezdravých jídel a také nedostatečný pohyb. (viz lit. č. 57,16) 3.4.2 Genetické dispozice Jsou velmi významné při vzniku kolorektálního karcinomu. Největším rizikem jsou výskyty v pokrevním příbuzenstvu, jako zejména u rodičů a sourozenců.V tomto případě jde například o familiérní adenomatózní polypózu, kde se jedná zejména o vznik mnoha stovek polypů v tlustém střevě a konečníku. Mezi další dědičná onemocnění se řadí hereditární nepolypózní kolorektální karcinom, který se nejčastěji projevuje mezi 40. – 50. Rokem života a je charakteristický tím, že se vyskytují maligní nádory i v jiných oblastech těla jako je žaludek, slinivka břišní, vaječník, dělohaa v prsu. (viz lit. č. 57,16) 3.4.3 Polypy ve střevě Jsou to malé výrůstky, které jsou zachyceny na stěně střeva. Z těchto mnoha polypů se může vytvořit karcinom, a proto je nutné všechny polypy ze střeva odstranit a vyšetřit, zda se náhodou nejedná o karcinom. Polypy se ale i po odstranění ze střeva mohou nadále tvořit, a proto je nutné chodit na opakované odstranění polypů. (viz lit. č. 57,16)
7 3.4.4 Životní styl Důležitý faktor, který může velice ovlivnit toto onemocnění je složení stravy. Na prvním místě je negativní a nadměrný přísun červeného masa, živočišných tuků, uzenin a také se zvyšuje častým upravováním masa jako je pečení a smažení. Dalším faktorem je nadbytečný přísun tuků v potravě, který přispívá k rozvoji obezity, často doprovázený cukrovkou. Proto je nutné tuto stravu vyvážit zeleninou ale i potravou bohatou na vlákninu. Ke vzniku tohoto onemocnění přispívá také i nadměrný přísun alkoholu, sedavý styl života a v neposlední řadě kouření, které zvyšuje riziko vzniku rakoviny, protože kouření přispívá k růstu polypů ve střevě. (viz lit. č. 57,16) 3.4.5 Crohnova choroba a ulcerózní kolitida Tyto dvě onemocnění se řadí mezi chronická zánětlivá onemocnění. Pokud pacient v minulosti trpěl a nadále trpí ulcerózní kolitidou, tak je u něj větší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Také ovšem Crohnova choroba přispívá k rozvoji tohoto onemocnění, ale riziko malignity je pravděpodobně menší než u ulcerózní kolitidy. (viz lit. č. 57,16)
8 3.5 Příznaky rakoviny tlustého střeva Rakovina tlustého střeva může růst na počátku svého vzniku nepozorovaně a nemusí jevit žádné vedlejší projevy. A proto se na toto onemocnění přichází většinou až v pokročilém stádiu. Později se však začne projevovat svými místními i celkovými příznaky. (SKALA, 2004) 3.5.1 Místní příznaky Nejdůležitějším a nejzávažnějším varovným symptomem je krev ve stolici. Krve však nemusí být mnoho. Krev se objeví, když nádory začnou krvácet. Pokud je nádor lokalizován na konci tlustého střeva nebo v konečníku, tak by měla být krev velice rozpoznatelná. Pokud se ale nádor nachází v horních úsecích tlustého střeva, příměs krve je tak malá, že ji můžeme prozkoumat chemicky, a to testem na okultní krvácení, nebo v nejhorším případě uschne dřív, než se dostane z těla ven a bude potom neviditelná. Dalšími varovnými symptomy jsou zvraceni a střídání průjmu a zácpy. Pokud se nádor nachází na konci tlustého střeva nebo v konečníku, může být velice obtížné dostat stolici z těla ven. To může způsobit zácpu, tím bude břicho vzedmuté, nebo velmi tenkou stolici tužkovitého vzhledu. Nádor také může někdy zablokovat i celé tlusté střevo a tak způsobí překážku. To vede k tomu, že střevem nic neprojde a proto to může vést k vážným bolestivým křečím. V tomto případě se jedná o velmi vážný stav, a proto si to vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. (SKALA, 2004) 3.5.2 Celkové příznaky Celkové příznaky nebývají zcela charakteristické a mohou se vyskytovat i u jiných druhů nádorů. Nemocní obvykle pociťují slabosti, nechutenství, mají většinou zvýšenou teplotu, trpí zvýšenou únavou a úbytkem tělesné hmotnosti. Jedním z celkových příznaků je i patrný úbytek na váze, což může znamenat, že je chyba uvnitř metabolismu. Nádor začne produkovat chemikálie, které začnou urychlovat metabolismus. Jak už bylo uvedeno v místních příznacích, nádory krvácejí, a proto to může vézt k poklesu železa v krvi a k anémii což vede k nedostatku kyslíku v krvi. U těchto příznaků nemusí jít vždy o karcinom tlustého střeva, ale je nutné věnovat jim pozornost a nic nepodceňovat. Přesto by se měl člověk vždy poradit se svým lékařem, který
9 nás pošle na potřebná vyšetření. A tak nám včasné zachycení onemocnění zvyšuje pravděpodobnost úplného uzdravení. (SKALA, 2004)
10 3.6 Vyšetření Pokud má lékař podezření, že by se mohlo jednat o nádor, tak nejprve zjistí od pacienta rodinnou a osobní anamnézu. Lékař zjišťuje, zda-li se toto onemocnění v jeho rodině vyskytlo, jak dlouho a jestli trpí vážnými potížemi. Dále se ptá, zda trpí bolestmi břicha, jestli se objevila krev ve stolici a zda netrpí zácpou nebo naopak průjmem. Potom přejde k vlastnímu vyšetření břicha pohmatem. Důležitým vyšetřením je i vyšetření konečníku prstem. Tímto vyšetřením lze nahmatat nádor konečníku, ale také může zjistit nádor nebo nezhoubné zvětšení prostaty. Ohledně diagnostiky rakoviny tlustého střeva se používá celá řada vyšetřovacích metod, ale pouze lékař rozhoduje o vhodné kombinaci vyšetření a stavu pacienta. (viz lit. č. 57,10)
3.6.1 Screening Největší šanci na uzdravení má člověk v případě, že se karcinom v časném stádiu včas zachytil, i když nemocný nemusí mít ještě žádné vedlejší potíže. Tento včas zachycený karcinom může velice slabě krvácet do stolice, ale zrakem nemusí být nijak nápadný. Ale i malé množství krve stačí k tomu, aby stolice prošla testem na skryté – okultní krvácení. Test na okultní krvácení se provádí v rámci screeningového vyšetření a to u zdravých osob od 50 let věku ve dvouletém intervalu. Test na okultní krvácení může provádět lékař a řadí se mezi nenáročné vyšetření. Mezi příčiny nepatrného krvácení do stolice se mohou řadit i hemeroidy, zánětlivá onemocnění střeva nebo také praskliny řiti. Krvácení do stolice mohou také způsobit drobné polypy, ze kterých se může nádor vyvinout. Pokud je v takovém případě test na okultní krvácení pozitivní, pak musí lékař doporučit podrobnější kolonoskopické vyšetření. Testem na okultní krvácení se zachytí nádor v 17% a při kolonoskopickém vyšetření se zachytí nádor na 100%. (viz lit. č. 57,10) 3.6.2 Orientační test na přítomnost krve ve stolici Jedná se o jednoduchý test, který je u nás známý jako Hemokult test. Vyšetření probíhá obálkovou formou, které pacient dostane od lékaře, a do nichž se doma odebírají malé vzorky stolice papírovými špachtlemi po dobu 3. Dnů. Poté se obálky uzavřou a předají se k vyšetření. Vyšetření krve ve stolici se prokáže chemicky, stolice totiž změní svou barvu.
11 Tři dny před testem se doporučuje jíst tepelně upravenou zeleninu, potraviny bohaté na vlákninu, a to především celozrnný chleba. Dále je nutné se vyvarovat jídlům obsahujících maso, játra, krevní výrobky, a ovocné šťávy obsahující vitamín C. Pokud pacient trpí zrovna průjmy nebo menstruací, tak by se test neměl provádět. Pokud jsou pacienti pozitivní, tak jsou posláni k vyšetření za odborníkem – gastroenterologem. Ten pak po domluvě s pacientem provede kolonoskopické vyšetření. (viz lit. č. 58,23) 3.6.3 Moderní metoda testu okultního krvácení do stolice (TOKS) Při testování existuje moderní metoda, která je velice jednoduchá a bezbolestná. U těchto testů není třeba dodržovat žádnou dietu, protože tyto moderní testy nejsou ovlivnitelné konzumací určitých potravin. Test spočívá v tom, že si člověk odebere štětičkou malý vzorek stolice velikosti kuličky pepře, vloží jej do nádoby s tekutinou, kterou poté odnese svému lékaři. Již pouhým okem lze však zjistit přítomnost krve ve stolici. Pokud se objeví krvácení do stolice, neměl by se člověk ihned znepokojovat. Nemusí jít totiž o rakovinu tlustého střeva. Jsou-li výsledky pozitivní, mohou značit pouze to, že se může jednat například o přítomnost polypů ve střevě, nebo o Crohnovu chorobu. Pokud ale chce mít pacient jistotu, je dobré se objednat na screeningovou kolonoskopii. (viz lit. č. 58,24) 3.6.4 Digitální vyšetření tlustého střeva nad konečníkem Dalším důležitým fyzikálním vyšetřením je vyšetření prstem přes konečník, kdy si lékař nasadí rukavici a se znecitlivujícím lubrikantem zavede svůj prst do konečníku pacienta. Poté úsek prohmatá, a tím zjistí přítomnost zvláštních útvarů, které by mohly mít zvrat k malignímu bujení. Tímto způsobem se může prokázat až 10% nádorů tlustého střeva. (viz lit. č. 57,10)
3.6.5 Kolonoskopie Jde o endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku kamerou. Přes konečník se do střeva zavede ohebná sonda, která je na svém konci zakončena kamerou. Celé vyšetření tak lékař pozoruje na svém monitoru. Vyšetření trvá přibližně asi půl hodiny, ale záleží také na tom, jakou má střevo délku a zda je v dobrém tvaru.
12 Pokud má lékař podezření nebo chce mít jistotu, že je vše v pořádku, odebere vzorek ze sliznice tlustého střeva bioptickými kleštěmi, které se zavedou do sondy. Poté se vzorky odesílají na mikroskopické vyšetření, kde následně potvrdí, zda-li se jedná o nádor, v jakém je rozsahu nebo zda je vše v pořádku. Týden před vyšetřením by měli pacienti dodržovat bezezbytkovou stravu a vyvarovat se tak potravinám, které obsahují ostré koření, mák, kmín, tučná masa, smažené pokrmy, chléb, uzeniny, některé ovoce a zeleninu obsahující zrníčka a dále čokoládu, alkohol, džusy a černou káva s logrem. Poslední den před vyšetřením musí pacient dodržet tekutou stravu jako je čaj, čiré tekutiny popřípadě čistý bujón. K večeru je pak nutno vypít 4 litry přípravku Fortrans, kdy se jeden sáček rozpustí v jednom litru vody. Doporučuje se zdržovat v blízkosti toalety. Po vypití celého přípravku se nesmí jíst, ale pouze pít celý den čiré tekutiny. V den vyšetření nesmí pacienti nic jíst, ale smějí jen pít. Pokud pacienti užívají nějaké léky, tak je ráno mohou běžně užít a pokud je člověk diabetik, tak dávku inzulínu popřípadě tablet určí lékař v den vyšetření. Další informace a poučení o vyšetření se dozvědí pacienti přímo v ordinaci. Pokud z jakéhokoliv důvodu nelze provést kolonoskopické vyšetření, je zde k dispozici i rentgenové vyšetření, ultrazvukové vyšetření či počítačová tomografie. Jejich výsledky mohou být však nepřesné, a na nádor se tak nemusí přijít včas. (viz lit. č. 57,15)
13 3.7 Průběh onemocnění Toto onemocnění probíhá dlouhou dobu bezpříznakově, a proto se na něj přichází většinou velice pozdě. Nádor je už v tak pokročilém stádiu, že dochází k metastázování lymfatickou cestou a dále poté krevní cestou do jater a plic. Onemocnění je v takovém případě pak těžko léčitelné. Již u 20 – 25% nemocných jsou diagnostikovány jaterní metastázy. Proto je nutno odstranit tyto zhoubná ložiska od zdravé jaterní tkáně. Tak mají nemocní šanci na vyléčení ve spojení s chemoterapií až v 60%. Záleží však také velice na včasném zahájení léčby. Pokud pacienti na sobě pozorují příznaky více jak půl roku, pravděpodobnost na vyléčení klesá na 25%, a tak pokročilé nádory už nemusejí být léčitelné. Metastázy se pak šíří do mozku, kostí, plic a jater. Poté se projeví celkové příznaky jako je hubnutí, únava a chudokrevnost. Nakonec přichází komplikace, kdy nádor může uzavřít střevo, a tak dojde k neprůchodnosti. Ten pokud se za včasného zákroku neodstraní, je pro pacienta smrtící. (SKALA, 2004)
14 3.8 Léčba Při onemocnění rakovinou tlustého střeva se uplatňuje zejména léčba chirurgická, chemoterapie, léčba ozařováním a cílená biologická léčba. Velmi často se však užívá kombinace těchto léčiv. Před tím, než se však přistoupí k léčbě tohoto onemocnění, je nutná informovanost o rozsahu nádoru, proto je nutné podstoupit potřebná vyšetření. Před následující léčbou musí být pacient řádně informován a seznámen s léčebným plánem, dále o možných vedlejších účincích, případných rizicích a o dalších léčebných možnostech. (viz lit. č. 58,31) 3.8.1 Chirurgická léčba Chirurgický výkon je základní lékařskou metodou v léčbě rakoviny tlustého střeva. Tento výkon se u většiny pacientů provádí jako první. Některé malé nádory v tlustém střevě, které mají podobu polypu lze odstranit i při kolonoskopii. Ale ve většině případů se provádí resekce části střeva nebo i konečníku, které jsou nádorem postiženy. Přistoupí-li se k radikální resekci nádoru ve střevě, a pokud nebude nádor v pokročilém stádiu, může to vést k úplnému vyléčení. V případě, že se ve střevě nacházejí větší nádory, musí se odstranit nádor i část zdravého střeva s okolními lymfatickými uzlinami. Poté je možné spojit k sobě zbylé části střeva nebo i konečníku anastomózou. Pokud ovšem nastane situace, že střevo není možné sešít, tak se přistupuje ke kolostomii. Kolostomie je vyústění střeva břišní stěnou na povrch těla. Tato stomie, však nemusí být trvalá. Většinou se provádí proto, aby se operována část střeva nebo konečníku dobře zhojila. Poté se malým chirurgickým výkonem odstraní. Jestli-že hrozí trvalá kolostomie, tak jedině proto, že je odstraněn nádor z konečníku, který je uložený velmi blízko řitnímu otvoru. Některá pokročilá onemocnění mohou svým růstem úplně ucpat celé střevo. Tento nádor pak jde odstranit jedině tehdy, nedošlo-li ještě ke vzdáleným metastázím. Pokud již došlo k metastazování, není vhodné tento nádor odstranit. Přistupuje se proto opět ke kolostomií, aby došlo k průchodnosti střeva. V ojedinělých případech se spíše přistupuje k zavedení stentu, což je jakoby rourka, která je zavedena do střeva skrz nádor, kde se vytvoří úzký tunel, kterým pak může normálně střevní obsah procházet a odcházet z těla ven. V těchto případech se pak nemusí provádět kolostomie. (viz lit. č. 58,31)
15 3.8.2 Chemoterapie Chemoterapie je léčba, která má schopnost zničit nádorové buňky a používá se k léčbě nádoru. Chemoterapie jsou léčiva, kterým se jinak také říká cytostatika. Cytostatika jsou podávána ve formě tablet, ale nejčastěji jsou podávána ve formě infuzí, které se dále aplikují nemocnému do žíly a ty se pak dostávají krevní cestou do celého těla, kde ničí nádorové buňky. Pokud se vyskytují metastázy pouze v játrech, podávají se cytostatika přímo do jater speciálním katétrem, který se zavede do jaterní tepny, která zásobuje játra. Tento katétr se může zavést při operaci nebo v anestezii při rentgenové kontrole. Chemoterapii lze rozdělit do čtyř následujících skupin: a) adjuvantní chemoterapie – je podávána po radioterapii nebo po radikální operaci, kterou se podpoří účinek léčby a podpoří se výskyt recidiv a zvýší se přežití nemocných b) neoadjuvantní chemoterapie – je podávána před radioterapií a operací, kde se klade za cíl zmenšit nádorovou masu c) kurativní chemoterapie – podávají se velice vysoké dávky s cílem vyléčit pacienta. Proto se také musí počítat s vyššími riziky nežádoucích účinků d) paliativní chemoterapie – podává se pro zamezení jeho růstu, pro zlepšení stavu, ale nedokáže definitivně zlikvidovat nádor Formy podávání chemoterapie: Většina cytostatik je podávána formou nitrožilních infúzí. Ovšem při dlouhodobé léčbě většinou dochází k zánětům povrchových žil, proto se tyto situace řeší zavedením katétru do podklíčkové žíly, která je pod klíční kostí, a kterou se pak také podávají cytostatika. V dalším případě bývá pro pacienta lepší implantovat port, který se zavede do podkoží. Jde o malou komůrku, ze které vyúsťuje cévka do velké žíly. Pacientovi tento port zůstává většinou na celý život, který ovšem nijak pacienta neomezuje v jeho každodenním životě. Když je potřeba dát pacientovi léčebnou látku, propíchne se kůže malou jehlou do komůrky a lék se tak dostává malou cévkou do žíly. V neposlední řadě se také aplikují cytostatika pomocí infuzní pumpy, která umožňuje pomalé dávkování léků prostřednictvím navoleného režimu. A nakonec je možné podávat cytostatika ve formě tablet. Přehled cytostatik při léčbě rakoviny tlustého střeva jsou uvedeny v příloze. (viz příloha č. 1)
16 Nežádoucí účinky při léčbě cytostatik: Cytostatika nedokážou rozeznat zdravé buňky od buněk nádorových, která se rychle dělí a rostou a tak je většinou zničí. Proto dochází k nežádoucím účinkům. Záleží však na volbě podané látky, na délce trvání a na tom, jak pacienti látku přijmou. Mezi nežádoucí účinky se řadí: - nevolnost a zvracení – kdy může dojít ke ztrátě chuti k jídlu. Proto jsou obvykle k chemoterapii podávány léky proti zvracení. - poškození krvetvorby – dochází k poškození krvetvorných buněk v kostní dřeni a tím dochází k úbytku krvinek. Pokud nastane úbytek bílých krvinek, dochází poté k infekcím a k teplotám, zahájí se okamžitá léčba antibiotiky. Když poklesnou krevní destičky, hrozí nebezpečí krvácivosti, vznik modřin a objeví se krev v moči. Pokud je ale krevních destiček opravdu málo, podá se speciální transfúze k doplnění krevních destiček. A nakonec dojde-li ke snížení červených krvinek, vznikne anémie - chudokrevnost, která se projeví dušností a slabostí. V takovém případě se podá krevní transfúze. Abychom alespoň trochu zamezili těmto nežádoucím účinkům, je potřeba podpořit červené a bílé krvinky takzvanými růstovými faktory. Tyto léky se podávají formou injekcí a ty působí na krvetvorbu v kostní dřeni. - ztráta vlasů po chemoterapii – po chemoterapii se může stát, že pacientům začnou vypadávat vlasy. Ovšem po ukončení léčby vlasy opět začnou růst a jsou mnohem zdravější. - poškození sliznice v trávicím traktu – sliznice v ústech po chemoterapii může být poškozena a mohou se tvořit afty, a pokud je poškozena sliznice střev, mohou se u pacienta vyskytnout průjmy. Tyto stavy pak lze léčit některými léky a dietou. (viz lit. č. 57,10)
3.8.3 Radioterapie Radioterapie je léčba ozářením, které ničí nádorové buňky v místě ozářené oblasti. Tato terapie je především používána k léčbě nádoru konečníku. Radioterapie může být podána buď to předoperačně, kde se klade za cíl zmenšit nádor, nebo po operaci, a ta slouží ke zničení zbylých nádorových buněk. Tato léčba se velice často kombinuje s chemoterapií. Nežádoucí účinky po radioterapii: Mezi nežádoucí účinky po radioterapii se řadí průjem, slabost, nevolnost, zarudnutí a suchost kůže v ozářené oblasti. Tyto stavy po skončení této léčby ustoupí, ale mohou i dlouhou dobu přetrvávat. (viz lit. č. 58,31)
17 3.8.4 Cílená biologická léčba Nově je v léčbě zařazena cílená biologická léčba tzv. monoklonálními protilátkami, které léčí kolorektální karcinom. Tyto protilátky mají schopnost vyhledat v lidském těle nádorové buňky, zastavit je v růstu a zničit je. Tato léčba se kombinuje s chemoterapií a je určena pacientům, kteří jsou postiženi tímto nádorem. Přehled léčiv při biologické léčbě: Bevacizumab – tato protilátka brání cévám v nádoru, aby zásobovaly nádor živinami a kyslíkem. Tím brání tomu, aby nádor rostl. Tento lék je určen jako první lék v léčbě metastatického onemocnění s kombinací s cytostatiky. Cetuximab – tato látka brání dělení nádoru a vyvolává jeho zánik. Panitumumab – tato látka se prokázala jako účinná v léčbě metastáz nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto látky jsou podávány ve formě infúzí. (viz lit. č. 58,21)
18 3.9 Stomie Jedná se o trvalé nebo o dočasné vyústění střeva na povrch těla. Nejčastěji se jedná o vývod tlustého střeva a málokdy jde o tenké střevo a močové cesty. Tento zákrok se provádí chirurgicky při operaci pacienta, nebo když je poškozený trávicí nebo vylučovací orgán. Dochází zde k neovladatelnému vylučování střevního obsahu stolice nebo dokonce moči. Pacienti mají strach, obavy a tak dochází i ke zhoršení kvality života. Rozdělujeme tři druhy stomií: a) Kolostomie – kdy je o vývod tlustého střeva; b) Ileostomie – jedná se o vývod z tenkého střeva; c) Urostomie – jde o vývod z močovodu; Stomie může být buď to: - dočasná - když onemocnění nebo neprůchodnost ustoupí tak stomie může být zrušena - trvalá – a ta je bohužel nevratná. Je chirurgicky zakládána, když jde o vážné onemocnění nebo když je poškozený svěrač. Se stomií pak pacient celý život žije. Další informace (viz příloha č. 2) (viz lit. č. 57,10)
19 3.10 Prevence Rakovina tlustého střeva a konečníku se řadí mezi nejhrozivější onemocnění této doby. V České republice každým rokem na tuto chorobu onemocní až 8000 lidí. Z toho na rakovinu tlustého střeva onemocní kolem 5500 pacientů a na rakovinu konečníku onemocní přes 2000 pacientů. V současné době žije u nás tedy až 40000 lidí s tímto onemocněním. Zarážející je, že se na víc jak polovinu nádorů přichází až v pokročilém stádiu. Léčba je pak tedy o mnoho složitější a naděje na uzdravení jsou velmi malé. Ohroženou skupinou jsou hlavně lidé, kteří mají nad 50let věku, ale přibývá i mladších jedinců. Za toto onemocnění si však můžeme z větší části sami. Prevenci můžeme rozdělit na tři části, a to na primární, sekundární a terciální prevenci. (SKALA, 2004) 3.10.1 Primární prevence Primární prevence je zaměřena především na zdravé osoby, u nichž je vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Do primární prevence řadíme především správnou životosprávu a zdravou výživu. Životospráva Správnou životosprávou lze eliminovat některé faktory rakovinotvorného bujení. Měli bychom dodržovat dávku pravidelného pohybu ať už cvičení, nebo zdravotní procházky. Je zjištěno, že lidé s vyšší fyzickou aktivitou jsou v riziku vzniku kolorektálního karcinomu vystavováni méně než lidé, jejichž energetický příjem je vysoký a fyzická aktivita malá - lidé s obezitou. Při správné životosprávě bychom však také neměli zapomínat na pravidelnou dávku odpočinku a třeba také posezení s přáteli, které nás dostane do psychické pohody. Vyhýbat by se měl člověk především kouření, nadměrné konzumaci alkoholu a jiným drogám. Výživa Neexistuje speciální jídelníček nebo dieta, která by zaručovala zamezení či dokonce vyléčení kolorektálního karcinomu. Lze však dodržovat správné vyvážení a pestrost stravy, které nám napomohou ke zdravému životnímu stylu a zdravému organizmu.
20 Pro správnou výživu a životosprávu je třeba také vybírat vhodné potraviny a to takové, které neobsahují zbytečně velkou kalorickou hodnotu. S určitostí lze říct, že člověk by se měl vyhýbat především sladkostem, tučným jídlům a také nejvíce alkoholu. Podle průzkumů bychom měli denně konzumovat všechny druhy živin ve vyváženém poměru, mít přísun vitamínů, minerálů a také vlákniny. V praxi to tak znamená konzumovat dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, která je na vlákninu obzvláště bohatá. Omezit bychom také měli přísun živočišných tuků (sádlo) a snížit tak jejich příjem. Z masitých pokrmů, které zajišťují přísun bílkovin, se doporučuje konzumovat pokrmy z ryb a kuřecího masa popřípadě sóji. Méně často bychom měli konzumovat zvěřinu a také velké porce hovězího masa. Konzumaci uzenin, by měl člověk snížit na minimum především díky vysokému obsahu soli, které uzeniny obsahují. Mimo soli uzeniny obsahují také dusičnany a dusitany, které jsou pro tělo nepřínosné a nevhodné. Ovšem při dodržování zdravého životního stylu a správné výživě je schopno tělo tyto látky likvidovat (detoxikovat). Vhodné pro tělo jsou i obilné výrobky a to především tmavé a celozrnné pečivo, popřípadě obilniny. Tím tělu zajistíme přísun potřebných minerálů, některých vitamínů a stopových prvků. Ovšem je třeba nezapomínat, že všeho moc škodí a člověk by tak neměl mít nadměrný přísun vlákniny, nebo vitamínů. Pro přípravu stravy se nedoporučuje smažení, nadměrné grilování a pečení. Vhodné je naopak využít dušení nebo vaření připravovaných pokrmů, které zajistí uchovaný obsah vitamínů a také chuti. Zapomínat bychom také neměli na tekutiny. Nejlepší a nejdoporučovanější je čistá neochucená a neperlivá voda. Vhodné jsou také přírodní bylinné a zelené čaje, které obsahují antioxidanty. Ovocné a zeleninové džusy se mohou v jídelníčku objevit a však je třeba myslet na to, že nenahrazují čerstvé ovoce ani zeleninu. Vyhýbat bychom se měli přeslazeným syceným nápojům, které obsahují obrovské množství cukru. Pokud člověk dodržuje správnou životosprávu a s tím spojenou i zdravou výživu, nemusí se bát, že občasné porušení zásad zdravé životosprávy něco změní - je však třeba dodržet rozumnou míru. Neměli bychom zapomínat na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. (SKALA, 2004)
21 3.10.2 Sekundární prevence Sekundární prevence je zaměřena především na osoby s vyšším rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. Zde řadíme osoby, u kterých bylo během kolonoskopického vyšetření nalezeno jeden či více adenomatózních polypů. Řadíme zde i osoby, u kterých byl v rodině zaznamenán dědičný nepolypózní kolorektální karcinom nebo adenomatózní polypóza. Tito lidé musí být pravidelně a trvale kontrolováni. Kontrola probíhá většinou celý život, jelikož riziko onemocněním je vysoké a může se objevit již v mladším věku. Neměli bychom také zapomínat na osoby, které trpí obezitou. U těch je riziko také vysoké, ovšem kontroly nemusí být tak časté. (SKALA, 2004) 3.10.3 Terciální V terciální prevenci jde zejména o pacienty, kteří prodělali zhoubný nádor a ukončili ji poté protinádorovou léčbou, jedná se o operaci, chemoterapii či radioterapii. V 10% je zpravidla zřejmé, že u vyléčených pacientů přetrvává riziko návratu. Proto tyto osoby musí být v neustálém kontaktu s lékaři a musí být neustále sledovány, aby byly včas zachyceny změny, které by svědčily pro návrat rakoviny. Během probíhající protinádorové léčby by pacienti měli jíst velice lehká jídla, vyvarovat se těžkým a kořeněným jídlům a jíst spíše více malých jídel denně. Důležitý je také přísun ovoce a zeleniny, vlákniny a hlavně navodit si chuť k jídlu. Dále bychom měli dostatečně pít tekutiny, ale hlavně je především zakázáno pít jakýkoliv alkohol, a pokud člověk kouří, tak to omezit na minimum. Po skončení léčby se pacient stravuje pestrou stravou, která člověku dodá dostatečný přísun vitamínů a stopových prvků. Také se doporučuje cvičit v krátkých minutových intervalech. Důslednou prevencí se zachraňují lidské životy, proto by lidé měli myslet na to, jak zamezit jejím vznikům.
(SKALA, 2004)
22 3.11 Výživa při nádorovém onemocnění Všeobecně během nemocí by měl člověk dbát na správné složení a pestrost potravin. Konzumace vyvážené a energeticky dostatečné stravy se správným složením základních nutričních látek (tuky, sacharidy, bílkoviny), je nezbytnou podmínkou pro optimální průběh léčby a přispívá k celkovému zlepšení zdravotního stavu onkologických pacientů. Vhodné je využít potravinové pyramidy, která doporučuje správnou skladbu výživy. Pyramida obsahuje 4 základní skupiny - první skupina obsahuje obilniny, těstoviny, ořechy a pečivo, druhou skupinou je zelenina a ovoce, do třetí řadíme mléko a mléčné výrobky a také vejce, ryby, drůbež, maso a masné výrobky. Poslední skupinou jsou tuky a sacharidy. Potravinová pyramida také doporučuje denní dávky potravy z každé skupiny avšak, neměli bychom zapomínat, že každá potravina má jinou energetickou hodnotu, a proto je třeba porce vyvážit. Pyramida do svého výpisu zpravidla nezahrnuje důležitou složku potravy a to tekutiny. Dostatečný příjem tekutin je nezbytnou součástí pro správnou funkci organismu. Doporučený denní příjem tekutin je 1,5 - 2l, ovšem při fyzické zátěži či horkých letních dnech, které způsobují ztrátu tekutin pocením, je doporučeno tuto dávku zvýšit až na 3litry. Vhodné jsou neperlivé vody, minerální vody nebo třeba ovocný, zelený či černý čaj. U onkologicky nemocných je doporučeno potravinovou pyramidu dodržovat, popřípadě doplnit do jídelníčku potraviny, které pyramida obsahuje. Onkologické onemocnění může být doprovázeno nežádoucími účinky a komplikacemi při příjmu potravin. Řadíme zde nevolnost, zvracení, nechutenství, průjmy, zácpu a také hubnutí pacienta a jeho sníženou imunitu. Při nevolnostech a zvracení je doporučeno jíst v malých dávkách a častěji (6 - 7x denně). Z jídel jsou vhodná spíše jídla suchého typu - suchary, krekry, popřípadě bílé pečivo. Nedoporučuje se konzumace kořeněných aromatických jídel, která jsou těžce stravitelná. Vyhýbat bychom se měli také celozrnnému pečivu a luštěninám, které způsobují nadýmání. Pacientům, kteří trpí nechutenstvím je doporučováno jíst malé porce, jíst pomalu a v klidu. Jíst je možno kdykoliv, není třeba dodržovat časový harmonogram. Vhodné je se vyhnout nízkoenergetickým výrobkům a výrobkům označených light. K hlavnímu jídlu si pacient může přidat kousek ovoce - dodá chuť k jídlu a je lehce stravitelné. Také si může dát skleničku piva, vína nebo destilátu, ovšem to až po konzultaci s lékařem, aby se vyhnul kombinaci s léky. Při těžším a déle trvajícím průjmu hrozí pacientovi ztráta tekutin, vitamínu a minerálních látek. Pacient je povinen na průjem upozornit svého lékaře, který zjistí příčinu, a rozhodne o další léčbě průjmu, popřípadě nasazení diety. Při nasazení diety se pacientům doporučuje vyhýbat se nadýmavé a špatně
23 stravitelné zelenině, omezit mléčné výrobky a také ovoce. Naopak doporučuje se zelenina vařená a dušená, bílé pečivo, rýže, rybí a kuřecí maso a také vývarové polévky - hovězí a kuřecí, z ovoce je vhodný banán nebo jablko. Pacient by neměl zapomínat na pravidelné doplňování tekutin, to zejména nesycených nápojů, slabých mírně slazených čajů, doporučuje se také obilná káva (Melta, Caro). Omezit je třeba nápoje s obsahem kofeinu, ať už silné kafe, silný černý čaj popřípadě čokoládu. Vhodné nejsou také sycené nápoje, nápoje s vysokým obsahem cukru a v neposlední řadě alkoholické nápoje. Na zácpě se může podílet celá řada faktorů - málo vlákniny ve stravě, málo tekutin, nervové napětí nebo například některé druhy léků (léky proti bolesti), nebo samonádorové onemocnění apod. U mnoha pacientů lze zvýšením příjmu tekutin a vlákniny v potravě dosáhnout lepšího výsledku při vyprazdňování. Doporučuje se pít alespoň 2,5 litrů vody, vhodné jsou také ovocné šťávy a bylinné či ovocné čaje. Vyhnout bychom se měli jídlům a nápojům, které vedou k plynatosti (luštěniny, květák, cibule či perlivé nápoje). V krajním případě lze sáhnout po přírodních projímadlech avšak to až po konzultaci s lékařem. S výše uvedenými nemocemi se může u pacienta projevit také hubnutí. To je spojené s nepřejímáním živin běžnou stravou nebo příjímání pouze malého množství potřebných živin. V takovém případě tělo využívá vlastní zásoby. Hubnutí pacienta vyčerpává a klesá tak jeho fyzická ale i psychická síla a projevuje se celková slabost a ospalost. Hubnutí může vést ke snížení obranyschopnosti organismu a dalším komplikacím. Tento problém je vhodné konzultovat s lékařem, který doporučí následnou léčbu. Pacienti, kteří jsou léčeni chemoterapií, jsou v období mezi jednotlivými dávkami méně odolní proti bakteriím, plísním a parazitům z důvodu snížení bílých krvinek v těle pacienta. Takový pacient může být ohrožen vznikem infekce právě i z příjmu potravy. Pacienti by měli zvýšeně dbát na hygienu a také na správné skladování potravin. Vyvarovat by se měli především plísňových sýrů, syrových popř. polosyrových mas, syrových mléčných výrobků, čerstvá mléka, která nebyla pasterizována, krájené pultové uzeniny (hrozí infekce ze špatné hygieny) a salámů, která byla vyráběna sušením, popř. plody moře, sušené ořechy a další potraviny, které mohou obsahovat plísně. V případě že pacient není schopen přijímat pevnou stravu, je vhodné sáhnout po klinické výživě. Klinická výživa je kompletní vyvážená strava, která se užívá jako nápoj. Přípravky pomůžou obnovit plnohodnotný příjem energie a živin v rozmanitém poměru. (STARNOVSKÁ, PAVLÍČKOVÁ, HRBKOVÁ, 2007)
24
4 Metodika
Metodou výzkumu bude zvolen dotazník, který bude zcela anonymní. Dotazník je jeden z nejčastěji používaných metod výzkumu a je tedy snadné získat od respondentů jejich odpovědi. Dotazník bude rozdán 60 respondentům od 30 let věku mužům i ženám mezi moravskoslezský a zlínský kraj. Dotazníky budu rozdávat na pracoviště mých rodičů a přátel, kde budou předány pracovníkům jednotlivých firem. Mezi oblasti zaměření budou patřit strojírenské a průmyslové firmy, soukromé firmy se zaměřením na elektrotechniku a oblasti státní správy. Dotazníky budou na jednotlivých pracovištích měsíc a následně budou sesbírány rodiči nebo přáteli, kteří mi dotazníky po vyplnění předají. Data získána z dotazníků budou statisticky a graficky znázorněna.
4.1 Metodika dotazníku Pomocí těchto otázek se budu snažit zjistit, zda-li jsou respondenti informováni svým lékařem o rakovině tlustého střeva, zda-li rodina respondentů, nebo oni sami prodělali, nebo trpí rakovinou tlustého střeva, zda-li by dokázali vysvětlit tento pojem, jestli znají rizikové faktory a projevy tohoto onemocnění, jestli chodí na preventivní prohlídky ke svému lékaři, zda-li jsou sami dostatečně informováni o tomto onemocnění a jestli byl u respondentů proveden test na okultní krvácení. Dotazník obsahuje 16 otázek (viz příloha č.3), a každý výsledek bude zaznamenán v tabulce a grafu.
25 Sociodemografické otázky: 1. Pohlaví:
Muž
Žena
Touto otázkou chci zjistit, kolik mužů a žen mi vyplnilo tento dotazník. 2. Věk: a) 30 až 49 let b) 50 let a více Touto otázkou chci zjistit, kolik je respondentovi let vzhledem k rozvoji tohoto onemocnění po 50. let věku. 3. Dosažené vzdělání: a) základní škola b) odborné učiliště c) střední škola d) vysoká škola e) jiné: Touto otázkou chci zjistit, jaké má respondent dosažené vzdělání, a s tím spojené jeho znalosti o tomto onemocnění. Otázky vztahující se k cíli práci: Otázka č.1. Žijete:
ve městě
na vesnici
Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent žije ve městě nebo na vesnici. Otázka č.2. Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent prodělal v minulosti rakovinu tlustého střeva.
26 Otázka č.3. Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva? a) ne b) ano - jeden příbuzný c) ano - dva a více příbuzných Touto otázkou chci zjistit, zda-li příbuzný respondenta měl v minulosti rakovinu tlustého střeva, nebo zrovna trpí tímto onemocněním. Otázka č.4. Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice týkající se rakoviny tlustého střeva? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li má respondent alespoň základní informace o problematice tohoto onemocnění. Otázka č.5. Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva? a) ano, vysvětlete b) ne ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ Touto otázkou chci zjistit, zda-li je respondent schopen popsat co znamená pojem rakovina tlustého střeva. Otázka č.6. Stravujete se často v rychlých občerstveních? a) ano b) ne c) výjimečně Touto otázkou chci zjistit, jestli se respondenti často stravují v rychlých občerstveních a dávají tak přednost rychlým a smaženým jídlům. Otázka č.7. Znáte rizikové faktory, které přispívají k rozvoji tohoto onemocnění? a) ano, které b) ne ______________________________________________________________________ Touto otázkou chci zjistit, jestli respondent zná některé rizikové faktory tohoto onemocnění.
27 Otázka č.8. Znáte projevy onemocnění? a) ano, jaké b) ne ______________________________________________________________________ Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent zná některé projevy tohoto onemocnění. Otázka č.9. Pijete často alkohol? a) ano b) příležitostně c) vůbec Touto otázkou chci zjistit, jestli respondent konzumuje více alkoholu než je běžné. Otázka č.10. Chodíte pěšky nebo vykonáváte jinou tělesnou aktivitu alespoň půl hodiny denně? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent vykonává denně vykonává tělesnou aktivitu. Otázka č.11. Jaká složka potravy má ochranný vliv proti rakovině tlustého střeva? a) tuky b) bílkoviny c) vláknina d) vitamín K Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent ví jaká složka potravy přispívá proti rakovině tlustého střeva. Otázka č.12. Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři? a) ano, jak často? b) ne ______________________________________________________________________ Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent chodí pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři.
28 Otázka č.13. Informoval Vás praktický lékař o vyšetření stolice na okultní krvácení? a) ano informoval b) ne neinformoval Touto otázkou chci zjistit, zda praktický lékař informoval svého respondenta o vyšetření na okultní krvácení. Otázka č.14. Byl u Vás proveden test na okultní krvácení? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda byl u respondenta proveden test na okultní krvácení. Otázka č.15. Znáte pojem kolonoskopie? a) ano, vysvětlete b) ne ______________________________________________________________________ Touto otázkou chci zjistit, zda-li respondent zná a dokáže vysvětlit pojem kolonoskopie. Otázka č.16. Uvítal/a byste informační leták týkající se problematiky rakoviny tlustého střeva? a) ano b) ne Touto otázkou chci zjistit, zda-li by respondent uvítal informační letáček o tomto onemocnění.
29
5 Výsledky výzkumu
Tématem mé absolventské práce byla informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva. Pro zjištění informací jsem si zvolila formu dotazníku. Dotazníky jsem rozdala mezi moravskoslezský a zlínský kraj respondentům od 30. let věku. Každý dotazník obsahoval 16 otázek. Celkem tak bylo rozdáno 60 dotazníku a návratnost byla 100%. Dotazník byl zcela anonymní. 5.1 Zjištěné výsledky Ve své závěrečné absolventské práci jsem se zaměřila na informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva. Pro zjištění informací jsem si proto zvolila metodu dotazníku.
30 1. Pohlaví U této otázky jsem zjišťovala, kolik mužů a žen mi vyplnilo tento dotazník. Tento dotazník mi nakonec vyplnilo 60% žen a 40% mužů. Tabulka č.1 „pohlaví“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
MUŽ
24
40%
ŽENA
36
60%
CELKEM
60
100%
Graf č.1 „pohlaví“
Relativní četnost
40% MUŽ ŽENA 60%
31 2. Věk U této otázky jsem zjišťovala kolik je respondentům let. Mezi 30 – 49 let je 80% respondentů a 20% respondentům je 50 let a více. U 20% respondentů je tedy vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění. Tabulka č.2 „věk“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
30 až 49 let
48
80%
50 let a více
12
20%
CELKEM
60
100%
Graf č.2 „věk“
Relativní četnost 20%
30 až 49 let 50 let a více
80%
32 3. Dosažené vzdělání Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jak je na tom respondent s dosaženým vzděláním a tak i se znalostmi o tomto onemocnění. 52% respondentů odpovědělo, že má dosažené stření vzdělání. 26% respondentů odpovědělo, že má dosažené odborné učiliště, 20% respondentů má vysokoškolské vzdělání a 2% má základní vzdělání. Tímto jsem z dotazníku zjistila, že ne všichni respondenti s vysokoškolským a středoškolským vzděláním mají znalosti o tomto onemocnění. Tabulka č.3 „dosažené vzdělání“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Základní škola
1
2%
Odborné učiliště
16
26%
Střední škola
31
52%
Vysoká škola
12
20%
Jiné:
0
0%
CELKEM
60
100%
Graf č.3 „dosažené vzdělání“
Relativní četnost 0% 2% 20% 26%
Základní škola Odborné učiliště Střední škola Vysoká škola Jiné:
52%
33 4. Žijete:
ve městě
na vesnici
62% respondentů odpovědělo, že bydlí ve městě a 38% respondentů odpovědělo, že žije na vesnici. Z dotazníku mi tedy vyplynulo, že respondenti, kteří žijí ve městě, mají vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Tabulka č.4 „žijete: ve městě Možnosti
na vesnici“
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ve městě
37
62%
Na vesnici
23
38%
CELKEM
60
100%
Graf č.4 „žijete: ve městě na vesnici“
Relativní četnost
38% Ve městě Na vesnici 62%
34 5. Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva? U této otázky jsem chtěla zjistit, zda-li respondent prodělal v minulosti rakovinu tlustého střeva. Z toho mi vyšlo, že celých 100% respondentů neprodělo v minulosti toto onemocnění. Tabulka č.5 „Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
0
0%
Ne
60
100%
CELKEM
60
100%
Graf č.5 „ Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva?“
Relativní četnost 0%
Ano Ne
100%
35 6. Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva? 70% respondentů odpovědělo, že nikdo z příbuzných neprodělal a netrpí tímto onemocněním. 28% respondentů odpovědělo, že mají v rodině někoho, kdo trpí nebo trpěl tímto onemocněním a 2% odpovědělo, že má v rodině dva a více příbuzných, kdo trpí nebo trpěl rakovinou tlustého střeva. Tabulka č.6 „Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ne
42
70%
Ano – jeden příbuzný
17
28%
Ano – dva a více příbuzných
1
2%
CELKEM
60
100%
Graf č.6 „Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva?“
Relativní četnost 2%
28% Ne Ano - jeden příbuzný Ano - dva a více příbuzných 70%
36 7. Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice týkající se rakoviny tlustého střeva? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda-li mají respondenti alespoň základní informace o tomto onemocnění. Překvapilo mě, že více jak polovina což je 55% respondentů není informována o tomto onemocnění. 45% respondentů má alespoň základní informace týkající se rakoviny tlustého střeva. Tabulka č.7 „Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice rakoviny tlustého střeva?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
27
45%
Ne
33
55%
CELKEM
60
100%
Graf č.7 „Myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice rakoviny tlustého střeva?“
Relativní četnost
45%
55%
Ano Ne
37 8. Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda-li je respondent schopen vysvětlit tento pojem. 63% respondentů mi dokázalo vysvětlit, co je to rakovina tlustého střeva a 37% respondentů nedokázalo popsat co toto onemocnění znamená. Tabulka č.8 „Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, vysvětlete
38
63%
Ne
22
37%
CELKEM
60
100%
Graf č.8 „Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva?“
Relativní četnost
37% Ano, vysvětlete Ne 63%
38 9. Stravujete se často v rychlých občerstveních? U této otázky jsem zjišťovala, jestli respondenti dávají přednost rychlému občerstvení. Celých 58% dotazovaných se nestravuje v těchto občerstveních a 42% respondentů se takto stravují výjimečně. Tabulka č.9 „Stravujete se často v rychlých občerstveních?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
0
0%
Ne
35
58%
Vyjímečně
25
42%
CELKEM
60
100%
Graf č.9 „Stravujete se často v rychlých občerstveních?“
Relativní četnost 0%
42%
Ano Ne 58%
Vyjímečně
39 10. Znáte rizikové faktory, které přispívají k rozvoji tohoto onemocnění? U této otázky jsem zjišťovala, zda-li respondenti znají alespoň pár rizikových faktorů, která přispívají k rozvoji tohoto onemocnění a překvapilo mě, že jen větší polovina respondentů, což je 58% zná rizikové faktory a 42% respondentů neznají rizikové faktory. Tabulka č.10 „Znáte rizikové faktory, které přispívají k rozvoji tohoto onemocnění?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, které
35
58%
Ne
25
42%
CELKEM
60
100%
Graf č.10 „Znáte rizikové faktory, které přispívají k rozvoji tohoto onemocnění?“
Relativní četnost
42% Ano, které 58%
Ne
40 11. Znáte projevy onemocnění? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jestli dotazovaní znají projevy rakoviny tlustého střeva. Celých 67% respondentů zná projevy tohoto onemocnění a 33% respondentů neznají projevy tohoto onemocnění. Tabulka č.11 „Znáte projevy onemocnění?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, jaké
40
67%
Ne
20
33%
CELKEM
60
100%
Graf č.11 „Znáte projevy onemocnění?“
Relativní četnost
33% Ano, jaké Ne
67%
41 12. Pijete často alkohol? U této otázky jsem zjišťovala, zdali respondenti konzumují více alkoholu, než je běžné. 82% dotazovaných odpovědělo, že si dopřejí alkohol jen příležitostně. 10% odpovědělo, že alkohol nekonzumují vůbec a 8% odpovědělo, že alkohol konzumují častěji, než je běžné. Tabulka č.12 „Pijete často alkohol?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
5
8%
Příležitostně
49
82%
Ne
6
10%
CELKEM
60
100%
Graf č.12 „Pijete často alkohol?“
Relativní četnost 10%
8%
Ano Příležitostně Ne
82%
42 13. Chodíte pěšky nebo vykonáváte jinou tělesnou aktivitu alespoň půl hodiny denně? U této otázky mě mile překvapilo, že celých 92% respondentů vykonává denně alespoň půl hodiny tělesnou aktivitu a 8% respondentů nevykonává tělesnou aktivitu. Tabulka č.13 „Chodíte pěšky nebo vykonáváte jinou tělesnou aktivitu alespoň půl hodiny denně?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
55
92%
Ne
5
8%
CELKEM
60
100%
Graf č.13 „Chodíte pěšky nebo vykonáváte jinou tělesnou aktivitu alespoň půl hodiny denně?“
Relativní četnost 8%
Ano Ne
92%
43 14. Jaká složka potravy má ochranný vliv proti rakovině tlustého střeva? U této otázky mě zajímalo, zda-li respondenti ví, která složka potravy přispívá proti vzniku tohoto onemocnění a byla jsem překvapena z toho, že celých 100% respondentů vědělo, že složka potravy, která má ochranný vlil proti rakovině tlustého střeva je vláknina. Tabulka č.14 „Jaká složka potravy má ochranný vliv proti rakovině tlustého střeva?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Tuky
0
0%
Bílkoviny
0
0%
Vláknina
60
100%
Vitamín K
0
0%
CELKEM
60
100%
Graf č.14 „Jaká složka potravy má ochranný vliv proti rakovině tlustého střeva?“
Relativní četnost 0% 0%
0%
Tuky Bílkoviny Vláknina Vitamín K
100%
44 15. Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři? U této otázky mě zajímalo, zda-li respondenti pravidelně docházejí ke svému praktickému lékaři na preventivní prohlídky. 62% dotazovaných odpovědělo, že chodí pravidelně 1 krát za 2 roky na preventivní prohlídky a 38% odpovědělo, že nechodí na pravidelné preventivní prohlídky. Tabulka č.15 „Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, jak často?
37
62%
Ne
23
38%
CELKEM
60
100%
Graf č.15 „Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři?“
Relativní četnost
38% Ano, jak často? Ne 62%
45 16. Informoval Vás praktický lékař o vyšetření stolice na okultní krvácení? U této otázky mě zajímalo, zda-li praktický lékař informuje svého klienta o vyšetření na okultní krvácení. 68% respondentů nebylo svým lékařem informováno o vyšetření stolice na okultní krvácení a 32% respondentů bylo svým lékařem informováno. Tabulka č.16 „Informoval Vás praktický lékař o vyšetření stolice na okultní krvácení?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano informoval
19
32%
Ne neinformoval
41
68%
CELKEM
60
100%
Graf č.16 „Informoval Vás praktický lékař o vyšetření stolice na okultní krvácení?“
Relativní četnost
32% Ano informoval Ne neinformoval 68%
46 17. Byl u Vás proveden test na okultní krvácení? U této otázky mě zajímalo, zda-li byl u respondentů, kteří mají 50 let a více proveden test na okultní krvácení. U 22% respondentů byl tento test proveden, neboť těmto respondentům je 50 let a více, v tomto procentu se nachází i jeden respondent, u kterého byl proveden okultní test po 30. roku věku z důvodu výskytu rakoviny tlustého střeva v jeho rodině. U zbylých 78% respondentů nebyl test ještě proveden. Tabulka č.17 „Byl u Vás proveden test na okultní krvácení?“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
13
22%
Ne
47
78%
CELKEM
60
100%
Graf č.17 „Byl u Vás proveden test na okultní krvácení?“
Relativní četnost
22%
Ano Ne
78%
47 18. Znáte pojem kolonoskopie? 63% respondentů zná a dokáže vysvětlit pojem kolonoskopie, zbylých 37% respondentů nezná a nedokáže vysvětlit tento pojem. Tabulka č.18 „Znáte pojem kolposkopie“ Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, vysvětlete
38
63%
Ne
22
37%
CELKEM
60
100%
Graf č.18 „Znáte pojem kolposkopie?“
Relativní četnost
37% Ano Ne 63%
48 19. Uvítal/a byste informační leták týkající se problematiky rakoviny tlustého střeva? U této otázky jsem chtěla zjistit, jestli by respondenti uvítali informační letáček o tomto onemocnění. 82% respondentu by informační leták uvítalo a zbylých 18% dotazovaných nemají zájem, nebo si informace hledají na internetových stránkách. Tabulka č.19 „Uvítal/a byste informační leták týkající se problematiky rakoviny tlustého střeva? Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
49
82%
Ne
11
18%
CELKEM
60
100%
Graf č.19 „Uvítal/a byste informační leták týkající se problematiky rakoviny tlustého střeva?“
Relativní četnost
18%
Ano Ne
82%
49
6 Analýza zjištěných výsledků
Téma mé absolventské práce je informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva. Dotazník byl anonymní a obsahoval 16 otázek. Analýzu jsem prováděla u 60 respondentů. Z mých analýz vyplynulo, že na otázku myslíte si, že máte alespoň základní informace o problematice týkající se rakoviny tlustého střeva, odpovědělo, že 55% respondentů není informováno o tomto onemocnění a 45% respondentů má alespoň základní informace o tomto onemocnění. Na otázku informoval Vás praktický lékař o vyšetření stolice na okultní krvácení vyplynulo, že 68% respondentů nebylo svým lékařem informováno o vyšetření stolice na okultní krvácení a pouhých 32% respondentů bylo svým lékařem o tomto vyšetření informováno. Z provedených analýz mi tedy vyplynulo, že respondenti nejsou informováni o problematice rakoviny tlustého střeva a nejsou ani informováni svým lékařem o vyšetření stolice na okultní krvácení. Obě hypotézy se mi tedy nakonec potvrdily. Další z nečekaných zajímavostí, které by mohly být směrem dalšího zkoumání, jsem zjistila tyto odpovědi. Na otázku dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva odpovědělo, že 63% respondentů dokážou vysvětlit, co pojem rakovina tlustého střeva znamená a zbylých 37% respondentů nedokáže vysvětlit tento pojem. Nejčastější odpovědi, které uváděli, byly, že se jedná o nádor v tlustém střevě, které může zneprůchodnit tlusté střevo nebo že se jedná o zhoubné onemocnění trávicího traktu, které se vyznačuje poruchou vstřebávání a trávení. Má další otázka směřovala, zda-li respondenti znají rizikové faktory, které přispívají k rozvoji tohoto onemocnění a odpověděli, že 58% respondentů znají rizikové faktory a zbylých 42% tyto faktory nezná. Respondenti odpovídali, že jde o věk, stravu, genetické dispozice, životní styl a stres. Má následující otázka zněla, jestli znají projevy tohoto onemocnění a 67% respondentů ví, jaké jsou projevy rakoviny tlustého střeva a 33% respondentů neví. Nejčastěji odpovídali, že se vyskytne krev ve stolici, poruchy vyprazdňování, bolesti břicha a zácpa. Další má otázka byla, zda-li respondenti vědí, jaká složka potravy má ochranný vliv proti rakovině tlustého střeva. U této otázky mě velice překvapilo, že 100% respondentů vědělo, že se jedná o vlákninu. Dále jsem zjišťovala, zda respondenti chodí pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři a zjistila jsem, že
50 62% respondentů navštěvují pravidelně praktického lékaře a zbylých 38% nenavštěvuje. Má poslední zjištěná analýza zněla, zda-li byl u respondentů proveden test na okultní krvácení a zjistila jsem, že u 22% již byl proveden tento test, neboť respondentům je 50 let a více, ale v tomto procentu se nachází i jeden respondent po 30. roku věku z důvodu výskytu rakoviny tlustého střeva v jeho rodině. U zbylých 78% respondentů nebyl ještě tento test proveden.
51
7 Návrh na řešení zjištěných nedostatků
Tématem mé absolventské práce je informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva. Rozdala jsem své dotazníky laické veřejnosti, abych zjistila, zda mají informace o tomto vážném onkologickém onemocnění. Zda prodělali v minulosti nebo i jejich příbuzní mají či měli rakovinu tlustého střeva, zda dokážou říct, co toto onemocnění znamená, jestli znají rizikové faktory a projevy tohoto onemocnění, zda chodí na preventivní kontroly ke svému praktickému lékaři, zda je informoval jejich lékař o vyšetření na okultní krvácení a zda u nich už tento test proběhl a jestli by si přáli informační letáček o tomto nemocnění, který by byl propracován. Proto je podle mého názorů důležité, vytvořit letáček, který by byl jednoduchý, přehledný, barevný, aby tento letáček veřejnost snadno zaujal a aby pochopili, o čem se v letáčku jedná. Tento letáček by byl přístupný v čekárnách u praktických lékařů a v nemocnicích. Proto jsem vytvořila letáček na prevenci proti rakovině tlustého střeva. Dále by lékaři měli více motivovat své klienty, aby se nechávali včas vyšetřovat a nenechávali vše na poslední chvíli, aby nebylo příliš pozdě. Je důležité, aby lékaři nepodněcovali sebemenší příznak tohoto onemocnění. Také je velice důležitá edukace laické veřejnosti. Pořádat mluvené přednášky na toto onemocnění, na prevenci, na správnou životosprávu a hlavně nebát se přijít. Tyto přednášky by měli provádět zdravotníci nebo školení pracovníci. Ti by si měli stanovit: -
stanovit si téma, o čem budou přednášet
-
kdy, kde, a forma jakou se bude sdělovat
-
koho chtějí edukovat (věková skupina, laická veřejnost)
-
co budou sdělovat, a čím chtějí zaujmout
-
pomůcky pro pochopení (projektor)
-
zda-li bude akce probíhat formou vstupného nebo bude vstup zdarma
-
zpětná vazba (zkontrolovat si, zda klienti pochopili, a zda-li edukace splnila svůj účel) Laická veřejnost by měla navštěvovat a zajímat se o toto onemocnění a tyto
52 kulturní akce, už je proto, že je to onemocnění, které je na prvním místě v celosvětovém žebříčku a je to velmi zákeřné onemocnění.
53
8 Závěr
Tématem mé absolventské práce byla informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva. Vybrala jsem si formu dotazníku, protože je to nejčastěji používaná metoda. Tento dotazník obsahoval 16 otázek a byl zcela anonymní. Rozdáno bylo 60 dotazníku a návratnost byla 100%. Cílem mé práce bylo zjistit, jak je laická veřejnost informována o problematice rakoviny tlustého střeva a druhým cílem bylo zjistit, zda-li lékaři své pacienty dostatečně informují o vyšetření stolice na okultní krvácení. Mé hypotézy, které zněly: „ Předpokládám, že více než 50% dotazovaných je nedostatečně informováno o rakovině tlustého střeva.“ a „ Předpokládám, že více než 40% dotazovaných nebylo dostatečně informováno svým lékařem o vyšetření stolice na okultní krvácení.“ se mi obě nakonec potvrdily. Lidé by si tedy měli uvědomit, že informovanost o této nemoci je velice důležité, měli by se se svým lékařem poradit o všem, co je trápí ale hlavně je tomuto onemocnění věnovat čas a nezanedbávat žádné podezření. Ovšem je na každém z nás, jak se k tomu postavíme. Cíle, které jsem si zadala, byly nakonec splněny.
54
9 Resume v českém jazyce
Tématem mé absolventské práce byla „ Informovanost laické veřejnosti o problematice rakoviny tlustého střeva“. V teoretické části jsem se zabývala tímto onemocněním. Co je to rakovina, jaké jsou příčiny, příznaky, léčba atd. Cílem mé absolventské práce bylo zjistit, zda-li je laická veřejnost informována o problematice rakoviny tlustého střeva a také, zda-li jsou pacienti dostatečně informováni svým lékařem o vyšetření stolice na okultní krvácení. Pro zpracování mého tématu jsem si zvolila tyto hypotézy: 1. hypotéza: Předpokládám, že více než 50% dotazovaných je nedostatečně informováno o rakovině tlustého střeva. 2. hypotéza: Předpokládám, že více než 40% dotazovaných nebylo dostatečně informováno svým lékařem o vyšetření stolice na okultní krvácení. V praktické části jsem si ke zjištění těchto výsledků zvolila formu dotazníku, který obsahoval 16 otázek. Tento dotazník byl rozdán mužům i ženám ve věku 30 let a výše mezi moravskoslezský a zlínský kraj. Svým výzkumem jsem nakonec dospěla k potvrzení obou hypotéz. Předpokládala jsem, že se potvrdí, což se nakonec i stalo. Výstupem mé práce je edukační letáček na téma „Prevence proti rakovině tlustého střeva“, který je přiložen v zadní části této práce.
55
10 Resume in deutscher Sprache
Das Thema meiner Diplomarbeit war "Allgemeines öffentliches Bewusstsein über das Thema Darmkrebs.“ Im theoretischen Teil beschäftige ich mich mit dieser Krankheit. Was ist Krebs, wie sind die Ursachen, Symptome, Behandlung, etc. Das Ziel meiner Diplomarbeit war es, festzustellen, ob die breite Öffentlichkeit über das Thema Darmkrebs informiert ist und ob die Patienten ausreichend von ihrem Arzt über den Stuhltest auf okkulte Blutungen informiert werden. Für die Verarbeitung von meinem Thema, wählte ich diese Hypothesen aus: Erste Hypothese: Ich gehe davon aus, dass mehr als 50% der Befragten nur unzureichend über Darmkrebs informiert sind. Zweite Hypothese: Ich gehe davon aus, dass mehr als 40% der Befragten nicht ausreichend von ihrem Arzt über den Stuhltest für okkulte Blutungen informiert werden.
Im praktischen Teil wählte ich, um diese Ergebnisse zu finden, einen Fragebogen, der 16 Fragen beinhaltet. Der Fragebogen wurde an Männern und Frauen im Alter über 30 Jahren verteilt, in der Mährisch-Schlesischen Region und in der Zliner Region. Meine Forschung, brachte dann als Resultat die Bestätigung der beiden Hypothesen. Ich setzte voraus, dass es bestätigt wird, was schließlich geschah. Der Ausgang meiner Arbeit ist ein Bildungs-Merkblatt zur "Prävention von Darmkrebs", das der vorgelegten Arbeit eingeschlossen ist.
56
11 Seznam použité literatury
Použitá literatura (1) Co potřebujete vědět o nádorech tlustého střeva. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2003. 20 s. (2) JOACHIMOVÁ, E., SVOBODA, R. Rakovina země neznámá. Vyd. 1. Praha: Babická, E., 2001. 236 s. ISBN 80-238-6850-0. (3) MANN, M. Chirurgická léčba zhoubných nádorů trávicího ústrojí. Praha:1995. Avicenum. 263 s. ISBN 80-201-0080-6. (4) RIGUTTI, A. Ilustrovaný atlas anatomie. 1. vyd. Praha: Sun, 2006. 239 s. ISBN 80-7371142-7. (5) SKALA, E. Rakovina tlustého střeva. Praha: Liga proti rakovině, 2004. 20 s. ISBN 80239-3597-6. (6) STARNOVSKÁ, T., PAVLÍČKOVÁ, J., HRBKOVÁ, D. Výživa při nádorovém onemocnění: [praktická příručka pro pacienty]. Praha: Nutricia, 2007. 40 s. ISBN 978-80239-9055-3. (7) SUCHÁNEK, Š., BARKMANOVÁ, J., FRIČ, P. Rakovina tlustého střeva a konečníku: prevence zabírá. 1. vyd., dotisk. Praha: Mladá fronta, 2012. 31 s. ISBN 978-80-204-24747. (8) VORLÍČEK, J., KONEČNÝ, M., VORLÍČKOVÁ, H. Klinická onkologie pro sestry: Učeb. text. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993. 127 s. ISBN 80-7013-146-2. (9) ZENTRICH, Josef A. Prevence proti rakovině a její léčba. Olomouc: Fontána, 1993. 91 s. ISBN 80-900205-5-0.
57 Internetové zdroje
(10)
BEDNAŘÍK, Otakar. Diagnostika a léčba nádorů tlustého střeva a konečníku.
[online]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/int/2008/04/06.pdf, [cit. 30.9.2012].
(11)
BĚLOVSKÁ, Naďa. V Česku je rakovina tlustého střeva rozšířená stejně jako jinde
v Evropě. Ale Češi na onemocnění přicházejí příliš pozdě. [online]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/1063909, [cit. 30.9.2012].
(12)
Bez cigaret i lépe ochráníte svá střeva. [online]. Dostupné z: http://www.kolorektalni-
karcinom.cz/novinky-laik/bez-cigaret-lepe-ochranite-sva-streva-105. [cit. 30.9.2012].
(13)
Co znamená, když se objeví krev ve stolici. [online]. Dostupné z:
http://www.ordinace.cz/clanek/kdyz-se-objevi-krev-ve-stolici/, [cit. 30.9.2012].
(14)
Colorectal rakovina. [online]. Dostupné z:
http://wikipedia.infostar.cz/c/co/colorectal_cancer.html, [vit. 30.9.2012].
(15)
COMPEL`, Vladimír. Kolonoskopické vyšetření. [online]. Dostupné z:
http://www.gastrocompel.cz/pages/priprava_ke_kolonoskopii/custom_page.htm;jsessionid =E4B6D8F78EB7A22B6BEE2455BD9BC046?execution=e1s1, [cit. 30.9.2012].
(16)
DAS. Příznaky rakoviny tlustého střeva mnozí podceňují. [online]. Dostupné z:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/268789-priznaky-rakoviny-tlusteho-streva-mnozipodcenuji.html, [cit. 30.9.2012].
(17)
DVOŘÁČKOVÁ, Blanka. Dědičná forma nádorů tlustého střeva. [online]. Dostupné
z: http://www.mou.cz/cz/dedicna-forma-nadoru-tlusteho-streva/article.html?id=350, [cit. 11.10.2012].
58 (18)
GREGOR, Jakub. Odborníci volají po větší prevenci rakoviny tlustého střeva
a konečníku. [online]. Dostupné z: http://www.online.muni.cz/vedaavyzkum/2997screening-rakoviny-tlusteho-streva-a-konecniku-a-jeho-informacni-zazemi-namasarykove-univerzite-podporil-v-brne-i-eurokomisar-j-dalli, [cit. 11.10.2012].
(19)
JOULÁKOVÁ, Zuzana. Nádory tlustého střeva. [online]. Dostupné z:
http://www.mou.cz/cz/nadory-tlusteho-streva/article.html?id=33, [cit. 11.10.2012].
(20)
Nádory tlustého střeva. [online]. Dostupné z: http://www.ipsen.cz/informace-pro-
sirokou-verejnost/nadorova-onemocneni/nadory-tlusteho-streva, [cit. 11.10.2012].
(21)
Nová řešení při léčbě rakoviny tlustého střeva. [online]. Dostupné z:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/266868-nove-reseni-pri-lecbe-rakoviny-tlustehostreva.html, [cit. 11.10.2012].
(22)
O nádorech tlustého střeva a konečníku. [online]. Dostupné z:
http://www.linkos.cz/nadory-travici-trubice-jicen-zaludek-tenke-strevo-tluste-strevokonecnik-rit-c15-21/o-nadorech-tlusteho-streva-a-konecniku/, [cit. 1.12.2012].
(23)
Okultní krvácení - test. [online]. Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=okultni-
krvaceni-test, [cit. 1.12.2012].
(24)
Okultní krvácení. [online]. Dostupné z: http://www.kolorektalni-karcinom.cz/test-
okultniho-krvaceni, [cit. 1.12.2012].
(25)
PAZDERA, Josef. Na rakovinu tlustého střeva kořením a cibulí.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2032. [cit. 8.12.2012].
(26)
Prevence rakoviny a tlustého střeva a konečníku. [online]. Dostupné z:
http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/link-dossier/prevence-rakoviny-tlusteho-strevaa-konecniku-crc-000085, [cit. 8.12.2012].
59 (27)
Rakovina tlustého střeva a konečníku. [online]. Dostupné z:
http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost--kolorektalni-karcinom, [cit. 8.12.2012].
(28)
Rakovina tlustého střeva jako “rodinné prokletí?”. [online]. Dostupné z:
http://www.kolorektalni-karcinom.cz/novinky-laik/rakovina-tlusteho-streva-jako-rodinneprokleti-112, [cit. 8.12.2012].
(29)
Rizikové faktory. [online]. Dostupné z: http://www.kolorektalni-
karcinom.cz/rizikove-faktory, [cit. 8.12.2012].
(30)
Slovníček nejčastějších pojmů. [online]. Dostupné z: http://kolonoskopie.cz/info-pro-
pacienty/slovnicek-nejcasteji-pouzivanych-pojmu.aspx, [cit. 8.12.2012].
(31)
ŠACHLOVÁ, Milana. Jaké jsou možnosti léčby rakoviny tlustého střeva a konečníku.
[online]. Dostupné z: http://www.onko.cz/lekar-jake-jsou-moznosti-lecby-tlusteho-strevaa-konecniku/, [cit. 10.12.2012].
(32)
ŠACHLOVÁ, Milana. Prevence rakoviny tlustého střeva. [online]. Dostupné z:
http://www.mou.cz/cz/prevence-rakoviny-tlusteho-streva/article.html?id=408, [cit. 10.12.2012].
(33)
Zácpa a zhoubný nádor střeva. [online]. Dostupné z:
http://www.ordinace.cz/clanek/zacpa-a-zhoubny-nador-streva/, [cit. 10.12.2012].
60 Obrázkové zdroje:
(34)
Kolonoskopie. [online]. Dostupné z: http://www.jakubseidl.cz/kolonoskopie.php,
[cit. 16.3.2013].
(35)
Pití vody přispívá k prevenci rakoviny tlustého střeva. [online]. Dostupné z:
http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/z-domova/piti-vody-prispiva-k-prevenci-rakovinytlusteho-streva, [cit. 16.3.2013].
(36)
Rakovina čreva. [online]. Dostupné z: http://www.mojetravenie.info/choroby-a-
problemy-criev/rakovina-creva/, [cit. 16.3.2013].
(37)
Rakovina střeva. [online]. Dostupné z: http://www.rakovinastreva.cz/rakovina-streva/,
[cit. 16.3.2013].
(38)
Rakovina tlustého střeva a konečníku. Prevence zabírá. [online]. Dostupné z:
http://www.mojemedicina.cz/zhoubne-nadory-tlusteho-streva-a-konecniku/rakovinatlusteho-streva-a-konecniku-prevence-zabira/, [cit. 16.3.2013].
(39)
Rakovina tlustého střeva často zabíjí zbytečně. [online]. Dostupné z:
http://www.halonoviny.cz/articles/view/3305388, [cit. 16.3.2013].
(40)
Rakovina tlustého střeva. [online]. Dostupné z:
http://www.janafago.cz/news/rakovina-tlusteho-streva1/, [cit. 16.3.2013].
(41)
Tlusté střevo. [online]. Dostupné z: http://galenus.cz/traveni-tluste-strevo.php,
[cit. 16.3.2013].
61
12 Seznam příloh
Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8 Příloha č. 9 Příloha č. 10 Příloha č. 11
Přehled cytostatik Stomie Dotazník Metastázující rakovina tlustého střeva Endoskopická biopsie rakoviny tlustého střeva Rakovina střeva Polyp na sliznici střeva Rakovina tlustého střeva a konečníku Mnohočetné polypy a rakoviny Poučení Kolonoskopické vyšetření
Příloha č.1
Přehled cytostatik při léčbě rakoviny tlustého střeva: Fluorouracil – jsou nejčastěji používána léčiva v léčbě tohoto onemocnění. Tento přípravek se používá buď to ve formě krátkých infúzí, nebo ve formě kontinuální, což znamená, že tento přípravek může trvat až několik dní. Irinotekan – je používán v metastatickém stádiu. Tato látka se obvykle kombinuje s jinými cytostatiky. Oxaliplatina – kombinuje se s jinými cytostatiky a je více účinná. Proto je nutné sledovat pacienta při léčbě, protože zde hrozí zvýšené nežádoucí účinky. Kapecitabin – tento přípravek se podává ve formě tablet, který se po užití vstřebá v nádorové tkáni a změní se na fluorouracil. Tento přípravek se podává tehdy, když vznikne u pacienta špatná tolerance na infuzní podání. Raltitrexed – tento přípravek se používá také k léčbě metastatického karcinomu. Má snadnou jednoduchou aplikaci a to takovou, že je podáván v krátké infúzi jednou za 3 týdny. (viz lit. č. 57,10)
Příloha č. 2
Stomie
Kolostomie Kolostomie znamená vývod tlustého střeva a jedná se o nejčastější druh vývodu. Tlusté střevo může na povrch těla vyvedeno v různých místech a to: a) Sigmoideostomie – jde o stomii která je umístěna na esovité kličce. Jestliže je při operaci odtraněn i svěrač, pak je stomie trvalá. b) Transversostomie – jedná se o stomii, kdy je vytvořena na příčném tračníku. Tato stomie se zakládá jako dvouotvorová stomie. c) Coecostomie – vývod je vytvořen na přechodu mezi tenkým a tlustým střevem. Toto se provádí, pokud je nutné odlehčit tlusté střevo při onemocnění. (viz lit. č. 57,10) Jak vypadá kolostomie Jedná se o vývod, který je malý a má kruhový otvor. Je červené barvy o průměru 2-5 cm. Tato stomie se nejčastěji umísťuje na levé podbříško (sigmoideostomie). Z tohoto vývodu pak odchází samovolně všechny plyny a stolice, proto je důležité, aby pacienti používali speciální sáčky pro zachycení těchto výměšků. Povrch stomie je vlhký a neustále lesklý. Při ošetřování se musí klást důraz na opatrnost, neboť jde lze sliznici lehce poranit a ta pak ihned začne krvácet. (viz lit. č. 57,10) Příčiny, které vedou k založení kolostomie Jedním z hlavních příčin proč musí být založena kolostomie je, že vznikne zánět tlustého střeva. Dalšími faktory jsou operace zhoubných i nezhoubných nádorů, střevní uzávěry nebo krvácení, nedostatečná funkce nebo dokonce nesprávný vývoj střeva. (viz lit. č. 57,10)
Výživa stomiků U těchto pacientů je důležité, aby si zvykli na určitý stereotyp vyprazdňování, na který si zvyknou. Nejlépe je to ráno a doma, kde se pacient cítí bezpečně a jistě. Aby si tělo na tento chod navyklo, je třeba dodržovat určité postupy a to zejména, že stravu by měl pacient přijímat třikrát denně a to nejlépe ve stejnou dobu. Vydatné by obzvlášť měly být snídaně a obědy. Přes celý den je také důležité, aby člověk pořádně přijímal tekutiny a to proto, aby množství moče nekleslo pod dva litry za celý den. Člověk by se měl také vyhýbat jídlům, která působí projímavě a to zejména tučným jídlům, aromatickým zeleninám, sýrovému ovoci, kořením, šumivým nápojům a hlavně alkoholu. Na druhou stranu ale není vhodné se úplně omezovat v jídle. Hlavně se musí pomalu jíst a jídlo se musí pořádně rozkousat, jíst pravidelně a střídmě, jíst v klidu a nikam nespěchat (viz lit. č. 57,10) Pomůcky stomiků V současné době se na našem trhu nachází velký počet firem, které nás zásobují stomickými pomůckami. Mají veliký sortiment a dodávají jednodílné a dvoudílné pomůcky, které mají různý tvar, velikost, provedení, filtr a zejména zamykací systém. Dále nabízejí prostředky na čištění, ošetřování kůže a pak doplňky jako jsou pásky, pohlcovače vzduchu a jiné. Existují kluby stomiků, kde tito lidé mohou docházet a dozví se mnoho nových potřebných informaci, pořádají semináře a jsou zde vítáni a rodinní příslušníci. Organizují zájezdy a různé pobyty, a dávají tak lidem šanci dál žít. Otevřeně zde mohou komunikovat o svých pocitech a problémech a odnáší si cenné rady do života. Dnešní doba umožňuje dostupnost všech potřebných pomůcek, a tak lidem umožňuje vrátit se ke své práci a ke svým zálibám. (viz lit. č. 57,10)
Příloha č. 3
Dobrý den, jmenuji se Eva Pščolková a jsem studentkou 3. ročníku Vyšší odborné školy zdravotnické ve Vsetíně. Provádím výzkum na téma Informovanost laické veřejnosti o problematice Carcinom tlustého střeva, který mi poslouží k mé absolventské práci. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění mého dotazníku, který je zcela anonymní. Předem děkuji.
Otázky: Pohlaví:
Muž
Žena
Věk: a) 30 až 49 let (42)
50 let a více
Dosažené vzdělání: a) základní škola b) odborné učiliště c) střední škola d) vysoká škola e) jiné: 1. Žijete:
ve městě
na vesnici
2. Prodělal/a jste v minulosti rakovinu tlustého střeva? a) ano b) ne 3. Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných rakovinu tlustého střeva? a) ne b) ano - jeden příbuzný c) ano - dva a více příbuzných
4. Myslíte si, že máte alespoň určité základní informace o problematice týkající se rakoviny tlustého střeva? a) ano b) ne 5. Dokázal/a byste vysvětlit pojem rakovina tlustého střeva? a) ano, vysvětlete b) ne ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ 6. Stravujete se často v rychlých občerstveních? a) ano b) ne c) vyjímečně 7. Znáte rizikové faktory, které přispívají k rozvoji tohoto onemocnění? a) ano, které b) ne ______________________________________________________________________ 8. Znáte projevy onemocnění? a) ano, jaké b) ne ______________________________________________________________________ 9. Pijete často alkohol? a) ano b) příležitostně c) vůbec
10. Chodíte pěšky nebo vykonáváte jinou tělesnou aktivitu alespoň půl hodiny denně? a) ano b) ne 11. Jaká složka potravy má ochranný vliv proti rakovině tlustého střeva? a) tuky b) bílkoviny c) vláknina d) vitamín K 12. Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři? a) ano, jak často? b) ne ______________________________________________________________________ 13. Informoval Vás praktický lékař o vyšetření stolice na okultní krvácení? a) ano informoval b) ne neinformoval 14. Byl u Vás proveden test na okultní krvácení? a) ano b) ne 15. Znáte pojem kolonoskopie? a) ano, vysvětlete b) ne ______________________________________________________________________ 16. Uvítal/a byste informační leták týkající se problematiky Carcinom tlustého střeva? a) ano b) ne
Příloha č.4
Metastázující rakovina tlustého střeva
Příloha č.5
Endoskopická biopsie rakoviny tlustého střeva.
Příloha č.6
Rakovina střeva
Příloha č.7
Polyp na sliznici střeva.
Příloha č.8
Rakovina tlustého střeva a konečníku.
Příloha č.9
Na tomto obrázku se nacházejí mnohočetné polypy a rakoviny. Mohou se vyvinout v kterékoli části střeva.
Příloha č.10
Poučení
Příloha č.11
Na tomto obrázku se nachází ohebná hadice s optickým přístrojem, tlusté střevo, které se vyšetřuje a celý kolonoskopický zákrok.
