Vyhodnocení výzkumu spokojenosti občanů s kvalitou života v Českém Krumlově. Strana 1 (celkem 25)

Vyhodnocení výzkumu spokojenosti občanů s kvalitou života v Českém Krumlově

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL ČERVENEC 2008

Strana 1 (celkem 25)


1. Úvod Vyhodnocení výzkumu spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě Český Krumlov V rámci aktivit souvisejících s aktualizací Strategického plánu rozvoje města byl připraven dotazník, jehož hlavním cílem bylo zjistit spokojenost občanů s kvalitou života ve městě. Primární data pro tento výzkum byla získána metodou dotazování s použitím dotazníku, který byl zveřejněn a byl občanům k dispozici ve Zpravodaji města a na webových stránkách města Český Krumlov. Dotazník obsahoval 26 otázek zaměřených na základní problémy života ve městě. Jednak se snažil o identifikaci oblastí, ve kterých je potřeba zvýšit kvalitativní úroveň, dále byly otázky zaměřeny na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb ze strany samosprávy města a problémy dopravní infrastruktury. Vyplněný dotazník mohli účastníci dotazníkového šetření zaslat v elektronické podobě prostřednictvím e-mailu, tištěnou podobu odevzdat na sekretariát oddělení Kanceláře starosty v budově radnice, či na podatelnu Městského úřadu Český Krumlov.

Otázky Dotazník tvoří otázky zaměřené na spokojenost obyvatel s kvalitou služeb, dostupností bydlení a kulturních akcí, kvalitou infrastruktury. Dále zjišťuje způsob trávení volného času, formu sledování dění ve městě, zda občané třídí odpad a jak nahlížejí na kvalitu životního prostředí ve městě. Dotazník se zaměřuje také na identifikaci oblastí, které se občanům nejméně líbí, a v čem spatřují největší problémy města.



2. Respondenti Průzkum byl zaměřen na obyvatele a pracující v Českém Krumlově. Dotazník odevzdalo 187 respondentů. Analýza typu respondentů obsahovala následující otázky: • • • • • • •

Jste muž nebo žena? Kolik je Vám let? Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Žijete v Českém Krumlově? Pracujete v Českém Krumlově? Jak dlouho žijete v Českém Krumlově? Jaké je Vaše ekonomické postavení?

Pohlaví

Věkové kategorie

8; 4%

35; 19%

2; 1% 6; 3%

73; 39%

104; 57%

49; 26% 51; 27%

Muž

Žena

44; 24%

Nezodpovězeno Do 18 let

19-35 let

51-65let

Nad 66 let

36-50 let Nezodpovězeno

Tyto otázky pomohly ke zjištění složení odpovídajících z hlediska jejich pohlaví, věku, vzdělání, ekonomického postavení a let pobývajících ve městě. Muži byli mezi respondenty zastoupeni z 39 %, ženy z 57 % a na otázku neodpověděla 4 % dotazovaných. Z celkového počtu dotazovaných bylo 26 % ve věku 19 – 35 let (49 respondentů) a 24 % ve věku 36 – 50 let (44 respondentů), dále 51 respondentů (tj. 27 %) bylo ve věku 51 – 65 let a 35 odpovídajících (tj. 19 %) bylo starších 66 let. Pouze 3 % (tj. 6 respondentů) tvořila respondenty do 18 let. 2 respondenti nezaškrtli odpověď. Vzdělání

Ekonomické postavení

1; 1% 7; 4% 7; 4% 63; 33%

18; 10% Nedokončené základní Vyučení/střední bez maturity Vyšší odborná škola Nezodpovězeno


26; 14%

65; 34% Základní Střední s maturitou Vysoká škola

3; 2% 7; 4%1; 1% 23; 12% 0; 0% 11; 6%

89; 47%

53; 28% Zaměstnanec

Důchodce

Student/ka

Nezaměstnaný

Podnikatel/ka

V domácnosti

Jiné

Nezodpovězeno


Na otázku týkající se nejvyššího ukončeného vzdělání odpovědělo 34 % z nich, že má středoškolské vzdělání s maturitou, o něco méně, tj. 33 %, absolvovalo vysokou školu, 14 % dotazovaných uvedlo, že jsou vyučeni nebo mají střední školu bez maturity, vyšší odborné vzdělání absolvovalo 10 % respondentů, 4 % má základní vzdělání a rovněž nedokončené základní vzdělání. 1 % respondentů na otázku neodpovědělo. 47 % dotazovaných je v pozici zaměstnance, obyvatelé v důchodu tvoří 28 % respondentů, podnikatelé 12 %, studenti 6 %, v domácnosti 2 % a z nezaměstnaných neodpovídal na dotazník nikdo. 4 % připadají na jiné ekonomické postavení, především se jedná o ženy na mateřské dovolené. 1 % dotazovaných otázku ekonomického postavení nezodpovědělo. V Českém Krumlově žije 182 (97 %) respondentů a pracuje jich zde celkem 112, což je 67 % všech, kteří na dotazník odpovídali. Délku svého života ve městě uvedlo 99 % dotazovaných. 43 % respondentů žije v Českém Krumlově od narození a 39 % respondentů zde žije více než 20 let, tj. dohromady 154 respondentů, 14 % respondentů žije ve městě 5 – 20 let a méně než 5 let pouze 3 %, tj. dohromady 32 respondentů. 1 % respondentů na otázku neodpovědělo.



3. Analýza odpovědí 3.1 Celková spokojenost s městem Otázka: Jak jste celkově spokojen/a s Českým Krumlovem, kde žijete nebo pracujete? Celková spokojenost s městem Nezodpovězeno

1

Velmi nespokojen/a

7

Spíše nespokojen/a

37

Spíše spokojen/a

122

Velmi spokojen/a

20 0

20

40

60

80

100

120

140

Čestnost odpovědí

Celkově se většina obyvatel ze 186 zodpovězených cítí spokojeně ve městě – 144 respondentů (tj. 77 %) a 44 respondentů se cítí spíše nespokojeně (23 %). Respondenti, kteří žijí ve městě od narození, jsou převážně spokojeni s životem ve městě, tj. 65 respondentů, versus 16 je převážně nespokojených. Nejčastěji (65 %) uvádějí, že jsou spíše spokojeni s životem ve městě a 15 % je velmi spokojeno. Z 15 % jsou občané spíše nespokojeni, pouze 5 % dotazovaných uvádí velkou nespokojenost. U dotazovaných žijících ve městě více než 20 let se 54 respondentů cítí spokojeno s životem ve městě a naopak 18 respondentů nespokojeno. Ve skupině žijících ve městě 5 – 20 let je 19 osob spíše spokojeno a 7 spíše nespokojeno, tj. že 73 % respondentů, kteří odpověděli, jsou spíše spokojeni a 27 % respondentů v této skupině je spíše nespokojeno. Nikdo z respondentů neuvedl velkou nespokojenost. U skupiny občanů žijících v Českém Krumlově méně než 5 let neodpovídal nikdo, že je velmi nespokojen ani velmi spokojen. 3 respondenti jsou spíše spokojeni a 3 spíše nespokojeni. Délka života ve městě a celková spokojenost

Velmi spokojen/a

Od narození 12

7

1

0

0

20

Spíše spokojen/a

53

47

18

3

1

122

Spíše nespokojen/a

12

15

7

3

0

37

Velmi nespokojen/a

4

3

0

0

0

7

Nezodpovězeno

0

1

0

0

0

1

Celkem

81

73

26

6

1

187


Více než 20 let

5 – 20 let

Méně než 5 let

Nezodpovězeno

Celkem


3.2 Dostatek rozvojových ploch pro bydlení Otázka: Má město dostatek rozvojových ploch pro bydlení? Dostatek ploch pro bydlení ano

4; 2% 51; 27%

64; 34%

ne nevím nezodpovězeno

67; 37%

Na otázku, zda má město dostatek rozvojových ploch pro bydlení, odpovědělo 37 % respondentů, že ne, 34 % si naopak myslí, že jich je dostatek a 27 % si není jisto.

3.3 Úroveň spokojenosti s uvedenými tématy Otázka: Vyjádřete prosím svou úroveň spokojenosti s následujícími tématy V otázce měli dotazovaní určit úroveň spokojenosti se službami ve městě, přičemž hodnota 1 znamená absolutní nespokojenost a hodnota 6 absolutní spokojenost (0 – nezodpovězeno). Respondenti hodnotili následující služby: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Dostupnost a kvalita zdravotních služeb Dostupnost a kvalita sociální péče Dostupnost a kvalita mateřských škol Dostupnost a kvalita základních škol Dostupnost bydlení Úroveň památkové péče ve městě Pracovní uplatnění Podmínky pro podnikání Vstřícnost a odbornost pracovníků Městského úřadu Kvalita práce Rady města a Zastupitelstva města Dostupnost a kvalita kulturních akcí Kvalita sportovišť Počet sportovišť Kvalita dětských hřišť Počet dětských hřišť Počet parkovacích míst Počet sběrných míst Stav komunikací Stav chodníků Obchody



Vyhodnocení těchto témat je rozděleno do dvou částí I a II. Úroveň spokojenosti se službami I Zdravotní služby

Sociální péče

Mateřské školy

Základní školy

Dostupnost bydlení

Památky

Pracovní uplatnění

1 2 3 4 5 6

11 20 43 57 46 9

5 14 42 64 33 8

4 18 27 56 34 14

8 11 14 57 51 20

15 27 48 46 28 13

20 10 17 48 56 24

31 26 46 36 18 6

0

1

21

33

25

9

11

24

Podmínky Pracovníci pro MÚ podnikání 11 12 30 22 47 36 45 58 17 33 5 13 32

11

Rada, zastupitelstvo

Kulturní akce

19 37 46 47 16 5

3 18 21 44 63 28

17

8

Úroveň spokojenosti se službami (%) Kulturní a kce 3 18 Ra da , za stupite lstv o Pra cov níci MÚ

21

19 12

37 22

Podmínky pro podniká ní 11 Pra cov ní upla tně ní Pa má tky Dostupnost by dle ní Zá kla dní školy

36

58

46

20 10 17

48

27

27

Sociá lní pé če 5 14 11

0%

51 56

42 20

34 64

43 20%

40%

11

28

13 9

20

25

14 33

57

24

24

46

57

32

18 6

56

48

8 11 14

13 11

17 5 36

8

16 5 17 33

45

26

28

47

47

31

15

63 46

30

Ma te řské školy 4 18

Zdra v otní služby

44

33 8

21

46

60%

80%

91 100%

1 - velmi nespokojen

2 - nespokojen

3 - spíše nespokojen

4 - spíše spokojen

5 - spokojen

6 - velmi spokojen

0 - nezodpovězeno

Dostupnost a kvalitu zdravotních služeb ohodnotilo více než 55 % odpovídajících stupněm 4 a 5, což znamená střední a vyšší spokojenost. 9 respondentů (tj. 5 %) ohodnotilo zdravotnictví nejvyšším stupněm hodnocení a naopak 11 respondentů vyjádřilo vysokou nespokojenost. Více respondentů vnímá dostupnost a kvalitu zdravotních služeb jako vysokou než jako nízkou. Strana 7 (celkem 25)


Sociální péče je nejvíce hodnocena v rámci středních stupňů 4 – 5, tj. 56 %, tedy poměrně vysoké procento cítí sociální péči jako průměrně až více kvalitní. Mateřské školy jsou nejčastěji hodnoceny stupni vyšší kvality 4 – 5, tj. 48 %. Pouze 22 respondentů uvádí nízkou spokojenost, tj. necelých 12 %. K otázce se nevyjádřilo 33 respondentů, kteří zřejmě neznají poměry v mateřské škole, a tedy se nevyjádřili. Základní školy jsou opět nejvíce hodnoceny stupni 4 – 5, tj. 57 %, nejvyšší hodnocení úrovní 6 jako velmi kvalitní je zastoupeno 11 % (tj. 20 respondentů) a rovněž z 11 % je úroveň základních škol hodnocena stupni nejnižší kvality, tj. 1 a 2. 25 respondentů nepotřebovalo tuto otázku hodnotit. Dostupnost bydlení respondenti hodnotí průměrně s trochu vyšším podílem nespokojených, tj. 22 %. Péče a starost o památky ve městě je označována spíše stupni spokojenosti až vyšší spokojenosti, tj. stupni 4 – 6 z 68 % respondentů. S pracovním uplatněním jsou respondenti z 30 % nespokojeni až velmi nespokojeni, ale více než z 53 % označuje pracovní uplatnění stupni 3 až 5. Podmínky pro podnikání jsou hodnoceny 22 % spíše nespokojeně a jinak průměrnými hodnotami u pozitivních úrovní kvality. Vstřícnost a odbornost pracovníků Městského úřadu je hodnocena nejčastěji stupněm 4 a průměrnou úroveň stupni 3 – 5 hodnotilo pracovníky 68 % respondentů, 13 % respondentů uvedlo nižší kvalitu a naopak necelých 7 % uvedlo vysokou kvalitu. Práci a kvalitu Rady a Zastupitelstva města hodnotí dotázaní trochu horší kvalitou oproti hodnocení pracovníků Městského úřadu. Opět nejvíce dotázaných uvedlo stupeň 4 a průměrně stupni 3 – 5 více než 58 %. Téměř 30 % označilo nižší kvalitu a pouze okolo 3 % občanů kvalitu vyšší. Kulturní akce jsou označovány nejvíce stupni 4 a 5, tedy jako spíše spokojeni a spokojeni, téměř 15 % respondentů je velmi spokojeno a naopak pouze 2 % uvádí velkou nespokojenost. Celkově je nejlépe hodnocena kvalita a dostupnost kulturních akcí – průměrně stupněm 4,3 a nejhůře dostatek rozvojových ploch pro bydlení ve městě – průměrně stupněm 3.

Úroveň spokojenosti s obslužnými službami II Kvalita sportovišť

Počet sportovišť

Dětská hřiště

Počet dětských hřišť

Počet parkovacích míst

Počet sběrných míst

Stav komunikací

Stav chodníků

Obchody

1

10

14

16

29

54

18

37

36

31

2

11

29

36

42

42

32

49

44

32

3

31

31

44

43

40

41

36

43

41

4

62

50

38

32

18

48

36

39

42

5

52

42

27

14

12

20

19

16

27

6

4

2

4

2

5

4

2

4

10

0

17

19

22

25

16

24

8

5

4



Úroveň spokojenosti s obslužnými službami (%) Obchody

31

Stav chodník ů

36

Sta v kom unik ací

37

Poče t sbě rný ch m íst

42

29

Dětsk á hřiště

16

Poče t sportov išť

14

0%

20% 1 3 5 0

-

40%

velmi nespokojen spíše nespokojen spokojen nezodpovězeno

60%

80%

28

16

25

4

52

62

31

10 11

27

45

24

12 5

42

50

31

4

14 2

38

44

29

18

32

43

36

20

40

42

19

36

48

10 4

16

39

36

41

54

Počet dě tský ch hřišť

43

49

32

27

42

41

44

18

Počet park ov acích m íst

Kv a lita sportov išť

32

22

2

19

4

17

100%

2 - nespokojen 4 - spíše spokojen 6 - velmi spokojen

Kvalita sportovišť je nejvíce hodnocena stupni 4 a 5 (61 % všech odpovídajících). Počet sportovišť je hodnocen podobně. Kvalita dětských hřišť byla nejčastěji hodnocena poměrně rovnoměrně stupni 2 – 5, více respondentů (28 %) je spíše nespokojeno než více spokojeno (17 %). Počet dětských hřišť je hodnocen také poměrně rovnoměrně stupni 1 – 4, což znamená větší nespokojenost než spokojenost. Počet parkovacích míst, stav komunikací a chodníků jsou označovány stupni nízké spokojenosti, respondenti je označovali nejvíce stupněm 1 a 2. Tyto služby patří k nejhůře označeným službám ve městě. Počet parkovacích míst označili respondenti z 51 % slabou úrovní kvality a tím se počet míst stává nejhorší charakteristikou. Stav komunikací je v závěsu, neboť 46 % respondentů uvedlo nízkou kvalitu. Stav chodníků má také poměrně výrazně nízké procento spokojenosti, tj. 43 %. Počet sběrných míst je hodnocen celkem průměrně. Podobné hodnocení obdržela úroveň obchodů. Úroveň spokojenosti s obslužnými službami nedosahuje v průměru ani střední hodnoty, respondenti jsou v průměru spíše nespokojení. Za nejhorší úroveň považují respondenti počet parkovacích míst, a to průměrně jako stupeň 2,5. Nejlépe s průměrem hodnocení 3,8 dopadla kvalita sportovišť a jen o něco málo hůř počet sportovišť.



3.4 Perspektivní obory podnikání pro město Otázka: Které obory podnikání považujete za perspektivní pro město? Perspektivní obory podnikání Doprava

22

Odpadové hospodářství

17

Zemědělství, rybníkářství

8

Zeleň, čistota města

75

Školství

25

Výzkum, věda, technologie

10

Finančnictví

1

Informační technologie

12

Průmysl

15

Elektronika

4

Strojírenství

6

Stavebnictví

17

Potravinářství

6

Obchod

19

Sport

10

Kultura

48

Ubytovací a stravovací služby

45

Cestovní ruch

95

Služby

83

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

četnost odpovědí

Respondenti měli označit maximálně 3 obory podnikání, které považují za perspektivní pro město. Nejvíce odpovědí (51 % respondentů) označilo za perspektivní obor cestovní ruch, jen o něco málo méně (44 % respondentů) služby. Zeleň a čistota města je jako perspektivní považována ve 40 % všech odpovědí. Dalšími významnými a perspektivními obory byly označeny ubytovací a stravovací služby a kultura. Nejhůře dopadl obor finančnictví (pouze jedna odpověď) a jen o 3 odpovědi více získala elektronika.



3.5 Nejoblíbenější způsob trávení volného času Otázka: Jaký je Váš nejoblíbenější způsob trávení volného času? Dotazovaní měli zaškrtnout maximálně tři položky způsobu trávení svého volného času. Trávení volného času Jiné

63

Restaurace

47

Vlastní sport

72

Sportovní akce

25

Plesy

12

Koncerty

49

Knihovna

44

Divadlo

38

Kino

32

Výstavy

44

Vzdělávání

30 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Četnost odpovědí

Celkově lidé tráví svůj čas nejraději sportováním dle vlastního zájmu a to z 39 %. 34 % respondentů se věnuje jiným než uvedeným aktivitám, mezi kterými nejčastěji uvádějí turistiku a výlety, dále pak dům, zahradu a akce s dětmi. Přibližně 25 % obyvatel Českého Krumlova se věnuje návštěvám restaurací, koncertů, knihoven a výstav. 16 – 20 % respondentů si zvolilo pro trávení volného času většinou divadlo, kino a vzdělávání. Pouze 6 % občanů uvedlo, že rádi navštěvují ve svém volném čase plesy. Trávení volného času podle věkových kategorií Vzdělávání

Výstavy

Kino

Divadlo

Do 18 let

2

1

2

0

19-35 let

8

5

21

10

36-50 let

2

15

3

8

Koncerty

Plesy

Sportovní akce

3

4

0

0

3

2

1

6

11

7

3

15

18

14

13

12

3

3

24

17

9

Knihovna

Vlastní sport

Restaurace

Jiné

51-65 let

6

13

5

12

6

13

2

10

22

6

24

Nad 66 let

12

10

1

7

16

9

0

8

6

4

14

Celkem

30

44

32

37

44

49

12

24

70

47

62

V souvislosti s věkovou kategorií je z tabulky patrné, že lidé do 18 let tráví svůj volný čas nejvíce na koncertech, v knihovně a sportováním. Ve věkové kategorii 19 – 35 let tráví lidé volný čas nejraději v kině, v restauracích, klubech a barech, o něco méně sportováním. Občané ve věku 36 – 50 let nejraději sportují, o něco méně navštěvují restaurace. V rozmezí 51 – 65 let se respondenti věnují jiným aktivitám a rovněž sportu. Nejméně navštěvují plesy. Lidé nad 66 let navštěvují knihovny a mají jiné koníčky než uvedené způsoby trávení volného času, nejčastěji zahrádkaření a vycházky do přírody. Rádi se vzdělávají a navštěvují výstavy, naopak vůbec nechodí na plesy a ani příliš nenavštěvují kina.



3.6 Navštěvované akce města Otázka: Které akce města navštěvujete?

Navštěvované akce města Kouze lný Krumlov Sla v nosti pě tilisté růže

25; 6% 22; 5%

Sv a tov á cla v ské sla v nosti

27; 7% 109; 26%

118; 29%

De n s ha ndica pe m Adv e nt a Vá noce v Če ské m Krumlov ě

14; 3%

Jiné

99; 24% Žá dné

Respondenti nejčastěji (29 %) odpovídali, že navštěvují akce ve městě v období Adventu a Vánoc, o něco méně Slavnosti pětilisté růže (26 %) a Svatováclavské slavnosti (24 %). 5 % dotazovaných navštěvuje Kouzelný Krumlov a pouze 3 % zavítají na akci Den s handicapem.

3.7 Nejméně oblíbené místo, budova, předmět Otázka: Jaké místo, budova, předmět se občanům ve městě nejméně líbí? Tato otázka měla povahu otevřené odpovědi, ve které mohli dotazující vypsat, co je ve městě trápí bez omezujících odrážek či nabídnutých výčtů. Největší nespokojenost (22 % odpovědí) u dotazovaných vyvolává hotel Vyšehrad, nespokojenost s autobusovým nádražím uvedlo 17 % odpovídajících. Téměř 8 % dotazovaných se nelíbí budova na Plešivci. Okolo 5 % občanů, kteří odpovídali na otázku, vyjádřili nespokojenost s panelovými sídlišti (Plešivec, Máj, Mír), zámkem a zámeckou zahradou a budovou Městského úřadu. V příloze č. 1 naleznete kompletní výčet míst, která byla zmíněna v jednotlivých dotaznících.



3.8 Forma sledování dění ve městě Otázka: Sledujete dění ve městě, pokud ano, v jaké formě? Respondenti měli určit, v jaké formě sledují dění ve městě.

Forma sledování dění ve městě Českokrumlovský deník Úřední deska

2%4%1%

21% Webové stránky

23% 6%

Zpravodaj měst a KUK

14% 29%

Veřejná jednání Jinak Nezajímá se

Nejvíce respondentů uvedlo, že sledují Zpravodaj města, a to z 29 %. Následuje s 23 % měsíční kulturní kalendář KUK, 21 % dotazovaných čte Českokrumlovský deník, webové stránky sleduje 14 % dotazovaných, 6 % sleduje dění na úřední desce města, 4 % respondentů uvedla, že sledují dění jiným způsobem, kterým je nejčastěji komunikace s lidmi, pozorování a rozhlas. Pouze 2 % navštěvují veřejná slyšení. Sledování dění ve městě podle věku Do 18 let

Českokrumlovský deník 4

Úřední deska 0

Webové stránky 6

Zpravodaj města 6

4

Veřejná jednání 2

19-35 let

21

9

27

36-50 let

28

8

23

43

39

1

1

1

37

34

3

4

51-65 let

34

7

1

11

45

24

4

8

1

Nad 66 let

24

6

5

29

20

1

5

1

KUK

Jinak

Nezajímá se

1

0

Ve věkové kategorii do 18 let sledují respondenti nejvíce webové stránky a Zpravodaj města. V ostatních věkových kategoriích převažuje sledování dění ve Zpravodaji města, a to v průměru z 31 %, následuje KUK a Českokrumlovský deník. Ve věkové kategorii nad 66 let sleduje pouze 5 % dotázaných webové stránky a na rozdíl od ostatních věkových kategorií nejvíce sledují úřední desku.



3.9 Třídění odpadu Otázky: Které z následujících složek odpadů třídíte? Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a, že netřídíte odpad, proč jej netřídíte? Největší podíl na třídění odpadu – 28 % představuje plast, následuje papír a sklo – 27 %, 16 % tvoří jiné odpady. 91 % respondentů třídí plasty, 90 % papír, 87 % sklo, 53 % jiné a pouze 6 % dotázaných netřídí vůbec. Pokud respondenti netřídí odpad, uvádí důvod z 60 % jiný než uvedené možnosti otázky. Respondenti nejčastěji odpovídali, že nejsou finančně zvýhodněni, pokud by třídili odpad, dalším důvodem jsou rozbité kontejnery a někteří si myslí, že tříděný odpad bude sesypán dohromady. Čtvrtina uvádí nedostupnost kontejnerů a jejich vzdálenost víc než 500 m.

Třídění odpadu podle ekonomického postavení Ekonomické postavení

PET

papír

sklo

jiné

Netřídím

Zaměstnanec

81

78

75

46

8

Důchodce

49

50

50

31

2

Student/ka

10

10

9

4

0

Nezaměstnaný

0

0

0

0

0

Podnikatel/ka

22

22

20

12

0

V domácnosti

3

3

3

2

0

Jiné

6

6

6

5

1

171

169

163

100

11

Celkem

V souvislosti s ekonomickým postavením je patrné, že studenti, nezaměstnaní, podnikatelé a lidé v domácnosti třídí odpad nejvíce, naopak nejméně respondenti, kteří jsou zaměstnaní. Podíl jednotlivých složek tříděného odpadu je u jednotlivých skupin podobný a tvoří ho nejvíce plasty, papír a sklo.



3.10 Zlepšování kvality péče o zeleň Otázka: Domníváte se, že péče o zeleň se v našem městě za poslední dva roky zlepšila? Zlepšování péče o zeleň

15; 8% 25; 13%

13; 7%

Určitě se zlepšuje

24; 13% 57; 31%

Spíše se zlepšuje Spíše se nezlepšuje Určitě se nezlepšuje Nevím, nedokážu říci

52; 28%

Nezodpovězeno

Dotazovaní se vyjadřovali k péči o zeleň ve městě a měli se rozhodnout, jestli se za poslední roky zlepšila. Celkově si 44 % respondentů myslí, že se situace v péči o zeleň zlepšuje, 41 % se vyjádřilo ve smyslu, že se stav nezlepšuje. Nedokáže říct a nezodpovědělo otázku dohromady 15 % dotazovaných. V souvislosti s délkou života ve městě hodnotí péči o zeleň nejlépe respondenti, kteří zde žijí méně než 5 let (60 % – spíše se zlepšuje), následuje kategorie více než 20 let (33 % – spíše se zlepšuje). Nejhorší hodnocení je u respondentů žijících ve městě od narození a v rozmezí 5 – 20 let (32 % – spíše se zlepšuje).



3.11 Kvalita životního prostředí Otázka: Zhodnoťte kvalitu životního prostředí Respondenti byli dotazovaní na úroveň spokojenosti s kvalitou životního prostředí, přičemž hodnota 1 znamená nízkou kvalitu a hodnota 6 vysokou kvalitu (0 – nezodpovězeno).

Úroveň spokojenosti s ŽP (%)

Míra hlučnosti

Kv alita ov zduší

20

11

Čistota a v zhle d m ísta, kde by dlím

18

14

6

0%

25

73

53

31

23

-

56

53

10% 1 3 5 0

37

35

30

19

Úrov e ň pé če o v e ře jné plochy

Rozsah v e ře jný ch ploch (parků)

13

20%

30%

velmi nízká kvalita spíše nízká kvalita vysoká kvalita nezodpovězeno

50%

60%

9

4

33

6

11

52

19

5 9

55

17

3 11

60

40%

20

23

70%

80%

3

19

90% 100%

2 - nízká kvalita 4 - spíše vysoká kvalita 6 - velmi vysoká kvalita

Rozsah veřejných ploch hodnotí 60 % respondentů stupněm 3 – 4, tedy průměrnou kvalitou. Stupni vyšší a nižší kvality je hodnoceno téměř stejným poměrem. Úroveň péče o veřejné plochy a čistota a vzhled místa, kde bydlím, hodnotili dotazující průměrnou kvalitou, ale při poměrně zvýšené hodnotě nízkých stupňů 1 a 2 v průměru 25 %. Kvalitu ovzduší a míru hlučnosti považuje nejvíce dotázaných jako vyšší kvalitu (stupeň 4). Celkově je v průměru nejlépe hodnocena kvalita ovzduší – 3,7 a nejhůře úroveň péče o veřejné plochy, čistota a vzhled místa a zároveň i míra hlučnosti – 3,2.



3.12 Výjezdy do jiných měst Otázky: Do kterého města/místa nejčastěji vyjíždíte? Co je důvodem výjezdu?

Výjezdy do jiných měst České Budějovice 6% 3%3%

13%

Praha Kaplice

17%

Velešín Vyšší Brod 58%

Jiné

Respondenti byli dotazovaní, do kterého města nejčastěji vyjíždějí a co je důvodem jejich výjezdu. Do Českých Budějovic vyjíždí 58 % všech dotazovaných, 17 % jezdí do Prahy, 13 % jinam a pro 6 % jsou cílovým městem Kaplice. Nejméně dotazovaní vyjíždějí, pouze ve 3 %, do Velešína. Důvodem výjezdu jsou nejčastěji (27 %) rodinné a přátelské vztahy, 26 % dotazovaných dojíždí z jiného důvodu (lékař, nákupy), 18 % kvůli trávení volného času, do zaměstnání vyjíždí 14 %, 11 % jezdí za kulturou a pouze 3 % uvádí jako důvod dojíždění školu.



3.13 Autobusová doprava Otázky: Využíváte autobusovou dopravu? Jste spokojen/a s autobusovými spoji? Na otázku, zda respondenti využívají autobusovou dopravu, odpovědělo téměř 60 %, že ano a 40 %, že ne. Dále měli dotazovaní určit úroveň spokojenosti s autobusovými spoji, přičemž hodnota 1 znamená velkou nespokojenost a hodnota 6 vysokou spokojenost (0 – nezodpovězeno).

Úroveň spokojenosti s autobusovými spoji (%)

Dostupnost Vy šší Brod

6

12

Dostupnost Ka plice

5

14

Dostupnost ČB

4

11

Dostupnost Pra hy

5

6

Dostupnost me nších mě st Ce lkov ý pohle d 0%

28

26

8

31

40

31 20%

30

61 40%

5

27

43

28

6

18

52

31

19

11

36

32

14

13

12

34

60%

1 - velmi nespokojen

2 - nespokojen

3 - spíše nespokojen

4 - spíše spokojen

5 - spokojen

6 - velmi spokojen

10 0

21 80%

2 100%

Z celkového pohledu je nejvíc respondentů (33 %) spíše spokojeno, četnější (17 %) jsou odpovědi charakterizující nízkou spokojenost než hodnoty vyšší a vysoké spokojenosti (12 %). Nejvíce jsou respondenti spokojeni s dostupností Prahy a Českých Budějovic (průměrně hodnoceno stupněm 4,5), naopak nejméně (průměrně stupněm 2,9) je hodnocena dostupnost okolních menších obcí.



3.14 V čem je třeba zlepšit dopravní infrastrukturu Otázka: V čem je potřeba dopravní infrastrukturu zlepšit?

Potřeba zlepšení infrastruktury 17; 7%

120; 51%

Odklonit dopravu z centra města 70; 29%

Opravit průtah městem Opravit místní komunikace

32; 13%

Dopravní infr. je na dobré úrovni

Více než polovina dotazovaných (51 %) vidí potřebu zlepšit dopravní infrastrukturu opravou místních komunikací, o něco méně respondentů – 29 % by uvítalo odklonění dopravy z centra města a opravu průtahu městem si přeje pouze 13 % občanů, kteří odpovídali na otázku. Jednoznačně si většina dotazovaných nemyslí, že je dopravní infrastruktura na dobré úrovni.



3.15 Bezpečnost ve městě Otázka: Jak je podle Vás ve městě bezpečno? Dotazovaní měli určit, jak se cítí ve městě bezpečně. Hodnota 1 znamená absolutní pocit bezpečí, naopak hodnota 6 vysokou nebezpečnost (0 – nezodpovězeno). Bezpečnost ve městě

1

Nechat bez dozoru otevřené okno 18

Být přes den doma s nezamknutými dveřmi 20

Chodit v noci po ulicích 3

Nechat jít samotné dítě ze/do školy 5

Nechat dítě samotné na sportovišti/pískovišti 2

2

26

43

16

29

19

3

39

42

63

59

55

4

34

31

49

42

42

5

40

27

33

20

27

6

19

14

13

4

7

0

10

10

10

28

33

Bezpečnost ve městě (%) Pone cha t dítě sa motné na sportov išti/pískov išti

2

Ne cha t jít sa motné dítě ze /do školy

19

5

Chodit v noci po 3 ulicích

29

20

Ne chat be z dozoru ote v ře né okno

18

42

27

59

16

Bý t pře s de n doma s ne za m knutý mi dv e řmi

0%

55

42

63

26 20%

20

49

43

42

39

1 - absolutně bezpečno 3 - spíše bezpečno 5 - nebezpečno 0 - nezodpovězeno

33

4

33

31

34 40%

7

27

40 60%

28

13

10

14

10

19 80%

10 100%

2 - bezpečno 4 - spíše nebezpečno 6 - vysoce nebezpečno

Nechat bez dozoru otevřené okno je nejvíce ohodnoceno stupni 3 – 5 u 60 % odpovídajících, což znamená spíše pocit nebezpečí než bezpečí, pouze 24 % respondentů odpovědělo stupni 1 a 2, tedy jako pocit vyšší bezpečnosti. Být přes den doma s nezamknutými dveřmi cítí jako spíše nebezpečné 22 % dotazovaných. Mezi stupně 2 – 4 bylo poměrně rovnoměrně rozloženo 62 % odpovědí a pouze 11 % vnímá situaci jako absolutně bezpečnou. Chodit v noci po ulicích hodnotí jako nebezpečné 25 % dotazovaných, nejvíce (60 %) odpovědí bylo hodnoceno stupni 3 a 4, tedy jako průměrně bezpečné. Naopak pouze 10 % jako absolutně bezpečné (stupeň 1). Strana 20 (celkem 25)


Nechat jít samotné dítě ze/do školy je vnímáno nejvíce jako spíše bezpečné (37 % odpovídajících) a stejným stupněm je hodnocena možnost nechat dítě samotné na pískovišti (36 % odpovídajících). Celkově se dotazovaní nejvíc bojí chodit v noci po ulicích a hodnotí situaci průměrně stupněm 3,7, následuje obava nechat bez dozoru otevřené okno a pustit dítě samotné na sportoviště s průměrem 3,6. Nechat jít dítě samotné ze školy a do školy je průměrně hodnoceno stupněm 3,3. Zůstat doma přes den s nezamknutými dveřmi se respondenti obávají nejméně, tedy hodnotí stupněm 3,2.

3.16 Největší problémy města Otázka: Co je největším problémem města? Tato otázka měla povahu otevřené odpovědi, ve které mohli dotazující vypsat, co je ve městě trápí bez omezujících odrážek či nabídnutých výčtů. Následující výčet uvádí 10 nejčastěji zmiňovaných problémů města, zbylé problémy zmiňované v dotaznících naleznete v příloze č. 2 tohoto vyhodnocení. V čem jsou respondenti nespokojeni a co jim ve městě chybí:

Ve městě chybí koupaliště Nedostatek parkovacích míst Autobusové nádraží Automobilová doprava Stav komunikací Nepořádek ve městě Vylidňování centra Pracovní příležitosti Město je příliš orientováno na turisty Psí exkrementy



4. Závěr Závěrem lze říci, že převážně panuje ve městě Český Krumlov pozitivní naladění vzhledem ke všem řešeným tématům. Na základní otázku, týkající se spokojenosti se životem ve městě, odpovědělo 77 % dotázaných pozitivně a 23 % spíše negativně. Na základě tohoto procentního vyjádření lze usuzovat, že většina obyvatel je spokojena, ale i přesto obyvatelé rádi přivítají pozitivní změny ve městě. Změny by měly směřovat převážně k úpravě veřejných ploch a prostranství a stálé péči o ně, k rozvoji ploch pro bydlení, k zlepšení sociálních a vzdělávacích služeb a také kvality pracovníků a volených zástupců města. Velký prostor pro rozvoj města vnímají obyvatelé v oblasti obslužnosti města občanským vybavením, kde je hodnocení spíše negativní s nižší kvalitou, a to zejména u možnosti parkování, počtu dětských hřišť, stavu komunikací, chodníků a sortimentu obchodů. Největší nespokojenost ve městě panuje s obslužnými službami, kde se objevuje hodnocení s nejnižšími stupni hodnocení v poměrně hojném počtu. Za nejhorší úroveň považují respondenti počet parkovacích míst, stav komunikací a chodníků. Většina občanů tráví svůj volný čas sportováním, proto by město mělo vzít tuto charakteristiku na vědomí a přizpůsobit své případné další investice. Třídění odpadu je řešeno v obci na poměrně vysoké úrovni, přesto jsou v této oblasti značné rezervy. Jedná se hlavně o informovanost občanů o smyslu a principu fungování třídění odpadu. Kvalita životního prostředí byla hodnocena spíše negativně, naopak zlepšování péče o zeleň vnímají občané poměrně pozitivně. Během posledních dvou let si všímají poměrného nárůstu péče o zeleň ze strany městského úřadu. Občané sledují dění na radnici hlavně v místním tisku. Dopravní obslužnost respondenti, kteří odpověděli na otázky, vnímají celkem pozitivně s vyšší průměrnou kvalitou. Nejvíce výjezdů bylo zaznamenáno do Českých Budějovic. Největší potřebu zlepšení v oblasti dopravní infrastruktury vidí dotazovaní v opravě místních komunikací a odklonem dopravy z centra města. Jednoznačně si většina dotazujících nemyslí, že je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Otázky směřující na bezpečnost v obci byly zodpovězeny poměrně průměrným hodnocením. Nejvyšší obavu představuje chůze v noci po ulicích, nechat bez dozoru otevřené okno a pustit dítě samotné na sportoviště. Největší nespokojenost s konkrétním místem ve městě vyjádřili lidé s hotelem Vyšehrad. Jako další místa vhodná k úpravě byly zmiňovány budova autobusového nádraží, budova na Plešivci a panelové sídliště. Mezi největší problémy města uvedli dotazující nejčastěji následujících 10 oblastí: Ve městě chybí koupaliště Nedostatek parkovacích míst Autobusové nádraží Automobilová doprava Stav komunikací Nepořádek ve městě Strana 22 (celkem 25)


Vylidňování centra Pracovní příležitosti Město je příliš orientováno na turisty Psí exkrementy

Shrnutí: • 77% spokojenost dotazujících se životem ve městě • Průměrná spokojenost se zdravotními, sociálními a vzdělávacími službami • Průměrná spokojenost s pracovníky a zástupci veřejnosti na radnici • Vyšší spokojenost s kulturními akcemi a péčí o památky • Průměrná spokojenost s počtem a úrovní sportovišť a dětských hřišť • Výrazná nespokojenost s počtem parkovacích míst, stavem komunikací a chodníků • Za nejvíce perspektivní obory jsou považovány služby, cestovní ruch a dále ubytovací a stravovací kapacity • Volný čas preferují respondenti nejvíce trávit sportováním, turistikou, zahrádkařením a různými kulturní aktivitami • Třídění odpadu je na poměrně vysoké úrovni, ve sběru vede plast • Kvalita životního prostředí je vnímána spíše na podprůměrné úrovni • Zlepšování údržby a péče o zeleň je vnímáno poměrně pozitivně • Největší počet výjezdů do jiných měst zaznamenávají České Budějovice, nejméně Velešín • Spokojenost s dostupností do různých míst je spíše průměrná, největší spokojenost je uváděna s dostupností Českých Budějovic a Prahy • Potřeba zlepšení dopravní infrastruktury je vyjádřena hodně výrazně. Dotazovaní by nejvíce ocenili opravu komunikací a odklon dopravy z centra • Pocit bezpečnosti vnímají občané na průměrné úrovni, za nejnebezpečnější byla označena chůze v noci po ulicích města a ponechání otevřeného okna bez dozoru • Nejméně se lidem líbí hotel Vyšehrad a autobusové nádraží • Nejopakovanější problémy ve městě jsou chybějící koupaliště, parkovací místa, stav autobusového nádraží, stav komunikací a hustota dopravy Okruhy k řešení na území města: • Zlepšení stavu komunikací a chodníků • Snížení hustoty dopravy • Odklonění dopravy z centra města • Zvýšení počtu parkovacích míst • Pokračování v aktivním třídění odpadu • Pokračování ve zlepšování údržby a péče o zeleň • Péče o životní prostředí • Podpoření sportování obyvatel města, výstavba koupaliště a cyklostezek • Zvýšení bezpečnosti v noci v ulicích města • Oprava či zvelebení hotelu Vyšehrad a autobusového nádraží • Oprava autobusového nádraží • Zabránění vylidňování centra



Příloha č. 1 – Podrobné vyjmenování míst, budov a předmětů, se kterými jsou respondenti nespokojení

Neoblíbené místo/budova/předmět ve městě

četnost

Hotel Vyšehrad

33

Autobusové nádraží

26

Bývalá budova areálu ZZN na Plešivci

12

Panelová sídliště

8

Zámek a zámecká zahrada

8

Budova Jitony

7

Pozemky pana Mazance

7

Bývalá jatka

5

Poliklinika

5

Bývalý mlýn

4

Budova Městského úřadu

4

Lipová ulice

4

Kontejnery

3

Otáčivé hlediště

3

Budovy u Benešova mostu

3

Supermarkety

2

Budova bývalé OVS

2

Dům pod Skalou

2

Zimní stadion

1

Náměstí

1

Disco klub Hrozen

1

Chodníky a komunikace mimo centrum města

1

Některé budovy na Latránu

1

Neosázené plochy při vjezdu do města

1

Nevyužité prostory bývalých kasáren

1

Obchody se šperky

1

Plánované hromadné garáže, předměstí

1

Nevhodné reklamy v centru města

1

Neupravená a neudržovaná místa

1



Příloha č. 2 – Podrobné vyjmenování problémů města Problémy města

četnost

Ve městě chybí koupaliště

20

Nedostatek parkovacích míst

19

Autobusové nádraží

18

Automobilová doprava

14

Stav komunikací

10

Nepořádek ve městě

10

Vylidňování centra

9

Pracovní příležitosti

8

Město je příliš orientováno na turisty

7

Psí exkrementy

6

Romští obyvatelé

6

Nedostatek obchodů s běžným sortimentem a služeb

5

Práce MěÚ

4

Nedostatečné sportovní vyžití (cyklistika)

4

Nedostatek a stav zeleně

4

Nedostatek dětských hřišť

3

Nezájem o běžný život místních obyvatel

3

Park

3

Kanalizace v některých částech města

2

Rušení nočního klidu

2

Přílišné komerční zájmy města

2

Zanedbávané okrajové části města

2

Ve městě je příliš draho

2

MHD

2

Nedostatek laviček ve městě

2

Vandalismus

1

Bezpečnost ve městě

1

Chybí lékařská pohotovost

1

Zimní stadion

1

Nedostatek ploch pro bydlení

1


Vyhodnocení výzkumu spokojenosti občanů s kvalitou života v Českém Krumlově. Strana 1 (celkem 25)

Recommend Documents