Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Rybníky na životní prostředí

SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o.

Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Rybníky na životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území)

Středočeský kraj

Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Rybníky na životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území)

Zpracováno dle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění v rozsahu přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění

Vypracoval: Ing. Josef Tomášek, CSc.

Mníšek pod Brdy srpen 2013

Identifikační údaje

Identifikační údaje

Název: Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Rybníky na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

Zadavatel:

IČ:

Obec Rybníky Rybníky 32 263 01 Dobříš 00875899

kontaktní osoba:

Vladimír Jarolímek, starosta tel. 603509616

Zpracovatel: Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská 900 252 10 Mníšek pod Brdy IČ: 46349316 DIČ: CZ46349316 kontaktní osoba:

Ing. Jitka Krejčová tel.: 318 591 770-71 736 622 641 fax: 318 591 772 e-mail: [email protected]

Obsah

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 1 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ NÁVRHU ÚP RYBNÍKY, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ........... 4 1.1. OBSAH A CÍLE NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU RYBNÍKY ................................................................................................. 4 1.2. ZHODNOCENÍ VZTAHU NÁVRHU ÚP RYBNÍKY K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 7 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN NÁVRH ÚP RYBNÍKY .............................................................................. 9 2.1.VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ .................................................................................................................... 9 2.2.OVZDUŠÍ A KLIMA ....................................................................................................................................... 13 2.3. VODA ......................................................................................................................................................... 14 2.4. PŮDA.......................................................................................................................................................... 18 2.5. GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ....................................................................................................... 18 2.6 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................................................... 23 2.7. DOPRAVA ..................................................................................................................................................... 29 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ÚZEMÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM NÁVRHU ÚP RYBNÍKY VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .................................................................................................................. 32 PŮDA ................................................................................................................................................................ 32 VODA ................................................................................................................................................................ 34 Zásobování vodou ........................................................................................................................................ 34 Kanalizace .................................................................................................................................................... 34 Vodní toky .................................................................................................................................................... 36 OVZDUŠÍ ........................................................................................................................................................... 36 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM NÁVRHU ÚP RYBNÍKY VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, EVL A PTAČÍ OBLASTI ......................................................................................................................................................... 37 5.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NÁVRHU ÚP RYBNÍKY ................................. 38 5.1. VLIVY NAVRHOVANÝCH LOKALIT A JEJICH FUNKČNÍHO VYUŽITÍ NA SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 38 5.I.1. Vliv na obyvatelstvo ............................................................................................................................ 38 5.I.2. Vliv na ovzduší .................................................................................................................................... 38 5.I.3 Vliv na vody .......................................................................................................................................... 39 5.I.4 Vliv na akustickou zátěž ....................................................................................................................... 40 5.I.5 Vliv na půdu ......................................................................................................................................... 40 5.I.6 Vliv na krajinu ...................................................................................................................................... 41 5.I.7 Vliv na hmotný majetek a kulturní památky........................................................................................ 42 5.I.8 Vliv na chráněné části přírody ............................................................................................................. 42 5.I.8 Vliv na horninové prostředí .................................................................................................................. 42 5.I.9 Doprava ............................................................................................................................................... 42 Hodnocení vlivů na ŽP a obyvatelstvo podle jednotlivých lokalit ................................................................ 43 5.2. KUMULACE A CHARAKTER PŮSOBENÍ FUNKČNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ...................................................................................................... 51

6.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ, POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ... 52

7. OPATŘENÍ K PREVENCI, MINIMALIZACI NEBO KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................................................................... 53 9.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU NÁVRHU ÚP RYBNÍKY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................ 56

10.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................................ 57

11.

NÁVRH STANOVISKA ............................................................................................................................. 58

12.

PŘÍLOHY ................................................................................................................................................ 60

Úvod

ÚVOD Předložené posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění je podle §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které je nedílnou součástí územního plánu. Předmětem tohoto hodnocení je posouzení Návrhu územního plánu obce Rybníky. Návrh územního plánu obce Rybníky řeší nové lokality pro výstavbu cca 130 rodinných domů a navrhuje 4 nové plochy pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Pozitivním přínosem ÚP Rybníky je vymezení lokality TI1 pro vybudování městské čistírny odpadních vod a dále lokality PP1 na území jámy č. 24, kde je navržena rekultivace skládky. Plochy pro individuální rekreaci nejsou dále územním plánem rozvíjeny. Územní plán nepřipouští výstavbu fotovoltaických elektráren a větrných elektráren. Zpracovatelem návrhu územního plánu je Ivan Plicka Studio s.r.o. Na základě návrhu zadání územního plánu Rybníky provedl Krajský úřad Středočeského kraje zjišťovací řízení podle § 10i odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění se závěrem, že návrh zadání „Územní plán Rybníky“ je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Vyhodnocení SEA je požadováno zejména z důvodu navrhovaných požadavků na plochy pro výrobu a skladování, rekreaci, veřejnou infrastrukturu a příp. občanskou vybavenost, které můžou zakládat rámec pro realizaci záměrů podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro zpracování vyhodnocení SEA byly stanoveny následující požadavky, tj. posoudit a vyhodnotit zejména: - hlukovou a emisní zátěž z provozu možných záměrů realizovaných na ploše výroby a skladování vč. narušení faktorů pohody bydlení případných sousedních obytných ploch, - dopady na hlukovou, emisní a bezpečnostní situaci vyvolané generovanou dopravou v souvislosti s návrhem ploch výroby a skladování, - případné nežádoucí vlivy činností na navrhovaných rekreačních plochách, - případné změny budoucího uspořádání krajiny v důsledku předpokládané realizace tras plynovodu a vodovodu (územní rezervy z ÚP VÚC okresu Příbram), tras nových komunikací, kanalizace apod.; je požadováno variantní řešení těchto tras, zvážení optimálního řešení s min. zásahem do krajiny a chráněných částí přírody (zdůraznit nutnost respektovat vymezení RBK Pod Skálou – Holcovská v západní části k.ú. Rybníky dle nadřazené územně plánovací dokumentace, nelze totiž vyloučit možnost střetů s ochranou zvláště chráněných druhů, neboť orgán ochrany přírody má k dispozici záznamy o výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin z řešeného území, - možnost navržení kompenzačních opatření, která mohou negativní vlivy zmírnit nebo je zcela eliminovat.

Vyhodnocení návrhu územního plánu Rybníky z hlediska vlivů na životní prostředí bylo zpracováno v rozsahu přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., a to oprávněnou osobou ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb. Ing. Josefem Tomáškem, CSc. 1

Úvod

Vypořádání připomínek KÚ StK k návrhu zadání Koordinované stanovisko č.j. 196379/2011/KUSK ze dne 27.10.2011 Reakce na vyjádření z hlediska Návrh zadání má zcela nekonkrétné Dle platných ZÚR StK je zákona č. podobu, bez lokalizace jednotlivých regionální biokoridor Pod Skálou114/1992 ploch změn a upřesnění charakteru změn Holcovská (RK 1213) trasován Sb., o využití území, proto orgán ochrany východně od obce Rybníky a do ochraně přírody upozorňuje na nutnost katastru obce zasahuje jen okrajově přírody a respektovat vymezení RBK Pod Skálou- v severovýchodní části. Žádná krajiny Holcovská v západní části Rybníky podle z navrhovaných nových ploch se nadřazené ÚP. Ze stejného důvodu nelze tohoto RBK nedotkne. vyloučit možnost případných střetů zadání s ochranou zvláště chráněných druhů, neboť orgán ochrany přírody má k dispozici záznamy o výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin z území řešeného předmětným zadáním. z hlediska Požadavek, aby plochy zemědělské půdy Je součástí návrhu ÚP Rybníky zákona č. navrhované k nezemědělskému využití, 334/1992 byly v předloženém návrhu ÚP doloženy Sb., o konkrétními údaji o výměře, kultuře a ochraně BPEJ. ZPF z hlediska Požadavek, aby v návrhu ÚP byl seznam Navrhované nové plochy zákona č. případně dotčených PUPFL včetně nezasahují do PUPFL 289/1995 uvedení výměr a údajů z KN. Sb. z hlediska Posoudit hlukovou a emisní zátěž Je předmětem posudku zákona č. z provozu možných záměrů 100/2001 realizovaných na ploše výroby Sb. a skladování vč. narušení faktorů pohody bydlení případných sousedních obytných ploch Posoudit dopady na hlukovou, emisní a Je předmětem posudku bezpečnostní situaci vyvolané generovanou dopravou v souvislosti s návrhem ploch výroby a skladování Posoudit případné nežádoucí vlivy Nejsou navrhovány žádné činností na navrhovaných rekreačních rekreační plochy plochách Vyhodnotit případné změny budoucího Původní trasy plynovodu uspořádání krajiny v důsledku a vodovodu nebyly převzaty do předpokládané realizace tras plynovodu a platných ZÚR Středočeského kraje vodovodu (územní rezervy z ÚP VÚC a nejsou součástí řešení návrhu okresu Příbram), tras nových územního plánu Rybníky. Zadání komunikací, kanalizace apod.; je bylo zasíláno k vyjádřením ještě požadováno variantní řešení těchto tras, v době, kdy ÚP VÚC Příbram bylo zvážení optimálního řešení s min. platné.

2

Úvod

Koordinované stanovisko č.j. 196379/2011/KUSK ze dne 27.10.2011 Reakce na vyjádření zásahem do krajiny a chráněných částí Komunikační dostupnost přírody (zdůraznit nutnost respektovat rozvojových lokalit je zajištěna po vymezení RBK Pod Skálou – Holcovská stávajících komunikacích nebo v západní části k.ú. Rybníky dle návrhem nových místních nadřazené územně plánovací komunikací v minimálním rozsahu dokumentace, nelze totiž vyloučit a nelze předpokládat vliv na možnost střetů s ochranou zvláště přírodní, kulturní a historickou chráněných druhů, neboť orgán ochrany charakteristiku zájmového území. přírody má k dispozici záznamy Územní plán řeší nové trasy o výskytu zvláště chráněných druhů vodovodu a splaškové kanalizace. živočichů a rostlin z řešeného území Tyto stavby nezasahují do RK Pod Skálou-Holcovská a jsou od RK dostatečně vzdáleny. K ovlivnění by teoreticky mohlo dojít u navrhované plochy pro bydlení BV10, která leží cca 50m jihozápadním směrem. Tento objekt nebude vybaven svodnou kanalizací a nebude napojen na vodovod. K vlivům na krajinu nedojde, neboť se nejedná o nadzemní stavby. Dle platných ZÚR StK je regionální biokoridor Pod SkálouHolcovská (RK 1213) trasován východně od obce Rybníky a do katastru obce zasahuje jen okrajově v severovýchodní části. Žádná z navrhovaných nových ploch se tohoto RBK nedotkne. Dle platných ZÚR StK regionální biokoridor Pod Skálou-Holcovská (RK 1213) je trasován východně od obce Rybníky a do katastru obce zasahuje v severovýchodní části. Žádná z navrhovaných nových ploch se tohoto RBK nedotkne. Možnost navržení kompenzačních Jsou součástí návrhu stanoviska opatření, která mohou negativní vlivy zmírnit nebo je zcela eliminovat

3

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů návrhu ÚP Rybníky, vztah k jiným koncepcím

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ NÁVRHU ÚP RYBNÍKY, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Návrh územního plánu Rybníky tvoří textová a grafická část. Část textová má celkem 28 stran a sestává z následujících kapitol: A B C D E F G H I J K L M N O

P

Vymezení zastavěného území Základní koncepce rozvoje území obce Urbanistická koncepce Koncepce veřejné infrastruktury Koncepce uspořádání krajiny Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Vymezení veřejně prospěšných staveb Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb Stanovení kompenzačních opatření Vymezení plocha koridorů územních rezerv Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Údaje o územním plánu Část grafická obsahuje celkem 4 výkresy: 1. 2. 3. 4.

Výkres základního členění území 1: 5 000 Hlavní výkres 1: 5 000 Technická infrastruktura 1: 5 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1: 5 000

1.1. Obsah a cíle návrhu Územního plánu Rybníky Územní plán stanoví jasná pravidla pro efektivní urbanistický rozvoj obce a je závazným podkladem pro rozhodování orgánů státní správy v území. Stanovením zásad organizace území vytváří územní plán obce právní jistoty pro majitele nemovitostí i vstupující podnikatele a investory. Podle návrhu ÚP dojde zejména k doplnění proluk a zpevnění celkové struktury zástavby, v přímé vazbě na stávající zastavěné území jednotlivých sídel (výjimkou je lokalita BV10, která doplňuje osídlení, tvořené samotami, v severovýchodní části správního území obce). Plochy pro individuální rekreaci nejsou územním plánem dále rozvíjeny.

4


BUDÍN Územní plán navrhuje v tomto sídle především doplnění stávajících proluk novou výstavbou rodinných domů (jedná se o lokality BV13, BV14, BV15, BV16 a BV19) a dvě rozvojové lokality, pokračující v již započaté výstavbě rodinných domů při východním okraji obce (lokality BV17 a BV18). Další lokalita pro výstavbu rodinných domů je vymezena při jihozápadním okraji obce (lokalita BV28). Celková předpokládaná kapacita těchto rozvojových lokalit je při plném naplnění cca 30 rodinných domů. LIBICE Územní plán navrhuje dvě menší rozvojové lokality v severní části sídla Libice (lokality BV20 a BV21) a relativně rozlehlejší rozvojovou lokalitu v jižní části sídla Libice (lokalita BV22); tato lokalita propojuje dvě v současné době od sebe odtržené části zastavěného území sídla Libice. V případě všech tří lokalit se jedná výhradně o rozvoj rodinných domů; celková předpokládaná kapacita těchto rozvojových lokalit je při plném naplnění cca 10 rodinných domů. V lokalitě jámy 24 v severní části k.ú. Libice územní plán navrhuje přírodní plochu plochu PP1, která je určena k rekultivaci černé skládky. RYBNÍKY Územní plán navrhuje doplnění stávajících proluk novou výstavbou a pokračování v již započatém rozvoji rodinných domů - to se týká východní části obce (lokality BV3, BV4, BV5, BV6, BV8 a BV9). Směrem jižním je podél komunikace a směrem k lokalitě pro vybudování ČOV – navržen další rozvoj rodinných domů (lokalita BV7). Při severním okraji obce je navržena poměrně rozlehlá rozvojová lokalita pro výstavbu rodinných domů (BV1; v rozsahu odpovídajícím předchozímu územnímu plánu). Celková předpokládaná kapacita těchto rozvojových lokalit je při plném naplnění cca 85 rodinných domů. Při západním okraji obce, ve vazbě na stávající areál výroby nerušící, je vymezena rozvojová lokalita pro výrobu nerušící, obchod, služby (lokalita VN1). V severozápadní časti obce je vymezena transformační rozvojová lokalita na místě drřívějšího zemědělského areálu - tato lokalita a na ni navazující lokalita jsou určeny pro další rozvoj výroby nerušící, obchodu a služeb (lokality VN2 a VN3). Územní plán navrhuje při severním okraji správního území obce – ve vazbě na stávající průmyslový areál – rozšíření tohoto areálu (lokalita VP1); dopravní napojení tohoto areálu je realizováno v přímé vazbě na silnici II/119, mimo správní území obce. V současné době v areálu působí společnost Anbremetall a.s. (Výkup a zpracování odpadu neželezných i železných kovů, zpracování hliníkových stěrů, úprava špon), Aluhut a.s. (hutní výroba hliníkových slitin), Primagra a.s. (Středisko výživy a ochrany rostlin), Allimac s.r.o. (sklad barevných kovů), Agrics Hustopeče (sklad modelů a reklamních předmětů) a Elimport s.r.o. (sklad ochranných systémů pro kabelová vedení a kabelového příslušenství). Průmyslový areál zasahuje i na katastrální území Stará Huť. Rozvinul se na základě dřívějšího zemědělského podniku. V nezastavěném území nejsou navrhovány nové rozvojové lokality (výjimkou je lokalita BV10, která doplňuje osídlení, tvořené samotami, v severovýchodní části správního území obce), ani nadměrně zvětšován rozsah stávajících samot. Nejsou navrhovány nové

5


plochy pro rekreaci, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Územní plán nepřipouští výstavbu fotovoltaických elektráren a větrných elektráren. Územní plán vymezuje stabilizované plochy a plochy změn; územní plán vymezuje plochy změn – plochy zastavitelné a plochy změn – plochy přestavby. PLOCHY ZASTAVITELNÉ: způsob využití plochy smíšené obytné – bydlení venkovské

BV1 BV2-BV28 VP1 VN1 VN3 TI1

poznámka nutno pořídit regulační plán

plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy výroby a skladování – výroba průmyslová plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby plochy technické infrastruktury

PLOCHY PŘESTAVBY: VN2 PP1

způsob využití plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby plochy přírodní

Dopravní infrastruktura: Územní plán považuje za stabilizované vedení trasy silnice II/119 řešeným správním územím. Komunikační dostupnost rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační síť anebo návrhem nových místních komunikací, které budou připojeny na stávající komunikace. Pozn. Odpovídajícím způsobem není zajištěna dopravní obslužnost stávajícího průmyslového areálu ani navrhované plochy VP1. Jedná se však již o katastr obce Stará Huť. Technická infrastruktura: Plynovod: Objekty v obci jsou vytápěny kombinovaným způsobem - většinou pevnými palivy a v malé míře elektricky nebo jinými druhy paliva. Plyn zatím v obci zaveden není, ačkoli je k severní hranici katastrálního území obce do VTL-RS přiveden VTL plynovod, - zemní plyn je využíván v průmyslové zóně (spol. Anbremetall, Aluhut, Allimac a Agrics Hustopeče). Vzhledem k rozlehlosti obce a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo bez významného velkoodběratele) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost plynofikace. Z těchto důvodů se o zajištění přívodu plynu do obce v časovém horizontu Územního plánu neuvažuje. Vedení VN: Obec je napájena elektrickou energií ze systému nadzemních a kabelových vedení 22 kV z blízkých rozvoden 110/22 kV. Správním územím obce prochází nadřazená trasa nadzemního vedení VVN: 400 kV. Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách nejsou navržena žádná nová vedení a zařízení sítě VN. Rozvojové lokality by byly pokryty ze stávajících trafostanic sítí NN. 6


Kanalizace: Obec Rybníky nemá v současnosti vybudovanou veřejnou splaškovou kanalizaci. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou z poloviny území odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce. Zbytek dešťových vod je odváděn systémem příkopů, struh a propustků do místní bezejmenné vodoteče (přítok Kocáby). Vodovod: Obec Rybníky je zásobena z větší části pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Libice - Rybníky, který provozuje Vodohospodářská společnost Dobříš. Objekty na západním okraji správního území obce (Budín) jsou zásobovány vodou z veřejné sítě sousedního sídla Budínek. V obci byl vybudován nový zásobní řad pro novou zástavbu. Zbytek obyvatel využívá domovní studně. 1.2. Zhodnocení vztahu návrhu ÚP Rybníky k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. Návrh ÚP Rybníky z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a pohledu na organizaci a rozvoj území. Návaznost a koordinace vychází především z dokumentů a strategií v oblastech územního rozvoje a ochrany životního prostředí (přírody a krajiny), které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Na národní úrovni jsou to mj.: - Politika územního rozvoje ČR - Strategie regionálního rozvoje České republiky - Státní politika životního prostředí - Strategie udržitelného rozvoje České republiky - Národní program snižování emisí České republiky - Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti - Národní program snižování emisí ČR - Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky - Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie - Plán odpadového hospodářství ČR - Státní energetická politika Na regionální úrovni jsou to pak zejména: - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje - Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje - Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje - Integrovaný systém nakládání s odpady ve Středočeském kraji - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje - Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje - Energetická koncepce Středočeského kraje - Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

7


Výše uvedené koncepční dokumenty byly v návrhu ÚP Rybníky relevantně zohledněny, a to přiměřeně dle rozsahu a oblastí řešených územním plánem a specifikem řešeného území. Všechny posuzované lokality, resp. možné záměry – využití funkčních ploch byly konfrontovány s požadavky vyplývající ze Státní politiky životního prostředí a zpracovaných koncepcí na krajské úrovni, především se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje a lze konstatovat, že návrh ÚP Rybníky byl ve shodě s těmito dokumenty posuzován při respektování příslušných právních předpisů vztahujících se k jednotlivým složkám životního prostředí. Na řešené území nejsou z hlediska ZÚR Středočeského kraje kladeny žádné zvláštní požadavky.

8

3. Charakteristiky životního prostředí v území, které by mohly být uplatněním návrhu ÚP Rybníky významně ovlivněny

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN NÁVRH ÚP RYBNÍKY 2.1.VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Obec Rybníky se nachází v okrese Příbram, jižně od hlavního města Prahy a cca 3,5 km jihovýchodně od města Dobříš a cca 16 km severozápadně od města Příbram. Obec leží na komunikaci II/119 spojující Dobříš - Sedlčany. Sousední obce: - Svaté Pole - Stará Huť - Nový Knín - Drhovy - Daleké Dušníky Tab. 1: Základní statistické údaje obce Rybníky ID obce Statut Počet částí katastrální výměra Pošta Škola

Zdravotnické zařízení Policie Kanalizace (ČOV) Vodovod Plynofikace

14401 obec 3 565 ha ne ne

Zdroj: http://mesta.obce.cz/

Tab. 2: Demografický vývoj Počet obyvatel

Stav 31.12.

Počet obyvatel

Stav 31.12.

Počet obyvatel

Stav 31.12.

Počet obyvatel

Stav 31.12.

1971

238

1981

239

1994

249

2004

272

1972

232

1982

216

1995

253

2005

271

1973

232

1983

214

1996

248

2006

271

1974

228

1984

199

1997

244

2007

283

1975

227

1985

192

1998

251

2008

300

1976

220

1986

189

1999

255

2009

311

1977

212

1987

182

2000

255

2010

318

1978

202

1988

182

2001

267

2011

376

1979

195

1992

248

2002

274

2012

390

1980

197

1993

247

2003

276

9

ne ne ne ano ne


Tab. 3: Věková struktura k 31.12.2010

Rybníky

Stav obyvatel k 31.12. celkem

Stav obyvatel k 31.12. ženy

Stav obyvatel k 31.12. muži

Průměrný věk žijících celkem

Průměrný věk žijících ženy

Průměrný věk žijících muži

318

156

162

39

39

39

Tab. 4: Bytový fond v obci z toho Byty

Byty celkem

Byty celkem obydlené z toho právní důvod užívání bytu: ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní z toho v domech s materiálem nosných zdí: z kamene, cihel, tvárnic ze stěnových panelů neobydlené z toho důvod neobydlenosti: změna uživatele slouží k rekreaci přestavba nezpůsobilé k bydlení

Počet osob z toho v celkem rodinných domech 358 346 358 346

149 113

v rodinných domech 145 109

v bytových domech 4 4

90 3 3 1

90 3 -

3 1

297 8 9 4

297 9 -

106 36

102 36

4 -

338 x

326 x

12 -

12 -

-

x x x x

x x x x

zdroj: Český statistický úřad, sčítání 2011

Tab. 5: Domovní fond v obci Domy Domy Domy celkem obydlené domy z počtu domů vlastnictví: fyzická osoba obec, stát bytové družstvo

z toho

celkem rodinné bytové 129 97

128 96

1 1

91 -

91 -

-

10

Počet osob z toho v celkem rodinných domech 358 346 358 346 330 -

330 -


Domy Domy spoluvlastnictví vlastníků bytů domy s počtem bytů: 1 2.III 4.XI 12 a více z počtu domů období výstavby nebo rekonstrukce: 1919 a dříve 1920 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011 z počtu domů materiál nosných zdí: kámen, cihly, tvárnice stěnové panely z počtu domů počet nadzemních podlaží: 1.II 3.IV 5 a více z počtu domů technické vybavení domů: přípoj na kanalizační síť vodovod plyn ústřední topení průměrné stáří obydlených domů z počtu obydlených domů: ubytovací zařízení bez bytů neobydlené domy s byty z toho: využívané k rekreaci přestavba domu nezpůsobilé k bydlení neobydlená ubytovací zařízení bez bytů

z toho

celkem rodinné bytové

Počet osob z toho v rodinných celkem domech

4

4

-

12

12

80 16 1 -

80 16 x x

1 -

248 98 12 -

248 98 x x

6 23 13 17 15 20

6 23 13 16 15 20

1 -

15 80 61 76 50 72

15 80 61 64 50 72

90 -

89 -

1 -

338 -

326 -

90 1 -

89 1 x

1 -

345 2 -

333 2 x

89 3 72 38

88 3 71 38,1

1 1 27

344 21 278 x

332 21 266 x

32

x 32

x -

x

x x

12 -

12 -

-

x x x

x x x

-

x

x

x

x

11


Domy Domy počet bytů v neobydlených domech

z toho

celkem rodinné bytové 32

32

-

Počet osob z toho v rodinných celkem domech x

zdroj: Český statistický úřad, sčítání 2011

Obrázek 1: Situace širších vztahů

zdroj: http://www.mapy.cz

Obec Rybníky má tři části, a to Rybníky, Budín a Libice. Rybníky. První zmínky o obci jsou z roku 1603. V nedávné historii byla obec součástí města Dobříš. Jméno obce vzniklo z rozlehlého rybníku, který se zde rozléval. Po bitvě na Bílé hoře sem přišli evangelíci, kteří byli vyhnáni na neúrodnou půdu. Postupně začali vodu vytlačovat, což má za následek současnou členitost vsi. V 18. století byla obec střediskem okolních katolíků. Bývalý evangelický kostel, vybudovaný kolem poloviny 19. stol. místním sborem (který později přesídlil na Dobříš), byl na přelomu let 2006-2007 prodán do soukromého vlastnictví. Budín. Po roce 1850 patřil Budín k obci Drhovy, kolem roku 1930 byl připojen k Rybníkům, pod které patří dodnes, pouze v letech 1988-91 byl připojen k Dobříši. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Rybníků. Vesnicí protéká Kocába. Je zde evidováno 17 adres (2009), trvale zde žije 23 obyvatel (údaj 2001). Libice. Je zde evidováno 22 adres (2009). Trvale zde žije 49 obyvatel (2001).

12


Části Rybníky a Budín se nacházejí na katastru Rybníky, Libice pak na katastru Libice.

2.2.OVZDUŠÍ A KLIMA Klimatické podmínky Zájmová oblast patří do mírně teplé oblasti, okrsek B3 mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový. Podle Atlasu podnebí Česka (ČHMÚ 2007) patří řešené území do oblasti s průměrnou teplotou vzduchu 8- 9 °C. Průměrné měsíční a roční srážkové úhrny pro meteorologickou stanici Dobříš (370 m n. m.) jsou uvedeny pro období 1931 - 1960 v následující tabulce: Tab. 6 Průměrné srážky (mm za období 1931 – 1960) Stanice Dobříš

I 27

II 28

III 26

IV 38

V 62

VI 72

VII 82

VIII 75

IX 43

X 44

XI 29

XII 30

rok 556

Podle Atlasu podnebí Česka (ČHMÚ 2007) patří řešené území do oblasti s průměrnou roční výškou srážek 500 - 550 mm. Imisní pozadí zájmového území (pětileté průměry) Dle vyhlášky č. 415/2012 Sb. se při hodnocení stávající úrovně znečištění vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích kalendářních 5 let, které mají stanovený roční imisní limit. Mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách (prostřednictvím ČHMÚ). Záměr se nachází ve čtvercích číslo 442515, 443514, 442513, 443513. Údaje o klouzavém průměru koncentrací za předchozích 5 kalendářních let (2007-2011) v těchto čtvercích jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 7 Pětileté průměry 2007-2011 ve čtvercové síti 1x1 km Číslo čtverce

X_COORD

Y_COORD

442514

-763557.79615

-1076997.40087

8.8

20.6

0.6 0.51

38.7 14.3

14.5 1.38 7.1 1.4 0.34

443514

-762566.24782

-1077126.07244

8.7

20.7

0.6 0.51

38.9 14.4

14.5 1.39 7.1 1.4 0.36

442513

-763686.46849

-1077988.94876

8.7

20.6

0.6 0.49

38.7 14.2

14.5 1.32 7.1 1.4 0.34

443513 -762694.91983 -1078117.62153 zdroj: http://portal.chmi.cz Vysvětlivky k tabulce 7:

8.7

20.6

0.6 0.49

38.6 14.3

14.5 1.34 7.1 1.4 0.35

X_COORD Y_COORD NO2 PM10 BZN BaP PM10_M36 SO2_M4 PM25 As Pb

NO2 PM10 BZN BaP

PM10 SO2 PM25 _M36 _M4

souřadnice x systému JTSK souřadnice y systému JTSK NO2 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3] PM10 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3] benzen - roční průměrná koncentrace [μg.m-3] benzo(a)pyren - roční průměrná koncentrace [ng.m-3] PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [μg.m -3] SO2 - 4. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [μg.m -3] PM2,5 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3] arsen - roční průměrná koncentrace [ng.m-3] olovo - roční průměrná koncentrace [ng.m-3]

13

As

Pb Ni

Cd


nikl - roční průměrná koncentrace [ng.m-3] kadmium - roční průměrná koncentrace [ng.m-3]

Ni Cd

Tab. 8: Platné imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb. Příloha č. 1: Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení znečišťující látka Částice PM10 Částice PM10 Částice PM2,5 Oxid dusičitý Oxid dusičitý Oxid siřičitý Oxid siřičitý Benzen Olovo

Doba průměrování 1 kalendářní rok 24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 hodina 24 hodin 1 hodina 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

Imisní limit 40 µg.m-3 50 µg.m-3 25 µg.m-3 40 µg.m-3 200 µg.m-3 125 µg.m-3 350 µg.m-3 5 µg.m-3 0,5 µg.m-3

Maximální počet překročení 0 35 0 0 18 3 24 0 0

2) Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxidy dusíku1)

Doba průměrování kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března) 1 kalendářní rok

Imisní limit 20 µg.m-3 30 µg.m-3

Poznámka: 1

) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.

3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM 10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Arsen* Kadmium* Nikl* Benzo(a)pyren*

1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

6 ng.m-3 5 ng.m-3 20 ng.m-3 1 ng.m-3

*Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10. Kvalitu ovzduší na území obce lze tedy považovat za velmi dobrou. 2.3. VODA Povrchové vody Zájmové území leží v povodí III. řádu Vltava od Otavy po Sázavu. Prakticky celé území obce leží v povodí vodního toku Kocába (číslo hydrologického pořadí 1-08-05-092 a 108-05-094), pravostranným přítokem je Libický potok a levostranným přítokem bezejmenná vodoteč (s malou vodní nádrží v obci), která vytéká ze Svatopolského rybníka a dále další drobné bezejmenné vodoteče. Jen malá část řešeného území na východě je součástí povodí Drhovského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-08-05-093/0).

14


Kocába je významným vodním tokem od soutoku se Sychrovským potokem, tedy mimo území obce. Vymezení lososových a kaprových vod dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. Kocába v celém toku obcí. Správcem toku je Povodí Vltavy, s.p. – závod Dolní Vltava. Obr. 2: Vodní hospodářství a ochrana vod

zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap

15


Obr. 3: Výřez vodohospodářské mapy (1:50 000)

Odpadní vody Obec Rybníky nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizaci. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody Dešťové vody jsou z poloviny území odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce. Zbytek dešťových vod je odváděn systémem příkopů, struh a propustků do místní bezejmenné vodoteče (přítok Kocáby). Ze stávající průmyslové zóny je dešťová voda odváděna přes retenční nádrž zatrubněním přes pole do rokle s občasnou vodotečí ústící do Kocáby. Kvalita vod ze stávající průmyslové zóny je sledována. Pitná voda Obec Rybníky je v současné době zásobena z větší části pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Libice - Rybníky, který provozuje Vodohospodářská společnost Dobříš. Objekty na západním okraji správního území obce (Budín) jsou zásobovány vodou z veřejné sítě sousedního sídla Budínek. V obci byl vybudován nový zásobní řad z PE DN 63, dl. 200 m pro novou zástavbu. Zbytek obyvatel je zásoben vodou z domovních studní. Ochranná pásma Na zájmové území nezasahují ochranná pásma vodních zdrojů ani OP přírodních léčivých zdrojů. Zájmové území neleží v CHOPAV. Při severozápadním okraji katastru obce Rybníky prochází hranice ochranného pásma vodních zdrojů II stupně. Toto OP nezasahuje do katastru obce. 16


Obrázek 4: Situace s umístěním ochranného pásma vodního zdroje

zdroj: Vodohospodářský informační portál

Záplavová území Řešeným územím obce protéká potok Kocába ve svém horním toku, přítokem je Libický potok a další drobné bezejmenné vodoteče. U jmenovaných drobných toků není v ÚAP ani v Povodňovém plánu Středočeského kraje dokumentováno záplavové území Q100 ani jeho aktivní zóna. K menším rozlivům dochází na drobných tocích za velkých dešťů na zemědělských pozemcích v nezastavěném území, objekty nebývají těmito vodami ohroženy, takže není nutno plánovat protipovodňová opatření. Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Pouze bude provedeno čištění koryt a koryta budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. protierozní kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. Na Kocábě na ř. km 34.45 umístěn hlásný profil č. 135 (Daleké Dušníky - silniční most na Druhlice, pravý břeh) s těmito údaji: plocha povodí průměrný roční průtok

54,84 km2 100 l/s

Tab. 9: Kocába, N-leté průtoky v hlásném profilu č. 135: m3/s Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

5,00

12,8

17,2

30,4

37,5

17


Tab. 10: Stupně povodňové aktivity Stupně povodňové aktivity (SPA):

[cm]

bdělost

80

pohotovost

110

ohrožení

140

Platnost SPA pro úsek toku: Daleké Dušníky – Štěchovice. Kritické místo: Nový Knín Je zcela reálné, že povodňovou vlnou by bylo zasaženo minimálně území kolem Vojířského mlýna (nevyužíváno) a objekty v lokalitě Dolík. Zpracování zátopových území Kocáby v tomto úseku lze považovat za nanejvýš potřebné.

2.4. PŮDA Zemědělský půdní fond Návrh územního plánu předpokládá nové funkční využití vybraných lokalit určených podle požadavků na plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování a plochy technické infrastruktury. ÚP navrhuje zábor pozemků ZPF o celkové rozloze 32 ha, z toho 1,0 ha (3,13 %) činí zábor v zastavěném území. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny půdami III. třídy ochrany (0,003 %), půdami IV. třídy ochrany (41,53 %) a půdami V. třídy ochrany (58,47 %). Část funkční plochy BV22 je navržena na půdě ve 2. třídě ochrany (173 m2), tato však dle návrhu ÚP nebude zastavěna. Pozemky určené k plnění funkce lesa Územní plán Rybníky nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. Navržené funkční plochy BV1, BV3, BV7, BV10, BV20, BV21, BV24, BV26 a BV27 jsou v kontaktu s ochranným pásmem lesa. Lesy v zájmovém území se většinou nacházejí na svažitých pozemcích a převlhčených plochách méně vhodných pro zemědělské obhospodařování. Na lesních plochách je vymezena převážná část prvků ÚSES. ÚSES na lesních pozemcích nevyžaduje významné změny v lesním hospodářství, vhodná je podpora přirozené druhové skladby v porostech. Převážná většina území z původní přirozené skladby buku a dubu byla přeměněna na monokultury smrku a borovice. Na území obce je podprůměrné zastoupení lesa a to 17,64 % celkové plochy. 2.5. GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Geologické podmínky Předmětné území leží se středové části Českého masívu ve středočeské oblasti v Barrandienském svrchním proterozoiku. Střídají se zde prachovce, břidlice a droby (převaha prachovců a břidlic). Algonkické břidlice a droby jsou jednosměrně vyvinuté, minerálně slabě zásobené horniny, které zvětrávají na středně těžké zeminy a hojnými střípkovitými rozpady.

18


Hloubka zvětralin je závislá především na reliéfu terénu. Místy vzniká zvětralina malé mocnosti tvořená převážně střípkovitými úlomky a spočívající na silně rozpukaném podkladu. Tato zvětralina je neobyčejně vysychavá, protože voda rychle zasakuje a neváže se v povrchových vrstvách. Čtvrtohorní útvar (kvartér) je zastoupen svahovinami převážně z kyselého materiálu. Vznikly posuvem rozvětralých částí hornin buď vodou, větrem nebo vlastní vahou. Jsou složeny z hlinité substance eolitického původu a z úlomků hornin. Materiál svahovin je produktem intenzívního zvětrávání, kterým došlo k relativně většímu uvolnění živin než u eluvií primárních hornin. Typické pro svahoviny je jejich zrnitostní složení, nižší obsah přístupných živin a určitý podíl pevných součástí okolních hornin (úlomků algonkické břidlice). Do řešeného území v části Budín zasahuje Chráněné ložiskové území Daleké Dušníky I. Ložisko není v současnosti těženo a je vedeno jako rezerva. Tab. 11: Chráněné ložiskové území Daleké Dušníky I Číslo CHLÚ Název 04830000 Daleké Dušníky I.

Surovina IČ Organizace Stavební kámen 00025798 Česká geologická služba

zdroj: http://mapy.geology.cz/GISViewer

Obrázek 5: Chráněné ložiskové území Daleké Dušníky I.

zdroj: Surovinový informační systém: http://mapy.geology.cz/GISViewer

19


Obrázek 6: Chráněné ložiskové území Daleké Dušníky I (detail)

z zdroj: Surovinový informační systém: http://mapy.geology.cz/GISViewer

V řešeném území (k.ú. Libice) se nachází jáma č. 24 (plocha 1225 m2) příbramského uranového ložiska, která byla hloubena v letech 1959 – 61. V roce 1992 byla jáma zasypána. V celém pásmu přímého vlivu (PPV) byla rozhodnutím MěÚ Dobříš č.j. 4236-98-Br vyhlášena stavební uzávěra. Jedná se o plochu 35 x 35 m na soukromých pozemcích (p.č. 48/5, 48/6, 46/1). Areál již není oplocen. Pásmo přímého vlivu bez známek poklesu. Umístění jámy č. 24 je patrné z následujícího obrázku. V prostoru jámy č. 24 je navržena funkční plocha PP1 (plochy přírodní). Obrázek 7: Jáma č. 24

zdroj: Surovinový informační systém: http://mapy.geology.cz/GISViewer

20


Tab. 12: Jáma č. 24 Katas rální území

PPV číslo

520

Libice

Dobývací prostor

Kategorie PPV

Dal. Dušníky

A

Plocha m2

1225

Hloube no rok

195961

Souvislost s těžbou

Současné využití povrchu

Navržená opatření na povrchu (dle TPL)

Poznámka - kontrola terén

jáma č. 24

V roce 1992 jáma zasypána. Soukromý pozemek.

V celém PPV stavební uzávěra.

Areál již není oplocen, PPV bez známek poklesu.

zdroj: TPL Diamo s.p., oz SUL

Do katastru obce Rybníky zasahoval dobývací prostor uranových rud Dušníky, který byl zrušen rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Příbrami dne 17. 12. 1992 č.j. 1809465-Sk/Šč-92. Jedná se o pokračování příbramského ložiska, které zde již vykliňovalo. Dobývací práce byly malého rozsahu. V blízkosti jámy č. 24 je odval malých rozměrů. Plocha odvalu je 3700 m 2, objem 8 200 m3. Tab. 13: DP uranových rud Dušníky - Ložiska zrušená plocha Subregistr Číslo ložiska

U

5213600

Název Příbramuranpolymetaly

Identifikační číslo 521360000

Organizace

IČ

DIAMO s.p., Stráž pod 00002739 Ralskem

Surovina

Způsob těžby

Polymetalické rudy, dřívější Radioaktivní hlubinná suroviny

zdroj: Surovinový informační subsystém (SurIS)

Na obrázku č. 5 znázorněno fialově – mimo řešené území. Poddolování Těžba bývalého uranového ložiska byla v malém rozsahu. Jáma č. 24 byla spojena s ostatními šachtami příbramského uranového ložiska. Po ukončení těžby ve východní části ložiska byla tato oddělena, i pokud se týká vod od ostatních těžených částí. Východní část je odvodňována do Kocáby pomocí bývalého šurfu nad zájmovým územím. Vzhledem k rozsahu důlní činnosti není na mapách České geologické služby poddolování v zájmové oblasti uvažováno. Sesuvy V zájmovém území nejsou na mapách České geologické služby evidovány. Hydrogeologie Z hydrogeologického hlediska leží zájmové území v rajónu 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy. Můžeme zde rozlišit dva typy hydrogeologických kolektorů. Puklinový v algonkických sedimentech a průlinový v kvartérních sedimentech.

21


Horniny algonkia, které budují částečně geologické podloží zájmové oblasti, jsou na podzemní vodu poměrně chudé. Přírodní doplňování zásob podzemní vody je přímo závislé na atmosférických srážkách. V závislosti na litologickém charakteru hornin se podzemní voda vyskytuje jako voda puklinová. Oběh podzemní vody je vázán převážně na pásmo povrchového rozvolnění puklin případně na hlubší průběžné pukliny tektonického původu. Množství puklinové vody je závislé na stupni rozpukání a navětrání hornin a na délce, rozevřenosti, výplni a hloubkovém dosahu puklin. Z tohoto důvodu se jako nadějnější horniny pro jímání podzemní vody dají vyčlenit prokřemenělé polohy v břidlicích, které dosahují vyšší rigidity a tím i vyšší průchodnosti puklin. Přímé pramenní vývěry jsou poměrně řídké, častěji se uplatňuje plynulé odvodňování prostřednictvím deluviálních sedimentů. Nižší stupeň rozpukání v těchto malých hloubkách a jen omezené infiltrační povodí určují pouze nízké vydatnosti. V pokryvných útvarech se vytvářejí v příznivých podmínkách pouze dočasné zvodně. Ve svažitějším terénu voda stéká po skalním podkladu, přičemž místy vyvěrá na povrch ve formě periodických pramenů. Puklinový kolektor je charakteristický vysokou variabilitou transmisivity. Kvalita podzemní vody je II. kategorie (Ca+Mg 3,5 - 9 mmol/l; Fe 0,3 - 30 mg/l; Mn 0,1 - 10 mg/l; NH4+ >0,1 mg/l; NO3- 15 - 50 mg/l NO2- > 0.1 mg/l; SO42- 250 - 500 mg/l; celková mineralizace 0,6 - 1 g/l). Koeficient transmisivity nízký - 8,9.10-6 - 1,8.10-4 m2/s., odchylka indexu transmisivity sy = 0,65. Transmisivita je schopnost zvodněného kolektoru určité mocnosti propouštět podzemní vodu a kvantitativně se vyjadřuje pomocí koeficientu transmisivity = koeficient filtrace x mocnost zvodněného kolektoru. Seizmicita Zájmové území se nenachází v oblastech seizmických projevů. Dle ČSN 73 0036 změna 2 (seismická zatížení staveb) spadá území do oblasti makroseizmické intenzity 5 stupně (v ČR se vyskytují makroseizmické intenzity 5, 6 a 7 stupňů), čemuž odpovídá dle ČSN P ENV 1998-1-1 hodnota efektivního špičkového zrychlení 0,015 g (tzv. návrhové zrychlení podloží). Podle špičkového zrychlení je rozdělena ČR do seizmických zón. Zájmové území patří do zóny G, přičemž nejvyšších hodnot je dosahováno v zóně A (ostravsko) se špičkovým zrychlením 0,085 g. Řešené území lze tedy charakterizovat nízkou seizmickou aktivitou. Radonové riziko Ovlivnění lidského organizmu radonem může pocházet ze 3 zdrojů: - z půdního vzduchu - z podzemní vody - ze stavebních materiálů Jedná se o plyn, který je nepostižitelný smysly. Po přeměně na izotopy polonia, vizmutu a olova (poločas rozpadu radonu je 3,8 dne), které mají schopnost vázat se na prachové částice v ovzduší, mohou být vdechovány do plic, kde mohou iniciovat karcinomy plic (téměř 30% všech onemocnění rakoviny je způsobeno radonem).

22


Tab. 14: Kategorie radonového rizika Kategorie rizika nízké střední vysoké

Objemová aktivita Rn222 (kBg.m-3) v půdním vzduchu v základních půdách propustných pro plyny a vodu nízká střední vysoká méně než 30 méně než 20 méně než 10 30 - 100 20 - 70 10 - 30 více než 100 více než 70 více než 30

Dle Atlasu map České republiky GEOČR 500, mapy radonového rizika, je zájmové území v převážně nízké kategorii radonového rizika. 2.6 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES, a to místní (lokální), regionální a nadregionální. Nadregionální ÚSES V zájmovém území se nenachází žádný neregionální územní systém ekologické stability. Regionální ÚSES Při severovýchodním okraji katastru obce Rybníky prochází funkční regionální biokoridor RK 1213 (Pod skálou-Holcovská) s regionálním biocentrem 1465 Holcovská a 1391 Pod Skálou. Trasování biokoridoru je patrné z obrázku níže.

23


Obrázek 8: Územní systém ekologické stability (ZÚR StK)

zdroj: http://up.webmap.cz/stredocesky/zasady-uzemniho-rozvoje/

Tab. 15: Regionální ÚSES na katastru obce Rybníky Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability: na řešeném území VKP les, vodní tok, niva Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha:

RK 1213 Pod Skálou – Holcovská Prvek ÚSES: regionální biokoridor, funkční na řeš. úz. 2B3, 3AB3, 3BC4 Rybníky, Kozí Hory, Drhovy, Stará Huť na řešeném území délka 608 m, šířka min 40 m

Charakteristika ekotopu a bioty: na řešeném území les, smíšený porost, 2S - Svěží buková doubrava, 3S - Svěží dubová bučina, 3V Vlhká dubová bučina, vodní toky s přírodě blízkým vegetačním doprovodem, vlké louky. Opatření: zachovat současný stav, lesní porosty, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD, SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 2-3, LP +-2, HB, SLT 3V: BK 3-5, DB 3, JD +-3, (JV, KL) +-1, JS +-2, kosení luk. Kultura: les, Lokální ÚSES V rámci ÚP Rybníky byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Nově je navržen lokální biokoridor LBK2 podél vodního toku. Situace s umístěním ÚSES je v příloze 2.

24


V tabulkové části níže jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území: Tab. 16: Lokální ÚSES na katastru obce Rybníky Pořadové číslo: LBC 1 Název: Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biokoridor, funkční Geobiocenologická typizace (STG): na řeš. úz. 3A3, 3AB3 Katastrální území: Libice, Daleké Dušníky Rozloha: na řešeném území 3,77 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Les, lesní typ 3S svěží dubová bučina, 3K kyselá dubová bučina. Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO, SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 2-3, LP +-2, HB. les Kultura: Pořadové číslo:

LBC 2

Název: Kostra ek. Stability:

Prvek ÚSES:

část VKP: les, vodní tok, niva

lokální biocentrum, funkční

Geobiocenologická typizace (STG)

3A3, 3AB3, 3BC4

Katastrální území:

Rybníky

Rozloha:

3,39 ha

Charakteristika ekotopu a bioty: úzké údolí, vodní tok, zapojené břehové porosty JS, OL, VR, vlhká niva, drobné lesíky, lesní typ 3S svěží dubová bučina, 3K kyselá dubová bučina. Opatření: zachovat současný stav lesní podpora původních dřevin v nivě JS, OL, v lesích, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO, SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 2-3, LP +-2, HB. Kultura:

les, ostatní plochy, TTP

Pořadové číslo:

LBC 3


Prvek ÚSES:

VKP les

lokální biocentrum, funkční

Geobiocenologická typizace (STG):

2AB3, 2B3, 3A3

25



Rybníky

Rozloha:

4,40 ha

Charakteristika ekotopu a bioty: kulturní les s dominantním smrkem , 2S - Svěží buková doubrava, 2K - Kyselá buková doubrava, 3S - Svěží dubová bučina. Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD, SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD, SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 23, LP +-2, HB. Kultura:

les

Pořadové číslo:

LBK 1


Prvek ÚSES:

na řešeném úz. VKP les, vodní tok, niva

na řeš. úz. lokální biokoridor, funkční


na řeš. území 3A3, 3AB3, 3BC4


Libice, Daleké Dušníky, Rybníky

Rozloha:

délka 1 278 m, šířka min. 15 m

Charakteristika ekotopu a bioty: na řešeném území kulturní les, lesní typ SLT 3K Kyselá dubová bučina, 3S - Svěží dubová bučina, drobný vodní tok, louky v nivě. Opatření: zachovat současný stav na loukách občasné kosení, v lesních porostech, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO, SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 23, LP +-2, HB Kultura:

les, TTP, ostatní plocha, vodní plocha

Pořadové číslo:

LBK 3


Prvek ÚSES:

na řešeném úz. VKP les, vodní tok



na řeš. úz. 2AB3, 2BC4


Rybníky Drhovy

Rozloha:

na řeš. úz. délka 607 m, šířka min. 15 m

Charakteristika ekotopu a bioty: les smíšený porost, lesní typ 2K - Kyselá buková doubrava, vodní tok s přírodě blízkým vegetačním doprovodem OL, JS, VR, v nivě neobhospodařované plochy s náletovými porosty.

26


Opatření: zachovat současný stav, podpora původních dřevin, OL, JS, DB, JV, KL, v lese, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD. Kultura:

les, vodní plocha, TTP, ostatní plocha

Pořadové číslo:

LBK 4


Prvek ÚSES:

VKP les

lokální biokoridor, funkční


2AB3, 2B3, 3A3


Rybníky

Rozloha:

délka 604 m, šířka min. 15 m

Charakteristika ekotopu a bioty: kulturní les s dominantním smrkem , 2S - Svěží buková doubrava, 2K - Kyselá buková doubrava, 3S - Svěží dubová bučina. Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD, SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD, SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 23, LP +-2, HB. Kultura:

les

Pořadové číslo:

LBK 5


Prvek ÚSES:

VKP les

lokální biokoridor, funkční


3AB3, 3B4


Rybníky

Rozloha:

délka 74 m, šířka min. 15 m

Charakteristika ekotopu a bioty: kulturní les s dominantním smrkem, 3S svěží dubová bučina, 3O jedlodubová bučina. Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 3S: BK 5-7, JD +-3, DBZ 2-3, LP +-2, HB, SLT 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, LP +-1, HB +-1. Kultura:

les

27


Pořadové číslo:

LBK 6


Prvek ÚSES:

na řeš. úz. část VKP les



na řeš, úz. 2AB3, 2BD3, 2AB4


Libice, Drhovy

Rozloha:

na řeš. úz. délka 701 m, šířka min. 15 m

Charakteristika ekotopu a bioty: kulturní les, lesní typ 1K - Kyselá doubrava, 2K - Kyselá buková doubrava, 2C vysýchavá buková doubrava, náletové porosty na neobhospodařovaných plochách DB, JIV VR,, JS, orná půda Opatření: ornou půdu převést na TTP, postupné založení porostu přirozené druhové skladby, DB, BK, OL, JS, JV, KL. lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB +-1, SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD, SLT 2C: DBZ 4-7, BK 2-3, HB 1, LP 2. les, orná půda, ostatní plocha

Kultura: Zvláště chráněná území a přírodní parky

Zájmové území neleží na území přírodních parků ani na žádném zvláště chráněném území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka). Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek - dle §3 odst. 1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP „ze zákona“). Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé a přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků (registrované VKP). Registrovaný významný krajinný prvek se v řešeném území nevyskytuje. Z dotčených VKP ze zákona uvádíme vodní tok Kocába a Libický potok. Natura 2000 Řešené území neleží na území soustavy NATURA 2000 (viz vyjádření KÚ Středočeského kraje v příloze).

28


Nejbližším územím Natura 2000 je Evropsky významná lokalita Dobříšský park vzdálená cca 1,7 km severozápadně od hranice katastru obce Rybníky. Řešené území není v kontaktu s touto lokalitou. Krajina Řešené území je součástí geomorfologického podcelku Dobříšská pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu převážně na zvrásněných sedimentech. Relativně plochá krajina severní části území obce se východním a jižním směrem stává dynamičtější se zalesněnými svahy a údolími potoků. Územím protéká vodní tok Kocába. Koryto Kocáby se vine v nivě ve volných zákrutech až meandrech. Většina ostatních toků v území, většinou drobných toků, je tvrdě regulována, napřímena a někdy i s minimem břehových porostů. Krajinnou matrici, jíž v zájmovém území tvoří zemědělská (orná) půda ve velkých blocích, rozčleňuje pouze málo dělících prvků. To platí především pro severní část území. Jednotvárnost zemědělské krajiny na západě řešeného území se mění východním a jižním směrem s narůstajícím zastoupením rozptýlené zeleně. Na území obce je podprůměrné zastoupení lesů. Územní plán se záměrem zvýšení ekologické stability krajiny a estetických i přírodních hodnot krajiny vymezuje v území prvky ÚSES. Realizace těchto ploch trvalé vegetace bude mít za výsledek významné zhodnocení krajiny. Pro výsadby krajinné zeleně je nutné použít výhradně původní přirozené druhy dřevin, odpovídající potenciální přirozené vegetaci. V daném území se jedná o jednotky potenciální přirozené vegetace (dle Neuhäuslové a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998): 7 Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a 36 – biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo alidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Jedná se především o následující druhy: Černýšová dubohabřina – dub zimní (Quercus petraea) a habr (Carpinus betulus), lípa (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dub letní (Quercus robur) a dále jasan (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (A. platanoides). Biková a/nebo jedlová doubrava – dub zimní řidčeji letní, (Quercus petraea, Q. robur), bříza (Betula pendula), habr (Carpinus betulus), buk (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), jeřáb (Sorbus aucuparia). Územní plán respektuje hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. 2.7. Doprava Obec Rybníky z hlediska širších komunikačních souvislostí je situována jižně od rychlostní silnice RI/4, která vytváří důležité komunikační propojení vedené od Pražského okruhu jihozápadním směrem do Dobříše, jižně Příbram a dále do Strakonic a Českých Budějovic.

29


Dostupnost území prostředky hromadné dopravy osob zajišťují linky pravidelné veřejné autobusové dopravy. Nejbližší připojení k železniční dopravě je v železniční stanici Dobříš na trati č. 210 Praha – Vrané nad Vltavou - Dobříš vzdálené necelých 5 km od obce. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. Komunikační páteří správního území obce je trasa silnice II/119, která je vedena z Dobříše jihovýchodním směrem do obce Rybníky odtud a pokračuje do Sedlčan. V tabulce níže jsou uvedeny výsledky sčítání dopravy na této komunikaci v roce 2010 (ŘSD). Obrázek 9: Situace s umístěním sčítacího úseku 1-4240 (ŘSD 2010)

zdroj: http://scitani2010.rsd.cz

Tab. 17: Sčítací úseky ŘSD kom. 119 119 119

úsek 1-2700 1-2701 1-4240

TV 200 303 200

O 1 431 1 648 1 431

M 23 32 23

začátek úseku Dobříš k.z. Dobříš, zaús.10226 Rybníky k.z.

SV 1 654 1 983 1 654

konec úseku Rybníky k.z. Dobříš k.z. za Boroticemi,

Tab. 18: Výsledky sčítání dopravy na komunikaci II/119 dle ŘSD (2005) USEK 05 1-2700 1-2701 1-4240

N1 132 250 132

N2 PN2 N3 PN3 NS 47 3 16 4 6 129 4 167 5 25 47 3 16 4 6

A PA TR PTR T O M S TNV 8 1 32 27 276 1364 19 1659 95.3 10 0 9 0 599 1970 30 2599 359.6 8 1 32 27 276 1364 19 1659 95.3

Tab. 19: Výsledky sčítání dopravy na komunikaci II/119 dle ŘSD (2010) USEK 05

LN

1-2700 1-2701 1-4240

82 28 157 42 82 28

SN SNP TN

9 3 9

17 48 17

TNP

8 7 8

NSN A AK TR

24 31 24

9 8 9

30

0 1 0

19 4 19

TRP

4 2 4

TV

O

M

SV

200 1431 23 1654 303 1648 32 1983 200 1431 23 1654

TNV

148 202 148


V úseku přes Rybníky tedy ve srovnání s rokem 2005 je prakticky shodná celková frenvence dopravy. Došlo k poklesu nákladní dopravy, zvýšila se frekvence osobních aut. Nárůst frekvence TNV není směrodatný, protože v roce 2010 došlo ke změně metodiky sčítání.

2.9. PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽP BEZ REALIZACE NÁVRHU ÚP RYBNÍKY Návrh Územní plánu Rybníky je koncipován s ohledem na ochranu životního prostředí a jeho jednotlivých složek a jeho souběžné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj území koriguje tvorbu územního plánu a eliminuje návrhy s významnými nepříznivými vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Složky životního prostředí a veřejné zdraví včetně faktorů pohody nebudou navrhovaným Územním plánem Rybníky, za předpokladu uplatnění navrhovaných opatření k minimalizaci nebo k eliminaci negativních vlivů s případnou kompenzací těchto vlivů, významně dotčeny, ovlivněny nebo narušeny. Naopak neřízeným rozvojem města, bez dlouhodobé koncepce udržitelného rozvoje území by některé složky životního prostředí mohly být dotčeny více než je v území možné a přípustné a mohly by mít závažnější negativní vlivy na životní prostředí. Návrh ÚP směřuje také ke zlepšení stavu některých složek životního prostředí, k nimž by bez nové koncepce a koordinace rozvoje území nedošlo. Bez provedení navrhovaných změn ve využívání území uvedených v návrhu Územního plánu Rybníky a následném jeho dodržování by mohl nastat následující scénář rozvoje území: -

Rozvoj území v jednotlivých částech posuzovaného území by byl nerovnoměrný, nesouběžný a nekontrolovaný, chyběla by celková koordinace rozvoje a využití správního území města s ohledem na obecní (městské) nebo veřejné a celospolečenské zájmy včetně nekoordinovaného rozvoje bez vazeb na celostátní a krajské koncepce a dokumenty strategického plánování.

-

Nová funkční využití a nové zábory ploch by probíhaly pouze na základě jednotlivých územních řízení odděleně a ne v souladu s ostatními plánovanými rozvojovými aktivitami, které by mohly zákonitě vést k chaosu v území.

31


stávající zhoršování kvality vody ve vodním toku Kocába a podzemních vodách nežádoucími úniky odpadních vod přepady ze septiků do dešťové kanalizace.

-

3. Charakteristiky životního prostředí v území, které by mohly být uplatněním návrhu ÚP Rybníky významně ovlivněny Návrh ÚP se dotýká především následujících oblastí životního prostředí: Půda Voda Ovzduší PŮDA Celková plocha katastrálního území obce Rybníky je 565 ha s tím, že podíl urbanizovaných ploch cca 9%, podíl lesů je cca 17%, louky a neobdělávaná půda tvoří 13%, největší podíl mají plochy určené pro zemědělskou výrobu cca 57%, 4% jsou plochy ostatní. Celkový hodnocený zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem obce činí celkem 31,9932 ha. Z toho 1,0017 ha (3,13 %) činí zábor v zastavěném území. Mimo zastavěné území činí zábor zemědělské půdy 30,9915 ha. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny z 0,003 % půdami III. třídy ochrany, ze 41,53 % půdami IV. třídy ochrany a půdami V. třídy ochrany ze 58,47 %. Zábor odvodněných ploch tvoří 11,3072 ha (41,13 %). Část funkční plochy BV22 je navržena na půdě ve 2. třídě ochrany (173 m2), tato však dle návrhu ÚP nebude zastavěna. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem města plánovaným v rámci návrhu ÚPD budou dotčeny půdy těchto BPEJ: Tab. 20: Rozdělení půd podle tříd ochrany BPEJ 4.26.14 4.26.44 4.37.16 4.48.14 4.68.11

Třída ochrany 4 5 5 5 5

BPEJ 5.08.50 5.15.12 5.32.14 5.46.13

Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatických regionů 4 – klimatický region MT 1 – mírně teplý, suchý 5 – klimatický region MT 2 – mírně teplý, mírně vlhký

32

Třída ochrany 3 2 5 4


Tab. 21: Charakteristiky hlavních půdních jednotek 08

15

26 32

37

46

48

68

Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim.

Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 5 – střední sklon (7-12º) se severní expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 2 – slabě skeletovitá, hluboká 3 – středně skeletovitá, hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká 6 – středně skeletovitá, mělká Z důvodu odnímání půdy ze ZPF se stanoví tzv. třídy ochrany ZPF, které vycházejí z kódu BPEJ a příslušných legislativních předpisů: I. třída ochrany ZPF – půdy nejcennější v daném klimatickém regionu, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny (segmenty ÚSES), případně pro liniové stavby zásadního významu. 33


II. třída ochrany ZPF – půdy, které mají v rámci daných klimatických jednotek nadprůměrné produkční schopnosti, jedná se o půdy vysoce chráněné, jen podmínečně odnímatelné. III. třída ochrany ZPF – půdy, které mají v jednotlivých klimatických regionech průměrnou produkční schopnost a střední stupeň ochrany, které je možné v územních plánech využívat pro případnou výstavbu. IV. třída ochrany ZPF – půdy v jednotlivých klimatických regionech s podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou, jsou vhodné pro využití v územních plánech pro zábory k výstavbě. V. třída ochrany ZPF – půdy v jednotlivých klimatických regionech s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd ohrožených erozí, jedná se o půdy pro zemědělství postradatelné, vhodné pro řešení aktivit v územním plánování. VODA

Zásobování vodou Obec Rybníky je v současné době zásobena z větší části pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Libice - Rybníky, který provozuje Vodohospodářská společnost Dobříš. Vodovod byl postaven v roce 1956 Uranovými doly v důsledku poddolování a ztráty vody ve studních. Objekty na západním okraji správního území obce (Budín) jsou zásobovány vodou z veřejné sítě sousedního sídla Budínek. Část obyvatel je zásobena vodou z domovních studní. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit pro výstavbu RD budou nové řady napojeny na stávající rozvody v obci. Pro realizaci záměrů na ploše rozšíření průmyslové zóny VP 1, příp. pro plochu VN2 a VN3 bude nutné zdroj vody zajistit v případě technologické spotřeby.

Kanalizace Současný stav Obec Rybníky nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou z poloviny území odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce. Zbytek dešťových vod je odváděn systémem příkopů, struh a propustků do místní bezejmenné vodoteče (přítok Kocáby). Návrh řešení Obec má připravenou projektovou dokumentaci na vybudování tlakové splaškové kanalizace a ČOV (Ing. Ureš, 2011) s vydaným stavebním – vodohospodářským povolením. Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších projektovaných stok splaškového kanalizačního systému obce a dále do navržené ČOV s kapacitou 450 EO, s vyústěním do toku Kocáby. ČOV může být v budoucnosti rozšířena na 900 EO, čímž bude umožněno připojení sídel Libice a Budín a všech rozvojových ploch.

34


V objektech, které nebude možno na veřejnou kanalizaci připojit, zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod - domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy zejména v recipientech, což se týká zejména větších rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území by nemělo za deště docházet k výraznému zhoršení průtokových poměrů v toku. S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno: 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady: 1) V případě, že bude navrženo vsakování dešťových vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapolů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti.

35


Vodní toky Řešeným územím obce protéká potok Kocába ve svém horním toku, přítokem je Libický potok a další drobné bezejmenné vodoteče. V obci nejsou významné vodní plochy. U jmenovaných drobných toků není v ÚAP dokumentováno záplavové území Q100 ani jeho aktivní zóna. Dle návrhu územního plánu Rybníky k menším rozlivům dochází na drobných tocích za velkých dešťů na zemědělských pozemcích v nezastavěném území, objekty nebývají těmito vodami ohroženy, takže není nutno plánovat protipovodňová opatření. Podle zpracovatele SEA hodnocení je zcela reálné, že povodňovou vlnou na vodním toku Kocába by bylo zasaženo minimálně území kolem Vojířského mlýna (nevyužíváno) a objekty v lokalitě Dolík. Zpracování zátopových území Kocáby v tomto úseku lze považovat za nanejvýš potřebné. Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Pouze bude provedeno čištění koryt a koryta budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. protierozní kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. Realizací rozvojových ploch dojde ke změně odtokových poměrů v území. Výpustí z ČOV bude ovlivněn průtok a kvalita vody ve vodním toku Kocába. OVZDUŠÍ Zdrojem znečištění ovzduší jsou činnosti firem především ANBREMETALL a.s. (Výkup a zpracování odpadu neželezných i železných kovů, zpracování hliníkových stěrů, úprava špon) a ALUHUT a.s. (hutní výroba hliníkových slitin), drobné místní provozovny, komunikace II/119 a lokální topeniště. Významným stávajícím zdrojem znečištění ovzduší v širším zájmovém území je rychlostní komunikace R/4 Praha - Příbram vzdálená od samotné obce cca 2 km západním směrem a aglomerace města Dobříš. Dalšími novými zdroji znečišťování ovzduší budou lokální topeniště plánované výstavby rodinných domů, doprava a činnosti na plochách pro nerušící výrobu, které zatím nejsou specifikovány. Plyn zatím v obci zaveden není mimo stávající průmyslovou zónu. Vzhledem k rozlehlosti obce a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost plynofikace. Návrh vytápění je proto orientován na kombinaci využití různých jiných druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.).

36

4. Současné problémy životního prostředí, zejména s ohledem na zvláště chráněná území, EVL a ptačí oblasti

4. Současné problémy životního prostředí, které by mohly být uplatněním návrhu ÚP Rybníky významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území, EVL a ptačí oblasti Většina současných problémů životního prostředí, které jsou významné pro návrh ÚP Rybníky, byla uvedena v předchozích kapitolách. Za nejvíce přínosné je možné považovat tu skutečnost, že se problémy životního prostředí a především návrhy řešení těchto problémů objevují již přímo v návrhu řešení ÚP Rybníky. Nové rozvojové plochy dle návrhu ÚP Rybníky nejsou v kontaktu s žádným zvláště chráněným územím ani lokalitou Natura 2000.

37

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů návrhu ÚP

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NÁVRHU ÚP RYBNÍKY 5.1. VLIVY NAVRHOVANÝCH LOKALIT A JEJICH FUNKČNÍHO VYUŽITÍ NA SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

5.I.1. Vliv na obyvatelstvo Faktory, které mohou ovlivnit veřejné zdraví, byly již popsány v předcházejících kapitolách. Specifický dopad na veřejné zdraví by bylo možno očekávat především v důsledku znečištění ovzduší emisemi z dopravy, dopravního hluku a hluku ze stacionárních zdrojů. Podrobněji jsou tyto vlivy popsány v kapitolách 5.I.2 Vliv na ovzduší a 5.I.4 Vliv hluku níže. S ohledem na navrhovaná opatření lze považovat vliv na obyvatelstvo malý, nepřesahující příslušné legislativní předpisy a tedy akceptovatelný.

5.I.2. Vliv na ovzduší V oblasti stacionárních zdrojů znečištění ovzduší lze očekávat zvýšení stávající imisní zátěže vlivem emisí z lokálních topenišť nových obytných domů, popř. provozů na navrhovaných výrobních plochách VP1, VN1, VN2 a VN3. Je nutné při realizaci záměrů na jednotlivých funkčních výrobních plochách dodržovat emisní limity dle platné legislativy. Plyn zatím v obci zaveden není, ačkoli je k severní hranici katastrálního území obce do VTL-RS přiveden VTL plynovod, který slouží pro technologické účely výroby v průmyslové zóně (spol. Anbremetall a Aluhut). Vzhledem k rozlehlosti obce a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost plynofikace. Návrh vytápění je proto orientován na kombinaci využití různých jiných druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). V souvislosti s liniovými zdroji znečištění ovzduší nastane určité zvýšení imisní zátěže vlivem navýšení osobní dopravy z navrhovaných ploch pro bydlení a výrobu. Komunikační páteří správního území obce je trasa silnice II/119, která je vedena z Dobříše jihovýchodním směrem do obce Rybníky a odtud pokračuje do Sedlčan. Lze předpokládat, že doprava osobními automobily z ploch pro bydlení bude převažovat po této silnici ve směru na Dobříš a dále případně na Prahu (cca 2/3), zbytek dopravy pak v opačném směru na Sedlčany. Je odhadováno, že úplné naplnění ÚPO bude znamenat příchod přibližně 130 rodin. Pro pravidelnou dopravu do zaměstnání bude využívána kromě vlastních automobilů také veřejná doprava. Na komunikaci II/119 bylo sčítáním ŘSD v roce 2010 zjištěn průjezd 1431 osobních automobilů a 200 těžkých nákladních vozidel. Při celkovém odhadovaném počtu nových jízd při naplnění návrhu ÚPO (cca 230 jízd osobních automobilů) dojde k částečnému rozložení dopravy v obou směrech (Dobříš, Sedlčany). Územní plán má v tomto směru logicky dostatečnou rezervu a nelze předpokládat v horizontu 20 let naplnění územního plánu z hlediska nových rodinných domů. V tomto směru lze předpokládat postupný nárůst rodinných domů v řešeném území a v té souvislosti i postupný nárůst dopravy. Z hlediska emisní zátěže způsobenou dopravou nelze předpokládat významnou změnu, neboť proti trendu zvyšování frekvence dopravy bude působit obměna vozového parku s nižšími imisními faktory. 38


Nákladní doprava vyvolaná realizací plochy průmyslové výroby VP1 bude vedena mimo katastr obce po silnici II/119 na silnici R4. Nárůst dopravy způsobený provozem areálů na funkčních plochách VN1-VN3 pro nerušící výrobu a služby nelze předem odhadnout. Na plochách VN1, VN2, VN3 a VP1 zpracovatel SEA hodnocení navrhuje neumisťovat aktivity s předpokladem velkého obratu zboží, materiálů apod. s potřebou časté dopravní obsluhy (osobní i nákladní). Co se týká stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, není zatím specifikováno, o jakou výrobu v navržených plochách půjde. Při západním okraji obce, ve vazbě na stávající areál výroby nerušící, je vymezena rozvojová lokalita pro výrobu nerušící, obchod, služby (lokalita VN1). V severozápadní časti obce je vymezena transformační rozvojová lokalita na místě dnešního zemědělského areálu - tato lokalita a na ni navazující lokalita jsou určeny pro další rozvoj výroby nerušící, obchodu a služeb (lokality VN2 a VN3). Pojem nerušící výroba je z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší poněkud vágní pojem. Platná legislativa v ochraně ovzduší počítá pouze s vyjmenovanými zdroji v příloze č. 2 zákona. Tyto zdroje vyžadují povolení umístění zdroje na základě odborného posudku, příp. rozptylové studie, která musí zohlednit stávající stav v území. V tomto směru je legislativa účinná z hlediska neumisťování zdrojů, které by znamenaly významné zhoršení imisní situace. V některých případech půjde o provozy podléhající posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, případně integrovanému povolení dle zákona č. 76/21002 Sb., v platném znění. V těchto případech je účastníkem řízení vždy obec. Stávající legislativa v ochraně dostatečně neřeší pachovou zátěž. Proto by z realizace v navrhovaných průmyslových plochách měly být vyloučeny záměry, kde lze pachovou zátěž předpokládat, nebo je realizovat až po odpovídajícím doložení, že k pachové zátěži nedojde. Následná opatření nemusí být vždy účinná. Dalším faktorem jsou lokální topeniště v nově realizovaných rodinných domech. K této problematice bylo diskutováno již dříve. Pokud se týče lokality TI1, je navržena ČOV bez otevřených nádrží, která nebude zápachem ovlivňovat okolí. Dopravní obslužnost navržené ČOV je minimální. Celkově lze konstatovat, že při naplnění ÚPO Rybníky dojde k nárůstu dopravní zátěže, tato skutečnost je však vyrovnána klesajícími emisními koeficienty vozidel (v důsledku jejich obměny). Zdroje znečišťování ovzduší na výrobních lokalitách lze platnými legislativními nástroji regulovat tak, aby celkové imisní zatížení obce bylo akceptovatelné.

5.I.3 Vliv na vody Navrhovaný rozvoj obce bude znamenat rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Významnějším negativním dopadem může být zábor velkých ploch včetně historicky meliorovaného území na rozvojové ploše VP1 v rozsahu cca 9 ha. Návrh ÚP Rybníky stanoví v lokalitách VP a VN podmínku minimálního zastoupení zeleně na parcele 10%. V těchto lokalitách lze doporučit alespoň část dešťových vod zasakovat, a to např. do tohoto pásu

39


zeleně a na nezpevněných plochách příslušného výrobního nebo skladového areálu. V každém případě bude nutné řešit odvodnění těchto rozvojových ploch a podle způsobu řešení bude nutné navrhnout účinné retence. Realizací městské čistírny odpadních vod lze očekávat ovlivnění množství a kvality vod ve vodním toku Kocába. Navržené řešení musí odpovídat NV 61/2003. Realizace ČOV je bezesporu kladným přínosem z hlediska ochrany ŽP. Realizací splaškové kanalizace v obci lze očekávat snížení rizika znečištění kvality podzemních o povrchových vod přepady ze stávajících septiků a žump. Řešeným územím obce protéká potok Kocába ve svém horním toku, přítokem je Libický potok a další drobné bezejmenné vodoteče. U jmenovaných drobných toků není na katastru obce Rybníky dokumentováno záplavové území Q100 ani jeho aktivní zóna. Podle zpracovatele SEA hodnocení je zcela reálné, že povodňovou vlnou na vodním toku Kocába by bylo zasaženo minimálně území kolem Vojířského mlýna (nevyužíváno) a objekty v lokalitě Dolík. Zpracování zátopových území Kocáby v tomto úseku lze považovat za nanejvýš potřebné.

5.I.4 Vliv na akustickou zátěž Dřívější problémy s hlukem, především v souvislosti s provozem Anbremetal a.s., byly v podstatě vyřešeny. V oblasti hluku je situace obdobná jako v oblasti emisí: předpokládá se mírné zvýšení vzhledem k novým cestám za prací individuální automobilovou dopravou. Další navýšení hlukové zátěže vzhledem k obytné zástavbě lze očekávat vlivem nových provozů na výrobních lokalitách. Rozvojové plochy VP1 a VN budou ohraničeny liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m s použitím výhradně původních přirozených druhů dřevin. Záměry umístěné v v lokalitách VP1, VN1-VN3 budou posouzeny akustickou studií s ohledem na možné ovlivnění obce. Po umístění provozů v lokalitách VP1, VN1-VN3 bude provedeno jednorázové měření hluku na hranici s bytovou zástavbou. Na základě výsledků měření mohou být provozovateli uložena nápravná opatření. Zdroje hluku na výrobních lokalitách lze platnými legislativními nástroji regulovat tak, aby hlukové zatížení obce (resp. chráněného venkovního prostoru) bylo akceptovatelné.

5.I.5 Vliv na půdu V návrhu ÚP Rybníky bude ZPF svou rozlohou jednou z nejvíce ovlivněných složek životního prostředí, zejména z důvodů navrhovaných ploch pro bydlení a ploch pro výrobu a skladování. Většina pozemků v okolí zastavěné části obce je užívána pro zemědělskou rostlinnou výrobu. Celková plocha katastru obce Rybníky je 565 ha, z toho zemědělská půda zaujímá cca 57 %. Podíl urbanizovaných ploch je cca 9%, podíl lesů je cca 17%, louky a neobdělávaná půda tvoří 13%, 4% jsou plochy ostatní. ÚP navrhuje zábor pozemků ZPF o celkové rozloze 32 ha, z toho 1,0 ha (3,13 %) činí zábor v zastavěném území. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny půdami III. třídy ochrany (0,003 %), půdami IV. třídy ochrany (41,53 %) 40


a půdami V. třídy ochrany (58,47 %). Část funkční plochy BV22 je navržena na půdě ve 2. třídě ochrany (173 m2), tato však dle návrhu ÚP nebude zastavěna. Při záboru ZPF dojde na lokalitách ke skrývce ornice; její následné využití musí splňovat veškeré požadavky na ochranu ZPF a bude se řídit podmínkami příslušného orgánu ochrany ZPF. Předpokládá se, že po sejmutí ornice bude půda využita pro zemědělské účely nebo bude využita např. pro zatravnění a výsadbu dřevin. Zábor zemědělské půdy pro navrhované funkční plochy v návrhu ÚP Rybníky je jednoznačně podmíněn souhlasem orgánu ochrany zemědělské půdy Na území obce je podprůměrné zastoupení lesa, a to 17,6 %. Územní plán Rybníky nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Navržené funkční plochy BV1, BV3, BV7, BV10, BV20, BV21, BV24, BV26 a BV27 jsou v kontaktu s ochranným pásmem lesa. OP lesa musí být při umisťování staveb na těchto rozvojových plochách respektováno. V opačném případě je dotčení OP lesa podmíněno souhlasem příslušného orgánu ochrany lesa. Vliv akceptovatelný.

5.I.6 Vliv na krajinu Řešené území leží v krajině relativně vyvážené, s podprůměrným zastoupením lesů, ale větším zastoupením rozptýlené krajinné zeleně, remízů a drobných toků v krajině s relativně dynamickým terénem. Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny; logické doplnění a zahuštění stávající struktury zástavby jednotlivých sídel novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území; důsledná ochrana volné krajiny, v níž nebudou vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení (stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území), výjimkou je lokalita BV10, která doplňuje osídlení, tvořené samotami, v severovýchodní části správního území obce. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny; umístění fotovoltaických panelů je možné pouze na střechy objektů v plochách smíšených obytných, v plochách občanského vybavení a v plochách výroby a skladování. Navržené liniové stavby neovlivní významně krajinný ráz. Původní trasy plynovodu a vodovodu nebyly převzaty do platných ZÚR Středočeského kraje a nejsou součástí řešení návrhu územního plánu Rybníky. Komunikační dostupnost rozvojových lokalit je zajištěna po stávajících komunikacích nebo návrhem nových místních komunikací v minimálním rozsahu a nelze předpokládat vliv na přírodní, kulturní a historickou charakteristiku zájmového území. Rozvojová plocha VP1 je navržena v extravilánu obce a navazuje na stávající průmyslovou zónu. Dle regulativů stanovených v návrhu ÚP Rybníky by výška objektů umístěných na funkční ploše VP1 neměla přesáhnout 12m. Rozvojové plochy VN1, VN2, VN3 navazuje na zastavěné území obce a dle regulativů stanovených v návrhu ÚP Rybníky by výška objektů umístěných na těchto plochách neměla přesáhnout 10 m. Rozvojové plochy VN1, VN2, VN3 a VP1 budou ohraničeny liniovou zelení. Toto řešení nevyvolá významné vlivy na krajinu.

41


Územní plán řeší nové trasy vodovodu a splaškové kanalizace. K vlivům na krajinu nedojde, neboť se nejedná o nadzemní stavby. Vliv malý.

5.I.7 Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Vliv na hmotný majetek mimo posuzované plochy se nepředpokládá s tím, že nejsou brána v úvahu věcná břemena pozemků (inženýrské sítě včetně nadzemní a podzemních vedení. Návrh ÚP nemá vliv na registrované kulturní památky.

5.I.8 Vliv na chráněné části přírody Vliv na chráněné části přírody včetně lokalit soustavy Natura 2000 se nepředpokládá. Dle platných ZÚR StK je východně od katastru obce Rybníky trasován regionální biokoridor Pod Skálou-Holcovská (RK 1213). Do katastru obce zasahuje jen okrajově v severovýchodní části. Žádná z navrhovaných nových ploch se tohoto RBK nedotkne. Z hlediska lokálního ÚSES je nově navržen lokální biokoridor LBK2 podél vodního toku, což je pozitivní vliv.

5.I.8 Vliv na horninové prostředí Rozvojové plochy pro výstavbu rodinných domů BV14, BV15, BV16 a BV19 leží v CHLÚ Daleké Dušníky. Realizace těchto staveb je podmíněna souhlasem správce ložiska. V chráněném ložiskovém území jsou obvykle povolovány jen stavby dočasné. S ohledem na rozvojovou plochu PP1 nutno zachovat přístup k jámě č. 24 – kontrola, příp. dosypy. K nakládání s odvalovým materiálem jámy č. 24 lze pouze se souhlasem správce – DIAMO s.p.. o.z. SUL.

5.I.9 Doprava Příjezdová komunikace ke stávajícím areálům firem Anbremetall, Aluhut a dalších je vedena po panelové cestě a z hlediska dopravy je v nevyhovujícím stavu. Tato komunikace leží ve správním území obce Stará Huť. Řádná komunikace by měla být součástí Územního plánu Stará Huť.

42


Hodnocení vlivů na ŽP a obyvatelstvo podle jednotlivých lokalit Tab. 22: Skupina funkčních ploch v části Budín Lokalita

Funkce

Plocha (ha)

Kapacita RD/HPP (m2)

Popis záměru, upřesnění

BV13

Plochy smíšené obytné bydlení venkovské

0,0850

1

TTP (5. třída ochrany)

BV14


0,1503

1

BV15


0,1091

1

BV16


0,1030

1

BV17


1,7379

14

Lokalita bude mít při severním a východním okraji místní komunikaci, jež bude napojena na stávající místní komunikace

BV18


0,5884

5

orná půda (5. třída ochrany)

BV19


0,4461

max. 2

BV28


0,9858

4

orná půda (5. třída ochrany) CHLÚ Daleké Dušníky I orná půda (5. třída ochrany) CHLÚ Daleké Dušníky I TTP a orná půda (5. třída ochrany) CHLÚ Daleké Dušníky I orná půda (5. třída ochrany)

RD – rodinné domy HPP – hrubá plocha podlaží

43

TTP (5. třída ochrany) CHLÚ Daleké Dušníky I TTP (5. třída ochrany)


Obrázek 10: Navržené funkční plochy v lokalitě v části Budín

Tab. 23: Skupina funkčních ploch v části Libice Lokalita Funkce

Plocha (ha)

Kapacita Popis záměru, upřesnění RD/HPP (m2)

BV20


0,2114

max. 3

zahrada a orná půda (4. a 5. třída ochrany), OP lesa

BV21


0,1698

1

orná půda (3. třída ochrany – 10m2 a 5. třída ochrany), OP lesa

BV22


1,0674

8

orná půda a TTP (2. třída ochrany – 173 m2 – nebude zastavěno a 5. třída ochrany) RD v lokalitě budou umisťovány podél místních komunikací při východním a jižním okraji lokality.

PP1

Plochy přírodní

3,6696

Lokalita je určena k rekultivaci bývalé skládky

-

Jáma 24, pozemky vedeny v KN dle způsobu využití jako dobývací prostor, druh pozemku – ostatní plocha, kolem jámy č. 24 stavební uzávěra Pokud jde o skládku, jedná se o černou skládku, jinak se jedná o odval jámy č. 24

44


Tab. 24: Skupina funkčních ploch v části Rybníky - Dolík Lokalita

Funkce

Plocha

Kapacita

2

BV12 BV23

Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské

2

Popis záměru, upřesnění

(m )

RD/HPP (m )

0,4597

1


1,0564

max. 2

orná půda (4. a 5. třída ochrany), ostatní plocha

45


Tab. 25: Skupina funkčních ploch v části Rybníky Lokalita

Funkce

Plocha (ha)


BV1


2,4947

24

BV2


2,5850

20

Popis záměru, upřesnění orná půda (4. a 5. třída ochrany), podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost) Minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokalit BV1 + BV2 + BV26. ostatní plocha, orná půda, zahrada (4. a 5. třída ochrany) Nová parcelace na této lokalitě bude navazovat na již provedenou parcelaci v části lokality – to se týká zejména vymezení nové místní komunikace

BV3 BV4 BV5 BV6 BV7

Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské

0,6914

3

orná půda (4. a 5. třída ochrany)

1,4416

14


0,7911

6

orná půda, TTP (4. a 5. třída ochrany)

0,5223

5


1,7861

14

orná půda, TTP (5. třída ochrany) OP lesa

BV8 BV9 BV10 BV11 BV24

Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské Plochy smíšené obytné bydlení venkovské

0,2414

2

TTP (4. a 5. třída ochrany)

0,0726

1


0,2406

1

TTP, cca 50 m od RK 1213, OP lesa (5. třída ochrany)

0,7716

6


2,1513

-

orná půda (5. třída ochrany) určeno pro rozvoj sousedního stávajícího zastavěného území (statku)

BV25 BV26


0,1801

1


0,9075

max. 2

orná půda (5. třída ochrany) podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost) – spolu s lokalitou BV2 (část) a lokalitou BV26. Minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokalit BV1 + BV2 + BV26.

BV27 BV28


0,11269 0,9858

1


4

TTP (5. třída ochrany) RD v lokalitě budou umisťovány podél místních komunikací při východním a jižním okraji lokality.

VP1

Plochy výroby a skladování – výroba

9,0395

23000

46

orná půda (4. a 5. třída ochrany), ostatní plocha; rozšíření stávajícího průmyslového


Lokalita

Funkce

Plocha (ha)


průmyslová

Popis záměru, upřesnění areálu; dopravní napojení tohoto areálu je realizováno v přímé vazbě na rychlostní komunikaci R4, mimo správní území obce. max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 10%; max. výška nadzemních objektů: 12 m OP lesa

VN1

Plochy výroby a 0,6497 skladování – výroba nerušící, obchod, služby

4500

TTP (4. a 5. třída ochrany), ostatní plocha, zastavěné plocha a nádvoří max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 10 m; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 10%;

VN2

VN3

TI1

Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a 0,9075 skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy technické 0,7588 infrastruktury

10000

manipulační plocha, zastavěná plocha a nádvoří

4500


-

TTP (4. a 5. třída ochrany) ČOV, OP lesa

Obrázek 11: Skupina funkčních ploch v části Rybníky

47


Obrázek 12: Skupina funkčních ploch v části Rybníky

48


Tab. 26: Vlivy navrhovaných funkčních ploch na složky životního prostředí Lokalita

Voda

Půda a horninové prostředí

Hmotný majetek a kulturní památky

Les, chráněné části přírody

Ovzduší, hluk, veřejné zdraví

Skupina funkčních ploch v lokalitě Budín (BV13 – BV19, BV28)

Snížení retence vlivem nových zastavěných ploch

Zábor ZPF v 5. třídě ochrany

Bez významných vlivů

Splaškové vody budou vyváženy na ČOV

BV14-16 a BV19 v CHLÚ Daleké Dušníky I. - nelze realizovat

Bez vlivu (nejsou brána v úvahu věcná břemena pozemků, např. inženýrské sítě včetně nadzemní a podzemních vedení).

Skupina funkčních ploch v lokalitě Rybníky – Libice (BV2022, PP1)


Zábor ZPF ve 4. a 5. třídě ochrany


BV20 a BV21 kontakt s OP pásma lesa

V etapě výstavby emise hluku a sekundární prašnost. Nová hluková a emisní zátěž z osobní automobilové dopravy. Zlepšení nabídky pro bydlení (29 RD) v relativně přírodním prostředí malého sídla V etapě výstavby emise hluku a sekundární prašnost. Zlepšení nabídky pro bydlení (9 RD) v relativně přírodním prostředí malého sídla

Skupina funkčních ploch v lokalitě Rybníky (BV112, BV23-28)



BV1, BV3, BV7, BV10, BV26 a BV27, BV24 kontakt s OP pásma lesa BV7 – kontakt s LBC2

Splaškové vody budou vyváženy na ČOV

Splaškové vody budou vyváženy na ČOV, BV1BV9 + BV25-27 splašková kanalizace + ČOV, BV 11 splašková kanalizace +

Plocha PP1 v lokalitě jámy 24 určena k rekultivaci skládky (černá) – pozitivní vliv, nutno zachovat přístupovou cestu k jámě 24, Odval jámy č. 24 Na soukromých pozemcích o celkové ploše 35x35 p.č. 48/5, 48/6, 46/1, vyhlášena stavební uzávěra. Zábor ZPF ve 4. a 5. třídě ochrany

49

V etapě výstavby emise hluku a sekundární prašnosti. Hluk a znečištění ovzduší z navazující osobní dopravy. Zlepšení nabídky pro bydlení (106 RD) v přírodním prostředí malého


Skupina funkčních ploch v lokalitě Rybníky (VP1, VN1-VN3, TI1)

ČOV Svaté Pole Změna odtokových poměrů v území, nutné řešit odvodnění zpevněných ploch, pokud nebude možné zasakování. Doporučeno řešení odvodu alespoň části dešťových vod zasakováním do navrženého ochranného pásu zeleně. TI1 pro výstavbu ČOV pozitivní vliv na vody

Zábor ZPF ve 4. a 5. třídě ochrany Ve funkční ploše VN2 předpoklad demoličních prací

K VP1 nevyhovující příjezdová komunikace (rovněž do stávajících areálů spol. Anbremetall a Aluhut) VP1 – OP lesa VN1 – nutno respektovat Pomník obětem I. a II. svět. války v jihovýchodní části pozemku.

VN1-VN3 splašková kanalizace + ČOV, VP1 – vlastní způsob likvidace

50

TI1 – kontakt s LBC1

sídla VP1, VN1-VN3 – nové stacionární zdroje znečištění ovzduší z nových provozů, emise hluku a ZL z navazující dopravy. Záměry umístěné v těchto lokalitách budou posouzeny hlukovou studií s ohledem na možné ovlivnění obce. Rozvojové plochy VP1 a VN budou ohraničeny liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m s použitím výhradně původních přirozených druhů dřevin. ČOV je navržena bez otevřených nádrží, která nebude zápachem ovlivňovat okolí. Dopravní obslužnost navržené ČOV je minimální


5.2. KUMULACE A CHARAKTER PŮSOBENÍ FUNKČNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Vlivy na ovzduší a klima (mikroklima) Uplatnění návrhu ÚP Rybníky se vyznačuje možnými vlivy na kvalitu ovzduší. Ta bude ovlivněna novými zdroji znečišťování v podobě stacionárních i mobilních zdrojů znečištění: -

zvýšená intenzita dopravy a prašnost po dobu výstavby předpokládaných záměrů na jednotlivých funkčních plochách a to ve všech sektorech, zvláště problematické to bude v lokalitách navazující na stávající zástavbu trvalého bydlení - skrývka ornice, výkopové práce, odvoz zeminy k trvalému nebo dočasnému uložení (mezideponie), skládky stavebního materiálu, vlastní stavební práce včetně úprav terénu a venkovních povrchů, dovoz a převážení materiálů apod.)

-

zvýšení intenzity individuální automobilové dopravy k nově zastavěným lokalitám,

-

zvýšená nákladní doprava způsobená provozem areálů nerušící výroby a služeb (v současnosti však nelze přesně odhadnout tento nárůst)

-

stacionární zdroje znečišťování – lokální topeniště v nově zastavěném území. Objekty v obci jsou vytápěny kombinovaným způsobem - většinou pevnými palivy a v malé míře elektricky nebo jinými druhy paliva. Plyn zatím v obci zaveden není, ačkoli je k severní hranici katastrálního území obce do VTL-RS přiveden VTL plynovod, který slouží pro technologické účely výroby v průmyslovém areálu firmy Anbremetall a Aluhut. Vzhledem k rozlehlosti obce a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo bez významného velkoodběratele) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost plynofikace. Z těchto důvodů se o zajištění přívodu plynu do obce v časovém horizontu Územního plánu neuvažuje.

-

nové stacionární zdroje znečišťování – malé až střední z provozu výrobních a skladovacích areálů včetně drobné a řemeslné výroby a bytových domů.

Během vlastní výstavby předpokládaných záměrů na řešených funkčních plochách bude docházet k sekundární prašnosti. Dobu trvání ani míru znečištění nelze přesně stanovit, oba faktory závisejí na způsobu provádění zemních a stavebních prací. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Dešťové vody jsou sváděny kanalizací, případně systémem povrchových příkopů místních vodotečí. Při vydatnějších či dlouhodobějších srážkách dochází k urychlenému odtoku, odnosu značného množství splavenin a k nevyrovnanosti průtoků ve vodotečích, snížení retence území a tím ke zhoršení celkové vodní bilance povodí. K zachycení dešťových vod jsou tak využívány jen nezastavěné a nezpevněné plochy obce, jež významně přispívají k udržení částečné retenční kapacity území. Odvodnění nově zastavěných a zpevněných ploch musí být proto řešeno již v přípravných projektových fázích, přičemž by mělo být v maximální možné míře využito zasakování dešťových vod přímo na vlastních pozemcích, příp. jejich akumulace a využití jako užitkové vody nebo postupný regulovaný odtok do recipientu. Vlivy na ZPF a PUPFL V návrhu ÚP Rybníky bude ZPF svou rozlohou jednou z nejvíce ovlivněných složek životního prostředí, zejména z důvodů navrhovaných ploch pro bydlení a ploch pro výrobu a skladování

51


Návrh ÚP navrhuje zábor pozemků ZPF o celkové rozloze 32 ha, z toho 1,0 ha (3,13 %) činí zábor v zastavěném území. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny půdami III. třídy ochrany (0,003 %), půdami IV. třídy ochrany (41,53 %) a půdami V. třídy ochrany (58,47 %). Většina pozemků v okolí zastavěné části obce je užívána pro zemědělskou rostlinnou výrobu. Celková plocha katastru obce Rybníky je 565 ha, z toho zemědělská půda zaujímá cca 57 %. Podíl urbanizovaných ploch je cca 9%, podíl lesů je cca 17%, louky a neobdělávaná půda tvoří 13%, 4% jsou plochy ostatní. Při záboru ZPF dojde na lokalitách ke skrývce ornice; její následné využití musí splňovat veškeré požadavky na ochranu ZPF a bude se řídit podmínkami příslušného orgánu ochrany ZPF. Předpokládá se, že po sejmutí ornice bude půda využita pro zemědělské účely nebo bude využita např. pro zatravnění a výsadbu dřevin. Zábor zemědělské půdy pro navrhované funkční plochy v návrhu ÚP Rybníky je jednoznačně podmíněn souhlasem orgánu ochrany zemědělské půdy Návrh ÚP Rybníky nepředpokládá zábory PUPFL. Vlivy na krajinný ráz Krajinný ráz (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou byt prováděny pouze s ohledem na zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Kulturní hodnoty krajinného rázu mohou být negativně ovlivněny výstavbou výrobních areálů, pro které je stanovena podmínka oddělení vzrostlou zelení od volné krajiny. Vlivy na hlukovou situaci Zvýšení hlukové intenzity by mohl nastat v době výstavby na jednotlivých lokalitách a poté především provozem dopravy na komunikacích v řešeném území (silnice II/119 Dobříš – Sedlčany). Největším možným zdrojem hluku bude pravděpodobně provoz výrobních areálů na plochách VP1 a VN1, VN2 a VN3 včetně navazující dopravy. Dodržení limitních hodnot akustického tlaku podle platné legislativy je podmínkou realizace všech záměrů vycházející z návrhu ÚP Rybníky, včetně zahrnutí kumulace vlivů s adekvátními dotčenými záměry v posuzovaném území a jeho okolí. Doporučuje se uplatnit výsadbu adekvátní zeleně (kombinace stromů a keřů s celoročním působením). Vlivy na obyvatelstvo Veřejné zdraví může být ovlivněno možným navýšením imisního a hlukového zatížení území. Je nutné při realizaci záměrů na jednotlivých funkčních plochách návrhu ÚP Rybníky dodržovat imisní a hlukové limity (především důležité u návrhových ploch VP1 a VN1-3).

6. Porovnání variant řešení, popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Návrh ÚPO Rybníky je předkládán v jedné variantě.

52

7. Opatření k prevenci, minimalizaci nebo kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

7. OPATŘENÍ K PREVENCI, MINIMALIZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

NEBO

KOMPENZACI

Předkládaný návrhu ÚP Rybníky vytváří územní podmínky pro možnou realizaci očekávaných záměrů, tj. změnou funkčního využití ploch (lokalit) umožnit vznik dalších území pro urbanizaci volné krajiny, která sloužila nebo slouží převážně k zemědělské výrobě, když značný rozsah (rozloha) tohoto území je převzat z původního ÚP Rybníky. Vzhledem k tomu, že funkční využití ploch je na úrovni návrhu ÚP Rybníky uvedeno bez podrobnějšího rozlišení záměru (funkční plocha s příslušným regulativem), nelze při posuzování koncepce (návrhu územního plánu) přesně kvantifikovat jednotlivé vlivy, které budou působit na úrovni jednotlivých záměrů. Proto jsou níže uvedená preventivní, zmírňující a kompenzační opatření navrhována obecněji, na principu předběžné opatrnosti (dále jen „ doporučovaná opatření). Za základní opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí na úrovni územního plánování v posuzovaných lokalitách (funkčních plochách – fp) návrhu ÚP Rybníky lze považovat následující: Jednotlivé záměry navržené na posuzovaných lokalitách a zároveň uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění budou posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona. Navrhované funkční plochy v návrhu ÚP Rybníky jsou podmíněny souhlasem orgánu ochrany zemědělské půdy k záborům ZPF pro jejich převedení do zastavitelných ploch obce. Rozvojové plochy VN1, VN2, VN3 a VP1 ohraničit liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m s použitím výhradně původních přirozených druhů dřevin. U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. Realizovat splaškovou kanalizaci a ČOV v obci. Na plochách VN1, VN2, VN3 a VP1 neumisťovat výroby a technologie přesahující platné hygienické limity hluku a emisí znečišťujících vzhledem k plochám s obytnou funkcí. Na plochách VN1, VN2, VN3 a VP1 neumisťovat výroby a technologie obtěžující zápachem. Na plochách VN1, VN2 a VN3 neumisťovat aktivity s předpokladem velkého obratu zboží, materiálů apod. s potřebou časté dopravní obsluhy (osobní i nákladní). Při umisťování staveb na ploše VN1 respektovat pomník obětem I. a II. svět. války. Na navržených rozvojových lokalitách upřednostnit řešení odvodu alespoň části dešťových vod zasakováním. Při umisťování staveb v nových rozvojových plochách respektovat ochranné pásmo lesa. V opačném případě je dotčení OP lesa podmíněno souhlasem příslušného orgánu ochrany lesa. Výstavbu rodinných domů v CHLÚ Daleké Dušníky I. (BV14-16 a BV19) nelze realizovat bez souhlasu správce ložiska. Přípustné jsou stavby dočasné.

53

7. Opatření k prevenci, minimalizaci nebo kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Respektovat stavební uzávěru na rozvojové ploše PP1. Na ploše PP1 zachovat přístupovou cestu k jámě 24. Řešit odvodnění rozvojových ploch VP1, VN1, VN2 a VN3 a podle způsobu řešení navrhnout účinné retence. Alespoň část dešťových vod na těchto plochách zasakovat, a to např. do navrženého ochranného pásu zeleně. Zpracovat zátopové území Kocáby na území obce Rybníky V etapě výstavby je třeba dodržovat následující opatření: Výkopové zeminy budou v co největší míře využity přímo na staveništích (pro terénní úpravy, násypy, podsypy atd.). Sejmutá ornice bude deponována zvlášť, bude zabezpečena proti ztrátám a znehodnocení, s ornicí bude nakládáno podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF. Dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch. Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Na plochách zařízení stavenišť nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy; stavební mechanismy budou vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna, odvezena a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. Objekty ve kterých bude prováděno skladování nebo jiné nakládání s látkami nebezpečnými vodám (včetně odpadů kategorie „nebezpečný odpad“) budou zabezpečeny tak, aby ani v případě havárie nedošlo k úniku nebezpečných látek do vod povrchových nebo podzemních (nepropustné podlahy, nepropustné bezodtokové havarijní jímky nebo přenosné ocelové vany). Nakládání s látkami závadnými vodám (včetně skladování) se bude provádět pouze na zabezpečených plochách. Proces výstavby jednotlivých záměrů bude technicky a organizačně zajištěn tak, aby v maximální míře omezil hlučnost šířící se ze stavenišť a dopravních tras do okolí a omezil možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Podmínkou realizace stavebních objektů je dodržení limitů akustického tlaku pro výstavbu. V případě zvýšených hlukových limitů realizovat dostatečná protihluková opatření, např. zemní valy.

54

8. Zhodnocení vlivu způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí

8. ZHODNOCENÍ VLIVŮ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLU OCHRANY ŽP DO NÁVRHU ÚP RYBNÍKY A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANTY ŘEŠENÍ V přípravném období projednávání návrhu zadání i následně při přípravě návrhu ÚP Rybníky byly v maximálně možné míře zohledňovány a zapracovávány vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí vycházející mj. i z plnění mezinárodních a komunitárních dohod, úmluv a směrnic, která jsou zpravidla zahrnuta v současně platném právním systému našeho státu. Při zohlednění souladu s cíli životního prostředí byly vzaty v úvahu mj. cíle Strategie udržitelného rozvoje ČR, Akční program zdraví a životního prostředí ČR, Státní politiky životního prostředí, Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (díl 7 – Dobříš), Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, Programu snižování emisí StK, Územní energetické koncepce Středočeského kraje. Zejména však byla v plném rozsahu respektována koncepce Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Všechny posuzované funkční plochy byly konfrontovány s požadavky vyplývající z těchto cílů a lze konstatovat, že většina navrhovaných funkčních ploch předpokládá respektování nejen příslušných právních předpisů, ale i ZÚR StK, které jsou mj. promítnuté i do navržených regulativů a doporučených opatření či požadavků na jednotlivé funkční plochy. Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod, dodržování harmonického měřítka krajiny, ochranu zemědělské a lesní půdy, prostupnosti krajiny, zabránění její další fragmentaci, vytvoření podmínek pro udržení či lépe zvyšování biodiverzity území, zlepšování faktorů pohody apod., jsou v návrhu ÚP Rybníky zohledněny. S ohledem na invariantní povahu návrhu ÚP Rybníky nebylo možné cíle ochrany životního prostře .

55

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu na životní prostředí

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU NÁVRHU ÚP RYBNÍKY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ -

Množství a kvalita vyčištěných odpadních vod vypouštěných z ČOV do vodního toku Kocába podle rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu.

-

Imisní limity pro ochranu veřejného zdraví dle platné legislativy.

-

Emisní limity vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší dle přílohy č. 2 zákona 201/2012 Sb.

-

Limity hluku v chráněných venkovních prostorech dle platné legislativy.

56

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

10.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Předkládané vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) je podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které je nedílnou součástí územního plánu. Vyhodnocení návrhu ÚP bylo zpracováno ve smyslu ustanovení §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a to v rozsahu přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. Předmětem tohoto hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) je návrh územního plánu obce Rybníky. Návrh územního plánu obce Rybníky řeší nové lokality pro výstavbu cca 130 rodinných domů a navrhuje 4 nové plochy pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Pozitivním přínosem ÚP Rybníky je vymezení lokality TI1 pro vybudování městské čistírny odpadních vod a dále lokality PP1 na území jámy č. 24, kde je navržena rekultivace skládky. Při zpracování návrhu ÚP Rybníky byly zohledněny relevantní dostupné koncepční dokumenty, a to jak na národní, krajské, tak i regionální úrovni. Opatření a aktivity řešené v rámci návrhu ÚP nejsou v rozporu s těmito koncepcemi. Návrh územního plánu Rybníky byl zhodnocen komplexně z pohledu vlivů na životní prostředí a veřejného zdraví. Byly identifikovány negativní i pozitivní vlivy na životní prostředí. V případech, kdy lze očekávat negativní vlivy, jsou navržena opatření ke snížení nebo kompenzaci těchto vlivů.

57

11. Návrh stanoviska

11.

NÁVRH STANOVISKA

Vyhodnocení návrhu územního plánu Rybníky bylo zpracováno ve smyslu ustanovení §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a to v rozsahu přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. Předpokladem je realizace opatření uvedených níže. Při splnění uvedených opatření přispěje realizace návrhu územního plánu obce Rybníky k naplňování zásad udržitelného rozvoje, tj. takového rozvoje sídla, kdy dnešní potřeby nejdou na úkor potřeb budoucích generací. Zpracovatel hodnocení doporučuje, aby příslušný úřad (Krajský úřad Středočeského kraje) vydal k vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Rybníky souhlasné stanovisko podle § 10i odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Podmínky souhlasného stanoviska: Jednotlivé záměry navržené na posuzovaných lokalitách a zároveň uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění budou posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona. Navrhované funkční plochy v návrhu ÚP Rybníky jsou podmíněny souhlasem orgánu ochrany zemědělské půdy k záborům ZPF pro jejich převedení do zastavitelných ploch obce. Rozvojové plochy VN1, VN2, VN3 a VP1 ohraničit liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10 m s použitím výhradně původních přirozených druhů dřevin. U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. Realizovat splaškovou kanalizaci a ČOV v obci. Na plochách VN1, VN2, VN3 a VP1 neumisťovat výroby a technologie přesahující platné hygienické limity hluku a emisí znečišťujících vzhledem k plochám s obytnou funkcí. Na plochách VN1, VN2, VN3 a VP1 neumisťovat výroby a technologie obtěžující zápachem. Na plochách VN1, VN2, a VN3 neumisťovat aktivity s předpokladem velkého obratu zboží, materiálů apod. s potřebou časté dopravní obsluhy (osobní i nákladní). Při umisťování staveb na ploše VN1 respektovat pomník obětem I. a II. svět. války. Na navržených rozvojových lokalitách upřednostnit řešení odvodu alespoň části dešťových vod zasakováním. Při umisťování staveb v nových rozvojových plochách respektovat ochranné pásmo lesa. V opačném případě je dotčení OP lesa podmíněno souhlasem příslušného orgánu ochrany lesa. Výstavbu rodinných domů v CHLÚ Daleké Dušníky I. (BV14-16 a BV19) nelze realizovat bez souhlasu správce ložiska. Přípustné jsou stavby dočasné.

58

11. Návrh stanoviska

Respektovat stavební uzávěru na rozvojové ploše PP1. Na ploše PP1 zachovat přístupovou cestu k jámě 24. Řešit odvodnění rozvojových ploch VP1, VN1, VN2 a VN3 a podle způsobu řešení navrhnout účinné retence. Alespoň část dešťových vod na těchto plochách zasakovat, a to např. do navrženého ochranného pásu zeleně. Zpracovat zátopové území Kocáby na území obce Rybníky V etapě výstavby je třeba dodržovat následující opatření: Výkopové zeminy budou v co největší míře využity přímo na staveništích (pro terénní úpravy, násypy, podsypy atd.). Sejmutá ornice bude deponována zvlášť, bude zabezpečena proti ztrátám a znehodnocení, s ornicí bude nakládáno podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF. Dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch. Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Na plochách zařízení stavenišť nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy; stavební mechanismy budou vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna, odvezena a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. Objekty ve kterých bude prováděno skladování nebo jiné nakládání s látkami nebezpečnými vodám (včetně odpadů kategorie „nebezpečný odpad“) budou zabezpečeny tak, aby ani v případě havárie nedošlo k úniku nebezpečných látek do vod povrchových nebo podzemních (nepropustné podlahy, nepropustné bezodtokové havarijní jímky nebo přenosné ocelové vany). Nakládání s látkami závadnými vodám (včetně skladování) se bude provádět pouze na zabezpečených plochách. Proces výstavby jednotlivých záměrů bude technicky a organizačně zajištěn tak, aby v maximální míře omezil hlučnost šířící se ze stavenišť a dopravních tras do okolí a omezil možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Podmínkou realizace stavebních objektů je dodržení limitů akustického tlaku pro výstavbu. V případě zvýšených hlukových limitů realizovat dostatečná protihluková opatření, např. zemní valy.

59

12. Přílohy

12.

PŘÍLOHY 1. Koordinované stanovisko KÚ StK k návrhu zadání územního plánu 2. Územní plán Rybníky – Hlavní výkres (návrh 01/2013) 3. Osvědčení o odborné způsobilosti 4. Seznam použité literatury a podkladů

Zpracovatel hodnocení ÚP: Ing. Josef Tomášek, CSc. (osvědčení odborné způsobilosti č.j. 69/14/OPV/93 s prodloužením autorizace č.j.: 5834/ENV/11) Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská 900 252 10 Mníšek pod Brdy IČ: 46349316 DIČ: CZ46349316 tel.: 318 591 770-71 604 255 536 fax: 318 591 772 e-mail: [email protected]

Spolupracovala: Ing. Jitka Krejčová, Středisko odpadů Mníšek s.r.o. (osvědčení odborné způsobilosti č.j. 92102/ENV/07 s prodloužením č.j. 5370/ENV/13) Datum zpracování hodnocení ÚP: 7.8. 2013

Podpis zpracovatele hodnocení ÚP:

60

Vyhodnocení vlivů územního plánu obce Rybníky na životní prostředí

Recommend Documents