VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - ZMĚNA č. 45

PŘÍLOHA ODŮVODNĚNÍ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZMĚNA č. 45 MĚSTO KUTNÁ HORA Zpracovatel vyhodnocení

Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA

Zpracovatel změny územního plánu

Ing. arch. Pavel Železný

Datum

Říjen 2012

Výtisk

1

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY č. 45 ÚP MĚSTA KUTNÁ HORA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

IDENTIFIKACE DOKUMENTU Název:

Odůvodnění změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora - textová část, vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/2006 sb. (stavební zákon) Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Objednatel:

Pavel Železný, Bydliště: Ke Trojici 209/2, 284 01 Kutná Hora

Zpracovatel posouzení: Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti 13817/2474/OIP/03, prodloužení autorizace č.j. 26454/ENV/08

Zpracovatel změny ÚP:

Adresa:

Bylany 66, 284 01 Kutná Hora

Tel.:

722 221 108

E-mail:

[email protected]

WWW:

www.tisea.cz

Ing. arch. Pavel Železný Ke Trojici 209/2, 284 01 Kutná Hora

Datum vydání:

říjen 2012

Rozdělovník:

výtisk 1 - 2

součást ÚP

výtisk 3

objednatel

Doporučená citace:

Bělohlávek Jiří: Vyhodnocení vlivů změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora na životní prostředí. In.: Železný Pavel - Odůvodnění změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora, 2012.


OBSAH 1

Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně Plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ........................................................................................................................................6

2

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ........................................................................................................9

3

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ..................................................... 11

4

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .............................................................................................. 16

5

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti............................................................................................................................................ 17

6

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných ....................... 18

7

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ............................................................................................................................... 24

8

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ............................................... 25

9

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ........................................ 25

10

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí ....... 26

11

Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ........................................................................................... 26

12

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ................................................................................. 27

13

Závěry a doporučení (Formou návrhu stanoviska dotčeného orgánu) ........................................ 27

14

Použité podklady ........................................................................................................................... 29

3


SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka 1: Koncepční dokumenty na vnitrostátní úrovni a relevantní SEA cíle...................................... 9 Tabulka 2: Potenciální vliv změny ÚP na stav životního prostředí vyjádřený prostřednictvím vybraného indikátoru ............................................................................................................................ 11 Tabulka 3: Údaje o současné struktuře pozemků v řešeném území (město Kutná Hora) .................... 13 Tabulka 4: Údaje o změnách struktury pozemků v řešeném území mezi roky 2001 a 2011 ................ 14 Tabulka 5: Posuzované varianty ............................................................................................................ 18

SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obrázek 1: Poloha vodního zdroje a jeho OP vůči lokalitě změny ÚP .................................................. 17 Obrázek 2: Detail lokality ...................................................................................................................... 22

4


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A VYBRANÉ POJMY BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

CSD

Celostátní sčítání dopravy (provádí ŘSD)

Hluk

zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis (definice dle zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví). (pozn.: prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 272/2011 Sb.)

Chráněný venkovní prostor - nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť (definice dle zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví) Chráněný venkovní prostor staveb - prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb (definice dle zákona č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví) KES

koeficient ekologické stability

KN

katastr nemovitostí

KÚ

krajský úřad

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SEA

Strategic Environmental Assessement – posuzování vlivů koncepcí (v daném případě je koncepcí využití území územní plán) na životní prostředí. V tomto textu je zkratka SEA zjednodušeně využívána pro označení vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v rozsahu podle přílohy stavebního zákona

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

Vyhodnocení

posouzení vlivů změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR SK

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje

5


UPOZORNĚNÍ Vyhodnocení bylo zpracováno v říjnu 2012. Předpokládáno je předložení změny územního plánu ke stanovisku Krajského úřadu středočeského kraje v roce 2013. Z tohoto důvodu je obsah vyhodnocení již uveden do souladu s novelou stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb.), jež je účinná od 1.1.2013. Oproti doposud platné příloze jsou tak nově zařazeny kapitoly „Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně Plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím“ a „Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí“.

1

STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

CÍLŮ

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ Posouzení vlivů změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora na životní prostředí (dále jen „vyhodnocení“) je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). „Vyhodnocení“ je součástí Odůvodnění ÚP (§ 53 odst. 5 stavebního zákona). Členění Odůvodnění vychází z Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci. Krajský úřad Středočeského kraje se ve svém koordinovaném stanovisku ze dne 21.8.2012 (č.j.110748/2012/KUSK) k návrhu zadání změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora vyjádřil z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) následovně (cit.): Orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., na základě předloženého návrhu zadání změny č. 45 územního plánu Města Kutná Hora a kritérií uvedených v příloze č. 8 citovaného zákona p o ž a d u j e v následujících etapách projednávání změny č. 45 ÚP Města Kutná Hora zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu. Důvody tohoto požadavku jsou následující: Předmětná změna může svým charakterem představovat plochu pro realizaci záměrů podléhajících posouzení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Ve vyhodnocení se požaduje vyhodnotit územní plán jako celek. KÚSK nevyžaduje vyhodnotit variantní řešení lokalizace výše uvedených záměrů (pouze vyhodnotit tzv. nulovou variantu) a za jakých podmínek je realizace přípustná, případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní a hlukové zátěže, znečišťování ovzduší, změny v uspořádání krajiny, krajinný ráz a případný zábor ZPF vzhledem k obytné zástavbě. Ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitou souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit.

6


Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje zahrnuje i stanovisko dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon):

Na základě dostupných podkladů neshledáváme předmětné zadání změny č. 45 v rozporu s ochranou zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů. Rovněž nepředpokládáme narušení nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability, přírodních rezervací a přírodních památek. Podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. lze vyloučit významný vliv překládané koncepce samostatně i ve spojení s jinými projekty na příznivý stav předmětu ochrany a celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí stanovených příslušnými vládními nařízeními. Jak vyplývá z citovaného stanoviska i zadání změny ÚP, předmětem změny je využití území konkrétní jediné lokality. Alternativní řešení využití není součástí zadání změny, posouzen je tedy vliv uplatnění územního plánu v případě provedení navrhované změny. Podklady použité pro vypracování vyhodnocení jsou uvedeny na závěr vyhodnocení. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Zájmové (též řešené) území se nachází ve správním obvodu rozšířené působnosti obce Kutná Hora. Obec: Kutná Hora (ID obce: 7771, ZÚJ: 533955) Statut: město Katastrální výměra: 3 305 ha Dotčené katastrální území: Neškaredice Okres: Kutná Hora Kraj: Středočeský (NUTS CZ 02)

Ze zadání změny územního plánu: „Navrhovanou změnou územního plánu města Kutné Hory (dále jen ÚPM) je dotčena celá parcela č. 169/32 – orná půda o výměře 3 829 m2 a část parcely č. 169/31 – orná půda o výměře cca 4570 m2 v katastrálním území Neškaredice. Parcely dotčené navrhovanou změnou územního plánu jsou dle ÚPM vně současně zastavěného území místní části Neškaredice. Dle ÚPM jsou dotčené parcely součástí stabilizovaného území se závazně stanovenou funkcí »krajinná zóna produkční«, funkčního typu (směrný údaj) „orná půda“. Dotčené parcely přiléhají k jihozápadnímu okraji zastavěného území místní části Neškaredice a jsou od ostatních pozemků s funkcí »krajinná zóna produkční« odděleny místními účelovými komunikacemi. Navrhovatel změny ÚPM požádal o změnu stávajícího funkčního využití dotčených parcel na novou rozvojovou funkci »občanská vybavenost«, konkrétně pro výstavbu zařízení pro poskytování služeb obchodním partnerům se zajištěním krátkodobého skladování a parkování na části vymezené jako obsluha území.“ Graficky je zájmové území znázorněno v hlavním a dalších výkresech návrhu územního plánu.

7


8


Cíle územního plánování formuluje zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obecně proklamovanými cíli jsou - vytváření a zajišťování předpokladů pro udržitelný rozvoj území, - ochrana a rozvoj hodnot území. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Úkoly územního plánování lze chápat jako činnosti, jež mají vést k dosažení vytyčených cílů. Vrcholovou koncepcí v oblasti ochrany životního prostředí je Státní politika životního prostředí. Na ní navazují další „celostátní“ koncepce. Celostátním koncepcím odpovídají koncepce přijaté na regionální úrovni. Přehled platných koncepčních dokumentů ochrany životního prostředí Středočeského kraje je uveden na stránkách internetové prezentace Středočeského kraje1.

2

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

V této kapitole je hodnocen vztah návrhu změny č.45 územního plánu města Kutná Hora (ÚP) k cílům ochrany životního prostředí, přijatým na vnitrostátní úrovni. Výsledkem zhodnocení je identifikace potenciálních střetů. V kapitole 9 Vyhodnocení je následně posouzeno konkrétní zapracování (zohlednění) cílů přijatých na vnitrostátní úrovni do územního plánu a popsán způsob vyřešení identifikovaných střetů mezi změnou územního plánu a cíli ochrany životního prostředí. Následující tabulka uvádí vybrané koncepční dokumenty stanovující cíle ochrany životního prostředí. Vybrané cíle, relevantní pro návrh změny ÚP, jsou uvedeny v posledním sloupci tabulky. Tabulka 1: Koncepční dokumenty na vnitrostátní úrovni a relevantní SEA cíle Dokument na národní úrovni (celorepublikové)

Odpovídající dokument na Vybrané cíle ochrany životního regionální úrovni (Středočeský prostředí kraj) Ochrana zdraví obyvatel (vč. ochrany prostřednictvím ochrany ovzduší a snižování hluku) Akční plán zdraví a životního Snižovat vliv dopravy na životní prostředí prostředí České republiky a zdraví obyvatel Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století Státní politika životního prostředí Akční hlukový plán pro hlavní Zejm. plánování nové chráněné zástavby pozemní komunikace v dostatečné vzdálenosti od hlavních Středočeského kraje pozemních komunikací silničních i železničních), využívání bariérového efektu staveb, u nových tras vedení v dostatečné vzdálenosti od chráněných budov, z hlediska plánování rozvojových ploch pro výrobu a skladování je nutno uvést požadavek vyloučit těžkou nákladní dopravu v blízkosti obytných souborů Snižování zátěže populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti Ochrana přírody a krajiny Státní program ochrany přírody a Koncepce ochrany přírody a krajiny Zlepšování podmínek pro existenci 1

Koncepce v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí Středočeského kraje – dostupné na http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp/. Datum přístupu 201210-12

9


Dokument na národní úrovni (celorepublikové) krajiny Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

Státní politika životního prostředí Ochrana zdrojů vč. ochrany půdy Koncepce odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství ČR Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Státní politika životního prostředí

Strategie MŽP k problematice brownfields Strategie udržitelného rozvoje ČR

Odpovídající dokument na regionální úrovni (Středočeský kraj) Středočeského kraje, 2006

-

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, 2005 Územní energetická koncepce Středočeského kraje, 2005

-

-

Územní rozvoj, využití území Politika územního rozvoje

Vybrané cíle ochrany životního prostředí chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Prostupná krajina pro biotu a člověka. Zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně. Obnova a revitalizace vodních biotopů a mokřadů Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností Snižování spotřeby energií, upřednostnění ekologicky příznivé energetické infrastruktury Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území Přednostní využití brownfields před výstavbou na „zelené louce“ Přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields) Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch

Navržená změna je v možném konfliktu s těmito cíli:  Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel, snižování zátěže populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti  Zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně  Prostupná krajina pro biotu a člověka.  Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území, přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields)  Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny V kapitole 9 Vyhodnocení je popsán způsob vypořádání těchto střetů a posouzeno konkrétní zapracování (zohlednění) cílů přijatých na vnitrostátní úrovni do (změny) územního plánu (kapitola 9 obsahuje odpověď na otázku, jakým způsobem byly tyto potenciální střety v rámci zpracování návrhu změny č. 45 ÚP vyřešeny) Žádoucí je, aby kolize cílů byla v rámci návrhu ÚP řešena tak, aby výsledný rozvoj obce byl přijatelný nejen z hlediska environmentálního pilíře, ale i z hledisek sociálního a ekonomického.

10


3

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Údaje o stavu životního prostředí v řešeném území jsou uváděny v rozsahu odpovídajícím možným vlivům realizace změny územního plánu na životní prostředí. K popisu stavu životního prostředí jsou využity vybrané klíčové indikátory, které jsou využívány při tvorbě zpráv o stavu životního prostředí České republiky2. Tabulka 2: Potenciální vliv změny ÚP na stav životního prostředí vyjádřený prostřednictvím vybraného indikátoru Číslo a název indikátoru

Potenciální vliv změny na životní prostředí* 0 1 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 1

· 1. Teplotní a srážkové charakteristiky · 6. Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví · 8. Celkové odběry vody · 9. Znečištění vypouštěné do povrchových vod · 10. Znečištění ve vodních tocích · 11. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a čistírny odpadních vod · 13. Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť · 14. Indikátor běžných druhů ptáků · 17. Využití území a suburbanizace · 23. Výkony osobní a nákladní dopravy · 25. Limity využití půd · 26. Eroze půdy · 37. Hluková zátěž * Potenciální vliv změny ÚP na životní prostředí: 0 bez vlivu nebo vliv nevýznamný, svou velikostí zanedbatelný 1 potenciální vliv kladný nebo záporný, svou velikostí s ohledem na řešené území nezanedbatelný

Níže jsou popsány vybrané indikátory stavu životního prostředí, u nichž by - s ohledem na charakter změny - bylo možné v případě uplatnění změny očekávat jejich ovlivnění. Následující text je strukturován obdobně, jako je tomu u zpráv o stavu životního prostředí České republiky: Grafický symbol  Klíčový indikátor č. a název  Klíčová otázka ???  Vazba ÚP Vztah  Klíčové sdělení a !! vyhodnocení indikátoru  Zdroje dat Info

Formulace klíčových otázek a sdělení s platností pro národní úroveň jsou citovány ze Zprávy o stavu životního prostředí České republiky za rok 2010. Další informace ke konkrétním indikátorům jsou k dohledání tamtéž. Jedná se o informace o vazbě indikátoru na aktuální koncepční a strategické 2

Periodická publikace Statistická ročenka životního prostředí eské republiky vychází jako společná publikace MŽP a SÚ. V souladu se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a se směrnicí Rady K č. 2003/4/ S, o přístupu k informacím o životním prostředí, podává ucelený pohled na stav životního prostředí v R. Paralelně s touto publikací vychází Zpráva o životním prostředí eské republiky, kterou předkládá ministr životního prostředí každoročně ke schválení vládě a projednání Parlamentu R.

11


dokumenty, význam a souvislosti indikátoru, odkazy na podrobné hodnocení indikátoru, jeho metodiku a další informace. U nezařazených indikátorů není potenciální změna vlivem uplatnění územního plánu považována za významnou. Stav životního prostředí popsatelný pomocí ostatních indikátorů se v případě uplatnění územního plánu na dotčené ploše nezmění. 6. Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví ?? Jsou dodržovány imisní a cílové imisní limity znečišťujících látek stanovené pro ochranu lidského zdraví? vztah Jedná se o indikátor dopadu (vlivu). Možnost přímého ovlivnění je minimální. Nepřímo jej lze dlouhodobě ovlivňovat vytvářením podmínek pro další snižování emisí znečišťujících látek. !! ČR: Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 koncentrace znečišťujících látek v ovzduší neklesají. V roce 2010 byly naměřeny vyšší koncentrace PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu především z důvodu špatných rozptylových podmínek v lednu, únoru, listopadu a prosinci. Imisní limity pro PM10 byly v roce 2010 překročeny na více měřicích stanicích než v roce 2009. Opakovaně dochází k překročení imisního limitu pro NO2 na dopravně zatížených lokalitách. Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v roce 2009, jako území s překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren (BaP). Imisní limity pro benzen a cílové imisní limity pro arsen byly překročeny lokálně. Řešené území Území nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší3 (OZKO): Podle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území), uveřejněném na stánkách MŽP (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010, Věstník MŽP 2/2012) nebyly na území správní působnosti stavebního úřadu MěÚ Kutná Hora v roce 2010 překročeny imisní limity pro ochranu lidského zdraví. Cílový imisní limit pro benzo(a) pyren překročen nebyl. Imisní situace v Kutné Hoře je trvale sledovaná monitorovací stanicí ČHMÚ (manuální měřící program) která měří koncentrace následujících látek: PM10, NO2 a SO2 . Měřící stanice má následující charakteristiky: - Typ stanice: pozaďová - Typ zóny: předměstská - Charakteristika zóny: obytná Údaje za rok 2010 jsou následující: PM10  Roční průměrná imisní koncentrace: 21,8 μg/m3 (limitní hodnota: 40 μg/m3)  Max. denní koncentrace (03.12.) : 112 μg/m3 (povolená limitní hodnota: 50 μg/m3 )  Počet překročení limitní hodnoty v roce 2010: 24 (povolený počet překročení: 35) NO2:  Roční průměrná imisní koncentrace: 13,4 μg/m3 (povolená limitní hodnota: 40 μg/m3 )  Max. denní koncentrace (08.12.): 49,9 μg/m3 SO2 :  Roční průměrná imisní koncentrace : 2,4 μg/m3  Max. denní koncentrace (14.01.): 10,5 μg/m3 (údaj za rok 2009) (limitní hodnota: 125 μg/m3

3

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.

12


Ze sledovaných veličin docházelo k překračování pouze u denních imisních limitů pro PM10. Nicméně, celkový počet překročení (24 x za rok) je nižší, než je stanoveno imisním limitem (35 x za rok). Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že stanovené hodnoty imisních limitů v Kutné Hoře nejsou překračovány. S ohledem na reprezentativnost naměřených dat (oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km)), lze uvedený výrok vztáhnout i na řešené území v Neškaredicích. info ČHMÚ, Český hydrometeorologický ústav, dostupné na http://www.chmi.cz 17. Využití území a suburbanizace ?? Je využití území v řešeném území z krajinně-ekologického hlediska vyhovující? vztah Bez pochyby nejvýznamnější indikátor z hlediska ovlivnitelnosti územním plánováním. !! ČR: V rámci zemědělského půdního fondu dochází k příznivému nárůstu ploch trvalých travních porostů na úkor orné půdy. Mírně narůstá plocha lesů. Dochází k úbytku zemědělského půdního fondu a pokračuje nárůst zastavěných a ostatních ploch. Zvyšuje se míra fragmentace krajiny. Řešené území Kutná Hora leží v Rozvojové ose OS 05 Praha- (Kolín)–Jihlava–Brno. Na základě typologie české krajiny4 charakterizujeme území následovně: Území je nepřetržitě osídleno od neolitu (typ sídelní krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika). Z hlediska využití se jedná o zemědělskou krajinu. Dle reliéfu je dotčené území typologicky krajinou krajiny plošin a plochých pahorkatin. Geomorfologicky leží dotčené území v okrsku Ronovské kotliny (podcelek Čáslavská kotliny, celek Středolabská tabule). Způsob využití řešeného území vystihuje do značné míry struktura pozemků. Tabulka 3: Údaje o současné struktuře pozemků v řešeném území (město Kutná Hora) Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

66,1

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

69,4

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

3,4 25,0

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

1,1

Podíl lesních pozemků z celkové výměry (%)

7,8

Koeficient ekologické stability

0,41

Orná půda (ha)

1518

Chmelnice (ha)

-

Vinice (ha)

5

Zahrady (ha)

182

Ovocné sady (ha)

410

Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha)

73 258 35

4

Jiří Löw and Jaroslav Novák, ‘Typologické členění krajin České Republiky. Výzkumný úkol MŽP ČR VaV/640/1/03, 2003–2005.’, Urbanismus a územní rozvoj, XI (2008) [accessed 4 October 2012].

13


Zastavěné plochy (ha)

235

Ostatní plochy (ha)

593

Zemědělská půda (ha)

2189

Celková výměra (ha)

3310

Současná ekologická stabilita území vyjádřená pomocí poměrného zastoupení jednotlivých druhů pozemků je nízká. Koeficient ekologické stability (dále též KES) je hodnota, která vyjadřuje ve zkoumaném území poměr stabilních ploch vůči plochám nestabilním, avšak neodráží druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, zahrady a vybrané stabilní položky z kategorie ostatní plochy (zeleň); za nestabilní jsou považovány: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, vinice, vybrané nestabilní položky z kategorie ostatní plochy. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší je hodnota KES, tím řešené území vykazuje vyšší ekologickou stabilitu. Podle zastoupení jednotlivých druhů pozemků dle Veřejné databáze ČSO, (dostupné na http://vdb.czso.cz) má koeficient ekologické stability pro město Kutná Hora hodnotu přibližně 0,41. Charakteristika řešeného území na základě KES je dle Míchala5: „Území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie“. V rámci Středočeského kraje, pro jehož území má KES průměrnou hodnotu 0,66, se jedná o území z hlediska ekologické stability podprůměrné. Toto hodnocení platí i pro srovnání s celorepublikovým průměrem, který je 1,04. Z krajině-ekologického hlediska je tedy současné využití území nevyhovující. Podle údajů ČSO došlo v zájmovém území za posledních 10 let k poklesu výměry zemědělské půdy o 39 ha (převážně na úkor orné půdy a sadů) ve prospěch pozemků druhu ostatní plochy. Tabulka 4: Údaje o změnách struktury pozemků v řešeném území mezi roky 2001 a 2011 Druh pozemku orná půda zahrady sady chmelnice vinice louky lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

Výměra (ha) Změna (ha) Rok 2001 Rok 2011 1540,32 1517,85 -22,47 174,39 182,25 7,86 420,05 409,7 -10,35 0 5,47 5,47 0 87,41 73 -14,41 251,84 257,92 6,08 36,26 35,21 -1,05 238,09 234,84 -3,25 551,53 593,12 41,59

Pozn.: kontrolní součet je +4 ha, které „přebývají“ oproti roku 2001

V databázi CORINE Land Cover nejsou změny v zastavěném území zachyceny. info ČSÚ, městské a obecní statistiky, CORINE

5

Igor Míchal, ‘Ekologický Plán ČSR’ (TERPLAN, Praha, 1985).

Ekologickou stabilitu pod 0,1 vykazuje 413 obcí v České republice, zaujímajících výměru 270 556 ha z celkových cca 7 886 598 ha, tedy cca 3,4%. Jedná se tedy o území z hlediska ekologické stability velmi podprůměrné (údaje zpracovatele vyhodnocení na základě dat ČSÚ).

14


23. Výkony osobní a nákladní dopravy ??

Jak se vyvíjejí charakteristiky dopravy v R, resp. zájmovém území a na ně navázané zátěže životního prostředí z dopravy?

vztah Územní plán vytváří základní strukturu funkčního využití území, jež následně zásadním způsobem ovlivňuje nároky na dopravní infrastrukturu a nepřímo intenzity (vyvolané) dopravy. !!

ČR: Přepravní výkony nákladní dopravy v roce 2010 po propadu v roce 2009 výrazně narostly, a to zejména v nákladní silniční dopravě, kde zvýšení představovalo 15,3 % za rok. Podíl nákladní silniční dopravy na přepravních výkonech nákladní dopravy se udržuje na ¾ celkových přepravních výkonů nákladní dopravy. Řešené území Místní část Neškaredice se vzhledem ke své velikosti a charakteru významně nepodílí na generování dopravy. Sídlem prochází silnice III třídy č. 33719. Na této komunikaci není celostátní sčítání dopravy prováděno. Pro účely vyhodnocení vlivů územního plánu nebylo zjišťování intenzit dopravy prováděno. Průměrné celoroční 24 hodinové intenzity dopravy na průjezdu Neškaredicemi lze očekávat jak u osobních, tak u nákladních vozidel v řádu desítek. Nízká intenzita je způsobena neatraktivností trasy pro tranzitní dopravu. Jediným významným zdrojem dopravy na katastru je areál společnosti ZERS spol. s r.o. Dopravně lze území řešené změnou č. 45 ÚPM připojit na stávající obslužné komunikace v místní části Neškaredice.

info Ředitelství silnic a dálnic, výsledky CSD2010, dostupné na http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx 25. Limity využití půd ?? Jaké faktory ohrožují kvalitu zemědělských půd? vztah Uplatnění územního plánu ovlivňuje zastoupení zemědělských půd na území obce a to zejména zábory těchto půd pro záměry rozvoje obce. !! Faktory potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením, potenciální zranitelnost půd acidifikací a bodové hodnocení výnosnosti zemědělské půdy nejsou s ohledem na nemožnost ovlivnění v rámci ÚP řešeny. V ČR je zemědělský půdní fond z hlediska rozdělení do tříd ochrany zastoupen jak kvalitativně nejcennějšími, tak i velmi málo produkčními půdami. Degradací půd zhutněním je ohroženo 40 % zemědělské půdy, významná je i plocha půd ohrožených okyselováním (acidifikací). Z hlediska bodového hodnocení výnosnosti zemědělské půdy převažují v ČR půdy horší kvality. Degradace fyzikálních a chemických vlastností půdy negativně ovlivňuje produkční a mimoprodukční funkce půdy. Pro jednotlivé typy degradace půdy je charakteristické, že navzájem podmiňují vznik ostatních degradací. Řešené území Dotčené parcely nemají evidované BPEJ. Dle podkladů VÚMOP se jedná o půdy první třídy ochrany. Skupina půdních typů jsou černozemě. V systému LPIS je dotčený půdní blok zařazen do kultury orná půda. Poloha pozemku je na okraji půdního bloku. Dotčené pozemky nejsou erozně ohroženy. Dotčené pozemky aktuálně již nejsou obhospodařovány. info VÚMOP, v.v.i., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, veřejná výzkumná instituce 15


http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&) LPIS, http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ 37. Hluková zátěž ?? Je dotčená populace zatížena nadměrným hlukem, který má nepříznivý vliv na lidské zdraví? vztah Územní plán vymezuje plochy dopravní infrastruktury a plochy funkcí, které pojímají ochranu z hlediska zákona o ochraně veřejného zdraví (bydlení, školská zařízení, nemocniční a sociální zařízení ad.). V případě vymezování nových ploch zakládá rámec pro budoucí vztahy mezi těmito plochami. !! ČR: Hluková zátěž patří k významným faktorům prostředí, které negativně ovlivňují lidské zdraví. Hlavním zdrojem hluku v ČR je silniční doprava, která způsobuje nadměrnou hlučnost nejen v obytných budovách, ale i ve školách a zdravotnických zařízeních. V některých obcích v blízkosti frekventovaných komunikací je nadměrnému hluku z dopravy vystavena více jak čtvrtina všech obyvatel a hluk tak může negativně ovlivňovat ekonomickou i sociální situaci těchto obcí a brzdit jejich další rozvoj. Řešené území V bezprostředním okolí dotčených pozemků není provozován stacionárního zdroj hluku. Doprava na okolních komunikacích chráněný venkovní prostor staveb v okolí dotčených pozemků negativně neovlivňuje. Hlukový limit pro ekvivalentní hladinu akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb podél silnice III. třídy, procházející přes Neškaredice, činí 50 dB v noční době a 60 dB v době denní. Dotčená populace v místní části Neškaredice není v současné době hlukem zatížena. Info –

4

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Nadmořská výška lokality je cca 244 – 246 m n.m. Reliéf pozemků je plochý.

Lokalita neposkytuje vhodné úkrytové možnosti pro volně žijící živočichy. Na lokalitě se nevyskytují zvláště chráněné druhy živočichů. Druhová skladba rostlin je omezena na běžné polní – převážně jednoleté – plevele a druhy vyseté travní směsi. Negativně bude ovlivněna zemědělská půda. Podíl zemědělské půdy na území města je 66,1%. Tento podíl nebude uplatněním změny podstatně změněn. Uplatněním změny dojde k ovlivnění povrchového odtoku, což souvisí s nárůstem zpevněných ploch. V místní části není zavedena kanalizace, v případě produkce odpadních vod by mohlo (při nedovoleném nakládání s těmito vodami) dojít ke znečištění podzemních popř. povrchových vod. V blízkosti Křenovky je dle ÚAP vyhlášeno ochranné pásmo zdroje vody I. a II. stupně pro farmu živočišné výroby (rozhodnutí č.j. ZLVH/1442/83). Stav užívání vodního zdroje není znám, pravděpodobně však již odběry nejsou prováděny (v informačním systému HEIS nejsou žádné odběry evidovány). Na místě areálu bývalého státního statku je dnes areál ZERS, který má vlastní zdroj vody – vrtanou studnu. I v případě budoucího využívání předmětného zdroje směr proudění podzemních vod zaručuje, že ani při eventuální havárii na pozemcích změny, nedojde k ovlivnění tohoto zdroje.

16


Obrázek 1: Poloha vodního zdroje a jeho OP vůči lokalitě změny ÚP

lokalita změny ochranné pásmo směr proudění podzemní vody

V zájmovém území vlivem uplatnění změny územního plánu významně nenaroste podíl urbanizovaného území, v tomto ohledu je změna nevýznamná.

5

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

Uplatněním změny územního plánu nebudou ovlivněny evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Podle Krajského úřadu Středočeského kraje není změna v rozporu s ochranou zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů. Rovněž není ze strany dotčeného úřadu předpokládáno narušení nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability, přírodních rezervací a přírodních památek. Zvláště chráněná území se na katastru Neškaredice nenacházejí. V aktualizovaném rozboru ÚAP ORP Kutná Hora6 nejsou uvedeny problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci, které by byly relevantní ve vztahu projednávané dílčí změny. Více problémů k řešení, pojmenovaných v ÚAP, se týká koncepce uspořádání krajiny. Jak je konstatováno v zadání územního plánu, koncepce uspořádání krajiny nebude touto drobnou změnou ovlivněna.

6

U-24, s.r.o., ‘Územně analytické podklady pro území ORP Kutná Hora, 1. Úplná aktualizace’ (MěÚ Kutná Hora, úřad územního plánování, 2010).

17


6

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH

Návrh změny č. 45 územního plánu je nevariantní a vychází z požadavků formulovaných v zadání změny územního plánu. Tabulka 5: Posuzované varianty Varianta Nulová varianta Bez realizace požadavků na rozvoj zastavěného území dle zadání ÚP

Popis varianty Parcely dotčené navrhovanou změnou územního plánu jsou dle ÚPM vně současně zastavěného území místní části Neškaredice. Dle ÚPM jsou dotčené parcely součástí stabilizovaného území se závazně stanovenou funkcí »krajinná zóna produkční«, funkčního typu (směrný údaj) „orná půda“. Dotčené parcely přiléhají k jihozápadnímu okraji zastavěného území místní části Neškaredice a jsou od ostatních pozemků s funkcí »krajinná zóna produkční« odděleny místními účelovými komunikacemi. Území navazuje na stávající stabilizovanou plochu s funkcí »bydlení« v místní části Neškaredice. Severním směrem na projednávanou změnu navazuje území řešené v současné době změnou č. 34 územního plánu, jejímž výsledkem bude nová rozvojová plocha pro komerční aktivity. Pojmy, funkční členění a rozdělení na funkční typy dle schváleného ÚPM zůstanou zachovány. K drobnému zpřesnění některých používaných pojmů může 7 dojít na základě nové legislativy. ÚPM platí do konce r.2020 . Územní plán platí i pro vypracování změny č. 45.

Varianta změna ÚP Varianta návrhu změny č. 45 ÚP Realizace změny na základě prověření požadavků dle zadání ÚP

Navržená změna funkčního využití v řešeném území (dle zadání územního plánu): 2

• část plochy s novou funkcí »občanská vybavenost« – o výměře cca 7 000 m , • část plochy s novou funkcí »obsluha území – odstavná stání« – o výměře cca 2 1 400 m „Navrhovatel změny ÚPM požádal o změnu stávajícího funkčního využití dotčených parcel na novou rozvojovou funkci »občanská vybavenost«, konkrétně pro výstavbu zařízení pro poskytování služeb obchodním partnerům se zajištěním krátkodobého skladování a parkování na části vymezené jako obsluha území.“

Pro navrhované funkční využití plochy jsou platným územním plánem stanoveny tyto podmínky využití území: Plochy pro občanskou vybavenost (O) : Území občanské vybavenosti zahrnuje činnosti, děje a zařízení poskytující některé vybrané služby obyvatelstvu, zejména služby zdravotnické, vzdělávací, kulturní, sociální péče a to obvykle v uzavřených areálech. Obvyklé a přípustné využití území je pro zdravotnické zařízení a areály, vzdělávací a kulturní zařízení a areály pro sociální péči, poskytují služby městského a nadměstského dosahu, obchodní zařízení

7

§188 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění novely 350/2012 Sb.: (1) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti.

18


odpovídající charakteru území současně se zajištěním parkování a stravovací zařízení se zajištěním parkování v objektu, či na plochách vymezených u objektu. Podmínečně přípustné je bydlení, nezbytné technické vybavení, obchodní zařízení ve vícepodlažním objektu odpovídajícímu charakteru území, současně se zajištěním parkování v objektu, či na plochách vymezených u objektu. Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto zónu. Plochy pro obsluhu území – dopravu a technickou infrastrukturu Regulativy ve vztahu k parkování nákladních automobilů spočívají v tom, že tyto plochy nejsou přípustné v plochách pro bydlení a plochách smíšené funkce centra.

VLIVY NA OBYVATELSTVO (VEŘEJNÉ ZDRAVÍ), VLIVY NA OVZDUŠÍ, HLUK Potenciální vlivy na veřejné zdraví souvisí zejména s hlukem z vyvolané dopravy a z provozu stacionárních zdrojů hluku (situovaných na dotčených pozemcích) a s provozem zdrojů znečišťování ovzduší. Hluk Z hlediska hlukové zátěže je lokalita považována za nezatíženou bez významných zdrojů hluku. Při severovýchodní hranici dotčených pozemků se nachází obytná zástavba rodinných domů. V bezprostřední blízkosti se nachází tři rodinné domy. Chráněný venkovní prostor staveb těchto domů je od hranice pozemků, na nichž je navrhována změna využití, vzdálen cca 20 m. Je zřejmé, že v případě změny ÚP musí být vyloučeno provozování stacionárních zdrojů hluku v části plochy bezprostředně přiléhající k obytným objektům. Z uvedeného důvodu je navrženo, aby část plochy, jež bude nezastavěna, byla situována právě v části sousedící s obytnou zástavbou. Příjezd do nového areálu bude z místní komunikace, která se napojuje na silnici III. třídy v sídle. Při povolování konkrétního záměru bude dokladováno nepřekročení limitních hodnot pro hluk ze stacionárních zdrojů hluku a z vyvolané dopravy. Relativní změna oproti stavu odpovídajícímu platnému ÚP může být velká, neboť v tomto stavu není lokalita hlukově zatížena. Predikovat s vysokou pravděpodobností případné překročení hlukových hygienických limitů však nelze. V současné době je projednávána změna územního plánu města č. 34, spočívající ve využití pozemků ležících severně od pozemku č. 169/31 pro komerční aktivity. Toto využití může výhledově vyžadovat od provozovatelů v okolí splnění limitů pro hluk. Ve vztahu k těmto plochám může výhledově platit obdobné omezení jako ve vztahu k sousedním obytným plochám. Znečištění ovzduší Je velmi nepravděpodobné, že by konkrétní záměry na ploše mohly způsobit překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v zájmovém území. Provoz běžných zdrojů znečišťování ovzduší v dané lokalitě nemůže ovlivnit imisní situaci v obytné zástavbě obce. Změny v čistotě ovzduší vyvolané zvýšením dopravní zátěže budou nevýznamné, neboť lze očekávat navýšení dopravy těžkých vozidel v řádu max. desítek za den. Tyto změny intenzit dopravy samy o sobě nezpůsobí překračování imisních limitů v zájmovém území. Vlivy na veřejné zdraví vyvolané provozem konkrétního záměru musí být posouzeny v rámci navazujících správních řízeních při povolování těchto záměrů. Podrobněji budoucí využití hodnotit není možné (viz §43 zákona č. 350/2012 Sb., který stanoví, že „… vyhodnocení vlivů na udržitelný 19


rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.“)

VLIVY NA VODY Potenciální negativní vlivy souvisí se změnami v odtokových poměrech a s produkcí odpadních vod. Změny v odtokových poměrech Území je odvodňováno do Křenovky. Na tomto toku není vymezeno záplavové území. Konkrétní způsob nakládání se srážkovými vodami musí být prověřen v projektové dokumentaci. S ohledem na zastoupení zpevněných ploch v místní části, nedojde k významné změně odtokových poměrů v území. Dešťové vody budou likvidovány na vlastních pozemcích. Tento aspekt bude řešit projektová dokumentace pro konkrétní projekt. Na základě hodnocení vlivů na další složky životního prostředí je navrženo přijmout podmínku prostorového uspořádání - koeficient zastavěnosti max. 0,5. Doplňujícím koeficientem je koeficient stanovující minimální podíl zeleně ve výši 0,2. Z toho vyplývá, že maximální nárůst zpevněných a zastavěných ploch bude o 6 720 m2. Vliv na kvalitu podzemních vod V bezprostřední blízkosti lokality se nenachází ochranná pásma vodních zdrojů. Vodní zdroj v blízkosti Křenovky se nachází proti směru proudění podzemních vod, jeho negativní ovlivnění je vyloučeno. Zásobování vodou je v Neškaredicích zajištěno přípojkou z veřejného vodovodu, který je napojen na vodovodní řád Kutná Hora – Čáslav. S uplatněním územního plánu není jednoznačně spojeno ohrožení kvality podzemní vody ani ovlivnění hladin podzemní vody. Konkrétní opatření k ochraně podzemních vod musí být stanovena na základě skutečného budoucího využití plochy. Vliv na kvalitu povrchových vod Neškaredice nejsou odkanalizovány. Splaškové a jiné odpadní vody (budou-li vznikat) musí být jímány. Ve výhledu po vybudování obecné splaškové kanalizace může být areál (plocha) napojen na centrální ČOV. Za předpokladu dodržení právních požadavků v oblasti nakládání s odpadními vodami nebude mít uplatnění územního plánu vliv na kvalitu povrchových vod.

Bez znalosti konkrétních záměrů, které budou na těchto plochách realizovány a z toho vyplývající nároky na vstupy a výstupy, nelze vlivy na vody podrobněji specifikovat. V případě využívání pozemků pro parkování nákladních automobil, musí být přijata adekvátní opatření pro eliminaci znečištění podzemních a povrchových vod ropnými látkami.

20


VLIVY NA PŮDY Vliv na půdy souvisí se záborem zemědělské půdy a jejím zastavěním. Uplatněním změny ÚP dojde k záboru zemědělské půdy v rozsahu max. 0,67 ha (20% budou tvořit plochy zeleně). Dotčené půdy mají třídu ochrany stupně I. Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů je pro nezemědělské účely nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu. Změnou nebude dotčena organizace zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací. Souvislé plochy orné půdy jsou od dotčených pozemků odděleny stávajícími místními obslužnými komunikacemi. Jiné vhodné plochy pro navrhované využití nejsou v místní části Neškaredice vymezeny. Podmínky pro nakládání se zúrodnitelnými vrstvami budou stanoveny ve správním řízení o odnětí půdy ze ZPF.

VLIVY NA PŘÍRODU (BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU) Řešením požadované změny č. 45 nejsou dotčeny prvky územního systému ekologické stability. Plochy občanské vybavenosti jsou navrženy na plochách orné půdy a nekolidují se zájmy ochrany přírody. V dotčeném území se nevyskytují vzrostlé dřeviny. Lokalita nemá charakter přírodního ani přírodě blízkého biotopu. Lokalita již není obhospodařována jako orná půda, plocha je z větší části zatravněna. Na lokalitě nejsou vytvořeny podmínky pro významnější výskyt zvláště chráněných nebo jinak význačných druhů rostlin a živočichů. Nejedná se o botanicky hodnotné stanoviště. Biotopové zařazení (dle Chytrý a kol.8): - X3 - extenzivně obhospodařovaná pole - X1 – urbanizovaná území.

8

Chytrý M., Kučera T., Kočí N. (eds), ‘Katalog biotopů České Republiky’ (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001) .

21


Obrázek 2: Detail lokality

Změnou ÚP nebudou dotčeny významné krajinné prvky. Změna nezasahuje do prvků územního systému ekologické stability ani není spojena s vlivy na zvláště chráněná území. Změnou nejsou dotčeny významné krajinné prvky.

VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ Vyhodnocení vlivů územního plánu na krajinný ráz je provedeno souhrnně s využitím opatřením a ochranných podmínek k ochraně identifikovaných znaků a hodnot krajinného rázu, jež navrhnul Vorel a kol. 9 k ochraně krajinného rázu v oblasti krajinného rázu Kutnohorsko. Níže je komentován vztah změny územního plánu k těmto opatřením z hlediska jejich potenciálního souladu nebo nesouladu (střetů): „V oblasti krajinného rázu je třeba dbát o minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost:“ Navržené opatření (Vorel a kol.)

Vztah změny územního ochrany krajinného rázu

Péče o částečně přirozenou dřevinnou skladbu lesů na svazích údolíček a bažantnic

Lesní plochy nejsou změnou dotčeny

Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodotečí a cest jakožto důležitých prvků prostorové struktury

Tyto prvky nejsou změnou dotčeny

Doplňování dřevinné zeleně v zemědělské krajině

V rámci ploch zeleně na dotčených pozemcích budou vysázeny dřeviny. Nejedná se však o doplnění zeleně v zemědělské krajině.

Ochrana vegetačních a stavebních prvků úprav zemědělské krajiny mezi Kutnou Horou a Kouřimí a v okolí Žlebů

Krajinné prvky v okolí lokality nebudou dotčeny.

Respektování

Dochovaná urbanistická struktura obce bude

dochované

a

typické

urbanistické

plánu

k opatřením

9

Vorel I.,Atelier V-Doc, ‘Studie vyhodnocení krajinného rázu na části území Středočeského kraje.’ (Středočeský kraj, 2009).

22


Navržené opatření (Vorel a kol.) struktury obcí. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.

Vztah změny územního plánu k opatřením ochrany krajinného rázu změněna. Území však není považováno za natolik hodnotné (z urbanistického hlediska), aby byla změna odmítnuta.

Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou

V rámci města Kutné Hory nebudou charakteristické významné siluety narušeny.

Dbát při výstavbě na zachování významu kulturních dominant v krajinné scéně.

V případě uplatnění změny ÚP se výstavba na ploše nedostane do vizuálního ani jiného konfliktu s kulturními dominantami v krajinné scéně. Limitem pro jakoukoli výstavbu je přítomnost vedení VVN.

Zlepšování charakteru prostředí nevhodných a rušivých staveb

odstraněním

Na dotčených pozemcích se rušivé stavby nenacházejí.

Vlivem uplatnění změny ÚP nedojde ke snížení hodnot krajinného rázu v zájmovém území, nedojde k negativnímu zásahu do významu znaků krajinného rázu v řešeném území.

VLIVY NA KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICT VÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A HMOTNÉ STATKY Dotčené území leží mimo ochranné pásmo (OP) městské památková rezervace. Podle veřejně přístupné databáze SAS ČR, jež je součástí Informačního systému o archeologických datech, jsou na katastru Neškaredice evidována území archeologických nálezů (ÚAN) I. stupně: 13-32-20/3

Na Špejblích

13-32-20/4

Pole JV od cihelny

13-32-20/6

cihelna v Neškaredicích

Pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je vysoká. Vlivy na hmotné statky spadají spíše do sféry ekonomické, nežli sféry ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vlivy na hmotné statky souvisejí se změnou funkčního využití území. Pravděpodobně nejvýznamnější je vliv na půdy ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob (nespecifikováno zda kladné nebo záporné, zde záleží na užitku plynoucího/souvisejícího se změnou funkce). Podle zadání územního plánu, vyjadřující názor pořizovatele, „z hlediska dlouhodobé urbanistické koncepce místní části Neškaredice vytvořením nové rozvojové plochy s funkcí občanské vybavení …… dochází k diverzifikaci těchto ploch na území celého města a k přímému povzbuzení rozvojových aktivit v této stagnující části města“. Z uvedeného pohledu je vliv změny kladný.

VLIV NA PRODUKCI ODPADŮ A NEBEZPEČNÝCH LÁTEK, NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE Potenciální negativní vlivy na zdroje a produkci odpadů mají obecně všechny budoucí záměry, které znamenají stavební rozvoj, spotřebovávající zdroje (zejm. stavebních hmoty). Přirozeně také 23


udržení funkcí (fungování) těchto ploch vyžaduje neustálý přísun energie (vytápění, provoz) a hmot (údržba). Z hlediska nakládání s odpady nebude realizace změny vyžadovat úpravy stávajícího systému nakládání s odpady.

7

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ

Prvním krokem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je identifikace potenciálních vlivů. Ta proběhla v rámci fáze screeningu, kdy dotčený orgán, příslušný pro posuzování vlivů na životní prostředí, formuloval požadavky na vyhodnocení vlivů koncepce. Významnost vlivů jednotlivých změn byla posléze vyhodnocena v rámci kapitoly 6. Pro hodnocení vlivů změny na životní prostředí a veřejné zdraví je využita metoda expertního úsudku. Volba metody je provedena za předpokladu možnosti odborné diskuse zainteresovaných stran ohledně správnosti vyslovených předpokladů a závěrů v rámci procesu pořizování změny územního plánu (tzn., že k návrhu změny územního plánu se vyjadřují jednotlivé dotčené úřady, jež mají znalost problematiky a místních podmínek). Metoda spoléhá na zkušenosti zpracovatele vyhodnocení a pracovníků stání správy v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Výhodou je přístupnost (srozumitelnost) pro veřejnost. Využití např. metod pro vícekriteriální rozhodování je v daném případě omezeno zadáním úlohy – v hodnocení dílčí změny územního plánu (jež se odvíjí od požadavků zadání územního plánu) není prováděn výběr z více variant. Varianta nulová není ve své podstatě plnohodnotnou alternativou pro výběr, neboť je to právě platný územní plán, jež obec ve svém zadání požaduje změnit. Z tohoto důvodu bylo od využití vícekriteriálního hodnocení upuštěno. Závěrečný výrok vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu je: Změna územního plánu je spojena s potenciálními zápornými vlivy na životní prostředí, které jsou však stále, za předpokladu přijetí příslušných opatření, ve svém souhrnu hodnoceny jako přijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje Ve srovnání s uplatňováním platného územního plánu a se současným stavem území je změna rozsahu a významnost negativních vlivů přijatelná. Přijetí územního plánu v navrženém rozsahu je podmínečně doporučeno. Podmínky jsou uvedeny v následující kapitole.

24


8

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

V této kapitole je uveden přehled opatření, vyplývajících z provedeného vyhodnocení vlivů uplatnění změny ÚP: Opatření ve vztahu k veřejnému zdraví  Při severozápadní hranici pozemků nebudou v pásmu o šíři 15 m umisťovány stavby a prováděny činnosti, spojené s provozem zdrojů hluku. Výstavba bude umístěna především při jihovýchodní a jižní hranici pozemku. Opatření ve vztahu k vodám  Koeficient zeleně pro celou řešenou plochu bude min. 0,2 (tzn. plocha zeleně – nezastavěných a nezpevněných ploch – bude činit 1680 m2).  Likvidace srážkových vod bude probíhat na dotčených pozemcích (např. zasakování, odpařování). Pokud to nebude zejména z důvodů vlastností podloží možné, budou srážkové vody zadržovány a řízeně vypouštěny (v takovém případě by bylo nezbytné vybudovat dešťovou kanalizaci k odvodu srážkových vod do Křenovky). Opatření ve vztahu k ochraně půdy  Koeficient ploch zeleně bude min. 0,2  Koeficient zastavitelnosti bude max. 0,5

9

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Vyhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni je uvedeno v kapitole 2. V ní byly identifikovány potenciální střety navrhované změny územního plánu s cíli, přijatými na vnitrostátní úrovni. Uplatněním územního plánu může dojít k ovlivnění malého počtu obyvatel hlukem z provozu související dopravy a dalších činností. Navrženo je přijetí opatření spočívajícího v dodržení minimálního odstupu polohy stacionárních zdrojů hluku od obytné zástavby. Zlepšení stavu a zvýšení množství rozptýlené zeleně – tento cíl nebude uplatněním změny ovlivněn. S ohledem na polohu plochy změny nedojde ke zhoršení prostupnosti krajiny pro biotu a člověka. Změnou nebude narušen ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny. Hlavním negativem změny je zábor půdy. V tomto směru je navržen maximální podíl zastavitelných ploch a stanoven minimální podíl zeleně. Zábory zemědělské půdy nejsou ve vztahu k její celkové výměře na území obce významné. Pro navrhovanou funkci se vhodné plochy na území městské části nenacházejí. Oproti variantě nulové představované současným stavem a vývojem stavu životního prostředí bez schválení změny územního plánu, změna nepřináší významné negativní vlivy na životní prostředí.

25


10 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ukazatele pro sledování vlivu realizace změny územního plánu na životní prostředí nejsou nad rámec ukazatelů sledovaných v rámci státní monitorovací sítě (např. kvalita ovzduší) navrhovány. V případě následovného vyhodnocování vlivů uplatnění změny ÚP je doporučeno využít indikátory uvedené v kapitole 3 tohoto Vyhodnocení.

11 NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Charakter změny nevyžaduje úpravu podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou uvedeny v textové části platného územního plánu, ani úpravu podmínek prostorového uspořádání území. Z uvedeného vyplývá, že opatření, uvedená v kapitole 8, by měla být zahrnuta do projektu konkrétního záměru (stavby, činnosti) a projednána v rámci územního a stavebního řízení. Návrh požadavků na rozhodování v těchto správních řízeních a řízeních s nimi souvisejícími (např. vodoprávní řízení, řízení o odnětí půdy ze ZPF): Podmínky pro nakládání s vodami  Srážkové vody budou likvidovány na pozemcích v místě vzniku (za předpokladu technické proveditelnosti a vhodných hydrogeologických podmínek). Max. množství vod ze zpevněných ploch bude vsakováno do podélných pásů doprovodné zeleně (např. do podélných mělkých zatravněných příkopů vyspádovaných k silnici, bez úprav povrchu).  Odpadní vody budou jímány a odváženy na ČOV. Podmínky pro územní rozhodnutí o změně využití území  Při hranici dotčených pozemků ve směru k obytné zástavbě ponechat plochy zeleně o šíři cca 15 m. V tomto prostoru realizovat ochranou zeleň, jež odcloní plochu občanské vybavenosti, popř. odstavná stání od obytné zástavby. Podmínky pro rozhodování ve vztahu k ochraně veřejného zdraví  Při severozápadní hranici pozemků nebudou v pásmu o šíři 15 m umisťovány stavby a prováděny činnosti, spojené s provozem zdrojů hluku. Výstavba bude umístěna především při jihovýchodní a jižní hranici pozemku.

Pořízení a vydání regulačního plánu nebo územní studie pro plochu není navrhováno. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) není navrhováno.

26


12 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Změna č. 45 územního plánu města Kutná Hora (ÚP) představuje změnu z využití pro zemědělství jakožto orné půdy (dle platného územního plánu) na využití pro občanskou vybavenost, konkrétně pro logistiku a odstavování nákladních vozidel. Plocha území, na kterém dojde ke změně způsobu využití území je 0,84 ha, přičemž velikost plochy umožňující dnes využití pro zemědělskou výrobu je již zmenšena dřívějšími zásahy. Okolí místní části Neškaredice je zemědělskou krajinou s vysokým zastoupením orné půdy. Pozemky dotčené změnou územního plánu nenaruší organizaci zemědělského půdního fondu, neboť bezprostředně navazují na zastavěné území obce. Dotčená plocha leží jižním okraji Neškaredic a je přístupná po účelové komunikaci. Nejbližší obytnou zástavbu tvoří tři rodinné domy, jejichž zahrady s dotčenými pozemky sousedí, popř. jsou odděleny cestou. Aby nedocházelo k snižování kvality bydlení v přilehlých rodinných domech, je navrženo vytvořit mezi dotčenými pozemky a domy pás zeleně o šíři cca 15 m. Zde budou moci být vysázeny pouze keře, neboť se pozemky nacházejí pod elektrickým vedením. Změna není ve významném rozporu s cíli ochrany životního prostředí. Významné negativní vlivy nového využití na životní prostředí nejsou předpokládány. Navržena jsou opatření snižující možné záporné vlivy. Mezi tato opatření patří již zmiňovaná výsadba zeleně, dále likvidace srážkových vod na dotčených pozemcích. Dále je stanoven minimální 20% podíl zeleně v celém areálu. Omezena je i maximální zastavitelnost – s ohledem na situaci ochranných pásem elektrického vedení však tato nebude pravděpodobně plně využita. V závěru je změna územního plánu hodnocena jako přijatelná.

13 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ (FORMOU NÁVRHU STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU) Závěr je vypracován formou návrhu stanoviska dotčeného orgánu pro posuzování vlivů na životní prostředí: Návrh stanoviska dotčeného orgánu pro posuzování vlivů na životní prostředí V rámci předloženého vyhodnocení, zpracovaném autorizovanou osobou pro posuzování vlivů na životní prostředí Mgr. Jiřím Bělohlávkem v říjnu 2012, byl posouzen vliv uplatnění změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora na životní prostředí. Vyhodnocení identifikovalo možné negativní vlivy uplatnění změny územního plánu na životní prostředí. Vyhodnocen byl i dopad nulové varianty, představované vývojem stavu životního prostředí bez schválení změny územního plánu. Posouzení bylo provedeno v souladu s požadavky Středočeského kraje vyjádřenými v koordinovaném stanovisku č.j.110748/2012/KUSK ze dne 21.8.2012 k návrhu zadání změny ÚP. Výstupy vyhodnocení: Změna není ve významném rozporu s cíli ochrany životního prostředí. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že vlivem uplatnění změny územního plánu může dojít ke zvýšení hlukové zátěže vůči plochám pro bydlení. Zvýšení povrchového odtoku je hodnoceno jako přijatelné za předpokladu likvidace srážkových vod na pozemcích. Záporným vlivem je zábor zemědělské půdy v rozsahu navržené změny, zároveň je konstatováno, že díky poloze lokality nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu. Zábor je

27


odůvodněn tím, že jiné vhodné pozemky pro žádaný způsob využití se v místní části nenacházejí. Dopad na půdy je snížen návrhem koeficcientu zastavěnosti a minimálního podílu zeleně (viz níže). Vlivem realizace územního plánu nedojde ke změně v koncepci uspořádání krajiny.

Na základě provedeného vyhodnocení jsou pro realizaci změny č. 45 územního plánu města Kutná Hora stanoveny následující podmínky: Podmínky pro nakládání s vodami  Srážkové vody budou likvidovány na pozemcích v místě vzniku (za předpokladu technické proveditelnosti a vhodných hydrogeologických podmínek). Max. množství vod ze zpevněných ploch bude vsakováno do podélných pásů doprovodné zeleně (např. do podélných mělkých zatravněných příkopů vyspádovaných k silnici, bez úprav povrchu).  Odpadní vody budou jímány a odváženy na ČOV. Podmínky pro územní rozhodnutí o změně využití území  Při hranici dotčených pozemků ve směru k obytné zástavbě ponechat plochy zeleně o šíři cca 15 m. V tomto prostoru realizovat ochranou zeleň, jež odcloní plochu občanské vybavenosti, popř. odstavná stání od obytné zástavby. Podmínky pro rozhodování ve vztahu k ochraně veřejného zdraví  Při severozápadní hranici pozemků nebudou v pásmu o šíři 15 m umisťovány stavby a prováděny činnosti, spojené s provozem zdrojů hluku. Výstavba bude umístěna především při jihovýchodní a jižní hranici pozemku.

Pořízení a vydání regulačního plánu nebo územní studie pro plochu není navrhováno. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) není navrhováno.

Za předpokladu přijetí výše uvedených opatření je provedení změny přijatelné.

28


14 POUŽITÉ PODKLADY Chytrý M., Kučera T., Kočí N. (eds), ‘Katalog Biotopů České Republiky’ (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001) Löw, Jiří, and Jaroslav Novák, ‘Typologické Členění Krajin České Republiky. Výzkumný Úkol MŽP ČR VaV/640/1/03, 2003–2005.’, Urbanismus a územní rozvoj, XI (2008) [accessed 4 October 2012] Míchal, Igor, ‘Ekologický Plán ČSR’ (TERPLAN, Praha, 1985) U-24, s.r.o., ‘Územně Analytické Podklady Pro Území ORP Kutná Hora, 1. Úplná Aktualizace’ (MěÚ Kutná Hora, úřad územního plánování, 2010) Vorel I.,Atelier V-Doc, ‘Studie Vyhodnocení Krajinného Rázu Na Části Území Středočeského Kraje.’ (Středočeský kraj, 2009)

Další zdroje informací jsou citovány v kapitole 3 u jednotlivých indikátorů stavu životního prostředí.

29

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - ZMĚNA č. 45

Recommend Documents