Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Návrh 3. změn územního plánu města Nymburk

Ing. Petr Hosnedl

SEA/EIA

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, podle přílohy stavebního zákon 183/2006 Sb.

Návrh 3. změn územního plánu města Nymburk

pracovní verze

prosinec 2009

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk

Název

: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro Návrh 3. změn územního plánu města Nymburk

Umístění

: Středočeský kraj

Zadavatel

: Město Nymburk

Zpracovatel

: Ing. Petr Hosnedl

Město Nymburk k.ú. Nymburk

sídlo: Perunova 7 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 242 486 783 gsm: +420 606 754 759 [email protected] IČ

: 690 11 265

Autorizace ve smyslu § 19 zákona 100/2001 Sb.

: Rozhodnutí o autorizaci

Datum zpracování

: prosinec 2009

Podpis

:

Č.j.: 38156/6488/OIP/03

.............................................

-2-


Obsah 0.

ÚVOD..........................................................................................................................................6

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. .........7 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. ...................................................................................................8 2.1 GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY .....................................................................11 2.2 RADONOVÉ RIZIKO ..............................................................................................................11 2.3 HYDROLOGICKÉ POMĚRY ....................................................................................................12 2.4 OVZDUŠÍ A KLIMA ...............................................................................................................12 2.4.1 Klima..........................................................................................................................12 2.4.2 Kvalita ovzduší...........................................................................................................13 2.5 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ...........................................................................................16 2.5.1 Bioregionální charakter území...................................................................................16 2.5.2 Chráněná území .........................................................................................................17 2.5.3 Krajinný ráz ...............................................................................................................19 2.6 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.............................................................19 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. 21 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8

OVZDUŠÍ .............................................................................................................................23 AKUSTICKÉ ZATÍŽENÍ ..........................................................................................................24 FLÓRA A FAUNA ..................................................................................................................24 ODVODNĚNÍ OBLASTI ..........................................................................................................24 PŮDA...................................................................................................................................24 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ..........................................................................24 KULTURNÍ PAMÁTKY, ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY .............................................................25 KRAJINA .............................................................................................................................25

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI..........................................................................................................................................26 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ ..............................................27 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

VLIVY NA OBYVATELSTVO ..................................................................................................28 VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU A FLÓRU ..................................................28 VLIVY NA PŮDU ..................................................................................................................28 VLIVY NA VODU ..................................................................................................................29 VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA ...............................................................................................29 VLIV HLUKU........................................................................................................................29 -3-


5.7

VLIVY NA HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU ....................................................................................30 5.7.1 Vliv na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického .........................................................................................................................30 5.7.2 Vliv na krajinný ráz....................................................................................................30

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ .......................................................................................................32 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...................................................................33 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ...................................................................34 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..........................................................................35 10.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. ........................................36

11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ, NÁVRH STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU KE KONCEPCI ......................................................................................................................................38

Seznam tabulek: Tabulka 1. Kvalita vody v řece Labi, profil 3013, 1-04-05-067, říční kilometr 58.47, období 2007 – 2008............................................................................................................................................12 Tabulka 2. Přehled produkce základních emisí v Nymburském regionu podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 2007– mimo REZZO 4 ................................................14 Tabulka 3. Přehled imisních limitů a mezí tolerance(2006, 2008) pro vybrané sledované znečišťující látky ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí ....................................15 Tabulka 4. Přehled biocenter a biokoridorů v území řešeném ÚPM Nymburk.................................18 Tabulka 5. Kulturní památky v Nymburce podle evidence Národního památkového ústavu, ústřední seznam kulturních památek ČR. ................................................................................................25 Tabulka 6. Dotčené vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí a jejich hodnocení.......................34

Seznam obrázků: Obrázek 1. Obraz sídla Nymburk zasazený do zemědělské krajiny, s nivou řeky Labe, dominantou komína a plošné průmyslové zástavby ŽOS, elektrárnou a zdymadlem, věží kostela sv.Jiljí, věží vodárny a výrazné budovy železničního učiliště – letecká fotografie, září 2009.................8 Obrázek 2. Vymezení řešených lokalit v mapě města Nymburka .......................................................9 Obrázek 3. Silniční síť obsluhující město Nymburk..........................................................................10 Obrázek 4. Vymezení řešených lokalit v satelitním snímku města Nymburka .................................11 Obrázek 5. Vyznačení posuzovaných lokalit v satelitním snímku. ...................................................21 Obrázek 6. Vyznačení posuzovaných lokalit v hl. výkresu stávajícího územního plánu.. ................21 Obrázek 7. Lokalita Z 03.1 na letecké fotografii, září 2009. .............................................................22 Obrázek 8. Lokalita Z 03.2 na letecké fotografii, září 2009. .............................................................23 Obrázek 9. ÚP stávajícího a návrhového stavu s vyznačením lokalit Z03.1 a Z03.2........................27

-4-


Podklady: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Soubor změn č.03 územního plánu města Nymburk, UK24, Ing.arch. Pavel Koubek, Praha, prosinec 2009 Koordinované stanovisko k návrhu zadání změny č.3 územního plánu města Nymburk, KÚSK, 74396/2008/KUSK-OŽP/Tuč, ze dne 13.6.2008 Upravený návrh zadání, ÚPM Nymburk – soubor změn č.3, leden 2009 Oznámení záměru „Hotel pivovar Nymburk“, podle přílohy č. 3. zákona 100/2001 Sb., Ing.Miroslav Ptáček, únor 2009 Posuzování vlivů na životní prostředí, Metody pro předběžnou rozhodovací analýzu EIA, Prof.Ing.Josef Říha, DrSc., ČVUT, Praha 2001 Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnost nebo změny využití území na krajinný ráz; Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička; Praha 2004 Atlas podnebí Česka, ČHMÚ, Praha 2005 Ochrana zemědělské půdy proti větrné erozi v okolí města Nymburka, Diplomová práce, FŽP Univerzita J.E. Purkyně, Hosnedl, 1999

Zkratky: BD ČOV DOKP DSP DUR FVU CHLÚ CHOPAV IRZ KPRVAK LBK LBC LNA OA OZE OZKO PUPFL REZZO RPDI TNA ÚP, ÚPM ÚPO ÚSES ZCHD ZCHÚ ZPF ŽP

Bytové domy Čistírna odpadních vod Potenciálně dotčený krajinný prostor Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň stavebního povolení Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň územního rozhodnutí Funkční využití území Chráněná ložisková území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný registr znečištění Krajský plán rozvoje vodovodů a kanalizací Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lehký nákladní automobil Osobní automobil Obnovitelné zdroje energie Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozemky určené k plnění funkcí lesa Registr zdrojů znečišťování ovzduší Roční průměr dopravních intenzit všech vozidel za 24 hodin Těžký nákladní automobil Územní plán města, obce Územní systém ekologické stability Zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin ve smyslu z.114/1992 Sb. Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Životní prostředí

-5-


0. Úvod Předkládané posouzení vlivů 3. změn územního plánu města Nymburk je zpracované podle přílohy stavebního zákona 183/2006 Sb. na základě požadavku [2] odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje, který je „příslušným úřadem“ podle § 22, písm. b) zákona 100/2001 Sb., a který na základě provedeného „zjišťovacího řízení“ stanovil nutnost posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí pro lokalitu Z 03.1 navrženou pro obslužnou sféru – občanskou vybavenost (hotel) a lokalitu Z 03.2 navrženou pro výrobní sféru – průmysl a sklady (rozšíření strojírenského závodu), které zakládají rámec pro realizaci záměrů dle přílohy č. 1 cit. zákona. Vyhodnocení by mělo být zejména zaměřeno na vlivy z hlediska zvýšení dopravní a hlukové zátěže, znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě a narušení faktoru pohody bydlení, dále stanovit za jakých podmínek jsou tyto přípustné, případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat.

-6-


1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Posuzovaný návrh 3. změny ÚP města Nymburk je doplněním a aktualizací stávající koncepce schváleného a platného územního plánu, respektujícího nadřazené dokumenty. Vymezené cíle jsou výslednicí potřeb daných stavem území, legislativou, dotčených stran, genezí stávajícího územního plánu. Posuzované 3. změny mají přímou vazbu pouze na stávající ÚP. Schválením 3. změny nevznikne nová koncepce. Návrh v plném rozsahu respektuje předchozí pravidla platného ÚP. Upraveny jsou podmínky pro jednotlivá území, pro něž město obdrželo podnět na změnu. Nadřazeným územně plánovacím dokumentem je Územní plán velkého územního celku Střední polabí, jenž byl schválen usnesením č. 60-11/2006/ZK dne 10.7.2006, a je obsahem Obecně závazné vyhlášky Středočeského kraje o závazné části ÚP VÚC č.7/2006 uveřejněné ve Věstníku Středočeského kraje, částka 10/2006. Úpravy navrhované v lokalitách souboru změn č.03 respektují ÚP VÚC, nezasahují do něj, ani jej jinak neovlivňují. Vymezených cílů nadřazených koncepčních materiálů z hlediska životního prostředí se návrh 3.změn ÚPM Nymburk nedotýká. V obecné rovině je v souladu s cíli Strategie udržitelného rozvoje souvisejícími s rozvojem podnikání.

Přehled tematicky nejbližších nadřazených koncepčních materiálů celostátního významu: Státní politika životního prostředí České republiky (SPŽP) Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Akční program zdraví a životní prostředí ČR Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Dopravní politika ČR na léta 2005 – 2013

Přehled tematicky nejbližších nadřazených koncepčních materiálů krajského a regionálních významu: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK) Program snižování emisí Středočeského kraje (PSE) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší středočeského kraje (IPZKO) Koncepce ochrany přírody a krajiny Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVAK) Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH) Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2003–2010 (EVVO) Z hlediska nadřazených koncepčních materiálů je návrh změn obecně v souladu s cíli: Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích (KOPAK) Podpora rozvoje malých a středních podniků •

podpora výstavby podnikatelských inkubátorů (PRÚOSK)

-7-


2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Obecná charakteristika řešeného území Územní plán města Nymburk řeší správní území o celkové rozloze cca 2 053 ha. Město se nachází v polabské nížině, ve východní části Středočeského kraje. Rovinatá krajina k níž řešené území přirozeně náleží je tradiční již od neolitu zemědělsky využívanou oblastí s nízkou lesnatostí a intenzívním využitím orné půdy. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje v úrovni 185 - 190 m.n.m. Napříč řešeným územím prochází niva řeky Labe. Město Nymburk se rozvíjelo v okolí bývalého opukového brodu řeky Labe (mezi starousedlíky bylo známé také jako „Svinibrod“), bylo založeno ve 13. století kolonizačním zásahem Přemysla Otakara I. Historické jádro je obemknuto dvěma hradebními příkopy (velké a malé valy) a samotnou řekou Labe, která tvořila přirozenou překážku jeho vývoje v jižním směru. Historický střed města zahrnuje dvě náměstí: Kostelní náměstí s kostelem sv.Jiljí a náměstí Přemyslovců s historickou budovou městské radnice a morovým sloupem. Původní měšťanské domy městského jádra na nám.Přemyslovců byly většinou za doby komunistické vlády nahrazeny funkcionalistickými stavbami (obchodní dům Cíl, obchodní a obytný blok Eliška a porevoluční výstavba budovy banky ČSOB namísto odstraněného historického domu s loubím). Střed města byl vyhlášen jako chráněné území městské památkové zóny. Mezníkem vývoje města bylo období průmyslové revoluce koncem 19.století, kdy došlo k vybudování železničních tratí, které zde vytvářejí významný železniční uzel, k regulaci řeky Labe a k výstavbě vodní elektrárny. Železnice znamenala nové pracovní příležitosti, nárůst obyvatelstva a rozvoj drobné domkářské zástavby expandující do prostoru za hradebními příkopy západním až severovýchodním směrem. Zatopené hradební příkopy, které se dochovaly dodnes i se zbytky městského opevnění, limitovaly rozvoj výstavby. Jejich přítomností zůstal středověký půdorys města dochován do současnosti. Dále došlo k výstavbě nových mostů – kamenného a železničního mostu a v 90.letech minulého stolení také k realizaci lávky pro pěší spojující čtvrť Zálabí s historickým středem města. V souvislosti s železničním uzlem byly vybudovány rozsáhlé ŽOS s vysokým komínem výtopny mnohonásobně převyšujícím věž kostela a který definitivně převzal roli zásadní architektonické dominanty a změnil vnější obraz sídla. Plošně rozsáhlé je také seřazovací nádraží a lokomotivní depo ČD při severním až severovýchodním okraji sídla.

Obrázek 1. Obraz sídla Nymburk zasazený do zemědělské krajiny, s nivou řeky Labe, dominantou komína a plošné průmyslové zástavby ŽOS, elektrárnou a zdymadlem, věží kostela sv.Jiljí, věží vodárny a výrazné budovy železničního učiliště – letecká fotografie, září 2009.

-8-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Navazující areály železničních opraven, lokomotivního depa (dnes DPOV a.s.) a seřazovacího nádraží ČD, představují pro člověka i biotu rozsáhlé neprostupné území, které ohraničuje město ze severu až severovýchodu. Stejným způsobem působí tělesa železničních tratí fragmentující spolu s řekou prostor sídla na segmenty.

Obrázek 2. Vymezení řešených lokalit v mapě města Nymburka Další průmyslové zóny (výrobní sféry) se rozvinuly také v jižním okraji města za řekou Labe ve čtvrti Zálabí s návazností na železnici (Sladovna, Pivovar Nymburk, Maschinenfabrik Niehoff – bývalá ZOM, prostor bývalého ČSAO apod.), potom méně rozsáhlé plochy v Drahelicích (např. GEA Goedhart s.r.o, LICA s.r.o., Model Obaly a.s. apod.) a při železnici u „Starého sídliště“ (ZELKO – bývalá Fruta, Lactalis KS, s.r.o. – mlékárna, THERMOSERVIS spol. s r.o. - teplárna apod.) a další průmyslové a obchodní areály ve východním okraji, navazující na železniční dopravní stavby. Město má rozvinutý systém občanské vybavenosti. Bydlení je zastoupeno bloky nízkopodlažní zástavby („tradiční“ železničářské domky) a bytovými domy o různé podlažnosti a různého stáří. Komponovaná rozsáhlejší sídliště panelových vysokých domů se nacházejí v západní části území (sídliště Jankovice a Staré sídliště). K významných sportovně rekreačním plochám patří lesopark Ostrov fyzicky oddělený slepým ramenem řeky Labe s rozsáhlým sportovním areálem; tenisový areál a vodní sporty na protějším břehu Labe při východním okraji území. Při okrajích města jsou četné zahrádkářské kolonie. Jsou obvyklým důsledek hromadného bydlení v panelových domech způsobeným odtržením člověka od půdy a krajiny. Fenomén zahrádkářských kolonií vznikl za dob socializmu. Město je dopravně obslouženo železnicemi: Praha – Lysá n. Labem – Nymburk – Kolín, Poříčany Nymburk, Nymburk – Jičín, Nymburk – Mladá Boleslav – Rumburk. Průjezdní silniční doprava probíhá převážně středem města a v kontaktu s obytným územím. Ve směru S – J protíná střed města silnice první třídy I/38 Mladá Boleslav – D11, Kolín, která je místní nezatíženější dopravní tepnou a propojuje širší oblast s dálnicí D11 procházející cca 6,5 km jižně od města. Provoz středem města podle sčítání dopravy ŘSD 2005 na I/38 dosahuje intenzity 23 561 VV/24h (všech vozidel za 24 hodin), přitom přibližně poloviční podíl v tomto čísle má doprava místních rezidentů, to je dáno fragmentováním města řekou a železnicemi. Odklonění tranzitní dopravy je navrhováno zatím nerealizovaným severovýchodním obchvatem.

-9-


Obrázek 3. Silniční síť obsluhující město Nymburk. Přehled komunikací zprostředkujícími tranzit městem: I/38 Mladá Boleslav – D11, Kolín – severní okraj města, ul. Mladoboleslavská = 9 948 VV/24 h – jižní okraj města, ul. Mladoboleslavská = 7 556 VV/24 h II/331 Lysá nad Labem – Nymburk – Poděbrady – silnice zprostředkuje průtah ve směru Z – V a napojení na I/38, II/330 – intenzita dopravy v Z okraji Nymburka (Drahelice) = 7 271 VV/24 h – intenzita dopravy ve V okraji Nymburka = 4 791VV/24 h II/330 D11 – Sadská – Nymburk – Činěves – I/33 – silnice zprostředkuje průtah ve směru JZ – SV a napojení na I/38, I/32, II/331 – intenzita dopravy v JZ okraji Nymburka (Zálabí, ul. Pražská) = 6 043 VV/24 h – intenzita dopravy ve V okraji Nymburka = 2 003 VV/24 h silnice lokálního významu – III/3318 Nymburk – Kamenné Zboží, 1 149 VV/24 h – III/33110 Drahelice – Kostomlátky, 380 VV/24 h – III/27517 Nymburk – Bobnice, bez sčítání – III/33013 Nymburk –Hořátev, bez sčítání – III/3323 Nymburk – Veleliby, bez sčítání Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v Nymburce v roce 2008 14 543 obyvatel. Počet obyvatel je přibližně konstantní, od roku 1986 s mírně klesajíc tendencí.

-10-


Obrázek 4. Vymezení řešených lokalit v satelitním snímku města Nymburka

2.1 Geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického členění se zájmové území nachází v rámci Hercynského systému v provincii Česká vysočina, v subprovincii Česká tabule, v oblasti Středočeská tabule, v celku Středolabská tabule, v podcelku Nymburská tabule a na rozhraní okrsků Sadské roviny a Milovické tabule. Reliéf je rovinou na spodnoturonských písčitých slínovcích a slínovcích, s erozně denudačním reliéfem zarovnaných povrchů a nízkých odlehlíků, místy zakryt kvartérními říčními sedimenty. V nivě Labe opuštěné meandry mrtvých ramen. V okolí místy přesypy navátých písků (kryopedimenty).

Geologické poměry Skalní podloží Nymburka je převážně tvořeno druhohorními sedimenty - písčitými slínovci (opukami) středně turonského stáří. V nadloží opuk se nacházejí čtvrtohorní pokryvné útvary, zastoupené hlínami a písky. Většina zastavěného území je pokryta antropogenními uloženinami. Výrazným exogenním fenoménem Nymburské kotliny je řeka Labe, která město obtéká na jižní straně.

Hydrogeologické poměry Podle hydrogeologické mapy M 1 : 50 000, list 13 – 14 je oběh podzemní vody v řešeném území vázán na kvartérní – pleistocénní průlinový kolektor fluviálních hlín, písků až štěrkopísků s koeficientem transmisivity T = 1,6.10-3 – 1.10-2 m2.s-1 a průlinovo-puklinový kolektor korycanského stáří tvořený pískovci s polohami slepenců, při bázi prachovců a jílovců s koeficientem transmisivity T = 1,6.10-5 – 6,3.10-4 m2.s-1.

2.2 Radonové riziko Podle mapování indexu radonového rizika v rámci Radonového programu České republiky, prováděném v roce 1990 Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, leží řešené území v oblasti s nízkou až přechodnou převažující kategorií radonového indexu geologického podloží. Kategorie radonového indexu geologického podloží vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací.

-11-


2.3 Hydrologické poměry Území města Nymburk je odvodňováno řekou Labe a jejími přítoky (Mrlina, Liduška, Sánská strouha, Výrovka). Přirozené odtokové poměry jsou pozměněny zastavěným územím a systémem městské kanalizace, která je převážně jednotná, zakončená ČOV. Levý břeh Labe, na němž se nachází obě posuzované lokality je spádovaný do ČOV za areálem Sladovny. Dešťové vody jsou do jednotné stoky odváděny uličními vpustěmi, Na jednotné kanalizaci jsou instalované oddělovače dešťových vod s přepadem do Labe. Podle základní vodohospodářské mapy list M 1 : 50 000, 13-14 Nymburk leží předmětné lokality v hlavním povodí Labe, v území o čísle hydrologického pořadí 1-04-05-067. Lokalitou Z 03.2 také prochází rozvodnice dílčího povodí řeky Výrovky o čísle hydrologického pořadí 1-04-06-054. Koryto Labe prochází přibližně ve vzdálenosti 270 m od Z 03.1 a 390 m od Z03.2 severním směrem. Jiné povrchové vodní útvary se v okolí řešených lokalit nenacházejí. Tabulka 1. Kvalita vody v řece Labi, profil 3013, 1-04-05-067, říční kilometr 58.47, období 2007 – 2008. ukazatel

jednotka minimum maximum průměr medián C90

teplota vody °C 0.0 reakce vody 7.6 elektrolytická konduktivita mS/m 36.3 biochemická spotřeba kyslíku mg/l 1.7 BSK-5 chemická spotřeba kyslíku mg/l 14.0 dichromanem amoniakální dusík mg/l 0.01 dusičnanový dusík mg/l 3.4 celkový fosfor mg/l 0.06 *imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. **třída jakosti vody dle ČSN 75 7221 (říjen 1998)

C95

imisní třída limity jakosti 25 6-8 II.

24.9 8.2 77.0

12.8 7.9 49.4

13.3 7.9 48.1

21.6 8.0 58.2

22.7 8.2 59.9

15.0

4.0

2.9

7.2

8.5

6

III.

71.0

22.8

19.5

29.8

32.7

35

III.

0.45 8.0 0.31

0.12 4.7 0.13

0.09 4.3 0.12

0.28 6.7 0.19

0.41 7.0 0.20

0.5 7 0.2

I. III. III.

Podle uvedených hodnot kvalita vody v řece Labi překračuje imisní standardy ukazatelů znečištění povrchových vod ve smyslu NV.61/2003 Sb. v ukazateli pH a BSK-5. Katastrální území Nymburka bylo vzhledem k přestupu dusíkatých látek z půdy do podzemních vod zařazeno v.103/2001 Sb. mezi zranitelné oblasti.

2.4 Ovzduší a klima 2.4.1 Klima Ve smyslu klasifikace atlasu podnebí ČSR 1958 leží zájmové území v teplé klimatické oblasti; v okrsku teplém, suchém, s mírnou zimou, s kratším slunečním svitem A2. Podle klasifikace QUITT [7] leží město v teplé oblasti W2 s následujícími charakteristikami: Počet letních dní: 50 - 60 Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více: 160 - 170 Počet dní s mrazem: 100 - 110 Počet ledových dní: 30 – 40 °C Průměrná lednová teplota: -2 až –3 °C Průměrná červencová teplota: 18 – 19 °C Průměrná dubnová teplota: 8 – 9 °C Průměrná říjnová teplota: 7 – 9 °C Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: 90 – 100 mm Úhrn srážek ve vegetačním období: 350 – 400 mm Úhrn srážek v zimním období: 200 – 300 mm Počet dní se sněhovou pokrývkou: 40 - 50 Počet zatažených dní: 120 - 140 Počet jasných dní: 40 - 50

-12-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Území se nachází v lokalitě s převládajícím západním směrem prouděním vzduchu a s průměrnou rychlostí větru 3 – 4 m/s. Průměrný roční úhrn srážek podle atlasu podnebí ČHMI 2007 je 550 až 600 mm.

2.4.2 Kvalita ovzduší Zdroje znečištění ovzduší Stacionární zdroje znečištění ovzduší Na znečištění ovzduší se podílejí střední, velké a zvláště velké spalovací zdroje – a malá topeniště domácností rodinných a bytových domů. Město je plynofikované, předpokládá se nižší zastoupení topenišť na pevná paliva. Ovzduší je utvářeno také četnými technologickými zdroji průmyslových firem v kategorii velkých zdrojů. Podle aktuálně dostupné evidence REZZO (2007) a integrovaného registru znečištění jsou v prostoru zastavěného území evidovány zvláště velké a velké stacionární zdroje. Kvalitu ovzduší také utváří dálkový přenos imisí jiných velkých stacionárních zdrojů v rámci regionu Nymburka a Středočeského kraje. Stacionární zdroje nejbližší a instalované přímo na území města jež se podílí na místních imisních charakteristikách jsou uvedeny v následujícím seznamu: Velké a zvláště velké zdroje znečištění ovzduší v okolí města. – THERMOSERVIS spol. s r.o. - kotelna ŽOS Nymburk • –

• –

Výroba a rozvod tepelné energie

• Gen. Sochora, 28803 Nymburk Montamilk, s.r.o. - Montamilk Kamenné Zboží •

–

Výroba piva

• Pražská, 28825 Nymburk THERMOSERVIS spol. s r.o. - CZT Nymburk •

–

Obchod s motorovými vozidly (kromě motocyklů)

• K Letišti, 28800 Nymburk Pivovar Nymburk spol. s r.o. •

–

Všeobecné strojírenské činnosti

• Poděbradská, 28868 Nymburk DRUPOL, výrobní družstvo - provozovna 48 Nymburk •

–

Praní a chemické čištění textilních, kožených a kožešinových výrobků

• Poděbradská, 28802 Nymburk DPOV, a.s. - kotelna provoz.střediska oprav ŽKV Nymburk •

–

Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku

• Boleslavská třída, 28880 Nymburk GOLGOT spol. s r.o. - chemická čistírna oděvů •

–

Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky

• Za Žoskou, 28856 Nymburk Železniční opravny a strojírny Nymburk s.r.o. •

–

Výroba a rozvod tepelné energie

• Boleslavská, 28802 Nymburk PROBO TRANS PRAHA spol. s r.o.

Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství)

• 28802 Kamenné Zboží TEMAC, a.s. •

Výroba jiných nekovových minerálních výrobků j. n.

•

Nymburská, 28913 Zvěřínek

-13-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Tabulka 2. Přehled produkce základních emisí v Nymburském regionu podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 2007– mimo REZZO 4 Okres TZL SO2 NOx CO VOC NH3 Nymburk SUMA [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] REZZO 1 - 3 2000 285,8 491,0 267,1 1523,6 524,6 306,2 2001 267,6 484,5 275,6 1458,9 389,0 305,1 2002 316,4 815,1 374,0 1623,6 405,6 427,9 2003 458,0 791,8 361,0 1711,8 433,0 387,5 2004 259,9 725,2 369,5 1513,5 364,6 369,6 2005 281,2 740,1 354,1 1563,3 376,1 336,3 2006 265,2 688,7 315,4 1421,5 343,3 312,5 2007 240,4 643,9 326,5 1338,1 347,1 294,6 Liniové zdroje znečišťování ovzduší Z hlediska liniových – mobilních zdrojů znečištění ovzduší (silniční a železniční doprava) patří území města k dopravně zatíženým. Přímo středem města prochází tranzitní komunikace I/38 spojující širší území s dálnicí D11 a tranzitní komunikace lokálnějšího významu II/331 a II/330, které zprostředkovávají tranzit městem ve směru Z – V. Dopravní intenzity na těchto komunikacích jsou poměrně vysoké (viz úvodní část kapitoly 2) zejména na I/38 (RPDI = 23 561 VV/24h), která prochází přes náměstí Přemyslovců a historický střed – městskou památkovou zónu. Veškeré tranzitní komunikace jsou vedeny v kontaktu s obytným územím. Významný podíl na dopravním zatížení má doprava rezidentů, která je soustředěná do tranzitních tahů v důsledku významného fragmentování města železnicemi a řekou Labe, které způsobuje soustředění dopravy na kamenný most a železniční přejezdy. Železniční tratě vedené přes Nymburk jsou kromě trasy na Jičín a Mladou Boleslav elektrifikované. Nasazování trakčních vozidel se spalovacími motory působí také jako charakteristický liniový zdroj znečištění ovzduší. Specifikem železničních tratí je významné víření imisí polétavého prachu ve svém okolí. Železniční tratě rovněž procházejí v blízkosti obytných území. Okolí obce je intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. Zemědělské činnosti jsou plošným zdrojem fugitivních emisí pachových látek, skleníkových plynů a polétavého prachu. Možnosti uvolňování fugitivních emisí jsou závislé na aktuálně prováděných činnostech a klimatických podmínkách (rychlosti a směru větru, vlhkosti vzduchu, vlhkosti prašného materiálu). V okolních rovinách města Nymburka se projevuje fenomén větrné eroze zemědělské půdy. Při příznivých klimatických podmínkách a při situaci, kdy jsou pole suchá a zoraná a bez vegetačního krytu, dochází k odnášení půdních částic na město a krátkodobému intenzivnímu znečištění jeho ovzduší prachem viz [8].

Kvalita ovzduší Z hlediska orografie terénu neleží město v inverzních polohách. Navzdory většímu zastoupení zdrojů stacionárních i liniových, je území města dobře provětrávané, zejména ve směru Z – V. Rozptylové podmínky v sídle jsou obecně příznivé, méně příznivé rozptylové vlastnosti můžeme očekávat v okolí komunikací v jádru města, kde zástavba vytváří „uliční kaňony“ a ve východní části města. Přirozený výskyt inverzních dějů je možné očekávat zejména v chladné části roku, nebo ve večerních hodinách po ukončení aktivity konvektivních proudů.

Měření kvality ovzduší Ve městě ani v jeho okolí není instalovaná stanice měření imisního zatížení ovzduší. Nejbližší stanice AIM je umístěna v Rožďalovicích. Stanice reprezentuje zcela jiné území a emisní zdroje. Pro hodnocení kvality ovzduší v Nymburce není použitelná.

Modelování stávající kvality ovzduší, vyhodnocení dat ČHMÚ pro rok 2008 Následující kapitola je zpracovaná podle modelování kvality ovzduší ČHMÚ na území ČR uveřejněné v grafické ročence kvality ovzduší za rok 2008. Model vychází z informačního systému sledování kvality ovzduší ISKO. Model je orientačním nástrojem s hrubou interpolací naměřených imisních hodnot v matrici tvořené jednotkovými čtverci o rozměrech 500 x 500 m. V zastavěných územích, kde na kvalitu ovzduší působí reliéf terénu, přítomnost zástavby a blízkost emisního zdroje, se kvalita ovzduší může místně lišit.

-14-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Tabulka 3. Přehled imisních limitů a mezí tolerance(2006, 2008) pro vybrané sledované znečišťující látky ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí Znečišťující látka oxid dusičitý NO2 oxid siřičitý SO2 PM10 – suspendované částice benzen cílový imisní limit O3 cílový imisní limit benzo(a)pyren v PM10

Ukazatel

Limit

max. počet překročení za rok

aritmetický průměr hodinový aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr hodinový aritmetický průměr 24 hod aritmetický průměr 24 hod aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr 1 rok maximální denní 8h klouzavý průměr, 3 roky

200 µg.m-3

18

40 µg.m-3

-

8 µg.m-3

350 µg.m-3

24

-

-3

125 µg.m 50 µg.m-3 40 µg.m-3 5 mg.m-3

3 35 -

-

120 µg.m-3

25

-

1 ng.m-3

-

-

aritmetický průměr 1 rok

mez tolerance 2006

2008

40 µg.m-3 20 µg.m-3 4 µg.m-3 -

Z hlediska imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí Oxid siřičitý SO2 – – – –

aritmetický průměr hodinový – překročení hodinového imisního limitu 350 µg/m3 nebylo v ČR dosaženo nad tolerovaný počet překročení, modelování není pro území k dispozici nejvyšší 24. koncentrace (maximální denní 8h průměr) ≤ 50 µg/m3, limit splněn Suspendované částice polétavého prachu PM10 nejvyšší 36. koncentrace (aritmetický průměr 24 hod) = 40 – 50 µg/m3, limit splněn, na hranici limitu aritmetický průměr 1 rok = 20 – 30 µg/m3, limit splněn Oxid dusičitý

aritmetický průměr 1 rok ≤ 26 µg/m3, limit splněn překročení hodinového imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Oxid uhelnatý – imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Benzen – –

–

aritmetický průměr 1 rok ≤ 2 µg/m3, limit splněn Přízemní ozon O3 (AOT)

maximální denní osmihodinový průměr ≤ 120 µg/m3, splněno nebo na hranici cílového imisního limitu Těžké kovy – Olovo

–

–

• imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Kadmium (celkový obsah v PM10)

–

• aritmetický průměr 1 rok ≤ 2 ng.m-3, cílový imisní limit splněn Arsen (celkový obsah v PM10)

–

• aritmetický průměr 1 rok ≤ 2,4 ng.m-3, cílový imisní limit splněn, na hranici limitu Nikl (celkový obsah v PM10) •

překročení cílového imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Benzo(a)pyren – aritmetický průměr 1 rok = 1 – 2 ng.m-3, cílový imisní limit překročen

-15-


Z hlediska imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace Oxid siřičitý –

aritmetický průměr 1 rok ≤ 8 µg.m-3, cílový imisní limit splněn

–

zimní období (1. října - 31. března) ≤ 8 µg.m-3, cílový imisní limit splněn Oxidy dusíku

–

aritmetický průměr 1 rok = 24 - 30 µg.m-3, cílový imisní limit splněn, na hranici limitu Přízemní ozón AOT40

–

expoziční index AOT40 18 000 - 22 000 µg.m-3.h, cílový imisní limit překročen, k překračování tohoto indexu však dochází na naprosté většině území ČR

Z hlediska imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí jsou v zájmovém území splněny limitní hodnoty většiny sledovaných ukazatelů, kromě imisí krátkodobých koncentrací PM10, které se pohybují v intervalu při hranici imisního limitu. Z hlediska cílových imisních limitů docházelo v roce 2008 k překračování cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu 1 ng.m-3, také koncentrace maximálního denního osmihodinového průměru O3 – troposférického ozónu se přibližují nebo dosahují hranice cílového imisního limitu 120 µg/m3. Cílový imisní O3 je překročen na většině území ČR (97 %, z toho na 8,5 % je překračován nad hranici 130 µg.m-3). Rovněž cílový imisní limit arsenu se pohybuje v intervalu na hranici limitu. Z hlediska imisních limitů stanovených na ochranu ekosystémů a vegetace dochází v území k překračování expozičního limitu imisních hodnot AOT40 – troposférického ozónu. Cílový imisní AOT40 je překročen stejně jako na naprosté většině území ČR. Obecně lze území hodnotit jako průmyslové sídlo s vyšším podílem stacionárních zdrojů, s vyšším dopravním zatížením a s intenzivní zemědělskou výrobou v přilehlém okolí města. Rozptylové poměry jsou příznivé vzhledem k situování města do dobře provětrávané otevřené a rovinaté krajiny Polabí. Zhoršenou kvalitu ovzduší s možností překračování imisních limitů (zejména PM10, benzenu a benzo(a)pyrenu) lze očekávat v okolí silnice I/38, která prochází přímo středem města a vykazuje vysoké dopravní intenzity, v okolí některých úseků silnic II/330 a II/331, a v okolí zatížených železničních tratí, které emitují standardní škodliviny spalovacích motorů a víření polétavého prachu.

Zařazení území z hlediska vymezených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Podle vyhodnocení dat o kvalitě ovzduší za rok 2007 a sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí bylo správní území stavebního úřadu MěÚ Nymburk zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování krátkodobého imisního limitu PM10 a cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu na 5,8 % území. Území lze i na základě dat z roku 2008 zařadit mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska překračování cílových imisních limitů přízemního ozonu a benzo(a)pyrenu.

2.5 Ochrana přírody a krajiny 2.5.1 Bioregionální charakter území Bioregion je individuální jednotka biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. V rámci bioregionu se vyskytuje identická vegetační stupňovitost. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají charakteristické chorologické rysy, dané zvláštními podmínkami pro postglaciální migraci druhů rostlin a živočichů. V rámci bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Řešené území se nachází v 1.7 Polabském bioregionu. Polabský bioregion leží ve střední části středních Ćech a rozkládá se v nejnižší části České tabule. Povrch bioregionu tvoří z velké části sedimenty kvartéru, jednak v různé míře písčité až jílovité hlíny labské nivy, a štěrkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Nivu zpestřují výplně četných zazemněných ramen (hnilokaly, humózní jíly a jemné písky, místy zakončené tvorbou slatiny). Na nízkých terasách lemujících nivu jsou místy celé okrsky písečných přesypů nebo váté písky tvoří tenký pokryvný plášť. Okrajově vystupují i deluvio-eolické písky. Bioregion zabírá starou sídelní oblast, na vyšších terasách souvisle osídlenou již od neolitu. Lesy v současnosti pokrývají jen nevelkou část plochy bioregionu, ve vlastní nivě mají převahu přirozené porosty nad lignikulturami (zejména topolu), na terasách však dominují kulturní bory. Na odlesněných plochách nyní převažují agrocenózy, louky jsou vzácné. Z fytogeografického hlediska se území nachází v termofytiku, fytogeografickém obvodu české termofytikum, fytogeografický okres 11 b Poděbradské polabí. Podle rekonstrukčního mapování přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol. 2001) na území města a jeho okolí se vyskytovaly porosty Jilmových Doubrav (Querco-Ulmetum).

-16-


2.5.2 Chráněná území Chráněná území Zvláště chráněná území ve smyslu z.114/1992 Sb. Zvláště chráněná území ve smyslu z.114/1992 Sb. nejsou v prostoru řešeném ÚP Nymburk zastoupena.

Přírodní parky V území řešeném územním plánem Nymburk se nenacházejí přírodní parky.

NATURA 2000 V řešeném území není vyhlášená žádá EVL ani ptačí oblast soustavy NATURA 2000. Nejblíže položeným územím s ochranou NATURA 2000 je EVL Libické luhy, která je od řešeného území vzdálená cca 6 km JZ směrem.

ÚSES Územní systém ekologické stability je vymezen stávajícím územním plánem, lokality které jsou předmětem změny Z03.1 a Z03.2 jej v plném rozsahu respektují.

-17-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Tabulka 4. Přehled biocenter a biokoridorů v území řešeném ÚPM Nymburk číslo 1 (K 10)

prvek ÚSES osa nadregionáln ího BK Labe (Labe)

STG 2BC3 2BC4

fyziotyp VO, LO, MT

popis Řeka s břehovými porosty, nivní osa je vedena městským parkem.

2 (1101)

regionální BC Babín (Zadní Babín)

2BC4 2AB2

VO, LO, MR, KU

Smíšený les s převahou listnáčů. Zastoupení: vrba, lípa, topol, dub letní a červený, bříza, jasan, habr, olše, akát, smrk, borovice lesní a vejmutovka.

3

regionální BK Mrlina

2BC4

VO, LO

4

lokální BK Výrovka

2BC3 2AB2

VO, LO, MT

Vodní tok s přilehlými břehovými porosty, které jsou převážně zatravněné, pravidelně kosené, místy s ovocnými stromy, vrbami a hlohy. Vodoteč s upraveným korytem a sníženou hladinou, břehy převážně zatravněné, kosené.

5

lokální BC U bašty

2BC4

VO, LO, MT

7

lokální BC Pod přemostění m

2BC3 2BC4

VO, LO MT, RU

8

lokální BC Zálabí lokální BC U Mrliny lokální BC Za hájovnou

2BC4

VO, LO, MT RU, SE, VO, LO MT, KU

11

lokální BC Sánský kanál

2BD4

VO, LO, MT

12

lokální BK U Drahelic

VO, LO, SE, RU

13

lokální BC Za zahradami lokální BC U trati

2BC3 2BC4 2BD3 2AB2 2BD3 2AB2

9 10

14 15 16

17

lokální BC V parku regionální BC Drahelická lada lokální BC Valy

2AB2 2AB2

Staré labské rameno, zastoupení: olše, vrba, babyka, topol, dub, jasan, lípa jilm, v bylinném patře stulíky a rákos. Z části navážka s převážně s ruderálním porostem, u Labe vzrostlé topoly. Na biocentrum navazuje interakční prvek (č. 20), který by měl mít podobu doprovodné zeleně při vodoteči. Přirozené lesní porosty na ostrově, zastoupení: dub, topol, lípa, babyka, olše, vrba, jilm. Převážně orná půda, u řeka jsou břehové porosty převážně z bezu černého a růže. Les, zastoupení: topol, lípa, dub červený, javor klen. Biocentrum u Sánského kanálu, které zasahuje do řešeného území nepatrně, je funkční. Nachází se v ochranném pásmu vodního zdroje, kde vedle trvalých travních porostů je z 50% zastoupen dub, místy se vyskytuje rákos. Orná půda a odvodňovací příkop se zatravněnými břehy, místy rákos, ojediněle výskyt vrby, hlohu, bezu černého, růže a ovocných stromů. Orná půda.

návrh opatření Chránit stávající břehové porosty, minimalizovat negativní jevy v městské zástavbě, nivní osa by měla mít i do budoucna místy charakter parku. Trvalé travní porosty notno pravidelně kosit. Nutná likvidace expanzivních rostlin jako je např. trnovník akát a křídlatka. Ve střední části porostu upravit skladbu tak, aby odpovídala přirozené skladbě lužního lesa. Při budování navrhované přeložky I/38 je nutno při styku s koridorem přemostění U břehů situovaných jižně od vodoteče preferovat stromy a keře, např. olši lepkavou, dub letní, jasan ztepilý, vrby aj. U břehů situovaných jižně od vodoteče preferovat stromy a keře, např. olši lepkavou, dub letní, jasan ztepilý, vrby aj. Biocentrum je funkční - do budoucna udržovat stávající druhovou skladbu porostu.

SES 3,4,5

Biocentrum by mělo mít lesoparkový až parkový charakter, s minimálním zastoupením zpevněných ploch (pouze cesty pro pěší). Stromové a keřové patro by mělo být s domácích původních dřevin. Zachovat stávající skladbu porostu.

1,3,4

Zalesnit (dub, lípa, olše, jasan, habr, javor) lokalita může mít lesoparkový charakter. Biocentrum je funkční, výhledově preferovat dřeviny domácího původu (potlačit dub červený). Zachovat stávající podobu.

1,3,4

2,4,5

3,4 3 4,5

4,5

4,5 3,4

Koridor osázet lesními dřevinami v šířce 15 1,4 až 20m, v ochranném pásmu elektrického vedení musí být pouze keřové nebo bylinné patro. SE Zalesnit, druhová skladba by měla odpovídat 1,2,4 původnímu rostlinnému společenstvu luhů a olšin. 2BD3 SE Orná půda. Zalesnit, druhová skladba by měla odpovídat 1 původnímu rostlinnému společenstvu luhů a olšin. 2BC4 VO, LO, Přirozené lužní porosty. Zachovat stávající podobu, biocentrum by 3,4,5 MT mělo mít parkový až lesoparkový charakter. 2BC3 VO, LO, Při Labi smíšený přírodní les, v ostatních Ornou půdu zatravnit, v lesních porostech 1,2,3,4, 2BC4 MT, SE, KU zalesněných částech má dominantní zastoupení upravit druhovou skladbu tak, aby 5 2AB2 borovice nebo trnovník akát, v příměsi se odpovídala příslušnému STG. nachází dub, bříza, borovice černá. Mimo les je orná půda a trvalé travní porosty se stupněm ekologické stability 2 a 3 2BC4 VO, LO, Mokřadní lokální biocentrem je tvořené V. a M. Biocentrum je převážně funkční, úpravu 2,3,4,5 MT Valy s břehovými porosty, pozemkem u bývalé bude vyžadovat jen navážka na okraji moštárny, navážkou u sportovního areálu a sportovního areálu, ta by měla být po z části vyhrazenou zelení v areálu říční policie. terénních úpravách osázena domácími dřevinami, nebo zatravněna.

-18-


Významné krajinné prvky V území řešeném územním plánem se nacházejí významné prvky vyjmenované ve smyslu z.114/1992 Sb.: – lesy – povrchové vodní útvary (jezera, vodní toky) – nivy vodních toků a registrované VKP: – Lesopark Ostrov – Lodické tůně

2.5.3 Krajinný ráz Město Nymburk je průmyslovým sídlem zasazeným do zemědělské krajiny jejíž matrice je složena zejména z rozsáhlých scelených půdních bloků. Remízy a rozptýlená zeleň se v ní uplatňují velmi řídce, obecně se jedná o krajinu s nízkým koeficientem ekologické stability a s nízkou biodiverzitou. Krajina je fragmentovaná železničními tratěmi a umělým korytem řeky Labe. V řešeném území neleží krajinné památkové zóny, vesnické památkové rezervace a zóny, archeologické památkové rezervace ani významné archeologické lokality. Vnější obraz sídla je tvořený okrajem zástavby komponovaných sídlišť vícepodlažních panelových domů, těles železničních tratí včetně plošně rozsáhlého seřazovacího nádraží spolu s ŽOS a lokomotivním depem ohraničující téměř celý severní okraj města, dalšími průmyslovými zónami na Zálabí a občasnou zástavbou nízkopodlažních RD (Drahelice, Jankovice, Zálabí). Mezi zásadní znaky vnějšího obrazu patří bodové technicistními prvky – kulturní dominanty komínů ŽOS, Thermoservisu, Nymburského pivovaru a další. Projev původní architektonické dominanty ve vnějším obraze města – věže kostela, je již dávno zcela setřený (viz letecká fotografie Obrázek 1.) Mezi pozitivní znaky kulturně - historického charakteru patří střed města s dochovaným středověkým půdorysem vymezeným dvěma zatopenými valy a nemovitými památkami, včetně již zmiňované věže kostela, turecké věže, dochovaným městským opevněním, přístavem se Starou rybárnou. Střed města byl vyhlášen městskou památkovou zónou. Jako další významné znaky lze jmenovat kamenný most, lávku, železniční most, budovu vodní elektrárny a další . Mezi významnější znaky přírodní charakteristiky krajinného rázu patří niva řeky Labe, niva řeky Mrliny, slepé rameno Mrliny, lesopark Ostrov, včetně slepých ramen Labe, lužní lesy za Babínem, slepé rameno na Komárně (Lodické tůně), les Zátiší. Převažujícím vegetačním krytem mino zastavěné území jsou plodiny na orné půdě, v menší míře zbytky lužních lesů a borů. Vizuální scéna krajiny je jednoduchá, plochý reliéf není uzavřený v žádných horizontech. Prostor převážně zemědělského území je místně ohraničen lesními porosty, zástavbou, železnicemi, liniovou zelení umělého napřímeného koryta Labe. Rovinatá krajina je zcela otevřená a je velkého měřítka, neposkytuje výhled na žádné horizonty, je indiferentní – nerázovitá. Mezi prvky krajinného rázu nejsou zjevné harmonické vztahy. Výhodou rovinaté krajiny oproti rázovitým pahorkatinám uzavřeným do horizontů je pozitivní dojem z rozsáhlého otevřeného prostoru a „magické“ dlouhé východy a západy slunce, jež obyvatelstvo pahorkatin a hor nemůže nikdy zažít. Obě posuzované lokality leží uvnitř zastavěného území, bez zásadních možností ovlivnění obrazu sídla, kulturně – historických a přírodních charakteristik krajinného rázu, měřítka a vztahů.

2.6 Předpokládaný vývoj stavu životního prostředí řešeného území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Obě lokality jsou nyní dílčími pozemky plošně rozsáhlého území průmyslového a obslužně-komerčního charakteru. Trend vývoje jednotlivých složek životního prostředí v této části města je daný výrobněobchodními funkcemi celého okraje Zálabí. Neprovedení změny představující pouze výměnu funkcí OV↔VP nemá potenciál v podrobnosti řešení územního plánu významně ovlivnit vývoj stavu životního prostředí. Lokalita Z03.1 V současnosti je lokalita zastavitelným územím s funkčním využitím VP - výrobní sféra – průmysl, sklady umožňující výstavbu objektů průmyslové výroby, technologických provozů, skladování včetně parkovišť, administrativy a technického vybavení. Navrhována je změna na zastavitelné území s funkčním využitím OV - občanská vybavenost s předpokladem záměru hotelu využívajícího atmosféru pivovaru, jímž bylo inspirováno dílo spisovatele Bohumila Hrabala, který v pivovaru vyrůstal.

-19-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Občanská vybavenost umožňuje realizaci staveb s využitím pro školství, zdravotnictví, veřejnou správu. Přípustné jsou stavby komerční administrativy, pro kulturní a církevní účely, maloobchodní, stravovací a ubytovací zařízení. Obě funkční využití mohou být zdrojem dopravy o různých intenzitách závislých na konkrétním záměru. Stávající využití může znamenat umístění technologických provozů se specifickými zdroji hluku a emisí znečišťujících látek do odpadních vod a do ovzduší. Neprovedením změny Z03.1 se vývoj životního prostředí žádným způsobem nemění. Provedení změny dojde k zamezení možností instalování výrobních technologií se specifickými vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. Lokalita Z03.2 V současnosti je lokalita součástí zastavitelného území s funkčním využitím OV - pro možnosti rozšíření sousedních komerčních areálů. Navrhována je změna na zastavitelné území s funkčním využitím VP- výrobní sféra – průmysl, sklady pro rozšíření průmyslového areálu firmy Maschinenfabrik Niehoff, který je součástí navazující rozsáhlé výrobní sféry. Podobně jako v předchozí lokalitě mohou obě funkční využití být zdrojem dopravy o různých intenzitách závislých na konkrétním záměru. Nevýhodou FVU OV jsou možnosti umístění kapacitních obchodních zařízení, které potenciálně mohou vyvolávat vyšší intenzity dopravy. Nevýhodou FVU VP jsou možnosti instalace specifických technologických zdrojů znečištění vod, ovzduší a hluku. Neprovedením změny Z03.2 se vývoj životního prostředí žádným způsobem nemění. Provedení změny dojde ke vzniku možností instalování výrobních technologií se specifickými vlivy na jednotlivé složky životního prostředí.

-20-


3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Posouzení vlivů na životní prostředí je zpracováno na základě požadavku zjišťovacího řízení [2] v lokalitách Z 03.1 a Z 03.2. Obě posuzované lokality leží v JZ okraji města, ve čtvrti s místním názvem Zálabí v níž spolu sousedí sféra bydlení a průmyslové výroby se zastoupením ploch občasné vybavenosti sféry obslužné. Bydlení je situováno do atraktivnějších částí blíže řeky a s návazností na lesopark Ostrov s rekreačně-sportovním významem. Průmyslová výroba je situovaná s návazností na železniční trať Poříčany – Nymburk a ohraničuje Zálabí z J až JZ strany, tím je limitován další rozvoj zdejšího bydlení.

Obrázek 5. Vyznačení posuzovaných lokalit v satelitním snímku.

Obrázek 6. Vyznačení posuzovaných lokalit v hl. výkresu stávajícího územního plánu..

-21-


Lokalita Z 03.1 Lokalita je součástí průmyslového areálu Pivovaru Nymburk, je situovaná do jeho JV okraje. V současnosti se zda nacházejí budovy Pivovaru a nezpevněné plochy s výsadbami několika kusů dřevin. Svou jižní hranou navazuje na páteřní komunikaci ul. Pražskou, která je zároveň příjezdovou silnicí do Nymburka II/330 ze směru od Zvěřínka, Sadské a dálnice D11. Z ul. Pražské je umožněno dopravní napojení areálu pivovaru. Kratším východním okrajem lokalita navazuje na ul.Pivovarní za níž se nachází plocha BI (bydlení individuálního), v níž jsou umístěny především rodinné domy. Jihovýchodním, jižním až západním směrem dále za ul.Pražskou pokračuje území VP (výrobní sféry – průmysl, sklady) v němž kromě pivovaru dominuje sladovna, pekárna a strojírenský průmysl Maschinenfabrik Niehoff. Asi 40 m západním směrem od okraje lokality prochází těleso železniční trati Poříčany – Nymburk. Navrhována je změna na zastavitelné území s funkčním využitím OV (obslužná sféra - občanská vybavenost) s předpokladem záměru hotelu využívajícího atmosféru „postřižinského“ pivovaru.

Obrázek 7. Lokalita Z 03.1 na letecké fotografii, září 2009.

-22-


Lokalita Z 03.2 Lokalita leží v oplocené proluce mezi obchodním domem Norma a areálem strojírenské firmy Maschinenfabrik Niehoff. Západním a jižním okrajem navazuje na rozsáhlou zónu VP (Výrobní sféra – průmyslová výroba a sklady) v níž dominují pivovar, Maschinenfabrik Niehoff a Sladovna. Východním okrajem navazuje na OV (obslužná sféra – občanská vybavenost) s hypermarkety – Norma, Lidl a Kaufland. Severním směrem za ulicí Pražskou se nachází území BI (bydlení individuální – převážně RD) a BH (bydlení hromadné – vícepodlažní bytové domy) čtvrti Zálabí. Přímo naproti středu severního okraje lokality je situovaná „T“ křižovatka, ústí ul. Hořátevské obsluhující obytná území. Dopravní napojení je umožněno ul. Pražskou, případně ze sousedního průmyslového areálu Niehoff. V současnosti je území převážně nezpevněnou zatravněnou plochou, ornou půdou v ochraně ZPF a v menším rozsahu zpevněnou plochou parkoviště. Podle stávajícího územního plánu leží v zastavitelném území s FVU OV. Navrhována je změna na zastavitelné území s funkčním využitím VP (výrobní sféra – výroba průmyslová a sklady) s předpokladem rozšíření sousedního průmyslového areálu Maschinenfabrik Niehoff.

Obrázek 8. Lokalita Z 03.2 na letecké fotografii, září 2009.

3.1 Ovzduší Charakteristika znečištění ovzduší pro řešené území je podrobně uvedena v kapitole 2.4.2. a je platná pro obě posuzované lokality, které se nacházejí blízko sebe. Kvalitu ovzduší v zájmovém území utvářejí imise z dopravy po II/330, stacionární zdroje domácích topenišť, stacionární technologické zdroje související s průmyslovou výrobou území výrobní sféry, imise ze železniční trati, a dálkový přenos imisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Území leží v příznivě provětrávaném prostoru západní okrajové části města. Správní území stavebního úřadu Nymburk je podle vyhodnocení dat o kvalitě ovzduší za rok 2007 a sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí zařazeno mezi OZKO z důvodů překračování krátkodobého imisního limitu PM10 a cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu na 5,8 % území. Podle modelového hodnocení ČHMÚ za rok 2008 je území zařaditelné mezi OZKO z hlediska překračování cílových imisních limitů přízemního ozonu a benzo(a)pyrenu. Exaktní měření kvality ovzduší v řešeném území není přímo k dispozici. Nejbližší měřící místo leží v Rožďalovicích v irelevantní vzdálenosti a není možné je pro hodnocení kvality použít.

-23-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Z hlediska NV.597/2006 Sb. a imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí, může v okolí obou lokalit docházet k překračování především krátkodobého imisního limitu PM10 (24h) a cílových imisních limitů přízemního ozonu O3 a benzo(a)pyrenu B(a)P.

3.2 Akustické zatížení Akustické poměry obou lokalit jsou utvářeny stacionárními zdroji instalovanými v rámci rozsáhlého území výrobní sféry, hlukem ze železniční trati Poříčany – Nymburk a především dopravou po místních komunikacích, zejména po páteřní ul. Pražské, silnici II/330 spojující město se Sadskou a dálnicí D11. Kromě tranzitní dopravy obsluhuje ul. Pražská průmyslové areály výrobní sféry, hypermarkety obslužné sféry a bydlení ve čtvrti Zálabí. Modelování ani měření hluku není pro zájmové území k dispozici. Dopravní intenzity na II/330 v tomto úseku podle sčítání dopravy za rok 2005 dosahovaly hodnoty RPDI = 6 043 VV/24 h. Hluk v okolí ulice Pražské může místně dosahovat limitních hodnot ve smyslu NV. 148/2006 Sb. vůči bytovým a rodinným domům v okraji FVU BI a BH. Lokalita Z 03.1 je situovaná cca 40 m od železniční trati Nymburk – Poříčany a více exponovaná hluku z jejího provozu. Také umístění přímo uvnitř továrního areálu Pivovaru Nymburk přináší větší akustickou expozici vyvolanou jeho výrobními činnostmi a stacionárními zdroji. Nové objekty, které bude možné po provedení změny na lokalitu umístit v rámci navrhovaného FVU OV (např. ubytovací a zdravotnická zařízení) mohou být zatíženy hlukem ve venkovním prostoru nad limitní hodnoty ve smyslu NV. 148/2006 Sb.

3.3 Flóra a fauna Obě lokality jsou dílčích plošných rozměrů a nacházejí se uvnitř urbanizovaného území města. Ani jedna z lokalit nepředstavuje podmínky výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu z. 114/1992 Sb. Lokality nejsou součástí ani nemají žádnou vazbu na zvláště chráněná území, území přírodních parků, nejsou vymezeny jako významné krajinné prvky, nemají souvislost s prvky ÚSES. Na žádné z lokalit se nenachází kvalitní vzrostlá zeleň. Obě lokality jsou dlouhodobě ovlivňované trvalou přítomností a činností lidí. Lokalita Z 03.1 je součástí průmyslového areálu pivovaru a je z větší části zastavěná, menší plochu tvoří trávník s roztroušenými výsadbami okrasných dřevin. Lokalita Z 03.2 je prolukou mezi objektem hypermarketu a tovární halou. Její povrch je po stavu provedených HTÚ, nachází se zde několik neperspektivních jedinců dřevin a kosený kulturní trávník. V menší míře je plocha zpevněna živicí a slouží jako parkoviště.

3.4 Odvodnění oblasti Hydrologická charakteristiky řešeného území viz kapitola 2. Katastrální území Nymburka je zařazeno mezi zranitelné oblasti vymezené za účelem ochrany vod ve smyslu § 33 z.254/2001 Sb. a prováděcího předpisu NV. 103/2003 Sb. Řešené území není součástí CHOPAV. Vymezené lokality se nenacházejí v PHO vodních zdrojů. Lokalita Z03.1 je součástí areálu pivovaru a odvádění dešťových a splaškových vod probíhá prostřednictvím místního systému kanalizace, lokalita Z03.2 není zastavěna a není napojena na kanalizaci, veřejná kanalizace je však vedena v relevantní vzdálenosti.

3.5 Půda Lokality změn nejsou exponované větrné ani vodní erozi a nejsou zde sesuvy. Výskyt starých ekologických zátěží zde není podle zdrojů CENIA evidovaný a nepředpokládá se.

ZPF Lokality Z 03.1 a Z03.2 jsou již ve stávajícím územním plánu vymezeny jako zastavitelná území. Provedení změny funkčního využití území v těchto lokalitách neklade nové nároky na odnětí půdy v ochraně zemědělského půdního fondu.

3.6 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Posuzované lokality se nepřekrývají s PUPFL.

-24-


3.7 Kulturní památky, archeologické lokality Lokality se nepřekrývají s památkově chráněnými územími. Nejbližším chráněným územím ve smyslu z.20/1987 Sb. je městská památková zóna Nymburk vyhlášená v. 476/1992 Sb. Tvoří ji historické jádro města ležící od řešených lokalit v irelevantní vzdálenosti. V rozhodné blízkosti nejsou situované nemovité památky. Seznam nemovitých památek v sídlením útvaru Nymburk viz následující tabulka. Lokality se nepřekrývají s významnými archeologickými lokalitami. Tabulka 5. Kulturní památky v Nymburce podle evidence Národního památkového ústavu, ústřední seznam kulturních památek ČR. Číslo rejstříku Sídelní útvar 30551 / 2-1890 Nymburk 45259 / 2-1893 Nymburk 17383 / 2-1891 Nymburk

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

kostel sv. Jiljí

nám. Kostelní

kostel sv. Jiří

Tyršova

kaple sv. Jana Nepomuckého

Tyršova

45357 / 2-1894 Nymburk

městské opevnění

Hradební, Jízdecká, Na Rejdišti, Na Přístavě

20583 / 2-1901 Nymburk 26571 / 2-1902 Nymburk

socha sv. Jana Nepomuckého

Kostelní nám.

socha sv. Vojtěcha

Poděbradská

architektonizované sochař. dílo Mariánský sloup se sochami sv. Václava, nám. Přemyslovců sv. Josefa, sv. Floriána a sv. Jiljí

40965 / 2-1899 Nymburk 12445 / 2-4237 17631 / 2-1898 11157 / 2-4327 19626 / 2-1915 19309 / 2-1895 31917 / 2-1892 18424 / 2-1896 18619 / 2-1904 102497 50923 / 2-4438

Nymburk Nymburk Nymburk Nymburk Nymburk Nymburk Nymburk Nymburk Nymburk Nymburk

čp.

vodárenská věž silniční most

přes Labe, Kolínská

mohyla, archeologické stopy

Na příkopě

čp.29 čp.126 čp.163 čp.165 čp.171 čp.252 čp.264

děkanství

Kostelní nám.

19565 / 2-1900 Nymburk

čp.272

měšťanský dům, z toho jen: socha sv. Jana Kovanická Nep. ve výklenku

100578

čp.470

měšťanský dům, archeologické stopy, z toho jen: archeologický nález renesanční sladovny

Nymburk

101482 Nymburk 44586 / 2-3151 Nymburk 41879 / 2-1897 Nymburk

č.or.

měšťanský dům

Palackého tř.

radnice

nám. Přemyslovců

měšťanský dům

nám. Přemyslovců

měšťanský dům

nám. Přemyslovců

činžovní dům

Komenského

jiná obytná stavba - tzv. katovna

U Katovny

čp.1427 vila Löwitova krematorium čp.? vodárna Turecká věž čp.?

20 14

Eliščina tř. Komenského

23

Lipová, nový hřbitov Na Přístavě

3.8 Krajina Obě lokality jsou součástí urbanizovaného území městské čtvrti Zálabí. Výhled na lokality se uplatňuje pouze z okolních komunikací. Posuzované lokality: nejsou situované do volné krajiny ani na okraj sídla, neleží na terénních horizontech, hranách údolí ani na vyvýšených místech, nezasují do ÚSES, VKP, neleží v památkově chráněných územích ve smyslu z.20/1987 Sb., neleží ve zvláště chráněných územích ve smyslu z.114/1992 Sb., nejsou součástí říční nivy.

-25-


4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Z hlediska ZCHÚ, přírodních parků a území NATURA 2000 Řešení posuzované změny ÚPM nejsou limitováno ZCHÚ ani lokalitami soustavy NATURA 2000 ve smyslu z.114/1992 Sb., v platném znění, neboť ty se ve správním území města nenacházejí. Z hlediska ÚSES Prvky ÚSES vymezené aktuálně platným územním plánem jsou respektované a lokality změn s nimi nesousedí. Z hlediska ochrany vod Území není součástí CHOPAV, nejsou zde vymezena ochranná pásma vodních zdrojů. Území patří mezi zranitelné oblasti ve smyslu § 33 vodního zákona 254/2001 Sb., v platném znění (oblasti zatížené dusičnany ze zemědělských činností s přenosem dusíkatých látek do povrchových a podzemních vod). Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Posuzované lokality Z 03.1 a Z 03.2 jsou již nyní vymezeny jako zastavitelné území a navrhovaná úprava FVU v tomto smyslu nic nemění. Z hlediska ochrany ovzduší Řešené území leží v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, vymezenou na základě vyhodnocení dat za rok 2007. Z hlediska hluku Okolí obou lokalit je zatěžované hlukem ze stacionárních zdrojů okolních průmyslových areálů, hlukem ze silniční dopravy na ulici Pražské (II/330) a hlukem ze železniční trati Poříčany – Nymburk. Uplatnění změny územního plánu může potenciálně ovlivnit následující stávající jevy a charakteristiky životního prostředí Lokalita Z 03.1 – Stávající i navrhované funkční využití OV mohou být zdrojem dopravy o různých intenzitách závislých na konkrétním záměru. Stávající využití může znamenat umístění technologických provozů se specifickými zdroji hluku a emisí znečišťujících látek do odpadních vod a do ovzduší. Lokalita Z 03.2 – Stávající i navrhované funkční využití mohou být zdrojem dopravy o různých intenzitách závislých na konkrétním záměru. Nevýhodou stávajícího FVU OV jsou možnosti umístění kapacitních obchodních zařízení, které potenciálně mohou vyvolávat vyšší intenzity dopravy. Nevýhodou navrhovaného FVU VP jsou možnosti instalace specifických technologických zdrojů znečištění vod, ovzduší a hluku.

-26-


5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení Změna č.3 vyplývá ze stávající koncepce územního plánu města Nymburk. Rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA je určen stanoviskem krajského úřadu [2]. Hodnocení je provedeno pro lokality Z03.1, s předpokládanou změnou FVU VP na OV; a Z03.2, s předpokládanou změnou FVU OV na VP. Obě posuzované lokality jsou již nyní vymezeny jako zastavitelné území.

Obrázek 9. ÚP stávajícího a návrhového stavu s vyznačením lokalit Z03.1 a Z03.2

-27-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Předkládaná koncepce územního plánu přímo nenavrhuje konkrétní záměry s vlivy na životní prostředí, pouze vytváří předpoklady pro budoucí umístění takových záměrů. V rámci pořizování změny územního plánu nejsou definovaná stavební, technologická a organizační řešení, neznáme provozní doby jednotlivých zařízení, vyvolané dopravní zatížení, parametry zdrojů a kapacitní charakteristiky. Vyhodnocení vlivů je provedeno na základě dostupných informací o stávajícím stavu životního prostředí a podle definice navrhovaného funkčního využití území, která je však pro exaktní vyjádření vlivů velmi široká. Cílem hodnocení je definovat a upozornit na možnosti budoucích předpokládaných vlivů a předběžně stanovit opatření pro jejich eliminaci, tak aby s nimi v předstihu mohlo být počítáno při přípravě konkrétních záměrů. Změny jsou navrhovány pouze v jedné návrhové variantě, vyhodnocení vlivů SEA je zpracováno k návrhu změny ÚPM Zachování stávajícího stavu - tzv. nulová varianta, je popsána v kapitole 2. a 3. V níže uvedených odstavcích je komentována navrhovaná aktivní varianta.

5.1 Vlivy na obyvatelstvo – – – –

Pozitivní vlivy na obyvatelstvo Rozvoj podnikání Sociálně – ekonomické důsledky spočívající v umožnění umístění záměrů vytvářejících pracovní místa Sekundární ekonomický přínos pro město Negativní vlivy na obyvatelstvo Umožnění realizace nových záměrů s novými stacionárními zdroji znečištění ovzduší a hluku •

v lokalitě Z03.1 dochází k omezení stacionárních zdrojů znečištění ovzduší

možností

umístění

technologických

•

–

v lokalitě Z03.2 dochází k otevření možností umístění technologických stacionárních zdrojů znečištění ovzduší Umožnění realizace nových záměrů s novými dopravními zdroji znečištění ovzduší a hluku

Předpokladem umístění nových záměrů bude dodržení imisních limitů ve smyslu NV.597/2006 Sb. a maximálních přípustných hladin hluku ve venkovním prostoru staveb bydlení a území ve smyslu NV.148/2006 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí. Dodržení této podmínky je možné při umisťování nových záměrů splnit. Z koncepce změny územního plánu přímo nevyplývají negativní vlivy na zdraví obyvatelstva přesahující únosnou míru.

5.2 Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru Obě posuzované lokality se nacházejí uvnitř urbanizovaného území města. Nemají průnik ani vazbu na zvláště chráněná území ve smyslu z.114/1992 Sb. Nevytvářejí podmínky pro výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Ve stávající platné územně plánovací dokumentaci jsou obě plochy vymezeny jako zastavitelná území. Provedením změny nevznikají žádné vlivy na biologickou rozmanitost, flóru a faunu.

5.3 Vlivy na půdu Z hlediska ZPF Lokality Z03.1 a Z03.2 jsou již ve stávajícím územním plánu vymezeny jako zastavitelná území. Provedení změny funkčního využití území v těchto lokalitách neklade nové nároky na odnětí půdy v ochraně zemědělského půdního fondu.

Z hlediska PUPFL Změny se nedotýkají PUPFL.

Z hlediska kvality půd Lokality změn nejsou exponované větrné ani vodní erozi. Navrhované funkční využití nepředstavuje významné možnosti kontaminace půd cizorodými látkami. bez vlivu na půdu

-28-


5.4 Vlivy na vodu Koncepce nakládání s dešťovými a splaškovými vodami se provedením změny územního plánu města oproti stávajícímu stavu nemění. Obecně lze doporučit upřednostnění zasakování neznečištěných dešťových odpadních vod na pozemku svého vzniku.

5.5 Vlivy na ovzduší a klima Kvalitu ovzduší v zájmovém území utvářejí imise z dopravy po II/330 vyvolané průjezdní dopravou, obsluhou území průmyslové sféry a bydlení BI a BH; stacionární zdroje domácích topenišť, stacionární technologické zdroje související s průmyslovou výrobou území výrobní sféry, imise ze železniční trati, a dálkový přenos imisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Území leží v příznivě provětrávaném prostoru západní okrajové části města. Správní území MěÚ Nymburk je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z hlediska NV.597/2006 Sb. a imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí může v obou posuzovaných lokalitách docházet k překračování především krátkodobého imisního limitu PM10 (24h), cílových imisních limitů přízemního ozonu O3 a benzo(a)pyrenu B(a)P, ostatní ukazatele jsou podle modelu a ročenky ČHMÚ v mezích limitních hodnot. Lokalita Z03.1 Změna FVU z VP na OV představuje omezení možností do lokality umístit specifické technologické stacionární zdroje znečištění ovzduší. Stávající i navrhované funkční využití mohou představovat umístění záměrů vyvolávající charakteristické imisní zatížení z navýšení dopravy (NO2, PM10, benzen, B(a)P, O3). Intenzita dopravního zatížení je závislá na konkrétním navrhovaném záměru, který není řešený v podrobnosti územního plánu. Z hlediska vlivů na kvalitu ovzduší se v úrovni ÚP provedením změny zásadně nic nemění. Nové funkční využití OV není spojené s možnostmi instalace technologických zdrojů emisí do ovzduší, to lze chápat jako pozitivní prvek přispívající k omezení možností zhoršování kvality místního ovzduší umisťováním nových technologických zdrojů. Lokalita Z03.2 Změna představuje transformaci FVU z OV na VP na základě požadavku pro rozšíření sousední strojírenské továrny Maschinenfabrik Niehoff. Obě funkční využití umožňují umístění záměrů vyvolávajících charakteristické imisní zatížení z vyvolané dopravy. Součástí záměrů výrobních charakteru v rámci navrhovaného VP může nově dojít k instalaci specifických technologických stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. V podrobnosti ÚP nejsou konkrétní záměry řešeny. Z hlediska vlivů na ovzduší se v případě změny Z03.2 nově objevuje možnost umístění technologických zdrojů znečištění ovzduší. Závěr Na základě koncepčního vyhodnocení podmínek v území lze záměry v lokalitách změn Z03.1 a Z03.2 řešit z hlediska znečištění ovzduší v míře únosného zatížení. Konkrétní záměry je nutné posoudit s ohledem na jejich charakter a kapacitu v úrovni dokumentace EIA nebo DUR. Provoz záměrů nesmí způsobovat překračování hygienických limitů stanovených na ochranu zdraví podle NV. 597/2006 Sb. v nejbližším pohybovém a pobytovém prostoru lidí, zejména v zóně bydlení BI a BH orientované naproti lokalitě Z 03.2.

5.6 Vliv hluku Vyhodnocení vlivu hluku je analogické s vyhodnocením vlivu na kvalitu ovzduší. Většina stacionárních a mobilních-liniových zdrojů znečištění ovzduší jsou také zdroji hluku. Lokalita Z03.1 Stávající i navrhované FVU představují možnosti umístění stacionárních zdrojů hluku, přičemž zdroje související s výrobními činnostmi bývají oproti stacionárním zdrojům záměrů v OV hlučnější. V případě stávajícího VP se mohou také objevit plošné zdroje hluku (pohyb mechanizace a lidí uvnitř areálu, strojní a výrobní činnosti jejichž hluk proniká pláštěm budov nebo přes pravidelně otevíraná vrata). Stacionárními zdroji hluku záměrů v navrhovaném OV bývají zařízení VZT, výduchy odvětrání apod., které se dají lépe eliminovat než plošně se projevující výrobní činnosti. Navrhované i stávající FVU mohou být zdrojem hluku z dopravy a v tomto smyslu se změnou ÚP nic nemění.

-29-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Lokalita 3.1 leží cca 40 m od tělesa železniční trati. Nové záměry (OV), které jsou chráněny před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve smyslu NV.148/2006 Sb. bude nutné navrhnout tak, aby byly splněny limity hluku alespoň ve vnitřním prostoru staveb. Hluku budoucích záměrů lokality Z03.1 mohou být potenciálně exponované rodinné domy v bloku na rohu ulic Pražská a Pivovarní. Záměry ve smyslu nového FVU OV jsou řešitelné v míře únosného zatížení hlukem. V závislosti na charakteru a kapacitě je nutné prověřit konkrétní záměry akustickou studií prokazující splnění akustických limitů ve smyslu NV.148/2006 Sb. hlavně vůči akusticky chráněnému území a objektům určeným k bydlení v ul. Pivovarní a Pražská. Lokalita Z03.2 Podobně jako u předchozí lokality představuje stávající i navrhované FVU možnosti umístění stacionárních zdrojů hluku. V rámci nově navrhovaného VP mohou být do území lokality umístěny záměry s technologickými stacionárními zdroji hluku. Novým plošným zdrojem hluku mohou být také pohyby mechanizace a pohyb lidí uvnitř funkční ploch, hluk z výrobních činností může pronikat pláštěm budov, okny, větracími otvory, nedovřenými vraty apod. V případě umístění stavebních objektů nebo kompaktního oplocení ve formě betonových a plechových stěn na severní okraj lokality může docházet k odrazům hluku z dopravy po ul. Pražské vůči protější zóně BI a BH. Navrhované i stávající FVU mohou být zdrojem hluku z dopravy. V tomto smyslu se změnou ÚP předpoklady budoucích akustických poměrů nemění. Hluku budoucích záměrů lokality Z03.2 mohou být potenciálně exponované rodinné domy v zóně BI, v bloku vůči lokalitě za ul. Pražskou vymezeným ulicemi Hořátevská a Zálabská. Akustické navýšení se může také projevit ve vícepodlažních bytových domech ve funkční ploše BH (ul. U Početky) a to v bytových jednotkách orientovaných jižním směrem k ul. Pražské. Záměry ve smyslu nového FVU VP jsou řešitelné v míře únosného zatížení hlukem. V závislosti na charakteru a kapacitě je nutné prověřit konkrétní záměry akustickou studií prokazující splnění akustických limitů ve smyslu NV.148/2006 Sb. hlavně vůči akusticky chráněnému území a objektům určeným k bydlení v FVU BI a BH. Závěr Na základě koncepčního vyhodnocení podmínek v území lze záměry v lokalitách změn Z03.1 a Z03.2 řešit z hlediska hluku a vibrací v míře únosného zatížení za předpokladu provedení eliminačních opatření viz kapitola 7. Konkrétní záměry je nutné posoudit s ohledem na jejich charakter a kapacitu v úrovni dokumentace EIA nebo DUR. Provoz záměrů nesmí způsobovat překračování hygienických limitů stanovených na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve smyslu NV. 148/2006 Sb. v nejbližším akusticky chráněném území a vůči akusticky chráněným objektům, v sousedící zóně bydlení BI a BH.

5.7 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu 5.7.1 Vliv na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Lokality Z03.1 a Z03.2 neleží v památkově chráněných územích, archeologicky významných lokalitách ani v jejich blízkosti. Nenacházejí se zde ani nemovité kulturní památky. Městská památková zóna tvořená historickým jádrem města leží vůči posuzovaným lokalitám v irelevantní vzdálenosti. Provedením změn Z03.1 a Z03.2 nedojde ke možnostem ovlivnění pátkově chráněných objektů, památkově chráněných území, kulturního a architektonického dědictví, a významným archeologických lokalit.

5.7.2 Vliv na krajinný ráz Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, krajinu tvoří soubor vzájemně propojených ekosystémů, struktura krajiny je definována prostorovým uspořádáním krajinných složek a prvků s jejich vzájemnými vztahy. Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. Přírodní charakteristika je definována zejména morfologií terénu, vegetačním krytem, vodními toky a plochami; kulturní charakteristika souvisí s formou a strukturou zástavby, s jednotlivými antropogeními prvky a jejich vztahem ke krajině, a s kulturním významem hodnoceného území; historická charakteristika určuje přítomnost prvků a vazeb dokládajících historický vývoj krajiny a jeho kontinuitu. Zásadnější znaky krajinného rázu města a jeho okolí byly popsány v kapitole 2.5.3.

-30-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk Ochrana krajinného rázu je stanovena § 12 zákona 114/1992 Sb., krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Obě lokality jsou součástí urbanizovaného území městské čtvrti Zálabí. Výhled na lokality se uplatňuje pouze z okolních komunikací. Posuzované lokality: nejsou situované do volné krajiny ani na okraj sídla, neleží na terénních horizontech, hranách údolí ani na vyvýšených místech, nezasují do ÚSES, VKP, neleží v památkově chráněných územích ve smyslu z.20/1987 Sb., neleží ve zvláště chráněných územích ve smyslu z.114/1992 Sb., nejsou součástí říční nivy. Obě posuzované lokality leží uvnitř zastavěného území, bez zásadních možností ovlivnění obrazu sídla, kulturně – historických a přírodních charakteristik krajinného rázu, měřítka a vztahů. Budoucí záměry v lokalitách Z03.1 a Z03.2 nepředstavují zvýšená rizika snižováním estetických a přírodních hodnot krajinného rázu.

-31-


6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Předmětné změny jsou řešeny v jedné variantě. V rozsahu celého ÚPM nejsou zásadní a nemění jeho koncepci. Dotýkají se pouze dílčích pozemků s malou rozlohou. Logicky vycházejí ze stávající koncepce územního plánu – z FVU sousedních lokalit. Změny vyplývají ze sledování území v územně plánovacím procesu, z potřeb uživatelů a vlastníků pozemků. Vyhodnocení nulové varianty neprovedení transformace funkčního využití území je provedeno v kapitole 2.6 .

-32-


7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření na ochranu před nepříznivými účinky hluku Lokalita Z 03.1 – Lokalita leží v akusticky exponovaném rozsáhlejším území výrobní sféry, kde se také projevuje hluk z blízké železniční trati a hluk ze silniční dopravy po páteřní komunikaci ul. Pražské. Nové objekty v rámci navrhovaného funkčního využití OV, které budou akusticky chráněné ve smyslu NV.148/2006 Sb. je nutné navrhnout s ohledem na dodržení limitů hluku chráněného vnitřního prostoru staveb. – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů vůči nejbližším chráněným objektům a obytnému území ve funkční ploše BI situovaným za ul.Pivovarní. – Parkování veškeré dopravy vyvolané provozem nových záměrů zajistit na pozemcích uvnitř funkční plochy OV. Lokalita Z 03.2 – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů ve smyslu NV. 148/2006 Sb. vůči nejbližším chráněným objektům a obytnému území ve funkční ploše BI situovaným za ul.Pražskou. – Činnosti, které jsou zdrojem hluku orientovat směrem do zóny VP (výrobní sféry). K severnímu okraji lokality situovat pouze akusticky pasivní objekty nebo jejich části, nejlépe tak, aby působily akustickou zábranu šíření hluku vůči obytnému území situovanému za ul.Pražskou ve funkční ploše BI. – Stěny případných nových objektů při severním okraji území nesmí způsobovat odraz hluku ze stávající dopravy po ul.Pražská. – K severní hranici doporučujeme vymezit pás izolační zeleně, který by přispěl k akustickému oddělení obytného území BI od navrhované výrobní sféry VP a snižoval by možnosti odrazů hluku od nových objektů. – Parkování veškeré dopravy vyvolané provozem nových záměrů zajistit na pozemcích uvnitř funkční plochy VP. Opatření na ochranu ovzduší Lokalita Z03.2 – Návrh budoucích záměrů prověřit rozptylovou studií imisního zatížení z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. – Provoz záměrů nesmí způsobovat překračování hygienických limitů stanovených na ochranu zdraví podle NV. 597/2006 Sb. Opatření na ochranu vod Při řešení nakládání s neznečištěnými dešťovými vodami upřednostnit jejich zasakování na vhodném místě v blízkosti jejich vzniku.

-33-


8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Posuzovaná 3.změna územního plánu města Nymburk je navrhována invariantně. Změna vyplývá ze stávajícího ÚPM, vychází z podnětů vlastníků pozemků. Vymezených cílů z hlediska životního prostředí nadřazených koncepčních materiálů se návrh 3.změn ÚPM Nymburk dotýká pouze okrajově, v obecných rovinách a není s nimi v rozporu. Tabulka 6. Dotčené vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí a jejich hodnocení Složky ŽP Koncepční cíle Nadřazené koncepce

Ovzduší Půda

Krajina

Hodnocení plnění cílů

Integrovaný program ke zlepšení kvality Zvyšování kvality ovzduší v souvislosti s prevencí ochrany ovzduší středočeského kraje zdraví lidí snižováním imisního zatížení ovzduší původem z emisí stacionárních a liniových zdrojů. Státní politika ŽP ČR Omezování záboru půdy

1/0/-1 0

Státní politika ŽP ČR

Ochrana krajinných prvků a segmentů přírodního charakteru Koncepce ochrany přírody a krajiny v zastavěných územích Státní politika ŽP ČR Prosazování ochrany krajiny s jejími přírodními a kulturními dominantami a tradiční strukturou při tvorbě a schvalování územně plánovacích dokumentací

0/0

Koncepce ochrany přírody a krajiny

Příroda, ekosystémy Ekonomickosociální sféra

Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích

Rozvoj malých a středních podniků Snižování zátěže populace z expozice dopravním hlukem a imisí znečištění ovzduší

Veřejné zdraví

Státní politika ŽP ČR

1

Program rozvoje územního Středočeského kraje

obvodu

Program rozvoje územního Středočeského kraje

obvodu

Státní politika ŽP ČR Akční program zdraví a životní prostředí ČR Dopravní politika ČR na léta 2005 – 2013 Zdraví 21 Strategie regionálního rozvoje ČR

0 – bez vlivu 1/-1 – mírný vliv pozitivní /negativní 2/-2 – střední vliv pozitivní /negativní 3/-3 – zásadní vliv pozitivní /negativní

-34-

1

1/0/-1


9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Návrh 3.změn územního plánu Nymburk neklade zvláštní nároky na stanovení indikátorů pro monitorování vlivu koncepce na životní prostředí. V rámci územního plánu města Nymburk není nutné stanovovat zvláštní program monitorování ukazatelů kvality životního prostředí. Pravidelné monitorování a vyhodnocování podmínek území provádí pověřený orgán územního plánování na základě příslušného ustanovení stavebního zákona č.183/2006 Sb. v platném znění.

-35-


10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Posuzované 3.změny vplývají ze stávajícího územního plánu. Jejich účelem je umožnit další rozvoj města vyplívající z potřeb obyvatel, vlastníků pozemků a z aktualizace podmínek území. Předmětem změn jsou dílčí lokality, jejich provedením nevzniká nová koncepce. Rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je určen stanoviskem Krajského úřadu Středočeského Kraje [2] (závěrem zjišťovacího řízení ve smyslu z.100/2001 Sb.), vyhodnocení se vztahuje k lokalitám Z03.1 a Z03.2. Obě lokality jsou umístěny do čtvrti Zálabí v jihozápadním okraji města, kde spolu sousedí rozsáhlé průmyslové území s méně rozsáhlým bydlením individuálním - v rodinných domech a bydlením hromadným – v bytových domech a hypermarkety ve funkční ploše FVU. Zálabí protíná ulice Pražská, která kromě obsluhy místního území zprostředkovává tranzitní dopravu směřující jihozápadním směrem na Sadskou a dálnici D11 a dále směrem na Prahu. Západní okraj Zálabí je také protnut železniční tratí Poříčany – Nymburk s úrovňovým přejezdem v místě křížení s ulicí Pražskou. Zálabí je čtvrtí potenciálně zatíženou dopravou na ul. Pražské a železniční dopravou. S intenzivní dopravou souvisí akustické zatížení a imisní zatížení ovzduší. Měření ani akustické modelování nejsou v těchto místech k dispozici, s ohledem na dopravní intenzity podle sčítání ŘSD v roce 2005 je možné očekávat, že okraj obytné zóny Zálabí může být zatížen hlukem přibližujícím se hygienickým limitům. Z hlediska zatížení ovzduší je město Nymburk zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování krátkodobých imisních limitů polétavého prachu a cílového imisního limitu pro aromatické uhlovodíky benzo(a)pyren. Vymezené lokality neleží a nemají vztah k památkově chráněným územím, k zvláště chráněným územím z hlediska ochrany přírody a krajiny, k územním soustavám NATURA 2000, neleží v archeologicky významných lokalitách, nejsou v nich evidovány nemovité památky a objekty architektonického dědictví. Území lokalit nevytváří podmínky výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Z hlediska vodního zákona neleží lokality v záplavovém území, nejsou zde ochranná pásma vodních zdrojů ani chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Lokality nejsou součástí údolní nivy řeky. Již ve stávajícím územním plánu jsou obě posuzované lokality zařazeny mezi zastavitelná území. Změna územního plánu představuje transformaci funkčního využití území z občanské vybavenosti na výrobu průmyslovou a sklady v případě Z03.2 a z výroby průmyslové a skladů na občanskou vybavenost v lokalitě Z03.1. Změnou nedojde k otevření cesty vlivům z hlediska zastavěnosti území zábor půdy, vlivy na flóru a faunu, navyšování odpadních vod apod. Transformací FVU se otevírají možnosti instalování nových technologických zdrojů znečištění ovzduší a hluku v lokalitě Z03.2 a v Z03.1 se tyto možnosti naopak ruší. Budoucí možné vlivy nových záměrů není možné řešit v podrobnosti územního plánu, je však nutné upozornit na sousední obytná území a nutnost respektovat limity stanovené na ochranu zdraví lidí z hlediska hlukové a imisní zátěže. Obě lokality jsou dílčími pozemky navazujícími na průmyslovou zóny. Lokalita Z03.1 je přímo součástí pivovaru a sousedí s železniční tratí, nové objekty s akustickou ochranou bude nutné navrhnout s ohledem na dodržení hlukových limitů vnitřních prostorů staveb. Respektována musí být akustická ochrana obytného území sousedícího přes ul. Pivovarní. Lokalita Z03.2 je vklíněna mezi pozemek hypermarketu Norma a strojírenskou továrnu s dlouholetou tradicí (bývalá ZOM) Maschinenfabrik Niehoff. Původně byla vymezena pro rozšíření občanské vybavenosti, nově je určena pro rozšíření strojírenské výroby. Nové záměry musí respektovat obytné území za ul. Pražskou z hlediska hluku a znečištění ovzduší, to je nutné posoudit na úrovni konkrétních záměrů. V rámci zpracování změny územního plánu je doporučeno orientovat hlučné činnosti směrem k jižnímu okraji, tak aby nové objekty působily akustickou zábranu a byly vůči obytnému území odvráceny akusticky pasivní fasádou. Není doporučeno umisťovat stavební objekty přímo k okraji ulice, kde by mohlo docházet k odrazům hluku vůči obytnému území. V severním okraji je doporučeno ponechat pás zeleně, který by eliminoval možnosti vzniku odrazu hluku a přispěl by k estetickému oddělení průmyslu od bydlení. Hodnocení jednotlivých lokalit je provedeno koncepčně na základě jejich vymezení v návrhu změny ÚPM Nymburk [1] podle místního šetření, nadřazených koncepčních materiálů, informací o stávajícím stavu životního prostředí ze zdrojů CENIA, informací získaných od Českého hydrometeorologického ústavu, z informací integrovaného registrů znečištění, Geologické informační služby, Ústředního archivu ČÚZK, Českého statistického úřadu, Národního památkového ústavu apod. Z hodnocení vyplývá, že uplatnění územního plánu je možné, a umístění budoucích záměrů zařaditelných mezi záměry vyjmenované přílohou 1 z.100/2001 Sb. je řešitelné v mezích únosné míry zatížení životního prostředí. Ve vyhodnocení jsou stanovena základní koncepční opatření na snížení

-36-

Vyhodnocení vlivů SEA – 3. změny územního plánu města Nymburk jednotlivých vlivů budoucích záměrů na životní prostředí. Upřesnění a doplnění opatření bude účelné provést až v rámci přípravy konkrétních staveb. Změna ÚP města Nymburk č.3 vhodným způsobem a v souladu se zásadami ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, v legislativní úrovni a úrovni nadřazených koncepcí řeší vytyčené cíle územního plánování.

-37-


11. Závěry a doporučení, návrh stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci Dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro 3. změnu územního plánu města Nymburk byla vypracována v rozsahu přílohy 1 zákona 183/2006 Sb., v platném znění, ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb., v platném znění, osobou autorizovanou ve podle § 19 zákona 100/2001 Sb. Vyhodnocení prokázalo, že vlivy koncepce na životní prostředí nezpůsobují zatížení nad únosnou míru. Z hlediska negativních vlivů na životní prostředí lze s územním plánem jako celkem a s vymezenými změnami v lokalitě Z03.1 a Z03.2 souhlasit za podmínek splnění opatření vymezených níže.

NÁVRH STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

Katastrální území

: Návrh 3. změn územního plánu města Nymburk : Středočeský kraj, město Nymburk, obec s pověřeným obecním úřadem Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk : Nymburk

Předkladatel

: Úřad územního plánování Nymburk

Zpracovatel vyhodnocení

: Ing. Petr Hosnedl, Perunova 7 130 00 Praha 3

Název návrhu koncepce Umístění záměru

Držitel rozhodnutí o autorizaci podle §19 z. 100/2001 Sb., Č.j.: 38156/6488/OIP/03 Stanovisko: Na základě návrhu souborného stanoviska, vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí, výsledku veřejného projednání a vypořádání došlých připomínek dotčených správních orgánů, dotčených územních samospráv a veřejnosti, Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve smyslu ustanovení § 10i odst. 9 uvedeného zákona vydává

SOUHLASNÉ STANOVISKO k vyhodnocení vlivů 3. změny územního plánu města Nymburk na životní prostředí.

-38-


Podmínky souhlasného stanoviska : Lokalita Z 03.1 1. Lokalita leží v akusticky exponovaném rozsáhlejším území výrobní sféry, kde se také projevuje hluk z blízké železniční trati a hluk ze silniční dopravy po páteřní komunikaci ul. Pražské. Nové objekty v rámci navrhovaného funkčního využití OV, které budou akusticky chráněné ve smyslu NV.148/2006 Sb. je nutné navrhnout s ohledem na dodržení limitů hluku chráněného vnitřního prostoru staveb. 2. Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů vůči nejbližším chráněným objektům a obytnému území ve funkční ploše BI situovaným za ul.Pivovarní. 3. Parkování veškeré dopravy vyvolané provozem nových záměrů zajistit na pozemcích uvnitř funkční plochy OV. 4. Při řešení nakládání s neznečištěnými dešťovými vodami upřednostnit jejich zasakování na vhodném místě v blízkosti jejich vzniku. Lokalita Z 03.2 5. Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů ve smyslu NV. 148/2006 Sb. vůči nejbližším chráněným objektům a obytnému území ve funkční ploše BI situovaným za ul.Pražskou. 6. Činnosti, které jsou zdrojem hluku orientovat směrem do zóny VP (výrobní sféry). K severnímu okraji lokality situovat pouze akusticky pasivní objekty nebo jejich části, nejlépe tak, aby působily akustickou zábranu šíření hluku vůči obytnému území situovanému za ul.Pražskou ve funkční ploše BI. 7. Stěny případných nových objektů při severním okraji území nesmí způsobovat odraz hluku ze stávající dopravy po ul.Pražská. 8. K severní hranici doporučujeme vymezit pás izolační zeleně, který by přispěl k akustickému oddělení obytného území BI od navrhované výrobní sféry VP a snižoval by možnosti odrazů hluku od nových objektů. 9. Parkování veškeré dopravy vyvolané provozem nových záměrů zajistit na pozemcích uvnitř funkční plochy VP. 10. Při řešení nakládání s neznečištěnými dešťovými vodami upřednostnit jejich zasakování na vhodném místě v blízkosti jejich vzniku. 11. Návrh budoucích záměrů prověřit rozptylovou studií imisního zatížení z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. 12. Provoz záměrů nesmí způsobovat překračování hygienických limitů stanovených na ochranu zdraví podle NV. 597/2006 Sb.

-39-

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Návrh 3. změn územního plánu města Nymburk

Recommend Documents