Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Koncept 10. změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov - Jirkov

Ing. Petr Hosnedl

Letců R.A.F. 1935, 288 02 Nymburk

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, podle přílohy stavebního zákon 183/2006 Sb.

Koncept 10. změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov - Jirkov

pracovní verze

říjen 2008

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov

Název

: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro Koncept 10. změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov - Jirkov

Umístění

: Ústecký kraj Obec Chomutov Katastrální území: Chomutov 1, Chomutov 2

Zadavatel

: Ing.Arch. Pavel Ponča

Zpracovatel

: Ing. Petr Hosnedl, Posuzování vlivů na životní prostředí - dokumentace a posudky EIA - vyhodnocení vlivů koncepce SEA - řešení otázek životního prostředí při přípravě staveb - konzultace a poradenství - letecké snímky sídlo: Letců R.A.F. 1935 288 02 Nymburk kontakt, adresa pro korespondenci: Perunova 7 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 242 486 783 gsm: +420 606 754 759 [email protected]

IČ

: 690 11 265

Autorizace ve smyslu § 19 zákona 100/2001 Sb.

: Rozhodnutí o autorizaci Č.j.: 38156/6488/OIP/03

Spolupracovali

: Ing. Pavel Majer (aut.osoba podle § 67 z.114/1992 Sb.) : Mgr. Jiří Bělohoubek

Datum zpracování

: Říjen 2008

Podpis

: .............................................

-2-


Obsah 0.

ÚVOD ........................................................................................................................................................ 7

1.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. .......................................................................................

8

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. ......

8

2.1.1 Orientační umístění lokalit vymezeným k 10.změnám ÚPNSÚ................................................................... 9 2.2 CHARAKTERISTIKY STÁVAJÍCÍHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.................................................................... 15 2.2.1 Geomorfologické poměry.......................................................................................................................... 15 2.2.2 Geologické poměry ................................................................................................................................... 15 2.2.3 Hydrogeologické poměry .......................................................................................................................... 17 2.2.4 Radonové riziko ........................................................................................................................................ 17 2.2.5 Hydrologické poměry................................................................................................................................ 17 2.2.6 Klimatické charakteristiky ........................................................................................................................ 17 2.2.7 Biologické poměry .................................................................................................................................... 18 2.2.8 Ovzduší ..................................................................................................................................................... 19 2.2.9 Odpady...................................................................................................................................................... 23 2.2.10 Voda ..................................................................................................................................................... 23 2.2.11 Charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva................................................................................... 25 2.3 VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ................................................................. 28

3.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. ................................................................................ 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.4 3.5

30

OVZDUŠÍ ........................................................................................................................................................ 30 Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero.............................................................................................. 30 Lokalita 1002 Kamenný vrch .................................................................................................................... 32 Lokalita 1005/1 Záchytné parkoviště Nové Spořice – U Cihelny ............................................................. 32 Lokalita 1005/2 Záchytné parkoviště Nové Spořice - Černovická ............................................................ 32 Lokalita 1005/3 Záchytné parkoviště Pražské pole................................................................................... 32 AKUSTICKÉ ZATÍŽENÍ ..................................................................................................................................... 32 Lokalita 1001 Kamencové jezero.............................................................................................................. 33 Lokalita 1002 Kamenný vrch .................................................................................................................... 36 Lokality záchytných parkovišť 1005.......................................................................................................... 37 FLÓRA A FAUNA ............................................................................................................................................. 38 Lokalita 1001 – Zahrádky Kamencové jezero........................................................................................... 38 Lokalita 1002 – Kamenný vrch ................................................................................................................. 38 Lokality 1005 – Záchytná parkoviště ........................................................................................................ 38 Lokality 1004 – Vymezení nových ploch ZZ.............................................................................................. 39 Možnosti výskytu ZCHDR ......................................................................................................................... 39 ODVODNĚNÍ OBLASTI ..................................................................................................................................... 40 ZÁBOR ZPF .................................................................................................................................................... 40

4.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI.............................................................................................................

41

5.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ. ............................................................................................................................ 41 5.1 VLIVY NA OBYVATELSTVO ............................................................................................................................. 42 5.1.1 Lokalita 1001 ............................................................................................................................................ 42 5.1.2 Lokalita 1002 Kamenný vrch .................................................................................................................... 43 5.1.3 Lokality 1005 Záchytná parkoviště ........................................................................................................... 44 5.2 VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU A FLÓRU.............................................................................. 45 5.2.1 Vliv na faunu............................................................................................................................................. 45 5.2.2 Vliv na flóru .............................................................................................................................................. 45

-3-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov 5.3 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.7

VLIVY NA PŮDU .............................................................................................................................................. 46 VLIVY NA VODU ............................................................................................................................................. 46 VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA .......................................................................................................................... 46 Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero.............................................................................................. 47 Lokalita 1002 Kamenný vrch .................................................................................................................... 48 Lokality 1005 Záchytná parkoviště ........................................................................................................... 49 Lokality 1004 Zahrádky ............................................................................................................................ 49 VLIV HLUKU ................................................................................................................................................... 50 Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero.............................................................................................. 50 Lokalita 1002 Kamenný vrch .................................................................................................................... 54 Lokality záchytných parkovišť 1005.......................................................................................................... 54 Lokality 1004 – náhradní plochy pro zahrádky ........................................................................................ 55 VLIVY NA HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU .................................................................................................................... 56 5.7.1 Vlivy na hmotné statky .............................................................................................................................. 56 5.7.2 Vlivy na krajinu......................................................................................................................................... 56

6.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. ................................................................................................... 6.1.1 6.1.2

Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero.............................................................................................. 58 Lokalita 1002 Kamenný vrch .................................................................................................................... 60

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ...... 7.1.1 7.1.2 7.1.3

57

62

Opatření na ochranu zeleně a ekosystémů................................................................................................ 62 Opatření na ochranu přírody a krajiny..................................................................................................... 62 Opatření na ochranu před nepříznivými účinky hluku.............................................................................. 62

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ............. 64 9.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. .....................................................................................................................................................

65

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. ........................................................................... 65 11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ, NÁVRH STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU KE KONCEPCI ...................... 67

-4-


Seznam tabulek: Tabulka 1. Přehled produkce emisí podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 2005 – mimo REZZO 4 .............................................................................................................20 Tabulka 2. Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Chomutov ve výšce 10 m nad povrchem země. 21 Tabulka 3. Vybrané charakteristiky znečištění ovzduší NOx, NO2, SO2, PM10, CO data AIM za rok 2006 stanovených pro ochranu zdraví lidí...........................................................................22 Tabulka 4. Přehled imisních limitů a mezí tolerance(2006) pro vybrané sledované znečišťující látky pro území Chomutova ve smyslu NV.597/2006 Sb...................................................................23 Tabulka 5. Střední délka života při narození ve vybraných sledovaných regionech (Mostecké pánve) Ústeckého kraje..........................................................................................................................26 Tabulka 6. Příspěvky stávající automobilové dopravy ke stávající kvalitě ovzduší v okolí zahrádek Kamencového jezera, modelový rok 2008.................................................................................31 Tabulka 7. Příspěvky výhledové automobilové dopravy k imisnímu zatížení ovzduší v okolí zahrádek Kamencového jezera, modelový rok 2010 .................................................................31 Tabulka 8. Referenční body modelu hluku [7] .............................................................................34 Tabulka 9. Modelování hluku lokalita 1001 stávajícího stavu 2008 a ve výhledu 2010, v pasivní variantě, denní doba. ..................................................................................................................35 Tabulka 10: Příspěvky imisí z dopravy pro škodlivinu NO2 maximální hodinové koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6].........................................47 Tabulka 11. Příspěvky imisí z dopravy pro škodlivinu NO2 průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]........................................................47 Tabulka 12. Příspěvky imisí z dopravy pro PM10 nejvyšší průměrné denní koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]........................................................47 Tabulka 13. Příspěvky imisí z dopravy pro PM10 průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]........................................................48 Tabulka 14. Příspěvky imisí z dopravy pro benzen průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]........................................................48 Tabulka 15. Příspěvky imisí z dopravy pro BaP průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]........................................................48 Tabulka 16. Model hluku z dopravy v lokalitě 1001, tabulka porovnání posuzovaných stavů „s“ a „bez“ modelového záměru v rámci předpokládané změny........................................................52 Tabulka 17. Tabulka kritérií hodnocení významnosti vlivu a jeho známkování ...............................58 Tabulka 18. Komplexní hodnocení vlivů pro nulovou a návrhovou variantu lokality 1001, matice interakcí......................................................................................................................................59 Tabulka 19. Komplexní hodnocení vlivů pro návrhové varianty 1 a 2, lokalita 1002, matice interakcí......................................................................................................................................61 Tabulka 20. Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí a jejich hodnocení ..................................64

Seznam obrázků: Obrázek 1. Vymezení lokalit 10.změn ÚPNSÚ...................................................................................9 Obrázek 2. Lokalita 1001 před a po změně – orientační náhled.......................................................10 Obrázek 3. Lokalita 1002 před a po změně – orientační náhled........................................................11 Obrázek 4. Lokalita 1005/1 před a po změně – orientační náhled.....................................................12 Obrázek 5. Lokalita 1005/2 před a po změně – orientační náhled.....................................................13 Obrázek 6. Lokalita 1005/3 před a po změně – orientační náhled.....................................................14 Obrázek 7. Situování měřící stanice AIM..........................................................................................22 Obrázek 8. Graf střední délky života mužů v ÚK (KHS – zdraví 21)...............................................26 Obrázek 9. Graf střední délky života žen v ÚK (KHS – zdraví 21) ..................................................27 Obrázek 10.Graf novorozenecké úmrtnost ÚK (KHS – zdraví 21)...................................................27

-5-


Podklady: [1]

Stanovisko k návrhu zadání změny č.10 územního plánu sídelního útvaru Chomutov Jirkov ve smyslu §10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, odbor životního prostředí a zemědělství Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí nad Labem, č.j.: 681/08/ZPZ-SEA, ze dne 6.3. 2008

[2]

Zadání 10.změny územního plánu sídelního útvaru Chomutov Jirkov, MěÚ Chomutov – odbor rozvoje a investic města, březen 2008

[3]

10. změna ÚPNSÚ Chomutov – Jirkov, koncept řešení, Ing.arch Pavel Ponča, Ústí n.L., září 2008

[4]

Dopravní model automobilové dopravy města Chomutova, CityPlan spol.s.r.o., Praha, září 2006

[5]

Aktualizace dopravních podkladů pro SEA, 10. změny ÚPNSÚ Chomutov, CityPlan spol.s.r.o., Praha, srpen 2008

[6]

Příspěvková rozptylová studie dle §17 zákona č.86/2002 Sb., „Zimní a letní stadion a rekreační centrum (lázně) Kamencové jezero - Zadní Vinohrady, Chomutov“, Mgr. Jakub Bucek, Brno, září 2008

[7]

Akustická studie, Zimní a letní stadion a rekreační centrum (lázně) Kamencové jezero - Zadní Vinohrady, Chomutov, LI-VI Praha s.r.o., Praha, září 2008

[8]

Integrovaný plán rozvoje města Chomutova

[9]

Elektronická vektorová katastrální mapa Chomutov I a II. Posuzování vlivů na životní prostředí, Metody pro předběžnou rozhodovací analýzu EIA, Prof.Ing.Josef Říha, DrSc., ČVUT, Praha 2001

[10]

Zkratky: BD ČOV DSP DUR FVU CHLÚ CHOPAV IRZ KPRVAK LNA OA OZE OZKO PUPFL REZZO TNA ÚP ÚSES ZCHD ZCHÚ ZPF ŽP

Bytové domy Čistírna odpadních vod Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň stavebního povolení Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň územního rozhodnutí Funkční využití území Chráněná ložisková území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný registr znečištění Krajský plán rozvoje vodovodů a kanalizací Lehký nákladní automobil Osobní automobil Obnovitelné zdroje energie Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozemky určené k plnění funkcí lesa Registr zdrojů znečišťování ovzduší Těžký nákladní automobil Územní plán Územní systém ekologické stability Zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin ve smyslu z.114/1992 Sb. Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Životní prostředí

-6-


0. Úvod Předkládané posouzení vlivů 10. změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov Jirkov je zpracované podle přílohy stavebního zákona 183/2006 Sb. na základě požadavku [1] odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje, který je „příslušným úřadem“ podle § 22, písm. b) zákona 100/2001 Sb., a který na základě provedeného „zjišťovacího řízení“ stanovil nutnost posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí pro následující změny: Lokalita 1001 - Zahrádky Kamencové jezero, navržena je změna na SMS (smíšené území vybavenosti a sportu), důvodem této změny je vytvoření předpokladu pro budoucí umístění sportoviště, parkoviště a rekreačních objektů v návaznosti na budovaný areál „Zimního stadionu“. Lokalita 1002 Kamenný vrch, změna z FVU BX (bydlení v bytových domech vyššího standardu), ZV (Veřejná zeleň) a S (Sportoviště) na smíšené území obchodu a služeb – administrativa, obchody, služby, parkoviště, případně bydlení. Lokality 1005 Záchytná parkoviště - umístění záchytných parkovacích ploch v souvislosti s budováním rychlostní komunikace R7 a systému parkování ve městě. Na základě požadavku objednatele byly vyhodnoceny i náhradní lokality pro zahrádky 1004.

-7-


1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Posuzovaná koncepce – 10.změna ÚPN SÚ Chomutov Jirkov je doplněním a aktualizací stávající koncepce - schváleného a platného územního plánu respektujícího nadřazené dokumenty. Vymezené cíle jsou výslednicí potřeb daných stavem území, legislativou, dotčených stran a především genezí stávajícího územního plánu. Schválením 10.změny nevznikne nová koncepce. Veškeré navrhované body konceptu respektují předchozí mozaiku pravidel platného ÚP. Upravena jsou detailní pravidla pro jednotlivá území, pro něž MěÚ obdržel podnět na změnu nebo o ní rozhodl na základě sledování a vyhodnocování podmínek území. 10. změny mají přímou vazbu pouze na stávající ÚPN SÚ.

Přehled tematicky nejbližších nadřazených koncepčních materiálů celostátního významu: Státní politika životního prostředí České republiky Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Akční program zdraví a životní prostředí ČR Dopravní politika ČR na léta 2005 – 2013

Přehled tematicky nejbližších nadřazených koncepčních materiálů krajského a regionálních významu: Integrovaný národní program snižování emisí Krajský program snižování emisí TZL, NOx, SO2 Ústeckého kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Strategie trvale udržitelného rozvoje Ústeckého Kraje Integrovaný krajský program zlepšování kvality ovzduší Ústeckého kraje Krajský program snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu Země Ústeckého kraje, Územní energetická koncepce Ústeckého kraje Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Zastavitelné území města Chomutov se nachází v severozápadní části České republiky, v západní oblasti Ústeckého kraje, pod jihovýchodním okrajem pásu Krušných hor, na okraji podkrušnohorské pánevní oblasti. Nadmořská výška města se pohybuje v rozmezí cca 330 – 450 m n.m. Město leží na křižovatce silnic I/7, I/13 a významné železniční křižovatce. Město tvoří urbanistický celek (souměstí) s Jirkovem. Funkčně i urbanisticky jsou dále součástí obce Otvice, Spořice, Černovice. Dominantou celé aglomerace byla hnědouhelná pánev, se kterou je novodobý vývoj měst spjat – hornictví, energetika, těžký průmysl, koncentrace obyvatel, hromadná bytová výstavba. Důsledkem prudkého rozvoje oblasti v době budování socializmu – vlivem necitlivého intenzivního využívání území – těžký průmysl, povrchová těžba, energetika došlo k devastaci životního prostředí jenž v rámci ČR vykazuje pověstně výraznější stupeň poškození než je tomu v jiných průmyslových aglomeracích.

-8-


V souladu s rozvojem porevoluční ekonomiky volného trhu došlo i k překonfigurování lidských aktivit na území – to znamenalo útlum těžby, energetiky a hutnictví. Po přijetí dnes již rozsáhlého systému legislativy na ochranu životního prostředí vykazuje Chomutovsko podstatně lepší charakteristiky ŽP. Na významu získává přírodní hodnota města, bezprostřední návaznost na Krušné hory, aktivity pro cestovní ruch a rekreaci – Kamencové jezero, Podkrušnohorský park + ZOO, Bezručovo údolí, Krušné hory, Červený Hrádek atd. Dobrým předpokladem dalšího rozvoje je technická infrastruktura, nové průmyslové objekty (Parker annnifin - strojírenství, Eaton industries, AMP Chomutov, Milenium 3000) a drobné výrobní provozovny roztroušené po celém území města. Pro celou aglomeraci je charakteristické rozdělení do funkčních celků: centrální zóna Chomutova, historické jádro Jirkova s dominantou Červeného Hrádku na východě, průmysl Chomutov – jih s prostory těžebních polí dolu J. Žižka a zemědělskou zónou, na severovýchodě rekreační zóna Podkrušnohorského parku, Kamencového jezera a Otvických rybníků, na západě prostor doplňuje zóna s výrobní a hlavně obytnou funkcí.

2.1.1 Orientační umístění lokalit vymezeným k 10.změnám ÚPNSÚ

Obrázek 1. Vymezení lokalit 10.změn ÚPNSÚ

-9-


1001 – Zahrádky, Kamencové jezero

Obrázek 2. Lokalita 1001 před a po změně – orientační náhled

Lokalita je umístěna na ploše stávajících zahrádek (ZPF) při východní okrajové části Chomutova, při ul.Mostecká, naproti bývalým vinohradským kasárnám, kde se nyní připravuje výstavba sportovišť zimního a letního stadionu. Podle stávajícího územního plánu je funkční využití území stanoveno jako ZZ – zahrádky, předpokládá se změna na RS – rekreační území s převahou sportu. Důvodem pro pořízení změny je budoucí rozšíření území areálu Kamencového jezera – vstup, parkoviště, sportoviště, rekreační objekty areálu v návaznosti na areál bývalých kasáren, ve smyslu integrovaného plánu rozvoje města. V současnosti plochu zájmového území tvoří 100% fungující typická zahrádkářská kolonie. Fenomén těchto kolonií je původem z druhé poloviny minulého století – z doby socialistického Československa. Kolonie jsou charakteristické sítí drobných většinou čtvercových pozemků sloužících k pěstování ovoce a zeleniny pro osobní potřebu rodiny uživatele. Pozemky jsou obslouženy úzkou účelovou komunikací s vyloučením provozu motorových vozidel - ten je umožněn pouze výjimečně. Zázemí každé zahrádky je tvořeno malým přízemním zahradním domkem o půdorysu cca 4 x 4 m. Specifickou hodnotou zahrádek jsou ovocné a okrasné stromy, tato hodnota nabývá se stářím zahrádky, kdy porost stromového patra dosahuje jistého stupně zapojení a vytváří příznivé mikroklimatické podmínky, to má význam zejména pro individuální rekreaci konkrétních uživatelů, ale také pro okolní městskou zástavbu, neboť zahrádky v pokročilém rozvoji stromového patra přispívají do systému městské zeleně, byť tuto zeleň vzhledem k oplocení zahrádek nelze charakterizovat jako veřejnou. Z hlediska ochrany přírody a krajiny mají kolonie zahrádek spíše negativní vliv, neboť dochází k introdukci nepůvodních druhů do životního prostředí a jde o oplocené, uzavřené území pro člověka a biotu neprostupné. Z hlediska znečištění ovzduší může být zemědělská činnost potenciálním nárazovým zdrojem emisí pachových látek, prachu a emisí ze spalování dřeva, grilování a spalování listí, natí a jiných zahrádkářských odpadů NOx, CO, SO2, PM10 apod. (např. hnojení, kompostování). Zájmového území sousedí s funkčními plochami a objekty z: S strany: RS – rekreace s převahou sportu, areál Kamencového jezera V, JV, J strany: ul. Mostecká za ní ZO - zeleň ostatní, SMX - území pro sport a s ním související aktivity (plochy pro realizaci zimního a letního stadionu), ZZ - zahrádky JZ a Z strany – ZO – zeleň ostatní, SMX - smíšené území vybavenosti a sportu, G – garáže, S – sportoviště, BM – bydlení městské. Nejbližší obytné území (sídliště Zadní Vinohrady) se nachází Z a JZ směrem cca 50 m od Z okraje zahrádek. Ze širšího pohledu se jedná o okrajovou část města, které dominuje rozsáhlé sídliště Zadní Vinohrady, rekreace v souvislosti s Kamencovým jezerem, Velkým Otvickým rybníkem, navazujícím Podkrušnohorským zooparkem, a rozsáhlé stávající „braun field“ bývalá vojenská kasárna, po 7. změně již určená pro výstavbu zimního a letního stadionu. Z jihovýchodního a východního směru se rozprostírají pole – využívané zemědělské pozemky.

-10-


Pro prognózu znečištění ovzduší [6] a hluku [7] z budoucích předpokládaných záměrů na ploše ZZ, byl aktualizován digitální dopravní model [5] včetně sčítání dopravy, který pro město Chomutov vytváří specializovaná dopravní společnost CityPlan s.r.o. Podle dopravního modelu [5] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h na ulici Mostecká pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na této komunikaci následující: 2008 = 5 730/290/125 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) 2010 = 1 310/50/60 2020 = 1230/50/85

1002 Kamenný vrch

Obrázek 3. Lokalita 1002 před a po změně – orientační náhled

Lokalita pro změnu 1002 je vymezena na rozhraní sídlišť Březenecká a Kamenná. V současnosti jsou zde zastoupeny funkční plochy BX - bydlení v bytových domech vyššího standartu, ZV – zeleň veřejná a S – sport. Území je veřejně přístupnou plochou. Na jeho jižní části se nachází oválné travnaté hřiště doprovázené v okrajových částech porostem stromů a keřů. Napříč lokalitou prochází alej dubů vyššího stáří, za ní, při severovýchodním okraji je opět veřejné sportoviště – škvárové hřiště a hřiště na volejbal/nohejbal. Obě sportoviště včetně výsadeb zeleně při okrajích nejsou dostatečně udržované a částečně podléhají přirozené sukcesi v závislosti na jejich využití veřejností. Lokalita je vymezena mezi sídlištními obslužnými komunikacemi ul. Březový vrch a Kamenná, které ji obklopují z JV, J až Z strany. Západním směrem za ulicí Březový vrch leží na pozemcích s mírným sklonem 8-mi podlažní panelové obytné domy sídliště Březenecká, tyto domy jsou vzhledem ke svojí výšce a umístění na vyšším místě potenciálně akusticky a imisně exponované vůči možným činnostem na předmětné lokalitě a to zejména v její jižní části. Jižním směrem přes křižovatku Kamenná x Březový vrch leží opět panelové bytové domy, také akusticky i imisně exponované vůči ploše zájmového území a „ostrov“ veřejné

-11-


zeleně – veřejně přístupný porost. Jihovýchodně až východně za ulicí Kamenná stojí komponovaný soubor panelových bytových domů (Školní pěšina). Severovýchodním směrem nad lokalitou prochází koryto Podkrušnohorského přivaděče, nad ním je objekt základní školy jehož vnitřní areál je s lokalitou propojen lávkou a nezpevněnou cestou pro pěší. Prostor obou hřišť, i když je veřejně přístupný a není součástí školy, evidentně slouží jako venkovní školní sportoviště a nejbližší možné místo pro krátké školní vycházky. Ze širších územních vztahů je zájmová lokalita nedílnou součástí obou sídlišť, kromě toho že slouží jako alternativní školní sportoviště, je svojí centrální dispozicí a kvalitní zelení pro místní obyvatele místem odpočinku, rekreace, sportovního vyžití a setkání. Zájmového území sousedí s funkčními plochami a objekty z: S strany: ZO - zeleň ostatní, ul. Březový vrch, ZV – zeleň veřejná, vodní tok – Podkrušnohorský přivaděč V strany: ZO zeleň ostatní, ul. Kamenná, BM – bydlení městské J strany: ul. Kamenná, ZV, ZO Z strany: ul. Březový vrch, BM – bydlení městské Podle dopravního modelu [4] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na nejbližších komunikacích následující: ul. Kamenná – 2005 = 3330/120/110 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 4040/230/140 – 2020 = 4690/280/140 ul. Březový vrch – 2005 = 4400/310/120 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 4700/340/240 – 2020 =5030/360/200

1005/1 Záchytné parkoviště Nové Spořice - U Cihelny

Obrázek 4. Lokalita 1005/1 před a po změně – orientační náhled

Lokalita určená pro záchytné parkoviště (SV-P) navržená v souvislosti s budováním rychlostní komunikace R7 a blízkosti státní hranice, dále také v souvislosti s budováním systému parkování ve městě. V současnosti je funkční využití této lokality stanoveno jako SV – smíšené území výroby a služeb, v rámci tohoto funkčního využití je také možné umisťovat stavby dopravní infrastruktury, to znamená i záchytná parkoviště. Vymezením FVU jako SV-P se nejedná o zásadní změnu. Ve stávajícím stavu se na lokalitě nachází trvalý travní porost (louka) s doprovodnou zelení při hranících pozemku.

-12-


Zájmového území sousedí s funkčními plochami a objekty z: S, SV, V strany: VZ – Výroba zemědělská, lesní pozemky – lokální biocentrum LBC 92 Novospořický lesík V strany: ZO – zeleň ostatní, BV - území bydlení venkovského typu ZO - zeleň ostatní, ul. Březový vrch, ZV – zeleň veřejná, vodní tok – Podkrušnohorský přivaděč V strany: ZO zeleň ostatní, ul. Kamenná, BM – bydlení městské, v této ploše je jako jediný umístěný objekt Hostince Cihelna. J strany: slepá komunikace umožňující dopravní napojení na silnici I/13 Z strany: SV Ze širších územních vztahů je lokalita umístěna při západním okraji Chomutova v blízkosti křížení budované rychlostní komunikace R7 a I/13, jako součást rozsáhlejšího průmyslového území Nové Spořice. Vymezená lokalita se významným způsobem nedotýká obytných území. Jediný objekt k bydlení, jehož pozemek se dotýká jejího JV okraje, je využíván jako Hostinec Cihelna. Podle dopravního modelu [4] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na komunikaci I/13 na profilu u napojení bezejmenné obslužné komunikace následující: 2005 = 15440/1370/2260 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) 2010 = 17110/1580/2380 2020 = 17450/1720/2590

1005/2 Záchytné parkoviště Nové Spořice - Černovická


Lokalita určená pro záchytné parkoviště (SV-P) navržená v souvislosti s budováním rychlostní komunikace R7 a s blízkostí státní hranice, dále také v souvislosti s budováním systému parkování ve městě. V současnosti je funkční využití této lokality stanoveno jako SV – smíšené území výroby a služeb, v rámci tohoto funkčního využití je také možné umisťovat stavby dopravní infrastruktury, to znamená i záchytná parkoviště. Vymezením FVU jako SV-P se nejedná o zásadní změnu. Ve stávajícím stavu je lokalita ornou půdou ponechanou přirozenému vývoji s doprovodnou zelení při hranících pozemku a s drobnými keři rozptýlenými po ploše zájmového území. Zájmového území sousedí s funkčními plochami a objekty z: S strany: čtyřpruhá komunikace první třídy I/13, za ní smíšené území výroby a služeb SV a BV – bydlení venkovského typu V strany: SV, VP – výroba průmyslová J strany: VP – výroba průmyslová, lokální biocentrum LBC 108 a lokální biokoridor

-13-


LBK 77 Z strany: obslužná komunikace místního významu ul.Potoční, vodní tok Hačka v jehož ose prochází lokální biokoridor LBK 77 a lokální biocentrum LBC 108 za nimi konec území řešeného ÚP a zemědělské pozemky SZ strany: za ul.Potoční a vodním tokem Hačkou BV – bydlení venkovské a čtyřpruhá silnice I/13 ul.Černovická Ze širších územních vztahů je lokalita umístěna při západním okraji Chomutova v blízkosti křížení budované rychlostní komunikace R7 a I/13, jako součást rozsáhlejšího průmyslového území Nové Spořice. Vymezená lokalita se významným způsobem nedotýká obytných území, pouze při severozápadním cípu území se za ul. Potoční a vodním tokem Hačkou nachází skupina cca 6-ti RD. Podle dopravního modelu [4] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na komunikaci I/13 u profilu před napojením ulice Potoční a intenzity na ulici Potoční následující: I/13, ul.Černovická – 2005 = 15090/1210/1560 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 20310/1540/1810 – 2020 = 23420/1710/2030 ul. Potoční – 2005 = 330/30/30 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 340/40/30 – 2020 = 380/30/40

1005/3 Záchytné parkoviště Pražské pole


Lokalita určená pro záchytné parkoviště (SV-P) navržená v souvislosti s budováním rychlostní komunikace R7 a s blízkostí státní hranice, dále také v souvislosti s budováním systému parkování ve městě. Navrženo je rozšíření současně zastavitelného území do trojúhelníkového prostoru mezi výrobními areály v průmyslové zóně Pražské pole. Lokalita je zcela mimo kontakt s obytným územím. V současnosti je území loukou podléhající postupné sukcesi v závislosti na jejím sečení, se stromy a keři v okrajových částech lokality. Zájmového území sousedí s funkčními plochami a objekty z: Z, S, V strany: VP – výroba průmyslová J strany: Obchvat města I/7, za ním lokální biocentrum LBC 68 Pražské pole V strany: SV, VP – výroba průmyslová

-14-


2.2

Charakteristiky stávajícího stavu životního prostředí

2.2.1 Geomorfologické poměry Zájmové území se nachází v rámci Hercynského systému v provincii Česká vysočina, v subprovincii Krušnohorská soustava, v Podkrušnohorské oblasti, v celku Mostecká pánev, v podcelku Chomutovsko-teplická pánev, v okrscích Údlická kotlina a Jirkovská pánev.

2.2.2 Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska je zájmové území součástí terciérní severočeské pánve. Podloží terciérní pánve je tvořeno horninami krušnohorského krystalinika a svrchnokřídovými sedimenty.

Krušnohorské krystalinikum Geologická stavba krystalinika v podloží pánve je dosti pestrá a složitá. Horninové pruhy na úpatí Krušných hor mají průběh směru SZ-JV až Z-V a podle dostupných údajů se předpokládá, že je stejný i v podloží pánve. V oblasti Chomutova pokračují v podloží různé typy muskovit-biotitické pararuly a četnými polohami muskovitické ortoruly (Fořt 1963). Horniny paleozoika – prekambria se podle základní geologické mapy list 02-331 M 1 : 25 000 nacházejí v zastavitelném území Chomutova – Jirkova v oblastech svahů Domoviny, Horní Vsi, sídliště Březenecká, vrchu Strážiště, dále pod Kamenným Vrchem v sídlištích Kamenná a Zahradní ve formě muskovitických až biotitických – muskovitických ortorul, jemnozrnných – převážně masivních pararul, muskovitů – biotitických pararul.

Svrchní křída V podloží neogenních sedimentů, případně tufů a tufitů střezovského souvrství (oligocén až spodní miocén) se vyskytují uloženiny svrchní křídy, které patří k nejzápadnějším výběžkům české křídově pánve. Stratigraficky patří tyto sedimenty cenomanu (perucké a korycanské vrstvy). V oblasti kamenného vrchu se dále nalézá Jizerské souvrství, pískovce, místy s glakonitem, z období středního turonu.

Terciér V podloží miocénních sedimentů hnědouhelné pánve se nacházejí pyroklastika střezovského souvrství. Po vzniku střezovského souvrství následoval hiát, během kterého horniny hluboce zvětraly a na počátku tvorby pánevní výplně byly zčásti redeponovány do bazálních sedimentů. Spodní část mosteckého souvrství je tvořena spodními písčitojílovitými vrstvami, litologicky nejpestřejšími, zastoupenými jíly, písčitými jíly a písky většinou světle šedé až šedohnědě barvy. Písky jsou jemnozrnné, častá je příměs redeponovaného vulkanogenního materiálu (tufitické jíly). Střední část mosteckého souvrství je tvořena tzv. "slojovým souvrstvím", které se vyznačuje převahou uhelné sedimentace a vznikem uhelné sloje. Přechod ze spodní části mosteckého souvrství se vyznačuje střídáním mnoha tenkých poloh a lávek uhlí, uhelných jílů, jílů až jemnozrnných jílovitých písků a pískovců. Svrchní část mosteckého souvrství je tvořena jezerními sedimenty tzv. nadložního souvrství. Jsou to hnědé, tence vrstevnaté, místy prachovité jíly až jílovce, střípkovitě větrající. V určitých horizontech se nacházejí pelosideritové konkrece a čočky. Horniny mosteckého souvrství se podle základní geologické mapy lis 02-331 a 02-333 nacházejí v JV části Chomutova v okolí Velkého Otvického rybníka, Na Vinicích a Zadních Vinohradech, v okolí Údlického lesíka a v území s místním názvem U Míchanic. Plocha hlavní uhelné sloje spolu s jejími ekvivalenty se nacházejí v oblasti Kamencového jezera a Podkrušnohorského zooparku. Uhelná sedimentace je velmi znehodnocena silným vlivem klastické – jílovitopísčité složky, s hospodářského hlediska byl v minulosti zajímavý pouze prostor okolo Kamencového jezera, uhelné polohy zde byly natolik postsedimentárně

-15-


impregnovány pyritem, že mohli být těženy jako tzv. kamenečné břidlice na výrobu kamence a kyseliny sírové. Dnes je území mimo těžbu. Mostecké souvrství střední část se dále nachází v centrální až SV části Jirkova v území mezi ulicí Červenohrádeckou a Chomutovskou.

Kvartér Kvartérní uloženiny jsou zastoupeny především sprašovými hlínami, relikty štěrkovitých teras a rozsáhlými náplavy s údolní štěrkopískovou terasou Chomutovky. Významné jsou zde také antropogenní navážky.

Pleistocén Proluviální písčité štěrky, donau K tomuto stratigrafickému stupni zařazujeme štěrkovou akumulaci Chomutova. Středně hrubé štěrky až štěrkopísky většinou silně zahliněné a navětralé o mocnosti 3 – 5 m, které jsou často rozvlečeny pozdější denudací. Proluviální písčité štěrky, riss Akumulace je tvořena středně hrubými až hrubými písčitými štěrky. Povrch akumulace tvoří jižním směrem mírně ukloněnou plošinu nevysoko nad úrovní řeky Chomutovky, relativní výška nad řekou se snižuje od S k J. Na této štěrkové úrovni je postavena Z část Chomutova končící na J u Údlic. Celková hmotnost štěrků dosahuje 3 – 10 m. Proluviální písčité štěrky, mindel Akumulace tvoří rozsáhlý morfologický nevýrazný proluviální kužel při vyústění z Krušných hor řeky Chomutovky a při vyústění potoků v oblasti Ahníkova. Povrch tvoří rozsáhlou plošinu mírně ukloněnou k J. Granulometricky jde o štěrky převážně středně až hrubě zrnité, s ojedinělými většími balvany. Štěrky jsou většinou chaoticky uspořádané, jen místy lze pozorovat nezřetelný náznak vrstevní konformní akumulace.

Holocén Deluviální, převážně hlinitopísčité sedimenty Vyplňují bezvodé splachové deprese a periodicky protékané sníženiny v reliéfu krajiny. Litologicky to jsou převážně písčité hlíny s příměsí štěrků, mají v celé své mocnosti poměrně silnou humózní příměs. Antropogenní uloženiny, navážky, staré haldy Jsou spojené s průmyslovou a stavební činností v minulosti, vznikaly při hlubinné těžbě, jako odpad v průmyslových továrnách, při stavbě komunikací a dalších objektů. Mocnost nepřesahuje 25 m. Podle základní geologické mapy zaujímají v zastavěném území Chomutova – Jirkova největší podíl kvartérní sedimenty pleistocénu. Nacházejí se ve střední a západní části Chomutova a ve střední, JV a V části Jirkova. Holocénní přirozené uloženiny jsou v podloží niv vodních toků a vodních ploch. Významným prvkem jsou také antropogenní navážky, skládky a haldy, které se v Chomutově nalézají pod tělesem železniční trati v území vymezeném z východu ulicí Lipskou, z jihu Spořickou, západním směrem plocha zasahuje až téměř k silnici mezi Novými Spořicemi a Spořicemi, dále plochou mezi válcovnami trub a Údlickým lesíkem, dále relativně malými plochami na území Chomutovských železáren. V blízkosti Jirkova je navážka u bývalého Šichtova dolu, vedle Jízdárny, zasahující pod silnicí Jirkov – Chomutov do sídliště Kamenná. V samotném Jirkově se nacházejí dvě navážky v Nových Vinařicích mezi náměstím Dr. Beneše, ulicí Dvořákovou a Červenohrádeckou ulicí a plocha mezi ul. 5. května, U Sauny a Jezerskou. V lokalitách vymezených v 10. změnách ÚPNSÚ Chomutov-Jirkov nejsou zastoupena území v nichž by přítomnost navážek představovala rizika výskytu starých ekologických zátěží.

-16-


2.2.3 Hydrogeologické poměry Podle základní hydrogeologické mapy list 02 Ústí nad Labem je mělký oběh podzemní vody na většině území Chomutova a Jirkova vázaný na kvartérní kolektor fluviálních a proluviálněfluviálních štěrků a písků würmského, risského, mindelského až günzského stáří s průlinovou propustností, s volnou hladinou podzemní vody. U vyšších terasových stupňů závisí zvodnění převážně na infiltraci srážek. Podzemní vodu lze také zastihnout v terciérním – neogením kolektoru tvořeným limnickými sedimenty s puklinově propustnými kolektory v hnědouhelných slojích a průlinově propustných píscích, které překrývají nepropustné jíly nadložního souvrství. Směr proudění podzemní vody ve fluviálních sedimentech je možné očekávat totožný s odtokem vody v povrchových tocích. Transmisivitu podle ZHG můžeme v území očekávat s koeficientem v rozmezí od 10-4 až 10-2 m2/s, při indexu Y 5 – 7.

2.2.4 Radonové riziko Podle mapování indexu radonového rizika v rámci Radonového programu České republiky prováděném v roce 1990 Státním úřadem pro jadernou bezpečnost je na většině území Chomutova a Jirkova přechodně nízká až střední kategorie indexu radonového rizika geologického podloží. Nízkou kategorii můžeme očekávat v území kvartérních fluviálních sedimentů, střední kategorie radonového indexu byla vymapována na území kde se při povrchu nacházejí horniny Krušnohorského krystalinika - Domovina, Horní Ves, sídliště Březenecká, dále pod Kamenným Vrchem v sídlištích Kamenná a Zahradní území. Kategorie radonového indexu geologického podloží vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací.

2.2.5 Hydrologické poměry Zastavitelné území Chomutova a Jirkova leží v hlavním povodí Labe, které se dále rozděluje rozvodnicí procházející přibližně SZ – JV směrem přes Podkrušnohorský zoopark okolo západního břehu Kamencového jezera, na povodí velkého hydrologického celku Ohře (území Chomutova) a Bíliny (převážně území Jirkova). Podle členění do dílčích povodí se na území Chomutova nachází povodí Chomutovky, která prochází cca SZ – JV středem města a její drobná povodí o č.hydrologického pořadí: 1-13-03112, 1-13-03-113, 1-13-03-114 a Hačky 1-13-03-115 protékající přes Černovice a Spořice, dále částečně povodí Bíliny o drobných povodích 1-14-01-014 (Hutní potok). Na území Jirkova se vyskytují povodí Bíliny 1-14-01-004 (Březenecký potok), 1-14-01-003, 114-01-005, 1-14-01-006 (Lužec), 1-14-01-007, 1-14-01-014 (Otvický p.) a 1-14-01-012. Přes zastavitelná území Chomutova a Jirkova je rovněž vedený uměle vytvořený Podkrušnohoský přivaděč průmyslové vody. Přivaděč prochází napříč rozvodnice povodí Bíliny a Ohře, na většině svého umělého koryta je vedený na povrchu, v centru Chomutova a v místech průniku rozvodnicí je zatrubněný. Podle v.470/2001 Sb. je Hačka významným vodním tokem v úseku o čísle hydrologického pořadí 1-03-13-115/1 a Hutná o čísle 1-03-13-115/2. SZ okraj zastavitelného území Chomutova – Jirkova leží ve smyslu v 10/1979 Sb. v CHOPAV Krušné hory (Chráněná oblast přirozené akumulace vod)

2.2.6 Klimatické charakteristiky Zájmové území leží v mírně teplé klimatické oblasti; v okrsku mírně teplém, mírně suchém, s převážně mírnou zimou. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 7 až 8 °C. Území se nalézá ve srážkovém stínu Krušných hor, průměrný roční úhrn srážek za období 1961 – 2000 činí 516,8 mm. Doba trvání slunečního svitu činí cca 1440 h/rok.

-17-


Pro podkrušnohorské pánevní oblasti jsou charakteristické časté výskyty chladových inverzí, které mají důsledek ve zhoršených rozptylových podmínkách a nepříznivé imisní situaci znečištění ovzduší. Kvalita ovzduší je ohrožena zejména v chladné části roku, kdy nastávající inverzní děje mají větší plošný i časový rozsah.

2.2.7 Biologické poměry Zájmové území je kontrastní plochou na rozhraní Mostecké pánve a svahů Krušných hor, kde se střetává silně ovlivněná urbanizovaná a průmyslová krajina s výraznými zásahy těžební činnosti do přirozeného odtoku povrchových i podzemních vod. Svůj podíl zde mají lidská sídla, plochy dopravy, povrchové těžby, zemědělství, těžkého průmyslu, a relativně přirozené a cenné ekosystémy Krušných hor. Složení ekosystémů vázaných na Chomutov – Jirkov je tedy výslednicí těchto skutečností. Zastavitelné území Chomutova – Jirkova lze považovat za městskou urbanizovanou krajinu, výrazně ovlivněnou dlouhodobými atropogenními vlivy lidského sídla, kde se však nacházejí i velmi cenná území chráněná zákonem 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K cenným územím řadíme především Bezručovo údolí, údolí Hačky, Kamencové jezero, Podkrušnohorský ZOOpark a další. Ovlivnění výskytu přirozených přírodních ekosystémů se zde děje: – zastavěním • úbytkem přirozených ekotopů - ploch migrace a rozmnožování organismů • odvodněním území – změna půdních a mikroklimatických vlastností území • změnou albeda povrchu území – změna mikroklimatických vlastností • odstranění nebo nahrazení původního horninového substrátu navážkami • fragmentací území, neprostupností krajiny pro organizmy – produkcí cizorodých látek a fyzikálních polí • znečištěním ovzduší, narušení chemizmu půd ukládáním imisí vzdušných polutantů – okyselení a nitrofizace půd, zanášení těžkých kovů a jiných toxických látek do potravních řetězců původem z průmyslové výroby, zemědělství, ukládáním odpadů a z infrastruktury sídel (vytápěním, spalováním paliv) • produkcí tepla, hluku a světelných emisí – introdukcí cizích druhů – úbytek domácích populací, změny v rovnováze původních ekosystémů

Flóra Stávající zeleň Chomutova odpovídá charakteristické městské krajině s výrazným podílem cíleně pěstované kulturní zeleně složené ze šlechtěných okrasných i původních druhů na frekventovaných místech města a přirozeně se vyvíjejících společenstvech navázaných na nevyužívaných plochách v okrajových partiích území, plochách opuštěných průmyslových objektů, navážek, starých skládek odpadu, vodotečí a nevyužívaných zemědělských půd, které lze rozdělit na plochy sukcesního klimaxu a plochy pionýrských, nitrofilních, ruderálních druhů, jenž jako první nastupují do neobsazeného substrátu ponechaného lidmi bez využití. Podle rekonstrukčního mapování přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol. 2001) na území města Chomutova a jeho okolí původně převládaly společenstva černýšových dubohabřin Malampyro nemorosi – Carpinetum. Černýšové dubohabřiny se vyskytují v nadmořských výškách 250 – 450 m n.m., představují klimaxovou vegetaci planárního až suprakolinního stupně ČR s optimem výskytu ve stupni kolinním. Dubohabřiny představovali klimatický klimax mezických stanovišť rovin nebo mírných svahů, představují jednotku značné ekologické variability, osidlují různé tvary reliéfu – nížinné roviny, různě orientované svahy i mírné terénní deprese, na půdách vznikajících na geologických substrátech od kyselých půd krystalinika po krystalické vápence, svahoviny, spraše nebo aluviální náplavy. Malampyro nemorosi – Carpinetum tvořili stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem obecným (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tillia cordata, (na vlhčích stanovištích Tillia platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a

-18-


stanovištně náročnějších listnáčů jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč – (Acer platanoides), třešeň ptačí (Cerasum avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro tvoří mezofilní druhy opadavých listnatých lesů. Bilinné patro tvoří rovněž mezofilní druhy (Helpetica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L.niger, Lamium galeobdolom, Melampyrum nemorosum, Mercurialis perenis, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum, Viola reichenbachiana aj.) V současnosti tato společenstva často nahrazují: Lesní společenstva – smrkové monokultury (Picea abies), borové, modřínové, akátové či javorové (Pinus sylvestris, Larix decidua, Robinia pseudacacia, Acer pseudoplatanus), keřová společenstva řádu Prunetalia, luční, pastvinná a subxerotermmní travinobylinná – společenstva Arrhenatherion a Bromion erecti, Lolio – Cynosurenion, ruderální společenstva – Galio Alliarion, Arctlon lappae, Aegopodion podagrarie, Dauco-Melilotion, Sisymbrietalia, Polygonion avicularis.

Fauna V území můžeme očekávat především obvyklá živočišná společenstva savců, ptáků, plazů, obojživelníků a hmyzu přizpůsobená a navázaná na antropogenní plochy. Druhové složení na území Chomutova a Jirkova se však lokálně velmi odlišují, výskyt významnějších populací zákonem chráněných druhů je možné očekávat v území, která jsou součástí ptačích oblastí a významných evropských lokalit NATURA 2000, v území významných krajinných prvků, přírodních památek, rezervací a dalších zvláště chráněných území vyhlášených ve smyslu zákona 114/1992 Sb. v pozdějším znění.

2.2.8 Ovzduší Zdroje znečišťování ovzduší Kvalita ovzduší v městě Chomutově a Jirkově je dána emisemi ze stacionárních (bodových a plošných) a liniových-mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Stacionární bodové zdroje jsou většinou průmyslová spalovací a technologická zařízení jejichž počet není velký, ale roční produkce emisí pro jednotlivé zdroje je značná, tyto zdroje se podílejí na znečištění ovzduší široké oblasti – mají velký dosah; dále mezi ně řadíme celou řadu menších zdrojů instalovaných za účelem výroby tepla ať už pro skupiny objektů, firem či pro individuální domácnosti – individuální bilance výstupních emisí pro jednotlivé zdroje není tak velká a rozsah znečištění ovzduší má lokální charakter. Jejich plošný výskyt je však podstatně hustší, takže za nepříznivých klimatických podmínek se jejich účinek sčítá a tyto zdroje potom působí jako jeden masivní plošný zdroj vytvářející imisní příkrov pro velké území oblasti. Do stacionárních plošných zdrojů řadíme skládky paliv, odpadů či materiálů, otevřené lomy, jiné plochy způsobující úniky znečišťujících látek – zapaření, hoření, prašnost, zápach, úniky látek způsobené pracovními činnostmi. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší dělíme ve smyslu z. 86/2002 Sb. do čtyřech kategorií podle instalovaného výkonu a použité technologie: Zvlášť velké zdroje – pro spalovací zdroje jsou zařízení o instalovaném výkonu či tepelném příkonu 50 MW a více – označení v evidenci: REZZO 1 – technologická a spalovací zařízení Velké zdroje – 5 MW až 50 MW – označení v evidenci: REZZO 1 Střední zdroje – 0,2 MW až 5 MW – označení v evidenci: REZZO 2 – technologická a spalovací zařízení, plochy způsobující závažné emise ZL

-19-


Malé zdroje – do 0,2 MW – označení v evidenci: REZZO 3 - technologická a spalovací zařízení, plochy způsobující emise ZL (skládky, sklady, plochy činností - prací), které nespadají do předchozích kategorií Mobilními zdroji znečišťování ovzduší jsou samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení. Jde zejména o dopravní prostředky a jiná zařízení či nářadí. Emise mobilních zdrojů se evidují v kategorii REZZO 4.

Emise ze stacionárních a mobilních zdrojů Podle evidence stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší je okres Chomutov na prvním místě v produkci znečišťujících látek v Ústeckém kraji. Na kvalitu ovzduší v Chomutově mají vliv i zvlášť velké a velké stacionární zdroje umístěné mimo území města. V okrese Chomutov jsou podle dat ČHMÚ evidovány následující nejbližší významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1, REZZO 2): – Actherm spol.s.r.o. – Stavby silnic a železnic a.s. – obalovna Černovice – TACITA, s.r.o. – Seta Trading s.r.o. – Slévárna Chomutov a.s. – FERROMET group s.r.o. – ČEZ a.s. Elektrárny Prunéřov 1,2 – ČEZ a.s. Elektrárny Tušimice – Skládka Tušimice a.s. – ALUPRIM s.r.o. – tavírna hliníku Strupčice Tabulka 1. Přehled produkce emisí podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 2005 – mimo REZZO 4 Okres TZL SO2 NOx CO VOC Chomutov SUMA [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] REZZO 1 - 3 2000 1 132,0 42 842,8 26 116,3 2 120,0 2001 1 399,7 26 915,0 25 768,7 2 541,0 2002 1 394,9 29 602,7 25 914,3 2 238,4 2003 1 268,0 26 150,7 26 446,8 2 034,5 2004 1 170,5 24 905,9 25 450,9 1 973,5 1 973,0 2005 1 290,2 24 998,3 25 481,7 1 817,2 1 858,4

Podle uvedených údajů se hlavní objem produkce emisí vlivem úbytku průmyslu, úbytku topenišť na spalování uhlí, vlivem instalace odlučovacích zařízení, nárůstem automobilové dopravy a nárůstem počtu lokáních topenišť na spalování zemního plynu přesouvá z oblasti SO2 do oblasti NOx. Pokles NOx zůstává u zdrojů REZZO 1 – 3 nižší.

Znečištění ovzduší – imisní situace Podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší na základě dostupného aktuálního vyhodnocení dat za rok 2005 bylo správní území stavebního úřadu – MěÚ Chomutov vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podle vyhodnocení imisní zátěže byla na 49,3 % území Chomutova překročena 36. nejvyšší koncentrace 24 hodinového průměru polétavého prachu PM10 > 50 µg.m-3 > 35x/rok Překračování limitů ostatních sledovaných imisí nebylo uvedeno. V chráněných územích z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace nedochází k překračování limitních hodnot.

-20-


Charakteristika směrů a četnosti větrů pro území Chomutova – větrná růžice Jako vstupní meteorologická a klimatická data byla vypracována větrná růžice pro Chomutov pro tři třídy rychlosti větru, osm směrů větru a pět tříd teplotní stability atmosféry podle stabilitní klasifikace. Tabulka 2. Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Chomutov ve výšce 10 m nad povrchem země. I. třída stability - velmi stabilní m.s-1 N NE E SE S SW W NW CALM 1,7 0.40 1.37 0.38 0.00 0.00 0.51 1.27 1.53 8.75 5,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 součet 0.40 1.37 0.38 0.00 0.00 0.51 1.27 1.53 8.75 II. třída stability - stabilní m.s-1 N NE E SE S SW W NW CALM 1,7 1.14 1.48 2.37 0.87 0.74 1.30 1.64 2.11 14.99 5,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 součet 1.14 1.48 2.37 0.87 0.74 1.30 1.64 2.11 14.99 III. třída stability - izotermní m.s-1 N NE E SE S SW W NW CALM 1,7 1.22 0.96 1.00 0.56 1.10 1.57 1.85 1.70 6.60 5,0 0.54 0.56 0.70 0.14 0.24 0.74 0.92 1.06 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.01 0.09 součet 1.76 1.52 1.70 0.70 1.34 2.31 2.78 2.85 6.60 IV. třída stability - normální m.s-1 N NE E SE S SW W NW CALM 1,7 0.93 0.55 0.72 0.62 1.05 1.46 1.41 0.81 5.02 5,0 1.25 0.83 1.00 0.30 0.56 2.38 3.97 2.80 11,0 0.56 0.08 0.12 0.05 0.05 0.95 1.92 1.38 součet 2.74 1.46 1.84 0.97 1.66 4.79 7.30 4.99 5.02 V. třída stability - konvektivní m.s-1 N NE E SE S SW W NW CALM 1,7 0.18 0.21 0.41 0.49 0.43 0.35 0.45 0.22 1.27 5,0 0.39 0.15 0.30 0.27 0.12 0.33 0.66 0.59 11,0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 součet 0.57 0.36 0.71 0.76 0.55 0.68 1.11 0.81 1.27 celková růžice m.s-1 N NE E SE S SW W NW CALM 1,7 3.87 4.57 4.88 2.54 3.32 5.19 6.62 6.37 36.63 5,0 2.18 1.54 2.00 0.71 0.92 3.45 5.55 4.45 11,0 0.56 0.08 0.12 0.05 0.05 0.95 1.93 1.47 součet 6.61 6.19 7.00 3.30 4.29 9.59 14.10 12.29 36.63

součet 14.21 0.00 0.00 14.21 součet 26.64 0.00 0.00 26.64 součet 16.56 4.90 0.10 21.56 součet 12.57 13.09 5.11 30.77 součet 4.01 2.81 0.00 6.82 součet 73.99 20.80 5.21 100.00

Stávající kvalita ovzduší v Chomutově V rámci imisního monitoringu kvality ovzduší je v Chomutově umístěna stanice AIM, jenž je součástí státní imisní sítě měřících stanic kvality ovzduší. Stanice je umístěná v řídké nízkopodlažní zástavbě na volném prostranství obklopeném rodinnými domy, mimo přímé ovlivnění dopravou. Stanice AIM je umístěná na souřadnicích 50°, 28‘, 5.06“ severní šířky a 13°, 24‘, 47.96“ východní délky. V blízkosti ulici Kolárova a Škroupova.

-21-


Obrázek 7. Situování měřící stanice AIM. Tabulka 3. Vybrané charakteristiky znečištění ovzduší NOx, NO2, SO2, PM10, CO data AIM za rok 2006 stanovených pro ochranu zdraví lidí. hodinové hodnoty denní hodnoty roční znečišťující látka jednotky maximum 98 percentil maximum 98 percentil průměr oxid dusičitý NO2 µg.m-3 148,1 72,7 96,1 66,1 26,0 k překročení krátkodobého IL nedošlo oxid siřičitý SO2 µg.m-3 299,3 53,5 60,8 8,7 10,9 k překročení krátkodobých IL nedošlo PM10 – suspendované částice µg.m-3 374,0 117,0 245,2 111,5 32,1 počet překračování krátkodobého IL = 46 krát s nejvyšší hodnotou 54,9/24h oxid uhelnatý CO µg.m-3 2143,8 1497,8 1109,2 434,6 benzen* 6,54 µg.m-3 benzo(a)pyren* ng.m-3 neměří se v Chomutově

* Naměřeno ve stanici Tušimice

-22-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Tabulka 4. Přehled imisních limitů a mezí tolerance(2006) pro vybrané sledované znečišťující látky pro území Chomutova ve smyslu NV.597/2006 Sb. Znečišťující max. počet překročení mez tolerance mez Ukazatel Limit látka za rok 06 tolerance 08 oxid dusičitý aritmetický průměr 200 µg.m18 40 µg.m-3 20 µg.m-3 3 NO2 hodinový aritmetický průměr 1 40 µg.m-3 8 µg.m-3 4 µg.m-3 rok aritmetický průměr 350 µg.m24 oxid siřičitý SO2 3 hodinový aritmetický průměr 125 µg.m 3 3 24 hod PM10 – aritmetický průměr 50 µg.m-3 35 suspendované 24 hod částice aritmetický průměr 1 40 µg.m-3 rok Maximální denní oxid uhelnatý CO 10 mg.m-3 osmihodinový klouzavý průměr aritmetický průměr 1 benzen 2 µg.m-3 4 µg.m-3 5 µg.m-3 rok Cílový imisní limit aritmetický průměr 1 1 ng.m-3 benzo(a)pyren rok v PM10

Z přehledu naměřených hodnot za rok 2006 vyplývá, že na území Chomutova docházelo i v roce 2006 k překračování krátkodobých-denních koncentrací stanovených pro ochranu zdraví lidí v ukazateli suspendované částice o frakci PM10, z toho důvodu je i nadále Chomutov zařazen do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a vyplývá pro něj povinnost dodržovat krajský integrovaný program zlepšování kvality ovzduší, a krajský program snižování emisí TZL, SO2 a NOx. U ostatních sledovaných ukazatelů nedošlo k překročení dlouhodobých a krátkodobých imisních limitních koncentrací ve smyslu NV. 597/2006 Sb.

2.2.9 Odpady Systém nakládání s odpady na území Chomutova respektuje „Krajský plán odpadového hospodářství ústeckého kraje“ a stávající právní úpravu ČR ke vzniku a hospodaření s odpady z. 185/2001 Sb. v pozdějším znění a navazující právní předpisy. Hospodaření s komunálními a stavebními odpady na území Chomutova – Jirkova se řídí pravidelně aktualizovanou obecně závaznou vyhláškou č.02/2006, která stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Koncepce 10.změny ÚPSÚ Chomutov – Jirkov, respektuje současný systém nakládání s odpady a ani jej žádným způsobem nemění.

2.2.10 Voda Nakládání s vodami Ústeckého kraje.

- odběr a spotřeba respektuje Krajský plán vodovodů a kanalizací

Zásobování vodou Město Chomutov je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Chomutov – Jirkov– Kadaň (OP-SK.CV.001.1) rozděleného do tří tlakových pásem. Tlaková pásma jsou mezi sebou propojena, takže je možné v případě potřeby přepouštění do nižších pásem. Vlastní tlaková pásma mají Nové Spořice.

-23-


Chomutov – horní tlakové pásmo Je zásobeno z vodojemu Chomutov HTP 2 x 1000 m3 (450,03/454,42 m n. m.). Do horního tlakového pásma spadá Zátiší nad přivaděčem a část Březenecké. Zdroj pro pásmo je ÚV Třetí Mlýn. Akumulace vyhoví i pro výhledové období.

Chomutov – střední tlakové pásmo Je zásobeno z vodojemu Chomutov STP 5200 m3 (422,32/424,77 m n. m.). V případě potřeby je možné střední tlakové pásmo napojit přímo na oblastní vodojem 2 x 8000 m3 (423,88/430,42 m n. m.). Do tohoto pásma spadá oblast Domoviny, Černého vrchu, Horní Vsi a celá část města v oblasti Kamencového jezera. Zdroj pro pásmo je ÚV Třetí Mlýn a případně i ÚV Hradiště. Vlastní zásobní řad má vodojem Březenec 2 x 4000 m3 (429,51/434,98 m n.m.), který je umístěn na stejné kótě jako vodojemy středního tl. pásma. Jsou z něho zásobeny sídliště Březenecká, Kamenná, podstatné části Písečné a Zahradní a obec Starý Březenec. Akumulace STP je více než dostatečná.

Chomutov – dolní tlakové pásmo Zahrnuje jižní část Chomutova včetně průmyslové zóny a obce Spořice. Oblast je zásobována z vodojemu úpravny vody Jirkov s akumulací 7000 m3 (403,00/407,92 m n.m.) a vodojemu dolního tlakového pásma Chomutov DTP 2 x 1000 m3 (382,58/387,01 m n. m.). Jako posílení bylo vybudováno propojení přes redukční šachty na řad DN 500 SK vodovodu Chomutov – Jirkov – Kadaň a na řad DN 800 oblastního vodovodu od Nových Spořic. Toto propojení umožňuje v případě potřeby vyřadit z provozu vodojemy dolního tlakového pásma. Zásobování Nových Spořic pitnou vodou je samostatným napojením na oblastní vodovod a samostatným vodojemem 150 m3 (404,89/408,23 m n. m.). Na vodovod je napojeno 100% obyvatel. Majitelem vodovodu je SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Pro zásobování průmyslu a energetiky Chomutovska a Mostecka povrchovou vodou byly vybudovány dva na sobě nezávislé systémy: Přivaděč Ohře – Bílina (PPV) – zaručený přítok v přivaděči činí 3300 l/s Průmyslový vodovod Nechranice (PVN) – celkem kapacita 4500 m3/s, odbočka do Chomutova má kapacitu 300 l/s Užitkovou vodu odebírají závody na území města, např.: Technické služby, ČD, zahrady, lesní školky, koupaliště, atd. Oba vodárenské systémy pro povrchovou vodu jsou ve správě Povodí Ohře Chomutov.

Odpadní vody Celá aglomerace souměstí Chomutov – Jirkov má zajištěno odvedení a čištění odpadních vod několika kanalizačními systémy.

Odkanalizování města Chomutova bez sídliště Kamenná, Zahradní, Písečná a část sídliště Březenecká: (K-CV.007.2-J.C) jednotná kanalizace pro převážnou část Chomutova s odvedením odpadních vod na ČOV Údlice. Oddílná kanalizace je částečně v sídlišti Zátiší a Březenecká. Charakter kanalizace v Chomutově je větvený. Stávající odvedení splašků je gravitační s kmenovým sběračem A, hlavních sběračů (AI, AII, B, BI, C, D, DI, DII, DIII, E, F) a s rozsáhlou desítky kilometrů dlouhou uliční sítí kanalizačních stok, které zajišťují 100% odkanalizování města. Kanalizační síť je v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Značení kanalizační sítě je převzato z podkladů provozovatele, podle provozního řádu. Na kanalizaci a ČOV Údlice je napojeno cca 36 900 obyvatel a část odpadních vod z průmyslových závodů s odvedením veškerých komunálních splašků na čistírnu odpadních vod. Převážná část kanalizačních stok je z let 1920. Pro oddělení dešťových vod je na stokách osazeno celkem 13 oddělovacích komor, s odvedením dešťových vod do Chomutovky. Kanalizační systém je rozdělen do dvanácti kanalizačních povodí sběračů A - F. Průmyslové vody, které mají charakter komunálních odpadních vod jsou zaústěny do veřejné kanalizace a z celkové produkce splaškových vod činí cca 5 %, to je cca 4200 m3/den.

-24-


Průmyslové odpadní vody z výroby jsou u průmyslových závodů čištěny v průmyslových ČOV, nebo po předčištění vypouštěny do veřejné kanalizace. Čistírna odpadních vod Chomutov – Údlice uvedená do trvalého provozu v roce 1973, byla původně postavena pro Chomutov a Jirkov. V současné době slouží k čištění odpadních vod pouze z Chomutova, bez sídliště Kamenná, sídliště Zahradní, sídliště Písečná a části sídliště Březenecká. Dešťové vody jsou odvedeny: Jednotnou kanalizací s oddělením dešťových vod do řeky Chomutovky Dešťovými stokami do Podkrušnohorského přivaděče

Odkanalizování sídliště Kamenná, Zahradní, Písečná a část sídliště Březenecká v Chomutově: Převážně jednotná kanalizace (K-CV.042.4-J.C) v Chomutově pro sídliště Kamenná, Zahradní, Písečná a část sídliště Březenecká s odvedením splaškových vod na ČOV Jirkov. Stávající odvedení splašků je gravitační sběračem D - Jirkov a s rozsáhlou desítky kilometrů dlouhou uliční sítí kanalizačních stok, které zajišťují 100% odkanalizování všech zmíněných sídlišť. Na sběrači je osazena 1 oddělovací komora. V jižní části města – Pražské Pole je místní splašková kanalizace (K-CV.045-S.C) s lokální ČOV. ČOV Chomutov – Dimitrovova. Vlastníkem ČOV je SVS a.s. Teplice a provozovatelem ČOV jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice. Zaústění ČOV je do důlních propadlin dolu J.Žižky. Na kanalizaci a ČOV je napojeno 100% obyvatel. Kanalizační síť Chomutova je v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Malá část rodinných domků v okrajových částech odvádí odpadní vody do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Údlice (0,5% obyvatel). Dešťové vody jsou svedeny: Jednotnou kanalizační sítí s oddělením dešťových vod do Otvického potoka Dešťovou kanalizační síti do Otvického rybníka (Březenecká) Pro odvedení podzemních vod v rámci zakládání byly vybudovány v sídlištích Kamenná a Zahradní drenáže, které tvoří samostatný systém oddělený od kanalizace. Drenážní systém nemá správce ani pasport skutečného provedení. Známé je vyústění hlavního svodu pod sídlištěm Kamenná do stávající mokřiny. Limitní ukazatele pro vypouštění odpadních vod do jednotlivých systémů kanalizací zaústěných na konkrétní ČOV nejsou v KPRVAK uvedeny.

2.2.11 Charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva Podle sledování zdravotního stavu patří Ústecký kraj mezi oblasti s nejhoršími charakteristikami zdravotního stavu obyvatel v ČR. Zdravotní stav ovlivňuje mnoho faktorů – např. životní styl, sociálně-ekonomické faktory, strava, životní prostředí apod. S úbytkem těžkého průmyslu, dále na základě legislativních opatření na ochranu životního prostředí, s rostoucí ekonomickou situací ČR, s modernizací zdravotnictví se negativní charakteristiky zdravotního stavu pozvolna vylepšují. Podle sledování zdravotního stavu Státním zdravotním ústavem za poslední čtyři pětiletá období vykazuje střední délka života v Ústecké kraji podprůměrné hodnoty a to ze zejména na Mostecku, Sokolovsku a Ústecku. Stření délku života v regionu v porovnání s průměrným stavem v ČR a nejlepším regionem uvádíme v tabulce. (Demografické údaje, Státní zdravotní ústav 2005). Město Chomutov není přímo součástí monitorovacího systému SZÚ.

-25-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Tabulka 5. Střední délka života při narození ve vybraných sledovaných regionech (Mostecké pánve) Ústeckého kraje Sledovaný 1981 - 1985 1986 – 1990 1991 - 1995 1996 - 2000 1981 – 2000 Rozdíl (roky) (roky) (roky) (roky) (roky) region 1981 - 2000 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy Vybrané regiony v Ústeckém Kraji Most 64,2 72,4 65,4 73,1 66,8 73,8 68,7 75,8 66,3 73,8 4,5 3,4 Sokolov 64,4 72,1 66,0 72,3 66,9 73,9 69,0 76,9 66,6 73,8 4,6 4,8 Ústí nad Labem 65,8 73,2 66,5 74,0 67,6 74,7 69,8 76,7 67,4 74,7 4,0 3,5 Česká republika – průměr ČR 67,1 74,1 67,7 74,8 68,9 75,8 71,0 77,8 71,0 75,6 3,9 3,7 Region s nejdelší střední délkou života při narození Hradec Králové 68,3 75,3 69,0 76,0 70,5 76,9 72,9 79,2 70,2 76,9 4,6 3,9

Střední délka života je u mužů v Ústeckém kraji o více než 1 rok kratší v porovnání s ČR, u žen v porovnání s muži je asi o 7 let delší, ale o porovnání s ČR je asi o 2 roky kratší. V Ústeckém kraji je celková úmrtnost a úmrtnost na rozhodující příčiny smrti vysoká a ve většině případů patří v rámci ČR k nejvyšší. Výrazný je vzestup nádorové plicní úmrtnosti, zejména na nádory plic a dýchacích cest u žen a nádorů konečníku a tlustého střeva jak u žen, tak u mužů je nárůst významnější než v ostatních oblastech ČR. Obrázek 8. Graf střední délky života mužů v ÚK (KHS – zdraví 21)

-26-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Obrázek 9. Graf střední délky života žen v ÚK (KHS – zdraví 21)

Obrázek 10.Graf novorozenecké úmrtnost ÚK (KHS – zdraví 21)

-27-


2.3

Vývoj stavu životního prostředí bez provedení koncepce V případě neprovedení koncepce nedojde k aktualizaci stávajícího územního plánu a nebudou splněny požadavky vyplývající z podmínek stanovených stavebním zákonem. Nebudou zohledněny požadavky a podněty dotčených vlastníků pozemků ani podněty vyplývající ze soustavného sledování vývoje podmínek území pověřeným orgánem územního plánování.

Přehled podle dotčených lokalit 1001 Zahrádky Kamencové jezero Neuskutečněním změny nedojde ke zrušení funkčního využití ZZ zahrady, nebude umožněno umisťovat záměry naplňující nové funkční využití RS – rekreace s převahou sportu. – pozitivní důsledky neprovedení změny • nedojde k navýšení emisí do ovzduší z potenciálních stacionárních budoucích záměrů a z nově vyvolané dopravy • nedojde ke změně akustické situace • nedojde k navýšení odpadních vod dešťových a splaškových v rozsahu dnes neznámého budoucího záměru • nedojde k ekvivalentní produkci odpadů v rozsahu dnes neznámého budoucího záměru • nedojde k úbytku zeleně, v rámci místního šetření byl na ploše zahrádek byl identifikován ZCHD (tis červený) • nedojde k záboru ZPF • nedojde ke zrušení funkční plochy, která je předpokladem pro existenci zahrádek znamenajících pro konkrétní skupinu osob nejen možnost pěstování vlastních „bio“ plodin, ale také způsob individuální rekreace – negativní důsledky neprovedení změny • nedojde k logickému urbanistickému a funkčnímu propojení plánovaných sportovně-rekreačních aktivit v prostoru Vinohradských kasáren s aktivitami v okolí Kamencového jezera, nebude realizován nový vstup k jezeru a parkoviště, které by umožnilo zklidnění a snížení intenzit dopravy v sídlišti Zadní Vinohrady v letní sezóně kdy je jezero využíváno jako parkoviště • nedojde k možnostem realizace parkoviště, které má vytvořit rezervu parkovacích stání pro případ konání kulturní nebo sportovní akce v připravovaných sportovištích ve Vinohradských kasárnách při naplnění jejich kapacit, parkoviště by mělo snižovat možnosti zbytných jízd návštěvníků hledajících alternativní místo k zaparkování v sídlišti • nedojde k naplnění požadavků vlastníka pozemků • nedojde ke zrušení zahrádek jako potenciálního zdroje charakteristických emisí z drobných zemědělských činností vůči kvalitě ovzduší prostoru navazujícího sídliště Zadní Vinohrady (pachové látky, emise ze spalování dřeva a natí, grilování apod.), sousedství městského sídliště se zahrádkářskou kolonií není z těchto důvodů vhodné • nedojde k rozvoji podnikatelských aktivit souvisejících s budoucími záměry sportovišť, tím ani k očekávaným sociálně ekonomickým přínosům, nedojde k naplnění obecných bodů programu rozvoje města 1002 Kamenný vrch Změna je navrhována ve dvou variantách. Varianta 1 reprezentuje nulovou variantu, zachování stávajícího stavu BX – bydlení v bytových domech vyššího standardu pro jižní část území (plocha fotbalového hřiště), v severní části území byly S – sportovní plochy upřesněny na FVU RZ – rekreaci s převahou zeleně a také rozšířeny do stávající ZO – zeleně ostatní. Varianta 2 je aktivní variantou a předpokládá na místo BX definici SO – smíšeného území obchodu a služeb a stejně jako ve variantě 1 upřesnění FVU RZ namísto S.

-28-


Obě varianty konceptu respektují zachování aleje dubů procházející středem lokality, nadále zůstávají jako ZV – zelení veřejnou, nezastavitelným územím. Protože provedení varianty 1 představuje zachování stávajícího stavu, komentujeme pouze neprovedení varianty 2. – pozitivní důsledky neprovedení změny • nedojde k možnostem navýšení intenzit dopravy na komunikacích Kamenná a Březový vrch, které by nastalo např. v případě umístění obchodního zařízení s nákupem do aut, skladu nebo jiného záměru v souladu s možnostmi FVU SO; tím nedojde k souvisejícímu navýšení imisí do ovzduší a navýšení hluku vůči prostoru jenž je součástí přiléhajících sídlišť; vzhledem k dispozici domů, jejich výšce a blízkosti lze očekávat že problém hluku a imisí z budoucího kapacitního záměru by mohl být na hranici únosné míry zatížení životního prostředí • lokalita vytváří pro sídliště Kamenná a Březenecká dojem „intimního vnitrobloku“, zachování dubové aleje ZV a sportoviště má význam pro obyvatele okolních sídlišť, lokalita je místem rekreace, sportu a setkání lidí • sportoviště jsou důležitá také pro sousední základní školu, která nemá k dispozici venkovní prostory pro cvičení a vycházky – negativní důsledky neprovedení změny • nedojde k naplnění požadavků vlastníka pozemků • nedojde k rozvoji podnikatelských aktivit souvisejících s budoucími záměry FVU SO, tím ani k očekávaným sociálně ekonomickým přínosům 1005/1 Záchytné parkoviště Nové Spořice - U Cihelny Nejde o zásadní změnu, jde spíše o upřesnění a zúžení možností FVÚ, neboť v současnosti je zde definováno SV, které již umožňuje umístění parkoviště. – pozitivní důsledky neprovedení změny • nejsou definovány – negativní důsledky neprovedení změny • změna definuje plochu pro realizaci záchytného parkoviště jehož cílem je snížení dopravy v centrálních částech města a tím souvisejících vlivů znečištění ovzduší a hluku z dopravy po veřejných komunikacích, nerealizací nedojde k těmto pozitivním efektům 1005/2 Záchytné parkoviště Nové Spořice - Černická Nejde o zásadní změnu, jde o upřesnění a zúžení možností FVÚ, neboť v současnosti je zde definováno SV, které již umožňuje umístění parkoviště. – pozitivní důsledky neprovedení změny • nejsou definovány – negativní důsledky neprovedení změny • změna definuje plochu pro realizaci záchytného parkoviště jehož cílem je snížení dopravy v centrálních částech města a tím souvisejících vlivů znečištění ovzduší a hluku z dopravy po veřejných komunikacích, nerealizací nedojde k těmto pozitivním efektům 1005/3 Záchytné parkoviště Pražské pole – pozitivní důsledky neprovedení změny • nedojde k záboru ZPF • nedojde k navýšení odtoku dešťových vod z nových zpevněných ploch budoucího záměru parkoviště – negativní důsledky neprovedení změny • změna definuje plochu pro realizaci záchytného parkoviště jehož cílem je snížení dopravy v centrálních částech města a tím souvisejících vlivů znečištění ovzduší a hluku z dopravy po veřejných komunikacích, nerealizací nedojde k těmto pozitivním efektům

-29-


3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 3.1

Ovzduší Předmětem změny ÚPNSÚ je transformace funkčního využití území a rozšíření zastavitelného území. Vymezené lokality jsou malého plošného rozsahu, jedná se o možnosti budoucího využití konkrétních parcel, koncepčně navazujících na stávající platný územní plán. Rozsáhlá nová rozvojová území nejsou navrhována. Charakteristika znečištění ovzduší pro město Chomutov je podrobně uvedena v kapitole 2.2.8. Dílčí podmínky kvality ovzduší pro jednotlivá území se od celkové imisní situace s ohledem na orografii terénu a situování především do urbanizovaného prostoru území města významně neliší a pro potřeby aktuálního vyhodnocení SEA je lze použít. Hodnoty naměřené na stanici AIM ve Škroupově ulici umístěné v obytné zástavbě cca 100 m od tělesa železniční trati Ústí nad Labem – Most - Chomutov - Plzeň a cca 120 m od čtyřpruhé průjezdní komunikace I/13 Most - Chomutov – K.Vary –Cheb reprezentují v rámci Chomutova území s nejzatíženějším ovzduším. V zájmových lokalitách budou imisní charakteristiky nižší. Emisní zatížení z velkých stacionárních zdrojů se rozptyluje v závislosti na aktuálních podmínkách do velkých ploch a imisně se uplatňuje v širší oblasti. Detailní rozdíly v imisním zatížení ovzduší jednotlivých lokalit jsou působeny hlavně rozdíly v dopravním zatížení území. Dopravní komunikace působí jako liniové zdroje, s nejvyššími koncentracemi v ose komunikace postupně se snižujícími se vzdáleností od osy. Předpokládané rozdíly v kvalitě ovzduší v jednotlivých lokalitách jsou komentovány na základě charakteru změn místních podmínek. V lokalitě 1001 Zahrádky Kamencové jezero, která zakládá předpoklad pro umístění záměrů rámcově definovaných v integrovaném plánu rozvoje města [5] byl stávající a výhledový stav znečištění ovzduší ověřen modelovým výpočtem.

3.1.1 Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero Vzhledem k citlivosti změny 1001, která ruší FVU ZZ na ploše fungující zahrádkářské kolonie a namísto ní navrhuje RS – území rekreace s převahou sportu pro budoucí umístění parkoviště, nového vstupu do areálu Kamencového jezera a plaveckého stadionu v návaznosti na připravovaná sportoviště v prostoru protějších kasáren, a vzhledem ke koncepční definici těchto budoucích záměrů obsažené v integrovaném plánu rozvoje města, byla provedena prognóza kvality ovzduší [6] a hluku [7] z dopravy ve stávajícím stavu 2008 a výhledových stavech 2010 „s“ a „bez“ provedení těchto záměrů. Podkladem pro obě studie bylo sčítání dopravy v oblasti Zadních Vinohrad a aktualizace dopravního modelu města [5]. V následujících odstavcích uvádíme výsledky rozptylové studie [6] pro pasivní posuzované stavy (nulové varianty).

Model imisního zatížení ovzduší z dopravy po veřejných komunikacích, rok 2008, stávající stav (vyhodnocení příspěvku stávající dopravy ke stávajícímu imisnímu zatížení) Za stávajících podmínek se automobilová doprava v lokalitě podílí na imisním zatížení NO2 na úrovni do 3 µg/m3 z hlediska průměrných ročních koncentrací a na úrovni do 40 µg/m3 z hlediska maximálních hodinových koncentrací. Pro průměrné roční koncentrace pak tvoří cca ¼ celkového imisního zatížení. Podíl průměrných ročních koncentrací PM10 ke stávajícímu imisnímu zatížení lokality je na následující úrovni. Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace budou na úrovni do 1,25 µg/m3. Výše vypočtené příspěvky vzhledem k imisnímu limitu 40 µg/m3 jsou na úrovni cca 5 % celkového imisního zatížení. Nejvyšší průměrné denní koncentrace pak dosahují hodnot 10 µg/m3. Příspěvek stávající automobilové dopravy k celkové imisní zátěži benzenem je na úrovni do 0,19 µg/m3. Imisní limit je 5 µg/m3.

-30-


Příspěvek automobilové dopravy k imisní zátěži BaP je pak na úrovni do 0,05 ng/m3. Tedy stávající doprava v lokalitě se na imisním zatížení podílí cca 7% na celkovém imisním zatížení. Tabulka 6. Příspěvky stávající automobilové dopravy ke stávající kvalitě ovzduší v okolí zahrádek Kamencového jezera, modelový rok 2008

pozn.: V kapitole 2.2.8. jsou uvedeny výsledky měření na konkrétních stanicích AIM v roce 2006, které zahrnují příspěvky všech zdrojů, tedy i dopravy a reprezentují pohled na imisní pozadí města zpravidla v očekávaném více zatíženém místě. Model reprezentuje imisní pozadí ve vybraném referenčním bodě pouze od příspěvků dopravy. Výpočet tedy slouží pro získání představy jaký podíl má doprava v daném místě na celkové imisní situaci.

Model imisního zatížení ovzduší z dopravy po veřejných komunikacích, rok 2010, výhledový stav při zachování stávajícího ÚP V této lokalitě se automobilová doprava podílí na imisním zatížení NO2 na úrovni do 1,6 µg/m3 z hlediska průměrných ročních koncentrací a na úrovni do 15 µg/m3 z hlediska maximálních hodinových koncentrací. Pro průměrné roční koncentrace pak tvoří cca ¼ celkového imisního zatížení. Podíl průměrných ročních koncentrací PM10 k celkovému imisnímu zatížení lokality je v této variantě na následující úrovni. Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace budou na úrovni do 1 µg/m3. Výše vypočtené příspěvky vzhledem k imisnímu limitu 40 µg/m3 jsou na úrovni cca 5 % celkového imisního zatížení. Nejvyšší průměrné denní koncentrace pak dosahují hodnot 5 µg/m3. Příspěvek uvažované automobilové dopravy k celkové imisní zátěži benzenem je na úrovni do 0,1 µg/m3. Imisní limit je 5 µg/m3. Příspěvek automobilové dopravy k imisní zátěži BaP je pak na úrovni do 0,03 ng/m3. Tedy stávající doprava v lokalitě se na imisním zatížení podílí cca 7% na celkovém imisním zatížení. Tabulka 7. Příspěvky výhledové automobilové dopravy k imisnímu zatížení ovzduší v okolí zahrádek Kamencového jezera, modelový rok 2010

pozn.: Příspěvky z automobilové dopravy v roce 2010 jsou nižší než v roce 2008, protože podle dopravního modelu [5] dojde v ulici Mostecká ke snížení dopravy vlivem plánované přeložky komunikace II/251 a propojení ul.A.Muchy s přeložkou II/251.

Celkové imisní zatížení ovzduší v lokalitě 1001, která je umístěna do dobře provětrávaného území při okraji města, lze očekávat v mezích cílového imisního limitu pro BaP a imisních limitů s výjimkou možnosti překračování krátkodobého imisního limitu pro PM10, to však platí pro celé území Chomutova. Podle výsledků rozptylové studie [6] v okolí lokality 1001 nedochází v současnosti a nedojde ve výhledu k překračování imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí vlivem dopravy po veřejných komunikacích.

-31-


3.1.2 Lokalita 1002 Kamenný vrch Území přiléhá k sídlištním obslužným komunikacím ul. Březový vrch a Kamenná, které ji obklopují z JV, J až Z strany. Je umístěno uvnitř urbanizované zástavby mezi sídlištěmi Březenecká a Kamenný vrch. Území patří k hůře provětrávaným s ohledem na okolní zástavbu vysokých panelových domů. Znečištění ovzduší v tomto prostoru je utvářeno hlavně provozem dopravy generované obyvateli sídliště po obou komunikacích a uplatňují se zde také imise původem z dopravy po čtyřpruhé silnici I/13, která je výpadovkou na Most, Teplice a Ústí n.L. Očekáváme imisní zatížení v této lokalitě bude nižší než jsou limity ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovené na ochranu zdraví lidí, s výjimkou možností překračování krátkodobého imisního limitu PM10 více než 36-krát za rok.

3.1.3 Lokalita 1005/1 Záchytné parkoviště Nové Spořice – U Cihelny Okrajová lokalita v dobře provětrávaném území s dostatkem okolní zeleně, která vytváří bariéru vůči imisím z komunikací R7 a I/13. Lokalita leží v nezastavěném území. Na imisní situaci se zde podílí výrazné zatížené komunikace R7 a I/13. Území má s ohledem na orografii terénu a situování do přírodního prostředí předpoklady k nižšímu imisnímu zatížení. Očekáváme imisní zatížení v této lokalitě bude nižší než jsou limity ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovené na ochranu zdraví lidí, s výjimkou možností překračování krátkodobého imisního limitu PM10 více než 36-krát za rok.

3.1.4 Lokalita 1005/2 Záchytné parkoviště Nové Spořice - Černovická Okrajová lokalita v dobře provětrávaném území, bez vlivu uličních kaňonů. Lokalita leží v nezastavěném území. Na imisní situaci se zde podílí výrazně zatížené komunikace R7 a I/13, stacionární zdroje s nízkými výduchy průmyslové zóny sousedící z východní strany, a provoz železniční dopravy po železniční trati Cheb – Karlovy Vary – Chomutov – Most – Teplice – Ústí n.Labem a jako plošný zdroj vlakového nádraží Chomutov. Očekáváme imisní zatížení v této lokalitě bude nižší než jsou limity ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovené na ochranu zdraví lidí, s výjimkou možností překračování krátkodobého imisního limitu PM10 více než 36-krát za rok. Imisní zatížení zde předpokládat analogické s umístěním AIM.

3.1.5 Lokalita 1005/3 Záchytné parkoviště Pražské pole Okrajová lokalita bez kontaktu s obytným územím a objekty s příznivými ventilačními poměry. Na imisní situaci se zde podílí výrazně zatížená komunikace R7 a provoz okolní průmyslové zóny Pražské pole přiléhající k lokalitě ze západního, severního a východního směru se svými plošnými a stacionárními zdroji s nízkými výduchy. Očekávané imisní zatížení v této lokalitě bude nižší než jsou limity ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovené na ochranu zdraví lidí, s výjimkou možností překračování krátkodobého imisního limitu PM10 více než 36-krát za rok. Imisní zatížení zde předpokládat analogické s umístěním AIM. Imisní zatížení zde předpokládat analogické s umístěním AIM.

3.2

Akustické zatížení Vymezené lokality jsou malého plošného rozsahu, jedná se o možnosti budoucího využití konkrétních parcel – drobných území mozaiky města, koncepčně navazujících na stávající platný územní plán. V jednotlivých lokalitách se uplatňuje zvláště hluk z dopravy po veřejných komunikacích, v průmyslových plochách také stacionární zdroje a hluk z železniční dopravy. Předpokládané rozdíly akustické situace v jednotlivých lokalitách jsou komentovány na základě charakteru změn a místních podmínek. V lokalitě 1001 Zahrádky Kamencové jezero, která zakládá předpoklad pro umístění záměrů rámcově definovaných v integrovaném plánu rozvoje města [8], byl stávající a výhledový stav akustického zatížení ověřen modelovým výpočtem.

-32-


V ostatních lokalitách není měření ani modelování hluku pro zpracování 10.změn územního plánu k dispozici. Změny logicky navazují na okolní území, jde o plochy pro nebytové funkce nevyžadující ověření současného akustického zatížení.

3.2.1 Lokalita 1001 Kamencové jezero Vzhledem k citlivosti změny 1001, která ruší FVU ZZ na ploše fungující zahrádkářské kolonie a namísto ní navrhuje RS pro budoucí umístění parkoviště, plaveckého stadionu, nového vstupu do areálu Kamencového jezera v návaznosti na připravovaná sportoviště, a vzhledem ke koncepční definici těchto budoucích záměrů obsažené v integrovaném plánu rozvoje města, byla provedena prognóza hluku z dopravy [7] ve stávajícím stavu 2008 a výhledových stavech 2010 „s“ a „bez“ provedení těchto záměrů. Cílem akustické studie bylo prověření, zda budoucí záměry v rámci navrhované změny ÚP nebudou působit hluk z dopravy nad míru únosného zatížení dotčeného území. Podkladem pro studii bylo sčítání dopravy v oblasti Zadních Vinohrad a aktualizace dopravního modelu města [5]. V následujících odstavcích uvádíme výsledky akustické studie [7] pro pasivní posuzované stavy (nulové varianty) reprezentující stávající akustické zatížení a jeho předpokládaný vývoj. Prognóza hluku byla proveden pro 32 referenčních bodů situovaných u okolní obytné zástavby rodinných domů podél Mostecké ulice, dále ve Sluneční ulici, ulici Vítězslava Nezvala, Zadních Vinohradech, Tomáše ze Štítného a u hotelu Golf. Body č.1 až 4 jsou u fasády dnešní ubytovny v objektu Vinohradských kasáren. Referenční body jsou umístěny ve výškách 3 až 25 m v závislosti na výšce jednotlivých objektů. Body jsou umístěny na hranici chráněného venkovního prostoru staveb, tedy 2 m před fasádou přivrácenou ke zdrojům hluku.

-33-


Tabulka 8. Referenční body modelu hluku [7] č. Umístění 1 Admin a ubyt. objekt u stad. 2 Admin a ubyt. objekt u stad. 3 Admin a ubyt. objekt u stad. 4 Admin a ubyt. objekt u stad. 5 Mostecká - Sluneční – roh 6 Mostecká - Sluneční – roh 7 Sluneční 8 Sluneční 9 Sluneční 10 Sluneční 11 Sluneční 12 Sluneční 13 Vítězslava Nezvala 14 Vítězslava Nezvala 15 Vítězslava Nezvala 16 Vítězslava Nezvala

č. 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

-34-

Umístění Mostecká Mostecká Vítězslava Nezvala Sluneční Sluneční Sluneční Vítězslava Nezvala Zadní Vinohrady Tomáše ze Štítného Tomáše ze Štítného Tomáše ze Štítného Mostecká Mostecká Tomáše ze Štítného hotel Golf hotel Golf

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Tabulka 9. Modelování hluku lokalita 1001 stávajícího stavu 2008 a ve výhledu 2010, v pasivní variantě, denní doba. Č. V (m) Souř. LAeq (dB) celkem, DEN V0 - 2008 V0 - 2010 1 3.0 189.1; 444.4 55.8 49.0 1 6.0 189.1; 444.4 55.8 49.0 1 9.0 189.1; 444.4 55.8 48.8 2 3.0 176.2; 418.1 52.3 46.8 2 6.0 176.2; 418.1 52.4 46.8 2 9.0 176.2; 418.1 52.2 46.6 3 3.0 243.1; 467.0 53.2 45.9 4 3.0 248.5; 447.0 31.9 39.5 5 3.0 6.1; 378.5 59.2 55.0 6 3.0 4.3; 400.5 52.6 47.0 7 3.0 68.3; 306.5 49.8 45.1 7 6.0 68.3; 306.5 50.3 45.8 7 9.0 68.3; 306.5 50.4 46.6 8 3.0 84.2; 282.4 46.4 43.1 8 6.0 84.2; 282.4 47.7 44.8 8 9.0 84.2; 282.4 48.1 45.9 9 3.0 100.2; 260.4 45.1 43.6 9 6.0 100.2; 260.4 46.4 45.0 9 9.0 100.2; 260.4 46.8 45.6 10 3.0 115.0; 237.1 44.8 44.1 10 6.0 115.0; 237.1 45.6 45.1 10 9.0 115.0; 237.1 45.8 45.7 11 3.0 132.5; 211.2 45.1 44.9 11 6.0 132.5; 211.2 45.6 45.8 11 9.0 132.5; 211.2 45.7 46.2 12 3.0 161.1; 170.5 48.8 48.3 12 6.0 161.1; 170.5 48.2 48.1 12 9.0 161.1; 170.5 48.4 48.4 13 3.0 333.4; 109.9 50.0 49.3 13 6.0 333.4; 109.9 49.8 49.0 13 9.0 333.4; 109.9 49.3 48.6 13 15.0 333.4; 109.9 49.0 48.3 14 3.0 380.1; 115.6 46.5 45.9 14 6.0 380.1; 115.6 45.5 44.8 14 9.0 380.1; 115.6 45.4 44.7 14 15.0 380.1; 115.6 45.3 44.5 15 3.0 398.9; 158.5 42.1 41.7 15 6.0 398.9; 158.5 41.9 41.5 15 9.0 398.9; 158.5 42.4 41.9 15 15.0 398.9; 158.5 43.0 42.2 16 3.0 448.0; 165.9 37.2 37.2 16 6.0 448.0; 165.9 37.3 37.3 16 9.0 448.0; 165.9 37.3 37.5 16 15.0 448.0; 165.9 38.2 38.3 17 3.0 7.5; 316.9 59.5 56.2 18 3.0 -23.4; 290.8 57.9 54.2 19 3.0 127.4; 147.2 59.0 56.7 19 6.0 127.4; 147.2 59.0 56.6 19 9.0 127.4; 147.2 59.0 56.7 20 3.0 99.6; 188.7 58.9 56.2 20 6.0 99.6; 188.7 58.9 56.2 20 9.0 99.6; 188.7 58.9 56.2 21 3.0 74.5; 223.1 58.4 55.8 21 6.0 74.5; 223.1 58.4 55.8 21 9.0 74.5; 223.1 58.5 55.8 22 3.0 44.2; 267.4 59.1 56.8 22 6.0 44.2; 267.4 59.1 56.8

-35-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Č. V (m) 22 23 23 23 24 24 24 25 25 25 26 26 26 27 27 27 28 28 29 29 30 30 30 31 31 32 32

9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 3.0 6.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 3.0 6.0

Souř. 44.2; 267.4 446.4; 104.5 446.4; 104.5 446.4; 104.5 415.8; 234.5 415.8; 234.5 415.8; 234.5 -44.3; 437.0 -44.3; 437.0 -44.3; 437.0 -24.9; 447.6 -24.9; 447.6 -24.9; 447.6 -117.4; 524.6 -117.4; 524.6 -117.4; 524.6 -26.5; 357.7 -26.5; 357.7 -47.5; 342.1 -47.5; 342.1 -126.8; 494.5 -126.8; 494.5 -126.8; 494.5 51.5; 568.2 51.5; 568.2 36.0; 582.5 36.0; 582.5

LAeq (dB) celkem, DEN V0 - 2008 V0 - 2010 59.1 56.8 52.9 52.6 52.8 52.5 52.8 52.5 37.8 36.8 38.5 37.4 39.3 38.4 57.8 57.0 57.8 57.0 57.6 56.7 46.5 42.2 46.8 42.0 48.1 43.2 55.3 53.5 55.3 53.5 55.3 53.5 59.9 56.7 59.9 56.7 59.0 55.3 59.0 55.3 56.8 54.6 56.7 54.5 56.7 54.5 42.9 43.1 33.5 34.1

Z modelování hluku z dopravy vyplývá, že ve stávajícím ani výhledovém stavu nejsou a nebudou překročeny limitní hodnoty hluku ve smyslu NV.148/2006 Sb. stanovené na ochranu zdraví lidí v chráněném venkovním prostoru staveb v denní době. Při úvaze limitní hodnoty akustická studie [7] zohledňuje korekci + 10 dB pro hluk z dopravy v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z ostatních komunikací, neboť ul. Mostecká tuto podmínku splňuje. Limit pro denní dobu byl stanoven na 60 dB. Snížení hluku v roce 2010 odpovídá snížení dopravních intenzit na ul. Mosteská v souvislosti s plánovanou realizací přeložky komunikace II/251 a propojení ul.A.Muchy s přeložkou II/251. Noční doba není modelována, neboť provoz budoucích záměrů se v noci nepředpokládá.

3.2.2 Lokalita 1002 Kamenný vrch Území je umístěno uvnitř urbanizované zástavby mezi sídlištěmi Březenecká a Kamenný vrch. Na jeho akustické situaci se podílejí obslužné komunikace ul. Březový vrch a Kamenná, které lokalitu obklopují z JV, J až Z strany. Podle dopravního modelu [4] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na nejbližších komunikacích následující: ul. Kamenná – 2005 = 3330/120/110 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 4040/230/140 – 2020 = 4690/280/140 ul. Březový vrch – 2005 = 4400/310/120 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 4700/340/240 – 2020 =5030/360/200

-36-


Vzhledem k dispozici a výšce panelových domů v ul.17.listopadu a domů u křižovatky Kamenná x Březový v. , jejichž nejmenší vzdálenost k poměrně zatížené komunikaci Březový vrch je cca 30 m očekáváme, že se již ve stávajícím stavu jedná o území exponované hlukem z dopravy blížící se hranici akustických limitů NV.148/2006 Sb. Výhledově budou dopravní intenzity na obou komunikacích růst v závislosti na stupni automobilizace společnosti.

3.2.3 Lokality záchytných parkovišť 1005 Kromě 1005/3 Pražské pole jsou lokality 1005/1 a 1005/2 vymezeny do stávajících ploch smíšeného území výroby a služeb (SV), které již umožňují umístění záchytných parkovišť. Nejedná se tady o změnu ale o upřesnění možností funkčního využití území. Lokalita 1005/1 Nové Spořice – U Cihelny Území se nachází na okraji města bez zásadního kontaktu s akusticky chráněným územím. Jediným akusticky chráněným objektem je Hospoda U Cihelny, která se nachází JV hranici lokality. V území se uplatňuje hluk z křižovatky a silně zatížených komunikací první třídy R7 a I/13. Dispozicí vůči průjezdním komunikacím, dostupností MHD a situováním do území výrazně průmyslového charakteru je vymezená lokalita vhodná pro budoucí realizaci záchytného parkoviště. Lokalita 1005/2 Nové Spořice – Černovická Území se nachází při okraji rozsáhlé průmyslové zóny v okolí vlakového nádraží a depa ČD, severní hranicí přímo přiléhá k silnici I. třídy I/13, s blízkou možností nedalekého napojení na budovanou rychlostní komunikaci R7. Území je dobře situované z hlediska dopravního napojení. Pro dopravu směřující do centra města je plocha přístupná pravým odbočením. Nejbližším obytným územím exponovaným vůči hluku z budoucího záchytného parkoviště je skupina cca 6-ti RD při SZ hranici vymezené lokality, která je situovaná v prostoru za ulicí Potoční a vodním tokem Hačkou. Vůči tomuto území je nutné plnit akustické limity ve smyslu NV.148/2006 Sb. Hlavními zdroji hluku pro uvedené domy je slinice I/13 Černovická a ul.Potoční. Podle dopravního modelu [4] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na komunikaci I/13 u profilu před napojením ulice Potoční a intenzity na ulici Potoční následující: I/13, ul.Černovická – 2005 = 15090/1210/1560 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 20310/1540/1810 – 2020 = 23420/1710/2030 ul. Potoční – 2005 = 330/30/30 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 340/40/30 – 2020 = 380/30/40 S odvoláním na uvedené dopraní informace a s ohledem na vzdálenost obytného území k Černovické (60 m) a k ulici Potoční (25 m), která jako obslužná komunikace spojuje obytná území Nových Spořic a Spořic, lze očekávat že obytné území je již v současnosti exponované akustickému zatížení, které se pravděpodobně blíží hranici akustických limitů. Dispozicí vůči průjezdním komunikacím, dostupností MHD a situováním do území průmyslového charakteru je vymezená lokalita vhodná pro budoucí realizaci záchytného parkoviště. Záměr konkrétního parkoviště bude nutné prověřit akustickou studií a přijmout vhodné opatření (omezení vjezdů z parkoviště do ul.Potoční, instalace akustických zábran). Lokalita 1005/3 Pražské pole Zájmové území je vymezeno do nezastavěného „trojúhelníka“ vklíněného do stávající průmyslové zóny Pražské pole. Z akustického hlediska se zde uplatňují dopravní intenzity na I/7, která je součástí obchvatu města. Provoz na I/7 by měl v závislosti na budování sítě veřejných komunikací stoupnout v roce 2010 z 4140 VV (všech vozidel/24 h, 2005) na 7810 VV a v roce 2020 po zprovoznění R7 zase klesnout na hodnotu 2630 VV, to je méně než ve stávajícím stavu. Území patří ke středně akusticky zatíženým, lokalita však nemá kontakt a

-37-


přímou vazbu na obytná území, a případné vybudování záchytného parkoviště nebude limitované omezování hluku vůči chráněnému území a stavbám.

3.3

Flóra a fauna

3.3.1 Lokalita 1001 – Zahrádky Kamencové jezero Zahrádkářská kolonie naproti bývalým kasárnám. Na většině území v oploceném areálu se vyskytují především ovocné dřeviny, v menší míře potom jehličnany (smrk ztepilý, smrk pichlavý, modřín opadavý, borovice lesní) a další nepůvodní vysazené konifery (zerav západní, zerav východní, tis červený, jalovec obecný, jalovec chvojka). Mezi plotem zahrádek a silnicí je štěrková cesta a 5 m široký travnatý pás s vysazenými ovocnými stromy (jabloň, hrušeň), vysazenými jehličnany (modřín, smrk pichlavý) i listnatými stromy (dub letní), náletovými dřevinami (škumpa orobincová, bříza bělokorá, topol osika). Ze zvláště chráněných druhů rostlin byl zjištěn pouze tis červený (Taxus baccata), který sem byl uměle vysazen. Zvláště chráněné druhy živočichů v době terénní pochůzky potvrzeny nebyly. Jelikož byl průzkum prováděn mimo období hnízdění ptáků, je reálný předpoklad, že lokalita slouží jako hnízdní biotop některých druhů – rehek domácí, rehek zahradní, některé druhy sýkor, kos černý, drozd zpěvný, konipas bílý apod. Předpoklad výskytu zvláště chráněného druhu ze skupiny ptáků však není pravděpodobný. Výskyt ostatních zástupců zvláště chráněných druhů obratlovců – obojživelníků (ropucha obecná, čolek obecný) a plazů (užovka obojková, slepýš křehký) je možný vzhledem k blízkosti vodní plochy přírodního koupaliště, avšak vzhledem k silnému vlivu antropogenních aktivit je stálý výskyt velmi málo pravděpodobný.

3.3.2 Lokalita 1002 – Kamenný vrch Součástí plochy je travnaté fotbalové hřiště a dvě menší škvárové plochy určené např. pro volejbal. V současné době jsou hřiště v málo udržovaném – zanedbaném stavu, přesto představují aktivní část městské zeleně sloužící pro relaxaci a odpočinek. Plochy pro sportování zarůstají expanzivními druhy trav (ovsík, třtina) a bylin (celík kanadský, ostružiník, kopřiva, ap.). Volné prostory porůstají skupinkami smrku pichlavého, borovice černé, tisu červeného, břízy bělokoré, javoru mléče, jírovce maďalu, apod.). K nejcennějším porostům patří stará dubová alej (Quercus robur), protínající ve směru SZ-JV střed lokality. Na lokalitě byl zjištěn výskyt několika polykormonů (vegetativně se množících keřů) křídlatky japonské (Reynoutria japonica). Ze zoologického hlediska se jedná o relativně cenný biotop s výskytem starých dubů, na které je vázána řada živočichů. Na této lokalitě by bylo vhodné provést biologický průzkum ve vegetační době s důrazem na jarní aspekt. Lokalita slouží díky druhové skladbě dřevin jako hnízdní biotop ptáků. Herpetofauna (plazi, obojživelníci) v této lokalitě díky absenci vodní plochy není významná, avšak prověření diverzity entomofauny (hmyz) může ukázat zajímavé výsledky.

3.3.3 Lokality 1005 – Záchytná parkoviště P 1005/1 – Na ploše cca 2,2 ha rozkládající se mezi objektem Eaton a sídlištěm Nové Spořice se vyskytuje pravidelně kosený travní porost náležející ke společenstvu svazu Arrhenatherion, mezofilní ovsíkový trávník s nízkou zachovalostí a minimem diagnostických druhů. Nebyl zde zjištěn výskyt ZCHD rostlin ani živočichů. Podle historických dat byl na hranici lokality potvrzen výskyt mravenců rodu Formica (ZCHD). – Podle stávajícího ÚP je plocha již vymezena jako zastavitelné území s FVU SV, výsledky provedeného průzkumu je ve smyslu provedení změnu ÚPNSÚ nutné brát jako orientační.

-38-


P 1005-2 – Pravidelně kosená plocha představuje druhově uniformní porosty s převahou ruderální vegetace s řadou expanzivních druhů (bělotrn kulatohlavý, třtina křovištní). Kosením se jejich šíření částečně eliminuje. Roztroušeně se na celé ploše vyskytují keře růže šípkové. Nebyl zde zjištěn výskyt ZCHD rostlin. V době průzkumu byl potvrzen výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis) – ZCHD, kategorie silně ohrožená ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a mravenců Formica sp. – ZCHD, kategorie ohrožený ve smyslu uvedené vyhlášky. Je zde možný také výskyt některého ZCHD ze skupiny ptáků. Tyto údaje by potvrdil biologický průzkum především jarního aspektu v lokalitě. – Podle stávajícího ÚP je plocha již vymezena jako zastavitelné území s FVU SV, výsledky provedeného průzkumu je ve smyslu provedení změnu ÚPNSÚ nutné brát jako orientační. P 1005-3 – Na ploše cca 1,6 ha se vyskytují především zapojené nálety keřů (růže šípková, bez černý) s ojedinělými solitéry náletových stromů (topol kanadský, topol osika, bříza bělokorá). V bylinném podrostu převažuje monodominantní porost kopřivy dvoudomé v mozaice s rákosem obecným a třtinou křovištní. Nebyl zde zjištěn výskyt ZCHD rostlin ani živočichů, lokality však může sloužit jako hnízdní biotop některých druhů ptáků.

3.3.4 Lokality 1004 – Vymezení nových ploch ZZ 1004-1 (Černý vrch) – Rozsáhlé plochy Černého vrchu na západním okraji města. Většinu plochy představují opuštěná zarůstající lada s převažující travinobylinnou vegetací. Dominují kulturní druhy trav (srha, ovsík, bojínek, psárka) s rozšiřující se třtinou křovištní a pcháčem rolním. Roztroušeně se na celé ploše vyskytují náletové křoviny (šípek, hloh, ostružiník). Centrální část lokality tvoří remízky a mladé porosty s dominantní břízou bělokorou a topolem osikou s příměsí javoru klenu, hlohu obecného, růže šípkové a svídy krvavé. Jižní úpatí vrchu je více porostlé nízkými keři tvořící mozaiku s bylinným podrostem. Nebyl zde zjištěn výskyt ZCHD rostlin. V době průzkumu nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Vzhledem k charakteru lokality tvořenou několika různými biotopy je však výskyt některých zvláště chráněných druhů pravděpodobný. Centra výskytu uvedených druhů by prokázal biologický průzkum především v jarním aspektu vegetační doby. Nejcennější se jeví na lokalitě biotopy vzrostlé zeleně a remízů. 1004-2 (Filipovy rybníky) – Rozsáhlé plochy z poloviny pravidelně kosené, z poloviny ponechané ladem. Druhové složení představuje komerční směsné osivo bez významných druhů. V centrální části na ploše 1,5 ha se nacházejí zřejmě monitorovací plochy pro pokusné pěstování léčivých (Alcea sp., Mellilotus) nebo energeticky zajímavých rostlin (Reynoutria japonica). Ze zoologického hlediska se jedná o podprůměrnou lokalitu bez výskytu zvláště chráněných druhů. 1004-3 (Velký Otvický rybník) – Kulturní plocha s ornou půdou. Mezi polem a silnicí je cca 8 m široký travnatý pás s ovocnými stromy, roztroušenými keři šípku a hlohu. Vyšší druhová diverzita je pouze podél okrajů u silnice, převažuje však ruderální vegetace (kopřiva dvoudomá, ostružiník ježiník, třtina křovištní) a běžné druhy mezofilního trávníku. Ze zoologického hlediska se jedná o podprůměrnou lokalitu s ohledem na diverzitu druhů. Jedná se o pole s minimálním výskytem stromového patra.

3.3.5 Možnosti výskytu ZCHDR Na dvou lokalitách (1001, 1002) byl zjištěn výskyt zvláště chráněného druhu rostlin (tis červený, Taxus baccata) podle novelizované Vyhlášky č.395/1992 v platném znění, zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. Jeho výskyt na těchto lokalitách není původní, byl na tato stanoviště uměle dosazen.

-39-


Na lokalitě P 1005-2 byl v době průzkumu potvrzen výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis) – ZCHD, kategorie silně ohrožená ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a mravenců Formica sp. – ZCHD, kategorie ohrožený ve smyslu uvedené vyhlášky.

Střet vymezených rozvojových lokalit s ochrannou přírody a krajiny Z hlediska botaniky není. Z hlediska zoologie je vhodné stavební úpravy na lokalitách provádět mimo období hnízdění ptáků, tj. mimo březen až červen běžného kalendářního roku.

3.4

Odvodnění oblasti Veškerá území navržená pro změnu jsou odvodňována přirozeným zasakováním dešťových vod. V územích změn nevznikají splaškové ani technologické odpadní vody.

3.5

Zábor ZPF Vymezením nových zastavitelných území dochází k záboru ZPF v celkovém rozsahu pro celé řešené území ve variantě 1: 39,384 ha (mimo zastavěné území 37,212 ha, v zastavěném území 2,172 ha, trvalý zábor ostatních ploch 0,380 ha); ve variantě 2: 45,136 ha (mimo zastavěné území 42,964 ha, v zastavěném území 2,172 ha, trvalý zábor ostatních ploch 3,174 ha). Vyhodnocení záboru ZPF ve vztahu k BPEJ a třídám ochrany půd ve smyslu z.334/1992 Sb. je podrobně provedeno v konceptu [3]. Zábory ZPF se předpokládají pro zemědělské pozemky s třídou ochrany IV. - V. Navrhovanou výstavbou nedojde k trvalému záboru ploch určených k plnění funkce lesa.

-40-


4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Dotčená území nejsou součástí: Chráněných území ve smyslu z. 114/1992 Sb., významných krajinných prvků, přírodních parků, zvláště chráněných území, územních soustav evropsky významných lokalit a ptačích oblastí NATURA 2000 a prvků ÚSES. Pouze některé lokality sousedí s prvky ÚSES, VKP a PR: – 1004/1 navazuje na VKP U Kačáku – 1004/2 navazuje na VKP u Filipových rybníků – 1004/3 se hranicemi dotýká s LBC 96 Mokřady za tratí – 1005/1 se hranicemi dotýká LBC 92 Novospořický lesík a LBK 82 – 1005/2 se hranicemi dotýká LBC 108 a LBK 77 – 1005/3 sousedí přes ulici I/7 s přírodní rezervací Pražské pole a lokálním biokoridorem LBC 68 Ve smyslu vodního zákona 254/2001 Sb., zde nejsou vymezena ochranná pásma vodních zdrojů. Dotčená území jsou součástí: CHOPAV Krušné hory – lok.č.1003, 1004/1. Veškeré pozemky vymezené pro 10. změny ÚPNSÚ jsou chráněna jako zemědělský půdní fond ve smyslu z.334/1992 Sb. – v lokalitách 1002, 1005/1, 1005/2, 1006 již byly možnosti odejmutí zemědělské půdy prověřeny předcházejícími změnami územního plánu. Chráněná území ve smyslu horního zákona – poddolovaná území - č.1096 - Chomutov I Černovice – lok.č..1005/2, č.1153 – Chomutov I – Droužkovice – lok.č.1005/3.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. Změny územního plánu nejsou v rozsahu celého ÚPNSÚ zásadní, ale dotýkají se pouze dílčích pozemků. Přitom logicky vycházejí ze stávající koncepce územního plánu – s FVU okolních lokalit v širším měřítku, z možností dopravního napojení a limitů území. Vyplývají ze sledování území v územně plánovacím procesu, z potřeb uživatelů a vlastníků pozemků a z potřeb městské samosprávy. Většina předmětných změn je z těchto důvodů řešena vždy jen jednou variantou. Výslednice možných řešení ani jiné varianty nenabízí. Zachování stávajícího stavu tzv. nulová varianta je popsána v kapitole 2.3

-41-


Vývoj stavu životního prostředí bez provedení koncepce. 2.3. Variantně jsou v konceptu řešeny pouze změny č.: 1002 Kamenný vrch, kdy variantu 1 představuje zachování stávajícího stavu – tedy se jedná o variantu nulovou a návrhovou variantu představuje varianta 2 – vymezení FVU SO – smíšené území obchodu a služeb namísto stávajícího BX – bydlení městského v bytových domech vyššího standardu. 1004/1 Černý vrch, varianta 1 a varianta 2 se liší plošným rozsahem území vymezeného pro náhradní prostory zahrádek, změny 1004 nebyly příslušným úřadem vymezeny pro hodnocení vlivů SEA viz. závěr zjišťovacího řízení [1]. V následujících odstavcích je komentována navrhovaná aktivní varianta.

5.1

Vlivy na obyvatelstvo

5.1.1 Lokalita 1001 Vlivy na zdraví obyvatelstva – Negativní vlivy • realizace budoucích záměrů ve smyslu IPRM bude znamenat navýšení dopravních intenzit na ulici Mostecké a ekvivalentní navýšení hluku a imisí z dopravy po veřejných komunikacích; a instalaci stacionárních zdrojů hluku vůči obyvatelům bytových domů v sídlišti Zadní Vinohrady. • podle exaktního vyjádření akustické [7] a rozptylové studie [6] se jedná o vlivy nepředstavující překročení únosné míry zatížení, jedná se malé příspěvky ke stávající situaci, která by se ve výhledu 2010 měla vylepšit propojením ul. A.Muchy s přeložkou komunikace II/251, vlivy jsou hodnoceny jako trvalé, vyskytující se občasně (v letní sezóně pro provoz Kamencového jezera, po celý rok nárazově pro konání společenských akcí v areálu Kasáren a pro provoz nového plaveckého stadionu), vlivy byly charakterizovány jako mírně významné (imise) a málo významné (hluk). – Pozitivní vlivy • snížení imisí a hluku z dopravy v širším řešeném území, neboť parkoviště bude snižovat dopravu návštěvníků Kamencového jezera v Sídlišti Zadní Vinohrady zejména jejich zbytné jízdy při naplnění parkovacích kapacit v sezóně; a snižovat potenciální možnosti zajíždění návštěvníků kapacitních společenských akcí sportovišť připravovaných v kasárnách Zadní Vinohrady do sídliště. • jedná se o trvalý mírný pozitivní vliv – občasný, s malým rozsahem, vyjádřený na základě úvahy s jistou mírou nejistoty. Sociálně - ekonomické vlivy – Negativní vlivy • ztráta zahrádek, která bude souviset se změnou ÚPNSÚ je citlivá pro nájemníky pozemků, kteří jsou zároveň vlastníky staveb a vybavení jednotlivých zahrádek – rekreačních chatek, krbů, zeleně apod. Cílovou skupinou je přibližně 80 konkrétních nájemníků a jejich rodinných příslušníků, kteří zahrádky využívají k rekreaci. • ztráta zahrádek reprezentuje významný trvalý vliv zacílený na konkrétní skupinu obyvatelstva s možností částečné kompenzace nabídnutím náhradních lokalit (1004). – Pozitivní vlivy • sousedství zahrádek se sídlištěm Zadní Vinohrady není vhodné z estetických důvodů a z důvodů možných negativních vlivů na kvalitu ovzduší pobytového prostoru sídliště v němž jsou umístěny vícepatrové obytné domy - paneláky (a snižuje atraktivitu místního bydlení).

-42-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov •

realizace 1001 bude trvalým pozitivním přínosem pro obyvatele sídliště Zadní Vinohrady (samozřejmě pokud se nejedná o dotčené nájemníky), mírná pozitivní vliv.

Předpokladem umístění nových záměrů bude dodržení imisních limitů ve smyslu NV.597/2006 Sb. a maximálních přípustných hladin hluku ve venkovním prostoru staveb bydlení a území ve smyslu NV.148/2006 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí. Dodržení této podmínky je možné při umisťování nových záměrů splnit viz kapitoly 5.5 a 5.6. Předpokládané změny nebudou mít negativní vlivy na zdraví obyvatelstva přesahující únosnou míru.

5.1.2 Lokalita 1002 Kamenný vrch 1002 Varianta 1 (BX) Vlivy na zdraví obyvatelstva – hluk a imise z dopravy vyvolané provozem bytových domů vůči nově projektovaným i stávajícím domům sídliště; území je z hlediska těchto vlivů citlivé, neboť se jedná o území relativně zatížené dopravou viz.[4,5]. • mírně významný negativní vliv: trvalý pravidelně se opakující s kolísavou intenzitou v rámci 24 hodin, lokálního rozsahu, dopravní pohyby vyvolané funkcemi bydlení jsou obecně výrazně nižší než při komerčním využití, investor je nucen dodržovat akustické limity i ve vztahu k projektovaným domům, oba vlivy jsou v této lokalitě řešitelné v míře únosného zatížení. – hluk z technologických zdrojů – technologie větrání, klimatizace apod. • mírně významný negativní vliv, neurčitý, trvalý, občasný s malou periodicitou Sociálně-ekonomické vlivy – podpora a rozvoj bydlení a odpovídající sociálně ekonomické přínosy • málo významný pozitivní vliv – trvalý, malý rozsah vlivu, – vznik pracovních míst • mírně významný pozitivní vliv – trvalý, nízký rozsah

1002 Varianta 2 (SO) Vlivy na zdraví obyvatelstva – hluk a imise z dopravy vyvolané provozem komerčního objektům vůči stávajícím domům sídliště; území je z hlediska těchto vlivů citlivé, neboť se jedná o území relativně zatížené dopravou viz.[4]. • málo významný negativní vliv: trvalý pravidelně se opakující s kolísavou intenzitou v rámci 24 hodin, lokálního rozsahu, dopravní pohyby vyvolané funkcemi komerce (např.hypermarketu) jsou obecně výrazně vyšší než při funkci bydlení, investor není nucený dodržovat akustické limity i ve vztahu k projektovaným stavbám pokud nejsou akusticky chráněnými objekty; vliv hluku je možné eliminovat různými opatřeními, oba vlivy jsou v této lokalitě řešitelné v míře únosného zatížení. – hluk z technologických zdrojů – technologie větrání, klimatizace apod. • mírně významný negativní vliv, neurčitý, trvalý, občasný s malou periodicitou. Sociálně-ekonomické vlivy – podpora podnikání a odpovídající sociálně ekonomické přínosy • mírně významný pozitivní vliv – trvalý, malý rozsah vlivu, méně vhodné. umístění než V1 – vznik pracovních míst • málo významný pozitivní vliv – trvalý, vyšší rozsah než ve V1.

-43-


5.1.3 Lokality 1005 Záchytná parkoviště Kromě 1005/3 Pražské pole jsou lokality 1005/1 a 1005/2 vymezeny do stávajících ploch smíšeného území výroby a služeb (SV), které již umožňují umístění záchytných parkovišť. Nejedná se tady o změnu, ale o upřesnění možností funkčního využití území. Lokalita 1005/1 Nové Spořice – U Cihelny – Území se nachází na okraji města bez zásadního kontaktu s akusticky chráněným územím. Jediným akusticky chráněným objektem je Hospoda U Cihelny, která se nachází JV hranici lokality. V území se uplatňuje hluk a imise z křižovatky a silně zatížených komunikací první třídy R7 a I/13. Dispozicí vůči průjezdním komunikacím, dostupností MHD a situováním do území výrazně průmyslového charakteru je vymezená lokalita vhodná pro budoucí realizaci záchytného parkoviště. Podmínkou k přípravě stavby budoucího záchytného parkoviště bude aby jeho provoz nepůsobil nadlimitní imisní a akustické zatížení vůči objektu k bydlení Hospoda U Cihelny. • Mírně významný negativní vliv – trvalý, vratný, kolísavý, kumulativní, s malým rozsahem expoziční skupiny. – Provoz parkoviště bude snižovat dopravu v centrálních částech města imise a hluk • Významný pozitivní vliv na širší území města, podložený bohatou praxí záchytných parkovišť. Lokalita 1005/2 Nové Spořice – Černovická – Území se nachází při okraji rozsáhlé průmyslové zóny v okolí vlakového nádraží a depa ČD, severní hranicí přímo přiléhá k silnici I. třídy I/13. Území je dobře situované z hlediska dopravního napojení. Pro dopravu směřující do centra města je plocha přístupná pravým odbočením. Nejbližším obytným územím exponovaným vůči hluku z budoucího záchytného parkoviště je skupina cca 6-ti RD při SZ hranici vymezené lokality, která je situovaná v prostoru za ulicí Potoční a vodním tokem Hačkou (cca 25 m). Vůči tomuto území je nutné plnit akustické limity ve smyslu NV.148/2006 Sb. Hlavními zdroji hluku pro uvedené domy je slinice I/13 Černovická a ul.Potoční. • Malý významný negativní vliv – trvalý, pravidelně se vyskytující, vratný, s jasným rozsahem expoziční skupiny, s pozitivními územními předpoklady k eliminaci. – Provoz parkoviště bude snižovat dopravu v centrálních částech města imise a hluk • Významný pozitivní vliv na širší území města, podložený v rámci ČR bohatou praxí záchytných parkovišť. Lokalita 1005/3 Pražské pole – Zájmové území je vymezeno do nezastavěného „trojúhelníka“ vklíněného do stávající průmyslové zóny Pražské pole. Z akustického a imisního hlediska se zde uplatňují dopravní intenzity na I/7, která je součástí obchvatu města. Provoz na I/7 by měl v závislosti na budování sítě veřejných komunikací stoupnout v roce 2010 z 4140 VV (všech vozidel/24 h, 2005) na 7810 VV a v roce 2020 po zprovoznění R7 zase klesnout na hodnotu 2630 VV, to je méně než ve stávajícím stavu. Území patří ke středně akusticky zatíženým, lokalita však nemá kontakt a přímou vazbu na obytná území, a případné vybudování záchytného parkoviště nebude limitované omezování hluku vůči chráněnému území a stavbám. Vliv hluku a imisí pro tuto lokalitu nepředstavuje překročení míry únosného zatížení. • bez negativního významu – Provoz parkoviště bude snižovat dopravu v centrálních částech města imise a hluk. • Významný pozitivní vliv na širší území města, podložený bohatou praxí záchytných parkovišť

-44-


5.2

Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru Změny řeší transformaci FVU stávajících zahrádek – lok.1001 s cílem vymezení nového zastavitelného území pro sportovní a rekreační objekty včetně vybavenosti a rozšíření zastavitelného území lok. 1005/3. Dále jsou navrženy náhradní plochy pro zahrádky 1004 vymezené mimo kompaktní zástavbu města. Rozšířením zastavitelného území u lokality 1001 a změnou biotopů vymezených mimo kompaktní zástavbu realizací zahrádek lokality 1004 může potenciálně dojít k ovlivnění biologické rozmanitosti, flóry a fauny. Ostatní lokality 1005/1, 1005/2 a 1002 řeší upřesnění nebo změnu již vymezených zastavitelných území, v těchto lokalitách se změny nedotýkají vlivů na biologickou rozmanitost, flóru a faunu.

5.2.1 Vliv na faunu Podle koncepčního průzkumu provedeného osobou autorizovanou ve smyslu § 67 z.114/1992 Sb. k biologickému hodnocení se v zájmovém území v zásadě nepředpokládá přítomnost významných biotopů představujících podmínky pro výskyt chráněných druhů živočichů. Z průzkumu vyplývají doporučení doplňujících průzkumů konkrétních biotopů v lokalitách 1002, 1004/1 a 1005/2 v rámci územního nebo stavebního řízení. Vymezené změny v nezastavitelných územích 1001 a 1005/3 nepředstavují významné vlivy na místní faunu. Lokalita 1004/1 představuje širší území na němž v současnosti probíhá pokročilejší přírodní sukcese mimo kompaktní zástavbu města. Razantní zábor pro rozlehlou zahrádkářskou kolonii představuje možnosti snížení místí biodiverzity. Doporučujeme zachovat remízy, skupiny stromů a části (vzorky) bylino-travních společenstev. Umístění zahrádek doporučujeme prověřit studií a území řešit jako přírodní enklávu prostupnou pro biotu a člověka.

5.2.2 Vliv na flóru Na základě místního šetření bylo provedeno širší dendrologické hodnocení jednotlivých lokalit s cílem vymapování hodnotné přirozené vegetace a zjištění výskytu ZCHD ve smyslu z.114/1992 Sb. Kromě výskytu několika výsadeb jedinců tisu červeného v lokalitě 1001 a 1002 nepředstavují vymezené lokality biotopy s výskytem rostlinných ZCHD. 1001 Mírně negativní vliv na městskou zeleň nastane v lokalitě 1001, kde změna ÚPNSÚ předpokládá budoucí možnosti odstranění okrasných a ovocných stromů, které v současnosti již vykazují určitý stupeň zapojení a vytvářejí příznivé klima pro sousední sídliště. Vliv je možné eliminovat regulativy minimálního podílu zeleně, který je již v konceptu pro tuto lokalitu vymezen jako 30 %. 1002 V lokalitě 1002, kde bylo v zadání navrženo řešit celé území jako SO – smíšené území obchodu a služeb, by došlo k významně negativnímu ovlivnění místního systému městské zeleně zejména s ohledem na to, že jde o území v intimním prostoru sídliště v současnosti sloužící jako místo setkání, rekreace, sportu pro obyvatele a dětské hřiště pro základní školu. Došlo by k odstranění ochrany dubové aleje, která je ve stávajícím ÚP řešena jako nezastavitelné území ZV – zeleň veřejná. Koncept reagoval na připomínky DOS a eliminoval tento vliv tím, že plochu SO vymezil pouze do stávajícího zastavitelného území BX a stanovil v rámci funkční plochy regulativ minimálního podílu zeleně 35 %. Návrhová varianta lokality 1002 tedy nezpůsobí vlivy na flóru a faunu. To je podmíněno tím, že bude ustoupeno od původních požadavků návrhu zadání [2]. 1005 Lokalita 1005/3 nepředstavuje významné ovlivnění flóry. 1005/1 a 1005/2 jsou ve stávajícím ÚP již nyní vymezena jako zastavitelná území.

-45-


1004 Lokalita 1004/1 představuje širší území na němž v současnosti probíhá pokročilejší přírodní sukcese mimo kompaktní zástavbu města. Razantní zábor pro rozlehlou zahrádkářskou kolonii představuje možnosti snížení místí biodiverzity. V lokalitě 1004/1 doporučujeme pro zachování druhové rozmanitosti zachovat remízy, skupiny stromů a části (vzorky) bylinotravních společenstev. Umístění zahrádek doporučujeme prověřit studií a území řešit jako přírodní enklávu prostupnou pro biotu a člověka. Jako negativní jev související s fenoménem zahrádkářských kolonií lze také označit unikání a introdukci nepůvodních druhů do životního prostředí. Lokality 1004/2 a 1004/3 nepředstavují významné ovlivnění flóry, kromě zmíněné introdukce. Protože se jedná o menší území nedojde k významnému snižování fragmentace a prostupnosti krajiny.

5.3

Vlivy na půdu Vymezením nových zastavitelných území dochází k záboru ZPF v celkovém rozsahu pro celé řešené území ve variantě 1: 39,384 ha (mimo zastavěné území 37,212 ha, v zastavěném území 2,172 ha, trvalý zábor ostatních ploch 0,380 ha); ve variantě 2: 45,136 ha (mimo zastavěné území 42,964 ha, v zastavěném území 2,172 ha, trvalý zábor ostatních ploch 3,174 ha). Vyhodnocení záboru ZPF ve vztahu k BPEJ a třídám ochrany půd ve smyslu z.334/1992 Sb. je podrobně provedeno v konceptu [3]. Zábory ZPF se předpokládají pro zemědělské pozemky s třídou ochrany IV. - V. Realizací změn dojde k možnostem uvolnění ochrany ZPF. Transformace FVU nejsou navrhovány do území větrné a vodní eroze a do sesuvů. Realizací změn ÚPNSÚ a budoucím umísťováním konkrétních záměrů nedojde k umožnění eroze ani sesuvů. Přímá kontaminace půd provozem budoucích záměrů umisťovaných v rámci nového FVU se nepředpokládá. Vliv na půdu nebude dosahovat míry únosného zatížení. Navrhovanou výstavbou nedojde k trvalému záboru ploch určených k plnění funkce lesa.

5.4

Vlivy na vodu Odvodnění a zásobování vodou bude řešeno v souvislosti se stávající koncepcí ÚPNSÚ s ohledem na možnosti využití stávajících sítí a jejich rozšíření, nejsou kladeny zvláštní nároky Nedojde k ovlivnění kvality a vydatnosti vodních zdrojů

5.5

Vlivy na ovzduší a klima Rámec územního plánu stanovuje předpoklady pro umístění budoucích záměrů s potenciálními mobilními zdroji znečištění ovzduší v lokalitách: – 1001 Zahrádky Kamencové jezero, navrženo RS – území rekreace s převahou sportu pro budoucí umístění parkoviště, nového vstupu do areálu Kamencového jezera a plaveckého stadionu v návaznosti na připravovaná sportoviště v prostoru protějších kasáren, ve smyslu koncepce integrovaného plánu rozvoje města. – 1002 Kamenný vrch, v návrhu zadání ÚP byl pro tuto plochu požadavek, aby celá lokalita byla vymezena jako zastavitelné území s FVU SO – smíšené území obchodu a služeb. S ohledem na kvalitu lokality koncept zařadil ke změně pouze část v rozsahu stávajícího zastavitelného území BX. FVU SO představuje možnosti umístění záměrů, které mohou generovat nebo indukovat dopravní zatížení jenž je liniovým zdrojem znečištění ovzduší. Z technologických stacionárních zdrojů se v rámci SO z pravidla objevují malé a stření zdroje.

-46-


–

1005/1, 1005/2 a 1005/3 Záchytná parkoviště. Stávající FVU SV v lokalitách 1005/1 a 1005/2 již v současnosti umožňují umístění staveb dopravní obsluhy tedy i parkovišť, nejedná se tedy o změnu, neboť možnosti umístění parkoviště již byly prověřeny v předchozím územně plánovacím procesu. 1005/3 je vymezeno mimo současné zastavitelné území a jedná se o nové funkční území.

5.5.1 Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero Vzhledem k citlivosti změny 1001, která ruší FVU ZZ na ploše fungující zahrádkářské kolonie a namísto ní navrhuje RS – území rekreace s převahou sportu pro budoucí umístění parkoviště, nového vstupu do areálu Kamencového jezera a plaveckého stadionu v návaznosti na připravovaná sportoviště v prostoru protějších kasáren, a vzhledem ke koncepční definici těchto budoucích záměrů obsažené v integrovaném plánu rozvoje města (IPMR), byla provedena prognóza kvality ovzduší [6] z dopravy ve stávajícím stavu 2008 a výhledových stavech 2010 „s“ a „bez“ provedení těchto záměrů. Podkladem pro obě studie bylo sčítání dopravy v oblasti Zadních Vinohrad a aktualizace dopravního modelu města [5] na základě kapacit parkoviště a charakteru záměrů obsažených v IPRM. Porovnání výsledků jednotlivých posuzovaných stavů ve vybraných referenčních bodech je uvedeno v následujících tabulkách a v grafických přílohách rozptylové studie [6]. Obecně platí, že nejnižší imisní zátěž je v nulové variantě. V aktivní variantě je imisní zátěž o něco málo vyšší, nicméně nedosahuje hodnot stávajícího příspěvku. – Výpočtové stavy: • varianta 1: imise ze stávající dopravy, 2008 • varianta 2: imise z výhledové dopravy, 2010 • varianta 3: imise z výhledové dopravy 2010 s dopravou vyvolanou provozem zimního a letního stadionu a záměrů sportovišť a parkoviště uvažovaných v lokalitě 1001 Tabulka 10: Příspěvky imisí z dopravy pro škodlivinu NO2 maximální hodinové koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]

Tabulka 11. Příspěvky imisí z dopravy pro škodlivinu NO2 průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]

Tabulka 12. Příspěvky imisí z dopravy pro PM10 nejvyšší průměrné denní koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]

-47-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Tabulka 13. Příspěvky imisí z dopravy pro PM10 průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]

Tabulka 14. Příspěvky imisí z dopravy pro benzen průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]

Tabulka 15. Příspěvky imisí z dopravy pro BaP průměrné roční koncentrace, srovnání posuzovaných stavů podle výsledků rozptylové studie [6]

Shrnutí výsledků Z hlediska stávajícího imisního zatížení v lokalitě lze konstatovat, že v území jsou standardně dodržovány imisní limity a cílové imisní limity pro všechny znečišťující látky s výjimkou 36 nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace PM10. Příspěvky v aktivní variantě 3 se oproti nulové variantě 2 liší velmi malými hodnotami. Snížení imisí pro výpočty v časovém horizontu 2010 reflektují změny v uspořádání sítě veřejných komunikací, kdy na Mostecké dojde k útlumu intenzit v důsledku realizace propojení A. Muchy s přeložkou II/251. Realizace budoucích záměrů ve smyslu IPMR, jejichž předpokladem je navrhovaná změna 1001, je z hlediska zatížení ovzduší koncepčně možná a vliv na kvalitu ovzduší je splnitelný v mezích míry únosného zatížení a to s konfigurací sítě 2008 i 2010. V případě zachování stávajícího stavu –zahrádek, budou v území dále provozované drobné zemědělské činnosti, které v určitých obdobích roku mohou být zdrojem pachových látek z hnojení a kompostování, a emisí za spalování natí a dřeva na otevřených ohništích vůči prostoru obytného území Zadní Vinohrady. Přítomnost zahrádkářské kolonie v kontaktu se sídlištěm je z hlediska ochrany ovzduší střetovou záležitostí.

5.5.2 Lokalita 1002 Kamenný vrch Území patří k hůře provětrávaným s ohledem na okolní zástavbu vysokých panelových domů a situováním lokality do „intimního“ prostoru s charakterem prostranství mezi domy. Znečištění ovzduší v tomto prostoru je utvářeno hlavně provozem dopravy generované obyvateli sídliště po komunikacích Březový vrch a Kamenná a uplatňují se zde také imise původem z dopravy po čtyřpruhé silnici I/13, která je výpadovkou na Most, Teplice a Ústí n.L.

-48-


Očekávané imisní zatížení v této lokalitě je nižší než jsou limity ve smyslu NV.597/2006 Sb. stanovené na ochranu zdraví lidí, s výjimkou možností překračování krátkodobého imisního limitu PM10 více než 36-krát za rok. Požadavkem vlastníka pozemků bylo celou lokalitu zařadit mezi zastavitelná území s FVU SO – smíšené území obchodu a služeb. S ohledem na kvalitu lokality koncept zařadil ke změně pouze část v rozsahu stávajícího zastavitelného území BX v návrhové variantě 2, v nulové variantě 1 je navrhováno zachování stávajícího stavu. FVU SO představuje možnosti umístění staveb pro obchod a služby, a občanské vybavenosti, což je poměrně široký výběr možností na to, abychom mohli udělat závěry o konkrétních vlivech na kvalitu ovzduší. Každopádně jde o záměry, které mohou generovat nebo indukovat dopravní zatížení jenž je liniovým zdrojem znečištění ovzduší. Z technologických stacionárních zdrojů se v rámci SO z pravidla objevují malé a stření zdroje. Vliv na kvalitu ovzduší bude záviset na kapacitách a dispozici budoucího záměru. Obě varianty konceptu 1002 jsou řešitelné v míře únosného zatížení ovzduší. Mírnější vliv lze očekávat od varianty 1, která představuje bydlení jenž generuje cca 2 dopravní pohyby na jedno parkovací místo za 24 hodin. V případě varianty 2 - komerčního vyžití v rámci SO, např. prodejny s nakupováním do aut obrátkovost parkoviště může být 2 až 3 pohyby ze hodinu ( 4 až 6 počítáme-li příjezd a odjezd).

5.5.3 Lokality 1005 Záchytná parkoviště Lokality 1005/1, 1005/2 a 1005/3 vymezené pro záchytná parkoviště v souvislosti s budováním R7 a blízkostí státní hranice jsou navržená s cílem snížení dopravy v centrálních částech města, mají tedy pozitivní vliv ve snižování imisí z dopravy v rámci celého území Chomutova. Z lokálního pohledu vůči konkrétním lokalitám se jedná o vytvoření nových plošných zdrojů znečištění ovzduší v char. dopravních škodlivinách NO2, PM10, B, BaP atd. Záchytná parkoviště však nejsou zdrojem indukce intenzit dopravy, ale stahují auta územím projíždějící již dnes. Stávající FVU SV lokalitách 1005/1 a 1005/2 podle stávajícího ÚPNSÚ umožňují umístění staveb dopravní obsluhy i parkovišť. Nejedná se tedy o změnu, neboť možnosti umístění parkoviště již byly prověřeny v předchozím územně plánovacím procesu. 1005/3 je vymezeno mimo současné zastavitelné území a jedná se o nové funkční území. Veškeré vybrané lokality se nacházejí v dobře provětrávaných územích s převažujícími funkcemi průmyslové výroby a bez významného kontaktu s bydlením. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší jsou změny možné s intenzitou nepřesahující míru únosného zatížení. Vliv na kvalitu ovzduší města jako celku bude pozitivní. Vliv na okolí vymezené lokality bude mírně negativní.

5.5.4 Lokality 1004 Zahrádky Zahrádkářské kolonie – rozlehlá území pokrytá šachovnicí malých zahrádek z nichž každá má svého uživatele, chatku, ohniště a gril, obsahují řadu malých spalovacích zdrojů znečištění ovzduší, lze uvažovat jako potenciální plošné zdroje emisí z drobných zemědělských činností, pachových látek z hnojení, kompostování, a emisí ze spalování natí, dřeva za účelem topení a grilování. Emise se zahrádek nebývají ve významných množstvích. Provoz zdrojů závisí na sezóně, aktuálním počasí a aktuálním zahrádkářským trendům. Imisní zatížení bývá zpravidla okolím vnímatelné ve dnech, kdy se část uživatelů věnuje ve stejnou dobu stejným emisním činnostem, což může způsobit kumulaci zápachu nebo imisí ze spalování. Fenomén zahrádkářské kolonie, který vznikal v českých městech za socializmu a v rámci přispíval ke ztrátě individuality („mravenčí syndrom“), je charakteristický malými rozlohami dílčích lokalit, vyšším množství uživatelů a tím i zdrojů, než klasické zahrady u rodinných domů. Je to takový panelák rozprostřený do plochy – jedna zahrádka reprezentuje pobytový prostor jednoho bytu. Přestože v případě vznikajících problémů je možné emisní činnosti regulovat městskou obecně závaznou vyhláškou - v Chomutově je to nařízení 3/2002, nedoporučujeme blízké

-49-


sousedství zahrádkářských kolonií s obytným územím, zejména s BM – území bydlení městského typu, které představuje výškové obytné domy (např. paneláky). Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší jsou náhradní lokality zahrádkářských kolonií 1004/1 a 1004/3 vymezeny mimo kontakt a potenciální ovlivnění obytných území. Lokalita 1004/2 je z hlediska vlivu na ovzduší méně vhodná, neboť se JZ hranicí dotýká BČ, a v blízkosti (60m) V hranice se nachází rozlehlé obytné území BČ – bydlení čisté. Vliv na kvalitu ovzduší v lokalitách 1004/1 a 1004/3 je zanedbatelný, v lokalitě 1004/2 je mírně negativní.

5.6

Vliv hluku Vyhodnocení vlivu hluku je analogické s vyhodnocením vlivu na kvalitu ovzduší. Většina stacionárních a mobilních-liniových zdrojů znečištění ovzduší jsou také zdroji hluku. Rámec územního plánu stanovuje předpoklady pro umístění budoucích záměrů s potenciálními mobilními zdroji znečištění ovzduší v lokalitách: – 1001 Zahrádky Kamencové jezero, navrženo RS – území rekreace s převahou sportu pro budoucí umístění parkoviště, nového vstupu do areálu Kamencového jezera a plaveckého stadionu v návaznosti na připravovaná sportoviště v prostoru protějších kasáren, ve smyslu koncepce integrovaného plánu rozvoje města – 1002 Kamenný vrch, v návrhu zadání ÚP byl pro tuto plochu požadavek, aby celá lokalita byla vymezena jako zastavitelné území s FVU SO – smíšené území obchodu a služeb. S ohledem na kvalitu lokality koncept zařadil ke změně pouze část v rozsahu stávajícího zastavitelného území BX. FVU SO představuje možnosti umístění záměrů, které mohou generovat nebo indukovat dopravní zatížení jenž je liniovým zdrojem znečištění ovzduší. Z technologických stacionárních zdrojů se v rámci SO z pravidla objevují malé a stření zdroje. – 1005/1, 1005/2 a 1005/3 Záchytná parkoviště. Stávajíc FVU SV lokalitách 1005/1 a 1005/2 již v současnosti umožňují umístění staveb dopravní obsluhy tedy i parkovišť, nejedná se tedy o změnu, neboť možnosti umístění parkoviště již byly prověřeny v předchozím územně plánovacím procesu. 1005/3 je vymezeno mimo současné zastavitelné území a jedná se o nové funkční území.

5.6.1 Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero Vzhledem k citlivosti změny 1001, která ruší FVU ZZ na ploše fungující zahrádkářské kolonie a namísto ní navrhuje RS pro budoucí umístění parkoviště, plaveckého stadionu, nového vstupu do areálu Kamencového jezera v návaznosti na připravovaná sportoviště v prostoru protějších kasáren, a vzhledem ke koncepční definici těchto budoucích záměrů obsažené v integrovaném plánu rozvoje města, byla provedena prognóza hluku z dopravy [7] ve stávajícím stavu 2008 a výhledových stavech 2010 „s“ a „bez“ provedení těchto záměrů. Cílem akustické studie bylo prověření, zda budoucí záměry v rámci navrhované změny ÚP nebudou působit hluk z dopravy nad míru únosného zatížení dotčeného území. Podkladem pro studii bylo sčítání dopravy v oblasti Zadních Vinohrad a aktualizace dopravního modelu města [5]. Předpokladem akustického modelu je provoz parkoviště o kapacitě 400 míst sloužícího v letním období pro Kamencové jezero a po celý rok jako možnost parkování pro objekty zimního a letního stadionu, zejména při konání kulturní nebo sportovní akce, kdy dojde k naplnění kapacit. Akustická studie [7] byla vytvořena s cílem posouzení akusticky nejnepříznivějších stavů a nehodnotila pozitivní efekty snížení dopravy rekreantů ke Kamencovému jezeru, kteří v letní sezóně zajíždějí do vnitřní severní části sídliště Zadní Vinohrady, kde v současnosti působí hluk zbytnými jízdami při hledání míst k zaparkování. Akustická studie také nehodnotila pozitivní efekt uvažovaného parkoviště, které má sloužit při špičkovém využití stadionů připravovaných v lokalitě kasáren, jako rezerva parkování, jejímž cílem je eliminace zajíždění návštěvníků do sídliště a působení hluku.

-50-


V následujících odstavcích uvádíme výsledky akustické studie pro aktivní posuzované stavy v porovnání s nulovými stavy (nulové varianty) reprezentující stávající akustické zatížení a jeho předpokládaný vývoj. Prognóza hluku byla proveden pro 32 referenčních bodů situovaných u okolní obytné zástavby rodinných domů podél Mostecké ulice, dále ve Sluneční ulici, ulici Vítězslava Nezvala, Zadních Vinohradech, Tomáše ze Štítného a u hotelu Golf. Body č.1 až 4 jsou u fasády dnešní ubytovny v objektu Vinohradských kasáren. Referenční body jsou umístěny ve výškách 3 až 25 m v závislosti na výšce jednotlivých objektů. Body jsou umístěny na hranici chráněného venkovního prostoru staveb, tedy 2 m před fasádou přivrácenou ke zdrojům hluku. Umístění referenčních bodů a jejich specifikace viz. kapitola 3.2.1, str. 33, grafické zpracování výsledků modelu je obsaženo v akustické studii [7].

-51-

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Tabulka 16. Model hluku z dopravy v lokalitě 1001, tabulka porovnání posuzovaných stavů „s“ a „bez“ modelového záměru v rámci předpokládané změny. Č. bodu 1 1 1 2 2 2 3 4 5 6 7 7 7 8 8 8 9 9 9 10 10 10 11 11 11 12 12 12 13 13 13 13 14 14 14 14 15 15 15 15 16 16 16 16 17 18 19 19 19 20 20 20 21 21

výška (m) 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 3.0 3.0 3.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 15.0 3.0 6.0 9.0 15.0 3.0 6.0 9.0 15.0 3.0 6.0 9.0 15.0 3.0 3.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0

Souřadnice 189.1; 444.4 189.1; 444.4 189.1; 444.4 176.2; 418.1 176.2; 418.1 176.2; 418.1 243.1; 467.0 248.5; 447.0 6.1; 378.5 4.3; 400.5 68.3; 306.5 68.3; 306.5 68.3; 306.5 84.2; 282.4 84.2; 282.4 84.2; 282.4 100.2; 260.4 100.2; 260.4 100.2; 260.4 115.0; 237.1 115.0; 237.1 115.0; 237.1 132.5; 211.2 132.5; 211.2 132.5; 211.2 161.1; 170.5 161.1; 170.5 161.1; 170.5 333.4; 109.9 333.4; 109.9 333.4; 109.9 333.4; 109.9 380.1; 115.6 380.1; 115.6 380.1; 115.6 380.1; 115.6 398.9; 158.5 398.9; 158.5 398.9; 158.5 398.9; 158.5 448.0; 165.9 448.0; 165.9 448.0; 165.9 448.0; 165.9 7.5; 316.9 -23.4; 290.8 127.4; 147.2 127.4; 147.2 127.4; 147.2 99.6; 188.7 99.6; 188.7 99.6; 188.7 74.5; 223.1 74.5; 223.1

-52-

Posuzovaný stav - LAeq (dB) 2010 (1) 2010 (0) Rozdíl 51,1 49 2,1 51,1 49 2,1 51 48,8 2,2 48,6 46,8 1,8 48,6 46,8 1,8 48,4 46,6 1,8 48,1 45,9 2,2 39,6 39,5 0,1 56,2 55 1,2 49,3 47 2,3 47 45,1 1,9 47,5 45,8 1,7 48 46,6 1,4 44,5 43,1 1,4 46,1 44,8 1,3 47 45,9 1,1 44,3 43,6 0,7 45,9 45 0,9 46,5 45,6 0,9 44,5 44,1 0,4 45,7 45,1 0,6 46,3 45,7 0,6 45,2 44,9 0,3 46,2 45,8 0,4 46,6 46,2 0,4 48,5 48,3 0,2 48,3 48,1 0,2 48,6 48,4 0,2 49,5 49,3 0,2 49,2 49 0,2 48,8 48,6 0,2 48,5 48,3 0,2 46 45,9 0,1 45 44,8 0,2 44,9 44,7 0,2 44,7 44,5 0,2 41,8 41,7 0,1 41,6 41,5 0,1 42 41,9 0,1 42,4 42,2 0,2 37,3 37,2 0,1 37,5 37,3 0,2 37,6 37,5 0,1 38,4 38,3 0,1 57 56,2 0,8 55 54,2 0,8 56,9 56,7 0,2 56,9 56,6 0,3 56,9 56,7 0,2 56,5 56,2 0,3 56,5 56,2 0,3 56,5 56,2 0,3 56,2 55,8 0,4 56,2 55,8 0,4

Vyhodnocení vlivů SEA – 10.změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov Č. bodu 21 22 22 22 23 23 23 24 24 24 25 25 25 26 26 26 27 27 27 28 28 29 29 30 30 30 31 31 32 32

výška (m) 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 3.0 6.0 3.0 6.0 9.0 3.0 6.0 3.0 6.0

Souřadnice 74.5; 223.1 44.2; 267.4 44.2; 267.4 44.2; 267.4 446.4; 104.5 446.4; 104.5 446.4; 104.5 415.8; 234.5 415.8; 234.5 415.8; 234.5 -44.3; 437.0 -44.3; 437.0 -44.3; 437.0 -24.9; 447.6 -24.9; 447.6 -24.9; 447.6 -117.4; 524.6 -117.4; 524.6 -117.4; 524.6 -26.5; 357.7 -26.5; 357.7 -47.5; 342.1 -47.5; 342.1 -126.8; 494.5 -126.8; 494.5 -126.8; 494.5 51.5; 568.2 51.5; 568.2 36.0; 582.5 36.0; 582.5

Posuzovaný stav - LAeq (dB) 2010 (1) 2010 (0) Rozdíl 56,2 55,8 0,4 57,3 56,8 0,5 57,3 56,8 0,5 57,3 56,8 0,5 52,6 52,6 0 52,5 52,5 0 52,5 52,5 0 37 36,8 0,2 37,5 37,4 0,1 38,4 38,4 0 57,2 57 0,2 57,2 57 0,2 56,9 56,7 0,2 45 42,2 2,8 45,1 42 3,1 46 43,2 2,8 54 53,5 0,5 54 53,5 0,5 54 53,5 0,5 57,4 56,7 0,7 57,4 56,7 0,7 56,1 55,3 0,8 56,1 55,3 0,8 55,2 54,6 0,6 55,1 54,5 0,6 55,2 54,5 0,7 47,7 42,9 4,8 47,8 43,1 4,7 34,3 33,5 0,8 35,2 34,1 1,1

Z výsledků výpočtu vyplývá, že akusticky nejzatíženějšími místy jsou referenční body na přivrácených fasádách objektů, které jsou situovány nejblíže k příjezdovým komunikacím a parkovištím. V důsledku realizace dopravního napojení A.Muchy na přeložku II/251 dojde v roce 2010 k významnému poklesu tranzitní dopravy po Mostecké ulici, čímž dojde ke snížení hlukové zátěže v jejím okolí. Provoz dopravní obsluhy letního a zimního stadionu ani záměry parkoviště, plaveckého stadionu a vstupu do areálu Kamencového jezera v prostoru zahrádek ve smyslu IPRM, pro něž zakládá rámec změna 1001, nezvýší hladiny hluku v žádném z referenčních bodů u obytné zástavby v okolí nad přípustné hodnoty dané nařízením vlády č. 148/2006 Sb. Ekvivalentní hladiny hluku v chráněném venkovním prostoru staveb se v bodech v blízkosti frekventovaných komunikací v okolí stadionů blíží v denní době limitu 60 dB, tento limit však není při běžném ani špičkovém provozu aktivní varianty překročen. Špičkový provoz představuje krátkodobé zatížení, které se na ekvivalentní hladině akustického tlaku z celé denní doby, pro níž NV.148/2006 Sb. stanovuje hlukové limity z dopravy, projeví pouze nevýznamně. Rozdíly hladin hluku mezi aktivní a nulovou variantou se v referenčních bodech u obytných objektů pohybují v rozmezí 0,0 až 3,1 dB. Za těchto okolností nebudou ani po zprovoznění parkoviště pro 400 osobních automobilů v lokalitě Zahrádky – Kamencové jezero překročeny hygienické limity dané nařízením vlády č.148/2006 Sb. pro denní dobu. Provoz tohoto parkoviště v noční době se nepředpokládá (s výjimkou některých mimořádných akcí končících po 22.hodině).

-53-


Budoucí záměry ve smyslu IPRM, pro jejichž přípravu je navrhována změna 1001 představují málo významný negativní vliv, který nepřekročí míru únosného zatížení.

5.6.2 Lokalita 1002 Kamenný vrch Území je umístěno uvnitř urbanizované zástavby mezi sídlištěmi Březenecká a Kamenný vrch. Na jeho akustické situaci se podílejí obslužné komunikace ul. Březový vrch a Kamenná, které lokalitu obklopují z JV, J až Z strany. Podle dopravního modelu [5] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na nejbližších komunikacích následující: ul. Kamenná – 2005 = 3330/120/110 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 4040/230/140 – 2020 = 4690/280/140 ul. Březový vrch – 2005 = 4400/310/120 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) – 2010 = 4700/340/240 – 2020 =5030/360/200 Vzhledem k dispozici a výšce panelových domů v ul.17.listopadu a domů u křižovatky Kamenná x Březový vrch, jejichž nejmenší vzdálenost k poměrně zatížené komunikaci Březový vrch je cca 30 m, očekáváme, že se již ve stávajícím stavu jedná o území exponované hlukem z dopravy blížící se hranici akustických limitů NV.148/2006 Sb. Výhledově budou dopravní intenzity na obou komunikacích růst v závislosti na stupni automobilizace společnosti. Požadavkem vlastníka pozemků bylo celou lokalitu zařadit mezi zastavitelná území s FVU SO – smíšené území obchodu a služeb. S ohledem na kvalitu lokality koncept zařadil ke změně pouze část v rozsahu stávajícího zastavitelného území BX v návrhové variantě 2. V nulové variantě 1 je navrhováno zachování stávajícího stavu. FVU SO představuje možnosti umístění staveb pro obchod a služby, a občanské vybavenosti, což je poměrně široký výběr možností na to, abychom mohli udělat závěry o konkrétních hlukových výstupech. Každopádně jde o záměry, které mohou generovat nebo indukovat dopravní zatížení jenž je liniovým zdrojem hluku. U záměrů umisťovaných do SO se mohou objevovat i technologické zdroje hluku – např. nástřešní klimatizační jednotky apod. Vliv na akustickou situaci bude záviset na kapacitách a dispozici budoucího záměru. Obě varianty konceptu 1002 jsou řešitelné v míře únosného akustického zatížení. Mírnější vliv lze očekávat od varianty 1, která představuje bydlení jenž generuje cca 2 dopravní pohyby na jedno parkovací místo za 24 hodin. V případě varianty 2 - komerčního vyžití v rámci SO, např. prodejny s nakupováním do aut obrátkovost parkoviště může být 2 až 3 pohyby ze hodinu ( 4 až 6 počítáme-li příjezd a odjezd).

5.6.3 Lokality záchytných parkovišť 1005 Kromě 1005/3 Pražské pole jsou lokality 1005/1 a 1005/2 vymezeny do stávajících ploch smíšeného území výroby a služeb (SV), které již umožňují umístění záchytných parkovišť. Nejedná se tady o změnu ale o upřesnění možností funkčního využití území. Lokalita 1005/1 Nové Spořice – U Cihelny Území se nachází na okraji města bez zásadního kontaktu s akusticky chráněným územím. Jediným akusticky chráněným objektem je Hospoda U Cihelny, která se nachází JV hranici lokality. V území se uplatňuje hluk z křižovatky a silně zatížených komunikací první třídy R7 a I/13. Dispozicí vůči průjezdním komunikacím, dostupností MHD a situováním do území výrazně průmyslového charakteru je vymezená lokalita vhodná pro budoucí realizaci záchytného parkoviště. Podmínkou k přípravě stavby budoucího záchytného parkoviště bude aby jeho provoz nepůsobil nadlimitní akustické zatížení vůči objektu k bydlení Hospoda U Cihelny.

-54-


Lokalita 1005/2 Nové Spořice – Černovická Území se nachází při okraji rozsáhlé průmyslové zóny v okolí vlakového nádraží a depa ČD, severní hranicí přímo přiléhá k silnici I. třídy I/13, s blízkou možností nedalekého napojení na budovanou rychlostní komunikaci R7. Území je dobře situované z hlediska dopravního napojení. Pro dopravu směřující do centra města je plocha přístupná pravým odbočením. Nejbližším obytným územím exponovaným vůči hluku z budoucího záchytného parkoviště je skupina cca 6-ti RD při SZ hranici vymezené lokality, která je situovaná v prostoru za ulicí Potoční a vodním tokem Hačkou. Vůči tomuto území je nutné plnit akustické limity ve smyslu NV.148/2006 Sb. Hlavními zdroji hluku pro uvedené domy je slinice I/13 Černovická a ul.Potoční. Podle dopravního modelu [5] jsou průměrné dopravní intenzity za 24 h pro současný a výhledový stav respektující předpokládané změny sítě na komunikaci I/13 u profilu před napojením ulice Potoční a intenzity na ulici Potoční následující: – I/13, ul.Černovická • 2005 = 15090/1210/1560 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) • 2010 = 20310/1540/1810 • 2020 = 23420/1710/2030 – ul. Potoční • 2005 = 330/30/30 (Všechna vozidla/lehká nákladní/těžká nákladní) • 2010 = 340/40/30 • 2020 = 380/30/40 S odvoláním na uvedené dopraní informace a s ohledem na vzdálenost obytného území k Černovické (60 m) a k ulici Potoční (25), která jako obslužná komunikace spojuje obytná území Nových Spořic a Spořic, lze očekávat že obytné území je již v současnosti exponované akustickému zatížení, které se pravděpodobně blíží hranici akustických limitů. Dispozicí vůči průjezdním komunikacím, dostupností MHD a situováním do území průmyslového charakteru je vymezená lokalita vhodná pro budoucí realizaci záchytného parkoviště. Záměr konkrétního parkoviště bude nutné prověřit akustickou studií a přijmout vhodná opatření – např. omezení vjezdů z parkoviště do ul.Potoční, instalace akustických zábran, tak aby vliv hluku byl v míře únosného zatížení. Lokalita 1005/3 Pražské pole Zájmové území je vymezeno do nezastavěného „trojúhelníka“ vklíněného do stávající průmyslové zóny Pražské pole. Z akustického hlediska se zde uplatňují dopravní intenzity na I/7, která je součástí obchvatu města. Provoz na I/7 by měl v závislosti na budování sítě veřejných komunikací stoupnout v roce 2010 z 4140 VV (všech vozidel/24 h, 2005) na 7810 VV a v roce 2020 po zprovoznění R7 zase klesnout na hodnotu 2630 VV, to je méně než ve stávajícím stavu. Území patří ke středně akusticky zatíženým, lokalita však nemá kontakt a přímou vazbu na obytná území, a případné vybudování záchytného parkoviště nebude limitované omezování hluku vůči chráněnému území a stavbám. Vliv hluku pro tuto lokalitu nepředstavuje překročení míry únosného zatížení.

5.6.4 Lokality 1004 – náhradní plochy pro zahrádky Vymezené lokality pro náhradní zahrádky nepředstavují vůči akusticky chráněnému území a objektům významné akustické vlivy.

-55-


5.7 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu 5.7.1 Vlivy na hmotné statky Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero Změna územního plánu bude indikovat zrušení zahrádkářské kolonie a bude představovat zrušení všech staveb rekreačních chatek a souvisejícího zahrádkářského vybavení, které není majetkem vlastníka pozemků. Cílovou skupinou je cca 80 nájemníků včetně jejich rodinných příslušníků. Vliv na hmotné statky lze hodnotit jako trvalý, nevratný, zacílený na významnou skupinu konkrétních osob. Možnosti kompenzace tohoto vlivu spočívají v nabídnutí náhradních lokalit (změna 1004/1, 1004/2, 1004/2). Tato kompenzace je však pouze částečná, protože nabízí pouze „prázdné“ území, nikoliv stavby chatek, zapojený porost ovocných a okrasných stromů v perspektivním věku. Nabízené lokality mají zároveň nižší atraktivitu z hlediska dostupnosti a přírodních hodnot území. Vliv na hmotné statky v lokalitě 1001 lze hodnotit jako významný negativní.

Lokality 1002, 1005, 1004 Ostatní vymezené lokality nemají vlivy na hmotné statky.

5.7.2 Vlivy na krajinu 1001, 1002, 1005 Předkládané změny v transformaci FVU nepředstavují možnosti ovlivnění krajinného rázu, kulturních a archeologických památek. Území města Chomutova bylo dynamicky rozvinuto teprve v minulém století intenzivní těžbou uhlí a rozvojem těžkého průmyslu. Přirozená krajina v okolí Chomutova byla pozměněna povrchovou i hlubinou těžbou, přítomností umělých vodních ploch, kalových polí, výsypek dolů a překládáním vodních toků.

1004/1, 1004/2, 1004/3 Lokality představují poměrně rozsáhlá území, která v případě rozparcelování do monotónních zahrádkářských kolonií, kdy každá zahrádka obsahuje i drobnou stavbu – rekreační chatu o půdorysu 4x4 m, a oplocení mohou mít negativní vlivy spočívající: – v ovlivnění krajinného rázu území – ve fragmentaci krajiny – zvyšování neprostupnosti pro člověka i biotu 1004/1 Černý vrch Zejména rozsáhlá lokalita 1004/1 je pro monotónní funkci zahrádkářské kolonie příliš velkým územím. Pro vyloučení vlivů na krajinný ráz, fragmentaci a snižování prostupnosti krajiny doporučujeme zpracovat pro tuto lokalitu územní studii, která bude podmínkou pro rozhodování v území. Studie by měla v jakkoli jednoduché formě prověřit využití území, vymezit dílčí lokality jednotlivých zahrádek, stanovit podmínky umístění a hmotové regulace chatek, vymezit veřejná prostranství, veřejnou zeleň, včetně dopravního řešení, koncepčně vyřešit umístění a koordinaci inženýrských sítí, s ohledem na funkčnost řešení a prostupnost krajiny. Území pro změnu 1004/1 není pohledově exponované, je charakteristickou antropogenní příměstskou krajinnou jejíž horizont je v současnosti výrazně ovlivněn dominantními inženýrskými díly – mimoúrovňovým vedením komunikace R7 procházejícím nad územím ve výšce cca 15 až 20 m, vedením VN, a tělesem nadzemního horkovodu. Na základě místního šetření nebyly v lokalitě 1004/1 zjištěny předměty pro důvod ochrany krajinného rázu. V rámci koncepční řešení ve fázi změny ÚP je vliv na krajinný ráz této lokality považován za přijatelné ovlivnění. Vymezení ve variantě 1 představuje mírnější ovlivnění než rozsáhlejší varianta 2, která navíc představuje zábor stávajících remízů, solitérní i liniové vzrostlé zeleně.

-56-


1004/2 Filipovy rybníky Lokalita umístěná mimo stávající zastavitelné území do prostoru zemědělského pozemku u Filipových rybníků. Kromě pole se zde nachází také pokusné plochy pěstování energetický plodin. Na základě místního šetření nebyly v lokalitě 1004/1 zjištěny předměty pro důvod ochrany krajinného rázu. Lokalita sice sousedí s VKP U Filipových rybníků, ale zároveň není významně vymezena mezi kompaktní zástavbu. V rámci koncepční řešení ve fázi změny ÚP je vliv na krajinný ráz této lokality považován za přijatelné ovlivnění. Lokalitu doporučujeme rovněž prověřit územní studií. 1004/3 Velký Otvický rybník Lokalita umístěná mimo stávající zastavitelné území do prostoru zemědělského pozemku u ul. Mostecké naproti Velkému Otvickému rybníku. V současnosti je plocha využívaným zemědělským pozemkem - obdělaným polem. Na základě místního šetření nebyly v lokalitě 1004/3 zjištěny předměty pro důvod ochrany krajinného rázu. V rámci koncepční řešení ve fázi změny ÚP je vliv na krajinný ráz této lokality považován za přijatelné ovlivnění. Lokalitu doporučujeme rovněž prověřit územní studií.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. Předmětem posouzení vlivů SEA byly závěrem zjišťovacího řízení [1] určeny lokality 1001, 1002, a 1005. Vymezené zastavitelné lokality a nová funkční využití území logicky vycházejí ze stávající využití okolních lokalit v širším měřítku, z možností dopravního napojení a limitů území. Vyplývají ze sledování území v územně plánovacím procesu, z potřeb uživatelů a vlastníků pozemků. V následujících kapitolách je zpracováno komplexní vyhodnocení vlivů na životní prostřední metodou křížové matice interakcí (Cross-Impact Matrix) stanovené mezi složkami životního prostředí a předpokládanými rozvojovými činnostmi, se zohledněním váhy vlivu stanovené podle katalogu inherentních kritérií metodou jednoduchého známkování viz. [10]. Metoda byla zvolena s ohledem na širokou valenci činností a ekvivalentní neurčitosti vyplívající z charakteru koncepce územní plánu sídelní útvaru. Územní plán přímo nenavrhuje konkrétní záměry, pouze stanovuje rámec pro jejich budoucí umístění. Neurčitosti spočívají nejen v neznalosti technologií, kapacit a dispozic objektů, ale i většinou také v základním charakteru uvažovaných záměrů, jenž se ve finále mohou od sebe značně lišit. Komplexní hodnocení vlivů je tedy zpracováno pro lokalitu 1001 Zahrádky Kamencové jezero, protože se jedná o citlivé území s ohledem na majetkoprávní poměry, a pro lokalitu 1002 Kamenný vrch, kterou koncept řeší ve dvou návrhových variantách. Záchytná parkoviště 1005/1 a 1005/2 nejsou v důsledku změnou územního plánu, neboť stávající FVU jejich realizaci již umožňuje. Nové zastavitelné území 1005/3 je triviálním případem, neboť je nově vymezeno do cípu průmyslové zóny, kde chybí cíl expozice zásadních vlivů hluku a imisního zatížení ovzduší. Tyto lokality jsou řešeny invariantně a jejich vyhodnocení je provedeno verbálně pro stávající stav (nulovou variantu) v kapitolách 2, 3 a návrhový stav v kapitole 5, formou ověření kvality životního prostředí na základě dostupných dat s vyhodnocením vůči únosné míře zatížení ŽP. Lokality 1004 pro výběr náhradních zahrádek nebyly do komplexního vyhodnocení zahrnuty viz. stanovisko [1], neboť nepředstavují rámec pro vymezení záměrů podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí podle přílohy 1 zákona 100/2001 Sb. Parametry ŽP v těchto lokalitách, byly vyhodnoceny verbálně pro stávající stav (non action) viz. kapitola 3 a návrh viz. kapitola 5 na žádost objednatele.

-57-


Pozitivní

Negativní

Tabulka 17. Tabulka kritérií hodnocení významnosti vlivu a jeho známkování Verbální vyjádření váhy vlivu

4

-4

Velmi významný

Nadlimitní, omezující

Velký

3

-3

Významný

Na hranici limitů

Velký

2

-2

1

-1

Mírně významný

Podlimitní, stálý

Lokální

0

0

Bez významu

Podlimitní

Bez rozměru

Velikost

Rozsah plošný

Na hranici Málo významný limitů,podlimitn í, kolísavý

Lokální

Rozsah časový četnost

Reverzibilita

Nejistota vlivu

Expozice vůči příjemci

Kvalitní exaktní analýza, objektivní Velmi významná předpoklady exaktní analýza, Trvalý, pravidelně Nevratný/vratný Významná objektivní se opakující předpoklady Trvalý, s nižší četností prognóza na Nevratný/vratný Málo významná opakování, nebo základě úvahy dočasný Dočasný, Trvalý málo se prognóza na Nevratný/vratný Mírně významná základě úvahy vyskytující, nepravidelný Trvalý

Nevratný

Krátkodobý

Nevratný/vratný

velká nejistota

Bez příjemce

6.1.1 Lokalita 1001 Zahrádky Kamencové jezero Citlivost území lokality 1001 je daná střetem zájmů nájemníků - majitelů drobných staveb zahrádkářského vybavení a představy majitele pozemků jímž je město Chomutov. Podkladem komplexního hodnocení byly nejen mapové podklady, dostupné informace o stavu ŽP a místní šetření, ale také exaktní vyjádření vlivů hluku a imisního zatížení ovzduší formou akustické [7] a rozptylové studie [6]. Studie byly vytvořeny podle aktualizovaného dopravního modelu [5] a informacích o budoucích předpokládaných záměrech vstupu do Kamencového jezera, plaveckého stadionu a parkoviště ve smyslu IPRM. V následující tabulce je uvedeno komplexní hodnocení jednotlivých vlivů při porovnání návrhové a nulové pasivní varianty. Kritéria hodnocení významnosti vlivů a jejich známkování viz. Tabulka 17. Tabulka kritérií hodnocení významnosti vlivu a jeho známkování

-58-


Souhrn

Funkce/ Technologie

Zrušení kolonie

V0 V1 V0 V1 V0 V1 V0 V1 V0 V1 V0 V1 0

0

-1

-2

0

0

0

0

-1

-1

-2 -3

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

-1

-1 -2

hmotný majetek Sociálněekononické v. zaměstnanost

0

0

0

0

0

0

-1

-3

0

0

-1 -3

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

rozvoj města, společnosti

0

3

-1

3

0

0

-2

0

0

0

-3

6

imisní zatížení lokální

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

-1

-1 -2

imisní zatížení širší

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

2

mikroklima

1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

-1

zábor ZPF

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

eroze

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kontaminace

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

množství odtoku

0

-2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-2

kvalita

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

-3

omezování vydatnosti zdrojů 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

kontaminace

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

městská zeleň

1

-2

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-2

biodiverzita

0

-1

0

0

-2

0

0

0

0

0

-2 -1

fragmentace a prostupnost

-2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-2

0

biotopy ZCHD

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

ÚSES

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

krajinný ráz

-2

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

-2 -1

ZCHÚ (VKP, PP, PR.. atd.)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-6

-2

-1

-3

0

-3

-2

-3

-4 -12 -13

Půda

Ovzduší

hluk Zdraví obyvatelstva imise

Voda

Povrchová

Podzemní

Příroda a krajina

Složky životního prostředí

Obyvatelstvo

Varianty hodnocení

Introdukce

Činnosti

Doprava

Zastavění území

Tabulka 18. Komplexní hodnocení vlivů pro nulovou a návrhovou variantu lokality 1001, matice interakcí.

Souhrn

0

Závěr hodnocení Z porovnání variant na základě komplexního hodnocení je patrné, že nulová i návrhová varianta skórují přibližně ve stejné úrovni, přitom obě varianty nepředstavují překročení únosné míry zatížení životního prostředí, to je potvrzeno u zásadních vlivů hluku a imisního znečištění ovzduší exaktními modely [6] a [7].

-59-


6.1.2 Lokalita 1002 Kamenný vrch Lokalita 1002 představuje území umístěné do nitra sídliště s patrovými panelovými domy, čímž je daná zvýšená citlivost lokality z hlediska vlivů na obyvatelstvo: – vlivy na lidské zdraví - hluk a imisní znečištění ovzduší s vysokými možnostmi jejich potenciální cílové expozice. – sociálně-ekonomické vlivy jejichž důležitým referenčním parametrem je schopnost území poskytnut prostor pro odpočinek, sport a rekraci, jemuž v této lokalitě stojí v opozici vytvoření pracovních míst a posílení podnikání, které je znevýhodněno právě situováním do výrazně obytného území BM – bydlení městského. Koncept uvažuje v 1002 dvě návrhové varianty: V1: představuje zachování stávajícího stavu, zastavitelné území s FVU BMX – bydlení v bytových domech vysokého standardu. V2: představuje změnu FVU v rozsahu stávajícího BMX na SO – smíšené území obchodu a služeb, umožňující umístění obchodních objektů, služeb a vybavenosti (např. hypermarketu, kanceláří, skladů, restaurací apod.) Ve variantě V2 byla hodnocena nejméně příznivá možnost záměru, pro určení relativní váhy byla zvolena referenční teoretická představa klasického hypermarketu „s nákupem“ do aut. Od původní představy vymezit FVU SO v celém rozsahu lokality 1002 uvedené v návrhu zadání [2] je v konceptu [3] upuštěno, neboť zastavitelné území by zasahovalo především do dubové aleje v produktivním stáří a zapojení, která je cenným prvkem systému městské zeleně, což je požadavkem DOSS. V následující tabulce je uvedeno komplexní hodnocení jednotlivých vlivů při porovnání návrhové a nulové pasivní varianty. Kritéria hodnocení významnosti vlivů a jejich známkování viz. Tabulka 17. Tabulka kritérií hodnocení významnosti vlivu a jeho známkování

-60-


Souhrn

V1 V2 V1 V2 V1 V2 V1 V2 -1

-1

-1

-2

-1

-2

-3

-5

0

0

-1

-2

0

0

-1

-2

hmotný majetek Sociálněekononické v. zaměstnanost

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

2

1

2

rozvoj města, společnosti

0

0

0

0

2

1

2

1

imisní zatížení lokální

0

0

-1

-2

-1

-2

-2

-4

imisní zatížení širší

0

0

0

0

0

0

0

0

mikroklima

-1

-1

0

0

0

0

-1

-1

zábor ZPF

0

0

0

0

0

0

0

0

eroze

0

0

0

0

0

0

0

0

kontaminace

0

0

0

0

0

0

0

0

množství odtoku

-1

-1

0

0

0

0

-1

-1

kvalita

0

0

-1

-1

0

0

-1

-1

omezování vydatnosti zdrojů 0

0

0

0

0

0

0

0

kontaminace

0

0

-1

-1

0

0

-1

-1

městská zeleň

-1

-2

0

0

0

0

-1

-2

biodiverzita

0

0

0

0

0

0

0

0

fragmentace a prostupnost

0

0

0

0

0

0

0

0

biotopy ZCHD

-1

-1

0

0

0

0

-1

-1

ÚSES

0

0

0

0

0

0

0

0

krajinný ráz

0

0

0

0

0

0

0

0

ZCHÚ (VKP, PP, PR.. atd.)

0

0

0

0

0

0

0

0

-5

-6

-5

-8

1

-1

-9 -15

Půda

Ovzduší

hluk Zdraví obyvatelstva imise

Voda

Povrchová

Podzemní

Příroda a krajina

Složky životního prostředí

Obyvatelstvo

Varianty hodnocení

Funkce/ Technologie

Činnosti

Doprava

Zastavění území

Tabulka 19. Komplexní hodnocení vlivů pro návrhové varianty 1 a 2, lokalita 1002, matice interakcí.

Souhrn

Závěr hodnocení Z porovnání variant na základě komplexního hodnocení je patrné, že varianta 1 (zachování stávajícího stavu BMX) vychází z hlediska velkosti a významnosti vlivů výhodnější než varianta 2 SO. To je dáno zejména tím, že komerční objekt generuje a indukuje více dopravního zatížení než bytové domy, to je podtrženo i situováním lokality v sídlišti, mezi dvě poměrně vytížené komunikace viz. [4].

-61-


7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. 7.1.1 Opatření na ochranu zeleně a ekosystémů 1001 Zahrádky kamencové jezero – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně. 1002 Kamenný vrh, V1 a V2 – Ponechat dubovou alej v FVU ZV a včetně ochranného pásma s vyloučením jakýchkoliv zásahů. – V rámci přípravy budoucích záměrů provést zoologický průzkum jarního aspektu s cílem ověření výskytu ZCHD živočichů. – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně v obou návrhových variantách. 1005/1, 1005/2 a 1005/3 – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně. 1005/2 Záchytné parkoviště Nové Spořice - Černovická – V rámci přípravy budoucích záměrů provést zoologický průzkum jarního aspektu s cílem ověření výskytu ZCHD živočichů. 1004/1 Černý vrch – K vymezení zahrádek využít pouze volných ploch, zamezit kácení lesíku a remízů. – Doporučujeme upřednostnit méně rozsáhlou variantu 1, méně zasahující do prvků plošně zapojené a liniové zeleně. – V rámci přípravy budoucích záměrů provést zoologický průzkum jarního aspektu s cílem ověření výskytu ZCHD živočichů. 1004/2 Filipovy rybníky – Před manipulací se zeminou a před jinými stavebními úpravami je nutné chemicky zlikvidovat populaci křídlatky japonské na lokalitě, aby se zabránilo jejímu dalšímu šíření do přilehlé či vzdálené oblasti.

7.1.2 Opatření na ochranu přírody a krajiny 1004/1, 1004/2 a 1004/3 – Zpracovat pro lokality územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování v území. Studie by měla v jakkoli jednoduché formě prověřit využití území, vymezit dílčí lokality jednotlivých zahrádek, stanovit podmínky umístění a hmotové regulace chatek, vymezit veřejná prostranství, veřejnou zeleň, včetně dopravního řešení, koncepčně vyřešit umístění a koordinaci inženýrských sítí, s ohledem na funkčnost řešení a prostupnost krajiny.

7.1.3 Opatření na ochranu před nepříznivými účinky hluku 1001 Zahrádky Kamencové jezero – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace. – Budoucí výstavbu umožnit až po zprovoznění dopravního napojení A.Muchy s přeložkou II/251, nebo v chráněných objektech zajistit splnění akustických limitů ve vnitřním prostoru, např. výměnou oken za okna s vyšší vzduchovou neprůzvučností nebo realizací jiných opatření potvrzených akustickou studií v úrovni zpracování Oznámení EIA nebo DUR. 1002 Kamenný vrh, V1 a V2 – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. – Upřednostnit variantu V1.

-62-


1005/1 Záchytné parkoviště Nové Spořice – Hospoda U Cihelny – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů vůči nejbližšímu chráněnému objektu Hospodě U Cihelny. 1005/2 Záchytné parkoviště Nové Spořice – Černovická – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů vůči nejbližším chráněným objektům a území – skupině RD v FVU BV při SZ okraji lokality. – Realizace dopravního napojení z ulice Potoční je podmíněna splněním limitů hluku vůči FVU BV za Hačkou, v případě že je nebude možné dodržet bude nutné umožnit dopravní napojení pouze z ul. Černovická.

-63-


8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Posuzovaná koncepce – 10.změna ÚPN SÚ Chomutov Jirkov je doplněním a aktualizací stávající koncepce - schváleného a platného územního plánu respektujícího nadřazené dokumenty. Koncepce je výslednicí potřeb daných stavem území, legislativou, podnětů dotčených stran a především genezí stávajícího územního plánu. Tabulka 20. Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí a jejich hodnocení Složky Koncepční cíle Nadřazené koncepce ŽP

Ovzduší

Půda

Krajina

Ochrana přírody

Veřejné zdraví

Zvyšování kvality ovzduší v souvislosti s prevencí ochrany zdraví lidí snižováním imisního zatížení ovzduší původem z emisí stacionárních a liniových zdrojů.

Omezování záboru půdy

Omezování fragmentace krajiny Chránit krajinné prvky a segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích

Chránit biologickou rozmanitost

Snižování zátěže populace z expozice dopravním hlukem a imisí znečištění ovzduší

Integrovaný národní program snižování emisí Strategie trvale udržitelného rozvoje Ústeckého Kraje

Státní politika ŽP ČR Strategie trvale udržitelného rozvoje Ústeckého Kraje

Státní politika ŽP ČR Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie trvale udržitelného rozvoje Ústeckého Kraje

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Státní politika ŽP ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR Státní politika ŽP ČR Akční program zdraví a životní prostředí ČR Dopravní politika ČR na léta 2005 – 2013 Zdraví 21 Strategie regionálního rozvoje ČR

0 – bez vlivu 1/-1 – mírný vliv pozitivní/ negativní 2/-2 – střední vliv pozitivní/ negativní í 3/-3 – zásadní vliv pozitivní/ negativní

-64-

Lokalita

Hodnocení plnění cílů

1001

1/-1

1002

-1

1005

2

1001

-1

1002

0

1005

-1

1001

0

1002

-1

1005

0

1001

0

1002

0

1005

-1

1001

1/-1

1002

-1

1005

2


9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Koncepce 10.změn ÚPN SÚ Chomutov I,II neklade zvláštní nároky na stanovení indikátorů pro monitorování vlivu koncepce na životní prostředí. Koncept vychází z vývoje schvalování předchozí územně plánovací dokumentace a jednotlivé změny původní ÚPN SÚ pouze doplňují a rozvíjejí. Provedením změn nevznikají možnosti umisťování a povolování záměrů které by svým rozsahem a svými vlivy natolik významně ovlivňovali kvalitu životního prostředí, že by bylo nutné soustavně sledovat jejich vlivy. Pravidelné monitorování a vyhodnocování podmínek území provádí pověřený orgán územního plánování na základě příslušného ustanovení stavebního zákona č.183/2006 Sb. v platném znění. Dále je na území města prováděno sledování a vyhodnocování kvality ovzduší v celostátní monitorovací síti AIM ČHMÚ, která vyplývá z povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší č.86/2002 Sb. v pozdějším znění, pro OZKO. Z hlediska ochrany veřejného zdraví je nejbližším sledovaným územím město Most. Sledování provádí Státní zdravotní ústav.

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Posuzované 10.změny vycházejí ze stávajícího územního plánu. Jejich účelem je umožnit další rozvoj města Chomutova vyplívající z potřeb obyvatel, vlastníků pozemků a z aktualizace podmínek území vyplívajících ze soustavného sledování území prováděného pověřeným úřadem k územnímu plánování. Důvodem pro pořízení změn je umožnění transformace FVU území zahrádek Kamencového jezera na RS – území rekreace a sportu pro budoucí umístění vstupu do areálu Kamencového jezera, realizace parkoviště a plaveckého stadionu v souvislosti se sportovišti připravovanými v bývalých kasárnách Zadní Vinohrady. Zásadním pro posouzení vlivů je navrhované parkoviště jehož úkolem bude sloužit v letní sezóně pro návštěvníky Kamencového jezera a po celý rok jako rezerva kapacity nového zimního a letního stadionu, jenž se připravují v kasárnách za ulicí Mosteckou. Protože k lokalitě 1001 existuje představa o budoucích záměrech ve smyslu Integrovaného plánu rozvoje města, o jejich dispozici a kapacitách, byly související vlivy hluku a imisního zatížení ovzduší posouzeny akustickou [7] a rozptylovou [6] studií. Podkladem studií byla aktualizace dopravního modelu města [5]. Studie prokázaly, že realizace záměrů podle IPRM v rozsahu změny 1001 nebude znamenat překračování míry únosného zatížení. Z hlediska hluku je doporučeno podmínit zprovoznění navrhovaných sportovišť zprovozněním propojení ul. A.Muchy s přeložkou II/251, která výrazně sníží dopravní intenzity na Mostecké o podíl tranzitní dopravy. Úbytek zeleně související s odstraněním zahrádek není z hlediska ochrany přírody a krajiny významný, naopak zahrádkářská kolonie je uzavřeným areálem neprostupným pro člověka a biotu a fragmentujícím krajinu. Z hlediska systému městské zeleně se však jedná o lokalitu s hodnotnými okrasnými a ovocnými stromy v produktivním věku a v určitém stupni zapojení,. Odstranění zeleně bude nevyhnutelné, protože doprovází dispozici zahrádek nevyužitelnou pro budoucí záměry IPMR a pro městskou zeleň bude ztrátové. Blízké sousedství zahrádek se sídlištěm v FVU BM – území bydlení městského není vhodné z důvodů možností nárazového šíření pachových látek vůči patrovým obytným domům z hnojení, kompostování a grilování, a imisí ze spalování dřeva v malých topeništích jichž je v kolonii větší zastoupení. Nezanedbatelný je také fakt, že zahrádky mají charakter pro veřejnost neprostupného „slamu“, což může snižovat atraktivitu bydlení v sídlišti Zadní Vinohrady. Kolonie zahrádek jsou fenoménem vzniklým v dobách socialistického Československa, kdy bylo omezeno právo na svobodné užívání soukromé zemědělské půdy a nebylo problém

-65-


oplotit pole a vytvořit zahrádkářskou kolonii. V současném tržním hospodářství tedy vzniká paradox, že pozemky zahrádek vlastní jiný majitel, než objekty zahrádkářského vybavení. Protože kolonie má přibližně 80 nájemníků, zakládá změna 1001 možnosti významného vlivu na hmotný majetek těchto lidí. Snižujícím faktorem je to, že k odstranění zahrádek může dojít i v rámci stávajícího FVU na základě vypořádání majetkoprávních vztahů a ne zcela závisí na ÚPNSÚ. Z vyhodnocení vlivů v lokalitě 1001 vyplývá, že s transformací FVU se ZZ na RS lze souhlasit za podmínek opatření. Závěrem komplexního vyhodnocení vlivů v porovnání nulové a návrhové varianty je environmentální rovnocennost obou variant. Koncept desátých změn dále stanovuje dvě návrhové varianty pro lokalitu 1002 v sídlišti Kamenná. Varianta 1. předpokládá zachování stávajícího stavu, varianta 2. reprezentuje transformaci FVU jižního cípu lokality z BMX na SO, přitom na požadavky DOSS změna nezasahuje do aleje dubů jež jsou chráněny jako zeleně veřejná ZV. Záměrem majitele pozemků v uvedené lokalitě bylo zařazení celého území, včetně severní plochy sportu do SO. Z posouzení vlivů vyplývá citlivost zájmového území spočívající v situování území do nitra sídliště, lokalita je ohraničena komunikacemi s vyššími dopravními intenzitami – ul. Kamennou a ul. Březový vrch. Pro umístění budoucích záměrů jsou zde limitující vlivy hluku a imisí z dopravy. Bez ohledu na variantu byla stanovena doporučení zpracování akustické studie pro fázi přípravy projektového záměru. Environmentálně příznivější variantou je zachování stávajícího BMX, protože bytové domy generují méně dopravního zatížení než komerční funkce SO a charakter okolního území je obytný. Pro snížení dopravy v centrálních částech města koncept desátých změn vymezuje tři lokality záchytných parkovišť 1005/1, 1005/2 a 1005/3 v souvislosti s budováním rychlostní komunikace R7 a blízkostí státní hranice. V lokalitách 1005/1 a 1005/2 je v současném ÚP vymezeno FVÚ SV již umožňující umístění parkovišť, v tomto smyslu se tedy nejedná o změnu podmínek v území. Lokalita 1005/3 je vymezena mimo současně zastavitelné území, do prostoru neobdělaného pole obklopeného průmyslovou zónou Pražské pole, s jižní hranou sousedící se stávajícím vedením R7. Vyvolané vlivy hluku v tomto parkovišti nemají žádný expoziční cíl čímž ztrácejí svou váhu. Vymezenou změnu pro umístění parkovišť lze realizovat v celém rozsahu, podmínkou je zpracování akustických studií v lokalitách 1005/1 a 1005/2 v přípravě záměrů, s ohledem na kontakt lokalit s dílčími lokalitami BV. Hlavní dominantou širšího území je však průmyslová výroba. V žádné z lokalit nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Všechny lokality sousedí s prvky ÚSES, do kterých však nezasahují. Na požadavek objednatele byly k hodnocení vlivů zahrnuty lokality vymezující plochy pro náhradní zahrádky 1004/1, 1004/2 a 1004/3 i když nebyly k posouzení vymezeny závěrem zjišťovacího řízení [1]. Se všemi lokalitami lze souhlasit. V žádné z lokalit se nenacházejí důvody ochrany krajinného a z tohoto pohledu nejsou vymezené lokality citlivé. Protože se jedná o rozsáhlá území (zejména 1004/1) bylo doporučeno zpracování územních studií, které by měly v jakkoli jednoduché formě vymezit dílčí lokality jednotlivých zahrádek, stanovit podmínky umístění a hmotové regulace chatek, vymezit veřejná prostranství, veřejnou zeleň, včetně dopravního řešení, koncepčně vyřešit umístění a koordinaci inženýrských sítí, s ohledem na funkčnost řešení a prostupnost krajiny.

-66-


11. Závěry a doporučení, návrh stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci Dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro Koncept 10.změny územního plánu sídelního útvaru byla vypracovaná v rozsahu přílohy 1 zákona 183/2006 Sb., v platném znění, ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb., v platném znění osobou autorizovanou ve podle § 19 zákona 100/2001 Sb. Vyhodnocení prokázalo, že vlivy koncepce na životní prostředí nezpůsobují zatížení nad únosnou míru. Provedení koncepce doporučujeme za předpokladu zohlednění návrhu eliminujících opatření uvedených v návrhu stanoviska k posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí, viz. text níže.

NÁRH STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Název návrhu koncepce Umístění záměru Katastrální území

: 10. změna územního plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov : Ústecký kraj, obec Chomutov : Chomutov I, Chomutov II

Předkladatel

: Městský úřad Chomutov, odbor rozvoje a investic města, Zborovská 4602, 430 28 Chomutov

Zpracovatel vyhodnocení

: Ing. Petr Hosnedl, Letců R.A.F. 1935 288 02 Nymburk Držitel rozhodnutí o autorizaci podle §19 z. 100/2001 Sb., Č.j.: 38156/6488/OIP/03

Stanovisko: Na základě návrhu souborného stanoviska, vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, výsledku veřejného projednání a vypořádání došlých připomínek dotčených správních orgánů, dotčených územních samospráv a veřejnosti Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve smyslu ustanovení § 10i odst. 9 uvedeného zákona vydává

SOUHLASNÉ STANOVISKO k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ke konceptu 10. změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov - Jirkov

-67-


Podmínky souhlasného stanoviska : 1. Navrhované změny nesmí způsobovat významné ovlivnění životního prostředí nad úroveň stanovenou podle zvláštních předpisů vztahujících se k ochraně jednotlivých složek životního prostředí a nesmí ohrozit ochranu veřejného zdraví stanovenou ve smyslu zákona 258/2000 Sb. v pozdějším znění. 2. Podmínky pro lokalitu 1001 – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně. Míra využití území by měla být vztažena k celé funkční ploše a k jejímu průniku do plochy vymezené pro dílčí územní rozhodnutí budoucích záměrů. – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace. – Provoz záměrů předpokládaných v IPMR umožnit až po zprovoznění dopravního napojení A.Muchy s přeložkou II/251, nebo v chráněných objektech zajistit splnění akustických limitů ve vnitřním prostoru, např. výměnou oken za okna s vyšší vzduchovou neprůzvučností nebo realizací jiných opatření potvrzených akustickou studií v úrovni zpracování Oznámení EIA nebo DUR. 3. Podmínky pro lokalitu 1002 – Ponechat dubovou alej v FVU ZV, včetně ochranného pásma s vyloučením jakýchkoliv zásahů. – V rámci přípravy budoucích záměrů provést zoologický průzkum jarního aspektu s cílem ověření výskytu ZCHD živočichů. – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně v obou návrhových variantách. – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace. – Upřednostnit environmentálně příznivější variantu V1. 4. Podmínky pro lokalitu 1005/1 – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně. Míra využití území by měla být vztažena k celé funkční ploše a k jejímu průniku do plochy vymezené pro dílčí územní rozhodnutí budoucích záměrů. – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů vůči nejbližšímu chráněnému objektu Hospodě U Cihelny. 5. Podmínky pro lokalitu 1005/2 – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně. Míra využití území by měla být vztažena k celé funkční ploše a k jejímu průniku do plochy vymezené pro dílčí územní rozhodnutí budoucích záměrů. – V rámci přípravy budoucích záměrů provést zoologický průzkum jarního aspektu s cílem ověření výskytu ZCHD živočichů. – Přípravu záměrů prověřit akustickou studií hluku z dopravy a ze stacionárních zdrojů podle konkrétní projektové dokumentace, která prokáže dodržení akustických limitů vůči nejbližším chráněným objektům a území – skupině RD v FVU BV při SZ okraji lokality. – Realizace dopravního napojení z ulice Potoční je podmíněna splněním limitů hluku vůči FVU BV za Hačkou, v případě, že je nebude možné dodržet bude nutné umožnit dopravní napojení pouze z ul. Černovická. 6. Podmínky pro lokalitu 1005/3 – Stanovit regulativ minimálního podílu zeleně. Míra využití území by měla být vztažena k celé funkční ploše a k jejímu průniku do plochy vymezené pro dílčí územní rozhodnutí budoucích záměrů.

-68-


7. Podmínky pro lokality 1004/1, 1004/2 a 1004/3 – Zpracovat pro lokality územní studie, které budou podmínkou pro rozhodování v území. Studie by měly v jakkoli jednoduché formě prověřit využití území, vymezit dílčí lokality jednotlivých zahrádek, stanovit podmínky umístění a hmotové regulace chatek, vymezit veřejná prostranství, veřejnou zeleň, včetně dopravního řešení, koncepčně vyřešit umístění a koordinaci inženýrských sítí, s ohledem na funkčnost řešení a prostupnost krajiny.

-69-

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Koncept 10. změn územního plánu sídelního útvaru Chomutov - Jirkov

Recommend Documents