VYHODNOCENÍ VLIVŮ. Návrhu územního plánu MĚRUNICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ČÁST C F. Ing. arch. František Pospíšil. p.g. Jiří Maňour, CSc

VYHODNOCENÍ

VLIVŮ

Návrhu územního plánu

MĚRUNICE

NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

ČÁST C – F Zpracovali:

Ing. arch. František Pospíšil p.g. Jiří Maňour, CSc. Ing. Vojtěch Mazura Únor 2011, doplněno leden 2013

ÚZEMNÍ PLÁN MĚRUNICE - VYHODNOCENÍ VLIVU NÁVRHU NA URÚ

2

Obsah : C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech ....................................... 3 D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území ...................................................................................11 DI. D.II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb a vliv na posílení slabých stránek řešeného území ................................................................................................................11 D.III.

Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území ...............................15

D.IV.

Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území .......................................................19

E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování .................21 F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí ...................................................27 F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. ...............................................................27 F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích. ..................................28

Ing.arch. František Pospíšil a kol.

ČÁST C - F

II/ 2011, doplněno I/2013


3

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Uvedené vyhodnocení je provedeno na základě výčtu sledovaných jevů pro obec Měrunice dle zpracovaných Územně analytických podkladů ORP Bílina. Kódy sledovaných jevů v záhlaví tabulky jsou převzaty z územně analytických podkladů.

Zhodnocení vlivu na stav a vývoj území

Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

Popis jevu

č.par cely

111-B

urbanisticky významný kompoziční prvek

bývalá fara

110

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev. Řešení vytváří předpoklady ochrany prvku.

112-B


kostel

107


113-B


památné stromy dvě lípy

1664/2


114-B


obecní úřad

104


115-B


Přehrada

578


116-B


kamenolom

222/14

Řešení územního plánu počítá s revitalizací lomu po ukončení těžby

141-B

architektonicky významný objekt - soubor

kostel architektonicky cenná stavba + stav. dominanta

107


142-B


architektonicky příjemná část obce - Měrunice

1664/2 1


143-B


architektonicky cenná stavba

38


145-B


architektonicky cenná stavba statek

40187


14-

architektonicky významný

architektonicky

13

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní


ČÁST C - F



4


Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

Popis jevu

6-B

objekt - soubor

cenná stavba statek

147-B


architektonicky cenná stavba hrázděná stavba

56


148-B


architektonicky cenná stavba venkovské stavení

47


149-B


architektonicky cenná stavba venkovské stavení

40


151-B

dominanta kulturně historická

kostel architektonicky cenná stavba + stav. dominanta

107


201-B

místo vyhlídky

výhled do okolní krajiny

1307/5

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev

202-B

místo vyhlídky

výhled do okolní krajiny

1628/1


601_B

výhradní bilancované ložisko nerostných surovin

222/3

bez možnosti vlivu

602_B

nevýhradní evidované ložisko nerostných surovin

199/8

bez možnosti vlivu

611_B

poddolované území

609/6

bez možnosti vlivu

631_B

staré důlní dílo

641_B

území ekologických rizik

671_B

vodojem

721_B

transformační stanice

741_B

Měrunice Svornost

č.par cely

vliv na uvedený sledovaný jev. Řešení vytváří předpoklady ochrany prvku.

bez možnosti vlivu

OPV s r. o. Červený Újezd u Bíliny

216

Řešení územního plánu podmiňuje změnu využití objektu územní studií.

1204/1


945/18


odorizační stanice STL

222/3


743_B

stanice katodové ochrany

167/2


81-

RSU - vzdálená účastnická

1664/1



ČEZ

objekt sítě O2

ČÁST C - F




Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

1_B

jednotka

1191_B

krajinářský kompoziční prvek

Záhorní hora

382/1


1192_B


kostel sv. Stanislava

107


1193_B


areál Měrunice

150

Řešení územního plánu počítá s revitalizací a konverzí areálu

1194_B


1195_B

stavba typická pro místní ráz

bývalá fara

2110-L

ÚSES, RBK - regionální biokoridor

regionální biokoridor RK4b

Řešení územního plánu nově vymezuje tento jev.

2112-L


regionální biokoridor RK6


2113-L

ÚSES, LBK - místní (lokální) biokoridor

lokální biokoridor LK24


2114-L


lokální biokoridor LK25


216-L


doplňující lokální biokoridor DC27


217-L


doplňující lokální biokoridor DK27


218-L


doplňující lokální biokoridor DK28


219-L


regionální biokoridor 4b


4710-L

útvar povrchových vod tekoucích

Lužický p

Řešení územního plánu ovlivňuje Lužický potok v navrhované ploše M10 (vodní plocha).

6810-L

místní vodovod

neevidovaný úsek vodovodu


6811-L

místní vodovod

rozváděcí řad vodovodu


681-L

dálkový vodovodní řad

přiváděcí řad vodovodu


684-L

hlavní řad

svodný řad vodovodu


68-

místní vodovod

výústní řad



Popis jevu

5

č.par cely 9

vliv na uvedený sledovaný jev

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev 110


ČÁST C - F



Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

52-L

Popis jevu

6


č.par cely

vodovod

vliv na uvedený sledovaný jev

685-L

místní vodovod

701-L

stoka jednotné kanalizace

7310-L

venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kV

Řešení územního plánu doplňuje rozvod el. sítě v navrhovaných zastavitelných plochách.

731-L

venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 a více kV

Řešení územního plánu zapracovává požadavek na kapacitnění stávajícího vedení.

733-L

venkovní vedení elektrické sítě VVN 220 kV


734-L

venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV


741-L

kabel katodové ochrany


748-L

anodové uzemnění na plynovodu


7510-L

plynovod VTL


911-L

silnice II. třídy


921-L

silnice III. třídy

V úsecích souběhu s cyklostezkou navhuje územní plán oddělení vedení silnice a cyklostezky pro zlepšení komfortu a bezpečnosti dopravního provozu

93100L

místní komunikace

1061-L

stezka pro pěší

1063-L

cyklistická stezka (a pro jízdu na kol bruslích)

Řešení územního plánu navrhuje vybudování cyklostezek pro zlepšení komfortu a bezpečnosti cyklistů

2-1P

VZ - plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu

Řešení územního plánu navrhuje vybudování cyklostezek pro zlepšení komfortu a bezpečnosti cyklistů

2-2P

V - plocha výroby a skladování

Návrh územního plánu počítá s rozšířením ploch výroby – především zemědělské

3-1P

OV - plocha veřejné vybavenosti

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev. Řešení vytváří


Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev Basalt kanalizační řad


Řešení územního plánu umožňuje realizovat související místní komunikace v navrhovaných zastavitelných plochách Řešení územního plánu v plném rozsahu respektuje stezku pro pěší

ČÁST C - F



Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

Popis jevu

7


č.par cely

předpoklady ochrany prvku. 3-2P

O - plocha občanského vybavení

8-1P

nemovitá kulturní památka

8-2P

OP kulturní památky


111-P



112-P


území s vysokými estetickými hodnotami krajinné scenérie

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev. Z důvodů eliminace následných neg. vlivů vlivem výstavby je v rozhodujících zast. plochách předepsána územní studie.

113-P


zástavba se zvýšenou architektonickou hodnotou

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev. Z důvodů eliminace následných neg. vlivů vlivem výstavby je v rozhodujících zast. plochách předepsána územní studie.

114-P


areál velkostatku

a Řešení územního plánu počítá s revitalizací a částečnou konverzí velkostatku.

116-P


hřbitov


117-P


náves s okolní zástavbou


211-P

ÚSES, RBC - regionální biocentrum

regionální biocentrum RC11


212-P




213-P




214-P




215-P


regionální biokoridor RC9


216-P


regionální biokoridor RC10



Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev. Řešení vytváří předpoklady ochrany prvku. kostel sv. Stanislava


ČÁST C - F



8


Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

Popis jevu

262-P

chráněná krajinná oblast

České středohoří

263-P

II zóna CHKO

Řešení územního plánu ovlivňuje daný jev pouze návrhem územní rezervy v ploše M11.

264-P

III zóna CHKO

Řešení územního plánu ovlivňuje daný jev návrhem zastavitelných ploch

267-P

IV zóna CHKO


321-P

památný strom, skupina stromů, stromořadí

Lípy u kostela v Měrunicích


322-P

OP památného stromu, skupiny stromů, stromořadí

Lípy u kostela v Měrunicích


361-P

výskyt zvl chráněných rostlin a živočichů


3810-P

plocha lesa zvláštního určení


3910-P

plocha lesa hospodářského


4010-P

plocha při okraji lesa s podmíněným využíváním

OP lesa

4110-P

hranice BPEJ

třída ochrany 1


4112-P

hranice BPEJ

třída ochrany 2


421-P

ÚSES, hranice biochory

4310-P

odvodnění

461-P

zranitelná oblast

472-P

útvar povrchových vod stojatých

rybníky Měrunice


473-P

útvar povrchových vod stojatých

požární nádrž Žichov


474-P

útvar podzemních vod


č.par cely



Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev Řešení územního plánu ovlivňuje daný jev návrhem zastavitelných ploch bez možnosti vlivu


ČÁST C - F



9


Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

Popis jevu

571-P

DP - dobývací prostor

Měrunice

581-P

CHLÚ - chráněné ložiskové území


601-P

výhradní bilancované ložisko nerostných surovin


602-P

nevýhradní evidované ložisko nerostných surovin


611-P


Mukov, I013

bez možnosti vlivu

612-P


Měrunice, I013

bez možnosti vlivu

621-P

sesuvné území

651-P

území s velmi silnou nebo silnou zátěží emisemi

681-P

hranice tlakového pásma

ochranné pásmo vodovodu 1,5 m


721-P

OP elektrické stanice

ČEZ Distribuce el. stanice ochranné pásmo 2m


731-P

OP vedení elektrické sítě

ČEPS - ochranné pásmo 30 m


732-P

OP vedení elektrické sítě

ČEZ Distribuce el. vedení ochranné pásmo


741-P

OP objektu na plynovodní síti

ochranná pásma objektů


7510-P

BP plynovodu

bezpečnostní pásma VTL


751-P

OP plynovodu

ochranná pásma STL plynovodu


752-P

OP plynovodu

ochranná pásma


811-P

OP objektu na elektronickém komunikačním zařízení

ochranné pásmo objektu sítě


821-P

OP radioreléové trasy (RRT)

ochranné pásmo MO, VUSS



č.par cely


bez možnosti vlivu


ČÁST C - F



10


Kód jevu

Jev (dle ÚAP2010)

Popis jevu

822-P

OP komunikačního vedení

O2 kabelová televize

824-P


825-P


911-P

OP silnice II. třídy


921-P

OP silnice III. třídy


1021-P

OP letiště

letiště Most

1131-P

OP veřejného pohřebiště, hřbitova a krematoria

hřbitov Měrunice ochranné pásmo hřbitova 100 m

1151-P

P* - plocha veřejných prostranství

1191-P

typický krajinný celek

1193-P

hranice obce

1194-P

území se zvýšenou ochranou krajinného rázu


č.par cely

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev

ochranné pásmo kabelové sítě


Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev Návrh rekreačních ploch zasahuje do ochranného pásma hřbitova. Z důvodů eliminace následných neg. vlivů vlivem výstavby je v rozhodujících zast. plochách předepsána územní studie. Řešení územního plánu respektuje v plném rozsahu plochy veřejných prostranství a vytváří předpoklady pro jeich ochranu

Měrunické rybníky a Lužický potok

Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev. Řešení vytváří předpoklady ochrany prvku. Řešení ÚP má nulový či zanedbatelný negativní vliv na uvedený sledovaný jev

území s vysokými estetickými hodnotami krajinné scenérie

b Řešení územního plánu má zanedbatelný vliv na uvedený sledovaný jev. Z důvodů eliminace následných neg. vlivů vlivem výstavby je v rozhodujících zast. plochách předepsána územní studie.

ČÁST C - F



11

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

DI. D.II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb a vliv na posílení slabých stránek řešeného území Uvedené vyhodnocení je provedeno na SWOT analýzy pro obec Měrunice dle zpracovaných Územně analytických podkladů ORP Bílina.

D.I.

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

D.II.

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Horninové prostředí a geologie

SLABÉ STRÁNKY

změny georeliéfu v důsledku těžby

evidovaná poddolovaná území

potenciální sesuvy na svazích vrchů v Českém středohoří HROZBY

Na území obce je největším negativním projevem lidské činnosti v krajině povrchový lom na těžbu kamene. Přítomnost těžby má nepříznivý dopad na životní podmínky v obci, ale není v přímém kontaktu se zastavěným územím.

po ukončení provozu se v plánu rekultivace počítá s rekreačním využití sanované oblasti, což kompenzuje dosavadní újmu výrazným zvýšením atraktivity celého území

nedostatečná/pomalá rekultivace vytěžených ploch

Vodní režim SLABÉ STRÁNKY

hydrologický deficit – srážkový stín Krušných hor

dlouhodobé změny v hydrogeologickém režimu podzemních vod v důsledku těžby

rychlý odtok vody z území

zranitelné oblasti podzemních vod

hrozba povodně z Lužického potoka

HROZBY

ohrožení podzemních vod výrobními provozy


V oblasti severně od obce Měrunice je navržena vodní plocha, která bude podporovat hydrologickou stabilitu, ochranu proti povodni i ekologickou rozmanitost v krajině. Vodní plocha rovněž napomáhá přirozené dotaci podzemní vody. Koncepce řešení územního plánu je založena na zachování rozsahu zemědělsko lesních ploch v krajině a spolu s návrhem ÚSES tak přispívá k eliminaci rizik.

Návrh územního plánu nepočítá s rozsáhlejším rozvojem výrobních provozů. Je snaha navázat na stávající objekty a sanovat v současné

ČÁST C - F



D.I.

12


D.II.

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území době nevyužívané areály. Hygiena ŽP

SLABÉ STRÁNKY

Ekonomické výhody z provozu lomu jsou vykoupeny dočasným zhoršením životních podmínek. Část zisku je však věnována obnově devastovaného území, což představuje do budoucna další turisticko-ekonomický potenciál.

Návrh územního plánu zapracovává projekt kanalizace v Žichově a s ním spojenou plánovanou výstavbu ČOV.

viz předchozí

zatížení prostředí hlukem a prachem z lomu a emisemi ze související dopravy absence ČOV v části obce Žichov

HROZBY

pokračující zhoršování emisní a hlukové zátěže v důsledku provozu lomu Měrunice Ochrana přírody a krajiny SLABÉ STRÁNKY

narušení krajinného rázu lomem Měrunice

nedostatečná ekologická stabilita území v důsledku velkého podílu nestabilních ploch vliv prašnosti na vegetaci

HROZBY

Po ukončení a rekultivaci lomu se výrazně zlepší krajinný ráz oblasti i ekologická stabilita území v důsledku vzniku nové vodní plochy, která představuje významný podpůrný prvek v krajině a stává se útočištěm mnoha živočišných i rostlinných druhů.

rekultivace bude provedena po ukončení těžby, územní plán je nástrojem nalezení společné strategie obce i CHKO.

nejasná strategie správy CHKO při posuzování záměrů v obci neprovedení rekultivace lomu

ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa SLABÉ STRÁNKY

nízký podíl lesní půdy v západní části území

pomalý převod pozemků ZPF především z Pozemkového fondu

HROZBY

další zábor půdy pro výstavbu

neprovedení opětovného zalesnění odlesněných ploch

kontaminace půdy při haváriích výrobních


Nízký podíl lesní půdy je dán vysokým podíl vyžití půdy pro zemědělství. Nedostatek lesních porostů je kompenzován prvky krajinné zeleně a ÚSES, které doprovází plochy orných půd a eliminují tak dopady intenzivního zemědělského hospodaření a udržují ekologickou kostru území.

Rozvoj bydlení se zpravidla nevyhne dalšímu záboru půdy. Návrh rozvojových ploch je však lokalizován v bezprostřední vazbě na současné zastavěné území, aby se co nejvíce eliminovaly zásahy do volné krajiny.

ČÁST C - F



D.I.

13


D.II.

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

provozů

Návrh územního plánu zapracovává plány výsadby zeleně, které vzešly z návrhu pozemkových úprav.

Havárie je krizovou situací, která představuje okamžitý zásah se specifickým řešením dané situace. Těmto jevům nelze územním plánem zcela předcházet.

Dopravní a technická infrastruktura SLABÉ STRÁNKY

Stávající dimenze komunikací odpovídá současnému provozu a nevykazuje dopravní přetížení. Pouze v souběhu s cyklostezkou je plánované rozšíření dopravních ploch pro zajištění bezpečnosti provozu.

Těžební činnost se nevyvaruje dočasným negativním vlivům na silniční síť. Ohrožení však nedosahuje dramatických rozměrů.

přetížení komunikací ovlivňující jejich stav a životní prostředí

HROZBY

ohrožení silniční sítě pokračující těžbou

Sociodemografické podmínky SLABÉ STRÁNKY

vysoký průměrný věk obyvatel

vyšší míra nezaměstnanosti

nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva

HROZBY

vyšší nároky na sociální služby v důsledku stárnutí obyvatelstva

odliv vzdělaných mladých lidí za lepšími příležitostmi do měst

Velkorysý avšak racionální návrh rozvojových ploch pro individuální bydlení představuje potenciál pro výstavbu nových rodinných domů. Na základě kombinace dobré dopravní dostupnosti a klidného venkovského života v okolí přírody, se obec Měrunice může stát vhodnou lokalitou pro mladé rodiny s dětmi, vzdělané a prácechtivé občany.

Návrh územního plánu správního území Měrunice předpokládá rozvoj v oblasti bydlení, možností rekreačního ubytování, odpovídající občanské a sportovní vybavenosti, čímž se zatraktivní vybavení obce pro mladé lidi.

Bydlení SLABÉ STRÁNKY

zastaralost domovního fondu

chátrající objekty bydlení s negativním dopadem na vzhled obce


V obci Měrunice představuje potenciál přestavby areál zemědělského družstva, který je navržen v části pro obnovení funkce zemědělské výroby a částečně pro konverzi na individuální formu bydlení. Nejrozsáhlejší oblastí

ČÁST C - F



D.I.


D.II.

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území vhodnou pro přestavbu je areál bývalého uprchlického tábora na severovýchodě správního území obce. Areál je majetkem Ministerstva vnitra a bude předmětem další územně plánovací přípravy stanovit tomuto komplexu optimální využití.

limity pro rozvoj bydlení - ochrana půd, ochrana přírody

HROZBY

14

nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru architektury ztráta atraktivity pro dlouhodobé bydlení

Využití rozsáhlejších rozvojových ploch je podmíněno územní studií, která prověří místní podmínky a návaznosti okolí a stanoví optimální využití ve vztahu k tradičnímu charakteru obce.

Rekreace SLABÉ STRÁNKY

neexistence turistických cílů a atraktivit vyššího významu

nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro turistiku (gastronomie, ubytování, cyklotrasy) HROZBY

zhoršená flexibilita a reakce nabídky na současné trendy trávení volného času

nedostatek finančních prostředků na zlepšení infrastruktury a služeb

Návrh územního plánu počítá s rozvojem zázemí pro rekreaci a turistiku. V obci je ve třech etapách zapracováno celkem 7,33 ha pro sportovně rekreační využití.

Řešení územního plánu výrazně podporuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu vč. cykloturistiky a agroturistiky.

Hospodářské podmínky SLABÉ STRÁNKY

omezená struktura pracovních příležitostí v obci opuštěný azylový areál

vyšší míra nezaměstnanosti

HROZBY

ztráta pracovních příležitostí v zemědělství nízká ochota obyvatelstva k podnikání


Nejrozsáhlejší oblastí vhodnou pro přestavbu je areál bývalého uprchlického tábora na severovýchodě správního území obce. Areál je majetkem Ministerstva vnitra a bude předmětem další územně plánovací přípravy stanovit tomuto komplexu optimální využití.

V obci Měrunice představuje potenciál přestavby areál zemědělského družstva, který je navržen v části pro obnovení funkce zemědělské výroby a částečně pro konverzi na individuální formu bydlení.

ČÁST C - F



15

D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

D.III.

Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY

pestrá geologická stavba s potenciálem nerostných surovin těžené ložisko čediče – kamenolom Měrunice

mineralogické lokality – Granátový vrch

PŘÍLEŽITOSTI

realizace těžby písku

pracovní příležitosti spojené s těžbou

Kromě stávajícího kamenolomu je pro výhledovou těžbu územním plánem vymezena územní rezerva těžby písku.

Plocha M11 o rozloze 2,96 ha na severovýchodě katastrálního území Měrunic je rezervovaná pro těžbu písku.

Vodní režim SILNÉ STRÁNKY

Lužický potok jako významný prvek území

Měrunické rybníky a nádrž Lužice II

PŘÍLEŽITOSTI

zlepšení odtokových poměrů v krajině zvýšením podílu ploch trvalých travních porostů, lesa a krajinné zeleně budování drobných retenčních nádrží

revitalizace vodních toků a ploch

Návrh územního plánu v plném rozsahu respektuje současné vymezení plochy a neovlivňuje negativně jejich využití. Koncepce respektuje a zaměřuje se na ochranu prvku.

V oblasti severně od obce Měrunic je navržena vodní plocha, která bude podporovat hydrologickou stabilitu i ekologickou rozmanitost v krajině.

Hygiena ŽP SILNÉ STRÁNKY

omezení dálkového přenosu emisí odsířením elektráren v regionu

podmínky CHKO omezující vznik nových zátěží životního prostředí

výstavba ČOV ve všech částech obce kromě Žichova


V obci se nenachází elektrárna

V územním plánu je zapracován projekt kanalizace a výstavby ČOV v sídle Žichov.

ČÁST C - F



D.III.

16


PŘÍLEŽITOSTI

omezení těžby a související dopravy vedoucí ke snížení hlukové a imisní zátěže

využití ekologicky šetrnějších zdrojů tepelné energie pro zlepšení kvality ovzduší

Těžební činnost se nevyvaruje dočasným negativním vlivům na silniční síť. Ohrožení však nedosahuje dramatických rozměrů.

Ekologicky šetrné zdroje tepelné energie územní plán nenavrhuje. Způsob vytápění budov je mimo rámec územního plánu.

Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY

extenzivní zemědělství

atraktivní krajina CHKO České středohoří PŘÍLEŽITOSTI

rekultivace lomu

zvýšení stability krajiny – revitalizační opatření zásahy, realizace ÚSES rozvoj zeleně v sídlech

Územním plánem se nevylučují extenzivní formy zemědělství. Jejich podpora je přínosem pro zachování atraktivního rázu krajiny

po ukončení těžby se v plánu rekultivace počítá s rekreačním využití sanované oblasti, což kompenzuje dosavadní újmu výrazným zvýšením atraktivity celého území.

návrh územního plánu zahrnuje nový návrh ÚSES

pro ochranu zeleně v sídlech je stanoven funkční typ “zeleň ostatní a specifická”

ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa SILNÉ STRÁNKY

kvalitní půdy

investice do zvýšení úrodnosti půd

PŘÍLEŽITOSTI

rekultivace lomu

zpracování generelu lesních porostů

zalesňování špatně obdělávatelných pozemků orientace zemědělství na ochranu krajiny


Návrh územního plánu je koncipován tak, aby v co nejmenší míře ovlivňoval úrodnost půdy a znehodnocoval již provedené investice do zvýšení úrodnosti půd. V určitých případech však byla tato podmínka nevyhnutelně v rozporu s požadavky na rozvoj území a musela tak být porušena.

Záměry obce nejsou v konfliktu ochrany přírody a krajiny. Územní plán vymezil lokální ÚSES, který podporuje ekologickou stabilitu území a současně reflektuje plánovaný rozvoj sídel.

ČÁST C - F



D.III.

17


Dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY

dobrá dopravní dostupnost díky silnici II/257 a navazujícím silnicím III. třídy

dobré spojení do Bíliny, Mostu a Loun

dopravní obslužnost veřejnou dopravou

veřejný vodovod

kanalizace s napojením na ČOV v Měrunicích

dálkové cyklotrasy

PŘÍLEŽITOSTI

intenzifikace a zvyšování atraktivity veřejné hromadné dopravy

podpora alternativních a ekologických způsobů dopravy

založení nových turistických a cyklistických tras

realizace cyklostezky C25 (hranice ČR/SRN – Brandov – Most – Litoměřice – hranice ÚK) dle Návrhu ZÚR Ústeckého kraje

Dobrá dopravní dostupnost je klíčová pro každou obec. Doprava je základem pro rozvoj a atraktivitu území a řešení zachovává stávající velmi dobré až výborné vazby na zázemí obce.

Míra vybavenosti veřejnou infrastrukturou je obecně měřítkem kvality obce, proto podpora jejího rozvoje je stěžejní záležitostí. Územní plán vytváří předpoklady pro dokompletaci základní technické infrastruktury obce (ČOV a kanalizace Žichov).

V této souvislost i územní plán řeší silniční síť jako stabilizovanou, počítá s rozvojem nemotorové dopravy a s podporou hromadných forem dopravy.

Pro podporu cyklo dopravy je územním plánem podél vybraných silnic navržen koridor pro zbudování cyklostezek.

Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY

stabilní počet obyvatel

kladné migrační saldo

velké procento obyvatel v produktivním věku

dobrá dostupnost Bíliny, Mostu a Loun (vybavenost, pracovní příležitosti) PŘÍLEŽITOSTI

podpora zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel (matky s dětmi, sociálně slabší občané, občané se změněnou pracovní schopností)

zvýšení atraktivity obce (veřejná prostranství, bydlení, vybavenost) pro stabilizaci obyvatel realizace plochy pro sportovní aktivity


Dobrá dopravní dostupnost je klíčová pro každou obec. Doprava je základem pro rozvoj a atraktivitu území.

Stabilní počet obyvatel v produktivním věku je vázán nejen na pracovní místa v obci, ale i dobrou dopravní dostupnost do okolních měst a obcí.

Návrhem nových ploch pro bydlení se vytváří předpoklad pro zvýšení počtu ekonomicky aktivních obyvatel a tudíž i pro větší tlak na využití potenciálu pracovních příležitostí v území, především v oblasti již zmíněné zemědělské výroby a sportu.

ČÁST C - F



D.III.

18


Bydlení SILNÉ STRÁNKY

obecní byty

bydlení v atraktivní krajině PŘÍLEŽITOSTI

zvyšující se zájem mladých lidí o bydlení ve venkovských oblastech díky vyšší mobilitě

trvalý zájem o další výstavbu objektů pro bydlení

zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu

Návrh územního plánu respektuje a v maximální míře podporuje atraktivitu oblasti.

Řešení územního plánu naplňuje tyto příležitosti jednak přiměřeným návrhem veřejné infrastruktury pro obsluhu navržených zastavitelných ploch. Vybrané plošně významné zastavitelné plochy zajišťují naplnění priority podmínkou zpracování územní studie, ve kterých bude vzhledem k podrobnosti zpracování zajištěn i adekvátní návrh veřejné infrastruktury a vč. veřejných prostranství.

Rekreace SILNÉ STRÁNKY

atraktivní krajina CHKO České středohoří PŘÍLEŽITOSTI

navázání na tradice a historii regionu

rozšíření sítě turistických a cyklistických tras a cyklostezek rozvoj agroturistiky a hipoturistiky

výstavba stravovacích a ubytovacích zařízení

rekultivace vytěžených ploch a jejich využití pro rekreaci využití lesů pro rekreaci

Návrh územního plánu nikterak nenarušuje využití turistického potenciálu obce Měrunice, rekreační funkce je návrhem a režimem zastavitelných ploch dostatečně a reálně podpořena..

Územní plán vytvoří předpoklady pro zvýšení dynamiky rozvoje obce se zachováním všech druhů dopravy, podporou zachování a rozvoje sítě turistických cest vč. cyklostezek. Investice do území ve sféře průmyslové výroby se nenavrhují, vzhledem k charakteru a podmínkám území, jehož atraktivita spočívá především v zemědělském potenciálu a v menším rozsahu předpoklady pro rekreaci.

turisticky zajímavé objekty – památky, památné stromy dálková cyklotrasa Lužice - Malé Žernoseky možnost rybaření v Měrunických rybnících a nádrži, myslivosti a pěší a cykloturistiky dálkové cyklostezky

Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY

možnost zaměstnání v hnědouhelných dolech a průmyslových podnicích v regionu


Obec představuje široký potenciál hospodaření a výroby v oblasti zemědělství. Územní plán preferuje využití stávajících areálů před novou

ČÁST C - F



D.III.

Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území výstavbou.

pracovní příležitosti v obci – lom, zemědělství PŘÍLEŽITOSTI

nalezení nových možností hospodářského rozvoje, zejména v souvislosti s cestovním ruchem

příprava ploch pro hospodářský růst obce stabilizace a rozvoj zemědělské výroby

19

Návrh územního plánu počítá s rozvojem cestovního ruchu a podporou hospodářského rozvoje v obce.

D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Navržená urbanistické koncepce má následující vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území: Vliv na architektonicko - urbanistické a historicko - kulturní hodnoty Řešení územního plánu svým návrhem zastavitelných ploch respektuje a kontextuálně navazuje na stávající urbanizované území a vytváří tak předpoklady pro zachování či posílení architektonicko - urbanistických a historicko - kulturních hodnot. Požadavky na ochranu hodnot a kvalitu urbanistického řešení jsou u rozhodujících ploch zajištěny stanovením podmínky zpracování územních studie, jejichž cílem je podrobná koordinace prostorového a funkčního uspořádání příslušné rozvojové plochy. Vymezením architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt a vymezením staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona vytváří územní plán výrazný nástroj ochrany civilizačních hodnot. Vliv na krajinný ráz a vztah sídel a krajiny, vliv na přírodní hodnoty, ÚSES

Řešení územního plánu tyto hodnoty respektuje svou koncepcírozvoje sídel, která je navržena jako koncentrická v důsledné návaznosti na stávající zastavěná území sídel. Nová výstavba přitom umožňuje pouze individuální formy bydlení – rodinné domy. Požadavky na ochranu hodnot a kvalitu urbanistického řešení jsou u rozhodujících ploch zajištěny stanovením podmínky zpracování územních studie.


ČÁST C - F



20

Časté a velmi problematické umísťování areálů větrných a fotovoltaických elektráren a dalších zařízení pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů ve volné krajině řešení územního plánu neobsahuje.

Vliv na civilizační hodnoty, hmotné statky a rekreační potenciál Řešení územního plánu respektuje civilizační hodnoty a hmotné statky a využívá realisticky a přiměřeně rekreační potenciál území (svým rozsahem, charakterem a umístěním problematické záměry jsou hájeny ve formě územních rezerv).

Vliv na hodnotu surovin a vliv na půdu Řešení územního plánu se svým návrhem zastavitelných ploch dotýká v odpovídajícím rozsahu zemědělské půdy a zábor ZPF je nejvýraznějším negativním projevem řešení územního plánu. Vzhledem k tomu, že navržené zastavitelné plochy jsou dimenzovány v rozsahu, který potřebu růstu pokrývá dlouhodobě a plošný rozsah navrženého rozvoje pro krátkodobý horizont rozvoje vykazuje tak značnou rezervu jsou pro ochranu chaotického a nekoncepčního zastavování území uplatněny v rámci územního plánu dva nástroje: - V rámci řešení územního plánu je stanoveno u většiny zastavitelných ploch pořadí změn – etapizace. Navrženou etapizaci je možno změnit (nikoli zrušit) v rámci zpracování předepsaných územních studií. - Požadavky na ochranu hodnot a kvalitu urbanistického řešení jsou u rozhodujících ploch zajištěny stanovením podmínky zpracování územních studie, jejichž cílem je podrobná koordinace prostorového a funkčního uspořádání příslušné rozvojové plochy. Řešení územního plánu stabilizuje plochy těžby surovin a počítá s rekultivací po skončení těžby. Nové plochy pro těžbu územní plán ve velmi malém plošném rozsahu hájí formou územní rezervy.


ČÁST C - F



21

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Územní plán Měrunic naplňuje uvedené priority ve vztahu k charakteru rozvojových ploch takto: - zastavitelné území charakteru ploch pro individuální bydlení a související sídelní funkce v souladu s prioritou umísťuje v naprosto převažujícím rozsahu do ploch navazujících na stávající zastavěná území obce. Požadavky na ochranu hodnot a kvalitu urbanistického řešení jsou u rozhodujících ploch zajištěny stanovením podmínky zpracování územních studie a etapizací výstavby.

Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Vývoj počtu obyvatel obce Měrunice v letech 2001-2008 stagnoval, nedocházelo tedy ani k úbytku či přírůstku obyvatel. Počet obyvatel k roku 2008 byl 297 obyvatel. Index vývoje obyvatel za obec dlouhodobě vykazoval hodnotu 100. Věková struktura obyvatelstva je značně nepříznivá, v rámci obce připadá na 100 dětí (věk 0 – 14) 106 osob starších 65 let (index stáří IS = 106), přičemž v roce 2001 byl index stáří pouze 64. Tuto situaci kopíruje i vyšší průměrný věk obyvatel 40,9 let. Od roku 2008 do roku 2010 vykazuje obec Měrunice vzestupný trend počtu obyvatel, který se zvýšil o 20 lidí na hodnotu 307. Další populační vývoj obce je dán dvěma hlavními faktory, kterými jsou jednak obecné tendence populačního vývoje a dále možnosti rozvoje obytného území. Poslední zjištění o demografickém růstu a zároveň vypočítaná projekce obyvatelstva přirozenou měnou pro území státu, krajů a okresů do roku 2030 nejsou příznivé. Populační vývoj bude poznamenán velkými úbytky hlavně po roce 2010, kdy se ocitnou v pásmu zvýšené úmrtnosti dnes stále nejčetnější ročníky narození 1945-1950. Populační vývoj v konkrétním případě řešené obce může proto významně ovlivnit možný rozvoj a nabídka nových obytných


ČÁST C - F



22

ploch. Proto lze počítat s tím, že časem dojde k situaci, že populační vývoj bude vymezován řadou dílčích faktorů od celkové ekonomické situace umožňující a podporující výstavbu nových staveb pro bydlení po míru atraktivity, která je souhrnem řady dalších dílčích faktorů od kvalitního prostředí počínaje k např. možnostem zaměstnání a bydlení konče. V následujícím časovém úseku deseti a patnácti let lze v řešené obci počítat s tím, že reálný počet bydlících bude významně ovlivněn nejen přirozenou měnou, ale zejména rozvojem obytného území a tudíž migračním přírůstkem. Absence územního plánu byla dosud významnou překážkou nové výstavby. Zájem o bydlení v obci lze předpokládat vzhledem ke kvalitě všech složek životního prostředí a atraktivitě obce z hlediska výborných dopravních vazeb na blízká centra osídlení. Nabídka ploch pro výstavbu je více než dostatečná.

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán navrhuje komplexní rozvoj, v daném území s prioritou zájmů ochrany přírody vymezení přírodních ploch a ploch krajinné zeleně. Návrh zastavitelných ploch umožňuje přímou vazbu na zemědělské pozemky, což představuje potenciál pro intenzivní zemědělské hospodaření, které má v obci tradici.

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Návrhem nových ploch pro bydlení se vytváří předpoklad pro zvýšení počtu ekonomicky aktivních obyvatel a tudíž i pro větší tlak na využití potenciálu pracovních příležitostí v území, především v oblasti již zmíněné zemědělské výroby a doplňkové výroby vč. agroturistiky a rekreačních služeb.

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Návrh územního plánu správního území Měrunice předpokládá jeho rozvoj v oblasti bydlení, možností rekreačního ubytování, odpovídající občanské a sportovní vybavenosti.

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně


ČÁST C - F



23

využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Předpoklady pro revitalizaci brownfields se týkají především území severní části sídla Měrunice (území zemědělského areálu). Funkční režim těchto lokalit umožňuje částečně revitalizaci a částečně konverzi na plochy individuálního bydlení. Změna využití areálu uprchlického tábora MV je podmíněna územní studií a následné změně územního plánu.

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Záměry obce nejsou v konfliktu ochrany přírody a krajiny. Územní plán vymezil lokální ÚSES, který podporuje ekologickou stabilitu území a současně reflektuje plánovaný rozvoj sídel.

Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Na území obce je největším negativním projevem lidské činnosti v krajině povrchový lom na těžbu kamene. Přítomnost těžby má nepříznivý dopad na životní podmínky v obci, avšak po ukončení provozu se v plánu rekultivace počítá s rekreačním využití sanované oblasti, což kompenzuje dosavadní újmu výrazným zvýšením atraktivity celého území.


ČÁST C - F



24

Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Řešení územního plánu výrazně podporuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu vč. cykloturistiky a agroturistiky.

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (Viz také čl. 25 PÚR ČR 2006). Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os.. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). V této souvislost i územní plán řeší silniční síť jako stabilizovanou, počítá s rozvojem nemotorové dopravy a s podporou hromadných forem dopravy.

Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní a minimalizování rozsahu případných škod způsobených sesuvy půdy, erozí atd. Řešení územního plánu respektuje tuto prioritu územního plánování – návrh nezasahuje do záplavových území. Návrhové plochy podstatným způsobem neovlivňují hydrologický režim území. V oblasti severně od obce Měrunic je navržena vodní plocha, která bude podporovat hydrologickou stabilitu i ekologickou rozmanitost v krajině.


ČÁST C - F



25

Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Řešení územního plánu naplňuje tuto prioritu územního plánování jednak přiměřeným návrhem veřejné infrastruktury pro obsluhu navržených zastavitelných ploch. Vybrané plošně významné zastavitelné plochy zajišťují naplnění priority podmínkou zpracování územní studie, ve kterých bude vzhledem k podrobnosti zpracování zajištěn i adekvátní návrh veřejné infrastruktury a vč. veřejných prostranství

Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Řešení územního plánu naplňuje tuto prioritu územního plánování vytvořením předpokladů pro zvýšení dynamiky rozvoje obce se zachováním všech druhů dopravy, podporou zachování a rozvoje sítě turistických cest vč. cyklostezek. Investice do území ve sféře průmyslové výroby se nenavrhují, vzhledem k charakteru a podmínkám území, jehož atraktivita spočívá především v zemědělském potenciálu a v menším rozsahu předpoklady pro rekreaci.

Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Řešení územního plánu naplňuje tuto prioritu územního plánování jednak přiměřeným návrhem veřejné infrastruktury pro obsluhu navržených zastavitelných ploch. Vybrané plošně významné zastavitelné plochy zajišťují naplnění priority podmínkou zpracování územní studie, ve kterých bude vzhledem k podrobnosti zpracování zajištěn i adekvátní návrh veřejné infrastruktury a vč. veřejných prostranství

Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům


ČÁST C - F



26

rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Řešení územního plánu naplňuje tuto prioritu územního plánování vytvořením předpokladů pro zvýšení dynamiky rozvoje obce se zachováním všech druhů dopravy, podporou zachování a rozvoje turistických cest vč. cyklostezek. Požadavky na kvalitní životní prostředí splňuje návrhem sportovně rekreačních ploch v návaznosti na stávající i navrhované obytné území.

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Řešení územního plánu přímo naplňuje tuto prioritu územního plánování návrhem koncepce technické infrastruktury.

Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Řešení územního plánu nestanovuje hospodářský rozvoj v této oblasti priorit proto, že velmi problematické umísťování areálů větrných a fotovoltaických elektráren a dalších zařízení pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů ve volné krajině je v rozporu s ochrannou krajiny v CHKO. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se připouští pouze v rámci zařízení instalovaných na stavby v zastavěném území a to pouze přiměřeném rozsahu dle rozsahu nemovitosti.

Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. V obci Měrunice představuje potenciál přestavby areálu zemědělského družstva, který je navržen v části pro obnovení funkce výroby a částečně pro konverzi na individuální formu bydlení. Nejrozsáhlejší oblastí vhodnou pro přestavbu je areál bývalého uprchlického tábora na severovýchodě správního území obce. Areál je majetkem Ministerstva vnitra a bude předmětem další územně plánovací činnosti stanovit tomuto komplexu vhodné využití.


ČÁST C - F



27

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje.

Návrh územního plánu správního území Měrunic nezahrnuje rozvojové plochy, jejichž využití by přinášelo významné riziko ovlivnění životního prostředí a krajinného rázu západního okraje CHKO České středohoří. Předkládá celkem 17 rozvojových záměrů, z toho 2 jsou navrženy v režimu územní rezervy, takže jejich využití by vyžadovalo změnu územního plánu. V tomto režimu je navržena rovněž plocha pro individuální bydlení o rozloze 4,22 ha (3,75 v Měrunicích a 0,47 v Žichově).1

Největší pozornost je věnována posílení sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Celkem 10 rozvojových ploch je určeno k umožnění výstavby rodinných domů ve 3 časových etapách na celkové ploše 18,71 ha, z toho v 1. etapě 11,13 ha v Měrunicích a 2,82 ha v Žichově, ve 2. etapě 4,81 ha v Měrunicích a 1,93 ha v Žichově a ve 3. etapě 3,25 ha v Měrunicích. Poměrně rozsáhlý návrh reaguje na četné požadavky na uspořádání územního plánu ze strany občanů.

Rozvojová plocha pro výstavbu ČOV v Žichově posiluje vedle sociálního pilíře i pilíř ochrany životního prostředí.

Podpora ekonomického pilíře je přiměřená umístění řešeného území v chráněné krajinné oblasti. Každý záměr věnovaný možnému rozvoji výroby přináší i další užitek. Výrazně se to

1

Na základě výsledku společného jednání a pokynů pro úpravu došlo v rámci úpravy návrhu územního plánu k redukci a úpravě vymezení ploch M6 , M7, Z5 a Z1 a k úplnému vypuštění ploch — M3, M4, M5, M9, Z3 a Z4. V této souvislosti lze konstatovat, že aktuálně jsou potenciálně negativní projevy vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podstatně slabší než je uvedeno v dokumentaci.


ČÁST C - F



28

projevuje u plochy vyčleněné pro založení nového rybníka, kde ekonomický efekt bude nanejvýš porovnatelný s efektem ekologickým. Rozšíření plochy pro zemědělskou výrobu, zahrnující i veřejnou zeleň, přinese zvýšený pracovní komfort pro zaměstnance bez významného ovlivnění životního prostředí. Umístění hnojiště mimo obce má větší význam v sociálně – zdravotní poloze než ekonomický efekt. Jeho výstavbě bude nutno věnovat zvýšenou pozornost z důvodu možného ovlivnění podzemních i povrchových vod. Sociální pilíř udržitelného rozvoje je významně posilován umožněním realizace sportovně – rekreačního areálu u Měrunic ve třech časových etapách. Jeho negativní působení na životní prostředí je v současnosti obtížné hodnotit bez znalosti skutečného využití. Při dodržení navržených omezujících opatření však lze předpokládat, že bude pro obyvatele obce i pro přírodu a krajinu přijatelné.

Celkově se jako nejvýznamnější negativní vliv, vyvolaný realizací návrhu územního plánu, jeví zábor zemědělské půdy. Celkově se jedná o cca 24,8 ha, z toho jen malá část v zastavěném území. S výjimkou ploch pro nový rybník a pro hnojiště mimo obce (celkem 3,59 ha) jde o pozemky přiléhající k obcím a sledujícím historickou stopu jejich stavebního rozvoje. V zásadě je tím zajištěno, že nedojde k narušení rázu krajiny a ovlivnění ostatních složek životního prostředí bude minimalizováno.

Lze konstatovat, že řešení územního plánu vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, tak, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje, a vytváří předpoklady pro další zlepšení podmínek.

F.II.Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích. Pro zajištění podmínek pro předcházení rizik a ohrožení podmínek život budoucích generací uvádíme toto shrnutí:2

2

Na základě výsledku společného jednání a pokynů pro úpravu došlo v rámci úpravy návrhu územního plánu k redukci a úpravě vymezení ploch M6 , M7, Z5 a Z1 a k úplnému vypuštění ploch — M3, M4, M5, M9, Z3 a Z4. V této souvislosti lze konstatovat, že aktuálně jsou potenciálně negativní projevy vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podstatně slabší než je uvedeno v dokumentaci.


ČÁST C - F



29

Variantní řešení dílčích návrhů se v návrhu územního plánu nepředkládá. Vzhledem k rozsahu návrhu ÚP jsou ale některé jeho záměry členěny do časových etap postupného využití, což umožňuje rozprostření vznikajících vlivů v prostoru i čase, což u většiny z nich vede i k jejich snížení.

Nejvýraznějším prvkem koncepce územního plánu je rozvoj bydlení, přímo vycházející z potřeb zajištění podmínek pro život současných i budoucích generací obyvatel. Celková plocha zemědělské půdy, jež by byla v důsledku naplnění funkcí navržených územním plánem odňata ze ZPF pro bydlení (navrženo rozdělení do tří etap) činí 18,71 ha.

Při následujícím hodnocení nejsou brány v úvahu krátkodobé vlivy, které mohou vznikat při výstavbě objektů a zařízení před plným využitím ploch. Komentovány zpravidla nejsou ani vlivy, které sebou vždy přináší urbanizace, jako změny mikroklimatu, ovlivnění ovzduší nutností vytápění objektů, změny související obslužnou dopravou apod., které nelze konkretizovat bez znalosti skutečného funkčního využití navržených ploch.

Po přeřazení rozvojových ploch pro hromadnou rekreaci u vodní nádrže Lužice II a pro těžbu písku mezi územní rezervy, tak, že by jejich využití vyžadovalo změnu územního plánu, se jako nejcitlivější záměry jeví sportovně - rekreační areál navazující na území obce Měrunice, rozšíření plochy zemědělského podniku pro zemědělskou techniku u severního okraje Měrunic, založení rybníka na ploše cca 2,6 ha a vybudování hnojiště mimo obce. Všechny uvedené rozvojové plochy leží ve IV. zóně CHKO České středohoří.

Rozšíření zemědělského podniku pro technické zázemí (kód plochy M1) se týká plochy 1,1 ha. Nevyžaduje vynětí půdy ze ZPF. Nachází se u okraje obce s vybudovanou kanalizací a ČOV a navazuje na stávající hospodářský areál zemědělského podniku. Pravděpodobně by realizací návrhu na rozšíření areálu nedošlo k významným změnám v ovlivnění životního prostředí, protože by se v podstatě nezměnil způsob a rozsah vykonávaných činností, pouze by se zvětšila plocha, na které budou realizovány. Zdroj vlivů, zejména na čistotu ovzduší a hlučnost, by se tím rozdělil do větší plochy a mohlo by dojít i k jejich snížení díky zvýšené míře rozptylu. Negativní vlivy: - Neočekávají se v pozorovatelné míře. Pozitivní vlivy: - Zlepšení pracovního komfortu a produktivity práce.


ČÁST C - F



30

Umístění hnojiště mimo obě obce správního území, zamezující obtěžování obyvatel zápachem a hmyzem, je z hledika požadavků obce pochopitelné. Je pro něj vymezena plocha 0,82 ha při dobře sjízdné polní cestě, u křížení s pravostranným přítokem Lužického potoka 1. řádu. To přináší riziko znečištění vody v tomto potoce a následně i v Lužickém potoce a nádrži Lužice II. Hnojiště je proto nutno dobře zabezpečit před možnými masivními úniky kejdy do půdy, podzemní vody i (následně) povrchové vody. Zabezpečena musí být i pracovní plošina, kde bude probíhat manipulace s hnojem a kejdou při navážení i před aplikací na pole. Další rizika ovlivnění životního prostředí v případě navrženého využití plochy nehrozí. Větší část plochy navržené pro umístění hnojiště bude třeba odejmout ze ZPF. Jedná se o 4446 m2 půdy kódu BPEJ 10600 ve II. třídě ochrany a 2579 m2 půdy kódu 10602 ve III. třídě ochrany. Hlavní půdní jednotkou jsou podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kteou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci v obou případech „Černice modální i černice 10 000 sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí“. Protože odňatý prosotr bude využit pro zemědělské účely majitelem půdy, nelze vynětí půdy označit za problémové. Negativní vlivy: - Zábor zemědělské půdy dobré nebo průměrné produkčnosti, kompenzovaný jiným zemědělským využitím území. - Riziko znečištění podzemní a povrchové vody. - Možné ovlivnění lokálního biokoridoru ÚSES Pozitivní vlivy: - Zlepšení hygieny a omezení obtěžování hmyzem v obci.

Při realizaci čistírny odpadních vod v Žichově (kód Z2) nelze očekávat významné ovlivnění životního prostředí v negativmím smyslu. Plocha vymezená pro čistírnu je mimo zemědělskou půdu. Svou kapacitou bude čistírna nepochybně hluboko pod úrovní vyžadující posuzování procesem EIA (limitem pro zahájení zjišťovací řízení je 10 000 ekvivalentních obyvatel napojených na ČOV). Negativní vlivy: - Neočekávají se v pozorovatelné míře mimo krátkou dobu výstavby. Pozitivní vlivy: - Významný příspěvek k čistotě vody v potoce – recipientu odpadních vod. - Zlepšení hygienických a sociálních podmínek v obci. - Upevnění pohody obyvatel.

Založení menšího rybníka na ploše 2,77 ha si vyžádá zábor zemědělské půdy o rozloze 1,9076 ha. Část půdy je vysoké bonity, v I. a II. třídě ochrany. Založením rybníka se zpomalí odtok vody z krajiny a zvýší se infiltrace povrchové vody do podzemí. Tento vliv je


ČÁST C - F



31

nutno pokládat za pozitivní. Průtočné množství vody bude v letním období nízké, povodí, z něhož bude rybník dotován, není rozsáhlé. Lze proto očekávat tendenci k eutrofizaci vody díky přínosu živin z polí s následným rozvojem řas a sinic. Rybník bude za těchto okolností vhodný pro chov ryb a nebo vodní drůbeže. Ovlivnění klimatu a ovzduší je možno očekávat pouze v mikro nebo mezoměřítku. Tendence k tvorbě lokálních mlh patrně nedosáhne dimenzí, jež by postihovaly obytné území Měrunic nebo nejbližší komunikace. Ve fádní zemědělské krajině bude rybník s břehovými porosty zpestřením krajinné struktury a přispěje ke zvýšení ekologické stability. S výjimkou ztráty zemědělské půdy lze předpoklad založení rybníka hodnotit z hlediska ochrany přírody a krajiny pozitivně. Ztráta půdy bude pravděpodobně kompenzována jiným zemědělským využitím rybníka.

Negativní vlivy: - Zábor zemědělské půdy většinou dobré nebo výborné produkčnosti, kompenzovaný jiným zemědělským využitím území (možno kompenzovat využitím rybníka pro zemědělskou výrobu). Pozitivní vlivy: - Zvýšení ekologické stability území. - Potenciál rozvoje břežních a mokřadních společenstev a rozvoje méně běžných rostlinných a živočišných druhů.

Hodnocení vlivů sportovně-rekreačního areálu (plocha M6) je obtížné, neboť není nijak specifikován způsob jeho využití. Morfologie terénu v podstatě vylučuje využití pro motokros nebo cyklokros a podobné sporty devastující rostlinný a půdní pokryv a přinášející velkou prašnost. Vyloučit je třeba rovně využití pro motodrom motokár, střelnici apod. jež by rušily akustickou pohodu v obci. Základní charakteristikou je vhodné umístění plochy pro tento areál v návaznosti na zastavěné území obce a zároveň u břehu vodní plochy a protékajícího potoka. Předpokládané využití plochy 7,33 ha je rozděleno do tří časových etap s využitím ploch 2,15 ha v první etapě, 1,93 ha ve druhé a 3,25 ve třetí etapě. Území první etapy přitom přiléhá k obci a rybníku a další se postupně připojují ve vzdálenějším prostoru. Celý návrh by vyžádal odnětí orné půdy ze ZPF o rozloze 6,2330 ha, z větší části vysoké bonity. Vhodným využitím jsou naopak sportovní hřiště a zařízení s travnatým nebo částečně travnatým povrchem jako fotbalové hřitě, atletický areál, minigolf apod.

Negativní vlivy: - Nutnost odnětí půdy ze ZPF. - Leží v blízkosti lokálního biokoridoru Lužického potoka Pozitivní vlivy:


ČÁST C - F



-

32

Posílení atraktivity obce zejména pro mladší obyvatele. Možnost krátkodobé rekreace po práci a o víkendech. Potenciální ekonomický přínos pro obec, využitelný pro další obecní aktivity.

Hodnocení vlivu cyklostezek probíhajících na základě územní dokumentace vyšší úrovně přes území Měrunic je nutno provést v širším kontextu. Zde se omezíme na konstatování negativního ovlivnění půdy jejím záborem o rozloze 2,4 ha kolem existujících komunikací.


ČÁST C - F


VYHODNOCENÍ VLIVŮ. Návrhu územního plánu MĚRUNICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ČÁST C F. Ing. arch. František Pospíšil. p.g. Jiří Maňour, CSc

Recommend Documents