Obsah Úvod Historie Studium - magisterský studijní program - doktorské studijní programy - celoživotní vzdělávání - programy studentských výměn - Sandwich programme Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury Přijímací řízení Organizace - ČVUT - fakulta architektury (FA ČVUT) - akademický senát - vědecko - umělecká rada - děkanát - ústavy Celkový přehled ateliérů Informace o tělesné výchověKnihovny Časový plán akademického roku 2001/2002 Studijní plán FA ČVUT 2001/2002 - magisterské studium Doktorské studium 2001/2002 - povinné předměty doktorského studia FA ČVUT - volitelné předměty doktorského studia FA ČVUT Přílohy: Pravidla pro studium na FA ČVUT v Praze v akademickém roce 2001/2002 Statut FA ČVUT Stipendijní řád FA ČVUT Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT Disciplinární řád pro studenty ČVUT Stanovy spolku posluchačů architektury Soutěže fakulty architektury ČVUT Statut soutěže o "Cenu FA ČVUT" Statut soutěže "Olověný Dušan" Statut soutěže o "Nejlepší urbanistickou práci" Celoškolská nabídka studia -
1
-
2 3 3 3 4 4 - 5 5 6 6 9 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14 - 60 - 62 - 63 - 64 - 65 - 69 - 70 - 76
-
90 100 112 117 139 143 148 148 149 150 - 152
Úvod Naší fakultě byly dány do vínku dvě velké hodnoty: Je to její tradice a její poloha. Tradicí je poskytování solidních technických základů v oboru pozemního stavitelství (dlouhou dobu byla tato slova i v jejím názvu) a studium nauky o budovách - typologie jako příprava pro architektonický návrh. Druhou hodnotou je sídlo školy v Praze - v městě, které samo o sobě je inspirací a výzvou pro nalézání odpovědí na otázky dnešní doby. Jde o zachování kulturního dědictví a nalezení kontextu nové architektury a urbanismu s historickým prostředím. Dnešní student, který přichází na naši školu, si s sebou přináší talent a zájem o obor. Tyto vlastnosti musí škola podpořit a rozvinout. Činnost architekta ovlivňuje budoucí tvář světa a vyjadřuje nebo vytváří životní styl, z architektury nelze vystoupit ani utéci, nelze se jí vyhnout. Architekt má výjimečnou zodpovědnost. Architekt by neměl podléhat tlaku špatně pochopených mód, banalit a komerce. Úkolem školy je vychovat studenty k samostatnému myšlení, práce na škole by měla vždy převyšovat obecný průměr. Právě škola je tím místem, kde by myšlení mělo být nezávislé. Architektura je výslednicí zkušeností a morálky. V současné době vystupuje v činnosti architekta stále více do popředí etická dimenze. Hlavním problémem současnosti je nadřadit mravní kritéria materiálnímu a technologickému růstu. Fakulta musí požadavky doby rozpoznat jako první a reagovat na ně. Nekulturní doby žijí dualismem, kontrastem mezi ušlechtilým duchem a podezřelým a zanedbávaným tělem, mezi krásnou výjimkou a ošklivým pravidlem, mezi noblesou a výškou snu a triviálností a malostí skutečnosti, mezi posvěceným svátkem a znesvěceným všedním dnem, mezi prací a krásou, zdravím a poesií a tisícerým jiným rozporem – kultura je sjednocením, vyrovnáním a vykoupením jich všech. (F. X. Šalda, Nová krása: její genese a charakter, in: Boje o zítřek, Duše a dílo, Praha 1973, s. 122)
prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. děkan fakulty architektury
2
Historie Výuka architektury na Českém vysokém učení technickém má hlubokou tradici. Její základy byly položeny v samých počátcích existence Stavovské inženýrské školy, která byla 18. 1. 1707 založena reskriptem císaře Josefa I. Již v polovině 18. století byla v souvislosti s naukou o civilním stavitelství zahájena výuka architektury, pojímaná jako syntéza umění, vědy a techniky. Tato etapa je spojená se jmény významných profesorů J. F. Schora (1686 - 1767) a F. A. Hergeta (1741 - 1800). Významný pokrok ve výuce architektury nastal v minulém století. Za působení profesora F. J. Gerstnera (1756 - 1832) byla původní Stavovská inženýrská škola přeměněna v Pražskou polytechniku, která měla za úkol vychovávat odborníky pro domácí průmysl, stavebnictví a architekturu. Na výuce se podílela řada vynikajících českých architektů jako např. J. Fischer, J. Zítek a J. Schulz, tvůrci Národního divadla nebo další osobnosti spjaté již s nástupem moderny, k nimž patří A. Balšánek, J. Fanta a J. Koula. V roce 1920 - dva roky po vzniku samostatného Československa byla škola přejmenována na České vysoké učení technické. Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT. K významným profesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský, R. Kukač, O. Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch. V průběhu německé okupace (1939 - 1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce pokračovala výuka na vysoké škole (od roku 1950 fakultě) architektury a pozemního stavitelství až do roku 1960, kdy vznikla sloučením několika fakult nová fakulta - stavební. Samostatná fakulta architektury byla ustanovena v roce 1976 a spolu s fakultou architektury VUT v Brně vychovává převážnou většinu inženýrů - architektů v České republice. Po roce 1989 došlo ve struktuře, organizaci i ve studiu na fakultě k významným změnám, které souvisely především se zavedením demokratických principů v souladu se zákonem o vysokých školách z roku 1990.
Studium 1. Magisterský studijní program Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školách studium v akreditovaných studijních programech Architektura a urbanismus (3501), ve studijním oboru Architektura. V akademickém roce 2000/2001 je to studijní program magisterský (35-01-T). Absolventům magisterského studijního programu uděluje ČVUT akademický titul „Inženýr architekt“ („Ing. arch.“). Programy jsou uskutečňovány v českém jazyce. Forma studia je prezenční. Studijní plán je komplexní a umožňuje kombinací povinných a povinně volitelných předmětů vytvořit individuální profil absolventa na společném univerzálním základu. Absolventi naleznou široké uplatnění v koncepční a projektové činnosti v investiční výstavbě, zejména při: - navrhování a posuzování všech druhů pozemních staveb - navrhování renovací souborů a staveb i památkově chráněných - urbanistické tvorbě 3
- navrhování interiérů a výstav a dále ve specializovaných oborech jako např.: - památková péče - územní a prostorové plánování - tvorba a ochrana krajiny a zahrad Studijní plán odpovídá obsahem i rozsahem výuky požadavkům České komory architektů na získání autorizace. 2. Doktorské studijní programy Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školách § 47, pro vybrané absolventy magisterského studia doktorské studium v akreditovaném studijním programu Architektura a urbanismus (35-01-V), ve čtyřech oborech: 35 - 14 - 9 Teorie architektonické tvorby 35 - 12 - 9 Urbanismus a územní plánování 35 - 17 - 9 Dějiny architektury a rekonstrukce památek 35 - 18 - 9 Architektura a pozemní stavitelství Prezenční forma je tříletá, program je rozvržen do 6 semestrů, včetně obhajoby disertační práce. Doktorand má statut studenta, pobírá stipendium a podílí se na pedagogické činnosti ústavu. Distanční a kombinovaná forma předpokládá pětiletý studijní plán, externí doktorand nepobírá stipendium a nepodílí se na pedagogické činnosti. Studijní povinnosti doktorandů, tj. rozsah povinných a výběrových předmětů a počet zkoušek jsou stanoveny individuálním studijním plánem, schvalovaným oborovou radou. O přijetí do DS se mohou ucházet absolventi magisterského nebo inženýrského studia téhož nebo příbuzných oborů a studenti posledních ročníků těchto oborů. Úroveň znalostí a jeho předpoklady pro tvůrčí vědeckou práci posuzuje přijímací komise, jmenovaná děkanem. Doktorské studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Absolventům DS se přiznává akademický titul "doktor" ve zkratce "Ph.D.". Doktorské studium pro cizince v cízím jazyce (angličtině) je podmíněno poplatkem, placeným za každý školní rok. Podrobnější informace jsou uvedeny ve vnitřních předpisech ČVUT, část čtvrtá Studium v doktorských studijních programech. (str. 16 - 25) Učební plány jednotlivých oborů jsou založeny na povinných předmětech, z nichž část je společná pro všechny obory, a výběru volitelných, které jsou svou náplní orientovány ke specializaci a tématu disertační práce. 3. Celoživotní vzdělávání Je organizováno pro absolventy vysokých škol jako studium při zaměstnání se zaměřením specializačním, rekvalifikačním nebo inovačním. Účastníky CVO mohou být absolventi příbuzných fakult různého zaměření podle konkrétního programu vypsaného kursu. Studium je 3 až 4 semestrální za úhradu, kterou platí buď vysílající organizace nebo účastník. Je ukončeno obhajobou závěrečné diplomní práce před zkušební komisí, jmenovanou děkanem fakulty. Absolventi obdrží vysvědčení o absolvování kursu. Ve školním roce 97/98 bude dobíhat kurs
4
"Dějiny architektury a ochrana nemovitých památek a souborů" jako studium specializační a rekvalifikační. 4. Programy studentských výměn
ČVUT - Fakulta architektury nabízí svým studentům účast v zahraničních výměnných studijních pobytech a praxích prostřednictvím programů EU ERASMUS / SOCRATES a LEONARDO DA VINCI, popřípadě dalších smluv s jinými universitami a organizacemi v zahraničí. Informace o jednotlivých výměnných akcích zprostředkovávaných ČVUT nebo FA ČVUT jsou publikovány na vývěskách. Výběr účastníků se provádí podle předem stanovených kriterií komisionálně. Fakultní koordinátoři programů EU: • ERASMUS / SOCRATES – paní ing. Hana Novotná • LEONARDO DA VINCI – pan PhDr Pavel Škranc. 5. SANDWICH PROGRAMME – odborná výuka v cizích jazycích pro české studenty
Z,L Z,L Z,L L Z L Z
I3–E UP 0 – E UP 1 – E U7–E CAD 1-E CAD 2-E PS 1 - E PS 2 - E PS 7 – E
L L Z Z Z L Z L L
E E F E F F E F,G E E E E E E E E E
TZI 5 – E
L
E
rozsah výuky
vyučující p ístup pro eské studenty
VT 5 – E VT 7 – E VT 12 – F DA 2/3-E DA 5 – F TA 2 – F I 2 -E(F,G)
název předmětu (v jazyce, ve kterém probíhá výuka) jazyk výuky
Označení předmětu zkratkou
semestr
Fakulta architektury nabízí odbornou výuku v angličtině (E), francouzštině (F) a němčině (G) vybraných předmětů. Předměty se otevírají podle zájmu studentů, označení semestru, ve kterém výuka probíhá, je tedy orientační. Výuka je určena především zahraničním studentům; po dohodě s vyučujícím si mohou jednotlivé předměty zapsat i čeští studenti. Za absolvování předmětu obdrží český student počet kreditů odpovídající paralelnímu předmětu (označenému toutéž zkratkou) vyučovanému v češtině. Pro úplnost jsou v následujícím přehledu uvedeny i předměty, které nemohou být z kapacitních či jiných důvodů pro české studenty zpřístupněny.
č
ř
Fine Arts 5 Fine Arts 7 – Computer Graphics Fine Arts 12 – Photographie History of Architecture 2/3 Histoire d'Architecture 5 Théorie d'Architecture 2 Interior and exhibition design 2
0+2 0+2 0+2 2+0 2+0 2+1 2+0
Huťa Severová Kostohryz Kalina Urlich Urlich Pardyl
Interior and exhibition design 3 Urban planning – basics Urban planning 1 Urban design 7 – composition Computer aided design 1 Computer aided design 2 Building construction 1 Building construction 2 Building construction 7 – Architectural construction and detailing Utilities and urban infrastructure 6
1+1 2+0 2+0 1+1 0+2 0+2 1+1 1+1 2+0
Teska Maier Maier Hexner Kolářová Kolářová Hanák Hanák Hanák
ano ne ano ano ne ne ne ne ano
1+2
Medek
ano
5
ano ne ne ne ano ano ano
Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury Rozvoj vědy a výzkumu v souladu s principy demokracie a plurality předpokládá svobodnou soutěž jako základ systému, v němž se uplatňují zájmy společnosti i tvůrčích pracovníků. Restrukturalizovaný systém vědy, výzkumu a vzdělávání v souvislosti s návratem ke svobodnému trhu využívá grantového systému podpory, ve kterém kolektivy nebo jednotlivci získávají finanční podporu svých projektů na základě vzájemné soutěže. Z těchto hledisek vědeckovýzkumná činnost FA navazuje na státní rozvojové programy, vychází z požadavků hospodářských organizací, pracovníci fakulty se účastní řešení úkolů republikových ministerstev, jakož i úkolů spjatých s potřebami fakulty. Hlavní směry VVČ jsou definované v oblasti základního výzkumu především Ústavem dějin a teorie architektury, v oblasti výzkumu aplikovaného činností Ústavu modelového projektování i ústavů dalších, spolupracujících se zahraničními týmy prostřednictvím programů TEMPUS, ERASMUS apod. Koncepce VVČ FA posiluje aplikovaný výzkum prostřednictvím vědeckovýzkumné skupiny multidisciplinárního zaměření, poskytující informace, konzultace i náměty urbanistických a architektonických řešení. Fakulta zahájila v roce 1999 realizaci záměrů institucionálního výzkumu (CEZ) ve třech úkolech: 1) Výzkum historické a současné architektury - garantovaný ústavem dějin architektury. 2) Proměny urbanismu - výzkum garantovaný ústavem urbanismu. 3) Modelové metody projektování - výzkum garantovaný ústavem modelového projektování.
Přijímací řízení Děkan fakulty architektury ČVUT v Praze vyhlašuje přijímací řízení pro školní rok 2002/2003 do studijního programu Architektura a urbanismus, obor Architektura. Typ studia - prezenční, bakalářské Délka studia - 6 semestrů Přijímací řízení, které probíhá ve dvou dnech, sestává ze 4 samostatných částí. První den absolvuje uchazeč talentovou zkoušku, další den dopoledne zkoušku z exaktních předmětů a test ze všeobecného přehledu. Tentýž den odpoledne vykoná uchazeč poslední část přijímací zkoušky - interview před přijímací komisí. Termín přijímací zkoušky, který každý uchazeč obdrží je závazný a lze jej měnit pouze z důvodu nemoci. K žádosti o náhradní termín je nutno přiložit lékařské potvrzení.
Části přijímací zkoušky 1. Talentová zkouška se skládá z pěti úloh: - volné téma - zobrazení libovolného námětu libovolnou technikou na formát A 3 – časový limit 1 hod., - kresba zátiší - geometrická tělesa a drapérie – časový limit 2,5 hod., 6
- kresba perspektivy podle zadaného půdorysu a výškopisu – časový limit 1,5 hod. - kresba zpaměti - grafické zobrazení krátce promítnutého obrazu – časový limit 1,5 hod. - ověření invenčních schopností - uchazeč zpracuje zadané téma jednoduchou technikou, reliéfem z bílého papíru, max. výška 1 cm – časový limit 1,5 hod. 2. Zkouška z exaktních předmětů - zkouška z matematiky - písemná - zkouška z deskriptivní geometrie - písemná (zaměření především na prostorovou představivost) - přírodní vědy - test (zkouška znalosti z přírodních a technických oborů, např. fyzika, geologie, ekologie apod.) Otázky jsou vybrány tak, aby navazovaly na obsah předmětů na středních školách. 3. Test ze všeobecného přehledu - všeobecná část - zahrnuje otázky z politiky, historie, filozofie a jednotlivých oblastí umění (literatura, divadlo, film, hudba, atd.) - odborná část - zahrnuje otázky týkající se architektury a jejích tvůrců 4. Ústní část - interview Při této části přijímací zkoušky posuzují jednotlivé komise zájem uchazeče o obor a jeho celkový projev - pohotovost, kultivovanost, schopnost navázat kontakt a pod. Uchazeč může komisi předložit výběr domácích prací (kresby, návrhy, fotografie) uspořádaných na formátech A 2 (420 × 600 mm). Trojrozměrné práce se nepředkládají. Na závěr je uchazeč seznámen s počtem bodů, získaných během celé přijímací zkoušky. Hodnocení přijímací zkoušky Všechny části přijímací zkoušky se hodnotí přidělením bodů: 1. Talentová zkouška max. 35 bodů 2. Zkouška z exaktních předmětů – matematika max. 10 bodů - deskriptivní geometrie max. 10 bodů - přírodní vědy max. 5 bodů Celkem max. 25 bodů 3. Test ze všeobecného přehledu max. 20 bodů 4. Ústní část - interview max. 35 bodů Celkem max. 115 bodů Bodové hodnocení části 4. je v kategoriích: 5, 15, 25, 30, 35 Minimální počet bodů pro složení přijímacích zkoušek: 75 bodů Maximální počet přijatých uchazečů: 220 (při rovnosti bodů rozhoduje pořadí součtu bodů za talentovou zkoušku a z testu exaktních věd) O přijetí uchazeče rozhoduje děkan fakulty na základě pořadí dle počtu bodů získaných z jednotlivých částí přijímací zkoušky a doporučení závěrečné přijímací komise, která je sestavena z děkana, proděkana pro studium, předsedy akademického senátu a předsedů všech jednotlivých přijímacích komisí. O výsledku přijímacího řízení je uchazeč vyrozuměn doporučeným dopisem.
7
Uchazeč může ve smyslu zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. požádat o přezkoumání rozhodnutí děkana FA ČVUT. Tato pravidla jsou v souladu s Řádem přijímacího řízení Českého vysokého učení technického v Praze, který je přílohou Statutu fakulty architektury ČVUT. Přijímací řízení bude probíhat v době od 21. 1. 2002 do 5. 2. 2002. Náhradní termín (pro nemocné) 20. – 21. 2. 2002 . Přihlášky ke studiu (s nalepeným ústřižkem o zaplacení poplatku) společně s životopisem sepsaným vlastní rukou se zasílají poštou na adresu: Fakulta architektury ČVUT studijní odd. Thákurova 7 166 34 Praha 6 nejpozději do 30. 11. 2001. Poplatek za přijímací řízení který činí 500,- Kč, uhradí uchazeč na účet u Komerční banky v Praze 6, číslo účtu 19-5505650247/0100, konstantní symbol 379, variabilní symbol 500, převodová pošta 255 07 VAKUS Praha 5. Ústřižek zaplacené složenky je třeba nalepit na přihlášku. Bez tohoto dokladu nebude přihláška zařazena do přijímacího řízení. Po zaevidování přihlášky na fakultě se administrativní poplatek nevrací. Poplatek za přezkumné řízení - pokud uchazeč požádá o přezkoumání rozhodnutí děkana Fakulty architektury ČVUT, činí poplatek 250,- Kč, který žadatel uhradí na účet u Komerční banky v Praze 6, číslo účtu 19-5505650247/0100, konstantní symbol 379, variabilní symbol 500, převodová pošta 255 07 VAKUS Praha 5. Doklad o zaplacení tohoto poplatku musí být přiložen k žádosti o přezkoumání.
8
Organizace České
vysoké učení technické v Praze tvoří fakulty stavební, strojní, elektrotechnická, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, fakulta architektury a fakulta dopravní. V čele Českého vysokého učení technického je rektor, který koordinuje pedagogickou a vědeckou činnost fakult. Zástupci rektora pro jednotlivé úseky činnosti jsou prorektoři, zástupce rektora pro hospodářskou a správní činnost je kvestor.
České vysoké učení technické v Praze Rektor
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc.
Prorektoři
prof. Ing. Vladimír Stejskal, CSc. pro pedagogickou činnost prof.. RNDr. Miroslav Vlček, DrSc. pro zahraniční styky prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. pro vědu a výzkum doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. pro výstavbu prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. pro rozvoj prof. Ing. František Vejražka, CSc. prorektor pro vnitřní styk
Kvestor
doc. Ing. Zdeněk Vospěl, CSc.
9
Fakulta architektury ČVUT v Praze Akademickou obec fakulty tvoří učitelé, vědečtí pracovníci, studenti a případně další odborní pracovníci fakulty. Akademickými orgány a akademickými funkcionáři jsou akademický senát FA, vědecko-umělecká rada fakulty, děkan a proděkani. Děkan
prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
Proděkani
doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger pro pedagogickou činnost statutární zástupce děkana doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. pro vědu a výzkum doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. pro zahraniční a organizační činnost
10
Akademický senát fakulty architektury ČVUT v Praze Předseda:
Ing. arch. Jan Sedlák
Místopředseda:
Ing. Jaroslava Babánková
Členové:
prof. Ing. arch. Miroslav Baše prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc. RNDr. Dana Kolářová PhDr. Pavel Kalina, CSc. doc. Ing. arch. Ivan Kaplan doc. Ing. arch. Ladislav Lábus doc. Ing. akad. mal. Jaroslava Severová Ing. arch. Irena Šestáková Viktor Černý Libor Lacina Kateřina Rottová Klára Svobodová Kristýna Šílová
Sekretariát:
Růžena Königsmarková
11
Vědecko - umělecká rada fakulty architektury ČVUT prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. děkan fakulty architektury ČVUT
Členové
Čestní hosté
prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc. prof. akad. arch. Petr Keil prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc. prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc. doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Mojžíš doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc. doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc. doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Suchomel doc. Ing. arch. Jan Štípek doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Ing. arch. Petr Bílek Ing. arch. Milan Körner Ing. arch. Martin Sedlák prof. Ing. arch. akad. arch. Emil Přikryl doc. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. arch. Robert Špaček, CSc.
12
Děkanát fakulty architektury ČVUT v Praze 166 34 Praha 6, Thákurova 7, tel. 2435 1111 Tajemník fakulty
Ing. Jiří Boháček
Sekretariát děkana
Yveta Csabayová
Sekretariát tajemníka
Yveta Csabayová
Oddělení osobní a PaM
Mgr. Monika Benešová Jana Těšínská
Studijní oddělení
Jiřina Nosková Jana Říhová Irena Englická
Oddělení pro vědeckovýzkumnou činnost Jarmila Křivánková Oddělení pro zahraniční styky Ing. Hana Novotná Účtárna
Milena Mrtvá - vedoucí Petruše Obermajerová Jiřina Kotěšovská
Hospodářské oddělení Sklad Pokladna a podatelna Planografie
Marie Jelenová - vedoucí Věra Habrová Ing. Jaroslav Tvrdík Jindřiška Dřevojánková
Řidič
Josef Šťastný
SVRS Kruh u Jilemnice
Miroslava Řeháková
Technik požární ochrany
Martin Skřivánek
Správa počítačových sítí
Ing. Viktor Veselý
Správa budov
Jana Hrdličková - vedoucí PhDr. Václav Tecl
13
511 - Ústav výtvarné tvorby 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 311 27 82, 2435 4999 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogové
Externí pedagogové
Řemeslník
Doktorandi prezenční forma
doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš Svatava Honková doc. akad. mal. František Cundrla Ing. arch. Eva Fantová, CSc. akad. mal. Jaroslav Huťa doc. akad. mal. Rostislav Novák akad. sochař Pavel Přikryl doc. akad. mal. Jaroslava Severová doc. akad. mal. Vratislav Ševčík akad. mal. Lenka Vilhelmová akad. sochař Aleš Hnízdil akad. sochařka Ellen Jilemnická Ing. Martin Hrdlička Ing. arch. Jakub Masák Ing. arch. Jan Melichar Horymír Lapáček Mgr.art. Petr Chládek Ing. arch. Roman Klobušiak
Výuka klade hlavní důraz na výtvarnou výchovu budoucích architektů a urbanistů. Vytváří podmínky a podněty ke kreativnímu přístupu a pohledu, rozvíjí individuální umělecký talent. Cílem výuky je výchova studentů k výtvarnému, uměleckému cítění, které bude formovat vědomosti ze všech studijních oborů. Povinné a povinně volitelné předměty: Výtvarná tvorba I VT I povinný, 1. sem. 0 - 3 klz doc. akad. mal. František Cundrla Studium forem v prostoru, důraz kladen na kreslířské a grafické schopnosti. Technika kresby tužkou, perem, lavírovaná a kolorovaná kresba. Výtvarná tvorba VT volitelný, 1. sem. 0 - 2 klz doc. akad. mal. František Cundrla kresba, večerní kreslení, akt Výtvarná tvorba II VT II povinný, 2. sem. 0 - 2 klz doc. akad. mal. František Cundrla Pokračování v náročných prostorových studiích. Kresby interiéru, kreslení v exteriéru. Pohotové záznamy (skicování). Technika: tužka, pero, pastel, akvarel.
14
Kreslířská praxe KP povinný 2. sem. 1 týden z doc. akad. mal. František Cundrla Plenér navazuje na VT I a VT II. Termíny a místa jsou vypisovány v průběhu roku. Výtvarná tvorba III VT III povinný 3. sem. 0 - 2 klz akad. sochař Pavel Přikryl Modelování. Studie rostlinného motivu, příprava formy, odlévání. Výtvarná tvorba IV VT IV povinný 4. sem. 0 - 2 klz akad. sochař Pavel Přikryl Modelování. Kresebné studie, modelování vlastního návrhu, převedení do reliéfu. Odlévání do sádry. Výtvarná tvorba V VT V povinný 5. sem. 0 - 2 klz doc. akad.mal. Rostislav Novák Volná kresba architektonického návrhu, nultý architektonického návrh v exteriéru a interiéru.
plán,
výtvarná
prezentace
Výtvarná tvorba VI VT VI povinně volitelný 7. sem. 0 - 2 klz doc. akad. mal. Jaroslava Severová Grafické techniky I. Výtvarná tvorba VII VT VII povinně volitelný 9. sem. 0 - 2 klz doc. akad. mal. Jaroslava Severová Grafické techniky II: klasické grafické techniky, sítotisk, počítačová grafika, fotografie. Výtvarná tvorba VIII VT VIII povinně volitelný 10. sem 0 - 2 klz akad. sochař Pavel Přikryl Plastika. Studie lidského těla, modelování podle modelu. Výtvarná tvorba IX VT IX povinně volitelný 11. sem. 0 - 2 klz Mistrovský ateliér. Práce v ateliérech pedagogů ústavu výtvarné tvorby. Základy architektonického navrhování I ZAN I povinný 1. sem. 0 - 4 9/klz Ing. arch. Eva Fantová, CSc. Výuka začíná rozvíjením primárních tvořebných principů v ploše a přechází v postupné formování prvků, včetně chápání jejich prostorových vztahů. Dále pokračuje zvládnutím formy trojrozměrného objektu.
15
Základy architektonického navrhování II ZAN II povinný 2. sem. 0 – 4 5/ klz Ing. arch. Eva Fantová, CSc. Výuka navazuje na 1. semestr a zaměří se na pochopení architektury z hlediska její vnitřní prostorové organizace. Je ukončena architektonickým návrhem charakterizovaným vysokým podílem tvůrčí volnosti a fantasie. Ateliér I - VIII AT I povinný 3. sem. 0 – 8 9/klz Ateliér – bytové stavby AT II povinný 4. sem. 0 - 8 10/klz Ateliér – občanské stavby AT III povinný 5. sem. 0 - 8 9/klz Ateliér – soubor staveb AT IV povinný 7. sem. 0 - 8 12/klz Ateliér – volné zadání AT V povinný 8. sem. 0 - 8 12/klz Ateliér - urbanismus AT VI povinný 9. sem. 0 - 8 12/klz Ateliér – interiér a design AT VII povinný 10. sem. 0 - 8 12/klz Ateliér – volné zadání AT VIII povinně volitelný 11. sem 0 - 4 klz Ateliér doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš Ateliér - realizační projekt I, II AT - R I povinný 6. sem. 0 - 6 10/klz AT - R II povinný 11. sem. 0 - 6 10/klz doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš Diplomní seminář DS povinně volitelný 11 sem. 0 - 4 klz doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš Příprava na diplomní projekt. Zpracování daného tématu ve výkresové a literární formě.
16
512 - Ústav teorie architektury a společenských věd 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 311 99 76 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci Externí pracovníci Techničtí pracovníci Doktorandi prezenční forma
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Růžena Königsmarková PhDr. Oldřich Ševčík, CSc. Ing. arch. akad. arch. Beryl Filsaková PhDr.Jiří Ryba Ilona Papoušková Ing. arch. Igor Kovačevič
Činnost ústavu je zaměřena na výuku teoretických předmětů oboru a humanitních věd. Ústav zajišťuje předměty, jejichž anotace je uvedena podrobněji. Teorie architektury a estetika I TA I, povinný, 10. sem. 2 - O, zk doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Přednášky z teorie architektury se soustřeďují na problém pochopení a schopnosti dešifrovat soudobou architekturu na pozadí bezprostřední historické zkušenosti. Odtud pramení zájem o jednotlivé interpretační přístupy, mnohovrstevnatost významů, stejně jako potřeba výkladu některých obecně vžitých, ale někdy málo srozumitelných pojmů ve vztahu k architektuře (abstrakce, ideologie, ikonologie atp.). V předmětu je zvláštní důraz kladen na literaturu a její rozbor. Teorie architektury a estetika II TA II, povinně volitelný, 11. sem. 2 - 1, z, zk doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., PhDr. Pavel Kalina, CSc. Uvedení do problematiky oboru výkladem základních pojmů a kategorií. Součástí přednášek jsou také dějiny estetiky především s ohledem na problematiku architektury. Kurs je zakončen seznámením studentů s tématy současné postmoderní estetiky. Stručný nástin estetického myšlení má charakter orientační a informativní. Architektonická kompozice I AK I, povinný, l. sem. 2 - l, z, zk Ing. arch. Beryl Filsaková Výuka kompozice patří k základům teoretických předmětů oboru architektura. Jejím obsahem jsou principy základních kompozičních kategorií, jejich působení v prostoru a možnosti vyjádření. Ověření praktické prostorové orientace a architektonického vidění je součástí komplexně vykládaného předmětu. Všechny zásady jsou dokumentovány jak na historické, tak soudobé architektuře. Architektonická kompozice II AK II, povinně volitelný, 8. sem. 1 - 1, klz Ing. arch. Beryl Filsaková
17
Zaměření předmětu je v teoretické rovině soustředěno na aplikaci kompozičních principů v praktických úlohách syntaxe, geometrizace, abstrakce a topologie. Konečným výsledkem cvičení je snaha o vyjádření architektury nearchitektonickými prostředky (libretem, volným textem apod...) Dějiny architektury VII, VIII (SAT) DA VII, VIII, povinně volitelný, 9., 10. sem. 1 – 0, klz prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Předmět je zaměřen na podrobnější seznámení studentů s architekturou XX.století a tou nejsoudobější tvorbou jak domácí, tak zahraniční scény. Do pevného cyklu přednášek jsou zváni naši i zahraniční tvůrci, kteří na svých pracích dokumentují problémy a úskalí takové tvorby s nejlepším cílem: Odevzdat architekturu, která se nezpronevěřuje svému poslání. Sociologie a psychologie I SOC I, povinný, 2. sem. 1 – 0, zk PhDr.Jiří Ryba Uvedení do základních pojmů oboru a seznámení se základními modely výkladu sociální skutečnosti v současných sociologických teoriích. Kurs je zaměřen hlavně k orientaci v sociologických přístupech k fenoménu moderní a postmoderní společnosti, vzájemnému pronikání a ovlivňování jednotlivých kultur a pokusům o vysvětlení procesů sociálních změn. Sociologie a psychologie II SOC II, povinně volitelný, 9. sem. 1 – 2, klz PhDr.Jiří Ryba Náplní kursu aplikované sociologie jsou vybraná témata, kterými se zabývá nejen sociologie, ale i jiné humanitní disciplíny. Jsou volena tak, aby mohla zaujmout i studenty architektury. Jedná se například o fenomény tradice a modernity, posvátného a profánního, centra a periferie, či domova a cizoty. Cílem kursu je seznámit studenty s některými netradičními způsoby výkladu, které charakterizují multidisciplinární přístupy k sociální skutečnosti. Filosofie I F I, povinný, 5.sem 1-0, z PhDr. Oldřich Ševčík, CSc. Předmět Dějiny filosofie I. a II. zachycuje kulturně - civilizační vývoj od starověku po moderní dobu. Cílem je vytvoření základu pro porozumění dalším oborům (zejm. sociologii, dějinám architektury a umění, estetice ad.). Dějiny filosofie jako "intelektuální biografie lidstva" vedou studenty k tomu, aby člověku, kultuře a civilizaci porozuměli z hlediska dějinných proměn, potřeb, hodnot a aspirací. Filosofie I. zahrnuje období od starověku do počátku novověku. Filosofie II F II, povinný, 6.sem. 2 - O, zk PhDr. Oldřich Ševčík Filosofie II. zahrnuje období renesance, reformace a protireformace. Zvláštní pozornost je věnována zrodu novověkého obrazu světa a člověka, galileovsko karteziánské racionality, dále osvícenství a zrodu moderní doby. Cyklus přednášek uzavírají cesty k překonání hegelovské metafyziky, hledání nového
18
metodologického fundamentu duchovních věd (M. Weber, W. Dilthey ad.) a novopozitivismus. Filosofie III - IV F III, IV, povinně volitelný, 10-11.sem. 0 – 2, z Dr. Oldřich Ševčík, CSc. Předmětem semináře jsou filosofické a sociologické analýzy současnosti. Zvláštní pozornost je věnována koncepcím industriální a postindustriální společnosti, krize moderny, moderní a postmoderní společnosti, ekologické krizi. Filosofické směry (novopozitivismus, fenomenologie, strukturalismus) jsou probírány jako součást úsilí o nové porozumění základům společnosti a ve vazbách na vývoj architektury. Základy architektonického navrhování I, II ZAN I, II, povinný, 1. - 2. sem. 0 - 4, klz Ing. arch. akad. arch. Beryl Filsaková Obsahem předmětu je úvod do projektování, který je na ústavu sledován jako základní obor, doplňující se vhodně s cvičením kompozice architektury, vedeném stejným ústavem.
19
513 - Ústav dějin architektury a umění 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 311 99 76 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Vědečtí pracovníci Knihovnice Doktorandi prezenční forma
Technický pracovník:
doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Růžena Königsmarková prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc. doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc. PhDr. Pavel Škranc Ing. Michael Rykl PhDr. Pavel Kalina, CSc. PhDr. Pavel Vlček PhDr. Martin Ebel Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. Mgr. Blanka Kynčlová Ing. arch. Martin Augustin Ing. arch. Jan Pešta Ing.arch.Petr Vorlík Ing.arch. Magdaléna Řeřuchová Jiřina Válková
Pedagogická a vědeckovýzkumná činnost ústavu je v zásadě zaměřena na obory: dějiny architektury a dějiny umění. Soubor přednášek, cvičení, seminářů a exkurzí je podrobně rozepsán v následujících anotacích předmětů, které ústav zajišťuje. Vedle toho ústav pořádá specializační a následné kursy v oboru dějiny a ochrana nemovitých památek (celoživotní vzdělávání), kam jsou zváni špičkoví odborníci z praxe jako přednášející a konzultanti. Pracoviště organizuje univerzitu třetího věku a jednotliví členové rovněž zajišťují výuku doktorského studia v oboru dějiny architektury a rekonstrukce památek a oboru teorie architektonické tvorby, kde fungují zároveň jako školitelé a školitelé-specialisté vypisovaných témat doktorských disertačních prací. Ústav garantuje záměry institucionálního výzkumu na úkolu: Výzkum historické a současné architektury. Dějiny architektury I DA I, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Ing. Michael Rykl Předmět obsahuje základy architektury v pravěku a starověku - architekturu egyptskou, mezopotámskou, na území Malé Asie, perskou, v Indii, Číně, v latinské Americe a antickou - v egejské oblasti, Řecku, Etrurii, Římě a jeho provinciích. Na přednášky navazují semináře. Dějiny architektury II DA II, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.
20
Předmět je věnován vývoji architektury ve středověku - zahrnuje architekturu předrománskou, byzantskou, velkomoravskou, románskou a gotickou v západních zemích i na našem území. Na přednášku navazují semináře. Dějiny architektury III, DA III, povinný, 4. sem. 2 - 0, zk prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., PhDr. Pavel Vlček V přednáškách se orientuje výklad na kompozici renesanční, manýristické a barokní architektury. Zvláštní důraz je kladen na poznání architektury Itálie a českých zemí. V přehledu se posluchači seznámí i s architekturou 15. - 18. století v ostatní Evropě. Dějiny architektury IV DA IV, povinný, 5. sem. 2 – 0, zk doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Předmět zachycuje "konec" velkých slohů, nástup historismu a neostylů v kontextu průmyslové revoluce a politických pohybů moderní společnosti, s výsledkem vzniku nové typologie. Vedle toho vyzdvihuje úlohu nových materiálů a konstrukcí, jejichž účinek vede k jiné prostorové, ale i výtvarné koncepci moderní architektury. Ta se postupně odpoutává od historických referencí a vytváří novou zkušenost na poli modernismu. Dějiny architektury V DA V, povinný, 6. sem. 2 - 0, zk doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Výklad architektury dvacátého století se opírá o jasnou definici proměny výtvarného, ale i společenského názoru na úlohu architektury. I když je její význam mezi světovými válkami posouván do oblasti utopie (abstraktní forma, intelektualizace a ideály mesianismu...), jsou přednášky zaměřeny i na tvorbu architektury, modernisty dvacátého století odmítanou, která ale z dnešního hlediska tvoří naprosto rovnocenný a vyvážený celek tohoto pro nás nejvýznamnějšího období. Dějiny architektury VI DA VI, povinně volitelný, 7. sem. 0 - 2, klz PhDr. Pavel Škranc , Ing. Michael Rykl, PhDr.Pavel Kalina,CSc. Seminář z dějin architektury je zaměřen na analýzu vybraného objektu v jeho širších souvislostech, s vykreslením charakteristické skladby typologie, konstrukce a architektonického detailu. Vedle toho se v semináři zpracovává odborná literatura a historické prameny. Student je seznámen s prvními kroky metodiky vědecké práce v podmínkách soudobé interpretace historie. Historické stavby a sídla I - Lidová architektura LA, povinně volitelný, 9.sem. 2 - 0, klz doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc. Vývoj vesnické stavební tvorby (včetně urbanismu) od středověku do 20. století v kontextu celkového vývoje architektury a stavitelství. Regiony tradiční architektury u nás a v Evropě, problém ochrany a úpravy včetně názoru na novou tvorbu v tradičním prostředí. Vhodný úvod do dalších volitelných předmětů o historické architektuře (HS I).
21
Historické stavby a sídla II HS II, povinně volitelný, 10.sem.,2 - 1, klz, prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc. Předmět je věnován prohloubené výuce historické architektury v českých zemích z hlediska typologického - jednotlivým stavebním druhům (kláštery, měšťanské domy, radnice, hrady a tvrze, lidová architektura aj.). Přednášky, seminární práce. Historické stavby a sídla III HS III, povinně volitelný, 11.sem.,2 - 1, klz prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc. Pro zájemce o hlubší poznání historické architektury je věnován předmět, ve kterém se probírá vznik a proměna historických sídel a v druhé části tvorba vynikajících osobností got., ren. a barokní architektury (např. P. Parléř, B. Ried, B. Maggi, Fr. Caratti, J. B. Santini, oba Dientzenhoferové, F. M. Kaňka ad.). K přednáškám jsou zváni i uznávaní odborníci. Dějiny umění I - III DUM I - III, povinný, 4. sem., 1 - 0, z, 5. sem. 2 - 0, zk, 6. sem. 2 - 0, zk PhDr. Pavel Škranc Formou přednášek jsou nastíněny historické proměny evropského výtvarného projevu od starověku do 20.století. Kromě stručné základní faktografie je výklad zaměřen zejména k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu jednotlivých historických epoch a k souvislostem mezi malířstvím, sochařstvím a architekturou, a to s důrazem na období novověku. I starověk - středověk, II. renesance - barok. III. 19. - 20. století. Dějiny umění IV DUM IV, povinně volitelný, 7. sem., 2 - 0, zk PhDr. Pavel Škranc Formou přednášek jsou nastíněny historické proměny výtvarného projevu v českých zemích od středověku do 20.století.. Kromě stručné základní faktografie je výklad zaměřen k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu jednotlivých obdobís ohledem na specifické zvláštnosti historicky podmíněné kontinuity i diskontinuity českého umění s evropskou kulturou.
22
514 - Ústav památkové péče a renovací 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4842
Vedoucí ústavu Zástupce vedoucího ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Externí pedagog. pracovník Doktorand prezenční forma
prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc. Růžena Königsmarková Ing. arch. Jan Adámek doc. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa Ing. arch. Olga Kantová doc. Ing. arch. František Kašička, CSc. prof. Ing. arch. Milan Pavlík, CSc. doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc. Ing. arch. Jaroslav Daďa Ing. arch. Mikuláš Hulec Ing. arch. Jiří Pošmourný Ing. arch. Jasan Burin Mgr. Olga Nováčková Ing. Ashraf Found Hafez
Ústav se zaměřuje na přípravu architektů pro renovace historického stavebního fondu. Věnuje se otázkám průzkumu, hodnocení, ochrany a využití budov i jejich souborů. Členové ústavu seznamují posluchače jak s teoretickou problematikou péče o památky, tak se stavebně technickými postupy při jejich záchraně, obnově a novém využití. Ústav zajišťuje přednášky a semináře v předmětech Renovace a ochrana památek (RP I), Historické konstrukce a materiály (RP II), Zaměření a analýza historických staveb (RP III). Studenti mohou pracovat v přidružených komplexních ateliérech pod vedením architektů Fanty, Hulce, Girsy, Tichého. Ústav spolupracuje s Ústavem dějin architektury a umění (513) při výchově specializovaných odborníků v doktorandském (postgraduálním) studiu a také v pořádání specializačních a rekvalifikačních kurzů. Renovace a ochrana památek I RP I, povinný, 7. sem., 2 – 1 z, zk prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. 23
Přednášky se zabývají památkovou péčí v celém rozsahu tohoto širokého oboru. Vysvětlují důvody památkové péče, vznik pojmu památka v historických souvislostech, teoretické názory, dějiny památkové péče v naší zemi s příslušnými odkazy na zahraniční vlivy a posluchači jsou seznámeni se základními pojmy v oboru. Součástí přednášek je i přehled poruch historických staveb a přehled průzkumů podle míry jejich destruktivnosti. Na to navazují technické postupy při zásazích do hmotné substance památky i základní informace o ochraně a obnově historických zahrad a krajiny. Nezbytnou součástí je i stručné vysvětlení zásad o zaměřování památkových objektů a příklady realizovaných obnov. Na závěr uvádějí přednášky příklady novostaveb a nových prvků v historickém prostředí. Ve cvičeních se dokumentují detaily nebo jednoduché části objektů, posluchači jsou seznamováni s projekty úprav historických staveb. Cvičení jsou doplněna exkurzemi s odborným výkladem. Renovace a ochrana památek II - Historické konstrukce a materiály RP II, povinně volitelný, 8. sem. 2 - 0 klz doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc. Obsahem předmětu je základní poznání vývoje jednotlivých druhů historických konstrukcí od středověku do poč. 20. století. Probírají se svislé zděné a dřevěné konstrukce, stropy, krovy, klenby, schody, topeniště, povrchy, výplně otvorů a zámečnické práce. Součástí výuky jsou exkurze do historických objektů, předmětem seminární práce je rozbor konstrukcí konkrétní historické stavby zpravidla podle archivní dokumentace. Součástí výuky je 1 den exkurze. Renovace a ochrana památek III - Zaměření a analýza historických staveb RP III, povinně volitelný, 9. sem. 1 - 1 klz doc. Ing. arch. František Kašička, CSc. Náplní předmětu jsou přednášky o jednotlivých druzích dokumentace objektů historického původu, s podrobnější orientací na pořizování měřické dokumentace. Druhá skupina přednášek seznamuje posluchače s jednotlivými stupni stavebně historických průzkumů (SHP), s jejich obsahem, způsoby provádění a s řadou praktických příkladů. Seminární práce spočívá ve zpracování dvou samostatných elaborátů: 1. zaměření historické stavby, 2. zpracování konceptu jejího SHP
24
515 - Ústav interiéru a výstavnictví 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4849, 2435 4853 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Externista Doktorand prezenční forma
doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. Jiřina Brzobohatá Ing. arch. Pavla Kvízová akad. arch. Mojmír Průcha akad. arch. Vladimír Soukenka akad. arch. Marek Teska Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc. Ing.arch. Jaroslav Chmelík Ing.arch. Marie Pelešková Ing.arch. Ondřej Vinař
Ústav zajišťuje výuku ve 2 ateliérech, 2 ateliérech volitelných, přednášky a cvičení z Interiéru a výstavnictví a z volitelných předmětů. V rámci spolupráce mezi fakultou architektury ČVUT, Školou architektury v Nantes a Hl. m. Prahou jsou zadávány některé úlohy, realizovány výměnné studijní pobyty a částečná výuka v ateliéru ve francouzštině a angličtině. Ústav zajišťuje přednášky a cvičení z divadel. Vyučované předměty: Základy architektonického navrhování I, II ZAN, povinný, 1., 2., sem. 0 - 4 klz Ing. arch. Pavla Kvízová Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby. Ateliér I - VII povinný, 3. – 5 ., 7 – 10. sem., 0 – 8 klz A) doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc., B) akad. arch. Vladimír Soukenka Jsou zadávány úlohy z navrhování interiérů a navrhování budov s důrazem na tvorbu vnitřního prostoru (např. interiéry divadel a divadelní budovy) a úlohy zadávané v rámci trojstranné dohody mezi FA ČVUT, Školou architektury v Nantes a Hl. m. Prahou.
25
Ateliér VIII povinně volitelný, 11. sem. 0 - 4, klz A) doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. – Design výstavy Klasifikovanou prací je prostorově výtvarné řešení výstavy. Jsou probírána témata navrhování výstav v daném prostoru, systémy, konstrukce, materiály. Exkurze. B) akad.arch. Marek Teska - Design nábytku Klasifikovanou prací je návrh designu nábytkového předmětu, model 1 : 5, výkresy výrobní 1 : 1. Dále jsou probírána témata kompozice, konstrukční detail, barevnost, emocionální výraz nábytku. Spolupráce s firmami a galeriemi.
Ateliér – Realizační projekt I – II. povinný, 6, 11. sem., 0 – 6 klz Navazuje na projekt v ateliérech ve spolupráci s ústavy 523, 524. Interiér, výstavnictví, design I I I, povinný, 7. sem. 2 - 1 z, zk doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. Přednášky z interiéru tvoří kapitoly o interiéru jako organizovaném vnitřním prostoru (uspořádání prostoru, druhy prostoru a jejich vztahy), na příkladech z realizací jsou posluchači seznámeni s kompozičními prvky interiéru - světlo, barvy, povrchy a materiály, akustika. Navrhování nábytku je podrobně probíráno ve cvičeních. Přednášky z výstavnictví podávají přehled o historickém vývoji, architektuře výstav (veletržní areály a pavilony) až po zásady prostorově výtvarného řešení výstav a designu prvků. Interiér, výstavnictví, design II - Historie interiéru I II, povinně volitelný, 8. sem. 2 – 0, zk externista - Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc. Seznámení s historickým vývojem interiéru u nás i v zahraničí ve vztahu k životu společnosti (historické slohy, hmotná kultura, způsob života, oděvy, řemesla). Interiér, výstavnictví, design III - Multimediální tvorba I III, povinně volitelný, 10. sem. 1 - 1 klz akad. arch. Vladimír Soukenka, Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc. Bude tvořit soubor přednášek ze scénografie, divadelní, filmové, výtvarné. Nauka o stavbách IV - Občanské stavby - stavby pro kulturu NS IV, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk přednášky - doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. cvičení - akad. arch. Vladimír Soukenka Přednášky a cvičení jsou součástí bloku NS IV, který zajišťuje ústav 528. Diplomní seminář DS, povinně volitelný, 11. semestr, 0 - 4, klz Předmět je přípravou na diplomní projekt.
26
516 Ústav modelového projektování 166 34 Praha 6, Thákurova 7 pracoviště – Jugoslávských partyzánů 1580/3 tel. 2435 4872, fax. 2435 5595 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu
prof. Ing.arch. Josef Pospíšil,CSc. Marcela Krausová
Pedagogičtí pracovníci
doc. Ing.arch. Tomáš Šenberger doc. Ing.arch. Jiří Turek,CSc. Ing.arch. Richard Bartík Ing.arch. Daniel Smitka Ing. Přemysl Kraus Ing.arch. Bohumil Kostohryz
Vědečtí a technickoprovozní pracovníci Doktorandi prezenční forma
Ing. Michal Chalupa Ing.arch. Robin Hanus Ing.arch. Jiří Ondráček Ing.arch. Jiří Tyc Ing.arch. Michal Fischer Ing.arch. Petr Vaněk
Ústav zajišťuje výuku v základních oborových předmětech MZT I, MZT II, uplatňuje metodiku modelového projektování v ateliérové výuce, umožňuje stavbu modelů i jejich částí všem studentům FA, zajišťuje experimentální práce související s řešením výzkumných úkolů a podílí se na doktorandském studiu v oboru architektura. Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na rozvíjení moderní techniky vizuální simulace, výpočetní techniky v oblasti grafiky i v oblasti zhotovování reálných třídimenzionálních modelů. Pracoviště poskytuje možnost ověřování budoucích děl, provádění expertiz během návržného, schvalovacího procesu, spolupracuje zejména s ÚRM, projektovými ústavy, obecními zastupitelstvy a projektovými kancelářemi.
27
Na ústavu jsou dva komplexní ateliéry vedení prof. Ing. arch. Josefem Pospíšilem, CSc a doc. Ing. arch. Tomášem Šenbergerem. Základy architektonického navrhování I-II ZAN I, II, povinný, 1. a 2. semestr, 0-4 klz prof. Ing.arch. Josef Pospíšil,CSc. Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby. Ateliéry I-VIII AT I-VII, povinný, 3. – 10. semestr, 0-8 klz AT VIII, volitelný, 11. semestr, 0-4 klz Výuka architektonického návrhu na úlohách různého typu ( včetně témat transformace industriálních staveb ) se zvláštním zřetelem na modelové metody projektování. Ateliér – realizační projekt I II AT-R, povinný, 6. a 11. semestr, 0-6 klz Diplomní seminář DS, volitelný, 11. semestr, 0-4 klz Modelové a zobrazovací techniky I MZT I, povinný, 1. semestr, 0-2 klz prof. Ing.arch. Josef Pospíšil, CSc. Doc. Ing.arch. Jiří Turek, CSc. Výuka základů grafických a modelovacích technik. Modelové a zobrazovací techniky II MZT II, povinně volitelný, 8. semestr, 0-3 klz prof. Ing.arch. Josef Pospíšil, CSc. Ing. Přemysl Kraus Základy modelové techniky, materiály a technologie při zhotovování architektonických modelů a jejich dokumentace, aplikované na příkladech významných staveb světové nebo naší architektury.
28
517 - Ústav průmyslových a zemědělských staveb 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel., 2435 4972, 2435 4976 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí a vědečtí pracovníci
Externí pracovníci
doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc. Ing. arch. Jarmila Attlová, CSc. Ing. arch. Michal Hlaváček Ing. arch. Petr Job Ing. arch. Eva Linhartová prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc. doc. Ing. Bedřich Košatka, CSc.
Ústav je v pedagogické, teoretické a praktické projektové činnosti zaměřen na architekturu staveb, jejichž prostorové uspořádání je významně ovlivněno technologickými a ekonomickými podmínkami a které vytvářejí soubory se specifickou interakcí s urbanistickým nebo krajinným okolím. Orientace typologické a návržné části výuky na technologické stavby a soubory je zajišťována přednáškami, cvičením, nabídkou vybraných témat v ateliérech I až VIII, v realizačním projektu, v diplomech a v doktorském studiu. Předměty Nauka o stavbách V - Průmyslové a zemědělské stavby NS V, povinný, 5. sem. 2 - 1, z, zk Průmyslové stavby - Doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc. Předmět pokrývá problematiku územních vztahů a lokalizace závodů v měřítku regionů a sídel, metodiku navrhování zastavovacích plánů průmyslových souborů a výrobních objektů, kompoziční a skladebné principy jednoúčelových a univerzálních závodů a budov. V přednáškách jsou dále vysvětleny zásady pro výběr konstrukcí, dopravní a inženýrské systémy, podmínky pro tvorbu pracovního prostředí a principy rekonstrukce a transformace průmyslu ve městech, včetně nového využití industriálního fondu minulosti. Zemědělské stavby - Doc. Ing. arch. Bedřich Košatka, CSc. Přednášky osvětlují problematiku lokalizace zemědělských staveb, provozních a technologických podmínek stavebního řešení objektů pro hospodářská zvířata a pro skladování zemědělských plodin. Jsou vysvětleny vzájemné vztahy a vliv zemědělského hospodaření na formování sídel a podmínky rekonstrukce hospodářských staveb. Cvičení vedou Ing.arch.Jarmila Attlová a Ing.arch. Eva Linhartová a jsou zaměřena na rozbory vybraných realizací a na praktické procvičení formou drobného návrhu na individuálně zadaná témata z obou uvedených typologických oblastí . Základy architektonického navrhování I,II ZAN I,II , povinný, 1. a 2. sem. , 0 – 4 klz Úvod do pochopení vztahu architektonické formy , konstrukce, místa a elementárního účelu formou návrhu jednoduchých objektů a jeho prezentace (grafické a modelové).
29
Ateliér I – VIII při Ú 517 nabízí mj. také témata odpovídající typologickému zaměření ústavu, tj. především soubory staveb technologického a účelového zaměření, kde jsou formotvorné a prostorotvorné stránky architektury spojovány s komplexem racionálních podmínek a funkcí. Ateliér – realizační projekt I – II představuje rozpracování předchozích typů ateliérových projektů do konstrukčních a technických podrobností a to ve spolupráci se specialisty z ostatních ústavů FA. Diplomní seminář je chápan jako typologická a dokumentační příprava k diplomní práci . V rámci doktorského studia nabízí Ú 517 zaměření na aktuální trendy a perspektivní témata v oblasti nových druhů staveb pro průmysl , řemesla a technologický vývoj, na transformační procesy v průmyslových územích a konverzi industriálního fondu Ústav nabízí volitelný předmět Průmyslové stavby v rozsahu 15 sem. hodin. Odborný . garant Doc. Ing.arch. František Štědrý. Předmět je zaměřen na charakteristické jevy postindustriálního vývoje: rehabilitace průmyslových území a nové využití průmyslového stavebního fondu v ČR a v Evropě, na rozbory urbanistických a architektonických koncepcí technoparků a pronajímatelných objektů a souborů pro ekonomické aktivity. Uvedenému zaměření odpovídají i nabídky témat pro disertační práce.
30
518 - Ústav nauky o budovách 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4853 3333 7042 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Vědecký pracovník Doktorandi prezenční forma
doc. Ing. arch. Jan Štípek Jiřina Brzobohatá Ing. Petr Babák akad. arch. Michal Brix Ing. akad. arch. Daniela Fenclová Ing. akad. arch. Antonín Jeníček akad. arch. Jarmila Kosková Ing. arch. Patrik Kotas Ing.arch. Lucie Laštovičková Ing. arch. Jan Paroubek Ing. arch. Lubomír Přibyl, CSc. Ing. arch. Vladislav Marek, CSc. Ing. arch. Karel Hájek Ing. arch. Regina Loukotová Ing. arch. Ivo Slamjak Ing. arch. David Tichý Ing.arch. Jan Fousek Ing.arch. Angelos Papadopoulos
Činnost ústavu je zaměřena na dosažení takových vědomostí posluchačů, že budovy musí odolávat klimatickým, mechanickým a dynamickým jevům. Budovy musí vyhovět potřebám jejich užívání lidmi, přičemž musí uspokojit i hlediska estetická a vztahy k vyšším celkům. Členové ústavu se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní stavitelství a též na výuce Dopravní fakulty ČVUT. Členové ústavu jsou zaměřeni na publikační, expertní a projektovou činnost. Základy nauky o stavbách NS – I., povinný, 1. sem. 2 - 1, z, zk doc. Ing. arch. Jan Štípek Posluchači jsou seznamování se zásadami dimenzování a navrhování prostorů s použitím antropometrie, psychologie a fyziologie člověka. Získávají základní vědomosti o vlivu oslunění, denního a umělého osvětlení, hluku na koncept budov. Též se seznámí s principy požární ochrany a se základními dispozičními částmi různých typologických druhů budov. Nauka o stavbách II Obytné budovy NS – II., povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk doc. Ing. arch. Jan Štípek Posluchači se seznámí s principy analýzy řešení a navrhování bytů, rodinných a bytových domů, objektů přechodného ubytování a polyfunkčních objektů. Součástí výuky je i vývoj bydlení od pravěku po současnost.
31
Nauka o stavbách III Občanské stavby NS – III., povinný, 3. sem., 2 - 1, z, zk doc. Ing. arch. Jan Štípek Posluchači se seznámí se zásadami analýzy a navrhování budov pro obchod, služby, správu, dopravu a sakrálními stavbami. Základy architektonického navrhování I, II ZAN, povinný, 2. a 3. semestr, 0-4, klz Úvod do principů architektonické tvorby. Ateliér I – VIII povinný, 4. – 11. semestr, klz V předmětu Ateliér se posluchači učí formulovat ideu a prezentovat ji architektonickým návrhem. Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů, které jsou společné pro studenty 4.-11.semestru. Ústav zajišťuje výuku povinného i povinně volitelného architektonického ateliéru, interiéru a designu. Ateliér – Realizační projekt I a II AT-R I, II, povinný, 6. a 10. semestr, 0-8, klz Předmět je zaměřen na rozvinutí schopnosti dořešit architektonický koncept při současném zachování všech realizačních podmínek včetně technické infrastruktury v okolí budovy. Diplomní seminář DS, povinně volitelný, 11. semestr, 0 – 4, klz Předmět je přípravou na diplomní projekt.
32
519 - Ústav urbanismu 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4986 fax, tel. 24310185 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc. Ivana Dubná prof. Ing. arch. Miroslav Baše Ing. arch. Zbyněk Bělík Mgr. Bohuslav Blažek Ing. arch. Jan Cach Mgr. Jiří Čtyroký Ing. Eva Doušová Ing. arch. Karin Dvořáková Dipl.arch. Jan Hendrych doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. Ing.arch. Laura Jablonská Ing. arch. Jana Jíchová doc. Ing. arch. Ivan Kaplan Ing.arch.Vladimír Lacina doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc doc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc. Ing. arch. Jitka Mejsnarová doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc Ing. arch. Lucie Poláková Ing. arch. Hana Roubalová Ing. arch. Vít Řezáč Ing. Jan Šteflíček doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc Ing. arch. Josef Zajíc, CSc
Externisté
Ing. arch. Jiří Hrůza Ing. arch. Petr Sladký Ing. arch. Libor Čížek Ing. arch. Milada Braunová
Doktorandi prezenční forma
Ing. Petr Bárta Ing. Filip Drda Ing.arch.Filip Havrda Ing.arch.Tomáš Klíma Ing. Štěpánka Langenbergerová Ing.arch. Petra Nacu Ing.arch. Daniel Němeček Ing. arch. Daniel Stojan Ing. Marcela Tomčíková Ing.arch. Jakub Vorel Ing.arch. Jakub Žiška
33
Ústav je v pedagogické, teoretické a praktické činnosti zaměřen na: - urbanismus - územní plánování - tvorbu krajiny a zahrad. Pro tyto oblasti působení inženýra architekta je připravována obsahová náplň jednotlivých předmětů zajišťovaných ústavem urbanismu v rámci magisterského studijního programu - architektura a urbanismus a doktorského studijního programu v oboru - urbanismus a územní plánování. Ústav připravuje též kursy celoživotního vzdělávání koncipované buď jako inovační, nebo rekvalifikační. Ústav při zajišťování výuky spolupracuje s řadou odborníků z našich a zahraničních vysokých škol a ostatních odborných institucí. - ústav zajišťuje výuku pro obor pozemní stavby a architektura fakulty stavební Anotace povinných a povinně volitelných předmětů magisterského studijního programu: Povinné předměty na sebe obsahově navazují, je proto žádoucí absolvovat je v uvedeném pořadí. Blok urbanismus Urbanismus I - Základy a dějiny urbanismu (U I) 2 –0, zk (P) 3. semestr Ing. arch. Josef Zajíc, CSc. Předmět je zaměřen na výklad obsahu a významu urbanismu a urbanistické tvorby. Na objasnění vztahu architektury a urbanismu. Předkládá studentům základní ucelený přehled o vzniku a formování osídlení, stavbě a proměnách měst, urbanistických teoriích v minulosti a jejich odkazu pro současnost. Urbanismus II - Urbanistická kompozice I (U II) 1-1 z, zk (P) 4.semestr doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. Povinný předmět seznamuje studenta s východisky a principy urbanistické tvorby. Základem pochopení problematiky je historická zkušenost, dále jsou to otázky vnímání, hodnocení a užívání prostoru, koncept a skladba urbanistického prostoru až k otázkám praktické kompoziční problematiky v různých měřítcích území. Cvičení je zaměřeno na studium a analýzu morfologie vybraného urbanistického prostoru. Absolvování předmětu je předpokladem pro pochopení základních principů urbanistické tvorby. Urbanismus III - Technika stavby měst (U III) 2 –1, z, zk (P) 5. semestr doc. Ing. arch. Ivan Kaplan Předmět seznamuje studenty s typologií funkčních složek sídel, jejich vlastnostmi a vzájemnými vztahy. Vysvětluje vazby mezi funkcí, technikou a prostorem. Cvičení jsou praktickou aplikací uspořádání typologických prvků při řešení malých urbanistických úloh. Předmět je přípravou pro úspěšné absolvování povinného urbanistického ateliéru.
34
Urbanismus IV - Sídla a jejich regenerace (U IV) 1-2, z, zk (P) 6. semestr doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc. Přednášky obsahují informace o vlastnostech a chování organismu sídel, o jejich velikostních a významových kategoriích, odlišnostech v jejich prostorovém uspořádání a funkčním zaměření. Posluchač se na konkrétních příkladech seznámí se základními formami a výsledky regeneračních zásahů u nás i v zahraničí a s metodikou ochrany historického prostředí v našich sídlech. Cvičení je věnováno aplikaci doposud získaných teoretických vědomostí a bude zaměřeno na vypracování vlastního urbanistického návrhu regenerace části sídla. Předmět je přípravou pro úspěšné absolvování povinného urbanistického ateliéru. Urbanismus V - Vesnické stavby a sídla (U V) 2-1, z, zk (PV) 7. semestr doc. Ing. arch. Miroslav Baše V rámci volitelného předmětu se student v přednáškách a seminářích dozví nejen o vesnickém zastavěném území, o vhodných i nevhodných způsobech jeho regenerace, ale i o krajinném rámci, o důvodech k jeho rehabilitaci. Urbanistické formace minulosti, stejně jako pochopená identita místa, jsou i dnes velmi inspirativní pro uspořádání zástavby i krajiny. Důležitá témata se týkají samosprávy malých sídel, způsobu ochrany těch nejvýznamnějších a nástrojů péče o jejich správní území. Teoretická východiska jsou ověřována při řešení konkrétních praktických úloh. Urbanismus VI - Urbanistické plánování regionů (U VI) 2 – 0, zk (PV) 8. semestr doc. Ing. arch. Ivan Kaplan Volitelný předmět poskytuje všeobecný přehled o úloze a cílech regionálních plánů, o metodách a nástrojích pro jejich zpracování. Zároveň posluchače seznamuje s historickými podmínkami, současností a především tendencemi v rozvoji rozhodujících průmyslových, rekreačních a městských regionů v ČR a v zahraničí. Zabývá se vznikem, rozvojem a trendy sídelních soustav v národní i evropské úrovni a společenskými, ekonomickými a politickými souvislostmi. Studenti se rovněž seznámí s nástroji geografického výzkumu v úrovni regionálního rozvoje. Urbanismus VII - Urbanistická kompozice II (U VII) 1-1, z,zk (PV) 9. semestr doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. Předmět navazuje na povinný předmět U II. Přednášková část obsahuje v úvodu téma metodik a technik analýz z hledisek urbanistické kompozice, které jsou základem pro zpracování konkrétního zadání. V další fázi jsou pak probírána témata kompozice města se zaměřením na problematiku Prahy, problematiku prostorového utváření obytných souborů a zahraniční zkušenosti. V praktické části se provádí soubory kompozičních analýz, především pražského území. Urbanismus VIII - Urbanistické soubory (U VIII) 1-1 klz, (PV) 10. semestr doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc. Cílem výuky je prohloubit znalosti o prostorovém uspořádání, provozních vztazích a významu parteru v urbanistických souborech a areálech. Přednášky se týkají
35
aktuálního vývoje urbanistických souborů ve světě a u nás. V semináři si student prakticky ověřuje způsoby řešení vybraných areálů a souborů. Součástí výuky jsou odborné exkurze. Urbanismus IX - Architektura a urbanismus světových metropolí (U IX) 2-0 ,zk (PV) 11. semestr Ing. arch. Jiří Hrůza Tématem přednášek je urbanistický vývoj, záměry a koncepce (budoucího) utváření vybraných významných evropských měst a světových metropolí v kontextu jejich společensko-ekonomických podmínek a urbanistických teorií. Do zmiňovaných, analyzovaných a urbanisticky glosovaných měst je zařazena i Praha s její jedinečností a specifikou úvah o její budoucnosti. Atelier VIII - Urbanistický detail (AT VIII) 0-4, klz (PV) 11.semestr Předmětem je dopracování konkrétní problematiky na úrovni urbanistického prostoru či souboru. Urbanistická studie obsahuje část analytickou a návrhovou včetně variantně řešeného konceptu. Důležitá je kontinuita urbanistických souvislostí od vstupních podmínek až k předmětnému podrobnému návrhu. Blok územní plánování Územní plánování I (UP I) 2-0, zk (P) 8. semestr doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Principy územního plánování jako vědomého ovlivňování změn, ke kterým v území dochází. Vývoj územního plánování a jeho úloha v demokratické společnosti. Seznámení se s jednotlivými subjekty územně plánovacího procesu a druhy územně plánovacích nástrojů, s procesem jejich tvorby, schvalování a užívání a se vztahy a vazbami, které ovlivňují územní rozvoj. Územní plánování II - Územní plánování v praxi (UP II) 1-1, z, zk (V) 9.semestr ing. arch. Jitka Mejsnarová Přednášky, cvičení seznamují s metodami a principy pořizování a zpracování územně plánovacích podkladů a dokumentace. Důraz je kladen na komplexní analýzy území vedoucí k identifikaci jeho hodnot, nedostatků a limitů – tedy k obsahu problémové mapy a obsahu výkresu limitů podle platné legislativy. Na vybraných konkrétních příkladech se posluchači seznámí s obsahovým standardem územního a regulačního plánu. Na tento předmět obsahově navazují další předměty UP III a IV. Je též žádoucí přípravou pro zpracování urbanistického nebo volitelného atelieru a realizačního projektu II, zaměřeného na zpracování územního či regulačního plánu. Územní plánování III - Prostorové a strategické plánování (UP III ) 1-1, klz (PV) 10. semestr doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
36
Tématem kursu je člověk, prostředí, čas a změna. Studenti se učí získávat a zpracovávat informace, komunikovat se slovem, textem a grafikou a hledat reálná řešení konkrétních urbanistických problémů. Program se nejprve věnuje pojmenování problémů konkrétního území a jeho obyvatel, následně pak hledá strategii k dosažení pozitivní změny. Na základě poznatků z tohoto předmětu je student připraven pro vypracování volitelného atelieru ATVIII – Územní a prostorové plánování. Územní plánování IV – Informační systémy a GIS procesu územního plánování (UPIV)1-1 klz (PV) 11. semestr Ing. arch. Jitka Mejsnarová, Mgr. Jiří Čtyroký Předmět seznamuje posluchače s technologií geografického informačního systému (GIS) a možnostmi jeho využití v procesu pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace – územních plánů velkých územních celků a územních plánů obcí.Obsahem cvičení je vypracování vlastní analýzy zadaného území ve dvou možných výstupech: a) v GIS technologii – na specializovaném školním pracovišti b) bez použití počítače – v grafické a textové podobě na pracovišti veřejné správy Součástí výuky je návštěva pracoviště veřejné správy a seznámení s konkrétními analýzami ÚPD v GIS , popř. účast na veřejném GIS semináři Atelier VIII (AT VIII) 0-4, klz (PV) 11.semestr Téma: Prostorové a strategické plánování Doc.Ing.arch. Karel Maier,CSc. S využitím analýz strategie z předmětů UP II a UP III student navrhne strukturu akčních plánů, kterým lze dosáhnout zlepšení kvality života v řešeném území a jeden z těchto plánů detailně propracuje. Téma: Územní plánování Ing.arch. Jitka Mejsnarová Projekt bude zpracován na skutečné území ve spolupráci s obcí nebo stavebním úřadem dle procesu územního plánování. Jeho výstupem je formulace zadání územně plánovací dokumentace nebo formulace regulačních podmínek dle požadavků současné územně plánovací praxe. Blok tvorba krajiny a zahrad Tvorba krajiny a zahrad I (TKZ I) 2-1 z, zk (P) 8. semestr doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. Povinný předmět je věnován úvodu do krajinářské problematiky, významu přírodních složek, krajiny v architektonickém návrhu, kompozičních principů a jejich vývoji v historii zahradního umění a utváření krajiny, přírodnímu prostředí sídel, rehabilitaci a ochraně krajiny. Cvičení je věnováno krajinářským analýzám. Tvorba krajiny a zahrad II - Dendrologie (TKZ II) 2 -1, klz (PV) 9. semestr
37
Ing. Jan Šteflíček Volitelný předmět je zaměřen k poznání vlastností rostlinného materiálu a jeho použití v návrhu parkových, zahradních a krajinných úprav. Základní znalosti dendrologie jsou prohlubovány na exkurzích a při řešení praktických příkladů. Tvorba krajiny a zahrad III - Vývoj a současnost zahradního umění (TKZ III) 2 – 1, klz (PV) 10. semestr Dipl.arch. Jan Hendrych Obsahem volitelného předmětu je cyklus přednášek, věnovaný vývoji zahradního umění a utváření krajiny od starověku přes středověk, renesanci a baroko k přírodně krajinářskému parku 19. století. Pozornost bude věnována i tvorbě postindustriální krajiny a ochraně historické krajiny současnosti. Část přednášek je zaměřena k historii pražských parků a zahrad. Přednášky budou doplněny exkurzemi po historických zahradách Čech a Moravy. Seminární práce zahrnuje analýzu, historický popis, koncept a vlastní návrh opatření ochrany a prezentace řešené lokality. Atelier VIII (AT VIII) 0-4, klz (PV) 11.semestr Krajinářská tvorba Doc.Ing.arch. Ivan Vorel,CSc. Témata jsou zaměřena na zpracování návrhu zahrady, parku nebo drobnější parkové úpravy od fáze vyhodnocení současného stavu, přes tvorbu architektonického konceptu, k návrhu sortimentu rostlinného materiálu, technických a výtvarných detailů Ostatní předměty zajišťované ústavem urbanismu Ekologie I (EKOL I) 2 - 0 zk (P) 7. semestr Ing. Jan Šteflíček Ekologické problémy se stávají limitujícími faktory v současném světě. Pojmy jako ekologie, životní prostředí, přírodní zdroje, ekologická krize, trvale udržitelný rozvoj ap. by se měly pro absolventa stát konkrétními a uchopitelnými problémy. Výuka ekologie je členěna do bloků: 1) Základy obecné ekologie 2) Přírodní zdroje – charakteristika, užívání, poškozování, ochrana 3) Základy krajinné ekologie a ochrana přírody 4) Základní informace o posuzování vlivů investic na životní prostředí Ekologie II - Sociální ekologie (EKOL II) 2 - 0 zk (PV) 8. semestr PhDr. Bohuslav Blažek Předmět se zabývá vztahem člověka, přírody a města. Seznamuje s vybranými metodami sociálních problémů města, vesnice a médií. Ateliérová výuka Atelier V (ATV) 0-8, klz (P) 8.semestr
38
vedoucí atelierů Urbanistická studie obsahuje: 1. Analytickou část – výstup: problémový výkres (širší vztahy, vývojové souvislosti, přírodní podmínky, prostorová forma, funkční skladba a provozní souvislosti). 2. Koncept řešení- výstup: schémata řešení (varianty základní koncepce návrhu). 3. Návrh – výstup: - širší vztahy, základní výsledná koncepce návrhu - hlavní výkres – situace (hmotové a prostorové řešení) - axonometrie, perspektivy, model Doplňkové výkresy – situace - Funkční využití území a hlavní regulativy - Řešení dopravy, zeleně atd. Dokumentace urbanistického projektu je členěna na grafickou a textovou část. Textová část – průvodní zpráva obsahuje komentář ke všem třem výše uvedeným bodům a základní urbanistické bilance. Rozsah řešeného území – jedná se o takové území, které vyžaduje řešit otázky: - Funkční skladby - Systému dopravy - Systému zeleně - Prostorové skladby, kompozice a organizace zástavby Atelier – realizační projekt II (AT-PII) 0-6, klz (P) 11.semestr Téma: Územní a regulační plán Vedoucí atelierů Podkladem je zpracovávaná vlastní urbanistická studie, Dokumentace bude členěna na textovou a grafickou část. Dokumentace zpravidla obsahuje: 1. Analýza řešeného území a územně plánovacích podkladů obsahující: - širší územní vztahy - problémovou mapu - výkres limitů využití území 2. Koncept návrhu - komplexní urbanistický návrh - návrh prostorové, funkční a povozní regulace - návrh systémů technické infrastruktury - případně další přílohy (doprava, zeleň, veř.prospěšné stavby, ÚSES, atd.) - základní bilance řešeného území Požaduje se důsledné řešení všech funkcí, konzultace se specialisty a s případnými pořizovatelem. Téma: Urbanistický detail Vedoucí atelierů Jedná se o komplexní urbanisticko-architektonické řešení vybraného urbanistického prostoru či souboru. Rozumí se též prostoru zahradního a parkového. Návrh obsahuje podrobnou dokumentaci: - urbanisticko-architektonického návrhu
39
- stavebně technického řešení včetně systémů technické infrastruktury - vybraných prvků urbanistického parteru - návrh zeleně včetně druhové skladby Dokumentace je členěna na grafickou a textovou část.
40
522 - Ústav nosných konstrukcí 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4725 pracoviště matematiky a deskriptivní geometrie v budově Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6 tel. 24353495
Vedoucí ústavu Zástupce vedoucího ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Doktorand distanční forma
doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. RNDr. Vladimíra Hájková,Ph.D. Eva Frýdlová Ing. Pavel Chrastina Ing. Tomáš Juranka RNDr. Dana Kolářová RNDr. Petr Mertl doc. Ing. Jiří Muk, Csc. RNDr. Libuše Štěpničková,Ph.D. Ing. Marcela Vítová, CSc. Ing. Radmila Vondrová, Csc. Ing. Jaroslav Kaplan
Ústav zajišťuje výuku předmětů: Matematika, Deskriptivní geometrie, Statika I a II, Nosné konstrukce I - V (Betonové a zděné konstrukce, Kovové a dřevěné konstrukce, Zakládání staveb, Vybrané statě z nosných konstrukcí) a dále zajišťuje konzultace v komplexních ateliérech. Výuka matematiky a deskriptivní geometrie je koncipována tak, aby si studenti osvojili učivo, které je teoretickým základem pro odborné předměty. Oba předměty rozvíjejí prostorovou představivost, logické a abstraktní myšlení studentů. Výuka statiky a nosných konstrukcí je zaměřena na získání uceleného pohledu posluchačů na chování nosné konstrukce jednak obecně, jednak zhotovené z různých konstrukčních materiálů a na vypěstování schopnosti optimalizace při výběru konstrukčních systémů včetně jejich zakládání. Ústav se podílí na PG doktorandském studiu v oboru architektura a pozemní stavitelství. (školitel doc. K. Lorenz). Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na diferenciální geometrii, aplikovanou matematiku, dále normotvornou činnost a aplikační výzkum v oboru konstrukcí z kamene a zděných konstrukcí. Matematika - volitelná M,volitelný, 1. sem. 1 - 2, klz, RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D. Úkolem předmětu je systematické opakování a prohloubení učiva středoškolské matematiky, na které navazuje povinný předmět Matematika v letním semestru. V rámci tohoto předmětu mají studenti možnost seznámit se s počítačovým programem MAPLE, který mohou využívat při studiu matematiky. Matematika M, povinný, 2. sem. 2 - 2, z, zk RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D.
41
Předmět navazuje na středoškolskou matematiku a rozšiřuje teoretické znalosti studentů především v oblasti základů diferenciálního počtu, integrálního počtu a lineární algebry v rozsahu, který odpovídá potřebám odborných předmětů, především statiky a stavební fyziky. Deskriptivní geometrie I, II DG, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz, 2. sem. 1 - 2, z, zk RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D. Cílem předmětu je poskytnout základní teoretické znalosti z oblasti zobrazovacích metod, teorie osvětlení a teorie ploch stavebně-inženýrské praxe. Důraz při výuce je kladen nejen na rozvíjení prostorové představivosti studentů, ale i na kvalitní grafický projev. Získané vědomosti studenti uplatní zejména v ateliérech a při počítačovém navrhování v CADu. Před zahájením výuky Deskriptivní geometrie II je třeba získat klasifikovaný zápočet z Deskriptivní geometrie I. Statika I, II SI: povinný, 3. sem. 1 - 2 klz, SII: povinný, 4. sem. 1 - 2 z, zk doc. Ing. Jiří Muk, Csc. Seznamuje se statickým působením stavebních konstrukcí a volbou statického systému. Je teoretickým základem pro další předměty, jako jsou Nosné konstrukce, Stavitelství, znalosti získané v předmětu se uplatní i ve výuce ateliérů. Před nástupem do výuky je nutno úspěšně složit zkoušku z matematiky. Nosné konstrukce I - Betonové a zděné konstrukce NK I, povinný, 5. sem. 2 - 2, z, zk Ing. Marcela Vítová, CSc. Materiálové složky a jejich spolupůsobení. Podstata železového a předpjatého betonu a zdiva. Dimenzování prvků z prostého a železového betonu a zdiva. Statické působení a konstrukční zásady vícepodlažních a halových objektů. Podmínkou pro zapsání předmětu je úspěšné složení zkoušky ze Statiky II. Nosné konstrukce II - Kovové a dřevěné konstrukce NK II, povinný, 6. sem. 2 - 2, z, zk doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. Základní přehled o vlastnostech konstrukčních materiálů (ocel, hliníkové slitiny, dřevo a hmoty na bázi dřeva, plastické hmoty), metodika navrhování konstrukcí z nich zhotovených, včetně způsobů spojování prvků. Typy nízkopodlažních, výškových, halových a zvláštních objektů, jejich prostorové uspořádání a problematika jejich prostorové tuhosti. Podmínkou pro zapsání předmětu je úspěšné složení zkoušky ze Statiky II. Nosné konstrukce III - Zakládání staveb NK III, povinně volitelný, 9. sem. 2 - l, klz Ing. Tomáš Juranka Technologie a postupy používané při zakládání a podchycování staveb. Určování rizik při návrhu založení a stavebních jam a volbě odpovídajících technických řešení. Příčiny poruch staveb a návrhy sanačních postupů. Nosné konstrukce IV - Vybrané statě z nosných konstrukcí NK IV, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 0, klz
42
doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. Tvorba moderních konstrukcí z kamene, zdiva, betonu, kovů, dřeva a plastických hmot. Kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium příkladů z tuzemska i zahraničí. Nosné konstrukce V - Vybrané statě z nosných konstrukcí NK V, povinně volitelný, 11. sem. 2 - 0, klz doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. Statické problémy při rekonstrukci objektů a zesilování nosných konstrukcí. Statickokonstrukční průzkum. Praktické příklady a realizovaná řešení. Stavby na poddolovaném území, účinky zemětřesení. Aktuální problémy a nová řešení v oblasti statiky objektů. Ateliér I - VIII - Ateliér - Realizační projekt I - II Konzultace v oblasti konstrukčně statické ve všech ateliérech s hlubším zaměřením v konstrukčních projektech.
43
523 - Ústav stavitelství I 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4587 tel./fax 24315103 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Externí učitelé: Doktorandi distanční forma
doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc. Marie Kuncová doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc. doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Ing. Jaroslava Babánková Ing. arch. Jan Hlavín Ing. Vladimír Jirka Ing. arch. Zbyněk Kabelík Ing. Karel Svoboda Ing. Jiřina Straková Ing. Jana Studihradová Ing. arch. Milan Šarapatka Ing. Tomáš Horáček RNDr. Jana Tourková doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc. Ing. Jaroslava Babánková Ing. Daniel Damaška Ing. arch. Jan Hlavín Ing. Vladimír Jirka Ing. arch. Zbyněk Kabelík Ing. Karel Svoboda
Činnost ústavu je zaměřena na problematiku komplexní konstrukční tvorby staveb, orientovanou na výuku, výzkum, expertní, publikační a projektovou činnost i šíření technických informací v architektonické a stavební obci. Pozornost je věnována problémům trvanlivosti a spolehlivosti konstrukcí, příčinám poruch staveb a otázkám obnovy staveb. Pracovníci ústavu zabezpečují výuku předmětů Pozemní stavitelství a Stavební materiály, podílejí se na výuce v ateliérech. Ústav je garantem výuky předmětů Geologie a Geodézie. Ústav se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní stavitelství (školitelé doc. Hanák, doc. Kutnar, doc. Pšenička). Součástí ústavu je atelier architektonického a konstrukčního projektování a výuka ZAN. Pozemní stavitelství I PS I, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz Garant: Př: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc. Cv: Ing. arch. Hlavín, Ing. Studihradová, Ing. Jirka, Ing.Straková úvodní kurz pozemního stavitelství, konstrukční systémy budov, svislé a vodorovné nosné a výplňové konstrukce
44
Pozemní stavitelství II PS II, povinný, 2. sem. 2 - 2, z, zk Garant: Př: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc. Cv: Ing. arch. Hlavín, Ing. Jirka.Ing.Straková,Ing.Studihradová vertikální komunikace, spodní stavba, podzemí, těžký obvodový plášť, dřevěné stavby Pozemní stavitelství III PS III, povinný, 3. sem. 2 - 1, klz Garant: Př: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Cv: Ing. Babánková, Ing. Svoboda, Ing. Studihradová zastřešení budov - ploché a sklonité střechy, krytiny, nosné konstrukce střech, klempířské práce, doplňkové konstrukce, řešení podkroví, střešní zahrady, údržba a obnova střech, velkorozponové střešní konstrukce Pozemní stavitelství IV PS IV, povinný, 4. sem. 1 - 2, z, zk Garant: Př: Doc.Ing.akad.arch.František Pšenička,CSc. Cv: Ing. Babánková, Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáček lehké obvodové pláště budov, výplně otvorů, dělící konstrukce, úpravy povrchů a obklady, podlahy, podhledy, strojní vybavení budov Pozemní stavitelství V PS V, povinný, 7. sem. 2 - l, klz Př: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.,doc.Ing.Zdeněk Kutnar,CSc Cv: Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáček konstrukce v parteru, speciální konstrukce, zásady navrhování staveb s náročným vnitřním klimatem, poruchy nosných, výplňových a doplňkových konstrukcí, rekonstrukce budov Pozemní stavitelství VI PS VI, povinně volitelný, 8. sem. 2 - 1, klz Téma: Konstrukce a architektura Př: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc. vliv materiálů na způsoby stavění a architektonický výraz, modul v architektonickém a konstrukčním navrhování, principy tvorby architektonického detailu Pozemní stavitelství VII PS VII,povinně volitelný, 9.sem. 2-1, klz Téma: Design fasádních konstrukcí doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc. výtvarná a konstrukční problematika řešení fasád, obecné fyzikální požadavky a jejich splnění v různých materiálových variantách obvodového pláště
45
Pozemní stavitelství VIII PS VIII, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 1, klz Téma: Poruchy staveb doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. příčiny poruch vybraných objektů a konstrukcí, metody obnovy a rekonstrukcí, analýza defektů zvoleného objektu ve cvičení, návrh nápravných opatření Stavební materiály I MAT, povinný, 1. sem. 2 - 0, zk Ing. Jaroslava Babánková keramické stavební prvky, stavební pojiva, omítky, obklady, betony - charakteristika jednotlivých druhů, dřevo - základní vlastnosti a použití, kovové prvky - druhy, vlastnosti, použití, sklo - druhy, vhodnost použití, izolační materiály Geologie GL, povinný, 2. sem. 2 - 0, klz RNDr. Jana Tourková vybrané statě z geologie a technické petrografie, horniny jako stavební surovina, kámen v architektuře, úkoly geologie v územním plánování Geodézie GD, povinný, 4. sem. 1 - 1, klz + 1 týden praxe doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc. základní geodetické pojmy, geodetické přístroje a způsoby použití, měření délek, měření polohopisu, vytyčování, výškové měření, tachymetrie, zaměřování stavebních objektů Základy architektonického navrhování I, II ZAN I, II povinný, 1. a 2. sem. 0 – 4 Vedoucí ateliéru: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc. konzultace Ing.arch. Hlavín Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby. Ateliéry I – VIII AT I – VIII, povinný, 4. – 10. semestr, klz Vedoucí ateliéru: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc. konzultace Ing.arch. Šarapatka Ateliér je zaměřen na architektonickou a konstrukční tvorbu různých druhů staveb a souborů staveb. Studenti se ve výuce seznamují s provozními, funkčními a konstrukčními souvislostmi a jejich architektonickým vyjadřováním zvláště ve vztahu konstrukce a architektury. Práce ve vertikálním ateliéru probíhá společně pro studenty od 3. do 10. semestru. Ateliér – realizační projekt I - II AT–R I – II , povinný, 6. – 10. semestr, 0 – 6, klz Na podkladě vlastního návrhu vypracovaného v rámci ateliérů I – VII zpracovávají studenti konstrukční projekt. V průběhu práce konzultují se specialisty nejen stavební část , ale také všechny související profese.
46
524 - Ústav stavitelství II 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4832, 3113204 fax 2435 4899 E-mail
[email protected] Vedoucí ústavu Zástupce ved. ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci Technická zařízení budov Technická infrastruktura Obnovitelné zdroje energie
doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc. doc. Ing. Václav Bystřický, CSc. Eva Frýdlová doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc. doc. Ing. Václav Bystřický, CSc. doc. Ing. František Medek, CSc. Ing. Marta Houšková, CSc. Ing. Ilona Koubková
Stavební fyzika
Ing. Jan Kaňka,Ph.D. Ing. František Kulhánek, CSc. Ing.Zbyněk Svoboda Ing Daniela Bedlovičová Ing.Marcel Pelech
Realizace staveb
Ing. Michal Pánek Ing. Milada Votrubová, CSc. Ing. Petr Hanzal Ing.Eva Furyová Dr. Jiří Plos
Ekonomika a management Stavební právo Doktorandi prezenční forma
Ing. arch. Pavel Chládek Ing. arch. Mohammed Hamendi
Doktorandi distanční forma
Ing. Ilona Koubková Ing. arch. Daniel Krejbich Ing.arch.Darijo Barbir
Činnost ústavu je zaměřena na oblasti: Technická zařízení budov - zdravotní technika, vytápěcí technika a vzduchotechnika, netradiční zdroje energie, elektrotechnika a umělé osvětlení, strojní a komunální technická zařízení. Technická infrastruktura - systémy inženýrských sítí a rozvodů energií, návaznosti jednotlivých staveb a jejich souborů na tyto systémy Stavební fyzika - tepelná technika budov, akustika, denní a sdružené osvětlení Ústav umožňuje studentům získat nezbytné znalosti pro uplatňování stavebně technologických a ekonomických hledisek v architektonickém a konstrukčním návrhu a pro výběr varianty jeho racionální a ekonomické realizace. Ústav poskytuje základní orientaci v právu správním, hospodářském a živnostenském při podnikání, investování, projektování, územním a stavebně správním řízení, státním dohledu a ekologii stavění. 47
V úlohách zadávaných zejména ve cvičeních jednotlivých předmětů mají studenti příležitost navazovat na práci v ateliérech a rozpracovávat podrobněji svoje projektová řešení . Ústav také zabezpečuje výuku v doktorském studijním programu oboru architektura a pozemní stavitelství, do činnosti členů ústavu patří také publikační, expertní a projektová činnost. Technická zařízení budov a infrastruktura sídel I-V TZI I - Technická zařízení budov povinný: 5. sem. 1 - 1 klz doc. Ing. Antonín Pokorný,Csc., doc. Ing. Václav Bystřický,Csc. Ústřední vytápění budov, vzduchotechnika,umělé osvětlení vnitřních prostorů. TZI II - Technická zařízení budov povinný: 6 sem. 1 - 1, z, zk doc. Ing. Antonín Pokorný,Csc., doc. Ing. Václav Bystřický,Csc. Vnitřní kanalizace,vodovod a plynovod, silové elektrické rozvody v budově. TZI III - Technická infrastruktura sídel povinný: 7. sem. 1 - 1, z, zk doc. Ing. František Medek,Csc. Technická infrastruktura a její funkce, odvodnění území, zásobování sídel vodou, plynem, teplem a el. energií, sdělovací technika, sběr a likvidace tuhého komunálního odpadu - TKO. TZI IV - Obnovitelné (netradiční) zdroje energie povinně volitelný: 8. sem. 1 - 1, klz doc. Ing. František Medek,Csc. Sluneční záření, sluneční energie a architektura, využití energie větru, systémy pro využití bioplynu. TZI V - Technická zařízení budov povinně volitelný: 9. sem. 2 – 0, zk doc.Ing.Václav Bystřický,Csc.,doc.Ing.Antonín Pokorný,Csc.,doc.Ing.František Medek,Csc. Požární bezpečnost budov a sídel, odstraňování pevného domovního odpadu, provozy společného stravování (gastronomie). Stavební fyzika I-II SF I - Stavební fyzika povinný: 3. sem. 1 - 1, z, zk Ing. Jan Kaňka,Ph.D. Oslunění, denní osvětlení, akustika. SF II - Stavební fyzika povinný: 4. sem. 1 – 1, z, zk Ing. František Kulhánek,Csc. Stavební tepelná technika,tepelný odpor, tepelné ztráty, tepelná stabilita místnosti, difúze a kondenzace vodní páry.
48
Realizace staveb a sídel I-III REA I: povinný: 9. sem. 2 - 2, z, zk Ing. Michal Pánek Problematika stavebně technologického projektování - souběžný návrh konstrukce a jejího provedení, nasazení potřebných strojů, pomocných konstrukcí a zařízení staveniště pro jednotlivé konstrukčně výrobní systémy technologických etap pozemních objektů (zemní práce až dokončovací práce a kompletace). Zapracování stavebně technologických hledisek do projektového řešení objektů hrubé spodní a vrchní stavby formou výrobního předpisu a zapracování stavebně technologických hledisek do projektového řešení architektonicko konstrukčního detailu s ohledem na proveditelnost detailu a výslednou architektonickou čistotu návrhu. Podmínkou pro zapsání předmětu je absolvování povinných předmětů PS, NK, TZI. REA II: povinný: 10. sem. 1 - 1, klz Ing. Michal Pánek Užití metodiky stavebně technologického projektování se zaměřením na prostorovou, technologickou a časovou koordinaci objektů, staveb a urbanistických souborů jako podklad pro územní a stavební řízení a stanovení podmínek realizace stavby zhotoviteli stavby do obchodní smlouvy. Podmínkou pro zapsání předmětu je absolvování povinných předmětů REA I, EKON I,ORG I. REA III: povinně volitelný: 11. sem. 2 - 1, klz Ing. Michal Pánek Projektově inženýrská činnost architekta jako manažera projektu a podnikatele v průběhu investičního procesu se zaměřením na zpracování a smluvní zajištění fází dokumentace dle honorářového řádu, výkonu autorského a technického dozoru, řízení investičního procesu s jeho organizačním a právním zajištěním. Podmínkou pro zapsání předmětu je absolvování povinných předmětů REA II. Ekonomie staveb a sídel I-II EKON I: povinný: 8. sem. 1 - 0, klz Ing. Petr Hanzal Základní pojmy z oblasti stavební ekonomiky, celkové náklady stavby, technicko hospodářské ukazatele, kalkulace, cena stavebního díla a projektu. EKON II: povinný: 9. sem. 1 - 1, z, zk Ing. Petr Hanzal Vybrané otázky z makroekonomie, problematika urbanistické ekonomie, ekonomická efektivnost - hospodárnost projektu, zásady měření hospodárnosti, veličiny vstupující do propočtu efektivnosti, pojem nákladů - jejich členění, kapitalizace, reálná hodnota stavby a pozemků, návratnost, rentabilita. Organizace, řízení a právo I-III ORG I: povinný: 9. sem. 1 - 1, z, zk Ing. Petr Hanzal Osvojení základních principů organizace a řízení, interdisciplinární vazby ve stavebnictví, organizační struktury a procesy, principy a systém řízení.
49
ORG II: povinně volitelný: 10. sem. 1 - 1, klz Ing. Petr Hanzal Podnikání v oblasti aktivit architekta, tvorba podnikatelské strategie, podnikatelský projekt, feasibility study. ORG III: povinný: 11. sem. 2- 0, klz Právo obecné a stavební Dr. Jiří Plos Právní řád ČR se zaměřením na problematiku výstavby, obecné otázky práva a organizace státní správy a samosprávy, vybrané otázky práva pracovního, daňového a autorského, problematika územního plánování a stavebního řádu (stavební zákon a jeho prováděcí předpisy) a navazující otázky péče o životní prostředí. Ateliér I – VIII doc.Ing.Bystřický,Csc.,doc.Ing.Medek,Csc.,doc.Ing.Pokorný,Csc.,Ing.Pánek, Ing.Votrubová,Csc.,Ing.Kulhánek,Csc.,Ing.Kaňka,Ph.D. Konzultace „ateliérů“ podle potřeb studentů v odborných oblastech zajišťovaných ústavem. Ateliér – realizační projekt I – II doc.Ing.Bystřický,Csc.,doc.Ing.Medek,,Csc.,doc.Ing.Pokorný,Csc.,Ing.Pánek, Ing.Votrubová,Csc.,Ing.Kulhánek,Csc.,Ing.Kaňka,Ph.D. Samostatné zpracování dílčích částí projektů v odborných oblastech zajišťovaných ústavem.
50
525 - Ústav počítačového projektování 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4832, 3113204 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
doc. Ing. Václav Kučera, CSc. Eva Frýdlová RNDr. Vojtěch Jákl Ing. arch. Petr Neřold
Ústav zajišťuje výuku CAD (Computer Aided Design) - využití výpočetní techniky při architektonickém projektování. Součástí ústavu je GAPPA - (Grafický ateliér počítačového projektování v architektuře), vybavený osobními počítači a grafickými periferiemi. Podle potřeby dalších ústavů fakulty probíhá v učebně GAPPA výuka odborných předmětů. Mimo pravidelnou výuku bude v učebně GAPPA prostor pro individuální práci, přednostně pro projekční práci studentů. Na ústavu je vyučován předmět NSVI - Inženýrské stavby, zaměřený na architekturu dopravních a dalších inženýrských staveb a na podíl architekta při spolupráci se stavebními inženýry.
CAD I povinný: 2. sem 1 - 2, klz doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. arch. Petr Neřold Základní informace pro práci v prostředí Windows NT, organizace informací, manipulace se soubory. Obecný grafický software (AutoCAD), jeho prostředí, systematické vysvětlení příkazů pro tvorbu 2D modelu, tvorba entit a jejich editace, práce s textem, kótování. Příkazy 3D, tvorba a editace trojrozměrných entit. Tvorba virtuálního architektonického modelu a jeho vektorové zobrazení v axonometrii a perspektivě. Komplex příkazů pro renderování. Systematické vysvětlení jednotlivých příkazů a možností produktu, čímž postupně vznikne stručný manuál pro individuální práci studentů ve cvičeních. Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy a poté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání. CAD II povinný: 3. sem. 1 - 2, klz doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. arch. Petr Neřold Vybraný specializovaný software pro projektování v architektuře a stavebnictví (CADKON, jeho moduly CADKON-K a CADKON-A). Tvorba prostorového modelu architektonického objektu, práce se stavebními dílci a s makry zařizovacích předmětů a stafáží. Tvorba stavebních výkresů 2D. Modelování prostorových vztahů s dalším využitím možností metod CAD (vizualizace, rendering). Tvorba rendrovaných a animovaných výstupů, včetně osvětlení a simulace reálných materiálů. Úvod do aplikace softwaru 3D Studio MAX, resp. VIZ. Práce s perspektivním a rastrovým obrazem modelu, zákresy do fotografií stávajícího stavu apod.
51
Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy a poté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání. CAD III povinně volitelný: 11. sem. 0 - 2, klz doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. arch. Petr Neřold + další učitelé Další prohloubení znalostí grafických i negrafických produktů pro CAD, včetně tabulkových procesorů a zásad práce v Internetu. Konkrétní studijní skupiny budou vytvořené kolem jednotlivých pedagogů nebo externistů, specializovaných na konkrétní software. Jednotlivé kroužky budou otevírány podle zájmu studentů a možností vyučujících. Předmět bude obsahovat v daném okamžiku nejnovější verze příslušných softwarů. Tento předmět reflektuje fakt, že grafické softwary se inovují v průměru po 2 letech. Při cvičeních si studenti postupně osvojí možnosti jednotlivých příkazů a v závěru zpracují komplexní úkol. Nauka o stavbách VI - Inženýrské stavby NSVI: povinně volitelný: 9. sem. 2 - 0, zk doc. Ing. Václav Kučera, CSc. Městotvorná a krajinotvorná funkce silnic a dálnic, železnic, vodních cest, podzemních staveb, jezů, hrází a přehrad, všech druhů mostů a dalších staveb inženýrského charakteru. U každého typu staveb je prezentován krátký historický přehled, dále současný stav a tendence pravděpodobného vývoje. Je zdůrazňována souvislost architektonického vzhledu s technickými parametry inženýrské stavby a s problémy životního prostředí a žádoucí spolupráce architekta se stavebními inženýry.
52
526 – Kabinet jazyků
166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel.: 2439 0135, 2439 0136 pracoviště – Zikova 13a, Praha 6 Vedoucí kabinetu Ing.arch. L. Caravanasová Pedagogičtí pracovníci Mgr.Ing. Zuzana Krýzlová Mgr. Božena Pejpková PhDr. Kateřina Valentová PhDr. Zdeněk Vyplel Kabinet zajišťuje výuku cizích jazyků pro studenty prvního až třetího ročníku. V rámci povinné a volitelné výuky jsou nabízeny kursy: anglického jazyka (L. Caravanasová, B. Pejpková, K. Valentová) francouzského a německého jazyka (Z. Krýzlová, Z. Vyplel) Odborný jazyk OJ, povinný: 5. sem. 0 – 2, z, 6. sem. 0 – 2, z, zk Cílem výuky je příprava absolventa na požadavky odborné praxe, tedy poskytnout mu takové znalosti a dovednosti, aby byl ve svém oboru schopen komunikovat v cizím jazyce ústně i písemně. Předpokladem úspěšného absolvování kursu je znalost jazyka na pokročilé úrovni, tj. nejméně na úrovni maturitní zkoušky. Jazykové znalosti jsou ověřovány zkouškou z obecného jazyka, která se koná před zahájením výuky OJ. Jazyk I – IV J, volitelný: 1. – 3. sem. 0 – 2, z, 4. sem. 0 – 2, zk Jsou nabízeny kursy různých úrovní a různé délky trvání, které jsou zaměřené na doplnění a rozšíření jazykových znalostí studentů. Podrobný přehled jazykových kursů pro daný rok je vždy uveden na nástěnce Kabinetu jazyků. Kursy pro doktorandy volitelný: 0 – 4 (2), z, zk Výuka jazyků pro doktorandy probíhá v samostatných kursech nebo formou konzultací. Kabinet zajišťuje výuku v kursech anglického, francouzského a německého jazyka na úrovni středně pokročilí a pokročilí.
53
527 - Ústav navrhování I 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 311 99 73 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Externí učitelé:
Doktorandi prezenční forma
Ing. arch. Jan Bočan Ing. arch. Milan Hon Ing. arch. Aleš Lang Ing. arch. Zdeněk Rothbauer Arch. Martin Roubík prof. Ing. arch. akad. arch. Alena Šrámková Ing. arch. Vojtěch Vojtěch doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc. Ing. arch. Ivo Herman akad. arch. Jan Hladík akad. arch. Pavel Kolíbal Ing. arch. Veronika Sajnerová Ing. arch. Petr Kocourek Ing. arch. Jakub Koňata Ing. arch. Zuzana Mezerová Ing. arch. Aleš Tomášek
Ústav zajišťuje základy výuky architektonického navrhování – ZAN a připravuje studenty pro studium ve vertikálních ateliérech. Vlastní výuka architektonického návrhu probíhá v devíti vertikálních ateliérech. V nich jsou postaveni mladší studenti, kteří se v prvních semestrech učí pochopit civilizační a tektonický obsah základních architektonických elementů, vedle jejich starších kolegů. Ti na reálných zadáních testují chápání své vlastní teoretické pozice ve vztahu k architektonickému návrhu i ke světu, jenž tento návrh obklopuje. V pedagogickém týmu ústavu jsou čeští architekti známí svými projekty a realizacemi v České republice i v zahraničí. Je samozřejmé, že každý člen ústavu pracuje zároveň jako praktický výkonný architekt a svými zkušenostmi obohacuje svou pedagogickou činnost. Významná je i veřejná činnost členů ústavu v Obci architektů a Komoře českých architektů. Kromě toho ústav zajišťuje přednášky a cvičení předmětu Nauka o stavbách. Jedná se jmenovitě o stavby obchodní, školské, stavby ubytovacího zařízení, zastupitelské úřady, podnikatelské domy a polyfunkční objekty centra města. Nauka o stavbách II - Obytné stavby – přechodné ubytování NS II, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk Přednášky a cvičení jsou součástí bloku, který zajišťuje ústav 518. Nauka o stavbách III - Občanské stavby – stavby pro obchod, zastupitelské úřady, podnikatelské domy NS III, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk Přednášky jsou součástí bloku, který zajišťuje ústav 518.
54
Nauka o stavbách IV – stavby školské NS IV, povinný, 4. sem. 2 – 1 z,zk Přednášky jsou součástí bloku, který zajišťuje ústav 528. Základy architektonického navrhování I - II ZAN I - II Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby. Příprava studentů pro studium ve vertikálních ateliérech ústavu. Klademe důraz na poznání tvorby jednotlivých ateliérů ústavu. Ateliéry I - VIII Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů 3. - 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku v ateliérech povinných i povinně volitelných v jednotlivých architektonických disciplínách, od urbanistických úkolů, úkolů souboru staveb, architektonických objektů, jejich interiérů až po tvorbu designu. Ateliér - realizační projekt I - II Studenti realizují svoje architektonické návrhy zpracované v architektonickém ateliéru a vytvářejí svůj realizační projekt. Tento projekt průběžně konsultují s pedagogy, jejichž oborem je navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby. Diplomní seminář Volitelný předmět je přípravou na diplomní projekt. Volba zadání, příprava podkladů a programu otevírá prostor pro úspěšné vypracování diplomové práce.
55
528 - Ústav navrhování II 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 4855 - 6 fax 24354911 Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. Ing. arch. Monika Schnitzerová doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc. doc. Ing. arch. Eduard Schleger Ing. arch. Miloš Florián Ing. arch. Václav Frydecký Ing. arch. akad. arch. Lukáš Liesler Ing. arch. Jan Louda Ing. arch. Kateřina Postupová Ing. arch. Zbyšek Stýblo Ing. arch. Irena Šestáková
Doktorandi distanční forma Doktorandi prezenční forma
Ing. arch. Miloš Florián Ing. Eva Bečvářová Ing. arch. Pantelis Larcou Ing. arch. Jan Linhart Ing. Jana Punčochářová Ing. arch. Pavel Šmelhaus Ing. Dušan Štětina Ing. arch. Kamila Šťastná
Ústav zajišťuje přednášky a cvičení předmětu Nauka o stavbách IV (NS IV) a předměty ZAN I - II, ateliéry I - VIII, ateliér realizační I a II, diplomní seminář a diplomní projekt. Ústav se podílí na zajištění doktorandského studia. Kromě výuky se členové ústavu podílí na praktické projektové činnosti, expertní činnosti apod. Nauka o stavbách IV - Občanské stavby NS IVI, 2 - 1, z, zk Garant předmětu: doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. Přednášející: doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. (515) - stavby kulturní doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc. (528) - stavby zdravotnické doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. (528) - stavby sportovní doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc. (527) - stavby školské Cvičení vede: akad. arch. Vladimír Soukenka (K) Ing. arch. Irena Šestáková (Z) Ing. arch. Miloš Florián (Z) Ing. arch. akad.arch. Lukáš Liesler (S) Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc. (Š) Předmět postihuje v přednáškách vývoj architektury jednotlivých druhů staveb
56
v různých historických obdobích, především z hledisek urbanistických, provozních a konstrukčních. Značná pozornost je věnována současné architektonické tvorbě těchto druhů staveb. Ve cvičeních se posluchači zabývají rozborem uvedených druhů staveb, urbanistickým začleněním, provozem, konstrukcí a architektonickým výrazem. Základy architektonického navrhování I, II ZAN I,II povinný, 1. a 2. sem. o - 4 Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby. Ateliéry I – VIII (AT I -VIII) Ateliér je zaměřen na architektonickou tvorbu různých druhů staveb a souborů staveb. Studenti se seznamují se souvislostmi provozními, funkčními a konstrukčními a jejich architektonickým vyjadřováním. Ústav zajišťuje výuku ateliéru architektonického (povinného i povinně volitelného), urbanistického, koncepčního, interiéru a designu. Práce v ateliérech probíhá společně pro studenty od 3. do 10. semestru. Ateliér - realizační projekt I, II (AT-R 1, 2) Na podkladě vlastního projektu, vypracovaného v rámci ateliérů I - VII nebo ateliéru povinně volitelného, zpracovává student konstrukční projekt. V průběhu práce konzultuje se specialisty nejen stavební část, ale také všechny související profese, tj. statiku, vytápění, vzduchotechniku, el. instalaci, zdravotní instalace atd. Diplomní seminář V rámci tohoto předmětu, který je volitelný, má student možnost se připravit na diplomní práci. Vyučující, ke kterému se přihlásí, mu obvykle zadává téma, jehož zpracováním si student připravuje a třídí různé podkladové materiály, které jsou nezbytné jako podklad pro úspěšné vypracování diplomní práce. Odborné exkurze V rámci výuky ateliérové tvorby zajišťuje ústav během školního roku 1 - 2 celodenní odborné exkurze. Digitální fotografie v ateliérové výuce Od roku 2001 ústav 528 disponuje prostorem a zařízením, které studentům umožňuje pracovat v rámci ateliérové výuky s digitální fotografií. Tento druh zobrazení nabízí zejména: - okamžité vyhodnocování pracovních modelů ve všech etapách projektu podle základních principů architektonické tvorby - zasazení modelů do digitálně nasnímaného reálného prostředí - propojení tvorby postupných pracovních modelů se zpracováním dokumentace na počítači - možnost zdokumentování vývoje projektu a archivaci vybraných prací - prezentaci studentských projektů na veřejnosti
57
529 - Ústav navrhování III 166 34 Praha 6, Thákurova 7 tel. 2435 3863 pracoviště - v budově rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6 - sekretariát - místnost č. 584/A Vedoucí ústavu Sekretářka ústavu Pedagogičtí pracovníci
Externí pracovníci
doc. Ing. arch. Ladislav Lábus Marta Culková Ing. arch. Michal Bartošek Ing. Michaela Brožová aut. arch. Ing. arch. Zdenka Havelková Ing. arch. Ivan Hnízdil Ing. arch. Zdeněk Jiran Ing. akad. arch. Jaroslav Kosek Ing. arch. Roman Koucký akad. arch. Petr Kovář doc. Ing. arch. Vladimír Krátký Ing. Jiří Mráz Ing. arch. Ivan Plicka, CSc. Ing. arch. Jan Sedlák doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc. akad. arch. Michal Šrámek Ing. arch. Ivan Vavřík Ing. Václav Malina dipl. arch. Luis Marques Šárka Malá
Ústav vyučuje předměty ateliérové tvorby. Pedagogy ústavu a externími odborníky jsou rovněž pořádány nepovinné semináře, přednášky a exkurze. Základy architektonického navrhování I - II Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby. Ateliér I - VIII V předmětu Ateliér se studenti učí schopnosti nalézat a tvořit ideu projektu a formulovat ji vlastním návrhem. Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů společnou dílnou studentů od 3. do 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku povinného i povinně volitelného ateliéru architektonického, urbanistického, interiéru a designu, či koncepčního. Ateliér - realizační projekt I - II Předmět je zaměřen na výuku schopnosti realizovat vlastní architektonický návrh studii zpracovanou v architektonickém ateliéru, prostřednictvím realizačního projektu. Konzultace architektonicko stavební části projektu zajišťuje kromě jednotlivých vedoucích ateliérů a jejich asistentů - Ing. Jiří Mráz. Konzultace z oboru navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby zajišťují pedagogové ústavu 522, 524 a 525.
58
Diplomní seminář Povinně volitelný předmět je zaměřen na přípravu podkladů, průzkumů a zastavovacích podmínek místa zadání, nebo studium oborové tematiky a získání informací potřebných pro zpracování diplomní práce.
59
Celkový přehled ateliérů ústav ateliér - vedoucí
511
doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš Ing. arch. Eva Fantová, CSc.
512
Ing. arch. ak. arch. Beryl Filsaková
514
prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc. doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa Ing. arch. Mikuláš Hulec
515
doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. akad. arch. Vladimír Soukenka
516
prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc. doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger
517
doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
518
doc. Ing. arch. Jan Štípek Ing. akad. arch. Daniela Fenclová Ing. akad. arch. Antonín Jeníček akad. arch. Michal Brix
519
prof. Ing. arch. Miroslav Baše doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. doc. Ing. arch. Ivan Kaplan Ing. arch. Vladimír Lacina doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. doc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc. Ing. arch. Jitka Mejsnarová doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc. doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc. doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.
523
doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
527
Ing.arch. Jan Bočan Ing. arch. Milan Hon Ing. arch. Aleš Lang Ing. arch. Zdeněk Rothbauer arch. Martin Roubík prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková doc. Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc. Ing. arch. Vojtěch Vojtěch – vedoucí realizačních projektů
60
528
doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc. doc. Ing. arch. Eduard Schleger Ing. arch. Jan Louda, Ing. arch. Zbyšek Stýblo
529
doc. Ing. arch. Ladislav Lábus akad. arch. Petr Kovář doc. Ing. arch. Vladimír Krátký Ing. arch. Ivan Plicka, CSc. Ing. arch. Jan Sedlák doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc. Ing. arch. Ivan Vavřík Ing. arch. Roman Koucký
61
Informace o tělesné výchově na fakultě architektury Tělesná výchova na fakultě architektury je organizována jako dobrovolná (není podmíněna udělováním zápočtu). Studenti se mohou přihlásit podle zájmu a podle časových možností do výběrových oddílů 1. - 2. ročníku stavební fakulty (cvičební blok: úterý, středa a čtvrtek dopoledne. Z organizačních a ekonomických důvodů je požadována pravidelná docházka do hodin tělesné výchovy (asi 75 %). Tělesnou výchovu a sport zabezpečuje katedra tělesné výchovy fakulty stavební: Vedoucí katedry: Doc. Dr. Jiří Drnek B 579 Zástupce vedoucího: odb. as. Jiří Maršál B 519 Tajemnice katedry: odb. as. Alena Strnadová B 577 Sekretariát katedry Miluše Čermáková B 577 Pro školní rok 2001/2002 jsou vypsány tyto výběrové oddíly: - aerobik (stepaerobik, strečink - ženy) - atletika (m, ž) - basketbal (m, ž) - fotbal (m) - kanoistika (m, ž) - podmínkou je splnění zvláštní plavecké zkoušky - kondiční kulturistika (m) - plavání (m, ž) - tenis (m, ž) - stolní tenis (m, ž) - volejbal (m, ž) - softbal - squash - kondiční běh Posluchači všech ročníků fakulty architektury, kteří mají zájem o tělesnou výchovu se přihlásí na sekretariátu KTV u tajemnice KTV (budova B, 5. patro, č. dv. 577) v konzultačních hodinách v úterý a ve čtvrtek 13. 00 - 14. 00 hod. od 24. 9. 2001. Studenti fakulty architektury se mohou zúčastňovat také volitelné výuky TV, která je vypisována KTV - viz informace na nástěnkách katedry na začátku jednotlivých semestrů. Rekreační těl. výchova a výkonnostní sport jsou organizovány také ve Vysokoškolské tělovýchovné jednotě stavební fakulty (VŠTJ). Přehled sportovních oddílů je na nástěnce v 5. poschodí vedle B 577, podrobnější informace lze získat v sekretariátu VŠTJ, který je umístěn v 6. poschodí v místnosti B 688, tel. 2435 3741.
62
Knihovny Ústřední knihovna Ústřední knihovna Fakulty stavební a Fakulty architektury zabezpečuje následující služby: - výpůjční služby pro fakultu stavební i fakultu architektury (absenční i prezenční) - referenční služby - konzultační služby - rešeršní služby pouze - reprografické služby Fond zahrnuje české i zahraniční odborné monografie, společensko - vědní literaturu, skripta, normy, učební pomůcky, odborné časopisy, videokazety, odborné databáze na CD ROM. Pravidla výpůjčního procesu se řídí platným knihovním a výpůjčním řádem. Knihovna je otevřena: Po 8,00 - 17,00 Út, 8,00 - 17,00 St 8,00 - 16,00 Čt 8,00 - 17,00 Pá 8,00 - 13,00 Studenti obou fakult mohou využívat i služeb čítárny časopisů, která má stejnou otevírací dobu a je součástí Ústřední knihovny.
Čítárna časopisů je otevřena: Po Út St Čt Pá
9,00 – 17,00 9,00 – 17,00 9,00 – 16,00 9,00 – 17,00 9,00 – 13,00
Knihovna při ústavu 513 Knihovna při ústavu 513 vedená mgr. Blankou Kynčlovou je specializována na literaturu k dějinám architektury a umění. Jejím základem jsou především knihovny předchůdců fakulty architektury, fond je průběžně doplňován. V současné době lze v knihovně nalézt významná naše i zahraniční odborná periodika (Architekt, Fórum architektury a stavitelství, Stavba, Zlatý řez, Architectural Review, Domus, Croquis apod.) a také celou řadu nových , především zahraničních publikací se soudobou i historickou tématikou. Studium je presenční. Knihovna je otevřena: pondělí až čtvrtek: 8,00 - 12,00 hod., 13,00 – 16,00 hod.
63
Časový plán akademického roku 2001 / 2002
zápis do I. bloku 26. červena 2001 kontrola studia 28.srpna – 6. září 2001 zápis do II. bloku 14.září 2001 v 9,00 hod. kontrola splněných kreditů 10. září – 13. září 2001 zápis na diplom (ZS) 17. září - 20. září 2001 zápis do ateliérů (ZS) (přihlašovací archy - 13. p. ) 10. září - 27. září 2001 zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (ZS) 17.září - 27.září 2001 zimní semestr (ZS) - 14 týdnů 1. října 2001 - 11. ledna 2002 zimní prázdniny 22. prosince 2001 - 1. ledna 2002 odevzdání ateliérových prací (ZS) 21. ledna 2002 do 12. 00 hodin výstava ateliérových prací 21. ledna - 1. února 2002 (přijímací řízení 2001/2 21. ledna - 5. února 2002) zahájení diplomových prací (ZS) 1.října 2001 odevzdání diplomových prací (ZS) 11. ledna 2002 do 12. 00 hodin obhajoba diplomových prací (ZS) 12. února 2002 výstava diplomových prací (ZS) – lapidárium BK 14. února – 8. března 2002 konečný termín pro získání zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z předmětů zapsaných v a.r. 2000/01 11.ledna 2002 zimní zkouškové období* - 6 týdnů 14. ledna - 22. února 2002 zápis do ateliérů (LS) (přihlašovací archy - 13. p. ) 4.února - 22.února 2002 zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (LS) 11.února - 22.února 2002 zápis na diplom (LS) do 22.února 2002 letní semestr (LS) - 14 týdnů 25. února - 31. května 2002 odevzdání ateliérových prací (LS) 10. června 2002 do 12.00 hod. výstava ateliérových prací 10. června - 21. června 2002 zahájení diplomových prací (LS) 25. února 2002 odevzdání diplomových prací (LS) 31. května 2002 do 12. 00 hodin obhajoba diplomových prací (LS) 18. června 2002 výstava diplomových prací (LS) – lapidárium BK 21. června - 5. července 2002 (přijímací řízení doktorského studia 20.června 2002) letní zkouškové období* - 6 týdnů 3. června - 28.června 2002 2. září - 13. září 2002 prázdniny 1. července - 30. srpna 2002 konečný termín určeny děkanem pro uzavření předmětů zapsaných v a.r. 2001/2002 zápočty a klasifikované zápočty 27. září 2002 zkoušky 10. ledna 2003 STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY (SZZ) do 14. října 2001 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ pro zimní semestr 2001 - 2002 do 11. března 2002 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ pro letní semestr 2001 - 2002 * zkoušky mohou být vypsány i v průběhu semestru rektorský den 14.května 2002 změna výuky 10.května 2002 (pátek) - rozvrh jako lichá středa ubytování v kolejích od 24.září 2001 opuštění kolejí 28. června 2002
64
STUDIJNÍ PLÁN FA
ČVUT
2001/2002
název předmětu ústav
počet hodin přednáška - ateliér, cvičení, seminář zkratka počet kreditů*/ zk = zkouška, klz = klasifikovaný zápočet, z = zápočet
povinné předměty povinně volitelné předměty volitelné předměty
0-0 0-0´ 0-0´
semestr 1 2 3 4 POVINNÉ A POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY :
5
6
7
8
9
10
11
Základy arch. navrh. I-II 8/0 0-4 ZAN 511,512,515-7,527-9 9/klz Ateliér I-VIII 56/4´ AT Ateliér - realizační projekt I-II AT-P 12/0´ 0/4´ Diplomní seminář DS Výtvarná tvorba I-IX 11/8´ 0-3 VT 511 klz Model.a zobraz. techniky I-II 0-2 MZT 516,525 2/3´ klz Filosofie I-IV 3/4´ F 512 Sociologie a psychologie I-II SOC 512 1/3´ Ekologie I-II 2/2´ EKOL 519 5/2´ Dějiny umění I-IV DUM 513 Architektonická kompozice I-II 2-1 AK 512 3/2´ z,zk Dějiny architektury+SAT I-VIII DA 512,513 12/4´ Teor.arch. a estetika I-II 2/3´ TA 512 Nauka o stavbách I-VI 15/2´ 2-1 NS 515,517,518,525,527,528 z,zk Renovace a ochrana pam.I-III RP 514 3/4´ Historické stavby a sídla I-III HS+LA 513 0/8´ Interiér, výstavnictví, design I-III I 515 3/4´ Urbanismus I-IX 10/11´ U 519 Územní plánování I-IV 2/6´ UP 519 Tvorba krajiny a zahrad I-III TKZ 519 3/6´
-
-
-
-
-
-
-
0-4 5/klz 0-8 9/klz -
-
0-8 0-8 0-8 0-8 0-8 0-8 0-4´ 10/klz 9/klz 12/klz 12/klz 12/klz 12/klz klz´ 0-6 0-6 10/klz 10/klz 0-4´ klz 0-2 0-2 0-2 0-2 0-2´ 0-2´ 0-2´ 0-2´ klz klz klz klz klz klz´ klz´ klz´ 0-3´ klz´ 1-0 2-0 0-2´ 0-2´ z zk z´ z´ 1-0 1-2´ zk klz´ 2-0 2-0´ zk zk´ 1-0 2-0 2-0 2-0´ z zk zk zk´ 1-1´ klz´ 2-1 2-1 2-0 2-0 2-0 0-2´ 1-0´ 1-0´ z,zk z,zk zk zk zk klz´ klz´ klz´ 2-0 2-1´ zk z,zk´ 2-1 2-1 2-1 2-1 2-0´ z,zk z,zk z,zk z,zk zk´ 2-1 2-0´ 1-1´ z,zk zk´ klz´ 2-0´ 2-1´ 2-1´ klz´ klz´ klz´ 2-1 2-0´ 1-1´ z,zk zk´ klz´ 2-0 1-1 2-1 1-2 2-1´ 2-0´ 1-1´ 1-1´ 2-0´ zk z,zk z,zk z,zk z,zk´ zk´ z,zk´ klz´ zk´ 2-0 1-1´ 1-1´ 1-1´ zk z,zk´ klz´ klz´ 2-1 2-1´ 2-1´ z,zk klz´ klz´
65
semestr 1 2 3 4 5 6 7 Deskriptivní geometrie I-II 2-2 1-2 DG 522 7/0´ klz z,zk CAD I-III 6/2´ 1-2 1-2 CAD 525 klz klz Geodezie 2/0´ 1-1 GD 523 klz Matematika 4/0´ 2-2 M 522 z,zk Statika I-II 6/0´ 1-2 1-2 ST 522 klz z,zk Nosné konstrukce I-VI 8/7´ 2-2 2-2 NK 522 z,zk z,zk Geologie 2/0´ 2-0 GL 523 klz Stavební materiály 2/0´ 2-0 MAT 523 zk Pozemní stavitelství I-VIII 2-2 2-2 2-1 1-2 1-1 PS 523 16/9´ klz z,zk klz z,zk z,zk TZB a infrastruktura sídel I-V 1-1 1-1 1-1 TZI 524 6/4´ klz z,zk z,zk Stavební fyzika I-II 4/0´ 1-1 1-1 SF 524 z,zk z,zk Realizace staveb a sídel I-III REA 524 6/3´ Organizace, řízení a právo I-III ORG 524 4/2´ Ekonomie staveb a sídel I-II EKON 524 3/0´ Odborný jazyk 4/0´ 0-2 0-2 OJ 526 z z,zk - 1týden Kreslířská praxe KP 511 z Geodetická praxe - 1týden GP 523 z Odborná praxe - 400 hodin OP 3/z VOLITELNÉ PŘEDMĚTY : Výtvarná tvorba 0-2´ VT 511 z´ Matematika I-II 1-2´ M 522 klz´ Jazyk I-IV 0-2´ 0-2´ 0-2´ 0-2´ J 526 z´ z´ z´ zk 0-2´ 0-2´ 1 týden 1 týden 0-2´ 0-2´ Tělesná výchova TV FSv z´ z´ z´ z´ z´ z´ Exkurze 5 dnů EX 513,515,517,518,519,527,528,529 z´ Počet hodin / resp. kreditů týdně 25 Povinné předměty 233 Povinně volitelné předměty 107´ celkem - 340 25 Počet zkoušek - pov./ pov. vol. 3 Počet klas. záp. - pov./ pov.vol. 5 Počet zápočtů - pov./ pov.vol. 2 9´ Volitelné předměty 21´
29 29 6+1 4 5+1 4´
29 29 4 5 3 2´
28 28 6 3 6+1 2´
66
29 29 5 3 5 2´
23 23 7 1 3+1 2´
20 9´ 29 5/2 1/2 4/1
8 -
9 -
10 -
11 -
-
-
-
-
-
-
0-2´ klz´ -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2-0´ klz´ -
2-0´ klz´
-
2-1´ klz´ -
-
-
-
-
2-1´ klz´ 1-1´ klz´ -
2-1´ klz´ 2-0´ zk´ -
2-1´ klz´ -
-
-
-
-
1-0 zk -
2-2 z,zk 1-1 z,zk 1-1 z,zk -
1-1 klz 1-1´ klz´ -
2-1´ klz´ 2-0 zk -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
600hod 4/z
5 dnů z´
14 18´ 32 3/4 1/4 1/0
16 27´ 43 3/4 1/8 3/2
12 24´ 36 1/0 2/10 0/1
8 29´ 37 1/2 1/8 0+1/2
POZNÁMKY : 1) Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia v akademickém roce za 28 týdnů výuky - 60 kreditů, v semestru za 14 týdnů výuky - 30 kreditů. V prvním bloku studia je nutné získat 180 kreditů, ve druhém 150 kreditů. Minimální počet kreditů, kontrolovaný před zahájením akademického roku, nutný pro pokračování ve studiu je za první akademický rok studia ( 2 semestry ) 20 kreditů, za každý další akademický rok studia ( 2 semestry ) nebo za poslední dva semestry, kdy student je studentem ze zákona 30 kreditů, za každý další akademický rok studia pokud část akademického roku nebyl student studentem ČVUT ze zákona 15 kreditů. Jeden kredit odpovídá jedné hodině absolvovaných povinných a povinně volitelných předmětů učebního plánu, pokud ( v případě Ateliérů a praxe ), není uvedeno jinak. Ve druhém bloku studia je nutné absolvovat 57 hodin - kreditů povinně volitelných předmětů. Pro studenty zapsané před školním rokem 2000/1 platí studijní povinnosti dle roku zápisu do jednotlivých stupňů a diferenčních úprav stanovených vedením FA ČVUT. 2) Učební plán naznačuje doporučené pořadí předmětů v rámci I. a II. bloku studia. Z důvodu obsahové návaznosti předmětů může být vyučujícím stanoven požadavek dílčích posloupností v absolvování předmětů. 3) Povinný ateliér - Ateliér I-VIII umožňuje volbu zadání ve stanoveném omezení. V Ateliéru III se vyžaduje řešení dispozičně náročného stavebního komplexu nebo souboru občanských, průmyslových případně zemědělských staveb. V Ateliéru IV a VII lze volit zadání ze všech autorizačních oborů ČKA - pozemní stavby, urbanismus a územní plánování, interiérová tvorba nebo zahradní a krajinářská tvorba. Ateliéry se zapisují pořadovým číslem a přiřazeným tématickým zaměřením dle legendy. Ateliér I-VIII AT I Ateliér - bytové stavby AT II Ateliér - občanské stavby AT III Ateliér - soubor staveb AT IV Ateliér IV - volné zadání AT V Ateliér - urbanismus AT VI Ateliér - interiér a design AT VII Ateliér VII - volné zadání AT VIII Ateliér povinně volitelný 4) Povinně volitelný ateliér umožňuje ještě širší volbu zadání např. jako ateliér koncepční, ateliér designu nábytku nebo výstavy, realizační ateliér, ateliér územního a strategického plánování. Rovněž může být řešeno zadání průzkumů pro urbanistický ateliér. 5) Ateliér realizační I. si může zapsat pouze student, který absolvoval předměty NK I, II a TZI I, II nebo je má zapsané souběžně s ateliérem. 6) Ateliér realizační II je možné absolvovat rovněž na zadání komplexního
67
urbanistického návrhu. 7) Odborná praxe může být absolvována v projekci, na stavbě, nebo v dílnách stavebních profesí ( truhlářství, zámečnictví atd.). 8) Zkouška z volitelného předmětu Jazyk je podmínkou k přijetí do povinného předmětu Odborný jazyk. 9) Organizační opatření zajišťující přechod na nový studijní plán šestiletého studia, včetně stanovení diferenčních předmětů, vydává vedení fakulty.
68
Doktorské studium 2001/2002 Povinné předměty - učební plán společné pro všechny čtyři obory - výuka probíhá v zimním a letním semestru dle rozpisu. Metodologie výzkumu - metodika vědecké práce garant: Ladislav Tondl zimní.semestr. 2 hod/týden AV ČR Filosofie a sociologie zimní semestr 2 hod/týden Otázky teorie a dějin architektury letní semestr 2 hod/týden Ekologie letní semestr 2 hod/týden Jazyky (angličtina, francouzština, němčina, ruština)
garant: PhDr. O. Ševčík garant: Prof. K. Kibic garant: Mgr.B. Blažek garant: Ing. arch. L. Caravanasová
pro jednotlivé obory Teorie architektonické tvorby: Teorie architektury zimní semestr 2 hod/týden Teorie a dějiny urbanismu letní semestr 2 hod/týden
garant: Doc. P. Urlich garant: Doc. M. Hexner
Urbanismus a územní plánování: Teorie a dějiny urbanismu letní semestr 2 hod/týden Stavba měst zimní semestr 2 hod/týden Dějiny architektury a rekonstrukce památek:
garant: Doc. M. Hexner
Dějiny architektury zimní semestr 2 hod/týden Ochrana památek I. letní semestr 2 hod/týden
garant: Doc. J. Škabrada
garant: Doc. J. Mužík
garant: Prof. B. Fanta
Architektura a pozemní stavitelství: garant: Doc.V.Kučera
Inženýrská informatika letní semestr 2 hod/týden Stavební fyzika zimní semestr 2 hod/týden
garant: Doc. V. Bystřický
69
Povinné předměty doktorského studia FA ČVUT V rámci prvního roku studia, ukončené řádnou zkouškou. Metodologie vědy, metodika vědecké práce Garant: Prof. Ing. Ladislav Tondl, Počet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr / přednášky + konzultace Kurs pokrývá tři oblasti: 1. Úvod do filosofie vědy 2. Metodologie výzkumu, především empirického 3. Praktické informace pro práci s literární dokumentací a k vlastnímu sepsání disertace Obsahem prvé části je stručné seznámení se základními problémy vědeckých metod poznání, funkcemi moderní vědy, typy vědeckých zákonů, druhy vysvětlení, explorativním vs. konfirmativním výzkumem, úlohou hypotéz, definicemi pojmů, vztahem teorie a empirického výzkumu. Druhá část zavádí doktorandy do konkrétní výzkumné problematiky: druhy experimentálního designu, vědecké pozorování, adekvátní formulace vědecké otázky a dílčích hypotéz, dotazníkové metody, základy statistického zpracování empirických dat. Třetí oblast seznamuje se způsobem práce s literaturou, typickým členěním výzkumné zprávy, správnou citací pramenů. Forma studia: 4 - 5 společných konzultací, přednášek za semestr, vždy k uvedeným tématům formou krátké iniciace do problémů a následné diskuse. Individuální konzultace k jednotlivým tématům. Forma zkoušky: a)písemná část, vymezení pojmů z metodologie v pracích doktorandů (zpracovává samostatně každý doktorand) b) ústní část po dohodě s vyučujícím Literatura: Čížek s kol.: Filosofie, metodologie a věda. 1970 Praha Mewart: Úvod do metodologie vědy Blahuš: Čelechovský: Skripta Filosofie a sociologie Garant: PhDr. Oldřich Ševčík, CSc. Počet hodin: 28 / 2hod. / týden/ semestr / přednášky + konzultace Sociální a kulturní vývoj evropské společnosti od 17. století po současnost a jeho vazby na vývoj architektury. Stručný obsah předmětu: Zrod moderní vědy a nového obrazu světa: osvícenství a projekt moderní doby, od tradiční stavovské, feudální společnosti k moderní občanské společnosti, novodobá společnost a změny v její sociální skladbě, 19. století - první fáze industrializmu, růst horizontální i vertikální mobility obyvatelstva, populační vzestup a koncentrace přírůstku obyvatelstva do měst (krize a typologie přestavby měst): základní typologie staveb industriální společnosti 19. století: 1) stavby petrifikující národní a sociální identitu novodobých národních států (parlamenty, burzy, národní muzea, divadla ad.) 2) inženýrské stavby - továrny, komunikační sítě (nádraží, železnice)
70
Technické inovace - filosofická a sociologická sebereflexe industriální společnosti 19. století (pozdní německé osvícenectví, Marx, Nietzsche, pozitivismus atd.) 1. světová válka a krize občanské společnosti - dovršení programu moderny filosofické a sociologické diagnózy vývoje 20. století (industriální a postindustriální věk, moderna a postmoderna, informační společnost). Otázky teorie a dějin architektury Garant: Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc. Počet hodin: 28 /2 hod. /týden /l semestr/ přednášky Stručný obsah předmětu: Doktorandský kurs, běh přednášek, je koncipován jako soubor problémových okruhů, jakýchsi hloubkových sond do problému interpretace dějin architektury a urbanismu na konci dvacátého století. Odráží se v něm tedy na jedné straně vysvětlení definice pojmů tak, jak změnily mnohdy svůj význam, na druhé pak zobecnění některých zásadních pohledů na architekturu v průběhu staletí. 1) Pojmy v architektuře a urbanismu - teoretický základ. Výklad tektoniky, stereotomie atp. 2) Klasičnost v historii architektury a urbanismu 3) Historické slohy a jejich možné interpretace 4) Řád jako výraz jistoty versus manýristická iluze na pozadí historických slohů (románský sloh vs. gotika, renesance vs. manýrismus, barokní iluze) 5) Slohové návraty a jejich specifičnost v industriálním věku věk osvícenství a sekularizace společnosti 6) Urbanistické koncepce na pozadí velkých politických proměn 19. století, sociální utopie vs. přestavba velkoměst 7) Abstrakce v architektuře jako první odmítnutí historických odkazů. Důsledky. 8) Modernismus jako doktrína dvacátého století. Pozdní modernismus 9) Konec osvícenství a postmoderní východiska Literatura: Michal Raeburn a kol.: Dějiny architektury, Odeon/Praha 1993 a ostatní kapitoly z dějin z různých publikací (K. Frampton, M. Tafuri, Ch. Jencks.) Ekologie Garant: Mgr.Bohuslav Blažek. Počet hodin: 28/ 2 hod. /týden/ l semestr/ přednášky + konzultace Stručný obsah předmětu: presentace, ekologické teorie a její praktické aplikace jako nezbytné součásti myšlení a práce v oboru Základní tématické okruhy: 1) Ekologie jako globální problém - filosofický pohled, teorie atd. 2) Vybrané kapitoly z problematiky krajinné ekologie 3) Legislativa a její praktická aplikace v ČR, ES atd.
71
Teorie architektury Garant: Doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc. Počet hodin: 28/ 2 hod. týdně/ l semestr/ přednášky + konzultace Náplň předmětu pro postgraduanty posiluje vědomí interpretace a schopnosti reálného zdůvodnění analýzy a kritiky architektonického díla. Od teoretiků 20. století k hlubšímu pochopení pojmů svázaných s architekturou jako například ideologie, ikonologie, abstrakce atp.... Postgraduanti se seznámí hlubším způsobem s teoretickou literaturou ve světě a jejím hodnocení. Stručný obsah předmětu: 1. Úvod, iniciace do problému, pojem teorie a jeho možná interpretace, rozdělení 2. Teoretikové současné architektury, positivismus modernismu, Giedionova koncepce, funkcionalismus a problém historie, standard jako ideál produktivismu 3. R. Venturi a kontradiční pojetí architektury, otřesení mýtu funkcionalistických paradigmat, odmítnutí ideologisace v architektuře 4. Semiologie v architektuře, problém jazyka, mluva a symbolika. Charles Jencks, sdělnost a konformita, dvojí kódování. 5. Fenomenologie a její interpretace v architektuře, K. Lynch a obraz města, mentální mapy, Ch. N. Schulz a problém existence, žitý a abstraktní prostor 6. Italská škola interpretace moderní architektury na pozadí sociálních pohybů ve společnosti, L. Benevolo a M. Tafuri. Marxistická východiska 7. Postmodernismus jako historický pojem, Lyotardova koncepce umění jako zboží, souvislost konce industriální epochy a informatiky, úloha medií, pojmy - fragment, citace, archetyp 8. Dekonstruktivismus, princip dekomposice, dekonstrukce logu, zboření mýtu logocentrismu, výchozí filosofie Husserla a Heideggera 9. Renesance abstraktního jazyka v současné architektuře, rozdíl mezi revival (retro) pojetím a soudobou interpretací funkcionalistické estetiky, dematerialisace a explose bílé barvy. 10. Ideologie v architektuře, architektura jako nezbytný prvek presentace systému, representativnost, symbolika, alegorie, metafora, ideologie jako koherentní představa kompletního světa Teorie a dějiny urbanismu Garant: Doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. Počet hodin:28/ 2 hod. / týden / l semestr přednášky + konzultace Cíl předmětu: Posílit vědomí a znalosti historické zkušenosti a teoretických základů urbanistické tvorby. Obsah předmětu 1) Vybrané kapitoly vývoje urbanismu: 20. století: eroze a renesance urbanistické formy v evropské stavbě měst. Vývoj prostorového utváření obytných souborů po 2. svět. válce 2) Urbanistická historiografie vybraných českých měst 3) Urbanistický vývoj Prahy 4) Člověk a prostor - vybrané kapitoly urbanistické kompozice 5) Teorie města - od historie k aktuální problematice
72
Stavba měst Garant: Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc. Počet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr přednášky + konzultace Cíle předmětu: Postihnout aktuální problémy současné stavby měst. Obsah předmětu 1) Aktuální otázky teorie dopravy 2) Vybrané kapitoly městského inženýrství 3) Městská centra (ČR, cizina) - stav a řešení problematiky 4) Praktické problémy památkové péče a ochrany v urbanismu 5) Urbanismus velkých rozvojových ploch (zahraniční zkušenost a naše aktuální problematika) 6) Regenerace výrobních ploch ve městech 7) Město a životní prostředí 8) Aktuální problematika urbanismu venkovských sídel 9) Vybraná témata k doplnění bloku dle struktury posluchačů Dějiny architektury Garanti: Doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc., Ing. arch. Milena Hauserová, CSc. Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky. Konzultační semináře podle dohody + exkurze Stručný obsah předmětu: Smyslem předmětu je 1. sjednotit úroveň vědomostí a metodologického přístupu u doktorandů s různou předcházející odbornou výchovou, 2. zorientovat se v aktuálních problémech a možnostech badatelské a dokumentační práce a 3. vést ke schopnosti samostatné práce nad zvolenými tématy. V předmětu se tedy nebudou znovu přednášet základní faktografické vědomosti, zejména pokud jsou uvedeny v dosažitelné literatuře. Ta by měla být vysvětlena způsobem, umožňující doplňující studium, takže pro některé ze studentů bude předmět dosti náročný na domácí přípravu. Důležité budou konzultační semináře, na nichž se budou probírat aktuální výsledky výzkumné práce učitelů, přizvaných externistů i doktorandů. Témata přednášek: 1) Cíl a metoda vědecké práce v oboru, 2) Metody dějepisu umění - historický pohled, 3) Místo a úkoly studia dějin architektury v současném dějepisu umění (T. V., první přednáška společná s předmětem OP I), 4) Architektura - umělecké dílo a projev hmotné kultury, 5) Stavební dílo a jeho historicko - urbanistický kontext, 6) Užitková funkce stavebního díla, funkční typ, jeho zrání a proměny, 7) Historická urbanistická struktura, 8) Specifické stránky studia lidové architektury (J. Š.), 9) Problematika slohu, 10) Architekt stavebník, stavitel, 11) Stavební dílo minulosti ve svých mladších stavebních proměnách, 12) Díla nerealizovaná a zaniklá, 13) Východiska, možnosti a meze ideové rekonstrukce (P. Ch.),
73
14) Architektonické dílo minulosti v zrcadle umělecko - historického a památkového hodnocení. Ochrana památek I. Garant: Prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr přednášky + konzultace nad projekty + exkurze Stručný obsah předmětu: Cílem výuky je poskytnout aktivní orientaci v celkové šíři problematiky ochrany stavebních památek, počínaje historií teoretických názorů a konče praktickým průběhem obnovy - t. j. od přípravy a projektu přes provádění až k hodnocení opravy a úpravy objektu. Aktuální smysl výuky spočívá v tříbení názoru na soudobý etický a metodický přístup zásahu do autencity historických staveb. Předmět má mezioborový charakter, proto je výuka zajišťována s účastí více vyučujících. Posluchač by měl mít v závěru výuky jednak přehled o vývoji společenského vztahu k památkám u nás i v zahraničí a měl by dokázat stanovit zásady přístupu k průzkumové a projektové přípravě opravy a úpravy historické stavby. Výsledkem studia by měla být rovněž schopnost posoudit správnost zásahu do stavební památky podle projektové dokumentace i provedené realizace. Témata přednášek: 1. Úvod do studia, seznámení s programem předmětu, poznámky k teorii a praxi ochrany stavebních památek (B. F.), 2. Architektonické dílo minulosti a přítomnosti z hlediska filosofie umění, 3. Stavebně - historický průzkum z hlediska vnitřní struktury stavební památky (T. V.), 4. Dějiny památkové péče, 5. Uplatnění zásad památkové péče v praxi (na příkladu díla Kamila Hilberta), 6. Techniky průzkumu stavebních památek, 7. Druhy poruch konstrukcí stavebních památek (B. F.), 8. Konzervační metoda v památkové péči (V. G.), 9. Urbanistická struktura a její památková ochrana (M. H.) 10. Přístupy k obnově neúplně dochovaného stavebního díla - ideová východiska (M. H.), 11. Památková ochrana a obnova historických zahrad (O. B.), 12. Organizace památkové péče v ČR (Y. J.), 13. Legislativa památkové péče v ČR (J. V.), 14. Seminář o názorech na soudobou památkovou péči v praxi - architekt a památka, zásady projektování, kontext, staré a nové (B. F., F. K., M. P., V. G.). Inženýrská informatika Garant: doc.Ing.Václav Kučera,CSc. Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr praktického cvičení v učebně výpočetní techniky + samostatná práce u počítače a konzultace dle potřeby
74
Stručný obsah předmětu: Cílem předmětu je seznámení s nejdůležitějšími způsoby vyhledávání a publikování informací pomocí osobních počítačů připojených k internetu. Získání či upevnění základních návyků práce s osobním počítačem v prostředí síťového operačního systému Windows NT. Systematický přehled o počítačových sítích. Aktivní vyhledávací nástroje v prostředí WWW (Alta Vista apod.) Základy jazyka HTML. Kurs je zakončenen vytvořením vlastní WWW stránky s textovou i grafickou informací a jejím případným vystavením na základní stránce ústavu 525. Literatura: Jiří Kosek: HTML, tvorba dokonalých WWW stránek (Grada) Jiří Havelka: Windows NT 4.0 Workstation (Computer Press) Jiří Havelka: Microsoft Internet Explorer 3.0 (Computer Press) Stavební fyzika Garanti: Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc., Ing. Jan Kaňka, Ing. František Kulhánek, CSc. Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky Stručný obsah předmětu: Předmět nabízí tři tematické celky. 1) Tepelná technika - navrhování obalových konstrukcí budov z hlediska stavební tepelné techniky, principy konstrukčního řešení tepelných mostů, navrhování prostorů z hlediska letní tepelné stability. 2) Denní a umělé osvětlení - v rámci denního osvětlení seznámení se s metodou využívající Kittlerovy protraktory, zpracování kompletní světelně - technické studie složitého osvětlovacího systému - v rámci umělého osvětlení je probírána ekonomie návrhu a provozu a údržba osvětlovacích soustav, dále pak měření a hodnocení parametrů u. o. ve vnitřních prostorách 3) Stavební akustika - metoda výpočtu laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, zpracování hlukové studie k posouzení svislé nebo vodorovné dělící konstrukce.
75
Volitelné předměty doktorského studia FA ČVUT Po dohodě s garantem předmětu již většinou formou individuálních konzultací a studia doporučené literatury a pramenů v rámci druhého roku doktorandského studia. Doktorand si zapisuje předměty po dohodě se školitelem do individuálního studijního plánu. Zkouška z volitelného předmětu je součástí rigorózní zkoušky. Studenti mohou volit doplňkové předměty i z jiných oborů doktorandského studia. Nejsou tedy přísně vázáni pouze svým oborem. Není - li pro jednotlivé obory dostatek volitelných předmětů, doktorand si je zvolí z ostatních oborů. Obor: Teorie architektonické tvorby Občanské stavby I. Garant: Doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. počet hodin: 28 Předmět se zabývá aktuálními otázkami vymezených druhů občanských staveb ve vztahu k historii i k vývojovým tendencím Zdravotnické stavby. Stavby a soubory. - tendence ve výstavbě zdrav. staveb, vliv vědeckotechnického rozvoje na konstrukční systém - dispoziční zásady řešení poliklinik, nemocničních ústavů. Zdrav. technologie, její morální stárnutí a vztah ke stav. řešení. Humanitární tendence. - genius loci tradičních lázní a jeho vliv na doplňování těchto celků. Kulturní stavby. - divadelní prostor - kukátkové divadlo polyvalentní sál, akustika, osvětlení Sportovní stavby - tělovýchovná zařízení v územním plánování. Dispoziční a provozní zásady, řešení prostorů pro sportovce a diváky. - konstrukční systémy - stadiony, vývoj a konstrukce - bazény Školské stavby - řešení školských staveb ve vztahu k novým výchovným a filosofickým tendencím. - vývojové tendence prostorové, provozní a architektonické. - stavební systémy ve školských stavbách, variabilita a flexibilita prostorů, možnosti dotváření prostorů studentem. - světlo v řešení škol. - mateřské školy, základní školy - urbanistická, provozně dispoziční a hygienická hlediska při rekonstrukci starších zařízení - úloha a postavení vysokého školství Občanské stavby II. Garant: Prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer Počet hodin: 28 Obsah předmětu Předmět se zabývá analýzou vývoje současného stavu a perspektivních tendencí, vymezených druhů občanských staveb z hlediska funkce provozních potřeb, kapacitních typů, typických možností lokalizace v sídlech různé velikosti. - stavby ubytovací
76
- stavby administrativní - stavby pro stravování a obchod Obnova budov Garant: Doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Téma obnovy stavebního fondu je sledováno v celé šíři a souvislostech problematiky: - Úkoly a cíle při obnově budov - hodnota budov, její proměny, důvody a formy obnovy budov, architektonická typologie a nové využití. - Metodika projektování - průzkumy, kontakt s úřady, nový program - kontext. - Praktické problémy a jejich řešení. Nosné konstrukce, obalové konstrukce a zlepšení jejich užitných vlastností, požární bezpečnost. - Obnova budov pro bydlení, transformace průmyslové architektury, významné realizace. Teorie vnitřního prostředí Garant: Prof. Ing. Miloslav Jokl, DrSc. Počet hodin: 28 Analýza řešení jednotlivých problémů, souvisejících s celým komplexem syndromu nemocných budov (Sick Bulding Syndrom), a to zvláště: problémy tepelně vlhkostní pohody v interiéru budov, vysoké nebo nízké hodnoty teploty a vlhkosti proudění vzduchu, tepelná asymetrie, výskyt odérových látek, aerosolů a mikrobů, ochrana před radonem, nepříjemné účinky statické elektřiny, nedostatek aeroiontů v obytných a občanských budovách. Interiér a výstavnictví Garant: Doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. Počet hodin: 28 Téma interiéru jako organizovaného vnitřního prostoru (uspořádané druhy, vztahy) Základní kompoziční prvky: materiály, povrchy, barva, světlo, akustika Interiér a nábytek. Technika a prostředí budov Garant: Doc. Ing. arch. Václav Bystřický, CSc. Počet hodin: 28 Předmět charakterizuje jednotlivé systémy, které zajišťují vnitřní prostředí budov, typy provozních zařízení v síti pro přenos jednotlivých medií ve vztahu dispozice ke konstrukci a architektuře budov a jejich vzájemné ovlivňování. Komplexní pojetí systémů. Nároky různých typů objektů na technické systémy. Komunálně technická zařízení.
77
Inženýrský urbanismus Garant: Doc. Ing. František Medek, CSc. Počet hodin: 28 1) Návaznost urbanizovaného prostoru na charakter a tvorbu technické infrastruktury. 2) Typologie obslužných systémů, interakce T. I. a nadzemních struktur. 3) Teorie lineárních grafů a aplikace jejich vlastností při formování geometrických tvarů, určování výpočtových metod a stanovení technických parametrů systémů T. I. 4) Typologické charakteristiky, hodnocení variant typologie sítí. Stupeň distribuce obslužné sítě, průměrná transportní vzdálenost a transportní kapacity, funkční charakteristika sítě. 5) Technické a funkční části systémů T. I., výpočtová schémata, základní požadavky na interakci mezi obslužnými systémy T. I. a vnitřními systémy v budovách v navržených urbanistických strukturách. 6) Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba T. I. na ekologický faktor přírodní rovnováhy. 7) Ekologická kapacita území, ekologická zátěž. 8) Inženýrský a ekologický přístup k hodnocení urbanizovaného prostoru. Ekonomika a management územního rozvoje Garant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Kurs rozšiřuje informace o územním rozvoji a územním managementu, získané během předchozího studia předmětu Ekonomie staveb a sídel II - Urbanistická ekonomie (v magisterském stupni). Studentům, kteří tento předmět neabsolvovali, se doporučuje si jej předem doplnit (v zimním semestru 1. roku studia). Obsah studia: Územní management, strategie a politika územního rozvoje měst v různých lokálních ekonomických a politických podmínkách. Role veřejného a soukromého sektoru v těchto podmínkách. Rozbory případů z evropských a severoamerických měst. Ekonomická interpretace územního rozvoje na lokální a regionální úrovni. Hledisko investora - developera, hledisko veřejného zájmu (města, státu). Metody hodnocení finanční proveditelnosti, ekonomická a sociální analýza projektů územního rozvoje. Praktická aplikace na konkrétním případě – posouzení nákladů a užitku rozvojového projektu. Příprava a realizace staveb Garant: Ing. Michal Pánek Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu Předmět je zaměřen k prohloubení znalostí o komplexní problematice investičního procesu a řízení projektu. Jednotlivé fáze řízení procesu až po uvedení stavby do provozu. Metodika čtyř analýz činností investičního procesu v oblasti architektonicko konstrukčního a stavebně technologického řešení, inženýrské činnosti a ekonomického řešení.
78
Ekonomika a řízení staveb Garant: Ing. Michal Pánek Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu Vztahy v investičním procesu v oblasti ekonomického prostředí tržního státu a chování podnikatelských subjektů v něm, ekonomika projektově inženýrských činností, problematika kalkulace cen projektových a inž. činností, stavebních prací a dodávek. Marketing a management, projektově inženýrských organizací Garant: Ing. M. Pánek Počet hodin: 28 Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v projektově inženýrských organizacích. Doktorand bude seznámen: s marketingovým řízením projektově inženýrských organizací, s marketingovou analýzou projektového a stavebního trhu a s projektováním marketingových strategií projektově inženýrských organizací, s marketingovou strategií zpracování nabídek pro výběrová řízení. Vybrané problémy práva v architektuře a stavebnictví Garant: JUDr. J. Mareček Počet hodin: 28 Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech stavebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva se zaměřením na správní řízení v průběhu investičního procesu, právní a smluvní zajištění projektové a inženýrské činnosti během projektové přípravy staveb, realizace staveb a uvádění staveb do provozu. Průmyslové stavby Garant: Doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc. Počet hodin: 15 Předmět prohlubuje znalosti v aktuálních trendech a perspektivních tendencích v oblasti výrobních staveb a inženýrských staveb. Především ve vztahu ke sféře technologického rozvoje. Stručný obsah předmětu. - Vliv postindustriálního vývoje společnosti na urbanistické koncepce vztahu průmyslu a města. Ideální modely a skutečný vývoj ve dvacátém století. - Transformační procesy v průmyslových územích. Rozbor vybraných příkladů ve vyspělých zemích a v ČR (Docklands, Paříž, Porúří, Sársko, Praha, Teplice apod.) - Průmysl znalostí - technologická centra a parky - typologie a příklady realizací. - Způsob zakládaní technologických parků. - Spekulativní - pronajímatelné typy staveb pro technologický rozvoj. - Prostorová nabídka pro malé a střední podniky. - Vliv nových technologií na koncepci průmyslových staveb. - Druhotné využití industriálního fondu jako prostředek transformace a reaktivace.
79
Obor: Urbanismus a územní plánování Územní plánování Garant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Počet hodin: 28 Kurs nabízí vstupní informaci o teoretickém pozadí a konceptech urbanismu územního plánování, jejich odrazu v systemech a metodách plánování měst a regionů v některých zemích a ve vztazích mezi urbanismem - územním plánováním a veřejnou správou. Obsah studia: Teoretické proudy a školy v prostorovém plánování. Myšlenkové zdroje discipliny: utopie a sociální reforma. Vznik a vývoj komplexního plánování a regionálního plánování. Školy a teorie politické analýzy, transaktivního plánování, radikálního plánování, kritická teorie progresivního plánování. Neokonzervativismus, liberalismus, postmoderna a nová legitimizace plánování. Současná fragmentace urbanisticko - plánovacích konceptů a její praktické projevy:environmentální a rozvojářské směry. Identita, kontextualismus, laické plánování, leverage, spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Postupy a produkty územního plánování. Systémy "formálního" územního plánování v zahraničí. Strategické plánování. Participace, partnerství v plánování. Porovnání se současnými českými trendy, možná budoucnost. Právo a etika v architektuře a urbanismu Garant: JUDr. Mareček Počet hodin: 28 Pojem a smysl práva při užívání původních zdrojů, územním rozvoji, architektonickém návrhu. Legislativa, oprávnění, spravedlnost. Důsledky ideologických / společenskovědních koncepcí na pojímání práce architekta - urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus. Důsledky ideologických / společenských koncepcí na pojímání práce architekta urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus, kooperativismus, konservatismus... Právní společnost, právní stát. Právní vědomí, právní prostředí a právní nástroje jako produkt společenských procesů. Konkretizace na současném právním stavu v oblasti tvorby a ochrany ŽP, územního plánování a regionálního rozvoje, výstavby, architektury. Různá pojetí (školy) definující úlohu architekta - urbanisty, smysl jeho činnosti, jeho role a odpovědnost. Etika profese architekta a urbanisty. Podnikání, profesionalita, společenská zodpovědnost. Přístup a ochrana informací. Neetické chování, porušení práva, střet zájmů - praktické příklady a jejich rozbor
80
Ekonomika a management - územního rozvoje Garant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Počet hodin: 28 Kurs rozšiřuje informace o územním rozvoji a územním managementu, získané během předchozího studia předmětu Ekonomie staveb a sídel II - Urbanistická ekonomie (v magisterském stupni studia). Studentům, kteří tento předmět neabsolvovali, se doporučuje si jej předem doplnit (v zimním semestru 1. roku studia). Obsah studia: Územní management, strategie a politika územního rozvoje měst v různých lokálních ekonomických a politických podmínkách. Role veřejného a soukromého sektoru v těchto podmínkách. Rozbory případů z evropských a severoamerických měst: Ekonomická interpretace územního rozvoje na lokální a regionální úrovni. Hledisko investora - developera, hledisko veřejného zájmu (města, státu). Metody hodnocení finanční proveditelnosti, ekonomická a sociální analýza projektů územního rozvoje. Praktická aplikace na konkrétním případě – posouzení nákladů a užitku rozvojového projektu. Ochrana a rekonstrukce památkových měst a městských historických jader Garant: Prof. Ing. arch. Miroslav Baše Počet hodin: 28 Kurs doktorandského studia - prohlubuje existující základ teoretických, metodických a praktických znalostí přijatých doktorandů - pomáhá pochopit a podporovat základní ideu záchrany a ochrany historických hmotných fondů a souborů, zejména urbanistické aspekty ochrany a historických celků a jejich součástí Stručný obsah předmětu: Proč ochrana, záchrana (konzervace)? Úvod do problematiky konzervace jednotlivých budov a celých zastavěných území Zákony fyzického a morálního dožívání hmotných statků (zejména staveb) Terminologie různých typů zásahů a programů obnovy, regenerace, revitalizace, atp. Proměny názorů na ochranu a záchranu (konzervaci) památek Analytické urbanistické práce (průzkumy a rozbory), týkající se předmětných t. j. historických jader, umělecko - historické průzkumy, průzkumy specielních profesí (doprava, městská infrastruktura) Problémy řešitelné a neřešitelné Diagnóza historických staveb a historických celků (území): návrh specifických zásahů Legislativa související s ochranou a záchranou historických celků: městských památkových rezervací, městských památkových zón, vesnických památkových rezervací a zón Konkrétní studie vybraných českých měst, jejich historicky cenných částí.
81
Obor: Architektura a pozemní stavitelství Výpočetní technika Garant: Doc. Ing. Jiří Muk, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Základy grafických programů. Konstruktivní geometrie se zaměřením na počítačovou grafiku. Konstruování ploch stavebně inženýrské praxe s podporou počítače. ArchiCAD. Užití počítačů pro výtvarnou práci. Aplikovaná matematika Garant: RNDr. Vladimíra Hájková PhD. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Úvod do aplikované matematiky. Vybrané partie základů počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. Úvod do teorie her a optimálního rozhodování. Zákonitosti chaotických jevů. Základy metody konečných prvků a její využití ve stavební fyzice. Vybrané partie z astronomie. Vybrané statě z nosných konstrukcí Garant: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Formy moderních nosných konstrukcí ve všech materiálových variantách, tj. z kamene, zdiva, betonu, kovů a dřeva. Vztah celkového statického konceptu k detailnímu řešení konstrukce. Volba a hodnocení variant - kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium konkrétních příkladů z tuzemska i zahraničí. Speciální problematika řešení konstrukcí s ohledem na vliv seismicity a poddolování. Problematika rekonstrukcí a zesilování nosných konstrukcí. Zakládání staveb Garant: Ing. Tomáš Juranka, Doc. Ing. Zdeněk Štěpánek, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Průzkumné aktivity v projektové přípravě, využívání archivních a mapových zdrojů, určování rizikových faktorů. Zemní tlaky. Navrhování stavebních jam v zástavbě. Posuzování vlastností základové půdy a navrhování plošných základů. Výpočty vertikálních základových konstrukcí - hluboké základy a hlubinné základy. Sanační postupy při přestavbách a podchycování objektů.
82
Materiálové inženýrství Garant: Prof. Ing. arch. Jiří Hošek, DrSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Předmět si klade za cíl prohloubit znalosti o stavebních hmotách. Od popisu hmot se přechází na výklad vlastností a chování hmot ve vztahu k jejich struktuře a složení. Utřídění současných poznatků o chování hmot a závislosti mechanicko - fyzikálních vlastností na vnějších vlivech a změnách prostředí, vytváří souhrn vstupních dat pro programování nových stavebních hmot s optimálními vlastnostmi pro dané stavební aplikace a prognózy výroby nových typů materiálů. Novodobé konstrukce pozemních staveb Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Intenzivní rozvoj vědy, techniky a technologie především v poválečném období umožnil vývoj a radikální rozvoj nových konstrukčních principů od hlavního systému až po detail. Původní tradiční metoda navrhování je nahrazena novou inovační (heuristickou) metodou. Výsledkem tohoto přístupu je kromě nových technických a technologických poznatků rovněž objev nových principů estetických a jejich uplatnění v konečném řešení architektonického díla. V předmětu budou sledovány tyto proměny v aplikaci na jednotlivé stavební materiály. Obalové pláště budov Garant: Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Doktorandi se seznámí s analýzou materiálového a konstrukčního řešení podzemí budov, obvodových a střešních plášťů z hlediska hydroizolační a tepelné techniky - nová řešení i obnova a rekonstrukce. Předmět se zabývá u podzemí budov klasickým i moderním řešením hydroizolačních soustav (materiálová báze asfalty, fólie - přiložené tepelné izolace, konstrukční detaily) u obvodových a střešních plášťů pak materiálovými a konstrukčními skladbami v různé expozici vnitřní a vnější prostředí (bytové, občanské a zemědělské stavby - vzorová řešení, detaily konstrukcí). Beton v architektuře Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Historie uplatňování architektonického betonu. Požadavky na historický beton. Pohledový beton monolitický. Systémy a výroba fasádních prefabrikátů. Kotvení a styky fasádních prefabrikátů. Povrchová úprava fasádních prefabrikátů. Zásady aplikace monolitického a montovaného způsobu uplatnění betonu u vícepodlažních halových objektů při architektonickém ztvárnění jejich průčelí, popř. interiéru.
83
Kov v architektuře Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc. Počet hodin. 28 Stručný obsah předmětu: Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických okruhů: 1) Kov jako hlavní stavební materiál - charakteristika základních stavebních kovů, vývoj kovových konstrukcí, současný stav a trend vývoje. 2) Kov a architektonická forma - tuhé konstrukční systémy, visuté a zavěšené systémy, kombinované systémy. Formové ztvárnění. Exaktní metody návrhu systémů. 3) Kov v doplňkových konstrukcích - obvodové pláště budov, uplatnění interiéru, prvky drobné architektury, dekorační a doplňkové prvky. Doplňujícím tématickým celkem bude informace o speciálních kovových konstrukcích - mosty, stožáry, věže. aj. Kámen v architektuře Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Obsahová náplň předmětu sestává ze čtyř tématických celků: 1) Geologie a technická petrografie - systém hornin, horniny jako stavební surovina, stavební a dekorační kameny, působení atmosféry a hydrosféry na stavební kameny. 2) Uplatnění v architektuře - přehled druhů ušlechtilých kamenů a vhodnost stavebního materiálu, historický přehled použití kamene na doplňkové konstrukce (obklady, dlažby apod.), konstrukční systémy (klenby). 3) Umělý kámen - současná technologická, technická a estetická úroveň vyráběných prvků, pravidla pro použití. 4) Poruchy konstrukcí z kamene - rozbor příčin a způsoby řešení nápravy. Dřevo v architektuře Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických celků: 1) Dřevo jako hlavní stavební materiál - charakteristika dřeva pro výstavbu, technologie zpracování, použití ve stavebních konstrukcích. 2) Dřevo a architektonická forma - konstrukční systémy a jejich vliv a vztah k architektonické formě (od minulosti až po současnost), exaktní metody návrhů systémů. 3) Doplňkové dřevěné konstrukce - obvodové pláště, dřevo v interiéru, prvky drobné architektury aj.
84
Architektonicko - konstrukční detail Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc., Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Kvalita řešeného detailu podmiňuje užitnou kvalitu řešeného problému. Předmět je proto zaměřen na současný a perspektivní rozvoj teorie a tvorby detailu z hledisek výtvarných, funkčních, materiálových, konstrukčních, fyzikálních, realizačních, provozních a ekonomických. Pozornost je věnována problémům trvanlivosti a spolehlivosti technického řešení a základní příčinám poruch. Technika prostředí budov Garant: Doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Provozní zařízení, instalační sítě. Interakce - instalační sítě a konstrukce, - instalační sítě, dispozice, architektura. Moderní systémy technických zařízení v různých typech objektů. Komunální technická zařízení. Technická infrastruktura Garant: Doc. Ing. František Medek, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Obslužné systémy technické infrastruktury, zdroje, přenosové cesty, skelety soustav, likvidace znečištění. Funkční ekologické a ekonomické interakce a vazby systémů, systémů sídel. Typologické charakteristiky systémů. Autonomní funkce decentralizovaných systémů. Inženýrský urbanismus Garant: Doc. Ing. František Medek, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Typologické charakteristiky obslužných systémů technické infrastruktury a charakter zástavby. Technická, ekonomická a ekologická hlediska při posuzování volby ukládání uličních vedení do sdružených nebo společných tras, simulace vztahu. Stanovení faktorů efektivní distribuce (distribuční faktor) hmot a energií, fakta hustoty urbanizace. Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba technické infrastruktury (zdrojů) na ekologický faktor přírodní rovnováhy.
85
Architektura inženýrských staveb Garant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Přehled konstrukčních systémů a technických parametrů hlavních typů inženýrských staveb, jako východisko pro architektonický návrh silnic a jejich doprovodných staveb, hrází a přehrad a mostů. Propojení historického přehledu se současnou tvorbou a s výhledovými tendencemi pro budoucí realizace. Doporučená vazba na předmět CAD. Stručný obsah předmětu: Cílem předmětu je seznámení s nejdůležitějšími způsoby vyhledávání a publikování informací pomocí osobních počítačů připojených k internetu. Nejprve je nutné získat či upevnit základní návyky práce s osobním počítaček v prostředí síťového operačního systému Windows NT. Dále se studenti důkladně seznámí s vlastnostmi nejdůležitějších prohlížečů WWW stránek (poslední verze od firem Microsoft nebo Netscape). Vzhledem k množství a neutříděnosti informací, obsažených ve WWW stránkách, je třeba se naučit používat aktivní vyhledávací nástroje v prostředí WWW (Alta Vista apod.). Kurs je ukončen vytvořením vlastních WWW stránek s textovou i grafickou informací a jejich vystavením pomocí odkazu na základní stránce ústavu 521. Literatura: (stav v polovině r. 97, po vydání novějších verzí) Jiří Havelka: Windows NT 4.0 Workstation (Computer Press) Jiří Havelka: Microsoft Internet Explorer 3.0 (Computer Press)
Vybrané problémy práva v architektuře a stavebnictví Garant: JUDr. Jan Mareček Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech stavebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva, se zaměřením na správní řízení v průběhu investičního procesu a na právní a smluvní zajištění projektů a inženýrské činnosti během: - projektové přípravy staveb, - realizace staveb, - uvádění staveb do provozu. Příprava a realizace staveb Garant: Ing. Michal Pánek Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Předmět je zaměřen na prohloubení znalostí doktoranda v oblasti činností investičního procesu a řízení projektu. Doktorand se seznámí s průběhem investičního procesu ve fázích od investičního záměru až po uvedení stavby do provozu. Seznámení bude provedeno na základě metodiky čtyř analýz činností investičního procesu z oblasti: - architektonicko konstrukčního řešení,
86
- stavebně technologického řešení, - inženýrské činnosti, - ekonomického řešení. Marketing a management projektově inženýrských organizací Garant: CSc., Ing. Michal Pánek Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v projektově inženýrských organizacích. Doktorand bude seznámen s: - marketingovým řízením projektově inženýrských organizací, - marketingovou analýzou projektového a stavebního trhu, - projektováním marketingových strategií projektově inženýrských organizací, - marketingovou strategií zpracování nabídek pro výběrová řízení. Ekonomika stavebnictví a přípravy staveb Garant: Ing. Michal Pánek Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Náplní předmětu je prohloubení znalostí doktoranda v oblasti ekonomického prostředí tržního státu a chování podnikatelských subjektů v něm, stejně jako v oblasti ekonomiky projektově inženýrských organizací a problematiky kalkulace cen stavebních prací a dodávek, a cen projektových a inženýrských činností.
CAD Garant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc. Počet hodin: 28 Stručný obsah předmětu: Přehled vybraných CAD systémů, AutoCAD 2000, CADKON, 3D Studio MAX a úvod, případně oživení práce s nimi. Zobrazení inženýrských objektů metodikou CAD. Doporučená vazba na předmět Architektura inženýrských staveb. Výstupem bude počítačový a rendrovaný model zadaného mostu.
Obor: Dějiny architektury a rekonstrukce památek Vývoj konstrukcí historických staveb Garant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc. Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkurze Náplní předmětu je informace o časovém vývoji jednotlivých druhů konstrukcí a doplňků historických staveb od středověku do přelomu 19. a 20. století, pojímaná
87
jako jedna ze základních věcných složek zkoumání dějin architektury, resp. stavebně historického průzkumu. Struktura výuky zatím do určité míry kopíruje výuku předmětu denního studia na FA, protože většina doktorandů tento relativně nový předmět nemohla absolvovat. Témata přednášek: Význam konstrukce pro stavební dílo a jeho poznání, Dřevěné konstrukce stěn, Zděné stěny, jejich ztužování a zabezpečení otvorů, Dřevěné stropy, Klenby, Krovy, Dveře a jejich zavěšování, Okna, Vliv historické stavební legislativy na inovace konstrukcí (M. E.), Vytápěcí systémy a komíny, Vliv základních tradičních konstrukcí na charakter architektury velkých evropských regionů. Opravy a úpravy historických staveb II Garant - doc. ing. arch. akad.arch. Václav Girsa Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkurze Cílem výuky je umožnit souhrnný přehled v problematice obnovy historického stavebního díla, a to ve všech vzájemně provázaných tématech oboru ochrany a obnovy památek od volby metodiky a její aplikace přes projektovou přípravu až k praktickému ošetření jednotlivých komponentů stavby, problematice řízení a dohledu na obnovovací práce. Ve výuce budou využity zkušenosti ateliéru garanta v projektování a realizaci architektonického - dispozičního, konstrukčního i povrchového řešení upravovaných historických staveb včetně oprav složitějších souborů. Osnova výuky je řazena do tématicky navazujících bloků s převahou prezentování pracovních postupů na konkrétních praktických příkladech. 1. Základní cíle a nástroje kvalifikované péče o stavební památky: ochrana zachování autenticity památek, minimalizace zásahů do objektu (údržba, konzervace, obnova, účelová přestavba, adaptace, revitalizace památek), památková podstata, památkové pojetí, vícedisciplinová spolupráce, poznání stavby, koncepční a projektová činnost, technika a podmínky realizace. 2. Specifičnost úlohy architekta v památkové praxi: pracovní metoda, odborná způsobilost, zásady pro činnost přípravnou, koncepční, koordinační, projektovou a realizační. Zásady přístupu a praktické příklady z těchto tematických okruhů: respektování urbanistické autenticity, ohleduplnost přístupu v zasahování do hmotové konfigurace a vnitřní prostorové skladby památky, reprodukce, analogie, novotvar, restaurování architektury. 3. Zásady ohleduplného přístupu k historickým konstrukcím a materiálům (praktický manuál): kámen, cihla, dřevo, kov, maltovina (praktické návody k ošetření a prezentování architektury a jejích součástí). 4. Hodnocení památkových úprav a monitorování stavu historického stavebního fondu: kritéria pro hodnocení úspěšnosti obnovy, odborného ošetření památky zásady, praktické příklady. Stavebně historický průzkum Garant - Ing. Petr Macek Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkurze Stavebně historický průzkum je nutné pokládat za jeden z klíčů k úspěšnému řešení oprav a úprav historických objektů. Náplní předmětu bude metodika všech stupňů
88
podrobnosti stavebně historického průzkumu a zvláštnosti průzkumové práce u jednotlivých stavebních druhů. V části výuky se proto počítá i s účastí dalších vyučujících, specializovaných dnes na některé druhy průzkumů, případně i s aktivní účastí některých doktorandů, pracujících na průzkumech v oborově příbuzných disciplínách. Témata přednášek: Členění průzkumů podle podrobnosti zpracování od urbanistických přes soubory staveb k jednotlivým objektům, Měřické podklady pro SHP a jejich vyhotovení, Archívní prameny pro stať „Dějiny objektu“, historické stavební plány (M. E., P. V.), Popisná část SHP (architektonický rozbor, detaily, závady, vazby na předměty DA a HK), Koncept grafické analýzy - SHP, architektonické a památkové hodnocení, Závěry SHP (stavební historie, doporučení pro budoucí úpravy a funkční využití, čistopisy grafické analýzy, Průzkumy a hodnocení souborů objektů (městských bloků, hradů apod.), Zvláštnosti průzkumů vesnických staveb (Jiří Škabrada)., Průzkumy torzální architektury ve spolupráci s archeologií, Postupné budování informační základny o velkých souborech na příkladu Pražského Hradu (Petr Chotěbor). Exkurze Pražský Hrad, blok mezi Liliovou a Michalskou na Starém Městě, Kotce). Historická zástavba české vesnice Garant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc. Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkurze Cílem předmětu je komplexní poznání historické vesnické stavební tvorby, t. j. nejen vývoje typologie a konstrukcí objektů, ale i vývoje vesnického urbanismu a historické sociální skladby vesnice. Předmět bude na přechodnou dobu blízký obdobnému předmětu z denního studia na FA, který většina doktorandů při svém dosavadním studiu ještě nemohla absolvovat. Kromě zájemců právě o tuto problematiku bude povaha probíraného materiálu vhodná i jako průprava pro podrobnější studium stavebně historického průzkumu, historické typologie a konstrukcí, a také pro doktorandy, kteří se budou zabývat různými hledisky regenerace vesnického prostředí na oboru Urbanismus a územní plánování. Témata přednášek: Vývoj půdorysného a prostorového uspořádání domu, Urbanismus a sociální skladba zástavby, Základní historické a písemné prameny, Konstrukce, Hospodářské stavby, Regiony, Širší evropské souvislosti, Základní znaky tradičního vesnického domu v Čechách jako východisko pravidel pro kontextuální úpravu a novostavbu.
89
Směrnice děkana fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze číslo 2 PRAVIDLA PRO STUDIUM NA FAKULTĚ ARCHITEKTURY ČVUT V PRAZE V AKADEMICKÉM ROCE 2000/2001 • Základní ustanovení Tato směrnice je prováděcím předpisem Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze, který je vnitřním předpisem fakulty architektury ČVUT v Praze ve smyslu §33 odst.2 zákona o vysokých školách č.111/1998 Sb. ze dne 22.4.1998, a byla schválena vědecko uměleckou radou fakulty architektury ČVUT dne 16.6.1999 a akademickým senátem fakulty architektury ČVUT dne 30.6.1999. Změny a doplňky byly schváleny akademickým senátem fakulty architektury ČVUT dne 14.6.2000. • Uskutečňované studijní programy na fakultě architektury (viz příloha č.2 Statutu FA ČVUT v Praze) Název studijního program Název studijního oboru Standardní doba studia Titul (kód KKOV) Architektura a urbanismus Architektura 12 sem. Ing.arch. magisterský (35- 01 -T) Inženýr architekt Architektura a urbanismus Teorie architektonické 6 sem. Ph.D. doktorský (35 - 01 - V) tvorby Doktor Urbanismus a územní 6 sem. Ph.D. plánování Dějiny architektury a 6 sem. Ph.D. rekonstrukce památek Architektura a 6 sem. Ph.D. pozemní stavitelství Všechny programy jsou uskutečňovány v českém a anglickém jazyce Forma studia: magisterský program - prezenční doktorský program - prezenční, kombinovaná a distanční MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM: Základním dokumentem magisterského studijního programu je studijní plán a doporučený časový plán studia magisterského studijního programu. • Délka a členění studia Studium magisterského studijního programu má dva bloky, standardní doba studia je 12 semestrů. Standardní doba studia I.bloku je 6 semestrů, standardní doba studia II.bloku je 5 semestrů. 12. semestr je určen pro vypracování diplomové práce a její obhajobu. • Kreditový systém Kreditový systém je užíván pro kvantifikované hodnocení studia (hodnocení zátěže studenta podle studijního plánu). Systém je jednotný pro celé ČVUT v Praze. Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní délce studia a doporučeném časovém plánu studia - v akademickém roce za 28 týdnů
90
výuky 60 kreditů, v semestru za 14 týdnů výuky 30 kreditů. V prvním bloku je nutné získat 180 kreditů, ve druhém bloku 150 kreditů. Minimální počet kreditů, kontrolovaný před zahájením akademického roku a nutný pro pokračování ve studiu je za první akademický rok studia (2 semestry) - 20kreditů, za každý další akademický rok studia (2 semestry) - 30 kreditů. • Předměty a jejich návaznosti Studijní plán stanovuje předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, jejich rozsah (počet hodin v týdnu i počet kreditů) a způsob zakončení předmětu. Povinně volitelné předměty si student zapisuje podle svého zájmu do výše celkového požadovaného počtu kreditů. Za volitelné předměty se nezískávají kredity. Studijní plán představuje doporučené pořadí předmětů v rámci I.a II.bloku. Z důvodů obsahové návaznosti předmětů může být vyučujícími stanoven požadavek dílčích posloupností v absolvování předmětů. Výuka probíhá nejčastěji formou přednášek, cvičení, seminářů a ateliérů a nebo jejich kombinací. Účast na přednáškách je doporučená, účast na ostatních formách výuky je zpravidla kontrolována.(čl.10, odst.5) Pravidla určují ústavy ve smyslu odstavce Přihlašování do předmětů. • Akademický rok a jeho organizace Akademický rok je organizován na zimní semestr, zkouškové období zimního semestru, letní semestr, zkouškové období letního semestru a prázdniny. První týden zkouškových období po obou semestrech je určen na dopracování grafických prací, především ateliérových projektů. • Průběh studia První blok Zápis do prvního bloku studia je zároveň zápisem do studijního programu. Dnem zápisu a složením imatrikulačního slibu se přijatý uchazeč stává studentem fakulty architektury ČVUT v Praze. Student si podle studijního plánu zapisuje soubor předmětů stanovených pro první blok studia (celkem 180 kreditů). Zápisem se zároveň student zavazuje k zakončení zapsaných předmětů způsobem předepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet). První blok studia je ukončen po zakončení všech předmětů zapsaných studentem podle studijního plánu (180 kreditů). Pokud student v posledním roce studia prvního bloku nedosáhne zbývajícími zapsanými předměty prvního bloku minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího akademického roku, je povinen si zapsat vybrané předměty z druhého bloku studia v takovém rozsahu, aby podmínku minimálního počtu kreditů splnil. Platnost takto absolvovaných předmětů je před zápisem do druhého bloku maximálně jeden akademický rok. Standardní doba studia prvního bloku je 6 semestrů (3 roky). Maximální možná doba studia prvního bloku je 5 let. Po uplynutí této doby bude studentovi, který nedokončil první blok předepsaným způsobem, ukončeno studium podle čl.20, odst.5, písm.b.
Druhý blok Do druhého bloku se student může zapsat pouze na základě úspěšného ukončení prvního bloku. Ve zvláště odůvodněných případech může děkan na žádost studenta
91
povolit podmínečný zápis do druhého bloku studia. Podmínky podmínečného zápisu budou stanoveny individuálně. Student si podle studijního plánu zapíše soubor předmětů (povinných a povinně volitelných) stanovených pro druhý blok studia (celkem 150 kreditů). Zápisem se zároveň student zavazuje k zakončení zapsaných předmětů způsobem předepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet). Druhý blok studia je ukončen po zakončení všech předmětů zapsaných studentem podle studijního plánu (150 kreditů). Standardní doba studia druhého bloku je 5 semestrů. Studenti zapsaní do studia na FA ČVUT před rokem 2000, mohou dokončit po dohodě se studijním oddělením druhý blok v původním rozsahu 4 semestry a120 kreditů. Uznávání předcházejícího studia Student, který v minulosti studoval studijní program uskutečňovaný fakultou architektury nebo studoval obdobný program na jiné tuzemské i zahraniční univerzitě, může prostřednictvím studijního oddělení požádat děkana o uznání semestru, akademického roku nebo bloku studia, pokud od jeho absolvování neuplynulo více než pět let. Student může za stejných podmínek požádat i o uznání jednotlivých předmětů. Uznání ucelených etap studia nebo jednotlivých předmětů vydává děkan formou rozhodnutí. Podle uznané délky předcházejícího studia se přiměřeně zkracuje i maximální doba studia. • Kontrolované úseky studia Kontrola kreditů se provádí vždy před začátkem dalšího akademického roku. Při kontrole kreditů se ověřuje splnění předepsaného minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího akademického roku: Minimální počet kreditů - za první akademický rok studia (2 semestry) - 20 kreditů - za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední dva semestry, kdy student byl studentem ze zákona - 30 kreditů. - za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část akademického roku nebyl student studentem ČVUT (zejména přerušení studia, přestup) - 15 kreditů Pokud student nesplní před začátkem dalšího akademického roku předepsaný minimální počet kreditů, bude mu studium ukončeno podle čl.20 odst.5 písm,b. • Přihlašování do předmětů Předměty (povinné, povinně volitelné) Student se před začátkem každého semestru rozhodne, které zapsané předměty bude v příslušném semestru studovat a přihlásí se dohodnutým způsobem a v termínech stanovených časovým plánem akademického roku na jednotlivých ústavech, popřípadě jiným, předem určeným způsobem. Garant předmětu (ústav) je povinen přihlášeným studentům na první hodině předat písemné požadavky, které stanovují průběh semestru a podmínky, za jakých bude předmět zakončen. Student má právo se z předmětu písemně odhlásit, a to nejpozději do konce druhého týdne semestru. Tuto skutečnost oznámí jak příslušnému ústavu, tak studijnímu oddělení. Po tomto termínu budou seznamy přihlášených studentů předány studijnímu oddělení a na případné další změny se nebude brát zřetel. Ateliéry (povinné, povinně volitelné), ZAN
92
Do ateliérů se student přihlašuje na přihlašovacích arších, které jsou v termínech stanovených časovým plánem akademického roku vyvěšeny ve 13.patře budovy A fakulty architektury. Přihlášení může probíhat i jiným, předem určeným způsobem. Na přihlašovacích arších uvede vedoucí ateliéru témata zadávaných semestrálních prací, pedagogický cíl (ve vztahu ke studijnímu plánu) a maximální počet přijímaných studentů. Dále zde musí být oznámen termín povinné schůzky ateliéru v prvním týdnu semestru v hodinách určených rozvrhem. Bude-li počet studentů přihlášených do ateliéru větší než uvedené maximum na přihlašovacích arších, provede se na této schůzce výběr studentů z nadpočetného množství dohodou s vedoucím ateliéru, eventuálně losováním. Vedoucí ateliéru může přednostně vybrat ty studenty, kteří již v jeho ateliéru studovali. Studenti přihlášení nově mohou být vybíráni losováním. Studenti, kteří nebyli do zvoleného ateliéru zařazeni, si volí jiný atelier, a to nejpozději do konce druhého týdne semestru. Volbu jiného ateliéru mají i ostatní studenti (např. po podrobnějším seznámení se zadáním semestrálního projektu) a to nejpozději do konce druhého týdne semestru. Z původně zvoleného ateliéru se odhlásí písemně. Po tomto termínu budou seznamy přihlášených studentů předány studijnímu oddělení jako definitivní a na případné další změny se nebude brát zřetel. • Zakončení předmětu Předmět (povinný, povinně volitelný) může zakončit jen student, který má předmět zapsán (v rámci zápisu do příslušného stupně studia) a na který se před začátkem semestru řádně přihlásil. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. Úspěšným zakončením předmětu získá student přiřazený počet kreditů. Děkan fakulty vyhlásí v časovém plánu akademického roku konečné termíny, do nichž lze získat zápočty a klasifikované zápočty z předmětů, zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a skládat zkoušky. Po vypršení tohoto termínu nelze předměty (povinné, povinně volitelné) úspěšně zakončit. Předměty, které student úspěšně nezakončil, si zapíše podruhé. Každý předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát. • Ověřování a hodnocení studijních výsledků Povinně používaná klasifikační stupnice: výborně velmi dobře 1 2
dobře 3
nevyhověl 4
Hodnocení ateliérů a ZANu Student, který zpracovává semestrální projekt (návrh) v některém z ateliérů fakulty, musí svou práci odevzdat a vystavit v ateliérových místnostech fakulty v termínech uvedených v časovém plánu akademického roku. Odevzdané práce musí být oklasifikovány v průběhu prvního týdne a klasifikace musí být na výstavě zveřejněna. Ateliérové práce se hodnotí klasifikovaným zápočtem. Vedoucí ateliéru hodnotí práce zpravidla formou veřejné rozpravy při výstavě projektů. Nejpozději do dvou týdnů po termínu odevzdání semestrálních prací musí být klasifikace předána na studijní oddělení. Pokud student neodevzdá semestrální projekt v termínu určeném časovým plánem, může mu v odůvodněných případech vedoucí ateliéru povolit náhradní termín odevzdání a to nejpozději do konce prvního týdne výstavy. Tato okolnost musí být na výstavě zveřejněna.
93
Vedoucí ústavu může v odůvodněných případech studentovi, který neodevzdá semestrální projekt v termínu určeném časovým plánem, povolit náhradní termín a to nejpozději do 4 týdnů po řádném termínu odevzdání. Práce je klasifikována v rámci semestru, ve kterém byla zpracována, ale vystavena je v následujícím semestru. Tato okolnost musí být na výstavě zveřejněna. Pokud ani v náhradním termínu student semestrální práci neodevzdá, je hodnocen známkou „nevyhověl“. V jiných termínech student nemůže klasifikovaný zápočet z atelieru (ZANu) získat. Zápočtem se potvrzuje, že student splnil požadavky, stanovené garantem předmětu (ústavem) na začátku semestru. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet, může se do předmětu zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zápočet nezískal, ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění stanovených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm. Student, kterému nebyl udělen klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu klasifikovaný zápočet, může se do předmětu zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu klasifikovaný zápočet nezískal, ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky mohou být i komisionální. Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. Termíny zkoušek jsou vyhlašovány v dostatečném počtu podle počtu studentů zapsaných do předmětu, a to především ve zkouškových obdobích akademického roku. Termíny zkoušek mohou být vypisovány i během semestru. Termíny zkoušek z předmětů v příslušném akademickém roce jsou vypisovány až do konečných termínů, vyhlášených děkanem v časovém plánu akademického roku. Datum a místo konání zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušky musí být zveřejněna na obvyklých místech. Studenti se ke zkoušce přihlašují písemně na vyvěšené archy, popřípadě jiným, přesvědčivě sledovatelným způsobem. Odhlásit ze zkoušky se student může nejpozději pracovní den před termínem zkoušky, na který se přihlásil . Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který byl přihlášen, bez řádné omluvy, je klasifikován stupněm „nevyhověl“. V odůvodněných případech může student svou neúčast u zkoušky omluvit nejpozději do 5 pracovních dnů po termínu na který se přihlásil. Uznání omluvy je plně v kompetenci vedoucího ústavu. Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou „nevyhověl“, může konat zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném termínu. Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhém opravném termínu známkou „nevyhověl“, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravném
94
termínu klasifikován známkou „nevyhověl“, ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Evidence Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň “nevyhověl” se do výkazu o studiu neuvádí. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačního stupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň “nevyhověl” se do výkazu o studiu neuvádí. Udělení nebo neudělení zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu a klasifikaci zkoušky (včetně hodnocení „nevyhověl“) předá obratem příslušný garant předmětu (ústav) studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohoto hlášení určí děkan. Ústav je povinen vést o těchto výsledcích vlastní písemnou evidenci nezávislou na informačním systému a archivovat ji po dobu deseti let. • Přerušení studia Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je jeden semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průběhu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů. S výjimkou závažných důvodů lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku. Nejdelší možná celková doba přerušení studia nesmí v součtu se standardní délkou studia přesáhnout deset let. Doba přerušení studia se započítává do celkové délky studia. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností a studentovi se ukončí studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na zápis po přerušení studia se vztahují podmínky minimálního počtu kreditů obsažené v odstavci - Kontrolované úseky studia. • Přestupy Přestupy na fakultu architektury ČVUT jsou možné pouze z fakult architektury jiných vysokých škol po absolvování 1.ročníku. Přestupy z jinak zaměřených fakult (škol) jsou možné pouze po absolvování přijímacího řízení na FA. Počet možných přestupů pro akademický rok určí děkan po uzavření přijímacího řízení Žádost o přestup podávají studenti děkanovi fakulty prostřednictvím studijního oddělení vždy do 30.června. Přílohou žádosti je potvrzený přehled absolvovaných předmětů, souhlas domovské fakulty, portfolio dosavadních prací (formát A3) a česky psaný životopis. Výběr provede děkan na základě závažnosti důvodu přestupu a dosavadních studijních výsledků. Rozhodnutí děkana bude písemně oznámeno všem žadatelům vždy do 31.srpna. Na základě žádosti může děkan uznat studentovi absolvované úseky studia ve smyslu odstavce - Uznávání předcházejícího studia.
95
• Uzavření studia Za uzavření studia se považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty podle doporučeného studijního plánu. • Ukončení studia Student ukončuje studium fakulty architektury absolvováním studia v příslušném studijního programu. Dnem řádného ukončení je den, kdy byla vykonána obhajoba diplomního projektu jako poslední část státní závěrečné zkoušky. Dále student ukončuje studium jeho zanecháním Studium bude dále ukončeno studentovi, který nesplnil následující požadavky a studijní povinnosti (čl.20, odst.5, písm.b): - nedosáhl minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího akademického roku - neukončil studium prvního bloku v maximální době 5 let - neukončil studium do deseti let od prvního zápisu do studijního programu - nezakončil předmět předepsaným způsobem ani při druhém (opakovaném) zapsání - nezapíše-li se v posledním možném termínu do části studia (I.blok, II.blok , diplomní projekt) a předepsaným způsobem se neomluví - nezapíše-li se na diplomní práci tak, aby celková délka studia včetně ODP nepřesáhla deset let, a aby případné opakování diplomního projektu včetně ODP nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia. - který při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo obhajobě diplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl - nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovních dnů se písemně neomluví - nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovních dnů se písemně neomluví - je vyloučen rozhodnutím disciplinární komise fakulty architektury - byl přijat ke studiu na základě svého podvodného jednání • Státní závěrečné zkoušky (SZZ) Státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, je-li student připraven k výkonu povolání architekta. SZZ se skládá ze státních zkoušek z předmětových bloků (SZ) a z obhajoby diplomní práce (ODP). Státní zkoušky z předmětových bloků (SZ) jsou: Navrhování budov a urbanismus (garant ústav 518) Dějiny a teorie architektury (garant ústav 513) Pozemní stavitelství (garant ústav 523) Podmínkou k připuštění k SZ je: - úspěšné ukončení prvního bloku studia - úspěšné ukončení stanovených předmětů ve druhém bloku studia: Navrhování budov a urbanismus: TKZ I. Dějiny a teorie architektury: TA I. Pozemní stavitelství: PS V., VI, TZI III., SF I. (Pozn.: pro nový studijní plán platný od akademického roku 2000/2001 budou předměty stanoveny příslušnými garanty cca po třech letech) 96
- podání přihlášky k SZ na příslušných ústavech, garantech SZ Podmínkou zahájení diplomní práci je: - úspěšné vykonání všech SZ - splnění požadovaných kreditů za druhý blok studia - absolvování předepsané odborné praxe podle studijního plánu - zápis k vypracování diplomové práce a vykonání ODP v termínech určených časovým plánem akademického roku - předložení výkazu o studiu Podmínkou připuštění k ODP je vypracování diplomové práce (projektu) v termínech, stanovených časovým plánem akademického roku Termín konání SZZ (části SZ) se nespecifikuje. Termín zápisu na diplomní projekt musí být zvolen tak, aby celková délka studia včetně ODP nepřesáhla deset let, a aby případné opakování diplomního projektu včetně ODP nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia. Nezapíše - li se student do tohoto termínu k vypracování diplomní práce, bude mu studium ukončeno podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Diplomní projekt lze vypracovávat 2x během školního roku a to v termínech uvedených v časovém plánu akademického roku. Diplomní práce (DP) je architektonický nebo urbanistický projekt, popřípadě teoretická práce. Písemné zadání diplomní práce předá studentovi vedoucí diplomní práce v den jeho zahájení. Součástí zadání je i stanovení rozsahu zpracování diplomního projektu. (Tématický okruh diplomního projektu může být studentovi zadán již jeden rok před plánovaným zahájením v rámci předdiplomního semináře.) Termín odevzdání diplomních prací je uveden v časovém plánu akademického roku, stejně jako den jejich obhajoby Vedoucí diplomní práce stanoví kritéria hodnocení a navrhne oponenta z řad pedagogů jiné fakulty nebo odborníků z praxe. Nedílnou součástí diplomního projektu je portfolio (zmenšené kopie projektu) formátu A3, které se odevzdávají při ODP a jsou archivovány na fakultě. Diplomní práci hodnotí před ODP vedoucí diplomové práce a oponent diplomové práce. Student má právo seznámit se s hodnoceními vedoucího a oponenta nejpozději 3 dny před termínem konání ODP. Průběh SZZ (části SZ): SZ se skládají před zkušební komisí (viz dále). SZ řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise. SZ jsou veřejné. Na závěr každé SZ musí být student komisí SZ seznámen s výsledkem SZ. SZ z předmětového bloku se koná v jednom dni. V jednom dni lze skládat pouze jednu SZ z předmětového bloku. Průběh SZZ (části ODP): ODP je před zkušební komisí (viz dále). ODP řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise. ODP jsou veřejné. ODP se koná v jednom dni . Na závěr ODP musí být student seznámen s výsledkem ODP, celkovým výsledkem SZZ a celkovým výsledkem studia. Klasifikace SZZ Při hodnocení státní závěrečné zkoušky nebo její části se povinně užívá stejné klasifikační stupnice, jako u klasifikovaných zápočtů a zkoušek během studia. Výsledné hodnocení státní závěrečné zkoušky se skládá z výsledků jednotlivých částí. Třech SZ z předmětových bloků a diplomního projektu a jeho obhajoby.
97
Student, který byl při SZZ klasifikován jen z jedné z částí známkou "velmi dobře" (2) a z ostatních částí známkou "výborně" (1), vykonal SZZ s celkovým výsledkem "výborně" (1). Student, který byl při SZZ klasifikován z jedné části známkou "dobře" (3) a z ostatních částí známkou "výborně" (1) nebo "velmi dobře" (2), vykonal SZZ s celkovým výsledkem "velmi dobře" (2). Student, který byl při SZZ klasifikován všech částí alespoň známkou "dobře" (3), vykonal SZZ s celkovým výsledkem "dobře" (3). Student, který byl při SZZ klasifikován z kterékoli části známkou "nevyhověl" (4), celkový výsledek SZZ se klasifikuje "nevyhověl". Celkový výsledek studia se hodnotí stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl Celé studium absolvuje s hodnocením “prospěl s vyznamenáním” ten student, který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru max. 1,50, v průběhu studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován známkou dobře a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně. Náhradní termíny SZZ Děkan studentovi určí náhradní termín odevzdání diplomní práce, jestliže neodevzdal diplomní práci včas, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána. Obhajoba diplomní práce se může konat v dalším termínu určeném časovým plánem akademického roku. Děkan studentovi určí náhradní termín státní zkoušky z předmětového bloku, jestliže se nedostavil v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo jejímu opakování, neúčast do pěti pracovních dnů písemně řádně omluvil a omluva byla děkanem uznána. Opakování SZZ Studentovi určí děkan termín pro opakování diplomní práce a ODP, jestliže neodevzdal diplomní práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána nebo neodevzdal diplomní práci ve stanoveném náhradním termínu. Studentovi určí děkan termín pro opakování SZ z předmětového bloku, jestliže se v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nedostavil a svoji neúčast řádně do pěti pracovních dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky pokud jeho obhajoba diplomní práce nebo státní zkouška z předmětového bloku byla hodnocena “nevyhověl” popřípadě všechny předepsané části státní závěrečné zkoušky byly hodnoceny “nevyhověl”. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla hodnocena “nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou. Pokud byla obhajoba diplomní práce hodnocena známkou “nevyhověl” rozhodne zkušební komise zda je podmínkou pro opakování části státní závěrečné zkoušky i vypracování nové diplomní práce. Studentovi, který i při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo obhajobě diplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl, se ukončuje studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Zkušební komise Na FA ČVUT jsou zřizovány zkušební komise pro:
98
- státní zkoušky z předmětových bloků: Navrhování budov a urbanismus Dějiny a teorie architektury Pozemní stavitelství - obhajoby diplomních prací Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více zkušebních komisí. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále další odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komise jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY se v plném rozsahu řídí ustanoveními Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT v Praze, část čtvrtá - STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem podpisu děkana fakulty architektury ČVUT v Praze. prof. Ing.arch. Bohumil Fanta, CSc děkan fakulty architektury v.r.
99
Akademický senát Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze se podle zákona a. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů o vysokých školách, (dále jen "zákon") usnesl na tomto Statutu fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze: Statut Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze Statut Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "statut") upravuje její činnost, řízení a organizaci v rámci Českého vysokého učení technického v Praze.
Část první - Úvodní ustanovení Článek 1 - Základní ustanovení 1. Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "FA") je součástí Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT"). Sídlem FA je Praha. Adresa FA zní: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Thákurova 7, 166 34 Praha 6 - Dejvice. 2. FA byla zřízena jako součást ČVUT na základě nařízení vlády ČSR č.j. 107/1976 ze dne 8. září 1976. Navazuje na tradici vysoké školy architektury a pozemního stavitelství a pozdější fakulty architektury a pozemního stavitelství. 3. Zkrácený název fakulty je FA v Praze, ve zkratce FA ČVUT, resp. FA. Překlady názvu do cizích jazyků jsou uvedeny v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).
Článek 2 - Akademická obec, akademická práva a svobody 1. Akademická obec FA definovaná v § 25 odst. 3 zákona vykonává samosprávu FA přímo nebo prostřednictvím samosprávných orgánů FA v souladu se Statutem ČVUT a vnitřními předpisy ČVUT. 2. Akademické svobody a akademická práva jsou upraveny v § 4 zákona. 3. Na FA je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí (§ 2 odst. 10 zákona). Na FA mohou vznikat a působit odborová, zájmová a stavovská občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA. Článek 3 - Postavení FA 1. Postavení FA je dáno zákonem, Statutem ČVUT a tímto statutem. 2. FA vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. 3. V návaznosti na plnění svého základního úkolu podle předchozího odstavce vykonává FA rovněž doplňkovou činnost (§ 20 odst. 2 a § 24 odst. 1 písm. h) zákona). 4. Fakulta není právním subjektem. Fakulta má právo ve věcech stanovených v § 24 odst. 1 zákona a v § 24 odst. 3 a § 31 odst. 4., 5. Statutu ČVUT samostatně rozhodovat nebo jednat jménem ČVUT. 5. Fakulta používá kulatého razítka s malým státním znakem České republiky a textem "České vysoké učení technické v Praze - Fakulta architektury".
100
Část druhá - Oblasti samosprávné působnosti FA Článek 4 - Poslání FA, dlouhodobý záměr 1. Fakulta má technické a umělecké zaměření. Samostatně a svobodně rozvíjí vzdělávací, teoretickou, praktickou, uměleckou a další odborné činnosti v humanitních, technických a uměleckých disciplínách, potřebných pro rozvoj architektury a urbanismu v souladu s potřebami společnosti. 2. Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti FA (dále jen "dlouhodobý záměr FA") je základním programovým dokumentem FA. Dlouhodobý záměr FA: - je připravován v souladu s dlouhodobým záměrem ČVUT - vychází zejména z koncepce rozvoje ČVUT a koncepce rozvoje FA, - je využíván zejména při návrzích případných organizačních změn, přípravě nových studijních programů a výzkumných záměrů. 3. Dlouhodobý záměr FA schvaluje po projednání ve Vědecko umělecké radě FA (dále jen "VUR FA") (§ 30 zákona) Akademický senát FA (dále jen "AS FA").
Článek 5 - Činnost studijní a vzdělávací
1. Činnost studijní jako základní právo a povinnost studenta a činnost pedagogická, vědecká a výzkumná, nebo umělecká jako základní právo a povinnost učitele se uskutečňuje v rámci akademických svobod. V pedagogické činnosti se využívají výsledky vědeckého bádání a tvůrčí technické i umělecké činnosti akademických pracovníků a studentů. 2. Studium na FA se uskutečňuje v rámci studijních programů a programů celoživotního vzdělávání (§ 2 zákona). Přehled akreditovaných studijních programů je veden v Příloze č. 2.
Článek 6 - Přijímání ke studiu 1. Pro přijetí ke studiu ve studijním programu musí uchazeč splňovat obecné podmínky podle § 48 zákona a podmínky stanovené Řádem přijímacího řízení ČVUT (Příloha č. 3 Statutu ČVUT). Součástí přijímacího řízení do magisterského a bakalářského studia jsou talentové zkoušky. Další podmínky pro přijetí na studijní programy na FA vyhlašuje děkan po předchozím schválení v AS FA. 2. Přijímání cizinců ke studiu ve studijních programech v cizím jazyce se řídí Řádem přijímacího řízení ČVUT (Příloha č. 3 Statutu ČVUT) a Podmínkami studia cizinců na ČVUT (Příloha č. 4 Statutu ČVUT). Případné další podmínky pro přijímání cizinců pro studium v cizím jazyce stanoví děkan po předchozím schválení v AS FA. Článek 7 - Bakalářské, magisterské a doktorské studium
1. Bakalářské, magisterské a doktorské studium ve studijních programech se uskutečňuje podle Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT, který vydává rektor po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "AS ČVUT") jako vnitřní předpis ČVUT. 2. Bakalářské a magisterské studijní programy se ukončují státní závěrečnou zkouškou (§ 45, § 46 a § 53 zákona). Doktorské studijní programy se ukončují státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce (§ 47 a § 53 zákona). Podmínky státních zkoušek stanoví Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT.
101
3. Specifické podmínky studia uvádějící členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení, jsou uvedeny v pedagogické dokumentaci studijního programu.
Článek 8 - Celoživotní vzdělávání 1. FA poskytuje v rámci své vzdělávací činnosti programy celoživotního vzdělávání. 2. Bližší podmínky pro přijetí, průběh, ukončení a výši úhrady programů celoživotního vzdělávání upravuje Řád celoživotního vzdělávání, který po projednání v AS ČVUT vydává rektor ČVUT. Článek 9 - Podmínky studia cizinců 1. Podmínky studia cizinců stanoví čl. 9 a 11 Statutu ČVUT a Příloha č. 4 Statutu ČVUT. Článek 10 - Tituly a doklady o ukončení studia 1. Po řádném ukončení studia uděluje ČVUT absolventům bakalářských studijních programů akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc.") podle § 45 zákona, magisterských studijních programů titul "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch."), podle § 46 zákona. 2. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) podle § 47 zákona. 3. Jako doklad o absolvování bakalářského, magisterského a doktorského studia vydává ČVUT diplomy a vysvědčení podle § 57 zákona. 4. Účastníkům programů celoživotního vzdělávání vydává osvědčení o jeho absolvování ČVUT. Článek 11 - Poplatky spojené se studiem 1. Poplatky spojené se studiem jsou vybírány FA na základě pravidel stanovených v § 58 zákona, v čl. 11 Statutu ČVUT, čl. 5 odst. 6 Řádu přijímacího řízení ČVUT a Přílohy č. 4 Statutu ČVUT. Článek 12 - Stipendia
1. Studentům FA se poskytují stipendia podle pravidel stanovených Stipendijním řádem FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis FA.
Článek 13 - Vědecká, tvůrčí, technická a umělecká činnost 1. Vědecká, tvůrčí technická a umělecká činnost je základním právem a povinností akademického pracovníka FA. Uskutečňuje se v rámci akademické svobody vědeckého bádání a tvůrčí technické a. umělecké činnosti a slouží též jako základ pedagogické činnosti. FA je otevřena ke spolupráci s vědeckými a uměleckými pracovišti v České republice i v zahraničí. 2. Vědecká činnost se na FA uskutečňuje ve vědních oblastech uvedených ve statutu FA a jejím organizačním řádu v souladu s dlouhodobým záměrem FA a konkrétními výzkumnými záměry jednotlivých pracovišť. Fakulta usiluje o vytvoření vhodných podmínek pro vědeckou činnost svých akademických pracovníků a studentů. Analogicky se uskutečňuje i tvůrčí technická a umělecká činnost. 3. FA jménem ČVUT vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty při spolupráci v oblasti vědecké, tvůrčí a umělecké činnosti a v zájmu realizace a obchodního využití výsledků této činnosti.
102
Článek 14 - Zahraniční styky 1. FA organizuje a rozvíjí zahraniční styky a aktivity. Zahraniční styky mohou na FA uskutečňovat též občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA, popř. zaměstnanci a studenti individuálně. 2. Zahraniční styky se uskutečňují v oblastech vzájemné pedagogické, vědecké, výzkumné a vývojové, umělecké, hospodářské a kulturní spolupráce. 3. Smluvní vztahy se zahraničními partnery musí být v souladu s českými obecně závaznými právními předpisy, popř. s mezinárodními dohodami, které jsou pro Českou republiku závazné. Smlouvy mohou být podepisovány pouze osobami, které jsou oprávněny jednat v těchto otázkách jménem ČVUT. Článek 15 - Výroční zprávy, hodnocení činnosti FA 1. Děkan předkládá každoročně AS FA ke schválení výroční zprávu o činnosti FA a výroční zprávu o hospodaření FA. 2. Po schválení AS FA předkládá děkan výroční zprávy rektorovi a zveřejňuje je prostřednictvím internetu. 3. Závěry výročních zpráv se využívají v řídicí činnosti a pro účely případného upřesnění dlouhodobého záměru FA. 4. Na FA se provádí pravidelné hodnocení vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti v souladu s dlouhodobým záměrem činnosti ČVUT. 5. Součástí hodnocení vzdělávací činnosti jsou ankety studentů, pořádané v každém akademickém roce. 6. Hodnocení vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti se provádí každoročně. Vychází zejména z kvantifikovaných parametrů užívaných v rámci rozpočtových pravidel pro rozdělování příspěvku na vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. 7. Souhrnné výsledky hodnocení podle odstavců 5 a 6 jsou uváděny ve výročních zprávách o činnosti, v nichž jsou uváděná fakta analyzována i z hlediska kvality jednotlivých činností FA a jejího vývoje. 8. VUR FA hodnotí každoročně v souvislosti s výroční zprávou kvalifikační vývoj akademické obce, průběh a úroveň habilitačních a profesorských řízení a rozvoj doktorských studijních programů. 9. V intervalu 3 až 5 let se opakuje na základě pokynu rektora souborné hodnocení kvality řídicího procesu FA, uskutečňovaných studijních programů i programů vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti podle standardní evropské metodiky, tj. zpracováním detailní vlastní hodnotící zprávy, jejím následným posouzením skupinou externích expertů včetně posouzení reality přímo ve škole a následným závěrečným hodnocením. Výsledky souborného hodnocení kvality všech aktivit FA se zveřejňují, využívají pro operativní opatření děkana a vedoucí jednotlivých pracovišť.
103
Část třetí - Orgány FA Článek 16 - Členění orgánů 1. Samosprávnými akademickými orgány FA jsou: - AS FA, - děkan, - VUR FA, - disciplinární komise FA. 2. Dalším orgánem FA je - tajemník. Článek 17 - Akademický senát FA 1. AS FA je samosprávným zastupitelským orgánem FA. 2. Právní postavení AS FA je upraveno v § 26 a § 27 zákona. 3. AS FA se skládá z volených zástupců akademické obce FA (§ 26 odst. 1 zákona). 4. AS FA a jeho členové jsou odpovědni za svou činnost členům akademické obce FA. Při výkonu své funkce nejsou členové AS FA vázáni názorem jiných samosprávných akademických orgánů FA a dalších vedoucích zaměstnanců FA. Členové AS FA dbají zájmů FA jako celku, a při rozhodování se řídí svým svědomím. 5. AS FA volí akademická obec v rovných, přímých a tajných volbách. Počet členů AS FA a způsob jejich volby stanoví v souladu s § 26 zákona Volební a jednací řád AS FA, který je vnitřním předpisem. 6. AS FA rozhoduje v záležitostech podle § 27 odst. 1 zákona: - na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení pracovišť FA, - schvaluje návrh vnitřních předpisů FA, - schvaluje rozdělení finančních prostředků FA předložené děkanem a kontroluje jejich využívání, - schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření FA předloženou děkanem, - schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na FA, - schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů VUR FA a disciplinární komise FA, - usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, - schvaluje dlouhodobý záměr FA. AS FA se vyjadřuje zejména k záležitostem podle § 27 odst. 2 zákona: - k návrhům studijních programů uskutečňovaných na FA - k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany. V otázkách týkajících se jednotlivých členů akademické obce se AS FA usnáší tajným hlasováním. Schopnost usnášení AS FA upravuje Volební a jednací řád AS FA. 7. AS FA dále deleguje zástupce do orgánů reprezentace vysokých škol. 8. Způsob volby kandidáta na děkana a projednání případného návrhu na jeho odvolání podle § 27 odst. 1, písm. g) zákona upravuje Volební a jednací řád AS FA.
104
9. Funkční období AS FA je tříleté, členové AS jsou voleni do konce jeho funkčního období. Volby do AS FA se provádějí tak, aby nový AS FA byl řádně ustaven alespoň půl roku před koncem funkčního období děkana. 10. Materiální zabezpečení činnosti AS FA zajišťuje děkanát.
Článek 18 - Děkan
1. Děkan je vrcholným představitelem FA a jejím reprezentantem ve vztahu k jiným fakultám vysokých škol v České republice i zahraničí, k veřejným institucím a státním orgánům, zejména k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, podnikatelské sféře i občanům. 2. Postavení děkana FA je upraveno v § 28 zákona. 3. Děkan jako představitel fakulty je oprávněn rozhodovat nebo jednat ve věcech stanovených § 24 zákona a články 24, 30 a 31 Statutu ČVUT jménem ČVUT. 4. V oblastech stanovených zákonem, Statutem ČVUT a Statutem FA děkan vydává po schválení AS FA a AS ČVUT vnitřní předpisy FA. V rámci své samostatné působnosti dále vydává příkazy, pokyny, opatření, směrnice, výnosy, popř. činí další rozhodnutí, ke kterým ho zmocňuje zákon, Statut ČVUT a tento statut. 5. Děkan jmenuje a odvolává proděkany, vedoucí jednotlivých pracovišť, jmenuje a odvolává tajemníka.
Článek 19 - Proděkani Proděkani zastupují děkana v rozsahu, který jim děkan určí. Děkan pověří jednoho z proděkanů, aby ho v době jeho nepřítomnosti zastupoval v plném rozsahu. 2. Proděkany jmenuje a odvolává podle § 27 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 5 zákona děkan se souhlasem AS FA. 3. Úseky činnosti proděkanů jsou vymezeny takto: - pedagogická činnost, - vědecká, výzkumná a umělecká činnost, - zahraniční styky a organizační činnost 4. Působnost proděkanů v rámci vymezených úseků činnosti včetně určení pracovišť fakulty jimi metodicky řízených, stanoví děkan zvláštním výnosem. 5. Proděkani jsou oprávněni na vymezeném úseku činnosti jednat ve věcech týkajících se fakulty v rozsahu zmocnění děkanem. V rámci pokynů děkana mohou ukládat úkoly vedoucím pracovišť. Proděkani jsou za svoji činnost odpovědni děkanovi. Článek 20 - Vědecko umělecká rada FA
1. Členy VUR FA jmenuje a odvolává po schválení v AS FA děkan podle zásad, uvedených v § 29 zákona. Členství ve VUR FA je nezastupitelné. Při jmenování členů vědecké rady dbá děkan, aby v ní byly zastoupeny všechny hlavní oblasti pedagogické, vědecké, výzkumné a umělecké činnosti pěstované na FA. 2. Minimální počet členů VUR FA je devět. 3. Do působností VUR FA patří projednávání a schvalování otázek a oblastí, uvedených v § 30 zákona. VUR FA se vyjadřuje k záležitostem, které jí předloží děkan. VUR FA zejména: - projednává dlouhodobý záměr FA, - schvaluje studijní programy na FA, - projednává habilitace docentů a rozhoduje o jejich výsledku a předkládá Vědecké radě ČVUT (dále jen "VR ČVUT") návrhy na jmenování profesorů - zřizuje na návrh děkana komise pro udělování vědeckých hodností,
105
- navrhuje udělování vědeckých hodností, - potvrzuje učitele a oponenty v doktorských studijních programech, - vyjadřuje se k dalším otázkám, které jí předloží děkan. 4. Funkční období VUR FA je tříleté a jeho konec je zpravidla shodný s koncem funkčního období děkana. 5. Člen VUR FA se může písemným oznámením, doručeným děkanovi vzdát členství ve VUR FA před uplynutím funkčního období. Na jeho místo, stejně jako na místo odvolaného člena VUR FA, děkan jmenuje po schválení v AS FA nového člena podle zásad uvedených v § 29 zákona. 6. Administrativní agendu VUR FA zabezpečuje oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost děkanátu FA. 7. Svolávání VUR FA, způsob usnášení a další procedurální otázky, týkající se jejího jednání, upravuje Jednací řád VUR FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis.
Článek 21 - Disciplinární komise FA 1. Disciplinární komise se zřizuje podle § 27 odst. 1 písm. f) a § 31 zákona. Tato komise projednává disciplinární přestupky studentů ČVUT zapsaných ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na FA. 2. Disciplinární řízení je upraveno v § 64 až 69 zákona. 3. V řízení a jednání před Disciplinární komisí FA se postupuje podle Disciplinárního řádu pro studenty ČVUT, který po schválení AS ČVUT vydává rektor ČVUT jako vnitřní předpis ČVUT, který platí pro studenty všech fakult a vysokoškolských ústavů. Článek 22 - Tajemník 1. Právní postavení tajemníka je upraveno v § 32 zákona. 2. Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu FA v rozsahu stanoveném opatřením děkana. 3. Tajemník zajišťuje hospodaření s prostředky FA v souladu se zvláštními, vnitřními a ostatními předpisy ČVUT a FA a v souladu s pravidly pro tvorbu a správu rozpočtu fakulty. 4. Tajemník stojí v čele děkanátu a řídí jeho činnost ve všech oblastech, vyjma případů, kde děkan stanoví jinak. Část čtvrtá - Pracoviště FA Článek 23 - Členění fakulty 1. FA se člení na pracoviště uvedená v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1). 2. Funkční místa vedoucích fakultních pracovišť se obsazují v souladu s Řádem výběrového řízení ČVUT. 3. Výukovými pracovišti jsou: a) ústavy b) kabinety c) samostatné ateliéry Ústavy, kabinety a samostatné ateliéry jsou základními pracovišti pro pedagogickou, vědeckovýzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Ateliéry jsou zpravidla organizační součástí ústavů. 4. Další pracoviště FA jsou děkanát a účelová zařízení.
106
5. Jmenovitý výčet pracovišť a jejich postavení v rámci FA stanoví Organizační řád FA (Příloha č. 1 tohoto statutu).
Článek 24 - Děkanát FA
1. Děkanát je tvořen souborem centrálních administrativních a technicko provozních pracovišť. Organizaci a řízení děkanátu stanoví Organizační řád FA (Příloha č. 1 tohoto statutu).
Článek 25 - Akademické poradní sbory FA 1. Akademické poradní sbory FA zřizuje děkan. Mohou být stálé nebo zřízeny ad hoc. 2. Stálými poradními sbory děkana jsou kolegium děkana a komise studijního plánu, eventuelně další komise jmenované děkanem. Členy kolegia děkana jsou: děkan, proděkani, tajemník a předseda AS FA a další pracovníci jmenovaní děkanem. Komisi studijního plánu včetně předsedy komise jmenuje děkan. Kromě akademických pracovníků zastupujících hlavní obory výuky jmenuje děkan do komise studijného plán také zástupce studentů. 3. Kolegium děkana svolává a jeho jednání řídí děkan. Podrobnosti, týkající se činnosti kolegia děkana stanoví děkan zvláštním opatřením. 4. Komisi studijního plánu svolává a jednání řídí její předseda Část pátá - Studenti a zaměstnanci FA Článek 26 - Studenti FA 1. Postavení, práva a povinnosti studentů FA jsou upraveny ustanoveními § 61 až 63 zákona a čl. 29 Statutu ČVUT. 2. Charakteristiky studijních programů, uskutečňovaných na FA, podmínky pro přijetí ke studiu zvoleného studijního programu, podmínky přijímacího řízení a průběhu studia jsou upraveny ustanoveními v § 48 až 56 zákona, v části druhé Statutu ČVUT a v části druhé tohoto statutu. 3. Tituly přiznávané absolventům příslušného programu studia a vydávání dokladů o ukončení studia jsou upraveny v zákoně (§ 44 až 47 a § 57) a čl. 10 tohoto statutu. 4. Poplatky spojené se studiem upravuje § 58 zákona a čl. 11 Statutu ČVUT. 5. Podrobnosti průběhu studia na FA a řízení ve věcech studia jsou upraveny Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT (vnitřní předpis ČVUT podle § 17 zákona a čl. 7 Statutu ČVUT) a dokumentací studijních programů. 6. Zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy, vnitřními předpisy ČVUT a vnitřními předpisy FA může být považováno za disciplinární přestupek podle § 64 zákona a lze za ně uložit některou ze sankcí podle § 65 zákona. Článek 27 - Zaměstnanci FA 1. Zaměstnanci pracující na FA včetně zaměstnanců, kteří vykonávají na FA práce ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsou v pracovně právních vztazích k ČVUT. 2. Děkan je oprávněn rozhodovat a jednat jménem ČVUT v pracovně právních vztazích. 3. Akademickými pracovníky FA jsou zaměstnanci v pracovním poměru k ČVUT, uvedení v § 70 zákona.
107
4. Kromě akademických pracovníků FA se na výuce mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 70 odst. 4 zákona) a hostující profesoři (§ 70 odst. 5 zákona). 5. Postavení hostujících profesorů stanoví Statut hostujícího profesora ČVUT, který vydává rektor po schválení AS ČVUT, jako vnitřní předpis ČVUT. 6. Místa akademických pracovníků na FA se obsazují podle ustanovení § 77 zákona. Podrobnosti stanoví Řád výběrového řízení ČVUT, který vydává rektor po schválení AS ČVUT jako vnitřní předpis ČVUT. Výběrové řízení je možno konat i při přijímání dalších zaměstnanců. Další pracovní místa obsazovaná na FA na základě výběrového řízení stanoví děkan. 7. Podle zásad uvedených v § 76 zákona lze poskytnout akademickému pracovníku FA tvůrčí volno. O poskytnutí tohoto volna rozhoduje děkan. 8. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem jsou upravena v ustanoveních § 71 až 75 zákona. FA je oprávněna provádět habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v následujících oborech: - teorie architektury - dějiny architektury a ochrana památek - architektonická tvorba - urbanismus a územní plánování. Proceduru habilitačních a jmenovacích řízení upřesňuje Metodika pro habilitační a jmenovací řízení na ČVUT, kterou vydává rektor po schválení VR ČVUT. 9. Rektor může na návrh děkana jmenovat profesora, který ukončil pracovní poměr na ČVUT, emeritním profesorem. Jmenování a působnost emeritního profesora se řídí Statutem emeritního profesora ČVUT, který vydává rektor po projednání v AS ČVUT a schválení VR ČVUT.
Část šestá - Ekonomické zabezpečení a hospodaření FA Článek 28 - Ekonomické zabezpečení FA 1. FA hospodaří s finančními zdroji z dotace na základě rozpočtu ČVUT, s prostředky získanými hlavní činností FA, s prostředky získanými doplňkovou činností, dary a dalšími zdroji. 2. Děkan je oprávněn nakládat jménem ČVUT s majetkem evidovaným v rámci FA s výjimkou aktů uvedených v § 15 odst. 1 zákona, v nichž rozhoduje rektor po předchozím souhlasu Správní rady ČVUT a čl. 31 odst. 5 Statutu ČVUT. 3. FA má právo využívat podnikatelských oprávnění nebo oprávnění k podnikatelské činnosti podle zvláštních předpisů, která jsou podmínkou výkonu doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2 zákona, jejichž nositelem je ČVUT. Článek 29 - Hospodaření FA 1. Hospodaření FA se řídí zásadami, uvedenými v § 20 zákona a v Pravidlech hospodaření ČVUT. 2. FA sestavuje svůj rozpočet jako vyrovnaný. 3. FA vede účetnictví jako jedno středisko ČVUT a účtuje v soustavě podvojného účetnictví. Článek 30 - Kontrola hospodaření 1. Kontrola hospodaření se provádí profesními zaměstnanci v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti:
108
a) periodicky, b) mimořádně na základě rozhodnutí děkana nebo rektora. 2. Ke kontrole hospodaření musí všechna pracoviště poskytnout neprodleně všechny potřebné podklady. Na vyžádání jsou povinna podat písemné vyjádření ke kontrolnímu zjištění. 3. AS FA provádí kontrolu využívání finančních prostředků FA. 4. Výsledky kontrol se využívají pro operativní řízení i pro přípravu dlouhodobého záměru FA a jeho aktualizaci.
Část sedmá - Ceremoniál FA Článek 31 - Insignie a taláry FA 1. Vnějším výrazem pravomoci a odpovědnosti představitelů FA při slavnostních příležitostech jsou insignie FA. 2. Insignie FA tvoří žezlo děkana, řetězy děkana a proděkanů. 3. Žezlo děkana se používá při akademických obřadech ČVUT. 4. Pečeť ČVUT používá FA k označení významných dokumentů FA podle směrnice stanovené rektorem. 5. Řetězy FA jsou oprávněni používat při slavnostních příležitostech - děkan a proděkani, - předseda AS FA, - promotoři, 6. Taláry ČVUT jsou při slavnostních příležitostech oprávněni užívat - děkan a proděkani, - předseda AS FA, - členové VUR FA a významní hosté FA podle rozhodnutí děkana, - ostatní akademičtí pracovníci podle pokynů děkana, - tajemník a další zaměstnanci podle pokynů děkana. 7. Dokumentace insignií a talárů ČVUT jsou uloženy v archivu ČVUT.
Článek 32 - Inaugurace děkana 1. Slavnostní inaugurace děkana po jeho jmenování rektorem probíhá na slavnostním shromáždění akademické obce FA nebo na veřejném zasedání AS FA. 2. Při inauguraci skládá děkan do rukou předsedy AS FA slavnostní slib, jehož text je uveden v Příloze č. 7 Statutu ČVUT - Slavnostní sliby. Po složení slavnostního slibu předává předseda AS FA děkanovi řetěz děkana FA jako výraz pravomoci a odpovědnosti děkana. 1.
Článek 33 - Imatrikulace a promoce FA organizuje slavnostní imatrikulace studentů a promoce absolventů bakalářských a magisterských studijních programů. Promoce doktorů věd, absolventů doktorských studijních programů a předávání diplomů nově jmenovaným docentům organizuje Rektorát ČVUT. Součástí těchto slavnostních aktů je akademický slib imatrikulační, nebo promoční slib bakalářský, magisterský, doktorský a docentský, jejichž znění jsou uvedena v Příloze č. 7 Statutu ČVUT s Dodatkem Slavnostních slibů FA uvedených v Příloze č. 3 tohoto statutu.
109
Část osmá - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Článek 34 - Razítka FA
1. FA používá kulaté razítko s malým státním znakem a textem "České vysoké učení technické v Praze - Fakulta architektury". 2. FA používá kulatého razítka s malým státním znakem a s textem "České vysoké učení technické v Praze - F 5", jedná-li jménem ČVUT. 3. Používání kulatých razítek upravuje směrnice, kterou vydává rektor. 4. Podobu a pravidla pro užívání razítek, která nejsou uvedena v odstavci 1 a 2 (řádkových razítek), stanoví Organizační řád FA.
Článek 35 - Úřední deska
1. FA zřizuje úřední desku. 2. Úřední deska musí být zřetelně označena a umístěna na dobře přístupném místě v sídelní budově FA. 3. Úřední deska slouží pro zveřejňování informací týkajících se FA. Na úřední desce se vyvěšují zejména: a) údaje týkající se přijímacího řízení (§ 49 odst. 5 zákona), b) informace o začátku akademického roku a o jeho členění na období výuky, zkoušek a prázdnin, jakož i o lhůtách pro zápis do semestru, akademického roku či bloku studia, c) informace o termínech a místu konání státních závěrečných zkoušek, d) údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem včetně termínů příslušných veřejných zasedání VUR FA a VR ČVUT (§ 75 odst. 1 zákona), e) údaje o ukončení řízení podle předchozího bodu, f) rozhodnutí doručovaná studentům náhradním způsobem (§ 50 odst. 5, § 68 odst. 3, písm. a) až e) zákona); osmý den po vyvěšení písemnosti na úřední desku se v tomto případě považuje za den doručení, g) informace o výši poplatků a úhrad podle čl. 11 odst. 1 Statutu ČVUT, i) informace o termínech a místě zasedání AS FA a AS ČVUT, j) další důležité veřejné informace. 4. Informace uvedené v odstavci 3 písmeno a) až e) zveřejňované na úřední desce se vystavují rovněž prostřednictvím Internetu.
Článek 36 - Přílohy a vnitřní předpisy FA 1. Součástí statutu jsou následující přílohy: a) Příloha č. 1 - Organizační řád FA, b) Příloha č. 2 - Přehled akreditovaných studijních programů FA, c) Příloha č. 3 - Dodatek slavnostních slibů FA. 2. Vnitřními předpisy FA podle § 33 zákona jsou: a) statut. b) Volební a jednací řád AS FA. c) Jednací řád VUR FA. d) Stipendijní řád FA. e) Disciplinární řád ČVUT.
110
Článek 37 - Přechodná a závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Statut FA schválený akademickým senátem FA dne 22. listopadu 1995, akademickou obcí 15. dubna 1996 a akademickým senátem ČVUT dne 13. listopadu 1996. 2. Od 1. ledna 1999 přešla na ČVUT práva a závazky bývalého právního subjektu FA. 3. Do doby nové akreditace studijních programů doplňuje pedagogickou dokumentaci studijních programů podle § 44 zákona vyhláška děkana schválená VUR FA po vyjádření AS FA. 4. Statut včetně příloh byl schválen AS FA dne 1. 6. 1999 5. Účinnosti nabývá dnem schválení AS ČVUT. prof.. Ing. arch. Bohumil Fanta, Csc. děkan FA
111
Stipendijní řád Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
Část I. Stipendia
Článek 1 Úvodní ustanovení Stipendijní řád Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze v souladu s § 62 odst. 1 písm.i) a § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění zákonů (zákon o vysokých školách) – (dále jen "zákon") a se Stipendijním řádem Českého vysokého učení technického v Praze upravuje poskytování stipendií studentům bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "FA"). Článek 2 Druhy stipendií a jejich zdroje 1. Studentům FA mohou být přiznána tato stipendia: a) stipendium za vynikající studijní výsledky, b) účelové stipendium, c) doktorské stipendium. 2. Stipendia jsou hrazena z těchto zdrojů: a) dotace ze státního rozpočtu, b) ze stipendijního fondu Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT") c) z grantů, d) z účelových darů. 3. Stipendium může být přiznáno za akademický rok, za semestr nebo jako jednorázové. 4. Stipendium se vyplácí ve dvou výplatních termínech - první část v listopadu, druhá část v únoru; náhradní termín je v prosinci a v březnu. Při přiznání stipendia rektorem vyplácí se stipendium v termínu stanoveném rektorem.
Článek 3 Stipendium za vynikající studijní výsledky 1. Stipendium může být přiznáno pouze studentům bakalářských a magisterských studijních programů prezenční formy studia, kteří: b) byli podle zákona v předcházejícím úseku studia (semestr, akademický rok či blok), za jehož absolvování žádají stipendium, studenty prezenční formy studia na FA, c) splnili předepsaná kritéria pro přiznání stipendia, d) podali žádost o přiznání stipendia děkanovi prostřednictvím studijního oddělení v termínech jím stanovených . 2. Stipendium podle odstavce 1 může být přiznáno i studentům, kterým děkan uznal úsek studia nebo jednotlivé předměty v souladu se Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT, které studenti absolvovali na jiných fakultách nebo vysokých školách v prezenční formě studia. 3. Stipendium může být studentovi přiznáno nejdéle po dobu 10 měsíců akademického roku, ve kterém student podal žádost o stipendium, a to mu bylo
112
přiznáno děkanem. Maximální výše stipendia je 0,8 základu pro stanovení poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 2 zákona (dále jen "základ") za měsíc. 4. Pokud student v akademickém roce vypracovává pouze diplomovou práci nebo bakalářskou práci a skládá státní zkoušku, bude mu přiznáno stipendium nejdéle po dobu 5 měsíců tohoto akademického roku. 5. O přiznání stipendia rozhoduje děkan.
Článek 4
Účelová stipendia 1. Účelové stipendium může být přiznáno studentům bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů v prezenční formě studia. 2. Může být přiznáno: a) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké i další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí (účast na vědeckém projektu, vědeckovýzkumné nebo umělecké činnosti na pracovišti a dalších aktivitách), b) za zcela výjimečné studijní výsledky, za absolvování studijního programu s hodnocením prospěl s vyznamenáním nebo za zkrácení doby studia oproti doporučenému časovému plánu, c) v případě tíživé sociální situace studenta, d) na podporu studia studentů - občanů České republiky v zahraničí, e) na podporu studia studentů - cizinců v České republice, f) v dalších případech zvláštního zřetele hodných, zejména: na podporu odborných praxí a exkurzí studentů na území České republiky a v zahraničí, - (za úspěšnou reprezentaci FA nebo ČVUT a příkladné občanské činy, - za sportovní reprezentaci FA nebo ČVUT, za sportovní výsledky a sportovní činnosti mimo ČVUT při splnění podmínky, že vážený studijní průměr v předchozím akademickém roce studia dosažený studentem, byl roven nebo menší než 2,00, g) za účast na výzkumném záměru grantu, nebo uměleckém projektu h) jako mimořádné stipendium. Podmínky pro jeho přiznání stanoví poskytovatel. 3. Účelová stipendia přiznává děkan nebo rektor na základě žádosti studenta nebo návrhu akademických funkcionářů a vedoucích pracovišť. Stipendium může být přiznáno i opakovaně. 4. Studentům zapsaným ve studijních programech FA může přiznat účelové stipendium děkan. 5. Celkový limit částky účelového stipendia podle odstavce 2 písm. a) až f), kterou lze studentovi vyplatit v daném kalendářním roce, je v součtu dvanáctinásobek základu.
Článek 5 Doktorská stipendia 1. Stipendium je přiznáno všem studentům doktorských studijních programů prezenční formy studia. Je vypláceno po dobu standardní délky studia - 3 roky. Doktorské stipendium má dvě části: a) nárokovou - pravidelnou měsíční částku vyplácenou v průběhu celého akademického roku, b) nenárokovou - přiznávanou za vynikající výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, umělecké a pedagogické činnosti.
113
2. Stipendium podle odstavce 1 písm. a) může být přiznáno ve výši 140 až 200% základu měsíčně. Konečnou výši v rámci tohoto rozmezí stanoví pro daný akademický rok rektor. Pokud student neplní studijní povinnosti vyplývající z individuálního studijního plánu, může děkan na podnět oborové rady vyplácenou částku snížit. 3. Stipendium podle odstavce 1 písm. b) přiznává děkan na návrh školitele, vedoucího ústavu nebo oborové rady jako měsíční částku vyplácenou po stanovenou dobu akademického roku tak, aby nebyl překročen celkový objem přidělených účelových prostředků na doktorská stipendia.
Článek 6
Případy, kdy stipendium nelze přiznat 1. Stipendium nelze studentovi přiznat a vyplácet: a) pokud studuje v jiné než prezenční formě studia, b) po dobu přerušení studia - podle zákona není studentem, c) při nesplnění podmínky disciplinární bezúhonnosti. Studentu byla v době kratší než tři měsíce před termínem posuzování udělena sankce napomenutí a běží mu lhůta k osvědčení při podmínečném vyloučení ze studia, d) u stipendia podle čl. 2 odst. 1 písm. a), pokud studoval v předcházejícím úseku studia v jiné než prezenční formě studia.
Článek 7 Stipendia z dotace 1. Finanční prostředky určené k výplatě stipendií z dotace ze státního rozpočtu schvaluje v rámci rozpočtu ČVUT Akademický senát FA (dále jen "AS FA") - pro studenty studijních programů uskutečňovaných na FA - k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 5 přiznaného děkanem. - k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 6 přiznaného rektorem. 2. Finanční prostředky pro výplatu doktorského stipendia jsou přidělovány účelově Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vypláceny v celkové výši tak, jak byly přiděleny FA prostřednictvím ČVUT. 3. Stipendia z dotace mohou být přiznána pouze v souladu s § 91 odst. 2 a 3 zákona. Článek 8
Stipendia z dalších zdrojů 1. Stipendia mohou být dále hrazena ze zdrojů podle čl. 2 odst. 2 písm. b) až d). 2. Prostředky ze stipendijního fondu ČVUT jsou určeny na posílení prostředků na stipendia z dotace podle čl. 2 odst. 2 písm. a), 3. Prostředky z grantů mohou být přiznávány jako účelové stipendium podle pravidel poskytovatele. 4. Účelové dary mohou být v souladu se záměry poskytovatele převedeny do stipendijního fondu ČVUT nebo mohou být přiznány jako účelové stipendium podle pravidel poskytovatele.
114
Část II. Kriteria pro přiznání stipendia Článek 9
Kriteria pro udělení stipendia za vynikající studijní výsledky podle čl. 3 tohoto řádu 1. Kriterium pro přiznání stipendia na FA je splnění počtu kreditů a váženého průměru. Přitom se vážený průměr počítá ze všech předmětů ukončených v semestru či akademickém roce. 2. Kriteria pro přiznání stipendia studentům studijních programů na FA se stanovují takto: a) nutný počet získaných kreditů - za semestr - 30 - za akademický rok - 60, b) dosažení potřebného váženého studijního průměru ze všech známek Při váženém průměru za semestr za akad.rok 1,00 - 1,2 5.(x + 500) 10.(x + 500) 1,21 - 1,5 5.(x + 200) 10.(x + 200) c) částku x stanoví děkan na základě počtu udělených stipendií a v závislosti na výši prostředků na stipendia za vynikající studijní výsledky
Část III. Rozhodování o přiznání stipendia Článek 10 Rozhodování o přiznání stipendia 1. Rozhodnutí o přiznání stipendia musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat informace o výplatě stipendia a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být doručeno do vlastních rukou nebo způsobem náhradního doručení, který určují vnitřní předpisy ČVUT a FA. 2. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost o přezkoumání se podává písemně rektorovi prostřednictvím děkana. Děkan může žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak žádost předá k rozhodnutí rektorovi. 3. Rektor: zamítne žádost o přezkoumání rozhodnutí, jestliže byla podána opožděně, nebo jestliže byla podána jinou osobou, změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem FA nebo ČVUT. 4. Student může požádat o přezkoumání rozhodnutí o přiznání stipendia podle čl. 3 a čl. 5. 5. Proti rozhodnutí rektora není žádost o přezkoumání přípustná.
115
Článek 11 Společná a závěrečná ustanovení 1. Tento stipendijní řád je platný pro studenty FA studijních programů uskutečňovaných na FA. Při posuzování žádostí o přiznání stipendia za vynikající studijní výsledky dosažené v akademickém roce 1998/99 se bude postupovat podle zásad Stipendijného řádu FA, který byl schválen AS FA s účinností od 1.10.1992 2. Na studenty - cizince, kteří studují v českém jazyce za stejných podmínek jako studenti České republiky, se tento řád vztahuje v plném rozsahu, pokud mezinárodní smlouva nebo Příloha č. 4 Statutu ČVUT Podmínky studia cizinců na ČVUT nestanoví jinak. 3. Tento řád je vnitřním předpisem FA ČVUT a nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000 po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "AS ČVUT"). 4. Tento řád byl schválen AS FA dne 26. 5. 1999. 5. Tento řád byl schválen AS ČVUT dne 12. 5.1999 prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. děkan FA
116
Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze
Část první Základní ustanovení
Článek 1 1. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT") se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen "zákon") jako součást vnitřních předpisů ČVUT a v souladu se Statutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách nebo ČVUT, fakultách a jeho vysokoškolských ústavech (dále jen "fakulty"). 2. Část druhá, pátá, šestá a sedmá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia. 3. Část třetí tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia. 4. Část čtvrtá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia. Část druhá
Bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy
1.
2.
3.
4. 5.
Článek 2 Organizace akademického roku V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku, začátek organizované výuky a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný harmonogram akademického roku ČVUT. Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména začátek a konec výuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit. Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu ("dále jen "děkan”) vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán je oproti harmonogramu akademického roku ČVUT doplněn o období, v němž se konají státní závěrečné zkoušky, přijímací zkoušky a další akademické aktivity specifické pro fakultu. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimního semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin. V každém semestru je 14 týdnů výuky a každé zkouškové období trvá 6 týdnů. Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů. Článek 3
Studijní programy 1. ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy - bakalářské podle § 45 zákona, magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam akreditovaných studijních programů ČVUT je uveden v Příloze č. 2 Statutu ČVUT. 2. Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách.
117
3. Studijní programy uskutečňované na více fakultách jsou uvedeny ve Statutu ČVUT i ve statutech všech zúčastněných fakult. 4. Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou: a) prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za přítomnosti studenta v prostorách ČVUT, b) distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především na základě samostatné práce studenta, c) kombinovaná, při níž je výuka ve studijní programu kombinací prezenční a distanční formy studia. Časový rozsah prezenční části studia musí být uveden u všech studijních předmětů kombinované formy studia. 5. Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka studijního programu a sestává ze systémově uspořádaných studijních předmětů. 6. Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem vyjádřená v rocích (semestrech), za kterou by student měl při průměrné studijní zátěži studium dokončit. Standardní doba studia je uvedena v Příloze č. 2 Statutu ČVUT. 7. Doba studia je doba od prvního zápisu do studijního programu do jeho ukončení podle čl. 20 odst. 1 a odst. 5. Do doby studia se započítávají i všechna přerušení studia. Maximální doba studia ve studijním programu bakalářském je 6 roků, ve studijním programu magisterském je 10 roků a v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program je 5 roků. Pro studium v doktorském studijním programu je maximální doba studia 8 roků. Doba studia nesmí překročit maximální dobu studia v příslušném studijním programu. 8. V případě, že student řádně neukončí studium v maximální době studia, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 9. Součástí studijního programu je studijní plán podle čl. 7 a čl. 30. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů ve formě doporučeného plánu studia v členění na akademické roky a semestry. Doporučený studijní plán respektuje standardní dobu studia. Studijní plán studijního oboru může být koncipován jako jednooborový, víceoborový nebo mezioborový.
Článek 4
Bakalářské studijní programy Na fakultách se uskutečňují bakalářské studijní programy.
Článek 5 Magisterské studijní programy Na fakultách se uskutečňují magisterské studijní programy a magisterské studijní programy navazující na bakalářské studijní programy. Článek 6 Doktorské studijní programy 1. Na fakultách se uskutečňují doktorské studijní programy. 2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.
118
Část třetí Studium v bakalářských a magisterských studijních programech Článek 7 Studijní plány 1. Studijní plán je součástí studijního programu. Jeho aktualizaci projednává a schvaluje vědecká rada fakulty nebo ČVUT po vyjádření příslušného akademického senátu. Základním výukovým modulem studijního plánu je studijní předmět (dále jen "předmět”). Předmět je charakterizován počtem výukových hodin v jednom týdnu, formou výuky podle čl. 10, způsobem zakončení podle čl. 9 a počtem kreditů získaných při jeho absolvování. 2. Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný. 3. Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán v členění na studijní obory, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Studijní plán může umožnit i mezioborové a víceoborové studium. Součástí studijního plánu je doporučený časový plán studia tj. doporučení časového postupu zápisu předmětů, jehož dodržení umožní dokončit studium ve standardní době studia. Studijní plán je strukturován takto: a) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů podle volitelnosti na povinné, povinně volitelné a volitelné, b) vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba, c) stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok, blok studia) včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění, d) určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován.
Článek 8 Kreditový systém 1. Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový systém, jehož znaky jsou: a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia v akademickém roce za 28 týdnů výuky - 60 kreditů v semestru za 14 týdnů výuky - 30 kreditů, b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu, c) hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia. 2. Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s ECTS (European Credit Transfer System) usnadňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Článek 9 Způsob zakončení předmětu 1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. 2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím získal přiřazený počet kreditů.
119
3. Předměty, které student úspěšně neukončil, si může zapsat podruhé. Každý předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.
Článek 10 Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace 1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci. 2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. 3. Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto: a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. b) Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace výsledků vlastní práce studentů a diskuse. Fakulta vytváří podmínky pro tyto formy výuky zabezpečením přístupu studentů do knihoven, rýsoven, ateliérů, laboratoří, studoven a k počítačové síti. c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v terénu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou. d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy výuky. 4. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů. 5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí katedry nebo ústavu (dále jen "katedra”). 6. Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka. 7. Na výuce podle odstavce 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorských studijních programů a vynikající studenti magisterských studijních programů.
Článek 11 Ověřování studijních výsledků 1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo jejich kombinací. 2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách se prověřuje soubornou zkouškou, pokud je po definovaném bloku studia ve studijním programu stanovena. 3. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky.
120
1. 2.
3.
4.
5.
Článek 12 Zápočet a klasifikovaný zápočet Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo na začátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky vymezených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zápočet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačního stupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň "nevyhověl” se do výkazu o studiu neuvádí. Získání nebo nezískání zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu nahlásí katedra studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohoto hlášení určí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zápočtů a klasifikovaných zápočtů vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let. Článek 13
Zkouška 1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm. 2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky mohou být i komisionální. 3. Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. 4. Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném termínu. 5. Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhém opravném termínu známkou nevyhověl, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravném termínu klasifikován známkou nevyhověl, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Jakákoliv další opravná zkouška je nepřípustná. 6. Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň "nevyhověl” se do výkazu o studiu neuvádí.
121
7. Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl. 8. Konání zkoušek ze studijního předmětu se uskutečňuje v souladu s pravidly vyhlášenými podle odstavce 3. 9. O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhoduje vedoucí katedry. 10. Hrubé porušení stanovených pravidel zkoušky může být hodnoceno jako disciplinární přestupek. 11. Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před tříčlennou komisí, kterou jmenuje vedoucí katedry. V případě písemné zkoušky bude provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry jmenuje komisi děkan. 12. Výsledek zkoušky předá katedra neprodleně studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob předání výsledků zkoušek určí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat je po dobu deseti let.
1. 2. 3.
4. 5.
6.
Článek 14 Souborné zkoušky Soubornou zkouškou se ověřuje zvládnutí souvislostí ve vymezeném souboru předmětů. Souborná zkouška má písemnou, ústní nebo kombinovanou formu. Požadavky souborné zkoušky stanoví studijní program. Organizaci, pravidla a termíny pro její konání stanoví děkan. Souborná zkouška ústní se koná před komisí, kterou jmenuje děkan. Písemná souborná zkouška nebo její část je hodnocena komisionálně. Komise je nejméně tříčlenná. Předsedou komise je profesor nebo docent. Souborná zkouška může být uznána za vykonanou studentům, kteří splnili podmínky podle odstavce 2. Soubornou zkoušku lze opakovat jednou. Pokud ani při opakování student soubornou zkoušku nesloží nebo se k souborné zkoušce nedostaví podle odstavce 6, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student k souborné zkoušce nebo jejímu opakování nedostaví a do pěti dnů se s uvedením důvodů písemně neomluví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by zkoušku nevykonal a je hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl. Omluva se podává děkanovi, který rozhoduje o jejím přijetí nebo odmítnutí.
Článek 15 Klasifikační stupnice 1. Při hodnocení studia podle čl. 12 až 14 a 22 se užívá povinně klasifikační stupnice výborně 1
velmi dobře 2
dobře 3
nevyhověl 4
Slovní hodnocení se užívá při zápisu do výkazu o studiu, numerické hodnocení je evidováno v informačním systému. 2. Pro zpřesněné hodnocení studia zejména pro potřeby mobility studentů platí tato převodní tabulka
122
Klasifikační stupnice body ECTS
výborně
velmi dobře
dobře
nevyhověl
86 až 100 A
70 až 85 B C
50 až 69 D E
0 až 49 F
Článek 16 Průměrná klasifikace studenta 1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr, akademický rok, nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem (Kp . Zp p VP = ————, (Kp p kde Kp … je počet kreditů za předmět p ukončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Zp … je klasifikace předmětu p a kde p probíhá množinu všech předmětů absolvovaných studentem v daném úseku studia, zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem. 2. Děkan může směrnicí stanovit další metodu hodnocení průměrné klasifikace (zejména systém jednic).
Článek 17 Průběh studia
1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. Při zápise je studentovi vydán průkaz studenta a výkaz o studiu. 2. Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Slavnostní imatrikulaci studentů organizuje fakulta do 30 dnů po zahájení akademického roku. Součástí imatrikulace je imatrikulační slib, který student podepíše. Znění imatrikulačního slibu je uvedeno v Příloze č. 7 Statutu ČVUT. 3. Student má právo se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu, studijního oboru a v souladu s tímto předpisem účastnit cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty, klasifikované zápočty a konat zkoušky. 4. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program a studijní obor povinné, povinně volitelné a volitelné. 5. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru, akademického roku nebo bloku studia a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu
123
písemně omluví a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi náhradní termín zápisu. 6. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je jeden semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průběhu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů. Na rozhodnutí děkana o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí děkana se vyznačí do výkazu o studiu a do dokumentace vedené o studentovi. 7. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku. 8. Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardní dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia stanovenou podle čl. 3 odst. 7. 9. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností a studentovi se ukončí studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. 10. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardní doby studia a maximální doby studia nejsou tímto dotčena. 11. Studentovi, který byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou a již v minulosti v tomto studijním programu uskutečňovaném touto fakultou studoval nebo studoval ve studijním programu uskutečňovaném jinou fakultou ČVUT, popřípadě ve studijním programu uskutečňovaném jinou vysokou školou v České republice nebo v zahraničí, může na základě jeho žádosti děkan povolit započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok), pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotlivých předmětů. 12. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční škole pokud odpovídají obsahu předmětů jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan.
Článek 18
Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu 1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem studijního programu - semestr, akademický rok, blok studia. 2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu. 3. Pokud student nezískal počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu, nemůže být zapsán do dalšího semestru, akademického roku nebo bloku studia. 4. Termíny a organizaci zápisu stanoví děkan. 5. Minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu
124
a) za první semestr studia 10 b) za první akademický rok studia (2 semestry) 20 c) za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední dva semestry, kdy student byl studentem ze zákona 30 d) za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část akademického roku nebyl student studentem ČVUT (zejména přerušení studia, přestup) 15 e) jiný počet kreditů může určit děkan v souladu s čl. 17 odst. 10. 6. Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 17 odst. 11 nejsou považovány za kredity získané v tomto semestru nebo akademickém roce. Započítávají se pouze do celkového součtu kreditů studentem získaných. 7. Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok nebo blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi, který nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavce 5, se ukončuje studium pro nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 8. Kontrola počtu kreditů pro pokračování ve studiu v dalším akademickém roce je povinná a uskuteční se i v případě, že není požadována studijním plánem daného studijního programu.
Článek 19 Přestupy 1. Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia podle čl. 18 odst. 5 písm. b) požádat o přestup do studijního programu uskutečňovaného na kterékoliv fakultě ČVUT. Přestup lze povolit po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia též studentovi z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a rozhodování o něm je v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta do konkrétního úseku studia podle doporučeného časového plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném na přijímací fakultě. 2. Studentovi, který absolvoval studijní program, nebo jeho část, uskutečňovaný na jiné fakultě ČVUT, na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může děkan na základě jeho žádosti uznat absolvované úseky studia (semestr, akademický rok nebo blok), pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotlivých předmětů. 3. Uznání podle odstavce 2 lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 4. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan, stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu. 5. Při přestupu studentů podle odstavce 4 a studentů studijních programů uskutečňovaných na ostatních fakultách ČVUT se do doby studia podle čl. 3 odst. 7 započítává doba od prvního zápisu do původního studijního programu uskutečňovaného fakultou ČVUT. U studentů přestupujících ze studijního programu uskutečňovaného jinou vysokou školou v České republice nebo vysokou školou v zahraničí se započítává doba studia odpovídající uznaným úsekům studia nebo uznaným předmětům.
125
Děkan ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia.
Článek 20 Ukončení studia 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. 2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a oboru studia vydává ČVUT spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce. 3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul bakalář (ve zkratce "Bc.” uváděné před jménem). 4. Absolventům studia v magisterských studijních programech uskutečňovaných a) Fakultou stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, dopravní, příslušnou fakultou a vysokoškolským ústavem nebo ČVUT a vysokoškolským ústavem se uděluje akademický titul inženýr (ve zkratce "Ing.” uváděné před jménem), b) Fakultou architektury se uděluje akademický titul inženýr architekt (ve zkratce "Ing. arch.” uváděné před jménem). 5. Studium se dále ukončuje a) zanecháním studia, b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto řádu, c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona, e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona. V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. 6. Absolventovi studia ve studijním programu podle odstavce 1 vydá děkan na základě jeho žádosti: a) doklad o vykonaných zkouškách b) dodatek k diplomu. 7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 5 vydá děkan na jeho žádost doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu. 8. Dnem ukončení studia a) podle odstavce 5 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) podle odstavce 5 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci, c) podle odstavce 5 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen”ministerstvo”), d) podle odstavce 5 písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení studijního programu, e) podle odstavce 5 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. 9. Student, který ukončil studium podle odstavce 1 a 5, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůči ČVUT, včetně vyrovnání poplatků.
126
Článek 21 Státní zkoušky 1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné. 2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále další odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komise jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem. O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5. 3. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Skládá se z několika částí, z nichž každá se klasifikuje zvlášť: a) obhajoby diplomové nebo bakalářské práce, b) ústních zkoušek z odborných předmětů nebo tématických okruhů, c) případně dalších podle odstavce 5. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech. Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a ústní zkoušky na neveřejném zasedání. 4. Obhajoba bakalářská práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu. 5. Části a jednotlivé předměty nebo tématické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu. 6. Předpoklady pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dány příslušným studijním programem. 7. Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan. 8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je klasifikován známkou "nevyhověl”. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout. 9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včetně jejího případného opakování nejpozději do 1 roku ode dne splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tato doba se prodlužuje na 1,5 roku (18 měsíců) v případě, kdy studijní program v souladu s odstavcem 5 stanoví, že student se může zapsat k obhajobě diplomové práce až po vykonání předepsaných částí státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3. Nesložení státní závěrečné zkoušky v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Za splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu se považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty. 10. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 7.
127
Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). 11. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. 12. Jednání zkušební komise řídí její předseda (místopředseda). Jednací řád zkušebních komisí stanoví směrnice děkana. 13. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i organizační zabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana.
Článek 22 Klasifikace státní závěrečné zkoušky 1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek se klasifikují stupnicí podle čl. 15 odst. 1. 2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s přihlédnutím k hodnocení jejich částí včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena stupněm nevyhověl, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen nevyhověl. 3. Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky jestliže a) neodevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci včas, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána, b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování, jeho neúčast byla podle čl. 21 odst. 8 písemně řádně omluvena a omluva byla děkanem uznána. 4. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestliže a) neodevzdal diplomovou práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána, b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast řádně do pěti dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána, c) jeho obhajoba diplomové, bakalářské práce nebo jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena "nevyhověl” popřípadě všechny předepsané části státní závěrečné zkoušky byly hodnoceny "nevyhověl”. 5. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla hodnocena "nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou. Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena známkou "nevyhověl” rozhodne zkušební komise zda je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky i vypracování nové bakalářské nebo diplomové práce. 6. Studentovi, který podle odstavce 4 i při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomovou nebo bakalářskou práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba diplomové, bakalářské práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).
Článek 23 Celkový výsledek studia 1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupni a) prospěl s vyznamenáním b) prospěl
128
c) neprospěl. 2. Celé studium absolvuje s hodnocením "prospěl s vyznamenáním” který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru odst. 1 max. 1,50, v průběhu studia byl nejvýše z 1 předmětu známkou dobře a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým výborně.
ten student, podle čl. 16 klasifikován prospěchem
Část čtvrtá Studium v doktorských studijních programech
Článek 24 Doktorský studijní program, jeho struktura, formy a délka 1. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje na ČVUT, jeho fakultách, vysokoškolských ústavech a na pracovištích mimo ČVUT smluvně vázaných (dále jen "externí pracoviště”). Na doktorské studijní programy uskutečňované a) na dvou nebo více fakultách, nebo b) na ČVUT a jedné nebo více fakultách nebo vysokoškolském ústavu, c) nebo alespoň na dvou fakultách a externím pracovišti, se vztahuje čl. 3 odst. 3. Vlastní pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav, externí pracoviště), kde probíhá odborná část studijního programu je školicí pracoviště. 2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studijních plánů (dále jen "ISP") podle čl. 30 pod vedením školitele. Hodnotícím odborným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upravuje čl. 25. 3. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech formách, včetně všech přerušení, je stanovena v odstavci 8 a čl. 3 odst. 7. Jmenovitá doba studia daná ISP je závislá na studijní zátěži a přítomnosti studenta na pracovišti. Do jmenovité doby studia se nezapočítává doba přerušení studia. 4. Jmenovitá doba prezenční formy studia je rovna standardní době studia a může být prodloužena o rok. 5. Jmenovitá doba v distanční formě studia je 5 let a může být prodloužena o jeden rok. 6. Jmenovitá doba v kombinované formě studia se v ISP určuje individuálně podle podílu prezenční a distanční formy a nepřesahuje délku stanovenou pro distanční formu studia podle odstavce 5. 7. Studium je možné na základě schváleného ISP a v souladu s čl. 30 absolvovat i ve zkrácené době. 8. Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia a studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 33. Do maximální doby studia se započítává i doba přerušení studia. Prodloužení nad 8 roků z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě povoluje děkan. Článek 25 Oborové rady 1. Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen "ORP") je základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6
129
zákona). Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě. 2. Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na obory, je ORP členěna na oborové rady oborů (dále jen "ORO"), které zabezpečují odbornou hodnotící činnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6 až 9. 3. ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT. 4. Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze na jedné fakultě, jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty na základě návrhu školících pracovišť. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává rektor po schválení Vědeckou radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo externích pracovišť. 5. Předsedu ORP volí ze svého středu její členové na prvém zasedání ORP, podle § 47 odst. 6 zákona. Předsedu ORO jmenuje děkan nebo rektor. 6. ORP zejména: a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném doktorském studijním programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné vědecké radě, b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho oborů, iniciuje návrhy na úpravy, nebo konstituování nových oborů v rámci doktorského studijního programu, c) není-li ustavena ORO plní ORP funkci ORO podle odstavce 7. 7. ORO zejména: a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školících pracovišť na rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních prací a školitele pro tato témata; po přijetí uchazeče na návrh školitele schvaluje též školitele-specialisty podle čl. 28 odst. 1, b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 30 odst. 1, odst. 3 a odst. 6, c) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu přijímacího řízení ČVUT, složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle čl. 34 odst. 2 a komisí pro obhajoby disertačních prací podle čl. 35 odst. 2, d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 35 odst. 4, e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném oboru doktorského studijního programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně ORP podle odstavce 9. 8. Činnost a rozhodování ORO podle odstavce 7 písm. a) až d) může provádět předseda ORO po projednání s členy ORO. 9. ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání řídí předseda ORP nebo ORO. Na zasedání ORP předkládají předsedové ORO přehled aktivit oborů studia ve formě písemné zprávy. Ze zasedání a všech usnesení ORP se provádí zápis, který je předkládán děkanovi nebo rektorovi a vedoucím školících pracovišť.
Článek 26 Student doktorského studijního programu 1. Student doktorského studijního programu (dále jen "doktorand”) je členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.
130
2. Doktorand má nárok na 6 týdnů prázdnin v kalendářním roce. 3. Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresovanou děkanovi podle čl. 30 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení. Doba studia včetně přerušení studia nesmí být delší než je maximální doba studia stanovená v čl. 24 odst. 8. Rozhodnutí děkana o přerušení studia musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může do 30 dnů požádat o přezkoumání rozhodnutí. 4. Dokladem o studiu doktoranda je průkaz studenta a výkaz o studiu podle § 57 zákona.
Článek 27 Školitel 1. Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce. 2. Školiteli jsou profesoři, docenti, doktoři věd (DrSc.) a další význační odborníci schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora. 3. Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové téma nebo tématický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO podle čl. 25 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma. 4. Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan. 5. V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání provádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím školicího pracoviště. 6. Školitel se účastní státní doktorské zkoušky (dále jen "SDZ") a obhajoby disertační práce, avšak bez práva hlasovat. 7. Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda. 8. Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Jejich větší počet je možný pouze ve zdůvodněných případech, a to po souhlasu vedoucího pracoviště a příslušné vědecké rady. 9. Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá vedoucímu školícího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení plnění ISP v písemné formě.
Článek 28 Školitel - specialista, studijní garant 1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitelspecialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele-specialistu po schválení předsedou ORO jmenuje děkan. 2. Jestliže studijní program doktoranda ČVUT je uskutečňován na akreditovaném externím pracovišti (zejména Akademii věd České republiky) kde je i školitel, je děkanem, na základě návrhu vedoucího pracoviště, kde je doktorand veden, jmenován studijní garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku.
131
Článek 29 Organizačně-technické zajištění studia v doktorském studijním programu Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále jen "oddělení VVČ”), pod vedením proděkana nebo ředitele vysokoškolského ústavu. Článek 30 Individuální studijní plán a jeho změny 1. ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je sestaven školitelem po dohodě s doktorandem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný pro obě strany. 2. ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 31 a samostatnou vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle čl. 32. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři. 3. ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda se předkládá předsedovi ORO. 4. Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 32 odst. 2 a je doplněn do ISP. 5. Součástí náplně ISP doktoranda v presenční formě studia je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí presentačních zkušeností. Tato praxe probíhá po dobu čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školícího pracoviště po dohodě se školitelem. 6. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat: a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP, nebo i mimo tento termín, b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školícího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO, c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školícího pracoviště, d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školícího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený předsedou ORO. 7. Změny podle odstavce 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odst 6 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi. Článek 31 Studijní blok 1. Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu a tématickým vymezením jeho disertační práce. Sestává z absolvování souboru odborných předmětů podle odstavců 3 až 5, jazykové přípravy podle odstavce 2 a odborné činnosti, presentované vypracováním písemné studie a rozpravou o disertační práci podle odstavců 6 a 7.
132
2. Jazyková příprava je dokumentována zkouškou nejméně z jednoho světového jazyka (zpravidla angličtiny), kterou doktorand musí absolvovat před složením SDZ. 3. Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stanoveny. Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování těchto předmětů (zejména přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi). Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou. 4. Student může, po dohodě se školitelem, absolvovat i další volitelné předměty, které nemusí být vždy zakončeny zkouškou. 5. Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečně zařadit maximálně jeden až dva předměty ze studia v magisterském studijním programu, jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru, v němž je tento předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterském studijním programu neabsolvoval. 6. Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být presentovány též souborem předložených publikací doktoranda. 7. Studie je na školícím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy se účastní školitel, vedoucí školícího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školícího pracoviště může podle svého uvážení stanovit též oponenta studie. 8. Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia, nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia. 9. Veškeré předměty studijního bloku a výsledky o jejich absolvování (zkoušky, nebo zápočty) jsou zapsány ve výkazu o studiu. Seznam předmětů je do výkazu o studiu zapisován po schválení ISP. 10. Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušky jazykové probíhá podle klasifikační stupnice "výborně", "prospěl", "neprospěl". 11. Jestliže výsledek předmětové zkoušky je "neprospěl", může doktorand zkoušku opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se zúčastní školitel. V případě opakovaného neúspěchu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
Článek 32 Disertační práce 1. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsledky vědecké nebo umělecké práce, nebo výsledky přijaté k uveřejnění. 2. Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány při přijímacím řízení na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím školícího pracoviště a souhlasu předsedy ORO. Konkrétnější vymezení tématu v rámci tématického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem. 3. Název disertační práce, včetně její náplně, se stanoví nejpozději na závěr studijního bloku na základě předložené studie podle čl. 31 odst. 6 a rozpravy o tématu disertační práce podle čl. 31 odst. 7.
133
4. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. V případě výsledků práce, které mohou být předmětem ochrany (patentování), je nezbytné alespoň podání výsledků k ochraně. 5. Disertační práce je psána v jazyce českém, slovenském, nebo anglickém. Uchazeči mohou, se souhlasem předsedy ORO, předložit disertační práci i v některém z dalších světových jazyků, mimo anglický jazyk. Další formální náležitosti disertační práce určují Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT. Jestliže práce nesplňuje tyto formální náležitosti nemusí být oddělením pro VVČ přijata k dalšímu řízení.
Článek 33 Způsob ukončení studia 1. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje SDZ a obhajobou disertační práce. SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná se tentýž den. 2. Studium v doktorském studijním programu se dále ukončuje podle § 56 odst. 1 zákona. Článek 34 Státní doktorská zkouška 1. Cílem SDZ je ověření šíře a kvality znalostí, způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru v doktorském studijním programu nebo doktorském studijním programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i odborná rozprava o problematice disertační práce. 2. SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO a jmenuje děkan, včetně jejího předsedy. Zkušební komise včetně členů jmenovaných ministerstvem pro daný doktorský studijní program je nejméně sedmičlenná (nepočítaje školitele). Nejméně dva členové z celé zkušební komise nesmí být zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor doktorského studijního programu nebo doktorského studijního programu může být stálá, nebo může být navržena ad hoc. Jednání zkušební komise pro SDZ se povinně účastní též školitel. 3. Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci z praxe. Oborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členy zkušební komise příslušná vědecká rada. 4. Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formuláři oddělení VVČ. Podmínkou předložení žádosti je úspěšné absolvování studijního bloku. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školícího pracoviště, konání SDZ schvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví fakulta nebo jiné školící pracoviště po dohodě s předsedou zkušební komise. 5. Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: "prospěl s vyznamenáním”, "prospěl” nebo "neprospěl”. 6. Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části se rozhoduje hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti členů oprávněných hlasovat. Zkušební komise nejprve hlasuje mezi stupni "prospěl”, nebo "neprospěl”. K hodnocení "prospěl” je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů, hlasujících "prospěl”; v opačném případě je výsledek "neprospěl”. U výsledku "neprospěl” se zkušební
134
komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí. V případě výsledku "prospěl” hlasuje zkušební komise dále mezi stupni "prospěl s vyznamenáním”, nebo "prospěl”. K hodnocení "prospěl s vyznamenáním” je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů, hlasujících "prospěl s vyznamenáním”; v opačném případě je výsledek "prospěl”. 7. Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ "neprospěl”, může doktorand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného neúspěchu SDZ se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. 8. O průběhu SDZ a jeho závěrech se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zkušební komise a všichni její přítomní členové. O úspěšném absolvování SDZ je doktorandovi oddělením pro VVČ vydán doklad o vykonané SDZ. 9. Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem na úřední desce fakulty.
Článek 35
Hodnocení a obhajoba disertační práce 1. Doktorand, pro započetí řízení k obhajobě své disertační práce, odevzdává: písemnou žádost o povolení obhajoby (na stanoveném formuláři), disertační práci ve čtyřech vyhotoveních, životopis, výkaz o studiu, posudek školitele a teze disertační práce v počtu 20 ks. 2. Oddělení VVČ materiály podle odstavce 1 formálně posoudí, a v případě splnění formálních náležitostí, dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí doktorandovi odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi ORO. Na základě předložených materiálů je nejpozději do 30 dnů děkanem jmenována komise pro obhajobu disertační práce a oponenti disertační práce. 3. Komise pro obhajobu disertační práce je jmenována podle stejných pravidel jako pro SDZ podle čl. 34 odst. 2 a 3. 4. Disertační práce je oponována minimálně dvěma oponenty, kteří jsou na návrh vedoucího školícího pracoviště, nebo školitele a po schválení předsedou ORO jmenováni děkanem. Oponenti jsou význační odborníci v příslušném vědním oboru, z nichž alespoň jeden musí být profesor, nebo DrSc. a nejvýše jeden je zaměstnancem ČVUT. 5. Oponentský posudek má být vypracován do třiceti dnů po zaslání disertační práce. Nemůže-li oponent posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů. V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat, nebo neobdrží-li oddělení VVČ posudek do 30 dnů, jmenuje děkan na návrh předsedy ORO nového oponenta. 6. Předseda komise pro obhajobu disertační práce seznámí s oponentskými posudky doktoranda i jeho školitele. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky, nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může si doktorand disertační práci vyžádat zpět k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se zastavuje. Nevyužije-li doktorand možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné. 7. Termín obhajoby disertační práce stanoví předseda komise pro obhajobu disertační práce nejpozději do 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen doktorand, školitel, oponenti a členové komise.
135
8. Obhajoby disertační práce se účastní též oponenti. Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a členové komise pro obhajobu disertační práce s omluvou souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta je při obhajobě disertační práce přečten. V případě kritického posudku je účast oponenta povinná. 9. Konání obhajoby disertační práce je zveřejněno na úřední desce fakulty, nejméně 3 týdny předem. Po tuto dobu mohou zájemci do disertační práce nahlížet a činit si z ní výpisky. Své připomínky mohou podat písemně předsedovi komise pro obhajobu disertační práce, nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce. Uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko. 10. Obhajoba disertační práce je veřejná, včetně vyhlášení výsledků, hodnocení výsledků obhajoby disertační práce je neveřejné. Neveřejné části zasedání se účastní též školitel. Výsledek vyhlašuje předseda komise pro obhajobu disertační práce bezprostředně po rozhodnutí komise. 11. Komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby disertační práce rozhoduje tajným hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti jejich členů. Hlasování se účastní též přítomní oponenti. Celkové hodnocení je "obhájil” nebo "neobhájil”. K hodnocení "obhájil” je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů oprávněných hlasovat, v opačném případě je výsledek "neobhájil”. V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí. 12. O průběhu obhajoby disertační práce a jeho usneseních se vede zápis, který podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové. Zápis a protokol je postoupen děkanovi. 13. Doktorand může opakovat neúspěšnou obhajobu disertační práce nejvýše jednou, a to po přepracování disertační práce, nejdříve však za půl roku. V případě neúspěšně opakované obhajoby disertační práce se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. 14. Na vlastní žádost, před vydáním diplomu podle odstavce 15, je absolventu o řádném ukončení studia a o udělení titulu "doktor” (ve zkratce "Ph.D.”), vydán příslušný doklad oddělením VVČ. 15. Na základě řádného ukončení studia v doktorském studijním programu obdrží absolvent diplom a vysvědčení o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce. Diplom i vysvědčení je absolventům odevzdáván zpravidla na slavnostním shromáždění (promoci) ČVUT. Cizinci je zároveň vydán překlad diplomu a vysvědčení v jazyce anglickém.
Část pátá Způsob náhradního doručování a přezkoumání rozhodnutí Článek 36 1. Na způsob náhradního doručení v případě rozhodování podle § 68 odst. 3 zákona se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT. 2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana, o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odst. 3 zákona. 3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode dne jeho doručení.
136
4. V žádosti o přezkoumání uvede student své jméno, bydliště, název studijního programu a fakulty nebo ČVUT a vysokoškolského ústavu, který studijní program uskutečňuje a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnutím a připojí vlastnoruční podpis. 5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemně a obsahuje: a) rozhodnutí, b) jeho odůvodnění, c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není přípustná, d) údaj o tom, který orgán jej vydal, e) datum vydání rozhodnutí, f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno, g) úřední razítko ČVUT, h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.
Část šestá Matrika studentů Článek 37 1. ČVUT vede podle § 88 zákona matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům. 2. V matrice studentů jsou vedeny o jednotlivých studentech údaje, které předepisuje zákon a ministerstvo. 3. Matrika studentů je součástí informačního systému ČVUT. Operativně je vedena studijními odděleními a odděleními VVČ fakult. Záznamy do matriky studentů a do studijní dokumentace mohou provádět pouze zvlášť k tomu pověření zaměstnanci ČVUT. 4. Matrika studentů je souhrnně vedena Výpočetním a informačním centrem ČVUT. Podklady pro její vedení předávají studijní oddělení a oddělení VVČ fakult v předepsané struktuře podle dohodnutého časového harmonogramu, přičemž záznamy o zápisu do studia, studijním programu, studijním oboru, formě studia, přerušení a ukončení studia se provedou neprodleně po rozhodné události. 5. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie. Při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů. Část sedmá Přechodná a závěrečná ustanovení Článek 38 1. Zrušují se studijní a zkušební řády fakult ČVUT. 2. Dílčí organizačně technickou stránku studia v doktorském studijním programu na ČVUT upravují "Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT”, schvalované Vědeckou radou ČVUT. 3. Interní doktorandi postgraduálního studia se podle zákona a tohoto řádu stávají doktorandy presenční formy studia v doktorském studijním programu, externí doktorandi se stávají doktorandy kombinované nebo distanční formy studia v doktorském studijním programu.
137
4. Rigorózní zkouška, vykonaná do 31. prosince 1998 u doktorandů, kteří dosud neobájili disertační práci, se považuje podle tohoto řádu za vykonanou státní doktorskou zkoušku. 5. U doktorandů, jejichž studium bylo započato podle zákona 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., a u nichž maximální doba studia byla stanovena podle jiných pravidel, určí tuto dobu studia děkan příslušné fakulty individuálně nebo rektor u doktorských studijních programů podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c). 6. Žádost o přeřazení z vědecké aspirantury do studia v doktorském studijním programu žadatel doprovodí doporučením školitele a návrhem ISP, sestaveného školitelem podle tohoto řádu s přihlédnutím k předchozímu průběhu vědecké aspirantury. O přeřazení z vědecké aspirantury rozhodne po souhlasu předsedy ORO děkan, u doktorských studijních programů podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) rektor. 7. Tento řád byl schválen podle § 36 odst. 4 zákona Akademickým senátem ČVUT dne 21. dubna 1999. 8. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem. 9. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000. Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., v. r. rektor
138
Disciplinární řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze
Článek 1 Úvodní ustanovení Tento disciplinární řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen “ČVUT”) v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen “zákon”), upravuje disciplinární řízení vůči studentům studujícím v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami i ČVUT. Článek 2 Sankce 1. Za zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy ČVUT a jeho součástí lze studentovi uložit některou z následujících sankcí: a) napomenutí, b) podmínečné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení, c) vyloučení ze studia. 2. Disciplinární přestupek spáchaný z nedbalosti a méně závažný disciplinární přestupek lze projednat bez uložení sankce. 3. Od uložení sankce je též možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě. 4. Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze v případě úmyslného spáchání závažného disciplinárního přestupku. 5. Rozhodnutí o uložení sankce se oznamuje pouze studentovi a je neveřejné. 6. Lhůta a podmínky k osvědčení při podmínečném vyloučení ze studia se stanoví podle míry závažnosti disciplinárního přestupku; tato lhůta činí nejméně šest měsíců a nejvíce tři roky. 7. Pokud se student v průběhu lhůty k osvědčení dopustí dalšího disciplinárního přestupku s výjimkou méně závažných disciplinárních přestupků spáchaných z nedbalosti, může být ze studia vyloučen.
Článek 3
Zahájení disciplinárního řízení 1. Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT na návrh děkana nebo rektora v souladu s čl. 4 odst. 2. 2. Návrh obsahuje popis skutku, nebo navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i uvedení důvodů, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno dnem, kdy byl student seznámen s návrhem. 3. Bezodkladně po zahájení disciplinárního řízení předseda disciplinární komise svolá zasedání disciplinární komise fakulty, nebo Disciplinární komise ČVUT. 4. Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci.
139
Článek 4 Disciplinární komise 1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku projednává disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT. 2. Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi. Disciplinární komise ČVUT projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na vysokoškolských ústavech a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi. 3. Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z řad členů akademické obce fakulty se souhlasem akademického senátu fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Komise má nejméně čtyři a nejvíce osm členů. Dva akademičtí pracovníci a dva studenti jsou jmenováni náhradníky. Předseda je členem komise. 4. Členy Disciplinární komise ČVUT a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce ČVUT a to z akademických pracovníků vykonávajících svoji činnost ve vysokoškolském ústavu se souhlasem Akademického senátu ČVUT. Na složení Disciplinární komise ČVUT se vztahuje odstavec 3 věta druhá až čtvrtá. 5. Funkční období členů disciplinární komise fakulty a Disciplinární komise ČVUT je dvouleté. Děkan nebo rektor při ustavování komise dbá na princip kontinuity její činnosti. 6. Je-li známo, že některý člen disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT se na její jednání nedostaví, pozve předseda příslušného náhradníka tak, aby paritní složení komise zůstalo zachováno. Náhradník má v zasedání, k němuž byl pozván, práva a povinnosti člena komise. 7. Zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT řídí její předseda; jednání komise je neveřejné, členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost. 8. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je způsobilá se usnášet, je-li přítomna většina jejích členů. Není-li zachováno rovné zastoupení akademických pracovníků a studentů, předseda zasedání odročí, pokud to navrhne některý z členů komise. Usnesení komise je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina z jejích přítomných členů. 9. O jednání disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se pořizuje zápis.
Článek 5 Projednání návrhu 1. Student musí být k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT písemně a včas pozván. Student má právo být u jednání komise - s výjimkou jejího hlasování - osobně přítomen. Má právo navrhovat a předkládat důkazy, vyjadřovat se ke všem podkladům pro jednání, nahlížet do písemných podkladů a s výjimkou protokolu o hlasování i do zápisu o jednání komise a pořizovat si z nich výpisy. 2. Disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se může usnést, že bude jednat v nepřítomnosti studenta pouze v případě, že mu bylo pozvání k zasedání řádně a včas oznámeno a student se k zasedání bez omluvy nedostavil. V nepřítomnosti studenta může disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT dále jednat na svém třetím termínu zasedání, pokud se student ve dvou předchozích termínech k zasedání komise opakovaně nedostavil, svoji
140
neúčast však předem písemně omluvil a omluva byla předsedou disciplinární komise uznána. 3. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je povinna provést potřebné důkazy a projednat věc tak, aby mohlo být nepochybně zjištěno, zda se student disciplinárního přestupku dopustil. Jednání má být vedeno tak, aby se komise mohla usnést na návrhu podle odstavce 4 zpravidla do 30 dnů od svého prvního zasedání. 4. Po projednání věci se disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT usnese na návrhu, aby děkan nebo rektor: a) vyslovil, že se student dopustil disciplinárního přestupku a uložil mu za ně sankci podle čl. 2 odst. 1, kterou komise výslovně uvede, b) disciplinární řízení zastavil, protože se student disciplinárního přestupku nedopustil, nebo se ho sice dopustil, podle názoru komise však samotné projednání věci v disciplinárním řízení postačuje, nebo nejde o disciplinární přestupek, nebo se nepodařilo prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo student přestal být studentem. 5. Usnesení podle odstavce 4 sdělí disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT studentovi pokud je přítomen. Jinak se toto usnesení samostatně neoznamuje.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Článek 6 Rozhodnutí děkana nebo rektora Rozhodnutí v disciplinárním řízení vydává děkan nebo rektor na základě návrhu disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT, zpravidla do 7 dnů ode dne, kdy návrh komise obdržel. Děkan nebo rektor může před vydáním rozhodnutí věc vrátit disciplinární komisi fakulty nebo Disciplinární komisi ČVUT s písemným zdůvodněním k dalšímu došetření, považuje-li to za nezbytné pro řádné objasnění věci. Děkan nebo rektor může uložit sankci, kterou disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT navrhla, nebo sankci mírnější, nebo může disciplinární řízení z důvodů uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. b) zastavit, i když komise navrhla, aby sankce byla uložena. Jestliže disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT navrhla, aby disciplinární řízení bylo zastaveno, děkan nebo rektor tak učiní. Pokud má o správnosti tohoto postupu závažné pochybnosti, vrátí v takovém případě věc s uvedením důvodů disciplinární komisi k novému projednání. Setrvá-li disciplinární komise na svém původním usnesení, je jím děkan nebo rektor vázán. Rozhodnutí, kterým se ukládá sankce podle čl. 2 odst. 1 písm. a) až c), musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok o zjištění disciplinárního přestupku a určení sankce. Dále musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání. Rozhodnutí, kterým se zastavuje disciplinární řízení, obsahuje výrok o zastavení disciplinárního řízení, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání rozhodnutí. Článek 7
Rozhodování ve věci disciplinárního přestupku 1. Na rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku se vztahuje § 68 zákona; na způsob náhradního doručení se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT.
141
2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana o přezkoumání rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku. 3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode dne jeho doručení. 4. V žádosti o přezkoumání uvede student své jméno, bydliště, název studijního programu a fakulty nebo vysokoškolského ústavu, který se podílí na uskutečňování studijního programu, a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnutím a připojí vlastnoruční podpis. 5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemně a obsahuje: a) rozhodnutí, b) jeho odůvodnění, c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není přípustná, d) údaj o tom, který orgán jej vydal, e) datum vydání rozhodnutí, f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno, g) úřední razítko ČVUT, h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.
Článek 8
Doplňující ustanovení 1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku podle čl. 3 odst. 2, pozvání studenta k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT a rozhodnutí děkana, nebo rektora se doručují studentovi do vlastních rukou. 2. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace studenta.
Článek 9 Společná a závěrečná ustanovení
1. Ustanovení tohoto řádu se vztahují i na jednání, k nimž došlo před jeho účinností, při respektování lhůt stanovených v čl. 4, pokud již nebylo disciplinární řízení zahájeno podle dosavadních předpisů. 2. Zrušuje se Disciplinární řád ČVUT z 11. prosince 1996. 3. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem ČVUT dne 24. února 1999. 4. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 5. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000.
Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., v. r. rektor ČVUT
142
SPOLEK POSLUCHAČŮ ARCHITEKTURY fakulta architektury ČVUT A 318 Thákurova 7 Praha 6 166 07 tel 24 35 55 20 ičo 49 27 81 26 dič 006 - 49 27 81 26 e-mail
[email protected]
Činnost a historie Spolku posluchačů architektury Spolek posluchačů architektury (SPA) je samosprávnou, nezávislou, otevřenou a dobrovolnou organizací, která sdružuje studenty fakulty architektury ČVUT. SPA je právním subjektem, zakládací listina a stanovy SPA byly řádně zaregistrovány na Ministerstvu vnitra České republiky dne 20.4.1993 Historie začíná od roku 1904 kdy se o činnosti spolku zmiňuje Jan Kotěra, jeden z nejvýznamnějších představitelů architektonické moderny. Spolek posluchačů architektury (SPA) obnovil svou činnost v lednu 1993 z potřeby studentů architektury ČVUT veřejně se projevovat v rámci organizované skupiny, veřejně se projevit a vyjadřovat k dění na škole a k dění v oblasti architektury, jehož je nedílnou součástí. V souladu s principem fungování SPA poskytujeme organizační i hmotnou pomoc studentským aktivitám, o nichž se domníváme že mají význam pro celou studentskou obec (např. Letní škola architektury, Olověný Dušan, přednášky, pomoc zdravotně handicapovaným při organizaci akci na jejich podporu etc.). Soutěže Jednou ze stěžejních akcí SPA s velkou tradicí a ohlasem jak na akademické půdě tak i mimo ni, je pořádání soutěže o Olověného Dušana. Cílem soutěže je získat nezávislý odborný názor na kvalitu výuky na FA ČVUT. Pětičlenná porota se skládá z osobností toho roku nepůsobících na FA. V rámci soutěže jsou jmenovitě ohodnoceny ateliery s celkovou kvalitou a nejlepší studentské práce. Cenou pro vítěze obou kategorií je olověná soška Dušana a všem vybraným studentům finanční či jiná hmotná odměna. Soutěž se koná vždy v zimním semestru, týden po odevzdání ateliérových prací, účast všech studentů kteří v tomto semestru odevzdají ateliérovou práci. Nejlepší projekty jsou pravidelně vystavovány a publikovány v časopise Architekt, či jiných periodikách. Letní školy architektury Během prázdnin SPA organizuje pracovní pobyty studentů - letní školy. Za účasti pozvaných lektorů - praktikujících architektů, historiků, teoretiků, výtvarníků, technických inženýrů si pokouší klást si, a odpovídat na rozličné otázky týkající se architektury, společnosti, života. Otázky vztahující se k dané lokalitě a k specifickým podmínkám místa.
143
Na zakončení letní školy je uspořádána výstava a prezentace prací v katalogu a časopisech. Výstavy _učitelé FA v roce 1993 - k výstavě byl vydán katalog sloužící k orientaci nových studentů při výběru architektonického atelieru a pedagogů na základě jejich akademické i mimoakademické činnosti. _učitelé FA v roce 1999 _výstavy materiálů z příprav a průběhu výletů _výstavy dokumentování a výsledků letních škol (v místě konání, retrospektiva v Praze) _výsledky soutěže Olověný Dušan - každoročně Přednášky Činnost spolku započala zahraničních architektů.
organizováním
přednášek
významných
našich
i
Beánie SPA připravuje, či se podílí na přípravě vítacího večera a cechovního "křestu" studentů prvních ročníků. Výlety Výlety jsou nedílnou součástí života architektů, možnost poznání, získání osobních zkušeností, prožitků. K výletům jsou připraveny publikace informující o architektuře dané lokality. Výsledně zpracované materiály společně s dokumentací pořízenou v průběhu cest jsou vystavovány a následně archivovány v knihovně SPA pro potřeby studentů. Plánovaná činnost spolku pokračování a rozvýjení dosavadní činnosti spolku. další ročník Beánie, soutěže Olovněný Dušan přednáškový cyklus „ architekti v praxi “ „ teorie architektury na pomezí “ vytvoření nového „Corporation designu“ spolku ve spolupráci se studenty designu a propagační grafiky studenské soutěže webovské stránky obohacené o informační databázi s aktivními vstupy publikační činnost LETNÍ FILMOVÝ FESTIVAL společně s FAMU a DAMU Orgány SPA : současné zastoupení - náčelník Lucie Faturíková tel.: 0604 37 11 37
144
email:
[email protected] podnáčelník Patrik Hoffman tel.: 0602 377 270 email:
[email protected] radní Jan Novotný tel.:0608 24 15 84 emai:
[email protected] email SPA :
[email protected]
Stanovy spolku posluchačů architektury Název a sídlo: Název dobrovolné společenské organizace studentů fakulty architektury ČVUT v Praze zní: "Spolek posluchačů architektury". Spolek posluchačů architektury (dále jen SPA) je samosprávnou, nezávislou, otevřenou a nepolitickou organizací, která sdružuje studenty fakulty architektury ČVUT (dále jen FA ČVUT). Sídlem SPA je fakulta architektury ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 Dejvice, PSČ 166 07. SPA je právním subjektem. Cíle SPA: Cílem SPA je obhajoba práv a zájmů studentů FA ČVUT v Praze, zajištění podílu studentů FA ČVUT na řízení školy a vyvíjení činnosti v zájmu studentů FA ČVUT. SPA může vyvíjet hospodářskou činnost podle platných právních předpisů. Vznik členství: Členství v SPA je dobrovolné. Všichni členové mají stejná práva a stejné povinnosti. Členem SPA se může stát každý student, který je zapsán do studia na FA ČVUT. Členství vzniká na základě podání písemné přihlášky studentem, jejího schválení správní radou SPA a po zaplacení členského příspěvku. Dokladem o členství v SPA je členský průkaz. Zánik členství: Členství v SPA zaniká: na základě vlastní písemné žádosti člena SPA, dnem, kdy člen přestane být studentem FA ČVUT a nepožádá o prodloužení členství, vyloučením z SPA pro závažné porušování stanov, organizačního řádu nebo soustavné porušování členských povinností. O vyloučení člena z SPA rozhoduje správní rada. Rozhodnutí o vyloučení člena musí být odhlasováno 2/3 většinou usnášeníschopné správní rady a je oznámeno vyloučenému členu písemně do 7 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí přijato. Každý vyloučený člen má právo se proti rozhodnutí o vyloučení odvolat. O podaném odvolání člena SPA proti rozhodnutí správní rady rozhoduje shromáždění obce SPA, které je správní rada povinna svolat do l4 dnů ode dne podání odvolání. Rozhodnutí o vyloučení musí být odhlasováno 2/3
145
většinou přítomných členů na shromáždění obce SPA. Proti rozhodnutí obce SPA není odvolání. Práva a povinnosti členů SPA: Každý člen SPA má právo: navrhovat a volit správní radu SPA a dozorčí radu SPA a být do těchto orgánů SPA volen, veřejně nosit emblém SPA, účastnit se shromáždění obce SPA a hlasovat na nich, obracet se na správní radu SPA s náměty, připomínkami a stížnostmi, využívat majetek SPA (toto využití majetku SPA schvaluje správní rada SPA), podílet se na činnosti SPA a používat výhod vyplývajících z členství v SPA, požadovat svolání shromáždění obce SPA. Každý člen SPA je povinen: svědomitě vykonávat funkce, do kterých byl zvolen, dodržovat organizační řád a stanovy SPA, platit členské příspěvky. Orgány SPA: Shromáždění obce SPA. Nejvyšší orgán SPA je shromáždění obce SPA, které tvoří všichni členové SPA. Shromáždění obce SPA: volí tajnou a přímou volbou členy správní rady a dozorčí rady SPA a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává, schvaluje rozpočet, pravidla hospodaření, zprávu o hospodaření SPA a své usnesení, schvaluje a mění stanovy a organizační řád SPA, schvaluje výši členských příspěvků, rozhoduje ve všech případech odvolání, které mu přísluší podle stanov, rozhoduje o zániku SPA. Ke schválení usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny členů SPA přítomných na shromáždění obce SPA. Ke schválení rozhodnutí o personálních otázkách je zapotřebí souhlasu alespoň 2/3 členů SPA přítomných na shromáždění obce SPA. Ke schválení změn stanov je zapotřebí souhlasu alespoň 2/3 všech členů SPA. Shromáždění obce SPA se schází nejméně jednou za rok. Shromáždění obce SPA musí být svoláno na požádání nejméně l/3 členů SPA. Správní rada SPA: Správní rada je nejvyšší výkonný orgán SPA. V souladu své působnosti zejména: řídí činnost SPA, svolává shromáždění obce SPA a připravuje podklady pro jeho jednání, rozhoduje o použití finančních prostředků a využívání majetku SPA v rámci pravidel hospodaření a schváleného rozpočtu. Správní rada je volena shromážděním obce SPA z řad členů SPA a skládá se z náčelníka, podnáčelníka a radních. Další funkce členů správní
146
rady určuje organizační řád SPA. Správní rada je volena na dobu jednoho roku, své funkce však vykonává až do zvolení nové správní rady SPA. Správní rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a náčelník nebo podnáčelník. Ke schválení usnesení správní rady je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny členů usnášeníschopné správní rady. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas náčelníka, v případě jeho nepřítomnosti hlas podnáčelníka. Správní rada je povinna: svolávat shromáždění obce SPA ve všech případech stanovených těmito stanovami a organizačním řádem nebo je - li to nezbytné pro činnost Správní rady nebo SPA, minimálně ale jednou ročně, překládat každému shromáždění obce SPA zprávu o své činnosti, předkládat shromáždění obce SPA návrh činnosti, rozpočtu a zprávy o hospodaření, plnit úkoly podle usnesení shromáždění obce SPA. Dozorčí rada SPA. Dozorčí rada je nejvyšší kontrolní orgán SPA. Do její působnosti patří zejména: kontrola veškeré činnosti SPA, především plnění usnesení shromáždění obce, dodržování povinnosti stanovených těmito stanovami, organizačním řádem a vnitřními předpisy vydanými SPA, má právo nahlížet do veškerých dokladů SPA, vyžadovat stanoviska a další podklady. Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost. Jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu. Dozorčí rada je volena na dobu jednoho roku. Dozorčí rada je povinna minimálně na posledním shromáždění obce SPA ve svém volebním období podat zprávu o své činnosti. Finanční hospodaření SPA Základním zdrojem majetku SPA jsou členské příspěvky, dotace, dary a příjmy z vlastní hospodářské a podnikatelské činnosti. O využívání majetku SPA a vynakládání finančních prostředků rozhoduje správní rada SPA. Při svém rozhodování se řídí pravidly hospodaření a rozpočtem, které schvaluje shromáždění obce SPA. Svým majetkem ručí SPA za své závazky. Jednání jménem SPA Jménem SPA jednají náčelník a podnáčelník, eventuelně jimi pověření radní. Písemné právní úkony musí být podepsány vždy dvěma členy správní rady, kteří mají podpisové právo. Podpisové právo mají náčelník a podnáčelník SPA, radní je mohou získat na časově omezenou dobu schválením shromážděním obce na návrh správní rady. Ostatní členové SPA jsou oprávněni jednat jménem SPA pouze v rozsahu písemného zmocnění vydaném správní radou SPA. Zánik SPA SPA může zaniknout:
147
rozpuštěním na základě rozhodnutí 4/5 všech členů SPA, rozpuštěním příslušným státním orgánem z důvodů stanovených zákonem. Při zániku SPA je nutno provést likvidaci majetku SPA. Likvidaci provede likvidátor zvolený shromážděním obce SPA na návrh správní rady. Likvidátor vypořádá závazky a pohledávky SPA a naloží se zbylým majetkem podle rozhodnutí shromáždění obce SPA, popř. správní rady za podmínek stanovených v organizačním řádu.
Soutěže fakulty architektury ČVUT Statut soutěže o "Cenu FA ČVUT" 1. Soutěž je vypisována jednou za školní rok - Předmětem soutěže jsou semestrální školní projekty, nikoliv projekty diplomní nebo ateliérové práce vypracované v předmětu ZAN - Projekt do soutěže lze přihlásit pouze 1 × - Soutěže se může zúčastnit na základě vlastního rozhodnutí pouze řádný student FA ČVUT v Praze 2. Předmět soutěže: I. projekty architektonické II. projekty urbanistické, tvorba krajiny a zahrad III. projekty interiéru - Pokud bude kterákoliv z kategorií obsazena minimálně 3 projekty, bude posuzována jako oddělená kategorie s vyhlášením nejlepšího projektu. - Pokud bude v dané kategorii přihlášeno méně než 3 projekty, budou tyto práce zahrnuty do kategorie č. "I. ". 3. Termíny: - přihlášení a odevzdání prací - v termínu od ukončení výuky v letním semestru do začátku následujícího školního roku u sekretáře soutěže (datum uzávěrky - nejpozději ve 3.týdnu nového školního roku - bude upřesňováno na vývěskách) - vyhodnocení porotou a vyhlášení výsledků - do 1 měsíce od data uzávěrky soutěže - výstava prací - do 1 měsíce od vyhlášení výsledků 4. Ceny: Fakulta uvolní pro ceny celkovou částku 20.000, - Kč ročně. Tato částka bude případně doplněna z nadace FA. Děkan na základě doporučení poroty rozdělí celkovou částku na jednotlivé ceny. Rozpis výše jednotlivých cen bude upřesněn dle finančních možností nadace FA. 5. Úprava předpokládaných projektů: - grafické přílohy na formátu A3, nesešité, v kartonových deskách - výkresy očíslovány a označeny názvem práce, jménem autora, školním rokem a
148
semestrem - projekt nesmí být označen názvem atelieru - seznam očíslovaných příloh s uvedením 6 příloh určených autorem k vystavení 6. Porota a sekretář: - Pětičlennou porotu (2 pedagogové FA ČVUT a 3 mimofakultní členové) soutěže jmenuje děkan FA tak, aby její obsazení odpovídalo povaze soutěže. - Členství v porotě je omezeno max. 2 po sobě následujícími ročníky. - Předsedu poroty volí členové poroty. - Sekretář soutěže je funkce stálá. 7. Zveřejnění výsledků a vystavení prací: - Výsledky soutěže budou zveřejněny v prostorách fakulty. - Všechny ohodnocené projekty budou po ukončení soutěže vystaveny. - Při zahájení výstavy vyhlásí děkan oceněné práce a předá ceny. 8. Vrácení prací: - Oceněné práce je možno vracet po skončení výstavy a zajištění archivace kopií - Neoceněné práce se vrací ihned po vyhlášení výsledků soutěže 9. Sekretář soutěže pro školní rok 2001/2002 bude stanoven v průběhu měsíce října 2001.
Spolek posluchačů architektury - Fakulta Architektury - ČVUT
Statut soutěže „ Olověný Dušan“ 1. Cíl: •
2. Pořadatel:
3. Soutěž:
je získat nezávislý názor na kvalitu výuky architektury na fakultě architektury ČVUT
• •
soutěž je pořádána Spolkem posluchačů architektury na FA ČVUT, Thákurova 7, 160 00 Praha 6
• • •
je vypisována jedenkrát do roka v zimním semestru je bez kategorií předmětem soutěže jsou školní projekty za zimní semestr, kromě diplomních projektů a projektů v rámci ZAN, soutěže se zúčastňuje každý řádný student FA, který v zimním semestru
•
149
• • •
1 kolo - porota projde všechny vystavené projekty a jednotliví porotci vyberou projekty do druhého kola, 2 kolo - porota se vrátí zpět k vybraným pracím a na základě diskuse vybere do třetího kola max.10 projektů (pokud porota nerozhodne jinak) , které může ocenit
•
* •
4. Termíny:
5. Ceny:
odevzdá a vystaví projekt, v rámci soutěže jsou jmenovitě ohodnoceny ateliéry s celkovou kvalitou a to bez pořadí, porota vybírá projekty tříkolovým systémem, přičemž druhé a třetí kolo probíhá uzavřeně pouze mezi porotci,
3 kolo - z nominovaných projektů porota vybere vítěze soutěže, dále již bez pořadí, vítěz je utajen a jméno zapečetěno do obálky, která je otevřena až při předání ceny. Porotci jsou do té doby zavázaní slibem mlčenlivosti.
• •
hodnocení probíhá vždy v týdnu po odevzdání projektů za zimní semestr výstava nominovaných projektů probíhá na začátku letního semestru.
• •
cenou pro konečného vítěze je olověná soška "Olověný Dušan" finanční ohodnocení projektů bude každoročně stanoveno pořadatelem soutěže podle množství prostředků, které budou získány.
• • •
Pětičlenná porota se skládá vždy z osobností toho roku nepůsobících na FA členství v porotě není možné ve dvou po sobě jdoucích ročnících pro hodnocení je nutná účast min. tří porotců
6. Porota:
* změna statutu soutěže je možná, ke schválení rozhodnutí o změně statutu je zapotřebí souhlasu alespoň 2/3 členů SPA přítomných na shromáždění obce SPA. Změny jsou projednávány na základě připomínek z řady členů obce SPA, či na základě žádosti poroty. http://web.cvut.cz/cp1250/fa/spa/olovneny-dusan
Statut soutěže o „Nejlepší urbanistickou práci“ Ceny a odměny se udělují studentům za nejlepší projekty a ostatní práce zpracované v rámci ateliérové tvorby a výuky urbanistických předmětů (cvičení, semináře). Cílem soutěže je podpořit zájem studentů o urbanismus, územní plánování a tvorbu krajiny a přispívat ke zvyšování kvality výuky v uvedených oblastech. 1. Soutěž organizuje ústav urbanismu FA ČVUT v Praze a FA VUT Brno ve spolupráci s níže uvedenými institucemi: - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
150
- Asociace pro urbanismus a územní plánování - Urbanistický ateliér U 24 Praha - Nadační fond ARCUS 2. Soutěž je vypisována jednou za školní rok - Předmětem soutěže jsou především semestrální školní projekty a ostatní urbanistické semestrální práce uznané vedoucím ateliéru jako urbanistické. - Do soutěže mohou přihlásit své práce studenti řádného studia architektury na vysokých školách, FA ČVUT, FA VUT Brno, FA TU Liberec - Práce může být do soutěže přihlášena pouze 1 × 3. Termíny soutěže - Práce se přihlašují do soutěže nejpozději do konce června - Výsledky budou vyhlášeny do 15. července - Předání cen a výstava prací se uskuteční v říjnu až listopadu. 4. Ceny - Celková částka na ceny je složena z příspěvků všech spolupořádajících institucí, nejméně však 30.000, - Kč - Porota má právo v odůvodněných případech neudělit některou z cen, případně upravit jejich výši. 5. Úprava přihlášených prací - Práce budou upraveny na formát A 3 a budou předány v deskách se seznamem všech příloh jednotlivě - Jednotlivé přílohy budou označeny názvem práce, jménem autora, školním rokem a číslem přílohy. 6. Porota a sekretář soutěže - Porota je složena ze zástupců spolupořádajících institucí. Předsedu si porota volí pouze z externích členů, ne z pracovníků VŠ - Sekretářem soutěže je pedagog pořádající fakulty 7. Ostatní ustanovení - Spolupořádající instituce mohou vypisovat svá témata pro soutěž vždy do konce září - Oceněné a odměněné práce budou nabídnuty k publikování v odborných časopisech - Oceněné a odměněné práce se nevracejí - Ostatní práce je možné vyzvednout po ukončení výstavy u sekretáře soutěže.
151
Katedra ka
České vysoké učení technické v Praze kkartedrkatedrakatedra inženýrslé pedagog MASARYKŮV ÚSTAV VYŠŠÍCH STUDIÍ Horská 3 128 00 Praha 2
tel.: 02/2491 5319 fa: 02/2491 0608, l: 133 www.muvs.cvut.cz
CELOŠKOLSKÁ NABÍDKA STUDIA Bakalářské pedagogické studium 75 – 07 – R
„Specializace v pedagogice“ obor „Učitelství odborných předmětů“
Zajišťuje :
Masarykův ústav vyšších studií ČVUT
Katedra inženýrské pedagogiky Vedoucí:
PhDr. Dana Dobrovská, CSc.
Tajemnice katedry: PhDr. Jarmila Vobořilová Členové katedry:
Studijní oddělení: Externí učitelé:
Doc. PhDr.Jiří Semrád, CSc., prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Markéta Karausová Ing. Věra Bečková, Ing. Tomáš Budinský, MSc., prof. PhDr. František Hájek, DrSc., PhDr. Táňa Holasová,CSc., Ing Josef Houfek, doc. RNDr. Miroslav Jauris, CSc., doc. Ing. Miloslav Král, CSc., doc. Ing. Miloš Kvasnička,CSc., Ing. Josef Švercl, prof. Dr. Ing. Jaroslav Vlček, DrSc., Ing. Petr Žemlička
Bakalářské pedagogické studium je jednou z forem pedagogické přípravy na učitelství odborných technických předmětů pro střední školy – gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Bakalářské pedagogické studium má dvě formy: Prezenční - pro denní studenty vyšších ročníků ČVUT, v délce 4 semestrů (délka studia je 6 semestrů, 2 semestry jsou uznány z magisterského studia ČVUT na příslušné fakultě). Výuka probíhá podle stanoveného učebního plánu a obsahuje předměty zaměřené na doplnění vysokoškolského odborného technického vzdělání o pedagogickou, psychologickou a didaktickou kvalifikaci k získání učitelské způsobilosti vyučovat odborné technické předměty na středních školách. Výuka probíhá dvakrát týdně v odpoledních hodinách. Kombinovanou - pro inženýry - absolventy vysokých škol technických, kteří na středních školách již učí nebo o této profesi výhledově uvažují. Studium je čtyřsemestrové (délka studia je 6 semestrů, 2 semestry jsou uznány z magisterského studia ČVUT nebo jiné vysoké
152
technické školy). Výuka probíhá jeden den v týdnu a učební plán je identický s učebním plánem pro studenty.
Po složení státních závěrečných zkoušek a obhajobě bakalářské práce získává absolvent titul bakalář, ve zkratce Bc. U denních studentů je získání tohoto titulu podmíněno úspěšným ukončením inženýrského studia příslušné fakulty ČVUT.
Studenti se mohou hlásit ke studiu na adrese: Masarykův ústav vyšších studií ČVUT Katedra inženýrské pedagogiky Horská 3, 128 00 Praha 2 tel .,fax.: 24 91 06 08 tel.: 24 35 91 33 paní Markéta Karausová e-mail:
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
153
