Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace Státní energetické koncepce

Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace Státní energetické koncepce I. Vyhodnocení naplňování cílů SEK Státní energetická koncepce (SEK) obsahuje čtyři hlavní cíle, 15 cílů dílčích, a 11 indikativních ukazatelů. K jejich naplnění je určen soubor 31 nástrojů. Cíle SEK a indikativní ukazatele mají převážně dlouhodobý charakter, do roku 2030; vedle toho SEK obsahuje cíle střednědobé do roku 2010 a krátkodobé cíle do roku 2005. Předmětem provedeného prvého vyhodnocení plnění cílů SEK je především vyhodnocení plnění cílů stanovených do roku 2005, čímž se hodnotí i předpoklady k naplnění cílů střednědobých a dlouhodobých. Realizace cílů SEK má dopad i do sociální oblasti. Součástí hodnocení plnění cílů SEK je proto rovněž hodnocení jejích dopadů do zaměstnanosti v sektoru energetiky a do výdajů obyvatelstva za paliva a energii. Výsledky provedeného vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů SEK potvrzují, že základní vize SEK – maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj mají nadále svou plnou platnost a základní cíle a priority jsou nastaveny správně. Vývoj kvantitativních, strukturálních, kvalitativních a ekologických parametrů energetického hospodářství vykazuje ve všech posuzovaných případech pozitivní vývoj a další přibližování se parametrům energetického hospodářství zemí Evropské unie. Přestože dvouletá časová lhůta pro první vyhodnocení plnění cílů SEK je velmi krátká a navíc je ovlivněna prodlevou v získání statistických údajů, zpracované analýzy upozorňují na určité projevující se, zatím však pouze mírné odchylky od přijatých cílů, indikátorů a nástrojů SEK. Budoucí vývoj ukáže, zda bude nutné, v rámci dalšího vyhodnocení, je případně upravit.

II. Plnění cílů SEK Cíl č. 1 – Maximalizace energetické efektivnosti Je trvalým a nejdůležitějším cílem SEK. Zvyšování energetické efektivnosti vede k úsporám zdrojů energie, ke snížení zátěže životního prostředí, ke snížení růstu závislosti na dovážených palivech a energii. Zvyšuje konkurenceschopnost tuzemských výrobků a služeb. 1.1 Dílčí cíle SEK v oblasti energetické efektivnosti: a) Maximalizace zhodnocování spotřeby energie – spotřeby prvotních energetických zdrojů (PEZ) a spotřeby elektřiny přidanou hodnotou, hrubým domácím produktem (HDP), b) Maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů (efektivnost procesů získávání energie, přeměn, minimalizace ztrát, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, druhotné zdroje), c) Maximalizace úspor tepla (především ve všech druzích budov), d) Maximalizace efektivnosti spotřebičů energie (všechny spotřebiče, zejména elektrické, pohony, dopravní prostředky), e) Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav (centralizace, decentralizace zdrojů, ztráty). 1

Dílčí cíl - Maximalizace zhodnocování spotřeby energie (PEZ a elektřiny) přidanou hodnotou, HDP Vývoj energetické efektivnosti v letech 2000 – 2005 v hlavních oblastech spotřeby energie. Tabulka č. 1 – Vývoj HDP (základní ceny r. 1995) a spotřeba hlavních zdrojů energie 2005/2000 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005* průměr. změna HDP (mld. Kč, ceny r. 1995) 1 576 1 618 1 642 1 695 1 774 1 854 +3,31% 1 657 1693 1 705 1 813 1 832* 1 850 TSPEZ (PJ) +2,25% KSE (PJ) +2,28% 1 003 1 057 1 037 1 096 1 108* 1 120 Spotřeba elektřiny btto (GWh) 63 449 65 108 64 961 66 987 68 616 70 057 +2,01% 52 291 53 778 53 670 54 778 56 388 57 628 Spotřeba elektřiny ntto (GWh) +1,97% 3 Spotřeba zemního plynu (mil.m ) 9 788 9 818 9 822 9 706 9 824 9 828 +0,09% Spotřeba hnědého uhlí (tis. tun) 50 274 49 287 48 084 47 816 47 273 47 050 -1,4% Zdroj: Ministerstvo financí, ČSÚ, MPO, Národní sdělení ČR k rámcové úmluvě OSN, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, TSPEZ – tuzemská spotřeba prvotních energetických zdrojů, KSE – konečná spotřeba energie, Tabulka č. 2 - Vývoj ukazatelů energetické náročnosti 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Energetická náročnost HDP na PEZ (MJ/Kč, zákl. ceny, s.c. 1995) 1,051 1,046 1,038 1,070 1,033 0,998 Meziroční vývoj (v %) 100,00 99,57% 99,22% 103,04% 96,52% 96,64% Energetická náročnost HDP na KSE (MJ/Kč, zákl. ceny, s.c. 1995) 0,636 0,653 0,631 0,647 0,625 0,604 Meziroční vývoj (v %) 100,00 102,68% 96,68% 102,42% 96,56% 96,73% Elektroenergetická náročnost HDP (MWh btto/mil.Kč, zákl. ceny, s.c. 95) 40,25 40,24 39,56 39,54 38,67 37,79 Meziroční vývoj (v %) 100,00 99,98% 98,31% 99,95% 97,80% 97,71% Poměr KSE/spotřeba PEZ 0,605 0,624 0,608 0,605 0,605 0,605 Meziroční vývoj (v %) 100,00 103,12% 97,44% 99,41% 100,05% 100,10% Zdroj: ČSÚ (přepočtené hodnoty, s.c. 1995), MF ČR, MPO, ERU, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, Graf č. 1 – Vývoj ukazatelů energetické náročnosti

1,200

40,50

1,100

40,00

1,000

39,50

0,900

39,00

0,800

38,50

0,700

38,00

0,600

37,50

0,500

37,00

0,400

MW h/mil.Kč

MJ/Kč

Vývoj kvalitativních parametrů EH - (HDP s.c. 95)

36,50 2000

2001

2002

2003

energ. náročnost KSE/TSPEZ

2004

2005

náročnost KSE náročnost na el. btto

Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS

2

Dílčí závěry: 1. V průběhu období 2000 - 2005 ekonomika ČR trvale, byť s výkyvy rostla. Ke zrychlení růstu HDP došlo v roce 2004 a podle prognóz Ministerstva financí HDP poroste v roce 2005 i v roce 2006. Zrychlení růstu HDP souvisí se vstupem ČR do EU. S růstem HDP absolutně rostla i spotřeba primárních energetických zdrojů, konečné spotřeby energie i spotřeba elektřiny. V období let 2000 až 2005 a zejména v letech 2004 a 2005 bylo tempo růstu HDP rychlejší, než růst spotřeby PEZ, KSE i spotřeby elektřiny, což je atributem růstu energetické efektivnosti. 2. Ve vztahu k předpokladům SEK nebyla zcela naplněná prognóza tempa růstu HDP. Pro období let 2000 – 2005 SEK předpokládala růst HDP v průměru ročně o +3,99%, skutečné průměrné roční tempo růstu HDP bude +3,31%, tedy o 0,68% nižší než předpokládala SEK. Pomalejší vývoj byl zejména v první polovině období, v letech 2004 a 2005 se růst HDP zrychlil a tempo jeho růstu převýšilo předpoklady se kterými počítala SEK. 3. SEK v období 2000 – 2005 počítala s menším růstem absolutní spotřeby zdrojů energie. U spotřeby PEZ počítala v průměru ročně jen s +0,7%, skutečný růst bude v průměru +2,25%, tedy 3,2 x vyšší než projekce SEK. V oblasti konečné spotřeby energie SEK předpokládala absolutní růst jen o +1% v průměru ročně, skutečný průměrný růst bude +2,28%, tedy téměř 2,3 x vyšší. Ve spotřebě elektřiny btto předpokládala SEK průměrný meziroční růst +1,02%, skutečný růst spotřeby elektřiny btto bude v průměru +2,01%. 4. Vývoj ukazatelů energetické efektivnosti v období 2000 – 2005 prošel dvěma fázemi. V letech 2000 – 2003 energetická efektivnost v podstatě stagnovala a v roce 2003 dosáhla v rámci sledovaného období nejhorších hodnot. V letech 2004 a 2005 se růst energetické efektivnosti obnovil, a to ve všech sledovaných ukazatelích. Zlepšení vývoje ukazatelů energetické efektivnosti vyvolal především růst ekonomiky. Vliv na tuto pozitivní změnu však mělo i působení nástrojů SEK. Plnění dílčího cíle: Dosažené výsledky v oblasti zhodnocování spotřeby energie vytvořeným HDP v letech 2004 a 2005, optimistické prognózy dalšího vývoje ekonomiky a zlepšování systémových nástrojů působících na aktivaci úspor zdrojů energie vytvářejí příznivé předpoklady k plnění nejdůležitějšího dílčího cíle SEK v dalším období. Dílčí cíl - Maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů V sektoru energetických transformací se energetická efektivnost nezvýšila a stále téměř cca 40% energie PEZ se spotřebovává v procesech energetických transformací, při těžbě paliv, jako vlastní spotřeba elektřiny při její výrobě a jako ztráty v přenosu a rozvodu energie. Do konečné spotřeby energie vstupuje 60% spotřebovaných PEZ a tento podíl se dlouhodobě nezměnil. Tabulka č. 3 – Vývoj relace KSE a spotřeby PEZ 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Poměr KSE/spotřeba PEZ 0,605 0,624 0,608 0,605 0,605 0,605 Meziroční vývoj (%) 100,00 103,12% 97,44% 99,41% 100,05% 100,10% Zdroj: ČSÚ (přepočtené hodnoty), * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY,

3

Důvodů stagnace energetické efektivnosti v oblasti energetických přeměn je řada: růst podílu kondenzační výroby elektřiny v letech 2000 – 2005 (vliv spuštění JE Temelín), růst spotřeby PEZ na výrobu elektřiny pro export, nezměněná relace mezi spotřebou tuhých paliv a spotřebou zemního plynu, pokles výroby a dodávek tepla ze zdrojů CZT, stáří a účinnost systémových a průmyslových elektráren a tepláren a další faktory. Plnění dílčího cíle: Zlepšování efektivnosti při získávání a přeměnách forem energie stagnuje. Předpoklady ke zvýšení efektivnosti se vytvářejí postupně, jejich realizace je ale dlouhodobá. Nejdůležitější oblastí, která může významně zvýšit energetickou efektivnost procesů přeměn, bude obnova dožívajících uhelných elektráren a tepláren po roce 2010. Dílčí cíle - Maximalizace úspor tepla a efektivnosti energetických spotřebičů Tabulka č. 4 – Energetická náročnost hospodářských sektorů 2000 2001

Zemědělství a lesnictví Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod a služby

MJ/tis.Kč MJ/tis.Kč MJ/tis.Kč MJ/tis.Kč MJ/tis.Kč

555,6 698,4 212,9 774,7 114,4

2002

536,7 693,3 148,1 728,4 115,1

606,1 616,5 144,3 684,7 110,4

2003

2004*

710,1 594,4 184,4 735,3 107,0

677,4 547,3 170,2 715,4 102,8

Zdroj: ČSÚ, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY Graf č. 2 – Vývoj efektivnosti konečné spotřeby energie podle sektorů Vývoj energetické náročnosti KSE 1 000,0

MJ/tis. .Kč

800,0 600,0 400,0 200,0 0,0 2000 zemědělství a lesnictví doprava a spoje

2001

2002

průmysl obchod a služby

2003

2004

stavebnictví


Vývoj zhodnocování konečné spotřeby energie (KSE) Energetická efektivnost KSE v uplynulém období (do roku 2004) vzrostla jen nepatrně, k pomalému růstu došlo zejména v sektorech průmysl a doprava. Potenciál úspor energie v hospodářských sektorech a v domácnostech se dosud nepodařilo výrazněji aktivovat. Úspory tepla (TUV a otop) činily ročně cca 3 PJ. Byly realizovány především v sektoru domácnosti (teplo tvoří cca 75% celkové spotřeby energie) a v sektoru obchod a služby (teplo 4

tvoří cca 60% celkové spotřeby energie). Výrazné zpřísnění požadavků na energetickou efektivnost a tepelnou ochranu budov přinese novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Úspory energie v efektivnějších spotřebičích se realizovaly především v sektoru průmyslu (technologická spotřeba a pohony, které se na celkové spotřebě energie v sektoru podílejí 85%). Úspora energie činila ročně v průměru 2,6 PJ energie. Rychlejší aktivaci potenciálu úspor energie v energetických spotřebičích by měl stimulovat trh, protože snižování spotřeby energie zvyšuje konkurenceschopnost výrobků a služeb. Plnění dílčího cíle: Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, zvýší tlak na energetickou efektivnost, zejména na tepelnou ochranu budov. Vytvoří lepší předpoklady pro zrychlení aktivace potenciálu úspor tepla a plnění dílčího cíle SEK. Dílčí cíl - Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav (centralizace, decentralizace zdrojů, ztráty) Ztráty v energetických sítích jsou srovnatelné se zeměmi EU. Plnění dílčího cíle: Konkurenční prostředí i modernizace rozvodných a distribučních soustav vytvářejí předpoklady pro plnění dílčího cíle SEK. 1.2 Vyhodnocení plnění indikativních cílů v 1. hlavním cíli SEK Cíle SEK do roku 2005 1. Stabilizace meziročních temp poklesu celkové energetické (indikativní cíle) náročnosti na minimální úrovni 2,6% 2. Stabilizace meziročních temp poklesu elektroenergetické náročnosti na minimální úrovni 2% Tabulka č. 5 – Plnění indikativních cílů SEK 2000 2001 Tempo poklesu energetické náročnosti na PEZ (MJ/Kč, kupní ceny 1995) -0,43% Tempo poklesu energetické náročnosti na KSE (MJ/Kč, kupní ceny 1995) - 2,68% Tempo poklesu elektroenergetické náročnosti (MWh btto/mil.Kč, k.c. 95) - -0,02%

2002

2003

2004* 2005*

-0,78% 3,04% -3,48% -3,36% -3,32%

Cíl SEK -2,6%

2,42% -3,44% -3,27% nestanoven

-1,69% -0,05% -2,20% -2,29%

-2,0%

Zdroj: ČSÚ (přepočtené hodnoty, s.c. 1995), * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY

Plnění hlavního cíle SEK: I přes celkovou stagnaci z hlediska celého období 2000 – 2005 se v jeho druhé polovině, po schválení SEK, začaly prosazovat pozitivní trendy ve zvyšování energetické efektivnosti celkové spotřeby PEZ, konečné spotřeby energie i spotřebované elektřiny. V roce 2005 bude dosaženo obou indikativních cílů SEK v tempu poklesu energetické náročnosti. Energetická legislativa vytváří předpoklady pro další snižování energetické náročnosti.

5

Energetická náročnost HDP Elektroenergetická náročnost HDP

Cíl SEK -2,6% -2,0%

průměr 2000-2005 -1,0% -1,25%

2004 -3,48% -2,20%

2005 -3,36% -2,29%

Výsledky dosažené v roce 2004 naplnily a v roce 2005 naplní cíle SEK v oblasti energetické efektivnosti stanovené pro rok 2005. Zavádění nových nástrojů požadovaných SEK vytváří předpoklady pro plnění střednědobých a dlouhodobých cílů v růstu energetické efektivnosti. Cíl č. 2 - Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ 2.1 Dílčí cíle SEK v zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ: a) Podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie, b) Optimalizace využití domácích energetických zdrojů, c) Optimalizace využití jaderné energie (nejen výroby, ale i surovin). Vývoj energetické bilance v období let 2000 – 2005 a hlavních energetických sektorů Tabulka č. 6 – Vývoj energetické bilance 2000 - 2005 (v PJ) PJ 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Hnědé uhlí a brikety 612,1 616,8 601,5 612,1 613 614 Černé uhlí a koks 265,8 270,4 261,3 256,5 250 243 Ostatní pevná paliva 0,9 0,9 0,9 5,0 9 12 Ropa 244,4 254,3 261,5 276,8 275 274 Ropné produkty 72,6 64,2 55,6 64,4 68 72 Zemní plyn a ostatní plyny 315,5 336,9 328,1 333,3 330 327 Jaderná energie 147,5 148,3 204,3 280,7 299 318 Elektřina (saldo dovoz-vývoz) -36,1 -34,3 -41,0 -58,4 -68 -71 Obnovitelné zdroje 34,0 35,6 32,7 42,3 56 61 CELKEM TSPEZ 1656,7 1693,1 1704,9 1 812,7 1 832 1 850 Zdroj: ČSÚ, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY, Tabulka č. 7 - Vývoj energetické bilance 2000 - 2005 (v %) % 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* Hnědé uhlí a brikety 36,9% 36,4% 35,3% 33,3% 33,4 33,2% Černé uhlí a koks 16,0% 16,0% 15,3% 14,2% 13,6% 13,1% Ostatní pevná paliva 0,1% 0,1% 0,1% 0,3% 0,5% 0,6% Ropa 14,8% 15,0% 15,3% 15,3% 15,0% 14,8% Ropné produkty 4,4% 3,8% 3,3% 3,6% 3,7% 3,9% Zemní plyn a ostatní plyny 19,0% 19,9% 19,2% 18,4% 18,0% 17,7% Jaderná energie 8,9% 8,8% 12,0% 15,5% 16,3% 17,2% Elektřina (saldo dovoz-vývoz) -2,2% -2,1% -2,4% -3,3% -3,7% -3,8% Obnovitelné zdroje 2,1% 2,1% 1,9% 2,3% 3,1% 3,3% CELKEM TSPEZ 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: ČSÚ, * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY,

6

Graf č. 3 – Vývoj výše a struktury spotřeby PEZ Vývoj výše a struktury spotřeby PEZ 2000 1500

PJ

1000 500 0 2000 -500

2001

2002

2003

2004

2005

roky Elektřina (import-export) Ostatní pevná paliva Zemní plyn a ost. plynná

Hnědé uhlí a brikety Ropa Jaderná energie

Černé uhlí a koks Ropné produkty Obnovitelné zdroje energie


Energetická bilance se po roce 2000 ještě více zdrojově diverzifikovala a je vyváženější, ale za cenu vzrůstu podílu dovážených paliv. Poměrně rychlý růst celkové spotřeby PEZ byl spojen s rychlým růstem ekonomiky a zlepšil ukazatele energetické efektivnosti. Rychlý růst spotřeby PEZ ale signalizuje vysoké rezervy v úsporách energie, znamená i rychlejší čerpání limitovaných zásob domácích paliv a růst dovozní energetické závislosti. Graf č. 4 - Vývoj těžeb černého a hnědého uhlí Těžby tuhých paliv 70000 60000

tis.tun

50000 40000 30000 20000 10000 0 2000

2001

2002

2003

Těžba ČU

2004

2005

Těžba HU + lignitu


7

Graf č. 5 - Vývoj spotřeby a dodávek topných plynů

Vývoj spotřeby a dodávek topných plynů 10 500

tis. m3

10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 2000

2001

2002

2003

Spotřeba

2004

Dodávky

Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Graf č. 6 - Vývoj výroby kapalných paliv

Vývoj výroby kapalných paliv 7 000 6 000 5 000 tis. 4 000 tun 3 000 2 000 1 000 0 2000 Benzíny + nafta

2001 Topné oleje

2002 Let. petroleje

2003 LPG

2004

Mazací oleje a asfalty


8

Graf č. 7 – Vývoj výroby a spotřeby elektřiny Výroba a spotřeba elektřiny 90 000 85 000

GWh

80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 2000

2001

2002

Výroba elektřiny btto

2003

2004

Spotřeba elektřiny btto

Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Graf č. 8 – Vývoj struktury výroby elektřiny Vývoj struktury výroby elektřiny 90 000 80 000 70 000 GWh

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000

2001 Parní

2002 Plynové + PP

Vodní

2003 Jaderné

2004

Ostatní


Vývoj v energetických sektorech: Těžba a dodávky černého i hnědého uhlí v hodnoceném období pozvolna klesaly. V produkci černého uhlí převládá nadále koksovatelné uhlí (55 - 58%), vysoká část produkce černého uhlí (koksovatelného i energetického) se vyváží (40 - 42% těžby). Zmírnění poklesu těžeb hnědého uhlí ovlivnila rostoucí domácí spotřeba elektřiny a její vysoké exporty. Spotřeba zemního plynu se v ČR po dynamickém růstu v 90. letech stabilizovala. Převážná část zemního plynu se spotřebovává na výrobu tepla. Rostly dovozy ropy, při zpracování ropy se zvyšovala produkce především pohonných hmot a surovin pro chemii. Spotřeba elektřiny brutto v období let 2000-04 rostla v průměru ročně o 2,1% (ntto spotřeba o 1,9%). Výroba elektřiny btto rostla rychleji, v průměru ročně o 2,85%, především v důsledku vyšších vývozů a vysokého aktivního salda v zahraničním obchodě s elektřinou. 9

Dílčí cíl - Podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie Graf č. 9 – Využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny Výše a struktura výroby elektřiny z OZE

2004

2003

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

GWh Vodní elektrárny Tuhé kom. odpady

Biomasa celkem Větrné elektrány

Bioplyn celkem Fotovoltaika

Graf č. 10 – Využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla Výše a struktura výroby tepla z OZE

2004

2003

0

5 000

10 000

15 000

Biomasa celkem Tepelná čerpadla

20 000

25 000

30 000

TJ Bioplyn Kapalná biopaliva

35 000

40 000

45 000

Tuhé kom. odpady Solární kolektory

Graf č. 11 – Celkové využití obnovitelných zdrojů energie Výše a struktura celkové spotřeby OZE v TJ

2004

2003

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

TJ Biomasa celkem

Vodní elektrárny

Tuhé kom. odpady

Kapalná biopaliva

Tepelná čerpadla

Ostatní

Bioplyn

Zdroj ke grafům 9 až 11: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Poznámka: Tuhé komunální odpady sice nejsou OZE ve smyslu definice zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. V grafech 9 až 11 jsou však uvedeny jako další relevantní složka pro výrobu energií.

10

Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) je předmětem zvýšené pozornosti. ČR má stanoven svůj indikativní cíl, jako závazek vůči EU (8% podíl na btto spotřebě elektřiny v roce 2010). Využívání OZE se v ČR z řady důvodů zvýšilo pouze minimálně. Podíl OZE na spotřebě primárních energetických zdrojů v roce 2003 činil 2,72%, v roce 2004 činil 3,04 %. Podíl výroby elektřiny z OZE na btto spotřebě elektřiny činil v roce 2003 2,8% a v roce 2004 se zvýšil na 4,04%. Obnovitelné zdroje energie se v ČR v současné době ze 74 - 75% uplatňují při výrobě tepla, z 24 – 25% při výrobě elektřiny, z 2 – 3% jako pohonné hmoty (MEŘO). Plnění dílčího cíle SEK: Využití OZE v ČR se zvyšuje velmi pomalu. Indikativní cíl SEK pro rok 2005 (5 – 6% OZE na btto spotřebě elektřiny) nebude naplněn, ohroženo je i plnění cíle v roce 2010, i když přijatá legislativní opatření (zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využití výroby elektřiny z OZE) vytvářejí lepší podmínky pro využití OZE a lepší plnění cílů SEK ve využití OZE.

Dílčí cíl - Optimalizace využití domácích energetických zdrojů Optimální využití domácích energetických zdrojů je analyzováno z pohledu vývoje rostoucí dovozní energetické závislosti, z hlediska schodků zahraničního obchodu s energetickými komoditami a z hlediska zvýšení možností pro vyšší využití domácích energetických zdrojů v těžbě tuhých paliv, ropy, zemního plynu a uranu. Tabulka č. 8 - Vývoj dovozní energetické závislosti Dovoz bez jaderného paliva Dovoz s jaderným palivem Vývoz Čistý dovoz bez jaderného paliva Čistý dovoz s jaderným palivem Dovozní závislost bez jádra (% z TSPEZ) Dovozní závislost s jádrem (% z TSPEZ)

PJ PJ PJ PJ PJ % %

2000

2001

728,3 875,8 338,5 389,8 537,3 23,5 32,4

773,9 922,2 342,4 431,4 579,7 25,5 34,2

2002

2003

2004

2005

SEK 2005 785,3 794,6 784,0 775,1 * 989,6 1075,3 1084,0 1092,8 * 345,9 336,5 326,5 313,5 * 439,4 458,1 457,5 461,6 * 643,7 738,8 757,5 779,3 * 25,8 25,3 24,8 25,0 * 37,8 40,8 40,5 42,1 42,0 * - v rámci SEK cílový stav není stanoven


Dovozní energetická závislost ČR roste. Růst závislosti vyvolává růst dovozu zdrojů energie (růst dovozu jaderného paliva a ropy) i postupný pokles vývozů energie (černé uhlí, koks, hnědé uhlí). V roce 2005 bude dovozní energetická závislost mírně nad limitem SEK. Další vývoj signalizuje rizika výraznějšího odklonu od požadavků SEK a rychlejší růst závislosti. Elektrizační soustava je v současné době na dovážených zdrojích energie (jaderné palivo, zemní plyn) závislá jen z 33,6%. Poměrně příznivá relace se bude v dalším období zvyšovat. Hodnotová stránka vývozu a dovozu energie Tabulka č. 9 – Výsledná bilance zahraničního obchodu s energetickými komoditami (saldo) v mil. Kč. celkem bilance ropa a ropné zemní tuhá elektřina jaderné energet. komodit produkty plyn paliva palivo 2003 -70 629 -49 967 -36 548 +9 746 +8 723 - 2 190 2004 -76 271 -65 052 -32 211 +10 597 +12 678 -1 851 1 - 8. 2005 -67 308 -53 632 -31 231 +10 614 +8 352 -1 100 Zdroj: ČSÚ – Celní statistiky

11

Celkové záporné saldo roční bilance zahraničního obchodu se zdroji energie se v posledních letech pohybovalo mezi 70 – 80 mld. Kč. Celkový propad vylepšovalo kladné saldo z vývozu tuhých paliv a elektřiny. Vzhledem k růstu cen dovážené energie a energetických surovin bude záporné saldo v roce 2005 vyšší (kolem 100 mld. Kč) s tendencí dalšího růstu. Disponibilita domácích primárních zdrojů energie Graf č. 12 – Životnosti vytěžitelných zásob černého uhlí Životnost zásob černouhelných dolů k 1.1.2005 (dle vytěžitelných zásob a skutečných těžeb v roce 2004)

Darkov ČSA

doly

Lazy Paskov ČSM GEMEC

0

5

10

15

20

25

30

35

40

životnost v letech GEMEC UNION - Jívka Žacléř OKD - Důl Lazy, o.z., Orlová-Lazy

ČMD - ČSM, o.z., Stonava OKD - ČSA, o.z., Karviná

OKD - Důl Paskov, o.z., Paskov OKD - Důl Darkov, o.z., Karviná

Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS Graf č. 13 – Životnost vytěžitelných zásob hnědého uhlí při zachování územních ekologických limitů Životnost lomů a dolů na hnědé uhlí

ČSA Vršany

Lokality

Centrum Libouš Bílina Jiří Družba Mír

0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 Životnost v letech Mír

Družba

Jiří

Bílina

Libouš

Centrum

Vršany (+ J.Š.)

ČSA


12

Uhlí Disponibilita domácích vytěžitelných zásob černého a hnědého uhlí je nízká. Využití velké části zásob hnědého uhlí je omezeno územními ekologickými limity (ÚEL) a u černého uhlí obtížně řešitelnými střety zájmů. Požadavky SEK ve vztahu k ÚEL těžby hnědého uhlí se dosud nepodařilo splnit. Rychle se zhoršující bilance a nízká disponibilita domácích energetických zdrojů brzdí přípravu obnovy dožívajících uhelných elektráren. Přitom ÚEL blokují možnost využití vytěžitelných zásob hnědého uhlí na Dole Bílina ve výši 120 mil. tun a v rámci 2. etapy rozvoje Dolu ČSA 256 mil. tun. Vedle vyřešení ÚEL je také žádoucí aktivněji otevřít otázku případného budoucího využití rezervních lokalit hnědého a černého uhlí. Ropa ČR má vlastní zásoby ropy v ložiskách na území jižní Moravy, vázaných na Vídeňskou pánev, podloží Vídeňské pánve a Jihovýchodní svahy Českého masívu. Podíl domácí těžby na spotřebě ropy se mírně zvýšil a pohybuje se kolem 4,5%. V dalším období se podíl bude spíše snižovat. Zemní plyn ČR má malé zásoby zemního plynu naftového v ložiskách na jižní Moravě a ložiska zemního plynu karbonského na severní Moravě, vázaná na černé uhlí. Ložiska zemního plynu naftového tvoří v bilanci zásob menší část, podílejí se však rozhodující částí na celkové těžbě. Ložiska zemního plynu karbonského jsou poměrně velká, jejich využití těžbou je však nízké, mj. pro řadu nevyřešených technických problémů i pro střety zájmů. Domácí těžba zemního plynu kryje jen 1,5 – 2% spotřeby zemního plynu. Uran ČR dosud disponuje zásobami uranových surovin. Uranová ruda se rozsáhle těžila hlubinným způsobem buď klasicky hornicky, nebo rozpouštěním uranu kyselinou sírovou v podzemí a následným odčerpáváním na povrch uranem nasyceného roztoku. Chemická těžba uranu skončila, na ložisku probíhají sanační práce. V případě ložiska Rožná vláda ČR dne 12.10.2005 usnesením č. 1316 schválila dotěžení zásob a úpravu uranu do konce roku 2008 (bez nároků na zdroje státního rozpočtu). Do 30.6.2007 bude vládě ČR předložena informace o možném pokračování těžby uranu na ložisku Rožná po roce 2008. Vláda tak rozhodla na základě nových stimulů rozvoje jaderné energie ve světě i v ČR, očekávaného zvýšení poptávky po jaderném palivu v souvislosti s očekávanou výstavbou nových jaderných elektráren a výrazného růstu cen uranu na světových trzích. Plnění dílčího cíle: Přijatá opatření u využití domácích zásob energetických surovin dosud nevytvářejí optimální podmínky pro plnění dílčího cíle SEK a zpracované ověřovací analýzy signalizují rizika výrazně rychlejšího růstu dovozní energetické závislosti, nad rámec indikativních cílů SEK. Zajištění požadavku SEK a zvýšení disponibility a využití domácích zásob hnědého uhlí je stále možné. Zásadní význam bude mít řešení otázky další existence ÚEL. V případě uranu vláda schválila dotěžení jeho zásob na ložisku Rožná do konce roku 2008.

13

Dílčí cíl - Optimální využití jaderné energie V roce 2004 pocházelo 31% veškeré vyrobené elektrické energie v ČR z jaderných elektráren. Podíl jaderných elektráren na instalovaném výkonu energetické soustavy (ES) ČR činí 22%. Podíl jaderné energie v energetických bilancích se po spuštění JE Temelín stabilizoval. Provoz jaderných elektráren se trvale optimalizuje, řeší se všechny fáze palivového cyklu. Jaderná energetika svůj význam v energetických bilancích v dlouhodobém horizontu dále posílí a ověřovací práce na konkrétních variantách byly zahájeny. 2.2 Vyhodnocení plnění indikativních cílů v 2. hlavním cíli SEK Cíle SEK do roku 2005 (indikativní cíle)

1. V časovém horizontu do roku 2005 naplnit tuto strukturu primárních energetických zdrojů: • tuhá paliva: 42 - 44 % • plynná paliva: 20 - 22 % • kapalná paliva : 15 - 16 % • jaderné palivo: 16 - 17 % • obnovitelné zdroje: 5 - 6 % 2. Nepřekročení 42% dovozní energetické závislosti 3. Naplnění výše zásob ropy a ropných produktů do výše 90 denní spotřeby

Tabulka č. 10 – Plnění indikativních cílů v hlavním cíli SEK Struktura spotřeby PEZ v % 2005 dle SEK 2000 2005* Tuhá paliva 42 - 44% 51,9% 45,9% Plynná paliva 20 - 22% 18,6% 17,7% Kapalná paliva 15 - 16% 18,7% 18,7% Jaderné palivo 16 - 17% 8,7% 17,2% OZE 5 - 6% 2,1% 4,7% Dovozní energetická závislost 42% 32,4% 42,1% Výše zásob ropy a ropných produktů 90 dní 90 dní * modelové propočty a expertní odhady ENVIROS, VUPEK-ECONOMY,

Změny ve struktuře spotřeby PEZ v roce 2005 se jen částečně odchýlí od indikativních cílů SEK pro rok 2005. Dovozní energetická závislost bude v roce 2005 mírně nad limitní hodnotou SEK. Zákonem stanovená výše strategických zásob ropy a ropných produktů je naplněna. Cíl č. 3 – Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Cíl SEK č. 3 je cílem podporujícím zajištění priority SEK v dlouhodobě bezpečném chodu energetiky v podmínkách udržitelného rozvoje. 3.1 Dílčí cíle v zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí: a) Minimalizace emisí poškozujících životní prostředí (základních druhů emisí), b) Minimalizace emisí skleníkových plynů (Kjóto, Národní alokační plán (NAP), c) Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací, d) Minimalizace ekologické zátěže z minulých let.

14

Dílčí cíl – Minimalizace základních druhů emisí poškozujících životní prostředí Graf č. 14 – Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO2 Vývoj emisí základních zne čišťujících látek a CO2 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000 SO2 (tuny)

2001

NOx (tuny)

2002

TZL (tuny)

CO (tuny)

2003 VOC (tuny)

2004 CO2 (tis.tun)


V hodnocené období klesaly emise síry a CO2, rostly emise NOx a TZL. Přijatá systémová a věcná opatření vytvářejí předpoklady pro plnění dílčího cíle SEK u všech základních druhů emisí, mimo emisí NOx, kde je dodržení národního stropu k roku 2010 obtížně splnitelné. Je nezbytné usilovat o urychlené přijetí opatření zejména v silniční dopravě. Dílčí cíl - Minimalizace emisí skleníkových plynů (Kjóto, NAP) Plnění cíle:

Emise CO2 klesají. Celkové emise skleníkových plynů jsou v zásadě stabilizovány více než 25 % pod úrovní referenčního roku 1990 (s meziročními výkyvy). Měrné emise CO2 na obyvatele a rok, na jednotku tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů a také na jednotku vytvořeného HDP výrazně převyšují průměr EU15 (před rozšířením k 1. 5. 2004), a to ve stejném pořadí o 40 %, 30 % a 100 %. Dílčí cíle - Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací a minimalizace ekologické zátěže z minulých let Ekologické zatížení z činnosti energetického hospodářství klesá. Vedle snižování emisí a imisí škodlivin se zvyšují plochy ukončených a rozpracovaných rekultivovaných území po těžbě uhlí. 3.2 Vyhodnocení plnění indikativních cílů v hlavním cíli SEK Cíle do roku 2005

1. Plná transpozice předpisů EU do legislativy ČR v oblasti životního prostředí, týkající se energetického hospodářství 2. Zajistit podmínky pro naplnění národního cíle užití obnovitelných zdrojů energie (OZE) – v podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2005 ve výši 5 – 6% (indikativní cíl)

ČR plní závazky v transpozici energetické a ekologické legislativy EU. 15

Podíl využití OZE bude v roce 2005 pod úrovní indikativního cíle SEK. Důvodem neplnění indikativního cíle SEK ve využití OZE jsou nové propočty disponibilního potenciálu OZE pro energetické využití. Dalším důvodem pomalého vývoje je zpoždění při schvalování návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE. Cíl č. 4. – Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství 4.1 Dílčí cíle: a) Dokončení transformačních opatření, b) Minimalizace cenové hladiny všech druhů energie, c) Optimalizace zálohování zdrojů energie.

Dílčí cíl - Dokončení transformačních opatření Plnění dílčího cíle: Dílčí cíl je plněn. Požadavky Směrnic a nařízení EU byly zakotveny: a) v novele Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), b) v návrhu novely Zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, c) v Zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, d) v dalších zákonech a novelách zákonů.

Dílčí cíl - Minimalizace cenové hladiny všech druhů energie V ČR v současné době není cena žádné formy energie dotována, mimo obnovitelných zdrojů energie podle zákona č. 180/2005 Sb..Ceny forem energie v ČR jsou v zásadě srovnatelné s cenami v zemích EU. Rozsah regulace cen forem energie a její časové trvání jsou vymezeny energetickým zákonem. Ceny zemního plynu a elektřiny pro obyvatelstvo reguluje ERÚ stanovením cenových tarifů. Ceny forem energie pro domácnosti jsou dosud mírně pod průměrem EU, představují však vyšší zátěž ve výdajích všech typů domácností. Tabulka č. 10 – Porovnání cen elektřiny v hlavních skupinách spotřebitelů

EU25 EU15 ČR – kurz ČR – parita Belgie Francie Holandsko Itálie Německo Polsko Slovensko

Domácnosti k 1.1.2005 meziroční €/kWh růst 0,105 1,05 0,107 1,04 0,073 1,11 0,121 1,11 0,112 0,97 0,091 1,00 0,110 1,07 0,144 1,01 0,133 1,06 0,058 0,95 0,112 1,10

Průmysl k 1.1.2005 meziroční €/kWh růst 0,067 1,08 0,070 1,06 0,060 0,070 0,053 0,065 0,084 0,078 0,051 0,070

16

1,22 0,92 1,14 1,06 1,05 1,13 1,03

Velkoodběratelé k 1.1.2005 meziroční €/kWh růst 0,050 1,23 0,053 0,91 0,046 1,00 0,056 0,083 1,16 0,068 1,10 0,045 1,15 0,066 1,01 Zdroj: EUROSTAT

V cenách elektřiny u obyvatelstva i pro průmyslové odběratele je jen malý prostor pro další vyrovnávání současných cenových úrovní elektřiny v ČR s EU, protože tohoto vyrovnání bylo již v zásadě dosaženo. Analýza cen elektřiny pro domácnosti (bez DPH), propočtených pomocí směnného kurzu dokládá v roce 2005 nižší úroveň cen elektřiny v ČR ve srovnání s EU15, resp. EU25 asi o cca 31%, ale při použití parity je úroveň cen elektřiny vyšší o cca 13%. Dynamika růstu cen elektřiny pro domácnosti v ČR v posledním období byla vyšší. Ceny elektřiny pro průmysl jsou vůči EU15, resp. EU25 nižší jen o cca 14% (směnný kurz). Protože se ale ve všech zemích EU očekává dynamický růst cen elektřiny, lze očekávat jejich další růst i v ČR. Očekávaný růst cen elektřiny bude více zdůvodněn budoucími změnami cen elektřiny, než odstraňováním současných rozdílů. Tabulka č. 11 – Porovnání cen zemního plynu v hlavních směrech spotřeby

EU25 EU15 ČR – kurz ČR – parita Belgie Francie Holandsko Německo Polsko Slovensko

Domácnosti k 1.1.2005 meziroční €/GJ růst 8,52 1,06 8,80 1,05 6,30 1,17 10,42 1,17 8,85 1,05 9,00 9,64 1,18 10,16 1,12 6,19 1,19 6,84 1,12

Průmysl k 1.1.2005 meziroční €/GJ růst 6,01 1,15 6,12 1,15 5,11 5,27 6,22 4,50 7,76 5,30 5,08

1,22 1,00 1,21 1,21 1,24 0,95

Velkoodběratelé k 1.1.2005 meziroční €/GJ růst 4,87 5,21 6,34 4,53 4,90

1,23 1,18 1,16 0,93 Zdroj: EUROSTAT

Ceny zemního plynu jsou v ČR více vyrovnány se zeměmi EU než je tomu u elektřiny. Ve zvolené kategorii domácností je cena plynu podle směnného kurzu nižší jen o 28%, podle parity je vyšší o 18%. Dynamika cen plynu pro domácnosti byla v ČR vyšší. Ceny plynu pro průmysl jsou v ČR vůči EU15, resp. EU25 nižší o cca 16%. Protože ceny zemního plynu, díky vysokému růstu světových cen ropy a zemního plynu v blízké budoucnosti porostou ve všech zemích EU, lze očekávat růst cen zemního plynu i v ČR. I v případě zemního plynu bude růst cen více zdůvodněn růstem světových cen ropy a zemního plynu, než současnými rozdíly. Přiměřenost růstu cen bude nutné kontrolovat. Plnění dílčího cíle: Ceny forem energie v ČR jsou ve stále větší míře ceny tržní, blízké cenám v zemích EU. V případě cen síťových forem energie pro domácnosti vyjádřených v paritě jsou nad úrovní cen v EU. Nejsou z tohoto pohledu podle SEK minimální, ale realistické. Tržní prostředí, v kombinaci s aplikaci energetické legislativy, modifikují dílčí cíl SEK.

Dílčí cíl - Optimalizace zálohování všech zdrojů energie Plnění dílčího cíle: Zálohování a různé rezervní prvky jsou součástí všech síťových energetických systémů a jsou předmětem ekonomických a technických optimalizací.

17

III. Plnění souboru nástrojů SEK Soubor nástrojů byl určen k prosazení priorit SEK. Inventura nástrojů SEK, provedená při vyhodnocení naplňování cílů SEK, si kladla za cíl zjistit splnění přijatých úkolů a termínů. Tabulka č. 12 – Harmonogram a způsob realizace nástrojů SEK

č.

Nástroj

1

Legislativní opatření

1.1

1.2 1.3

1.4

1.5

1.6

1.7.

1.8.

Odpovědnost, stav plnění

Způsob a stav realizace

Liberalizace trhu s elektřinou a plynem

MPO, splněno

Přístup k sítím pro mezistátní obchod s elektrickou energií Veřejný zájem, včetně dlouhodobého plánování

MPO, splněno

Zajištěno novelou energetického zákona (EZ). (změna termínů otvírání trhu s elektřinou, s plynem, oddělení přenosových distribučních soustav, další úpravy) Zajištěno novelou EZ.

MPO, splněno

Ochrana konečných zákazníků

MPO, splněno

Prohlubování nástrojů podporujících hospodaření energií

MPO, splněno

Obnovitelné zdroje energie

MPO, MŽP, splněno

Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla

Zajištěno novelou EZ. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb. byl předložen vládou Parlamentu Veřejný zájem v energetickém hospodářství řeší částečně i novela Stavebního zákona předložená Parlamentu. Zajištěno novelou EZ. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., vláda předložila Parlamentu. Zajištěno v rámci novelizace EZ. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., vláda předložila Parlamentu. Nový zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE podle požadavků SEK. Legislativa neobsahuje podporu výroby tepla z OZE. Částečně jen EZ. Zajištěno novelou EZ.

MPO, splněno

Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., vláda předložila Parlamentu.

nástroj není stanoven

Podpora alternativních paliv v doprav. je řešena samostatnou částí zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE, kterou se provedla přímá novelizace zákona č. 86/200 Sb., o ochraně ovzduší a dvěma nařízeními vlády. Program podpory alternativních paliv v dopravě – zemní plyn schválila vláda ČR usnesením č. 563 dne 11.5.2005.

18

1.9

Investiční pobídky

MPO, úkol trvá

1.10

Opatření proti rizikům růstu dovozní energetické závislosti Autorizace na výstavbu výroben elektřiny a zdrojů tepla Řízení energetiky při krizových stavech Strategické energetické rezervy Racionální přehodnocení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí

MPO, úkol trvá

1.11 1.12 1.13 1.14

1.15 1.16 1.17

Ekologizace daňové soustavy Integrovaný registr znečištění Obchodování s emisními kredity u skleníkových plynů

Předložení technické novely zákona (netýká se požadavku SEK). Ve vztahu k požadavku SEK byl učiněn příslib respektovat kritéria energetické efektivnosti v posuzování žádostí o poskytnutí investiční pobídky. V novele EZ neřešeno. Dovozní energetická závislost ČR roste, nad rámec požadavků SEK. Zajištěno novelou EZ.

MPO, splněno MPO, MV, úkol trvá MPO, SSHR, splněno kraje, úkol trvá

Zpracovány úvodní studie.

MF, MŽP, úkol trvá MŽP, MPO, splněno MPO, MŽP, SFŽP, ČEA, splněno

Případná ekologická daňová reforma bude schválena až k roku 2008 Prvé hlášení podniků bylo k 15. 2. 2005

Povinné zásoby ropy naplněny. Variantní návrh úpravy Územního plánu Ústeckého kraje zatím nerozhodnut.

Zákon č. 695/2004sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů + vyhláška č. 696/2004 Sb., (původ, vykazování a ověřování množství emisí) + Národní alokační plán pro 1. obchodní období (97,6 mil tun) + nařízení vlády č. 315 z 20.7.2005 (rozpis NAP).

2.

Státní programy podpory a útlumu

2.1

Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů

MPO, MŽP, SFŽP, ČEA, splněno

Návrh NP byl předložen do vlády a jí schválen usnesením č. 884 ze dne 13. července 2005

2.2

Programy podpory výzkumu a vývoje vč. Národního programu výzkumu

MPO, ČEA, úkol trvá

Národní program VaV a jeho podpora energetickému VaV. Dosud není vyřešena koordinace energetického VaV (ČEA) podle požadavků SEK.

19

2.3

2.4 2.5

3. 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

Národní program MPO, MŽP, snižování emisí splněno ze zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší Programy útlumu MPO, uhelného, rudného splněno a uranového průmyslu Programy řešení MPO, MPSV, sociálních důsledků splněno snižování zaměstnanosti v uhelném průmyslu a v elektroenergetice Dlouhodobé výhledy a koncepce

Integrovaný národní program snižování emisí a jeho součást program snížení emisí TZL, NOx a SO2 ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. V rámci usnesení vlády č. 1128/2003 je úkol průběžně plněn.

Zajištění souladu Státní energetické koncepce s územními energetickými koncepcemi Dlouhodobý výhled energetického hospodářství do roku 2030

MPO, Krajské úřady, splněno

Všechny kraje již zpracovaly své územní energetické koncepce (ÚEK).

Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektřiny Dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdrojů energie v ČR Dlouhodobá stabilizace cen a vzájemných relací tarifů energetických komodit

MPO, úkol trvá

V rámci kontroly plnění cílů SEK je prováděna kontrola i této oblasti. Informace je součástí předloženého materiálu

Je navržena metodika zpracování ÚEK. MPO, splněno

Zelený scénář – U v SEK je základem dlouhodobého výhledu energetického hospodářství. Jsou vypracovány ověřovacích scénářů s delším časovým horizontem pro potřeby MPO. Zpracovává ČEZ, a.s., ve spolupráci s MPO.

MPO, MŽP, MZe, úkol trvá

MŽP vypracovalo rozsáhlou analýzu možností využití OZE do roku 2050.

ERÚ, MF, úkol trvá

Dosud nedořešeno.

Závěr k analýze plnění souboru nástrojů SEK Největší pokrok v oblasti nástrojů byl dosažen v legislativní oblasti, především v implementaci Směrnic EU. Většinu legislativních požadavků vyřešila novela Energetického zákona, nový zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE, zbývající řeší navržená novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Prodlení trvá u řešení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, nebyly rovněž zahájeny práce na Indikativní koncepci obnovy dožívajících výroben elektřiny a Indikativní koncepci využití OZE.

20

IV. Vyhodnocení sociálních dopadů realizace cílů SEK 1. Plnění úkolů z usnesení vlády č. 964 ze 7.10.2002 k informaci o vlivu realizace energetické politiky na zaměstnanost a životní náklady domácností Úkolem v usnesení vlády bylo vytvořit konzultační orgán pro vývoj cen paliv a energie. Úkol byl uložen MPO a ERÚ, avšak z důvodu nedosažení souhlasného názoru státních orgánů byl úkol přesunut do SEK. 2. Dopady realizace cílů SEK do politiky zaměstnanosti Byla provedena analýza a prognóza vývoje zaměstnanosti v energetických sektorech. Na základě analýzy a nových zjištění ve vývoji v zaměstnanosti v energetických sektorech lze konstatovat: -

prognóza zaměstnanosti uvedená v informaci pro vládu ze dne 7.10.2002 o vlivu realizace energetické politiky na zaměstnanost a životní náklady domácností je v zásadě potvrzena skutečností roku 2002, 2003 a 2004 v elektroenergetice, v hnědouhelném a v černouhelném hornictví. Zaměstnanost v uhelném průmyslu klesala vůči předpovědi rychleji, ale situace se již stabilizuje. V elektroenergetice zaměstnanost naopak klesala pomaleji. V plynárenství, v roce 2005 dojde k rychlejšímu poklesu zaměstnanosti a významnější poklesy se očekávají i v roce 2006;

-

výraznější poklesy zaměstnanosti v elektroenergetice a uhelném hornictví již skončily a v plynárenství by měly skončit v roce 2006. Změny technologických postupů, nové technologie i končící restrukturalizace budou mít za důsledek další snížení počtu pracovníků do roku 2010 asi o 2000. Tento úbytek proběhne přirozenou fluktuací, odchodem do důchodu, není proto třeba přijímat žádná mimořádná opatření.

Graf č. 15 - Vývoj počtu pracovníků v energetických sektorech

Počty pracovníků 180 000 160 000 140 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

Hnědé uhlí

Černé uhlí

0

9

20 1

8

20 0

7

20 0

6

Elektroenergetika

20 0

5

20 0

4

20 0

3

20 0

2

20 0

1

20 0

0

20 0

9

20 0

8

19 9

7

19 9

6

19 9

5

19 9

19 9

0

0 19 9

počet

120 000

Plynárenství


21

3. Vliv cen paliv a energie na náklady domácnosti Ceny forem energie se v ČR již přiblížily cenové úrovni v zemích EU, a to u všech kategorií spotřeby. Při přibližném vyrovnání cen energie pro domácnosti a vzhledem k nižší úrovni příjmů domácností v ČR, ve srovnání s k úrovni příjmů zejména v zemích původní EU15, tvoří výdaje domácností na energii vyšší podíl ve vydání domácností a to u všech kategorií domácností. Graf č. 16 – Relace cen elektřiny pro domácnosti

Ceny elektřiny pro domácnosti k 1.1.2005 Dánsko Itálie Holandsko Německo Belgie Irsko Rakousko Švédsko Francie Slovensko V.Británie Maďarsko Finsko Slovinsko Česká republika Polsko Řecko Estonsko 0

50

100

150

200

250

EUR/MWh EUR/MWh - parita

EUR/MWh - sm.kurz

Zdroj: EUROSTAT

22

Graf č. 17 - Relace cen zemního plynu pro domácnosti

Ceny zemního plynu pro domácnosti k 1.1.2005 Dánsko Švédsko Holandsko Německo Rakousko Španělsko Belgie Francie Slovinsko Irsko Lucembursko Slovensko Polsko Česká republika V.Británie Maďarsko Estonsko 0

5

10

15

20

25

30

EUR/GJ EUR/GJ - parita

EUR/GJ - sm. kurz

Zdroj: EUROSTAT

Novým impulsem k růstu cen, zejména síťových zdrojů energie, je připravované zvyšování cen energie v zemích EU (v důsledku prudkého nárůstu cen ropy a zemního plynu). To se přenese do cen energie pro domácnosti i v ČR. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5 z 26.8.2005 o cenách plynu od 1.10.2005 tento směr potvrzuje. 23

Struktura spotřeby domácností v ČR podle sociálních skupin Výdaje domácností za paliva a energii jsou součástí celkových výdajů domácností. Následující tabulka podává přehled o spotřebě domácnosti v Kč za rok v ČR podle sociálních skupin v roce 2003. Tabulka č. 14 - Struktura spotřeby domácností v ČR Průměrná domácnost

Domácnosti zaměstnanců zemědělců

Počet domácností v tis Spotřeba celkem Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva, z toho: -Nájemné z bytu -Běžná údržba a drobné opravy bytu -Dodávka vody a ostatní služby -Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti Zdraví Doprava Pošta a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

2 955 107 650 22 816 3 234 6 647 21 199

1 730 112 378 22 221 3 280 7 349 20 664

4 593 2 007 2 406 12 194

OSVČ důchodců

292 438 96 425 116 926 20 488 22 956 2 845 3 424 6 210 8 277 15 731 20 597

495 88 731 25 005 2 917 3 427 24 707

4 635 2 056 2 455 11 518

1 291 2 428 1 498 10 514

4 106 1 917 2 431 12 143

5 577 1 945 2 420 14 764

7 247

7 665

7 098

7 472

5 915

2 003 11 504 4 666 11 596 697 5 650 10 392

1 876 13 232 4 895 12 465 840 6 526 11 367

1 607 12 427 3 793 9 256 481 5 089 11 399

1 816 2 708 11 806 5 575 5 616 3 429 14 877 6 979 1 068 23 7 003 2 071 12 014 5 976 Zdroj: ČSÚ

Procentní podíl nákladů na energie a paliva z celkových nákladů podle typu domácností v roce 2003. Tabulka č. 15 - Podíly výdajů domácností na paliva a energii (v %) Průměrná Domácnosti domácnost zaměstnanců zemědělců OSVČ Náklady na energie a paliva v % 11,33 10,25 10,90 10,38

důchodců 16,64 Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší výdaje v absolutní hodnotě vykazují domácnosti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), následované domácnostmi zaměstnanců. Pod průměrem jsou výdaje domácností zemědělců a ještě více domácnosti důchodců. Ve výdajích na paliva a energii jsou poměry jiné. Zatímco podíl nákladů za energie a paliva u domácností aktivně činných osob jsou relativně shodné tak relativní náklady u domácností důchodců jsou podstatně vyšší. Podíl paliv a energie představuje ve spotřebě průměrné domácnosti České republiky 11,33%.

24

U domácností zaměstnanců výdaje na paliva a energii tvoří 10,25% celkových výdajů, u domácností zemědělců 10,90%, domácnosti OSVČ 10,38% a domácnosti důchodců 16,64%. Graf č. 18 - Struktura spotřeby domácností podle sociálních skupin

Spotřeba domácností podle sociálních skupin v roce 2003

Kč za rok na domácnost

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

Potraviny, nápoje, odívání, obuv Energie, paliva Rekreace a kultura

ůc ho dc ů D

Č SV O

Ze m ěd ěl ců

tn an ců Za m ěs

Pr ům

ěr ná

0

Bydlení, voda Doprava Ostatní zboží a služby


Spotřeba domácnosti v ČR podle decilů příjmů na jednoho člena domácnosti v roce 2003 Jiným pohledem na strukturu spotřeby domácností je analýza výdajů na paliva a energii podle decilů příjmů (desetin sledovaného souboru). Základní údaje jednotlivých příjmových skupin jsou obsaženy v následující tabulce. Příjmy a spotřeba je vztažená na jednoho člena domácnosti v Kč a údaje jsou za rok 2003.

25

Hrubé peněžní příjmy celkem (v Kč) Čisté peněžní příjmy celkem HRUBÁ PENĚŽNÍ VYDÁNÍ CELKEM A. SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ (CZ-COICOP) POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Potraviny Nealkoholické nápoje ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK ODÍVÁNÍ A OBUV BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva, z toho -Elektrická energie -Plynná paliva, z toho --Plyn ze sítě --Plyn v bombách -Kapalná paliva -Tuhá paliva -Tepelná energie BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI; OPRAVY ZDRAVÍ DOPRAVA POŠTY A TELEKOMUNIKACE REKREACE A KULTURA VZDĚLÁVÁNÍ STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY B. VYDÁNÍ NEKLASIFIKOVANÁ JAKO spotřební

Nejvyšších

Devátých

Osmých

Sedmých

Šestých

Pátých

Čtvrtých

Třetích

Druhých

10%

Nejnižších

Tabulka č. 16 - Spotřeba domácností podle decilů příjmů

61 051 79 449 88 809 94 648 102 387 111 422 126 941 143 977 175 442

244 117

54 144 69 259 78 300 84 471 60 206 77 638 84 021 91 972

90 581 97 849 107 836 121 944 144 715 97 802 106 601 116 828 134 958 157 133

196 027 224 318

51 371 64 339 68 747 75 487

81 155

87 725

93 276 101 905 117 552

150 549

12 868 15 118 16 457 18 316

18 225

19 496

19 567

19 662

22 031

23 498

11 507 13 476 14 719 16 467 1 362 1 642 1 738 1 850 1 457 1 848 1 955 2 233

16 271 1 954 2 271

17 412 2 084 2 720

17 408 2 159 2 743

17 420 2 243 3 289

19 551 2 480 3 828

20 747 2 751 4 607

3 130 4 125 4 015 4 111 10 345 12 636 14 360 16 776

4 553 17 134

4 997 18 113

5 961 18 227

6 673 18 938

7 559 21 937

10 120 26 261

6 422

7 611

8 767

9 686

10 038

10 553

10 416

10 738

12 236

13 164

2 859 1 570 1 515 55 27 236 1 729

3 015 1 703 1 670 33 3 264 2 626

3 363 2 361 2 293 68 1 342 2 700

3 740 2 434 2 383 51 5 413 3 094

3 631 3 000 2 954 46 9 309 3 089

4 164 2 819 2 749 70 23 414 3 133

3 940 2 794 2 769 25 0 347 3 335

4 166 3 180 3 122 58 2 445 2 944

4 540 2 936 2 879 57 2 437 4 321

4 928 2 795 2 760 35 7 204 5 230

3 012 669 4 703 2 326

3 978 1 071 6 348 2 822

4 003 1 262 5 837 3 032

5 206 1 592 6 793 2 965

5 192 1 706 8 331 3 624

5 228 1 970 9 144 3 808

6 003 1 719 10 166 4 239

7 688 1 723 11 627 4 624

8 166 2 282 13 041 5 311

12 463 2 888 21 187 5 704

4 710 497 2 744

6 215 489 3 577

7 282 609 3 554

7 548 373 3 351

8 820 405 3 729

9 461 569 4 522

10 156 568 4 820

11 310 671 5 537

13 250 699 6 843

18 664 684 8 185

4 911

6 111

6 380

6 222

7 166

7 696

9 107

10 164

12 605

16 288

8 834 13 299 15 274 16 485

16 648

18 877

23 551

33 052

39 581

73 769

Zdroj: ČSÚ

Podíl nákladů na elektřinu je u decilu s nejnižším příjmem na osobu 5,28% z celkových čistých příjmů. Podíl nákladů na zemní plyn je u decilu s nejnižším příjmem na osobu 2,90%. Podíl nákladů na elektřinu a zemní plyn klesá s rostoucími příjmy a u decilu s nejvyšším příjmem je u elektřiny 2,51% a u zemního plynu 1,43%. Přepočet je na jednu osobu. Uvedená analýza nákladů na paliv a energii podle decilů dokládá jiným způsobem vysokou zátěž, kterou jsou výdaje na paliva a energii u nízkopříjmových kategorií domácností.

26

Graf č. 19 - Struktura spotřeby podle příjmových decilů

Struktura spotřeby v ČR podle příjmových decilů 200 000 180 000 160 000 Kč na osobu

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

N

ejn iž šíc h D ru hý ch Tř et ích Čt vr tý ch Pá tý ch Še stý ch Se dm ýc h O sm ýc h D ev átý ch N ejv yš šíc h

0

10% Bydlení, voda Zemní plyn Ostatní paliva Rekreace a kultura

Potraviny, nápoje, odívání, obuv Elektřina Centrální teplo Doprava Ostatní zboží a služby


Analýza výdajů za paliva a energii podle decilů umožňuje simulovat dopady růstu cen forem energie. Z hlediska dopadu zdražení zemního plynu a elektřiny lze provádět propočet pesimistické varianty a to současného nárůstu cen elektřiny i zemního plynu o 20% ročně. V případě uvedené pesimistické varianty dojde (podle statistických údajů roku 2003) ke snížení spotřeby u decilu s nejnižšími příjmy o 886,- Kč, t.j. o 1,64% a u decilu s nejvyššími příjmy o 1545,- Kč, t.j. o 0,79%. Vývoj nákladů domácností na energii v roce 2004 a 2005 Podle posledních statistických údajů se struktura vydání domácností v roce 2004 oproti roku 2003 příliš nezměnila. Vydání za elektřinu a plyn se však vyvíjela odlišně, zatímco v domácnostech zaměstnanců tyto náklady poklesly (o 0,6 % u elektřiny a o 4,6 % u plynu), u důchodců náklady na elektřinu a plyn rostly (o 6,8 % u elektřiny a o 1,7 % u plynu). Náklady za teplo a teplou vodu u domácností zaměstnanců téměř stagnovaly, u důchodců poklesly o 3,7 %. Odborné odhady ukazují na to, že domácnosti důchodců se relativně rychleji vrací ke klasickým palivům, zejména k vytápění a ohřevu vody na bázi uhlí a dřeva.

27

Očekávané údaje za rok 2005 zřejmě budou ovlivněny nárůstem cen elektřiny a plynu, takže podíly za energii na celkových nákladech ve všech skupinách domácností meziročně vzrostou. Mezinárodní porovnání nákladů domácností na energii Mezinárodní porovnání nákladů typů domácností na paliva a energii je velmi důležitou informací o sociálních dopadech činnosti energetického hospodářství. Pro mezinárodní porovnání se jen obtížně získávají srovnatelné statistické údaje. Zpravidla jsou k dispozici pouze údaje za bydlení jako celek. Tabulka č. 17 ukazuje na dlouhodobější tendence ve vybraných zemích a jejich skupinách, avšak kromě energie zahrnuje i náklady na nájemné, vodu a ostatní služby spojené s bydlením. Statistické podklady z posledního období neumožňují podrobněji analyzovat situaci ve vybraných zemích odděleně pro náklady za bydlení a odděleně pro náklady za energii. Zatímco vývoj v EU 15 i EU 25 prokazuje spíše stagnaci, je vývoj v ČR charakterizován mírným nárůstem. Je to důsledkem toho, že zatímco se ceny paliv a energie v ČR a v zemích EU rychle sbližovaly, příjmy domácnosti ČR se k zemím EU blížily jen velmi pomalu. Výsledkem tohoto dvojrychlostního vývoje je skutečnost, že podíly na výdaje domácností na paliva a energii jsou v ČR vyšší než v zemích EU. Tabulka č. 17 - Náklady na bydlení a energii ve vybraných zemích (v běžných cenách jako % z celkových vydání) 1995 2000 2001 2002 2003 2004 EU (25 zemí) 21,3 20,8 21 21,1 21,5 : EU (15 zemí) 21,3 20,8 21 21,1 21,4 : Belgie 23,7 23,2 23,6 23,6 23,5 : Česká republika 21 21 21,4 22,6 22,9 22,5 Dánsko 27,4 27,9 28,6 28,8 29,1 : Německo 23,4 24,2 24,6 24,7 25,2 : Francie 23,8 23,5 23,4 23,5 24,1 : Itálie 19,4 19,4 19,6 19,9 20,3 20,5 Maďarsko 19,1 19 18,4 18 18,2 : Rakousko 18,5 19 19,3 19,1 : : Polsko 20,7 22,3 23,8 24,6 24,8 : Slovinsko 18,8 20 20,1 20 19,7 : Slovensko 18,7 22,9 22,5 22,8 26,5 27,7 Zdroj: EUROSTAT

Starší analýza údajů z dostupných statistik let 2000 a 2001 ukazuje na značné rozdíly v relativních nákladech na energii mezi vyspělými zeměmi a ČR. Z dalších tabulek vyplývá, že náklady na energii tvoří v ČR 10,4 - 16,6% výdajů domácností (v průměru 11,3%), ale ve vyspělých zemích EU tvoří jen 2,6 - 4,7% z celkových vydání domácností. Náklady na elektřinu tvoří v ČR 4,2 - 6% (v průměru 4,7%) a ve vyspělých zemích EU jen 1,1 - 1,7% z celkových vydání domácností. Přitom domácnosti v EU spotřebovávají více elektřiny než domácnosti v ČR. I přesto že jde o údaje starší, uvedené rozdíly trvají a měly by být zvažovány při všech úpravách cen prováděných výnosy ERÚ.

28

Tabulka č. 18 - Podíl nákladů domácností na energii SRN Nové spolkové země

Francie Průměrná Roční výdaje za energii na 1 domácnost domácnost v % příjmů 2000 2001 Elektřina, plyn, TO, ostatní celkem

3,5

Podíl nákladů na energii na spotřebním vydání v % Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva

3,7

SRN Nové spolkové země (1998) Pracujících Úředníků Pracujících Důchodců a zaměstnanců a zaměstnanců a zaměstnanců se a příjemců se středním s vysokým středním příjmem sociálních dávek příjmem příjmem 2000

2001

4,3

4,5

ČR

1998 3,2

2,6

Domácnosti ČR (2003)

Průměrná Samostatně Zaměstnanců Zemědělců domácnost činných 11,3

4,7

10,3

10,9

Důchodců

10,4

16,6

Tabulka č. 19 - Podíl nákladů domácností na elektřinu Podíl nákladů na energii na

Domácnosti SRN - Nové spolkové země (1998) Pracujících a zaměstnanců se středním příjmem

použitelných příjmech v %

Elektřina Podíl nákladů na energii na spotřebním vydání v % Elektřina

Úředníků Důchodců a zaměstnanců a příjemců s vysokým sociálních příjmem dávek

1,3 ČR

1,1

1,7

D o m á c n o s t i ČR 2002

Průměrná Zaměstnanců Zemědělců domácnost 4,6

4,2

6,1

Samostatně činných

Důchodců

4,5

6,0

Závěr k analýze vlivů realizace SEK na sociální oblast Provedená analýza vlivu realizace SEK na zaměstnanost v energetických sektorech a na životní náklady domácností vede k těmto závěrům: •

Skončilo období výrazného snižování počtu pracovníků v energetických sektorech. V roce 2004 bylo v sektoru paliv a energetiky 56 746 zaměstnanců, v porovnání s rokem 1990, kdy tyto sektory měly 165 031 zaměstnanců. V roce 2004 bylo v energetických sektorech pouze 34,39% zaměstnanců roku 1990. Počet zaměstnanců se snížil v tomto období o 108 285 pracovníků. Pokles za poslední rok však byl již pouze 1424 pracovníků.

•

Do roku 2010 by mohlo ve srovnání s rokem 2004 dojít k dalšímu snížení stavu pracovníků o cca 2200 pracovníků, tj. o necelé 4%. Tento údaj opravňuje k tvrzení, že zaměstnanost v sektoru paliv a elektroenergetiky je do roku 2010 stabilizovaná, není potřeba přijímat opatření. Úbytek pracovníků bude převážně řešen přirozenou fluktuací a odchody do důchodu. Relativně k většímu poklesu dojde ještě v roce 2005 a 2006 v plynárenství. Toto konstatování se týká vlastních těžařských a energetických společností. Skutečné dopady na zaměstnanost v regionech spojených s těžbou uhlí a výrobou energie však mohou být v budoucnu vyšší úměrně dopadům na navazující obory a služby. 29

•

Pozitivní vliv na zaměstnanost může mít využívání OZE tvorbou nových pracovních míst. V rámci vyhodnocení cílů SEK k r. 2005 však tento efekt zatím nebyl zaznamenán. Potenciál nových pracovních míst v důsledku plnění indikativního cíle ČR jako závazku vůči EU v podílu OZE bude sledován v pravidelném vyhodnocování SEK.

•

Období vyrovnávání cen zemního plynu a elektřiny v ČR s EU skončilo v roce 2002. Jejich ceny pro průmysl i domácnosti se přiblížily, resp. srovnaly s cenovou úrovní evropských zemí. Poté nastalo období relativně mírnějších nárůstů cen ovlivněné příznivým vývojem na světovém energetickém trhu i probíhající liberalizací plynárenství a energetiky. Toto období končí, a výrazné zvýšení světových cen všech energetických komodit (zejména ropy a zemního plynu), vyvolá další růst cen elektřiny a zemního plynu pro průmysl i pro domácnosti v celé EU.

•

Ve výdajích domácností na paliva a energii se ČR výrazně odlišuje od EU15 resp. EU25.

•

Česká republika je součástí evropského a světového společenství. Světový obchod, a světové ceny ovlivňují přímo i ceny paliv a energie v České republice. Na světový vývoj nemá SEK vliv. Státní správa má jen velmi omezené možnosti ovlivnit vývoj cen paliv a energie v ČR.

•

V nejbližších letech se očekává další růst cen zemního plynu i elektřiny, který se projeví i v cenách placených domácnostmi. Současně se očekává, že v ČR dojde k nárůstu nákladů na bydlení, zejména nájemného. Součet těchto vlivů bude ovlivňovat náklady domácností a zejména pro nízkopříjmové skupiny (důchodce) může znamenat významné zvýšení životních nákladů. Souběh nárůstů nákladů v oblasti nákladů na bydlení a energii bude potřebné podrobněji analyzovat i ve vazbě na očekávaný růst nákladů za ostatní část spotřeby domácností a posoudit, zda pro vybrané skupiny obyvatel nebude potřebné přijmout vhodná kompenzační opatření.

30

V. Souhrnné zhodnocení ověřovacích scénářů a citlivostních analýz a jejich porovnání se scénářem SEK Součástí hodnocení plnění cílů SEK bylo vypracování několika ověřovacích scénářů vývoje energetického hospodářství do roku 2040 pro pracovní potřeby MPO. Scénáře vycházely z údajů o vývoji makroekonomických i energetických ukazatelů v posledních letech, z očekávaného vývoje v roce 2005 a v dalším období a z nových trendů na světových trzích energie. Ověřovaly plnění cílů SEK zejména v podmínkách nižší disponibility domácích zdrojů energie i obnovitelných zdrojů energie. Závěry z vyhodnocení ověřovacích scénářů: 1. Porovnání vývoje kvantitativních, strukturálních a kvalitativních parametrů energetického hospodářství (výše a struktury TSPEZ, vývoje energetické a elektroenergetické náročnosti tvorby HDP, investičních nákladů na rozvoj technologií získávání, přeměnu, dopravu a užití energetických zdrojů) ukázalo ve všech případech pozitivní vývoj a další přibližování se parametrům energetického hospodářství zemí EU (v kvalitě hospodaření s energií, ve zdrojové diverzifikaci, v preferenci zaměření investic do efektivnosti spotřeby energie apod.). Toto hodnocení platí i za velmi změněných vstupních údajů i podmínek rozvoje. 2. Porovnání analýz ve výši emisí hlavních škodlivin do ovzduší potvrdilo ve všech případech postupné a významné snižování emisí. Indikativní ukazatele SEK v této oblasti se naplní, s výjimkou indikativního cíle závazného limitu maximálně přípustných emisí NOx v roce 2010. Ve všech ověřovacích a citlivostních analýzách model „narazil“ na zadaný strop - limit pro NOx. Ten lze v roce 2010 dodržet jen bude-li podstatně urychleno zavádění vyšších norem EURO v dopravě a s tím spojená rychlejší obměna vozového parku. 3. Porovnání analýz v dopadech na závislost ČR na dovozy energetických zdrojů prokázalo, že ve všech ověřovacích a citlivostních analýzách dochází v celém prognostickém období k výraznému zhoršení ukazatele oproti scénáři SEK. Indikativní ukazatele SEK v limitech dovozní energetické závislosti nejsou plněny. Nižší disponibilita domácích zdrojů pevných paliv a OZE, která byla ověřována v analýzách, vedla k vyšším dovozům zemního plynu, černého uhlí a ropy (diferencovaně podle jednotlivých analýz) a tím k vyšší energetické dovozní závislosti. 4. Hodnocení dopadů do stavů zaměstnanosti v energetických sektorech ve všech případech odráží vysoký tlak, který se v dlouhodobějším pohledu očekává v důsledku růstu produktivity práce a racionalizace organizačních struktur, které se promítnou do snižování stavů zaměstnanců v energetických sektorech. Ve všech ověřovacích analýzách došlo k rychlejšímu poklesu zaměstnanosti oproti SEK.

5. Ve všech analýzách došlo k významnému poklesu využití OZE pro výrobu CZT (centrální zásobování teplem) a zejména elektřiny, neboť novější studie o disponibilním potenciálu OZE pro energetické využití prokazují značně nižší úroveň, než se uvažovalo v době zpracování podkladů pro SEK (scénář „Zelený - U“). Indikativní cíl ukazatele výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2005 a 2010 nebyl plněn u žádné z ověřovacích a citlivostních analýz. Modelové propočty uvažovaly se současně platným systémem podpory využití OZE v ČR. Problematika OZE musí být proto analyzována samostatně a podrobněji v rámci požadavku SEK „Dlouhodobé indikativní koncepce využití OZE v ČR“, která by měla být připravena a využívaná jako nástroj SEK nejpozději v roce 2006. 31

6. Modelové propočty (prováděné optimalizačním lineárním programováním budoucího možného vývoje) podávají obraz o budoucím vývoji energetiky v ČR. Výsledky se liší podle změn v zadání vstupních údajů, respektive limitních podmínek. Model pak propočte vývoj tak, že hledá optimální řešení v celém systému, tj. energetickém hospodářství ČR. Skutečný budoucí vývoj se zákonitě vždy bude vyvíjet jinak, protože dojde s největší pravděpodobností k jiné kombinaci celé řady podmínek, které vývoj ovlivňují (vývoj makroekonomický, demografický, poptávka po jednotlivých druzích energie, disponibilita energetických zdrojů a jejich cen, technický a technologický pokrok, nástroje ochrany klimatu, energetická politika apod.). K významným rozdílům dojde dále proto, že jednotliví podnikatelé a subjekty na trhu s energií se neřídí systémovým optimem, ale svým podnikatelským zájmem. 7. Ověřovací analýzy budoucího vývoje energetiky tedy slouží především pro tvůrce a implementátory státní energetické politiky k tomu, aby si ověřili, zda i za eventuální změny podmínek je možné platnou energetickou politiku dále prosazovat, zda není nutné upravit cíle, indikátory a zejména nástroje.

32

VI. Závěry Cíl č. 1 – Maximalizace energetické efektivnosti Souhrnná energetická efektivnost (vztah spotřebované energie k vytvořenému HDP) se zlepšuje. V roce 2004 bylo a podle předběžných údajů i v roce 2005 bude splněn indikativní cíl SEK pro rok 2005 i když ne vyšší, než v SEK předpokládané výši spotřeby primárních zdrojů energie a spotřeby elektřiny. Splnění cílů v růstu energetické efektivnosti v posledních dvou letech, významně ovlivnilo zejména zrychlení růstu ekonomiky (HDP) po vstupu ČR do EU. Růst ekonomiky a působení nástrojů SEK v oblasti hospodaření s energií vytvářejí příznivé podmínky pro další snižování energetické náročnosti ve středně a dlouhodobém výhledu a tím ke plnění nejdůležitějšího cíle SEK. Úkolem nadcházejícího období je zvýšení tlaku na vyšší využití potenciálu úspor energie, jak v oblasti energetických transformací, tak v oblasti konečné spotřeby energie (úspory tepla v budovách, v používání energeticky úsporných spotřebičů a dopravních prostředků). Cíl č. 2 – Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ Zásobování ČR zdroji energie je plynulé a trh energie je v rovnováze. Struktura spotřeby zdrojů energie se diverzifikovala, roste však podíl dovážených zdrojů energie na celkové spotřebě. Struktura spotřeby zdrojů energie v roce 2005 se nebude příliš odchylovat od projekce SEK. Nad projektovaným podílem budou v menší míře tuhá a kapalná paliva, pod projekcí SEK naopak plynná paliva a OZE. Využití OZE se v ČR zvyšuje velmi pomalu. Důvodem je jednak zpoždění v přijímání legislativní podpory jejich využití (zákona č. 180/2005 Sb.) i špatné klimatické podmínky v letech 2002 a 2003. Indikativní cíl SEK v oblasti OZE pro rok 2005 (5 – 6% OZE na btto spotřebě elektřiny) proto nemusí být naplněn. Ohroženo je rovněž plnění cílů SEK v oblasti OZE k roku 2010. Cíl SEK v udržení dovozní energetické závislosti pro rok 2005 nebude sice dodržen, ale jen s minimálním rozdílem. Ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě je však dodržení indikativních cílů SEK v této oblasti vážně ohroženo. Dovozní energetická závislost poroste zřejmě rychleji než se předpokládá v SEK. Důvodem bude skutečnost, že se dosud nepodařilo naplnit jeden z hlavních požadavků SEK – racionálně přehodnotit územně ekologické limity těžby hnědého uhlí; dalším důvodem je i snížení odhadů dlouhodobé disponibility OZE. Zvyšující se napjatost na světových trzích energie a růst světových cen všech energetických komodit zvyšují význam této priority SEK a vyžadují znovu komplexně posoudit disponibilitu všech domácích zdrojů energie (černé uhlí, hnědé uhlí, uran a OZE) a podmínek podpory jejích využití. Cíl č. 3 – Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Emise síry trvale klesají a není ohroženo dodržení závazného emisního stropu EU pro rok 2010 (265 tis tun). Naproti tomu emise NOx neklesají a dosud neúčinné nástroje na jejich snížení ohrožují dodržení závazného emisního stropu EU pro rok 2010 (286 tis. tun). Dodržení emisního stropu NOx vyžaduje přijmout v co nejkratší době zásadní a nákladná opatření především v oblasti dopravy. V oblasti emisí tuhých látek (TZL) a emisí CO nejsou závažnější problémy. Klesají rovněž emise CO2, jejichž současná výše je o více než 25% pod úrovní referenčního roku 1990. Implementace Směrnice EU č. 2003/87/ES, o obchodování s emisemi

33

skleníkových plynů je v ČR zajištěna. Národní alokační plán je rozepsán na průmyslové odvětví a průmyslové podniky (nařízením vlády č. 315/2005 Sb., účinným od 5.8.2005). Cíl č. 4 – Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství V ČR byly implementovány všechny Směrnice EU, týkající se liberalizace energetického trhu. Byl novelizován Energetický zákon, připravena novela Zákona o hospodaření energií, přijat nový zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE. Ceny forem energie jsou tržní, blízké či rovné cenám v zemích EU, u dodávek pro průmysl více, u dodávek domácnostem méně.

Vyhodnocení plnění souboru nástrojů SEK Byla provedena úprava energetické legislativy podle všech Směrnic EU. Většinu legislativních požadavků vyřešila novela Energetického zákona a nový zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE, zbývající požadavky řeší navržená novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. U legislativy nevyžadované explicitně Směrnicemi EU však vznikají prodlení, která ohrožují plnění cílů SEK. Nedošlo k vyřešení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Byly zahájeny práce na Indikativní koncepci obnovy dožívajících výroben elektřiny a na Indikativní koncepci využití OZE. Dosud není plně zajištěna koordinace energetického výzkumu a vývoje (VaV) podle požadavku SEK.

Vyhodnocení sociálních dopadů realizace cílů SEK Dopady realizace cílů SEK do sociální oblasti byly hodnoceny na základě vývoje stavu zaměstnanosti v energetických sektorech a dále na základě vlivu cen paliv a energie na spotřebu (výdaje) různých typů domácností. Podle očekávané skutečnosti roku 2005 bude v uhelném průmyslu i v elektroenergetice zaměstnanost nižší vůči roku 2000 o 22%. V uhelném průmyslu se zaměstnanost snižovala rychleji, než se předpokládalo v roce 2002, v elektroenergetice naopak pomaleji. V plynárenství, které má ze všech energetických sektorů nejnižší stavy zaměstnanců, bude tempo poklesu zaměstnanosti nejvyšší, o 35% a bude výraznější než se předpokládalo v roce 2002. Energetické sektory v zásadě ukončily restrukturalizaci, která se promítla do stavů zaměstnanosti, v období po roce 2005 již bude docházet pouze k menším poklesům zaměstnanosti a meziroční pokles by se měl pohybovat na úrovni cca 0,5% ročně. Ceny všech forem energie jsou v ČR tržní a blízké cenové úrovní evropských zemí. Odstup cen forem energie pro obyvatelstvo od průměrů zemí EU je vyšší, než je tomu u cen pro průmysl. Po relativně nižších přírůstcích cen forem energie v letech 2003 - 2004, ovlivněné m.j. rozvojem trhu v síťových energetických sektorech, došlo v roce 2005 k výraznému růstu a rozkolísání světových cen forem energie, což vyvolává silné impulsy k jejich růstu i v ČR, a to pro všechny kategorie spotřebitelů (tedy včetně obyvatelstva). Tento očekávaný růst cen je odhadován v řádu až o 10 - 20% ročně v nejbližších letech. Ve výdajích domácností na paliva a energii se ČR výrazně odlišuje od EU15 resp. EU25. Dosažená blízkost cen forem energie pro domácnosti mezi zeměmi EU a výrazně nižší úroveň příjmů domácností v ČR vedou k výrazným rozdílům v podílech paliv a energie ve spotřebě (výdajích) domácností. Náklady na energii tvoří v ČR cca 10 - 16% výdajů podle typů domácností (v průměru 11,7%), ale ve vyspělých zemích EU jsou tyto podíly na úrovni 2,6 - 4,7% z celkových vydání domácností. Náklady na elektřinu tvoří v ČR 4,2 - 6% (v průměru 4,7%) a ve vyspělých zemích EU jen 1,1 - 1,7% z celkových vydání domácností. Přitom domácnosti v EU spotřebovávají více elektřiny než domácnosti v ČR.

34

Analýzy ukazují, že zejména domácnosti důchodců se relativně rychleji vrací ke klasickým palivům, zejména k vytápění a ohřevu vody na bázi uhlí, resp. dřeva. Přestože SEK se explicitně nezabývá cenami energií, je nutné se zmínit o tom, že v roce 2005 došlo k nárůstu cen prakticky u všech druhů energií, což se záporně promítá ve zvyšování nákladů, jak v oblasti průmyslu, zemědělství, dopravy, tak i v oblasti služeb a v neposlední řadě domácností. Růst cen se předpokládá i v nejbližších létech. Této problematice bude věnována patřičná pozornost, jak ukládá i SEK ve výčtu nástrojů k naplňování cílů SEK pod bodem 3.5 „Dlouhodobá stabilizace cen a vzájemných relací tarifů energetických komodit“. Další opatření při sledování plnění cílů SEK Práce provedené v oblasti hodnocení plnění cílů SEK, jejich dopadů do sociální oblasti a při zpracování ověřovacích energetických analýz je nutné chápat jako nezbytnou, trvale a systematicky prováděnou činnost pro potřeby MPO. Tyto práce jsou schopné včas odhalit nové trendy, odchylky od projektovaného vývoje a nedostatečnost souboru nástrojů na prosazení cílů SEK. Důležitost této činnosti vyvstává zejména nyní, kdy roste nejistota na světovém trhu energie (silné rozkolísání poptávky a světových cen) a kdy se rozvoj energetického hospodářství musí podřídit řadě nových limitů a omezení. Vzhledem ke krátkému časovému úseku od schválení Státní energetické koncepce, tj. od března 2004 a výše uvedený skutečnostem, které prokazují správnost vizí a cílů platné SEK není na místě v současné době provádět její změny. Je to i v souladu s poznatky Mezinárodní energetické agentury (IEA), která ve své publikaci „Přehled energetické politiky České republiky 2005“ konstatovala, že Státní energetická koncepce z roku 2004 poskytuje účinnou strategií pro rozvoj energetiky do roku 2030 a je v souladu s třemi pilíři úspěšné energetické politiky, tj. bezpečností zásobování energií, ochranou životního prostředí a energetickou účinnosti. Poukázala však na to, že některé cíle SEK (např. zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě v roce 2010 na 8% a snížení spotřeby kapalných paliv v roce 2030) se zdají být příliš ambiciózní a finančně náročné. Případné úpravy bude možno zakotvit do dalšího vyhodnocení, provedeného v souladu s usnesením vlády ČR č. 211 ze dne 10.3.2004, nejpozději do konce roku 2008.

35

Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace Státní energetické koncepce

Recommend Documents