Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Poštovní odívání v Českých zemích – nová publikace, která chyběla Osmého listopadu vyšel II. svazek 25. dílu Monografie československých a českých známek a poštovní historie, s názvem Poštovní odívání v českých zemích. Jeho autorem je vedoucí oddělení dějin pošty a telekomunikací Poštovního muzea PhDr. Jan Kramář. Publikace, jak již název napovídá, představuje proměny poselských a poštovních stejnokrojů na území Čech, Moravy a Slezska od středověku do současnosti. V rámci dějin odívání v tomto oboru jde o vůbec první souhrnné zpracování dosud opomíjeného tématu.
Bezprostředním podnětem k napsání publikace se staly relativně četné dotazy badatelů a snad ještě více žádosti filmových a divadelních štábů, které se při přípravě historických filmů a představení obracejí na Poštovní muzeum s žádostí o poskytnutí pomoci při
„rekonstrukci“ poštovních stejnokrojů z různých období. Opakující se žádosti o pomoc s touto specifickou oblastí poštovních dějin přivedly autora k problematice uniformních předpisů, bez nichž není možno dávno zapomenutou podobu oděvů přesně popsat. Zároveň začal pátrat po české i cizojazyčné literatuře, která však k této problematice buď neexistovala, nebo byla velmi nedostatečná. V zásadě byly k dispozici pouze útržkovité, rozptýlené a často i nekriticky zpracované informace uveřejněné v některých populárněnaučných publikacích a časopisech. Výjimku tvořily uniformy poštovních úředníků, popsané v rámci několika kvalitních studií. Stále více se ukazovalo, že poštovní stejnokroje používané na území Českých zemí se dosud nacházely mimo soustavnou pozornost historiků, což přirozeně znemožňovalo základní orientaci odborníků i laiků.
Cílem tedy bylo celistvě a přehledně zpracovat téma poštovního odívání a zaplnit jednu mezeru našich kulturních dějin v širším smyslu slova. Stalo se tak prostřednictvím detailního studia hmotných, obrazových i písemných pramenů uložených ve sbírkách Poštovního muzea. Ty představují v našem prostředí jedinečný studijní materiál k dějinám poštovního odívání v rakouské (později rakousko-uherské) monarchii, Československu a v České republice. Důležité je, že vedle trojrozměrných předmětů (oděvních součástek, výstroje a výzbroje) se v Poštovním muzeu nacházejí také prameny písemné a obrazové povahy, které pomáhají zaplnit mezery tam, kde se nedochovaly původní stejnokroje. Z písemných pramenů jde zejména o věstníky poštovní správy, odborné časopisy, výroční zprávy, příručky (tzv. kalendáře) poštovních zaměstnanců, služební knížky, sbírky zákonů, patenty, oběžníky a další. K nejdůležitějším obrazovým pramenům patří grafiky (včetně poštovních map s motivy poštovních poslů), obrazy, fotografie, knižní a časopisecké reprodukce všeho druhu a v neposlední řadě také poštovní známky a další filatelistické materiály (dopisnice, pamětní listy, otisky razítek apod.). Poslední jmenované sice nepředstavují primární historický pramen (náměty jsou většinou převzaté) k identifikaci poštovních stejnokrojů, ale jsou svébytným dokladem umělecké tvorby a leccos vypovídají o době svého vzniku. Vlastní text knihy je rozdělen do tří velkých částí, jejichž vnitřní struktura je vzhledem k historickému vývoji poštovního odívání značně odlišná. Zatímco první část líčí v chronologickém pořádku odívání středověkých a raně novověkých poslů před zavedením poštovních uniforem, druhá část, věnovaná poštovnímu odívání v letech 1743 – 1918, kombinuje tematické a chronologické hledisko a využívá dělení na oddíly, kapitoly a podkapitoly. Tento přístup byl zvolen vzhledem k velkému množství uniforem, které používali poštovní úředníci a sluhové v rakouské a rakousko-uherské monarchii. Třetí část, která se zabývá poštovním odíváním v letech 1919 – 2012, se vrací k chronologickému členění, v jehož rámci je podle potřeby uplatněn tematický přístup. Oproti původnímu záměru, který počítal jen s dějinami poštovních stejnokrojů, je publikace rozšířena o charakteristiku poštovních profesí, bez jejichž znalosti nelze dobře
popsat, kategorizovat a konečně také pochopit vývoj poštovního odívání. Nezbytnou součástí se stal česko-německý výkladový slovníček oděvního, výstrojního a výzbrojního názvosloví, přehled základních a rozlišovacích stejnokrojových barev, historický kalendář a seznam použitých pramenů a literatury. Jelikož jde o odbornou publikaci, nechybí ani poznámkový aparát s odkazy na použité zdroje. Velký důraz byl položen na obrazové přílohy, které jsou v tomto případě naprosto nepostradatelné. Text sice může dokonale charakterizovat ten který stejnokroj, ale lidská představivost není tak dobře vybavena, aby si ho dokázala bezezbytku rekonstruovat. Proto bylo do publikace zařazeno velké množství kvalitních reprodukcí grafik, obrazů, fotografií, poštovních známek a dalších filatelistických materiálů, které dokumentují to, co slovy nelze vyjádřit. Bohužel se nepodařilo dohledat obrazovou dokumentaci ke všem poštovním oděvům a jejich částem. I tak jde o zcela jedinečný přehled obrazových motivů s námětem poštovního odívání (celkem bylo použito přes 360 barevných a černobílých obrazových příloh), který nebyl v našem prostředí v takovém množství ještě nikdy soustředěn v jedné publikaci. Převážně pocházejí ze Sbírky Poštovního muzea České pošty, s.p. Několik fotografií svých sbírkových předmětů laskavě poskytla také Slovenská pošta, a.s., Poštové múzeum v Banské Bystrici. Nelze si než přát, aby publikace přispěla k dalšímu poznání a poskytla základní srovnávací materiál pro zařazení rakouských, československých a českých poštovních stejnokrojů do celkového kontextu vývoje uniforem v českých zemích, Evropě i ve světě. Rovněž by bylo k užitku, aby publikace rozšířila povědomí o důležité roli pošty v dějinách lidské komunikace. Stejnokroje sice nikdy nepředstavovaly její podstatu, ale vždy byly a stále jsou nepřehlédnutelným vnějším znakem, který formalizuje společenské postavení pracovníků poštovních institucí a jejich specifické poslání. Přílohou publikace je otisk rytiny čs. známky z roku 1949 Pof. č. 508 podle návrhu Kamila Lhotáka
Publikace je součástí nabídky zásilkové služby PROFIL
