Koncept Svazek II: odůvodnění

1

Územní plán Turnov

Koncept Svazek II: odůvodnění

Řešené území: správní území Města Turnov Kraj: Liberecký

Územní plán Turnov Koncept

Zakázka: územní plán Turnov

Část zakázky: Koncept

Pořizovatel: Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města, Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov, e-mail: [email protected] [email protected]

Zpracovatel:

Hlavní projektant:

Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc.

Projektanti:

Ing. Petr Kohoutek Ing. Václav Jetel ml. Ing. Václav Jetel st. Ing. Kamila Svobodová Ing. Roman Vodný Ing. František Moravec Ing. Pavla Ţídková RNDr. Tomáš Kuras, PhD. Bc. Lucie Šindelářová

Registrační číslo projektu: Zakázkové číslo objednatele: Datum zpracování: Datová báze podkladů pořizovatele:

CZ.1.06/5.3.00/08.06268 ORM/09//vORM červen 2010 duben 2010

2


OBSAH II. ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU TURNOV ............................................................. 4 I. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ. ....................................................................... 4 I. 1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY. ....................................................................................................................... 4 I. 2. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM. ........................................................... 4 J. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ. ........................................................................................................ 5 K. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ........................................................................... 6 K. 1. VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ. ....................................................................................... 6 K. 1. 1. Urbanistická koncepce a uspořádání krajiny. ..................................................................... 6 K. 1. 2. Limity využití území. ............................................................................................................ 8 K. 1. 3. Dopravní infrastruktura. ................................................................................................... 10 K. 1. 4. Technická infrastruktura. .................................................................................................. 18 K. 1. 5. OBČANSKÉ VYBAVENÍ ....................................................................................................... 24 K. 1. 6. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ .................................................................................................. 24 K. 1. 7. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ...................................................................................................... 24 K. 2. VZTAH K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................. 25 L. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. ........................................................... 26 L. 1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY MĚSTA............................................................................................................ 26 L. 2. HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA ............................................................................................................... 27 L. 3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉM ............................................................................... 29 L. 4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ........................................................................................................... 30 L. 5. VEŘEJNÁ VYBAVENOST, KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE .......................................................................... 31 L. 6. BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ................................................................................................................. 32 L. 7. GEOLOGIE A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ ................................................................................................. 33 L.8. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE .......................................................................................................... 33 L. 9. PŮDA A PŮDNÍ FOND ....................................................................................................................... 34 L. 10. ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...................................................................................................... 35 L. 11. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ........................................................................................................ 36 M. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA .......................................................... 37 M.1. ZÁBORY ZPF POD NAVRŽENÝMI ZMĚNAMI ......................................................................................... 38 M.2. ZÁBORY ZPF PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) A VODOHOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ, ZALOŽENÍ ČI POSÍLENÍ FUNKCESCHOPNOSTI ÚSES, ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI KRAJINY A REGULACI VODNÍHO REŽIMU KRAJINY ................................................................................................................................................ 55 M.3 VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF PODLE PŘÍLOHY Č. 3 VYHLÁŠKY Č. 13/1994 SB. MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................................ 58 N. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI.......................................................................................................... 60 O. SEZNAM TABULEK .................................................................................................................. 60 P. SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................... 61 Q. PŘÍLOHY: ............................................................................................................................... 64 Q.1. POUŽITÉ PODKLADY. ................................................................................................................................ 64

3


II. ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU TURNOV I. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ. I. 1. Širší územní vztahy. Strategický potenciál polohy správního území města Turnov je dán především blízkostí dvou velkých středoevropských průmyslových a správních center, kterými jsou Praha a Drážďany. Řešené území města však leží mimo stávající hlavní evropské multimodální dopravní koridory, kterými jsou nejblíže severojižní koridor Berlin – Dresden – Praha – Vídeň a nejblíže západovýchodní koridor Lipsko – Dresden – Wroclav. Území města Turnov ani celého Libereckého kraje rovněž neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje. Proto je z dlouhodobého hlediska pro rozvoj města důležité dopravní propojení evropských multimodálních koridorů III a IV meziregionální republikovou rozvojovou osou OS 3 s mezinárodním přesahem podél rychlostních silnic R10 a R35 a dále podél silnice I. třídy I/13. Význam těchto příčných propojení, procházejících, či se bezprostředně dotýkajících řešeného území, pravděpodobně vzroste po dobudování dálnice D11, resp. rychlostní silnice R11 od Hradce Králové, přes Jaroměř, Trutnov a Královec do Polska (nové propojení do Wroclawi). Stejný efekt bude mít též rychlostní silnice R35 (I/35) po napojení spolkovou silnicí B 178 na dálnici A4 a dobudování silnice I/13 směrem na Děčín, Ústí nad Labem a dálnici D8. Z těchto důvodů jsou rychlostní silnice R10 Praha – Turnov a (I/35) R 35 státní hranice – Hrádek nad Nisou – Liberec – Turnov – Hradec – Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou zařazeny do doplňkové evropské dopravní sítě TINA (3. Panevropská dopravní konference, Helsinki, 1997). Turnov je významným centrem osídlení jižní části Libereckého kraje s přirozenými spádovými vazbami z 37 obcí. Širší územní vztahy řešeného území města jsou v dokumentaci konceptu ÚP Turnov respektovány a zohledněny. Přehledně jsou zobrazeny ve výkresu č. 7: „Výkres širších vztahů 1:50 000“.

I. 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Při práci na konceptu územního plánu Turnov byl prověřen soulad s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PUR ČR), schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929, dále byl prověřen soulad s dostupnou zpracovávanou dokumentací Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje pořizuje Zásady územního rozvoje v souladu s ust. § 7 odst. 1 stavebního zákona platného od 1. 1. 2007. Pro potřeby pořízení Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále „ZÚR LK“) bylo schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 19. 12. 2006 Aktualizované zadání Územního plánu velkého územního celku Libereckého kraje, které není v rozporu s konceptem ÚP Turnov. V rámci projednání Návrhu ZÚR LK s dotčenými orgány, ministerstvem a sousedními kraji ve smyslu ustanovení § 37 stavebního zákona jsou v současné době vyhodnocována stanoviska uplatněná k Návrhu ZÚR LK. Je třeba nadále sledovat soulad s touto územně plánovací dokumentací.

4


Žádný regulační plán, který by zahrnoval pozemky na území města, nebyl dosud krajem vydán. Zpracovatel ÚP Turnov při řešení konceptu územního plánu prověřil soulad se zpracovávanými koncepčními materiály Libereckého kraje, a to především s:  Strategií rozvoje Libereckého kraje,  Programem rozvoje Libereckého kraje,  Strategií udržitelného rozvoje Libereckého kraje,  Zadáním Zásad územního rozvoje Libereckého kraje,  Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje,  Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje,  Územní energetickou koncepcí Libereckého kraje,  Krajskou koncepcí zemědělství pro Liberecký kraj,  Programem rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje,  Dopravní politikou Libereckého kraje,  Koncepcí ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje,  Strategií rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje,  Územně analytickými podklady Libereckého kraje, Předložený koncept ÚP Turnov není v rozporu s platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

J. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ. Zastupitelstvo města Turnov rozhodlo usnesením č. 67/2009 ze dne 28. 4. 2009 na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) o pořízení nového Územního plánu Turnov. Současně platný Územní plán sídelního útvaru Turnov byl zpracován v letech 1990-1996, schválen Zastupitelstvem města Turnov 22. srpna 1996 a dosud bylo pořízeno jeho 14 změn. Zastupitelstvo města schválilo 26. února 2009 podnět na pořízení 15. změny územního plánu. Územní plán sídelního útvaru dle novely stavebního zákona pozbývá platnosti k 31. 12. 2015. Rozsah úkolu vypracovat nový ÚP Turnov byl v souladu se současné platnou legislativou upravující územní plánování definován tak, aby rozsahem a náležitostmi dokumentace a jejího veřejně právního projednání splňoval koncept a návrh ÚP Turnov požadavky zákona č.183/2006 Sb. (zákon o územním plánování a stavebním řádu), vyhlášky Ministerstva místního rozvoje ČR č.500/2006 Sb. (vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) a vyhlášky MMR ČR č. 501/2006 Sb. (vyhláška o obecných požadavcích na využívání území). Návrh zadání ÚP Turnov byl zpracován místně příslušným úřadem územního plánování, tj. odborem rozvoje města Městského úřadu Turnov ve spolupráci s určeným zastupitelem Města Turnov Ing. Jindřichem Jeníčkem v květnu 2009. Návrh zadání byl v intencích ust. §§ 13 a 20 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, veřejně projednán. Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel upravil návrh zadání a předložil jej zastupitelstvu města Turnov ke schválení. V souladu s ust. § 84, odst. 2, písm. b) zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ust. § 31 odst. 3 a § 20 odst. 7 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním 5


řádu, ve znění pozdějších předpisů, schválilo návrh zadání ÚP Turnov zastupitelstvo města svým usnesením č. 222/2009 dne 26. 11. 2009. Zpracováním územního plánu byl pověřen Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. – ARCHIS, Matějská 48, 160 00 Praha 6, tel. 233 332 891. Nezbytnou součástí konceptu změny č. 5 ÚP SÚ je posouzení vlivu konceptu ÚP Turnov na životní prostředí a veřejné zdraví dle ust. § 10i zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a předpisů pozdějších. Zpracovatelem tohoto posouzení SEA je Ing. Pavla Žídková spolu s RNDr. Tomášem Kurasem, PhD. Předložený koncept ÚP Turnov plně respektuje a řeší požadavky obsažené ve schváleném zadání ÚP Turnov. Splňuje rovněž požadavky a náležitosti zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

K. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ. K. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení. K. 1. 1. Urbanistická koncepce a uspořádání krajiny. Na území Města Turnov se vyskytuje množství kulturně civilizačních hodnot, které je třeba chránit. Jsou to zejména:  Nemovité národní kulturní památky: areál zámku a parku Hrubý Rohozec, venkovská usedlost – Dlaskův statek  Městská památková zóna – MPZ Turnov  Území s archeologickými nálezy Území města Turnov má mimořádně vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s množstvím typických rázovitých staveb a kulturně historických souborů staveb. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Kulturně historický potenciál řešeného území Turnov je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických. Správní území Turnov má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb. Většina v budoucnu prováděných zemních prací bude podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolá potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům změn využití území proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště. V území města Turnov se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí ve správních řízeních o změnách využití území a stavebních záměrech. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. 6


století do první poloviny 20. století. Ve správním obvodu města Turnov je tato skupina historicky významných objektů představována železniční tratí Turnov – Semily, která je unikátní vedením trasy podél řeky Jizery a množstvím tunelů. Celkový ráz krajiny dotvářejí i historicky cenný zámecký park Hrubý Rohozec a zahrady u soukromých vil a obytných domů, kde je třeba chránit jak celkovou původní kompozici, tak i dendrologickou skladbu druhů dřevin při jejich obnově. Území je rovněž bohaté na originální historickou sakrální architekturu od neogotiky (chrám Narození Pany Marie v Turnově) až po množství barokních kostelů a hřbitovních kaplí. Urbanistická koncepce města se navrženým konceptem ÚP Turnov nemění. Navrženým systémem podmínek pro využívání ploch s rozdílným způsobem využití se zpřesňuje funkční uspořádání a prostorová organizace města a zabezpečuje se na lepší úrovni ochrana jeho dochovaných hodnot. Návrh rozvojových ploch a časové vymezení jejich postupné zástavby odpovídají reálnému vývoji demografické situace. Převážná většina zastavitelných ploch je organizována do větších, souvislých územních celků, jejichž urbanistické řešení i územní vazby byly nebo postupně jsou ověřovány podrobnějšími územními studiemi či regulačními plány. Navržené veřejně prospěšné stavby a opatření veřejné infrastruktury, spolu s variantním vymezením územních rezerv pro koridory staveb dopravní infrastruktury přispějí k dopravnímu zklidnění centra města a ke zlepšení kvality životního prostředí v něm (podrobněji viz kapitola K. 1. 2). Návrh rozvojových ploch i koridorů hlavních staveb veřejné infrastruktury v maximální možné míře respektuje uspořádání krajiny a krajinný ráz, zejména v chráněných územích přírody. Podrobné vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Turnov na životní prostředí (zpracovatel Ing. Pavla Žídková) a ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Turnov na evropsky významnou lokalitu a oblast soustavy Natura 2000 (zpracovatel RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.). V území řešeném konceptem ÚP Turnov se vyskytují následující kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: TAB. 1: SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Název k.ú.

Památka

Bukovina u Turnova vodní mlýn Abelův Bukovina u Turnova venkovská usedlost - Dlaskův statek Turnov

socha sv. Jana Nepomuckého

Turnov


Turnov

střední škola uměleckoprůmyslová

Turnov

pomník Miroslava Tyrše

Turnov

sklárna Pacltova

Turnov

kostel sv. Matěje

Turnov

vojenský hřbitov z války 1886

Turnov

pomník padlým I. a II. světové války

Turnov

pomník J. V. Šimáka

Turnov

děkanství

Turnov

muzeum

Turnov

měšťanský dům

Turnov

kostel sv. Mikuláše 7


Turnov

sousoší sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského

Turnov

měšťanský dům

Turnov

sousoší Loučení Krista a P. Marie

Turnov

měšťanský dům

Turnov

vila

Turnov

divadlo

Turnov

kostel sv. Františka z Assisi

Turnov

spořitelna

Turnov

klášter františkánský

Turnov

synagoga

Turnov


Turnov

radnice

Turnov

kostel P. Marie

Turnov

měšťanský dům

Turnov

hřbitov, z toho jen: pomník Fortunata Durycha

Turnov

hřbitov, z toho jen: náhrobek J. V. Šimáka

Turnov

měšťanský dům

Turnov

měšťanský dům

Turnov

socha P. Marie

Turnov

kostel sv. Jana Křtitele

Turnov

zemědělský dvůr, z toho jen: sýpka

Turnov

židovský hřbitov

Turnov

sousoší Kalvárie

Mašov u Turnova

krucifix

Mašov u Turnova

hrad Valdštejn, zřícenina

Turnov

socha sv. Antonína Paduánského

Turnov

měšťanský dům, z toho jen: hmota domu, fasády, sklepy

Turnov

měšťanský dům

Turnov

smuteční síň s márnicí

Turnov

hřbitov, z toho jen: hrobka rodiny Boháčkovy, Kuhnovy a JUDr. Vojtěcha

Bukovina u Turnova socha sv. Jana Nepomuckého Turnov


Turnov

Pivovar SZ Hrubý Rohozec

K. 1. 2. Limity využití území. Z územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“) pro řešení ÚP Turnov vyplývají následující limity využití území: I. LIMITY PROSTŘEDÍ (GEOLOGIE, HYDROLOGIE, PŮDNÍ FOND, ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, PŘÍRODA A KRAJINA)  Sesuvná území a území jiných geologických rizik  Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída  Vodní zdroje vč. ochranných pásem 8


 Vymezená záplavová území vodních toků Jizera, Libuňka a Stebénka a jejich aktivní zóny  Zemědělský půdní fond, pozemky zařazené do I. a II. třídy ochrany  Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti  Pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do vzdálenosti 50m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa, ochranné lesy a lesy zvláštního určení  Staré ekologické zátěže území a kontaminované plochy  Územní systém ekologické stability  Významné krajinné prvky registrované a ze zákona  Chráněná krajinná oblast Český ráj včetně zón  Evropsky významná lokalita: Průlom Jizery u Rakous, patřící do mezinárodního systému Natura 2000  Geopark Český ráj II. KULTURNÍ LIMITY (KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE)  Nemovité kulturní památky: NKP zámek Hrubý Rohozec, NKP Dlaskův statek  Městská památková zóna – MPZ Turnov  Území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie III. CIVILIZAČNÍ LIMITY (DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, BEZPEČNOST)     

Ochranná pásma rychlostních silnic, silnic I., II. a III. třídy a železničních tratí Ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a vodovodních řádů Ochranná pásma kanalizačních řadů a objektů Ochranná pásma vedení VVN a VN, transformovna Turnov Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení VTL plynovodů a regulačních stanic  Ochranné pásmo zájmového území Armády ČR  Radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS

Záměry vyplývající z ÚAP a mající dopad na řešené území: I. ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PROSTŘEDÍ  Aktualizace nadregionálních, regionálních a místních ÚSES II. ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT  Silnice III. třídy – návrhy na odstranění lokálních závad při křížení se silnicemi vyšších tříd  Výstavba rychlého železničního spojení na trase Praha – Mladá Boleslav - Turnov (trať č. 070) - Liberec, v úseku Liberec – Turnov (trať č. 030) – zdvojkolejnění, elektrifikace, modernizace  Železniční trať č. 041 Turnov – Hradec Králové elektrifikace v intencích stávajícího tělesa dráhy 9


    

Železniční trať č. 030 Turnov – Semily elektrifikace, optimalizace Multifunkční turistický koridor Jizera Mezinárodní cyklistický koridor Jizera Nadregionální cyklistický koridor Český Dub – Turnov – Jičín Vedení VVN 110 kV – úsek odbočení ze stávajícího vedení do transformovny Turnov  Protipovodňová opatření na vodním toku Jizera Výše uvedené limity využití, pokud jsou graficky vyjádřitelné, jsou zakresleny ve výkresech grafické části dokumentace ÚP a v návrhu zastavitelných ploch a ostatních ploch změn využití území jsou respektovány.

K. 1. 3. Dopravní infrastruktura. Východisky navrhované koncepce jsou schválené regulační plány, projekty, studie, koncepční materiály poskytnuté pořizovatelem a doplňující průzkumy a rozbory.

K. 1. 3. 1. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Železniční doprava na území Turnova využívá síť železnic vybudovaných v 19. století. Tato síť je sice relativně hustá, avšak od doby svého vzniku neprošla podstatnou modernizací. Tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované a po provozní stránce neodpovídají současným nárokům. Specifickým problémem Turnovska je průchod tratí velmi členitým terénem. V důsledku ekonomické ztrátovosti provozu dochází k omezování počtu vlakových spojů, zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a nežádoucímu přesunu nákladní dopravy na silniční síť. Hlavní železniční koridory na území ČR jsou vedeny mimo řešené území. Do sítě tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tra tě AGTC) náleží trať Praha – Turnov – Liberec – Černousy – hranice ČR, v jejíž trase stanoví PÚR ČR koridor kombinované dopravy KD1/C65. Řešeným územím procházejí celostátní tratě: [1] 030: Liberec – Turnov – Jaroměř – Pardubice (napojení na I. koridor). [2] 041: Turnov – Libuň – Jičín – Ostroměř – Hradec Králové s významem pro cestovní ruch, neboť prochází atraktivním územím Českého ráje. [3] 070: Turnov – Bakov nad Jizerou – Mladá Boleslav – Všetaty – Neratovice - Praha (koridor kombinované dopravy KD1/C65 je v úseku Mladá Boleslav – Praha veden přes Milovice a Lysou nad Labem). Kromě technických parametrů tratí je hlavním problémem úvraťové spojení trati 070 s tratí 030 ve směru Praha – Liberec.

10


NÁVRH ŘEŠENÍ: Záměrem ČD je vybudování rychlého železničního spojení mezi Prahou a Libercem zdvojkolejněním příslušných úseků tratí 030 a 070, jejich elektrifikací a vybudováním jejich bezúvraťového spojení. S tím souvisejí úpravy v železniční stanici Turnov na pražském a libereckém zhlaví, které však budou realizovány na stávajících plochách technické infrastruktury, nebo na plochách mimo území Turnova. Trasy tratí 041 a 030 východním směrem jsou územně stabilizované, pro návrhové období nepředpokládají ČD zásadní změny. Dráhy regionální řešeným územím neprocházejí. V řešeném území je vlečka firmy R.F. PROFI s.r.o. vycházející ze železniční stanice Turnov. Vlečka je v současné době využívána. V územním plánu není nutno vymezovat nové plochy technické infrastruktury-železniční, naopak lze některé plochy, jejichž využití v návrhovém období ČD nepředpokládají, přeřadit do ploch výroby a skladování (s možným využitím pro TI-železniční).

K. 1. 3. 2. SILNIČNÍ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Silnice I.třídy Dálkové spojení řešeného území a vazbu na dálniční síť zajišťují rychlostní silnice R10 Praha – MÚK Ohrazenice, pokračující jako silnice I/10 Turnov – Harrachov – hranice ČR a silnice R35 Liberec – MÚK Ohrazenice, pokračující jako silnice I/35 Turnov – Jičín - Hradec Králové. Silnice R10 a R35 až po MÚK Ohrazenice jsou plně funkční, bezproblémové, s mimoúrovňovými křižovatkami a nejvyšší povolenou rychlostí 130 km/ hod. Průtahy silnic I/10 a I/35 přes Turnov jsou nově vybudovány jako částečný obchvat města a jejich vybudování přineslo výrazné zlepšení dopravních poměrů ve městě. Další trasa silnice R 35 ve směru na Hradec Králové není stabilizována. PÚR ČR 2008 ukládá pro úsek Rádelský Mlýn – Úlibice (koridor S 5): “Provést výběr koridoru kapacitní silnice s ohledem na území CHKO Český ráj a lokality soustavy Natura 2000 a stanovit požadované podmínky jeho územní ochrany.„ Z dosud provedených studií vyplývá, že konečná trasa bude pravděpodobně procházet územím Turnova. Zatížení silnic celkem vozidel/den v roce 2009:  I/10 severní obchvat Turnova 10860  I/35 průtah městem 15750  I/35 na JV výstupu z města 7850 Silnice II.třídy Územím procházejí dvě silnice II.třídy:  II/610 Mnichovo Hradiště – Turnov: jde o paralelní trasu s R 10, využívanou pouze místní dopravou. 11


 II/ 283 Turnov – Zelený Háj – Slaná – Košťálov – Stará Paka. Umožňuje spojení do Semil, zpřístupňuje skládku a kamenolom Košťálov. Závažný dopravní problém představuje kolizní průtah této silnice historickým centrem Turnova. Zatížení silnic celkem vozidel/den v roce 2009:  II/283 na výstupu z města 5470 Silnice III.třídy Územím Turnova procházejí silnice III.třídy:  III/2797, III/27920, III/27926, III/28314, III/28315 a III/28719 s návrhovou kategorijní šířkou 7,5/60,  III/2835 s návrhovou kategorijní šířkou 6,5/60,  III/01018, III/27916, III/27927, III/2831 a III/28728, které mají návrhovou kategorijní šířku 6,5/50. Značná část silnic II. a III. třídy šířkově neodpovídá návrhovým kategorijním šířkám: TAB. 2: ŠÍŘKOVÉ PROFILY SILNIC II. A III. TŘÍDY Silnice

Skutečná šířka

II/610

7 m v celém úseku na území Turnova

III/27926

6 m v úseku od křižovatky s III/ 27920 směrem na Kacanovy

III/27927

4 – 5 m v celé délce

III/2831

5 m v úseku přes les Farářství

III/2832

5,5 m v celém úseku na území Turnova

III/01018

4 m v celé délce

Místní komunikace Síť místních komunikací je znázorněna ve výkrese dopravní infrastruktury.

12


NÁVRH ŘEŠENÍ: Pro Turnov, jako důležitý dopravní uzel, jehož rostoucí zatížení automobilovou dopravou v posledních desetiletích přináší řadu problémů, je řešení dopravy jednou z priorit. V uplynulých letech byla zpracována řada studií a projektů, které byly využity jako podklady a východiska pro návrh řešení. Z nich jmenujeme ty nejvýznamnější: TAB. 3: SOUPIS NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH STUDIÍ PRO NÁVRH ŘEŠENÍ DOPRAVY Koncept ÚP SÚ Turnov - doprava

A+R Systém, s.r.o.

05/1993

ÚP sídelního útvaru Turnov

A+R Systém, s.r.o.

08/1996

Normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy

Liberecký kraj

03/2004

Strategický plán města Turnova

ARR Liberec

2004

Dopravně inženýrské posouzení okružního dopravního systému v centru Turnova

CityPlan s.r.o.

03/2005

Dopravně inženýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova

CityPlan s.r.o.

09/2006

Přeložka silnice II/283 v úseku Turnov-Tatobity

Valbek s.r.o.

01/2007

ÚAP Libereckého kraje

SAUL s.r.o.

08/2008

ÚAP ORP Turnov

Archis

09/2008

Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. pro KÚ Libereckého kraje

11/2008

Studie proveditelnosti a účelnosti R 35

Valbek s.r.o. pro KU Libereckého kraje

02/2009

Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů a humanizací průtahů vybraných měst v Libereckém kraji

CityPlan s.r.o. pro KÚ Libereckého kraje

05/2009

Expertní posudek „Studie proveditelnosti a účelnosti silnice R 35“

Prof. Ing. František Lehovec ČVUT

09/2009

Severozápadní odlehčovací komunikace Posouzení vlivu na veřejné zdraví Řešení dopravy v centru města Turnov Rozptylová studie

Beryl s.r.o.

04/2010

EkoMod

04/2010

Na základě těchto podkladů, doplněných vlastními průzkumy bylo navrženo dále uvedené řešení: Koncept územního plánu vymezuje vedení R 35 přes území Turnova ve dvou variantách: Varianta I. vychází z řešení fy Valbek. Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází západně od Nudvojovic, po přechodu Jizery pokračuje její údolní nivou, po překročení železniční trati a ulice Sobotecké podchází stávající silnici I/35 a tunelem pokračuje pod zastavěným územím města směrem k MÚK Valdštejnsko. Varianta II. je upravena z řešení, vymezeného ÚAP ORP Turnov. Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází východně od Nudvojovic, po přechodu Jizery se stáčí do území mezi Libuňkou a

13


Mašovem. Libuňku i železniční trať přechází přemostěním severovýchodně od Pelešan do prostoru MÚK Valdštejnsko. V obou variantách jsou na trase R 35 umístěny mimoúrovňové křižovatky Přepeřská, Sobotecká a Valdštejnsko. Rozhodnutí, zda silnice R 35 povede přes území Turnova, mělo být podle PÚR ČR učiněno na vládní úrovni do konce roku 2010. Pokud R 35 povede přes území Turnova, doporučují zpracovatelé územního plánu variantu II. s tímto odůvodněním:  varianta II. je o cca 800 m kratší než varianta I.  varianta II. bude zcela zřejmě méně nákladná, díky menší celkové délce, menší délce mostního objektu v údolí Jizery a zejména použitím zahloubeného krytého úseku místo raženého tunelu  varianta II. narušuje v menším rozsahu údolní nivu Jizery, než varianta I. která by touto nivou byla vedena na dlouhé estakádě  oproti původní trase, uvedené v ÚAP, je varianta II. v oblasti Mašova posunuta jižním směrem, což umožní její vedení zářezem, který může být v délce cca 600 m zakryt. Tím se výrazně sníží hlukové zatížení, které bylo hlavní příčinou negativního hodnocení původní trasy z ÚAP a zachová se prostupnost krajiny  varianta II. vyžaduje výrazně menší rozsah demolic (6 objektů) oproti variantě I. (18 objektů)  varianta II. se nepřibližuje hustě zastavěné oblasti centra v okolí ulice Sobotecké, tak jako varianta I. I když bude zvolena varianta R 35 přes území Turnova, je časový horizont její výstavby pravděpodobně velmi vzdálený, kromě toho zprovoznění R 35 neovlivní výrazně dopravu ve vlastním městě. Pro dopravu v Turnově mají zásadní význam řešení, uvedená dále. Pokud bude zvolena varianta mimo území Turnova, bude územní rezerva R 35 využita pro jižní obchvat Turnova ve smyslu požadavku odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje. Základním problémem Turnova je vedení silnice II/283 centrem města přes Náměstí Českého Ráje, což má za následek přetížení náměstí i ulic historického centra automobilovou dopravou. Koncept územního plánu řeší odvedení tranzitní, zejména těžké nákladní dopravy mimo centrum výstavbou přeložky silnice II/283 v trase Bělá – Valdštejnsko ve dvou variantách: Obě varianty vycházejí ze stávající silnice II/283 v obci Bělá a pokračují v trase stávající silnice III/ 2834 za osadu Chloumek. Varianta 1 je převzata ze studie „Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů…“ (CityPlan 05/2009) která slouží jako podklad pro zpracování ZÚR Libereckého kraje. Za osadou Chloumek krátkým obchvatem obchází lokalitu „U rybníka“ s rybníkem Nohavice a vrací se na trasu silnice III/2835. Varianta 2 se za osadou Chloumek odchyluje od stávající silnice a nejkratší cestou pokračuje k silnici I/35, na kterou se napojuje v prostoru za čerpací stanicí Valdštejnsko.

14


Zpracovatelé ÚP doporučují vlastní variantu 2, která je kratší a ve větší vzdálenosti míjí lokalitu „U Rybníka“. Další výhodou varianty 2 je její vedení mimo navrženou MÚK Valdštejnsko (v obou variantách vedení R 35). Výstavba této MÚK, která bude pravděpodobně realizována v pozdějším termínu, tak jen minimálně omezí provoz na nové trase silnice II/283. K tomu, aby skutečně došlo k přesunu tranzitní dopravy na novou trasu, je třeba provést dopravní opatření na stávající trase (snížená rychlost, jednosměrné úseky, zpomalovací prahy apod.), která však nejsou předmětem územního plánu. Tranzitní doprava, i když potřeba jejího odvedení z centra je nesporná, představuje podle dopravních průzkumů, provedených CityPlanem, s.r.o., pouze menší část dopravního zatížení Náměstí Českého ráje a ulic 5.května a Hluboká. K odvedení části dopravy, generované přímo ve městě a zejména v nové rozvojové ploše Károvsko – Hruštice, vymezuje územní plán koridor pro severozápadní obchvat města v trase: Okružní křižovatka Sobotecká – Koňský Trh – křížení s ulicí Palackého – stávající autobusové nádraží – přemostění Malé Jizery – napojení na ulici Žižkovu. Při volbě řešení dopravního odlehčení centra byla varianta severozápadního obchvatu v kombinaci s přeložkou silnice II/283 v trase Bělá – Valdštejnsko vybrána po posouzení všech dřívějších návrhů (zejména těch, které jsou obsaženy v konceptu územního plánu z roku 1993). Návrhy, které nebylo možno akceptovat lze rozdělit do několika charakteristických skupin:  výstavba nového mostu přes Jizeru v oblasti Dolánek a další vedení komunikace přes zalesněný svah nad Jizerou k lokalitě Myšina – toto řešení by hrubě poškodilo přírodní hodnoty údolí Jizery a zajisté by vyvolalo odpor ochránců přírody  trasy přes Károvsko jsou bezpředmětné, neboť procházejí přes rozvojovou plochu pro bydlení, která byla vymezena v pozdějších letech  trasy s dlouhými tunelovými úseky jsou pro silnici II. třídy ekonomicky neúnosné  trasy vedoucí údolím Stebenky by znehodnotily přírodní plochy, které se díky své poloze blízko centra nabízejí pro rekreační využití, v údolí by též pravděpodobně docházelo ke koncentraci zplodin  Navržený severozápadní obchvat centra je šetrný jak ke stávající zástavbě, tak i k přírodním hodnotám. Pro další zlepšení plynulosti a bezpečnosti dopravy v centrální části města navrhuje koncept územního plánu tyto další stavby:  okružní křižovatka Husova – 5. května pro vyvedení dopravy z ulice 5. května směrem k navrženému severozápadnímu obchvatu centra  okružní křižovatka Hruštice pro napojení rozvojové plochy Hruštice – Károvsko  křižovatka Na Kamenci, umožňující v napojení ulice Na Kamenci na stávající silnici I/35 odbočení všemi směry Striktní dodržení návrhové šířky silnic II. a III. třídy podle Normové kategorizace krajských silnic II. a III. třídy by si vyžádalo řadu demolic a výkupu pozemků. Proto se v územním plánu omezujeme na vyhrazení nových ploch dopravní infrastruktury pouze v úsecích, vyznačených 15


ve výkrese dopravní infrastruktury, které představují výraznou závadu s hlediska plynulosti a bezpečnosti provozu (nepřehledná místa). Pro dopravní obsluhu rozvojových lokalit jsou navrženy plochy pro umístění místních komunikací, které jsou převzaty ze schválených změn ÚPSÚ a regulačních plánů. Minimální šířka dopravního prostoru místních komunikací je stanoven na 10 m. Koncept územního plánu dále navrhuje přeřazení účelové komunikace, spojující Malý Rohozec a Mokřiny do kategorie místní komunikace a její rozšíření tak, aby byla zajištěna spolehlivá dopravní obsluha Mokřin, včetně navrhovaných zastavitelných ploch.

K. 1. 3. 3. VEŘEJNÁ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Veřejná doprava je zahrnuta do Integrovanáho dopravního systému Libereckého kraje. Turnov byl vždy významným železničním uzlem. V současné době je osobní dálková doprava zajišťována rychlíky na trase Praha – Tanvald a Hradec Králové – Liberec s intervalem 2 hodiny, místní doprava ve směrech Liberec, Jičín a Nová Paka je provozována rovněž s intervalem 2 hodiny, ve špičkách až 1 hodinu. Veřejnou autobusovou dopravu v Turnově a okolí zajišťuje dopravce ČSAD Semily středisko Turnov. ČSAD Semily provozuje dvě autobusové linky MHD Turnov (675001, 675002), další dvě linky (670100, 670111), nepatřící do systému MHD, zajišťují spojení s nejbližším okolím. Pro veřejnou dopravu existují dva dopravní uzly. Autobusové nádraží nacházející se na levém břehu Jizery v ulici Na Lukách nedaleko centra a nádraží vlakové lokalizované dál od centra na břehu pravém. Úroveň veřejné dopravy je, tak jako v celé ČR ovlivňována rostoucím podílem individuální automobilové dopravy, který snižuje poptávku a tím zhoršuje podmínky pro ekonomicky únosnou veřejnou dopravu. Celkově lze však úroveň veřejné dopravy v Turnově hodnotit kladně. NÁVRH ŘEŠENÍ: Územní plán respektuje projekt „Integrovaného přestupního uzlu veřejné a individuální dopravy“ v prostoru před nádražím ČD zpracovaný Ateliérem 4 (05/2008). Realizace projektu soustředí do jednoho prostoru vlakové i autobusové nádraží, čímž se zlepší podmínky pro návaznost jednotlivých druhů dopravy. Další opatření ke zdokonalení veřejné dopravy musí být organizačního a ekonomického charakteru a nejsou tedy obsahem územního plánu.

K. 1. 3. 4. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Pro pěší dopravu po městě byly vytvořeny zlepšené podmínky při výstavbě přeložek silnic I/10 a I/35, kdy byly vybudovány podchody pro pěší. Stav chodníků a pěších komunikací je v centru města převážně na dobré úrovni, v okrajových částech jsou na řadě míst chodníky ve špatném stavu. Nadále je třeba věnovat pozornost odstraňování bariér pro osoby se sníženou pohyblivostí. Nebezpečím pro chodce jsou dopravně přetížené ulice Sobotecká, Hluboká a 5. května na průtahu silnice II/283 centrem města a přechody železničních tratí. 16


Turnov je východiskem značených turistických cest do oblasti Českého ráje, nejvýznamnější je „Zlatá stezka Českého Ráje“, spojující turisticky nejzajímavější lokality. Územím prochází celostátní cyklotrasa č. 14 Hrádek nad Nisou – Liberec – Český Dub – Turnov – Jičín, která je součástí evropské cyklotrasy Zittau – Praha. Kromě ní je v řešeném území řada dalších cyklotras. Převážná část cyklotras je však vedena po místních komunikacích společně s automobilovou dopravou. NÁVRH ŘEŠENÍ: Koncept územního plánu respektuje projekt výstavby cyklostezky „Greenways Jizera“ zpracovaný společností JENA, s.r.o. (12/2007). V souvislosti s výstavbou „Integrovaného přestupního uzlu veřejné a individuální dopravy“ se jeví jako účelné umožnit jeho využití i pro návaznost na cyklistickou dopravu. Územní plán proto navrhuje novou cyklotrasu spojující tento uzel s celostátní cyklotrasou č. 14 a tím i cyklostezkou „Greenways Jizera“, která cyklotrasu č. 14 křižuje. Při zpracování všech projektů, ovlivňujících byť jen okrajově dopravní infrastrukturu je třeba důsledně respektovat a zabezpečit účinnými opatřeními:  bezpečnost pohybu chodců a cyklistů  umožnění pohybu osob se sníženou pohyblivostí  maximální možné oddělení cyklistické a automobilové dopravy (Opatření nejsou blíže specifikována, neboť v měřítku územního plánu nejsou zobrazitelná.)

K. 1. 3. 5. DOPRAVA V KLIDU A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ SOUČASNÝ STAV: Celková nabídka parkovacích míst, zejména v centru a okolí panelových bytových domů, nedostačuje stoupajícímu nárůstu počtu automobilů, zejména osobních. Pro odlehčení provozu v centru města je vybudováno centrální parkoviště v blízkosti autobusového nádraží. Počet a provozní doba čerpacích stanic pohonných hmot a ostatních dopravních zařízení v řešeném území a jeho bezprostřední blízkosti uspokojuje potřeby obyvatel i projíždějících vozidel. NÁVRH ŘEŠENÍ: Součástí projektu „Integrovaného přestupního uzlu veřejné a individuální dopravy“ je výstavba parkovacího domu, kde se předpokládá zejména parkování při přestupu na prostředky veřejné dopravy. Po realizaci projektu se rovněž uvolní plocha stávajícího autobusového nádraží u Jizery, která bude využita pro rozšíření centrálního parkoviště s občanskou vybaveností. Pro vymezení dalších parkovacích míst v centru města jednak není dostatek vhodných ploch, jednak je považujeme za nevhodné s ohledem na současný stav v centru, které je již dnes přeplněné automobily. V oblastech s hustou zástavbou bytovými domy umožňuje územní plán zřízení parkovacích ploch na veřejných prostranstvích v místech vyznačených ve výkrese dopravní infrastruktury. V nových rozvojových plochách je nutno důsledně dodržovat podmínky stanovené ČSN 73 6110 a technickými podmínkami „TP 103 Navrhování obytných zón“ vydaných MDS v březnu 1998. 17


Pro parkování nákladních vozidel nevymezuje územní plán nové plochy, odstavení a parkování musí zajistit majitelé nebo provozovatelé těchto vozidel na plochách pro výrobu a skladování, které jsou v jejich vlastnictví. V územním plánu není nutno vymezovat nové plochy pro dopravní zařízení.

K. 1. 4. Technická infrastruktura. K. 1. 4. 1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU SOUČASNÝ STAV: Skupinový vodovod Turnov zásobuje celé správní území Turnova a přilehlé obce Ohrazenice, Přepeře a Rakousy. Vlastníkem vodárenského systému je Vodohospodářské sdružení Turnov, provozovatelem Severočeská vodárenská společnost. Skupinový vodovod Turnov využívá větší počet vodních zdrojů přímo na území Turnova nebo v jeho blízkosti. V řešeném území se nachází 13 podzemních zdrojů, 7 čerpacích stanic, 9 vodojemů a úpravna vody. Vodovodní síť funguje v provozním režimu šesti tlakových pásem. Nejvýznamnějšími zdroji pitné vody jsou: Soustava vrtů Nudvojovice Celková průměrná vydatnost cca 90 l/sec. Zdroj je do jisté míry rizikový, protože se nachází v zátopovém území Jizery a v jeho OP 2. stupně se nachází několik průmyslových podniků. Dochází rovněž ke střetu s navrženou variantou 2 silnice R 35, která by však v bezprostřední blízkosti zdroje byla vedena na mostním tělese, takže je nutno přijmout taková opatření, aby nedošlo k ohrožení zdroje především v průběhu výstavby. Voda ze zdroje je upravována na kvalitu požadovanou vyhl. 376/2000 Sb. Vzhledem k rizikovosti zdroje Nudvojovice je třeba vyhledat možný nový zdroj pitné vody pro Turnov (Libuňský úval-mimo řešené území). Prameniště Dolánky Celková průměrná vydatnost cca 40 l/sec. Voda je upravována chlorováním. Ostatní zdroje mají podstatně nižší vydatnost a lze je považovat za méně významné, některé (Malý Rohozec, V Zahajsku) jsou mimo provoz. Vodou z vodovodní sítě jsou zásobeni prakticky všichni obyvatelé. Kvalita dodávané pitné vody je vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. NÁVRH ŘEŠENÍ: Pro výpočet nárůstu potřeby vody byly uvažovány tyto vstupní hodnoty: Specifická potřeba vody 100 l/obyvatele/den (vychází ze skutečné potřeby, která v posledních letech vykazuje klesající tendenci). K této potřebě připočteno na občanskou

18


vybavenost 20 l/obyvatele/den v lokalitách s individuální výstavbou, 60 l/obyvatele/den v lokalitách s výstavbou bytových domů. Koeficient denní nerovnoměrnosti kd= 1,35 Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh= 1,8 Výpočtem vychází následující potřeba pitné vody pro rozvojové plochy: TAB. 4: VÝPOČET POTŘEBY PITNÉ VODY PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY Rozvojová plocha

Typ

Bytů

obyvatel (3 na byt)

spec. potřeba l/obyv

denní potřeba m3/den

max. hodinová potřeba m3/hod

Daliměřice Vesecko

BI

150

450

120

54,0

5,5

Hruštice Károvsko

BI

160

480

120

57,6

5,8

BH (22domůx6bytů)

132

396

160

63,4

6,4

305

915

120

109,8

11,1

228

684

160

109,4

11,1

50

150

160

24,0

2,4

1025

3075

418,2

42,3

Durychov Na Kamenci

BI BH domůx6bytů)

(38

Ostatní

Celkem

Současná celková kapacita vodních zdrojů, vodárenských zařízení a hlavních vodovodních řadů postačuje i pro návrhové období, v územním plánu není třeba řešit zásadní změny vodovodního systému. Nové rozvojové plochy lze napojit na stávající síť, do tlakových pásem příslušných nadmořské výšce ploch.

K. 1. 4. 2. KANALIZACE SOUČASNÝ STAV: Vlastníkem kanalizační sítě je Vodohospodářské sdružení Turnov, provozovatelem Severočeská vodárenská společnost. Původní jednotná kanalizační síť je při dalším rozšiřování již budována jako oddílná. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce kanalizační sítě v rámci projektu Vodohospodářského sdružení Turnov „Čistá Jizera“ jehož cílem je mimo jiné napojení všech obyvatel na kanalizaci a ČOV. ČOV Turnov je projektována na kapacitu 20 000 ekvivalentních obyvatel, v současné době zpracovává množství splašků, odpovídající cca 12 500 ekvivalentních obyvatel. NÁVRH ŘEŠENÍ: Kapacita ČOV a stokového systému (po probíhající rekonstrukci) vyhoví i pro návrhové období. V územním plánu není třeba řešit zásadní změny kanalizačního systému. Nové rozvojové plochy lze v zásadě napojit na stávající síť s tímto upřesněním:

19


RP Daliměřice – Vesecko. Vybudovat oddílnou kanalizaci, splaškovou kanalizaci připojit na stávající stoky, dešťovou kanalizaci zavést do Odolenovického potoka. Podmínkou napojení je zpracování generelu odkanalizování Turnova II, který bude specifikovat potřebná opatření a vyvolané investice. RP Károvsko – Hruštice a severní část RP Durychov – Na Kamenci Sousedící stávající zástavba je odkanalizována jednotnou kanalizací, která má dostatečnou kapacitu i pro odkanalizování nové zástavby. RP Durychov – Na Kamenci jižní část Rozvojová plocha je částečně zasažena sesuvnými územími, podle doporučení České geologické služby je třeba věnovat odvodnění území zvýšenou pozornost. Vybudovat oddílnou kanalizaci, splaškovou kanalizaci napojit na stávající stoky, dešťovou kanalizaci zavést do říčky Libuňky (podmínky projednat se správcem vodního toku). V této lokalitě lze do dešťové kanalizace svést i dešťovou vodu se střech a zpevněných ploch na jednotlivých pozemcích. V ostatních lokalitách je třeba dešťovou vodu se střech a zpevněných ploch zasakovat přímo na jednotlivých pozemcích, do kanalizace svést pouze dešťové vody z komunikací a veřejných prostranství.

K. 1. 4. 3. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ SOUČASNÝ STAV: Území Turnova je zásobováno elektrickou energií z VN sítě 35 kV vycházející z rozvoden Bezděčín a Semily. V zastavěných územích je síť VN 35 kV vedena podzemním kabelovým rozvodem. V řešeném území je 95 trafostanic 35/0,4 kV. Rozvodná síť NN je provedena převážně jako kabelová, avšak v řadě lokalit na okrajích zastavěného území jsou v provozu staré nadzemní rozvody. VN síť 35 kV je současné době plně vytížená, čehož důsledkem je nespolehlivost zásobování Turnova elektrickou energií. Podle vyjádření ČEZ není v současné době k dispozici žádná rezerva pro připojení nové výstavby. NÁVRH ŘEŠENÍ: ČEZ zahajuje výstavbu nové transformovny 110/35 kV, 100 MVA pro zásobování Turnova v Přepeřích. Předpokládané uvedení do provozu v roce 2012. Součástí výstavby je i nové zapojení sítě VN 35 kV do této transformovny (převážně mimo území Turnova v Přepeřích). Uvedením této transformovny do provozu bude vytvořena dostatečná výkonová rezerva pro výstavbu v návrhovém období. Pro výpočet nárůstu potřeby elektrické energie byly použity tyto výchozí hodnoty: Specifický příkon 10 kW/byt u rodinných domů, 12 kW/byt u bytových domů (rezerva pro občanskou vybavenost). Součinitel soudobosti β=0,3 Výpočtem vychází nárůst potřeby pro jednotlivé lokality:

20


TAB. 5: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Rozvojová plocha

Typ

Bytů

obyvatel spec.příkon (3 na včetně OV byt) kW/obyv

βn

soudobý příkon MW

Trafo stanice 630 kVA


BI

150

450

10

0,3

1,4

Hruštice Károvsko

BI

160

480

10

0,3

1,4

BH (22domůx6bytů)

132

396

12

0,3

1,4

BI

305

915

10

0,3

2,7

228

684

12

0,3

2,5

8

50

150

12

0,3

0,5

0

1025

3075

Durychov Na Kamenci

BH domůx6bytů)

3

6

(38

Ostatní

Celkem

10,0

Přibližné rozmístění trafostanic 35/0,4 kV je vyznačeno ve výkrese. Rozvojové plochy jsou protínány nadzemními vedeními VN 35 kV, územní plán připouští možnost jejich přeložení do země, konkrétní řešení v jednotlivých případech bude však ponecháno na projednání investora s ČEZ Distribuce a vedením města. Kromě koridorů pro liniové stavby není třeba vymezit nové plochy pro technickou infrastrukturu v oblasti zásobování elektrickou energií. Územní plán respektuje ochranná pásma energetických zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné.

K. 1. 4. 4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM SOUČASNÝ STAV: Distribuční síť v Turnově je napojena na dva VTL plynovody (DN 500 Jičín – Hodkovice nad Mohelkou a DN 200 Mladá Boleslav – Ohrazenice) prostřednictvím středotlakých rozvodů z regulačních stanic Mašov, Ohrazenice a Přepeře; vlastní VTL regulační stanice mají podniky Monokrystaly a Sklostroj. Z regulačních stanic jsou vedeny STL rozvody do pěti městských STL regulačních stanic (Šroubárna, České dráhy, Máchova, Kasárna, Hruštice) na které navazuje NTL rozvod k jednotlivým objektům. V nové zástavbě se provádí pouze STL rozvod s NTL redukční stanicí pro každý objektů. S výjimkou několika okrajových lokalit je plyn rozveden po celém zastavěném území a představuje v současné době hlavní topné médium. Zásobování plynem je na odpovídající úrovni a umožňuje napojení dalších odběratelů. NÁVRH ŘEŠENÍ: Výpočet nárůstu potřeby plynu v návrhovém období byl proveden jak pro rozvojové plochy, tak i pro možnou plynofikaci dosud nepřipojených místních částí. Zvolené hodnoty specifické potřeby jsou uvedeny v tabulce. (Hodnoty jsou zvoleny s ohledem na to, že není znám podíl domácností, využívajících pro vaření a přípravu TUV elektrickou energii nebo plyn). Vyšší 21


potřeba u bytových domů představuje rezervu pro občanskou vybavenost. Výpočtem vychází tento nárůst potřeby pro jednotlivé lokality: TAB. 6: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ZEMNÍHO PLYNU Rozvojová plocha


Typ

Bytů obyvatel specifická specifická celková (3 na potřeba potřeba potřeba 3 byt) m /byt/den m3/byt/rok m3/den

celková potřeba m3/rok

BI

150

450

0,77

3000

116

450 000

Hruštice Károvsko BI

160

480

0,77

3000

123

480 000

BH (22domůx6bytů)

132

396

0,85

3300

112

435 600

BI

305

915

0,77

3000

235

915 000

BH (38 domůx6bytů)

228

684

0,85

3300

194

752 400

50

150

0,85

3300

43

165 000

Celkem 1025

3075

Durychov Na Kamenci

Ostatní

1 100 4 000 000

Kapacita VTL plynovodů a regulačních stanic je dostatečná i pro návrhové období. Objekty v rozvojových plochách budou připojeny STL potrubím, s redukcí u každého objektu. Kromě koridorů pro liniové stavby není třeba vymezit nové plochy pro technickou infrastrukturu v oblasti zásobování plynem. Územní plán přepokládá plynofikaci celého správního území. Územní plán respektuje ochranná pásma plynárenských zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné.

K. 1. 4. 5. VYTÁPĚNÍ SOUČASNÝ STAV: Kromě okrajových lokalit s řídkou zástavbou je hlavním zdrojem energie pro vytápění zemní plyn. Převážná část objektů je vytápěna individuálně, systém CZT je zaveden v lokalitách zastavěných bytovými domy. Zásobování teplem zajišťuje společnost Městská teplárenská Turnov, s.r.o. Teplo se vyrábí v šesti zdrojích (lokalitách) výhradně s využitím zemního plynu:  teplárna Výšinka 1  výtopna Nádražní  výtopna Žižkova  výtopna Přepeřská  kotelna ul. 5. května  kotelna Výšinka 2 Z výtopen je tepelná energie rozváděna trubními teplovodními rozvody o celkové délce 7,2 km. Teplem z těchto zdrojů jsou zásobovány byty, školská zařízení, objekty zdravotně 22


sociálních služeb, administrativní prostory, městské kino, autoservis a dva průmyslové podniky – d.u.v.Granát a Šroubárna Turnov a.s. V teplárně Výšinka1 je provozována kogenerační jednotka o výkonu 922kW, která vyrábí mimo tepelné energie i elektřinu. NÁVRH ŘEŠENÍ: Město Turnov zadalo zpracování energetické koncepce, která určí směry dalšího vývoje v oblasti energetiky, zejména vytápění. Předpokládá se, že hlavním topným médiem zůstane zemní plyn, přičemž bude účelné využít značné výkonové rezervy stávajících výtopen.

K. 1. 4. 6. TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE SOUČASNÝ STAV: Telefonní síť je plně digitalizovaná, pevné linky náležejí do UTO Turnov. V posledních letech byla celá síť v podstatě obnovena s využitím dálkových optických kabelů, automatických telefonních ústředen a dalších prostředků současné techniky. Kapacita sítě umožňuje připojení dalších účastníků, přičemž současný trend je spíše opačný (rušení pevných účastnických stanic). Kromě kabelových telekomunikačních sítí v majetku Telefónica O2 a GTS Novera procházejí řešeným územím tři radioreléové trasy Českých radiokomunikací. Území je dostatečně pokryto signálem všech tří mobilních operátorů. Problémy s pokrytím mohou nastat pouze v údolních polohách v okrajových částech obce. Televizní a rozhlasový signál je šířen ze základního vysílače Ještěd, resp. vysílače RKS Trutnov – Černá hora. NÁVRH ŘEŠENÍ: Rozvojové plochy lze připojit na stávající rozvody bez nutnosti jejich zásadních úprav. V rozvojových plochách je navržena nízkopodlažní výstavba, která by neměla narušit radioreléové trasy, přesto je nutné u každé stavby posoudit, zda nedochází k elektromagnetickému stínění nebo odrazům elektromagnetických vln podle § 100 odst. 9 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V územním plánu není třeba vymezit nové plochy pro technickou infrastrukturu v oblasti telekomunikací. Územní plán respektuje ochranná pásma telekomunikačních zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné.

K. 1. 4. 7. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ SOUČASNÝ STAV: Odvoz odpadů zajišťují komplexně Technické služby Turnov s.r.o. V zastavěném území je dostatečně hustá síť stanovišť pro ukládání tříděného odpadu. V řešeném území nejsou skládky, veškerý odpad je odvážen mimo území Turnova na skládku Košťálov. Skládku provozuje společnost Marius Pedersen v systému komplexního nakládání s odpady. Na skládce je mimo jiné vybudována bioplynová stanice. Technické služby Turnov 23


s.r.o. provozují sběrný dvůr v lokalitě Vesecko. Společnost Jena, s.r.o. provozuje kompostárnu v Malém Rohozci. NÁVRH ŘEŠENÍ: Územní plán nenavrhuje žádné zásadní změny v odpadovém hospodářství. Je vymezena plocha pro rozšíření kompostárny v Malém Rohozci. V rozvojových plochách budou v potřebném počtu zřízena stanoviště pro nádoby na tříděný odpad.

K. 1. 5. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Nové plochy občanského vybavení jsou navrženy v lokalitách s největším předpokládaným nárůstem počtu obyvatel. Jejich návrh a umístění je v souladu se schválenými regulačními plány zón města a ostatními územně plánovacími podklady. Vymezení ploch občanského vybavení je patrné v hlavním výkresu a výkresu základního členění území grafické části dokumentace.

K. 1. 6. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství patří k hlavním městotvorným prvkům urbanistické koncepce Turnova. Nově vymezená veřejná prostranství jsou situována do centra města a do lokálních center budoucí intenzívní obytné zástavby (Vrchhůra). Dále jsou navržena v místě očekávané jednorázové koncentrace diváků v předpolí atletického stadionu.

K. 1. 7. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Návrh základního uspořádání krajiny vychází ze stávajícího využití správního území města, které je patrné z následující tabulky: TAB. 7: STÁVAJÍCÍ VYUŽITÍ PLOCH MĚSTA Sledovaný jev 22

23

Podíl Podíl orné zeměděl půdy ze ské půdy zemědělsk z celkové é půdy (%) výměry (%)

57,2

52,7

24

27

28

29

30

30

30

30

Podíl Podíl Podíl Podíl Orná Zahrady Ovocné Trvalé trvalých zastavěnýc vodních lesů z půda - - rozloha sady travní travních ha ploch z celkové rozloh (ha) rozloha porosty porostů ostatních celkové výměry a (ha) (ha) - rozloha ze ploch z výměry (%) (ha) zeměděl celkové (%) ské výměry půdy (%) (%)

28,0

22,6

2,4

17,8

685

219

32

364

30

30

30

30

Lesní Vodní Zastavě Ostatní půda - plochy né plochy rozloh rozloha plochy - rozloha a (ha) (ha) rozloha (ha) (ha)

405

54

137

V návrhu zastavitelných ploch a ploch přestavby jsou respektovány zřetele ochrany krajinného rázu, zejména v plochách, kam zasahují zóny Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Konceptem je přehodnocen ÚSES a plochy jeho biocenter a biokoridorů jsou plně respektovány. Jako podklad pro vymezení prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) byl využit generel ÚSES zpracovaný pro ÚPSÚ Turnov v roce 1993, dále ÚAP pro ORP Turnov a zejména mapové podklady Informačního systému Libereckého kraje - mapy z koncepce ochrany přírody a krajiny.

24

377


K. 2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území Koncept ÚP Turnov má vztah k rozboru udržitelného rozvoje území města Turnov, který je součástí územně analytických podkladů správního obvodu města Turnov a k rozboru udržitelného rozvoje kraje, který je součástí Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Na základě zjišťovacího řízení, provedeného Krajským úřadem Libereckého kraje bylo zpracováno posouzení vlivů konceptu ÚP Turnov na udržitelný rozvoj, které tvoří přílohu dokumentace konceptu.

25


L. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. Předpokládané vlivy územního plánu Turnov na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území lze charakterizovat takto:

L. 1. Širší územní vztahy města SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

relativně výhodná geografická poloha na nedostačující příhraniční dopravní spojení se republikové rozvojové ose nadnárodního Saskem a Polskem významu OS3 mezi centry osídlení Prahou a Libercem geografická blízkost k hlavním evropským slabé dopravní spojení se sousedními regiony, multimodálním dopravním koridorům zejména ve směru západ – východ přirozená funkce brány do Libereckého kraje zastaralost železničních tratí a traťových s vysokým potenciálem k rozvoji cestovního zařízení, vylučující převzetí významnějšího ruchu podílu na přepravních tocích rozmanitost specifických forem krajinného nedostatečně rozvinutá civilní letecká doprava, rázu, vysoké civilizační hodnoty sídelní obtížná dostupnost mezinárodních letišť struktury PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Dobudování rychlostní silnice R10 a trvalý růst intenzity silniční dopravy, zejména vybudování rychlostní silnice R35, umožňující po dokončení R10 a R35 s negativním využít potenciální výhody příznivé dopadem na životní prostředí geografické polohy posílení funkčních vazeb a výrobních kooperací se SRN, Polskem a ostatními zeměmi a regiony EU po vybudování R10 na státní hranice a V. tranzitního železničního koridoru

nedostatečně diferencovaný výrobní potenciál s nízkým zastoupením sofistikovaných technologií a služeb, zranitelný v periodách všeobecného hospodářského poklesu

dobré podmínky pro postupné vybudování ekonomická stagnace při jednostranném centra vysokoškolského vzdělání zaměření na automobilový průmysl s navazujícími kapacitami vědy a výzkumu rozvoj infrastruktury a služeb pro cestovní ruch, zejména pro jeho „měkké“ formy: agroturistika, rekreační cyklistika, poznávací turistika, vodní turistika

degradace životního prostředí podél nejzatíženějších dopravních koridorů, v okolí výrobních průmyslových i zemědělských areálů a v místech soustředěného cestovního ruchu

vybudování zón ekonomických aktivit a technologických parků podle promyšlené koncepce a v návaznosti na R10, R35 a V. TŽK s přednostním využitím tzv. „brownfields“ 1) Navržené strukturální změny dopravního systému města zlepší dostupnost sousedních regionů, regionálních center a podíl na přepravních tocích po železnici 26


L. 2. Hospodářská základna SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně stabilizovaná ekonomická situace velký podíl největších průmyslových podniků subjektů

neaktivních

podnikatelských

pokračování tradičních výrob (šperkařství, nižší míra využití zón ekonomických aktivit sklářství, optika a přesná mechanika, výroba (průmyslových zón) spojovacích materiálů) v reformovaných a stabilizovaných podnicích stabilní trh práce s trvale mírnou mírou nízký podíl výrob a služeb využívajících highnezaměstnanosti tech technologie vysoký počet podnikatelských registrovaných na území města

subjektů nedostatečné využití potenciálu území pro hippoturistiku, cykloturistiku a agroturistiku

silné zastoupení zpracovatelského průmyslu nedostatečná kvalita vybavení části s vyšší mírou přidané hodnoty ubytovacích a stravovacích zařízení, nízký standard služeb CR rozvinuté obchodní aktivity, finanční služby

nedostatečné využití ploch trvalých travních porostů a zatravněné orné půdy

fungující trh s nemovitostmi

sezónní kumulace cestovního ruchu

silná základna opravárenství a logistiky vysoký potenciál území a infrastruktura pro CR v centrech CR

27


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

orientace na průmyslové obory a služby vysoká míra závislosti odbytu výrobků založené na sofistikovaných technologiích místního průmyslu na makroekonomické situaci v ČR a západní Evropě orientace na biotechnologie a genetické nedostatečné tempo výstavby rychlostní inženýrství silnice R35 (I/35) st. hranice – Frýdlant – Liberec – Turnov – Jičín – Hradec Králové intenzívní rozvoj přeshraniční spolupráce pokračující prodlužování realizace výstavby V. podnikatelských subjektů tranzitního železničního koridoru zvýšení kvalifikace, rekvalifikace lidských extenzívní zástavba koridoru území podél zdrojů trasy R10 a R35 orientace na prioritní využití brownfields a vážné narušení kvality ŽP v důsledku dalšího ostatních nedostatečně využitých ploch a zvyšování dopravní zátěže stávající sítě silnic území I. a II. třídy lepší využití přírodního a kulturního neefektivní revitalizace brownfields potenciálu pro CR a navazující služby v důsledku preference výstavby na volných plochách lepší územně technická a investiční příprava ekonomická nerentabilita zařízení a služeb CR zón ekonomických aktivit, zejména v důsledku nízké míry jejich využití v návaznosti na rychlostní silnice R10 a R35, trasu 5.TŽK propojení středisek a nástupních prostorů CR integrovanou regionální dopravou, zejména v letní sezóně 1) návrhem nových ploch pro výrobu a skladování v sousedství se stávajícími výrobními a logistickými plochami se vytvářejí předpoklady pro jejich intenzívnější využití. Radikální zlepšení jejich dopravní obsluhy a připojení na kapacitní dopravní koridory R 10, R 35, V. mezinárodní železniční koridor umožní vytvářet nové pracovní příležitosti a lépe využívat potenciálu pro cestovní ruch.

28


L. 3. Dopravní infrastruktura a dopravní systém SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

poloha na křižovatce železničních tratí a rychlostních silnic

přetížení centra tranzitní automobilovou dopravou na silnici II/283

snadná dostupnost Prahy, Liberce a horských turistických oblastí

špatný technický stav železničních tratí roztříštěnost terminálů autobusové dopravy

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

odstranění tranzitní dopravy vybudováním vyloučení Turnova z dálkové železniční obchvatů dopravy vybudováním „Přepeřské spojky“ odlehčení dopravní zátěže vybudováním nedostatek finančních prostředků pro nové trasy R 35 realizaci záměrů v dopravní infrastruktuře zavedení integrovaného dopravního systému 1) realizací odlehčovací severozápadní komunikace, obchvatu silnice II/283 a výhledově koridoru rychlostní silnice R 35 dojde ke snížení dopravní zátěže centra města. Realizace integrovaného přestupního uzlu v Nádražní ulici povede k efektivnějšímu fungování veřejné dopravy.

29


L. 4. Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

vysoký podíl obyvatel připojených vodovod, kanalizaci a plyn

na přetížený a nespolehlivý systém zásobování elektrickou energií

PŘÍLEŽITOSTI dobudování kanalizací „Čistá Jizera“

v rámci

zlepšení zásobování elektrickou výstavbou rozvodny Přepeře

HROZBY projektu

nedostatek finančních prostředků na realizaci záměrů technické infrastruktury

energií

živelný návrat ke spalování nekvalitních tuhých paliv

1) navržené veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření technické infrastruktury zlepší zejména zásobování elektrickou energií současně zastavěného území města i nově navržených rozvojových ploch.

30


L. 5. Veřejná vybavenost, kultura a památková péče SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

památkově chráněná území, soubory staveb špatný stavebně technický a stavby, zapsané do ÚSKP ČR památkově chráněného fondu

stav

části

historicky cenné území s urbanistickými problematické či žádné využití části hodnotami a technickými památkami památkově chráněných objektů a jejich souborů území archeologických nálezů

koordinace zájmů cestovního ruchu

vysoké kulturně estetické hodnoty krajiny

praktické uplatňování zřetelů kulturních hodnot krajiny

PŘÍLEŽITOSTI

památkové

péče

a

ochrany

HROZBY

efektivní čerpání dotací z fondů EU na nevratná devastace špatně nebo vůbec obnovu památek neudržovaných a nevyužitých památek efektivní spolupráce orgánů památkové péče devastace kulturních hodnot i stavebně s obecními samosprávami a soukromými technického stavu památek nevhodnými vlastníky formami cestovního ruchu lepší využívání ohrožených památek pro pokračující trend poklesu zahraničních podnikatelské i neziskové aktivity návštěvníků a incomingového cestovního ruchu zlepšení informovanosti a marketingu pokles zájmu privátních investorů o využití kulturních hodnot památek a krajiny památek a architektonicky významných Turnovska objektů 1) návrh nových rozvojových ploch občanské vybavenosti odpovídá projekci demografického vývoje obyvatelstva města, umožňuje výstavbu nových zařízení na vhodně lokalizovaných plochách. Návrh rozvojových ploch respektuje zájmy památkové péče, posiluje vhodné formy využití památkově chráněných objektů a uchovává dochované urbanistické hodnoty města.

31


L. 6. Bydlení a bytový fond SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

relativně vysoká intenzita bytové výstavby soustředění bytové výstavby do suburbáních v posledních 3 letech oblastí aglomerace Turnov vysoké obytné kvality prostředí a vysoký podíl trvale neobydlených bytů atraktivnost území pro trvalé i rekreační bydlení růst počtu dokončených i rozestavěných Malý podíl výstavby bezbarierových bytů pro bytů seniory s pečovatelskou službou pomalé tempo obnovy bytového fondu PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

zvýšení tempa modernizace a rekonstrukce trvale neudržitelná suburbanizace extravilánu staršího bytového fondu městské aglomerace Turnov zlepšování kvality prostředí obytných celků využití objektů individuální rekreace pro trvalé bydlení 1) Vymezením dostatečně dimenzovaných ploch pro bydlení v široké druhové škále a jejich soustředěním většinou do větších souvislých ploch se vytvářejí předpoklady pro další rozvoj kvalitního bydlení a efektivní dopravní a technickou obsluhu nových obytných území. Omezuje se suburbanizace extravilánu městské aglomerace Turnov

32


L. 7. Geologie a horninové prostředí SILNÉ STRÁNKY Geomorfologická města

rozmanitost

SLABÉ STRÁNKY prostředí Sesuvná území v okrajových částech města

Absence chráněných ložiskových území a Místní výskyt silně svažitého terénu dobývacích prostorů PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Využití údolních niv vodotečí pro rozšíření Narušení okrajových částí území města erozí ploch veřejné parkové zeleně 1) Návrh rozvojových ploch a ploch přestavby respektuje sesuvná území a systémem regulace území zabraňuje vsakování srážkových vod ze zastavěných a zpevněných ploch do podloží sesuvných území

L.8. Hydrologie a klimatologie SILNÉ STRÁNKY chráněná oblast přirozené akumulace vod

SLABÉ STRÁNKY nízká retenční schopnost území

Množství malých vodních nádrží a vodních urychlování odtoku povrchových vod v toků důsledku pokračující urbanizace klimatická pestrost území s dostatečným citlivost území na erozi množstvím srážek a určujícím vlivem na pestrost stanovišť rozmanitých ekosystémů PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

realizace opatření vedoucích k postupnému zvýšení povrchového zvyšování retence vod a další preventivní nevhodné opatření vedoucí k omezování povodňových urbanizace území situací

odtoku

vlivem

zvýšení rozsahu ploch obdělávaných nedořešená protipovodňová opatření na ekologicky šetrným způsobem Jizeře 1) Návrh rozvojových ploch a ploch přestavby respektuje Chráněnou oblast přirozené akumulace vod, realizací navržených veřejně prospěšných staveb a opatření dojde ke zlepšení ochrany území před škodlivými účinky záplav, ke zlepšení regulace vodního režimu a k zvýšení retenční schopnosti řešeného území

33


L. 9. Půda a půdní fond SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

zemědělský půdní fond, zejména půdy území s méně příznivými podmínkami pro zařazené do I. a II. třídy ochrany zemědělské hospodaření pozitivní podíl využití ZPF hospodaření na péči o krajinu

a

lesního podíl ladem ležící a nevyužívané půdy

pestrá škála půdních a ostatních produkčních nedostatečná údržba a omezená podmínek, podporující různé formy funkceschopnost melioračních systémů zemědělského hospodaření, včetně rozvoje ekologického zemědělství značná rozloha meliorovaných pozemků

PŘÍLEŽITOSTI rozvoj ekologických produkce

forem

posílení mimoprodukčních zemědělského hospodaření omezování půdní eroze

značně pozměněná druhová i věková struktura lesů s dopadem na jejich autoregulační schopnosti, odolnost proti škůdcům a ekologickou stabilitu HROZBY

zemědělské pokles zemědělské výroby s dopadem na devastaci krajiny funkcí růst záborů ZPF v I. a II. třídě ochrany pro účely výstavby zanedbávání údržby krajiny tradičních velkovýrobních zemědělského hospodaření

v důsledku způsobů

1) Koncept ÚP Turnov řeší ve variantách konflikt rozsáhlých záborů zemědělského půdního fondu, především zemědělských půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, se záměry výstavby dopravní a technické infrastruktury, výstavby zón ekonomické aktivity na volných plochách a ploch pro bydlení v oblastech intenzívní urbanizace (podrobně viz kapitola M).

34


L. 10. Zatížení životního prostředí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

konsolidovaný, fungující systém monitoringu růst podílu automobilové dopravy na kvality ovzduší znečištění ovzduší, především v zastavěném území města výrazné snížení emisí, především SO2 do nárůst znečištění ovzduší emisemi z lokálních ovzduší od konce 90. let topenišť v důsledku návratu ke spalování uhlí, dřeva a dřevěného odpadu překročení imisních limitů, příp. imisních limitů zvýšených o mez tolerance, na většině území PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

masové uplatnění hybridních motorů či masový odklon domácností od vytápění motorů na vodíkový pohon v automobilové plynem a elektřinou vlivem růstu cen paliv a dopravě chybnou energetickou politikou 1) Koncept ÚP Turnov důsledně respektuje vyhodnocení zátěží životního prostředí města (hluk, emise, imise) a potenciálního ohrožení veřejného zdraví, zejména v centru města. Realizace veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury podle územně plánovacích podkladů, pořízených městem (dopravní a hlukové studie, rozptylové studie, atd..) povede k celkovému zlepšení situace

35


L. 11. Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

rozmanitost krajinných typů se specifickým místně narušený systém přírodních hodnot krajinným rázem na území města krajiny převážně vlivem vysokého zastoupení urbanizovaných ploch Zastoupení všech kategorií územních neexistence komplexní koncepce kultivace systémů ekologické stability na území města krajiny chráněná krajinná oblast a Geopark UNESCO místně značná plocha ladem ležící zemědělské Český ráj půdy, nedostatečná péče a údržba krajiny maloplošná zvláště chráněná (MZCHÚ): přírodní rezervace

území nedostatečné uplatňování ochrany krajinného rázu při umisťování soustředěné bytové výstavby, zón ekonomických aktivit a rozsáhlých staveb dopravní infrastruktury v území

NATURA 2000 – Evropsky významné lokality

koordinace zřetelů ochrany přírody s rekreační funkcí krajiny

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

ekologicky šetrné způsoby zemědělského hospodaření, zejména na ladem ležících půdách ZPF a na pozemcích nevhodných pro intenzívní hospodaření v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny

narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy a extenzívní urbanizací, nebo nevhodnou skladbou zemědělských kultur či nevhodnou organizací ZPF

posilování mimoprodukčních zemědělství a lesnictví

funkcí nadměrná fragmentace území v důsledku rozsáhlých liniových staveb dopravní a technické infrastruktury (např. dopravních koridorů: V.TŽK, R35)

plné využití zkušeností a programů EU pro další šíření geobotanicky nepůvodních rozvoj území v souladu s principy invazních druhů rostlin a živočichů, pokračování udržitelného rozvoje sukcese dřevin a křovin na dlouhodobě nevyužívaných pozemcích ZPF 1) Návrh zastavitelných rozvojových ploch respektuje regulativy Chráněné krajinné oblasti Český ráj, chráněná území přírody, významné krajinné prvky, památné stromy a oblasti krajinného rázu. Upřesňuje územní systém ekologické stability a posiluje jeho funkce schopnost a vymezuje rozsáhlé nové plochy zeleně různého funkčního určení, neovlivňuje evropsky významnou lokalitu „Průlom Jizery u Rakous“ a plochy soustavy Natura 2000 (podrobné vyhodnocení viz SEA)

36


M. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu a využití řešeného území ve smyslu § 3 Vyhlášky č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, udává následující tabulka: TAB. 8: SOUČASNÉ VYUŽITÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Kód obce: Druh pozemku:

577 626 Výměra *ha+

Zastoupení v *%+

2 272 [2]

100,00%

Orná půda

685 [2]

30,15%

Chmelnice

- [2]

0,00%

Vinice

- [2]

0,00%

219 [2]

9,64%

32 [2]

1,41%

363 [2]

15,98%

1 300 [2]

57,22%

405 [2]

17,83%

54 [2]

2,38%

Zastavěné plochy

137 [2]

6,03%

Ostatní plochy

377 [2]

16,58%

Celková výměra

Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Zemědělská půda celkem *1+ Lesní půda Vodní plochy

Zdroj tabulky: ČSÚ Poznámky k tabulce: [1] Zemědělská půda představuje součet ploch orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. [2] Data k 31.12.2008

37


M.1. Zábory ZPF pod navrženými změnami TAB. 9: ZÁBORY ZPF POD NAVRŽENÝMI ZMĚNAMI Číslo změny

1

Funkce

BV

Označ. Index plochy plochy

Z1

BV1

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany

Výměra v dané třídě [m2]

Výměra celkem [m2]

5.52.51

IV

4075,04

20781,925

23

-

317,16

5.31.14

V

16326, 70

5.31.51

V

63,03

2

BV

Z2

BV2

5.31.01

III

2326,898

2326,898

3

BV

Z3

BV3

5.15.50

III

4351,02

37398,863

5.31.51

V

16695,803

5.31.01

III

16352,04

4

BV

Z4

BV4

5.31.01

III

7213,825

7213,825

5

DS

Z5

DS5

5.31.51

V

1486,67

8193,186

23

-

2549,84

5.31.01

III

4156,676

5.42.00

II

25119,50

5.44.00

III

8260,733

5.54.11

IV

20509,51

5.42.00

II

70584,53

5.44.00

III

63748,05

5.31.01

III

85,34

5.31.51

V

5284,857

7

8 9

VP

VP BV

Z7

Z8 Z9

VP7

VP8 BV9

53889,743

134330,582 5370,197

10

TI

Z10

TI10

5.44.00

III

232,125

232,125

11

BV

Z11

BV11

5.56.00

I

2813,641

2813,641

12

BV

Z12

BV12

5.19.51

III

1846,688

1846,688

13

BV

Z13

BV13

5.31.51

V

4540,697

4540,697

14

BV

Z14

BV14

5.31.01

III

2822,322

2822,322

15

BS

Z15

BS15

5.31.01

III

2565,09

2979,417

5.52.11

IV

414,33

16

BV

Z16

BV16

5.11.10

I

2177,395

2177,395

17

BV

Z17

BV17

5.11.10

I

4738,468

4738,468

38


Číslo změny

18 19 20

21

22

Funkce

VP BV BV

DS

ZSP


Z18 Z19 Z20

Z21

P22

VP18 BV19 BV20

DS21

ZSP22

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.42.10

II

8722,911

32296,091

5.44.00

III

23573,18

5.11.10

I

93,96

5.44.00

III

912,98

23

-

4900,07

5.44.00

III

2038,076

5.52.11

IV

3236,367

23

-

288,87

5.42.00

II

3367,79

5.42.10

II

3288,31

5.44.00

III

163,914

5.42.00

II

5988,17

5.42.10

II

3292,685

5.44.00

III

1449,25

1006,941 10174,513

7108,884

10730,105

23

BV

Z23

BV23

5.44.00

III

2547,281

2547,281

24

BV

Z24

BV24

5.40.99

V

1076,536

1076,536

25

VP

Z25

VP25

23

-

989,23

149430,991

5.11.00

I

12309,94

5.42.00

II

107023,40

5.42.10

II

814,04

5.44.00

III

28294,38

26

BV

Z26

BV26

5.30.51

IV

2288,871

2288,871

27

BV

Z27

BV27

5.44.10

III

21787,232

21927,381

5.30.51

IV

140,149

28

BV

Z28

BV28

5.44.10

III

1268,727

1268,727

29

DS

Z29

DS29

5.44.10

III

903,097

1634,317

5.47.42

IV

343,79

5.30.51

IV

387,43

30

BV

Z30

BV30

5.31.11

IV

11051,403

11051,403

31

BV

Z31

BV31

5.44.10

III

636,61

2586,365

5.40.67

V

1949,76

5.44.00

III

1507,372

32

BV

Z32

BV32

1507,372

39


Číslo změny

33

Funkce

BV


Z33

BV33

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.11.00

I

1255,46

2796,481

5.44.00

III

1541,021

34

BV

Z34

BV34

5.44.00

III

7989,319

7989,319

35

VZ

Z35

VZ35

5.47.42

IV

30,36

2116,117

5.52.11

IV

2085,76

36

BV

Z36

BV36

5.44.00

III

2141,995

2141,995

37

BV

Z37

BV37

5.52.11

IV

435,14

1465,18

5.47.42

IV

999,42

5.31.44

V

30,62

38

RR

Z38

RR38

5.47.42

IV

210,438

210,438

39

BV

Z39

BV39

5.40.67

V

527,813

527,813

40

BV

Z40

BV40

5.44.00

III

1994,458

1994,458

41

BV

Z41

BV41

5.40.67

V

450,345

450,345

42

BV

Z42

BV42

5.44.00

III

3878,062

3878,062

43

ZV

P43

ZV43

5.44.00

III

1685,42

1685,42

44

VZ

Z44

VZ44

5.11.00

I

2815,725

2815,725

45

BV

Z45

BV45

5.40.67

V

492,76

492,76

46

BV

Z46

BV46

5.44.00

III

3865,367

3865,367

47

ZSP

P47

ZSP47

5.11.00

I

1817,37

2505,874

5.42.00

II

688,50

48

ZSP

P48

ZSP48

5.11.00

I

2673,904

2673,904

49

BI

Z49

BI49

5.11.00

I

20699,452

21026,522

5.42.00

II

327,07

5.47.12

IV

776,99

5.55.00

IV

580,239

50

BV

Z50

BV50

1357,229

51

ZSP

P51

ZSP51

5.42.00

II

1133,194

1133,194

52

VP

Z52

VP52

23

-

2235,13

61873,914

5.42.00

II

602,49

5.44.00

III

59036,294

53

BV

Z53

BV53

5.44.00

III

4094,43

4094,43

54

BI

Z54

BI54

5.11.00

I

3970,43

22822,044

5.42.00

II

18851,62

40


Číslo změny

Funkce


Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



55

ZSP

P55

ZSP55

5.42.00

II

3260,664

3260,664

56

BI

Z56

BI56

5.42.00

II

21655,665

21655,665

57

TI

Z57

TI57

5.55.00

IV

716,366

716,366

58

BI

Z58

BI58

5.11.00

I

61174,17

64239,744

5.42.00

II

3065,57

35

-

72,50

5.55.00

IV

141,55

59

TI

Z59

TI59

214,047

60

BI

Z60

BI60

5.42.00

II

26981,114

26981,114

61

ZSP

P61

ZSP61

5.11.00

I

1199,232

1199,232

62

BI

Z62

BI62

5.42.00

II

25159,86

29561,191

5.30.51

IV

4401,33

23

-

58,485

5.31.51

V

2662,50

23

-

281,70

5.11.00

I

9972,29

5.30.51

IV

2472,91

5.52.11

IV

4979,43

5.42.00

II

26348,741

63 64

BV MK

Z63 Z64

BV63 MK64

2720,985 44055,071

65

BV

Z65

BV65

5.31.51

V

3105,576

3105,576

66

OK

Z66

OK66

5.43.10

II

6868,098

6868,098

67

ZSP

P67

ZSP67

5.42.00

II

20158,83

41589,681

5.30.51

IV

7383,52

5.52.11

IV

14047,32

23

-

1174,42

5.14.10

II

5073,42

5.08.50

III

2459,51

5.44.00

III

1668,306

68

ZSP

P68

ZSP68

10375,656

69

BI

Z69

BI69

5.42.00

II

1996,725

1996,725

70

ZSP

P70

ZSP70

23

-

817,65

1859,666

5.42.00

II

1042,02

5.08.50

III

2828,33

71

ZSP

P71

ZSP71

2828,33

41


Číslo změny

72

73

Funkce

BI

W


Z72

P73

BI72

W73

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.42.00

II

63766,61

82423,128

5.30.51

IV

8091,95

5.52.11

IV

10564,568

5.52.11

IV

2091,53

5.30.51

IV

5743,69

7835,222

74

DS

Z74

DS74

5.43.10

II

9469,615

9469,615

75

BI

Z75

BI75

5.14.10

II

17247,22

25206,632

5.08.50

III

7959,412

5.44.00

III

1796,58

5.31.51

V

2819,482

5.14.10

II

8625,94

5.08.50

III

4363,28

23

-

419,23

5.14.10

II

7253,11

5.08.50

III

1605,99

5.44.00

III

9504,052

76 77 78

BV BI MK

Z76 Z77 Z78

BV76 BI77 MK78

4616,062 12989,219 18782,382

79

BV

Z79

BV79

5.44.00

III

17202,932

17202,932

80

BI

Z80

BI80

5.14.10

II

15154,79

23915,967

5.44.00

III

8761,177

81

BV

Z81

BV81

5.44.00

III

18322,389

18322,389

82

ZSP

P82

ZSP82

5.44.00

III

17914,483

17914,483

83

ZSP

P83

ZSP83

5.44.00

III

10457,315

10457,315

84

ZSP

P84

ZSP84

5.44.00

III

467,748

467,748

85

ZV

P85

ZV85

5.44.00

III

20061,795

20061,795

86

ZSP

P86

ZSP86

5.14.10

II

343,512

343,512

87

BV

Z87

BV87

5.44.00

III

10338,294

10338,294

88

BI

Z88

BI88

5.14.10

II

731,516

731,516

90

BI

Z90

BI90

5.52.11

IV

7673,282

7673,282

91

OV

Z91

OV91

5.14.10

II

2262,709

2262,709

92

BI

Z92

BI92

5.14.10

II

950,318

7715,128

5.44.00

III

6764,81

5.14.10

II

2058,98

5.44.00

III

472,70

93

ZSP

P93

ZSP93

2531,684

42


Číslo změny

Funkce


Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



94

OS

Z94

OS94

5.44.00

III

1203,282

1203,282

95

ZSP

P95

ZSP95

5.14.10

II

324,04

828,571

5.44.00

III

504,53

96

DS

Z96

DS96

5.44.00

III

699,309

699,309

97

ZSP

P97

ZSP97

5.44.00

III

237,71

237,71

98

BI

P98

BI98

5.14.10

II

14465,91

14989,03

5.44.00

III

523,12

5.14.10

II

90,19

5.44.00

III

1553,29

5.14.00

I

22,93

5.30.51

IV

394,93

5.52.11

IV

82,74

99 100

BS BI

Z99 Z100

BS99 BI100

1643,48 500,611

101

ZV

P101

ZV101

5.44.00

III

10055,242

10055,242

102

BI

Z102

BI102

5.44.00

III

7115,68

7115,68

103

BS

Z103

BS103

5.14.00

I

22,00

1010,421

5.52.11

IV

988,43

104

BS

Z104

BS104

5.44.00

III

7777,019

7777,019

105

BI

Z105

BI105

5.44.00

III

17419,29

17419,29

106

BV

Z106

BV106

5.14.10

II

3209,976

3465,906

5.44.00

III

255,93

107

ZSP

P107

ZSP107

5.14.10

II

4094,716

4094,716

108

OV

Z108

OV108

5.14.00

I

6051,19

6240,169

5.30.51

IV

188,98

109

PV

Z109

PV109

5.08.50

III

644,328

644,328

110

OS

Z110

OS110

5.44.00

III

3785,373

3785,373

111

BI

Z111

BI111

5.14.00

I

2018,331

2018,331

112

BS

Z112

Z112

5.14.10

II

50,76

4674,786

5.44.00

III

4624,04

113

PV

Z113

PV113

5.08.50

III

465,209

465,209

114

BI

Z114

BI114

5.14.10

II

12404,194

16675,814

5.44.00

III

4271,62

5.08.50

III

1201,635

115

PV

Z115

PV115

1201,635

43


Číslo změny

116 117 118

Funkce

MK BI ZV


Z116 Z117 P118

MK116 BI117 ZV118

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.14.10

II

3371,276

12101,906

5.44.00

III

8730,63

5.14.00

I

3927,436

5.52.11

IV

245,33

5.14.10

II

3328,292

5.44.00

III

13520,075

4172,766 16848,367

119

BV

Z119

BV119

5.44.00

III

3864,951

3864,951

120

TI

Z120

TI120

5.44.00

III

119,996

119,996

121

ZV

P121

ZV121

5.14.10

II

231,864

16848,367

5.44.00

III

16616,503

122

BI

Z122

BI122

5.14.00

I

873,998

873,998

123

BS

Z123

BS123

5.14.10

II

305,39

1207,184

5.44.00

III

901,79

5.14.10

II

1182,24

5.44.00

III

25,94

5.56.00

I

690,54

5.43.00

II

42204,82

5.14.10

II

837,62

5.44.00

III

1511,40

124 126 127

BS VS TI

Z124 Z126 Z127

BS124 VS126 TI127

1208,184 42895,344 2349,022

128

BS

Z128

BS128

5.08.50

III

402,917

402,917

129

BI

Z129

BI129

5.14.10

II

13308,63

13308,63

130

ZSP

P130

ZSP130

5.14.10

II

2392,87

2611,516

5.44.00

III

218,65

5.14.00

I

5096,732

5.56.00

I

791,31

5.14.10

II

10288,793

5.08.40

III

81,179

131 132

DS ZV

Z131 P132

DS131 ZV132

5888,042 10369,972

133

BV

Z133

BV133

5.14.10

II

1461,423

1461,423

134

ZSP

P134

ZSP134

5.14.10

II

2058,808

2058,808

140

ZSP

P140

ZSP140

5.14.10

II

2783,447

2783,447

143

BS

Z143

BS143

5.14.10

II

5,709

1787,162

5.08.40

III

1781,453

44


Číslo změny

144

Funkce

BI


Z144

BI144

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.08.40

III

4208,688

5166,28

5.08.50

III

957,592

145

VP

Z145

VP145

5.08.50

III

1010,762

1010,762

146

BI

Z146

BI146

5.08.40

III

10667,937

10667,937

147

DS

Z147

DS147

35

-

90,33

22210,400

5.56.00

I

15165,559

5.08.50

III

6954,511

149

BV

Z149

BV149

5.08.40

III

11012,491

11012,491

150

BI

Z150

BI150

5.08.40

III

1027,254

1027,254

152

BV

Z152

BV152

5.08.40

III

3513,387

3800,937

5.08.50

III

287,55

153

PV

Z153

PV153

5.08.50

III

624,535

624,535

154

VS

Z154

VS154

5.14.00

I

28175,05

28907,262

5.30.51

IV

732,21

155

BV

Z155

BV155

5.08.40

III

3289,235

3289,235

156

BS

Z156

BS156

5.08.50

III

383,914

383,914

157

DS

Z157

DS157

5.14.00

I

1592,439

1592,439

158

BI

Z158

BI158

5.08.40

III

1855,28

1855,28

160

OS

Z160

OS160

5.56.00

I

3729,013

3754,143

5.08.40

III

25,13

161

ZSP

P161

ZSP161

5.56.00

I

356,703

356,703

162

BS

Z162

BS162

5.56.00

I

1489,65

1626,065

5.08.50

III

136,42

163

BS

Z163

BS163

5.56.00

I

8383,943

8383,943

164

BI

Z164

BI164

5.56.00

I

3463,41

5594,618

5.08.40

III

2131,208

165

OK

Z165

OK165

5.56.00

I

2974,735

2974,735

166

PV

Z166

PV166

5.56.00

I

5340,301

5340,301

167

VP

Z167

VP167

5.14.00

I

41815,566

41924,406

5.56.00

I

108,84

169

OK

Z169

OK169

5.56.00

I

8803,603

8803,603

171

ZSP

P171

ZSP171

5.56.00

I

3560,061

3560,061

45


Číslo změny

Funkce


Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



172

PV

Z172

PV172

5.56.00

I

2035,475

2035,475

173

PV

Z173

PV173

5.56.00

I

6180,315

9450,485

5.08.50

III

3270,17

175

ZSP

P175

ZSP175

5.56.00

I

1351,066

1351,066

176

PV

Z176

PV176

5.56.00

I

1197,053

1197,053

177

PV

Z177

PV177

5.56.00

I

2288,096

2288,096

178

BV

Z178

BV178

5.14.00

I

8030,978

8030,978

179

BV

Z179

BV179

5.14.00

I

12786,767

12786,767

180

BS

Z180

BS180

5.56.00

I

905,657

905,657

181

OS

Z181

OS181

5.56.00

I

6092,749

6092,749

182

VP

Z182

VP182

5.55.00

IV

3430,46

3430,46

183

OK

Z183

OK183

5.56.00

I

872,291

17560,177

5.55.00

IV

16687,886

184

MK

Z184

MK184

5.14.00

I

3508,489

3508,489

185

BV

Z185

BV185

5.14.00

I

5510,724

5510,724

186

BS

Z186

BS186

5.56.00

I

335,63

1214,501

5.30.11

III

878,87

187

BI

Z187

BI187

5.08.50

III

7864,626

7864,626

188

ZSP

P188

ZSP188

5.11.10

I

762,34

1715,149

5.08.50

III

952,81

189

BV

Z189

BV189

5.58.00

II

6041,489

6041,489

190

BV

Z190

BV190

5.14.00

I

6085,894

6085,894

191

BV

Z191

BV191

5.14.00

I

4746,543

4746,543

192

BV

Z192

BV192

5.14.00

I

1346,951

1346,951

193

BI

Z193

BI193

5.11.10

I

2942,414

5317,344

5.08.50

III

2374,93

194

BV

Z194

BV194

5.14.00

I

7081,565

7081,565

195

ZSP

P195

ZSP195

5.55.00

IV

8208,89

8208,89

196

BI

Z196

BI196

5.11.10

I

1578,427

1578,427

197

BI

Z197

BI197

5.11.10

I

727,19

798,774

5.08.50

III

71,584

5.55.00

IV

2039,973

198

BS

Z198

BS198

2039,973

46


Číslo změny

199 200

Funkce

BI BI


Z199 Z200

BI199 BI200

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.11.10

I

6463,83

7238,825

5.08.50

III

774,99

5.11.10

I

2045,03

5.08.50

III

9791,38

11836,412

201

ZSP

P201

ZSP201

5.11.10

I

11094,301

11094,301

202

BI

Z202

BI202

5.11.10

I

4635,40

6233,262

5.43.00

II

1597,862

203

BI

Z203

BI203

5.11.10

I

2693,583

2693,583

204

MK

Z204

MK204

5.11.10

I

1659,376

1659,376

205

ZSP

P205

ZSP205

5.43.00

II

6541,07

6541,07

206

BS

Z206

BS206

5.55.00

IV

39100,892

39100,892

207

MK

Z207

MK207

5.11.10

I

506,415

1446,565

5.08.50

III

940,15

5.30.11

III

248,408

5.55.00

IV

3134,11

5.30.51

IV

244,25

208

DS

Z208

DS208

3626,768

209

BI

Z209

BI209

5.11.10

I

6600,993

6600,993

210

OK

Z210

OK210

5.30.11

III

2882,88

6839,456

5.55.00

IV

3956,576

211

MK

Z211

MK211

5.11.10

I

2382,611

2382,611

212

OK

Z212

OK212

5.30.11

III

2237,633

2237,633

213

BS

Z213

BS213

5.11.10

I

5529,544

5574,764

5.08.50

III

45,22

214

BI

Z214

BI214

5.43.00

II

580,539

580,539

216

VZ

Z216

VZ216

5.43.00

II

6243,398

6243,398

217

BI

Z217

BI217

5.11.10

I

13700,242

19052,392

5.43.00

II

5352,15

5.30.11

III

1134,53

5.55.00

IV

2186,791

218

OK

Z218

OK218

3321,321

219

BS

Z219

BS219

5.11.10

I

2344,056

2344,056

223

BI

Z223

BI223

5.11.10

I

528,69

12387,317

5.43.00

II

11858,63

47


Číslo změny

Funkce


Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



224

Z

P224

Z224

5.43.00

II

13425,592

13425,592

225

ZSP

P225

ZSP225

5.11.10

I

298,296

298,296

226

PV

Z226

PV226

5.11.10

I

653,32

653,32

227

ZSP

P227

ZSP227

5.11.10

I

1037,604

1037,604

228

BI

Z228

BI228

5.11.10

I

5340,66

5681,715

5.43.00

II

341,05

229

BS

Z229

BS229

5.11.10

I

870,874

870,874

230

ZSP

P230

ZSP230

5.11.10

I

324,175

324,175

231

ZSP

P231

ZSP231

5.43.00

II

20112,575

20945,685

5.08.40

III

833,11

232

BI

Z232

BI232

5.43.00

II

13786,899

13786,899

233

BI

Z233

BI233

5.43.00

II

2654,894

2654,894

234

DS

Z234

DS234

5.11.10

I

687,256

687,256

235

BS

Z235

BS235

5.11.10

I

8160,733

8160,733

236

MK

Z236

MK236

5.11.10

I

3442,97

12822,272

5.43.00

II

9246,802

5.08.40

III

132,50

237

ZSP

P237

ZSP237

5.11.10

I

244,167

244,167

238

BS

Z238

BS238

5.11.10

I

2703,12

4002,054

5.43.00

II

1298,93

239

ZSP

P239

ZSP239

5.11.10

I

1791,432

1791,432

241

BS

Z241

BS241

5.11.10

I

1334,536

1334,536

242

ZSP

P242

ZSP242

5.43.00

II

856,271

856,271

243

OK

Z243

OK243

5.30.11

III

6103,305

6103,305

244

BS

Z244

BS244

5.11.10

I

914,002

914,002

245

BS

Z245

BS245

5.11.10

I

184,49

1562,679

5.43.00

II

1378,19

5.11.10

I

2050,75

5.08.40

III

1767,59

246

BI

Z246

BI246

3818,341

247

BI

Z247

BI247

5.11.10

I

10242,463

10242,463

248

MK

Z248

MK248

5.11.10

I

2453,217

2453,217

48


Číslo změny

249 250

Funkce

BI OK


Z249 Z250

BI249 OK250

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.43.00

II

15208,62

15383,064

5.08.40

III

174,44

5.56.00

I

6128,75

5.55.00

IV

14208,012

20336,762

251

OV

Z251

OV251

5.11.10

I

1199,351

1199,351

252

PV

Z252

PV252

5.11.10

I

2422,179

2422,179

253

ZSP

P253

ZSP253

5.11.10

I

1132,737

1132,737

254

BS

Z254

BS254

5.30.11

III

683,601

683,601

255

VZ

Z255

VZ255

5.43.00

II

11859,03

29438,694

5.08.40

III

17579,664

5.11.10

I

1814,26

5.43.00

II

1861,06

5.08.40

III

7565,809

256

BI

Z256

BI256

11241,129

257

DS

Z257

DS257

5.56.00

I

3965,492

3965,492

258

ZSP

P258

ZSP258

5.08.40

III

8326,631

8326,631

259

MK

Z259

MK259

5.08.40

III

719,624

719,624

260

BI

Z260

BI260

5.08.40

III

1743,169

1743,169

261

ZSP

P261

ZSP261

5.08.40

III

5913,819

5913,819

262

VZ

Z262

VZ262

5.08.40

III

5334,176

5334,176

263

BI

Z263

BI263

5.11.10

I

5825,11

14269,17

5.08.40

III

8444,06

264

VZ

Z264

VZ264

5.08.40

III

1560,246

1560,246

265

ZSP

P265

ZSP265

5.11.10

I

485,48

36220,901

5.08.40

III

33666,971

5.54.41

V

2068,45

5.11.10

I

341,30

5.08.40

III

18387,341

5.54.41

V

35,70

266

BI

Z266

BI266

18764,341

267

BI

Z267

BI267

5.08.40

III

1076,341

1076,341

268

BV

Z268

BV268

5.57.00

II

3285,73

3285,73

270

DS

Z270

DS270

5.30.11

III

2017,99

5211,057

5.30.51

IV

3084,207

5.54.41

V

108,86

49


Číslo změny

271 272

Funkce

BI MK


Z271 Z272

BI271 MK272

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.08.40

III

4491,167

5718,577

5.54.41

V

1227,41

5.08.40

III

1388,378

5.54.41

V

215,51

1603,888

273

BV

Z273

BV273

5.57.00

II

5809,105

5809,105

274

Z

P274

Z274

5.08.40

III

6018,60

9202,899

5.54.41

V

3184,299

5.11.10

I

7170,87

5.57.00

II

2349,06

5.57.00

II

17941,511

5.55.00

IV

1848,72

275 276

BV BV

Z275 Z276

BV275 BV276

9519,926 19790,231

277

BI

Z277

BI277

5.08.40

III

972,502

972,502

278

BI

Z278

BI278

5.08.40

III

5096,029

5264,859

5.54.41

V

168,83

280

BV

Z280

BV280

5.08.50

III

7933,017

7933,017

281

MK

Z281

MK281

5.08.40

III

951,702

1267,982

5.54.41

V

316,28

282

BV

Z282

BV282

5.11.10

I

3676,592

3676,592

283

BV

Z283

BV283

5.08.50

III

1585,676

2367,416

5.30.51

IV

781,74

5.11.10

I

664,003

5.44.00

III

1083,88

5.57.00

II

1045,943

5.58.00

II

6170,48

284 285

BV BV

Z284 Z285

BV284 BV285

1747,883 7216,423

286

MK

Z286

MK286

5.08.50

III

2005,288

2005,288

287

ZSP

P287

ZSP287

5.08.40

III

521,356

9549,738

5.54.41

V

9028,382

288

ZSP

P288

ZSP288

5.54.41

V

8078,77

8078,77

289

ZSP

P289

ZSP289

5.11.10

I

14622,81

41557,813

5.08.40

III

13890,13

5.54.41

V

13044,873

5.11.10

I

134,527

5.54.41

V

12198,33

290

BI

Z290

BI290

12332,857

50


Číslo změny

291 292 293

Funkce

Z BV BV


P291 Z292 Z293

Z291 BV292 BV293

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



5.11.10

I

2099,74

4902,449

5.54.41

V

2802,709

5.11.10

I

3381,93

5.08.50

III

5428,633

5.58.00

II

768,55

5.44.00

III

1099,704

8810,563 1868,254

294

BI

Z294

BI294

5.54.41

V

672,283

672,283

295

ZSP

P295

ZSP295

5.54.41

V

1960,22

1960,22

296

BS

Z296

BS296

5.54.41

V

495,31

495,31

297

BV

Z297

BV297

5.58.00

II

433,97

2113,869

5.44.00

III

1679,899

5.11.10

I

8,73

5.54.41

V

1108,063

298

ZSP

P298

ZP298

1116,793

299

BV

Z299

BV299

5.08.50

III

1363,633

1363,633

300

BI

Z300

BI300

5.54.41

V

3797,465

3797,465

302

OS

Z302

OS302

5.11.10

I

10945,433

10945,433

303

PV

Z303

PV303

5.11.10

I

1553,65

3364,753

5.54.41

V

1811,103

5.11.10

I

10,337

5.54.41

V

1825,22

5.11.10

I

9227,14

5.54.41

V

5569,894

5.31.11

IV

2505,785

5.30.51

IV

549,907

5.30.51

IV

4324,674

5.31.11

IV

305,598

5.11.10

I

8165,66

5.54.41

V

2451,048

304 305 306 307 308

VZ BI BV BV ZSP

Z304 Z305 Z306 Z307 P308

VZ304 BI305 BV306 BV307 ZSP308

1835,557 14797,034 3055,692 4630,272 10616,708

309

ZSP

P309

ZSP309

5.11.10

I

299,212

299,212

310

PV

Z310

PV310

5.11.10

I

2310,146

2310,146

312

BV

Z312

BV312

5.44.00

III

16838,468

19966,248

5.21.13

V

3127,78

51


Číslo změny

Funkce


Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



313

BV

Z313

BV313

5.31.51

V

1873,88

1873,88

315

ZSP

P315

ZSP315

5.11.10

I

167,094

167,094

316

ZSP

P316

ZSP316

5.11.10

I

870,817

870,817

318

BV

Z318

BV318

5.31.11

IV

1650,767

10244,239

5.40.77

V

8593,472

5.11.00

I

8471,58

5.11.10

I

10819,80

5.57.00

II

19,809

5.57.00

II

562,68

5.58.00

II

9004,81

5.44.00

III

18078,478

320

322

DS

BV

Z320

Z322

DS320

BV322

19311,189

27645,968

323

BV

Z323

BV323

5.44.00

III

1326,268

1326,268

325

BV

Z325

BV325

5.30.51

IV

7948,953

10019,832

5.31.11

IV

2070,879

5.21.13

V

4723,98

5.21.53

V

1325,392

5.11.00

I

15833,52

5.11.10

I

5529,06

5.56.00

I

1063,553

327 328

BV DS

Z327 Z328

BV327 DS328

6049,372 22426,133

329

DS

Z329

DS329

5.44.00

III

237,201

237,201

331

BV

Z331

BV331

23

-

2653,56

11183,285

5.44.00

III

781,96

5.21.53

V

7747,765

23

-

30,41

5.44.10

III

8265,39

5.21.53

V

2759,916

332

BV

Z332

BV332

11055,716

333

BV

Z333

BV333

5.21.53

V

2438,809

2438,809

334

BV

Z334

BV334

5.31.51

V

771,119

771,119

335

BV

Z335

BV335

5.44.00

III

2521,985

2521,985

336

OV

Z336

OV336

23

-

267,39

1981,981

5.31.51

V

1714,591

5.31.51

V

7933,575

337

BV

Z337

BV337

7933,575

52


Číslo změny

338 340

341 342 343 344

Funkce

DS VP

BV BV BV BV


Z338 Z340

Z341 Z342 Z343 Z344

DS338 VP340

BV341 BV342 BV343 BV344

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



23

-

119,68

1549,51

5.31.51

V

1429,83

5.11.10

I

21517,93

5.56.00

I

1493,45

5.57.00

II

1826,17

5.57.00

II

406,22

5.31.51

V

646,749

5.57.00

II

657,80

5.31.51

V

890,191

5.57.00

II

142,79

5.31.51

V

519,139

23

-

835,41

5.40.77

V

7723,94

24837,55

1052,969 1547,991 661,929 8559,35

345

BV

Z345

BV345

5.11.10

I

623,82

623,82

346

OK

Z346

OK346

5.56.00

I

18606,3

18606,3

347

BV

Z347

BV347

5.44.00

III

2625,49

6556,884

5.44.10

III

3931,394

348

BS

Z348

BS348

5.30.51

IV

1289,851

1289,851

349

OS

Z349

OS349

5.11.10

I

779,177

3015,851

5.31.01

III

2236,674

350

BV

Z350

BV350

5.31.51

V

1691,75

1691,75

351

BV

Z351

BV351

5.31.51

V

2931,496

2931,496

352

BV

Z352

BV352

5.40.77

V

1352,086

1352,086

353

BV

Z353

BV353

5.44.00

III

1366,313

1366,313

354

BV

Z354

BV354

23

-

1078,495

1078,495

355

BV

Z355

BV355

5.30.11

III

3864,49

5755,217

5.30.51

IV

778,902

5.31.11

IV

1111,825

356

BV

Z356

BV356

5.47.42

IV

321,245

321,245

357

BV

Z357

BV357

5.47.42

IV

1766,154

1766,154

358

BV

Z358

BV358

5.44.00

III

1211,716

1211,716

359

BV

Z359

BV359

5.30.51

IV

636,25

636,25

53


Číslo změny

Funkce


Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany



360

BV

Z360

BV360

5.31.11

IV

1574,155

1574,155

361

BI

Z361

BI361

5.14.00

I

486,693

486,693

362

ZSP

P362

ZSP362

5.56.00

I

554,107

4187,13

5.55.00

IV

3633,023

363

BI

Z363

BI363

5.54.41

V

2037,829

2037,829

364

ZSP

P364

ZSP364

5.54.41

V

1533,025

1533,025

365

ZSP

P365

ZSP365

5.14.10

II

480,955

577,171

5.08.40

III

96,216

5.08.40

III

913,059

366

ZSP

P366

ZSP366

CELKOVÁ PLOCHA ZÁBORŮ ZPF:

913,059

2 766 914,150 m2

54


M.2. Zábory ZPF pro územní systém ekologické stability (ÚSES) a vodohospodářská opatření, založení či posílení funkceschopnosti ÚSES, zvýšení retenční schopnosti krajiny a regulaci vodního režimu krajiny TAB. 10: ZÁBORY ZPF PRO VODOHOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ Označení

Název

ÚZEMNÍ

Typ

Vesecko

LBK

SES02

Stebénka

LBK

SES03

Nudvojovice

LBC

SES04

SES05

W73

Mašov

Vrchhůra

Retenční vsakovací poldr v Daliměřicích

LBC

LBK

EKOLOGICKÉ

STABILITY

A

Kvalita půdy BPEJ

SES01

SYSTÉM

Třída Výměra Zastouochrany v dané třídě pení v *%+ ochrany [m2]

23

-

8 677,80

40,68%

5.14.00

I

710,32

3,33%

5.42.00

II

9 007,35

42,22%

5.42.10

II

1 398,42

6,56%

5.44.00

III

1 538,42

7,21%

5.56.00

I

4 297,15

50,93%

5.55.00

IV

4 140,00

49,07%

35

voda

15 816,33

30,28%

5.55.00

IV

36 412,74

69,72%

5.56.00

I

5 025,81

14,75%

5.57.00

II

27 777,75

81,51%

5.44.00

III

1 275,28

3,74%

23

-

91,00

0,34%

5.11.00

I

4 490,46

16,93%

5.11.10

I

2 111,90

7,96%

5.43.00

II

6 730,08

25,38%

5.57.00

II

4 303,51

16,23%

5.08.40

III

4 597,03

17,33%

5.44.00

III

1 502,92

5,67%

5.30.14

IV

2 043,51

7,71%

5.68.11

V

650,30

2,45%

5.52.11

IV

2091,53

26,69%

W

Celková výměra

21 332,31

8 437,15 52 229,07

34 078,84

26 520,71

7 835,222*) 5.30.51

IV

5743,69

73,31%

CELKOVÁ VÝMĚRA ZÁBORŮ: 142 598,08 *) Retenční vsakovací poldr v Daliměřicích je plošně započítán do záborů ploch v navrhovaných změnách (jako změna W73) 55


TAB. 11: CELKOVÁ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO VŠECHNY NAVRŽENÉ ZMĚNY Celková plocha v *m2]

Zastoupení v *%+

Celková výměra záborů:

2 766 914,150

100

I. třída ochrany

625 851,866

22,62

II. třída ochrany

818 829,839

29,59

III. třída ochrany

861 718,624

31,14

IV. třída ochrany

247 885,769

8,96

V. třída ochrany

193 448,472

6,99

19 179,560

0,69

ostatní

TAB. 12: DÍLČÍ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO NAVRŽENÉ ZMĚNY NESTAVEBNÍ POVAHY (KÓD P) Celková plocha v *m2] Celková výměra záborů:

Zastoupení v *%+

438 523,645

100

I. třída ochrany

54 917,042

12,52

II. třída ochrany

124 425,178

28,37


172 354,568

39,30

IV. třída ochrany

41 107,973

9,37

V. třída ochrany

43 726,814

9,97

1 992,070

0,45

z toho:

ostatní

TAB. 13: DÍLČÍ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO NAVRŽENÉ ZMĚNY STAVEBNÍ POVAHY (KÓD Z) Celková plocha v [m2] Celková výměra záborů:

Zastoupení v *%+

2 328 390,505

100

I. třída ochrany

570 934,844

24,52

II. třída ochrany

694 404,661

29,82


689 364,056

29,61

IV. třída ochrany

206 777,796

8,88

V. třída ochrany

149 721,658

6,43

17 187,490

0,74

z toho:

ostatní

56


TAB. 14: CELKOVÁ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO NAVRŽENÉ PRVKY ÚSES Celková plocha v *m2+ Celková výměra záborů:

Zastoupení v *%+

142 598,08

100

I. třída ochrany

16 635,64

11,67

II. třída ochrany

49 217,11

34,51


8 913,65

6,25

IV. třída ochrany

42 596,25

29,87

V. třída ochrany

650,30

0,46

24 585,13

17,24

z toho:

ostatní TAB. 15: CELKOVÁ BILANCE ZÁBORŮ ZPF

Celková plocha v *m2+ Celková výměra záborů:

Zastoupení v *%+

2 909 512,23

100

I. třída ochrany

642 487,526

22,08

II. třída ochrany

868 046,949

31,37


870 632,274

31,47

IV. třída ochrany

290 482,019

10,50

V. třída ochrany

194 098,772

7,01

43 764,690

1,58

ostatní

Poznámka: Případné plošné či procentní odchylky mohou být způsobeny zaokrouhlováním

57


M.3 Vyhodnocení záborů ZPF podle Přílohy č. 3 Vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí M.3.1 Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch jsou patrné z výkresu číslo 9 „Výkres předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu“. Celková plocha navržených záborů ZPF je 2 909 512,23m2. Celkové bilance procentní a plošné jsou patrné z výše uvedených tabulek. Značení jednotlivých změn odpovídá jejich značení na výkres č. 9. Z tabulky je též patrné zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a do tříd ochrany.

M.3.2 Údaje o uskutečněných investicích do půdy V řešeném území byly zjištěny provedené investice do půdy. Jedná se o meliorační a závlahová zařízení zatrubněná nebo otevřená. Kolize navrhovaných změn a uskutečněných investicí do půdy shrnuje následující tabulka: TAB. 16: KOLIZE NAVRHOVANÝCH ZMĚN A INVESTIC DO PŮDY Číslo změny

Typ změny

Celková plocha [m2]

18

VP

32 296,091

289

ZSP

41 557,813

302

OS

10 945,433

310 316

PV ZSP

2 310,146 870,817

BPEJ

Třída ochrany

Typ investice do půdy

Rok provedení investice

5.42.10

II

5.44.00

III

Zatrubněná meliorace nebo zavlažování

1974

5.11.10

I

5.54.41

V

5.11.10

I

5.11.10

I

1979

5.08.40

III

Zatrubněná meliorace nebo zavlažování

5.54.41

V

5.11.10

I

M.3.3 Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech V řešeném území nebyly tyto areály zjištěny, proto nemůže dojít k jejich porušení.

M.3.4 Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení Údaje o uspořádání ZPF obsahuje tabulka v úvodu kapitoly.

58


V řešeném území jsou navržena opatření k zajištění ekologické stability krajiny. Podrobně specifikována jsou ve výše uvedené tabulce T10. Tato opatření jsou zakreslena ve výkrese č. 9 a dalších výkresech. Jedná se o tato opatření:  SES01: LBK 2 – „Vesecko“  SES02: LBK 4 – „Stebénka“  SES03: LBC 309/250 – „Nudvojovice (Nudvojovické slepé rameno)“  SES04: LBC 304/1440 – „ Mašov“  SES05: LBK 5 – „Vrchhůra“  W73: Retenční vsakovací poldr v Daliměřicích Mimo zastavitelné území města lze v rámci pozemkových úprav měnit využití území bez nutnosti změny územního plánu, a to vzájemně u druhů pozemků orná půda, zahrada, trvalé travní porosty, vodní plocha a pozemky určené k plnění funkcí lesa; na těchto pozemcích se zároveň umožňuje vybudování účelových komunikací zajišťujících jejich přístupy.

M.3.5 Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území Veškeré hranice jsou zobrazeny ve výkrese č. 1 „Základní členění území“ grafické části dokumentace, obsahující dva výkresové listy v měřítku 1:5000.

M.3.6 Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější Všechny předpokládané zábory, pokud nejsou uvnitř současně zastavěného území, tak na ně navazují, anebo leží u veřejných prostranství cestní a silniční sítě. Navazují na již vybudovanou technickou infrastrukturu území a jsou předpokladem k optimalizaci urbanistické koncepce rozvoje města.

M.3.7 U sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce, hranic pozemkové držby, tras základních účelových zemědělských komunikací, atd… Hranice současně zastavěného území obce a další hranice jsou zobrazeny ve výkresové dokumentaci, ve výkresech č. 1 „Základní členění území“, výkrese č. 2 „Hlavní výkres: urbanistická koncepce a uspořádání krajiny“, výkres č. 3 „Dopravní infrastruktura“ a dalších.

59


N. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI. TAB. 17: OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI Výkres č.

Obsah

Měřítko

Poznámka

6.

Koordinační výkres

1:5000

2 listy A0+

7.

Výkres širších vztahů

1:50000

1 list A2

8.

Výkres předpokládaných záborů ZPF

1:5000

2 listy A0+

O. SEZNAM TABULEK TAB. 1: SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ .................................................... 7 TAB. 2: ŠÍŘKOVÉ PROFILY SILNIC II. A III. TŘÍDY .............................................................................................. 12 TAB. 3: SOUPIS NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH STUDIÍ PRO NÁVRH ŘEŠENÍ DOPRAVY .................................................. 13 TAB. 4: VÝPOČET POTŘEBY PITNÉ VODY PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY ................................................................ 19 TAB. 5: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE ........................................................................... 21 TAB. 6: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ZEMNÍHO PLYNU ................................................................................. 22 TAB. 7: STÁVAJÍCÍ VYUŽITÍ PLOCH MĚSTA ...................................................................................................... 24 TAB. 8: SOUČASNÉ VYUŽITÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................... 37 TAB. 9: ZÁBORY ZPF POD NAVRŽENÝMI ZMĚNAMI ........................................................................................ 38 TAB. 10: ZÁBORY ZPF PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY A VODOHOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ ...... 55 TAB. 11: CELKOVÁ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO VŠECHNY NAVRŽENÉ ZMĚNY .................................................. 56 TAB. 12: DÍLČÍ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO NAVRŽENÉ ZMĚNY NESTAVEBNÍ POVAHY (KÓD P) ........................ 56 TAB. 13: DÍLČÍ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO NAVRŽENÉ ZMĚNY STAVEBNÍ POVAHY (KÓD Z) ............................ 56 TAB. 14: CELKOVÁ BILANCE ZÁBORŮ ZPF PRO NAVRŽENÉ PRVKY ÚSES .......................................................... 57 TAB. 15: CELKOVÁ BILANCE ZÁBORŮ ZPF ....................................................................................................... 57 TAB. 16: KOLIZE NAVRHOVANÝCH ZMĚN A INVESTIC DO PŮDY ..................................................................... 58 TAB. 17: OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ................................................................................................................... 60

60


P. SEZNAM ZKRATEK zkratka

význam

AČR

Armáda České republiky

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

BC, BK

biocentrum, biokoridor = skladebné části územního systému ekologické stability

BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

BSK5

biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní – norma=54mg/1l/1 člověk/den

CO

civilní ochrana

CR

cestovní ruch

CZT

centrální zásobování teplem

ČD

České dráhy

ČEPS

Česká energetická přenosová soustava

ČEZ

České energetické závody

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

ČSOV

čerpací stanice odpadních vod

ČS PHM

čerpací stanice pohonných hmot

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚZK

Český úřad zeměměřičský a kartografický

EO

ekvivalentní obyvatel

EU

Evropská Unie

EVL

evropsky významná lokalita

HPJ

hlavní půdní jednotka

HZS

Hasičský záchranný sbor

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IAD

individuální automobilová doprava

IZS

integrovaný záchranný systém

k.ú.

katastrální území

KES

koeficient ekologické stability

KN

katastr nemovitostí

KOP

Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje

KÚ

Katastrální úřad

KÚLK

Krajský úřad Libereckého kraje 61


LAPV

lokality akumulace povrchových vod

LČR, s.p.

Lesy České republiky, státní podnik

L ÚSES

lokální (místní) systém ekologické stability

LK

Liberecký kraj

LPF

lesní půdní fond

MMR ČR

Ministerstvo místního rozvoje České republiky

MÚK

Mimoúrovňová křižovatka

MZe ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

MZCHÚ

maloplošná zvláště chráněná území

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NC

biocentrum nadregionální

NKP

nemovitá kulturní památka

NNKP

národní nemovitá kulturní památka

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NUTS

klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 – republika, 2 – regiony, 3 – kraje, 4 – okresy, 5 - obce

NZP

nezemědělská půda

OA

osobní automobil

OIR

objekty individuální rekreace

OP

ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

OZKO

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

PF ČR

Pozemkový fond České republiky

PÚ

Pozemkový úřad

PUPFL

pozemky určené pro plnění funkce lesa

PÚR ČR

politika územního rozvoje České republiky

RC, RK

biocentru, biokoridor regionálního významu

RR

radioreléová trasa

RS

regulační stanice

RURÚ

rozbor udržitelného rozvoje území

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SČP

Severočeská plynárenská a.s.

SCZT

systémy centrálního zásobování teplem

SEA

hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SLDB

sčítání lidu, domů a bytů

SRN

Spolková republika Německo 62


STL

středotlaký plynovod

SV

skupinový vodovod

SVS

Severočeská vodárenská společnost

SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

TR

transformovna

TTP

trvalé travní porosty

ÚAP

územně analytické podklady

ÚHUL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPP

územně plánovací podklad

ÚPnSÚ

územní plán sídelního útvaru

ÚPO

územní plán obce

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES (R, NR)

územní systém ekologické stability – regionální, nadregionální

ÚSOP

ústřední seznam ochrany přírody

UTO

uzlový telefonní obvod

ÚTP

územně technické podklady

ÚV

úpravna vody

VD

vodní dílo

VKP

významný krajinný prvek

VŠ

vysoká škola

VTL

vysokotlaký plynovod

VVN

velmi vysoké napětí

VZCHÚ

velkoplošné zvláště chráněné území

ZCHÚ

zvláště chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb.

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR LK

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

ZVHS

Zemědělská vodohospodářská správa

63


Q. PŘÍLOHY: Q.1. Použité podklady. Při vypracování konceptu ÚP Turnov byly použity následující podklady: a) Zdrojová data digitální katastrální mapy správního území Turnov, Městský úřad v Turnově odb. rozvoje města, 2010 b) Rastrové a vektorové soubory základních map 1:10000, 1:25000, 1:50000, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města c) Schválené výsledné zadání územního plánu Turnov, Město Turnov, 2009 d) Územní plán sídelního útvaru Turnov, 1996, A+R SYSTÉM s.r.o., a jeho vydané změny č. 1 - 14 e) Doplňující průzkumy a rozbory správního území Turnov, ARCHIS, 2009 – 2010 f) Rozbor udržitelného rozvoje Města Turnov, ARCHIS, 2010 g) Územně analytické podklady města Turnov, aktualizace č.1 – 14, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města h) Územní rozhodnutí a stavební povolení vydaná v období 2008 – 2010, Stavební úřad Turnov, 2010 i) Podněty vlastníků ke změnám využití území, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města j) Strategický plán města Turnova, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města k) Program Regenerace městské památkové zóny Turnov 2004-2008, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města l) Pasport místních komunikací, Městský úřad v Turnově, odb. dopravy m) Generel cyklotras, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města n) Program ke zlepšení kvality ovzduší, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města o) Regulační plán č. 1 bytové zóny Durychov, Na Kamenci a Hruštice, Károvsko, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města p) Regulační plán č. 2 města Turnova, Obchodně – průmyslový areál Vesecko, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města q) Návrh regulačního plánu č.3 – Centrum, 2002, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města r) Návrh změn č.15 ÚPSÚ Turnov, 2010, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města s) Vyhledávací studie řešení koridoru rychlostní silnice R 35, VALBEK, s.r.o., 2005 2008 t) Dopravně inženýrské posouzení okružního dopravního systému v centru Turnova, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města u) Dopravně inženýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města 64


v) w) x) y) z) aa) bb) cc) dd) ee) ff) gg) hh) ii) jj) kk) ll) mm) nn)

Studie koncepce sportovišť, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města Urbanisticko architektonická studie areálu okolo Stebénky v Turnově, Městský úřad v Turnově, odb. rozvoje města Strategii rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Program rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Zadání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Územní energetická koncepce Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Krajská koncepce zemědělství pro Liberecký kraj, www.kraj-lbc.cz Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Dopravní politika Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Územně analytické podklady Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz RP Turnov centrum (návrh) – řešení dopravy a regulací, hluková studie, EkoMod, 2005 Severozápadní odlehčovací komunikace, hluková expertíza, Beryl s.r.o., 2010 Severozápadní odlehčovací komunikace, posouzení vlivů na veřejné zdraví, hodnocení zdravotních rizik, Beryl s.r.o., 2010 Řešení dopravy v centru města Turnov, rozptylová studie, EkoMod, 2010

30.8.2011

65

Koncept Svazek II: odůvodnění

Recommend Documents