ÚZEMNÍ PLÁN PODĚBRADY...KONCEPT SEŠIT II... TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ PROJEKTANTEM

ÚZEMNÍ PLÁN PODĚBRADY .

. . . . .

KONCEPT

SEŠIT II. . . . . . TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ PROJEKTANTEM MĚSTO PODĚBRADY / JIŘÍHO NÁMĚSTÍ 20/I / 290 31 PODĚBRADY / ÚNOR 2012

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU PODĚBRADY SEŠIT II.

C. ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU PODĚBRADY - zpracované projektantem TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODĚBRADY

ČÍSLO KAPITOLY

C.0. C.1. C.2. C.3. C.4. C.5. C.6. C.7.

NÁZEV KAPITOLY IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ VČETNĚSOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDA-NÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

STR.

3 4 17 18 87 87 100 132

GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODĚBRADY ČÍSLO VÝKRESU

D.1. D.2. D.3.

NÁZEV VÝKRESU KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

2

C.0.1.

OBJEDNATEL MĚSTO PODĚBRADY Jiřího náměstí 20/I 290 31 Poděbrady IČ: 00239640 zastoupená : PhDr. Ladislavem Langrem, starostou města

C.0.2.

ZHOTOVITEL AUTORSKÉ SDRUŽENÍ BUCHAR – BURIANEC – MUSIOL – SAMOHRD - ŽENÍŠEK sídlo autorského sdružení: Gočárova 846, 500 02 Hradec Králové tel/fax : 495 512 618 e-mail : [email protected] zastoupené: Ing. Martinem Samohrdem projektová kancelář R - PROJEKT sídlo firmy - Klumparova 565, 500 02 Hradec Králové kancelář - Gočárova 846, 500 02 Hradec Králové IČ: 44449160 DIČ CZ500223033 bankovní spojení: Raiffeisenbank Hradec Králové, č.ú.: 604270001/5500

C.0.2.1.

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. arch. Jan Buchar Ing. Martin Samohrd

C.0.2.2.

SPOLUPRÁCE Ing. Pavel Musiol – krajinná ekologie, územní systém ekologické stability Ing. Jaroslav Ženíšek – vodní hospodářství Ing. Josef Javůrek – zásobování teplem a plynem Ing. Miroslav Jágr – elektrorozvody Eva Kozová – ZPF, kresličské práce

Datum zpracování:

únor 2012

3

C.1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Řešené území – katastrální území

k.ú. Kluk, k.ú. Poděbrady, k.ú. Polabec, k.ú. Přední Lhota u Poděbrad, k.ú. Velké Zboží

Kódy katastrálních území

Kluk 666670, Poděbrady 723495, Polabec 723541, Přední Lhota u Poděbrad 737381, Velké Zboží 723550

Kód obce

537683

Rozloha řešeného území

3 369 ha

Počet územně technických jednotek

5

Počet obyvatel (31. 12. 2011)

14 032

Obec s rozšířenou působností (ORP)

Poděbrady

Obec s pověřeným obecním úřadem

Poděbrady

Kraj

Středočeský

C.1.1.1. POSTAVENÍ MĚSTA V SYSTÉMU OSÍDLENÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY, ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Poděbrady leží ve zcela ploché krajině středního Polabí cca 20 km severoseverozápadně od Kolína a cca 10 km jihovýchodně od Nymburka. Do řeky Labe, která mezi těmito městy protéká zhruba severovýchodním směrem, se vlévá řeka Cidlina přibližně 3 km jihovýchodně od Poděbrad v oblasti zbytků lužního lesa se sítí říčních ramen. Ještě o půl kilometru jižněji míjí město ve směru Z - V dálnice D11 spojující Prahu s Hradcem Králové. Další významná komunikace I/38, navazující na D11 MÚK Poděbrady – jih, tečuje území města po jeho západním okraji. Naopak podél východního okraje prochází silnice I/32 vedoucí z Jičína a končící na D11 MÚK Poděbrady – západ. Ve směru SZ - JV prochází městem železniční dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 231/ Lysá n. L. - Velký Osek s železniční stanicí Poděbrady a zastávkou Velké Zboží (osobní vlaky). PÚR ČR 2006 vymezuje rozvojové oblasti jen u krajských měst. Ve středočeském prostoru jsou dvě aglomerace: Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – (Turnov) a na východní okraj v ČR stěžejní Pražské středočeské sídelní regionální aglomerace přiléhá Kolín – Kutná Hora (zahrnující další města Nymburk, Poděbrady, Čáslav). Obě aglomerace svým souhrnným významem stojí výše než některé aglomerace krajských měst. Poděbrady jako součást polabského sídelního pásu zaujímají mezi ostatními městy výjimečné místo. V přirozené soutěži s okolními symetricky položenými městy Nymbur4

kem a Kolínem hrály Poděbrady trochu odlišnou úlohu, a to s ohledem na svou lázeňskou funkci. Svým rezidentům nabídly kvalitní bydlení na úkor některých pracovních příležitostí či služeb. Tato disproporce vyvolala nejvýraznější posílení kooperačních vazeb na správní město Nymburk a průmyslový Kolín, které suplují i některé funkce pro spádovou oblast Poděbrad (cca 30 tis. obyvatel). Správní obvod ORP Poděbrady je tvořen obcemi Běrunice, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dymokury, Hradčany, Choťánky, Chotěšice, Chroustov, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kouty, Křečkov, Libice nad Cidlinou, Městec Králové (POU), Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Pátek, Písková Lhota, Poděbrady (ORP), Podmoky, Sány, Senice, Sloveč, Sokoleč, Úmyslovice, Velenice, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Vrbová Lhota, Záhornice. Sousedící obce

NÁZEV OBCE

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ - KÓD

POLOHA VŮČI ŘEŠENÉMU ÚZEMÍ

Budiměřice

Budiměřice - 615404

severně

Křečkov

Křečkov - 675539

severně

Pátek

Pátek u Poděbrad - 718262

severovýchodně

Choťánky

Choťánky - 652792

východně

Libice nad Cidlinou

Libice nad Cidlinou - 682691

jihovýchodně

Oseček

Oseček - 712744

jižně

Pňov - Předhradí

Klipec - 722774

jižně

Sokoleč

Sokoleč - 752177

jihozápadně

Vrbová Lhota

Vrbová Lhota - 786101

jihozápadně

Písková Lhota

Písková Lhota u Poděbrad - 720976

západně

Chvalovice u Nymburka - 671339

západně

Kovanice - 671347

severozápadně

Nymburk - 708232

severozápadně

Kovanice Nymburk

C.1.1.2. VLIV NA NAVAZUJÍCÍ ÚZEMÍ, POTŘEBA KOORDINACE Návrh urbanistické koncepce, dopravní a technické infrastruktury navazující území neovlivňuje, určité požadavky na koordinaci jsou v územním systému ekologické stability. Vymezený nadregionální územní systém ekologické stability respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci zpracovanou na úrovni Středočeského kraje. Z hlediska širších vztahů je v Územním plánu Poděbrady respektováno: - stávající nadmístní vedení veřejné infrastruktury, tedy dálnice D11, silnice I/38, II/611 (ústící na I/32), II/331, II/329, III/32916 a sítě a zařízení technické infrastruktury - vodní a nivní koridor – souběh s osami NRBK K10 v nivě řeky Labe - území NRBC 7 Polabský luh a EVL Libické luhy, rozšířené o další území EECONET - zvláště chráněné území – národní přírodní rezervace Libický luh Dopravní infrastruktura na okrajích všech katastrálních území je v podstatě stabilizovaná. 5

Koridor rozšíření silnice I/38 na vícepruhové uspořádání (viz. ZÚR Středočeského kraje) je vázán na stávající trasu silnice a MÚK s dálnicí D11, nicméně upřesnění návaznosti mezi katastrálními územími bude potřebná. Technická infrastruktura na okrajích všech katastrálních území je stabilizovaná bez potřeb koordinace s okolními obcemi. Vymezení hranic ÚSES, vycházející ze ZÚR Středočeského kraje a ÚAP, bylo dále zpřesněno. Koordinace se sousedními obcemi z hlediska upřesnění návaznosti mezi katastrálními územími bude potřebná. Vzájemná koordinace rozvoje blízkých měst Poděbrad a Nymburka, stanovená v úkolech pro územní plánování ZÚR Středočeského kraje, spočívá v postupném zdokonalování dopravní dostupnosti a komplementární nabídce v oblasti služeb, bydlení, rekreace a především pracovních příležitostí, přičemž významně vyšší je vazba rezidentů Poděbrad na město Nymburk (a též trochu vzdálenější Kolín) než naopak. Koncept ÚP Poděbrady takové požadavky splňuje. Navržené plochy s rozdílným způsobem využití v okrajových oblastech řešeného území však nevyvolají potřebu vzájemné koordinace s navazujícím územím Nymburka, ani ostatních sousedních obcí. Návrh ÚP Poděbrady bude koordinován s vydanými územními plány sousedních obcí.

C.1.2. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM C.1.2.1. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Z aktualizované Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR), která byla schválena usnesením vlády ČR č. 929/2009 ze dne 20. 7. 2009, vyplývají následující podmínky a požadavky: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Republiková priorita územního plánování (14) je v konceptu ÚP Poděbrady naplňována zejména v kapitolách: - Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. 6

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli (viz také čl. 20 PÚR ČR 2006) a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Koncept ÚP Poděbrady respektuje republikovou prioritu územního plánování (16), požadavky týkající se komplexnosti a vyváženosti funkčního využití území jsou v zde vyjádřeny zejména v kapitolách: - Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Koncept ÚP Poděbrady respektuje republikovou prioritu územního plánování (18), která je naplňována zejména v kapitolách: - Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu - Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Priorita hospodárného využití zastavěného území je v konceptu ÚP Poděbrady obsažena v kapitolách: - Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologic7

kých funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Tato priorita je v konceptu ÚP Poděbrady součástí zejména těchto kapitol: - Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. - Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu - Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty pro pořízení územní studie (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Republiková priorita (21) se v konceptu ÚP Poděbrady promítá do kapitol: - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Tato priorita je v konceptu ÚP Poděbrady obsažena zejména v kapitolách: - Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování - Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení 8

souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Koncept ÚP Poděbrady republikovou prioritu dostupnosti území a prostupnosti krajiny (23) respektuje, je naplňována zejména v kapitolách: - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Republiková priorita (25) se v konceptu ÚP Poděbrady promítá do kapitol: - Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. - Stanovení podmínek pro využití ploch a rozdílným způsobem využití a určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Koncept ÚP Poděbrady respektuje republikovou prioritu (26). Priorita je naplňována zejména v kapitolách: - Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. - Stanovení podmínek pro využití ploch a rozdílným způsobem využití a určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu - Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. 9

Koncept ÚP Poděbrady tuto republikovou prioritu (30) respektuje. Je naplňována zejména v kapitole: - Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojová osa OS4: Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice ČR (– Wroclaw) Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D11, koridory připravovaného pokračování dálnice D11 a připravované rychlostní silnice R11 a železniční trať č. 010 v úseku Praha – Pardubice. Důvody vymezení: Území ovlivněné dálnicí D11 a jejím připravovaným rychlostní silnicí R11 Jaroměř – Trutnov – hranice ČR/Polsko, železniční tratí č. 010 v úseku Praha – Pardubice (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Nymburk, Poděbrady, Kolín, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem a Trutnov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Úkoly pro územní plánování: Nejsou v PÚR ČR stanoveny. Koncept ÚP Poděbrady vytváří podmínky pro zachování významu Poděbrad v rozvojové ose OS4 s vazbou na důležité dopravní cesty. Město je rozvíjeno jako jedno ze středních center struktury osídlení. Koridory a plochy dopravní infrastruktury Koridor konvenční železniční dopravy C-E61 Vymezení: Děčín–Nymburk–Kolín, Kolín–Havlíčkův Brod –Brno (pokračování je již součástí I. tranzitního železničního koridoru). Jedná se o tratě č. 072 Děčín–Lysá nad Labem, č. 231 Lysá nad Labem–Kolín, č. 230 Kolín–Havlíčkův Brod a č. 250 Havlíčkův Brod–Brno. Důvody vymezení: Dodržení závazků ČR jako signatáře mezinárodních dohod AGC a AGTC. Úkoly pro územní plánování: Nejsou v PÚR ČR stanoveny. Tento koridor nebyl v konceptu ÚP Poděbrady vymezen - v rámci řešeného území nejsou známy takové rozvojové záměry týkající se tohoto koridoru, které by vyvolaly územní dopady místního významu. Koridor vodní dopravy VD1 Vymezení:

Labe: Pardubice–hranice SRN.

Důvody vymezení:

Zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu.

Úkoly pro územní plánování: Nejsou v PÚR ČR stanoveny. Zohlednit závěry vyplývající ze splněného úkolu pro ministerstva a jiné ústřední správní 10

úřady. Vodní cesta Labe je v souladu s ÚAP aktualizovanými k roku 2010 v konceptu ÚP Poděbrady vymezena ve výkresech D1 var. A, B. V rámci řešeného území ovšem nejsou známy takové rozvojové záměry týkající se tohoto koridoru, které by vyvolaly územní dopady místního významu. V nedávné době došlo při rekonstrukci inundačního mostu ke zvýšení nivelety mostu přes Labe na silnici II/611. Labe v řešeném území je splavné, plavební komora na Labi v sousedství hydroelektrárny je funkční. Rezervní plocha pro druhou plavební komoru, vymezená v ÚPSÚ Poděbrady mezi hydroelektrárnou a první plavební komorou,, není v ZÚR Středočeského kraje, ÚAP ORP Poděbrady, schváleném zadání ÚP Poděbrady ani dalších podkladech požadována, stejně jako rezervní plocha pro rozšíření nájezdu do horní rejdy plavební komory a rezervní plocha pro zvětšení vnitřních oblouků Labe. Koncept územního plánu Poděbrady požadavky, vyplývající ze schválené Politiky územního rozvoje ČR, plně respektuje a je s tímto celostátním dokumentem v souladu.

C.1.2.2. SOULAD SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE Z krajské územně plánovací dokumentace, tj. Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Pk), které byly vydány Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 8. 9. 2011 opatřením obecné povahy č. ZK/22/1564/2011, vyplývají následující podmínky a požadavky: Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk-Poděbrady. Koncept ÚP Poděbrady respektuje prioritu územního plánování kraje (04), která je naplňována zejména v kapitolách: - Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu - Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav – Nymburk – Kolín – Kutná Hora – Čáslav; Koncept ÚP Poděbrady respektuje prioritu dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje (05), která je naplňována zejména v kapitolách: - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; 11

b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Koncept ÚP Poděbrady prioritu (06) respektuje. Je naplňována zejména v kapitolách: - Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot - Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: poznávací a kongresové turistiky, cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. Koncept ÚP Poděbrady prioritu (07) respektuje. Je naplňována zejména v kapitolách: - Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování - Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu - Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. Rozvojové osy republikového významu (13) ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje vymezení následujících rozvojových os republikového významu (dle PÚR ČR 2008): 12

OS4 Praha – Poděbrady/Kolín – Hradec Králové/Pardubice (- Wroclaw) (23) Rozvojová osa je vymezena tak, že do ní jsou zahrnuty následující obce (katastrální území), které jsou též součástí OBk1: g) ve správním obvodu ORP Poděbrady: Choťánky (Choťánky), Libice nad Cidlinou (Libice nad Cidlinou), Oseček (Oseček), Písková Lhota (Písková Lhota u Poděbrad), Poděbrady (Kluk, Poděbrady, Polabec, Přední Lhota u Poděbrad, Velké Zboží), Sokoleč (Sokoleč), Vrbová Lhota (Vrbová Lhota); Rozvojové oblasti krajského významu Rozvojová oblast OBk1 Střední Polabí (33) Rozvojová oblast je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správních obvodech: b) ORP Poděbrady: Choťánky (Choťánky), Libice nad Cidlinou (Libice nad Cidlinou), Oseček (Oseček), Písková Lhota (Písková Lhota u Poděbrad), Poděbrady (Kluk, Poděbrady, Polabec, Přední Lhota u Poděbrad, Velké Zboží), Sokoleč (Sokoleč), Vrbová Lhota (Vrbová Lhota); (34) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: b) posilovat kooperaci měst Nymburk - Poděbrady; c) podstatně zlepšit propojení center Nymburk – Poděbrady – Kolín - Kutná Hora – Čáslav urychlenou realizací přestavby silnice I/38, která je páteří rozvojové oblasti; g) rozvoj bydlení sledovat zejména ve městech Kolín, Kutná Hora, Poděbrady, Nymburk, Sadská a Pečky a dále v obcích s dobrým železničním spojením na tratích Kolín – Praha, Kolín – Nymburk, Kolín – Pardubice a Kolín – Čáslav; i) rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do větších měst a do lokalit s napojením na železnici; ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; c) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě ve vazbách na nadřazené trasy (D11, I/12, I/38, I/2, I/32); d) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, zejména památky UNESCO v Kutné Hoře; městských památkových rezervací Kolín, Kutná Hora; městských památkových zón Nové Dvory, Nymburk, Poděbrady; národních kulturních památek Kolín (areál chrámu sv. Bartoloměje), Kutná Hora (kostel sv. Jakuba, areál chrámu sv. Barbory, Vlašský dvůr), Církvice (kostel sv. Jakuba v Jakubu), Libice nad Cidlinou (slovanské hradiště Slavníkovců); archeologické rezervace Slavníkovská Libice a krajinné památkové zóny Žehušicko; e) respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot území, zejména evropsky významných lokalit Kačina, Kolín - letiště, Libické luhy; národní přírodní rezervace - Libický luh; národních přírodních památek - Kaňk, Rybníček u Hořan, V jezírkách; přírodních rezervací - Stráň u Chroustova, Tonice-Bezedná, Veltrubský luh; přírodních památek - Kolínské tůně, Lom u Červených Peček, Lom u Nové Vsi, Lom u Radimi, Písečný přesyp u Osečka, Písečný přesyp u Píst, Skalka u Velimi, Sládkova stráň; 13

f) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: f.1)

nadregionálního biocentra 7 Polabský luh;

Tyto úkoly, stanovené ZÚR Středočeského kraje, koncept ÚP Poděbrady respektuje. Střední centra ostatní (71) ZÚR vymezují jako střední centra ostatní města: Brandýs n. L.– Stará Boleslav, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Říčany, Slaný, Vlašim; (72) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) rozvíjet obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury pro svá spádová území; b) rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti výrob a služeb vytvářející větší počet pracovních příležitostí pro město a jeho spádové území; c) zlepšovat dopravní obslužnost; d) chránit kulturní hodnoty a využívat jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu; e) rozvíjet lázeňský potenciál Poděbrad; f) koordinovat rozvoj blízkých měst Nymburka a Poděbrad. (73) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit; b) vytvářet podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti vyšším uplatněním hromadné dopravy ve svém spádovém obvodě; c) koordinovat rozvoj se sousedními obcemi. Tyto úkoly, stanovené ZÚR Středočeského kraje, byly v konceptu ÚP Poděbrady respektovány. Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu (185) ZÚR navrhují tyto plochy pro umístění staveb protipovodňové ochrany: b) plochu pro umístění stavby PP02 – Poděbrady; (187) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) stabilizovat navržené stavby v územně plánovací dokumentaci dotčených obcí; b) stanovit režim využívání těchto ploch; Tyto úkoly, stanovené ZÚR Středočeského kraje, byly v konceptu ÚP Poděbrady respektovány. Plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (192) ZÚR vymezují na NADREGIONÁLNÍ úrovni: a) biocentra – 7 Polabský luh b) biokoridory – 10 Stříbrný roh - Polabský luh (195) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací2 tak, 14

aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; b) zpřesnit vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry biokoridorů. Tyto úkoly, stanovené ZÚR Středočeského kraje, byly v konceptu ÚP Poděbrady respektovány. Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy (230) ZÚR vymezují koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy: D049

Koridor silnice I/38: přeložka Oseček – Ohrada (mezi dálnicí D11 a silnicí I/12) (+3 x MÚK), Poděbrady, k.ú. Kluk

Veřejně prospěšné stavby – protipovodňová ochrana (236) ZÚR vymezují koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb protipovodňové ochrany: PP02

Poděbrady - protipovodňová ochrana, k.ú. Kluk, Poděbrady, Polabec, Přední Lhota u Poděbrad, Velké Zboží

Veřejně prospěšná opatření – územní systém ekologické stability (237) ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES: NC 7 NK 10

Polabský luh, k.ú. Kluk, Poděbrady, Přední Lhota u Poděbrad Stříbrný roh - Polabský luh, k.ú. Kluk, Poděbrady, Polabec, Velké Zboží (zde je v ZÚR SčK chybně uvedeno NK 68 Řepínský důl - Žehuňská obora, který však řešeným územím neprochází)

Požadavky na koordinaci ploch a koridorů VPS a VPO (238) ZÚR stanovují následující požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí: NC 7 NK 10

Polabský luh, k.ú. Kluk, Poděbrady, Přední Lhota u Poděbrad Stříbrný roh - Polabský luh, k.ú. Kluk, Poděbrady, Polabec, Velké Zboží (zde je v ZÚR SčK chybně uvedeno NK 68 Řepínský důl - Žehuňská obora, který však řešeným územím neprochází)

Tyto požadavky, stanovené ZÚR Středočeského kraje, byly v konceptu ÚP Poděbrady respektovány. Koncept Územního plánu Poděbrady požadavky, vyplývající z vydaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, plně respektuje a je s tímto krajským dokumentem v souladu.

15

C.1.2.3. PODKLADY A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU -

Územně analytické podklady Středočeského kraje (ÚAP SčK), úplná aktualizace 2011

-

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje

-

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje

-

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje

-

Územní energetická koncepce - Středočeský kraj

-

Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji

-

Celostátní sčítání dopravy v roce 2001, 2005 a 2010

-

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

-

Územně technický podklad (ÚTP) Nadregionální a regionální ÚSES ČR, MMR 1996

-

Ústřední seznam ochrany přírody (Agentura ochrany přírodní a krajiny, 2008)

-

Povodňový plán Středočeského kraje

-

Bonitované půdně ekologické jednotky (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, 2007)

-

Mapy ložiskové ochrany (Česká geologická služba - Geofond, 2008)

-

Výsledky sčítání lidí, domů a bytů 1980, 1991, 2001

V konceptu ÚP Poděbrady jsou respektovány výstupy a podmínky výše uvedených dokumentací.

16

Návrh Zadání ÚP Poděbrady byl zpracován v roce 2009 na základě územně analytických podkladů, kde byly formulovány okruhy problémů k řešení novým územním plánem. Po projednání tohoto zásadního programového materiálu s dotčenými orgány a vyhodnocení jejich stanovisek a požadavků bylo Zadání schváleno Zastupitelstvem města Poděbrady na zasedání dne 17. února 2010, číslo usnesení 08/2010. Vedle požadavků, obsažených ve schváleném Zadání, shromáždil pořizovatel také podněty od občanů, fyzických i právnických osob na zohlednění jejich zájmů v novém ÚP Poděbrady. Některé takovéto požadavky se průběžně objevovaly i v průběhu prací na konceptu územního plánu. Všechny byly podrobně prověřeny jak v terénu (doplňující průzkumy a rozbory), tak byly konfrontovány s limity využití území dle aktualizovaných ÚAP, což bylo jedno z hledisek rozhodujících o jejich následném zapracování, částečném zapracování či nezapracování do nového ÚP Poděbrady. Požadavky formulované v Zadání ÚP Poděbrady byly v průběhu prací na konceptu postupně naplňovány – k tomu bylo svoláno několik pracovních schůzek pořizovatele a zástupců vedení města, výborů a zastupitelstva se zástupci zhotovitele. Zde byly podrobně konzultovány jednotlivé okruhy řešené problematiky od rozsahu a způsobu vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, přes koordinaci řešení dopravní a technické infrastruktury řešeného území a režimy ochrany nezastavěného území, odlišnost jednotlivých variant řešení až po formální stránky zpracovávané dokumentace. Na základě této spolupráce byly postupně naplňovány požadavky zadání na rozsah a způsob zpracování konceptu ÚP Poděbrady, takže lze konstatovat, že tyto byly v zásadě splněny. Koncept územního plánu důsledně vychází z hlavních cílů formulovaných Zadáním Územního plánu Poděbrady, přičemž je možno konstatovat, že tyto cíle byly navrženým řešením naplněny. Podrobněji o naplnění hlavních cílů, formulovaných Zadáním Územního plánu Poděbrady, pojednává kapitola C.3.1. Zdůvodnění přijatého řešení.

17

C.3.1. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Platný Územní plán sídelního útvaru Poděbrady byl schválen zastupitelstvem města v roce 1998 s návrhovým obdobím cca 10 let. Od svého schválení byl územní plán upravován 12 změnami. Kromě toho byl v letech 2007-08 zpracován Strategický plán rozvoje města Poděbrady. V roce 2009 rozhodlo Zastupitelstvo města Poděbrady na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním rádu (stavební zákon) o pořízení Územního plánu Poděbrady. Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím města, tvořeným katastrálními územími Kluk (666670), Poděbrady (723495), Polabec (723541), Přední Lhota u Poděbrad (737381) a Velké Zboží (723550). Celkový rozsah řešeného území je 3 369 ha. Výchozím podkladem pro vypracování návrhu územního plánu bylo projednané a schválené Zadání Územního plánu Poděbrady, vydané Zastupitelstvem města Poděbrady dle § 47 odst. 5 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., usnesením č. 08/2010 ze dne 17. 02. 2010.

C.3.1.1. HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ * Těžiště raně středověkého osídlení Poděbrad leželo v poloze asi 2 km jihovýchodně od dnešního poděbradského náměstí, při labských ramenech v blízkosti dnešní radiostanice, na okraji lužního lesa. Tato poloha při Kladské cestě leží v polovině vzdálenosti mezi libickým hradištěm a poděbradským brodem (tzn. při ústí dnešní ulice Na Vinici). Archeologicky lze existenci této osady doložit již od 2. poloviny 10. století, tedy od doby největší slávy libického hradiště. Největší rozkvět osada zřejmě zaznamenala až od poloviny 12. do poloviny 13. století. Archeologické nálezy přinesly řadu poznatků o zdejším hrnčířství a kovářství.Osada byla pravděpodobně největším sídelním střediskem v širém okolí. Od konce 12. stol. jsou Poděbrady doloženy též v písemných pramenech. Je otázka, zda se jméno Poděbrady v té době vztahovalo jen na polohu při poděbradském brodu, nebo i na předmětné řemeslnicko - obchodní středisko. K zásadnímu vývojovému zlomu došlo v 60. letech 13. století, kdy Poděbrady získal Přemysl Otakar II. Poděbrady měly pro panovníka díky přechodu Kladské cesty zásadní strategický význam. Přesto zde nezaložil středověké město , ale pouze hrad. V té době již existoval relativně nedaleký královský Kolín a snad i plány na založení města v prostoru Nymburka (kam pak byla přeložena i hlavní trasa Kladské cesty). Hrad lichoběžníkové dispozice byl přístupný z východní strany. To má pro poznání středověkých Poděbrad zásadní význam. Nynější náměstí totiž leží na opačné straně. O tom, že těžiště osídlení v tomto období leželo na východně od hradu, svědčí poloha farního kostela Povýšení sv. Kříže a jeho starobylé patrocinium. V okolí poněkud vyvýšeného kostela , jež se nazývá „Na Hradci“, lze hledat jádro středověkých Poděbrad. *

Zdroj: K. Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

18

Postupně přešla do „kostelních“ Poděbrad většina obyvatel ze staré osady, neboť zde pod ochranou hradu, byly mnohem lepší podmínky pro rozvoj obchodu a řemesel. Tato poloha byla výhodnější i z hlediska ochrany před povodněmi, které se od poloviny 13. století vyskytovaly stále častěji. O významu tohoto urbanistického útvaru svědčí i kamenná výstavba kostela v pol. 14. století (na místě předpokládané dřevěné svatyně). Nynější ulice Na Dláždění představuje přímou spojnici kostela a hradní brány. Ještě ve 14. století, kdy hrad zajistilo vnější opevnění, neexistovalo patrně nynější hlavní (Jiřího) náměstí. V severozápadní části hradního opevnění vyrostla hranolová věž, která se později změnila ha hlavní hradní bránu. Středověké Poděbrady zřejmě byly městečkem, ale výslovně je tento statut doložen až r. 1454. Od r. 1347 vládli v Poděbradech páni z Kunštátu a Poděbrad. Po r. 1350 byla v okolí Poděbrad založena soustava několika Lhot – jednotně lokovaných vsí s pravidelnými a velmi dlouhými obdélnými návsemi ( Lhoty Kostelní, Písková, Přední, Vrbová). Z rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad vzešel i český král Jiří. Právě s jeho osobou lze zřejmě spojit přeměnu Poděbrad ve skutečné město. Svědčí o tom privilegium jeho synů z r. 1472, kterým rozšiřovali privilegia, jež udělil Poděbradům Jiří z Poděbrad. Městská proměna Poděbrad byla spojena s přeložením těžiště osídlení do polohy severozápadně před hradem. S tím se změnilo i komunikační schéma hradu, který získal nový hlavní vstup přímo z hlavního nového náměstí. Náměstí vzniklo rozšířením staré pravobřežní cesty do nepravidelného tvaru, který se rozšiřuje směrem k hradu. Jde vlastně o vidlici, jejíž severní rameno tvoří stará cesta a jižní rameno míří do prostoru hospodářského zázemí hradu. Za dílo Jiřího z Poděbrad je považováno i vybudování městského opevnění s třemi branami (na obou vstupech tranzitní cesty a před mostem). Jeho linie je patrná na mapě stabilního katastru. Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo také k cílevědomé hospodářské činnosti přímo na Poděbradsku. Jestliže už ve středověku došlo k lánovému rozdělení zemědělské půdy od Poděbrad směrem k Nymburku do soustavy paralelních pásů polností, hospodářské využití oblasti severovýchodně od Poděbrad znemožňovaly rozsáhlé bažiny. Do r. 1547 vyrostla kolem velkého středověkého panského dvora na Nymburském předměstí soustava 19 měšťanských dvorců a městský dvůr. Na větším Kostelním předměstí se v té době nacházelo 27 většinou menších dvorců. R. 1538 byla založena obora pro chov daňčí zvěře. Kolem poloviny 16. stol. Byl postaven na předhradí pivovar, r. 1574 byl přeložen bezprostředně k řece do blízkosti velkého středověkého mlýna. V letech 1548 – 82 prodělal poděbradský hrad rozsáhlou přestavbu na renesanční zámek. V 16. stol. Také začala přestavba dosud dřevěných Poděbrad do zděné podoby. V pobělohorské době bylo v Poděbradech asi 128 domů a usedlostí. Požár města v r. 1681 způsobil velké škody, v rámci obnovy došlo pak k rozebrání zbytků opevnění na stavbu domů a k zasypání příkopů. Do poloviny 18. století Poděbrady stagnovaly. Větší význam mělo založení železitých lázní na Zálabí. Ve 2. pol. 18. století byly provedeny pozdně barokní a klasicistní úpravy měšťanských domů. Zámek prodělal v letech 1752 – 57 značně utilitární přestavbu. Město se začalo postupně rozrůstat. Mezi lety 1757 – 90 se rozrostlo ze 139 na 215 domů. Rozvoj nezastavily ani požáry v letech 088 a 1832, po nichž byly domy na náměstí přestavovány ve stylu střízlivého klasicismu. V letech 1759 až 1809 vznikla nová místní část Bělidla. Severovýchodně odtud vznikla další místní část Hráz po jižní straně vysušeného Předměstského rybníka, po níž vedla císařská silnice. Kolem r. 1800 začala výstavba konečně i na levém labském břehu. Mezi řekou a havířským kostelíkem byla postavena řada domků drobných řemeslníků. Po r. 1830 se atrak19

tivita Zálabí zvýšila vybudováním lázeňského domu tamních železitých lázní. Výrazně se také rozšiřovalo Nymburské Předměstí. Rozvoj města v 19. století zásadně ovlivnila výstavba císařské silnice z Prahy do Hradce Králové. Tato stavba překonávala zaplavovanou oblast Zálabí po dlouhém inundačním mostě (1829-31) a vlastní řeku po řetězovém mostě (1842). Poděbrady se tak staly jedním z nejdůležitějších uzlů císařských silnic v Polabí. Rozvoj města ve 2. polovině 19. stol. Podpořila výstavba významné železniční spojky z Kolína do Nymburka, zprovozněné r. 1870 jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Poděbrady tak získaly vazbu na důležité železniční uzly. Trať byla vedena ve vcelku přímé linii poměrně daleko za městem. Spojnicí k nádraží byla dnešní Fügnerova ulice. Průmysl se ve městě příliš nerozvinul. R. 1864 byl mezi nymburskou silnicí a Labem založen cukrovar, v 70. letech poblíž nádraží vznikl lihovar, pila s cementárnou a sklárna, která se více rozrostla po r. 1893. V letech 1877-78 byla v Průhonu postavena nová budova školy, rozšířená r. 1901 o boční křídlo. Další novodobé dominanty vyrostly na přelomu 19. a 20. století. Na náměstí to byla Občanská záložna a v letech 1905-06 Nová radnice. Na Nymburském Předměstí to byly chlapecké školy. V r. 1910 dosáhly Poděbrady počtu 698 domů a 5563 obyvatel (v r. 1843 to bylo jen 352 domů a 3076 obyvatel). Největší přírůstek domů nastal právě v 1. desetiletí 20. století. Stavební rozvoj pokračoval mnohem dynamičtěji v následujících desetiletích. V r. 1905 byl nalezen mimořádně silný pramen vody, nešlo o běžnou pitnou vodu, ale o vodu uhličitou s bohatým zastoupením minerálních solí. Další vrty následovaly a bylo zřejmé, že Poděbrady mají před sebou budoucnost jako lázeňské město. V této souvislosti se ukázala jako přednost nerozvinutost zdejšího průmyslu. Kolem r. 1905 tedy začíná nová kapitola vývoje města. Základy poděbradských lázní byly položeny v letech 1905 –14. přípravu na zřízení lázní zajistil poděbradský lékař dr. Bouček. Dne 5.6. 1908 byly lázně otevřeny a hned v první sezóně zaznamenaly velkou návštěvnost. R. 1911 postavilo město novostavbu letních lázní a r. 1912 vznikl v severním sousedství hotel U krále Jiřího (později láz. dům Libenský). Byl založen lázeňský park. Kolem r. 1910 začaly okolo vyrůstat první vily podle projektu J. Fanty a F. Jandy. Roku 1903 začalo podle generálního projektu regulace Labe splavňování a regulace řeky, s čímž byla spojena výstavba architektonicky pozoruhodné hydrocentrály se zdymadly (1915-18), jež vytvořila pomyslný protipól zámku. V r. 1912 vypracoval pro Poděbrady František Janda regulační plán, který určil základní principy nového urbanistického rozvoje města. Šťastnou souhrou okolností zůstávalo dosud bez zástavby celé území mezi historickým jádrem města a železniční tratí. Nyní k historickému jádru těsně přiléhal lázeňský park. Základní myšlenkou regulačního plánu se stal nápad protažení lázeňského parku až k železniční trati. Nová výstavba reprezentativnějšího charakteru se měla odehrávat po obou stranách parku s tím, že reprezentativní, lázeňské a činžovní domy vytvoří kulisy parkového náměstí a za nimi se bude rozvíjet další činžovní a vilová zástavba. Celá nová čtvrť byla navržena osově symetricky. Kompozice uliční sítě nové čtvrti nebyla schematicky pravoúhlá, ale byla obohacena o oblouky ulic Studentské a Hakenovy a o radiální prvky. V ostatních částech města se naopak počítalo s pravoúhlou uliční sítí, jejíž základy byly položeny již těsně před zadáním regulačního plánu. Na takovém principu byla založena čtvrť Žižkov severovýchodně od města, za tratí. Obdobná rozvoj nastal také na Nymburském Předměstí. Kde vyrostly od r. 1914 dva bloky secesních vilek. Vypuknutí 1. světové války rozvoj města přerušilo. Hlavní období výstavby poděbradských lázní i celého města spadá až do období let 1919 -1938. V letech 1923 a 1925 provedl František Janda částečnou aktualizaci regulačního plán. Na rozšíření města byla snad 20

vypsána soutěž nebo alespoň vzniklo několik návrhů. Předpokládaly velkolepé klasicizující dotvoření města a uliční sítě, včetně dodnes nenaplněného rozvoje směrem ke Zboží a především za železniční trať. Teprve v letech 1929-31 došlo k parkové úpravě nového náměstí T.G. Masaryka – nového lázeňského parku směrem k hlavnímu nádraží. Úpravu na ploše 5 ha navrhli architekti J. Kumpán a B. Duchač – Vyskočil. Akcentem celého parkového prospektu se stala nová kolonáda s kioskem (arch. Vojtěch Kerhart, 1937-38). Velni rychle postupovala též výstavba na Nymburském Předměstí a na Žižkově. Většina nových vilek byla určena pro ubytování lázeňských a letních hostů. Vznikaly také architektonicky poměrně konzervativní, ale kvalitní nájemní a lázeňské domy. V letech 1910–30 se počet domů v Poděbradech téměř zdvojnásobil. Poděbrady – stav urbanistické struktury, 1938

21

C.3.1.2. POPIS URBANISTICKÉ STRUKTURY ÚZEMÍ Město Poděbrady je ve svém půdorysném obraze charakterizováno prostorovým vývojem na kříži dvou kompozičních os. Ve směru JV - SZ je to grafická osa, tvořená Labem a po kolmém směru na ní pak výrazná urbanistická osa, založená regulačním plánem arch.Jandy (1912). Ta je realizována ve směru nádraží - náměstí,lázeňským parkem (náměstí T.G.M.) a na levém břehu Labe probíhá středem Polabecké obory. Vývoj této městské osy byl zastaven v období II.světové války. Původní Jandův velkolepý kompoziční záměr, který předpokládal, že železniční trať se stane další novou kompoziční a hlavně dopravní osou města a rozvoj čistě lázeňského města bude souměrně komponován kolem ní, se nenaplnil. V území za tratí se do II.světové války realizovaly jen dva obytné fragmenty t.j. Žižkova a Koutecká čtvrť. Rozvoj lázní nedosáhl předpokládaného objemu a nestačil dodnes nasytit rezervované území před tratí. Nenaplnil se ani předpoklad železnice jako dopravní osy. Vysoká hybnost obyvatel a přechod na automobilovou dopravu vytvořil z lázeňského parku dopravní barieru pro pravobřežní dopravní pohyby a železniční trať, silně zatížená projíždějící nákladní dopravou, odřízla území za tratí a stala se tak další barierou. Třetí dopravní barierou pro radiální jízdy západním směrem zůstalo Labe. Za této situace se celá Jandova odvážná kompozice hroutí. Historické jádro, jako kompoziční střed, je přetíženo dopravou, vznikají další bariery ochranných pásem v JV části území, nová poválečná výstavba degraduje a ničí započaté urbanistické dílo a hlavně zaslepuje rozvojové směry, resp. ventily. Územní plán sídelního útvaru Poděbrady, 1998 Na meziválečnou urbanistickou kompozici Poděbrad, založenou architektem Františkem Jandou, reagoval v možných návaznostech ÚPSÚ Poděbrady z roku 1998 těmito hlavními zásadami: a)

město bude harmonicky rozvíjeno v prioritní snaze nepoškodit stávající genius loci, tzn., že bude důsledně chráněno jako lázeňské město s přímou vazbou na přírodní a rekreační zázemí

b)

plošný rozvoj města Poděbrad je navržen jako koncentrický ve dvou rozvojových osách a to v území "za tratí" a Kluk. Obě tato území jsou navržena pro bydlení a rozvoj průmyslových ploch za účelem vyrovnání deficitu souvisejících pracovních příležitostí

c)

rekreační funkce, a to jak příměstské (denní), tak i regionální, budou rozvíjeny na jihovýchodním okraji města po obou stranách Labe za podmínky ochrany krajinných a ekologických hodnot tohoto území

d)

ostatní funkce budou v převážné míře realizovány v zastavěném území města

e)

obce Přední Lhota a Polabec se ponechávají bez dalšího podstatného plošného rozvoje s důrazem na jejich venkovský charakter zástavby. Plochy severně od Polabce jsou považovány jako dlouhodobá, prognostická, tzn. chráněná rezerva pro rozvoj obytných funkcí

Územní plán sídelního útvaru Poděbrady vytvářel předpoklady k vývoji struktury bydlení, vyjádřené výsledky SLBD 2001, přičemž rozhodující objem nárůstu obytných funkcí je v návrhu ÚPSÚ soustředěn do následujících lokalit: 22

-

lokalita Kluk, pro cca 100 rodinných domů

-

lokalita "Za tratí" u Bažantnice pro cca 80 rodinných domů

-

lokalita Koutecká pro cca 30 rodinných domů; po naplnění kapacity došlo k rozšíření změnou ÚPSÚ č. 09 „Koutecká“ o dalších cca 40 rodinných domů (převod z rezerv do návrhových ploch)

-

lokalita Velké Zboží pro cca 70 rodinných domů (změna ÚPSÚ č.12 „Velké Zboží“)

-

ostatní drobnější lokality pro rodinné domy. Jako nevyznačenou rezervu je možno považovat dostavby proluk ve stávajících územích nízkopodlažní zástavby (asi 40 RD).

-

lokalita Moučná pro soustředěnou výstavbu bytových domů - cca 260 bytů.

Předpokládaný objem vestaveb bytů do podkroví a nadstaveb nebyl zahrnut do celkové kalkulace, a to za účelem vyrovnání úbytku bytového fondu převodem na nebytovou funkci. Shrnutí rozvojových priorit dle doplňujících průzkumů a rozborů Požadavky na urbanistickou koncepci •

v ÚP je třeba vymezit zastavěná území podle § 58 stavebního zákona

•

chránit estetické kvality a hodnoty urbánního prostředí města jako živého, neustále se rozvíjejícího organismu, především urbanistickou strukturu a její přiměřené měřítko, kompozici, stylovou různorodost, krajinný rámec, a další hodnoty vymezené ÚAP obce

•

je třeba vymezit stabilizované (tj. stávající) plochy v zastavěném území beze změny způsobu jejich využití, způsob využití území je zde třeba vyznačit podle aktuálního stavu roku 2010

•

vytvořit podmínky pro ochranu stávajících hodnot urbánního prostředí pro zdravé bydlení

•

vytvořit nástroje pro zamezení živelného neorganizovaného zastavování volných ploch v zastavěném území

•

chránit strukturu zástavby podtrhující základní charakteristiky města

•

zajistit předpoklady pro zvyšování obytného standardu města zejména důslednou ochranou stávajících veřejných prostranství, zvyšováním podílu veřejné zeleně a míst pro krátkodobou rekreaci a dále vytvořením podmínek pro umístění nových veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně a ostatních ploch pro občanské vybavení ve vhodné docházkové vzdálenosti

•

zachovat a rozvíjet urbanistickou strukturu města tradiční zástavbou, s propojením na okolní krajinu a respektováním krajinného rázu

•

uspořádání zastavitelných ploch řešit převážně v návaznosti na zastavěné území, omezit monofunkčnost ploch a zajistit rozmanitost jejich využití -

stanovit podmínky, za kterých je možno provádět změny ve využití území

-

pro využití území stanovit podmínky umožňující polyfunkční využití při dodržení základních zásad urbanistické koncepce

•

výstavbu nových obytných objektů situovat mimo ochranné pásmo dráhy vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy a mimo ochranná pásma stávajících silnic I/32, I/38 a stávající dálnice D 11 ani do trasy pro plánovanou přeložku silnice I/38

•

zachovat a důsledně chránit přirozeně i záměrně vzniklý kontrast střídání urbanizovaných enkláv s výraznými předěly ploch zeleně údolní nivy Labe

•

minimalizovat rozšiřování zástavby do volné krajiny

23

•

vytvořit podmínky pro důsledné zachování stávajícího rozsahu funkce bydlení v lázeňské části města, zejména pak památkové zóny

•

navrhnout funkční či prostorovou transformaci nevhodně využívaných území, narušujících estetickou harmonii území

•

podporovat rozvoj občanského vybavení v rámci smíšených ploch obytných

•

navrhnout rozvoj původních vesnických center - sídel (Kluk), začleněných do území Poděbrad úměrně jejich významu

•

vytvořit podmínky pro ochranu potenciálních ploch celoměstské rekreace a jejich napojení na centrální oblasti města veřejnou, cyklistickou a pěší dopravou, včetně návrhu opatření pro cyklisty

•

rozšiřovat trasy cyklistických a bruslařských stezek, zejména ve směru do chatové oblasti

•

vytvořit podmínky pro rekreační plavidla

•

pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel -

stabilizovat plochy rekreace, zvláště neorganizované tělovýchovy (víceúčelová hřiště...)

-

umožnit průchod do krajinného zázemí města pro všechny věkové kategorie (letní i zimní aktivity)

•

pro rozvoj cestovního ruchu zajistit dostatečnou turistickou infrastrukturu; využít polohy obce pro podporu aktivit cestovního ruchu

•

v prostorovém uspořádání upřesnit diferenciaci území z hlediska ochrany hodnot území – významu pro charakter sídla a krajiny (území zásadního významu, doprovodného významu a území ostatní)

•

chránit hodnoty estetického vnímání města v dálkových i blízkých pohledech, zejména ve vztahu k památkové zóně

•

v záplavovém území toků Labe a Cidliny nebudou navrhovány zastavitelné plochy

•

k zajištění dobré obsluhy celého území navrhnout doplnění technické infrastruktury

•

v ÚP budou mít všechny plochy v řešeném území stanoven způsob jejich využití (tzn. nebudou zde tzv. bílá místa)

Požadavky na koncepci uspořádání krajiny •

bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky, pěší turistiky a pohybu lázeňských hostů

•

dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů bude podél Labe, jako vodní cesty dopravně významné, respektován manipulační pruh pro potřeby správy a údržby toku v šíři 10 m od břehové hladiny

•

zachovat zeleň na příjezdech do Poděbrad

•

respektovat zeleň mezi ulicemi Pod Topoly, Na Hrázi a Palackého

•

nenavrhovat plochy pro plošnou chatovou zástavbu

•

zachovat stávajících lesní plochy a nenavrhovat plochy pro výstavbu, průmysl atd. na lesních pozemcích a v pásmu možného ohrožení lesních pozemků

•

respektovat přírodní hodnoty území a vytvořit podmínky pro jejich ochranu a rozvoj

•

bude upřesněn a zapracován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“), vyplývající z Územního plánu velkého územního celku Střední Polabí, a

24

navrženo řešení lokálního ÚSES; bude upřesněna a zapracována lokalizace řešení místního ÚSES, vycházejícího z generelu lokálního ÚSES •

v zemědělsky využívané části krajiny -

vytvořit podmínky pro udržení a rozvoj její estetické hodnoty výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch

-

řešit zlepšení prostupnosti krajiny zejména s ohledem na její obsluhu a rekreační funkci

-

podpořit rozvoj polyfunkčního využívání krajiny

•

podpořit zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch

•

podporovat zvyšování podílu ovocných dřevin v zahradách a v záhumencích, tvořících přechod zástavby do krajiny

•

s ohledem na krajinný ráz území nebudou vymezovány plochy pro větrné elektrárny. Pro fotovoltaické elektrárny je ze stejného důvodu možné zvážit a ověřit možnost lokalizace výhradně jen podél koridoru dálnice D11

C.3.1.3. VÝVOJ POČTU OBYVATEL Přehled vývoje počtu domů a trvale bydlících obyvatel je znázorněn v následující tabulce a grafech: Vývoj počtu obyvatel a počtu domů, Poděbrady od roku 1869, zdroj ČSÚ Přírůstek/úbytek obyv. od 1869

Počet domů

Přírůstek/úbytek domů od 1869

Rok

Počet obyvatel

1869

4 976

1880

5 736

+ 760

646

+ 80

1890

6 096

+ 360

683

+ 37

1900

6 738

+ 642

772

+ 89

1910

7 165

+ 727

986

+ 241

1921

7 589

+ 424

1 143

+ 157

1930

8 967

+ 1 378

1 665

+ 522

1950

12 414

+ 3 447

2 320

+ 655

1961

13 162

+ 748

2 283

- 37

1970

13 353

+ 191

2 362

+ 79

1980

13 782

+ 429

2 484

+ 122

1991

13 213

- 569

2 732

+ 248

2001

13 364

+ 151

2 874

+ 142

2009

13 838

+ 472

x

x

2011

14 032

+ 194

x

x

566

25

Graf - vývoj počtu obyvatel, Poděbrady od roku 1869, zdroj ČSÚ

Graf - vývoj počtu domů, Poděbrady od roku 1869, zdroj ČSÚ

Z uvedených údajů je patrné, že ve sledovaném období počet obyvatel i domů trvale roste, s výjimkou krátkého období poklesu mezi lety 1950 - 61 u počtu domů a 1980 1991 u počtu obyvatel. Nejstrmější nárůst nastal v období 1920 - 1950. 26

Věková struktura obyvatel, údaje k 31. 12. 2011, zdroj ČSÚ Počet obyvatel v roce 2011

Počet obyvatel ve věku 0 – 14

Počet obyvatel ve věku 15 – 64

Počet obyvatel ve věku 65 a více

celkem

14 032

1 937

9 537

2 558

%

100,00

13,80

67,97

18,23

Muži

6 748

1 004

4 707

1 037

%

48,09

7,16

33,54

7,39

Ženy

7 284

933

4 830

1 521

%

51,91

6,64

34,43

10,84

Přírůstek/úbytek obyvatelstva, údaje k 31. 12. 2011, zdroj ČSÚ Přírůstek obyvatelstva 2011

Přírůstek / úbytek

Saldo migrace 2011

Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhoval Vystěhovalí í

Saldo migrace

celkem

160

143

+ 17

606

429

177

+ 194

%

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Muži

80

66

+ 14

305

221

84

+ 98

%

50,00

46,15

82,35

50,33

51,52

43,29

50,52

Ženy

80

77

+3

301

208

93

+ 96

%

50,00

53,85

17,65

49,67

48,48

56,71

49,48

Doprava telekomunikace

Ostatní odvětví

Nezjištěno

Ekonomická struktura obyvatel v r. 2001, zdroj ČSÚ Ekonomická struktura obyvatel v r. 2001

Průmysl

Stavebnictví

Obchod opravy motor. vozidel

celkem

135

158

- 23

504

431

73

50

%

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Muži

64

74

- 10

251

211

40

30

%

47,41

46,84

43,48

49,80

48,96

54,79

60,00

Ženy

71

84

- 13

253

220

33

20

%

52,59

53,16

56,52

50,20

51,04

45,21

4

27

Vyjížďka pracujících za prací a žáků, učňů a studentů do škol a učilišť v roce 2001, zdroj ČSÚ

Věková skupina

Pracující

Žáci, studenti, učni

celkem

vyjíždí

z toho denně

celkem

vyjíždí

z toho denně

do 14 let

x

x

x

1 202

89

78

15 - 19

44

24

15

763

333

256

20 – 29

1 486

730

567

331

258

122

30 – 39

1 499

639

530

-

-

-

40 – 49

1 692

607

508

-

-

-

50 - 59

1 458

543

458

-

-

-

60 a více

316

109

76

-

-

-

nezjištěno

2

1

1

-

-

-

abs.

6 497

2 653

2 155

2 297

681

456

%

100,0

40,8

33,2

100,0

29,6

19,9

celk.

Podobně, jako v celé České republice, je i ve městě Poděbrady patrné neustálé snižování procentuálního zastoupení dětské složky (tj. osob mladších 15 let) v populaci v důsledku poklesu porodnosti, což přispívá k výraznému stárnutí populace. Z vysoké hodnoty indexu stáří je v řešeném území zřejmá převaha populace starší 65 let nad dětskou složkou populace (v současnosti o 4,43%), která se stále zvětšuje. Při stávajícím celorepublikovém trendu nízké porodnosti a zvyšující se naději dožití můžeme nárůst podílu osob starších 65 let i nadále očekávat. Mimoto, nejenže se do budoucna výrazně zvýší počet osob v důchodovém věku, ale zároveň se změní i věková skladba starší populace: vzroste podíl osob starších 80 let, tedy těch, u kterých lze předpokládat vyšší potřebnost sociální a zdravotní péče. Aby kromě nevyhnutelného stárnutí populace nedošlo zároveň i ke změně v dosud příznivém trendu mírného nárůstu obyvatel, resp. došlo k ní s ohledem na celorepublikový vývoj v pokud možno vzdáleném horizontu, musí být pro obyvatele města vytvořeny maximálně příznivé podmínky, mimo jiné i v územním plánu. Týká se to zejména nabídky zastavitelných ploch pro bydlení, služby a výrobu, umožňující vznik nových pracovních příležitostí. Na druhou stranu však platí, že značnou část zastavitelných ploch návrh přebírá z dosud platného Územního plánu sídelního útvaru Poděbrady, tedy z období všeobecného hospodářského růstu, kdy byly podmínky k nové výstavbě relativně příznivé, zastavěna však byla pouze menší část navržených obytných ploch. Obecně lze předpokládat uplatnění republikových trendů ve vývoji počtu a struktury domácností, tedy nárůst celkového počtu cenzových domácností, způsobený zejména zvýšením počtu domácností jednotlivců, zvýšením počtu neúplných rodin a zmenšení průměrné cenzové domácnosti. Další dlouhodobou tendencí je nízká míra chtěných soužití více cenzových domácností, uváděná okolo 6%, z níž se dá odvodit porovnáním počtu bytových a cenzových domácností bytový deficit v období sčítání. Toto vše spolu 28

s mírným růstem životní úrovně společnosti ovlivní zvýšenou potřebu bytů zdánlivě neodpovídající očekávanému nízkému růstu, poté stagnaci a následně úbytku obyvatel ve městě. Prognóza vývoje obyvatelstva, Poděbrady, 2007–2030, střední varianta, obě pohlaví, zkrácená věková struktura † věk

2006

2020

2025

2030

celkem

13255

13591

13553

13422

0

130

109

99

93

1–4

453

464

426

391

5–9

507

664

610

562

10–14

603

712

691

641

15–19

900

705

803

783

20–24

847

688

732

797

25–29

1007

733

646

676

30–34

1045

842

729

645

35–39

880

861

846

743

40–44

832

1030

858

838

45–49

835

1040

1015

849

50–54

936

832

1019

995

55–59

1004

797

814

996

60–64

964

804

787

809

65–69

665

857

787

776

70–74

594

946

819

757

75–79

501

671

839

741

80–84

371

409

561

713

85–89

124

274

290

410

90–94

46

121

139

156

95–99

10

29

38

45

100+

1

2

4

7

Při sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 žilo v Poděbradech 13 364 obyvatel v 5 726 cenzových domácnostech v 5 151 trvale obydlených bytech. K 31. 12. 2011 žilo tamtéž již 14 032 obyvatel, počet bytů odhadujeme na cca 5 400. Zdá se tedy, že vývoj obyvatelstva je prozatím příznivější, než předpokládala střední varianta prognózy. Potřeba bytových jednotek by tak mohla být reálně ještě o něco vyšší, než stanoví zadání.

† B. BURCIN, T. KUČERA A Z. ČERMÁK: Analýza a prognóza vývoje obyvatelstva města Poděbrady, Praha 2007)

29

Uvažujeme-li o normativní potřebě bytových jednotek v letech 2020 a 2030, předpokládáme, že každá cenzová domácnost bude mít svůj vlastní byt. Potřebný počet bytů tak bude zhruba rozdílem mezi počtem bytových a cenzových domácností po započtení chtěných soužití, to vše za předpokladu, že zanedbáme počet neobydlených bytů a počet bytového odpadu, což jsou pro město Poděbrady poměrně málo významné položky. Pro 13 590 obyvatel v roce 2020 tak vychází zhruba 6 350 cenzových a 5 970 bytových domácností. Deficit tak činí cca 570 bytových jednotek. Nabídka rozvojových ploch by neměla být rovna jejich potřebě, ale měla by ji do určité míry převyšovat. O velikosti tohoto převisu, umožňujícího optimální fungování trhu s pozemky, se vedou spory. Domníváme se, že v případě rezidenčního sídla, jakým Poděbrady jsou, by rezerva mohla tvořit cca 40% potřebných zastavitelných ploch. Samozřejmě platí, že malá část bude pokryta také intenzivnějším využitím stávajícího domovního fondu. Při takto stanovené rezervě cca 230 bytů je potřebná kapacita 800 bytových jednotek. Při dimenzování ploch pro výstavbu bytů v bytových domech vycházíme z průměrného ukazatele cca 250 m2 pozemku na byt. Tento ukazatel zohledňuje vyšší plošný standard bytů a zahrnuje rovněž výměry souvisejících komunikací, zeleně, vnitrobloků, sportovních ploch atp. V případě rodinných domů, které s ohledem na vhodný charakter vnějšího území Poděbrad budou převládat, předpokládáme výstavbu různých forem zástavby – řadové domy, dvojdomy i samostatné domy. Každá z forem je charakterizována odlišnými nároky na plochy parcel. Pro výpočet byly použity ukazatele 350 m2 parcely pro řadový dům, 500 m2 pro dvojdům a 900 m2 pro samostatný dům; celkový průměr byl s ohledem na žádoucí vyšší poměr samostatných domů stanoven na 600 m2. Na plochy vozovek, chodníků, veřejných parkovišť a přilehlé zeleně bylo počítáno 220 m2/RD a na plochy veřejné zeleně, hřišť a část obchodní vybavenosti 80 m2/RD, celkem tedy 900 m2 na jeden rodinný dům.

C.3.1.3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Návrh urbanistické koncepce byl postaven před řešení v této době celkem obvyklého problému. Územní plán Poděbrady by měl být vydán po 1. 1. 2012, tedy v době, kdy vstoupila v platnost § 102 zákona č. 183/2006 Sb., oddíl 2, Náhrady za změnu v území, odstavec (2): „Vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním nového územního plánu nebo regulačního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí podle § 94 odst. 3, náleží náhrada. Náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní smlouvě a cenou obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního předpisu pozemku, který není určen k zastavění, v případě, že vlastník tohoto pozemku byl vlastníkem nebo jej nabyl v době platnosti územního plánu, regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, jako pozemek určený k zastavění.“ Zastavitelné obytné plochy, vymezené dosud platným územním plánem a jeho změnami, jsou v naprosté většině navrženy na soukromých pozemcích. Hrozí tedy, že případnou redukcí těchto stavebních pozemků, např. na plochách doplněných do ÚPSÚ změnami, ale následně nezastavěných, může dojít k uplatnění výše uvedeného ustanovení stavebního zákona. Tato skutečnost návrh urbanistické koncepce města zásadním způsobem ovlivnila, neboť neponechala prakticky žádný prostor pro korekci zastavitelných ploch v návaznosti na posouzení dosavadního zájmu o jejich využití, takže tyto plochy jsou v podstatě z ÚPSÚ Poděbrady beze zbytku převzaty alespoň jednou z předkládaných variant, případně územní rezervou. 30

NAVRŽENÉ PLOCHY BYDLENÍ PLOCHY BYDLENÍ v bytových domech (BH) Byly vymezeny jako logické doplnění obytného okrsku bytových domů mezi ulicemi Moučná a Máchova kolem navrženého veřejného prostoru v sousedství ulice Čechovy, přičemž rozsahem v obou variantách zhruba korespondují s ÚPSÚ. Ve variantě B pak je další plocha součástí centrálního prostoru v obytné lokalitě situované západně od ulice Stavební. Celkem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny na 3,89 ha (var. A), resp. 5,28 ha (var. B). Ve variantě B je kromě toho vymezena územní rezerva pro rozvoj centrální části severozápadní obytné lokality. (BH) varianta A Z 8c

Převzata z ÚPSÚ Poděbrady

145 b.j.

3,66 ha

Obytná zastavitelná plocha určená pro výstavbu bytových domů. Plocha orné půdy, zahrada a ostatní pl. (BPEJ 2.55.00, 2.04.01), část pl. meliorace. K. ú Poděbrady.

Z 8e


10 b.j.

0,23 ha

Obytná zastavitelná plocha určená pro výstavbu bytových domů jižně od náměstí. Plocha orné půdy a ostatní pl. (BPEJ 2 04 01) K ú Poděbrady

CELKEM 155 b.j.

CELKEM 3,89 ha

2 lok.

(BH) varianta B Z 6c

V ÚPSÚ Poděbrady jako výroba

60 b.j.

1,43 ha

Centrální část obytné lokality situované západně od ulice Koutecké. Plocha orné půdy a ostatní plocha, (BPEJ 2.60.00, 2.04.01), K. ú. Poděbrady.

Z 7c


70 b.j.

1,70 ha

Lokalita bytových domů navazující na ulice Za Nádražím a Máchova v severní rozvojové obytné oblasti. Plocha orné půdy, zahrada a ostatní plocha (BPEJ 2.04.01), K ú Poděbrady

Z 7d


10 b.j.

0,23 ha

Lokalita bytových domů navazující na ulici Čechova v severní rozvojové obytné oblasti. Plocha orné půdy a ostatní plocha (BPEJ 2.04.01), K. ú Poděbrady.

Z 7f

Část převzata z ÚPSÚ Poděbrady

80 b.j.

1,92 ha

Lokalita bytových domů navazující na ulice Čechova, Želivského a Moučná v severní rozvojové obytné oblasti. Plocha orné půdy, část pl. meliorace (BPEJ 2.04.01), K.ú Poděbrady.

CELKEM 220 b.j.

CELKEM 5,28 ha

4 lok.

PLOCHY BYDLENÍ v rodinných domech – městské a příměstské (BI) Jsou navrženy v návaznosti na obdobný charakter současné zástavby v městských částech Velké Zboží, Poděbrady a Kluk. Ve většině lokalit, převzatých z ÚPSÚ Poděbrady v k.ú. Kluk a v jedné lokalitě k.ú. Velké Zboží bylo ovšem v roce 2006 vyhlášeno aktivní záplavové území, takže výstavba zde je podmíněna realizací prvků protipovodňové ochrany. Celkem jsou tyto zastavitelné a přestavbové plochy vymezeny na 47,68 ha (var. A), resp. 35,63 ha (var. B). Ve variantě A je kromě toho vymezena územní rezerva západně od ulice Koutecké, ve variantě B pak územní rezerva pro rozvoj severozápadní obytné lokality.

31

(BI) varianta A Z3


49 b.j.

3,75 ha

Obytná plocha na pravém břehu Labe přiléhající k navrženému protipovodňovému opatření. Plocha orné půdy, zahrada a ost. plocha (BPEJ 2.60.00, 2.72.01), malá část pl. meliorace. K. ú . Velké Zboží.

Z4


5 b.j.

0,39 ha

Obytná plocha přiléhající od jihozápadu k železniční trati. Plocha zahrady (BPEJ 2.60.00). K.ú. Velké Zboží.

Z7


17 b.j.

1,33 ha

Obytná plocha přiléhající ze severovýchodu k železniční trati v oblasti zastávky Velké Zboží. Plocha orné půdy a ostat. plocha (BPEJ 2.04.01, 2.60.00, 2.55.00), malá část plochy meliorace K ú Velké Zboží

Z 8a


188 b.j.

14,49 ha

Hlavní zastavitelná obytná plocha situovaná jihovýchodně od komunikace Koutecká. Plocha orné půdy, TTP a ostatní plocha, (BPEJ 2.55.00, 2.04.01, 2.21.10), část plochy meliorace. K. ú Poděbrady.

Z 8g

Nová plocha

4 b.j.

0,27 ha

Obytná plocha se zelení na veřejných prostranstvích přiléhající severně k ulici Jeronýmově. Veřejná zeleň je navržena do v ochranného pásma zdroje přírodních minerálních vod. Ostatní plocha, není ZPF. K. ú Poděbrady.

Z 9a

Nová plocha

65 b.j.

5,02 ha

Obytná plocha navazující od severu na areály mateřské školy a Sportovního centra Linhart v Žižkově předměstí. Plocha orné půdy a ostatní pl. (BPEJ 2.55.00). K. ú Poděbrady.

Z 10a


32 b.j.

2,47 ha

Obytná lokalita mezi ulicemi Pátecká a Jahodová. Plocha orné půdy a zahrada (BPEJ 2.55.00) .K. ú Poděbrady.

Z 10b

Nová plocha

6 b.j.

0,45 ha

Okrajová část obytné lokality navazující na zahrádkovou osadu a silnici III/32916. Plocha orné půdy (BPEJ 2.55.00).K. ú Poděbrady.

Z 22


11 b.j.

0,83 ha

Obytná lokalita mezi ulicemi Heřmánková a Kopretinová. Plocha orné půdy, TTP, zahrada (BPEJ 2.21.10). K.ú. Kluk.

Z 23


24 b.j.

1,83 ha

Obytná lokalita mezi ulicemi Kolínská a U Rybníka. Plocha orné půdy, ovocný sad, zahrada (BPEJ 2.22.10). K. ú. Kluk.

Z 24


15 b.j.

1,17 ha

Obytná lokalita mezi ulicemi Heřmánková a Vrbová. Byla navržena již v ÚPSÚ Poděbrady. Plocha orné půdy, zahrada, ostat. plocha (BPEJ 2.22.10). K. ú. Kluk

Z 25


42 b.j.

3,22 ha

Obytná lokalita mezi ulicemi U Rybníka, Jarní a Sokolečská. Plocha orné půdy, zahrada, ostat. plocha (BPEJ 2.22.10). K. ú. Kluk.

Z 26

Nová plocha

3 b.j.

0,25 ha

Obytná lokalita přiléhající z jihu k ulici Jarní. Plocha zahrady, (BPEJ 2.21.10). K. ú. Kluk.

Z 27


15 b.j.

1,14 ha

Obytná lokalita navržená jihozápadně od ulice Sokolečské. Plocha orné půdy (BPEJ 2.22.10). K. ú. Kluk.

32

P3


7 b.j.

0,52 ha

Obytná lokalita situovaná na pozemcích zahrádkové osady mezi ulicemi Boučkova a Hlaváčova. Plocha zahrady, ostatní pl. K. ú. Poděbrady.

P 11

Nová plocha

52 b.j.

3,98 ha

Plocha zahrádkové osady při ulici Jahodová, navržena přestavba na bydlení v rodinných domech. Plocha orné půdy, zahrada. K. ú. Poděbrady .

P 13


85 b.j.

6,57 ha

Plocha zahrádkové osady západně od bažantnice, navržena přestavba na bydlení v rodinných domech. Plocha orné půdy, TTP, zahrada, ost.pl. K. ú. Poděbrady.

CELKEM 620 b.j.

CELKEM 47,68 ha

17 lok.

(BI) varianta B Z3


49 b.j.

3,75 ha

Obytná plocha na pravém břehu Labe přiléhající k navrženému protipovodňovému opatření. Plocha orné půdy, zahrada a ost. plocha (BPEJ 2.60.00, 2.72.01), malá část pl. meliorace. K. ú . Velké Zboží.

Z4


5 b.j.

0,39 ha

Obytná plocha přiléhající od jihozápadu k železniční trati. Plocha zahrady (BPEJ 2.60.00). K. ú. Velké Zboží.

Z 6a


64 b.j.

4,93 ha

Hlavní obytná lokalita v prostoru západně od ulice Koutecké. Plocha orné půdy, ostat. plocha (BPEJ 2.60.00, 2.04.01). K. ú Poděbrady.

Z 6g


30 b.j.

2,28 ha

Obytná lokalita navazující na rodinnou zástavbu v severní oblasti u Koutecké ulice. Plocha orné půdy a zahrada (BPEJ 2.04.01), K. ú Poděbrady.

Z 7a


170 b.j.

13,06 ha

Hlavní rozvojová obytná lokalita navazující na rodinnou zástavbu v severní oblasti u Koutecké, Máchovy, Čechovy a Arbesovy ulice. Plocha orné půdy a ostatní plocha, část pl. meliorace.(BPEJ 2.04.01 , 2.55.00, 2..21.10), K. ú Poděbrady.

Z 7g

Nová plocha

4 b.j.

0,27 ha

Obytná plocha se zelení na veřejných prostranstvích přiléhající severně k ulici Jeronýmově. Veřejná zeleň je navržena do v ochranného pásma zdroje přírodních minerálních vod Ostatní pl není ZPF K ú Poděbrady

Z 8a

Nová plocha

65 b.j.

5,02 ha

Obytná plocha navazující od severu na areály mateřské školy a Sportovního centra Linhart. Plocha orné půdy a ostatní pl. (BPEJ 2.55.00). K. ú Poděbrady.

Z 9a


32 b.j.

2,47 ha

Obytná lokalita mezi ulicemi Pátecká a Jahodová Plocha orné půdy a zahrada (BPEJ 2.55.00). K.ú Poděbrady.

Z 9b

Nová plocha

6 b.j.

0,45 ha

Okrajová část obytné lokality navazující na zahrádkovou osadu a silnici III/32916. Plocha orné půdy (BPEJ 2 55 00) K ú Poděbrady

33

Z 22

Nová plocha

22 b.j.

1,68 ha

Obytná lokalita východně od ulice Kolínské, z rozvojových lokalit v k. ú. Kluk jediná mimo aktivní záplavu. Plocha orné půdy, ovocný sad (BPEJ 2.21.10). K.ú. Kluk.

Z 29


17 b.j.

1,33 ha

Obytná plocha přiléhající ze severovýchodu k železniční trati v oblasti zastávky Velké Zboží. Plocha orné půdy a ostat. plocha (BPEJ 2.04.01, 2.60.00, 2.55.00), malá část plochy meliorace K ú Velké Zboží

P3


7 b.j.

0,52 ha

Obytná lokalita situovaná na pozemcích zahrádkové osady mezi ulicemi Boučkova a Hlaváčova. Plocha zahrady, ostatní pl. K. ú. Poděbrady.

P 11

Nová plocha

52 b.j.

3,98 ha

Plocha zahrádkové osady při ulici Jahodová, navržena přestavba na bydlení v rodinných domech. Plocha orné půdy, zahrada. K. ú. Poděbrady .

P 13


85 b.j.

6,57 ha

Plocha zahrádkové osady západně od bažantnice, navržena přestavba na bydlení v rodinných domech. Plocha orné půdy, TTP, zahrada, ost.pl. K. ú. Poděbrady.

CELKEM 608 b.j.

CELKEM 46,70 ha

14 lok.

PLOCHY BYDLENÍ v rodinných domech – venkovské (BV) Byly vymezeny u dvou městských částí na západním okraji města – Polabce a Přední Lhoty, v návaznosti na původní zástavbu obdobného charakteru. Celkem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny na 2,67 ha (var. A), resp. 2,31 ha (var. B). (BV) varianta A Z 12


5 b.j.

0,36 ha

Obytná lokalita venkovského bydlení. Plocha zahrady (BPEJ 2.55.00). K. ú. Polabec.

Z 31


19 b.j.

1,48 ha

Lokalita venkovského bydlení mezi silnicí I/38 a ulicí Průběžnou. Plocha orné půdy, (BPEJ 2.55.00, 2.56.00) K.ú. Polabec, k.ú. Přední Lhota.

Z 36


11 b.j.

0,83 ha

Lokalita venkovského bydlení přiléhající k silnici II/611 a ulici Průběžné. Plocha orné půdy (BPEJ 2.13.00), K.ú. Přední Lhota.

CELKEM 35 b.j.

CELKEM 2,67 ha

3 lok.

(BV) varianta B Z 16


19 b.j.

1,48 ha

Lokalita venkovského bydlení mezi silnicí I/38 a ulicí Průběžnou. Plocha orné půdy, (BPEJ 2.55.00, 2.56.00) K.ú. Polabec, k.ú. Přední Lhota.

Z 28


11 b.j.

0,83 ha

Lokalita venkovského bydlení přiléhající k silnici II/611 a ulici Průběžné. Plocha orné půdy (BPEJ 2.13.00), K.ú. Přední Lhota.

CELKEM 30 b.j.

CELKEM 2,31 ha

2 lok.

34

NAVRŽENÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – komerční (SK) Jsou navrženy mimo lázeňské území města na k.ú. Poděbrady a k.ú. Kluk jako doplnění nabídky ploch pro občanské vybavení, umožňující umístění širšího spektra doprovodných funkcí. Celkem jsou tyto zastavitelné a přestavbové plochy vymezeny na 2,05 ha (var. A), resp. 4,28 ha (var. B). V obou variantách je navíc vymezena územní rezerva na křižovatce silnic III/3297 a I/38 převzatá z ÚPSÚ Poděbrady. Do ploch smíšených obytných budou zahrnuty pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území. (SK) varianta A Z 21


24 b.j.

1,20 ha

Lokalita pro smíšené funkční využití v sousedství čerpací stanice pohonných hmot. Plocha orné půdy, (BPEJ 2.21.10). K. ú. Kluk.

P 12


17 b.j.

0,85 ha

Plocha zahrádkové osady při ulici U Bažantnice, navržena přestavba na smíšené komerční plochy jako barieru pro bydlení v rodinných domech. Plocha TTP, zahrada K ú Poděbrady

CELKEM 41 b.j.

CELKEM 2,05 ha

2 lok.

(SK) varianta B Z 6e


44 b.j.

2,23 ha

Lokalita smíšených ploch mezi areálem KBH Velkoobchod, Meyra ČR a navrženým bydlením v rodinných domech. Plocha orné půdy a ostatní plocha, (BPEJ 2.04.01), K. ú Poděbrady.

Z 18


24 b.j.

1,20 ha

Lokalita pro smíšené funkční využití v sousedství čerpací stanice pohonných hmot. Plocha orné půdy, (BPEJ 2.21.10). K. ú. Kluk.

P 12


17 b.j.

0,85 ha

Plocha zahrádkové osady při ulici U Bažantnice, navržena přestavba na smíšené komerční plochy jako barieru pro bydlení v rodinných domech. Plocha TTP, zahrada K ú Poděbrady

CELKEM 85 b.j.

CELKEM 4,28 ha

3 lok.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – lázeňské (SL) Jsou navrženy uvnitř lázeňského území města na k.ú. Poděbrady. Vedle ubytování lázeňských hostů a bydlení rezidentů umožňují umístění širšího spektra doprovodných funkcí, především souvisejících s provozem lázeňství. Celkem jsou tyto zastavitelné a přestavbové plochy vymezeny na 1,53 ha (obě varianty).

35

(SL) varianta A/B Z 14 / Z 11

Nová plocha

4 b.j.

0,27 ha

Obytná lokalita přiléhající k ulicím Štefánikova a 9. května. Ostatní plocha - není ZPF. K. ú Poděbrady.

P 16

Nová plocha

19 b.j.

1,26 ha

Navržená přestavba ploch výrobních areálů severně nad zimním stadionem po ulici Olbrachtovu na obytné smíšené plochy. Ostatní pl., zahrada. K. ú. Poděbrady.

CELKEM 23 b.j.

CELKEM 1,53 ha

2 lok.

Porovnání variant dle počtu navržených bytových jednotek Varianta A Celkem v bytových domech a plochách smíšených obytných

219 b.j.

Celkem v rodinných domech

655 b.j.

Celkem varianta A

874 b.j.

Varianta B Celkem v bytových domech a plochách smíšených obytných

328 b.j.

Celkem v rodinných domech

638 b.j.

Celkem varianta A

964 b.j.

Porovnání variant dle uspořádání navržených obytných ploch Varianta A Tato varianta do velké míry přebírá řešení navržené již ÚPSÚ Poděbrady. Rozhodující rozvoj je vymezen prostřednictvím severovýchodní rozvojové osy v oblasti Koutecké čtvrti. S ohledem na to, že se jednalo o nejaktivnější území, v němž byla realizována rozhodující část obytné výstavby v uplynulých letech, byly prostřednictvím změny ÚPSÚ do návrhového období dokonce přesunuty lokality územních rezerv. Proto koncept ÚP Poděbrady předpokládá (v obou variantách), že území neztratí atraktivitu a bude sem nadále směřovat největší zájem o výstavbu bytů. Jádro nové čtvrti tvoří veřejné prostranství navazující za železniční tratí na historickou osu arch. Jandy, centrální část je tvořena bytovými domy přirozeně přecházejícími směrem do krajiny do zástavby rodinných domů se zahradami. Další lokalitou, posunující budoucí severovýchodní hranici města na obdobnou úroveň, jako předchozí okraj Koutecké čtvrti, je oblast Žižkova předměstí za mateřskou školou a sportovním areálem až k silnici III/32916. Její součástí bylo původně pouze úzké jihovýchodně položené území končící ulicí Jahodovou. Po dohodě s pořizovatelem došlo k rozšíření o navazující přestavbovou lokalitu zahrádkové osady, takže z důvodů celkových bilancí byla naopak přesunuta lokalita přiléhající ze západu k ulici Koutecké mezi územní rezervy. Obě tato území obaluje po severovýchodním okraji nově navržený „zelený perimetr“ jako součást lokálního systému ÚSES, který tvoří přirozený přechod severního okraje města do krajiny, umožňuje provozování sportovně rekreačních aktivit obyvatel, vedení pěších a cyklistických tras a má i funkci ochrannou. 36

Třetím tradičním přestavbovým územím je zahrádková osada situovaná západně od Poděbradské bažantnice. Na základě podrobnější dokumentace má území v katastrální mapě vloženou novou parcelaci pro stavbu rodinných domů. Jeho západní okraj poblíž železniční trati tvoří lokalita ploch smíšených komerčních s izolační zelení tvořící hlukovou clonu pro rodinnou výstavbu. Čtvrtým, ve značném rozsahu opět převzatým rozvojovým územím, je místní část Kluk, kde již u řady stavebních pozemků došlo k zanesení parcelace do katastrální mapy. Po schválení ÚPSÚ ovšem v této oblasti došlo k vymezení aktivní zóny záplavového území, takže je realizace výstavby na navržených lokalitách podmíněna stavbou protipovodňových opatření. Zbývající drobnější zastavitelná obytná území většinou doplňují okraje dnešní zástavby. Varianta B Hlavní rozvojové území v oblasti Koutecké čtvrti se od varianty A odlišuje jiným řešením západního okraje včetně dopravní obsluhy a dále velkorysým rozvinutím veřejného prostranství v centru navržené čtvrti do rozlehlé parkové plochy opakující v menším podání lázeňský park před železniční tratí. Území Žižkova předměstí a zahrádkových osad jsou řešena v obou variantách shodně. Zcela odlišný je však návrh funkčního uspořádání oblasti ležící východně od ulice Koutecké. Varianta A zde přebírá řešení ÚPSÚ Poděbrady a navrhuje sem plochy výroby a skladování – lehký průmysl. Ve variantě B tvoří území pokračující pás obytné výstavby vhodně zelení a komerčními plochami odcloněné jednak od železniční trati, jednak od ploch výroby. Severozápadní část lokality by pak tvořila územní rezervy pro další rozvoj města. Poslední významným rozdílem od varianty A je absence většího množství zastavitelných obytných ploch v místní části Kluk. Tato varianta reaguje na informaci, že by se první etapa budování protipovodňových opatření měla týkat území Polabce a Kostelního předměstí. Rozvoj města je tedy navržen v jeho severní části a proti povodni neochráněné území Kluku má navrženu jednu lokalitu ležící mimo aktivní záplavové území. NAVRŽENÉ PLOCHY REKREACE PLOCHY REKREACE – zahrádkové osady (RZ) Na území města dochází v této oblasti k poněkud paradoxnímu jevu. Již delší dobu probíhá proces postupné transformace rozsáhlých území zahrádkových osad na východním okraji města na plochy bydlení v rodinných domech, současně se však objevil i opačný trend požadující rozšíření jedné ze zahrádkových osad o přilehlou lokalitu v k.ú. Poděbrady. Celkem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny na 1,33 ha (obě varianty). PLOCHY REKREACE – plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Lokalita chátrajícího statku v k.ú. Polabec v aktivním záplavovém území je výzvou k hledání řešení, které by dokázalo zvrátit dosud nepříznivý vývoj areálu. Koncept územního plánu zde navrhuje přestavbovou plochu staveb pro hromadnou rekreaci o celkové velikosti 4,49 ha (obě varianty). PLOCHY REKREACE – rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) V převážné míře jde o plochy v okolí bývalého dobývacího prostoru – jezera v k.ú Poděbrady a Kluk, kde byly plochy pro rekreaci navrženy již v ÚPSÚ. Jedná se o území s velkým rekreačním potenciálem, i v současnosti hojně využívané k odpočinku a vodním sportům. Koncept ÚP Poděbrady je v dopravně dostupných polohách doplňuje plo37

chami občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení a na přání pořizovatele také plochou určenou ke stavbě divadla. Mimo toto území je rekreační plocha vymezena v Oboře severozápadně od ulice Bílkovy v k.ú. Kluk a jihovýchodně od plavební komory v k.ú. Poděbrady. Celkem jsou tyto plochy vymezeny na 13,73 ha (obě varianty). NAVRŽENÉ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – veřejná infrastruktura (OV) Na k.ú. Poděbrady jsou navrženy dvě plochy občanského vybavení dle ÚPSÚ Poděbrady – rozvojová plocha pro základní školu na Žižkově předměstí a areál HZS v sadech S. K. Neumanna. Dalšími lokalitami jsou plocha pro rozvoj vysokého školství u ulice Na Hrázi, plocha pro areál divadla nedaleko jezera a stanice ochrany přírody v Kluckém luhu Huslík. Celkem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny na 5,51 ha (obě varianty). Ve variantě B je vedle toho vymezena územní rezerva pro rozvoj centrální části severozápadní obytné lokality. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – komerční zařízení (OM) Tyto plochy jsou v konceptu ÚP navrženy v lokalitě mezi ulicí Za Nádražím a železniční tratí (určeno pro konkrétního investora v oblasti komerčního občanského vybavení, dále jako změna funkčního využití chráněného objektu Sanspareil z ploch občanského vybavení - tělovýchovných a sportovních zařízení na komerční občanské vybavení, k obdobnému využití je z ÚPSÚ převzata přestavba protějšího nevyužívaného objektu technické infrastruktury. Varianta B pak doplňuje touto plochou s rozdílným způsobem využití centrální část severozápadní obytné lokality. Celkem jsou tyto zastavitelné a přestavbové plochy vymezeny na 1,16 ha (var. A), resp. 1,79 ha (var. B). V obou variantách je vedle toho dle rozsahu z ÚPSÚ vymezena územní rezerva v sousedství silnice I/38. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Jak již bylo zmíněno, plochami občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení byly doplněny plochy rekreace v okolí bývalého dobývacího prostoru, dnes k rekreaci využívaného jezera. Menší lokality pak doplňují navržené obytné enklávy. Obě varianty se liší pouze ve velikosti nejseverněji situované plochy. Celkem jsou tyto zastavitelné a přestavbové plochy vymezeny na 5,9 ha (var. A), resp. 5,88 ha (var. B). PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – sportovní přístaviště (OSx) V souvislosti se zvyšujícím se provozem sportovních a rekreačních plavidel na řece labi vymezil koncept ÚP Poděbrady plochu sportovního přístaviště v lokalitě Zámostí. Podobné zařízení by mělo přispět k rozšíření nabídky o atraktivní sportovně rekreační činnost v dosahu centra města a přivést sem nové návštěvníky s potenciálem využívání navazujících služeb. Celkem je tato zastavitelná plocha vymezena na 0,72 ha (obě varianty). Dále je v návaznosti vymezena územní rezerva této plochy pro případný další rozvoj přístaviště. NAVRŽENÉ PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – drobná a řemeslná výroba Jedna z vhodných forem nabídky pro vznik nových pracovních příležitostí při rekultivaci poškozeného území města. V obou variantách se jedná o tři přestavbová území převzatá z ÚPSÚ Poděbrady v okolí ulic Fügnerova – Družstevní a Jiráskova – Jungmannova. Ve variantě B pak jsou navrženy také dvě nové lokality v severozápadní rozvojové oblasti jako přechod mezi průmyslovým a obytným územím. Celkem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny na 1,81 ha (var. A), resp. 3,64 ha (var. B). V obou variantách je vedle 38

toho dle rozsahu z ÚPSÚ vymezena územní rezerva v sousedství silnice I/38 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – lehký průmysl Jsou beze zbytku převzaty z ÚPSÚ Poděbrady. Jedná se většinou o plochy navazující na stávající výrobní areály buď jako plochy pro jejich další rozvoj nebo nabídkové plochy pro nové investory, které využívají výhod společné obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou bez zatěžování nových území. Celkem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny na 19,41 ha (var. A), resp. 8,6 ha (var. B). Další navržené plochy s rozdílným způsobem využití jsou popsány dále v jednotlivých textech s příslušnou problematikou. a)

b)

Správní území města Poděbrady je v návrhu územního plánu rozvíjeno jako souvislý celek urbanizovaných a neurbanizovaných ploch. Prostorové uspořádání města je harmonizováno vzájemnými vyváženými vztahy a vazbami území a ploch zastavěných (urbanizovaných) a určených k zastavění (zastavitelných ploch) na straně jedné a z území a ploch nezastavěných (neurbanizovaných) na straně druhé. Plošný rozvoj města je realizován v rozsahu převzatém do značné míry z dosud platného Územního plánu sídelního útvaru Poděbrady, a to zásadně v návaznosti na zastavěné území tak, aby byla doplňována stávající urbanistická struktura vytvářen co nejpřirozenější přechod okraje zástavby do navazující krajiny. Ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty.

c)

Je rozvíjen harmonický soulad přírodní krajinotvorné složky se složkami nestabilními, které do území zavedl člověk, tzn., že se jedná především o doplnění a upřesnění prvků ekologické stability, včetně propojení zastavěného území s volnou krajinou.

d)

Územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“) vymezený v konceptu Územního plánu Poděbrady vychází ze dvou základních dokumentů platných pro řešené území. Jednak je to schválený územní systém ekologické stability (ÚSES) na lokální úrovni v platném územním plánu města (ÚPSÚ Poděbrady zpracovatel části ÚSES Ing. Petr Novotný 1998) a dále nově zpracovaný územně plánovací podklad –„ Zásady územního rozvoje Středočeského kraje II.3. Územní systém ekologické stability“ (Ing. Vladimír Mackovič, U24 s.r.o. Praha. 03/2011), který upřesnil původní vymezení nadregionální a regionální hierarchie ÚSES zpracovaný jako „Nadregionální a regionální ÚSES ČR – Územně – technický podklad (ÚTP) (BÍNOVÁ L., 1996). Oba tyto dokumenty byly v konceptu ÚP Poděbrady v zásadě plně respektovány a ve smyslu platných Metodik byly zpřesněny jednotlivé skladebné segmenty na lokální úrovni s přesností na hranici jednotlivých pozemkových parcel. Byla dodržena jak reprezentativnost biotopů skladebných prvků, tak i prostorové parametry (prostorová diferenciace) příslušné hierarchie ÚSES ve shodě s Metodickým pokynem MŽP ČR k postupu, zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního územního systému ekologické stability č.j.: 600/760/94-OOP/2490/94 a dalšími pozdějšími podklady např. Rukověť projektanta místního ÚSES –Löw J. a kol., Brno 1995, Metodické postupy projektování lokálního ÚSES - Maděra P., Zimová E., Brno 2005 atd.). Zpřesněné vymezení skladebných prvků ÚSES, jak vložená biocentra do nivní osy NRBK - nadregionálního biokoridoru K10 (údolní niva řeky Labe v části Stříbrný roh – Polabský luh), tak i zpřesněné vymezení skladebných prvků v paralelní hygrické větvi lokálního systému v ochranné zóně nivní a vodní osy NRBK 39

K10 vycházelo z vymapovaných skupin typů geobiocénů (převzaté podklady z platného ÚPSÚ Poděbrady) při respektování biotopů v rámci mapování NATURA 2000. Na západním okraji posuzovaného území je jen velmi malou částí vymezena osa teplomilných doubravních a borových ekosystémů nadregionálního biokoridoru NRBK K10, která pro skutečně nepatrné dotčené území nebyla zpřesněna (vymezena) na lokální úrovni a byla převzata z nového podkladu vyšší hierarchie ÚSES (ZÚR Středočeského kraje.

NRBK K10 Stříbrný roh – Polabský luh - osa vodní a nivní

NRBK K10 Stříbrný roh – Polabský luh - osa teplomilná doubravní, borová a mezofilní hájová NRBC 7 Polabský luh

Zmenšený výřez nově vymezeného ÚSES pro návrh ZÚR Středočeského kraje (zdroj: www.krstredocesky.cz)

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o historicky využívanou zemědělskou krajinu, ve značné míře s provedeným odvodněním (meliorace) se jedná zpravidla o mozaiku biotopů mezofilní ovsíkové louky T1.1 a vysoké mezofilní a xerofilní křoviny K3 podél odvodňovacích kanálů, kde jsou biotopy rákosin eutrofních stojatých vod M1.1. V nivě Labe se jedná mj. o biotopy rákosin eutrofních stojatých vod M1.1, pobřežní vegetace potoků M1.5, mezotrofní vegetace bahnitých substrátů M1.6, makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod – ostatní porosty V1F, makrofytní vegetace mělkých stojatých vod – ostatní porosty V2C, mezofilní ovsíkové louky T1.1, aluviální psárkové louky T1.4, mokřadní olšiny L1, tvrdé luhy nížinných řek s vysokou diverzitou L2.3A, tvrdé luhy nížinných řek člověkem ovlivněné L2.3B, měkké luhy nížinných řek L2.4 a hercynské dubohabřiny L3.1. Z dalších podkladů byl využit mapový podklad se zákresem potenciální přirozené vegetace, když říční aluvium je v 5 jilmová doubrava Querco-Ulmetum, severovýchodní část je v 1 střemchová jasanina Pruno-Fraxinetum místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae, na západě a na jihu je v 8 lipová doubrava Tilio-Betuletum.

40

18

1

24

5 8

8

5

Výřez mapy se zákresem bioregionu a biochor (zdroj: www.mapy.nature.cz)

Dále byly využity podklady z Biogeografického členění ČR (CULEK M. A KOL. 1996 a 2003) pro vymezení bioregionů a biochor České republiky. V řešeném území se jedná o 1.7 Polabský bioregion. V rámci tohoto bioregionu pak byly vymezeny následující biochory ve 2. buko-dubovém vegetačním stupni: 2Db Podmáčené sníženiny na bazických zeminách 2. v.s. – similární biochora v inundaci řeky Labe 2 Lh Širší hlinité nivy 2. vegetačního stupně – kontrastně similární biochora navazující na předchozí typ v aluviu řeky Labe 2RE Plošiny na spraších 2. vegetačního stupně – homogenní biochora s monotónním reliéfem navazující na aluvium řeky Labe v severní části 2RN Plošiny na zahliněných píscích 2. vegetačního stupně – similární biochora rozsáhlých nižších i vyšších teras řeky Labe 2RV Plošiny s pahorky na vátých píscích 2. vegetačního stupně – extrémní typ kontrastně similární biochory na modelovaných písečných přesypech v jižní části řešeného území.

41

e)

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

e1)

Doprava Silniční doprava - širší vztahy Komunikační skelet řešeného území tvoří na jihu ve směru V - Z dálnice D11 a ve směru S - J silnice I/38 (napojena na D11 v křižovatce Poděbrady - jih). Na tento základní "komunikační kříž" je město napojeno od západu radiálou II/611 s vazbou na D11 přes křižovatku Poděbrady - západ a přivaděč II/329. Radiála II/611 mezi Klukem a Polabcem cílí na stávající most přes Labe, diametrálně protíná centrální oblast a přechází na východě v radiálu napojující silnice II/611 (Hradec Králové) a I/32 (Jičín), která plní i funkci dálničního přivaděče z D11 křižovatky Poděbrady - východ. Od SZ je město napojeno pravobřežní radiálou II/331 na Nymburk. Základní vnější komunikační systém města dotvářejí tři podružné radiály od SV a to III/33016 (Velké Zboží - Křečkov, II/329 (Koutecká Kouty - Netřebice a III/32916 (Pátecká - Pátek). Levobřežní území, respektive Kluk, napojuje od JZ silnice III/3298 (Kluk - Sokoleč). Vývoj intenzit silniční dopravy - mimo město:

1990

2000

2005

Porovnáním výsledků celostátního sčítání dopravy z let 1990, 2000 a 2005 jsou patrné vlivy nárůstu objemu dopravy, postupu stavby D11 a zavedení dálničního poplatku (1.1.1995) na intenzity vnější dopravy ve vazbě na město Poděbrady. Výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2010 nejsou s předcházejícími přímo porovnatelné 1) . (Viz strany 43 a 45). Obecně však lze konstatovat, že intenzity dopravy na dálniční a silniční síti ČR od roku 2005 celkově stagnovaly. Byl zaznamenán pokles intenzit u nákladních vozidel, naopak významně narostly intenzity motocyklů. ___________________________________ Poznámka: Výsledky sčítaní z r.1990 představují stav D11 zprovozněné po výjezd 18 (Sadská) a to i když byla D11 koncem roku 1990 zprovozněna po výjezd 42.

1)

Přepočtové koeficienty byly oproti roku 2005 aktualizovány a odpovídají variacím intenzit dopravy v roce 2010. Oproti metodice roku 2005 a předchozím došlo z důvodu využití výsledků pro další účely ke změně v počítání nákladních souprav do výsledků. Dříve (r. 2005 a předchozí) byly nákladní soupravy počítány do výsledků za dvě vozidla (tahač a návěs či nákladní automobil a přívěs). Nyní jsou počítány jako jedno vozidlo (návěsová souprava nebo nákladní vozidlo s přívěsem).

42

43

Vývoj intenzit silniční dopravy - ve městě: Na základní komunikační síti města můžeme ve vybraných sčítacích úsecích sledovat změny intenzit především vnitřní a radiální dopravy. 1990 TAB.

2000 2005

Z výsledků celostátního sčítání je na první pohled patrná absence jednoznačného trendu vývoje intenzit dopravy ve městě. Viz. tabulka procentních nárůstů a poklesů intenzit, vztažených k roku 2000. ____________________________________ Poznámka: I když je možné některé nerovnoměrnosti ve vývoji intenzit vysvětlit (např. nárůstem vnitřní dopravy úseku 1-3305, vyvolané novou zástavbou v území

44

Za tratí - Koutecká), neumíme bez podrobné analýzy bezchybně a jednoznačně vysvětlit ostatní nelogické hodnoty intenzit, např. na Husově ul. Pro vlastní návrh komunikační sítě proto vycházíme z vlastních směrových dopravních průzkumů, provedených v letech 1994 a 2001. V roce 2006 jsme pak na vnějším kordonu provedli ověřovací směrový DP tranzitní a radiální dopravy.

45

Souhrnný přehled - Intenzity dopravy 2010 - Poděbrady Kom.

Úsek

1990

2000

2005

2010

Začátek

Konec

D11

1-8340

---

14 984

23 700

29 566

Vrbová Lhota

Kluk

D11

1-8350

---

13 674

21 100

27 670

Kluk

Libice

D11

1-8360

---

---

---

21 897

Libice

Dobšice

32

1-3356

---

16 217

22 672

5 713

x s D11

x y 611

38

1-1710

3 175

5 322

7 558

5 338

Nymburk k.z.

zaús.38I

38

1-1717

---

---

---

7 198

zaús.38I

x s 611

38

1-1726

---

6 417

6 594

7 081

x s 611

x s D11

38

1-1720

---

9 051

11 985

8 673

x s D11

hr.okr.Nymburk a Kolín

329

1-3306

---

3 963

4 520

4 365

x s D11

zaús.do 611

329

1-3301

3 907

7 700

8 126

5 979

Poděbrady, vyús.z 611

Poděbrady, zaús.331

329

1-3302

---

2 431

3 317

3 214

MK k nádraži - Alešova

Poděbrady k.z.

329

1-3311

---

3 509

2 617

4 069

Poděbrady, zaús.331

MK k nádraži - Alešova

329

1-3310

281

601

723

3 214

Poděbrady k.z.

vyús.32921

331

1-3330

---

5 205

4 791

4 638

x s 38I

Poděbrady z.z.

611

1-0690

10 829

4 534

5 657

4 317

vyús.330 a 334

zaús.329

611

1-0696

11 099

6 791

7 683

7 501

zaús.329

x s 38

611

1-0710

12 691

12 737

8 175

9 316

x s 38

Poděbrady z.z.

611

1-0712

---

12 737

14 325

10 336

Poděbrady z.z.

Poděbrady, vyús.329

611

1-0711

10 608

7 776

10 725

9 128

Poděbrady, vyús.329

Poděbrady k.z.

611

1-0720

10 101

10 434

9 382

7 616

Poděbrady k.z.

zaús.do 32

32916

1-3305

1 220

3 495

3 781

2 043

Poděbrady, ul.Puškinova

Poděbrady k.z.

12 345 - hodnota převzatá ze sousedního sčítacího úseku 46

SMĚROVÉ DOPRAVNÍ PRŮZKUMY V letech 1994, 2001 a 2006 jsme v Poděbradech uskutečnili směrové dopravní průzkumy. Ty byly prováděny metodou zápisu IČ (SPZ), s cílem zjistit mezioblastní dopravní vztahy tranzitní, radiální a vnitřní dopravy. SMĚROVÝ DOPRAVNÍ PRŮZKUM 1994 Čtyři vnitřní a sedm vnějších dopravních oblastí. Čtyřhodinový průzkum (14:0018:00), zachycující odpolední dopravní špičku, doplněný 16-ti hodinovým průzkumem intenzit dopravy v šesti rozhodujících profilech. Průzkum byl realizován jako součást P+R ÚPSÚ Poděbrady a jeho výsledky byly podkladem pro návrh variantního dopravního řešení územního plánu Poděbrad (1.koncept - březen 1995). Dle výsledků předmětného průzkumu byl vytvořen dopravní model (CityPlan Praha s.r.o.), na kterém byly posouzeny varianty konceptu dopravního řešení ÚPSÚ Poděbrady a do návrhu ÚPSÚ nejúčinnější dopravní řešení. Z výsledků průzkumu zde pro zajímavost uvádíme pouze schema mezioblastních vztahů a podíly tranzitní, radiální a vnitřní dopravy. PODĚBRADY 1994

(%)

TRANZITNÍ DOPRAVA

11,2

RADIÁLNÍ DOPRAVA

55,8

VNITŘNÍ DOPRAVA

33,0

▲ SCHEMA MEZIOBLASTNÍCH DOPRAVNÍCH VZTAHŮ - PODĚBRADY 1994

DOPRAVNÍ PRŮZKUM 2006 Oproti roku 1994 jsme zvýšili podrobnost průzkumu. Sledované území bylo rozděleno na 4 vnitřní a 11 vnějších dopravních oblastí. Průzkum byl tříhodinový (15:00-18:00), doplněný 16-ti hodinovým průzkumem intenzit dopravy v šesti doplňujících profilech. (Průzkumem bylo zaznamenáno 14861 průjezdů vozidel a 4582 SPZ). Dále byl po 24 hod. sledován dinamický průběh klidové dopravy v centrální části města. Průzkum byl realizován jako součást Průzkumů a rozborů dopravního generelu Poděbrad. (Vlastní generel dopravy však nebyl později zastupiteli města doporučen k realizaci). Schéma mezioblastních dopravních vztahů na následující straně. 47

VÝSLEDKY SMĚROVÉHO DOPRAVNÍHO PRŮZKUMU _ SCHEMA MEZIOBLASTNÍCH DOPRAVNÍCH VZTAHŮ _ PODĚBRADY 2001

48

DOPRAVNÍ PRŮZKUM 2006 Dopravní průzkum provedený v roce 2006 je sondou, mající za úkol zjistit změny a vývoj hlavních charakteristik dopravního problému Poděbrad za posledních 5 let, tzn. od roku 2001, kdy byl v Poděbradech proveden poslední dopravní průzkum. Současně pak provedený průzkum tranzitní dopravy 2006 bude sloužit jako podklad pro zjištění změn intenzit tranzitní dopravy, po uvedení do provozu úseku dálnice D11 Poděbrady - Hradec Králové (prosinec 2006). Dopravní průzkum 2006 se změřil na průzkum intenzit dopravy se zaměřením na zjištění tranzitní dopravy na dvou rozhodujících trasách zatěžujících zastavěné území města (II/611 směr Praha - II/611 resp. I/11 směr Hradec Králové a II/331 směr Nymburk - II/611 směr Hradec Králové). Kontrolní směrová průzkum intenzit dopravy 2006 Průzkum intenzit tranzitní a radiální dopravy byl proveden v úterý 14. a ve středu 15. listopadu 2006, ve třech sledovaných profilech : 1) OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA - silnice II/611 - směr Praha - profil u obchodu Oáza. 2) U VODÁRNY - silnice II/611 - směr Hradec Králové - profil u vodárny. 3) VELKÉ ZBOŽÍ - silnice II/331 - profil za vjezdem do areálu Poděbradka Sledované 2 směry tranzitní dopravy (II/611 Praha - II/611 Hradec Král. a II/331 Nymburk - II/611 Hradec Král.) představují 79,2 % z celkového objemu tranzitní dopravy projíždějící zastavěným územím města. (II/611 Pha - II/611 HK = 55,6% a II/331 NB - II/611 HK 23,6%). Radiální doprava ve sledovaných 3 profilech pak představuje 82 % z celkového objemu radiální dopravy (II/611 Pha = 41,4%, II/611 HK = 23,6% a II/331 NB = 17,0%). Z uvedeného vyplývá, že sledovaný vzorek je plně dostačující. Na 3 sledovaných profilech bylo zachyceno 82,5 % jízd ze všech radiál. a tranzitních jízd. Výsledky směrového DP Poděbrady 2006: Suma oba směry

Okružní křižovatka + U Vodárny

Tranzit

Radiální

09:00 - 10:00

658

87

13%

571

87%

10:00 - 11:00

647

85

13%

562

87%

11:00 - 12:00

568

67

12%

501

88%

14:00 - 15:00

685

86

13%

599

87%

15:00 - 16:00

758

91

12%

667

88%

Celkem

3316

416

13%

2900

87%

Suma oba směry

Vel. Zboží + U Vodárny

09:00 - 10:00

571

75

13%

496

87%

10:00 - 11:00

422

63

15%

359

85%

11:00 - 12:00

486

67

14%

419

86%

14:00 - 15:00

579

65

11%

514

89%

15:00 - 16:00

598

52

9%

546

91%

Celkem

2656

322

12%

2334

88%

-

Tranzit

Radiální -

49

Z TOHO STŘEDNÍ A TĚŽKÁ NÁKLADNÍ VOZIDLA Suma oba směry

Okružní křižovatka + U Vodárny

Tranzit

Radiální

09:00 - 10:00

75

6

8%

69

92%

10:00 - 11:00

83

9

11%

74

89%

11:00 - 12:00

64

7

11%

57

89%

14:00 - 15:00

69

4

6%

65

94%

15:00 - 16:00

60

7

12%

53

88%

Celkem

351

33

9%

318

91%

Suma oba směry

Vel. Zboží + U Vodárny

09:00 - 10:00

61

10:00 - 11:00 11:00 - 12:00

-

Tranzit

Radiální -

11

18%

50

82%

59

7

12%

52

88%

71

12

17%

59

83%

14:00 - 15:00

42

7

17%

35

83%

15:00 - 16:00

47

6

13%

41

87%

Celkem

280

43

15%

237

85%

ŠPIČKOVÁ HODINA 15:00 - 16:00

ZÁSADY NÁVRHU ZÁKLADNÍHO KOMUNIKAČNÍHO SYSTÉMU ÚP PODĚBRADY Návrh vychází z dopravním modelem ověřeného komunikačního řešení ÚPSÚ Poděbrady. Vývoj intenzit dopravy a včetně jejího směrového rozdělení potvrdil správnost modelem vytvořené prognózy dopravního vývoje ve městě a zásad komunikačního řešení, reagujícího na předpokládané výrazné snížení objemu tranzitní dopravy (po dokončení D11) a nárůst dopravy radiální a vnitřní. Porovnání vývoje poměru tranzitní a radiální dopravy ve městě: PODĚBRADY

1994

2001

2006

TRANZITNÍ DOPRAVA

16,7 %

15,1 %

13,0 %

RADIÁLNÍ DOPRAVA

83,3 %

84,9 %

87,0 %

Návrh oproti stávajícímu ÚPSÚ opouští trasu nové Pražské radiály v jižní poloze (s mostem u „Hydra“) a ponechává ve variantě B rezervní koridor radiály v návaznosti na Mánesovu ulici a vazbě na severní rozvoj města. V této souvislosti oproti ÚPSÚ variantně rektifikuje i trasu Nymburské radiály. Návrh nesleduje požadavky na trasování severní tangenty a to z důvodu její prokazatelné dopravní neúčinnosti a s tím související ekonomickou nezdůvodnitelností. Návrh oproti ÚPSÚ opouští variantu středního (třetího) mimoúrovňového křížení s železniční tratí a jeho plochu věnuje řešení klidové a hromadné dopravy. Návrh, v rámci možného, odstraňuje stávající dopravní bariéry a vytváří předpoklad k účinnějšímu rozdělení vnitřní dopravní zátěže. 50

KLIDOVÁ DOPRAVA Návrh řešení klidové dopravy vychází ze dvou dopravních průzkumů centrální oblasti města (tj. i „centrálního“ parkovacího problému města) realizovaných v r. 2001 a 2006 :

2001

2006

1200

1000

POČET AUTOMOBI

800

600

400

200

0 0:00

8:00

9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 24:00 HODINA

PODĚBRADY - CENTRÁLNÍ OBLAST: POMĚR OBSAZENOSTI PARKOVIŠŤ 2001 - 2006

51

automobily návštěvníků automobily rezidentů automobily odstavené 1000

Počet parkujících automobilů

900 800

720

757

793

762

732

741

749 669

700

589 498

600

406

500 400 300 200

133

100 0

150

102

79

47 79

0:00

8:00

44 79

41 79

42 79

42 79

44 79

46 79

63 79

79 79

85 79

91 79

9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00

133 79 24:00

Hodina

CENTRÁLNÍ OBLAST - OBSAZENOST 2001

Počet parkujících automobilů

1200 1000

860

913

877

849

774 800

821

834

790

661

560

498

600 233 400

161

200

238

0

105

106

100

79

79

79

79

0:00

8:00

91 79

90 79

104

109

110

100

153

166

79

79

79

79

79

79

9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00

238 79 24:00

Hodina

CENTRÁLNÍ OBLAST - OBSAZENOST 2006

52

BILANCE OBSAZENOSTI PARKOVIŠŤ VE ŠPIČKOVÉ HODINĚ (11:00) POČET PARKOVACÍCH STÁNÍ

PARK. AUTOMOBILY VE ŠPIČ. HODINĚ

OBLAST

PARKOVÁNÍ

PARKOVÁNÍ

PARKOVÁNÍ

SOUČET

POČET

BILANCE

VYUŽITÍ

SČÍTÁNÍ

VYZNAČENÉ

NEVYZNAČENÉ

REZERVÉ

(STÁNÍ)

(VOZIDEL)

(+/- STÁNÍ)

(%)

A B C D1 D2 D3 E F G H I J K+L M N O P

54 8 20 65 8 19 12 123 64 27

56 13 7 67 39 52 111 10 98 149 18 10 6 -

1 8 41 1 1 3 2 28 4 5 3 7 1 -

55 72 61 14 65 16 70 41 99 127 138 101 156 19 74 6 27

35 82 60 11 55 21 75 24 110 138 128 50 125 31 76 20 42

+20 -10 +1 +3 +10 -5 -5 +17 -11 -11 +10 +51 +31 -12 -2 -14 -15

63,6 113,9 98,4 78,6 84,6 131,3 107,1 58,5 111,1 108,7 92,8 50,5 80,1 163,2 102,7 333,3 155,6

CELKEM

400

636

105

1141

1083

+58

94,9%

ZÁSADY NÁVRHU KLIDOVÉ DOPRAVY Stávající ÚPSÚ Poděbrady vytvořil svým nadčasovým návrhem předpoklad k realizaci komfortního řešení stávajícího parkovacího problému. Provedené dopravní průzkumy potvrdily správnost (až nadnesenost) prognostických předpokladů nárůstu poptávky po nových plochách klidové dopravy. Koncept ÚP Poděbrady situačně rektifikuje dosavadní návrh klidové dopravy v intencích očekávané potřeby do nového situování centrálních městských parkovacích garáží. Zaměňuje dosavadní návrh podzemních HG u zámku (100 stání) za novou polohu nadzemních HG u nádraží (cca 150 stání). Sice tím zhoršuje dostupnost pro rozhodující objem vnější dopravy, zato ale nabízí terminálovou výhodu a snadnější realizaci HG. HROMADNÁ DOPRAVA Návrh ponechává stávající koncepci řešení hromadné dopravy a vytváří předpoklad k řešení terminálové plochy v prostoru autobusového a železničního nádraží a to i ve spojitosti s centrálními hromadnými garážemi (princip P+G). VODNÍ DOPRAVA Dosavadní požadavky na rozvoj Labské vodní cesty, vyjádřené ve stávajícím ÚPSÚ Poděbrady, tj.zajištění: - rezervní plochy pro 2.plavební komoru v poloze mezi hydroelektrárnou a stávající komorou, - rezervní plochu při pravém břehu pro rozšíření nájezdu do horní rejdy plavební komory, - rezervní plochy pro zvětšení vnitřních oblouků Labe o poloměru 165 m, představují zásadní kolizi s nadregionálním biokoridorem resp. biocentrem Labský luh. Koncept ÚP ponechává řešené této kolize do projednání. 53

Návrh reaguje na stále se zvětšující intenzitu provozu sportovních a rekreačních lodí vymezením přístaviště sportovních lodí. Návrh předpokládá zachování, respektive obnovení rekreační linky osobní dopravy v úseku Nymburk - Oseček (Kolín) se stávajícími přístavišti. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Tento segment dopravy, vyžadující náležitou podrobnost návrhu, je průběžně řešen oborovými generely a podrobnější dokumentací. Návrh ÚP Poděbrady ponechává z ÚPSÚ v prodloužení ulice Na vinici záměr nové pěší lávky umožňující napojení Polabce a zpřístupnění levobřežního vycházkového území.V je navržena DOPRAVNÍ VYBAVENOST Situování autoopraven a doplňující dopravní vybavenosti bude preferováno do území služeb. Hlavní městská čerpací stanice pohonných hmot zůstává v místě stávající, na II/611 v Kluku. Doplňkově je navržena nová ČS v severní partii města při silnici I/38 e2)

Zásobování vodou SOUČASNÝ STAV Město Poděbrady je zásobováno pitnou vodou z rozsáhlého vodárenského systému,který svým rozsahem,kapacitou a výčtem vodárenských zařízení přesahuje rámec řešeného území. Kromě Poděbrad a jeho místních částí Kluk, Polabec, Přední Lhota a Velké Zboží zásobuje i oblast Nymburk a Městec Králové. Správcem veškerých zařízení je VAK a. s. Nymburk Zdroje vody Rozsáhlá síť zdrojů podzemní vody se nachází po obou stranách Labe jižně od města. Původní městské prameniště ("staré prameniště") je v sousedství komunikace směrem na Hradec Králové. Jeho součástí byla i úpravna vody a čerpací stanice,která upravenou vodu čerpala výtlačným potrubím DN 200 mm do věžového vodojemu. Vydatnost v této oblasti činí cca 40 l/s a tyto zdroje jsou dosud využívány. Prameniště "Kluk" tvoří 9 vrtů v území na levém břehu Labe. Jsou to vrty LC 11, LC 12, LC 13, LC 20, LC 21, LC 26, LC 27, LC 31 a LC 32. Surová voda je soustřeďována ve společné čerpací stanici a odtud je výtlačným potrubím DN 400 mm dopravována do nové úpravny vody v sadech S.K.Neumanna. Vydatnost tohoto prameniště činí cca 90 l/s. Prameniště "Choťánky" tvoří 10 vrtů na pravém břehu Labe.V současné době jsou vystrojeny pouze čtyři vrty a to HV 1 – HV 4. Voda z nich je dopravována před starou úpravnu,kde je napojena na systém starého prameniště a pak společně čerpána výtlakem DN 400 do nové úpravny vody. Kapacita tohoto prameniště se udává 100 l/s,dnes se nevyužívá ani z poloviny.

54

Ochranná pásma vodních zdrojů Pro všechna prameniště jsou vyhlášena rozsáhlá pásma hygienické ochrany,kdy PHO II.b. zasahuje až do poloviny zástavby města. Rozsah PHO je patrný z grafické přílohy B4 Koncepce veřejné infrastruktury a D1 Koordinační výkres. Úprava vody Pro vysoký obsah manganu a železa je nutno surovou podzemní vodu upravovat. Zároveň se provzdušňováním odstraňuje i čpavek,který je také v surové vodě obsažen. Původní úpravna byla součástí starého prameniště,po otevření dalších zdrojů již kapacitně nevyhovovala a byla proto postavena v 80.letech úpravna nová s kapacitou 200 l/s. V roce 2004 byla provedena podle projektové dokumentace VIS, s.r.o. Hradec Králové rekonstrukce technologie a výkon úpravny je v současné době v rozmezí 140 - 160 l/s. Zbývá ještě dokončit část hygienického zabezpečení upravené vody. Akumulace Pro vyrovnání denních a hodinových maxim byl postaven věžový vodojem o obsahu 420 m3 s výškovým převýšením 30 m. Původně byl napojen na starou úpravnu výtlakem DN 200 mm a voda z vodojemu tekla gravitačně do rozvodné sítě hlavním zásobovacím potrubím DN 200 mm. Po uvedení nové úpravny do provozu byl také změněn provozní režim v distribuci upravené vody a to tak, že z úpravny vedou dnes čtyři hlavní zásobovací řady. DN 400 mm do Nymburka DN 300 mm do Městce Králové DN 300 mm do městské sítě směrem k bažantnici DN 400 mm do městské sítě směrem na Kostelní předměstí. Oba původní řady DN 200 mm byly vyřazeny z provozu a vodojem převzal funkci vyrovnávací nádrže za spotřebištěm. K tomuto řešení vedla nepochybně ta okolnost, že zásobované území je rovinaté a pro zajištění další akumulace by bylo nutno budovat nový, investičně náročný věžový vodojem. Pro lepší propojení s rozvodnou vodovodní sítí byl položen nový propoj mezi vodojemem a řadem v místě křižovatky u mototechny a to DN 400 mm. Tlakové poměry v síti V současné době se provozní hydrodynamický tlak v distribuční síti pohybuje mezi 0,28 - 0,32 MPa. V dřívější době byly problémy s tlakem ve vodovodní síti zejména v prostoru mezi nádražím ČSD a Labem. Byl tady proto zřízen zemní vodojem o obsahu 2 x 250 m3 a u něj AT stanice, která zajišťuje dostatečný tlak v této oblasti. Tlak je možné regulovat nastavením výstupní hodnoty na hydroforové nádrži. Bylo tak vytvořeno samostatné tlakové pásmo. Takto je vodovodní síť ve městě provozována dodnes. Vodovodní síť Jak je z grafické přílohy patrno, je ve městě vybudován poměrně rozsáhlý a hustý systém vodovodních řadů. Je převážně z litinového potrubí, v posledních létech se používá také potrubí z umělých hmot. Některé starší řady jsou z ocelového potrubí. 55

Přehled vodovodního potrubí podle profilů a materiálu: DN 50

litina

0,06 km

DN 150

Litina

1,04 km

DN 80

litina

12,64 km

DN 150

PVC

0,88 km

DN 80

AC

2,88 km

DN 100

AC

0,54 km

DN 80

PE

0,16 km

DN 200

litina

2,18 km

DN 100

Litina

5,68 km

DN 200

AC

0,10 km

DN 100

PVC

0,68 km

DN 300

litina

1,70 km

DN 100

AC

0,94 km

DN 300

ocel

1,48 km

DN 125

litina

0,88 km

DN 400

litina

0,44 km

V poslední době byla vodovodní síť rozšířena i do místních částí Přední Lhoty a Velkého Zboží. Na vodovodní síť je v současné době připojeno 98 % trvale bydlících obyvatel.

Labský vodovod Ve městě je také v provozu rozvod užitkové vody. Využívá se k provozním účelům v podnicích, jako chladící voda a také ke kropení zeleně a povrchů. Jeho provozovatelem je také VaK Nymburk. Odběrní místo s čerpací stanicí se nachází asi 300 m po proudu Labe nad mostem. Profily potrubí jsou v rozmezí mezi DN 80-200 mm. Přehled o odběrech vody (fakturovaná voda) m3/rok: Odběratel

Pitná voda

Labská voda

Domácnosti

474 000

2 000

Průmysl (závody, provozy)

179 000

14 000

Ostatní (kanceláře, školy, lázně)

302 000

38 000

CELKEM

955 000

54 000

Minerální vody K léčebným a pitným kůrám se využívá minerální voda "Poděbradka", hydrouhličitanová kyselka s obsahem sirovodíku. Jímá se ve vrtech BJ 10 (Vrchlický),BJ 11 (Zápotocký),BJ 12 (Bouček) a připraven je i vrt BJ 14. Minerální voda je z vrtů čerpána přes rozvodnou síť do vyrovnávacího vodojemu v minerálních lázních o obsahu 16 m3 a rozváděna do jednotlivých léčebných pavilonů a na kolonádu Dr.Libeňského a do staré plnírny. Dříve bylo v okolí kolonády využíváno více vrtů, dnes jsou zrušeny kvůli nemožnosti zajistit jim hygienickou ochranu. U využívaných vrtů je ochranné pásmo I.stupně v okruhu 50 m kolem každého vrtu, ochranné pásmo II.stupně zasahuje prakticky celé řešené území. Trubní trasy rozvodu minerální vody jsou také vyznačeny v grafické příloze. 56

V posledních letech založená společnost s ručením omezeným s obchodním názvem "Poděbradka" provozuje plnírnu lahví ve Velkém Zboží. Minerální vodu jímá z vrtů BJ 13 a BJ 15 přímo v areálu plnírny. Kapacita plnírny je cca 200.000 lahví denně. VÝHLEDOVÁ BILANCE POTŘEB VODY Podle demografických podkladů se předpokládá následující vývoj v počtu obyvatel pro nejbližší roky: Území

1991

2015

Poděbrady - západ

5 718

5 906

Poděbrady - východ

6 045

6 703

Polabec

571

620

Přední Lhota

333

332

Kluk

413

671

CELKEM

13 080

14 232

Výpočet výhledové potřeby vody je zde proveden na základě připravovaného návrhu metodického pokynu MZe,protože podle našeho názoru objektivně zhodnocuje poslední trend ve vývoji spotřeby vody v závislosti na její ekonomické ceně. Výhledová potřeba vody ve spotřebišti se stanoví jako součet potřeb vody pro její jednotlivé složky. a. Potřeba vody fakturované pro domácnosti Stanovuje se podle specifické potřeby vody dosažené ve výchozím roce ( v našem případě 1994 ) SPFDM = FDM/ZO = 1,298.630 l/den : 13.084 = 99 l/ob.den Průměrná doporučená výhledová hodnota činí 130 l/ob.den,za minimum se považuje 80 l/ob.den. Budeme uvažovat s hodnotou 130 l/ob.den Výsledná hodnota bude činit ( 130 x 14.232 ) : 86400 = 21,4 l/s b. Potřeba vody fakturované významným odběratelům Vycházíme ze současné potřeby průmyslu,zvětšené o 20 % t.zn. 490.000 x 1,2 = 588.000 l/den = 7 l/s c. Potřeba vody fakturované ostatním odběratelům Také v tomto případě použijeme současnou potřebu s nárustem t,zn. 827.000 x 1,2 = 993.000 l/den = 11,5 l/s d. Potřeba vody nefakturované Jedná se o vodu provozní a vodu únikovou. Podle údajů správce vodovodu činí tato hodnota 723.000 l/den. Předpokládáme,že vlivem plánovaných rekonstrukcí dojde k mírnému poklesu této hodnoty. Počítáme s hodnotou o 5% nižší t.j. 680.000 l/den = 7,9 l/s Celková hodnota výhledové potřeby vody činí 47,8 l/s 57

Oproti dnešnímu stavu je to zvýšení o cca 9 l/s. Jedná se o hodnotu denního průměrného množství. Pro posouzení nároků na zdroje vody je třeba stanovit hodnotu denního maxima. Qm = Qp . kd ( kd = 1,35 ) Qm = 47,8 x 1,35 = 64,53 l/s Toto množství je i ve výhledovém období dostatečně zajištěno v dnešních prameništích a v kapacitě úpravny a čerpacích zařízení. Maximální hodinové množství vychází Qh = Qm x kh = 64,53 x 1,8 = 116,15 l/s Pro úplnost uvádíme i celkovou bilanci celé vodovodní skupiny tak, jak byla použita pro kapacitní návrh úpravny vody. Návrh počítal s výhledovým počtem obyvatel v jednotlivých aglomeracích takto: Poděbrady

16 178

Městec Králové

7 533

Nymburk

32 200

Při specifické spotřebě 120 l/os.den a rezervě 25 % činí denní maximum 159,3 l/s. Proto je současný výkon úpravny navržen na 160 l/s. NÁVRH Veškerá problematika v zásobení pitnou vodou je v Poděbradech řešena uspokojivě a s dostatečnou rezervou i do výhledového období, tzn.i v období platnosti územního plánu. Za podstatné považujeme naprostou kapacitní dostatečnost stávajících zdrojů vody a dostatečnou rezervu i v kapacitě dopravních a úpravárenských zařízení a dostatečnou akumulaci pro vyrovnávání denních maximálních odběrů. Bylo dořešeno zásobování vodou v obcích Přední Lhota a Velké Zboží. Oblasti, které jsou navrženy k nové zástavbě v rámci platnosti územního plánu, je možné zásobovat vodou prodloužením stávajících vodovodních řadů a jejich případným zaokruhováním. Průběžně, podle finančních možností provozovatele, budou rekonstruovány technicky zastaralé a nevyhovující úseky ve vodovodní síti a výměna azbestocementového potrubí. Jedná se přibližně o 2,7 km potrubí různých profilů. Nouzové zásobování pitnou vodou V případě havárie na vodárenském systému bude nouzové zásobování zajišťováno dopravou pitné vody cisternami v množství 15 l/ob.den ze zdrojů Kluk, Staré prameniště a Choťánky. Zásobování bude ještě doplněno doávkami balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z domovních a veřejných studní a z vodovodu pro veřejnou potřebu podle pokynů územního hygienika.

58

Požární zabezpečenost Požární zabezpečenost území je zajištěna dle ČSN 730873 převážně nadzemními hydranty na vodovodní síti. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže potrubí DN mm

odběr Q l/s pro v =0,8m/s

odběr Q l/s pro v=1,5m/s

obsah nádrže m3

80

4

7,5

14

100

6

12

22

3. Nevýrobní objekty větší než 1500m2 výrobní objekty a sklady 500 -1500 m2 otevřená technologická zařízení do 1500 m2

125

9,5

18

35

4. Výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení do 1500 m2

150

14

25

45

5. Výrobní objekty a sklady s vysokým požárním zatížením větší než 2500 m2

200

25

40

72

Typ zástavby 1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výrobní objekty a sklady do 500 m2

Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (m) - od objektu / mezi sebou Typ zástavby

hydrant

výtokový stojan

plnící místa

vodní tok nebo nádrž

1. Rodinné domy a nevýrobní objekty do 120 m2

200/400

600/1200

3000/5000

600

2. Nevýrobní objekty 120 -1500m2 výrobní objekty a sklady do 500 m2

150/300

400/800

2500/5000

400

3. Nevýrobní objekty větší než 1500m2, výrobní objekty a sklady 500 – 1500 m2, otevřená technologická zařízení do 1500 m2

120/240

300/600

2000/4000

300

4. Výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení do 1500 m2

100/200

200/400

1500/3000

200

5. Výrobní objekty a sklady s vysokým požárním zatížením větším než 2500 m2

80/160

120/240

1000/2000

150

Pozn.: u položek 1 až 4 se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet

Navrhovaná doplnění vodovodních systémů je nutno podrobněji rozpracovat samostatnou dokumentací při konkrétním investičním záměru.

59

e3)

Kanalizace SOUČASNÝ STAV Odpadní vody dešťové i splaškové jsou odváděny systémem jednotné stokové sítě na centrální ČOV Poděbrady. Celkové povodí je rozděleno do dílčích povodí pěti hlavních kanalizačních sběračů. - trasa U Křížku - Koutecká čtvrť - Nymburské předměstí převládající profil DN 1000 - 1200 mm výusť - Malé Zboží - trasa Žižkovo předměstí - okraj Kostelního předměstí - centrum města - Nymburské předměstí převládající profil DN 800/1200 - 900/1350 mm výusť - Malé Zboží - z Kostelního předměstí vedou dva hlavní sběrače, označované podle výustí jako Nové a Staré Skupice profily DN 800/1200 mm a 700 - 1200 mm - podél Labe vede sběrač DN 500 - 600 mm výusť - Vinice tento sběrač je nově přiveden na ČOV Poděbrady kromě těchto hlavních sběračů ústí do Labe i další menší stoky, např. dvě výusti jsou pod silničním mostem. Na pravobřežní straně, kde je těžiště veškeré zástavby města, jsou dvě místa, která nejsou zcela odkanalizována. Je to území bažantnice a území zvané Na hrázi na druhé straně trati ČSD naproti bažantnici. Rovněž chybí kanalizace ve Velkém Zboží. Na levobřežní straně je systematicky odkanalizováno území lokality rodinných domků "Hrázka I". Splaškové odpadní vody jsou čištěny v samostané čistírně odpadních vod,která je tvořena třemi bloky biodiskových čistíren DČB 16. Vyčištěné splaškové vody jsou vyústěny do Sokolečské strouhy. Na stokové síti jsou tři přečerpací stanice odpadních vod: -

Bažantnice s kapacitou 60 l/s

-

Skupice s kapacitou 100 l/s

-

Vinice s kapacitou 60 l/s

Stoková síť byla vybudována i v částech Polabec, kde je také čerpací stanice splašků Starý Kluk a Přední Lhota, kde je provozována tlaková kanalizace. Pokud se jedná o stokovou síť, uvádí některé výpočtové materiály poddimenzování stok, zejména hlavních sběračů.Faktem je, že spádové poměry ve velmi plochém území jsou takřka vždy značným problémem. To je případ právě Poděbrad, kde jsou podle pasportu kanalizace některé úseky stok i v protispádu.

60

Přehled stok podle profilů a materiálu: DN 200

PVC

1,26 km

DN 700

kamenina

1,48 km

DN 300

beton

16,08 km

DN 800

beton

0,64 km

DN 400

kamenina

5,38 km

DN 900

beton

0,32 km

DN 500

beton

3,92 km

DN 1200

beton

2,09 km

DN 600

kamenina

1,82 km

Na stokové síti se nachází 2398 ks domovních přípojek o celkové délce 19,0 km. Rekonstrukce kanalizace bude nákladnou záležitostí, je nutno při zadávání parametrů pro posouzení dimenzí jednotné sítě postupovat velmi uvážlivě,speciálně při stanovování ploch povodí a odtokových koeficientů. Koncepce svodu odpadních vod řeší systém s odlehčovacími objekty na výustech a odtud přečerpáváním zředěných splašků výtlačnými řady do hlavních stok, kterými jsou odpadní vody sváděny na centrální ČOV. Sběrače Stará a Nová Skupice jsou propojeny a odpadní vody jsou odlehčeny na společném zařízení a splašky přečerpávány jednou čerpací stanicí. Čistírna je umístěna na severním okraji města v oblasti Malého Zboží. Podle údajů v průvodní zprávě projektu je čistírna navržena na přesně zadaná návrhová množství, ve kterých je zahrnut i předpokládaný rozvoj města. Kompaktní forma stavby ČOV neumožňuje v budoucnu podstatnější rozšíření. Na tomto místě lze provést určité srovnání návrhových parametrů z výsledky bilance potřeby vody uvedené v části Zásobování vodou" tohoto konceptu územního plánu. Jestliže porovnáme denní průměrný přítok na čistírnu, dospějeme k tomuto výsledku: V bilanci potřeb uvádíme veškeré obyvatelstvo sídelního útvaru. Nová čistírna bude sloužit pouze pro pravobřežní část a to je pouze pro 12.609 obyvatel. Po redukci koeficientem 0,88, což je poměr počtu obyvatel na pravém břehu a celkového počtu dostaneme množství denního průměru Qd = 47,8 x 0,88 = 42,1 l/s. Když od tohoto množství odečteme hodnotu provozní vody a ztrát, tato voda se prakticky do kanalizace nedostane, dospějeme k hodnotě 42,1 - 7,9 = 34,2 l/s. Navržený průměrný denní přítok na čistírnu je 35,7 l/s. To znamená,že kapacita čistírny je navržena dostatečně. Čistírna je řešena jako uzavřená kompaktní mechanicko biologická čistírna s čištěním odváděného vzduchu. Její navržená kapacita je 4200 m3/den a je určena pro 25 000 EO. Hlavním principem činnosti biologické části čistírny jsou provzdušňované biofiltry s nárůstovou biomasou pracující v cyklickém režimu.Nádrž čisté vody je využívána pro praní filtrů a nádrž špinavé prací vody bude sloužit jako zdrž odlehčených přívalových vod pro jejich pozdější vyčištění. Kal po zahuštění a odvodnění je využit v zemědělství, popřípadě dovážen na nejbližší skládky na základě smluvního vztahu. 61

Vyústění vyčištěné vody z ČOV do Labe je nad hladinou 1-leté vody NÁVRH Čistírna odpadních vod Stávající ČOV byla vybudována v roce 1996 a technologilí primární sedimentace a provzdušňovaných biofiltrů. V roce 2000 byla provedena intenzifikace a byla částečně doplněna technologie čištění. Původní akumulační nádrže byly upraveny na aktivační nádrže o objemu 1259 m3, byla přistvěna dmychárna a dosazovací nádrž o průměru 15 m s obsahem 707 m3. V současné době je už ale kapacitně plně vyčerpána a s ohledem na kompaktní stavební provedení ani po částečné intenzifikaci nevyhovuje plně NV 229/2007 Sb a rozhodnutí – povolení k vypouštění odpadních vod z 2. 12. 2008, platném od roku 2012. V poslední době také došlo k připojení dalších částí města a okolních obcí, připravuje se i připojení Choťánek Je proto navržena intenzifikace čistírny s orientačním nákladem cca 33 mil. Kč na kapacitu vyhovující pro připojení 28 300 EO. Biologická část ČOV bude upravena do dvou samostatných technologických linek v základní sestavě – selektor – denitrifikace – nitrifikace. Ostatní články čistícího procesu jsou pak už společné pro obě biologické linky, a to hrubé předčištění, regenerace kalu, tercierní čištění ( mikrosíta ), kalové hospodářství a další provozy ( chemické hospodářství, dmýchárna, odvodnění kalu, atd. ) Podobně jako dnes budou veškeré objekty ČOV, které by mohly být zdrojem zápachu, zakryty a vzduch bude před vypuštěním do okolního ovzduší filtrován. Otevřené hladiny vyčištěné odpadní vody mají pouze dosazovací nádrže. Návrh odkanalizování levobřežní části sídelního útvaru Pro likvidaci splašků z částí sídelního útvaru,který se nachází na levém břehu Labe, se dříve uvažovalo využít dnešní sestavy tří čistíren DČB 16 v Kluku. Tato čistírna byla postavena pro lokalitu rodinných domků "Hrázka I". ČOV má časté technické poruchy a z důvodu klimatických podmínek musí být v zimních měsících odstavena. ČOV byla proto zrušena a nahrazena čerpací stanicí. Podmínkou bude výstavba oddílné kanalizace s přečerpáním splašků na čistírnu. Odkanalizování nově navržených ploch Nově navržené plochy pro výstavbu obytných objektů,po př. objektů občanské a technické vybavenosti lze odkanalizovat nově zřízenou jednotnou kanalizací napojenou na dnešní systém stokové sítě. Také je nutno dokončit stokovou síť pro odkanalizování území Bažantnice a Na hrázi. V současné době nejsou vyloučeny vtoky povrchových přítoků do kanalizace a tím na stávající ČOV (potok Jamborovka). Problém musí být předmětem dalších stupňů projektové dokumentace.

62

e4)

Zásobování teplem SOUČASNÝ STAV V současné době je město Poděbrady zásobováno teplem decentralizovaným způsobem prostřednictvím topných zdrojů. Vzhledem k celkovému vývoji byly některé nejvýznačnější zdroje průmyslových závodů plynofikovány a intenzifikovány (Sklárny Bohemia, Laktos) a dochází tak k poklesu potřeb tepla a plynu. Bytová zástavba je v současné době vytápěna tímto způsobem: -

lokálně převážně zemním plynem v ústředních a etážových systémech rodinných domů a bytů o výkonu vytápěcího zařízení do 50,00 kW (0,050 MW), v menším množství elektrickým vytápěním přímotopným, popř. akumulačním. U okrajových částí a soliterních objektů je možno zaznamenat i lokální vytápění na tuhá paliva, popř. dřevěné štěpky, pelety apod.

-

z domovních kotelen s výkonem větším než 50,0 kW. Jedná se zejména o menší zdroje tepla situované v suterénech bytových objektů, nebo objektů občanské vybavenosti. V převážné míře jsou plynofikovány, méně jsou využity elektrokotelny a kotelny na tuhá paliva

-

ze sídlištních a průmyslových zdrojů tepla na spalování zemního plynu. Jedná s převážně o zdroje na severovýchodním okraji zástavby a to Sklárny Bohemia, Laktos a lázeňského areálu

Potřeba tepla stávající zástavby Zástavba je členěna na základní části Poděbrady, Velké Zboží, Přední Lhota, Polabec, Kluk. Počet obyvatel pro sídelní útvar k 1. 12. 2010 byl vyčíslen na 14 032. Ze sčítání z r. 2001 jsou stanoveny tyto počty obyvatel: Kluk

...........................................................................................554

Poděbrady

......................................................................................11 332

Polabec

...........................................................................................517

Přední Lhota

...........................................................................................324

Velké Zboží celkem

637 ......................................................................................13 364

V zájmové území se nachází 5 534 bytů, z toho 2 705 v rodinných domech a 2 752 v bytových domech a 77 blíže nespecifikovaných. Potřeba tepla stávajících bytových objektů je uvažována pro rodinný dům 0,015 MW/RD, u bytu v bytovém domě 0,008 MW/byt. Potřeba tepla pro občanskou vybavenost a průmysl je stanovena odborným odhadem. Bytový fond byty v RD 2 705 á 0,015 MW/b .............................................................40,57 MW byty v BD 2 752 á 0,008 MW/b ..............................................................22.02 MW Celkem

................................................................62,59 MW

63

Vybavenost V potřebě tepla jsou zahrnuty objekty pro obchod, služby, restaurace, hotely, lázeňské objekty, školy, školky apod. Občanská vybavenost je umístěna jak v samostatných objektech, často je součástí bytových domů. Občanská vybavenost

.....................................................................17 MW

Průmysl Zásadním odběratelem tepla v samostatných zdrojích tepla jsou podniky Sklárny Bohemia a Laktos, dále menší provozovny a živnostenské firmy. Průmysl

....................................................................23 MW

Stávající celková potřeba tepla

102,59 MW

NÁVRH Urbanistický návrh řeší doplnění bytové zástavby, občanské vybavenosti a průmyslu ve dvou variantách. Varianta A Přední Lhota

............................................................................24 bytů v RD

Kluk

..........................................................................110 bytů v RD ............................................................. občanská vybavenost

Polabec

............................................................................. 5 bytů v RD

Velké Zboží

........................................................................... 87 bytů v RD ........................................................................... lehká výroba

Poděbrady

..........................................................................488 bytů v RD ..........................................................................595 bytů v BD .............................................................občanská vybavenost, ..............................................................školství, sport, kultura

Celkově je ve variantě A uvažováno s nárůstem počtu obyvatel o 3 100, z toho v RD 1792 obyvatel a 1308 obyvatel v BD. Varianta B Přední Lhota

............................................................................24 bytů v RD

Kluk

............................................................................26 bytů v RD ..............................................................občanská vybavenost

Polabec Velké Zboží

............................................................................87 bytů v RD ............................................................................lehká výroba

Poděbrady

..........................................................................553 bytů v RD ............................................................................60 bytů v BD ............................................................ občanská vybavenost, ............................................................. školství, sport, kultura 64

Celkově je ve variantě B uvažováno s nárůstem počtu obyvatel o 3 435, z toho v RD 1730 obyvatel a 1705 obyvatel v BD. Potřeba tepla navrhované zástavby Potřeba tepla pro navrhované rodinné domy je vypočtena podle průměrného ukazatele, jehož hodnota byla pro objekty realizované podle požadavků ČSN 73 0540, stanovena ve výši 0,015 MW /RD. Potřeba tepla pro byty v bytových domech je uvažována 0,008 MW/byt. Varianta A byty v RD 714 á 0,015 MW/b ................................................................10,71 MW byty v BD 595 á 0,008 MW/b ..................................................................4,76 MW občanská vybavenost průmysl Celkem var. A

..................................................................3,50 MW 5,00 MW ................................................................23,97 MW

Varianta B byty v RD 690 á 0,015 MW/b ...............................................................10,35 MW byty v BD 760 á 0,008 MW/b .................................................................6,08 MW občanská vybavenost průmysl Celkem var. B

.................................................................4,50 MW 4,50 MW ................................................................25,43 MW

Vytápění navrhovaných objektů bude pro návrhové období orientováno převážně na zemní plyn. Předpokládá se, že místní STL síť bude nadále rozšiřována a doplňována. Lokality mimo dosah plynofikace je nutno řešit způsobem vytápění s minimálním vlivem na kvalitu ovzduší, ať již obnovitelnými zdroji energie, elektrické energie, ev. jinými ekologicky šetrnými způsoby vytápění. e5)

Zásobování plynem SOUČASNÝ STAV Město Poděbrady je plynofikováno již od r. 1964, v r. 1974 byla provedena změna svítiplynu na zemní plyn. Město je napojeno na nadřazenou soustavu VTL plynovodu z VTL plynovodu Plaňany – Poděbrady DN 300 PN 4,0 M MPa a DN 200 PN 4,0 MPa. Zástavba má realizované 2 vysokotlaké plynovodní přípojky a malodběr pro VTL regulační stanici u nádraží a u Laktosu a pro velkoodběr Laktos. VTL regulační stanice: VTL RS u nádraží

...............................................5 000 m3/h (r. 1964)

VTL RS u Laktosu

...............................................5 000 m3/h (r. 1979)

VTL RS Laktos

...................................................500 m3/h (r.1978)

V současnosti pokrývá plynovodní síť v podstatě celé zájmové území, včetně místních částí.Kluk, Polabec a Přední Lhota. Základním podkladem pro realizaci plynofikace je zpracovaný Generel plynofikace města Poděbrady. 65

Potřeba plynu stávající zástavby Výpočet stávající potřeby plynu uvažuje s plynofikací u stávající zástavby a občanské vybavenosti s 85% plynofikací a 100% plynofikací stávajícího průmyslu. Potřeba plynu pro vybavenost a průmysl je odvozena z potřeby tepla uvedených provozů. Bytový fond byty v RD 2 705 á 2,0 m3/h

............................................................. 5 410 m3/h

byty v RD 2 705 á 3 000 m3/r ....................................................... 8 115 000 m3/r byty v BD 2 752 á 1,5 m3/h

............................................................. 4 128 m3/h

byty v BD 2 705 á 2 250 m3/r ....................................................... 6 192 000 m3/r Celkem/h

............................................................. 9 538 m3/h

Celkem/r

..................................................... 14 307 000 m3/r

Občanská vybavenost občanská vybavenost/h

............................................................. 1 620 m3/h

občanská vybavenost/r

....................................................... 2 075 000 m3/r

Výroba výroba/h

............................................................. 2 190 m3/h

výroba/r

2 805 000 m3/r

Stávající celková potřeba plynu m3/r

...........................13 348 m3/h, 20 187 000

Potřeba plynu navrhované zástavby Potřeba plynu je uvažována pro 100% navrhované bytové zástavby jak v RD, tak v BD. Objekty občanské vybavenosti i průmyslu jsou uvažovány také se 100% plynofikací. Je zřejmé, že některé subjekty (soliterní objekty, RD, ev. objekty vybavenosti) zvolí jiný způsob vytápění (tepelná čerpadla a pod), jejich poměr lze však vyjádřit řádově v procentech a bude zanedbán. Skutečná potřeba nárůstu spotřeby plynu bude spjata s realizací investičních aktivit v zájmovém území. Varianta A byty v RD 714 á 2,0 m3/h

............................................................. 1 428 m3/h

byty v RD 714 á 3 000 m3/r

....................................................... 2 142 000 m3/r

byty v BD 595 á 1,5 m3/h

............................................................. 892,5 m3/h

byty v BD 595 á 2 250 m3/r

....................................................... 1 338 750 m3/r

občanská vybavenost/h

................................................................ 340 m3/h


.......................................................... 435 000 m3/r

výroba/h

................................................................ 480 m3/h

výroba/r

615 000 m3/r

Celkem var. A

................................ 3 140,5 m3/h, 4 530 750 m3/r 66

Varianta B byty v RD 690 á 2,0 m3/h

............................................................. 1 380 m3/h

byty v RD 690 á 3 000 m3/r

....................................................... 2 070 000 m3/r

byty v BD 760 á 1,5 m3/h

............................................................. 1 140 m3/h

byty v BD 760 á 2 250 m3/r

....................................................... 1 710 000 m3/r

občanská vybavenost/h

................................................................ 430 m3/h


.......................................................... 550 000 m3/r

výroba/h

................................................................ 430 m3/h

výroba/r

550 000 m3/r

Celkem var. B

................................... 3 380 m3/h, 4 530 750 m3/r

Vzhledem k původně předpokládaným vyšším potřebám zemního plynu a navýšení potřeby dle, uvedených variant rozvoje lze konstatovat, že systém je schopen akceptovat zvýšené nároky na potřebu plynu dle rozsahu urbanistického návrhu. Pro potřeby navrhované zástavby je navrhováno s doplněním doplnění STL rozvodů plynu do navrhovaných lokalit. Protože ve městě Poděbrady je realizována plynofikace, bude vytápění stávajících i navrhovaných objektů řešeno přednostně zemním plynem decentralizovaným způsobem, tj. každý objekt bude řešen samostatnou přípojkou se samostatným měřením odběru plynu. U každého objektu bude vlastní zdroj tepla na spalování zemního plynu, t. j. buď plynový kombinovaný vytápěcí agregát s ohřevem TUV, nebo plynový kotel a průtokový ohřívač TUV. V některých případech je možno vytápění některých menších objektů, např. občanské vybavenosti, řešit i lokálními topidly na zemní plyn (na př. plynová topidla GAMAT) apod. Vzhledem k podstatnému nárůstu uvažovaných potřeb plynu, bude při konkrétním investičním záměru nutno posoudit soustavu jako celek a popř. přistoupit k výstavbě podmiňujících investic, tj. k místnímu posílení STL sítě. Objekty, které z nějakých zejm. technických a majetkoprávních důvodů nebude možno plynofikovat, nebo objekty pro plynofikaci nevhodné, případně objekty, jejichž majitel nebo provozovatel si vytápění zemním plynem nebude akceptovat, budou vytápěny elektřinou, případně jiným druhem "ekologického paliva", např. obnovitelnými zdroji, palivovým dřevem, dřevním odpadem, propan - butanem a pod. Vytápění palivovým dřevem a dřevním odpadem by mělo být využíváno zejména u rekreačních objektů. Při navrhování objektů v řešeném území je nutno obvodovou stavební konstrukci navrhnout a realizovat podle požadavků ČSN 73 0540 : 1994, aby bylo hospodárně využíváno ušlechtilé energie pro vytápění. Rovněž tak je nutno před plynofikací stavebně upravit i stávající objekty.

67

e6)

Elektrorozvody SOUČASNÝ STAV Provozovatel elektrické sítě: ČEZ Distribuce a.s. Provozní správa : ČEZ Distribuce a.s Nadřazená síť Přímo řešeným územím neprobíhá áchá vrchní trasa velmi vysokého napětí (VVN). Severozápadním okrajem řešeného území probíhá trasa dvojitého vedení distribuční sítě 110kV pro R110/22kV „Babín“. Pro město tyto linky nemají přímý význam. Způsob napájení Řešené území je zásobováno elektrickou energií primerním rozvodným systémem 22kV, a to vrchními linkami: - Poděbrady sever 11 - NYLIB 12 - NYPODĚ 20 Tyto linky tvoří kolem města okružní vedení s možností vzájemného záskoku. Řešené území má společný napájecí bod s městem Nymburk – rozvodnu a transformovnu 110/22kV „Babín“, která je situována severozápadně od Poděbrad. Zhruba 85% území je zásobováno zemním plynem. Výroba elektrické energie Na řece Labi se nachází MVE ( malá vodní elektrírna ) Poděbrady. Elektrárna je umístěna v zářezu levého břehu v sousedství jezového objektu. Ve strojovně elektrárny jsou instalovány čtyři Francoisovy turbíny s vertikálním hřídelem a horizontálními synchronními generátory. Při hltnosti 15m3/s a spádu 2,7m má elektrárna celkový výkon 1040 kW při 50ot/min. minimální potřebný spád pro provoz elektrárny je 1,4m. synchronní generátory pracují do transformace 3/22 kV. Transformace vysokého napětí na nízké napětí (dále jen „VN/NN“): K transformaci VN/NN slouží celkem 80 ks transformačních stanic (dále jen „TS“) 22/0.4kV: K transformaci VN/NN slouží celkem 80 ks transformačních stanic (dále jen „TS“) 22/0.4kV: Město Poděbrady -

57 TS o celkovém instalovaném výkonu 37.190kVA

-

z toho 42 TS v majetku ČEZ Distribuce a.s. o celkovém instalovaném výkonu 27.410kVA

-

z toho 15 TS v majetku cizím o celkovém instalovaném výkonu 9.780kVA 68

část Kluk -


-


-

z toho 6 TS v majetku cizím o celkovém instalovaném výkonu 2.110kVA

část Přední Lhota -

2 TS o celkovém instalovaném výkonu 650kVA

-

z toho 2 TS v majetku ČEZ Distribuce a.s. o celkovém instalovaném výkonu 650kVA

část Polabec -


-


-

z toho 2 TS v majetku cizím o celkovém instalovaném výkonu 500kVA

Celkový instalovaný výkon 80 ks TS činí 47.360kVA -


-

z toho 26 TS v majetku cizím o celkovém instalovaném výkonu 14.530kVA

Přehled transformačních stanic a instalovaných výkonů: Označení TS (ČEZ Distr.a.s.)

Název

Napětí kV

Instal. výk.TS

Proved.

Vlastnictví

Rok výst.

NB_0550

Kluk – štěrkopísek II.

22/0,4

250 kVA

BTS jednosloupová

cizí

nezjištěno

NB_0347

Kluk – štěrkopísek I.

22/0,4

250 kVA

BTS jednosloupová

cizí

nezjištěno

NB_0480

Kluk - ZD

22/0,4

400 kVA

PTS široká

ČEZdistribuce

1981

NB_0955

Kluk - hasičská zbrojnice

22/0,4

630 kVA

Plechová kabel.kompaktní

ČEZdistribuce

1998

NB_0753

Kluk – Hrázka

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_0767

Kluk – Hrázka vstup

22/0,4

630 kVA

Věžová kabelová

cizí

nezjištěno

NB_0952

Kluk ČS PHM

22/0,4

630 kVA


ČEZdistribuce

1997

NB_0327

Kluk ČSAO

22/0,4

100 kVA

PTS široká

cizí

nezjištěno

69

Označení TS (ČEZ Distr.a.s.)

Název

Napětí kV

Instal. výk.TS

Proved.

Vlastnictví

Rok výst.

NB_1040

Kluk – štěrkopísek III.

22/0,4

250 kVA

PTS široká

cizí

nezjištěno

NB_0074

Přední Lhota obec

22/0,4

250 kVA

Věžová koncová

ČEZdistribuce

1968

NB_0836

Přední Lhota – na návsi

22/0,4

400 kVA

PTS široká

ČEZdistribuce

1994

NB_0727

Polabec – obec vstupní

22/0,4

630 kVA

Věžová koncová

ČEZdistribuce

1988

NB_0834

Polabec - pekárna

22/0,4

250 kVA

PTS široká

cizí

2000

NB_0900

Polabec - Růžová

22/0,4

630 kVA


ČEZdistribuce

1996

NB_0019

Polabec ZD

22/0,4

250 kVA

BTS dvousloupová

cizí

2000

NB_0689

Poděbrady koupaliště

22/0,4

160 kVA

PTS široká

ČEZdistribuce

1985

NB_0161

Poděbrady - jez

22/0,4

300 kVA

BTS dvousloupová

ČEZdistribuce

1965

NB_0440

Poděbrady loděnice

22/0,4

160 kVA

PTS široká

ČEZdistribuce

1978

NB_0256

Poděbrady vysílač

22/0,4

3150 kVA

Vestavěná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_0642

Poděbrady vodárna vstup

22/0,4

100 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1984

NB_0244

Poděbrady drůbežárna

22/0,4

160 kVA

PTS široká

ČEZdistribuce

1994

22/0,4

250 kVA

PTS široká

cizí

Nezjištěno

22/0,4

840 kVA


ČEZdistribuce

1978

NB_0404 NB_0139

Poděbrady vodárna V Luá Poděbrady ČVUT

NB_0393

Poděbrady bažantnice

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1980

NB_0206

Poděbrady OSP

22/0,4

630 kVA

PTS široká

cizí

nezjištěno

NB_0649

Poděbrady – úpravna vody

22/0,4

2000 kVA


cizí

nezjištěno

NB_0389

Poděbrady tenis

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1979

70


Název

Napětí kV

Instal. výk.TS

Proved.

Vlastnictví

Rok výst.

NB_970

Poděbrady Jiráskova

22/0,4

630 kVA


ČEZdistribuce

1998

NB_0731

Poděbrady Kerhart

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1990

NB_0229

Poděbrady sklárny

22/0,4

3000 kVA


cizí

nezjištěno

NB_0617

Poděbrady – lázně, výtopna

22/0,4

1260 kVA


ČEZdistribuce

1982

NB_1248

Poděbrady Lázeňská

22/0,4

nezjištěno

BTS jednosloupová

společné

projekt

NB_0162

Poděbrady záložna

22/0,4

1260 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1975

NB_1164

Poděbrady zámek

22/0,4

250 kVA


společné

2007

NB_0828

Poděbrady Biopol

22/0,4

400 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_0728

Poděbrady Zámostí

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_0748

Poděbrady Na Valech

22/0,4

1260 kVA


ČEZdistribuce

1996

NB_0160

Poděbrady evang. kostel

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1976

NB_0686

Poděbrady Husova

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1986

NB_0386

Poděbrady zimní stadion

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1973

NB_0407

Poděbrady – základní škola

22/0,4

1260 kVA


ČEZdistribuce

1983

NB_1146

Poděbrady Orfeus

22/0,4

400 kVA


cizí

2006

NB_0362

Poděbrady OÚNZ

22/0,4

1890 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1976

NB_1143

Poděbrady – u letadla

22/0,4

250 kVA


ČEZdistribuce

2006

NB_0163

Poděbrady – Hellichova

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1980

NB_0805

Poděbrady Boučkova

22/0,4

630 kVA

Betonová kabel.kompaktní

ČEZdistribuce

1992

71


Název

Napětí kV

Instal. výk.TS

Proved.

Vlastnictví

Rok výst.

NB_0159

Poděbrady Blažek

22/0,4

650 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1978

NB_0158

Poděbrady Alšova

22/0,4

1260 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1978

NB_0297

Poděbrady SZTŠ

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1969

NB_1095

Poděbrady – Chládkova

22/0,4

630 kVA


ČEZdistribuce

2004

NB_0929

Poděbrady přečerpačka

22/0,4

630 kVA


ČEZdistribuce

1997

NB_0380

Poděbrady Laktos

22/0,4

1260 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1980

NB_0483

Poděbrady – techn. služby

22/0,4

160 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_1150

Poděbrady Kozinova

22/0,4

400 kVA


ČEZdistribuce

2006

NB_0892

Velké Zboží ČOV

22/0,4

630 kVA


cizí

1900

NB_0683

Poděbrady Kovopodnik

22/0,4

400 kVA


cizí

nezjištěno

NB_0335

Poděbrady potraviny

22/0,4

400 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1976

NB_1081

Poděbrady Nerudova

22/0,4

400 kVA


ČEZdistribuce

2003

NB_0803

Poděbrady ubytovna sklárny

22/0,4

630 kVA


ČEZdistribuce

1993

NB_0744

Poděbrady – Moučná I

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

2004

NB_0798

Poděbrady – Moučná II

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_1153

Poděbrady Želivského

22/0,4

250 kVA


ČEZdistribuce

2007

NB_0405

Poděbrady – 140 b.j.

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_0157

Poděbrady – kolonie

22/0,4

800 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1977

NB_0815

Poděbrady Budovcova

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

72


Název

Napětí kV

Instal. výk.TS

Proved.

Vlastnictví

Rok výst.

NB_0406

Poděbrady 120 b.j.

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1978

NB_0387

Poděbrady Jednota

22/0,4

800 kVA


ČEZdistribuce

1977

NB_1128

Poděbrady Polaban

22/0,4

400 kVA


ČEZdistribuce

2005

NB_0726

Poděbrady – Záduška

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

ČEZdistribuce

1990

NB_0938

Poděbrady Vilová

22/0,4

630 kVA


ČEZdistribuce

1997

NB_0745

Poděbrady zahrádky

22/0,4

160 kVA

PTS široká

ČEZdistribuce

1988

NB_0925

Poděbrady – Plaček

22/0,4

630 kVA

PTS široká

cizí

nezjištěno

NB_0758

Velké Zboží OVBD

22/0,4

630 kVA

Zděná kabelová

cizí

2000

NB_0563

Velké Zboží Sadová

22/0,4

400 kVA

Betonová kabel.kompaktní

ČEZdistribuce

1979

NB_1038

Velké Zboží – u hasič. zbrojnice

22/0,4

400 kVA


ČEZdistribuce

2000

NB_0466

Velké Zboží Jednota

22/0,4

250 kVA

PTS široká

ČEZdistribuce

1981

NB_1130

Velké Zboží Nymburská

22/0,4

400 kVA


ČEZdistribuce

2005

NB_0965

Velké Zboží Za dráhou

22/0,4

400 kVA


ČEZdistribuce

1998

NB_0835

Velké Zboží Poděbradka

22/0,4

1260 kVA

Zděná kabelová

cizí

nezjištěno

NB_1077

Velké Zboží měnírna ČD

22/0,4

250 kVA


cizí

nezjištěno

Sekunderní rozvod Sekunderní elektrický rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3PEN,AC,50Hz,400V/TN-C vrchním a kabelovým vedením NN. V transformaci VN/NN je malá rezerva výkonu. Tato rezerva může sloužit k připojení dalších odběrů elektrické energie, případně zvýšení odběrů stávajících v částech přilehlých k příslušné nejbližší TS. Další zvýšení výkonu stávajících TS je možné dosáhnout výměnou stávajících transformátorů za transformátory vyšším výkonem (většinou do výkonu max. 630kVA), což se ale týká pouze TS ve vlastnictví ČEZ-distribuce.

73

Stávající zatížení – distribuce (majetek ČEZ) + průmysl (majetek cizí) Vzhledem k tomu, že není měřeno maximum, je maximální příkon distribuce stanoven z instalovaného výkonu TS. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut: -

u TS v majetku ČEZ 0,75 při cos fí = 0,9

-

u TS v majetku cizím 0,55 při cos fí = 0,95

Příkon distribuce Pd = 32.830 * 0,75 * 0,9 = 22.160kW Příkon průmyslu Pp = 14.530 * 0,55 * 0,95 = 7.590kW Přesnější údaje o zatížení lze získat jedině měřením, které by bylo nutno si objednat u provozovatele elektrické sítě. NÁVRH Návrh je zpracován pro období 20 let do r. 2032, tj. cca v polovině doby životnosti nových distribučních elektrických sítí. Území je plynofikováno. V území je počítáno s bytovou výstavbou v rodinných a bytových domech, dále s rozvojem obchodu, služeb, drobného podnikání, lehké výroby, zařízení pro školství a sport. Větší rozvoj průmyslu se nepředpokládá. Požadovaný příkon - distribuce Varianta A Výpočet je proveden samostatně pro stávající a navrhovanou výstavbu napojovanou na distribuční rozvod elektrické energie. Pro stávající zástavbu je vzhledem k plynofikaci a trendu využívání netradičních zdrojů energie (tepelná čerpadla) uvažován roční trend růstu příkonu nižší - cca 2% pro návrhové období 20 let. Stávající zatížení

P1 = Pd = 22.160 kW

Zatížení v r.2032

P2 = 31.910 kW

Navrhovaná zástavba - viz popis lokalit v architektonické části - bytová výstavba (RD/BD)

P3 = 2.810 kW

- občanská vybavenost

P4 = P3 * 0.35 = 954 kW

- lehká výroba (50kW/ha)

P5 = 1.000 kW

Varianta B Výpočet je proveden samostatně pro stávající a navrhovanou výstavbu napojovanou na distribuční rozvod elektrické energie. Pro stávající zástavbu je vzhledem k plynofikaci a trendu využívání netradičních zdrojů energie (tepelná čerpadla) uvažován roční trend růstu příkonu nižší - cca 2% pro návrhové období 20 let. Stávající zatížení

P1 = Pd = 22.160 kW


P2 = 31.910 kW

74

Navrhovaná zástavba - viz popis lokalit v architektonické části - bytová výstavba (RD/BD)

P3 = 2.543 kW

- občanská vybavenost

P4 = P3 * 0.35 = 890 kW

- drobná + lehká výroba (50kW/ha)

P5 = 450 kW

Bytová část : předpokládá se z celkového počtu bytů 30% bytů elektrizace B1 (elektrizace A + příprava pokrmů elektřinou), 30% B2 (elektrizace B1 + ohřev TUV elektřinou) a 40% C1 (elektrizace B2 + vytápění elektřinou smíšené). Vyplývá to z úvahy o vyšším standardu vybavení el. spotřebiči, elektrizace C1 zahrnuje v případě vytápění jiným médiem než el. namísto el.topení klimatizaci. Na úrovni TS jsou pro výpočet použity hodnoty : pro B1 – 1,66 kW/bj pro B2 – 2,10 kW/bj pro C1 – 3,42 kW/bj). Podíl nebytového odběru : určeno individuálně.

Požadovaný příkon - průmysl Není počítáno s podstatnými změnami v průmyslové základně. Při zákonitém trndu snižování energetické náročnosti výroby je proto uvažován jen nízký nárůst příkonu průmyslu 1% ročně.Výpočet je proveden samostatně pro stávající a navrhovanou výstavbu napojovanou na distribuční rozvod elektrické energie. Stávající zatížení

P6 = Pp = 7.590 kW


P7 = 9.184 kW

Celkový očekávaný příkon v roce 2032 Varianta A CELKEM příkon v r.2032 kW

P8 = (P2+P3+P4+P5+P7) = 45.858

NÁRŮST PŘÍKONU

P9 = (P8-P1-P6) = 16.108 kW

Varianta B CELKEM příkon v r.2032 kW

P8 = (P2+P3+P4+P5+P7) = 47.977

NÁRŮST PŘÍKONU

P9 = (P8-P1-P6) = 15.227 kW

Zajištění výkonu Způsob napájení zůstane i nadále nezměněn, tj. napětím 22 kV ze stávajících linek. Zajištění výkonu v těchto linkách se vymyká náplni ÚP a je záležitostí ČEZ Distribuce jako dodavatele elektrické energie.

75

Transformace VN/NN Varianta A Požadovaný nárůst výkonu 16.108 kW při vytížení transformátorů cca 85% bude zajištěn stávajícími transformačními stanicemi a výstavbou nových transformačních stanic. Celkem je uvažováno s existencí 94 TS, z toho je 80 TS stávajících a 14 TS nových. Stávající transformační stanice budou postupně dle narůstajícího odběru elektrické energie rekonstruovány (pro osazení transformátoru většího výkonu). Nové transformační stanice: Označení TS

Parametry TS

Přívod VN

Lokalita umístění

N1 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA

kabelová smyčka od stávajícího kabelového vedení NB300867

Z25 (BI)

N2 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z23, Z25, Z26 (BI)

N3 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z34 (OV)

N4 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


P12, P13 (BI, SK)

N5 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA

kabelový svodem ze stávajícího vrchního vedení (odbočka z linky NB301767)

Z9ab, Z10ab, P11 (BI)

N6 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z19ab (OS, OM)

N7 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z8ac (BI, BH)

N8 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z8ac (BI, BH)

N9 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z8a (BI)

N10 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z8a (BI)

N11 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z5 (VL)

N12 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z6 (VL)

N13 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z6 (VL)

N14 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z3 (BI)

76

Varianta B Požadovaný nárůst výkonu 15.227 kW při vytížení transformátorů cca 85% bude zajištěn stávajícími transformačními stanicemi a výstavbou nových transformačních stanic. Celkem je uvažováno s existencí 94 TS, z toho je 80 TS stávajících a 14 TS nových. Stávající transformační stanice budou postupně dle narůstajícího odběru elektrické energie rekonstruovány (pro osazení transformátoru většího výkonu). Nové transformační stanice: Označení TS

Parametry TS

Přívod VN

Zóna umístění

N1 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z22 (BI)

N2 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z27 (OV)

N3 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


P12,13 (BI, SK)

N4 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z8ab, Z9ab, P11 (BI)

N5 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z25ab (OS, OM)

N6 - kompaktní TS

22/0,4kV-630kVA


Z7ac (BI, BH)

N7 - KOMPAKTNÍ TS

22/0,4kV-630kVA


Z7af (BI, BH)

N8 - KOMPAKTNÍ TS

22/0,4kV-630kVA


Z7a (BI)

N9 - KOMPAKTNÍ TS

22/0,4kV-630kVA


Z7a (BI)

N10 - KOMPAKTNÍ TS

22/0,4kV-630kVA


Z6g (BI)

N11 - KOMPAKTNÍ TS

22/0,4kV-630kVA


Z5 (VL)

N12 - KOMPAKTNÍ TS

22/0,4kV-630kVA


Z6ade (BI, VD,

N13 - KOMPAKTNÍ TS

22/0,4kV-630kVA


Z13abc (BH, BI,

22/0,4kV-630kVA


Z3 (BI)

N14 - KOMPAKTNÍ TS

77

Primerní rozvod Zůstane zachován stávající rozvodný systém 22 kV. Napojení nových transformačních stanic se provede kabelovým vedením VN svodem/odbočením ze stávajících vrchních vedení 22kV (každý svod/odbočení bude opatřen odpojovačem) a kabelovými smyčkami od stávajících kabelových rozvodů. Při stavbě nových kabelových větví bude dodržena zásada kruhování. Sekunderní rozvod Sekunderní rozvod v nové zástavbě bude prováděn v soustavě napětí: 3PEN, AC, 50Hz, 400V/TN-C. Navržený typ kabelu: AYKY 3x240+120mm2 Stávající vrchní a kabelová sekunderní rozvodná síť bude dle potřeby rekonstruována a posílena kabelovými vývody ze stávajících transformačních stanic. e7)

Telekomunikace Řešené území je pokryto telefonními rozvody, nachází se zde automatická telefonní ústředna a radioreléové vysílače. V obci se nachází poštovní provozovny, nepředpokládají se nároky na jejich plošný rozvoj. Telefonní účastnící jsou napojeni na digitální ústřednu a kapacita plně dostačuje poptávce. Tento stav postačí i pro připojení rozvojových lokalit. Kabelové komunikační vedení je vedeno převážně pod zemí a tento rozvod komunikačního vedení bude respektován. Kabelová telefonní síť bude dle potřeby rozšiřována do nové zástavby.

e8)

Radonové riziko Problematiku radonového rizika z podloží, ze stavebních hmot a vody řeší vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Základní informací radonové emanace z podloží (§ 95 citované vyhlášky) řešené lokality je fakt, že se území nachází v prostoru nízkého až středního radonového rizika. 222

Objemová aktivita Rn v kBq.m-3 z podloží v kategorii tohoto rizika v oblastech o různé propustnosti podloží je uvedena v tabulce : propustnost

radonové riziko (kBq.m-3) nízké

střední

nízká

‹ 30

30 - 100

střední

‹ 20

20 - 70

vysoká

‹ 10

10 - 30

Směrné hodnoty pro rozhodování o tom, zda má být v projektovaných a stavěných budovách připravována a prováděna opatření proti pronikání radonu z podloží, stavebních materiálů a dodávané vody a proti zevnímu gama ozáření ze stavebních materiálů jsou 78

-

200 Bq/m3 pro objemovou aktivitu ve vnitřním ovzduší v obytné nebo pobytové místnosti, tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,

-

0,5 mikroSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.

Při kolaudaci stavby je nutno doložit dosažení směrných hodnot záření ve vnitřním ovzduší, zevního záření gama ze stavby a objemové aktivity radonu ve vodě (v případě individuálního zásobování vodou), popř. doložit využití ochranných opatření k dosažení směrných hodnot v případě použití stavebních materiálů a vody se zvýšeným zářením. e9)

Požadavky civilní ochrany Řídí se vyhláškou č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Dle §20 se na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby. Koncept ÚP Poděbrady vymezuje ve výkresech D1 – var. A, B Koordinační výkres jevy č. 109 a č. 110 dle aktualizovaných Územně analytických podkladů 2010. Stávající systém je stabilizován, pro ochranu obyvatelstva nejsou v řešeném území potřebné nové plochy. a)

ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní.

b)

zóny havarijního plánování Jedná se o území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Na území města Poděbrady jsou vymezeny: -

zóna I, skupina B havarijního plánování - Sklárny BOHEMIA, a.s.

-

zóna E, skupina B havarijního plánování - Sklárny BOHEMIA, a.s.

Obě hranice jsou součástí výkresů D1 – var. A,B, koordinační výkres. c)

ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích budou využity přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou ochranné stavby trvalého charakteru, které se budují investičním způsobem v době míru, převážně jako dvojúčelově využívané stavby, tj. stavby využívané v míru jako kina, prodejny, kavárny, šatny, garáže, sklady apod., a v případě vzniku mimořádné události sloužící jako úkryty obyvatelstva. 79

- stálé tlakově neodolné úkryty CO – STNÚ CO - stálé tlakově odolné úkryty CO – STOÚ CO - ochranný systém podzemních dopravních staveb V řešeném území je zřízeno 7 stálých úkrytů, všechny v k.ú. Poděbrady. Jsou vyznačeny ve výkresech B1 – var. A, B Koordinační výkres. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) - se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci. d)

evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje Městský úřad Poděbrady. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události je navrženo pro nouzové, příp. náhradní ubytování obyvatelstva (pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší), využití kapacitních objektů a areálů veřejného občanského vybavení, případně sportu. Organizační ani technické zabezpečení evakuace obyvatelstva není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci.

e)

skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Městský úřad a orgány integrovaného záchranného systému vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být využity prostory a plochy veřejného občanského vybavení. Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci.

f)

vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce Zákon č. 59/2006 Sb. ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I, nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zá80

konu v části 1 tabulce II, povinnosti, které mají zabránit závažným haváriím. V řešeném území se nacházejí následující objekty, kterých se tento režim týká: • • •

Sklárny Bohemia, a.s., ev. č. 12349001 STE, a.s., ev. č. 12349002 ČSAP, spol. s r. o., ev. č. 12349003

Jsou vyznačeny ve výkresech B1 – var. A, B Koordinační výkres, včetně příslušného ochranného pásma. Z hlediska využití ploch s rozdílným způsobem využití, které řeší územní plán, není s dislokací nových skladů nebezpečných látek uvažováno. V případě havárie na komunikacích bude problém řešen operativně dle místa havárie. Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci. g)

záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Navržené urbanistické řešení umožňuje záchranné, likvidační a obnovovací práce při zachování následujících zásad:

h)

- výrobní zóny jsou určeny pro nerušící drobnou výrobu a služby a pro lehký průmysl - výrobní zóny budou prostorově a provozně odděleny od zón obytných - doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce i v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci – komunikace budou v max. míře zaokruhovány - sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) budou dle možností postupně zaokruhovány, takže umožní operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Podle analýzy rizik Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje může být území města Poděbrady do určité míry ohroženo případným únikem těchto nebezpečných látek: fluorovodík (Sklárny BOHEMIA, a.s., Sklárny Blažek), čpavek (zimní stadion) a chlór (úpravna vody). Pro takový případ má město Poděbrady na svém území vybudován systém varovných zařízení, která prostřednictvím sirén obyvatelstvo před havárii varují. U tohoto typu havárie se nepředpokládá evakuace, pouze vyhledání vhodného úkrytu a použití prostředků improvizované ochrany.

i)

nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií, V případě havárie na jednom ze zdrojů pitné vody, bude využíváno vody z ostatních zdrojů. Pro případ výpadku celého vodárenském systému bude nouzové zásobování zajišťováno dopravou pitné vody cisternami v množství 15 l/ob.den. Zásobování bude ještě doplněno dodávkami balené vody. 81

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z domovních a veřejných studní podle pokynů územního hygienika. Zásobování el. energií bude řešeno instalací náhradního zdroje. e10)

Odpadové hospodářství Nakládání s komunálními odpady řídí obecně závaznou vyhláškou města Poděbrady o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Na základě smlouvy s městem je nakládání s odpady prováděno společností Technické služby města Poděbrady s. r. o., (dále jen TSMP s.r.o.). Ve městě je celkem 39 sběrných míst na tříděné složky komunálního odpadu s celkem 156-ti sběrnými nádobami. Všechna sběrná místa jsou vybavena nádobami na papír, plast a bílé a barevné sklo. Plasty a papír jsou sváženy 2 x do týdne, sklo pak 1 x do měsíce, výjimečně 2 x. Dále pak má město zaveden systém sběru objemného a kompostovatelného odpadu do velkoobjemových kontejnerů 3 - 7 m3. Systém je řešen svozem s četností 1x týdně z 11 ti sběrných míst s pevnou provozní dobou. Svoz z těchto míst je prováděn 1 x týdně společností TSMP s. r. o. podle vyhláškou stanoveného harmonogramu. Všechny tyto komodity je možno též zanechat ve sběrném dvoře. Nejvýznamnějším producentem nebezpečných odpadů jsou Sklárny Bohemia a. s. – jedná se především o prach z čištění spalin. Dalšími významnými původci nebezpečných odpadů jsou společnosti Polabské mlékárny a. s. a Poděbradka a. s. Odpady jsou ve všech případech předávány specializovaným firmám, které zajišťují jejich další využití nebo odstranění. Biologicky rozložitelný komunální odpad z údržby veřejné zeleně, od občanů ze zahrad a jiných zelených ploch je předáván TSMP, s.r.o., která předává odpad ke zpracování do kompostárny. Na údržbě městské zeleně se výhradně nepodílí pouze TSMP, ale i jiné firmy, proto se část zeleně určené ke kompostování nedostane do evidence města. Původcem je v tomto případě firma, při jejíž činnosti (údržba městské zeleně) odpad vzniká. Nakládání s odpady, nebezpečnými i ostatními, včetně provozu technických služeb a sběrného dvora je provozováno společností TSMP s.r.o. na základě smlouvy s městem. Město je vybaveno sběrným dvorem odpadů, Kozinova 1/II, kde lze odevzdat všechny druhy vytříděných složek komunálního odpadu a stavební odpad za podmínek stanovených vyhláškou, provozuje TSMP s.r.o. (zdroj: Profil města Poděbrady, 2008)

e11) Opatření proti povodním Hlavním tokem, který protíná ve směru jihovýchod - severozápad řešené území, je Labe, hydrologické číslo povodí 1-04-04-018 Jedná se o velký tok, který byl upraven a splavněn pro dopravu energetického uhlí do Chvaletic. K profilu 1500 m pod křížením se silnicí Praha - Poděbrady udává HMÚ tyto hodnoty průtoků:

82

Mdenní průtoky v m3/s M 30

60

90 120 150 180 210 240 270 300 330

Q 157 108 82,9 67,1 55,7 46,7 39,7 33,4 28,1 23,2 18,3 13,4 10,2 Nleté průtoky v m3/s M

1

2

5

10

Q 340

449

601

721

20

50

100

844 1013 1145

Současná jakost vody Labe nad městem při průtoku Q355 je přibližně 10 mg/l BSK5. Do roku 2000 lze očekávat snížení na cca 9 mg/l, po vybudování čistíren v kolínské aglomeraci až na 6 mg/l. Pro územní plán byl od správce toku - Povodí Labe vyžádán podklad o rozsahu inundačních území v řešeném území. Podle něj byl korigován návrh nově zastavovaných ploch. Tento podklad je uložen u zpracovatele urbanistické části ÚPSÚ. V roce 2007 byla zpracována dokumentace „Poděbrady – Studie protipovodňových opatření vč. úseku Poděbrady – Nymburk“, která se v témže roce stala podkladem pro zpracování změny Územního plánu sídelního útvaru Poděbrady č. 11. V roce 2008 byla následně v souladu s vydanou změnou ÚPSÚ zpracována dokumentace k územnímu řízení "Protipovodňová opatření Poděbrady", která byla v podobě veřejně prospěšných staveb zapracována do obou variant konceptu ÚP Poděbrady. Navržená PPO se týkají městských částí Polabec, Přední Lhota, Kluk, Velké Zboží a Kostelní předměstí, v první etapě se předpokládá realizace těchto staveb v Polabci a Kostelním předměstí. Záplavové území Poděbrady jsou zaplavovány již při vodách od četnosti Q20, některé lokality i při menších vodách. Při povodni v dubnu roku 2006, která je odhadována v četnosti cca Q50, došlo ke značnému zaplavení městských částí Polabec, Přední Lhota, Kluk, Velké Zboží a Kostelní předměstí a došlo ke škodám odhadovaným na cca 50 mil. Kč. Na základě zpracované „Studie odtokových poměrů Labe v úseku Opatovice n. L.- Mělník “, stanovil Krajský úřad Středočeského kraje záplavové území Labe a aktivní zónu záplavového území dne 22.1.2006 pod č.j. 124630/2006/KUSK. Po realizaci protipovodňových opatření bude rozsah záplavového území změněn. Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění jsou i vodní toky a břehové porosty významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Případné zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru. Veškeré stavby a činnost v inundačním území podléhají vodohospodářskému souhlasu nebo stavebnímu povolení dle zákona.č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů ve znění dalších předpisů. Navrhované stavby v rámci ÚSES nesmí výrazně omezovat či znemožňovat povinnosti správce toku dle z.č. 254/2001 Sb. a vyhl. 470/2001 Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. 83

f)

Propustnost krajiny Současná propustnost krajiny je dána jednak historickým využíváním, tj. zemědělská krajina v údolní nivě velké řeky, nárůst komunikačního propojení (železniční a silniční systém včetně dálnice) a postupná likvidace přírodních prvků (meandry řeky, systematické odvodnění, likvidace mimolesní zeleně, těžba štěrkopísků atd.). Určitým kladným přínosem pro nejbližší prostor města byl rozvoj lázeňství. Návrh územního plánu Poděbrady respektuje koncepci systému komunikačního propojení v krajině (návaznost na městský systém). Navrhuje řadu možností pro lokální a „polní cesty“ – stezky, pěšiny apod., na funkčních plochách protipovodňových opatření, protihlukových valech, plochách zeleně pro přechod zastavěných částí do volné krajiny atd. Prostupností krajiny se rozumí nejen prostupnost pro lidi, ale i pro celou biotu a opatření mají zmírnit fragmentaci území (zastavěné území, komunikace, rozsáhlé plochy s intenzívním hospodařením pod.). Navrhované funkční plochy ZO, ZOx, ZV NS a NL by měly přispět k celkové příznivé prostupnosti krajiny obyvatelům, tak současně i migraci (prostupnosti) pro ostatní druhy ekosystému. Významný polyfunkční význam pro propustnost krajiny mají zejména skladebné prvky ÚSES.

g)

Rekreační užívání krajiny Současné využívání rekreačního potenciálu krajiny řešeného území je zaměřeno jednak na lázeňsko-rekreační aktivity a dále na sportovně-rekreační činnost (golf, vodní sporty, koupání atd.). Nezanedbatelnou funkci má rovněž i rekreace formou zahrádkaření, kde je navrhovaná plocha pro rozšíření stávající zahrádkové osady (RZ) na východním okraji města. Návrh územního plánu tyto stabilizované plochy rekreace z větší části respektuje, většinou však navrhuje další rozvojové plochy pro občanské vybavení (OV i OS), jejich rozšíření a zkvalitnění, zejména v prostoru bývalé těžebny štěrkopísku - „písáku“, kde je navrhováno značné rozšíření ploch občanské vybavenosti a ploch pro rekreaci na plochách přírodního charakteru (RN). Pro individuální rekreaci využívající splavnosti Labe se nabízí navrhovaná funkční plocha (OSx) občanské vybavenosti – tělovýchovná a sportovní zařízení speciální (přístaviště – marina pro menší jachty s příslušným zázemím) a možností případného rozšíření (R - územní rezerva). Příkladný je i návrh přestavbové plochy P1a a P1b bývalého zemědělského areálu na plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH). Navr-hované fp ZO, ZOx, NS a NL se nabízí pro jejich polyfunkční využití lázeňsko-rekreační a zdravotně rekreační aktivity v lázeňském prostoru města Poděbrady (stezky pro pěší, cyklisty a in-linové bruslaře) s uplatnění drobné architektury na vhodných místech – lavičky, přístřešky, vyhlídky aj. pro zejména lázeňské hosty. Pro děti pak jednoduchá přírodní hřiště, ohniště (indiánský či westernový koutek), přírodní prolézačky apod. Zvláště se nabízí využít prostorů ochranných hrází protipovodňových opatření (ZOx), případně protihlukových valů (část ZO) pro vybudování propojitelných pěšin a stezek a všechny tyto využitelné plochy spojit do systému (okruhu) jako nabídka pro zvýšení lázeňsko-rekreačního potenciálu města (mj. využití navrhovaných ploch ZO včetně skladebných prvků ÚSES – „zelený perimetr“ na severním okraji města).

84

C.3.2.

ZDŮVODNĚNÍ POUŽITÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Použitá typologie ploch s rozdílným způsobem využití včetně charakteristik odpovídá § 4 – 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Současně byla tato typologie koordinována s Minimálním standardem pro digitální zpracování územních plánů v GIS („MINIS“), verze 2.2, schváleným Krajským úřadem Středočeského kraje. Řešené území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy), které pokrývají celé katastrální území obce: 1)

PLOCHY BYDLENÍ – v bytových domech (BH)

2)

PLOCHY BYDLENÍ – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)

3)

PLOCHY BYDLENÍ – v rodinných domech – venkovské (BV)

4)

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – v centrech měst (SC)

5)

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – městské (SM)

6)

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – komerční (SK)

7)

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – lázeňské (SL)

8)

PLOCHY REKREACE – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI)

9)

PLOCHY REKREACE – zahrádkové osady (RZ)

10)

PLOCHY REKREACE – plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH)

11)

PLOCHY REKREACE – rekreace na plochách přírodního charakteru (RN)

12)

PLOCHY REKREACE – plochy golfu (RX)

13)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – veřejná infrastruktura (OV)

14)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – komerční zařízení malá a střední (OM)

15)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – lázeňství (OL)

16)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

17)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – sportovní přístaviště (OSx)

18)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – hřbitovy (OH)

19)

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (PV)

20)

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – zeleň na veřejných prostranstvích (ZV)

21)

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY– silniční (DS)

22)

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY– místní komunikace (DM) (funkční skupina „C“ a „D“ dle ČSN 73 6110)

23)

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY– polní cesty (ČSN 73 6109) a lesní cesty (ČSN 73 6108) (DC)

24)

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY– železniční (DZ)

25)

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – inženýrské sítě (TI)

26)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – drobná a řemeslná výroba (VD)

27)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – lehký průmysl (VL)

28)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – zemědělská výroba (VZ)

29)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – zahradnictví (VX)

85

30)

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (VV)

31)

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – zemědělské obhospodařování (NZ)

32)

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – zeleň soukromá a vyhrazená (ZS)

33)

PLOCHY LESNÍ – (NL)

34)

PLOCHY ZELENĚ – zeleň ochranná a izolační (ZO)

35)

PLOCHY ZELENĚ – zeleň ochranná a izolační na prvcích protipovodňové ochrany (ZOx)

36)

PLOCHY ZELENĚ – zeleň přírodního charakteru (ZP)

37)

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (NS)

38)

PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ – nezastavitelné (NT)

Na rozdíl od typologie stanovené vyhláškou č. 501/2006 Sb., byly vybrané plochy s rozdílným způsobem využití upřesněny do více kategorií, vyplývajících ze stávajícího funkčního členění území nebo nutné a účelně podrobnější diferenciace návrhových ploch, což je ve shodě s MINIS.

C.3.3. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Hranice zastavěného území, vymezená v ÚPSÚ Poděbrady, byla upřesněna a aktualizována dle skutečnosti. Doplnění zastavitelných ploch uvnitř zastavěného území je možné jen do určité, ne příliš vysoké míry. Jedná se prakticky o zbytkové plochy, na nichž je výstavba z nějakého důvodu obtížná. Přesto byla většina těchto ploch do návrhu zařazena. Na zbylých pozemcích, jako kupř. na plochách přírodního charakteru, není výstavba vhodná.

C.3.4. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITEL- NÉHO ROZVOJE OBCE Požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

86

C.3.5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán Poděbrady je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování vymezenými především v § 18 a 19 stavebního zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. ÚP Poděbrady mimo zachování dosavadních požadavků na strukturu a objem zastavitelných ploch, především sleduje: - zachování prostorového členění a měřítka městské zástavby - podpora rozvoje výroby a výrobních služeb v rámci snahy zabránit negativnímu saldu migrace - zachování a revitalizaci hodnotné historické zástavby, zvláště ucelených skupin objektů se zřetelem na půdorysné stopy - péči o vysokou zeleň dotvářející siluetu města a jeho interiér včetně vysazování nových růstu přiměřených druhů stromů se zřetelem na spojení zeleně se zástavbou a krajinnou zelení - zachování identity města i krajiny s ohledem na zachování stávajících přírodních a urbanistických kvalit.

87

Krajský úřad, jako příslušný správní úřad k posuzování vlivů na životní prostředí k Návrhu Zadání Územního plánu Poděbrady, po posouzení jeho obsahu a na základě kriterií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

1)

LIMITY TYPU I. Limity normativně určené obecně platnými právními předpisy tzn. zákony, vyhláškami a dalšími právními normami. Limity typu I. jsou podkladem pro návrh Územního plánu Poděbrady a jsou pro zhotovitele i schvalovatele závazné.

2)

LIMITY TYPU II. Limity typu II. jsou stanoveny v návrhu Územního plánu Poděbrady prostřednictvím podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) a jsou uvedeny v kapitole č. 6 textové části návrhu ÚP Poděbrady.

Využití území a jeho uspořádání je limitováno jednak limity plynoucími z legislativních opatření (vycházejícími ze zákonů, vyhlášek, technických norem a opatření), nebo vyplývajícími z vlastností území a výsledků územních řízení a na druhé straně i limity, které jsou dány koncepcí využití území a jsou zakotveny v územním plánu obce. Využití řešeného území je totiž omezeno např. i širšími vztahy a předpoklady (vazba na sídelní síť, dopravní nadřazenou síť, napojení na technickou infrastrukturu, apod.).

C.5.1. LIMITY TYPU I. C.5.1.1. TECHNICKÉ LIMITY OCHRANNÁ PÁSMA – DOPRAVA Dopravní sítě nadmístního významu jsou zpravidla zároveň technickými barierami území. V řešeném území se uplatňují v souladu s příslušnými předpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, stanovuje mimo souvisle 88

zastavěná území ochranná pásma po obou stranách komunikace ve vzdálenosti : •

silnice II. a III. třídy: 15 m

Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů, pak stanovuje drážní ochranná pásma: •

u dráhy celostátní i regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy.

Železniční tratě se na řešeném území nevyskytují. Letiště se v řešeném území nevyskytuje. Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku letiště Polička a částečně sem zasahuje také ochranné pásmo vzletového a přibližovacího prostoru letiště Polička. OCHRANNÁ PÁSMA – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), Hlava VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, §23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3, jsou ochranná pásma vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: -

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně..... 1,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm..... 2,5 m u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a)

b) c) d)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování vysazovat trvalé porosty provádět skládky jakéhokoliv odpadu provádět terénní úpravy

Ochranná pásma vodních zdrojů slouží dle § 30 odst.1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a stanoví je vodoprávní úřad. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Dělí na ochranná pásma: 89

-

I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení

-

II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti

V evidenci jsou i ochranná pásma vodních zdrojů vymezená dřívější legislativou, pak jsou označena takto: -

I. stupeň

-

II. stupeň

-

PHO2a - dřívější dělení 2. ochranného pásma

-

PHO2b - dřívější dělení 2. ochranného pásma

-

PHO3 - z dřívějšího dělení ochranných pásem

-

nerozlišený stupeň

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních Dělení je obdobné. V zájmovém území byla stanovena následující ochranná pásma: -

Usnesení vlády ČSR č.127 ze dne 2.6.1976 - ozn. v částce 21/1976 Sb., sděl.částka 19-22/1976 Věst.MZ ČSR - ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů

-

Poděbrady Choťánky, vrt BJ 12 – pramen „Dr. Bouček“ č. rozhodnutí o stanovení OP: VLHZ/2930/83/Ba Datum vydání rozhodnutí: 22.12.1983 Stupeň OP: PHO2b, PHO2a, I. stupeň

-

Poděbrady Staré prameniště, vrt BJ 10 - pramen „Nový Vrchlický“ č. rozhodnutí o stanovení OP: VLHZ/3007/83/Ba Datum vydání rozhodnutí: 15.12.1981 Stupeň OP: I. stupeň

-

Poděbrady Kluk, vrt BJ 11 – pramen „Zápotocký“ č. rozhodnutí o stanovení OP: VLHZ/1938/87/Ba Datum vydání rozhodnutí: 21.7.1987 Stupeň OP: I. stupeň, PHO2a, PHO2b

-

Vrt BJ 22 – pramen „Jubilejní“ Vyhláška č. 41/2008 Sb., Datum vydání vyhlášky: 30.1.2008 Stupeň OP: I. stupeň

V areálu plnírny lahví ve Velkém Zboží je minerální voda Poděbradka jímána přímo z vrtů BJ 13 a BJ 15. U využívaných vrtů je ochranné pásmo I. stupně v okruhu 50 m kolem každého vrtu, ochranné pásmo II. stupně zasahuje prakticky celé řešené území. Pro všechny vodní zdroje v řešeném území jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany PHO 1 a 2. stupně. Návrh Územního plánu Poděbrady je respektuje. CHOPAV (chráněné oblasti přírodní akumulace vod) – jsou dle § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako oblasti, které pro 90

své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: zmenšovat rozsah lesních pozemků odvodňovat lesní pozemky odvodňovat zemědělské pozemky těžit rašelinu těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny ukládat radioaktivní odpady Vláda tyto oblasti vyhlašuje nařízením. Evidence je vedena v rozsahu územní identifikace, popisu hranic a názvu chráněné oblasti. Předmětné území se nenachází v chráněné oblasti přírodní akumulace vod. OCHRANNÁ PÁSMA – ENERGETIKA a)

Elektrorozvody

Ochranná pásma elektrorozvody Dle zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění je ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a)

b) c) d) e) f) g)

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace ........................................................................................ 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní ............................................................................. 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení ............................................................................ 1 m, u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně.....................................................................12 m, u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně...................................................................15 m, u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně...................................................................20 m, u napětí nad 400 kV 30 m, u závěsného kabelového vedení 110 kV................................................................ 2 m, u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence ....................................................................................................... 1 m.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti A)

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím vyšším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo vnější líce obvodového zdiva B) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m C) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m D) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické 91

stanice je zakázáno zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky, provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob. Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Pro zařízení vybudovaná po 01.01.1995 a před 01.01.2000 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 110 kV – 12m od krajních vodičů. Vrchní primární vedení do 220 kV – 15m od krajních vodičů. Vrchní primární vedení do 400 kV – 20m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi. (kde VN…vysoké napětí, NN…nízké napětí) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 01.01.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mě-řené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 110 kV – 15m od krajních vodičů. Vrchní primární vedení do 220 kV – 20m od krajních vodičů. Vrchní primární vedení do 400 kV – 25m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 30m od obvodové zdi (kde VN…vysoké napětí, NN…nízké napětí) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1m na každou stranu od krajního kabelu. V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat bez souhlasu vlastníka zařízení mj. stavby, provádět zemní práce, vysazovat porosty nad výšku 3 m a uskladňovat hořlavé a výbušné látky. b)

Zemní plyn

Ochranná a bezpečnostní pásma ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon § 68 Ochranná pásma - zemní plyn •

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu

•

u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m na obě strany od půdorysu

•

u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu

•

Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m 92

– na řešeném území se nenachází V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá souhlasu pouze v pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. § 69 Bezpečnostní pásma Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Rozsah souvisejících bezpečnostních pásem je uveden dále • • • • • • •

•

•

• •

•

•

VTL plynovody do DN 100............................................................................ 15 m VTL plynovody do DN 250............................................................................ 20 m VTL plynovody nad DN 250.......................................................................... 40 m VVTL plynovody do DN 300........................................................................ 100 m VVTL plynovody do DN 500........................................................................ 150 m VVTL plynovody nad DN 500...................................................................... 200 m RS VTL ......................................................... .......................... ..................10 m RS VVTL ......................................................... .......................... ..................20 m Kompresorové stanice ......................................................... ........................200 m Plnírny a stáčírny propan-butanu............................................................... 100 m Plynojemy do 100 m3 ......................................................... ..................... 30 m Plynojemy nad 100 m3 ......................................................... ..................... 50 m podzemní zásobníky ......................................................... 93

........................ 250 m c)

Teplovody

Technologické objekty zásobování teplem ani teplovody se v řešeném území nevyskytují. d)

Telekomunikace

Ochranná pásma – telekomunikace dle zákona č. 127/2005 Sb., (zákon o elektronických komunikacích)

• •

•

Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu: (§ 32 odstavce 1 písm. a) a c) zákona č. 50/1976 Sb.). Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Ochranná pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu: (§ 32 odstavce 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.). Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí.

PRAVOMOCNÁ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ V řešeném území budou respektována pravomocná územní rozhodnutí.

C.5.1.2. PŘÍRODNÍ LIMITY Jedná se o kategorii přirozených limitů přírodního charakteru - např. ochrana přírody, ochrana (kvalita) půdního fondu (zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkcí lesa), záplavové území, apod. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ, VODNÍ TOKY a) Záplavová území Záplavová území jsou podle §66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou (vyhláška č. 236/2002 Sb.). 94

Krajský úřad Středočeského kraje stanovil záplavové území Labe a aktivní zónu záplavového území dne 22.1.2006 pod č.j. 124630/2006/KUSK. Po realizaci protipovodňových opatření bude rozsah záplavového území změněn. b) Vodní toky Podle § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemků sousedících s korytem toku u významných vodních toků v šířce do 8 m a u drobných vodních toků v šířce do 6 m od břehové hrany. V záplavových územích nejsou vymezovány zastavitelné plochy. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY a) Zvláště chráněná území Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění lze dle § 14 území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná vyhlásit za zvláště chráněná. Jeho kategoriemi jsou národní parky, chráněné krajinné ob-lasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V řešeném území je ve smyslu ustanovení části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů zvláště chráněné území – národní přírodní rezervace Libický luh. Do posuzovaného území zasahují mezinárodně významné segmenty ochrany přírody - území a koridory Rady Evropy - EECONET - Evropská ekologická síť (European Ecological Network). Jedná se o vodní a nivní koridor – souběh s osami NRBK č. K10 v nivě řeky Labe, dále území NRBC č. 7 Polabský luh a EVL Libické luhy, které je rozšířené o další území EECONET. Jiná zvláště chráněná území se zde nevyskytují. b) Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky (označováno též VKP) ze zákona (obligatorní VKP dle § 3 odst. 1, písm.b) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi mohou být jiné cenné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé a přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a ty části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. Na správním území města Poděbrady se nenachází žádný významný VKP, nacházejí se zde pouze obligatorní VKP ve smyslu §3 odst.1 písm.b) zákona. c) Památné stromy Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění lze dle § 46 odst. (1) vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí za památné stromy.. V posuzovaném území jsou vyhlášené dle § 46 odst.1 zákona č. 114/1992 Sb. následující památné stromy podle Ústředního seznamu ochrany přírody: 103693 topol v Poděbradech 2 – topol černý Populus nigra, výška 33 m, obvod v d1,3 622 cm, jedná se o matečný strom určený k odběru genetického materiálu na levém břehu Labe mezi plavební komorou a silničním mostem na ppč. 4978 k.ú. Poděbrady, datum vyhlášení 23.02.1999 103694 topol v Poděbradech - topol černý Populus nigra, výška 35 m, obvod v d1,3 580 cm, jedná se o matečný strom určený k odběru genetického materiálu na levém břehu Labe mezi plavební komorou a silničním mostem na ppč. 3868 k.ú. Poděbrady, datum vyhlášení 18.12.1998 103695 topol u Skupice - topol černý Populus nigra, výška 34 m, obvod v d1,3 433 cm, jedná se o matečný strom určený k odběru genetického materiálu na levém břehu Labe při 95

ústí slepého labského ramena „Skupice“ nedaleko zdymadla na ppč. 4113 k.ú. Poděbrady, datum vyhlášení 7.12.1998 103709 tis za kulturním střediskem – tis červený Taxus baccata, výška 12 m, ob-vod v d1,3 227 cm, v ulici Na Valech na okraji lázeňského parku za obchodním domem na ppč. 1691/1 k.ú. Poděbrady, datum vyhlášení neuvedeno (asi 1994) 103732 hrušeň Mydlinka – hrušeň obecná Pyrus communis, výška 17 m, obvod v d1,3 165 cm, v zahrádce před čp. 18 na ppč. 21/2 k.ú. Přední Lhota u Poděbrad, datum vyhlášení 3.10.1986 103734 dub letní – dub letní Quercus robur, výška 26 m, obvod v d1,3 465 cm, na zahradě gymnázia v ulici Studentská na ppč. 1639 k.ú. Poděbrady, datum vyhlá-šení 25.07.1978 103735 zádušní dub – dub letní Quercus robur, výška neuvedená, obvod v d1,3 450 cm, u promenádní cesty na pravém břehu Labe k soutoku Labe a Cidliny na ppč. 3632 k.ú. Poděbrady, datum vyhlášení 25.07.1978. d) Natura 2000 Je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny podle části čtvrté zákona (vyhlášené příslušným nařízením vlády). V jihovýchodní části řešeného území je evropsky významná lokalita (EVL) CZ0214009 Libické luhy, rozloha 1478,7352 ha, jedná se o velký lužní komplex rozložený po obou stranách řeky Labe mezi Poděbrady a Kolínem. Jedná se o největší a nejzachovalejší polabský luh. Jednotlivé biotopy zde dosahují nejenom výjimečné zachovalosti, nýbrž i dostatečných rozloh. V řešeném území není vymezena ptačí oblast ve smyslu části čtvrté cit. zákona o ochraně přírody a krajiny. e) Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika ur-čitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a pří-rodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině“ - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kra-jiny v platném znění, § 12 odst. (1). Oblast krajinného rázu je krajinný celek se specifickým, charakteristickým přírodním a kulturně-historickým či jiným projevem a je odlišitelný hranicí. Hranicí může být horizont, přírodní prvky i umělé prvky. Místo krajinného rázu je specifickým menším krajinným prostorem uvnitř krajinného celku s určujícími charakteristikami; vyznačuje se homogenitou z hlediska jeho hod-not. Pro správní území města Poděbrady má koeficient ekologické stability (KES) dle veřejné databáze (zdroj: http://vdb.czso.cz) hodnotu 0,6, dle výpočtu poměru stabilních a nestabilních ploch (Michal 1985) má hodnou 0,78, což je „území intenzívně využívané zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie“. Dle typologie krajiny v České republice je posuzované území ve čtyřech typech krajin jako součást megatypu č. 17 - Krajiny středoevropských, scelených, otevřených polí, kam patří i stará sídelní krajina Hercynica (LÖW J., 2005). Dominantní a určující je typ 1M11 je 1 zahrnující říční nivu Labe. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o unikátní krajinný typ, který je třeba přísně chránit ve všech aspektech a je mj. zařazen z části do národní přírodní rezervace (NPR) Libický luh, je součástí vodní a nivní osy nadregionálního biokoridoru NRBK č. K10 a jeho ochranné zóny, nadregionálního biocentra NRBC č. 7 Polabský luh a Evropsky významné 96

lokality EVL CZ0214009 Libické luhy. Dále se jedná o běžné krajinné typy – 1M4 a 1Z4, což jsou zemědělská a lesozemědělská krajina rovin Hercynica a o typ 1M9, což je starosídelní lesozemědělská krajina vátých písků. Krajinný ráz je třeba chránit a zlepšovat zejména z důvodu zlepšování a dotváření lázeňského prostoru, jehož zachování a zlepšení by mělo být určujícím a rozhodujícím při hodnocení všech aspektů ve městě PRVKY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Pro návrh územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) v konceptu ÚP Poděbrady byly převzaty skladebné segmenty ze stávajícího ÚPSÚ Poděbrady a Zásad územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje při respektování ÚTP NR a R ÚSES ČR včetně příslušných Metodik MŽP. Při zpřesňování prvků vložených skladebných prvků do nivní osy NRBK K10 Stříbrný roh – Polabský luh a paralelního hygrického lokálního systému ekologické stability v ochranné zóně NRBK byla zejména respektována zásada maximálního využití stávající kostry ekologické stability a vzájemného propojení lokálních a v tomto případě i vložených segmentů NRBK ÚSES při zajištění maximální funkčnosti systému. Bylo využito principu vytváření ucelených větví ÚSES, skládajících se z logicky na sebe navazujících, typově příbuzných a funkčně souvisejících lokálních biocenter a biokoridorů.V případě vložených skladebných segmentů byl v maximálně možné míře podpořen koridorový efekt i pro podporu nejen nivní, ale i vodní osy NRBK (využití původních meandrů řeky Labe) a vytvoření předpokladů pro obnovení funkce pravidelně zaplavovaného lužního lesa (významné zlepšení retence území, sní-žení povodňového rizika, zlepšení kvality vody – sedimentační prostor při snížení rychlosti vody atd.). Byl využit relativně příznivý ekologický potenciál tohoto řešeného území. Přehled nadregionálních prvků ÚSES: Nadregionální biocentrum NRBC č.7 Polabský luh (označení ve stávajícím ÚPSÚ je č. 18) Nadregionální biokoridor NRBK č. K10 Stříbrný roh – Polabský luh (označení ve stávajícím ÚPSÚ je č. 1), v nivní a vodní ose se systémem vložených lokálních biocenter, osa teplomilná doubravní, borová a mezofilní hájové se dotýká jen západního okraje bez vložených lokálních segmentů Přehled lokálních prvků ÚSES: Vložené lokální biocentrum LBC č. 2 „Rameno u Chvalovic“ Vložené lokální biocentrum LBC č. 3 „U Labe“ Vložené lokální biocentrum LBC č. 4 „Rameno u Polabce“ Vložené lokální biocentrum LBC č. 4a „Na stavech“ Vložené lokální biocentrum LBC č. 5 „V čihadle“ Vložené lokální biocentrum LBC č. 8 „Skupice“ Vložené lokální biocentrum LBC č. 9 „V hruškách“ Vložené lokální biocentrum LBC č. 10 „Pod Babínem“ Lokální biocentrum LBC č. 12 „Na spraši A“ pro variantu A Lokální biocentrum LBC č. 12 „Na spraši B“ pro variantu B Lokální biocentrum LBC č. 14 „Koutecká čtvrť“ Lokální biocentrum LBC č. 15 „Poděbradská bažantnice“ 97

Lokální biokoridor LBK č. 6 „Za bažantnicí“ Lokální biokoridor LBK č. 11 „Lánská strouha“ Lokální biokoridor LBK č. 13a „Na spraši 1“ Lokální biokoridor LBK č. 13b „Na spraši 2“ Lokální biokoridor LBK č. 13c „Žižkovo předměstí“ Lokální biokoridor LBK č. 16a „U staré vodárny“ Lokální biokoridor LBK č. 16b „U golfu“ OCHRANA PŮDNÍHO FONDU, NEROSTNÉ BOHATSTVÍ a) Ochrana půdního fondu Z hlediska využití území kulturní krajiny je orientačním limitem třída ochrany půdního fondu, resp. údaje o investicích v půdě: •

Bonitované půdně ekologické jednotky (dále je „BPEJ“) - jsou v řešeném území zastoupeny v pěti třídách ochrany zemědělské půdy: V I. třídě ochrany, jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy. Ze zemědělského půdního fondu je možno odejmout pouze výjimečně, většinou ve veřejném zájmu. Do II. třídy ochrany patří půdy (BPEJ) s nadprůměrnou produkční schopností. Jsou vysoce chráněny a pouze podmíněně odnímatelné. Ve III. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s průměrnou bonitou, využitelné pro výstavbu. Ve IV. Třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty BPEJ s velmi nízkou produkční schopností a nízkým stupněm ochrany.

b) Ochrana nerostného bohatství • • • • • • •

Chráněné ložiskové území bylo vyhlášeno v lokalitě Kluk, č. 08990000 Výhradní ložiska nerostů – v řešeném území se nachází lokality Kluk – Mostkový Les, č. 3089900 a Kluk – Poděbrady, č. 3004000 Nevýhradní ložiska nerostů – v řešeném území se nachází lokality Kluk – Poděbrady, č. 3004001, Písková Lhota u Poděbrad, č. 5259800 a Poděbrady – Libice nad Cidlinou, č. 3004100 Prognózní zdroje – v řešeném území se nachází prognózní revidované plochy Křečkov, č. 9370041, Přední Lhota u Poděbrad, č. 9370044, Kovanice - Písková Lhota, č. 9370040, Sokoleč, č. 9370045 a Oseček, č. 9370011. Dobývací prostory – v řešeném území se nachází dobývací prostor na štěrkopísek Poděbrady – Kluk, č. 700199 Poddolovaná území (plošná a bodová) – v řešeném území nejsou evidována Sesuvná území – v řešeném území nejsou evidována

C.5.1.3. KULTURNÍ LIMITY Kulturní limity podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění:

98

• •

•

Národní kulturní památka (dále jen NKP) – v řešeném území se nenachází. Městská památková zóna – vyhláškou č. 476/1992 Sb. Ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny bylo historické jádro města Poděbrady vyhlášeno městskou památkovou zónou: „Hranice památkové zóny začíná na pravém břehu Labe na p. č. 2616. Dále sleduje hranici intravilánu, přechází po p. č. 26/1, lomí se na p. č. 4081, 4082//1 a pokračuje na sever po ulici Husově p. č. 3926, na p. č. 3925, na p. č. 3925 se stáčí k jihu po komunikaci p. č. 4068 a pokračuje k východu po komunikaci p. č. 4055 a 4028. Obchází budovu nádraží p. č. 4114 a pokračuje po komunikaci p. č. 4017, stáčí se po komunikaci p. č. 3999, 3998 a pokračuje po komunikaci p. č. 3123, 4102 a 4095. Pak se lomí po p. č. 3778//2 a končí na parcele p. č. 2613, kde se hranice uzavírá.“ Kulturní památka (dále jen KP) – objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek: Č. REJSTŘÍKU

ČÁST OBCE

PAMÁTKA - UMÍSTĚNÍ

PAMÁTKOU OD

36915/2-1923

Poděbrady I

kostel Nanebevzetí P. Marie, Zámostí

1958

21211/2-1922

Poděbrady I

kostel Povýšení sv. Kříže, nám. Kostelní

1958

20842/2-1928

Poděbrady I

socha sv. Jana Nepomuckého, u mostu

1958

26247/2-1927

Poděbrady I

sloup se sochou P. Marie Svatohorské, Zámostí

1958

35365/2-1926

Poděbrady I

architektonizované sochařské dílo - Mariánský sloup se sochami po stranách, Jiřího náměstí

1958

26570/2-1929

Poděbrady I

pomník krále Jiřího, Jiřího náměstí

1958

38266/2-1930

Poděbrady I

studna tzv. "Komenského studna", Zámostí, u Havířského kostelíka

1958

18559/2-3158

Poděbrady I

kašna

1958

38604/2-1933

Poděbrady I

inundační most č. 021, na stát. silnici č. I/11

1958

35795/2-1924

Poděbrady I

zámek, čp. 1, Jiřího náměstí

1958

23196/2-1934

Poděbrady I

měšťanský dům, čp. 4, Jiřího náměstí

1958

10058/2-4280

Poděbrady I


1958

24180/2-1936

Poděbrady I


1958

33907/2-3156

Poděbrady I

radnice, čp. 41, Palackého

1958

14597/2-1938

Poděbrady II

altán - gloriet a terasa se schodištěm, u čp. 141

1958

50566/2-4419

Poděbrady II

vila Kouřimka, čp. 256, nám. T. G. Masaryka

2000

39494/2-3157

Poděbrady III

vila Obereignerova, čp. 1, Havlíčkova

1958

45822/2-1937

Poděbrady III

špitál, čp. 67, Na Dláždění

1958

19793/2-1925

Poděbrady III

děkanství, čp. 72, Palackého

1958

104147

Poděbrady III

železniční stanice Poděbrady, čp. 210

2000

101030

Poděbrady III

vysílač - radiostanice, čp. 530, Na Zálesí

2004

16983/2-1932

Kluk

hřbitov, čp. 57, Bílkova

1958

99

• • •

19391/2-1920

Přední Lhota

rozcestník, U Kopečků

1958

40183/2-1968

Velké Zboží

boží muka, proti hřbitovu

1958

Architektonicky cenné stavby a jejich soubory – lázeňský komplex Zámeček. Archeologické nemovité památky a archeologické lokality Řešené území je územím s archeologickými nálezy - územím archeologického zájmu. Památková rezervace – v řešeném území se nenachází

ARCHEOLOGICKÝ ZÁJEM Řešené území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v řešeném území bude respektován zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. V zájmovém území se nachází následující území s archeologickými nálezy 1. typu: Č. REJSTŘÍKU

SÍD. ÚTVAR

NÁZEV ÚZEMÍ

TYP ÚZEMÍ

13-14-12/1

Poděbrady

Jádro města

I.

13-14-12/6

Poděbrady

Husova

I.

13-14-13/2

Poděbrady

poloha V Zátiší, Lokalita s nálezy mladší doby hradištní

I.

13-14-13/4

Poděbrady

Žižkovo předměstí, Sídliště a pohřebiště z doby bronzové

I.

V zájmovém území se nachází následující území s archeologickými zájmy: • • • • • •

Za území s archeologickými zájmy je nutné považovat celou městskou památkovou zónu Sanspareil - pohřebiště z doby bronzové Bažantnice - pohřebiště z doby bronzové Na vinici - sídliště z mladší doby kamenné a doby římské Areál lázeňského domu "Mír" - hradiště z doby hradištní Kluk - U hřbitova - pohřebiště z doby bronzové

Veškeré zjištěné limity využití území typu I. jsou znázorněny v grafické části odůvodnění návrhu Územního plánu Poděbrady, výkresu D.1 Koordinační výkres, var. A i B.

C.5.2. LIMITY TYPU II. Návrh Územního plánu Poděbrady stanovuje limity typu II. tj. podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití v textové části návrhu Územního plánu: SEŠIT I., kapitola A.6.2., str.55.

100

C.6.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Použitá metodika Při navrhování ploch pro rozvoj obce Poděbrady byl respektován zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 14/1992 Sb., o životním prostředí, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, zákon č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Dále Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067 /96 a zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v jejich platném znění. Třídy ochrany se stanovují pomocí bonitovaných půdně ekologických jednotek dle Vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění Vyhlášky č. 546/2002 Sb. dle Vyhlášky Ministerstva životního prostředí o stanovení tříd ochrany. Bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen BPEJ) jsou v řešeném území zastoupeny v pěti třídách ochrany zemědělské půdy (podle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany) : I. II. III. IV. V.

2.56.00, 2.60.00, 2.05.01, 2.06.00, 2.57.00, 2.58.00, 2.62.00, 2.07.00, 2.13.00, 2.19.01, 2.59.00 2.04.01, 2.21.10, 2.22.10, 2.23.10, 2.55.00, 2.72.01

Struktura půdního fondu v řešeném území Poděbrady Celková výměra

3369

zemědělská půda

1833

- orná půda

1430

- zahrady

138

- ovocné sady

11

- trvalý travní porost

254

nezemědělská půda - PUPFL

668

- vodní plochy

154

- zastavěné plochy

136

- ostatní plochy

579

101

Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části dokumentace, údaje o celkovém úhrnu záboru ZPF, varianty řešení Řešené území zaujímá katastry: Poděbrady, Velké Zboží, Polabec, Přední Lhota a Kluk. Celé řešené území se nachází v klimatické oblasti (T2) teplé, mírně suché s průměrnými ročními teplotami 8 – 9o C, se srážkami 500 – 600 mm. Jedná se zemědělskou krajinu s převahou orné půdy. Z půdních typů půdy lužní a nivní, černozemě a hnědozemě. Vyhodnoceny jsou rozvojové plochy s dopadem do zemědělského půdního fondu. Jsou členěny: Z1 - lokality záboru ZPF – zastavitelné plochy K1 - lokality záboru ZPF - nezastavitelné plochy (zalesnění, návrh výsadby v rámci ÚSES) P1 - plochy přestavby – zábor zemědělské půdy v rámci zastavěného území města R1 - rezervní plochy – nejsou předmětem vyhodnocení záboru ZPF Rozvoj obce se předpokládá jak uvnitř zastavěného území – plochy přestavby (P), tak vně zastavěného území – plochy zastavitelné (Z). Návrh rozvojových ploch je uvažován včetně zeleně. Plochy navržených změn v krajině (K) jsou vymezeny v nezastavěném území. Varianta A

Z1 – Z36 K1 – K73 P1 - P16

Varianta B

Z1 – Z29 K1 – K71 P1 - P16

Plochy přestavby Mimo návrhové plochy – zastavitelné plochy – jsou v územním plánu vymezeny plochy přestavby P1 – P16, které jsou shodné v obou variantách řešení. Dopad do ZPF mají z těchto ploch lokality: P2, P3, P11, P12, P13 (ostatní lokality přestavby mají výměru pod 0,2 ha nebo nejsou zemědělskou půdou). Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby V řešeném území se nachází v k.ú. Přední Lhota objekt zemědělské prvovýroby. Navrhované řešení nové výstavby nenaruší a neomezí hospodaření, jak z hlediska plochy, tak z hlediska výrobního zaměření. Opatření k zajištění ekologické stability Opatření k zajištění ekologické stability řeší kapitola Územní systém ekologické stability. Investice do půdy V řešeném území je realizováno odvodnění na plochách zemědělské půdy převážně severovýchodně od Poděbrad (viz grafická příloha D3). V případě realizace nové zástavby bude nutné prověřit funkčnost odvodňovacích systémů, případně drenážní systém podchytit vně řešené plochy.

102

Navržené funkční plochy s rozdílným způsobem využití - zastavitelné plochy, plochy přestavby: Varianta A/B Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské – kód BI Z3, Z4, Z7, Z8a, Z8g, Z9a, Z10a, Z10b, Z12, Z13, Z14, Z20, Z22, Z23, Z24, Z25, Z26, Z27, P3, P11, P13 Z3, Z4, Z7, Z6a, Z6g, Z7a, Z7g, Z8a, Z9a, Z9b, Z22, Z29, , Z26, Z27, P3, P11, P13 Plochy bydlení v bytových domech – kód BH Z8c, Z8e, Z6c, Z6c, 7c, Z7d, Z7f Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské – kód BV Z12, Z31, Z36, Z16, Z31, Z28 Plochy smíšené obytné – komerční - kód SK Z21, P12, Z6e, Z18, P12, Plochy smíšené obytné – lázeňské - kód SL Z14, P16, Z11, P16, Plochy rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci – kód RH P1a, P1b P1a, P1b Plochy rekreace – zahrádkové osady – kód RZ Z11 Z10, Plochy občanského vybavení – veřejnéhá infrastruktura - kód OV Z9b, Z16, Z29, Z30, Z34, Z13, Z20, Z23, Z27, Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední - kód OM Z19b, P14, P15, Z6b, Z25b, P14, P15, Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - kód OS Z8b, Z8f, Z13, Z19a, Z28, P2 Z7b, Z7h, Z12, Z19, Z21, Z25a, Z30, P2 Plochy občanského vybavení – sportovní přístaviště - kód OSx Z36, Z30 Plochy veřejných prostranství – kód PV Z8d, Z7e Plochy veřejných prostranství – zeleň na veřejných prostranství – kód ZV Z8c, Z8g Z7c , Z7e Plochy dopravní infrastruktury – silniční - kód DS Z6, Z15, Z20, Z33, P4, P5, P7, P8 Z12, Z17, Z26, Z31, P4, P5, P7, P8, 103

Plochy dopravní infrastruktury – místní komunikace (funkč. skupina “C“ a „D“ - kód DM Z6, Z8a, Z8c, Z9a, Z9b, Z32, P10, P12, P13, P17 Z7a, Z8a, Z8b, Z24, Z27, Z31, P10, P12, P13, P17 Plochy doprav. infrastruktury, polní cesty (ČSN 736109), lesní cesty (ČSN 736110) kód DC Z2, Z2, Plochy výroby a skladování – drobná řemeslná výroba - kód VD P6, P9, P10 Z6d, Z6f, P6, P9, P10 Plochy výroby a skladování – lehký průmysl - kód VL Z1, Z2, Z5, Z6, Z17, Z18, Z35 Z1, Z2, Z5, Z14, Z15 Navržené funkční plochy nezastavěného území: Plochy rekreace – rekreace na plochách přírodního charakteru – kód RN K22, K25, K30, K36 K26, K34, K35, K40 Plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační - kód ZO K1, K4, K5, K6a, K6b, K7, K8, K9, K10, K11, K12, K13, K14, K15, K17, K18, K19, K20, K29, K32, K33, K37, K38, K39, K40, K41, K42, K43, K44, K45, K46, K50, K51, K1, K4, K5, K6a, K6b, K7, K8, K9, K10, K11, K12, K13, K14a, K14b, K15, K16, K17, K18, K19, K20, K21, K22, K23, K24, K33, K36, K37, K41, K42, K43, K44, K45, K46, K48, K52, K53 Plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační na prvcích protipovodňových opatření - kód ZOx K2, K3, K21, K34, K35a, K35b, K45, K47, K48, K49, K52, K54, K55, K57, K65 K2, K3, K25, K34, K38, K39a, K39b, K47, K49, K50, K51, K54, K56, K57, K59, K67 Plochy vodní a vodohospodářské - kód VV, K60, K62 Plochy smíšené nezastavěného území - kód NS K16, K24, K66, K67, K68, K69, K28, K68, K69, K70, K71 Plochy lesní – kód NL K23, K26, K27, K28, K53, K56, K58, K59, K60, K61, K62, K63, K64, K70, K71 K31, K31, K32, K55, K58, K60, K61, K62, K63, K64, K65, K66, K72, K73 Plochy změn v krajině v nezastavěném území, které nejsou součástí vynětí ze ZPF: a) lokality, na kterých je navržena změna obhospodařování: var. A: K16, K24, část K48, K66, K67, K69, K70 var. B: K20, K28, K50, K68, K69, K70, K71 b) plochy Územního systému ekologické stability: var. A: K6a, K6b, K7, K7, K8, K9, K10, K11, K14, K15, K17, K18, K27, K28, K60,K61, K62, K63, K64, K70, K71

104

var. B: K6a, K6b, K9, K10, K11, K12, K13, K14a,b, K17, K18, K19, K20, K21, K22, K30, K31, K32, K62, K63, K64, K65, K66, K68, K69, K70, K72, K73 Územní rezervy Návrh územního plánu Poděbrady vymezuje následující plochy pro územní rezervy: Varianta A R1 - plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) R2 - plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VD) R3 - plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) R4 - plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) R5 - plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) R6 - plochy výroby a skladování – drobná řemeslná výroba (VD) R7 - plochy smíšené obytné – komerční (SK) R8 - plochy občanského vybavení – sportovní přístaviště (OSx) Varianta B R1, R2, R4 - plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) R3, R5, R9 - plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační (ZO) R6 - plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) R8 - plochy bydlení v bytových domech - (BH) R10 - plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) R11 - plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) R12 - plochy výroby a skladování – drobná řemeslná výroba (VD) R13 - plochy smíšené obytné – komerční (SK) R14 - plochy občanského vybavení – sportovní přístaviště (OSx) Tyto plochy určené k realizaci po návrhovém období nejsou součástí vynětí ze ZPF. Výměry navržených záborů ZPF jsou uvedeny v hektarech. Skutečný zábor bude upřesněn podle skutečně zabírané plochy při realizaci návrhu.

105

Rozsah záboru ZPF podle zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy - VARIANTA A ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY

návrh: ploch bydlení – v rodin. domech městské a příměst.(BI) plochy bydlení v bytových domech - (BH) ploch smíšené obytné – městské (SM) ploch smíšené obytné – lázeňské (SL) ploch smíšené obytné – komerční (SK) ploch výroby a skladování -drobná řemeslná výroba(VD)

ploch výroby a skladování – lehký průmysl - (VL) ploch občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS, OSx) ploch rekreace – zahrádkové osady (RZ)

návrh: ploch smíšeného nezastavěného území - plochy rekreace na plochách přír.charakteru (RN) - plochy smíšené nezastavěného území (NS) - ploch zeleně ochranné a izolační (ZO) - ploch zeleně ochranné a izolační (ZOx) na prvcích protipovod.ochrany - ploch lesních (NL)

ploch rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH)

ploch dopravní infrastruktury (DS,DM,DC) třída ochrany

(ha)

(%)

I.

10,93

II.

2,43

3,32

II.

3,21

5,81

III.

1,88

2,58

III.

0,38

0,69

IV.

57,57

78,87

IV.

23,49

42,54

V.

0,19

0,26

V.

0,44

0,8

celkem

73,00

55,22

100,0

I.

14,97

100,0

(ha)

(%)

I.

38,63

30,13

II.

5,64

4,4

III.

2,26

1,76

IV.

81,06

63,22

V.

0,63

0,49

128,22

100,0

celkem

(ha) 27,7

celkem

(%) 50,16

z toho ZÁBOR PUPFL

ZÁBOR ZPF CELKEM třída ochrany

třída ochrany

ha

1,21

106

Rozsah záboru ZPF podle zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy - VARIANTA B ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY

návrh: ploch bydlení – v rodin. domech městské a příměst.(BI) plochy bydlení v bytových domech - (BH) ploch smíšené obytné – městské (SM)

návrh: ploch smíšeného nezastavěného území - plochy rekreace na plochách přír.charakteru (RN) - plochy smíšené nezastavěného území (NS) - ploch zeleně ochranné a izolační (ZO) - ploch zeleně ochranné a izolační na prvcích protipovod.ochrany(ZOx) - ploch lesních (NL)

ploch smíšené obytné – lázeňské (SL) ploch smíšené obytné – komerční (SK) ploch výroby a skladování -drobná řemeslná výroba(VD)

ploch výroby a skladování – lehký průmysl - (VL) ploch občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS, OSx) ploch rekreace – zahrádkové osady (RZ) ploch rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH)

ploch dopravní infrastruktury (DS,DM,DC) třída ochrany

(ha)

(%)

I.

13,2

19,87

I.

28,05

48,92

II.

2,48

3,73

II.

3,21

5,6

III.

1,82

2,74

III.

0,38

0,66

73,66

IV.

25,26

44,04

0

V.

0,45

0,78

celkem

57,35

IV.

48,95

V.

0

celkem

66,45

třída ochrany

100,0

ZÁBOR ZPF CELKEM třída ochrany

(%)

100,0

z toho ZÁBOR PUPFL

(ha)

ha

(%)

I.

41,25

33,32

II.

5,69

4,6

III.

2,2

1,78

IV.

74,21

59,94

V.

0,45

0,36

123,8

100,0

celkem

(ha)

1,21

VARIANTA A NÁVRH ZMĚN PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ – ZASTAVITELNÉ PLOCHY Orná

Zahrady

Trvalý travní porost

Zemědělské pozemky

Nezemědělské pozemky

Návrh celkem

0,35

2,74

1,32

4,41

1,78

6,19

Nezastavěné území

58,39

5,65

4,55

68,59

11,96

80,55

Celkem (ha)

58,74

8,39

5,87

73,00

13,74

86,74

Zastavěné území

VARIANTA B NÁVRH ZMĚN PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ – ZASTAVITELNÉ PLOCHY Orná

Zahrady

Trvalý trav-ní porost

Zemědělské pozemky

Nezemědělské pozemky

Návrh celkem

0,0

1,45

0,0

1,45

0,0

1,45

Nezastavěné území

52,27

7,10

5,43

64,80

16,44

81,24

Celkem (ha)

52,27

8,55

5,43

66,25

16,44

82,69

Zastavěné území

107

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: Z1

navrhované funkční využití území řeš. lokality VL

katastr. území

Velké Zboží

Z2

VL

Velké Zboží

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 0,83 0,83 2.56.00 I TTP 0,83 0,83 2,60

DC

Z3

BI

Velké Zboží

3,75

2,47 2.56.00

I

0,13 2.56.00

I

ORNÁ TTP ORNÁ TTP

1,76 0,61 0,06 0,07

1,76 0,61 0,06 0,07

2,08 1,46 0,19

2,08 1,46 0,19

3,75 2.60.00

I

2.72.01

V

TTP ZAHRADA TTP

2.60.00

I

ZAHRADA

0,39

0,10

N. EV.

část M N. EV.

0,02

Z4

BI

Velké Zboží

0,39

Z5

VL

Poděbrady

2,17

2,17 2.04.01

IV

ORNÁ OV.SAD

0,80 1,37

0,80 1,37

Z6

VL

Poděbrady

11,96

10,13 2.04.01 2.60.00 2.21.10 1,35 2.21.10 2.60.00 2.04.01 0,48 2.60.00

IV I IV IV I IV I

ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ

6,03 0,75 1,70 0,26 0,04 0,87 0,48

6,03 0,75 1,70 0,26 0,04 0,87 0,48

0,18

0,39

DS/DM

ZO

část M

0,39

N. EV. N. EV.

1,40 0,25

část M

část M část M

Z7

BI

Velké Zboží

1,33

1,33 2.04.01

IV

ORNÁ

0,35

0,35

0,98

Z 8a

BI

Poděbrady

16,09

14,49 2.55.00 2.04.01 2.21.10 1,60 2.04.01 2.55.00

IV IV IV IV IV

ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ

9,67 4,52 0,10 0,45 0,93

9,67 4,52 0,10 0,45 0,93

0,20 část N.EV./M

0,41 2.04.01 2.21.10 39,14

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,23 0,18 36,18

0,23 0,18 35,79

DM

Z 8b

OS

Poděbrady CELK.

0,41 39,53

0,39

0,39

část M

část N.EV.

0,03 0,19

3,35

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: Z 8c

navrhované funkční využití území řeš. lokality BH

katastr. území

Poděbrady

DM ZV

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 4,93 3,66 2.55.00 IV ORNÁ 1,54 1,54 část M 2.04.01 IV ORNÁ 2,12 2,12 0,51 2.04.01 IV ORNÁ 0,46 0,46 0,05 0,76 2.04.01 IV ORNÁ 0,40 0,40 2.04.01 IV ZAHRADA 0,36 0,36

Z 8d

PV

Poděbrady

1,26

1,26 2.04.01

IV

ORNÁ

1,09

1,09

0,17

Z 8e

BH

Poděbrady

0,23

0,23 2.04.01

IV

ORNÁ

0,06

0,06

0,17

Z 8f

OS

Poděbrady

0,27

0,27 2.55.00

IV

ORNÁ

0,25

0,25

0,02

Z 8g

BI ZV

Poděbrady

0,40

0,27 0,13

x x

OST.PL. OST.PL.

Z 9a

BI DM

Poděbrady

5,19

5,02 2.55.00 0,17

IV

ORNÁ ORNÁ

4,98 0,17

4,98 0,17

Z 9b

OV DM

Poděbrady

2,19

2,10 2.55.00 0,09 2.55.00

IV IV

ORNÁ ORNÁ

2,10 0,09

2,10 0,09

Z 10a

BI

Poděbrady

2,47

2,47 2.55.00

IV

ORNÁ ZAHRADA

1,05 1,42

1,05 1,42

Z 10b

BI

Poděbrady

0,45

0,45 2.55.00 2.07.00

IV III

ORNÁ ORNÁ

0,39 0,06

0,39 0,06

Z 11

RZ

Poděbrady

1,33

1,33 2.07.00 2.55.00

III IV

ZAHRADA ZAHRADA

1,09 0,15

1,09 0,15

Z 12

BV

Polabec

0,36

0,36 2.55.00

I

ZAHRADA

0,36

0,36

Z 13

OS

Poděbrady

1,94

1,94

x

OST

21,02

21,02

CELK.

x x

x

0,27 0,13

18,14

18,14

N. EV.

není ZPF

0,04

N. EV.

0,07 0,02

část M

1,94

NENÍ ZPF

2,88

109

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: Z 14

navrhované funkční využití území řeš. lokality SL

katastr. území

úhrnná výměra (ha) celkem z toho mimo v zastav. zastav. území území 0,27 0,27

Poděbrady

Z 15

DS

Poděbrady

0,06

0,06

x

x

OST

Z 16

OV

Poděbrady

1,14

1,14

2.55.00

IV

TTP

1,14

Z 17

VL

Poděbrady

2,31

2,31 2.06.00 2.55.00

II IV

ORNÁ ORNÁ

2,10 0,21

2,10 0,21

Z 18

VL

Poděbrady

0,82

0,82 2.55.00

IV

ORNÁ

0,82

0,82

Z 19a

OS

Poděbrady

0,84

0,84

x

x

OST

0,84

NENÍ ZPF

Z 19b

OM

Poděbrady

0,70

0,70

x

x

OST

0,70

NENÍ ZPF

Z 20

DS

Vel. Zboží

0,39

0,39 2.06.00 2.60.00

II I

ORNÁ ORNÁ

0,17 0,22

0,17 0,22

Z 21

SK

Kluk

1,20

1,20 2.21.10

IV

ORNÁ

1,20

1,20

Z 22

BI

Kluk

0,83

2.22.10

IV

ORNÁ TTP ZAHR

0,20 0,18 0,45

Z 23

BI

Kluk

1,83

1,83 2.21.10

IV

ORNÁ O.SAD/ZAH

1,43 0,40

Z 24

BI

Kluk

1,17

Z 25

BI

Kluk

3,22

Z 26

BI

Kluk CELK.

0,25 15,03

0,83

1,17

5,01

výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. ZPF dotčeného mimo pozemků pozemku v zastav. zastav. v řešené území území lokalitě x x OST 0,27 NENÍ ZPF 0,06

2.22.10

IV

ORNÁ ZAHR

0,15 0,84

3,22 2.21.10

IV

ORNÁ ZAHR

2,90 0,16

0,25 2.21.10 10,02

IV

ZAHRADA

0,25 12,82

1,14

NENÍ ZPF N. EV. N. EV.

část N.EV.

0,20 0,18 0,45 1,43 0,40 0,15 0,84

0,18

2,90 0,16

2,96

0,25 9,86

0,16

2,21

110

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: Z 27

navrhované funkční využití území řeš. lokality BI

Z 28

OS

Poděbrady

2,44

2,44

Z 29

OV

Poděbrady

1,13

Z 30

OV

Poděbrady

0,45

Z 31

BV

katastr. území

Kluk

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 1,14 1,14 2.21.10 IV ORNÁ 1,14 1,14 část N.EV.

Před.Lhota

1,48

Polabec

X

X

OST.

1,13 2.56.00

I

TTP

0,32

0,32

0,45 2.58.00

II

TTP OST. LES

0,16

0,16

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,27 0,36 0,85

0,63 2.55.00 2.56.00 0,85 2.56.00

IV I I

0,07

X

X

2.04.01

IV

X

X

2,44 NENÍ ZPF 0,81

0,16 0,13 PUPFL 0,27 0,36 0,85

N. EV. N. EV.

Z 32

DS

Poděbrady

0,07

Z 33

DS

Poděbrady

1,06

Z 34

OV

Poděbrady

0,96

0,96

Z 35

VL

Poděbrady

0,68

0,68 2.04.01

IV

ORNÁ

0,68

0,68

Z 36

BV

Přední Lhota

0,83

0,83 2.13.00

III

ORNÁ

0,73

0,73

0,10

0,72 2.60.00 9,90

I

TTP

0,29 5,86

0,29 4,8

0,43 5,1

4,41 68,59

13,54

1,06

0,07 NENÍ ZPF ovoc.sad

1,06

1,06

N. EV.

0,96 NENÍ ZPF N. EV. N. EV.

, Z 37

Osx

Poděbrady CELK.

PLOCHY Z CELKEM

0,72 10,96

1,06

86,54

6,46 80,08

73,00

1,06

111

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: K1

navrhované funkční využití území řeš. lokality ZO

katastr. území

Vel. Zboží

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 0,06 0,06 2.56.00 I TTP 0,06 0,06

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě

K2

Zox

Vel. Zboží

0,16

0,16 2.56.00 2.72.01

I V

TTP TTP

0,14 0,02

0,14 0,02

N. EV./částM N. EV.

K3

Zox

Vel. Zboží

0,98

0,98 2.56.00 2.72.01

I V

ZAHRADA TTP

0,56 0,42

0,56 0,42

N. EV./částM

X

OST.PL.

K4

ZO

Vel. Zboží

0,27

0,27

K5

ZO

Vel. Zboží

0,09

0,09 2.60.00

I

ZAHRADA

0,09

0,09

N. EV.

K6a

ZO

Vel. Zboží

0,31

0,31 2.04.01 2.60.00

IV I

ORNÁ ORNÁ

0,05 0,26

0,05 0,26

N. EV./částM N. EV.

K6b

ZO

Vel. Zboží

4,79

4,79 2.60.00

I

ORNÁ

4,79

4,79

N. EV./M

K7

ZO

Poděbrady

0,28

0,28 2.60.00

I

ORNÁ

0,28

0,28

N. EV./částM

K8

ZO

Poděbrady

2,18

2,18 2.60.00 2.04.01 2.21.10

I IV IV

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

1,04 0,23 0,64

1,04 0,23 0,64

M

X

0,27

NENÍ ZPF

0,27

K9

ZO

Poděbrady

1,74

1,74 2.04.01 2.21.10

IV IV

ORNÁ ORNÁ

1,11 0,63

1,11 0,63

M

K10

ZO

Poděbrady

0,61

0,61 2.04.01

IV

ORNÁ

0,61

0,61

N. EV./částM

K11

ZO

Poděbrady

4,23

4,23 2.21.10 2.04.01 2.60.00

IV IV I

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

3,90 0,09 0,24

3,90 0,09 0,24

část M

K12

ZO

Poděbrady CELK.

2,71 18,41

2,71 2.55.00 18,41

IV

ORNÁ

2,65 17,81

2,65 17,81

0,06 0,6

N. EV./částM

112

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: K13


katastr. území

Poděbrady

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 0,69 0,69 2.55.00 IV ORNÁ 0,46 0,46 2.60.00 I ORNÁ 0,23 0,23

K14

ZO

Poděbrady

2,13

2,13 2.55.00

IV

ORNÁ

2,09

2,09

K15

ZO

Poděbrady

5,45

5,45 2.55.00

IV

ORNÁ

5,45

5,45

K16

NS

Poděbrady

9,50

7,53 2.07.00 2.55.00 1,97 2.07.00 2.55.00

III IV III IV

ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ

2,47 5,02 0,38 1,59

2,47 5,02 0,38 1,59

ZO

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě N. EV./M

0,04

N. EV./částM N. EV./částM

0,04

N. EV./částM

K17

ZO

Poděbrady

0,17

0,17 2.07.00

III

ORNÁ

0,17

0,17

N. EV.

K 18

ZO

Poděbrady

1,06

1,06 2.55.00

IV

ORNÁ

1,06

1,06

N. EV.

K 19

ZO

Poděbrady

0,06

0,06 2.55.00

IV

ZAHRADA

0,06

0,06

K 20

ZO

Poděbrady

0,14

0,14 2.55.00

IV

ZAHRADA TTP

0,08 0,06

0,08 0,06

K 21

ZOx

Poděbrady

0,20

0,20

X

K 22

RN

Poděbrady

0,22

0,22 2.04.01

IV

TTP

0,22

0,22

K 23

NL

Poděbrady

2,94

2,94 2.58.00

II

TTP

2,94

2,94

K 24

NS

Poděbrady Kluk

21,50

21,50 2.56.00 2.56.00

I I

TTP TTP

13,19 4,16

13,19 4,16

K 25

RN

Poděbrady

1,27

1,27

K 26

NL

Poděbrady

2,78

2,78 2.56.00

I

TTP

2,55

2,55

0,23

K 27

NL

Poděbrady

1,77 49,88

1,77 2.56.00 49,88

I

TTP

1,13 43,31

1,13 43,31

0,64 6,57

CELK.

X

X

0,20

X

NENÍ ZPF

4,15

1,27

NENÍ ZPF

113

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: K 28

navrhované funkční využití území řeš. lokality NL

katastr. území

Polabec

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 1,72 1,72 2.56.00 I TTP 1,72 1,72

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě část M

K 29

ZO

Poděbrady

0,28

0,28

x

x

ost.pl. dob.prost

0,28

NENÍ ZPF

K 30

RN

Poděbrady

1,63

1,63

x

x

ost.pl. dob.prost

1,63

NENÍ ZPF

K 31

RN

Poděbrady Kluk

9,09

8,27 2.56.00 0,82 x

I x

TTP

6,75

6,75

1,52 0,82

K 32

ZO

Kluk

0,20

0,20 2.56.00

I

TTP

0,11

0,11

0,09

K 33

ZO

Poděbrady Kluk

0,64

0,55 2.56.00 0,09 x

I x

TTP

0,55

0,55

x

OST.PL.,LES

K 34

ZOx

Kluk

0,09

0,09

K 35a

ZOx

Kluk

0,28

0,28 2.56.00

I

TTP

0,19

0,19

K 35b

ZOx

Kluk

0,01

0,01 2.56.00

I

TTP

0,01

0,01

K 36

RN

Kluk

1,52

1,52 2.56.00

I

TTP

1,52

1,52

K 37

ZO

Kluk

0,16

0,16 2.21.10

IV

ORNÁ

0,14

0,14

K 38

ZO

Kluk

0,15

0,15 2.21.10 2.23.10

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,08 0,07

0,08 0,07

0,34 2.21.10 2.23.10

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,15 0,19

0,15 0,19

0,10 2.23.10 16,21

IV

ORNÁ

0,10 11,58

0,10 11,58

K 39

K 40

ZO

ZO

Kluk

Kluk CELK.

0,34

0,10 16,21

x

část N.EV.

0,09 0,09

NENÍ ZPF

0,09

0,02

část N.EV. část N.EV. část N.EV.

4,63

114


navrhované katastr. funkční území využití území řeš. lokality ZO Kluk

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 0,39 0,39 2.22.10 IV ORNÁ 0,08 0,08 2.21.10 IV ORNÁ 0,29 0,29 2.23.10 IV ORNÁ 0,02 0,02


K 42

ZO

Kluk

0,97

0,97 2.56.00 2.21.10 2.13.00

I IV III

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,58 0,01 0,38

0,58 0,01 0,38

K 43

ZO

Kluk

0,03

0,03 2.21.10

IV

ZAHRADA

0,03

0,03

K 44

ZO

Kluk

0,21

0,21 2.21.10

IV

ORNÁ

0,21

0,21

K 45

ZO

Před.Lhota Polabec

0,20

0,20 2.55.00 2.56.00

IV I

ORNÁ ORNÁ

0,08 0,12

0,08 0,12

N. EV.

N. EV.

N. EV.

K 46

ZO

Polabec

0,78

0,78 2.56.00

I

ORNÁ

0,78

0,78

K 47

ZOx

Polabec

0,11

0,11 2.56.00

I

ORNÁ

0,08

0,08

K 48

NS ZOx

Polabec

1,23 0,20

1,23 2.56.00 0,20 2.56.00

I I

ORNÁ ORNÁ

1,23 0,20

1,23 0,20

ZOx

Polabec

0,16

0,16 2.56.00 x

I x

ORNÁ OST.PL., LES

0,05

0,05

0,14 2.56.00 2.57.00

I II

ORNÁ ORNÁ

0,04 0,10

0,04 0,10

N. EV.

N. EV.

K 49

K 50

ZO

Polabec

0,14

0,03

N. EV. N. EV. N. EV.

0,11

K 51

ZO

Polabec

0,08

0,08 2.57.00

II

ORNÁ

0,08

0,08

K 52

ZOx

Polabec CELK.

0,28 4,78

0,28 2.57.00 4,78

II

ORNÁ

0,09 4,45

0,09 4,45

N. EV.

PUPFL

N. EV.

0,19 0,33

N. EV.

115


navrhované funkční využití území řeš. lokality NL

katastr. území

Polabec

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 2,96 2,96 2.55.00 IV TTP 2,96 2,96 N. EV.

K 54

ZOx

Polabec

0,50

0,50 2.55.00 2.55.00

IV IV

K 55

ZOx

Polabec

1,58

1,58 2.56.00

I

K 56

NL

Polabec

0,37

K 57

ZOx

Polabec

0,15

K 58

NL

Poděbrady

1,17

1,17

K 59

NL

Poděbrady

1,43

K 60

NL

Poděbrady

K 61

NL

K 62

0,37

TTP ORNÁ

0,20 0,03

0,20 0,03

0,27

PUPFL

TTP

0,26

0,26

0,49 0,83

PUPFL

x

x

OST.PL.

0,37

NENÍ ZPF

x

x

OST.PL.

0,15

NENÍ ZPF

x

x

OST.PL.

1,17

NENÍ ZPF

1,43 2.56.00

I

TTP

1,43

1,43

4,14

4,14 2.56.00

I

TTP

4,09

4,09

Poděbrady

1,14

1,14 2.56.00

I

TTP

1,14

1,14

N. EV.

NL

Poděbrady

0,56

0,56 2.56.00

I

TTP

0,56

0,56

N. EV.

K 63

NL

Poděbrady

2,62

2,62 2.56.00

I

TTP

2,60

2,60

K 64

NL

Polabec

1,44

1,44

X

OST.PL.

K 65

ZOx

Poděbrady

0,08

0,08 2.56.00

I

ORNÁ

0,08

0,08

K 66

NS

Polabec

11,05

11,05 2.55.00

IV

TTP ORNÁ ORNÁ

CELK.

29,19

4,15 0,97 5,89 24,36

4,15 0,97 5,89 24,36

0,15

X

2.56.00 0,15

29,04

I

N. EV.

0,05

část N. EV.

0,02

N. EV.

1,44

NENÍ ZPF N. EV. část N. EV.

0,04 4,83

116


K 68

navrhované funkční využití území řeš. lokality NS

NS

katastr. území

Polabec

Polabec

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo pozemku v zastav. zastav. v zastav. zastav. území území území území 2,26 2,26 2.72.01 V TTP 0,62 0,62 2.56.00 I ORNÁ 0,43 0,43 4,13

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě 1,21 N. EV. N. EV.

4,13 2.72.01 2.56.00

V I

TTP? TTP

3,68 0,45

3,68 0,45

N. EV. N. EV.

K 69

NS

Polabec

0,93

0,93 2.72.01 2.56.00

V I

TTP TTP

0,56 0,37

0,56 0,37

N. EV.

K 70

NL

Polabec

4,97

4,97 2.56.00 2.55.00 2.55.00

I IV IV

ORNÁ ORNÁ TTP

2,39 1,73 0,85

2,39 1,73 0,85

N. EV.

6,19 2.56.00

I

4,26 0,26 1,67 17,27

N. EV.

1,21

118,78

18,17

K 71

NL

Polabec

6,19

CELK.

18,48

18,48

4,26 0,26 1,67 17,27

136,95

0,15 136,80

118,78

2.55.00

PLOCHY K CELKEM

IV

TTP TTP TTP

N. EV.

část N. EV.

117

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: P 1a

navrhované katastr. funkční území využití území řeš. lokality RN Polabec

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 2,52 2,52 X X OST.PL., MANIP.PL.

P 1b

RN

Polabec

1,97

1,97

2.56.00

I

P2

OS

Poděbrady

0,59

0,59

2.04.01

P3

BI

Poděbrady

0,52

0,52

P4

DS ZO

Poděbrady

0,65

P5

DS

Poděbrady

P6

VD

P7

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě 2,52 NENÍ ZPF

TTP

0,13

IV

ZAHRADA

0,57

0,57

0,02

2.04.01

IV

ZAHRADA

0,49

0,49

0,03

0,62 0,03

X

X

OST.PL. DRÁHA, ZELEŇ

0,62 0,03

0,24

0,24

X

X

OST.PL. DRÁHA

0,24

Poděbrady

0,73

0,73

X

X

ZAHRADA

DS

Poděbrady

0,17

0,17

X

X

OST.KOM.OST.PL.

0,17 NENÍ ZPF

P8

DS ZV

Poděbrady

0,17

0,13 0,04

X X

X X

OST.KOM. ZEL.OST.PL. OST.KOM. ZEL.OST.PL.

0,13 NENÍ ZPF 0,04 NENÍ ZPF

P9

VD

Poděbrady

0,37

0,37

X

X

OST.KOM.OST.PL.

0,37 NENÍ ZPF

P 10

VD DM

Poděbrady

0,76

0,71 0,05

X X

X X

ZAHRADA OST.PL

0,04

0,04

0,62 0,05

P 11

BI

Poděbrady

3,98

3,98

2.55.00

IV

ZAHRADA ORNÁ

3,70 0,23

3,70 0,23

0,05

P 12

SK

Poděbrady

0,87

0,85

2.55.00

IV

ZAHRADA TTP ZAHRADA

0,40 0,41 0,02

0,40 0,41 0,02

0,04

6,04

5,91

7,45

DS

0,02 CELK.

13,54

13,54

0,05

1,84 NENÍ ZPF

0,05

0,68

118

A. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: P 13

navrhované katastr. funkční území využití území řeš. lokality BI Poděbrady

DM

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 6,71 6,57 2.55.00 IV TTP 3,40 3,40 ZAHRADA 3,09 3,09 ORNÁ 0,08 0,08 0,14 TTP 0,14 0,14

P 14

OM

Poděbrady

0,30

0,30

X

X

OST.PL., ZAST.PL.

0,30

NENÍ ZPF

P 15

OM

Poděbrady

0,16

0,16

X

X

OST.PL., ZAST.PL.

0,16

NENÍ ZPF

P 16

SL

Poděbrady

1,26

1,26

X

X

OST.PL., MANIP.PL. ZAHRADA

P 17

DM

Poděbrady

0,12

CELK.

8,55

PLOCHY PŘESTAVBY CELKEM

22,09

0,12 8,43

21,97

X

X

1,15 0,11

0,11

OST.PL.

0,12

0,12

6,82

6,82

1,73

0,12

12,86

12,73

9,18

NENÍ ZPF

119

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: Z1

navrhované funkční využití území řeš. lokality VL

katastr. území

Velké Zboží

Z2

VL

Velké Zboží


2,47 2.56.00 2.56.00 0,13 2.56.00

DC

Z3

BI

Velké Zboží

3,75

I I I

ORNÁ TTP ORNÁ TTP

1,76 0,61 0,06 0,07

1,76 0,61 0,06 0,07 2,08 1,46 0,19

3,75 2.60.00 2.60.00 2.72.01

I I V

TTP ZAHRADA TTP

2,08 1,46 0,19

2.60.00

I

ZAHRADA

0,39

Z4

BI

Velké Zboží

0,39

Z5

VL

Poděbrady

2,17

2,17 2.60.00 2.72.01

I V

ORNÁ OV.SAD

0,80 1,37

0,80 1,37

Z 6a

BI

Poděbrady

6,39

4,93 2.04.01 2.60.00 1,46 2.60.00 2.04.01

IV I I IV


0,77 1,65 0,80 0,66

0,77 1,65 0,80 0,66

0,39

ZV

0,10

část M N.EV. N.EV.

část M 0,02

0,39

N.EV. N.EV.

2,51

N.EV. N.EV. N.EV. N.EV.

Z 6b

OM

Poděbrady

0,63

0,63 2.04.01

IV

ORNÁ

0,63

0,63

Z 6c

BH

Poděbrady

1,43

1,43 2.04.01 2.60.00

IV I

ORNÁ ORNÁ

0,81 0,56

0,81 0,56

Z 6d

VD

Poděbrady

0,95

0,95 2.04.01

IV

ORNÁ

0,95

0,95

Z 6e

SK

Poděbrady

2,23

2,23 2.04.01

IV

ORNÁ

0,68

0,68

1,55

část N.EV.

Z 6f

VD

Poděbrady

0,88

0,88 2.04.01

IV

ORNÁ

0,85

0,85

0,03

část M,N.EV.

Z 6g

BI

Poděbrady

2,28

2,28 2.04.01 2.04.01 24,14

IV IV

ORNÁ ZAHRADA

1,82 0,46 20,26

1,82 0,46 0,39 19,87

CELK.

24,53

0,39

část M,N.EV.

0,06

část N.EV.

N.EV. N.EV. 4,27

120

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: Z 7a

navrhované funkční využití území řeš. lokality BI

katastr. území

Poděbrady

DS

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 14,41 13,06 2.04.01 IV ORNÁ 4,21 4,21 0,37 část M 2.55.00 IV ORNÁ 8,38 8,38 2.21.10 IV ORNÁ 0,10 0,10 1,35 2.04.01 IV ORNÁ 0,52 0,52 0,15 2.55.00 IV ORNÁ 0,68 0,68

Z 7b

OS

Poděbrady

0,39

0,39 2.21.10 2.04.01

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,18 0,21

0,18 0,21

Z 7c

BH

Poděbrady

2,21

1,70 2.04.01

IV

0,12 2.04.01

IV

ZV

0,39 2.04.01 2.04.01

IV IV

0,59 0,65 0,09 0,03 0,11 0,28

0,59 0,65 0,09 0,03 0,11 0,28

0,46

DM

ORNÁ ZAHRADA ZAHRADA ORNÁ ORNÁ ZAHRADA

N.EV.

Z 7d

BH

Poděbrady

0,23

0,23 2.04.01

IV

ORNÁ

0,06

0,06

0,17

Z 7e

PV ZV

Poděbrady

3,49

1,03 2.04.01 2,46 2.04.01 2.55.00

IV IV IV

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,88 1,01 1,14

0,88 1,01 1,14

0,15 0,31

BH DM

Poděbrady

1,92 2.55.00 0,23 2.55.00

IV IV

ORNÁ ORNÁ

1,92 0,13

1,92 0,13

Z 7g

BI ZV

Poděbrady

0,40

0,27 0,13

x x

ost.pl. ost.pl.

Z 7h

OS

Poděbrady

0,27

0,27 2.55.00

IV

ORNÁ

Z 8a

BI

Poděbrady

5,19

5,02 2.55.00 2.55.00 0,17 2.55.00

IV IV IV

ORNÁ ZAHRADA ORNÁ

Z 7f

2,15

DM

CELK.

28,74

28,74

x x

část M část N.EV.

část M,N.EV.

0,10 0,27 0,13

0,25

0,25

0,02

4,98 0,02 0,17 26,59

4,98 0,02 0,17 26,59

0,02

2,15

121

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: Z 8b

navrhované funkční využití území řeš. lokality OV DM

katastr. území

Poděbrady

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 2,19 2,10 2.55.00 IV ORNÁ 2,10 2,10 část N.EV. 0,09 2.55.00 IV ORNÁ 0,09 0,09

Z 9a

BI

Poděbrady

2,47

2,47 2.55.00 2.55.00

IV IV

ORNÁ ZAHRADA

1,05 1,42

1,05 1,42

Z 9b

BI

Poděbrady

0,45

0,45 2.55.00 2.07.00

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,39 0,06

0,39 0,06

Z 10

RZ

Poděbrady

1,33

1,33 2.07.00 2.55.00

III IV

ZAHRADA ZAHRADA

1,09 0,15

1,09 0,15

Z 11

SL

Poděbrady

0,27

0,27

X

X

OST

0,27 NENÍ ZPF

Z 12

DS

Poděbrady

0,06

0,06

X

X

OST

0,06 NENÍ ZPF

Z 13

OV

Poděbrady

1,14

1,14 2.04.01

IV

TTP

1,14

1,14

N.EV.

Z 14

VL

Poděbrady

2,31

2,31 2.06.00 2.55.00

II IV

ORNÁ ORNÁ

2,10 0,21

2,10 0,21

N.EV.

Z 15

VL

Poděbrady

0,82

0,82 2.55.00

IV

ORNÁ

0,82

0,82

Z 16

BV

Poděbrady

1,48

0,63 2.55.00 2.56.00 0,85 2.56.00

IV I I

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,27 0,36 0,85

0,27 0,36 0,85

Polabec

N.EV.

0,07 0,02

ČÁST M

N.EV. N.EV.

Z 17

DS

Vel. Zboží

0,39

0,39 2.60.00 2.06.00

I II

ORNÁ ORNÁ

0,17 0,22

0,17 0,22

Z 18

SK

Kluk

1,20

1,20 2.21.10

IV

ORNÁ

1,20

1,20

část N. EV.

Z 19

OS

Poděbrady CELK.

1,94

1,94

16,05

16,05

13,69

1,94 NENÍ ZPF 2,36

x

OST 13,69

122

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo:

navrhované funkční využití území řeš. lokality

katastr. území


Z 20

OV

Poděbrady

Z 21

OS

Poděbrady

2,44

2,44

Z 22

BI

Kluk

1,68

1,68 2.21.10 2.21.10

IV IV

ORNÁ ovoc.sad

1,57 0,11

1,57 0,11

Z 23

OV

Poděbrady

0,45

0,45 2.58.00

II

TTP OST.PL. LES

0,16

0,16

X

OST.

2,44 NENÍ ZPF část N. EV.

0,16 0,13

Z 24

DM

Poděbrady

0,07

0,07

X

X

0,07

NENÍ ZPF

Z 25a

OS

Poděbrady

0,84

0,84

x

x

0,84

NENÍ ZPF

Z 25b

OM

Poděbrady

0,70

0,70

x

x

0,70

NENÍ ZPF

Z 26

DS

Poděbrady

1,06

2.04.01

IV

ovoc.sad

Z 27

OV

Poděbrady

0,69

0,69

x

x

OST.PL.

Z 28

BV

Přední Lhota

0,83

0,83 2.13.00

III

ORNÁ

0,73

Z 29

BI

Velké Zboží

1,33

1,33 2.04.01

IV

ORNÁ

Z 30

Osx

Poděbrady

0,72

0,72 2.60.00

I

Z 31

DS/DM

Poděbrady

1,43

1,43 2.60.00 2.04.01 2.21.10 12,31

I IV IV

CELK.

PLOCHY Z CELKEM

1,06

13,37

1,06

82,69

1,45 81,24

1,06

1,06

N. EV. 0,69

NENÍ ZPF

0,73

0,10

N. EV.

0,35

0,35

0,98

ČÁST M

TTP

0,29

0,29

0,43

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,40 0,28 0,70 5,71

0,05

1,06

0,40 0,28 0,70 4,65

66,25

1,45

64,8

16,44

7,66

123

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: K1 K2

navrhované funkční využití území řeš. lokality ZO Zox

katastr. území

Vel. Zboží Vel. Zboží

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 0,06 0,06 2.56.00 I ORNÁ 0,06 0,06 0,16

0,16 2.56.00 2.56.00 2.72.01

I

N. EV.

0,12 0,01 0,03

0,12 0,01 0,03

N.EV.částM

V

TTP ZAHRADA TTP

0,56 0,42

0,56 0,42

část M

K3

Zox

Vel. Zboží

0,98

0,98 2.56.00 2.72.01

I V

ZAHRADA TTP

K4

ZO

Vel. Zboží

0,27

0,27

X

OST.PL.

K5

ZO

Vel. Zboží

0,09

0,09 2.60.00

I

ZAHRADA

K6a

ZO

Vel. Zboží

5,27

5,27 2.60.00 2.04.01

I IV

K6b

ZO

Vel. Zboží

0,15

0,15 2.60.00

K7

ZO

Poděbrady

0,54

K8

ZO

Poděbrady

K9

ZO

K10

X


0,27

NENÍ ZPF

0,09

0,09

N. EV.

ORNÁ ORNÁ

1,30 3,97

1,30 3,97

N.EV.částM

I

ORNÁ

0,15

0,15

N.EV.částM

0,54 2.60.00 2.04.01 2.21.10

I IV IV

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,23 0,07 0,24

0,23 0,07 0,24

N.EV.částM N. EV. N. EV.

1,98

1,98 2.04.01

IV

ORNÁ

1,84

1,84

0,14

N.EV.částM

Poděbrady

0,88

0,88 2.60.00

I

ORNÁ

0,67

0,67

0,21

N. EV.

ZO

Poděbrady

1,20

1,20 2.60.00 2.04.01

I IV

ORNÁ ORNÁ

1,16 0,04

1,16 0,04

N. EV./M N. EV.

K11

ZO

Poděbrady

1,74

1,74 2.04.01 2.21.10

IV IV

ORNÁ ORNÁ

1,14 0,60

1,14 0,60

N. EV./M N. EV.

K12

ZO

Poděbrady

1,01

IV IV

ORNÁ ORNÁ

14,33

0,13 0,88 13,71

0,13 0,88 13,71

N. EV./M

CELK.

1,01 2.04.01 2.21.10 14,33

N. EV.

0,62

124

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: K13


katastr. území

Poděbrady

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 0,32 0,32 2.04.01 IV ORNÁ 0,32 0,32

K14a

ZO

Poděbrady

0,54

0,54 2.21.10 2.04.01

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,09 0,45

0,09 0,45

K14b

ZO

Poděbrady

0,03

0,03 2.04.01

IV

ORNÁ

0,03

0,03

K15

ZO

Poděbrady

3,63

3,63 2.21.10 2.60.00

IV I

ORNÁ ORNÁ

3,39 0,24

3,39 0,24

K16

ZO

Poděbrady

2,71

2,71 2.55.00

IV

ORNÁ

2,65

2,65

K17

ZO

Poděbrady

0,69

0,69 2.21.10 2.60.00

IV I

ORNÁ ORNÁ

0,46 0,23

0,46 0,23

K 18

ZO

Poděbrady

2,13

2,13 2.55.00

IV

ORNÁ

2,09

2,09

K 19

ZO

Poděbrady

5,45

5,45 2.55.00

IV

ORNÁ

5,45

5,45

K 20

ZO

Poděbrady

9,50

7,53 2.07.00 2.55.00 1,97 2.07.00 2.55.00

III IV III IV


2,47 5,02 0,38 1,59

2,47 5,02 0,38 1,59

NS

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě N.EV./částM

N.EV./částM N. EV.

0,06

N.EV./M N.EV./M

0,04

N.EV./částM N.EV./částM

0,04

N.EV./částM

K 21

ZO

Poděbrady

0,17

0,17 2.07.00

III

ORNÁ

0,17

0,17

N. EV.

K 22

ZO

Poděbrady

1,06

1,06 2.55.00

IV

ORNÁ

1,06

1,06

N. EV.

K 23

ZO

Poděbrady

0,06

0,06 2.55.00

IV

0,06

0,06

K 24

ZO

Poděbrady

0,14

0,14 2.55.00

IV

0,08 0,06

0,08 0,06

K 25

ZOx

Poděbrady CELK.

0,16 26,59

26,29

26,29

0,16 26,59

X

ZAHRADA ZAHRADA TTP

X

0,16 0,3

NENÍ ZPF

125

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: K 26

navrhované funkční využití území řeš. lokality RN

katastr. území

Poděbrady

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 0,22 0,22 2.04.01 IV TTP 0,22 0,22


K 27

NL

Poděbrady

2,94

2,94 2.58.00

II

TTP

2,94

2,94

K 28

NS

Poděbrady Kluk

21,50

21,50 2.56.00

I

TTP TTP

13,19 4,16

13,19 4,16

K 29

RN

Poděbrady

1,27

1,27

K 30

NL

Poděbrady

2,78

2,78 2.56.00

I

TTP

2,55

2,55

0,23

K 31

NL

Poděbrady

1,77

1,77 2.56.00

I

TTP

1,13

1,13

0,64

K 32

NL

Kluk

1,72

1,72 2.56.00

I

TTP

1,72

1,72

K 33

ZO

Poděbrady

0,28

0,28

0

0

ost.pl. dob.prost

0,28

NENÍ ZPF

K 34

RN

Poděbrady

1,63

1,63

0

0

ost.pl. dob.prost

1,63

NENÍ ZPF

K 35

RN

Poděbrady Kluk

9,09

8,27 2.56.00 0,82 0

I 0

TTP

6,75

6,75

1,52 OST.PL,LES 0,82

K 36

ZO

0,20

0,20 2.56.00

I

TTP

0,11

0,11

0,09

K 37

ZO

0,64

0,64 2.56.00 x

I x

TTP OST.PL.

0,55

0,55

x

OST.PL.,LES

Kluk Poděbrady Kluk

X

X

1,27

NENÍ ZPF

část N. EV.

část N. EV.

0,09

K 38

ZOx

Kluk

0,09

0,09

K 39a

ZOx

Kluk

0,28

0,28 2.56.00

I

TTP

0,19

0,19

K 39b

ZOx

Kluk

0,01

0,01 2.56.00

I

TTP

0,01

0,01

K 40

RN

Kluk CELK.

1,52 45,94

1,52 2.56.00 45,94

I

TTP

1,52 35,04

1,52 35,04

x

4,15

0,09

NENÍ ZPF

0,09

NENÍ ZPF

10,9

126

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo:

navrhované funkční využití území řeš. lokality

katastr. území

K 41

ZO

Kluk

K 42

ZO

Kluk

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 0,16 0,16 2.21.10 IV ORNÁ 0,14 0,14 0,15

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě 0,02

0,15 2.21.10 2.23.10

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,08 0,07

0,08 0,07

část N. EV.

0,34 2.21.10 2.23.10

IV IV

ORNÁ ORNÁ

0,15 0,19

0,15 0,19

část N. EV. část N. EV.

2.23.10

IV

K 43

ZO

Kluk

0,34

K 44

ZO

Kluk

0,10

K 45

ZO

Kluk

0,39

0,39 2.22.10 2.21.10 2.23.10

IV IV IV

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,08 0,29 0,02

0,08 0,29 0,02

K 46

ZO

Kluk

0,97

0,97 2.56.00 2.21.10 2.13.00

I IV III

ORNÁ ORNÁ ORNÁ

0,58 0,01 0,38

0,58 0,01 0,38

K 47

ZOx

Před.Lhota Polabec

0,20

0,20 2.55.00 2.56.00

IV I

ORNÁ ORNÁ

0,08 0,12

0,08 0,12

N. EV.

N. EV.

0,10

0,10

0,10

K 48

ZO

Polabec

0,78

0,78 2.56.00

I

ORNÁ

0,78

0,78

K 49

Zox

Polabec

0,11

0,11 2.56.00

I

ORNÁ

0,08

0,08

NS

Polabec

1,43

1,23 2.56.00 0,20

I

ORNÁ ORNÁ

1,23 0,20

1,23 0,20

0,16 2.56.00

I

ORNÁ OST.PL., LES

0,05

0,05

ORNÁ ORNÁ

0,04 0,10 4,77

K 50

Zox

K 51

K 52

ZOx

ZO

Polabec

0,16

Polabec

0,14

CELK.

4,93

0,14 2.56.00 2.57.00 4,83

I II

N. EV.

0,03

N. EV. N. EV. N. EV. N. EV.

0,11

0,1

0,04 0,10 4,67

N. EV. N. EV.

0,16

127

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: K 53


katastr. území

Polabec

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 0,08 0,08 2.57.00 II ORNÁ 0,08 0,08 N. EV.

K 54

ZOx

Polabec

0,28

0,28 2.57.00

II

ORNÁ

0,09

0,09

K 55

NL

Polabec

2,96

2,96 2.55.00

IV

TTP

2,96

2,96

K 56

ZOx

Polabec

0,50

0,50 2.55.00 2.55.00

IV IV

TTP ORNÁ

0,20 0,03

0,20 0,03

0,27

K 57

ZOx

Polabec

1,58

1,58 2.56.00

I

TTP

0,26

0,26

1,32

K 58

NL

Polabec

0,37

0,37

x

x

OST.PL.

0,37

NENÍ ZPF

K 59

ZOx

Polabec

0,15

x

x

OST.PL.

0,15

NENÍ ZPF

K 60

NL

Poděbrady

1,17

1,17

x

x

OST.PL.

1,17

NENÍ ZPF

K 61

NL

Poděbrady

1,43

1,43 2.56.00

I

TTP

1,43

1,43

K 62

NL

Poděbrady

4,14

4,14 2.56.00

I

TTP

4,09

4,09

K 63

NL

Poděbrady

1,14

1,14 2.56.00

I

TTP

1,14

1,14

N. EV.

K 64

NL

Poděbrady

0,56

0,56 2.56.00

I

TTP

0,56

0,56

N. EV.

K 65

NL

Poděbrady

2,62

2,62 2.56.00

I

TTP

2,60

2,60

K 66

NL

Polabec

1,44

1,44

x

OST.PL.

K 67

ZOx

Polabec

0,08

0,08 2.56.00

I

ORNÁ

0,08

0,08

N. EV.

K 68

NS

Polabec

11,05

11,05 2.55.00

IV

TTP ORNÁ ORNÁ

4,15 0,97 5,89 24,53

4,15 0,97 5,89 24,53

N. EV.

0,15

X

2.56.00 CELK.

29,55

0,15

29,40

I

0,19

N. EV. N. EV.

N. EV.

0,05

N. EV.

0,02

N. EV.

1,44

NENÍ ZPF

0,04 5,02

128

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita

navrhované

katastr.

urban.

funkční

území

řešení

využití

číslo:

území řeš.

úhrnná výměra (ha) celkem

K 70

K 71

K 72

K 73

NS

NS

NS

NL

NL

BPEJ

mimo území Polabec

Polabec

Polabec

Polabec

Polabec

2,26

4,13

0,93

4,97

6,19

druh

ZPF

dotčeného

mimo

pozemku

v zastav. zastav. v řešené

území

VARIANTA B - PLOCHY K CELKEM

z toho

území

nezeměd.

území

pozemků lokalitě

2,26 2.72.01

V

TTP

0,62

0,62

2.56.00

I

ORNÁ

0,43

0,43

N. EV.

4,13 2.72.01 2.56.00

V I

TTP TTP

3,68 0,45

3,68 0,45

N. EV.

0,93 2.72.01

V

TTP

0,56

0,56

N. EV.

2.56.00

I

TTP

0,37

0,37

4,97 2.56.00 2.55.00

I IV

ORNÁ ORNÁ

2,39 1,73

2,39 1,73

2.55.00

IV

TTP

0,85

0,85

I

TTP

4,26

4,26

TTP

0,26

0,26

TTP

1,67

1,67 17,27

6,19 2.56.00 2.55.00

CELK.

celkem

výměra poznámka

tř. ochr.

v zastav. zastav.

lokality K 69

z toho

výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha)

IV

18,48

18,48

17,27

139,82

0,25 139,57

121,51

0,1

1,21

N. EV.

N. EV. N. EV.

N. EV.

1,21

18,21

129

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: P 1a

navrhované katastr. funkční území využití území řeš. lokality RH Polabec

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho mimo ZPF dotčeného mimo v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. území území území území 2,52 2,52 X X OST.PL., MANIP.PL.

P 1b

RH

Polabec

1,79

1,79

2.56.00

I

P2

OS

Poděbrady

0,59

0,59

2.04.01

P3

BI

Poděbrady

0,52

0,52

P4

DS ZO

Poděbrady

0,65

P5

DS

Poděbrady

P6

VD

P7

výměra poznámka nezeměd. pozemků v řešené lokalitě 2,52 NENÍ ZPF

TTP

0,13

IV

ZAHRADA

0,57

0,57

0,02

2.04.01

IV

ZAHRADA

0,49

0,49

0,03

0,62 0,03

X

X

OST.PL. DRÁHA, ZELEŇ

0,62 0,03

NENÍ ZPF

0,24

0,24

X

X

OST.PL. DRÁHA

0,24

NENÍ ZPF

Poděbrady

0,73

0,73

X

X

ZAHRADA

DS

Poděbrady

0,17

0,17

X

X

OST.KOM.OST.PL.

0,17

NENÍ ZPF

P8

DS ZV

Poděbrady

0,17

0,13 0,04

X X

X X

OST.KOM. ZEL.OST.PL. OST.KOM. ZEL.OST.PL.

0,13 0,04

NENÍ ZPF

P9

VD

Poděbrady

0,37

0,37

X

X

OST.KOM.OST.PL.

0,37

NENÍ ZPF

P 10

VD DM

Poděbrady

0,76

0,71 0,05

X X

X X

ZAHRADA OST.PL

0,04

0,04

0,62 0,05

P 11

BI

Poděbrady

3,98

3,98

2.55.00

IV

ZAHRADA ORNÁ

3,70 0,23

3,70 0,23

0,05

P 12

SK

Poděbrady

0,87

0,85

2.55.00

IV

13,36

0,02 13,36

ZAHRADA TTP ZAHRADA

0,40 0,41 0,02 6,04

0,40 0,41 0,02 5,91

DM CELK.

0,05

1,66

0,05

NENÍ ZPF

0,68

0,04 7,27

130

B. Souhrnný přehled o struktuře ZPFa PUPFL na uvažovaných lokalitách navrhovaného urbanistického řešení lokalita urban. řešení číslo: P 13

navrhované katastr. funkční území využití území řeš. lokality BI Poděbrady

DM

úhrnná výměra (ha) výměra ZPF a PUPFL v řešené lokalitě dle kultur (ha) výměra poznámka celkem z toho BPEJ tř. ochr. druh celkem z toho nezeměd. mimo ZPF dotčeného mimo pozemků v zastav. zastav. pozemku v zastav. zastav. v řešené území území území území lokalitě 6,71 6,57 2.55.00 IV TTP 3,40 3,40 ZAHRADA 3,09 3,09 ORNÁ 0,08 0,08 0,14 TTP 0,14 0,14

P 14

OM

Poděbrady

0,3

0,3

X

X

OST.PL., ZAST.PL.

0,3

NENÍ ZPF

P 15

OM

Poděbrady

0,16

0,16

X

X

OST.PL., ZAST.PL.

0,16

NENÍ ZPF

P 16

SL

Poděbrady

1,26

1,26

X

X

OST.PL., MANIP.PL. ZAHRADA

P 17

DM

Poděbrady

0,12

CELK.

8,55

PLOCHY PŘESTAVBY CELKEM

0,12 8,43

22,09 21,97

X

X

1,15 0,11

0,11

OST.PL.

0,12

0,12

6,82

6,82

1,73

0,12

12,86

12,73

9,18

NENÍ ZPF

131

C.6.2. PLOCHY PRO VYMEZENÍ ÚSES Zábor ZPF pro územní systém ekologické stability se nevyhodnocuje, pouze v případech ploch, které jsou navrženy k zalesnění, je navržen zábor ZPF ve prospěch PUPFL. V textové části výroku Územního plánu Poděbrady, kapitola č. A.5.2, je záměr ÚSES podrobně popsán a zdůvodněn. ÚSES i součástí výkresu D.3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

C.6.3. POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Návrh Územního plánu Poděbrady si vyžádal zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále jen „PUPFL“), jedná se o malou výměru PUPFL v kú. Poděbrady -

Z 30 – plocha pro občanské vybavení kód OV (rozsah záboru PUPFL – 0,13 ha),

V plochách nezastavěných je navrženo vynětí z PUPFL ve třech lokalitách, a to ve prospěch navržených prvků protipovodňové ochrany (ZOx). Varianta A: část lokalit: K49 – 0,11ha, K54 – 0,27ha, K55 – 0,83ha. Varianta B: část lokalit: K51 – 0,11ha, K56 – 0,27ha, K57 – 0,83ha. Rozvojové plochy (mimo ploch „K“), které jsou částečně dotčeny vzdálenostíi 50 metrů od hranice lesních pozemků: Var. A: Z1, Z2, Z12, Z17, Z21, Z30, P13 Var. B: Z1, Z2, Z14, Z18, Z22, Z23, Z27, P13 Návrh Územní plánu Poděbrady neomezuje řádné lesnické hospodaření a ani nepředstavuje ohrožení pro lesní biocenózy. Vyhodnocení záboru PUPFL je znázorněno v tabulkové části. Výkresová část Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou vyznačeny v grafické příloze D.3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000. Tabulková část Souhrnný přehled všech ploch navržených pro rozvoj obce v pořadí označení, bonity a třídy ochrany ZPF je uveden v následujících tabulkách: Varianta A. Z1 - Z36, K1 - K72 Varianta B. Z1 - Z30 K1 - K73 Vysvětlivky k tabulkám: M – odvodnění (meliorace), N.EV - dle výpisu z KN není evidovaná BPEJ

132

Počet listů textové části odůvodnění Návrhu územního plánu Poděbrady zpracovaného projektantem (SEŠIT II.): 132 listů jednostranného textu. Počet výkresů grafické části odůvodnění Návrhu územního plánu Poděbrady: 3 výkresy grafické části, označené pořadovými čísly D1 - D3.

133

ÚZEMNÍ PLÁN PODĚBRADY...KONCEPT SEŠIT II... TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ PROJEKTANTEM

Recommend Documents