DÍL A ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM

stránka č. 1 FT3

* Macintosh HD:OKR_HODONÍN:MUTĚNICE :MUTĚNICE_ÚP_2012:MUT-ÚP_N1_ODU_A_UPRTISK.doc* 28 bfiezna 2013 * 6:12:11 *

BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MUTĚNICE DÍL A – ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM

II.A/1 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ (včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území) Zdůvodnění přijatého řešení obsahuje odůvodnění v členění kapitol ÚP (blok I) s předsunutím indexu "Z" před kód. Z.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Z.1.1 Vymezení řešeného území Zájmové území obce Mutěnice (NUTS5:CZ0645586412 – ZUJ:586412), okres Hodonín (CZ0645) je vymezeno jeho katastrálním územím. Katastrální území obce má rozlohu 3 237 ha a v roce 2012 zde žilo trvale 3 665 obyvatel. Obec se nachází v západní části okresu Hodonín, od okresního města jsou vzdáleny cca 8 km, od krajského města Brna jsou Mutěnice vzdáleny cca 54 km. Obec sousedí na severu s obcemi Čejč a Hovorany, na SV s obcí Dubňany, na východě s městem Hodonín, na jihu s obcemi Dolní Bojanovce a Starý Poddvorov, na západě s obcí Čejkovice. Obec má příznivé podmínky pro další vývoj i stabilizaci, pro rozvoj obytné zástavby jsou kontinuálně z ÚPN SÚ a jeho vydaných změn převzaty rozvojové plochy ve vazbě na stávající zastavěné území, pro rozvoj rekreace a sportu, obslužných a výrobních funkcí. Návrhem je rozšiřováno zastavitelné území, nad rámec dříve navrhovaných ploch jsou navrhovány zastavitelné plochy v minimálním rozsahu. Ve struktuře osídlení byly v minulosti před rokem 1990 Mutěnice samosprávnou obcí. Sídlem ORP je město Hodonín. Z hlediska významu mají Mutěnice místní charakter, jedná se o svébytnou stabilizovanou vinařskou obec s kvalitními podmínkami a zachovalými územními a urbanistickými hodnotami, s dobrým rozvojovým potenciálem, významným především pro růst obytných a obslužných funkcí, rekreace a šetrných podnikatelských aktivit. Z.1.2 Zastavěné území Zastavěné území obce Mutěnice je vymezeno podle § 58 zák. 183/2006 Sb. *** Z.2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANY JEHO HODNOT Z.2.1 Zásady koncepce rozvoje obce Zásady koncepce rozvoje obce vycházejí z podrobných terenních průzkumů, vyhodnocení potenciálů krajiny a sídla a vůle samosprávy obce. Zaměření na kvalitní bydlení, obslužné funkce, ochranu krajiny a přírody je preferováno v souladu s prvovýrobními potenciály a proporcionálním rozvojem výrobních aktivit. Pozitivní hodnoty území obce tvoří zejména: a/ územní hodnoty - poloha v jedinečné, relativně harmonické přehledné krajině, * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 2

- přírodní potenciál vázaný převážně na krajinu Kapánska, Hodonínské Doubravy-Zbrodský les a Zbrodské rybniční soustavy, na SZ pak na Čejčsko, - vinohradnická krajina převážně v severní části katastru a v lokalitě Hraničky, - urbanistická stopa a charakter zástavby sídla, - obytný potenciál sídla, - občanská vybavenost, vyhovující typu a velikosti sídla, - rekreační potenciál krajiny, její prostupnost - zemědělský malovýrobní i velkovýrobní potenciál - druhovýrobní potenciál ve stabilizovaných i přestavbových plochách b/ stavby, tradice, ostatní - kulturní a společenské tradice, - farní kostel Sv. Kateřiny, řada staveb, nesoucích tradiční hodnoty tvarosloví v centrální obytné zóně, - soubor malovýrobních vinných sklepů Mutěnické búdy a Pod Dubňanskou horou, - památkově chráněné objekty podle kapitoly č. 2.6, - areál starého i nového hřbitova - blok občanské vybavenosti (Katolického domu a Radnice) Návesní prostor s centrální zelení - sportovně-rekreační areál v poloze Pod búdama - drobné neregistované památky podle kapitoly Z.2.6. Z.2.2 Hlavní cíle řešení územního plánu a rozvoje obce Hlavní cíle řešení ÚP Mutěnice jsou principiálně v souladu s obecnými cíli územního plánování, viz §18 zák. č. 183/2006 Sb v platném znění. K citovanému ustanovení §18: a/ z odst.(5) vyplývající možnosti umisťování citovaných druhů staveb v nezastavěném území je systémově začleněna a usměrněna systémem regulativů kap. č. 6 (regulativ úrovně A a B). b/ autor ÚP se neztotožňuje s institutem výjimky podle odst. (6) citovaného ustanovení z důvodu možného obcházení koncepčních zásad, stanovených v ÚP. Systém regulativů a opatření je koncipován s cílem předcházení funkčním a provozním střetům ve vývoji a využívání správního území obce. Z.2.3. Rámcová kvantifikace navrženého rozvoje, časový průběh. Obyvatelstvo (ČSÚ 2001, RISY 2012) rok 1930 počet obyvatel 2 747

1950 3 156

1961 3 644

stav (ČSÚ) 1970 3 615

1991 3 499

2001 3 669

2012 3655

návrh bilanční (samospráva, LAND-studio) 2020 2025 do 3750 do 3750

Předpokládáme řízený neskokový nárůst a stabilizaci jako předpokládaný rozvoj, pro který je potřeba vytvořit územní podmínky. Odhad počtu obyvatel do r. 2025 bude využíván pro bilanční úvahy. Předpokládaný nárůst ve střednědobém horizontu je tedy do 95 obyvatel (t.j. cca do 2,6%). Další nárůst může být důsledkem realizace např.domu sociálních služeb, resp. domu pro seniory v návrhových plochách občanské vybavenosti. Stabilizace počtu obyvatel obce je závislá na jejím ekonomickém a obytném potenciálu a vůli místní samosprávy. Neřízený skokový, nebo neuměřený růst pod tlakem trhu a developerů by mohl vést k funkční nebo sociální destabilizaci harmonického sídla, krajiny a jejich hodnot. Ukazuje se potřeba zajistit možnosti nové obytné výstavby i plochy pro rekreační a ekonomické aktivity. Část domovního fondu může být využívána pro rekreaci, resp. funkci "druhého bydlení". Ekonomická aktivita údaje dle ČSÚ (2001) MUT ekonomicky aktivní celkem absolutně 1 788

nezjištěno 16

ekonomicky neaktivní celkem 1865

z toho nepracující důchodci 798

* ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

žáci,studenti,učni 707

%

48,3

0,4

50,4

stránka č. 3 19,1

21,6

vyjížďka do zaměstnání - údaje dle ČSÚ (2001) vyjíždějící do zaměstnání celkem v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje

1329

400

758

69

vyjíždějící do zaměstnání denně mimo obec

67

žáci vyjíždějící denně mimo obec

760

224

Míra nezaměstnanosti v roce 2012 dle portálu RISY (zdroj ČSÚ) byla 20,86% Domovní a bytový fond údaje dle ČSÚ (2001) A) Domy úhrnem

1 079

z toho obydlené celkem

z toho rod. domy

z toho byt. domy

z toho neobydlené absolutně

%

958

4

109

10,1

970

B) Byty úhrnem celkem

1157

1041

z toho obydlené v rod. domech v byt. domech

1003

23

celkem

z toho neobydlené k přech. bydlení

k rekreaci

116

16

10

2

Uvedené statistické údaje jsou převážně z roku 2001, pro bilanční úvahu jsme proto využili aktuální údaje (2012): počet obyvatel 3 655, počet obydlených bytů celkem 1 041. Obsazenost bytů je 3,51 obyvatel na 1 obydlený byt. Při stávajících trendech bydlení lze za standard považovat cca 3,0 obyv/byt, v bilančním období do r. 2025 je celk. potřeba 1 250 bytů, což znamená statisticky potřebu nárůstu cca 209 bytů k počtu obydlených a 119 k úhrnnému počtu bytů při zápočtu bytů k rekreaci a přechodnému bydlení- tento předpoklad je výchozí pro návrh rozvoje bydlení v obci. Aktuální poptávka po stavebních místech pro bydlení je v Mutěnicích trvalá, praktická dostupnost vymezených lokalit je z hlediska rozdrobené držby a zemědělskému malovýrobnímu hospodaření omezená. V Zadání ÚP Mutěnice je uváděn ukazatel obsazenosti bytů uváděn 3,6 obyvatel/1byt; takové úvahy jsou v rozporu se současnými sociálními trendy i nárůstem standardů bydlení. Při uvedeném bilančním ukazateli (3,6 obyv/byt) by znamenala potřeba bytů pro předpokládaný nárůst počtu obyvatel 1042 bytů. což je méně, než stávající souhrnný stav, znamenalo by to, že potřeba nových ploch neexistuje – toto odpúoruje zjištěním samosprávy i výše uvedeným trendům. Kapacita návrhových ploch je navýšena v rozsahu nezbytném pro dostupnost pozemků a operativu rozvoje. S odpadem bytového fondu lze počítat v rozsahu bytů nezpůsobilých obývání, resp. části bytů neobydlených. Je nutno v předpokladech ÚP počítat s rekonstrukcí neobydleného byt. fondu a novou výstavbou v uvedeném rozsahu. Ploch pro novou výstavbu je v podmínkách obce Mutěnice podle uvedené bilance dostatek. Z.2.4 Zhodnocení vztahů dříve zpracované a schválené ÚPD Požadavky vycházejí z obecných republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje a ochrany hodnot území a limitů. Obec Mutěnice má platný územní plán sídelního útvaru (1998), který byl v rozvoji obce koncepčně využíván, byly pořízeny jeho 3 změny. Koncepce ÚPN SÚ je v tomto ÚP dále rozvíjena. ÚP po vydání a nabytí účinnosti nahradí ÚPN SÚ, který takto pozbude účinnosti. V rozpracování byla koncepce ÚP konzultována s obecní samosprávou, byly provedeny úpravy, které jsou v souladu se zadáním, urbanistickou koncepcí a zásadami ochrany krajiny. Z.2.5 Ochrana přírody a krajiny, NATURA 2000 Řešené území zasahuje velkoplošné chráněné území přírody a krajiny. Katastrální území Mutěnice je součástí soustavy NATURA 2000, plochy jsou územním plánem Mutěnice respektovány, řešení reflektuje podmínky ochrany.


stránka č. 4

Významné krajinné prvky (VKP) V řešeném území nejsou registrované VKP. Vymezené VKP územní plán respektuje. Ze zákona jsou považovány za VKP nivy vodních toků. Údolní nivy vodních toků jsou vymezeny jako součást zóny s prioritou ochrany krajiny, jsou uplatňována regulační opatření. Podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění jsou VKP ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi i jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Zejména se jedná o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky mohou být registrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

Zvláště chráněné území (ZCHÚ) Jediným zvláště chráněným územím v katastru je přírodní památka Nivky za Větřákem – je tvořena druhově bohatými xerotermofilními lady, (rozloha 0,25 ha, vyhlášeno r.1993). Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je spoluvytvářen volnou neurbanizovanou krajinou s pestrou šíří využívání a urbanizační činností. Složky přírodní, prvovýrobní a urbanizační by měly vytvářet model, předcházející střetům a narušování stability a hodnot krajinného prostředí. Je to jedním z cílů územního plánování. Krajina v katastru obce Mutěnice byla vždy intenzivně zemědělsky využívaná. Přechod na velkoplošné obhospodařování bezesporu změnil krajinný ráz více než poloviny řešeného území. Největším zásahem do krajinného rázu bylo kromě zcelení ploch orné půdy především zterasování svahů v západní části katastru. Návrh ÚP formou funkčního vymezení ploch podle vyhl. č. 501/2006 Sb a podmínek pro využívání ploch (kap. č. 6 ÚP Mutěnice) podporuje ochranu hodnot řešeného území a jeho kvalitativní udržitelný rozvoj. K návrhu opatření v krajině: - Nové výsadby důsledně chránit před okusem zvěří. - Ve stávajících částech ÚSES provádět postupnou přeměnu současné vegetace – především u akátových porostů na porosty s převahou dubu, u břehových porostů z topolových kříženců na porosty domácích lužních dřevin (topol černý a bílý, vrba bílá a křehká, jilm vaz), silně ruderalizované části lad přeměnit na lada xerotermofilní s rozptýlenými keři domácího původu. - Podél silnic postupně obnovit dožívající aleje; pro tyto oboustranné aleje by měl být Komplexní pozemkovou úpravou vymezen dostatečně široký pozemek tak, aby výsadby splňovaly platné normy pro výsadby u komunikací. - Podél hlavních polních zpevněných cest vysadit nebo obnovit jednostranné aleje dřevin (včetně ovocných). - Mutěnický potok je lokálním biokoridorem - v nivě toku zachovat louky, případně vytvořit vodní plochy a mokřady, doplněné výsadbami. Břehové porosty s dominancí umělých výsadeb euroamerických kříženců topolů nahradit porosty ze společenstva vrbin vrby bílé a jasanových olšin. - Nerozšiřovat výsadby introdukovaných listnatých dřevin jako je akát (Robinia pseudoacacia) nebo javor jasanolistý (Acer negundo). - Zachovat obnažené stěny teras ve vinohradech, které jsou potenciálním hnízdním biotopem vlhy pestré. - Údržbou polních cest podporovat průchodnost krajiny pro pěší. Z.2.6 Ochrana památek Stavební památky V řešeném území k.ú. Mutěnice jsou evidovány kulturní památky dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Tyto jsou návrhem ÚP respektovány. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 5 č. památky podle ÚSKP 2344 2345 2346 2347

Název-popis Farní kostel sv. Kateřiny kaple Sv. Rocha Kříž Kříž

poznámka V jižní části obce nad Oborou jižně od obce na bývalém morovém hřbitově na pravé straně před vchodem do kostela v trati U Zbrodu

(1)

Doporučujeme k ochraně na místní úrovni další památky; jmenovitě jsou to: název, identifikace, trať Kaple Sv. Jana a Pavla na Větřáku, Kaple Sv. Anny na křižovatce u žel. přejezdu v ul. Vinařské, Kaple Panny Marie Sedmibolestné v ul. Brněnské, Kaple Nejsvětější Trojice ul Ke Trojici, Kaple Sv. Jana Nepomuckého u silnice II/380 směr Hodonín, Kaple Sv.Urbana v trati Přední hora (u Bílého kopce),

pozemek p.č. (orientačně) 7178/1 161 2413 1750 6619 (994/1?) 3735/11

V dokumentaci (výkres 2a) jsou zakresleny některé drobné sakrální stavby, i když nejsou památkově chráněny. Doporučujeme široce prezentovat neregistrované památky (kříže, sochy, obrázky v krajině) v zájmovém území obce. V rámci realizace informačního systému ve správním území obce formou mobiliáře (instalace odpočinkových míst pro turistiku) navrhujeme tyto památky vyznačit včetně přístupových tras a využít je k propagaci území. Tradiční stavení v sídle doporučujeme při stavebních úpravách sledovat a poskytnout stavebníkům odbornou technickou pomoc. V lokalitě Mutěnické búdy doporučujeme provedení odborného posouzení a ochranu hodnotných rázovitých staveb se zachovaným tradičním tvaroslovím, např. objekty p.č. (2015, 2016, 2020, 2021, 2024, 2065/1, 2087, 2091, 2095, 2104/2, 2108, 2109, 2125, 2153, 2157, 2166, 2179, 2188, 2189, 2222, 2280, 4276/1, 4539) - výčet je orientační, není úplný. V katastru obce se nacházejí pozoruhodné stavby, které odrážejí kulturu, či ráz a tvarosloví tradiční lidové architektury a jsou pro obraz obce a jejích dílčích prostorů velmi cenné. Jedná se např. o kříže v krajině, a některé historické domy. Doporučujeme provést jejich odborné posouzení z hlediska památkové ochrany i zájmu obce a zvážit možnost registrace či ochrany na úrovni nižší, t.j. nestátní (např. regionální či obecní). Rámcově lze uvést objekty některých malovýrobních vinných sklepů a kříže a drobné sakrální objekty v obci i krajině, Při nové zástavbě, rekonstrukcích a dostavbách je nezbytné tyto harmonizovat se stávající zástavbou a hodnotami obce (historická stopa, urbanistická struktura, silueta a zástavbový rytmus a řád - viz kap. Z.3.1 a Z.6.4). Plošné památky Území katastru obce je nutno považovat za území s archeologickými nálezy. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastru obce je jejich investor povinen dle ust. § 22 odst. 2 zák.č. 20/1987 Sb. v platném znění již v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k jejich provádění. Naleziště - jejich vymezení v k.ú. Mutěnice není, v území nebyl proveden systematický průzkum. Z dostupných informací vyplývá historická existence zaniklého slovanského sídliště ze 7. až10. stol. v trati Zbrod (Zdeněk Klanica Mutěnice-Zbrod : zaniklé slovanské sídliště ze 7.-10. století / Zdeněk Klanica. Brno : Archeologický ústav AV ČR Brno, 2008. 299 s., : il., fot., tab., mapy, plány. ISBN 978-80-86023-91-5).

Plošná chráněná území, ochranná pásma památek Památkové zóny Památkové zóny nejsou v řešeném území vyhlášeny ani navrhovány. Ochranná pásma (OP) památek Vyhlášeno je ochranné pásma Kostela Sv. Kateřiny, (Rozhodnutím Okresního úřadu Hodonín - referátu regionálního rozvoje, odd. kultury, mládeže a tělovýchovy č.j. 0001100/RRR/94; vyhlášeno 18.1.1995) ochranné pásmo kulturní památky - kostela Sv. Kateřiny v Mutěnicích, toto pásmo e vyznačeno ve výkrese 2a. Další OP nejsou navrhována. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 6

Válečné hroby Zákonem č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech lze v k. ú. Mutěnice evidovat válečný pomník: Poř. č. ORP -

Evidenční č. CEVH -

historická událost

Typ

I. a II. světová válka

pomník - pietní místo – objekt

č. parcely 70/1

lokalizace v zelení J-části návsi

Z.3. URBANISTICKÁ KONCEPCE Urbanistická koncepce vychází z vyhodnocení potenciálů řešeného území, které jsou vyjádřeny vymezením stávajících ploch s rozdlným způsobem funkčního využití – zonací – viz výkres 2a. Z.3.1 Urbanistická koncepce-návrh Kladné předpoklady - potenciály - obce tvoří zejména: - územní hodnoty dle kapitoly Z.2.1 - dobrá dopravní přístupnost obce silniční dopravou - železniční napojení obce - síť dostupné technické infrastruktury - plošně rozvojové možnosti funkcí obytné, rekreační, vin. sklepů, výrobní i smíšených funkcí - dostatek výrobních ploch, rozvojový potenciál pro výrobu - postupné harmonické úpravy v obytné a centrální obytné zóně obce - vinohradnický a vinařský potenciál - projekce a vymezení systému záchytných ploch k eliminaci dopadů přívalových srážek dále podle ÚAP: plynofikace obce dlouhodobý růst počtu obyvatel dobrá věková struktura obyvatel existenci zařízení občanské vybavenosti (základní škola, zdravotní středisko), schválený územní plán Záporné potenciály: - průjezdná doprava a její kolizní vliv na obytné funkce a funkci centra obce - nízké zastoupení zeleně v agrární části katastru obce - kvalitní půdní fond a ochrana krajiny je v kolizi s některými rozvojovými zájmy - ohrožení obce splachy ze svažitých zemědělských ploch dále podle ÚAP: - výskyt starých ekologických zátěží (Statek Mutěnice) - vysoký relativní úbytek dětí - stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení - omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti - narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti - omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Další nedostatky v současné době tvoří : - nízký stav uvědomělosti části obyvatel obce z hlediska ochrany krajinářských a estetických hodnot typického rázu obce, zachování hodnot venkovského prostoru a tradičních stavebních forem, - nevhodná územní organizace, architektura (nepraktičnost) některých nově realizovaných obytných ploch a objektů bydlení a staveb občanské vybavenosti, narušující harmonický ráz obce, - zčásti omezená prostupnost zemědělské krajiny, - zátěž velké části území obce sítěmi technické infrastruktury * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 7

Z.3.1.1 Strategická rozhodnutí a zásady Návrh urbanistické koncepce obce vychází vyhodnocení ÚAP, provedení komplexního průzkumu řešeného území, z výsledků podrobných terenních průzkumů, rozborů funkčních vztahů uvnitř obce i v krajině, komunikace a konzultací se zástupci samosprávy obce. Byly vytipovány problémové okruhy a náměty a návrhy k prověření územně-plánovacím procesem. Stávající funkční uspořádání území Z hlediska funkčnosti se v území uplatňuje především funkce obytná, zemědělská a výrobní; funkce prvovýrobní lesní je rovněž významná, vázána je na ochranářské hodnoty krajiny. V minulosti z hlediska územních bilancí předimenzované zemědělské výrobní areály se zčásti postupně mění na areály se smíšenou funkcí či s funkcí výrobní ve více sektorech. Areál bývalého statku a v kontaktu s centrem obce je určen k transformaci na zónu občanské vybavenosti, část ploch býv. statku a výrobní zóny se mění na zónu smíšenou výrobní s širším spektrem přípustného využívání. Ostatní funkční složky jsou z hlediska územních průmětů v zásadě stabilizované. Perspektivní je další rozvoj funkcí obytných a obslužných, vhodné je rozšíření ploch pro místní rekreaci obyvatel a zapojení území obce systémem značených cyklotras a cyklostezek do systému rekreace na regionální i vyšší úrovni. Prostorově vhodné a dostatečné plochy pro zátěžovou výrobu jsou především ve stávajícím areálu západně od obce, jeho potenciál je z dlouhodobého hlediska vhodné zachovat a chránit. Stávající zástavba obce Základní kompoziční osa sídla je tvořena linií od Obory na jihu sídla s přiléhajícím návrším s kostelem a hřbitovem, protáhlou, pozvolna se zužující návsí až po křižovatku se silnicí II. tř. č. 380. Dále pokračuje stejným směrem až po křížení s Mutěnickým potokem a železniční tratí v trati U trojice. Historickým vývojem zástavby kolmo na tuto základní osu vznikla m.j. vedlejší kompoziční osa, navazující na trasu silnice II/380. Tyto dvě osy tvoří základní skelet sídelního útvaru, na kterou se váže převážně pravoúhlá uliční síť. Obec ve svém jádru nemá výraznou dominantu, když se v severní části takto uplatňuje návrší s farním kostelem sv. Kateřiny, dotvořenou lesním celkem Obory. Centrum obce není nikterak výrazné svou hmotovou skladbou, vazbou na ostatní hlavní aktivity sídla, ani architekturou. Táhlá náves má charakter oboustranné nízkopodlažní převážně obytné zástavby, sadovnické a funkční úpravy návsi nepodporují gradaci směrem k centru u kulturního (katolického) domu a obecního úřadu. Má v převážně funkci dopravního koridoru, potenciál pro pobytové a odpočinkové aktivity není využit. Historicky zachovalá stopa zástavby a struktura obytných domků na jihozápadním okraji návsi U Obory Vincence Bednáře a pod kostelem je cenným dokladem kultury bydlení v minulosti. Urbanisticky nejucelenější novější formy obytné zástavby, tvořené rodinnými domky, nacházející se v JZ části obce jsou zároveň nejuniformnější, s nedostatkem ploch pro veřejnou zeleň a hřiště. Charakter zástavby rodinných domků v ostatních částech SÚ je různorodý, pestřejší, poskytující možnosti racionální, citlivé obnovy při zachování charakteru stávající typické zástavby. Cenné jsou původně domkářské struktury v SV části sídla, na ně pak navazují novější ulice Nová Čtvrť, Zahradní a Údolní. Zástavba v obci tvořena obytnými domy do max 2 nadzemních podlaží převážně historicky protáhlého obdélníkového popř. hákového půdorysu v sevřeném typu zástavby, se sedlovými a polovalbovými střechami souměrnými se sklonem 35° až 45°, s hřebenem nad hlavním objemem stavby, orientovaným rovnoběžně s ulicí. Výškové osazení vstupního obytného podlaží je v jeho blízkosti bez předsazených schodišť či ramp. Zčásti hmotově nevhodná, převýšená nová zástavba, nebo přestavby s nevhodnými typy střech i cizorodým tvaroslovím do jisté míry znehodnotily typický charakter architektury obce. Regulační opatření, obecně navržená v tomto územním plánu mají chránit tradiční hodnoty zástavby v plochách a tím celého obytného prostoru obce, nástroje jsou však omezené, nemohou určovat některé významné parametry staveb (územní plán stanoví základní koncepci, další parametry může prověřit a nastavit územní studie, popř. regulační plán – ten však není v podmínkách Mutěnic * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 8

vhodným nástrojem) . Změny rázu a měřítka zástavby jsou totiž nevratné, zejména pokud nenesou vizi, novou zástavbu harmonizující. Z hlediska kompozice se obec – její obytné plochy - vzhledem k hlavním osám rozšiřovala postupně obestavováním humen ve strukturách, navazujících na stávající systém zástavby. V současné době tvoří limity na jihu a jihovýchodě trasa VTL plynovodu, západně komplex statku, a výrobní zóny, na severu komplex vinných bůd Mutěnická hora, na severu a severovýchodě trasa produktovodu - ropovodu Družba, v nivě Mutěnického potoka terenní a hydrologické podmínky. Rozvojové směry jsou možné uvnitř tohoto prostorového celku. Veškeré rozvojové směry pro bydlení byly již v ÚPN SÚ a jeho změnách pokryty návrhem zastavitelných ploch a rezerv. Další možností využití území pro bydlení – rozvoj obytné zóny jsou plochy zahrad a záhumenků, navazující na stávající zastavěné území směrem k nivě Mutěnického potoka (lokality „D“ a „E“). Rozvoj zástavby obce Při úvahách o prostorovém rozšíření zástavby je nutné zvláštní ohled brát zejména na dopady záměrů nové výstavby na krajinu a obec jako celek a respektovat její dosavadní relativně harmonický ráz (což samozřejmě neznamená konzervaci stavu, ale hledání harmonické jednoty nové výstavby s kulturně-historickými hodnotami obce, které jsou nesporné). Bydlení Pro rozvoj bydlení budou akceptovány v souladu s dlouhodobě sledovanou koncepcí dosavadní předpoklady urbanizace podle koncepce ÚPN SÚ, takto vymezené plochy pokývají projektované potřeby rozvoje obytných ploch, je zde dobrá dopravní návaznost na stávající obslužný systém obce vč. možnosti zajištění technické infrastruktury. Plošně nevýznamné je rozšíření obytné zástavby severně v ul. Pelcova a na jihu U Obory. Nejrozsáhlejší možnost skýtá kromě již dříve vymezených ploch záměr urbanizace poloh, navazujících na transformující se areál statku Zemeňák – lokality „D“ a „E“, obsluhované nově navrženým dopravně-technickým koridorem od ul. Malá Strana přes Zemeňák k ul. Prostřednice. Vymezené plochy nejsou uvažovány pro kobercovou zástavbu (tzv. "sídelní kaše" – viz „Základní použité pojmy“) developerského trendového typu, sledující cíle maximálního zahuštění a "vytěžení" území rozvojových lokalit. Předpokládáme způsob zástavby, reflektující zástavbový rytmus a řád tradičního ulicového typu s klidovým zázemím zahrad, které zachovají ráz, parametry a hodnoty venkovské zástavby. Z hlediska kompozice se tedy obec, její obytné části, budou spojovat do funkčně, dopravně a prostorově kompaktního celku s respektováním centra v jeho stabilizované poloze, přípustné je prorůstání obslužných funkcí (občanské vybavenosti) do obytných ploch v harmonii s vymezenou funkční prioritou. Smíšená obytná funkce Je navržena v nevelkém rozsahu v ul. Nádražní na ploše, vymezené v ÚPN SÚ, limitována je kontaktem s BP dálkovodu, dále je navržena na ploše po demolici bloku u staré školy, kde vymezení odpovídá potenciálu místa a vlastnictví obce. Občanská vybavenost Předpokládá se stabilizace a kultivace ve stávajících plochách občanské vybavenosti v centrální obytné zóně podle hlavního výkresu 1b s rozšířením zejména do transform. území lokality K1 a K2. V prostoru u hřbitova na JV okraji obce je z ÚPN SÚ převzata návrhová plocha H1, navržena je plocha H2, umožňující řešení parkování vázaného na hřbitov. Občanskou vybavenost je možné rozvíjet i v ostatních funkčních plochách v souladu s urbanistickou koncepcí (kap. 3) a regulativy kapitoly 6. Sport a rekreace Stávající sportovně-rekreační areál Pod búdama je stabilizovaný, má možnosti rozvoje o návrhovou plochu S2, potenciál pro budoucí rozvoj sportu a veřejných forem rekreace má i vymezená rezerva L (smíšená obytná).


stránka č. 9

Malovýrobní vinné sklepy Stávající rozsáhlé areály Mutěnické búdy i Pod Dubňanskou horou jsou respektovány, s převzatou koncepcí doplnění v souvislém celku podle koncepce ÚPN SÚ – podporují existenci a stabilitu pestré malovýrobní zemědělské krajiny i obyvatelstva území. Výroba průmyslová Zůstane s ohledem na nekonfliktní polohu v území a dosavadní rozsah vázána na stávající areál statku, ostatní plochy výrobního charakteru, které jsou prostorově nebo provozně v kontaktu s obytnými plochami budou postupně měnit využití na smíšenou výrobní s „měkčí“ nerušící výrobou a širším přípustným spektrem obslužných funkcí. Z.3.1.2 Vymezení a uspořádání funkčních ploch území Prohloubena je základní funkční diferenciace v sídle i krajině formou návrhu funkční zonace (vymezení struktury prioritního funkčního využívání podle vyhlášky č 501/2006 Sb) – je jádrem tvorby urbanistické koncepce území. Navržena je koncepce zásadně diferencovaného komunikačního systému formou převážně překryvných funkcí, plochy dopravy formou samostatné zóny nejsou navrhovány s výjimkou koridoru železnice, jejich význam tomu neodpovídá. Obdobně je navrhován systém liniové technické infrastruktury. Návrh změn stávajících stabilizovaných, resp. přestavbových ploch je průmětem urbanistické koncepce do funkčních změn a společně s návrhem systému regulativů podle kapitoly č. 6 tvoří podstatu návrhu ÚP Mutěnice. Výstupem návrhu změny neurbanizovaných ploch na urbanizované, resp. nezastavěných částí je i následující návrh zastavitelných ploch. Návrh změn ploch neurbanizovaných na jiné funkční neurbanizované zatřídění sleduje především cíle ochrany krajiny a vymezení ÚSES – viz kapitola č 5. Systém podrobných funkčních regulativů vytváří vějíř funkcí nad základním funkčním uspořádáním s cílem zajištění maximální flexibility využívání území při zachování podstaty urbanistického řešení. Z.3.2 Vymezení zastavitelných ploch Základním rozvojovým předpokladem koncepčního řízení rozvoje obce je členění území katastru obce na plochy zastavěné stabilizované, přestavbové (transformační), zastavitelné a ostatní – nezastavitelné. Kromě nově vymezených zastavitelných ploch je možné stávající plochy zástavby v souladu se systémem regulativů podle kapitoly č. 6 ÚP Mutěnice podle místních podmínek (podmínkou je vždy zachování hodnot území a zástavby) zahustit. Tyto plochy nejsou v ÚP specificky vymezovány, dány jsou podmínkami systému regulativů (kapitola č. 6 ÚP). Z.3.2.1 Plochy pro bydlení (§4 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Potřeby ploch pro obytnou výstavbu se mohou lišit podle zájmu místní samosprávy a jejích aktivit. Zároveň je nutno respektovat majetkové vztahy (neexistuje nátlaková legislativa pro vynucení zastavění vymezených ploch). Proto jsou vymezeny potenciálně zastavitelné plochy pro obytnou zástavbu v míře větší, než je reálná potřeba. Bilance domovního fondu je uvedena v kapitole č. Z.2.3. Přehled lokalit, navržených pro novou obytnou zástavbu: KÓD TRAŤ, LOKALITA označení

A1 A2 B C1 C2 D1 D2

Za školou, Díly za Ovčírnami Vagundův kříž Kuničky Díly Díly Zemeňák Zemeňák

plocha cca (ha)

kapacita (orientačně) RD

typ zástavby*

6,5 0,2 11,6 0,5 0,2 3,2 0,9

100 2 20 5 1 20 6

S, O S, O stanoví US S, O S, O stanoví US stanoví US


stránka č. 10 KÓD TRAŤ, LOKALITA označení

E1 E2 F1 F2 G V2 V3 J

Zemeňák Zemeňák Za benzinkou Za benzinkou U Obory Pelcova Pelcova Masarykova-stará škola celkem

plocha cca (ha)

kapacita (orientačně) RD

typ zástavby*

3,8 4,0 3,3 0,4 0,1 1,2 0,07 0,1

12 20 20 4 3 10 1 10 234

stanoví US stanoví US stanoví US stanoví US S, O stanoví US O S

LEGENDA: - * typ zástavby: O= otevřená (bez regulace bloku v uliční frontě); S = sevřená (t. j. např. řadová, v uliční stavební čáře vytvářející souvislou frontu blokové zástavby)

Etapizace není v koncepci ÚP závazně navržena, bude řešena v rámci nařízených územních studií, v ostatních plochách ji lze doporučit na základě zpracování podrobnějšího řešení - obecně doporučujeme pro všechny rozvojové lokality zpracovat minimální koordinační podrobnější projektové řešení formou jednoduché zastavovací studie, která usadí komunikaci, plochu pro technické sítě, stanoví uliční stavební čáru, popřípadě další regulativy pro lokalitu (US, DUR). Pro realizaci je vhodné z hlediska etapizace volit nejvýhodnější „variantu“ v době potřeby. Vzájemné porovnání aktuálnosti využití jednotlivých lokalit společně s obecním zájmem pak pomocí nástrojů (finanční účast, výkup nebo delimitace pozemků) vede ke kvalifikovanému a dlouhodobě vyváženému hospodaření s územím obce. Plošný rozvoj území obce váže i plošný rozvoj sítí základní technické infrastruktury, na jejímž financování (i údržbě) se bude podílet každý daňový poplatník. Žádoucí je m.j. i z těchto důvodů udržet kompaktní zástavbu ve vazbě na historický půdorys sídla, nepodporovat skokový (developerský) způsob urbanizace, nesoucí i nebezpečí narušení sociálních vazem v sídle a pospolitosti. Nezbytné je respektovat krajinářsko-estetická kriteria - zájmy ochrany krajiny, primárních zdrojů a hygieny prostředí. S ohledem na výše uvedené zásady je vždy vůle jednotlivce - majitele nebo uživatele konkrétního pozemku nebo souboru pozemků, regulována společenským zájmem obce, který bude odrážet tyto obecně uznávané zájmy ostatních obyvatel. Ve výkresech hlavním - č.1b, resp. koordinačním 2a, jsou vymezeny zastavitelné plochy pro novou obytnou výstavbu, velikost pozemků pro jednotlivé objekty není stanovena (doporučit lze regulovat stupeň využití ploch s obecními investicemi - koeficient využití plochy), obecně je hustota zástavby v nově navrhovaných lokalitách limitována minimální velikostí plochy pro RD 600m2/1 RD dle kapitoly 6.3-d, a to zejména z důvodu eliminace vlivů developerů, sledujících maximální zahuštění bez ohledu na kvality prostředí (v širším slova smyslu). Při respektování regulativů bude velikost pozemků nad uvedený limit dána majetkově-tržními vztahy a vůli obce - samosprávy. Hustota zástavby má v souvislostech vliv m.j. na podíl zpevněných ploch a zvýšení odtoku z lokality, což je rovněž součástí systému regulativů. Informace k možnosti zástavby jednotlivých lokalit: Zahuštění ve stáv. zástavbě - možnost zástavby je dána vůlí a zájmem stávajících uživatelů resp. vlastníků domů a zahrad. Časově nelze vymezit etapizaci. Výhodou je existující infrastruktura a zapojení do stabilizované zástavby sídla. Je přípustné v prolukách, dále v polohách stávající zástavby s hlubokými zahradami a záhumenní zpevněnou cestou, není-li v hlavním výkrese 1b regulativem tato plocha z obytné zástavby vyloučena. Dostavbu je třeba řešit v harmonii se stávající obytnou zástavbou, důsledně řešit dopravní obsluhu a odstavování vozidel na pozemku stavebníka. Rozvoj výstavby uvnitř bloků zahrad za obytnou zástavbou je přípustný podmíněně v souladu s regulativy ÚP Mutěnice (hlavní výkres; text) a podle konkrétních podmínek místa. A1 – Za školou, Díly za Ovčírnami – lokalita převzata z platného ÚPN SÚ; dlouhodobě koncepčně uvažovaná lokalita, podmínky umožňují ulicový způsob dopravní a technické obsluhy a uspořádání, studií bylo prověřeno rozhodnutí samosprávy o způsobu obsluhy a využití. Dostavbu doporučujeme * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 11

řešit v harmonii se stávající tradiční obytnou zástavbou obce. V souvislostech je třeba řešit ochranu lokality před splachy z polí vyvýšeniny Nivky u větřáku. A2 – Vagundův kříž – lokalita převzata z platného ÚPN SÚ; dlouhodobě koncepčně uvažovaná lokalita, souvisí funkčně s lokalitou A1, liniová zástavba při navržené komunikaci ve stopě stávající polní cesty. Dostavbu doporučujeme řešit v harmonii se stávající tradiční obytnou zástavbou obce. V souvislostech je třeba řešit ochranu lokality před splachy z polí vyvýšeniny Nivky u větřáku. B – Kuničky – lokalita převzata z platného ÚPN SÚ; koncepčně dlouhodobě sledovaný záměr, rozsáhlá plocha vyžaduje kvalitní urbanistické a architektonické pojetí zástavby v nízkopodlažní formě, pro prověření způsobu zástavby v kontextu požadavků na hustotu zástavby a vedení obslužných koridorů veřejných prostranství je urbanizace podmíněna prověřením územní studií, která může stanovit i případnou etapizaci. Část plochy je v BP VVTL plynovodu, v těchto plochách lze umístit plochy veřejných prostranství, nebo je z urbanizace vyloučit. C1, C2 – Díly – lokalita převzata z platného ÚPN SÚ; dostavba ulice Díly v harmonii s realizovanou zástavbou. D1, D2 – Zemeňák – lokalita převzata z platného ÚPN SÚ; koncepčně dlouhodobě sledovaný záměr, propojující ul. Malá Strana k transformační ploše statku Zemeňák, rozsáhlá plocha vyžaduje kvalitní urbanistické a architektonické pojetí zástavby v nízkopodlažní formě, pro prověření způsobu zástavby v kontextu požadavků na hustotu zástavby a vedení obslužných koridorů veřejných prostranství je urbanizace podmíněna prověřením územní studií, která může stanovit i případnou etapizaci. Doporučujeme zvolit systém zástavby odpovídající tradičním formám uliční zástavby při dopravním koridoru. E1, E2 – Zemeňák – koncepčně nově koncipovaný urbanizační záměr, propojující ul. Prostřednice k transformační ploše statku Zemeňák, pokračující k lok. D1 a D2; rozsáhlá plocha vyžaduje kvalitní urbanistické a architektonické pojetí zástavby v nízkopodlažní formě, pro prověření způsobu zástavby v kontextu požadavků na hustotu zástavby a vedení obslužných koridorů veřejných prostranství je urbanizace podmíněna prověřením územní studií, která může stanovit i případnou etapizaci. Doporučujeme zvolit systém zástavby odpovídající tradičním formám uliční zástavby při dopravním koridoru. F1, F2 – Za benzinkou – urbanizační záměr vlastníků pozemků, prosazený formou změny ÚPN SÚ. pohledově exponovaná lokalita na vjezdu do obce, plocha vyžaduje kvalitní urbanistické a architektonické pojetí zástavby v nízkopodlažní formě, pro prověření způsobu zástavby v kontextu požadavků na hustotu zástavby a vedení obslužných koridorů veřejných prostranství je urbanizace podmíněna prověřením územní studií, která může stanovit i případnou etapizaci. Doporučujeme zvolit systém zástavby odpovídající tradičním formám uliční zástavby při dopravním koridoru. G – U Obory – lokalita převzata z platného ÚPN SÚ, záměr dostavby obytné zástavby jednostranně ke stávající cestě, ukončuje linie obytné ulice bez dalšího pokračování, doporučujeme zástavbu v harmonii s tradičním tvarosloví, zástavba by neměla tvořit pohledovou dominantu. V2 – Pelclova – urbanizační záměr vlastníka pozemků, prosazený zčásti formou změny ÚPN SÚ. pohledově exponovaná lokalita vyžaduje kvalitní urbanistické a architektonické pojetí zástavby v nízkopodlažní formě, pro prověření způsobu zástavby v kontextu požadavků na hustotu zástavby a vedení obslužných koridorů veřejných prostranství je urbanizace podmíněna prověřením územní studií. Doporučujeme zvolit systém zástavby odpovídající tradičním formám, zástavba by neměla tvořit pohledovou dominantu. V2 – Pelclova – záměr vlastníka pozemků, bez podpory projektanta ÚP, samota ve vinici.


stránka č. 12

Z.3.2.2 Plochy pro sport a rekreaci (§5 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Z.3.2.2.1 Plochy pro sport a veřejnou rekreaci LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE ÚP: KÓD

TRAŤ, LOKALITA

S2

stávající areál Pod Búdama U nádraží navržené Pod Dubňanskou horou Pod Búdama

VY3 Y2

Vyšicko U nádraží

S1 Y1 DH6

plocha (ha)

1 0,2

FUNKCE, (popis záměru urbanizace) POZNÁMKA

sportovně-rekreační komplex a v souvislostech kuturně-společenský areál v kontextu s areálem vinných búd a související vybaveností kynologické cvičiště neurbanizovaného charakteru v souladu s § 8 SZ

0,6

neurbanizovaný areál vázaný na aktivity vinohradnické a vinařské aktivity, universální plocha pro kulturně-společenské aktivity, bez ubytování

2,1

veřejný sportovně-rekreační areál, víceúčelové rekreační plochy, sportoviště, relaxační plochy rozhledna s příslušenstvím mobiliáře v BP dálkovodu rozšíření kynologického cvičiště, neurbanizovaná převážně přírodní plocha v BP dálkovodu

0,01 0,2

S1 – jádrem a podstatou stabilizovaného areálu je hřiště na kopanou příslušenstvím a zázemím, část plochy je dočasně využívána pro výrobní a nevýrobní služby, provázaný na okolní funkční plochy sportovišť; charakter plochy a vztahů je stabilizovaný, tvoří součást a společenského prostředí obce (jedinečný ráz) a bude koncepčně zachován, v interakcích na okolní plochy má významný potenciál. DH6 – plocha byla vymezena, je takto již využívána, její potřeba je dána potřebou podpory malovýrobního vinohradnictví a vinařství. Lokalitu není vhodné využívat způsobem, který váže např. motoristické aktivity a jiné rušivé, nebo životní prostředí narušující jevy. S2 – plocha, plošně umožňující rozvoj prostoru Pod búdama v potenciálně významné strategické poloze, propojující sportovně-rekreační a společenské aktivity širšího území. Limitována je vysokou hladinou podzemní vody. T1 – plocha je takto využívána, regulovat je nezbytné funkci i rozsah s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny. VY3 – plocha byla dohodnuta v rámci změny ÚPN SÚ s provozovatelem dálkovodu, který limituje možnosti využití, potřeba je kvalitní architektonické řešení. Y1, Y2 – limity v ploše a charakter plochy nevyžadují specifické regulace, doporučit lze esteticky kvalitní ztvárnění přírodního rázu a materiálu, zapojit areál do rekreačně-vycházkových tras sídla. Z. 3.2.2.2 Plochy individuální rekreace Plochy „staveb pro rodinnou rekreaci“ ve smyslu vyhl. č. 501/2006 Sb. §2 písm. b (t.j. pro individuální pobytovou rekreaci) v plochách ve volné krajině nebudou rozvíjeny s ohledem na zachování hodnot krajiny, stávající budou respektovány v souladu s podmínkami funkčního vymezení ploch dle kap. 6 ÚP. Kompaktní formou nebudou rozvíjeny v obci z důvodu zachování rázu zástavby a zajištění stability funkčních a sociálních vztahů. Plochy zastavěného území jsou v souladu s legislativou vyznačeny ve výkresové části dokumentace. Z terenních průzkumů dále vyplývá existence katastrem nemovitostí neevidovaných zastavěných ploch, tyto nejsou proto ÚP Mutěnice respektovány v souladu s legislativou (zák. č. 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášky). Doporučujeme zpracovat pasport objektů, potenciálně využívaných k rekreaci v území obce s dokumentací stavu objektu (půdorys, funkční využití, objem), jejich evidenci a úpravu ve vztahu ke katastru nemovitostí. Z.3.2.2.3 Plochy pro stezky, plochy zařízení pro pěší turistiku a cykloturistiku, koňské stezky Pěší stezky – slouží k zajištění prostupnosti sídla i krajiny, umožňují vytvářet příznivé podmínky pro využívání území obce a jeho potenciálů obyvateli i návštěvníky. Katastr zájmového území je vhodný pro pěší turistiku letní i zimní. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 13

Cykloturistika: Rekreační nadmístní značené trasy cyklostezek, procházející územím jsou respektovány - viz též kapitola 4.1.8. Nové trasy cyklotras a cyklostezek doplňují stávající systém do územně provázaného celku s provázaností na okolní katastry. Cílem návrhu cyklostezky od V-okraje obce ul. Zahradní směrem k lesní enklávě Lindičky a dále k realizované cyklostezce směrem na Dubňany v trase bývalé železniční vlečky je zajištění prostupnosti území mezi sousedními obcemi mimo frekventovanou silnici III/425 (s nebezpečným úsekem). Cyklostezky a trasy mohou vázat potřebné plochy pro příslušenství - mobiliář, informační prvky popř. rozhledny v souladu se systémem regulativů podle kapitoly č. 6 ÚP. Koňské stezky – doplňují systém rekreační prostupnosti krajiny, doporučujeme jejich trasování ve volné krajině mimo cestní síť koordinovat s ostatními rekreačními trasami tak, aby se harmonicky doplňovaly s vazbou na mobiliář v krajině. Doporučení: - regulovat turistických a rekreačních činností v krajině, zejména v zóně ochrany krajiny tak, aby nedocházelo ke snižování klidového stavu a narušování stability území a volných ploch (např. pohybem zejména koní, bicyklů a motorových i jiných vozidel), - vybavit krajinu komponovaným informačním systémem, doplněným mobiliářem a enklávami zeleně. Z.3.2.3 Plochy pro vinné sklepy (§5 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Jsou svým charakterem nejblíže plochám pro rekreaci ve specifické aktivní formě, vázané na zpravidla malovýrobní vinařství a vinohradnictví. V Mutěnicích jsou prostorově stabilizované 2 rozsáhlé plochy vinných sklepů: – jádrové Mutěnické búdy, s navazujícími liniovými enklávami, prorůstajícími do obytné zóny východním směrem v ul. Sklepní i do volné krajiny nad železniční trati směrem na Čejč až ke křížení se silnicí II/380, tento komplex je samosprávou obce podporován a rozvíjen, včetně zajištění technické infrastruktury, tvoří významnou část života a kulturních tradic obce, - komplex Pod Dubňanskou horou je od Mutěnic prostorově oddělen, je obecní samosprávou respektován, problematická je zde dostupnost technické infrastruktury, jejíž realizace není v možnostech obce Mutěnice, nepředpokládá se výrazný rozvoj. Pro rozvoj jsou vymezeny rozsáhlé plochy, převzaté z ÚPN SÚ, nepředpokládá se masivní využití těchto ploch, ukazují spíše možnosti podle individuálních potřeb zejména malovinařů. Vinné sklepy resp. vinařské dvory je přípustné v katastru obce realizovat podle podmínek kapitoly č. 6 i v jiných vymezených funkčních zónách. LOKALITY VYUŽITELNÉ PODLE ÚP: KÓD

-

DH1 DH2 DH3 DH4

TRAŤ, LOKALITA

stávající Búdy Pod Dubňanskou horou navržené Pod Dubňanskou horou Pod Dubňanskou horou Pod Dubňanskou horou Pod Dubňanskou horou

plocha (ha)

poznámka k využitelnosti

cca 13,5 cca 6,7

plošně vytížená lokalita možnost lokálního zahuštění podle podle konkrétních podmínek

0,1

reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty

0,3


0,2


0,1



stránka č. 14 KÓD

TRAŤ, LOKALITA

plocha (ha)

poznámka k využitelnosti

MH1 MH2 R1 R2 R3 R4 R5 T2

Búdy-Mutěnská hora Búdy-Mutěnská hora Přední hora Přední hora Přední hora Platové Platové Úlehle

0,5 0,2 0,9 0,8 1,1 0,8 2,2 0,1

reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty reálná možnost dostavby „proluky“ jednotlivými objekty vinařský dvůr

Z.3.2.4. Plochy pro občanské vybavení (§6 vyhl. č. 501/2006 Sb.) V Mutěnicích se nacházejí zařízení občanské vybavenosti v rozsahu pro vlastní sídlo dostatečném. Prostorově-funkční vztahy v centrální části obce, rozšířené o transformující se plochy statku Zemeňák vytvářejí podmínky pro rozšíření obslužného a společenského prostoru centrální části obce, který je přirozeným těžištěm občanské vybavenosti. V kontaktu s plochou hřbitova jsou navrženy plocha pro možnost rozšíření o zázemí (H1, H2). LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE ÚP: KÓD

TRAŤ, LOKALITA

plocha (ha)

FUNKCE, (popis záměru urbanizace) POZNÁMKA

H1

navržené u hřbitova

0,1

H2

u hřbitova

0,5

K1 K2 R6

Zemeňák Zemeňák Úlehle u přejezdu

2,25 1,95 1,4

zahrada u hřbitova s potenciálem pro využití pro obslužné funkce podporující funkci hřbitova a přilehlého prostoru návrh řeší zejména potřebu odstavování vozidel návštěvníků hřbitova, klidové veř. prostranství obslužné, společenské a reprezentativní funkce, souvisí s centrálním prostorem obce, nese však potenciál pro společenské, nebo sportovně-rekreační aktivity významný polohový potenciál v kontextu nástupu do zóny vinných sklepů; občanská vybavenost, služby, sport a rekreace, vázané bydlení v integrovaném objektu

H1 – u hřbitova – převzata z návrhu ÚPN SÚ, pro daný prostor nabízí využití, které šířeji zapojí tento prostor do života komunity obce (např parková úprava, služby...), popř umožní umístění služeb. H2 - u hřbitova – návrh na základě vyhodnocení normovaných potřeb zajištění ploch pro dopravu v klidu (parkování a odstavování vozidel) specialistou oboru doprava. Prostorově navazuje na stávající hřbitov, jiná vhodná plocha k dispozici není. K1, K2 – Zemeňák – převzaty z ÚPN SÚ jako transformační plocha, vzhledem k polohovému potenciálu mají velký význam pro zajištění prostupnosti do ploch lokalit „D“ a „E“ a pro rozvoj obslužných funkcí v širším spektru, podporujícím funkci centrální obytné zóny obce. Smyslem návrhu ÚP je zabezpečit strategicky významné plochy pro zajištění dnešních i výhledových potřeb obslužných a společenských funkcí (občanská vybavenost, školství, kultura) a kultivovaný rozvoj prostoru. R6 – Úlehle u přejezdu – plocha má významný polohový potenciál, je vhodná pro aktivity, podporující hodnoty obce a krajiny, na vstupu do širšího území mutěnických vinohradů a vinných búd, jejichž pás se táhne prakticky až k této ploše vhodné např. pro motorest, občanskou vybavenost, navazující na zónu vinných sklepů, nebo vinařský dvůr. Při rozvoji obce v navržené koncepci předpokládáme výrazný podíl soukromého sektoru, který kromě služeb obchodních zabezpečí i služby řemeslné a výrobní. Územní podmínky jsou koncepcí ÚP Mutěnice vytvořeny. Vyšší občanská vybavenost je v Hodoníně, Kyjově a zejména v Brně. Spádové vztahy za vyšší vybaveností jsou stabilizované. Podmíněně přípustné umístění ploch (objektů) pro občanskou vybavenost určují regulativy dle kapitoly č. 6. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 15

Z.3.2.5 Plochy pro veřejná prostranství (§7 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Jako samostatnou funkční zónu není účelné tyto plochy vymezovat, neboť nejsou zásadně významné rozsahem, respektive jsou součástí zejména funkčně dominantních zón centrální obytné a občanské vybavenosti. Nemá smysl je vydělovat z vymezených funkčních zón, stírala by se tím urbanistická koncepce ve své podstatě. Jako veřejná prostranství slouží zejména vymezené části zóny centrální obytné, zóny občanské vybavenosti a zóny obytné, zřizovat tyto plochy je přípustné i v jiných funkčních zónách podle kapitoly č. 6 územního plánu. Pro rozvoj a úpravy veřejných prostranství doporučujeme zpracovávat jednoduché územní studie (urbanisticko-architektonické), které umožní prověřit potenciály místa. Charakter a funkci dominantního veřejného prostranství má především veřejná část obytné, centrální obytné zóny a zóny občanské vybavenosti (vymezená zde podrobným funkčním regulativem DTP a DT), tyto plochy není vhodné zmenšovat či jinak degradovat (např. živelným parkováním, objekty měření a správy technické infrastruktury apod.). Z.3.2.6 Plochy smíšené obytné (§8 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Jsou v Mutěnicích navrhovány, využívá se jejich širší potenciál pro podporu rozvoje obslužných funkcí. LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE ÚP: KÓD

E3 J U4 CELKEM

TRAŤ, LOKALITA

navržené Zemeňák na návsi – býv. škola U nádraží

plocha (ha)

1,2 0,25 0,7 2,15

E3 – Zemeňák – plocha na přechodu zóny smíšené výroby do navrhované obytné zóny má potenciál rozvoje smíšených obslužných funkcí. J – „stará škola“ na návsi – plocha je uvolněná po demolici, lze zde realizovat plochy obytné, obslužné, společenské i reprezentativních funkcí, areál v kontextu s okolními plochami může tvoří polyfunkční komplex 3 – U nádraží – poloha u dopravní cesty v OP dálkovodu, převzata z ÚPN SÚ. U4

Z.3.2.7 Plochy dopravní infrastruktury (§9 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Jsou jako samostatné plochy vymezeny v rozsahu ploch železničního koridoru Hodonín-Čejč, včetně uzlu v trati Zbrodsko. Dále jsou vymezeny v liniích odpovídajícím dopravním cestám v území, mají překryvný charakter v jednotlivých dominantních funkčních zónách, kterými procházejí. Nejsou vymezeny v šíři OP z důvodu, že to není účelné pro přijatou urbanistickou koncepci a význam dopravních cest. V obci jsou vymezeny dílčí plochy regulativy úrovně „B“ – „DT“ a „DTP“ v rozsahu nezbytném podle hlavního výkresu 1b a v souladu s podmínkami kapitoly č. 6. Z.3.2.8 Plochy technické infrastruktury (§10 vyhl. č. 501/2006 Sb.) V obci je účelné tento druh ploch samostatně vymezovat pouze ve specifikovaných případech. Technickou infrastrukturu je přípustné umisťovat v souladu s podmínkami kap. č. 6. Nemá smysl další dílčí plochy vydělovat z vymezených funkčních zón, stírala by se tím urbanistická koncepce ve své podstatě – funkční zóny, kterými procházejí jsou jim potenciálem nadřazené. KÓD

TRAŤ, LOKALITA

W1 X T4

stávající ČOV Zbrod Hraničky-skládka PDO Odměry nad Panskou loukou – přepojovací stanice - plynovod * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

plocha (ha)

poznámka, informace

0,04 6,75 0,4

respektováno na dožití respektováno

stránka č. 16 KÓD

TRAŤ, LOKALITA

W2

navržené Zbrod - u ČOV

plocha (ha)

poznámka, informace

0,3

-

W2 – smyslem vymezení je zajištění potenciálního rozvoje provozu ČOV (umožnění zvýšení kapacity, resp. realizaci dalšího stupně čištění (dočišťování). Z.3.2.9 Plochy pro výrobu a skladování (§11 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Výrobní potenciál území vychází z přírodních potenciálů území (základna prvovýroby, primár) a vybudované hospodářské základny v urbanizovaných plochách (druhovýroba, sekundár). Zájmové území je mimo urbanizovanou část (vlastní obec) a podíl lesních ploch tvořeno zemědělskou krajinou s nízkým zastoupením rozptýlené zeleně. Ekonomický profil zájmového území tvoří převážně zemědělská prvovýroba a zpracovatelská výroba, z druhovýroby především řemesla a služby. V zájmovém území se nachází těžební prostory, do území zasahuje ložisko nerostných surovin, provozován je podzemní zásobník plynu. Výrobní plochy urbanizované v kontaktu s obytnou zónou slouží pro zejména výrobní aktivity lehkého průmyslu, zemědělství a skladů (i prodejních). Těžiště obecné výroby je v prostoru rozsáhlých ploch statku v trati Díly západně od obce, který je využíván i k nezemědělským činnostem, tento prostor tvoří základnu výroby v řešeném území. Potenciál prostoru je třeba hájit z dlouhodobého hlediska, má v řešeném území strategický význam. LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE NÁVRHU ÚP PRO VÝROBNÍ AKTIVITY A SKLADY: KÓD

N U5

TRAŤ, LOKALITA

stávající statek Díly navržené u nádraží CELKEM

plocha cca (ha)

FUNKCE, POPIS záměru urbanizace, POZNÁMKA

max výška hal (m)

podrobnější dokumentace nařízena

11,7

výroba, sklady

12

ne

2,8 14,5

výroba, služby, sklady -

8 -

ne -

N – statek Díly - lokalizace mimo přímé sousedství s obytnou zónou vytváří podmínky pro možné využití pro výrobu s částečnými dopady na životní prostředí - vždy však v souladu se zásadami podle kapitol 2 a 3 ÚP. Areál nemá vyhlášeno PHO, avšak s ohledem na ochranu potenciálu statku je vhodné neposouvat linii chráněné zástavby do jeho blízkosti, smyslem je ochrana obytné zóny, předchází se tak potenciálním střetům. Při úvahách o využití areálu je vhodné podporovat činnosti, vytvářející pracovní místa a vyšší přidanou hodnotu (v souladu s požadavky ÚAP), dopravní obsluhu zátěžovou dopravou je nezbytné organizačně usměrnit tak, aby byly důsledně využívány obslužné trasy po účelových komunikacích a nebyla zatěžována obytná zóna sídla. U5 – u nádraží – plocha navazuje na stávající areál nádraží a místní komunikaci. Převzata je z ÚPN SÚ. Limitována je kontaktem s BP dálkovodu. Vymezení využívá potenciálu nádraží. Druhy pozemků (2013 - RISY),toto členění odráží i převažující potenciály prvovýroby v území: výměra pozemků celkem celkem Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Zemědělská půda celkem

(ha) 3237 2050 0 292 39 4 67 2 452

% 100 63,3 0 9,02 1,20 0,12 2,07 75,75

výměra pozemků celkem Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

(ha) 371 167 59 188

% 11,46 5,16 1,82 5,81


stránka č. 17

Přehled hospodářské činnosti je na adrese: http://www.risy.cz/ Rostlinná výroba Struktura zemědělské půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizována. Převažujícím subjektem zem. hospodaření je fa Statek Mutěnice, s.r.o., která provozuje středisko statek Díly Mutěnice a obhospodařuje část polností, provozuje bioplynovou stanici, pro kterou využívá značnou rozlohu orné půdy. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilnin, olejnin, pícnin, a krmných plodin. Koncepce zemědělského využívání v území není zpracována, výrobní vztahy jsou v souč. době stabilizované. Spolupráce s obecním zastupitelstvem při využívání katastru je nezbytností s ohledem na stabilizaci a kultivaci multifunkční krajiny. Vinohradnictví Plochy vinic zaujímají značný podíl plochy území. Značný podíl zaujímá vinařská malovýroba, vázaná na pestrou krajinu severně od obce a v trati Hraničky. Malovinařská tradice není je území výrazně rozšířena, tvoří jeden z pilířů svébytné kultury v území. V území jsou dva rozsáhlé areály malovýrobních vinných sklepů. Pro možnost rozvoje vinařské výroby jsou navrženy plochy pro vinařské dvory. Živočišná výroba V katastru obce bylo v minulosti vybudováno více rozsáhlých středisek zemědělské výroby s ustajovacími kapacitami, střediska v kontaktu s obytnou zónou dlouhodobě prochází transformací na smíšenou výrobu a služby, resp. občanskou vybavenost (Zemeňák). Nejrozsáhlejší středisko (Díly, lok. N), je sporadicky využíváno pro živočišnou výrobu a pro výrobu zemědělskou i nezemědělskou; další plošný rozvoj se nepředpokládá. Perspektivní je nadále využití střediska pro smíšenou zemědělskou a nezem. výrobu. Pro možnost umístění zemědělských dvorů nejsou navrhovány specifické funkční rozvojové plochy, neboť o ně není aktuální zájem. Doporučujeme: - minimálně zatěžovat dopravou cestní síť obce, využívat síť polních cest a účelových komunikací mimo obytnou zónu a silniční síť, - ozelenit zemědělskou krajinu katastru, polní cesty doplňovat výsadbami alejí. Pro zachování měřítka krajiny vysazovat v zorněné ploché části katastru do liniových výsadeb dřeviny většího vzrůstu, - zachovat alespoň současný rozsah zatravnění, rozšířit jej o zamokřované, resp. zaplavované plochy, - v intenzivně zemědělsky využívané krajině vysazovat ovocné stromy, především v blízkosti obce (záhumenní polní cesty a meze), - dbát na zachování dobré zoohygieny chovů (ovlivňuje podstatně úroveň imisí), - zajistit přirozené formy hnojení produkčních ploch s cílem zachování úrodnosti, - pasivní ochranu krajiny podle ekonomických možností a podporovaných programů doplnit ochranou aktivní, udržující krajinu a využívající extenzivně přírodní zdroje např. pro produkci “ekologických” potravin. Zemědělská doprava Obytnou zónu obce je nepřípustné zatěžovat účelovou dopravou, zejména dopravou páchnoucích a jinak znečišťujících látek, dopravu je nutné řešit mimo kontakt s obytnou zástavbou obce, což umístění střediska a stávající systém účelových komunikací dovoluje. Síť polních cest je dostatečná, vyhovující současným potřebám. Navrhujeme zachování a případné doplnění sítě účelových komunikací a polních cest mimo obytnou zónu tak, aby byla zajištěna bezkolizní dopravní obslužnost zemědělských pozemků a zem. výrobních provozů a s cílem podpory polyfunkčního využívání krajiny - systém regulativů to umožňuje.


stránka č. 18

Pozemkové úpravy Komplexní pozemková úprava (KPÚ) v území probíhala v průběhu zpracování návrhu ÚP, řešení ÚSES a společných zařízení bylo se zpracovatelem z iniciativy ÚP koordinováno. Zemědělské hospodářství v obytné zóně: Pro orientaci při posuzování záměrů zřizování či již provozujících chovů hospodářských zvířat v obytné zóně uvádíme základní přehled hloubky pásma hygienické ochrany pro jednotlivé druhy a množství běžně chovaných zvířat. Při kombinaci druhů zvířat lze orientačně hodnoty, které jsou uvedeny v metrech, sčítat. Každý chov je však nutno vzhledem k individuálním podmínkám lokality chovu specificky posoudit. Orientační hodnoty hloubky ochr. pásma v m (nejsou závazným parametrem, třeba je posuzovat konkrétní podmínky místa chovu) Druh zvířat kráva (500 kg) tele (120 kg) jalovice-býk(350kg) vepř-výkrm (70kg) prasnice + selata (200kg) ovce, koza slepice výkrm drůbeže

1 6,0 3,5 5,0 5,0 9,0 3,0 0,65 0,5

Množství v kusech 2 3 4 9,0 11,0 13,0 5,5 6,75 8,0 7,5 9,5 11,0 7,0 9,0 10,5 13,5 16,5 19,0 4,5 6,0 7,0 2,5 3,5 4,5 2,0 3,0 3,5

5 15,0 9,0 12,5 12,0 22,0 7,5 5,5 4,0

6 17,0

7 18,5

8 20,0

9 21,5

10 22,5

14,0 13,5 24,0 8,0 6,0 4,5

15,0 15,0 26,5 8,5

16,0 16,0 29,0 9,0

17,0 17,0 31,0 9,0

18,0 18,0 32,5 9,5

Protierozní ochrana zemědělské půdy Relief katastrálního území obce Mutěnice je ohrožován vodní erozí pouze v polohách se sklonitými pozemky, popř. v polohách s velkou délkou svahu, ohroženo je cca 20 % zem. pozemků. Větrnou erozí je zem. půda ohrožena zejména v místech, provětrávaných větry. Erozi lze dobře eliminovat, např. pěstováním méně erozně ohrožených plodin, plošné terenní úpravy nejsou nutné. V hlavním výkrese č. 1b jsou označeny pozemky s nutnou protierozní ochranou. Návrh ÚSES rovněž nese částečnou eliminaci eroze. Lesní výroba V katastrálním území obce Mutěnice se nachází evidované plochy lesní půdy, s ohledem na rozsah lesních ploch v řešeném území, a vymezený ÚSES je význam v krajině z hlediska dominantních funkcí převážně odpovídající podmínkám zóny ochrany krajiny (regulativ úrovně A), hospodaření v lese v zóně ochrany krajiny je nezbytné přizpůsobit této prioritě a podmínkám podle kapitoly č. 6. Les má významnou funkci stabilizační a krajinotvornou. Neuvažuje se o rozšíření zájmů LČR v zájmovém území, nejsou požadovány zastavitelné plochy pro související aktivity. Zábory ploch lesa pro urbanizaci nebo jiné zájmy navrhovány nejsou. Výroba, sklady, výrobní služby Jsou v území v současnosti zastoupeny především provozy výrobních služeb a řemesel (kovovýroby, dřevovýroby) a obchodu. V samotném zastavěném území obce nejsou pro případný rozvoj výroby vhodné podmínky (zonace, prostorově - estetické vztahy, infrastruktura), mimo rozsah pro jednotlivé funkční zóny, daný systémem regulativů podle kap. 6. Zásadou při umisťování výrobních aktivit je předcházet možné kolizi s prioritní funkcí bydlení, občanské vybavenosti a sportu při perspektivním růstu případné výrobní jednotky (pásmo hygienické ochrany, dopravní vazby, krajinářsko-estetická kriteria). Z.3.2.10 Plochy pro smíšenou výrobu (§12 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Plochy smíšené výroby jsou v Mutěnicích kromě vinařských provozů vymezovány zejména z důvodu postupné transformace dříve zemědělských areálů v kontaktu s obytnou zónou obce. Smíšenou výrobu lze v regulovaném rozsahu podle kap. 6 realizovat i v některých funkčních zónách. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 19

Funkční spektrum přípustných a podmíněně přípustných funkcí ve smíšené výrobní zóně umožňuje širší „vějíř“ využití, podporující nezátěžovou výrobu, řemesla, obslužné funkce, resp, vázané bydlení podle podmínek kapitoly č. 6. Sleduje harmonizaci funkčně-provozních vztahů. KÓD

TRAŤ, LOKALITA

stávající Padělky Padělky-Nová farma Padělky u nádraží u nádraží Zahradní Šlechtitelská navržené Padělky Zemeňák Za nádražím Padělky

M1 M2 M3a U1 U2 U3 V1 M3b M4 U2a U3a

plocha (ha)

2,1 2,6 0,4 1,7 0,6 0,6 1,1 6,4 0,35 0,4 0,5

M1, M2, M3a – plochy jsou navrženy pro změnu z ploch výrobní zóny na smíšenou výrobní s cílem harmonizace funkčního uspořádání“ plochy funkčně a prostorově vážou na stávající resp. navrhované plochy obytné, smíšené obytné, resp. rekreační. Nezátěžový typ využití zvyšuje obytné hodnoty sídla jako celku. M3b – návrhová plocha je převzata z ÚPN SÚ, je dlouhodobě sledovaným koncepčním záměrem. M4 – plocha při komunikaci je využívána nezemědělským způsobem (manipulace. U2a – plocha je vymezena podle požadavku provozovatele plochy U2, smyslem je zajištění plochy pro technologii čištění odpadních vod z technologie provozu; plocha je v kontaktu s dálkovodem, její využití je podmíněno souhlasem a splněním podmínek provozovatele dálkovodu. U3a – plocha rozšiřuje stávající areál U2, je provozně přičleněna jako manipulační plocha. Z.3.2.11 Plochy pro těžbu Navržené plochy jsou vymezeny podle konkrétního požadavku MND a.s. Hodonín. Z platného ÚPN SÚ jsou převzaty plochy sond jižně od Obory, které byly zakresleny z požadaku provozovatele (MND Gas Storage, a.s.). Z.3.3 Vymezení ploch přestavby ÚP Mutěnice vymezuje plochu přestavby z důvodu vyhodnocení stávajícího stavu lokality a potenciálu místa, umožňuje jiné funkční využití potenciálu místa v krajině a daných územních podmínkách. Cílem je vytvářet dlouhodobě stabilizované funkčně - prostorové vztahy v území a podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území. Z.3.4 Vymezení systému sídelní zeleně Vymezení samostatné funkční plochy formou regulativu úrovně A není v podmínkách obce účelné z hlediska charakteru ploch a jejich lokalizaci. Sídelní zeleň se nachází a je přípustná v plochách vymezených funkčních zón podle systému kapitoly č. 6. V části ploch centra a při škole jsou v hlavním výkrese 1b vymezeny plochy dominantní zeleně - „park“, kde bude zachována plocha komponované zeleně. Cílem je zachování pro hodnoty obce významné zeleně; jedná se o hodnoty funkční, estetické, uživatelské i kulturně-historické. Plochy zeleně vytvářejí jedinečný charakter (identitu) hlavních společensky významných prostorů obce a spoluvytváří spolu s tradičními hodnotami zástavby (zástavbový rytmus a řád) příznivé podmínky pro obytné funkce i sociální soudržnost. Sídelní zeleň v obci doporučujeme řešit v rámci úprav veřejných prostranství. Navrhujeme zpracovat architektonicko-sadovnickou studii pro dílčí urbanistické celky. Při úpravách veřejných * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 20

prostranství doporučujeme používat dřevin, odpovídajících přírodnímu stanovišti a vyloučit nebo omezit konifery, zejména cizorodé. *** Z. 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY (včetně podmínek pro její umisťování) Z.4.1. DOPRAVA Přepravní vztahy V přepravních vztazích je dominantní silniční doprava, a to jak v dopravě individuální, tak hromadné. Cyklistická doprava má význam s ohledem na spojení se sousedními obcemi a na rekreační využívání širšího území. Pěší doprava má obdobný význam. Obec je zapojena v systému integrovaného systému dopravy Jm kraje (IDS JmK). Přepravní vztahy jsou stabilizované, územním plánem jsou respektovány. Návrh diferenciace ploch pro dopravu (dopravních cest v členění na krajské silnice vč. jejich průtahů obcí, místní komunikace s dopravní funkcí, místní komunikace s pobytovou funkcí – zklidněné jako Zóny 30 a obytné zóny, účelové komunikace, cyklostezky, pěší komunikace) je základním urbanistickým nástrojem - jedná se o funkční zatřídění. Urbanistický návrh obecně sleduje cíle naplnění urbanistické koncepce v diferenciaci funkčního využívání území a z toho plynoucí požadavky na zajištění ploch v nezbytných parametrech a zajištění územních hodnot v interakci takto vymezených ploch. Každé relevantní urbanistické řešení musí využít funkční diferenciace v dopravních plochách (funkční zatřídění), nelze z urbanistického hlediska posuzovat veškeré „plochy pro dopravu“ za rovnocenné, popíral by se tím smysl řešení základní koncepce dopravy v území. Doprava v obci nemá dominantní charakter a postavení v urbanistické koncepci. Z.4.1.1. Železniční doprava Katastrálním územím Mutěnic prochází tato železniční trať: trať č. 255

trasa Hodonín - Zaječí

V obci Mutěnice je železniční stanice a zastávka. V návaznosti nastanici jsou vymezeny rozvojové plochy, umožňující využití potenciálu prostoru. Z.4.1.2. Silniční doprava Katastrálním územím Mutěnic procházejí tyto krajské silnice: silnice II/380 III/4254 III/4259 III/0516

trasa Brno – Hodonín Mutěnice – Dubňany -Ratíškovice Čejkovice - Mutěnice Mutěnice – průjezdná (bude převedena na Obec Mutěnice)

Stávající silnice v plochách v zastavěném území jsou respektovány v parametrech, odpovídajících nárokům z kapitoly č. 7 ČSN 736110. Z.4.1.2.1. Úpravy na krajských silnicích Silnice budou upravovány ve stávajících trasách podle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic", v zastavěné a zastavitelné území obce dle zásad ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací“ s odstraněním dopravních závad a současně zlepšením jejich technických parametrů tak, aby dosáhly minimálně těchto parametrů: silnice II/380 III/4254 III/4259 III/0516

kategorie mimo obec S 9,5/80 (70) S 7,5/70 (60) S 7,5/70 (60) -

typ příčného uspořádání v obci MS2 10/7,5/50 MS2 10/7,5/50 MO2 10/7/50


stránka č. 21

V obci je nutné upravit průtahy silnic II. a III. třídy dle zásad dopravního zklidňování s cílem harmonizace funkcí a předcházení střetům. Přitom plochy, ve kterých je v zastavěném území vedena stávající silnice, mají využití podmíněno tak, že nebude znemožněno vedení průjezdního úseku silnice v plynulé trase v šířce min. 7 m. Z.4.1.2.2. Řešení dopravních závad na krajských silnicích dopravní závada - lokalizace DZ 1 - křižovatka silnic II/380, III/4254 a III/0516 v centru obce, příliš velká plocha křižovatky DZ 2 – oba vjezdy silnice II/380 a vjezd silnice III/4254 do obce, přenos vysokých rychlostí z extravilánu do intravilánu DZ 3 – průtah silnice II/380 obcí, při vysokých intenzitách dopravy bariérová překážka mezi severní a jižní částí obce zvláště pro pěší dopravu DZ 4 – chybí chodník podél části silnice II/380 DZ 5 – chybí chodník podél části silnice III/4254 DZ 6 – křižovatka silnice III/4254 a MK ul. Vinařské v ploše železničního přejezdu trati č. 255 DZ 7 – křižovatky MK v blízkosti železničních přejezdů

návrh usměrnit plochu křižovatky, přechody pro chodce doplnit ochrannými ostrůvky, autobusové zastávky do zálivů řešit formou středních dělicích ostrůvků na vjezdech do obce, pro které jsou vymezeny plochy v hlavním výkrese 1b v parametru cca 100m x 20 m zúžení komunikace na nezbytněn nutnou šířku, přechody pro chodce se středními ochrannými ostrůvky a ostatními zabezpečovacími prvky, doplnit parkovací pruhy a vysazené zelené plochy chodník nebude v místě navrhován, je řešen uvnitř ploch zázemí školy doplnění chodníku je možné v rámci koridoru DT není možné získat plochy pro odsun křižovatky (nutný zábor pozemků v soukromém vlastnictví), bude řešeno organizačně bude řešeno organizačně a dopravním značením

Dopravní závady budou řešeny v následujících stupních dokumentace, ÚP zajišťuje dostatečné plochy, vymezené podrobným funkčním regulativem „DT“, resp. „DTP“. Silniční obchvat obce Silniční obchvat obce není v koncepčních dopravních dokumentacích ani v ÚP uvažován. Z.4.1.3. Síť ostatních místních komunikací Komunikace jsou zařazeny do funkčních skupin podle ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací". Šířkové uspořádání je nezbytné uzpůsobit stávající historické zástavbě. Z.4.1.3.1. Úpravy místních komunikací V obou případech navržených úprav se jedná o úpravy pro přizpůsobení provozu vozidel pobytové funkci přilehlé zástavby zdůrazněné jejich stavebním řešením: A/ Úpravy na Zóny 30 Místní komunikace zklidněné jsou navrženy ve dvou formách (viz výkres 2a). Převážná část je navržena jako Zóny 30 – funkční skupina C. Zklidnění většiny místních obslužných komunikací (funkční skupina C) je vhodné řešit jako zóny s dopravním omezením - Zóny 30. Návrh stávajících místních komunikací určených jako Zóna 30: - oblast severních búd - oblast mezi ul. Vinařskou a Dubňanskou mimo ul. Pelcova a Šlechtitelská - ul. Údolní, Nová, Havlíčkova, Díly - oblast mezi ul. Hodonínskou a Masarykovou - oblast mezi ul. Masarykovou a Brněnskou * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 22

B/ Úpravy místních komunikací na obytné zóny Vytipované komunikace, kde to dovoluje stávající nebo výhledově možné budoucí prostorové uspořádání, jsou navrženy jako obytné zóny - funkční skupina Dl (komunikace se smíšeným provozem). Ke zklidnění jsou takto navrženy komunikace jednak v historické zástavbě a dále v nově urbanizovaných polohách bez významné průjezdné dopravy, kde je vhodné omezení dopravní zátěže a zejména regulace parametrů dopravy vč. dopravy v klidu V obytných zónách je nutné zajistit dostatečný počet odstavných a parkovacích stání. Z.4.1.3.2. Návrh nových tras místních komunikací Návrh je uveden rámcově, přesné umístění koridorů a jejich parametry budou stanoveny územní studií pro obsluhované plochy, popř. dokumentací následujících stupňů. Z.4.1.4. Doprava v klidu Účelná je výstavba parkovacích stání v ulicích s dostatečnými prostorovými parametry, popřípadě zřizování parkovacích pruhů a zálivů na stávajících komunikacích (vč. průtahů silnic II/380 a III/4254) na úkor zbytečně širokých jízdních pruhů. Toto je nutno řešit dle prostorových možností jednotlivých lokalit na základě podrobnější dokumentace lokality. Odstavná stání pro odstavení vozidel v místě bydliště v obytné zástavbě je nezbytné řešit především na vlastních pozemcích rodinných domů, příp. na veřejném prostranství na plochách vymezených pro parkování. Návrh doporučení nových míst pro dopravu v klidu: - u fotbalového hřiště (v rámci plochy S2) s využitím i pro oblast vinných sklepů - u železniční stanice (záchytné parkoviště) a zastávky - v rámci rozšíření zázemí hřbitova - v rámci rozvojových lokalit pro občanskou vybavenost – v těchto rozvojových plochách - u výrobních ploch – v těchto plochách - pod Dubňanskou horou v rámci plochy DH6 S ohledem na prostorové podmínky ve stávající zástavbě je výpočet potřebných parkovacích stání pro objekty občanské vybavenosti v obci dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat podle místních možností a v rámci dílčích projektů tak, aby byla respektována hlavní funkce veřejných prostranství, jako součásti ploch převážně pro obytné funkce (ne pro sklad automobilů a techniky). Odstavná stání pro odstavení vozidel v místě bydliště v obytné zástavbě je nezbytné řešit především na vlastních pozemcích rodinných domů, příp. na veřejném prostranství na plochách vymezených pro parkování. Z.4.1.5. Veřejná hromadná doprava osob Veřejná hromadná doprava osob v řešeném území je zajišťována železniční a autobusovou dopravou a je součástí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Návrh doporučení doplnění systému: a

vybudování bezbariérových nástupišť zastávky „Mutěnice, pekárna“ na silnici II/380 v obou směrech vč. zabezpečeného přechodu pro chodce s ochranným ostrůvkem, popř. zátkovou zastávku b vybudování bezbariérových nástupišť a zálivů zastávky „Mutěnice, křižovatka“ na silnici II/380 v obou směrech vč. zabezpečeného přechodu pro chodce s ochranným ostrůvkem c vybudování bezbariérových nástupišť zastávky „Mutěnice, u mlýna“ na silnici III/4254 v obou směrech vč. zabezpečeného přechodu pro chodce s ochranným ostrůvkem d vybudování bezbariérových nástupišť zastávky (mimo zastavěnou část obce) „Mutěnice, drůbežárna“ na silnici III/4254 v obou směrech vč. zabezpečeného přechodu pro chodce (místa pro přecházení) * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 23

Z.4.1.6. Účelové komunikace Pro vyloučení průjezdu zemědělské techniky přes zklidněné komunikace je nutno využívat pro tento druh dopravy určené místní a účelové komunikace. Všechny stávající i nově navržené účelové komunikace je třeba důsledně fyzicky oddělit (sníženým obrubníkem) od krajských silnic a místních komunikací pro jednoznačné určení přednosti v jízdě a zvýšení bezpečnosti provozu. Návrh úpravy stávajících účelových komunikací: při provádění navrhovaných šířkových úprav je navrženo provést zpevnění povrchu. Z.4.1.7. Pěší doprava Pěší trasy Nezbytné je ve vymezených koridorech „DT“ a „DTP“ dobudovat chodníky podél stávajících komunikací, především podél průtahů silnic II. a III. třídy. Návrh nových pěších tras: - chodník od ul. U Obory východním směrem (Na Výsluní) byl převzat z ÚPN SÚ, sleduje prostupnost krajiny v dané relaci, podporuje obytné hodnoty sídla. - pravostranný chodník nad stávajícím průtahem silnice II/380 od ul. U školy po ul. Novou (v rámci plochy H) - pravostranný chodník při stávajícím průtahu silnice III/4254 od ul. Zahradní po SV konec obce Z.4.1.8. Cyklistická doprava Cyklostezky Návrh cyklostezky řeší zejména vyloučení stávající kolizní trasy po ul Dubňanské, navazuje na realizovanou část v trase býv. železniční vlečky směr Dubňany. Toto řešení přispívá k bezpečné prostupnosti území pro cyklistiku, zároveň zkvalitňuje podmínky pro využití rekreačního potenciálu a atraktivit území. Cyklotrasy Značené stávající cyklotrasy vedené v plochách krajských silnic a místních a účelových komunikací jsou respektovány. Na uzlových bodech komunikací, tvořících základní kostru cyklotras a v oblasti poblíž lesních ploch navrhujeme doplnit o plochy pro mobiliář s informační a odpočinkovou funkcí. Cyklotrasy byly převzaty z ÚPN SÚ a územně-technických podkladů JmK. Systém cyklotras je možné doplnit podle aktuálního stavu atraktivit v území, systém regulativů dle kap. č. 6 to připouští. Návrh nových cyklistických tras: - přeložení cyklotrasy mimo frekventovanou silnici III/4254 má za cíl zajištění bezpečnosti pro všechny účastníky provozu (kolizní, nebezpečně frekventovaná silnice!) a zvýšení atraktivity navazující cyklostezky Mutěnice- -Dubňany - Kyjov. Návrh doplnění o plochy pro mobiliář s informační a odpočinkovou funkcí sleduje cíl polyfunkčního využívání krajiny a podporu regulace pohybu v krajině v souladu se zonací – urbanistickou koncepcí. Z.4.1.9. Vliv dopravy na životní prostředí Hluk ze silniční dopravy V podmínkách územního řízení budou chráněné prostory u stávajících ploch dopravy navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Pro konkrétní místa, u nichž by mohly vzniknout pochybnosti o hlukové zátěži je nutno při nové výstavbě ověřit hladiny hluku podrobnějším rozborem a hlukovou studií, příp. přesvědčivěji měřením. *** * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 24

Z.4.2 ENERGETIKA Stávající trasy technických sítí ve výkresové části ÚP byly převzaty z poskytnutých podkladů ÚAP. Tyto byly upřesněny v rámci terenních průzkumů a dalších dostupných informačních zdrojů a odpovídají věcnému umístění. Z.4.2.1. Zásobování elektrickou energií Návrh ÚP respektuje trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní, navrhované dílčí úpravy VN sledují koordinované uvolnění návrhových ploch, zaokruhování systému distribuce a zlepšení dostupnosti zařízení. Z.4.2.1.1 Přenosové soustavy a zdroje Severním a JZ okrajem k.ú. prochází stávající vedení přenosové soustavy v napěťové hladině 400 kV, která jsou v celém rozsahu respektována. Jedná se o: - jednoduché vedení VVN 400 kV č. 424-Sokolnice-Križovany (SR), severní okraj - jednoduché vedení VVN 400 kV č. 497-Sokolnice-Stupava (SR), JZ okraj Provozovatelem přenosové soustavy je ČEPS, a.s. V k.ú. nejsou vybudovány žádné zdroje el. energie nadmístního významu ani nejsou požadavky na vymezení ploch pro jejich případné umístění (větrné elektrárny, FVE atp.) Z.4.2.1.2 Distribuční soustavy a zdroje Provozovatelem distribuční soustavy je E.ON, ČR. Z hlediska rozvoje přenosové soustavy vymezené v PÚR ČR 2008 je navrhováno umístění nové elektrické stanice 400/110 kV Rohatec (hranice k.ú. Ratíškovice – Rohatec). Tato zajistí posílení a pokrytí výhledové potřeby el. příkonu v dané oblasti. Pro vyvedení výkonu z této rozvodny je nutné vybudovat hlavní napájecí vedení distribuční soustavy (DS) nadmístního významu v napěťové hladině 110 kV a navazujících rozvoden 110/22 kV. V návaznosti na uvedený záměr je provozovatelem distribuční soustavy – EON navrhováno vybudování rozvodny R110/22 kV Čejč. Trasa hlavního napájecího vedení 2 x 110 kV do rozvodny Čejč je přes k.ú. Mutěnice ze směru od rozvodny Rohatec vedena severním okrajem území v souběhu se stávajícím vedením přenosové soustavy VVN 424 – 400kV a vedením DS VN 383 – 22kV. Pro výstavbu vedení 2 x 110 kV je po projednání s provozovatelem DS vymezen koridor v šíři 40m od okraje OP stávajícího vedení VN 383 – 22kV. Na západním okraji obce areálu statku (lokalita N) je vybudována bioplynová stanice (BPE) s elektrickým výkonem 1MW, který je vyveden do stávající DS – nadzemní sítě VN 22kV procházející okrajem farmy. Připojení výkonu do distribuční soustavy VN je realizováno podzemním kabelovým vedením přes vlastní předávací trafostanici umístěnou v areálu BPE. Z.4.2.1.3 Zásobování obce Řešené území obce je zásobováno energiemi dvojcestně a to elektřinou a zemním plynem. Nepředpokládá se tedy výrazné zvyšování nároků na zajištění elektrického příkonu pro vytápění, vaření a ohřev TUV, neboť pro tyto účely je uvažováno v převážné míře s využíváním plynu – v současné době cca 90 %. Elektrickým vytápěním je v současné době vybaveno cca do 10% bytového fondu, s jeho rozšiřováním se v bilančním období do r. 2025 plošně neuvažuje-pouze v individuálních případech včetně nové výstavby v rozsahu cca do 10 % s ohledem na možnost využití dostatečně kapacitně dimenzované plynovodní sítě. Řešené území obce je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22kV Hodonín – Pánov z hlavního primárního venkovního vedení VN 22 kV č. 2, které je jako spojovací mezi rozvodnami R110/22kV Klobouky u Brna a Hodonín – Pánov. V severní části k.ú. – po jeho okraji prochází dále hlavní vedení VN 22kV č. 383 napájené z rozvodny Kyjov. Toto je přes řešené území průchozí, připojena je pouze TS25 (Pegas) * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 25

pro základnovou stanici. Trasováno je v souběhu se stávajícím vedením VVN 400kV č. 424 vlevo ve směru od Sokolnic. Ve východní části k.ú. ve směru S – J se nachází další trasa stávajícího venkovního vedení VN 22kV č. 338, ze kterého je připojeno několik TS ve východní části obce. Pro zlepšení spolehlivosti dodávky el. energie je v návrhu uvažováno s jeho propojením v prostoru u nádraží se stávajícím vedením VN 22kV č. 2. Stávající vedení vyhovuje současným i výhledovým přenosovým požadavkům, nepředpokládají se zásadní úpravy. Pouze je uvažováno s úpravou VN tras nadzemního vedení, které jsou trasovány přes návrhové plochy pro bydlení - A1. V rámci plánované modernizace distribuční soustavy budou postupně nahrazována stávající nadzemní vedení VN podzemní kabelovou sítí jak je patrné z výkresové části ÚP. Dále při realizaci výstavby v návrhových plochách pokud budou stavby vyžadovat příkon, který nebude možné zajistit ze stávající soustavy a bude nutné realizovat zahušťovací trafostanice. Kabelové rozvody VN se v území vyskytují v malém rozsahu, jedná se o připojení dvou kioskových distribučních trafostanic (DTS) – TS1 Obec a TS8 U Kostela. Do systému napájení na straně VN jsou propojeny smyčkou. Všechny ostatní TS v území jsou připojeny venkovními přípojkami. Vlastní obec a ostatní odběratelé řešeného k.ú. jsou z hlediska současných požadavků na dodávku elektrické energie plně zajištěni. Rozsah stávajících distribučních sítí VN 22kV je dostačující i pro návrhové období - zajistí výhledové nároky na potřebný příkon v území, a to postupně podle vyvolané potřeby na zajištění výkonu v daných lokalitách. Transformační stanice 22/0,4kV (TS) V řešeném území je v současné době vybudováno celkem 28 transformačních stanic. Z toho 17 TS je v majetku E-ON a slouží pro zajištění distribučního odběru a z toho TS18, 21, 22 a 23 zásobují vlastní lokality a neovlivňují zásobování obce z hlediska bilančních požadavků na zajištění příkonu. Dále je provozováno v území 11 TS odběratelských a slouží pro potřeby jednotlivých odběratelů. Provozované trafostanice jsou venkovní, stožárové konstrukce, pouze DTS TS1 a TS8 jsou kioskové. Přehled stávajících transformačních stanic: Označení TS

Název

Konstrukční provedení

Max. výkon (kVA)

Stávající TR (kVA)

TS 1 510516

Obec

ZD kiosek

2 x 630

2 x 630

TS 2 510517

Medlov

2 sl. bet. BTS 400

400

TS 3 510518

Zemeňák

4 sl. bet. BTS 315

TS 4 510519

Búdy

TS 5 510520 TS 6 510521 TS 7 510522 kárn 510523 TS 9 510524 TS 10 510525 TS 11 510963 TS 12 510527 TS 13 510528

Využití (uživatel) E.ON. distr.

Poznámka

400

E.ON. distr.

rekonstrukce přemístit

400

400

E.ON. distr.


2 sl. bet. A/2 – 250

250

250

E.ON. distr.


Na Dílech

2 sl. bet. BTS 630

630

630

E.ON. distr.


Školka

2 sl. bet. BTS 400

400

400

E.ON. distr.


Jednota

2 sl. bet. BTS 400

400

400

Kostel

ZD kiosek

2 x 630

2 x 630

630

630

400

400

400

100

400

160

400

160

Pekárna Vinova Plyn Dvůr Hovězí

2 sl. bet. BTS 630 2 sl. bet. BTS 400 2. sl. bet. BTS 400 2 sl. bet. BTS 400 2 sl. bet. BTS 400

E.ON. distr. E.ON. distr. E.ON. distr. E.ON. distr. cizí odběratelská cizí odběratelská cizí odběratelská


rekonstrukce

rekonstrukce

stránka č. 26 Označení TS TS 14 700654 TS 15 701531 TS 16 510531 TS 17 510532 TS 18 510466 TS 19 510476 TS 20 510467 TS 21 510534 TS 22 510035 TS 23 510095 TS 24 510535 TS 25 510533 TS 26 510536 TS 27 510526 TS 28 511118 TS 29 510530

z toho

Název Průmyslová Brněnská VSV Úlehle Skládka Pod Dubňanskou Horou Xaverov Závlaha 1 Vrt – ČOV Zbrod Rybník PZP Nafta Pegas U Trojice Ropovod Vinařství

Konstrukční provedení 1 sl. bet. BJ 250 / P 1 sl. bet. BJ 250 / P 2 sl. bet. BTS 400 2 sl. bet. BTS 400 1 sl. bet. BJ 400 2 sl. bet. A/2 - 250 2. sl. bet. BTS 400 2 sl. bet. BTS 400 1 sl. bet. A/1 - 160 1 sl. bet. BJ 250 / P 2 sl. bet. BTS 400 1 sl. bet. BJ 250 1 sl. bet. BJ 400 1 sl. bet. BJ 250 / P 1 sl. bet. BJ 400

Max. výkon (kVA)

Stávající TR (kVA)

250

160

250

100

400

250

400

160

400

160

250

160

400

160

400

100

160

50

250

63

400

100

250

50

400

250

250

63

400

100

BPE Mutěnice

Celková současná přípojná hodnota území obce (kVA) pro distrib. odběr vlastní obce distribuční TS ost. – TS 18,21,22,23 ostatní odběratelé-cizí

Využití (uživatel)

Poznámka

E.ON. distr. E.ON. distr. cizí odběratelská cizí odběratelská E.ON. distr. cizí odběratelská cizí odběratelská E.ON. distr. E.ON. distr. E.ON. distr. cizí odběratelská cizí odběratelská E.ON. distr. cizí odběratelská cizí odběratelská

předávací stanice BPE – 1 MVA 12 090 6 930 1 210 3 950

8 376 6 540 373 1 463

Umístění stávajících distribučních trafostanic je z hlediska plošného pokrytí území obce transformačním výkonem vyhovující a je respektováno i pro návrh. Přemístěny budou pouze TS, které omezují výstavbu v návrhových plochách, případně z důvodů vymístění nadzemního vedení VN a přechod na podzemní kabelové vedení. Jedná se o TS 2, 3, 4, 5, 6. Rozvodná síť NN Distribuční rozvodná síť NN je provedena převážně nadzemním vedením na betonových sloupech, na síťových nástřešnících vodiči AlFe, závěsnými kabely AES a částečně je realizována podzemním kabelovým vedením. V minulém období byly provedeny její dílčí úpravy a posílení napájecích vývodů pro zlepšení napěťových poměrů a zkvalitnění dodávky elektrické energie. Její další úpravy a dílčí modernizace budou prováděny podle vyvolané potřeby při nové zástavbě s navázáním na stávající stav. Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je v obci provedeno částečně podzemní kabelovou sítí s použitím samostatných osvětlovacích stožárů, částečně nadzemním vedením na společných stožárech s rozvodnou sítí NN vč. upevnění svítidel. Bilance elektrického příkonu Výchozí údaje Počet obyvatel - současný stav Počet obyvatel - výhled

cca 3 655 cca 3 750


stránka č. 27 Počet bytů - současný stav (vč. neobydlených a rekreace) 1 157 Předpoklad v návrhu (vč. neobydlených a rekreace) 1 280 Předpokládaná plynofikace území min. do 95 % kapacity bytového fondu a občanského vybavenípro vytápění Ostatní druhy vytápění do 10%-elektrické vytápění, dřevo, dřevní odpad, obnovitelné zdroje, uhlí minimalizovat Stupeň elektrifikace dle směrnice č.13/98 JME, a.s. Brno, tabulka č.15 Výhledový rozvoj - drobné podnikatelské aktivity v rozptýlené zástavbě obce, občanská vybavenost, smíšená-výrobní, rozšíření sklepů a penzionů, vinařství

Zpracovaná výkonová bilance vychází pro výhledové období ze stávajícího odběru z DTS a ze stanovení podílových maxim vč. nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér, t.j. bytového fondu, občanské výstavby (nevýrobní sféry) a podnikatelských aktivit. Pro novou výstavbu dle návrhu je uvažován stupeň elektrizace bytového fondu B a C-do 10% s ohledem na současný stav a předpokládané užití elektrické energie - zvyšující se standard v domácnostech (fritézy, grily, mikrovlnné trouby, myčky nádobí apod.), které jsou energeticky náročnější. Bilance potřebného příkonu je zpracována podle směrnice JME č.13/98 a uvažuje s výhledovou hodnotou měrného zatížení na jednu bytovou jednotku v RD při elektrickém vytápění do 10% 2,1 kW. Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW /b.j. Pro podnikatelské aktivity je stanoveno zatížení odhadem podle předpokládaného rozvoje obce v jednotlivých návrhových lokalitách. Pro návrh je kapacitně bilancován nárůst bytů cca o 123. Ve sféře podnikání je uvažováno s využitím ploch ve stávajícím areálu zemědělských farem – plochy M, N, rozšíření lokality sklepů a penzionů – plochy R1 – R6 Búdy – Přední Hora a DH1 – DH5 Pod Dubňanskou Horou, plocha T2 Úlehle – možnost vinařského dvora a využitím menších ploch v prostoru u nádraží. Aktivity realizované v zastavěném území obce včetně nové bytové a občanské výstavby budou zásobovány ze stávajících distribučních TS po jejich případném posílení a z nově navrhovaných zahušťovacích transformačních stanic. Pro drobné živnostníky a malé podnikatelské subjekty rozmístěné rozptýleně v zastavěné části obce a ve stávající bytové zástavbě je možné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, případně samostatným vývodem z příslušné distribuční trafostanice. Výstavba nových TS pro tento účel se nepředpokládá. Předpokládaný příkon území 1. bytový fond - stávající - 1157 b. j. (vč. neobydlených a rekreačních) návrh cca - 123 b. j. (kapacita území) celkem 1280 b.j. x 2,1 kW 2. nebytové odběry - OV, komunální sféra, drobné podnik. aktivity, služby, 1280 b. j. x 0,35 kW 3. podnikatel. aktivity - výroba, ČOV - napojeno z DTS (odb. odhad-předpokl. rozvoj.) celková potřeba obce pro zajištění z DTS

= 2688 kW = 448 kW 1000 kW 4136 kW

Potřebný transformační výkon na úrovni TR je uvažován při účiníku v síti 0,95 a optimálním využití transformátorů na 80%. Potom pro distribuční odběr bude v území zapotřebí na úrovni TS dle návrhu ÚP zajistit cca 5442 kVA 4. výrobní sféra a ostatní odběratelé zásobeni z vlastních TS a) vychází se ze současného stavu a předpokládaných odběrů odborný odhad - současný stav b) rozvojové záměry – odborný odhad vč. návrhových ploch

1463 kVA 537 kVA

celkem stávající výrobní a návrhové plochy

2000 kVA

Celkové maximální zatížení řešeného území obce na úrovni TS dle návrhu ÚP se předpokládá cca 7450 kVA = (5 450 kVA + 2 000 kVA) Reálná hodnota se však s ohledem na soudobost mezi jednotlivými skupinami odběru předpokládá nižší. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 28

Je předpoklad, že i ve výhledu bude potřebný výkon pro obec a řešené katastrální území obce zajišťován ze stávající distribuční soustavy - z vedení VN č. 2 a č. 338. Se zásadním rozšířením distribuční sítě 22 kV se v návrhu neuvažuje. Její rozšíření a úpravy budou prováděny postupně podle vyvolané potřeby na základě požadavků nové zástavby v návrhových lokalitách. Připojování nových odběratelů bude řešeno v souladu s platnou legislativou. V místech, kde současné trasy prochází územím navrhovaným pro novou zástavbu, musí být respektováno stávající ochranné pásmo. V případě, že tato vedení budou výrazně omezovat optimální využití ploch, je možné požádat E.ON o udělení výjimky ke snížení současného OP ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zák č. 314/2009 Sb. vč. navazujících změn a doplňků. případně provést jeho přeložení. Návrhem nových rozvojových ploch pro výstavbu dochází ke kolizi s trasováním stávajícího vedení VN 22 kV - přípojek k transformačním stanicím TS5 Na Dílech a TS6 Školka. Toto trasování vedení výrazně omezuje využití návrhové plochy A1. Návrh řešení vymezuje koncepční uvolnění návrhových ploch a perspektivní rozvoj a provoz sítě VN. Navrhované přeložení stávajících přípojek VN k TS5 a TS6 bude realizováno podzemním kabelem do přeložených kioskových transformačních stanic. V rámci navrhované úpravy vedení bude provedena též úprava stávajícího připojení TS8 Kostel. Zrušením nadzemního vedení v lokalitě A1 bude tato trafostanice připojena zasmyčkováním přes přeloženou kioskovou TS5. Navržené trasování kabelového vedení VN v této lokalitě a nové umístění rekonstruovaných TS5 a TS6 respektuje zpracovanou studii lokality A. Stávající TS5 bude nahrazena kioskem 2 x 630 kVA (1x630 kVA) se třemi kobkami na straně VN – 1 x kabelový přívod od TS8 Kostel (současně napojený na kabelosvod u TS5). 1 x vývod k TS6 a 1 x vývod do stávající nadzemní sítě na jižním okraji řešené plochy, kde přes kabelosvod se připojí na venkovní vedení. Stávající TS Školka – rekonstruovat na zděný kiosek 630 kVA (2 x 630 kVA) s výhledovým napojením na kabelovou smyčku. Její současné umístění nyní zasahuje do návrhové plochy, v rámci rekonstrukce je navrženo její posunutí do rohu na pozemek školky. Další úprava stávající trasy nadzemního vedení VN 22 kV se týká plochy S v prostoru mezi Mutěnickým potokem a železnicí ČD. Jedná se o přípojku pro trafostanici TS4 Búdy, která je trasována středem navrhované plochy. Její přeložka bude realizována podzemní kabelovou přípojkou a stávající TS4 posunout ve směru ke hřišti a nahradit kioskem 630 kVA. Připojení lokality B (bydlení) je řešeno z navrhované přemístěné TS2 Medlov s napojením do stávající trasy kabelového vedení VN smyčkou a venkovní stožárovou TS 2 zrušit a nahradit kioskem. Její umístění řešit v rámci studie uvedené lokality. Další navrhované úpravy sítí VN v centrální části obce sledují vymístění nadzemního vedení VN s přechodem na podzemní kabelovou síť a zlepšení pokrytí transformačním výkonem, snížení přenosových vzdáleností na straně NN a tím zkvalitnění dodávky el. energie. V neposlední řadě se jedná o vytvoření okružního vedení na straně VN propojením napájecího vedení VN č.2 s vedením č.338 v prostoru za nádražím a tím i snížení výpadků na straně VN a možnosti pružné funkce systému. Pokud jde o vymezení jednotlivých lokalit – bytové, výrobní, pro občanskou výstavbu – jsou uvažovány jako kapacitní, tzn., že budou zastavovány i po návrhovém období. Tomuto předpokladu bude podřízen i rozvoj distribuční soustavy v obci – výstavba nových, případně rekonstrukce stávajících DTS vč. příslušných přípojek VN a úprav stávajícího vedení VN a NN. Další navrhované úpravy sítě VN budou realizovány postupně v aktuálním čase podle požadavků na zajištění příkonu pro dané lokality, případně podle plánu obnovy vč. příslušných TS. V zastavěné části obce při ulici Školní a Hasičská a dále v prostoru ulice Brněnská – Malá Strana, je uvažováno s výstavbou kioskových trafostanic TS30, 33 a 34 do 630 kVA s kabelovým vedením VN připojeným do smyčky od TS6 Školka po TS 3 Zemeňák. Další úpravy stávajícího vedení VN a návazně DTS jsou navrhovány v prostoru u železniční tratě ČD od nádraží až po TS 3Zemeňák – venkovní vedení v tomto úseku nahradit kabelovou trasou. Stávající přechodový bod z kabelového vedení VN na venkovní na ulici Nádražní je kolizním místem - je umístěn v prostoru křižovatky nově navrhované komunikace. Odtud je navrhováno * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 29

zrušení venkovního vedení a toto nahradit kabelovou trasou provedenou jako smyčka s napojením na venkovní vedení pro TS26 U Trojice. V důsledku této rekonstrukce je navrhována i rekonstrukce stávajících DTS a to TS10 Vinova, TS7 Jednota, TS3 Zemeňák a tuto navrhuje přesunout za železniční trať do prostoru ulic Letní – Šlechtitelská. Transformační stanice 22/0,4 kV (TS) - navrhované rekonstrukce stávajících a výstavba nových: Stávající TS jsou ve vyhovujícím stavu, v případě potřeby budou vyměněny současné transformátory za vyšší výkonové jednotky, postupně, podle vyvolané potřeby na zajištění příkonu v daných lokalitách. V rámci navrhovaných úprav a přeložek vedení VN jsou navrhovány rekonstrukce, případně přemístění stávajících DTS s napojením podzemním kabelovým vedením. Trafostanice Název TS 2 Medlov TS 3 Zemeňák TS 4 Búdy TS 5 Na Dílech TS 6 Školka TS 7 Jednota TS 10 Vinova

popis - stávající stožárovou zrušit, posunout k lokalitě bydlení B – nahradit kioskem, umístění řešit v rámci územní studie lokality - stávající stožárovou v rámci plánované obnovy zrušit vč. nadzemní přípojky VN (nevhodné umístnění TS, špatná přístupnost), nahradit kioskem a připojit smyčkou do kabelového vedení v prostoru ulic Letní – Šlechtitelská - stávající stožárovou zrušit, nahradit kioskem, umístění posunout v daném prostoru - stávající stožárovou zrušit, nahradit kioskem, umístění řešit v rámci územní studie lokality. - stávající stožárovou zrušit, nahradit kioskem, umístit do rohu na pozemek školky - stávající stožárovou zrušit, nahradit kioskem v daném prostoru - stávající stožárovou zrušit, nahradit kioskem v daném prostoru – realizovat při rekonstrukci nadzemního vedené VN na podzemní kabelovou síť

Nově navržené TS Trafostanice Název TS 30 Malá Strana TS 31 U Přejezdu TS 32 Za Nádražím TS 33 Obchodní TS 34 Hasičská TS 35 Jižní TS 36 K Dubňanské Hoře

popis - při lokalitě D - bydlení, kiosková 630 kVA, připojení kabelovou smyčkou - při lokalitě R6 (OV), kiosková 630 kVA, připojení kabelovým vedením - při lokalitě U4, 5, ZL (smíšená, výroba), venkovní stožárová, nadzemní přípojka VN; možno využít stávající příhradový stožár, případně upravit - při lokalitě K1 ( OV), kiosková 630 kVA, připojení kabelovou smyčkou, realizovat podle požadavků na zajištění výkonu - kiosková 630 kVA, připojení kabelovou smyčkou, realizovat podle požadavků na zajištění výkonu - zahušťovací distribuční, venkovní stožárová s nadzemní přípojkou VN - zahušťovací distribuční, venkovní stožárová s nadzemní přípojkou VN

Typ trafostanic a způsob připojení je ve výroku ÚP uveden z důvodu respektování a zajištění komplexních urbanistických a architektonických hodnot sídla, jakož i zajištění podmínek technických limitů. Rozvodná síť NN V nových lokalitách soustředěné zástavby RD doporučujeme řešit rozvodnou síť NN podzemním kabelovým vedením. U nové zástavby v zastavěném území obce řešit podle koncepce stávající rozvodné sítě. Koncepce navrhovaného řešení na výhledové zásobování el. energii byla konzultována na E.ON Česká Republika,a. s., RSS VN, NN Hodonín v průběhu zpracování ÚP – prosinec 2012. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 30

Ochranná pásma Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TS je třeba soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zařízení, omezení činností nebo plánované výstavby apod.). Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu ČSN 73 6005. Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých stavebně-montážních nebo podzemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno Energetickým zákonem č.458/2000 Sb., § 46 a § 98 ve znění zákona č. 314/2009 Sb vč. navazujících doplňků a změn. Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče. vedení vystavěná vedení stavěná do 31.12.1994 po 1.1.1995 VN - nad 1kV do 35 kV vč. 10 m 7m VVN-nad 35 kV do 110 kV vč. 15 m 12 m -nad 110 kV do 220 kV vč. 20 m 15 m -nad 220 kV do 400 kV vč. 25 m 20 m Pro vedení stavěná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7m 2. pro vodiče s izolací základní 2m 3. pro závěsná kabelová vedení 1m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m 2. pro vodiče s izolací základní 5m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2m g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1m Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně 1 m po obou stranách krajního kabelu V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: - zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky, - provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob. - provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, - provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: - vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m, V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva. b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic stavěných do 31.12. 1994 - 10 m c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, případně výjimky z velikosti ochranného pásma uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického díla a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických děl nelze uplatňovat z hlediska záboru půdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a některých činností podle Energetického zákona a navazujících předpisů. Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisů, vč. udělených výjimek z ustanovení o ochranných * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 31 pásmech, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení OP.

Z.4.2.2. Zásobování plynem Z.4.2.2.1. Nadřazené sítě – přenosová soustava nad 40 bar (VVTL) Provozovatelem nadřazené plynovodní sítě je NET 4GAS s.r.o. Praha. Zařízení plynovodní soustavy je v celém rozsahu respektováno, její trasování se nachází v jižní a západní části řešeného území. Z východní strany v souběhu se státní silnicí Hodonín – Brno vstupuje na území jižní větev DN 700, PN 63. Další větev vstupuje do území z jižního směru od Tvrdonic – DN 700 a DN 500 – PN 63. Tyto dvě větve zaúsťují do rozdělovacího uzlu (RU) na západním okraji k.ú. Mutěnice a odtud dále dvě potrubí DN 700 pokračují směrem západním – Němčice ( JMK ) a jedna větev potrubí DN 700 severozápadním směrem na Libhošť - Příbor (SMK). V souběhu s plynovodem jsou uloženy telekomunikační kabely (DK, DOK) provozovatele zařízení. Tyto jsou uloženy převážně v bezpečnostním pásmu potrubí. Dále je potrubí chráněno katodovou ochranou (KO), stanice KO (SKAO) je umístěna na konci ulice Jižní, anodové uzemnění (AU) je umístěno jižním směrem od SKAO připojeno podzemním kabelem, viz výkres b, resp. 1be. V návrhu ÚP je respektován požadavek PÚRČR 2008 na posílení stávajícího plynovodu do oblasti SMK a to v trase od KS Hrušky ve směru Libhošť – Příbor. Trasování této větve se na území k.ú. Mutěnice předpokládá v blízkém souběhu se stávajícím potrubím. Koridor trasy byl upřesněn po jednání s provozovatelem podle současně dostupných podkladů. Tyto jsou ve stádiu zpracování studie. Součástí nové trasy je plánováno i rozšíření i objektu RU Mutěnice. Dimenze posilovacího plynovodu se předpokládá prozatím v rozmezí DN 700 – 1200. Podle předpokladů studie nedojde výstavbou posilovací větve k rozšíření současného bezpečnostního pásma – 200m, rozšířením sítě bude činit 160 m od krajního potrubí na každou stranu. Z.4.2.2.2. Zásobování obce – distribuční soustava do 40bar (VTL) Veškeré požadavky na dodávku potřebného množství ZP vyplývající z návrhu ÚP lze zajistit prostřednictvím stávající sítě v obci po jejím rozšíření do příslušných lokalit případně k jednotlivým odběratelům. Stav plynofikace Obec je v celém rozsahu plynofikována. Napojena je z vlastní regulační stanice RS 2800 VTL/STL umístěné na JV okraji obce vpravo od silnice II/380 směrem na Hodonín. Připojena je vysokotlakou přípojkou DN 150 z plynovodu od Dolních Bojanovic. Zpracovaný generel plynofikace, který předcházel vlastní realizaci řeší celoplošnou plynofikaci obcí včetně možnosti připojení všech potenciálních odběratelů. Stávající soustava bude kapacitně podle konzultace s JMP postačující i pro navrhovaný rozvoj řešený ÚP. Plynofikací obce došlo ke snížení nároků na používání a zajištění el. energie pro vytápění, vaření i ohřev TUV, neboť pro tyto účely se uvažuje s maximálním využitím plynu. Vlastní zásobování obce – místní rozvodná síť je provedena výhradně středotlakým ( STL) rozvodem s provozním přetlakem do 0,3 MPa. Zde je nutné u všech odběratelů provádět deregulaci na provozní tlak plynospotřebičů. Síť v obci je provedena tak, aby v max. míře pokryla potřeby všech obyvatel a podnikatelských subjektů, kteří projeví o připojení zájem a to vč. výhledových záměrů a je realizována částečně ocelovým potrubím DN 50 – 200 a částečně plastovým potrubím PE 63 – 110. Návrh Využití plynu v domácnostech je uvažováno v rozsahu cca 95%, rovněž i u dalších odběratelů – podnikatelských provozů a ostatních subjektů komunální sféry. Specifická potřeba plynu v kat. „C“ - obyvatelstvo je uvažovaná 1,8 m³/hod. při roční spotřebě 2600 m³/rok na jednoho odběratele. Tato spotřeba je plně pokryta včetně ostatní skupiny maloodběratelů, případně potenciálních velkoodběratelů. V rámci návrhu ÚP je uvažováno s výstavbou cca 120 b.j., jejichž potřebu bude možné pokrýt * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 32

příkonem ze stávající soustavy. V rozsahu návrhu dojde k navýšení u nových odběratelů a zvýšení hodinového příkonu cca o: 120 b.j.x 1,8 m³/h cca 216 m³/h 120 b.j.x 2 600 m³/r 312 000 m³/r ostatní odběratelé (OV, služby, drobná výroba) cca 50 m³/h 100 000 m³/r Předpokládaný nárůst 266 m³/h 412 800 m³/r Reálná hodnota se však předpokládá nižší s ohledem na koeficient současnosti. Je však možné výhledově uvažovat se zvýšením příkonu i pro podnikatelskou a komunální sféru. Veškeré plynovodní zařízení je ve správě RWE – JMP Brno, závod Hodonín. Ochranná pásma Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů je nutno při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inženýrských sítí, zřizování skládek apod. respektovat ochranná pásma plyn. potrubí a RS ve smyslu Energetického zákona 452/2000 Sb., § 68, § 69, § 98 ve znění zákona 314/2009 Sb. vč. navazujících změn a doplňků. Též je nutno respektovat ustanovení ČSN EN 1594, ČSN EN 12 007 - 1-4, TPG-G 70 204 a ČSN 73 6005. Ochranné a bezpečnostní pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od půdorysu zařízení (potrubí) na obě strany. Ochranné pásmo činí: a) u NTL a STL plynovodů a přípojek jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m c) u technologických objektů 4m Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až 200 m Bezpečnostní pásma plynových zařízení činí - vybudované Podzemní zásobníky (od oplocení) Regulační stanice VTL do tl. 40 barů vč. Regulační stanice s tlakem nad 40 barů (VVTL) Vysokotlaké plynovody a přípojky do tl. 40 barů vč. do DN 100 do DN 250 Vysokotlaké plynovody a přípojky s tlakem nad 40 barů (VVTL) do DN 100 vč. do DN 300 do DN 500 nad DN 100 do DN 500 vč. nad DN 500 Sondy podzemního zásobníku plynu od jejich ústí s tlakem do 100 barů s tlakem nad 100 barů

do 30. 6. 2009 250 m 10 m 20 m 15 m 20 m

po 1.7.2009 250 m 10 m 20 m 10 m 80 m

100 m 150 m 200 m

120 m 160 m 80 m 150 m

Veškeré stavební činnosti, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálů v OP a BP lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Kromě vlastních potrubí, trasovaných danou lokalitou se v jejich OP a BP, případně i mimo ně mohou vyskytovat i další zařízení, která s provozem souvisí a která je nutno respektovat. Zejména se jedná o stanice katodové ochrany (SKAO), případně anodové uzemnění katodové ochrany (AUKAO), jejichž uložení musí být respektováno zejména s ohledem na zajištění ochrany konstrukcí nově navrhovaných objektů před negativními účinky těchto zařízení (možný výskyt bludných proudů a tím narušení konstrukcí). Konkrétní stav a podmínky, které mohou ovlivnit realizaci záměrů nutno ověřit a projednat s provozovateli daného zařízení. Ochranná pásma, stanovená podle dřívějších předpisů včetně udělených výjimek z ustanovení * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 33

o ochranných pásmech zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících plynárenských zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení OP a BP. Z.4.2.3 Dálkovody Řešeným územím katastru obce prochází dvě trasy dálkovodů, a to ropovod DN 500 v majetku MERO a produktovod DN 200 v majetku ČEPRO. Do území vstupují v prostoru křižovatky státní silnice Brno – Hodonín se železniční tratí ČD Hodonín – Čejč JV od obce, pokračují v jejím souběhu za nádraží v Mutěnicích, kde se lomí do směru severního po silnici na Dubňany, kterou křižují a lomí se do směru SZ, kde k.ú. opouští. Kromě těchto dvou tras dálkovodů je v souběhu uložen optický telekomunikační kabel (DOK) ve správě MERO. Dálkovody jsou chráněny ochranným pásmem do vzdálenosti 2x300 m od krajního potrubí ve smyslu vl. nařízení č. 29/59 Sb. a ČSN 650204 a ČSN 839916. Trasa vč. OP musí být v celém rozsahu respektována. Potrubí dálkovodů je chráněno aktivní katodovou ochranou – SKAO + AU jsou umístěny při Mutěnickém potoku u vinařské provozovny v ul. Údolní. Návrh: V návrhu ÚP je respektován požadavek PÚR ČR 2008 na posílení stávajícího ropovodu. Posílení ropovodu je podle požadavku provozovatele navrhováno jako přílož dalšího potrubí DN 500 – tento požadavek je ÚP respektován. Podle provozovatele se přílož předpokládá ve vzdálenosti cca 5 – 10 m od stávající trasy, vymezen je dostatečně široký koridor (2x10m). Dále je provozovatelem požadováno dodržení bezpečnostního pásma 5m od okraje stávajícího potrubí na obě strany a 300m ochranného pásma podle vládního nařízení č. 29/1959 Sb. a ČSN 650204. U obcí je požadavek dodržení 100m od stávajícího potrubí. Časový horizont pro výstavbu není dosud znám. Možnosti a podmínky výstavby v ochranném pásmu dálkovodů musí být projednány s provozovatelem dálkovodů při zahájení přípravných prací. Z.4.2.4. Zásobování teplem V obci není vybudován žádný centrální tepelný zdroj - s ohledem na charakter zástavby, kde převažují nízkopodlažní rodinné domky. V současné době je zásobování teplem zajišťováno ve všech RD individuálně. Převážná část bytového fondu využívá pro vytápění zemní plyn formou ústředního vytápění cca 90%, další skupinu tvoří v minimálním rozsahu vytápění elektrickou energií a ve zbývající části jsou využívány obnovitelné zdroje a tuhá paliva. Tato skupina se však zmenšuje ve prospěch zemního plynu, který bude i výhledově představovat v obci zásadní topné médium. Skupina elektrického vytápění se vyskytuje cca do 10% bytového fondu i výhledově je s elektrickým vytápěním uvažováno max. do 10% bytového fondu s ohledem na dostatečnou dimenzi místní STL plynovodní sítě a kapacitu RS, kdy bylo při zpracovávání generelu plynofikace obce uvažováno s max. využitím ZP i pro vytápění. Obdobná situace je i u objektů občanské vybavenosti. V rámci dalšího rozvoje obce, zejména v oblasti výstavby RD se předpokládá pro vytápění využít v max. míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu, neboť se uvažuje s rozšířením plynovodní sítě i do nově navrhovaných lokalit zástavby. Užití elektrické energie u nové zástavby se neuvažuje plošně, pouze v individuálních případech. Při realizaci elektrického vytápění se předpokládá měrný příkon 12 kW na domácnost, při využití plynu 1,8 m³/hod. Pro občanskou vybavenost, komunální odběry a podnikatelské subjekty je nutné určit potřebný příkon individuálně - podle druhu použitého média, rozsahu vytápěných prostor, účelu a velikosti objektu. Z hlediska rozvoje vytápění doporučujeme maximální využívání ekologických topných médií, plyn, elektrická energie, tepelná čerpadla, dřevní odpady-obnovitelné zdroje čímž se výrazně zlepší životní prostředí v obci a okolí.


stránka č. 34

Z.4.3. ELEKTRONICKÁ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ Z.4.3.1. Dálkové kabely – přenosová síť V katastru obce a její zastavěné části se vyskytují stávající trasy podzemní přenosové kabelové sítě- DK, DOK (dálkový optický kabel), který je ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s.. Jedná se o původní metalický kabel (DK) v trase Brno – Hodonín a DOK v trase Čejkovice – Dubňany, který je v obci zaústěn do RSU Mutěnice. Nové trasy a zařízení nejsou navrhovány. Další podzemní zařízení se v řešeném území nepředpokládají, ani nejsou známé další záměry. Ochranné pásmo telekomunikačních zařízení je stanoveno zákonem č. 127/2005 Sb. § 102, 103 a činí u podzemních vedení 1,5 m po obou stranách krajního vedení. Z.4.3.2 Ostatní elektronická zařízení Telefonní zařízení - přístupová síť V obci je vybudována účastnická telefonní síť, která je návrhem ÚP respektována; je ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s. MPO Brno, je dimenzována je na 100 % telefonizaci bytového fondu s účelovou rezervou pro její rozšíření do nových lokalit podle návrhu ÚP. V rámci digitalizace telefonního provozu byla provedena modernizace místní přístupové sítě. Tato je provedena podzemní kabelovou sítí. Dimenzována je na 100 % telefonizaci bytového fondu s účelovou rezervou pro její rozšíření do nových lokalit výstavby a pro připojení ostatních uživatelů t.j. obč. vybavenost, podnikatelskou sféru apod. Účastnické telefonní stanice v obci jsou připojeny do telekomunikační sítě O2, TO Jihomoravský z digitální ústředny Mutěnice. V obci je též provozováno několik veřejných telefonních automatů (VTA). V rozvojovém období v návaznosti na realizaci výstavby v nově navrhovaných lokalitách bude místní účastnická síť podle potřeby a požadavků na zřízení nových účastnických stanic operativně rozšiřována navázáním na stávající stav, její rozšiřování v nových lokalitách bude řešeno podzemní kabelovou sítí (ve vymezených plochách DT, DTP). Vzhledem k tomu, že v obci i mimo její souvisle zastavěné území jsou a budou uložena v zemi spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí, bylo investorem, případně jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení, a to jak ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s., tak i jiných uživatelů – provozovatelů (ČD, MV, MO, RWE, ObÚ apod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. § 102, 103 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činní 1,5 m na každou stranu od krajního vedení. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. Mobilní telefonní síť Území obce je pokryto signálem operátorů mobilní telefonní sítě GSM. Základnová stanice operátora T-Mobile je umístěna v severní části území v lokalitě Úlehle, operátor Vodafone na SV okraji zastavěné části obce v lokalitě Vyšicko. Tato zařízení jsou ÚP respektována, nové plochy nejsou navrhovány. Radiokomunikace V řešeném území je nutno respektovat stávající průběh RR trasy v úseku RS Hodonín – Babí Lom. Radiokomunikace Praha neprovozují v řešeném území TV převaděče ani jiné provozní objekty. Jiné požadavky nejsou nárokovány. Televizní signál V obci je provozovaná síť TV kabelových rozvodů s vlastním info kanálem. Příjem TV signálu je možný i individuálním příjmem jednotlivých TV vysílačů pokrývajících území. V případě zájmu realizovat rozšíření rozvodné sítě v obci i do návrhových ploch, je možné navázáním na stávající soustavu a tato bude uložena v plochách s regulativem DT. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 35

Internet Zařízení nejsou evidována, ani navrhována. V rámci služeb mají občané možnost využít veřejně přístupný internet umístěný v knihovně OÚ. Kromě toho je zde provozován bezdrátový Internet a možnost připojení do sítě dalších provozovatelů. Místní rozhlas (MR) V obci je vybudován místní rozhlas (MR), který je ve správě OÚ. Rozvodná síť MR je provedena převážně nadzemním vedením. V rozsahu návrhových ploch bydlení, sportu a občanské vybavenosti bude podle potřeby provedeno rozšíření navázáním na stávající stav podzemní kabelovou sítí (ve vymezených plochách DT, DTP). Ochranná pásma - komunikační zařízení K ochraně komunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma podle zákona č.127/2005Sb., §102, 103 Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V OP podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno: a - provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce b - zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekom. vedení c - vysazovat trvalé porosty Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních telekomunikačních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu (zákon č.183/2006 Sb.,-stavební zákon) a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Toto ustanovení se týká i radioreleových tras (RRT). Rozsah OP a jejich výšku nad terénem vymezují Radiokomunikace Praha (Ra). Ustanovení o OP podle zákona 127/2005 Sb. se týká všech komunikačních zařízení, sloužících danému účelu bez ohledu na oprávněného provozovatele (uživatele) tzn. např. Telefonica O2 a.s., ČD, Ra, MO, MV, Transgas a další pokud nejsou uložena v OP daného zařízení, pro které slouží - dálkové trasy plynu, dálkovodů (produktovodů), ČD apod. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. ***


stránka č. 36

Z.4.4. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ Z.4.4.1 Vodní zdroje Obec Mutěnice má vybudovaný vodovod, jehož provozovatelem je majitel, společnost VAK, a.s. Hodonín. V roce 2000 bylo zásobeno 3360 obyvatel, v bilančním návrhovém období dle PRVK (pro ÚP oborový podklad) bude zásobeno 3476 obyvatel. Zásobení vodou je zajištěno ze SV BzenecKyjov-Hodonín (B-K-M), s hlavním zdrojem úpravnou vody Bzenec, o výkonu Q = 450 l/s, do které je surová voda čerpána ze tří pramenišť. Jedná se o JÚ Bzenec Ι o vydatnosti Q = 60 l/s, JÚ Bzenec ΙΙΙ, o vydatnosti Q = 100 l/s a JÚ Bzenec ΙΙΙa o vydatnosti Q = 100 l/s. Dalším zdrojem je prameniště Bzenec V, Q = 18 l/s s ČS Bzenec V, ze které se čerpá přímo do sítě. Tento zdroj slouží jako rezerva. Skupinovým vodovodem B-K-H je plněn vodojem Mutěnice o objemu 1x 650 m3 s max. hl. 235,00 m n .m a min. hl. 230,00 m.n.m.. Vodojem Mutěnice je zásobován gravitačně pitnou vodou z řídícího vodojemu Ratíškovice 2x1000 m3 s kótami 245,50/240,50 m n.m. přes rozvodnou síť Dubňany a zásobovací řad DN 300. Vodojem Mutěnice plní funkci vyrovnávacího vodojemu. Z tohoto VDJ je obec zásobena gravitačně. Využívané vodní zdroje jsou umístěny mimo řešený katastr. Ostatní zdroje Ostatní vodní zdroje v řešeném katastru budou respektovány a chráněny z důvodu možnosti, využívání pro individuální odběry a jako záložní zdroje pro případ řešení mimořádných událostí. Tab. č. 1 - Skupinový vodovod Bzenec – Kyjov – Hodonín - BILANCE POTŘEBY VODY A KRYTÍ ZDROJI dle PRVK JMK


stránka č. 37

Stávající zdroje jsou dostatečně kapacitní pro zásobování obce i po realizaci výhledové zástavby a s tím spojeného nárůstu potřeby vody. Návrh Ochranná pásma všech stávajících (místních) zdrojů budou respektována z důvodu zachování potenciálu jako záložních zdrojů, resp. pro užitkové odběry. Vodní zdroje využívané skupinovým vodovodem jsou umístěny mimo řešený katastr a nejsou tak předmětem řešení územního plánu Mutěnice. Z.4.4.2 Zásobování vodou Obec má stávající obecní vodovod, pokrývající stávající potřeby obce. VÝPOČET POTŘEBY VODY Bilance dle PRVK Jihomoravského kraje Položka

2000

Počet zásob.obyvatel

Nz

Voda vyrobená celkem

obyv.

VVR

Voda fakturovaná

VFC

2015

3336

3373

3476

3

255.4

257.5

217.4

3

166.2

168.2

174.1

3

111.4

113.4

119.3

tis. m /r tis. m /r

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis. m /r

Spec. potř. fakt. obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

91

92

94

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

136

137

137

Spec. potř. vody vyrobené

Qs,v

l/(os.den)

Prům. denní potřeba Max. denní potřeba

210

209

171

Qp

3

m /d

699.8

705.4

595.7

Qd

3

909.7

917.1

774.4

m /d

Údaje o spotřebě vody za rok 2011 (zdroj provozovatele vodovodu Voda fakturovaná pro obyvatele Voda fakturovaná pro zemědělství Voda fakturovaná pro průmysl Voda fakturovaná - ostatní

Celkem Spec. potř. fakt. vody

114,67 m3/r 7,84 m3/r 8,04 m3/r 19,31 m3/r 149,86 m3/r

90,1 l/(os.den)

Výpočet potřeby vody dle Přílohy č.12 Vyhlášky č.120/2011 Sb.: – výhled pro návrh ÚP Obyvatelstvo Počet obyvatel Spotřeba vody pro obyvatelstvo celkem Koeficient denní nerovnoměr. Potřeba pro obyvatelstvo

S tab. Spotřebou 96 l/den m3/den Kd m3/den (max. m3/den)

3750 360,0 1,4 360,0 (504,0)

Výroba + ostatní

Odhad potřeby vody pro rozvojové plochy průmyslu a ostatní vybavenosti byl stanoven na základě rozboru stávající spotřeby vody, ze kterého vyplývá, že z celkového množství fakturované vody * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 38

(VFC) připadá 78 % na obyvatelstvo a 22 % na výrobu a ostatní spotřebu. Potřeba vody pro průmysl a ostatní tedy byla odhadnuta na 30 % z potřeby vody pro obyvatelstvo ve výhledu územního plánu. Qpvar1 = 0,30 x Qp-obyv = 0,30 x 360,0 = 32,75 m3/den Potřeba vody - prům. (max. denní) Obyvatelstvo Výroba + ostatní CELKEM

Qp = 468,0 m3/den Qd = 612,0 m3/den

360,0 (504,0) 108,0 468,0 (612,0)

qp = 5,42 l/s qd = 7,1 l/s

Popis obecního vodovodu Obec Mutěnice má vodovod pro veřejnou potřebu, jehož provozovatelem je majitel, společnost VAK, a.s. Hodonín. Do obce je voda přiváděna z VDJ Mutěnice 1 x 650 m3 (230/235) rozvodným řadem „Z“ LT DN 200 v délce 377 m, na který navazuje rozvodná vodovodní síť v obci. Potrubí jednotlivých řadů je provedeno z trub litinových. Celková délka vodovodních řadů v obci je dle platného provozního řádu 26 869 m. Vodovodní síť je koncipována jako kombinaci zaokrouhovaného a větevného systému. Vodovod je provozován v rámci jednoho tlakového pásma. Armatury umístěné na jednotlivých řadech jsou především podzemní a nadzemní hydranty a vodárenská šoupátka. Dle dostupných podkladů je vodovodní síť vzhledem ke stávající zástavbě téměř kompletní, řady jsou v relativně dobrém technickém stavu. K častějším poruchám dochází na původních řadech z LT. Návrh Vodovod pro veřejnou potřebu je pro obec Mutěnice vybudován v dostatečném rozsahu a pro stávající zástavbu se neuvažuje s jeho rozšířením, pouze s rekonstrukcí rozvodné sítě. V případě potřeby budou původní litinové řady postupně rekonstruovány ve stávajících trasách. Stávající vodovodní trubní síť bude doplněna o nové řady, které budou sloužit pro zásobování vodou ploch určených k nové zástavbě. Rozsah a trasování navrženého vodovodního potrubí je patrné z výkresové části předkládané dokumentace (výkr. 1b; 1bv). Vodovodní síť bude nadále provozována v rámci jednoho tlakového pásma. Materiál a profily nového potrubí budou řešit následující stupně PD na základě podrobného výpočtu, vzhledem k průtoku požární vody (u zástavby do tří podlaží 6,7 l/s) však předpokládáme v zaokruhovaných řadech DN min. 100 a u větví min. DN 80. (Při výpočtech stanovujících profily potrubí je nutné zejména v koncových úsecích vzít v úvahu možnou stagnaci vody v potrubí při normálním provozu, která může mít negativní vliv na jakost vody v potrubí). Při případných podchodech pod silnicí bude potrubí opatřeno chráničkou, rýha vyplněna betonem, aby nedošlo k pozdějšímu sedání vozovky. Požární hydranty budou zbudovány jako podzemní, jejich umístění vyplyne při podrobnějším zpracování na základě podélného profilu, kdy se osadí do zlomových bodů a budou zároveň plnit funkci kalosvodů a vzdušníků. Při návrhu bude dále dodržena podmínka max. vzdálenosti mezi jednotlivými požárními hydranty a největší vzdálenost od objektů dle ČSN. Z.4.4.3 Odvádění a čištění odpadních vod 4.4.3.1 Kanalizace Stávající stav Kanalizační sítˇ v obci Mutěnice je navržena jako jednotná, větvená, průtoky gravitační s místním přečerpáváním. Stoková síť odvádí na ČOV veškeré splaškové vody z celého svého odkanalizovaného povodí a za deště též část dešťových vod po odlehčení. Celková délka stokového systému je 21 284 m , z toho v majetku VaK a.s. Hodonín je 2 844 m. Stoková síť je realizována z betonových, železobetonových, kameninových a plastových trub (PVC) – DN 200 - 1000. Na stokové síti je realizováno 10 odlehčovacích komor, 4 čerpací stanice odpadních vod a 1 usazovací nádrž. Počet kanalizačních přípojek 1078 ks. Délka kanalizačních přípojek 6,3 km. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 39

Gravitační kanalizační přivaděč P byl vybudován v rámci stavby Mutěnice — ČOV a kanalizační přivaděč, je situován na pravém břehu Mutěnického potoka a přivádí odpadní vody po odlehčení dešťových vod do mechanicko — biologické ČOV. Trasa přivaděče, vedeného mimo intravilán obce, většinou v nezpevněném terénu, podél štěrkové cesty zajišťující komunikační napojení areálu ČOV příjezd k soustavě rybníků, podchází stávající železniční tratě. Materiál PVC DN 400. Čerpací stanice odpadních vod (ČS) Čerpací stanice ČS1 — B1 je vybudována pod ulicí Brněnskou za obvodovou služebnou JmE. Tato čerpací stanice přečerpává splaškové odpadní vody přitékající ze čtyř rodinných domů v ulici Brněnská, ze sociálního zařízení služebny JmE a odpadní vody z neutralizační stanice a skladového hospodářství Likérky Jarošek. Z čerpací stanice ČS1 — B1 jsou odpadní vody přiváděny výtlačným potrubím do kanalizační stoky B1 v ulici Brněnská. Čerpací stanice ČS2 — C je situována v oploceném, areálu fotbalového stadionu v blízkosti ubytovny. Tato čerpací stanice slouží pro přečerpávání splaškových odpadních vod u objektu stadionu a ubytovny. Výtlak je napojen v ulici Vinařská na sběrač C v blízkosti žel. zastávky Mutěnice. Bezpečnostní přepad je zaústěn do levého břehu Mutčnického potoka. Čerpací stanice ČS3 — A je vybudována v blízkosti trafostanice, pod ulicí Okružní na levém břehu Bezejmenného potoka. Čerpací stanice slouží k odkanalizování rodinných domků umístěných pod komunikací v ulici Okružní. Výtlačné potrubí je zaústěno do stoky A v ulici Okružní. Bezpečnostní přepad z čerpací stanice je zaústěn do bezejmenného potoka. Čerpací stanice ČS4 — A7 je vybudována na pravém břehu Mutěnického potoka, v blízkosti žel. přejezdu a křižovatky ulic Slovácká a Malá Strana. Tato čerpací stanice přečerpává splaškové i dešťové vody z celé ulice Malá Strana. Výtlačné potrubí je zaústěno do stoky A7 v ulici Slovácká. Bezpečnostní přepad je zaústěn do pravého břehu Mutěnického potoka. Návrh řešení odkanalizování Z hlediska koncepce bude kanalizační systém v současné zástavbě provozován jako jednotný, územní plán předpokládá perspektivní oddělování odpadních vod a přechod na oddílný kanalizační systém. Z tohoto důvodu bude u nových staveb vnitřní kanalizační systém řešen rovněž jako oddílný. Mimo současnou zástavbu včetně ploch určených k zástavbě nové je navržen oddílný systém veřejné kanalizace. Dešťové vody budou odváděny do stávajících vodních toků. Na stokové síti budou zřízeny revizní nebo spojovací šachty v minimálním intervalu 50 m. V místech, kde není možné odvádět odpadní vody gravitačně je navržena čerpací stanice (návrhová plocha D2, na pravém břehu Mutěnického potoka) a výtlačné potrubí. Při návrhu nové zástavby doporučujeme minimalizovat rozsah zpevněných ploch a nezvyšovat odtokový součinitel dané lokality tak, aby byla naplněna vyhláška 501/2006 Sb. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence, včetně budování retenčních prostorů v zelených plochách (miskovité sníženiny se škrtícím odtokem apod.). U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech na terén a s jejich zachycováním pro závlahu. Trasování stávající i navržené kanalizace - viz. výkres 1b; 1bv. Z.4.4.3.2 Čištění odpadních vod V prostoru pod obcí je vybudována ČOV, která byla uvedena do trvalého provozu v roce 2002. Odpadní vody z obce Mutěnice jsou přiváděny na ČOV jednotnou kanalizační sítí. ČOV je mechanicko-biologická s aerobní stabilizací kalu. Odpadní vody z obce natékají přes lapák štěrku a hrubé česle do vírového separátoru. Přebytečné naředěné odpadní vody jsou na vírovém separátoru pouze mechanicky předčištěny a následně gravitačně odváděny do Mutěnického potoka. Z vírového separátoru natékají odpadní vody do vstupní čerpací stanice, která přečerpává odpadní vody na mechanické předčištění a biologický stupeň ČOV. Mechanické předčištění tvoří strojní česle s lisem na shrabky a vertikální lapák písku. Z vertikálního lapáku písku protéká odpadní voda neutralizační stanicí, která slouží k vyrovnání * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 40

výkyvů pH. Měření pH je nepřetržité a je automaticky registrováno. Dávkování chemikálií v neutralizační stanici závisí od impulsu pH-metru. Za neutralizační stanicí je na gravitačním přítoku do biologického stupně umístěna nátoková a rozdělovací šachta, která rozděluje mechanicky předčištěné odpadní vody do dvou biokoridorů. Použitím selektorů je zlepšena sedimentační vlastnost kalu a kvalita vyčištěné vody. Na dně jímky jsou osazeny hrubobublinné provzdušňovací elementy pro míchání jejího obsahu. Odstraňování dusíku, snížení organického znečištění a fosforu je zabezpečeno procesem denitrifikace a nitrifikace. Aktivační nádrže jsou osazeny jemnobublinnými aeračními elementy a dmychadly, v denitrifikační části jsou osazena míchadla. Z aktivačních nádrží odtéká aktivační směs do dosazovacích nádrží, kde dochází k odsazení vyčištěné vody od aktivovaného kalu. Vyčištěná odpadní voda je odváděna přes měrný objekt do recipientu (Mutěnický potok). Stanovení množství odpadních vod - dle PRVK Jihomoravského kraje Položka

2000

2004

2015

bydlících obyvatel napojených na ČOV obyv. 3690 3lizaci

obyv.

3690

3681

3658

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV

obyv.

3690

3681

3658

Počet EO

obyv.

3690

3681

3658

3

Produkce odpadních vod

m /den

479.70

478.53

475.54

BSK5

kg/den

221.40

220.86

219.48

NL

kg/den

202.95

202.46

201.19

CHSK

kg/den

442.80

441.72

438.96

Projektované parametry zatížení ČOV Látkové zatížení BSK5 CHSKCr NL Nc Pc

Kg/d Kg/d Kg/d Kg/d Kg/d

250,5 501,0 229,6 45,9 10,4

Množství odpadních vod Qrok = 203 086 m3/rok Q24 = 556,4 m3/d = 6,41/s Qd = 738,8 m3/d = 8,51/s Předepsané parametry na odtoku Vyčištěné odpadní vody budou splňovat, v souladu s vodoprávním rozhodnutím OŽP MěÚ Hodonín, č.j. ŽP/0818328.1P ze dne 4.6.2008 dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., následující hodnoty vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV: Qd = 8,5 1/s Qmax = 12,8 1/s 23 000 m3/měsíc Q = 276 000 m3/rok ukazatel BSK5 CHSK NL N .- N H 4 Pcelk Ncelk

p (mg/l) 20 80 25 průměr (mg/l) 10 3 sledovat

m (mg/1) 40 120 50 m (mg/1) 25 sledovat


stránka č. 41

Čištění odpadních vod z obce bude řešeno v rámci stávající ČOV, která je dostatečně kapacitní pro současné potřeby obce i pro výhledový stav navrhovaný předkládaným územním plánem, pro možnost doplnění technologie je navržena plocha pro rozšíření ČOV. Z.4.4.4 Vodní toky Hydrologické poměry Katastr obce náleží k povodí III. řádu 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí, přesněji do povodí 4-1701-096 Hovoranský potok - ústí, 4-17-01-098 Kyjovka po Rumsovský járek, 4-17-01-099 Rumsovský járek - ústí, 4-17-01-100 Kyjovka po Mutěnický potok, 4-17-01-101 Mutěnický potok ústí , 4-17-01-102 Kyjovka po Prušánku, 4-17-01-108 Hrabínková stružka - ústí, 4-17-01-109 Prušánka - ústí. Charakteristika vodních toků Voda z katastru obce Mutěnice je odváděna následujícími vodními toky: název vod. toku Mutěnický potok Rumsovský járek Kyjovka (Stupava)

č. povodí 4-17-01-101 4-17-01-099 4-17-01-098; 4-17-01-100

správce Povodí Moravy s.p. Lesy ČR s.p. Povodí Moravy s.p.

ID toku 10206454 10195323 10100029

Hlavní osu hydrografické sítě tvoří pravostranný přítok Kyjovka - Mutěnický potok, který je trasován od vyústění východně od obce přes zastavěné území směrem k prameni, který je umístěn západně od zástavby obce. Mutěnický potok má trvalý charakter v délce cca 4,5 km. Přitéká do něj několik bezejmenných vodotečí. Převážná část povodí je užívána jako orná půda, popř. s trvalými kulturami vinohradů, území má členitý charakter. Řada pozemků je ohrožována vodní erozí. Úpravy vodních toků, provedené v minulosti, sledovaly především hlediska technicko-hospodářská a pomíjela funkci biologickou a ekologickou, která je pro krajinu významná. Koryto má v upravené části tvar lichoběžníku s šířkou ve dně 1m, sklonem svahu ve volné trati 1 : 1,5 ; v zastavěné části obce 1 : 1. Obdobné jsou i úpravy ostatních přítoků. Mutěnický potok se zprava vlévá do Kyjovky, která protéká po východním okraji řešeného území. Koryto Kyjovky je upraveno, profil má složený lichoběžníkový profil. Průtokové poměry Kyjovky jsou: Qa (průměrný roční) = 6,000 m3.s-1 Q355 denní = 0,075 m3.s-1

Q1 - roční = 9,00 m3.s-1 Q100 - celý = 49,00 m3.s-1

Většina toků má koryto zanesené sedimentem, břehy jsou porostlé ruderály. Dva úseky bezejmenných vodních toků protékajících přes zastavěné území byly zatrubněny. Břehové porosty kolem vodních toků jsou nespojité, zapojené. Návrh: - Na tocích bude prováděna běžná údržba – čištění od sedimentu a údržba břehových porostů. - Revitalizace - Pro revitalizační úpravy byly vymezeny plochy podél koryt vodních. Hlavními cíli jsou zpomalení odtoku vody z krajiny, zvýšení hladiny podzemní vody za nízkých průtoků, zpestření podmínek pro výskyt bioty, refugií pro zlepšení možnosti přežití vodních organismů za nízkých průtoků, připuštění či přímá podpora korytotvorných procesů. Zajištění migrační prostupnosti. Vytvoření územních podmínek pro vznik integrovaných funkcí: protipovodňových, přírodoochranných, rybářských, rekreačních a dalších. Kapacita a stabilita koryta je hlavní prioritou pro zastavěná území. Důraz na protipovodňovou funkci - retenci povodní v nezastavěných nivách – funkční propojení koryt toků a jejich niv. - V zastavěném území bude primární funkcí protipovodňová ochrana zástavby – stabilita a kapacita koryta. Jako doplňkové, ale nepominutelné cíle zůstávají požadavky na zajištění rekreační-pobytové funkce v sídlech, minimální kulturní a estetické hodnoty. Z ekologických požadavků zajištění migrační prostupnosti a alespoň v omezené míře stanovištní podmínky pro organismy vázané na vodu. Přesnou podobu revitalizačních úprav určí další stupně PD na základě hydrotechnického, * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 42

hydrologického a biologického posouzení jednotlivých vodních toků. Při navrhování revitalizace je nutno brát v úvahu možné zaústění melioračních odpadů z odvodnění přilehlých pozemků a zajistit jeho funkčnost. Z.4.4.5 Vodní nádrže Východně od Mutěnic na okraji k.ú. je soustava Zbrodských rybníků, skupina vodních ploch, využívaných k chovu ryb, jejichž zdrojem je Kyjovka, Mutěnický a Dubňanský potok, recipientem Kyjovka. V centru zástavby obce (lokalita Zemeňák) jsou na pravý břeh Mutěnického potoka umístěny tři vodní nádrže využívané k extenzivnímu chovu ryb. Nádrže jsou zanedbané, objekty a hráz jsou v nevyhovujícím technickém stavu. Návrh: Na stávajících nádržích bude prováděna běžná údržba a manipulace dle platných manipulačních a provozních řádů. V rámci revitalizace území byly vymezeny plochy pro revitalizaci vodního režimu, v rámci nichž je přípustná výstavba mokřadních ploch a drobných vodních nádrží. Účelem těchto staveb bude zadržení vody v krajině a zlepšení hydrologické situace, ochrana přírody a tvorba krajiny. Parametry těchto staveb nádrží budou stanoveny v dalších stupních PD. Nádrže v lokalitě Zemeňák jsou zahrnuty do ploch určených k revitalizaci ve funkční zóně ochrany krajiny, podporující ekologickou a krajinotvornou funkci. Návrh územního plánu předpokládá odbahnění nádrží, vytvoření podmínek pro vznik litorálních zón, rekonstrukci funkčních objektů a výsadbu břehových porostů. Z.4.4.6 Povrchový odtok a eroze

Vlivem nepříznivých přírodních podmínek (poměrně svažitý terén, který má vysokou míru erozní ohroženosti) a místy nevhodného obhospodařování zemědělsky využívaných pozemků dochází k odnosu ornice a ohrožování zastavěného území obce přívalovými vodami a následné sedimentaci splavené ornice na dvorech a komunikacích, k zanášení vodních toků a ohrožování vodních zdrojů. Byly zjištěny plochy, kde dochází k přítoku extravilánových vod nasycených splaveninami do zastavěného území obce, v těchto místech byly zde navrženy plochy pro realizaci protipovodňových opatření. Jedná se o území jižně a severně od zastavěného území obce, resp. o tyto místní tratě: „Nivky u větřáku“, „Díly za oborou“, „Zadní hora“ a „U Rokytí“. Návrhy: - K zamezení přítoku přívalových vod do obce byly navrženy plochy pro realizaci protipovodňových opatření sloužící k retenci a bezpečného odvádění srážkových vod – zejména retenční nádrže a záchytné a svodné příkopy - konečnou podobu opatření, stanoví další stupně PD základě hydrologických, hydrogeologických a geologických podkladů a hydrotechnických výpočtů. Do návrhu byla převzata opatření z projektové dokumentace „Protipovodňová opatření v k.ú. Mutěnice“ - lokality „U trati“, „U větřáku“, „U Rokytí“ a „U obory“, zpracovanou VH atelierem Brno; návrhy byly zčásti převzaty v projektu SPÚ. - V krajině byly navrženy linie pro realizaci ochranné (protierozní) a krajinotvorné funkční zeleně. Popis jednotlivých opatření: lokalita „U trati“ Záměrem akce je protierozní ochrana pozemku záchytnými příkopy. Zájmové území se nachází v katastru obce Mutěnice, v okrese Hodonín severozápadně od zastavěného území obce, v nadmořské výšce cca 182,00 – 187,00 m n.m. Lokalita je situována v blízkosti železniční trati. Projektová dokumentace řeší vytvoření dvou záchytných příkopů lemujících zemědělsky obdělávané pozemky. Na stavbu bylo městským úřadem Hodonín vydáno stavební povolení a povolení nakládání s vodami pod č.j. 125110/2011 ze dne 22.12. 2011. lokalita „U větřáku“ * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 43

Suchá záchytná nádrž, které je umístěna do údolnice v lokalitě nad ulicí Jižní. Nádrž je navržena se sypanou hrází spodní výpustí ve formě betonového požeráku a bezpečnostním přelivem. Základní charakteristiky nádrže: Kóta hladiny ovladatelného retenčního prostoru: Plocha hladiny ovladatelného retenčního prostoru: Objem ovladatelného retenčního prostoru Vro: Maximální hladina Mmax: Plocha hladiny Mmax: Objem neovladatelného retenčního prostoru Vrn: Celkový funkční prostor nádrže Vc: Kóta koruny hráze: Kóta koruny bezpečnostního přelivu:

220,30 2 680 3 400 220,60 2 990 860 4 260

m n.m. m2 m3 m n.m. m2 m3 m3 221,00 m n.m. 220,30 m n.m.

Na stavbu bylo městským úřadem Hodonín vydáno stavební povolení a povolení nakládání s vodami pod č.j. 106228/2011 ze dne 1.11. 2011. lokalita „U Rokytí“ Dvě suché záchytné nádrže, které jsou umístěny na bezejmenném pravostranném přítoku potoka Kyjovka. Nádrže jsou navrženy se sypanou hrází spodní výpustí ve formě betonového požeráku a bezpečnostním přelivem. Základní charakteristiky nádrže č.1: Kóta koruny hráze: Kóta koruny bezpečnostního přelivu: Hladina retenčního ovladatelného prostoru MRO: Maximální hladina MMAX: Objem retenčního ovladatelného prostoru VRO: Objem retenčního neovladatelného prostoru VRN: Celkový objem VC: Plocha hladiny retenčního ovladatelného prostoru MRO:

179,20 m n.m. 178,30 m n.m. 178,30 m n.m. 179,05 m n.m. 660 m3 730 m3 1390 m3 980 m2

Základní charakteristiky nádrže č.2: Kóta koruny hráze: 186,90 m n.m. Kóta koruny bezpečnostního přelivu: 185,90 m n.m. Kóta hladiny zásobního prostoru Mz: 184,50 m n.m. Hladina retenčního ovladatelného prostoru MRO: 185,90 m n.m. Hladina retenčního neovladatelného prostoru MRN: 186,50 m n.m. Objem zásobního prostoru Vz: 550 m3 Objem retenčního ovladatelného prostoru VRO: 6840 m3 Objem retenčního neovladatelného prostoru VRN: 6480 m3 Celkový objem Vc: 13 870 m3 Plocha hladiny retenčního ovladatelného prostoru MRO: 10 600 m2 Plocha litorální zóny: 1810 m2 Na stavbu bylo městským úřadem Hodonín vydáno stavební povolení a povolení nakládání s vodami pod č.j. 124331/2011 ze dne 19.12. 2011.

lokalita „U obory“ Dvě suché záchytné nádrže, které jsou umístěny do údolnice v lokalitě nad ulicí Okružní. Nádrže jsou navrženy se sypanou hrází a spodní výpustí ve formě betonového požeráku. Základní charakteristiky nádrže č.1: Kóta koruny hráze: Hladina retenčního prostoru MR: Objem retenčního prostoru VR: Plocha hladiny retenčního prostoru MR:

215,50 m n.m. 215,00 m n.m. 29 200 m3 10 000 m2

Základní charakteristiky nádrže č.2: Kóta koruny hráze: Hladina retenčního ovladatelného prostoru MRO: Hladina retenčního neovladatelného prostoru MRN: Objem retenčního ovladatelného prostoru VRO: Objem retenčního neovladatelného prostoru VRN:

208,00 m n.m. 207,00 m n.m. 207,60 m n.m. 3 160 m3 2820 m3


stránka č. 44 Celkový objem Vc: Plocha hladiny retenčního ovladatelného prostoru MRO:

5980 m3 3760 m2

- Územní plán doporučuje hospodaření na orné půdě v katastru obce s ohledem na zvýšené nebezpečí ohrožení orné půdy na svazích vodní erozí. Návrh územního plánu předpokládá realizaci dalších protierozních prvků dle návrhu KPÚ Mutěnice, které probíhají souběžně se zpracováním územního plánu, vymezené plochy byly převzaty. Z.4.4.7 Záplavová území V řešeném území bylo stanoveno záplavové území kolem toku Kyjovka v ř.km 10,0 – 70,40 stanovil KÚ Jihomoravského kraje dne rozhodnutí KrÚ JMK, OŽP čj. JMK 70775/2009 ze dne 18.5.2009. Ve výkrese 2a je zakresleno území pro rozliv při stoleté povodni. V dotčeném území nejsou navrhovány nové zastavitelné plochy. Z.4.4.8

Odvodnění

V katastru obce bylo v několika místech provedeno odvodnění zemědělsky obhospodařovaných pozemků systematickou trubní drenáží. Jedná se zejména o nivu toků Kyjovky a Mutěnického potoka. Údržba by měla být pod odborným dohledem prováděna současnými uživateli pozemků. Návrh: Odvodňovací kanály budou respektovány, jejich OP je 6m. Na stávajícím odvodnění bude prováděna běžná údržba. Odvodnění v místech určených pro rozvoj obce, tech. infrastruktury nebo revitalizace bude zrušeno. Tyto zásahy musí být technicky vyřešeny tak, aby nedošlo k narušení funkce odvodňovacích zařízení na přilehlých pozemcích. Z.4.4.9 Ochranná pásma Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace (dle zák. 274/2001 §23 odst. 3): - potrubí do DN 500 včetně – 1,5 m na obě strany od vnějšího líce potrubí - potrubí nad DN 500 – 2,5 m na obě strany od vnějšího líce potrubí - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m - ochranná pásma vodních toků vč. odvodňovacích kanálů - 6 m od břehových hran - pásmo ochrany prostředí okolo ČOV – dle zákresu ve výkrese 2a. *** Z.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY (včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně,) Z.5.1 Koncepce uspořádání krajiny Vychází z vyhodnocení aktuálního stavu krajiny. Území katastru obce je funkčně diferencováno v souladu s vyhl. č. 501/2006 Sb. hlava II. Toto prostorově-funkční uspořádání je východiskem pro formulaci urbanistické koncepce územního plánu a její průmět do systému regulativů – nástroj pro usměrňování a kontrolu funkčního využívání řešeného území. Katastrální území Mutěnice tvoří z velké části intenzivně zemědělsky využívaná krajina. Katastr obce Mutěnice je tvořen intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. Nejrozšířenějším typem aktuální vegetace jsou zde pole, zaujímající téměř 64% rozlohy katastru. Lesy zaujímající 11,4% území jsou soustředěny v jižní a východní části katastru. Do jižní části území zasahuje souvislý lesní komplex Horní Kapánsko, do východní pak lesy kolem rybníků podél Kyjovky. Typickou vegetační formací Mutěnického katastru jsou vinice, zaujímající 8,9% jeho rozlohy. Souvislé vinohrady jsou ve svažitých částech území severozápadně od obce v oblasti * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 45

Vyšicka a Dubňanské hory, menší enklávy vinohradů jsou i v tratích Hraničky a Úlehle uprostřed polní krajiny. Vodní plochy (rybníky), tvořící 5,1% území, jsou soustředěny do východní části katastru. Velmi nízký podíl mají v řešeném území louky (2% rozlohy území), zahrady a sady (1,4%) a rozptýlená krajinná zeleň (pod 1%). V severní a severozápadní částí katastru a ve dvou větších lokalitách jižně a západně od obce jsou součástí zemědělsky obhospodařovaných ploch i trvalé kultury (především vinohrady), kterými jsou osázeny nejsvažitější (místy zterasované) části území. Do jižní části území zasahuje souvislý lesní komplex Horní Kapánsko, do východní pak lesy kolem rybníků podél Kyjovky. V převažující části katastru je krajina jen minimálně členěna dřevinou vegetací, kterou tvoří topolové výsadby kolem vodotečí, dožívající aleje polních cest a některých silnic. Z abiotického prostředí a zbytků přírodě blízkých vegetačních formací vyplývá, že katastr Mutěnice patří do 1. dubového vegetačního stupně. Na svazích stinných expozic v úzkých údolních dnech jsou patrné přechody do 2.bukodubového stupně a to zřejmě do jeho xerické varianty s habrem. Na převážně vápnitém flyši a spraších převládá mezotrofně bázická meziřada BD nad mezotrofní řadou B. Potoční nivy patří do mezotrofně nitrofilní meziřady BC až eutrofně nitrofilní řady C. Z hydrických řad je převládající normální řada (3), v údolních dnech a nivách řada přechodně zamokřená (4) až mokrá (5), strmé vysýchavé svahy patří naopak do omezené hydrické řady (2). Uvedené nadstavbové jednotky geobiocenologické typizace, tedy určitý vegetační stupeň, určitá trofická a hydrická řada vytváří rámec určitých ekologických podmínek, na který je vázána i určitá přírodní potenciální vegetace. Tento rámec se nazývá skupina typů geobiocénů. Katastr Mutěnice lze diferencovat do následujících STG: 1 B 3: Querceta typica (typické doubravy) 1 BD (2)-3: Ligustri-querceta (doubravy s ptačím zobem) 1 BC 3: Aceri campestris-querceta (babykové doubravy) 1 BC-C (3)4: Ulmi-fraxineta carpini (habrojilmové jaseniny 1 C 4-5: Ulmi-fraxineta populi (topolojilmové jaseniny) 1 BC 5: Alni glutinosae-saliceta (olšové vrbiny) 2 B 3x: Carpini-querceta typica (habrové doubravy) 2 BD 3x: Carpini-querceta tiliae (lipové habrové doubravy) Ze zastoupení STG v řešeném území vyplývá, že na katastru Mutěnice by bez zásahů člověka v pahorkatinné části převládaly dubové lesy s příměsí habru, javoru babyky, lípy srdčité, jeřábu břeku aj. V nivních částech by lužní lesy tvořily v nejvlhčích místech vrby (zejména vrba bílá a křehká), v místech jen přechodně zamořovaných topoly (topol bílý, topol černý), jilm vaz, dub letní, jasan ztepilý aj. Současný stav vegetace Z rozboru aktuálních vegetačních formací a jejich rozložení v krajině vyplývá řada negativních skutečností, zejména: a) Trvalé vegetační formace jsou v území minimálně zastoupeny, téměř 64% katastru tvoří orná půda v rozlehlých blocích a to i na strmějších svazích (v trati Pustě velkoplošně zterasovaných). b) Lesy zaujímají jen 11% území, což je stav hluboko pod celostátním průměrem. c) Vodní toky, protékající řešeným územím (Mutěnický a Kyjovka) jsou napřímené a zahloubené. d) Břehové porosty, lemující Mutěnický potok jsou tvořeny umělými výsadbami topolových kříženců (Populus x canadensis) – tyto výsadby jsou již na hranici životnosti, začínají prosychat a lámat. e) V řešeném katastru je velmi nízký podíl rozptýlené krajinné zeleně. Dřevinná vegetace je v polní krajině zastoupena ojedinělými liniemi topolových kříženců (Populus x canadensis) a převážně akátovými remízky. Místy se v těchto porostech objevují i další nežádoucí dřeviny, jako je borovice černá (Pinus nigra), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) a ořešák černý (Juglans regia). f) Vlivem splachů z polí došlo k ruderalizaci bylinných lemů cest a břehových porostů. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 46

g) Nízký podíl zahrad a sadů. h) Velmi nízký podíl luk. Pro zlepšení současného stavu vegetačního krytu jakožto významné krajinné složky, podmiňující ekologickou stabilitu i atraktivnost rázu krajiny, je třeba zejména: - Realizovat chybějící části ÚSES. Veškeré mladé výsadby důsledně chránit proti okusu zvěří. - V částech ÚSES vymezených v lesních porostech postupně přeměnit druhovou skladbu ve prospěch autochtonních druhů. - Obnovit břehové porosty Mutěnického potoka, který je lokálním biokoridorem. Stávající topolové výsadby musí být nahrazeny domácími dřevinami (vrba bílá a křehká, dub letní, jasan, jilm). - Podél všech silnic v řešeném katastru postupně obnovit dožívající aleje; pro tyto oboustranné aleje by měl být Komplexní pozemkovou úpravou vymezen dostatečně široký pozemek tak, aby výsadby splňovaly platné normy pro výsadby u komunikací. - Podél hlavních polních zpevněných cest vysadit s ohledem na průjezdnost pro zemědělskou mechanizaci alespoň jednostranné aleje dřevin (včetně ovocných). Vhodnými dřevinami pro zemědělskou krajinu v 1.vegetačním stupni jsou ze stromů např. dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre), u polních cest je vhodné vysazovat i ovocné dřeviny - třešeň ptačí (Prunus avium), hrušeň obecnou (Pyrus communis), ořešák (Juglans regia). - Nepřipustit šíření nepůvodních invazních dřevin, kterými jsou v řešeném území hlavně akát (Robinia pseudoacacia) a místy i pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). - Zachovat a podporovat biodiverzitu především ve vymezené zóně priority ochrany přírody. - Zachováním a údržbou polních cest zajistit průchodnost krajiny pro pěší i cyklisty, nepřipustit omezování přístupu na stávající cesty Hodnoty krajiny Katastrální území Mutěnice představuje typickou krajinu jižní Moravy. Polovinu katastru zaujímá zemědělská polní krajina většinou s úplnou absencí trvalých vegetačních formací, tedy krajina s velmi fádním rázem a velmi nízkou biodiverzitou i stupněm ekologické stability. S touto polní krajinou kontrastují krajinné typy viniční, rybniční, zemědělsko-lesní a lesní (celkem 37% území katastru) s podstatně příznivějšími parametry ekologickými i estetickými. Mutěnický katastr má v rámci celé České republiky velký význam pro zachování bioty především xerotermofilní, ale částečně i vodní a mokřadní a hájové. V rámci programu Evropské unie „NATURA 2000“ je zde jako evropsky významná lokalita navrhováno Horní Kapánsko. Mutěnické rybníky jsou sice intenzivně rybochovně využívány, ale díky tomu, že místy jsou zachovány litorální lemy a rákosiny a místy i vlhké louky, hnízdí zde řada vzácných druhů vodního a mokřadního ptactva. Řada druhů zde má svoji tahovou a potravní zastávku. Proto byly Mutěnické rybníky zařazeny Českým Ramsarským výborem mezi mokřady regionálního významu pod názvem N 713 Mutěnice – Zbrod. (Hudec a kol. 1993). Vymezení zóny s prioritou ochrany přírody a krajiny V souladu s platnou legislativou (podle vyhl. č. 501/2006 Sb. hlava II.) je vymezena zóna ochrany krajiny. Řešené území je od neolitických dob osídlené a měněné lidskou činností. I když má současná krajina na polovině katastru v důsledku intenzivního velkoplošného zemědělství jen minimum ploch se zachovalými trvalými vegetačními formacemi, zůstala zde řada lokalit, které je nutné zařadit do zón s prioritou ochrany přírody a krajiny. Zónu s prioritou ochrany krajiny tvoří především území, zahrnutá do stávajících i navrhovaných částí ÚSES včetně interakčních prvků. Do této zóny je zčásti zahrnuta i mozaika maloplošných vinic, sadů, zahrad a lad JZ od obce v trati Hraničky.


stránka č. 47

Z.5.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Podkladem pro vymezení územního systému ekologické stability v zájmovém území byly územně analytické podklady. V rámci zpracovávané dokumentace byl na základě terénního šetření místní ÚSES upřesněn a doplněn o nezbytné interakční prvky. Z. 5.2.1 Nadregionální a regionální ÚSES Navrhovaný ÚSES v řešeném katastru Mutěnice upřesňuje nadregionální a regionální biokoridory v trasách, které jsou vymezeny v územně-technckých podkladech. Do východního okraje katastru Mutěnice zasahuje svým okrajem nadregionální biocentrum NRBC15 Černé bláto, ze kterého je trasován nadregionální biokoridor západním směrem přes regionální biocentrum RBC163 Kapánsko dále na severozápad. Trasa NRBK16 procházející západním okrajem katastru Mutěnice je směrována ze západního okraje lesního komplexu Horní Kapánsko souvisle zorněnou západní částí území k hranici k.ú.Čejkovice (směrem k PR Špidláky). Osa nadregionálního biokoridoru je vymezena v šířce 40 m a v řešeném území jsou do ní vložena tři lokální biocentra (LBC 1 U silnice, LBC2 V polích, LBC3 U teras). Regionální ÚSES prochází východním okrajem řešeného území ve směru sever - jih. Regionální biokoridor je trasován lesními porosty, které lemují soustavu rybníků na Kyjovce. V řešeném katastru je na něm vymezeno 6 vložených lokálních biocenter (LBC 4 V hájku, LBC5 U drůbežárny, LBC6 Lindičky, LBC7 Lindičky u nádraží, LBC 8 Díly u nádraží, LBC 9 Šilhánek). Z.5.2.2 Lokální (místní) ÚSES Lokální ÚSES je v katastru Mutěnic tvořen dvěma větvemi procházejícími řešeným územím přibližně ve směru východ-západ. Společenstva normální až omezené hydrické řady reprezentuje větev v severní části katastru. Vychází z lokálního biocentra LBC6 Lindičky, vloženého do regionálního biokoridoru a vede vrcholovou částí svahů severně nad obcí, kde využívá veškeré liniové i plošné zbytky stávajících trvalých vegetačních formací mezi vinohrady (LBC 10 Na Vyšicku, LBC11 Pod Dubňanskou horou, LBC12 Pod Vinohrady). V západní části katastru pak tato větev přechází soustavou drobných polních lesíků a lad na katastr Čejče (směrem k PR Špidláky). Z této větve (z LBC13 Lesík) vychází směrem jižním další větev lokálního ÚSES až k regionálnímu biocentru Kapánsko. Společenstva hydricky zamokřených a mokrých řad jsou reprezentována větví ÚSES podél Mutěnického potoka, na které jsou vymezena tři lokální biocentra - LBC15 Po Úlehlemi, LBC16 Zemeňák a LBC18 Odměry. biocentra - charakteristika vymezených biocenter: Do řešeného území zasahuje část nadregionálního biocentra Černé blato a část regionálního biocentra Kapánsko. Dále je v katastru vymezeno 18 lokálních biocenter. Prvek

Název

NRBC 15 Černé blato

RBC 163

Kapánsko

LBC 1

U silnice

LBC 2

V polích

LBC 3

U teras

Popis

Soustava rybníků v nivě Kyjovky obklopená převážně listnatými lesními porosty. Lesní komplex pestré druhové skladby s převahou domácích listnatých dřevin. Orná půda ve svahu SV expozice u silnice do Čejkovic. Orná půda ve svahu severní a západní expozice. K SV orientovaný úval s přiléhajícími agrárními terasami. Orná půda, terasy zarůstají nálety dřevin.

Návrh opatření

Zachovat současný způsob využití, uplatňovat přírodě blízké způsoby hospodaření. Zachovat pestrou druhovou skladbu, hospodařit maloplošným způsobem. Vymezenou plochu zatravnit části osázet dřevinami dle STG.

STG

1 BD 3, 1 BC 5, 1BC-C (3)4 1 BD 3, 2 B 3x, 2 BD 3x 1 BD 3

Rozloha v k.ú. (ha) stav

návrh

116,7

116,7

191,5

191,5

0

3

Vymezenou plochu zatravnit části osázet dřevinami dle STG.

1 BD 3

0

3

Z porostů na terasách postupně vybírat nepůvodní druhy (akát). Část na orné půdě zatravnit a v lemu osázet dřevinami dle STG.

1 BD 3

0

3


stránka č. 48 Prvek

Název

Popis

Návrh opatření

STG

Rozloha v k.ú. (ha) stav

LBC 4

V hájku

LBC 5

U drůbežárny

LBC 6

Lindičky

LBC 7

LBC 9

Lindičky u nádraží Díly u nádraží Šilhánek

LBC 10

Na Vyšicku

LBC 8

LBC 11 Pod Dubňanskou horou

LBC 12 Pod vinohrady

LBC 13 Lesík LBC 14 Na terasách

LBC 15 Pod Úlehlemi

Uměle vysazený listnatý les (dub letní, lípa malolistá, akát) s ruderalizovaným bylinným podrostem. Lužní remíz s převahou vrby křehké, olše lepkavé a topolů , část lesního porostu a mělký rybník. Lesní porost s dominancí akátu bílého. Lesní porost s dominancí akátu bílého. Lesní porost s dominancí akátu bílého. Lesní porost s dominancí akátu bílého a příměsí borovice lesní. Prudký svah ve vinohradech JZ expozice členěný soustavou mezí, souvisle porostlých dřevinami. Převážně akátový lesík s příměsí dubu letního a jasanu s bohatým podrostem (dřín, lilie zlatohlavá, prvosenka jarní). Uměle vysazený lesík s dubem letním, lípou malolistou, břízou a javorem mléčem; v části xerotermofilní lada. Uměle vysazený polní lesík s převahou dubu letního a lípy malolisté. Druhově bohatá xerotermofilní lada, postupně zarůstající dřevinami. Druhově ochuzené nivní louky v levobřeží Mutěnického potoka s roztroušenými vrbami.

LBC 16 Zemeňák

Tři drobné rybníčky lemované břehovým porostem s převahou topolů a vrb, rákosina.

LBC 17 Díly za zahrádka mi

Topolový remíz a orná půda na svahu západní expozice.

LBC 18 Odměry

Svah SZ-SV expozice porostlý dřevinami, na části druh. bohatá xerotermofilní lada; v nivě Mutěnického potoka orná půda.

návrh

Z porostu postupně odstraňovat akát, uplatňovat přírodě blízké způsoby hospodaření.

1 BD 3

3

3

Postupně odstranit topolové kultivary, poté porost u rybníka ponechat samovolnému vývoji. V části lesního porostu omezovat podíl akátu. Postupnými pěstebními zásahy změnit druhovou skladbu. Postupnými pěstebními zásahy změnit druhovou skladbu. Postupnými pěstebními zásahy změnit druhovou skladbu. Postupnými pěstebními zásahy změnit druhovou skladbu.

1 BD 3, 1 BC 5

4,1

4,1

1 BD 3

3,5

3,5

1 BD 3

5,3

5,3

1 BD 3

4

4

1 BD 3

3

3

V porostu dřevin snížit podíl akátu.

1 BD 3

0

3

Postupnými zásahy snižovat podíl akátu

1 BD 3

3

3

V lesní části uplatňovat jednotlivý výběr, lad extenzivně kosit.

1 BD 3

2,2

3,5

V lesíku hospodařit jednotlivým výběrem, docílit i věkově různorodého porostu. Nepřipustit zarůstání lad – lokalitu extenzivně udržovat kosením nebo pastvou.

1 BD 3

4,7

4,7

1 BD 3

3,3

3,3

Zachovat současný charakter využití – louku kosit, nehnojit. Břehový porost z topolových kříženců postupně nahradit domácími druhy dřevin. Rákosinu ponechat samovolnému vývoji, v břehových porostech nahrazovat dožívající topolové kultivary autochtonními druhy dřevin. Část na orné půdě osázet dřevinami dle STG, topoly postupně nahrazovat autochtonními dřevinami. Lada nenechat zarůst nálety dřevin (extenzivně kosit nebo pást); část na orné půdě osázet dřevinami dle STG.

1 BC-C (3)4

2,9

5,2

1 BC-C (3)4, 1 BC 5

5,4

5,4

1 BD 3

0

3,1

1 BD 3, 1 BC-C (3)4

3

3


stránka č. 49

biokoridory - charakteristika Většina biokoridorů v řešeném území je navrhována na orné půdě (nadregionální biokoridor, chybějící části lokálního ÚSES) nebo je trasována stávajícími trvalými vegetačními formacemi s nedostatečnými prostorovými parametry i nevhodném druhovém složení (regionální biokoridor je veden lesními porosty s převahou nepůvodních dřevin). Šířka osy nadregionálního koridoru a regionální koridor je 40 metrů, u lokálních biokoridorů je minimální šířka 15 metrů. Prvek

NRBK 16/a NRBK 16/b NRBK 16/c RBK 104/a RBK 104/b RBK 104/c RBK 104/d RBK 104/e RBK 104/f LBK 1 LBK 2 LBK 3 LBK 4 LBK 5 LBK 6 LBK 7 LBK 8 LBK 9 LBK 10 LBK 11

Název

Návrh opatření

STG

LBC 1 U silnice – Koridor založit na orné půdě – pás šířky minimálně 40 m 1 BD 3 LBC 2 V polích zatravnit a pomístně osázet dřevinami dle STG. LBC 2 V polích – Koridor založit na orné půdě – pás šířky minimálně 40 m 1 BD 3 LBC 3 U teras zatravnit a pomístně osázet dřevinami dle STG. LBC 3 U teras – Plochu mezi agrárními terasami zatravnit a pomístně 1 BD 3 RBC 163 osázet dřevinami dle STG. Porosty na terasách ponechat Kapánsko samovolnému vývoji. LBC 4 V hájku - Funkci biokoridoru zohlednit v LHP, v druhové skladbě 1 BD 3 LBC 5 U lesního porostu zvýšit podíl domácích listnatých druhů drůbežárny dřevin. LBC 5 U Funkci biokoridoru zohlednit v LHP, v druhové skladbě 1 BD 3 drůbežárny – LBC lesního porostu zvýšit podíl domácích listnatých druhů 6 Lindičky dřevin. LBC 6 Lindičky – Funkci biokoridoru zohlednit v LHP, v druhové skladbě 1 BD 3 1BCLBC 7 Lindičky lesního porostu zvýšit podíl domácích listnatých druhů C (3)4 u nádraží dřevin. Chybějící úsek osázet dřevinami dle STG LBC 7 Lindičky Funkci biokoridoru zohlednit v LHP, v druhové skladbě 1 BD 3 u nádraží – LBC 8 lesního porostu zvýšit podíl domácích listnatých druhů Díly u nádraží dřevin. LBC 8 Díly u Funkci biokoridoru zohlednit v LHP, v druhové skladbě 1 BD 3 nádraží – LBC 9 lesního porostu zvýšit podíl domácích listnatých druhů Šilhánek dřevin. LBC 9 Šilhánek – Funkci biokoridoru zohlednit v LHP, v druhové skladbě 1 BD 3 hranice lesního porostu zvýšit podíl domácích listnatých druhů k.ú.D.Bojanovice dřevin. Chybějící úsek osázet dřevinami dle STG RBK 104/b – V druhové skladbě lesního porostu zvýšit podíl domácích 1 BC-C (3)4, hranice k.ú. listnatých druhů dřevin. Revitalizace Kyjovky. 1BD 3 LBC 6 – LBC 10 Část, vymezenou na orné půdě osázet dřevinami dle STG. 1 BD 3 V lesním porostu zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby. LBC 10 – LBC 11 Část, vymezenou na orné půdě osázet dřevinami dle STG. 1 BD 3 Xerotermofytní společenstva na okraji vinohradů nenechat zarůst nálety keřů. LBC 11 – LBC 12 Porosty dřevin ponechat samovolnému vývoji. 1 BD 3 LBC 12 – LBC 13 Chybějící koridor, vymezený na orné půdě – plocha bude 1 BD 3 osázena autochtonními dřevinami dle STG. LBC 13 – hranice Část, vymezenou na orné půdě osázet dřevinami dle STG. 1 BD 3 k.ú. Čejkovice V lesním porostu zvýšit podíl dřevin přirozené druhové skladby. LBC 13 – LBC 14 Zachovat současnou listnatou skladbu lesního porostu, 1 BD 3 hospodařit přírodě blízkým způsobem. LBC 14 – LBC 15 Stávající porosty na mezích ponechat samovolnému 1 BD 3 vývoji. Část, vymezenou na orné půdě osázet dřevinami dle STG. LBC 15 – LBC 16 Celková revitalizace Mutěnického potoka. Dožívající 1 BC-C (3)4 topolové kultivary nahradit výsadbami vrb a olše lepkavé s příměsí dalších dřevin. LBC 16 – NRBC Celková revitalizace Mutěnického potoka. Dožívající 1 BC-C (3)4 15 topolové kultivary nahradit výsadbami vrb a olše lepkavé s příměsí dalších dřevin. LBC 15 – LBC 17 Dožívající výsadby topolových kultivarů nahradit 1 BC-C (3)4 výsadbami vrb a olše lepkavé s příměsí dalších dřevin. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

Rozloha v k.ú. (ha) stav návrh

0

675

0

855

0

780

1432

1432

515

515

325

610

350

350

415

415

355

510

300

1950

0

1000

0

970

930 0

1150 820

1030

1370

570

570

200

850

0

1550

500

1610

0

590

stránka č. 50 Prvek

Název

Návrh opatření

LBK 12 LBC 17 – RBC Chybějící části koridoru na orné půdě založit výsadbou 163 Kapánsko z dřevin dle STG. LBK 13 LBK 11 – LBC 18 Celková revitalizace Mutěnického potoka. Dožívající topolové kultivary nahradit výsadbami vrb a olše lepkavé s příměsí dalších dřevin. LBK 14 LBC 18 – LBC 3 Dožívající výsadby topolových kultivarů nahradit výsadbami vrb a olše lepkavé s příměsí dalších dřevin. LBK 15 NRRBC 15 – břehové porosty podél Kyjovky; zachovat a rozvíjet hranice současnou druhovou skladbu porostů k.ú.Dubňany LBK 16 NRRBC 15 – břehové porosty podél Kyjovky; zachovat a rozvíjet hranice současnou druhovou skladbu porostů k.ú.Hodonín

STG

Rozloha v k.ú. (ha) stav návrh

1 BC-C (3)4, 1BD 3 1 BC-C (3)4

125

1550

0

1370

1 BC-C (3)4

0

1015

1 BC-C (3)4

40

40

1 BC-C (3)4

230

560

Z.5.2.3 Interakční prvky Interakční prvky vymezené mimo zónu ochrany krajiny jsou rovněž důležité pro zachování krajinných hodnot v území. V rámci návrhu ÚP byly vymezeny jednoznačně dané interakční prvky, které tvoří zbytky v krajině dosud zachovaných trvalých vegetačních formací (IP č.1-10). Dalších 13 interakčních prvků je navrženo podél stávajících holých polních cest nebo vodních toků. Další interakční prvky je možno navrhovat v rámci komplexních pozemkových úprav v souladu s rozvržením půdní držby, realizací protierozních opatření, revitalizaci prvků krajiny aj. označení IP 1 IP 2 IP 3 IP 4 IP 5 IP 6 IP 7 IP 8 IP 9 IP 10 IP 11 až IP 13 IP 14 IP 15 IP 16 IP 17a,b IP 18 až IP 23 IP 24

identifikace IP

dentifikace, popis zachovalý zbytek bohatých xerotermofilních lad (smldník alsaský, divizna fialová, ostřice nízká) zachovalý zbytek bohatých xerotermofilních lad (mateřídouška panonská, divizna fialová) zachovalý zbytek bohatých xerotermofilních lad (smldník alsaský, zvonek boloňský, žluťucha menší, modřenec chocholatý) travinobylinná lada se subxerotermofyty (žluťucha menší, užanka lékařská, chřest lékařský) uměle vysazený háj s převahou dubu letního s příměsí lípy malolisté a břízy, téměř bez podrostu napřímený vysychající potok s břehovým porostem euroamerických topolových kultivarů s podrostem bezu černého a ruderálním bylinným patrem napřímený vysychající potok s břehovým porostem euroamerických topolových kultivarů s podrostem bezu černého a ruderálním bylinným patrem drobný lesík v rozlehlých agrocenózách s převahou dubu letního a akátu převážně listnatý porost s dubem letním, jasanem ztepilým a akátem bílým mezernatá kmenovina vrby křehké a euroamerických topolových kultivarů s podrostem bezu černého a ruderálním bylinným patrem návrh jednostranné linie podél stávajících polních cest návrh výsadby alespoň jednostranného břehového porostu svodnice v polích (jeden z periodických přítoků Mutěnického potoka) – návrh zatravnit pás šířky alespoň 5 m a nesouvislé, skupinové výsadby dřevin vysadit alespoň jednostrannou linii dřevin ruderalizované travnaté meze v polích – návrh osázet dřevinami návrh jednostranné linie podél stávajících polních cest převzata z plánu společných zařízení projektu souhrnných pozemkových úprav

komentář, resp. odůvodnění řešení ÚSES Navrhovaný ÚSES v katastru Mutěnice upřesňuje nadregionální a regionální biokoridory v trasách, vycházejících z platných územně-technických podkladů Jihomoravského kraje (Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (KÚ JmK, 2011). Změny v trasování oproti předcházejícímu územnímu plánu spočívají v následujících změnách: - nadregionální biokoridor č.16, vycházející z regionálního biocentra Kapánsko západním směrem * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 51

je posunut cca o 1 km severovýchodně tak, aby mohl na čejkovickém katastru pokračovat směrem ke ZCHÚ Špidláky. Do trasy nově vymezeného NRBK byla vložena 3 lokální biocentra. - regionální biokoridor, který v byl v předcházející ÚPD obce veden severním směrem (západně od zastavěného území) je v současnosti pouze biokoridorem lokálním. Z tohoto důvodu byla v jeho trase zrušena dvě navrhovaná vložená lokální biocentra. Z.5.3 Významné krajinné prvky (VKP), zvláště chráněná území (ZCHÚ) Viz kap. Z.2.5. Z.5.4 Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny v katastru Mutěnice je dána trasami stávajících polních cest. Některé z původních cest byly rozorány a jsou součástí bloků orné půdy nebo nepoužíváním zarůstají nálety dřevin. Údržba polních cest a doprovodné výsadby obecně podporují průchodnost krajiny. Při zřizování nových oplocených velkoplošných vinic lze stanovit potřebu zajištění minimální pěší prostupnosti v rozmezí po max. 0,5 km délky hrany oploceného areálu. Při realizaci navrhovaných biokoridorů a oplocování výsadeb lze stanovit potřebu průchodů pro zvěř v úsecích po cca 100 metrech. Z.5.5 Ochrana krajinného rázu Viz kap. Z.2.5. Z.5.6 Protierozní opatření Jsou řešena v kapitole č. Z.4.4.6. a systémem regulativů - kapitola 6. Ke zmírnění vodní eroze, kterou jsou souvisle zorněné části území ohroženy přispějí navrhované prvky ÚSES (biocentra, biokoridory a liniové výsadby interakčních prvků). Organizační opatření a uspořádání zemědělské krajiny bude řešeno v rámci souhrnných pozemkových úprav. Navržené výsadby chybějících částí ÚSES a liniové zeleně přispívají k protierozní ochraně. Podél polních cest jsou z provozních důvodů navrhovány jen jednostranné aleje, pro jejichž výsadbu by měl být podél cesty vyčleněn travnatý pás o šířce alespoň 3 metry. Z.5.7 Ochrana před povodněmí Ochrana před povodněmi formou územně plánovacích opatření není v zájmovém území aktuální vzhledem k charakteru vodních toků a poměrům v území. Proti důsledkům přívalových srážek je aplikován systém revitalizačních opatření a záchytných poldrů podle zpracovaných územně-technických podkladů, interakcí spolupůsobí i návrh ÚSES. Způsob zemědělského využití krajiny okolí obce a odtokové poměry vyžadují opatření, která byla v rámci řešení katastru obce navržena. Z.5.8 Rekreace v krajině Katastr obce Mutěnice má vzhledem k vysoké intenzitě zemědělského obhospodařování do jisté míry omezený rekreační potenciál, nabízí však cykloturistiku v zemědělské krajině a atraktivity rozsáhlých vinohradů a malovýrobních vinných sklepů. Díky specifické zemědělské výrobě (vinohradnictví) je v současnosti rozvíjena vinařská turistika včetně vymezování vinařských cyklostezek a koňských stezek. Za rekreační zázemí obce lze považovat zejména lesní komplex Kapánsko a rybniční soustavu Zbrod s navazujícími lesními celky. Z.5.9 Dobývání nerostů Zájmové území k.ú. Mutěnice leží v zájmovém území MND a.s. v průzkumném území „PÚ Vídeňská pánev VIII, PÚ Svahy Českého masivu. Podle požadavku MND a.s. jsou vymezeny plochy * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 52

pro těžební zařízení – lokality TZ1 (vrt Mu21) a TZ2. Požadavek na možnost umístění „kdekoliv v extravilanu umisťovat průzkumná a těžební zařízení...“ není z hlediska předcházení zásadním funkčním střetům vhodné, proto je v uvedených funkčních zónách 4a, 4b, 5a, 5b, 5c, 6a, 7a, 8a, (urbanizované zóny) 9a (dopravy) dále 13b, 14b (malovýrobní prvovýrobní zóny), a 16a(ochrany krajiny) možnost umístění uvedených zařízení vyloučena v souladu s §18 odst.5 zák. č. 183/2006 Sb. Hranice DP a CHLÚ jsou zakresleny v koordinačním výkrese, nadzemní zařízení jsou vymezena a zakreslena rovněž v hlavním výkrese. Respektovány jsou výhradní ložiska nerostných surovin (dále jen „VL“), zakreslena jsou jejich chráněná ložisková území (dále jen CHLÚ): -VL lignitu B3 138801 Hodonín – Břeclav, ochranou a evidencí je pověřena organizace Česká geologická služba, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Hodonín, -VL lignitu B3 139400 Mutěnice-Dubňany-Hodonín, ochranou a evidencí je pověřena organizace Česká geologická služba, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Hodonín, -VL ropy a zemního plynu B3 264600 Poddvorov-východ, ochranou a evidencí je pověřena organizace MND Gas Storage a.s., Hodonín, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice, -VL ropy a zemního plynu B3 083072 Poddvorov, ochranou a evidencí je pověřena organizace MND a.s., Hodonín, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice, -VL ropy a zemního plynu B3 259 600 Poddvorov 82, ochranou a evidencí je pověřena organizace MND a.s. Hodonín, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice I, -Podzemní zásobník plynu 4 000100 PZP-Dolní Bojanovice, ochranou a evidencí je pověřena organizace Gas Storage a.s., pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice-PZP, -VL lignitu 3 138500 Dubňany-Dubňanská sloj, ochranou a evidencí je pověřena organizace Diamo s.p., Stráž pod Ralskem, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dubňany. Respektovány jsou stanovené dobývací prostory (dále jen „DP“): -DP ropy a zemního plynu „Dolní Bojanovice V“, ident. č. 40128, stanoven pro organizaci SPP Bohemia, a.s. Praha. Respektována jsou vymezená poddolovaná území: Hovorany 1, Hovorany-Hájek, Mutěnice 1, Mutěnice 2, Mutěnice 3 a Dubňany 1 Respektovány jsou zlikvidované sondy P21, P64, P72, P73, P77, Mu1, Mu2, Mu3, Mu4, Mu10 a Mu11a. Nad zlikvidovanými sondami, jejichž ústí jsou v hloubce cca 1-2 m pod povrchem hermeticky uzavřeny, se nedoporučuje umísťovat stavby, nejsou zde navrhovány. Z.5.10 Lesní prvovýroba V území je stabilizována, nejsou navrhována ÚP-opatření mimo systém regulativů dle kap. 6. Z.5.11 Zemědělská prvovýroba V území je stabilizována, nejsou navrhována ÚP-opatření mimo systém regulativů dle kap. 6. Lokalita T1 a její vymezení sleduje stabilizaci stávajícího stavu pestré krajiny chráněného území, bez urbanizace a rozšiřování zastavitelných ploch. Z.5.12 Rybnikářství a rybářství V katastru obce je v daných přírodních podmínkách přirozenou součástí využívání potenciálů krajiny. Je proto umožněno selektivně v jednotlivých neurbanizovaných zónách umístění vodních ploch s možností využití pro rybochovné resp. sportovní účely v souladu s funkční prioritou konkrétní funkční zóny.


stránka č. 53

Z.5.13 Vymezení ploch, ve kterých je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona Vymezení uvedených zařízení v rámci systému regulativů je systémově čistější, umožňuje diferencovaně postihnout přípustnost, podmíněnou přípustnost, resp. nepřípustnost uvedených zařízení podle uvedeného ustanovení (§18 SZ) v konkrétní poloze vymezené zóny. *** Z.6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ - SYSTÉM REGULATIVŮ s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)

Systém regulativů je průmětem urbanistické koncepce do nástrojů pro její realizaci. Metoda vymezení systému regulativů v hierarchii nadřazení funkční priority zóny (je to jakési vymezení na "ústavní úrovni" řešeného území obce) umožňuje generalizaci ÚP zejména při převodu do GIS měřítek, aniž by se vytrácela podstata základního funkčního členění území a z toho vyplývající funkční priority. Zejména při pestřejší skladbě různých funkčních ploch např. v urbanizovaném území se urbanistická podstata územního členění při použití jiných metod (např. "klasických" s členěním na např. bloky či provozní plochy) může vytrácet, popř. se stávat "méně zřetelnou". Nižší úrovně systému regulativů základní funkční členění doplňují, v každé definované funkční zóně je v textu (podle požadavku vyhl. č. 501/2006 Sb.) definováno spektrum (vějíř) regulativů úrovně B (funkčních typů) v hierarchii „přípustné“, „podmíněně přípustné“ resp „nepřípustné“, což dává možnost polyfunkčního využívání zón v definovaném spektru. Spektrum těchto funkcí je zvoleno v rozsahu, nezbytném pro pokrytí potřeb regulace, eliminující „bezradnost“, resp libovůli při řízení uspořádání území a změn v něm, zejména stavebních. Z.6.1 Regulativ A - základní funkční regulativ - zóna - f. zonace území - regulativ úrovně "A" Návrh funkčního využití ploch je zakreslen ve výkresové dokumentaci - hlavní výkres 1b. Navržená funkční zonace vymezující plochy určeného prioritního funkčního využití, vychází ze strategie vymezení a respektování společensky (ve smyslu samosprávy i nepominutelných nadmístních zájmů) žádoucí dohodnuté priority ve spektru funkcí vycházejících z vyhl. č. 501/2006 Sb, hlava II., podle specifických podmínek řešeného území rozvinutých do specificky definovaných zón. Prohloubení diferenciace využití území obce formou vymezení funkčních zón směřuje k zajištění zájmů harmonického budoucího rozvoje obce (předcházení následným zásadním funkčním střetům). Plochy s rozdílným způsobem využití - funkční zóny jsou označeny kódem, umožňujícím evidenční zatřídění - číselná složka kódu odpovídá paragrafu vyhlášky č 501/2006 Sb, podle nějž je funkční plocha – zóna vymezována): Tabulka Z.T1.1 Označení plochy (zóny) kód

4a 4b 5a 5b 5c 6a 7a

funkční plochy vyhl 501/2006 Sb. Hlava II §4 bydlení §4 bydlení §5 rekreace §5 rekreace §5 rekreace §6 občanského vybavení §7 veřejných prostranství

Název zóny Obytná Centrální obytná Rekreační obecní Vinné sklepy "Vinné búdy Mutěnice" Vinné sklepy "Pod Dubňanskou horou" Občanské vybavenosti Lesopark


stránka č. 54 Označení plochy (zóny) kód

8a 9a 10a 11a 12a 13a 14a 14b 14c 14d Označení plochy (zóny) kód

15a 16a 17a - není vymezována 18a - není vymezována 19a - není vymezována

funkční plochy vyhl 501/2006 Sb. Hlava II §8 smíšené obytné §9 dopravní infrastruktury §10 technické infrastruktury §11 výroby a skladování §12 smíšené výrobní §13 vodní a vodohospodářské §14 zemědělské §14 zemědělské §14 zemědělské §14 zemědělské funkční plochy vyhl 501/2006 Sb. Hlava II §15 lesní §16 přírodní §17 smíšené nezastavěného území §18 těžby nerostů §19 specifické

Název zóny Smíšená obytná Dopravy Technické infrastruktury Výrobní Smíšená výrobní Vodohospodářská Zemědělské prvovýroby Zahrad Vinohradnická Smíšená vinohradnická Název zóny Lesní prvovýroby Ochrany krajiny -

Některé funkční plochy(zóny) - viz výše - nejsou v ÚP Mutěnice vymezovány, neboť to z hlediska funkčního využívání a postižení urbanistické struktury není účelné.

Odůvodnění vymezení plochy s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) jiných, resp. modifikovaných podle vyhl. 501/2006 Sb. Hlava II: 4b - Centrální obytná Funkční podstatou zóny je bydlení v jádru obce a ostatní činnosti, bydlení a funkci centra podporující. Smyslem vymezení tohoto typu ploch (zóny) je uvědomělá ochrana historického jádra a stopy sídla, tvořící jeho společensko-obslužné jádro a nesoucí jedinečné urbanistické hodnoty, v případě Mutěnic reflektující především vývoj obce. Prostor centrální obytné zóny tvoří základní veřejné prostranství, zahrnující kromě veřejného prostoru i přilehlé stavební soubory. 5b - Vinné sklepy"Vinné búdy Mutěnice" Smyslem vymezení zóny je ochrana a rozvoj specifického druhu komplexní převážně malovýrobní vinařské výroby v přímé vazbě na obytnou zónu obce Mutěnice. Vinařství je ve zde tradičně rozvíjeno ve struktuře, odpovídající drobné držbě vinic a na ni vázané kultury a společenských tradic. 5c - Vinné sklepy "Pod Dubňanskou horou" Smyslem vymezení zóny je ochrana a rozvoj specifického druhu komplexní převážně malovýrobní vinařské výroby v rozsáhlé krajinné enklávě mimo kontakt s obytnou zónou. Vinařství je ve zde tradičně rozvíjeno ve svébytné struktuře, odpovídající drobné držbě vinic. 8a - smíšená obytná Smyslem vymezení zóny je využití specifického polohového potenciálu a podpora polyfunkčnosti území, nabídka obslužných funkcí (služby, sport, rekreace, vázané na obytné potenciály obce). 9b – Dopravy-koridor železnice Specifický druh dopravy s prostorově-technickými nároky na plochy, vyžadující odpovídající systém vymezení a regulace ve vztahu k ostatním funkčním plochám. 11a - výrobní Smyslem omezení využití některých lokalit pro logistiku, resp. fotovoltaiku sleduje cíl podpory vzniku pracovních příležitostí a výroby s vyšší přidanou hodnotou, předchází vyčerpání * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 55

takto navržených ploch urbanizovaného charakteru pro činnosti, které požadované atributy nenesou a v důsledku vyvolávají tlak na další rozšiřování zastavitelných ploch a zabírání zemědělské půdy. 14b - Zahrad Smyslem vymezení zóny je odlišení a zachování neurbanizovaných ploch zázemí sídla, podporující urbanistické i obytné hodnoty sídla, harmonizuje začlenění sídla do krajiny. 14c - Vinohradnická Smyslem vymezení zóny je podpora krajinářských a uživatelských hodnot pestré členité krajiny s vinohradnickými kulturami převážně velkovýrobního charakteru. Sleduje zachování specifického vinohradnického prostoru v pohledově exponované poloze v krajině. 14d – Smíšená vinohradnická Smyslem vymezení zóny je podpora krajinářských a uživatelských hodnot převážně malovýrobní, výrazně terénem a pestrostí zemědělských kultur členité krajiny. Sleduje zachování specifického vinohradnického prostoru v pohledově exponované poloze jak v krajině, tak především v zázemí obce, tvořící její jedinečný, charakteristický a neopakovatelný rámec. Z.6.2 Regulativ B - podrobné funkční regulativy - (regulativ úrovně "B") Systém vymezení podrobných funkčních regulativů umožňuje vymezovat spektrum přípustných, podmíněně přípustných a nepřípustných funkcí (skupin funkcí, funkčních typů) v jednotlivých vymezených funkčních zónách. Systém vytváří pružný způsob (vějíř) využití umožňující aplikaci v praxi tak, aby některé plochy nebyly příliš atomizovány, resp. přeurčeny tam, kde to není nezbytné. Snižuje se tak i potřeba a četnost změn ÚP, pokud není dotčeno základní funkční členění - regulativ úrovně "A" - zonace. Prioritu má převažující způsob funkčního využívání vymezených funkčních zón (regulativ úrovně "A") s cílem zachování hodnot území a strategické stability využívání území (udržitelné způsoby využívání). Systém nenese obecný „příkaz" k úzkému, nebo naopak velmi obecnému funkčnímu vymezení, v odůvodněných případech však takový způsob regulace umožňuje a lépe vyjadřuje smysl regulace. Omezuje přitom libovůli rozhodování při „zjednodušení“, které je občas požadováno v reakci na dánlivou „prvonáhledovou“ složitost. Tabulka T2, obsahuje přehled všech použitých podrobných funkčních regulativů (v ÚP praxi někdy též nazývaných „funkční typy). Poř. č.

podrobný specifikace přípustného využití funkční plochy pro: regulativ

1 2 3 4 5

1Oa

6 7 8

Ov M Ba

9 10

Bb Bd

11 12 13 14 15 16

BR Sa Sc Sd SI SO

Ob OB Oh OS

občanskou vybavenost bez funkce bydlení či ubytování občanskou vybavenost s možností integrovaného bydlení správce smíšené obslužné funkce – Oa, Ob, Sa, SO občanskou vybavenost – hřbitov s příslušenstvím občanskou vybavenost – zařízení sociálních služeb s příslušenstvím v přípustné kombinaci s vázaným bydlením minipenzion s příslušenstvím památníky, sochy s příslušenstvím bydlení v rodinných domcích s příslušenstvím v přípustné kombinaci s obchodní činností, službami, integrovanou drobnou výrobou, hygienicky, dopravně a esteticky neobtěžující sousední pozemky, možnost chovu hospodářských zvířat v nekomerčním rozsahu, PHO nesmí zasáhnout sousední pozemky; rozsah bydlení min. 50% zastavěných ploch bydlení v bungalovech bydlení v bytových domech bez hospodářského zázemí, s přípustnou integrovanou maloobchodní činností a nevýrobními službami smíšené funkce Oa, Ob, Ba, Sa, SO sport a rekreaci bez rekreace rodinného typu (individuální rekreace) bez ubytování a bydlení individuální (rodinnou) rekreaci bez funkce trvalého bydlení sport a rekreaci bez budov, s možností mobiliáře a oplocení servisní a informační služby pro turistiku a rekreaci sport, rekreaci a rekreační objekty s možností ubytování, bez objektů rekreace rodinného typu resp. individuální rekreace * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 56 Poř. č.

podrobný specifikace přípustného využití funkční plochy pro: regulativ

17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

SR SKb SKm SKV Vb Vč Vkb VO

33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47

DTP DZ TE TZ Ka KW Kz UR UZ Wm Wz Za ZK Zm ZS

48

Pa

49

PZ

50 51 52

La Lk Lo

Vp Vr VS Vz Ga DG DL DT

rozhlednu s příslušenstvím vinné sklepy malovýrobní s možností integrovaného ubytování vinné sklepy malovýrobní bez ubytování vinařský dvůr čistou výrobu, komerci, kanceláře, s možností integrovaného bydlení správce čistou výrobu, komerci, kanceláře, bez možností bydlení správce hospodářský dvůr s ustájením koní s možností vázaného bydlení správce sběrný dvůr (ekodvůr) s příslušenstvím průmysl, zemědělská střediska, sklady a rozvoj drobných výrobců bez možnosti bydlení a ubytování výrobu, sklady a rozvoj drobných výrobců bez živočišné výroby a bez bydlení skládka tko s příslušenstvím uskladnění, zpracování a distribuce zemědělské rostlinné produkce (resp. rybářství) bez bydlení a ubytování garáže, dvougaráže hromadné garáže polní letiště s příslušenstvím dopravu a technické vybavení s plochami veřejné a rozptýlené zeleně, parkování v nezbytném rozsahu, přípustný mobiliář, drobné plastiky, pomníky, kříže apod. dopravu a technické vybavení “DT” s funkcí veřejného prostranství reprezentujícího sídlo koridor a zařízení železniční dopravy zařízení fotovoltaické elektrárny s nezbytným příslušenstvím těžební a průzkumná zařízení nerostných surovin ochranu a stabilizaci přírodních systémů (např. PR, CHÚ, PP, PR, VKP, ÚSES) prvky ÚSES a VKP s významnou funkcí vodohospodářskou krajinnou a užitkovou zeleň s funkcí půdoochrannou, stabilizační a doplňkovou hospodářskou užitkovou zeleň v malovýrobní struktuře s možností umístění drobných hospodářských přístřešků v plochách užitkovou zeleň, zahrady, extenzivní sady bez nadzemních staveb v malovýrobní struktuře s možností oplocení vsakování povrchových vod, poldry, mokřady, opatření ke zpomalení odtoku vodní plochy a toky, ochranné a záchytné příkopy zemědělskou velkovýrobu – orná půda a trvalé kultury přírodní stanoviště s regulovaným využitím pro zemědělství a management naturové lokality zemědělskou prvovýrobu malovýrobního charakteru zemědělskou prvovýrobu malovýrobního charakteru s převahou sadů, zahrad a vinohradů v plochách, s možností vázaných objektů v plochách pro uložení příslušenství prvovýroby a úkryt formou drobných staveb v neurbanizované struktuře, bez oplocení veřejná prostranství – parky, zeleň, polyfunkční klidové plochy s přípustným zpevněním a drobnými stavbami příslušenství do 20% plochy veřejnou zeleň, parky s přípustným zpevněním ploch do 5% s možností umístění drobné architektury (sochami, kříži, altány apod) lesy s převážně produkční funkcí lesy s převažující funkcí ekologickou a krajinářskou lesy s převažující funkcí půdoochrannou a izolační

Spektrum definovaných podrobných funkčních regulativů odpovídá specifikám obce a krajiny. Základní rozsah, obvyklý ve většině obcí je doplněn tak, aby pokrýval specifické podmínky obce a potřebu nezbytné účelné regulace. Ve výkresové části uvedené podrobné funkční regulativy odpovídají matrici podle plného textu kapitoly 6.1., tzn. že uvedeny jsou pouze ty, jejichž uvedení matrice vyžaduje. Hranice podrobných funkčních regulativů určuje věcné vymezení dané funkce s ohledem na měřítko tiskových výstupů (1 : 5000) a přesnost, resp. aktuálnost použitého digitálního mapového podkladu (poskytnutého pořizovatelem). Hranice je určena hranicí funkčních ploch, cestami, popř. regulační čarou. V zákrese se jedná o přesnost věcnou, nikoli měřickou. Obdobně lokalizace technických sítí odpovídá přesnosti poskytnutých podkladů v rámci ÚAP. Zjištěné nesoulady byly podle zjištěných jiných profesních podkladů, terenních průzkumů a dalších dostupných informačních zdrojů upřesněny, odpovídají věcnému, nikoli měřickému usazení. Z.6.3 Regulativ C - prostorová (objemová) regulace - regulativ úrovně "C" Smyslem vymezení prostorové regulace není v území "projektovat stavby", ale vymezit základní rámec, ve kterém bude zástavba v plochách přípustná s ohledem na kontext - stávající charakter utváření a formování zástavby - zachování hodnot sídla - a s ohledem na ochranu obrazu * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 57

krajiny. Ráz krajiny je m.j. formován i stavbami, které její obyvatelé a uživatelé v rámci své činnosti realizují. Prostorové (objemové) regulativy jsou navrženy v míře, která odpovídá přípustnému spektru nástrojů "prostorového uspořádání" podle současného výkladu nadřízeného orgánu ÚP. Rozsah přípustných nástrojů je takto omezen na obecné formulace v urbanistické koncepci (kapitola č. 3 ÚP) a dále výškové hladiny vyjádřené pouze podlažností staveb a charakterem zástavby. Za nepřípustné jsou považována jakákoliv další konkrétní kriteria. Z uvedených důvodů bylo od vymezení spektra dalších nástrojů upuštěno, i když to může vést ve svých důsledcích k nedostatečné ochraně hodnot v praxi a k negativním dopadům na obraz obce a krajiny. ad a - Zástavbový rytmus a řád sídla – je dán komplexním funkčním, prostorovým a objemovým uspořádáním obce, je odrazem jejích hodnot urbanistických a architektonických. Je tvořen komplexními pozitivně působícími v kontextu historického vývoje sídla hodnotovými kriterii, která není přípustné z metodických důvodů v ÚP technicky exaktně specifikovat, obsahuje však zejména ukazatele podle informace, uvedené v kap. Z.6.5. ad b - výšková hladina zástavby - je základním nástrojem, formujícím sídlo ve vztahu k jeho vnitřnímu uspořádání a hodnotám obytného prostředí (ráz sídla – např. ochrana prostoru okolí kostela se zázemím a centrálních prostorů sídla, měřítko zástavby ve vztahu k urbanizovaným plochám a jejich historicky vzniklé struktuře). Zároveň výšková hladina urbanizovaných ploch má vliv na působení sídla v krajině, spoluvytváří krajinný ráz. Zástavbu lokalit v pohledově exponovaných nebo významných polohách je vhodné regulovat. Maximální úroveň vstupního podlaží do objektu je v sídle obvykle+60 cm nad terén v uliční frontě v centrální obytné zóně, 80 cm v ostatních polohách obytné zóny, beze změny jeho dosavadního charakteru při harmonickém uspořádání je respektována návaznost na okolní objekty. Vstup do objektu, viditelný z uličního prostoru, je řešen v blízkosti terénu. ad c - charakter zástavby – smyslem vymezení regulativu je uchování tradičních urbanistickoarchitektonických hodnot obytného prostoru sídla. Při volném charakteru (volně stojící jednotlivé domy či skupiny domů) doporučujeme zabezpečit odstup stavby od přilehlé hranice sousedního pozemku min. 4 m pro zachování uživatelských hodnot takového prostoru, jinak doporučujeme řešit zástavbu jako sevřenou, t.zn. řešit v proj. dokumentaci návaznost na okolní stavby na sousedním pozemku v uliční frontě. Důvodem je zajistit ekonomické využití prostoru mezi sousedními nemovitostmi a řešení řádu zástavby, eliminovat dopady individualistické bezradnosti na úzkých parcelách. ad d - hustota obytné zástavby - smyslem vymezení regulativu je ochrana před nevhodným typem zástavby s vysokým koeficientem zastavění (podřízenou např. výhradně utilitárním zájmům) nezbytné regulovat z důvodů zachování minimálních plošných a prostorových podmínek pro umístění rodinných domků, měřítka a rázu zástavby obce. Tuto regulaci podporuje i plošné vymezení sektorů ploch pro bydlení, kde je přípustné realizovat stavby pro bydlení; ve zbytku ploch, mimo uved lze zde realizovat jejich příslušenství (cílem je i utvářet harmonické vztahy v obytné zástavbě – vymezení klidové části obytných ploch). ad e - intenzita zástavby, zastavitelnost pozemku - smyslem vymezení regulativu je ochrana hydrologického režimu - při návrhu nové zástavby je vhodné minimalizovat rozsah zpevněných ploch a nezvyšovat odtokový součinitel* dané lokality. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence, včetně budování retenčních prostorů v zelených plochách. U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech s akumulaci za účelem dalšího využití, resp. retenci s řízeným vypouštěním, což zajišťuje zlepšování retenční schopnosti krajiny (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Při návrhu nové zástavby bude upřednostněno zasakování dešťových vod na pozemcích investorů a omezení povrchového odtoku kanalizací.

-

* Odtokový součinitel: Pro zjednodušení výpočtu odtoku se běžně používá metoda součinitel odtoku, ve které jsou ztráty množství odtoku (smáčení, výpar, infiltrace, povrchová retence) zakomponovány do empiricky stanovených hodnot odtokového koeficientu. Tento součinitel je možno definovat jako poměr mezi objemem odtoku a srážky za určitý časový interval. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 58

-

Koeficient odtoku používá racionální metoda a také metody z ní odvozené (Bartoškova, Máslova, atd.). Pro potřeby praxe byly stanoveny koeficienty odtoku pro jednotlivé typy ploch a pomocí těchto koeficientů je pak určován "střední koeficient odtoku" pro danou část povodí. Standardní stanovení odtoku dešťových vod touto metodou je popsáno v ČSN 75 6101 „Stokové sít a kanalizační přípojky“. Z.6.4 Regulativ D - Specifické funkční regulativy - regulativ úrovně "D" Režim využití ploch Systém odkanalizování - koncepce oddílného systému kanalizace odpovídá vývojovým trendům, ochraně primárních zdrojů a krajiny, obecně zvyšování hygieny prostředí. Stavby v plochách budou řešeny minimálně způsobem, umožňujícím oddělování odpadních vod. Plochy chráněných staveb a ploch před hlukem z dopravy - požadavek uvedení regulativu vychází od orgánu ochrany hygieny, odboru dopravy JmK a z legislativy. Klidové plochy obytné zóny, tvořené zahradami s přípustným příslušenstvím bydlení smyslem vymezení ploch je ochrana ploch zázemí frontální zástavby obce a zklidnění území takto vymezeného - tvoří klidovou část ploch s převažujícím funkčním využitím pro bydlení, nejsou však určeny pro rozvoj obytné zástavby, zahuštování, vytváření hnízdové zástavby apod. a to z důvodu zachování urbanistických hodnot území, historické urbanistické stopy sídla, nesoucí kvalitní podmínky pro venkovské bydlení. Může zde být příslušenství podporující bydlení, např. zahrady, s mobiliářem, bazény, altány apod. Vymezení regulativu má takto zamezit "vytěžování" ploch a závleku dopravy, cizorodých urbanizačních struktur a rušivých způsobů využívání, které ve svém důsledků narušují potenciální hodnoty sídla (a bydlení) i krajiny. Plochy zóny zahrad a smíšené vinohradnické s přípustným příslušenstvím drobných hospodářských přístřešků – smyslem vymezení ploch je vytvořit zde podmínky pro zemědělskou malovýrobní prvovýrobu bez urbanizačních tendencí. Pestrá struktura malovýrobních ploch různých zem. kultur, doplněná účelovými hospodářskými přístřešky vytváří jedinečný krajinný charakter nesoucí lidské měřítko a hodnoty. Plochy dominantní zeleně - park - smyslem je zajištění ochrany hodnot centrální obytné zóny v její ose, tvořící jedinečnost prostoru a zelených ploch v zázemí školního areálu. Výškové stavby - celé správní území obce se nachází v zájmovém území MO: OP RLP – Ochranném pásmu radiolokačního zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu ( včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN a VN, retranslačních stanic, základnových stanic mobilních operátorů jen na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno ( dle ustanovení § 175 odst.1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána. Zemědělské obhospodařování v plochách s aplikací protierozních opatření – vymezení režimu sleduje cíl ochrany ZPF před erozním smyvem a zadržení vody v plochách krajiny (snížení rychlosti a množství odtoku povrchových vod). Plochy pro těžbu – umístění ploch těžby je regulováno systémem regulativů s ohledem na zajištění hodnot obce a krajiny, omezení možných rušivých provozních a krajinářsko-estetických dopadů. Plochy sond ve volné krajině – mohou se v území vyskytovat v souladu se systémem regulativů, který je dostatečně flexibilní; zakreslení konkrétních sond vychází z požadavků provozovatele, jejich uvedení v grafické části ÚP je z hlediska systému regulativů nadbytečné, má informativní charakter.


stránka č. 59

Z.6.5. Stávající zástavbový rytmus a řád sídla Je reprezentován kriterii prostorového uspořádání, jejichž stručnou charakteristiku pro orientaci uvádíme: - charakter střech, otvory - na objektech v zónách obytných a rekreační převažuje tvar sedlových střech (zřídka s valbou či polovalbou) se sklonem min. 35°, max. 50° nad hlavním objemem stavby s oboustranně stejným sklonem i délkou střešních rovin (souměrné střechy), hřebenem v souladu s tradiční zástavbou rovnoběžným s obslužnou komunikací, s krytinou pálenou, případně napodobeninami z masivních materiálů, bez použití nestruktivních materiálů, např. tzv. „bonského či kanadského šindele“, eternitu, skolaminátových šablon apod. Objekty občanské vybavenosti, výroby a skladů nesou i odlišný typ střechy resp. krytiny a odlišné tvarosloví otvorů. Ve štítech obytných staveb v sevřené zástavbě, orientovaných přímo do uličního prostoru se obvykle nevyskytují loggie, balkony, francouzská okna. - Rovné střechy se v obci vyskytují spíše v trendové zástavbě 2. poloviny 20. stol, často bez harmonické kompozice a respektu, tyto hodnoty zástavby sídla spíše potlačují (v době svého vzniku tendenčně). - Vegetační střechy se v obci nevyskytují, podle konkrétních podmínek jsou považovány za možné mimo dosah z veřejných prostranství centrální obytné zóny - Vikýře k prosvětlení podkroví z veřejného prostoru nevytvářejí vystupující podlaží a střešní lodžie či balkony - tyto tvaroslovné prvky se vyskytují mimo optický dosah z veřejného prostoru, obvykle se vyskytují v 1 úrovni v harmonické kompozici a rytmu. - uliční stavební čára - u sevřené zástavby je obvyklá souvislá sevřená linie zástavby podél obslužné komunikace v odstupu, daném historicky vzniklou stopou. - materiály fasád v obytné zóně obce - u fasád, orientovaných do veřejného prostoru se obvykle nevyskytují z materiálů živičných, eternitových, skolaminátových, keramických interiérového charakteru, plastových, sklobetonu apod. - vstupní schodiště - se obvykle nevyskytuje formou předsunutého schodiště bez podstupnic („drůbeží typ“). - oplocení - oplocení v uliční frontě v sevřené obytné zástavbě se obvykle nevyskytuje. V obci se rovněž nevyskytuje rušivé vysoké oplocení (nad 1500 mm) izolujícího se bloku jedné obytné stavby nebo skupiny staveb s výjimkou dvorů smíšeného charakteru (např. s regulativem Vb). - ve veřejném prostoru - se obvykle nevyskytují balkony, orientované do hlavních veřejných prostorů. Objekty měření a regulace technické infrastruktury jsou obvykle zakomponovány do fasády staveb, resp. oplocení a nenarušují veřejná prostranství. Z.6.6 Zeleň - pro úpravu veřejných prostor v obci vč. předzahrádek doporučujeme užívat místních druhů dřevin či jejich kultivarů, s vyloučením zejména cizích konifer. *** Z.7. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou vymezovány v minimálním nezbytném rozsahu pro zajištění a ochranu veřejných zájmů. Vymezené plochy resp. koridory mohou být dílčím způsobem upřesněny v lokalizaci, resp. trase na základě prověření technickou dokumentací (územně technickými podklady), zpracovanými nad měřeným polohopisem, zatímco ÚP je zpracován nad polohopisem, vydaným autorovi ÚP pro potřebu ÚP. Při vymezování VPS a VPO je tedy relevantní vymezení věcné, nikoli měřické. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 60

Z.7.1 Veřejně prospěšné stavby (VPS), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (§170 zák.183/2006 Sb.), Koridory pro dopravu a technickou infrastrukturu jsou vymezovány k zajištění dostupnosti veřejné infrastruktury (doprava a technické sítě) na úrovni obce (včetně zaokruhování systémů), k rozvojovým lokalitám návrhu ÚP, stávajícím urbanizovaným plochám i koridory pro prostupnost k lokalitám vymezených územních rezerv pro urbanizaci. Jsou obvykle součástí vymezených veřejných prostranství. Cílem je rovněž zvýšení dopravní prostupnosti krajiny a sídla, zejména pěší a účelové. Zaokruhování sítí technické infrastruktury sleduje vytváření podmínek pro zlepšení provozně-technických možností využití systému (řešení údržby a havarijních stavů). Z.7.2 Veřejně prospěšná opatření (VPO), pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (§170 zák.183/2006 Sb.), Z.7.2. VR - Revitalizace VPO č. 61, 62, 63, 64: smyslem návrhu je ochrana hodnot krajiny, zpomalení odtoku, zadržení vody v krajině, se současným posílením ekologické a krajinotvorné funkce. Návrh ploch je generelový, t.zn. že jednoznačně lze plochu vymezit podrobnější dokumentací na podkladě měřických výstupů. Návrh vychází z návrhu společných zařízení projektu KPÚ a oborového koncepčního názoru. Úpravy, např. poldry, mokřady, příkopy, zádrže, hradítka, meandry apod, spolu se stabilizací koryt toků pomocí zeleně přinese zvýšení samočistící schopnosti. Zároveň bude zvýšena hodnota a atraktivita krajiny. Z.7.2.2 VU - ÚSES (územní systém ekologické stability) – biocentra, biokoridory, interakční prvky VPO č. 65 - ÚSES zahrnuje plochy nově navržených prvků nadregionálního, regionálního a lokálního (místního) systému, usazeného v konkrétní poloze v měřítku zpracování ÚP Mutěnice podle schválených územně technických podkladů a na základě terenního a odborného prověření autorizovanou osobou a v koordinaci s výstupy projektu KPÚ. Stávající funkční, resp. částečně funkční prvky ÚSES nejsou navrhovány jako VPO (nenesou nároky na zásadní změnu způsobu využívání ploch, vyžadující použití institutu VPS a VPO). Z.7.3 Vymezení staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Nejsou v podmínkách obce Mutěnice navrhovány. Z.7.4 Vymezení ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Nejsou v podmínkách obce Mutěnice navrhovány, ze zpracování ÚP nevyplynuly a nejsou známé potřeby. *** Z.8. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) pro které lze uplatnit předkupní právo Předkupní právo nebylo vymezeno, není to v podmínkách obce účelné. Z.9. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Kompenzační opatření redukovala návrh zastavitelných ploch podle výsledků spolpráce s řešitelem posouzení vliv ÚP Mutěnice na životní prostředí a URU. * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 61

Z.10. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jejich prověření Z.10. 1. Plochy vymezené jako územní rezervy: Z.10.2.1 Rezerva pro bydlení: lokalita ozn. A3 C3

plocha ha 17,8 7,5

odůvodnění vymezení dlouhodobá ochrana potenciálu pro rozvoj bydlení dlouhodobá ochrana potenciálu pro rozvoj bydlení

Z.10.2.2 Rezerva pro smíšenou obytnou: lokalita ozn. L

plocha ha 1,8

odůvodnění vymezení ochrana potenciálu místa, umožňujícího rozvoj nezátěžových funkcí

Z.10.2.3 Rezerva pro technickou infrastrukturu: lokalita ozn. Q

plocha ha 70

odůvodnění vymezení potřeba zajištění ploch pro možnost řešení regionální koncepce nakládání s odpady

Z.10.2 Koridory územních rezerv Vymezení koridorů územních rezerv není v ÚP Mutěnice účelné, nejsou známy požadavky. Z.11. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Vymezení není v podmínkách ÚP Mutěnice účelné. Z.12. Vymezení ploch a koridorů ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování (a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti) Z.12.1 plochy plocha - označení B* D1, D2 * E1, E2 * F1, F2 V2 S2 K1, K2

odůvodnění a cíle územní studie lokalitu lze organizovat a dopravně obsloužit variantně s ohledem na zvolený rozsah a etapizaci; ze zvolené stopy vychází možnosti parcelace lokalitu je třeba dopravně obsloužit ve společné výchozí koncepci, významné je prověřit podrobně nájezd do lokality od ul. Malá Strana a lok. Zemeňák (lok. K1, K2); ze zvoleného způsobu obsluhy lokalit vychází možnosti parcelace; v rámci US je možné stanovit etapizaci zásadní je koordinovaný postup s řešením dopravní obslužnosti - dopravní prostupnosti od lok. Zemeňák (lok. K1, K2) k ul. Prostřednice; v rámci US je možné stanovit etapizaci prověření koncepce využití prostoru, - lze variantně využít, je třeba prověřit dopravní a technickou obslužnost, regulativy a stanovit způsob parcelace a vymezení uliční fronty potřeba prověření využití lokality s ohledem na pohledově exponovanou polohu, potřeba harmonického uspořádání poměrně rozsáhlou plochu ve strategické poloze lze využít organizačně různým způsobem, vhodné je prověřit ve variantách rámci nařízené územní studie je nezbytné prověřit potenciál využití - nejlépe v koncepčních variantách prověřit funkční členění plochy, uspořádání a formu koordinovat resp. harmonizovat se stávajícími i navrhovanými obytnými plochami, lokalita má významný potenciál polohový a funkční ve vztahu k centrální obytné zóně sídla; regulovat je vhodné zastavitelnost plochy a kapacity(objemové regulace) navrhovaných zařízení pro dílčí funkční využití v přípustném spektru podle systému regulativů


stránka č. 62 plocha - označení

odůvodnění a cíle územní studie lokalita na vjezdu do širšího prostoru obce v kontaktu se zónou vinných bůd má pohledově i funkčně reprezentativní význam; koordinovat a regulovat je vhodné funkční využití a zastavitelnost dílčích ploch, prověřit kapacity (objemové regulace) navrhovaných zařízení pro dílčí funkční využití v přípustném spektru podle systému regulativů veřejná pro obec reprezentativní prostor; nezbytné je prověřit a koordinovat komplexní řešení dopravní prostranství návsi a technické obsluhy a zeleně při kompozici zeleně návsi, prověřit rozsah dílčích ploch i podle výkr. 1a urbanisticko-architektonickou formu s cílem zachování hodnot pro obec významného komunikačního a společenského prostoru v interakci k okolním funkčním plochám; doporučujeme zvážit prověření v koncepčních variantách R6

* - požadováno je vymezení veřejných prostranství ve smyslu požadavku §7 odst.2.vyhl. č. 501/2006 Sb.v platném znění. Odůvodnění lhůty pro pořízení studie Územní studie jsou nařízeny z důvodu nezbytnosti prověření urbanistické koncepce využití ploch, podmínek jejich urbanizace. Potřeba se v době platnosti územního plánu (s vymezenou urbanistickou koncepcí, vymezující podstatu) časem nemění, při stanovení pevné lhůty by marným uplynutím této lhůty byly vytvořeny podmínky pro libovůli v nakládání s dotčeným územím s potenciální hrozbou vzniku nevratných změn v území, resp. škod na hodnotách území, pro nějž byla podmínka prověření územní studií stanovena s dalšími možnými negativními dopady (interakcemi) do okolních ploch, resp. celého správního území obce. Z.12.2 koridory Vymezení koridorů není v podmínkách řešení území účelné. *** Z.13. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č.9 vyhl. č. 500/2006 Sb V podmínkách Mutěnic nejsou vymezovány, nenachází se zde plochy, které by bylo nezbytné řešit regulačním plánem, při uplatňování urbanistické koncepce a systému regulativů je to nadbytečné s ohledem na charakter obce a jejích prostorů. *** Z.14. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Etapizace z pohledu ÚP jako celku není v podmínkách obce a v navrženém uspořádání návrhových ploch účelná, vlastnictví ploch a jejich rozsah to z pozice návrhu ÚP a hospodárnosti v území nevyžaduje. Potřeba návrhu etapizace bude, nebo může být výsledkem prověření ploch s nařízenou územní studií - viz kap. č. 12, zejména u ploch B, D1, D2, E1, E2, F1, F2, S2, K2 *** Z.15. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Z.15.1 Územní plán obce Mutěnice vymezuje stavby, pro které může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt: název - stavba, soubor staveb objekt a blok kostela lokalita J na návsi – blok po staré škole areál lokalit K1, K2

odůvodnění vymezení, poznámka dominanta obce a prostoru, kulturní památka s OP, významný reprezentativní prostor sídla urbanisticky a architektonicky cenný prostor obce spoluurčuje a spoluvytváří hodnoty sídla urbanisticky a architektonicky cenný prostor obce spoluurčuje a spoluvytváří hodnoty sídla


stránka č. 63 název - stavba, soubor staveb blok zástavby, ohraničený katolickým domem, blokem Radnice, ulicí Tržní a nákupním střediskem rozhledna v lokalitě VY3 Vyšicko sportovně-rekreační areál lok. S1 Lokalita S2 hřbitov, lok. H1 a H2 s příslušenstvím stavby občanské a veřejné vybavenosti, orientované do veřejných prostranství s regulativem „DTP“ rozhledny (v případě realizace podle kapitoly č. 6) vinařské dvory ve volné krajině nebo v zóně vinných sklepů

odůvodnění vymezení, poznámka urbanisticky a architektonicky cenný prostor obce spoluurčuje a spoluvytváří hodnoty sídla dominanta krajiny, spoluurčující krajinný ráz; doporučujeme veřejnou architektonickou soutěž pro nalezení kvalitního řešení významný reprezentativní prostor sídla urbanisticky a architektonicky cenný prostor obce spoluurčuje a spoluvytváří hodnoty sídla významné a reprezentativní prostory sídla ovládají místo dotčen je významný reprezentativní prostor sídla prvek může ovládat místo a krajinu s dopady na hodnoty území prvek ovládá místo, resp.krajinu

Z.15.2 Územní plán vymezuje urbanisticky cenné prostory: označení I

název, popis prostoru celek tvořený centrální obytnou zónou s blokem návsi a blokem při ul. Slovácké

II III

blok s areálem kostela, fary a hřbitovů U Trojice – urbanistický celek s drobnou strukturou zástavby

IV

Mutěnické búdy – jádrová část

odůvodnění vymezení, poznámka historická stopa táhlé návsi ve směru J-S včetně křižovatky silnic a pokračování k železničnímu přejezdu; významný urbanistický prostor, reprezentující sídlo; hlavní osy centra obce, lemované domy v tradičním sevřeném uspořádání, historicky významný urbanistický prostor, reprezentující sídlo urbanisticky cenný prostor obce, nesoucí rázovitý charakter, drobné měřítko zástavby a potenciálně velké tradiční obytné hodnoty; urbanisticky, historicky a architektonicky cenný prostor obce, významný vinařský, společenský a reprezentativní prostor obce;

charakteristika, předmět zájmu obce, doporučení ad I : respektovat urbanistickou stopu, funkční priority, zástavbový rytmus a řád, zachovat historickou stopu průčelí staveb v plochách s umístěním hlavního objemu v uliční stavební čáře, zachování maximální výškové hladiny staveb, v harmonickém kontextu s celkem i okolím, omezení hmotových dominant, regulace prostoru cizorodého tvarosloví a zásahů záporným způsobem měnící hodnoty prostoru. Parková úprava volných ploch, nezvyšovat podíl zpevněných ploch. Komponovat zeleň veřejných prostranství. Tento celek je nutno pojímat v jednotě a zachovat tradiční prostorově architektonický ráz. Významný je z tohoto hlediska špalíček domů v JV-cípu návsi u potoka, který spoluvytváří ráz zástavby tohoto pro obec významného reprezentativního prostoru. Jedná se o historickou jádrovou část sídla s plochami občanské vybaveností. Tvořena je zástavbou se zachovalou urbanistickou stopou i tvaroslovím části staveb. Tyto atributy je vhodné při rekonstrukci nebo dostavbách respektovat. Smyslem vymezení je ochrana rázu zástavby obce a zachování charakteru rázovitých, pro obraz sídla významných staveb, resp. jejich charakteru při rekonstrukcích nebo náhradách. Pro využití a úpravu prostoru doporučujeme zpracovat podrobnou urbanisticko-architektonickou a sadovnickou dokumentaci řešící organizaci ploch, drobnou architekturu, technické prvky a ozelenění. ad II : kostel sv. Kateřiny, památkově chráněný objekt, tvoří výraznou dominantu obce, kterou je nutno plně respektovat. Ochranné pásmo památky, které je vyhlášeno, reguluje zástavbu a stavební úpravy v prostoru. Nedílnou součástí tohoto prostoru je jednak přístupová trasa od návsi, lemovaná přízemními domy v tradičních proporcích, s prostorem u křížku s lípou i strmá ulička se sklepy (Vincence Bednáře), vedoucí podél kostela do ulice Farní ke hřbitovu. Tento celek je nutno pojímat v jednotě a zachovat tradiční prostorově - architektonický ráz. Doporučujeme regulovat zásahy záporným způsobem měnící hodnoty prostoru. Komponovat zeleň veřejných prostranství. ad III : zachovat zástavbový rytmus a řád; doporučujeme zde provést citlivou obnovu obytných ploch, tzn. individuálně projektované domky, atypické, v převážně sevřené formě zástavby, * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 64

respektující urbanistickou strukturu, půdorysu do "L", přízemní s možným obytným podkrovím, sedlovými střechami, osazenými do terénu tak, aby vstupní podlaží bylo max. 80 cm nad původním terénem po celém obvodu stavby; zachovat prostupnost alespoň pro pěší je podmínkou pro zachování charakteru zástavby a rázovitých obytných hodnot. ad IV : zachovat zástavbový rytmus a řád, funkční náplň dílčích ploch (mimo bydlení) bydlení nerozvíjet, ale utlumit a transformovat v souladu s podmínkami kap. 6 ÚP, doporučujeme zde provést podle potřeb citlivou obnovu, tzn. individuálně projektované objekty, atypické, v převážně sevřené formě zástavby, respektující urbanistickou strukturu, přízemní s možným obytným podkrovím, sedlovými střechami; zachování prostupnosti je podmínkou pro zachování charakteru zástavby a rázovitých hodnot. Navržená Opatření pro změny v území: jsou koncipována s cílem ochrany výše uvedených atributů a hodnot. 15.3 Územní plán vymezuje urbanisticky cenné prostory krajiny označení V

název, popis prostoru Krajinný celek vinohradnické smíšené malovýrobní zóny Zárybnické - Přední hora - Zadní hora—Platové – Okrouhlické a Zárybnické

VI

Krajinný celek vinohradnické smíšené malovýrobní zóny Dubňanská hora – Nové – Díly na Vyšicku

VII

Krajinný celek Úlehle - Čejčsko

VIII

Krajinný celek Zbrodsko

IX

Krajinný celek Hraničky

odůvodnění vymezení, poznámka krajina vytváří opticky působivou pestrou krajinářskou kulisu zázemí obce nad rozsáhlými plochami a nklávami malovýrobních vinných sklepů s tradiční funkcí malovýrobního zemědělského hospodaření, doplněnou drobnými hospodářskými přístřešky; spoluvytváří jedinečný ráz obce krajina vytváří opticky působivou pestrou krajinářskou kulisu s tradiční funkcí malovýrobního zemědělského hospodaření, doplněnou drobnými hospodářskými přístřešky nad rozsáhlou enklávou malovýrobních vinných sklepů ; spoluvytváří jedinečný ráz této části rajiny širšího zázemí obce, morfologicky a funkčně pestré území rozsáhlého terenního zlomu s chráněnými plochami NATURA 2000; krajinářsky působivý celek, podporující hodnoty území Jedinečná rybniční soustava v nivě Kyjovky s vysokými hodnotami vodohospodářskou, krajinářskou a ekologickou; atraktivní přírodní zázemí sídla; doklad tradičního rybničního hospodářského celku s důmyslnou regulací průtoků jedinečný geomorfologický útvar s pestrou strukturou malovýrobního zemědělského hospodaření v zázemí obce; krajinářsko-esteticky a ekologicky významná krajinná enkláva- zčásti znehodnocena skládkou PDO

Opatření pro změny v území: jsou koncipována s cílem ochrany výše uvedených atributů a hodnot. *** IIA/2 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Ze statistických demografických tendencí, předpokladů a podkladů samosprávy vyplývá potřeba zajištění nových ploch pro rozšíření obytné zástavby obce. Rozbor je proveden v kapitole č. Z.2.3 části II/6 Odůvodnění ÚP Mutěnice. Vnitřní rezervy jsou prakticky vyčerpány, průběžně probíhá přestavba a rekonstrukce ve stávajících plochách. Stávající zastavěné území sídla je tvořeno dvěma vzájemně propojenými obytnými enklávami, geograficky oddělenými širší mělkou nivou Mutěnického potoka, kterou je vedena lokální železniční trať: – jižní, dominantní, s centrální obytnou zónou, přehledně uspořádanými uličními frontami, an které se organicky nabalovaly novější ulicovky a většinou obslužných funkcí * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 65

(kostel, hřbitov, občanská vybavenost, radnice); severní část je tvořena původně převážně domkářskou zástavbou drobnější struktury a měřítka, doplněnou o pozdější ulice na okraji, prorůstá západním směrem do rozsáhlé enklávy malovýrobních vinných sklepů, rozvíjející se nad železničním tělesem a cestou západním směrem. Obě tyto enklávy jsou propojeny obytným koridorem podél silnice, ke kterému byly vývojem paralelně dostavěny další ulice. V nivě Mutěnického potoka severně nad jižní obytnou částí sídla se nacházejí původní zemědělská střediska, postupně se transformující do smíšených funkcí, které následně funkčně a provozně zlepšují podmínky a hodnoty obytného prostředí sídla. V tomto prostoru, spojujícím jižní a severní obytnou enklávu jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj sídle mimo expanzi do volné krajiny. V minulosti prověřované rezervy pro bydlení, rozvíjející jižní část sídla o potenciálně vhodné plochy byly postupně změnami ÚPN SÚ převedeny do ploch návrhových, jejich využití je však vzhledem k majetkové rozdrobené struktuře problematické, přestože obec má zpracované koncepční dokumenty a plochy dlouhodobě připravuje. ***

II.A/3 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení (vyhl. 500, příloha 7 části II. bod c) Koridor dvojitého vedení VVN k propojení rozvoden Rohatec a Čejč, vyplývajících z vydané PÚR ČR. ***

II.A/4 Vyhodnocení vlivů předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) 1. ZPF, VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÝCH ZÁBORŮ Základní informaci o záměrech záborů ZPF umožňuje vymezení BPEJ (bonitované půdněekologické jednotky). Výpočet konkrétních případných odvodů je pak nutno provést podle skutečně zabírané plochy a příslušné BPEJ. Následující přehled půd a vyhodnocení POTENCIÁLNÍCH záborů ZPF je zpracován dle Metodického pokynu odboru Ochrany lesa a půdy Min. ŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, ve znění zák. ČNR č. 10/1993 Sb. Nově vymezuje třídy ochrany zemědělské půdy vyhláška č. 48/2011 Sb. ze dne 22.února 2011. CENA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY PODLE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ (tato cena se využívá např. pro výpočet daně z nemovitostí) Zdroj: http://www.farmy.cz/cena-pudy/ Katastrální území Mutěnice

Okres Hodonín

Kód ČSÚ 700444

Cena pro rok 2012 až 2013 8,60 Kč/m²


stránka č. 66

PŘEHLED LOKALIT, NAVRŽENÝCH PRO ZÁSTAVBU (URBANIZACI) označení odpovídá zákresu ve výkrese vyhodnocení potenciálních záborů ZPF v měř. 1 : 5 000 (č. 2c) VYZNAČENY A VYHODNOCENY JSOU PLOCHY obvykle od 0,1 ha č. lok.

způsob využití dle vyhl.č.501 / ID lokality v ÚP

zábor celk. (ha)

bydlení / A1 bydlení / A2 bydlení / B bydlení / C1 bydlení / C2 bydlení / D1 bydlení / D2 bydlení / E1 bydlení / E2 bydlení / F1 bydlení / F2 bydlení / V2 bydlení / G

zrušena bydlení / V3 ∑ bydlení §4

zábor ZPF podle jednotlivých kultur *

zábor ZPF dle tříd ochrany

(ha)

(ha)

investice do půdy (ha)

v ÚPN SÚ vyhodnoc zábor

ano ano ano ano ano část - 70% ano ne ne ano ano ano – 58% ano/nemá BPEJ ne -

orná

chme

vin

zahr

sady

TT P

I.

II.

III.

IV.

V.

6,5 0,2 11,6 0,5 0,2 3,2 0,9 3,8 4,0 3,3 0,4 1,2 0,1

6,5 0,1 10,3 0,5 0,2 3,2 0,3 3,2 4,0 3,3 0,4 0 0,05

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0,5 0 0 0 0 0,2 0 0 0 1,2 0

0 0,1 0,9 0 0 0 0,6 0,4 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0,4 0,4 0 0 0 0 0 0

3,7 0,2 7,1 0 0 2,5 0 2,6 0,5 0 0 0 0

2,8 0 0 0,5 0 0,3 0,3 1,2 3,5 0,5 0,1 0 0

0 0 4,5 0 0,2 0 0,2 0 0 2,8 0,3 1,2 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

14 15

0 0,1 36

0 0 -

0 0 -

0 0,1 -

0 0 -

0 0 -

0 0 -

0 0 -

0 0 -

0 0 -

0 0,1 -

0 0 -

0 0 -

16

smíš.obyt / E3 17 smíš.obyt / U4 ∑ smíš. obyt. §8

1,2

1,2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,7

0,7

0

0

0

0

0

0

0

0,7

0

0

0

ano/nemá BPEJ ano

1,9

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

18

občanská vybav./ / R6 občanská 19 vybav./ H1 občanská 20 vybav./ / H2 sport, 21 rekreace/ S2 ∑ občanská vybavenost §6 vypuštěno 22 vypuštěno 23 vypuštěno 24 ∑ rekreace, sport §5

1,4

0

0

1,2

0

0

0

0

0

0,4

1,0

0

0

ano 80%

0,1

0

0

0

0,1

0

0

0

0,1

0

0

0

0

ano

0,5

0,5

0

0

0

0

0

0

0,5

0

0

0

0

ne

2,6

2,1

0

0

0

0

0

1,9

0

0

0

0,7

0

ano

4,6 * 0 0 0 0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

0 0 0 -

-

25 vinné sklepy /

0,5

0,4

0

0,1

0

0

0

0

0

0

0,4

0,1

0

ne

26

0,2

0,1

0

0,1

0

0

0

0

0

0

0,2

0

0

ne

0,9

0,3

0

0,6

0

0

0

0

0

0

0,6

0,3

0

ano

0,8

0,3

0

0,5

0

0

0

0

0

0

0

0,8

0

ano

1,1

0,6

0

0,5

0

0

0

0

0

0

0,55

0,55

0

ne **

0,8

0,8

0

0

0

0

0

0

0

0,8

0

0

0

ne **

2,2

2,2

0

0

0

0

0

0

0

1

1,2

0

0

ne **

0,1

0,1

0

0

0

0

0

0

0

0,1

0

0

0

ne

0,1

0,1

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1

0

0

ne

0,3

0,3

0

0

0

0

0

0

0,3

0

0

0

0

ne **

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

27 28 29 30 31 32 33 34

MH1 vinné sklepy / MH2 vinné sklepy / R1 vinné sklepy / R2 vinné sklepy / R3 vinné sklepy / R4 vinné sklepy / R5 vinařský dvůr / T2 vinné sklepy / DH1 vinné sklepy / DH2


stránka č. 67 č. lok.

způsob využití dle vyhl.č.501 / ID lokality v ÚP

35 vinné sklepy /

DH3 36 vinné sklepy / DH4 37 vinné sklepy / DH5 ∑ vinné sklepy §5

38

výroba / U5 §11 smíš. 39 výroba / M3 smíš. 40 výroba / M4 41 smíš.výroba / U2a 42 smíš.výroba / U3a ∑ smíšená výroba §12 43 tech. infrastr/ W2 - §10

zábor celk. (ha)

zábor ZPF podle jednotlivých kultur *

zábor ZPF dle tříd ochrany

(ha)

(ha)

investice do půdy (ha)

v ÚPN SÚ vyhodnoc zábor

orná

chme

vin

zahr

sady

TT P

I.

II.

III.

IV.

V.

0,2

0,2

0

0

0

0

0

0

0,1

0

0,1

0

0

ne **

0,1

0,1

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1

0

0

ne **

0,1

0,1

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1

0

0

ne **

0,4

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1,7

1,7

0

0

0

0

0

0

0

0,3

1,4

0

0

ano

6,2

6,2

0

0

0

0

0

1

2,5

1,4

0

1,3

0

ano

0,3

0,3

0

0

0

0

0

0,1

0,2

0

0

0

0

ne

0,3

0,3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,3

0

ne

0,5

0,5

0

0

0

0

0

0,4

0

0

0

0,1

0

ne

9

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,3

0

0

0

0

0

0,3

0

0

0

0,15

0,15

0

ne

** - plochy byly v ÚPN SÚ vedeny jako plochy zóny malovýrobních vinných sklepů, avšak nebylo zde vymezováno zastavěné území, metodicky nebylo požadováno (mimo souvisle zast. území obce) * - podíl ploch může být informativní podle evidence CUZK, nemusí odpovídat faktickému stavu využití – viz zdůvodnění ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU Návrh jednotlivých ploch vychází z urbanistické koncepce a prostorově - funkčních možností rozvoje obce. V podmínkách obce Mutěnice jsou možnosti rozvoje urbanizace uvnitř obvodu urbanizovaného území - existují možnosti zahuštění stávající zástavby na úkor zahrad a v „prolukách“, popř. možnosti rekonstrukce stávajících zastavěných ploch. Návrh z větší části reflektuje návrhy rozvoje z planého ÚPNSÚ a jeho Změn č. 1 a 2a. Urbanistická koncepce sleduje cíl rozvoje funkčních struktur zastavitelných ploch v návaznosti na stávající urbanizované plochy s omezením expanze do volné krajiny. Grafický zákres potenciálních záborů ZPF dle návrhu ÚP je obsahem výkresové přílohy č. 2c této dokumentace. Zakresleny a vyhodnoceny jsou plochy obvykle od 0,1 ha výše.

Lokalita č. 1 - plocha je dlouhodobě sledovanou rozvojovou plochou v souladu s ÚPN SÚ, součástí jehož návrhu je; lokalita organicky navazuje na stávající struktury urbanizovaného území obce, je nejdostupnější rozvojovou plochou pro obytné funkce. Lze zde umísit obytné domy v organizačně a funkčně příznivé poloze. Vymezení plochy nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF - v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, hospodárně nakládá s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami. Lokalita č. 2 - plocha je dlouhodobě sledovanou rozvojovou plochou v souladu s ÚPN SÚ, je součástí prostorového celku s lokalitou č. 1. Vymezení plochy nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, hospodárně nakládá s územím obce. Lokalita č. 3 – plocha je dlouhodobě sledovanou rozvojovou plochou v souladu s ÚPN SÚ, je nejrozsáhlejší rozvojovou plochou pro individuální bydlení, vymezenou Změnou č. 2a ÚPN SÚ z rezervní plochy, lokalita organicky navazuje na stávající struktury urbanizovaného území obce, lokalizována je v zahradách za stabilizovanými obytnými plochami. Lze zde umísit obytné domy v organizačně a funkčně příznivé poloze. Vymezení plochy nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF – v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, hospodárně nakládá s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami. Část plochy urbanizovat nelze, zasahuje sem BP VVTL plynovodu. Zastavitelnost je podmíněna prověřením územní studií, která organizačně nastaví funkční a urbanistické vztahy. Lokality č. 4 a 5 – tvoří dosud nezastavěné menší části rozvojové obytné plochy, která je v souladu s ÚPN SÚ z převážné části realizována, v podstatě se jedná o dostavbu urbanistických proluk v oboustranné zástavbě * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 68

ulice Díly. Vymezení plochy nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF – v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, hospodárně nakládá s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami. Lokality č. 6 a 7 – plochy jsou dlouhodobě sledovanými rozvojovými plochami, nacházejÍcími se mezi urbanizovanými plochami, kterými jsou obklopeny. Vymezení je převarto z ÚPN SÚ, lokalita organicky navazuje na stávající struktury urbanizovaného území obce, lokalizována je v zahradách za stabilizovanými obytnými plochami. Vymezení ploch nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF – v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, hospodárně je nakládáno s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami. Zastavitelnost je podmíněna prověřením společnou územní studií, která organizačně nastaví funkční a urbanistické vztahy. Lokality č. 8 a 9 – sledují záměr urbanizace ploch, obkopených stabilizovanými urbanistickými strukturami v návaznosti na centrální část obce, využívají ploch zahrad za stávajícími frontami bydlení a středisky smíšené výroby; lokality organicky navazují na stávající struktury urbanizovaného území obce. Vymezení ploch nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF - v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, návrh takto hospodárně nakládá s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o specifický koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami v prostoru. Zastavitelnost je podmíněna prověřením společnou územní studií, která organizačně nastaví funkční a urbanistické vztahy a zváží potřebu vymezení etapizace využití k zástavbě. Lokality č. 10 a 11 – jsou rozvojovými plochami pro bydlení, vymezenými Změnou č. 2a ÚPN SÚ; lokality organicky navazují na stávající struktury urbanizovaného území obce. Vymezení ploch nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF. Jedná se o koncepční záměr soukromých investorů, podporovaný komplexními podmínkami v prostoru, zastavitelnost je podmíněna prověřením záměru společnou územní studií. (řešení organizace lokalit, popř. vymezení etapizace). Lokalita č. 12 – navazuje na stávající urbanizované plochy, je ve frontě protilehlé stávající zástavbě v ulici U Obory, tvořena je vinohrady. Jedná se o zájem soukromého investora Zastavitelnost je podmíněna prověřením organizace území územní studií, která prověří účelné využití lokality. Prostorově, dopravně i technicky je plocha dostupná. Vymezením plochy nedochází k narušení organizace a obhospodařování zem. půdy. Lokalita č. 13 – navazuje na stávající urbanizované plochy, v souvislé frontě stávající zástavby v ulici Pelcovy, tvořena je z převážné části kulturou „ostatní“. Prostorově, dopravně i technicky je plocha dostupná. Vymezením této prostorově izolované plochy nedochází k narušení organizace a obhospodařování zem. půdy. Lokalita č. 15 – jedná se o izolovaný individuální zájem na výstavbě samoty v izolované poloze ve vinohradech v zázemí obce. Poznámka k obytným plochám: tento ÚP navrhuje nové plochy pro bydlení nad návrh ÚPN SÚ ve velmi omezeném rozsahu, převážně sledujícím záměr urbanizace ploch, obklopených stabilizovanými urbanizovanými strukturami v poloze mimo volnou krajinu,. Nově je systémem regulativů progresivněji umožněno prověření funkčně a organizačně účelného využití (nástroj územních studií). Lokalita č. 16 – plocha je pro návrh urbanizace jako zastavitelná převzata z ÚPN SÚ, změněna je funkční náplň v souladu s urbanistickou koncepcí a koncepčním záměrem urbanizace „vnitřních ploch“ sevřených sídelní strukturou (plochy záborů č. 6, 7, 8 a 9), její původní návrh pro výrobní aktivity je v souladu s urbanizační strategií změněna na smíšenou obytnou, tvořící přechod od zóny obytné ke smíšené výrobní. Využívá ploch zahrad za stávajícími frontami bydlení a středisky smíšené výroby; lokalita organicky navazuje na stávající struktury urbanizovaného území obce. Vymezení ploch nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF - v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, návrh takto hospodárně nakládá s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o specifický koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami v prostoru. Lokalita č. 17 – plocha je převzata z ÚPN SÚ, tvoří přechodovou plochu od ploch bydlení k výrobním v úzkém pásu při komunikaci k nádraží. Je dostupná, urbanisticky a organizačně začleněná, neohrožuje obhospodařování přilehlých intenzivních ploch ZPF. Lokalita č. 18 – plocha je rozvojovou plochou pro občanskou vybavenost, vymezenou v ÚPN SÚ (zčásti je nezemědělsky a přechodně využívána, vinice zde není vysázena, jsou zde lada); lokalita je ve strategické poloze před vjezdem do zóny vinných sklepů u dopravního uzlu, organicky navazuje na stávající krajinně * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 69

a urbanistické struktury. Vymezení plochy nenarušuje organizaci a využívání okolních ploch ZPF – je od nich geograficky oddělena, hospodárně nakládá s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami v prostoru. Lokalita č. 19 – plocha je drobnou rozvojovou plochou pro občanskou vybavenost, vymezenou v ÚPN SÚ, přiléhá ke hřbitovu. je tvořena zahradou při indiv. bydlení. hospodárně nakládá s územím obce, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o specifický záměr, podporovaný komplexními podmínkami v prostoru. Lokalita č. 20 – plocha je určena výhradně pro parkoviště pro potřebu hřbitova; v dosažitelné docházkové vzdálenosti není k dispozici jiná vhodná plocha. Poznámka k plochám občanské vybavenosti: tento ÚP navrhuje nové rozvojové plochy pouze pro zajištění parkování u hřbitova, ostatní jsou převzaty z platného ÚPN SÚ. Lokalita č. 21 – byla převzata z platného ÚPN SÚ – jeho změny č. 2a. Umožňuje rozvoj rekreace; navazuje na stabilizovanou zónu rekreační a vinných sklepů. Je to jediná návrhová plocha pro rozvoj veřejné rekreace, prostorově a funkčně navazuje na stávající funkční struktury, nenarušuje organizaci a obhospodařování ZPF. Zemědělsky je plocha využívána velmi sporadicky. Lokalita je ve výhodné poloze, zabezpečuje podmínky harmonický vývoj v logických souvislostech, její vymezení odpovídá možnostem území, nemá vhodnou jinou alternativu - srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami v prostoru. Lokality č. 22 až 24 – vypuštěny v prŮběhu návrhu a posuzování na ŽP Lokality č. 25 a 26 - jsou vymezeny v souladu s dlouhodobě sledovanou urbanistickou koncepcí, navazují na stávající struktury malovýrobních vinných sklepů v lokalitě Mutěnická Hora, v lokalitě č. 25 se v rozptylu již objekty vinných sklepů vyskytují. Dopravní dostupnost je ze stávajících komunikací areálu, technické sítě jsou v dosahu. Vymezení umožňuje nevýrazné rozšíření specifické zástavby, vázané na drobné struktury malovýrobního vinohradnictví a vinařství, které váže specifické formy rekreace a vázané formy kultury a tradic. Nenarušuje celistvost a systém obhospodařování přilehlých drobných vinohradů. Předpokládaný zábor bude i při plném využití (které není ve střednědobém horizontu reálné) max 50% uvedené rozlohy vymezených zastavitelných ploch s ohledem na charakter využití. Lokality č. 27 a 28 - jsou vymezeny v souladu s dlouhodobě sledovanou urbanistickou koncepcí, převzaty jsou z platného ÚPN SÚ, jeho změny č. 1, navazují na stávající struktury malovýrobních vinných sklepů v lokalitě formou oboustranné zástavby podél historické stávající účelové komunikace a polní cesty. V lokalitách se jednotlivě již objekty vinných sklepů vyskytují. Technické sítě jsou v dosahu. Vymezení umožňuje nevýrazné rozšíření specifické zástavby, vázané na drobné struktury malovýrobního vinohradnictví a vinařství, které váže specifické formy rekreace a vázané formy kultury a tradic. Nenarušuje celistvost a systém obhospodařování přilehlých drobných vinohradů. Předpokládaný zábor bude i při plném využití (které není ve střednědobém horizontu reálné) max 50% uvedené rozlohy vymezených zastavitelných ploch s ohledem na charakter využití. Lokality č. 29 a 31 - jsou vymezeny v souladu s dlouhodobě sledovanou urbanistickou koncepcí, převzaty jsou z platného ÚPN SÚ, navazují na stávající struktury malovýrobních vinných sklepů v prostoru nad účelovou komunikací při železniční trati formou jednostranné rozptýlené individuální zástavby. V lokalitách se jednotlivě již objekty vinných sklepů vyskytují. Technické sítě jsou v dosahu. Vymezení umožňuje doplnění specifické zástavby, vázané na drobné struktury malovýrobního vinohradnictví a vinařství, které váže specifické formy rekreace a vázané formy kultury a tradic. Nenarušuje celistvost a systém obhospodařování přilehlých drobných vinohradů. Předpokládaný zábor bude i při plném využití (které není ve střednědobém horizontu reálné) max 50% uvedené rozlohy vymezených zastavitelných ploch s ohledem na charakter využití. Lokalita č. 30 – je jako návrhová plocha převzata z platného ÚPN SÚ, jeho změny č. 2a, je součástí stávající zóny vinných sklepů v lokalitě Platové, je tvořena "prolukou" v urbanistické ose od přejezdu (lokalita č. 18) k Mutěnickým búdám. Dopravní dostupnost je ze stávajících polních cest a páteřní účelové komunikace, technické sítě jsou v dosahu. Je vhodnou lokalitou pro výstavbu malovýrobních vinných sklepů, pop. vinařského dvora. Vymezení podporuje malovýrobní vinohradnictví, vázanou kulturu a tradice. Nenarušuje celistvost a systém obhospodařování přilehlých drobných vinohradů. Lokalita č. 32 – navazuje na zastavěnou plochu (zemědělská stavba) ve vinohradnické trati Úlehle, potenciál místa umožňuje realizaci vinařského dvora formou rozšíření stávající zastavěné plochy. Jedná se o specifickou formu hospodářského dvora v neurbanizované krajině. Dopravní dostupnost je ze stávajících účelové * ÚP MUTĚNICE - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM *

stránka č. 70

komunikace, technické sítě jsou v dosahu. Vymezení podporuje vinohradnictví. Nenarušuje celistvost a systém obhospodařování přilehlých vinohradů. Lokality č. 33 až 37 - jsou vymezeny v souladu s dlouhodobě sledovanou urbanistickou koncepcí, převzaty jsou z platného ÚPN SÚ, navazují na stávající struktury malovýrobních vinných sklepů v při páteřní účelové komunikací formou doplnění „proluk“ stávající rozptýlené individuální zástavby malovýrobních vinných sklepů. V lokalitách se jednotlivě již objekty vinných sklepů vyskytují. Vymezení umožňuje doplnění specifické zástavby, vázané na drobné struktury malovýrobního vinohradnictví a vinařství, které váže specifické formy rekreace a vázané formy kultury a tradic. Nenarušuje celistvost a systém obhospodařování přilehlých drobných vinohradů. Předpokládaný zábor bude i při plném využití (které není ve střednědobém horizontu reálné) max 50% uvedené rozlohy vymezených zastavitelných ploch s ohledem na charakter využití. Poznámka k plochám vinných sklepů: tento ÚP nenavrhuje nové rozvojové plochy, umožňuje doplnění, resp. zahuštění stávajících struktur zóny, jsou převzaty převážně z platného ÚPN SÚ. Lokalita č. 38 – je převzata z ÚPN SÚ, nachází se ve strategické poloze u nádraží. Návrhová plocha se nachází mimo přímý kontakt s obytnými plochami obce. Lokalita je v BP dálkovodu, je vhodná zejména pro dopravně.manipulační a skladové využití v souladu s potenciálem místa – dopravního uzlu, jiná alternativa není dosažitelná a logická. Lokalita č. 39 – je převzata z ÚPN SÚ je lokalizována na základě dlouhodobého záměru, nachází se ve strategické poloze, rozšiřuje stávající plochy výrobního charakteru, zčásti je takto využita. Návrhová plocha se nachází mimo přímý kontakt s obytnými plochami obce u páteřní účelové komunikace, vhodně rozvíjí potenciál místa, respektuje funkční zonaci. Určena je zejména pro nezatěžující formy výroby a skladování a obslužné funkce. Lokalita č. 40 – je tvořena drobnou enklávou, navazující na stávající plochy výrobního charakteru, plocha není zemědělsky využívána, je terenně oddělena od ostatních ploch ZPF, navazujících V-směrem. Nachází se ve strategické poloze, rozšiřuje stávající plochy výrobního charakteru, je využívána jako manipulační plocha. Návrhová plocha se nachází mimo přímý kontakt s obytnými plochami obce u páteřní účelové komunikace, vhodně rozvíjí potenciál místa, respektuje funkční zonaci. Určena je zejména pro nezatěžující formy výroby a skladování a obslužné funkce. Lokality č. 41 a 42 – jsou tvořeny drobnými enklávami, navazujícími na stávající plochy výrobního charakteru, plochy nejsou zemědělsky využívány, jsou terenně odděleny od ostatních ploch ZPF, navazujících V-směrem. Nacházejí se ve strategické poloze, rozšiřují stávající plochy výrobního charakteru, jsou využívány jako manipulační plochy. Plochy se nacházení v BP dálkovodu, možnosti jejich využití jsou limitovány; vymezeny jsou na základě záměrů konkrétních investorů, jejichž areály rozšiřují. Lokalita č. 43 – je určena pro potřebu rozšíření obecní ČOV, na kterou přímo navazuje, plocha je zemědělsky extenzivně využívána. Vymezení nenarušuje celistvost a systém obhospodařování přilehlých ploch zemědělské půdy.

*** 2. PUPFL - VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÝCH ZÁBORŮ Zábory PUPFL nejsou ÚP Mutěnice navrhovány. ***


DÍL A ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ PROJEKTANTEM

Recommend Documents