Územní plán Kosova Hora B. Odůvodnění – svazek II 02/2016
Objednatel: Obec Kosova Hora zastoupená starostou obce Martinem Kramešem Kosova Hora 45 262 91
Pořizovatel: OÚP Sedlčany Filip Novák DiS. Městský úřad Sedlčany Náměstí TGM 32 Sedlčany 264 01 Zpracovatel: ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Dukelských hrdinů 20 Praha 7 170 00 1
B. Odůvodnění
2
Obsah: 1. Postup pořízení územního plánu. 2. Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území. 3. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. 4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. 5. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 6. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ (stanovisko SEA). 8. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty. 10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů. 12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu - se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 SZ, - s pokyny pro zpracování návrhu ÚP v případě postupu podle § 51 odst. 3 SZ, popř. § 53 odst. 3 SZ, - s pokyny k úpravě návrhu ÚP v případě postupu podle § 54 odst. 3 SZ, - s rozhodnutím o pořízení ÚP nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 SZ. 13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 3
15. Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění. 16. Vyhodnocení připomínek. Náležitosti podle § 53 odst. 4 stavebního zákona a) soulad s Politikou územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, b) soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, c) soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, d) soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Náležitosti podle § 53 odst. 5 stavebního zákona a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4, b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí, c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5, d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty, f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Náležitosti podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, b) vyhodnocení splnění požadavků zadání, c) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení, d) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Grafická část odůvodnění: O1 Koordinační výkres O2 Výkres širších vztahů O3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 5000 1 : 50000 1 : 5000
4
DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU Od 1.ledna 2007 vstoupil v platnost zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon), který mimo jiné značně zvýšil nároky na obce a města při územní přípravě a plánování jejich dalšího rozvoje. Obcím a městům bylo stavebním zákonem předepsáno svůj dosavadní územní plán v době do konce roku 2011 zcela přepracovat podle nových pravidel. Novelou zákona byl v polovině roku 2008 tento termín posunut na konec roku 2020. Důvodem pro pořízení nového ÚP Kosova Hora byla potřeba aktualizace zastavěného území obce, rozšířením zastavěných částí obce a vyhodnocení a zapracování jednotlivých Změn územního plánu sídelního útvaru. Program rozvoje obce počítá především s rozvojem takových funkcí na území obce, které povedou ke stabilizaci obyvatelstva, zkvalitnění a rozšíření rekreačního potenciálu obce způsobem, který nebude v rozporu s ochranou přírodních kvalit a ke zvýšení ekonomické atraktivity, především v oblasti nádraží Kosova Hora. Dosud nevyužité návrhové plochy z dosavadního územního plánu se znovu posuzují (z pohledu ZPF bilancují) spolu s novými návrhovými plochami jako jeden celek. Zastupitelstvo obce Kosova Hora rozhodlo, že všechny takovéto plochy z původního ÚPnSÚ a jeho změn chce do nového územního plánu prověřit (bez ohledu na majetkoprávní vztahy) a projednat. Pro posouzení, zda je plocha využita, i když není dosud prokazatelně zastavěna, je rozhodné pravomocné územní rozhodnutí (lépe stavební povolení). Zastupitelstvo obce Kosova Hora rozhodlo dne … 2014 o pořízení nového ÚP svým usnesením č. …...
PŘEDCHOZÍ ÚZEMNÍ PLÁN VČETNĚ SCHVÁLENÝCH ZMĚN Územní plán sídelního útvaru Kosova Hora (ÚPnSÚ) byl vypracován v roce 1997 a schválen v květnu téhož roku. Tento územní plán byl v průběhu posledních let několikrát změněn. Počet změn dosáhl čísla osm. Podle původního (předchozího) ÚP a jeho změn byla realizována (tzn. zastavěna) podstatná část navrhovaných lokalit. Byla prověřena smysluplnost rozvoje lokality Hejná hora, ostatní plochy pro bydlení jsou v návrhu územního plánu dále sledovány a modifikovány.
5
B.1 POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obec Kosova Hora na svém veřejném zasedání dne 5.2.2014 ve svém usnesení pod bodem č. 6 schválilo pořízení nového územního plánu obce v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Obec Kosova Hora má platný územní plán v platném znění po Změně č. 8 ÚP. V lednu roku 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) spolu s příslušnými prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací činnosti a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Územní plán již v současné době svou formou neodpovídá požadavkům dle stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, proto se obec rozhodla pořídit nový územní plán, který by zajistil budoucí rozvoj v oblasti bydlení, podnikání, výroby, občanské vybavenosti a veřejné infrastruktury. Rozloha správního území obce Kosova Hora je 1877 ha (3 katastrální území – Kosova Hora, Janov u Kosovy Hory, Vysoká u Kosovy Hory) a k datu 1.1.2014 zde bylo evidováno 1313 trvale žijících obyvatel (8 místních částí - Dobrohošť, Dohnalova Lhota, Janov, Kosova Hora, Lavičky, Lovčice, Přibýška, Vysoká). Nový ÚP bude zpracován v digitální podobě a formě v souladu se stavebním zákonem, jeho prováděcími vyhláškami a dále v datovém modelu GIS a digitální podobě dle metodiky MINIS.
B.2 NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA - SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE VE ZNĚNÍ 1. AKTUALIZACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ. Konkrétní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č.1 a územně plánovací dokumentace vydané krajem (Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ve znění 1. A 2. Aktualizace ) byly včleněny do tohoto odůvodnění, i když jejich aktualizace není přímo v Zadání územního plánu Kosova Hora vyjádřena. Politika územního rozvoje ČR 2008 schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 a aktualizovaná k datu 15. 4. 2015 nevymezuje pro ORP Sedlčany žádné zvláštní požadavky. Obec Kosova Hora neleží ve specifické oblasti, rozvojové oblasti nebo ose, koridoru nebo ploše dopravní infrastruktury a ploše technické infrastruktury. Na území obce ZÚR vymezila koridor pro nadřazený vodovodní řad, který byl během platnosti ZÚR Středočeského kraje v území realizován. Je nutné respektovat obecné cíle uváděné v kapitole 2.1 PÚR - Republikové priority územního plánování: - vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území; - chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území; - stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území, vytvářet předpoklady pro nové využívání brownfields; - vytvářet podmínky pro vznik ÚSES a souvislých ploch veřejně přístupné zeleně; - zlepšovat dostupnost rozšiřováním sítě veřejné hromadné dopravy;
6
- při vymezování koridorů a ploch dopravy minimalizovat dopady na hodnoty území a předcházet kolizím s ochranou veřejných zájmů; - koordinovat situování jednotlivých systémů technické infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území, zejména ve vztahu k dopravní infrastruktuře; - dlouhodobě výhledově chránit území pro lokalizaci systémů technické infrastruktury. Územní plán vytváří svou koncepcí předpoklady pro udržitelný rozvoj území, předpoklady ochrany a rozvoje přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, stanovuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, zajišťuje ochranu nezastavěného území, vytváří předpoklady pro využívání brownfields (Pojezdec), vytváří podmínky pro funkční soustavu ÚSES a souvislých ploch veřejně přístupné zeleně, zlepšuje dostupnost rozšiřováním sítě veřejné hromadné dopravy (zastávka Hejná Hora), minimalizuje dopady na hodnoty území a předchází kolizím s ochranou veřejných zájmů, koordinuje situováním jednotlivých systémů technické infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území (kanalizace a vodovod Obciny), dlouhodobě výhledově chrání území pro lokalizaci systémů technické infrastruktury (vodovodní přivaděč Želivka – Sedlčany). ÚP Kosova Hora svým řešením respektuje a zohledňuje tyto hlavní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území dle PÚR ČR, ve znění 1.Aktualizace:
Soulad s cíli a úkoly územního plánování (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a respektovány vymezené přírodní hodnoty. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. V rámci obce nehrozí prostorově sociální segregace, nevyskytují se sociálně vyloučené lokality 7
(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhorší stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat
ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.
(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. Způsob využití území vytváří podmínky pro komplexní rozvoj zejména bydlení, občanské vybavenosti, výroby, zemědělství, rekreace, turistiky a cestovního ruchu i dalších volnočasových aktivit.
(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky
problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.
Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. V územním plánu je řešena stabilizace a rozvoj průmyslové, drobné a zemědělské výroby.
(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.
Je dáno charakterem obce. V územním plánu Kosova Hora je řešen polycentrický rozvoj sídel administrativního území.
(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu
nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (Viz také čl. 22 PÚR ČR 2006) Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.
Je navrženo nové využití nevyužívaných ploch – plocha sanace. Návrh územního plánu Kosova Hora tyto plochy vymezuje jako plochy zahrádkové kolonie. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány s ohledem na ochranu nezastavitelného území pouze v omezené míře a v přímé návaznosti na zastavěné území.
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.
S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné 8
ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny, vyváženým vztahem rozsahu zastavitelných ploch a respektováním okolní krajiny. Územní plán Kosova Hora také respektuje již vymezené systémy ekologické stability území.
(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro
vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Souvislé plochy veřejné přístupné zeleně jsou vymezovány, jsou vymezeny dva centrální prostory navazující na otevřenou krajinu – park Centrum u Mastníka, park na Hůrce. Z obou enkláv lze projít do krajiny. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu. (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Rozvoj cestovního ruchu je podporován zohledněním stávajících turistických tras a cyklostezek na území obce Kosova Hora. Rozvoj cestovního ruchu oproti předpokladům zaostává a to i přes to, že je území vybaveno turistickou infrastrukturou, včetně ubytovacích kapacit. Je třeba pečovat o úpravnost veřejných prostranství a připomínat historický vývoj obce (židovské město, arch. Kotěra).
(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému
9
nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). Dostupnost území Kosova Hora je dostačující, přes území obce prochází trasa silnice I/18. Územní plán Kosova Hora nenavrhuje nové komunikace. Územní plán dále navrhuje vymezení následujících prvků technické infrastruktury – vodovodní řad Kosova Hora - Obciny, kanalizační řad Kosova Hora - Obciny, trafostanice Hejná hora. Územní plán navrhuje vytvoření zastávky Hejná Hora. Obec Kosova Hora vzhledem ke své poloze nemusí zmírňovat nepříznivé účinky tranzitní železniční a silniční dopravy. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit . Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). (24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. Územní plán zkvalitňuje dopravní infrastrukturu zejména v úrovní místních komunikací. Územní plán Kosova Hora navrhuje úpravu veřejných prostranství s místními komunikacemi a propojování jednotlivých částí zastavěného území, včetně zajištění průchodnosti do krajiny.
(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a
přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Záplavová území jsou na území obce Kosova Hora vymezena – Q100 a Aktivní zóna vodního toku Mastník. Zastavitelné plochy nejsou v těchto zónách navrhovány. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Nově navrhované rozvojové plochy, navržené územním plánem, neovlivní stávající retenční schopnost území a nemají negativní vliv na hospodaření s vodními zdroji v území. Zadržování vody v území je navrženo novými plochami pro retenční nádrže nebo jiná opatření, která jsou již předmětem dalšího stupně projektové dokumentace, dešťové vody ze soustředěné zástavby jsou 10
odváděny do prostoru parku Centrum na Mastníku, kde jsou odváděny do vodoteče. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Veřejná infrastruktura je koordinovaně umísťována, jsou navrženy záměry doplnění technické infrastruktury, jsou doplněny záměry zlepšení cestní sítě, zejména v jižní části území, kde jsou sídla obsloužena silnicemi III. třídy nebo místními komunikacemi. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Veřejná infrastruktura je řešena dle zadání a v souladu se skutečnými požadavky území.
(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. Dopravní infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. Struktura ani hierarchizace dopravní infrastruktury se koncepcí územního plánu nemění. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Technická infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. 11
V území je využit alternativní zdroj – bioplynová stanice, která slouží pro vytápění zařízení zemědělského družstva. Je třeba se zamyslet nad možnostmi využití ¨tepla zejména v letním období (bazény, skleníky, apod.).
(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.
V obci byly posouzeny veškeré části zastavěného území, v řešeném území se nenacházejí znevýhodněné části. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje , ve znění 1. a 2. Aktualizace Zásady územního rozvoje Středočeského kraje byly vydány dne 19. 12. 2011 - jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací pro územně plánovací činnost; dle této ÚPD jsou respektovány návrhy: - přivaděč pitné vody z vodní nádrže Želivka – Sedlčany – realizován v administrativním území Kosova Hora. Územní plán Kosova Hora navrhuje využít pro rozvoj plochy, které navazují na zastavěné území. Jsou respektovány kulturní i přírodní hodnoty území. Kulturními hodnotami jsou především objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek. Pro zajištění udržitelného rozvoje, dosažení cílů a úkolů územního plánování a zvýšení atraktivity obce Kosova Hora respektuje návrh ÚP krajské priority územního plánování. Základní priority - návrh ÚP vytváří předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje na území v rámci Středočeského kraje nabídkou nových ploch pro občanskou vybavenost a bydlení při zajištění dostatečné ochrany kvality životního prostředí (návrh vodovodních a kanalizačních řadů) a hodnot území. Životní prostředí – návrh ÚP přispívá ke zvýšení ekologické stability území ochranou území a vymezením prvků ÚSES, návrh přispívá k udržení charakteru krajiny – relativně vyvážená. Hospodářský rozvoj – návrh ÚP podporuje ekonomiku spojenou s rozvojem veřejné infrastruktury a ploch pro bydlení, občanské vybavení a zemědělskou a průmyslovou výrobu. Sociální soudržnost obyvatel – návrh ÚP zvyšuje sociální soudržnost obyvatel podporou rozvoje bydlení, občanské vybavenosti, rekreace a zlepšováním hygieny životního prostředí. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami – ZÚR SčK nevymezuje pro území Kosova Hora žádná taková území.
Základní priority (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského 12
kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. Územní plán vytváří podmínky vyváženého vývoje území. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009, 1. Aktualizce v roce 2015) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006). Nejsou pro obec Kosova Hora vymezeny. (03) Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Středočeského kraje: II. hospodářsky slabé regiony: Milovice - Mladá; Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. Nejsou pro obec Kosova Hora vymezeny. (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk-Poděbrady. Nejsou pro obec Kosova Hora vymezeny. - Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Posilování centra Sedlčan je zajištěno územním plánem Sedlčan a také naplňováním příměstského prostředí Kosova Hora, přičemž rozvojové plochy jsou vymezeny na urbanistické ose Sedlčany – Kosova Hora. - Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. Netýká se administrativního území Kosovy Hory. (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) aglomerační okruh v úseku R7 – Říčany jako silnici vyšší třídy; 13
b) dálnice D3; c) silnice R4 v koridoru Dubenec – Milín – hranice Jihočeského kraje (Strakonice); d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí – Řevničov – hranice Karlovarského kraje (K. Vary); e) silnice R7 v koridoru Slaný – hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby stávajícího úseku Praha – Slaný; f) silnice I/9 v koridoru Zdiby – Líbeznice – Mělník; g) silnice I/12 v koridoru Praha – Úvaly – Český Brod; h) silnice I/2 v koridoru Hlízov (I/38) – hranice Pardubického kraje (Chvaletice); i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav – Nymburk – Kolín – Kutná Hora – Čáslav ; j) napojení Kladna na R6 a D5; k) propojení R4 (Dobříš) – D5 (Bavoryně); l) zlepšení parametrů silnice I/16, zejména v úsecích Slaný - Velvary, Mělník – Mladá Boleslav, Mladá Boleslav –Sukorady; m) zlepšení parametrů silnice II/125 v koridoru Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim; n) zlepšení parametrů silnice II/272 v koridoru Benátky nad Jizerou – Lysá nad Labem – Český Brod; o) propojení Vlašim (II/125) – Votice (I/3); p) zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov – Vlašim – Čechtice – hranice Kraje Vysočina; q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené silniční sítě; r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha – Hostivice – Kladno a Praha – Lysá nad Labem – Milovice – Mladá Boleslav. Netýká se administrativního území Kosova Hora. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Územní plán Kosova Hora vytváří podmínky pro výše jmenovanou péči, péče o krajinu, ochrana pozitivních znaků krajiny je naplněna v kapitole A5 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně. Zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat horizonty a krajinná panoramata. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, 14
příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; Územní plán posiluje kvalitu života obyvatel vymezením a koncepcí ploch v krajině s harmonickým charakterem krajiny, krajinné prvky prorůstají do vlastní struktury sídel, úze,mní plán navrhuje přiměřený rozvoj sídel, plochy pro bydlení b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; Koncepce územního plánu vytváří celistvé zastavěné území, zachovává funkční využití, tudíž zajišťuje plnohodnotné využití ploch, nevyužité nebo podvyužité plochy jsou v návrhu vymezeny, a je navrženo jejich nové využití. Návrh preferuje využít zastavěné území před výstavbou ve volné krajině. c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha.
d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.
15
Posílení kvality života a obyvatel je zajištěno urbanistickou koncepcí polycentrické struktury sídelní soustavy, zapojení rekreačního území Obcin do systému bydlení, doplňování malých sídel občanskou vybaveností, apod. Územní plán vytváří dostatečné prostory veřejně přístupné zeleně, je zajištěna propustnost zastavěného území a její vazba na volnou krajinu. Sídla jsou vybavena potřebnou veřejnou infrastrukturou. Koncepce využívá zastavěné území sídel a zachovává funkční a prostorovou celistvost sídel. Koncepce preferuje přestavby a dostavby v rámci jednotlivých sídel administrativního území, zvyšuje procento veřejné zeleně v zastavěném území. Koncepce územního plánu vytváří předpoklady pro další rozvoj turistického ruchu, zejména na existenci pěších turistických tras (červená značka – Sedlčany – Sedlec – Prčice, modrá značka pro místně významné turistické cíle, budování ubytování v rámci objektů bydlení nebo podnikání. Koncepce doplňuje krajinné prvky zvyšující ekologickou stabilitu krajiny, eliminují erozní poškození zemědělské krajiny. Koncepce rozvíjí systémy dopravní obsluhy a technické vybavenosti – je realizován vodovodní přivaděč Želivka – Sedlčany, je realizována koncepce bioplynové stanice s využitím druhotného zdroje tepla, je navržen systém obsluhy pitným vodovodem, splaškovou kanalizací, plynovodní sítí, elektrickou sítí. (08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. Řešené území nepatří do specifické oblasti. (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na z měny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Není předmětem územního plánu Kosova Hora. ZÚR Středočeského kraje vymezují na území kraje následující krajinné typy (v grafické části jsou označeny uvedenými kódy): S - krajina sídelní; U - krajina příměstská; R - krajina rekreační; krajina s komparativními předpoklady zemědělské produkce: O - krajina polní C - krajina chmelařská V - krajina vinařská W - krajina vodárenská; N - krajina relativně vyvážená; H - krajina zvýšených hodnot; 16
P - krajina přírodní; Územní plán Kosova Hora naplňuje dva krajinné typy – krajina příměstská a krajina relativně vyvážená. (205) ZÚR dále naznačují: a) koridorové vazby v krajině („zelené klíny“) (206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat. Koncepce krajiny chrání a rozvíjí stabilitu, funkčnost a vzhled krajiny, podporuje drobné lesní enklávy, podporuje meze a ostatní drobné plochy rozptýlené zeleně, rozvíjí sídla v hranicích intravilánu tam, kde jsou nezastavěné pozemky nebo rozvíjí sídla v krajině v rámci zastavěného území či vymezením ploch navazujících na zastavěné území. Koncepce respektuje cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami, koncepce řeší nevhodné stavby eliminací vlivu na negativní krajinný ráz. Koncepce podporuje rozvíjení retenční schopnosti krajiny, chrání přírodní památku Kosova Hora kručinky, zachovává drobné prvky a mozaikovitou strukturu krajiny. Koncepce neumísťuje výškové stavby. Koncepce přináší návrh ozelenění okrajů zemědělských areálů, ozelenění nových nevhodných staveb a areálů, zejména východního okraje sídla Kosova Hora, lokalita Malá strana - Březiny, bývalé zemědělské a skladové areály na západním okraji sídla v lokalitě Návozy, nový jezdecký areál Obciny, který nemá charakter zemědělské stavby, ale občanské vybavenosti. (207) ZÚR stanovují pro úkol pro územní plánování: a) upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území.
17
KRAJINA PŘÍMĚSTSKÁ (U) (210) ZÚR vymezují krajinu příměstskou v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) polyfunkční charakter s významným zastoupením bydlení; b) její části jsou dotčeny civilizačními jevy; (211) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení; b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. Příměstská krajina je vymezena severně od silnice I. třídy, příměstská krajina je dlouhodobě naplňována bydlením se strategickou lokalitou Hejná hora, která vytváří dlouhodobou rezervu pro výstavbu individuálního bydlení. V rámci urbanistické struktury jsou zachovány stávající plochy veřejné zeleně a jsou budovány nové plochy veřejné zeleně v rámci území center, rekreační potenciál není rozvojem bydlení snižován, prostupnost území je zajištěna, koncepce územního plánu ponechává v rámci ploch pozemky nezastavěné i v rámci urbanizovaného území tak, aby byly do budoucna zajištěny rezervy pro pozemky vhodné pro veřejnou vybavenost, zejména pro veřejná prostranství a veřejnou zeleň.
KRAJINA RELATIVNĚ VYVÁŽENÁ (N) (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. (219) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Charakteristika stavu krajiny: § krajina s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (s výrazným podílem luk a pastvin) a sídel; Cílové charakteristiky krajiny: § krajina vysokých přírodních, krajinných a estetických hodnot. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny : § preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku § individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních.
Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejný zájem je v územním plánu vyjádřen různými způsoby (regulativy jednotlivých ploch, respektováním limitů a hodnot atp.). Významným institutem jsou veřejně prospěšné stavby, ty v ÚP
18
představuje doplnění technické infrastruktury. Jako veřejně prospěšná opatření jsou v ÚP určeny prvky ÚSES (i když se jedná o prvky funkční – viz příloha k textové části návrhu územního plánu). Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a další požadavky podle zvláštních předpisů Návrh řešení požadavků civilní ochrany dle vyhlášky MV č. 380/2002 Sb. je v souladu s vyhláškou MMR č. 135/2001 Sb.: Území obce není ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Území obce se nenachází v zónách havarijního plánování. V obci je počítáno s hromadným ukrytím dětí, a to v budově obecního úřadu a základní školy. Ukrytí dětí i dospělého obyvatelstva bude v obci řešeno s využitím protiradiačních úkrytů budovaných svépomocí obyvatelstva; mohou být zřízeny improvizované úkryty. Na území obce se neplánuje evakuace obyvatel ani v rámci povodňové ochrany, ani z důvodu opatření v okolí jaderných zařízení, ani se zde nenacházejí objekty či zařízení s nebezpečnými látkami. V případě vyhlášení evakuace se bude postupovat podle pokynů evakuačního plánu, v součinnosti obce a orgánů civilní ochrany. - Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: Na území obce není skladován materiál civilní ochrany, v případě potřeby mohou být využity především budovy v majetku obce nebo spravované obcí. Na území obce se nenacházejí objekty či zařízení s nebezpečnými látkami – nejsou stanoveny plochy a cesty pro jejich vyvezení a uskladnění mimo hranice zástavby obce. Při potřebě zpevněných ploch budou využita veřejná prostranství v obci. Na území obce se nenacházejí objekty či zařízení s nebezpečnými látkami. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány lokality Zajištění účinného hasebního zásahu je ošetřeno požárním řádem obce – obecně platnou vyhláškou. - Pro zásobování vodou k hašení požárů jsou v obci určeny vodovodní hydranty, vodní nádrže a vodoteče. - Požární poplach se vyhlašuje sirénou a obecním rozhlasem. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury ZÚR Středočeského kraje nestanovují žádné požadavky koordinace územně plánovací činnosti obce Kosova Hora s návrhy obsaženými v ZUR.
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje ZÚR nevymezují na území obce žádné plochy ani koridory, pro které je nutno pořídit regulační plán. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost ZÚR nevymezují na území obce Kosova Hora žádné plochy ani koridory, pro které je nutno pořídit a vydat regulační plán na vlastní žádost. 19
Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu nebo koridor vymezený podle bodů 10. A 11. ZÚR ÚK nestanovují pro obec Kosova Hora zpracování zadání regulačního plánu. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ZÚR ÚK nestanovují pro obec Kosova Hora pořadí změn v území (etapizaci).
B3. SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ. B3.a
Výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4
Z přezkoumání textu uvedeného v předchozí kapitole vyplývá, že řešení územního plánu je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění 1.Aktualizace a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, dále v souladu s cíli a úkoly územního plánování, v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů a dále, že ÚP byl uveden v soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, tj. se stanovisky dotčených orgánů. B3.b Soulad s vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Plochy s rozdílným využitím v zastavěném a zastavitelném území jsou vymezeny v souladu s § 4-14 vyhl. č. 501/2006 Sb. Jako doplňující byly vymezeny plochy : ZVX Plochy veřejných prostranství / se specifickým využitím Hlavní funkce: veřejná prostranství, zeleň veřejná Přípustné: - sadovnicky upravovaná výsadba, travnaté plochy; - plochy a zařízení pro kulturní a sportovní vyžití; hřiště pro děti; - plochy pro občanskou vybavenost – občerstvení, divadlo (amfiteátr), galerie; - stezky; cesty; vodní prvky; - pozemky související dopravní a technické infrastruktury; - drobná parková architektura, výtvarná díla; Nepřípustné : - stavby pro bydlení, výrobu a skladování. Ostatní regulativy : nestanoveny Plochy ZVX byly vymezeny z důvodu rozšíření funkcí v rámci plochy tak, aby vznikla polyfunkční plocha, která v sobě zahrnuje parkové plochy, veřejná prostranství a plochy pro zařízení kulturní a sportovní, plochy občanské vybavenosti. Tato plocha je vymezena z důvodu velikosti plochy bývalého zámeckého parku, pro nějž územní plán hledá optimální využití s tím, že je žádoucí z plochy parku
20
vytvořit centrum volnočasových aktivit, zejména v době víkendu. Takto definovaná plocha by měla oživit sídlo Dobrohošť, měla by iniciovat turistický ruch prostřednictvím nového cíle tohoto ruchu.
BX plochy obytné smíšené
Hlavní funkce: slouží k bydlení a pro umísťování staveb pro individuální rekreaci, RD včetně doplňkových staveb, rekreační domy se zahradami, okrasnými a užitkovými s příměsí nerušících služeb a obslužných funkcí místního významu.
Přípustné využití: - rodinné domy; - rekreační domy; - pozemky související dopravní a technické infrastruktury; - zeleň plošná, liniová; plochy veřejné zeleně; - plochy pro odstavování a parkování vozidel sloužící obsluze území; - stavby a zařízení technického vybavení. Podmíněně přípustné: - stavby a zařízení pro obchod a služby, integrované ke stavbám pro bydlení, bez negativních vlivů na životní a obytné prostředí sídla; Podmínka: svým rozsahem a charakterem nebudou rušit ani omezovat přípustné funkce (podmíněné přiměřenou velikostí ploch) - plochy technické vybavenosti pro uvedenou plochu Podmínka: nezbytná obsluha přípustných ploch veřejných prostorů a veřejné zeleně Podmínka: tam, kde je nezbytné rozčlenit přípustné plochy, funkce nebo objemy
Nepřípustné : - stavby a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkce bydlení; - vícepodlažní obytné domy; - stavby a plochy pro smíšenou výrobu a pro intenzivní zemědělskou výrobu; - stavby a plochy pro výrobní služby a zemědělskou výrobu s negativními vlivy na ŽP; - stavby a plochy pro skladování, ukládání a odstraňování odpadu; - stavby pro skladování a manipulaci s materiály a výrobky; - vícepodlažní a hromadné garáže a garáže pro nákladní automobily. Ostatní regulativy: - koeficient zastavěnosti 30% pozemku, minimální velikost stavební parcely 800 m2, doporučená velikost 800 – 1200 m2, 1NP+P (2NP) jako maximální výška objektů, hloubka předzahrádky min. 6,0 m
Plochy obytné smíšené byly vymezeny z důvodu existence území se smíšeným charakterem individuálního, rodinného bydlení a území s rekreačními objekty. Toto území je vymezeno z toho důvodu, že tam, kde je to možné lze umístit rodinné bydlení, či transformovat území rekreační na bydlení, tam, kde to podmínky nedovolují zůstane v tomto území plocha pro rekreaci.
SN Plochy komerčních zařízení/ smíšené neobytné
Hlavní funkce: umístění nekomerční a komerční občanské vybavenosti, nerušící výroba, sklady Přípustné využití : - jednotlivé typy komerční a nekomerční občanské vybavenosti 21
- nerušící výroba - sklady - zeleň plošná, liniová; - nezbytná dopravní a technická infrastruktura; Podmíněně přípustné využití : - byty majitelů a správců zařízení; Podmínka: při dodržení hygienických podmínek. - administrativa Podmínka: pokud souvisí přímo s charakterem občanské vybavenosti Nepřípustné využití : - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti. Ostatní regulativy: - plochy nemají předzahrádku nebo pouze v ojedinělých případech, výška objektů 1NP, u administrativních budov 2NP, koeficient zastavěnosti 80% Plochy komerčních zařízení/ smíšené neobytné jsou vymezeny pro lokality neobytných a nevýrobních ploch, jedná se zpravidla o uzavřené areály bez předzahrádek.
PT1 Plochy asanace Hlavní využití: transformační plocha pro činnosti přípustné v krajině Přípustné využití: - území určené k rekreaci – zahrádkové osady, plochy dopravy v klidu, plochy veřejných prostranství - ostatní zeleň - veřejná prostranství - pěstební plochy a skleníky - kynologické cvičiště - ustájení pro koně - sportovní střelnice Podmíněně přípustné využití: - technická infrastruktura místního významu Podmínka - technická infrastruktura nesmí omezit koncepci transformačního území Nepřípustné využití: – ostatní Ostatní regulativy : nestanoveny
PT2 Plochy asanace Hlavní využití: transformační plocha pro činnosti přípustné v zastavěném území Přípustné využití: - plochy bydlení městské a příměstské / individuální - území určené k rekreaci – zahrádkové osady 22
- veřejná prostranství - veřejná prostranství/ veřejná zeleň Podmíněně přípustné využití: - technická infrastruktura místního i nadmístního významu Podmínka - technická infrastruktura nesmí omezit koncepci transformačního území Nepřípustné využití: - ostatní Ostatní regulativy : výšková regulace 1NP +P Plochy asanace jsou vymezeny na území, ve kterých je žádoucí přestavba, tj. změna struktury území. Pro administrativní území jsou vymezeny dvě taková území, označená A1 a A2. Plocha A1 je vymezena v lokalitě Pojezdec a budoucí využití území je pro účely zahrádkové kolonie. Plocha A2 je vymezena v lokalitě zemědělského družstva a budoucí využití je pro účely zahrádkové kolonie, rodinného bydlení a veřejných prostranství a veřejné zeleně.
B.4 SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ.
Návrh územního plánu je zpracován v souladu s nároky : - zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., Ochrana vodních toků a zdrojů vod: Návrh respektuje všechny nároky na plochy vodních toků a nádrží, u Mastníku je vymezeno manipulační pásmo 8m, je vymezena ochrana vodních zdrojů v území. Dále je zakresleno vyhlášené pásmo Q100 a aktivní zóna u toku Mastníku.
23
Ochrana přírody a krajiny: Návrh ÚP respektuje všechny nároky na plochy ochrany přírody, tj. prvky všeobecné ochrany přírody dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a všechny přírodně hodnotné plochy, zejména PP Kosova Hora, ÚSES, VKP ex lege, atd. Ochrana ovzduší: Ochrana ovzduší se řídí zák.č. 86/2002 Sb., jsou navrženy způsoby vytápění v sídlech bez možnosti plynofikace Ochrana zemědělského půdního fondu: Návrh ÚP je zpracován v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zák.č.334/1992 Sb., o ochraně ZPF, přednostně jsou využívány zemědělské půdy horší kvality. Ochrana památek: Návrh je zpracován v souladu se zásadami ochrany nemovitých kulturních památek Ochrana lesního půdního fondu: nedotýká se lesních pozemků, je vymezeno ochranné pásmo 50 m od hrany lesa Ochrana komunikací a jejich koridorů: je zajištěn soulad se zásadami silničního zákona, zejména vymezením ochranných pásem pozemních komunikací a ochranných pásem železnice Ochrana nerostného bohatství: v území se nevyskytují ložiska výhradních surovin, vyskytují se ložiska stavebního kamene Ochrana obyvatelstva: ÚP dodržuje zásady zpracování dokumentace územního plánu v souladu s § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. Požadavky zvláštních předpisů byly zakotveny v požadavcích v zadání územního plánu, jednak jsou předmětem stanovisek ze společného jednání, poskytnutých dotčenými orgány. Tato stanoviska budou ve „Vyhodnocení výsledků projednání návrhu s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem s pokyny pro úpravu návrhu pro veřejné projednání“ shrnuta.
B.5 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán věcně a místně příslušný dle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon), vydává dle § 45i zákona stanovisko: Územní plán Kosova Hora byl posouzen vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území obce a vyhodnocením vlivů na životní prostředí. Posouzení vlivů vyznívá kladně, je potvrzena správnost urbanistické koncepce, je potvrzena správnost lokalizace rozvojových ploch, jejich přiměřený rozsah. Jsou akceptovány změny v krajině, mezi něž patří vymezení ploch přírodního charakteru, vymezení ploch smíšeného nezastavěného území a vymezení ploch ochranné zeleně. 24
Z věcných návrhů se jedná o vymezení systému ÚSES, jež je stanoven buď překryvnými plochami nebo plochami změn v krajině. Dále jsou vymezeny plochy s ochranou před negativními účinky eroze a jiných důsledků zemědělské činnosti. Dále jsou vymezeny plochy pro ochranu zastavěného území a plochy pro zvýšení retenční schopnosti krajiny.
B.6 STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 Bude doplněno po společném jednání.
B.7 SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Bude doplněno po společném jednání.
B.8 SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY. Bude doplněno po společném jednání.
25
B.9 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠE ŘEŠENÍ, A VYBRANÉ VARIANTY VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V rámci zpracování územního plánu nebyly varianty uvažovány.
Komplexní zdůvodnění přijatého ijatého řešení
Územní plán Kosova Hora navrhuje využít pro rozvoj plochy, které navazují na zastavěné území, zemí, zejména strategickou plochu Hejné hory, kde byl v minulém období započat rozvoj individuálního bydlení. Tato strategická plocha leží nejen v ploše příměstské urbanizace, ale na ose Sedlčany – Červený hrádek - Kosova Hora – Štětkovice, na ose silnice III/11 438. Jsou respektovány kulturní i přírodní hodnoty území. Kulturními hodnotami jsou především objekty zapsané v ústředním dním seznamu kulturních památek: Barokní synagoga byla la postavena v roce 1740 v bývalé židovské čtvrti. Svému účelu sloužila jen do 20. let 20. století, od té doby byla využívána jako sklad a chátrala. Až v roce 2008 byla koupena do soukromého vlastnictví a postupně byla opravována. Od roku 2011 je opět přístupná přís veřejnosti a návštěvníci si mohou prohlédnout stálou expozici zaměřenou na židovskou komunitu v okolí. Konají se zde i kulturní akce. Kromě těchto zapsaných památek je v území mnoho architektonicky cenných objektů. Zámek vznikl přestavbou původní tv tvrz v 16. století v renesančním stylu. K zásadním stavebním úpravám došlo v roce 1838, kdy byla snížena věž původní tvrze. V roce 1950 prošel zámek rekonstrukcí, v jejímž rámci byl pokryt novými sgrafity. Kosovu Horu drželi Mladotové ze Solopysk. První zmínky nky o předcích rodu, kteří drželi Solopysky, pocházejí ze začátku 14. století. Prvním ověřeným předkem rodu se stal Vochek ze Solopysk, který roku 1421 bránil Karlštejn.
Do počátku třicetileté války neměli příliš velký majetek ani nezastávali významné posty. Rozdělili se na několik větví a začali sloužit v císařských úřadech či armádě. Stávali se také duchovními. Drželi mimo jiné Ostředek, Skalku, Zahrádku, Chlum a hlavně Kosovu Horu a Červený Hrádek u Sedlčan. Sedlčan Ferdinand Antonín Mlado Mladota ta studoval chemii, ale především alchymii. Ve svém domě na pražském Karlově náměstí, který koupil roku 1724,, prováděl pokusy, které děsily široké okolí. Další příslušníci rodu dům přestavěli na Mladotův Mladotův palác. Erb Mladotů ze Solopisk Josef, Jan František a Jan Nepomucký byli císařovnou Marií Terezií v roce 1761 povýšeni do panského stavu. Po vymřelém rodu Karlů ze Svárova získali čestnou hodnost dveřníka – strážce královských dveří. Josef se stal písařem zemských desek, des měl zálibu v mechanických hračkách a technickým experimentech. Možná záměrně přispěl k pověsti Mladotova paláce, který bude navždy spojen s doktorem Faustem. Jan Mladota ze Solopysk se po pobytu v Rakousku, USA a Švýcarsku vrátil do vlasti na svůj zámek Červený Hrádek. Židovský hřbitov v Kosově Hoře se nachází v jižní části obce Kosova Hora v okrese Příbram, nedaleko silnice I/18 do Sedlčan. n. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Je situován ve svahu blízko Kramšovenského potoka, asi 300 metrů vzdušnou čarou od návsi. Založen měl být údajně již v roce 1580 a posléze byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1907. Čítá zhruba 500 náhrobků, které se
rozkládají na ploše 3468 m2. Jedná se o cenný hřbitov s náhrobky barokními, klasicistními i moderními a pohřbívalo se zde do druhé světové války. Nejstarší čitelné náhrobky pochází z 2. poloviny 18. století a je možné zde nalézt i hrob typu tumba. Součástí hřbitova je zachovalá klasicistní márnice a rozbořený domek hrobníka. Hřbitov ohraničuje kamenná zeď, je však volně přístupný.
Kosova Hora architektonicky zajímavé objekty a urbanistické hodnoty: - kostel sv. Bartoloměje s farou - hřbitovní kostel sv. Archanděla Michaela - zámek - budova SOKOL - domy na náměstí, včetně špalíčku - dům č.p. 69 - synagoga - židovský dům - židovský hřbitov - Kotěrova vila u lesa - mlýn u Dolního rybníka - železniční zastávka urbanisticky hodnotné: - náměstí - prostor hřbitova s Dolejším rybníkem Vysoká architektonicky zajímavé objekty: - památník obětem válek - Vyšatoly – dvůr a vodní stavby Dohnalova Lhota architektonicky zajímavé objekty: - návesník, 2x křížek v obci - č.p.16, č.p.1, č.p. 13 Přibýška - křížek - č.p. 1, č.p. 3, č.p. 10, č.p.2 Záduší - č.p. 8 27
Janov - návesník a náves - č.p.1, č.p.10 Lavičky - křížek - č.p. 10, č.p. 13, č.p. 11, č.p.2, č.p.3, č.p.4 urbanisticky hodnotné: - náves okrouhlice Dobrohošť - zámek Historický vývoj obce (podle Kroniky obce) První zmínka o Kosově Hoře je z roku 1272, kdy zde páni z Landštejna vybudovali tvrz, z níž se dodnes zachovaly sklepy. Okolo pak vznikla vesnice, zprvu jako hornická osada. Povrchová naleziště však byla brzy vyčerpána a lidé se začali věnovat zemědělství. Až do husitských válek patřila vesnice vítkovské šlechtě, která se psala jako páni z Kosovy Hory. V husitských válkách tento rod vyhynul a tvrz zpustla. Teprve v roce 1474 se do Kosovy Hory přistěhovali ze svého nedalekého Červeného Hrádku pání z Říčan a malá osada se rozrostla na městečko. K rozkvětu přispělo zejména to, že za krále Vladislava bylo povoleno usadit se tu početné židovské menšině. Vznikla tak židovská obec, byla založena synagoga a židovská škola. Dodnes je patrné, jak byla tato čtvrť s úzkými uličkami oddělena od ostatní obce. Židé vnesli do městečka podnikatelského ducha a založili několik živností, zejména koželužských. Za městečkem zůstal dodnes zachován židovský hřbitov se starými náhrobky, z nichž některé jsou ze 2.poloviny 16.století. Páni z Říčany zde postavili pivovar, sýrárnu a škrobárnu, založili rybníky, vymohli Kosově Hoře městský znak a několik výročních trhů. Největší rozvoj zaznamenala Kosova Hora v 16. a začátkem 17. století, kdy zde byl postaven trojkřídlý renesanční zámek s průběžnou arkádovou chodbou v přízemí a hranolovitou věží v průčelí. Ve stejném století byl přestavěn i farní kostel, připomínaný již v roce 1350. Po porážce na Bílé Hoře však přišla na městečko pohroma. Říčanští se zúčastnili vzpoury proti Ferdinandovi II. a císař dal Kosovu Horu zkonfiskovat. Nový majitel Albrecht z Valdštejna ji však brzy prodal Sezimovi z Vrtby. Po vyrabování švédským vojskem v roce 1635 zanikala řemesla a Kosova Hora v tomto století dvakrát do základu vyhořela. Obyvatelstvo hladovělo, dostavil se mor a cholera. Počátkem 18. století, za nového majitele, rytíře Václava Vojtěcha Karvinského, došlo sice znovu k rozkvětu městečka, ale jeho obyvatelé byli sužováni těžkou robotou a tak po dalším celkovém požáru v roce 1760 se jen těžko dávaly vyhořelé usedlosti do pořádku. Počátkem 19. století, po smrti Karvinského, se Kosova Hora dostala do vlastnictví Františka Mladoty ze Solopysk. Ten zakončil důkladnou rekonstrukci zámku empírovou fasádou. Dnešní podobu získal zámek v roce 1961, kdy byla fasáda pokryta novými sgrafity podle původních zbytků pod omítkou. V té době se již začal rozvíjet raný kapitalismus, který zaznamenal opravdový rozmach v šedesátých letech. Vznikaly nové řemeslnické dílny, některé pak byly základem pro větší podniky. Rozvíjel se společenský život, lidé se sdružovali v různých spolcích, z nichž stojí za zmínku Živnostenské společenstvo, čtenářský spolek a divadelní spolek. Na rozhraní století začalo drobné podnikání upadat. Nástup fašismu velmi poznamenal život v Kosově Hoře. Odešla odtud prakticky celá židovská
28
komunita. Po válce zde začal fungovat zejména nábytkářský průmysl, pila a několik dalších drobnějších provozoven. Charakteristika obce a řešeného území Obec Kosova Hora plní výrazně zejména obytné a v menší míře rekreační funkce, částečně s hospodářskou základnou, orientovanou na zemědělskou výrobu a lehkou průmyslovou výrobu a lesnictví. Návrhem územního plánu nedochází ke změně a významu sídla. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) konstatuje, že geografická poloha, historické zázemí a vývoj, urbanistická struktura a kvalitní prostředí a krajina na většině území vytvářejí perspektivy pro vyvážený udržitelný rozvoj území. V území jsou rozsáhlé plochy vyvážené krajiny. V řešeném území lze konstatovat dobré podmínky pro rozvoj, zejména severní části území, s parametry příznivého dlouhodobého vývoje. Historická cestní síť reagující na terénní podmínky, spolu s usedlostmi a historickými sídly vytvářejí charakteristický obraz v pahorkatinném terénu. Nejvyšší vrchol pahorkatinného terénu na území obce je lesní porost mezi sídly Dřevniště a Lovčice s výškou 529 (Přestajovka) a hřebetem s výškou 542 m nad mořem, a s vrcholem 583 m nad mořem. Druhý nejvyšší terén je severně od Lovčic, vrchol má výšku 563 m nad mořem. Pahorkatinný terén poskytuje řadu významných vedut jak z prostoru sídel, tak z prostoru krajiny na sídla. Zásadním pohledem je veduta Kosovy Hory ze silnice I/18, kde můžeme téměř dynamicky sledovat jednotlivé části či etapy vývoje sídla. Do stávající veduty se dostal prostor Hejné hory, která je navržena v etapách k zástavbě individuální nízkopodlažní rodinnou zástavbou, a která je koncepčně navržena se systémem veřejných prostranství, systémem veřejné zeleně, sportovními a rekreačními plochami a s přímým napojením na park u Mastníku. Dalším prostorem, který se prostorově významně projevuje jsou zařízení zemědělské výroby podél a jižně od silnice I/18. Zástavba měřítkem přesahuje původní drobnou strukturu krajiny. Územní plán však tyto plochy ponechává bez návrhu, bez technického či krajinářského řešení, protože zadání územního plánu neobsahuje pokyny pro řešení úpravy či přestavbu zařízení zemědělských areálů a zemědělské výroby. Prostor, který se výrazně negativně projevuje ve vedutě obce od silnice I/18, je skladové zařízení. Projevuje se jak barevností, tak hmotově. Návrh územního plánu navrhuje předsazení zeleného pásu se stromořadím pro vytvoření zapojení objektu do veduty.
Kosova Hora Sídlo Kosova Hora vyplňuje jak nivu potoka Mastníka, tak návrší nad potokem. V urbanistické struktuře se významně projevuje centrum obce (náměstí) se zámkem a přilehlými pozemky, s kostelem a farou, s potokem, který sídlo několikrát překračuje. Významný rámec pro zastavěné území obce je nejen niva potoka Mastník, ale také krajinný prostor nivy Chrastavského potoka. Naopak dominantami je nezastavěné území Hejná hora (416 m n m) a Kolihový les (257 n m n), který tvoří „pozadí“ celého sídelního útvaru a na něž navazují Obciny. Zastavitelné plochy v sídle Kosova Hora jsou následující: - plochy proluk – U27, P4, P5, U7.1, U7.2 - plochy na dotyku se zastavěným územím – plochy v lokalitě Hejná Hora ( U7.2, U7.3, U7.4, U8, U9, U10, U11, U12, U13, U14, U15, U16), které vyplývají ze začaté koncepce změnou územního plánu. Pozemky pro individuální bydlení, pro sport a rekreaci, pro veřejná prostranství jsou prověřeny ve 29
studii, která slouží mimo změny územního plánu jako podklad pro další vývoj. Koncepce je postavena na napojení nové zástavby uličními profily a veřejnými prostranstvími se stávající strukturou, je napojena na založený park, je propojena radiálně okružním systémem na okolí, což dává předpoklad ke vzniku kvalitního bydlení, jež se přiblíží tzv. zahradnímu městu, včetně významného ozelení uličních profilů. Plochy nad rámec možností jsou zatím v lokalitě Hejná hora drženy jako rezerva. Dalšími významnými plochami jsou plochy pro výrobu a skladování v lokalitě zastávky ČD (U18, U19, U20). Plochy navazují na bydlení a komerční zařízení. Oddělení od plochy bydlení je zajištěno pruhem ostatní zeleně. Pro zapojení do krajinného rázu, zejména nevhodných objemů, je navrženo ozelenění ploch a výsadba stromořadí. Stabilizované plochy vymezeny jako plochy pro bydlení BI a BV, bydlení městské a příměstské, bydlení venkovské, bydlení hromadné BH, dále vymezuje plochy bydlení smíšeného SO, plochy občanské vybavenosti OV, plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně PV, ZV, plochy silniční DS, dále vymezuje plochy smíšené neobytné SN, plochy výroby a skladování VL, plochy hřbitovů OH, plochy sportovní OS, plochy rekreace RI, zahrádkových kolonií RZ, plochy ochranné zeleně OZ, plochy zeleně soukromé ZS. Veduta ze silnice I/18 na skladové prostory, v popředí doprovodná zeleň Mastníku
Obciny Sídlo se rozkládá na svahu pod Kolihovým lesem. Jeho využití je převážně rekreační, v posledních letech se objevují objekty pro bydlení. V lokalitě Obciny jsou jako zastavitelné plochy, navazující na zastavěné území vymezeny následující – U1, U2.1, U2.2, U2.3, U2.4, U3, U4.1, U4.2, U5. Plochy jsou vymezeny buď jako plochy pro bydlení nebo pro rekreaci nebo jako plochy smíšené, které v sobě zahrnují jak rekreaci, tak bydlení. Plochy U6.1 a U6.2 jsou plochy doplňující u areál pro chov koní, tato plocha je významná ve vedutě od silnice I/18 a je třeba její zástavbě věnovat zvýšenou péči v krajinném rázu. Stabilizované plochy jsou vymezeny jako plochy individuálního bydlení BI, plochy individuální rekreace RI, plochy smíšené – bydlení a rekreace BX, bydlení hromadné BH, zeleň ochranná ZO,
30
Pohled na Obciny
Janov Struktura sídla Janov zůstává bez navržených zastavitelných ploch pro bydlení nebo výrobu a skladování, je navržen prostor veřejné zeleně (P3). Návrh podporuje uspořádanost a vhodné využití dnes neuspořádaného prostoru veřejného prostranství. Stabilizované plochy jsou vymezeny jako výroba zemědělská VZ, bydlení venkovské BV, zeleň soukromá ZS, veřejná zeleň VZ a plochy veřejných prostranství VP, silniční DS. Pohled na veřejný prostor
Dohnalova Lhota Struktura sídla doplněná zastavitelnými plochami (U24, U33, U23) pro bydlení. Vymezena rezerva pro bydlení – ve směru na Urbanův vrch. Sídlo kvalitně uspořádané kolem silnice, dnes přiměřeně naplněné bydlením. Celková kapacita navržených ploch – 5RD. Ke kapacitě rezervy bude přikročeno až po vyčerpání ploch zastavitelných. Stabilizované plochy jsou vymezeny jako plochy zemědělské výroby VZ, bydlení venkovské BV, plocha silniční DS. Lavičky Malé sídlo v krajině charakteru okrouhlice, sídlo bez zastavitelných ploch. Historicky významné veřejné prostranství. Návrh podporuje uspořádanost výrobních ploch a podporuje kultivaci veřejných prostranství. Stabilizované plochy vymezeny jako BV – plochy venkovského bydlení, s plochami zeleně soukromé.
31
Vysoká Původně okrouhlice, postupně se změnou tvaru veřejných prostranství, sídlo bez rozvojových ploch. Stabilizované plochy jsou vymezeny jako bydlení venkovské BV, výroba a skladování VL, zeleň soukromá ZS, plochy veřejných prostranství PV a dopravní plochy DS. Dobrohošť Sídlo se zámkem a s významnou veřejnou zelení doplněnou spektrem činností občanského a sportovního využití ZVX, jsou vymezeny plochy bydlení venkovské BV a plochy soukromé zeleně ZS. Lovčice Historicky nejvýznamnější sídlo po Kosově Hoře. V sídle přestavěná tvrz, kompozici doplňuje velká vodní plocha. Významný čtvercový dvůr jako součást tvrze. Vymezeny jako hodnoty. Navrženy plochy rozvojové U28, U29 – plocha smíšená neobytná SN, plocha venkovského bydlení, kapacita je 5 RD. Přibýška Historické uskupení statků v krajině, doplněné neúplnou návsí. Navrženy zastavitelné plochy U21, U22. Stabilizované plochy vymezeny jako bydlení venkovské BV, plochy zeleně soukromé ZS, plochy zeleně ochranné ZO. Nový dvorek Uskupení statků v krajině, není navržena plocha rozvojová. Plochy stabilizované jsou vymezeny jako bydlení venkovské BV, plochy výrobní VL, zeleň ochranná ZO. Záduší Uskupení statků v krajině, není navržena plocha rozvojová. Plochy stabilizované jsou vymezeny jako bydlení venkovské BV, plochy zeleně ochranné OZ. Dřevniště Uskupení statků v krajině, je navržena plocha rozvojová U30 s kapacitou 1RD. Plochy stabilizované jsou vymezeny jako bydlení venkovské BV.
Pálenka Malé sídlo podél silnice, není navržena plocha rozvojová. Plochy stabilizované jsou vymezeny jako bydlení venkovské BV, plochy zeleně soukromé SZ. Demografický vývoj území Demografický vývoj území probíhá v obci Kosova Hora příznivě. Od devadesátých let se sídlo naplňuje obyvatelstvem a počet obyvatel Kosovy Hory roste. Roste zejména vlastní sídlo Kosova Hora, které se naplnilo individuálním i kolektivním bydlením, jehož podíl je významně nižší, přesto není zanedbatelný. Předchozí územní plán se soustředil na vývoj sídla Kosova Hora. Dnes lze říci, že je poptávka po bydlení na celém administrativním území.
32
Územní plán předpokládá výhledový počet trvale žijících obyvatel obce Kosova Hora 1350 – 1370 obyvatel k roku 2025. Pro nárůst počtu obyvatel jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení i odpovídající občanské vybavení. Počet vymezených ploch je 48 RD na deset let, s rezervou 1/3, tj. 24 RD. Předpokládaná kapacita nárůstu obyvatel během dalších deseti let je 50 až 140 obyvatel. Vzhledem k poloze Kosovy Hory a připravenosti v oblasti technické vybavenosti a dobré dostupnosti, zejména pak po vybudování dálnice D3. Počet obyvatel (ve variantě) 2000 1291 1291
2014 1318 1318
2025 1363 1462
Památky zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek Pro území Kosovy Hory jako celek není památková ochrana území vyhlášena. Jednotlivé kulturní památky jsou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR zapsány tyto: Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útvar
Část obce
čp.
Památka
37236 / 2-2448 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora
kostel Archanděla Michaela
30040 / 2-2447 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora
kostel sv. Bartoloměje
24291 / 2-2451 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora
židovský hřbitov
45173 / 2-2450 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora
kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého
25344 / 2-2449 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora čp.1
zámek
34091 / 2-2928 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora čp.23
fara
10094 / 2-4248 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora čp.127 židovský dům
33760 / 2-2929 Příbram
Kosova Hora Kosova Hora čp.131 synagoga
Krajina Plochy v krajině jsou návrhem měněny. Jedná se o plochy zeleně přírodní ZP, které jsou vymezeny v místě chybějících částí ÚSES, dále zeleně ochranné ZO, ploch veřejných prostranství, zejména sloužící pro rozšíření cest a veřejných prostorů do malých sídel PV, plochy smíšené nezastavěného území, s převažující funkcí zemědělskou NSz, sloužící pro ochranu před rizikovým zemědělstvím (eroze půdy, apod.). Koncepce doplňuje některé plochy vodních prvků (VV), jsou navrženy retenční nádrže na kolísavých vodních tocích. Plocha pro ochranu před záplavami je navržena na Mastníku před sídlem Kosova Hora. Opatření bude specifikováno v dalším stupni dokumentace, bude navržen soubor opatření na meandrech vodního toku tak, aby se nezměnil krajinný ráz, aby se zvýšila retenční schopnost vodního toku a aby se snížilo riziko velkých povodní v sídle, zejména kolem mostů.
33
Vodní plochy a vodní toky Mastník Přítok Vltavy údolní nádrže Slapy. Od hraničních tabulí v obci Radíč až k hraničním tabulím nad rybníkem v Červeném Hrádku. Úsek potoka od hraničních tabulí nad vtokem Mastníku do ÚN Slapy u Rákosníkova mlýna k hraničním tabulím v obci Radíč je revír pstruhový. K revíru patří: Sedlecký potok, levostranný přítok potoka Mastník od soutoku k jezu nad obcí Jesenice, mimo rybník Dlouhý v Nedrahovicích. Součástí revíru je: Retenční nádrž v k. ú. Sedlčany 18,0 ha. Horní část Retenční nádrže a ostatní přítoky jsou chovné lov ryb zakázán je zde - vyznačeno tabulemi. Nejmenší lovná míra je stanovena u kapra na 40 cm, štiky 60 cm. Při lovu ryb platí zákaz používání jakýchkoliv skleněných nádob k rybářským účelům (nástrahy, návnady, osvětlení apod.). Povodí Vltavy Chrastava - pravostranný přítok Mastníku, vodoteč protékající Chrastavou a hlubokým údolím, Lesy ČR Kramšovenský potok – levostranný přítok Mastníku procházející Kosovou Horou, Lesy ČR Bezejmenný potok – pravostranný přítok Sedleckého potoka, Lesy ČR Janovský potok – levostranný přítok , Povodí Vltavy Lovčický potok – levostranný přítok Mastníku před Vyšatoly , Lesy ČR Křenovický potok – levostranný přítok Mastníku procházející Křenovicemi, Lesy ČR Bezejmenný potok – levostranný přítok Mastníku před Podolím, Lesy ČR
34
Příloha: Přehled vodních toků administrativního území
Archeologická naleziště Podle územně plánovacích podkladů ORP jsou v Kosově Hoře registrovány archeologické lokality: • jádro sídla Kosova Hora • jádro sídla Lovčice Etapizace Etapizace je navržena z důvodů postupu výkupů pozemků a výstavby technické infrastruktury 35
v lokalita Hejná hora – je vymezena 1. a 2. etapa. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch asanace U – zastavitelná plocha P – plocha přestavby A – plocha asanace Lokalita
Katastrální území Kosova Hora
Index
U2.1
Kosova Hora
BX
U2.2
Kosova Hora
PV
U2.3
Kosova Hora
BX
U2.4
Kosova Hora
PV
U3
Kosova Hora
BV
U4.1
Kosova Hora
RI
U4.2
Kosova Hora
RI
RI
U1
Rozloha/ha Charakteristika plochy, kapacita rd/bj, limity území, podmínky využití plochy 0,272 Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci - plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 2 rekreační objekty Limit: ochranné pásmo lesa 0,2687 Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 2 rekreační objekty Limit: ochranné pásmo lesa Podmínka: Územní studie ÚS7 – Rekreační území Obciny 0.3340 Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství Podmínka: minimální šířka veřejného prostranství 8m Územní studie ÚS7 – Rekreační území Obciny 0,8287 Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 10 rekreačních objektů Podmínka: Územní studie ÚS 7 – Rekreační území Obciny 0,5574 Charakteristika: plocha zastavitelná – veřejná prostranství Podmínka: minimální šířka veřejného prostranství 8m Územní studie ÚS7 – rekreační území Obciny 0,1723 Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení - rodinné venkovské domy Kapacita: 2 rodinné domy Limit: ochranné pásmo lesa 0,1254 Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 1 rekreační objekt 0,1147
Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci 36
Kapacita: 1 rekreační objekt
U5
Kosova Hora
RI
0,3418
U6.1
Kosova Hora
BV
0,2190
U6.2
Kosova Hora
BV
0,1441
U7.1
Kosova Hora
ZV
1,0642
U7.2
Kosova Hora
ZV
0,2347
U7.3
Kosova Hora
ZV
0,2347
U7.4
Kosova Hora
ZV
0,0632
U8
Kosova Hora
BI
0,0984
Kosova Hora
OS
0,2236
Kosova Hora
BI
0,4042
U9
U10
Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 6 rekreační ch objektů Limit. Ochranné pásmo lesa Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení - rodinné venkovské domy Kapacita: 1 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení - rodinné venkovské domy Kapacita: 1 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství – veřejná zeleň Podmínka: ÚS5 - územní studie Hůrka architektonickou část projektu parku může zpracovat pouze autorizovaný architekt Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejná prostranství - veřejná zeleň Podmínka: Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství - veřejná zeleň Podmínka: Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství - veřejná zeleň Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, městské a příměstské domy Kapacita: 1 RD Podmínka: Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, městské a příměstské domy 37
Kosova Hora
BI
0,6149
Kosova Hora
BI
0,7582
Kosova Hora
BI
0,3132
Kosova Hora
BI
0,8165
Kosova Hora
BI
0,8191
Kosova Hora
BI
0,7019
Kosova Hora
PV
1,2364
Kosova Hora
VL
3,5087
Kosova Hora
VL
0,8442
U11
U12
U13
U14
U15
U16
U17 U18
U19
Kapacita: 3 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 5 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 7 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 3 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 8 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 8 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 7RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: veřejné prostranství Charakteristika: plocha zastavitelná pro výrobu a skladování - lehký průmysl Podmínka: mezi bydlením a plochou výroby oddělující pás zeleně min 20 m Územní studie ÚS 3 - Komerční zóna nádraží Charakteristika: plocha zastavitelná pro výrobu a skladování - lehký průmysl Územní studie ÚS 3 – Komerční zóna nádraží 38
Kosova Hora
VL
6,9461
U21
Janov u Kosovy Hory
BV
0,6447
Janov u Kosovy Hory
BV
0,0447
U22 U23
Vysoká u Kosovy Hory
BV
0,1765
U24.1
Vysoká u Kosovy Hory
BV
0,1969
Vysoká u Kosovy Hory
BV
0,1071
Kosova Hora
TO
0,4490
Kosova Hora
TO
0,5140
Kosova Hora
BI
0,3144
U20
U24.2
U25
U26
U27 A1
Kosova Hora
U28
Vysoká u Kosovy Hory
SN
0,4463
U29
Vysoká u Kosovy Hory
BV
0,6685
Vysoká u Kosovy Hory
BV
0,1827
U30 P1
Vysoká u Kosovy Hory
ZV
1,6456
Vysoká u Kosovy Hory
ZV
1,3499
P2
Charakteristika: plocha zastavitelná pro výrobu a skladování - lehký průmysl Územní studie ÚS 3 – Komerční zóna nádraží Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 5 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 1 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 RD Limit: ochranné pásmo lesa Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady, sběrný dvůr Charakteristika: plocha zastavitelná pro plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady, sběrný dvůr, sběrný dvůr Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 3 RD Charakteristika: plocha asanace s následným využitím (možností) pro zahrádkovou osadu Podmínka: Územní studie ÚS 4 - Pojezdec Charakteristika: plocha zastavitelná pro plochy smíšeného neobytného území Bezpečnostní pásmo VTL, Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 6 RD Územní studie ÚS6 – bydlení Vysoká Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 RD Charakteristika: plocha přestavby veřejného prostranství – veřejná zeleň, lesopark Charakteristika: plocha přestavby veřejného prostranství – veřejná zeleň, lesopark 39
Bezpečnostní pásmo VTL Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 RD Limit: ochranné pásmo silnice III. třídy Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství – veřejná zeleň
U33
Vysoká u Kosovy Hory
BV
0,1742
P3
Janov u Kosovy Hory
ZV
0,1414
Kosova Hora
OV
0,4593
Charakteristika: občanské vybavení – veřejná infrastruktura, zámek Podmínka: architektonickou část projektu může zpracovat pouze autorizovaný architekt
Kosova Hora
PV
0,0369
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
Kosova Hora
PV
0,1362
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
Kosova Hora
PV
0,0138
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
U39
Janov u Kosovy Hory
PV
0,1691
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
Janov u Kosovy Hory
PV
0,0148
U40.1
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
Janov u Kosovy Hory
PV
0,0151
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
U41
Janov u Kosovy Hory
PV
0, 0020
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
U42
Janov u Kosovy Hory
PV
0,0997
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
U43
Janov u Kosovy Hory
PV
0,0184
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
Vysoká u Kosovy Hory
PV
0, 1249
U44
Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství
U45
Vysoká U Kosovy Hory
PV
0,2434
Charakteristika: veřejné prostranství rozšíření veřejného prostranství
P5
Kosova Hora
ZV
0,0644
Přestavba veřejného prostranství/ veřejné zeleně
P6
Kosova Hora
VP
0,1848
Přestavba veřejného prostranství
P4
U36 U37 U38
U40.2
40
A2
Kosova Hora
PT
1,5957
Přestavba areálu zemědělského družstva Územní studie ÚS 10 – zemědělské družstvo
Plochy nevyužité – brownfields Jako plochy nevyužité jsou vymezeny plochy pro asanaci plochy A1, A2. Tyto plochy jsou navrženy pro prověření územní studií. Plochy s rozdílným způsobem využití Základní kategorie ploch s rozdílným způsobem využití (s výjimkou ploch SN, ZVX, PT), specifikované v územním plánu Kosova Hora, odpovídají vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívané území v platném znění. Plochy bydlení, občanského vybavení, dopravní infrastruktury a výroby a skladování jsou rozděleny do podrobnějších kategorií, resp. podkategorií. Plochy bydlení venkovského Plochy bydlení městské a příměstské/ individuální Plochy obytné smíšené Plochy bydlení v bytových domech/ hromadné Plochy smíšené obytné Plochy objektů rodinné rekreace Plochy rekreace/ zahrádkové osady Plochy veřejné vybavenosti Plochy pro tělovýchovu a sport Plochy veřejných pohřebišť Plochy komerčních zařízení /smíšené neobytné Plochy veřejných prostranství Plochy výroby a skladování /lehký průmysl Plochy dopravní infrastruktury/silniční dopravy Plochy dopravní infrastruktury / železniční Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury / nakládání s odpady Plochy vodní a vodohospodářské Plochy výroby a skladování / zemědělská výroba Plochy zeleně/ zeleň na veřejných prostranství Plochy lesní Přírodní zeleně/zeleň izolační Plochy veřejných prostranství /se specifickým využitím Plochy zeleně/ zeleň přírodní Plochy asanace 1 Plochy asanace 2
BV BI BX BH SO RI RZ OV OS OH SN PV VL DS DZ TI TO W VZ ZV NL ZO ZVX PZ PT1 PT2
41
Veřejná prostranství Podle stavebního zákona se veřejnou infrastrukturou rozumí dopravní infrastruktura, technická infrastruktura a občanské vybavení – které již jsou obsaženy v předchozích bodech – a dále veřejná prostranství. Podle zákona o obcích jsou veřejnými prostranstvími prostory jako náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory, které jsou přístupné každému bez omezení. Jde především o prostory vázané ke komunikacím (což se zde týká všech sídel), případně objektům občanské vybavenosti. V Kosově Hoře jde zejména o prostory v sídle Kosova Hora a o soustavu místních komunikací. Navržená veřejná prostranství jsou jak v zastavitelné části území, tak v krajině, kde jsou veřejná prostranství rozšiřována s ohledem na požadavky dopravní dostupnosti izolovaných sídel v krajině, v případě šířkově deficitní komunikace lze řešit výhybišti. Občanské vybavení a komerční aktivity Pro stávající i navržené občanské vybavení jsou v územním plánu vymezeny plochy OV, OS, OH a SN. Rozvojových ploch pro komerční vybavenost (SN) je územním plánem vymezeno několik. Případné další umístění rozsahem drobnějšího občanského vybavení bude možné na plochách bydlení v rámci platných regulativů. Problémem řešeného území není nedostatek ploch pro veřejné vybavení, ale spíše jeho nevyváženost. Kosova Hora bude stále místem velkého zájmu návštěvníků nejen z důvodů své turistické atraktivnosti, ale také jako přirozeně aglomerované sídlo s vyšší nákupní nabídkou. Obecní úřad má vlastní objekt v centru obce. Lokalizací i velikostí úřad vyhovuje nárokům provozu. Kosova Hora mají mateřskou i základní školu, je zde pošta, pracuje zde sbor dobrovolných hasičů, jsou zde dva kostely a (vývojem poznamenané) hřbitovy, sportovní hřiště, sokolovna, kino a další drobnější prostory pro aktivity dospělých a dětí. Je zde dostupná základní lékařská péče a mimořádně vysoký počet obchodních zařízení a dalších služeb, sloužících především návštěvníkům, z většiny z nich mají ale užitek i místní. Za další vybaveností je třeba, tak jak je to obvyklé v případě sídel obdobných velikostí, vyjíždět. Jde především o školství vyšších stupňů, kulturu a standardem vyšší druh obchodní vybavenosti.
Technická infrastruktura Zásobování vodou Část severní – Kosova Hora, Hejná hora a Obciny - jsou komfortně zásobovány vodovodními řady. Dalšími zdroji vody jsou místní prameniště a studny - v jižní části administrativního území. Obec je rozdělena na dvě tlaková pásma. Na vodovod je v současnosti napojeno cca 86 % obyvatel a významná vybavenost. Do budoucna se i nadále předpokládá individuální zásobení pitnou vodou (domovní studny) v místech, kde není vodovod vybudován. Bilančně lze předpokládat spotřebu pitné vody cca 200m3 /rok na jeden nový RD, skutečnost však již dnes bývá nižší. Územím prochází nadřazený vodovod. V území je územním plánem vymezeno ochranné pásmo zdroje vod, jež navazuje na obec Štětkovice. Do ochranného pásma nejsou umísťovány žádné nepřípustné činnosti ani stavby.
42
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., dále bude možné nouzové zásobení pitnou vodou doplňovat balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Odvedení a čištění odpadních vod Sídlo Kosova Hora má na svém zastavěném území vybudován kanalizační systém pro likvidaci splaškových odpadních vod a novou ČOV s kapacitou pro 2300 EO, 153 m3/den. Na tento systém budou napojeny všechny navrhované rozvojové plochy v dosahu, včetně Obcin. Proto je lokalita Obcin navržena pro smíšené využití – pro rekreaci i bydlení. V ostatních místních částech obce a u rozptýlené zástavby zůstane i nadále nutnost individuální likvidace splaškových vod. V osadách, kde není možné kanalizační síť budovat poskytovat příspěvky na budování domácích čističek. Dešťová kanalizace je v obci vybudována. Existují i samostatné úseky dešťové kanalizace. Přesto je třeba prosazovat ve všech případech, kde je to možné, zejména pak ve volné krajině a u individuelní rodinné bytové výstavby, likvidaci srážkových vod zasakováním do terénu. Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno vedením VN 22 kV Distribuci elektrické energie zajišťuje 12 trafostanic. Územní plán jednu trafostanici navrhuje jako veřejně prospěšnou stavbu. Z trafostanic je elektrická energie vedena k individuálním spotřebitelům. Pokrytí nárůstu zatížení se předpokládá jednak ze stávajících trafostanic při současném postupném zvyšování jejich výkonu, a jednak budováním trafostanic nových v místech nové výstavby. Veřejné osvětlení Veřejným osvětlením je zastavěné území obce pokryto dostatečně. S postupem rozvoje obce se veřejné osvětlení bude dále rozšiřovat. Lokality pro bydlení v rodinných domech v rozptýlených lokalitách mohou mít i způsob veřejného osvětlení přiměřené limitovaný. Plynofikace obce Plynofikace obce je realizována v severní části území, v sídle Kosova Hora. Je rovněž realizována a navržena v lokalitě Hejná hora. V ostatních sídlech není plynofikace uvažována - důvodem je značná rozptýlenost zástavby. V administrativním území je veden VTL plynovod s ochranným a bezpečnostním pásmem. Vytápění Obec není plynofikována, domácnosti si ponechávají z ekonomických důvodů především možnost vytápění lokálního. Je třeba zajistit, aby max. počet domů nahradil stávající lokální vytápění za ekologicky šetrnější způsoby.
43
Spoje Přes správní území Kosova Hora vede dálkový spojový kabel. Telefonizace obce je zajištěna, digitální telefonní ústředna je v budově pošty. Nad územím obce procházejí radioreléové paprsky v takové výši nad terénem, že navrhovanou zástavbou nebudou rušeny. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Dominantním dopravním tahem je úsek silnice I/18, sloužící především tranzitní dopravě. Přímé napojení na správní území Kosovy Hory má ale zásadní význam i pro spojení obce s Benešovem a Prahou a výrazně usnadňuje dostupnost Kosovy Hory pro návštěvníky. Hlavní funkci obslužné komunikace regionálního významu plní silnice první a třetí třídy. Na jihovýchodním okraji řešeného území je v budoucnu napojena na dálnici D3. Je příslibem dalšího ekonomického rozvoje celé oblasti, zejména turistického ruchu. Jsou to silnice: − − − − − − −
III/0187 III/12138 III/12147 III/11440 III/11438 III/10522 III/11428 Upravenost silnice I. třídy je výborná, na rozdíl od upravenosti silnic III. třídy. Požadavek na silnice vyšší tříd - vybudování odbočovacího pruhu ze silnice I/18 a rozšíření výjezdu na tuto silnici směrem z obce u mimoúrovňového křížení. Síť silničních komunikací v obci je poměrně hustá, nižší je však jejich kvalita. Místní komunikace Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, sloužící převážně místní dopravě na území obce. Systém těchto komunikací na řešeném území je komplexní a doplňuje významnější silnice druhé a třetí třídy. Tento systém místních komunikací, ačkoliv je velice hustý, má řadu dopravních závad, které mají svůj původ v době jejich vzniku. Většina těchto cest je velice úzká, dalšími závadami jsou nepřehledná místa v zastavěných částech obcí, úzké nebo málo únosné mostky přes drobné vodoteče. Jejich povrch je však poměrně dobrý, často živičný. Na tyto místní komunikace navazuje velké množství dalších nevýrazně vymezených cest, vedoucích buď k solitérně umístěným domům nebo do volné krajiny. Územní plán navrhuje dílčí úpravy šířkového uspořádání místních komunikací. Doprava v klidu Dlouhodobé odstavování motorových vozidel je řešeno individuálně na každém pozemku. Pro krátkodobé odstavení u bytové výstavby běžně slouží jakákoliv z místních komunikací. Nabídka v možnosti odstavování vozidel na území obce ovlivňuje významným způsobem její atraktivitu. Důležité je zejména její zajištění v centru Kosovy Hory, u ploch občanské a komerční vybavenosti.
44
Plochy veřejných prostranství (VP v grafické části) zahrnují všechny stávající i navržené veřejné prostory a plochy parcel pozemních komunikací v zastavěném území obce i v krajině, z nichž je možný přístup k jednotlivým pozemkům. I když jsou vymezeny plochy dopravní samostatně pro silnice I. a III. třídy, přesto patří do veřejných prostranství. Veřejná prostranství jsou volně přístupné plochy bez ohledu na vlastnictví. Mezi plochy veřejných prostranství patří plochy veřejné zeleně (ZV v grafické části). Veřejná prostranství jsou navržena jako plochy stabilizované nebo jako plochy přestavby či jako plochy návrhové. Požadavky – navržená veřejná prostranství jako požadavek na rozšíření ploch cestní sítě a veřejných prostranství, nově navržená veřejná prostranství: - U36 - příjezdová cesta Obciny, možné výhybny, zachování vysoké zeleně - U37 - příjezdová cesta Obciny, možné výhybny, výsadba stromořadí - U38 - příjezdová cesta Obciny - U39 – příjezdová cesta Záduší, možné výhybny, zachování vysoké zeleně - U40.1 – příjezdová cesta Janov – Nový Dvorek, Přibýška, možné výhybny, zachování vysoké zeleně - U40.2 - příjezdová cesta Janov – Nový Dvorek, Přibýška, možné výhybny, zachování vysoké zeleně - U41 – příjezdová cesta Přibýška - U42 - příjezdová cesta Nový Dvorek - U43 – příjezdová cesta Nový Dvorek - U44 – příjezdová cesta Nový Dvorek - U45 – příjezdová cesta Lovčice – Dobrohošť, zachování vysoké zeleně, výsadba a dosadba stromořadí Plochy veřejné zeleně - navržená v lokalitě bydlení Hejná hora (U7.2, U7.3), v lokalitě Hůrka (U7.1), jako významné veřejné prostranství je situováno uprostřed zastavěného území Kosova Hora Veřejná prostranství vymezená jako plochy přestavby. Požadavek – změna kvality veřejných prostranství - v současné době se mění dosavadní vnímání veřejného prostranství coby místa společného prostoru, na jehož využívání i údržbě se podílí obyvatelé obce. Návsi jsou místa společenského setkávání, tudíž jejich budoucí úpravy mají sledovat princip otevřenosti prostoru a historické tradice uspořádání. Zajištěná pravidelná údržba zeleně je předpokladem estetičnosti prostředí. Navržená veřejná prostranství, z nichž je přístupný pozemek rodinného domu, musí mít šířku min. 8 m, při jednosměrném provozu lze šířku veřejného prostranství snížit na 6,5 m, případně je možné řešit dopravní připojení zastavitelné plochy pro rodinnou bytovou výstavbu v případě šířkově deficitní komunikace výhybišti. Veřejná autobusová doprava Pravidelná autobusová doprava funguje ve směru Sedlčany – Kosova Hora a Benešov – Kosova Hora. Ve všech částech Kosovy Hory je řada autobusových zastávek. Úroveň hromadné dopravy však nezáleží na možnostech územního plánu a je ovlivňována pouze ekonomickými ohledy. Územní plán doplňuje stanici hromadné dopravy v lokalitě Hejná hora. Pěší a cyklistická doprava Místní komunikace v sídlech mají vybudovány chodníkovou úpravu. Pěší pohyb je možný po účelových zemědělských cestách. Důležitou pěší cestu tvoří značená červená trasa KČT. Další 45
významnou pěší cestu podél Mastníka tvoří značená modrá cesta KČT. V jižní části území značené cesty chybějí. Proto jsou navrženy – odbočka modré na Hůrku, nová trasa centrum obce – židovský hřbitov – Lovčice - Dobrohošť Územím Kosovy Hory prochází několik značených pěších turistických tras. Cyklotrasa č. 11. GreenwayP.W Cyklotrasa č. 112 Železniční doprava Území obce je obsluhováno železnicí Sedlčany – Olbramovice. Zastávka je významná jak pro osobní dopravu tak pro dopravu nákladní. Město je navázáno na pěší tah do centra (vybudování chodníku), Životní prostředí Životní prostředí je kvalitní, konfigurace terénu nedovoluje, aby území bylo masivně ovlivněno oblastmi či činnostmi zhoršujícími životní podmínky (sedlčanská aglomerace). Na území obce neprobíhá žádná aktivita, která by výrazně narušovala hygienu životního prostředí. - na území se nacházejí se zde VKP ze zákona (§ 3 zákona č. 114/1992 Sb.) – lesy, vodní plochy a toky, nejsou vyhlášeny VKP. Lesy Z celkové výměry řešeného území, která činí 5243 ha je ha tvořeno lesními porosty. Jde o 26% z celkové výměry řešeného území. Lesnatost území je nižší, nežli republikový průměr, který činí 32%. Návrh: Je doporučeno udržet stávající výměru lesa a posilovat jeho přírodě blízký charakter. V případě, že by v území byly nalezeny pozemky, na nichž jsou stávající porosty charakteru lesa, zahrnuté do LHP (resp. LHO), avšak v katastru nemovitostí u nich není uvedena ochrana PUPFL, budou tyto pozemky chápány jako PUPFL. Je nutno akceptovat platný LHP. Ochranné pásmo lesa činí 50m od okraje lesa. Prostupnost krajiny Krajina je poměrně dobře přehledná. Prostupná, resp. přístupná, je po silnicích II. i III. třídy i po účelových zemědělských cestách. Bariérou v pohybu může být těleso dálnice a jeho přivaděčů, existují zde ale podchody, kterými vedou zemědělské cesty, takže je překonatelná. Jiné zábrany prostupnosti zde nejsou USES Nadřazená biocentra a biokoridory Podle závazného podkladu ZÚR a koordinací se sousedními obcemi, zejména s územním plánem Sedlčany. V řešeném území jsou vymezeny následující prvky ÚSES místního významu: Biocentra: Prvky ÚSES místního významu : č. 11 - U Mastníku, k. ú. Kosova Hora 46
- Podmáčené louky s dřevinami (dub, olše, javor mleč, bříza, střemcha, bez aj.), v lesní části převážně smrk, dále modřín, dub, bříza, ve svahu březový remíz. č. 2 - Cihelský rybník, k. ú. Kosova Hora - Rybník s pobřežní vegetací (rákos, tužebník, kopřiva aj.) a zejména ve východní části i s doprovodem dřevin (osika, klen, dub, jasan, vrby, bez, střemcha aj.). Na hrázi několik lip malolistých. V přilehlých kulturních loukách ptačinec, šťovík, smetanka, jitrocel aj. č. 3 - Les u skládky, k. ú. Kosova Hora - Borový les s podrostem chráněné kručinečky křídlaté (přírodní památka). Místy výsadba smrku či dubu, v podrostu dub, bříza, jeřáb, v bylinném patře rovněž borůvka, vřes, protěž aj. č. 4 - Louky u Lovčického potoka, k. ú. Vysoká u Kosovy Hory - Vlhké louky u meandrujícího potoka. Po obou březích doprovod vzrostlých stromů (olše, vrba, javor, střemcha, osika, dub, jeřáb, jasan) a keřů (bez, slivoň, růže šípková). V polokulturní louce zejména kakost, vikev, knotovka, hrachor, kerblík, krabilice, bolševník, v louce ladem kopřiva, bršlice, rákos č. 5 - Dutě, k. ú. Vysoká u Kosovy Hory - Lesní porost u Kramšovského potoka - monokultury smrku i klenu, zejména u potoka smíšené porosty s olší, dubem, jasanem, lípou, modřínem, břízou č. 6 - Les na Lovčickým potokem, k. ú. Vysoká u Kosovy Hory - Převážně borový lesní porost, místy významný podíl dubu či smrku, okrajově i lípa, modřín, bříza. Meandrující vodní tok s břehovým doprovodem č.7 – Louky u Lovčického potoka, k.ú. vysoká u Kosovy Hory - Vlhké louky u meandrujícího potoka. Po obou březích doprovod vzrostlých stromů (olše, vrba, javor, střemcha, osika, dub, jeřáb, jasan) a keřů (bez, slivoň, růže šípková). V polokulturní louce zejména kakost, vikev, knotovka, hrachor, v louce ladem kopřiva, bršlice, rákos č. 3 - Záduší, k. ú. Janov U Kosovy Hory - Borodubový lesík, místy modřín, bříza, akát, bez vrba křehká. V jižní části rybník s nesouvislým doprovodem dřevin (olše, vrba, dub, smrk, bříza), v bylinném patře kopřiva, hluchavka, pcháč. Biokoridory vymezené: LBK 21 LBK 23 LBK 501 LBK 502 LBK 503 LBK 504 LBK 505 LBK 506 LBK 507 Veškeré vymezené prvky v řešeném území jsou funkční. 47
Mimo skladebných prvků ÚSES jsou v území zakresleny a přiloženými tabulkami popsány i další biotopy. Přírodovědná hodnota vymezených biotopů může být průměrná i nadprůměrná (viz tabulková část). Systém je plně provázán do okolních katastrálních území. Prvky ÚSES místního významu byly převzaty dle ÚAP poskytnutých Magistrátem města Ústí nad Labem (OG ÚSES). Spolu s významnými krajinnými prvky ze zákona zajišťují prvky ÚSES celkovou kostru ekologické stability na území . Úpravy vymezení lokálních prvků ÚSES Lokální prvky ÚSES jsou převzaty z minulého územního plánu, kde byl systém zpracován dle „OG ÚSES“. Pokud to metodika tvorby ÚSES a stav krajiny umožňuje, jsou kolize řešeny mírnými úpravami lokalizace prvků ÚSES. Úpravami nedochází k přetrasování biokoridorů ani k přemístění biocenter. Rovněž nedochází k narušení prostorových parametrů ani k oslabení funkce upravovaných prvků ÚSES. Naopak, v řadě případů jsou nyní nefunkční části nahrazovány funkčními. Zákon stanoví, že každý uživatel je povinen strpět omezení, vyplývající z požadavků ÚSES (zák.114/92, §4,čl.1, a zvl. část pátá: Některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně přírody...). Vlastník může však zákonně žádat výměnu pozemku, nebo finanční náhradu. Řešení této problematiky spadá do kompetence pozemkových úřadů. Respektování a rekonstrukce ÚSES v lesních porostech je předpokládána v rámci lesního hospodaření, po zakotvení do lesních hospodářských plánů (LHP). V průběhu dalšího postupu uplatňování místního územního systému ekologické stability a při práci s podrobnějšími měřítky lze doporučit následující zásady: •
•
•
Hranice navržených lokálních biocenter lze nepatrně upřesnit tak, aby byly v lepším souladu s hranicemi pozemkových parcel nebo lesních oddělení. Umístění těchto biocenter je však nutno považovat za dané. Při upřesňování okrajů biocentra nesmí dojít k významnému zmenšení jeho plochy. V žádném případě nesmí dojít ke zmenšení rozlohy pod 3 ha. Lokální biokoridory mohou být upřesněny například s ohledem na průběh hranice pozemkových parcel (pokud by to například vyžadovaly vlastnické vztahy), nebo v případě následného požadavku propojení ze sousedního území. Také v průběhu vývoje lesních celků nelze přesnou polohu biokoridorů považovat za dogma. Musí však vždy být zachováno trvalé propojení příslušných biocenter. Biokoridory proto nesmí být přesměrovány tak, aby ztratily svůj charakter a tím i svou funkci, nesmí být zúženy pod 15 m (lokální) resp. 40 m (regionální a nadregionální) Konkrétní doporučená opatření pro jednotlivé části systému jsou uvedena v tabulkách.
Vedení biokoridorů a hranice biocenter jsou uvedeny v grafické části ÚP v hlavním výkresu a v odůvodnění v koordinačním výkresu. Spolu s významnými krajinnými prvky ze zákona zajišťují prvky ÚSES celkovou kostru ekologické stability na území obce Kosova Hora. Ochrana přírody Přírodní památka Kosova Hora Přírodní památka Kosova Hora byla vyhlášena v roce 1946. Důvodem ochrany je naleziště kručinečky křídlaté. Chráněné území tvoří lesnatý, na mapách nepojmenovaný kopec (458 m n. m.) asi 1 km jihovýchodně od městečka Kosova Hora, severovýchodně při silnici III/12138 směrem na Lavičky, navazující na Vysokou horu (496 m n. m.). 48
Kručinka křídlatá (Genista sagittalis), známá též jako kručinečka křídlatá, je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Rostlina dorůstá 10-25 cm (maximálně 40 cm), je málo listnatá - listy jsou ochlupené a vyrůstají na stonku střídavě. Květy jsou žluté barvy a vyrůstají v bohatých hroznech. Kručinka křídlatá vyhledává suché trávníky a roste především ve střední Evropě. Kvete v květnu a v červnu.
Vymezení cílových charakteristik krajiny KRAJINA PŘÍMĚSTSKÁ (U) (210) ZÚR vymezují krajinu příměstskou v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) polyfunkční charakter s významným zastoupením bydlení; b) její části jsou dotčeny civilizačními jevy; (211) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení; b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. KRAJINA RELATIVNĚ VYVÁŽENÁ (N) (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. (219) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Krajinný ráz Krajina v okolí Kosovy Hory je pahorkatinná, zvlněná, místně s většími výškovými rozdíly. Obec je rozložena v délce podél urbanistické osy - komunikace. Okolí je typickou pahorkatinou krajinou s vyvinutým schematem tržní vsi na dně údolí potoka. Zástavba je v části Kosova Hora kompaktní (přes narušenost vývojem na sklonku války - do r. 1945) a nepřerůstá přirozený horizont. V dalších místních částech byl rozsah původní zástavby omezen na rozsah původních sídel, převážnou část jejich okolí pokrývají řidší polokulturní louky a menší skupiny krajinné zeleně, remízů i solitérů. Na území obce Kosova Hora se také vyskytuje mnoho míst s kulturní či historickou hodnotou.
49
Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území. Následující limity stanovené v právních předpisech nebo správních rozhodnutích jsou graficky znázorněny v koordinačním výkresu (pokud je to vzhledem k měřítku výkresu možné). Na území obce Kosova Hora jsou níže uvedená ochranná pásma, chráněná území a jiná územní omezení. V ochranných a bezpečnostních pásmech je umístění staveb, případně povolení některých činností a užívání omezeno zvláštními předpisy. Přesné podmínky využití ochranného a bezpečnostního pásma stanovuje příslušný orgán státní správy před územním, případně stavebním řízením. Ochrana dopravní a technické infrastruktury Silniční ochranná pásma (podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) - dálnice, dálniční přivaděč: 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu, silnice I. třídy 50m od osy vozovky, silnice II. a III. třídy 15 m od osy vozovky Ochranná a bezpečnostní pásma energetických rozvodů a zařízení (podle § 46 zákona č.458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) - elektrické vedení VN (1–35 kV) 7 m od krajního vodiče - elektrická stanice (stožárová, z VN 1–52 kV na NN) 7 m Poznámka: stávající rozvody mají pásmo určeno podle předchozí legislativy (22 kV: 10 m). Ochranná pásma hygienické ochrany (dle ČSN 75 6081 a dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích) - veřejný zdroj pitné vody: čtverec 10 × 10 m - vodovodní vedení 1,5 m - čistírna odpadních vod - (100 m) - kanalizační stoka 1,5 m Ochranné pásmo pohřebiště (dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví) - veřejné pohřebiště 100 m Ochranné pásmo spojů (dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích) - stožár, věž 30 m - dálkový kabel 1,5 m
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Zastavěné území je převážně využito domovním fondem, který slouží jak pro trvalé bydlení, tak pro rekreační účely a komerční využití. Domovní fond je v částech Kosova Hora především umístěn v hlavní údolní poloze, pouze výjimečně volně rozmístěn v krajině podél cest a silnic. V posledních desetiletích se situace zlepšuje, přibývá obyvatel a také je pro bydlení k dispozici více domů. Na významu spíše získává motivační funkce územního plánu. Zastavěné území je využito účelně, nacházejí se v něm nevelké proluky, jichž návrh využívá. Proto také je zastavitelných ploch vymezeno poměrně velké množství.
50
S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Zastavěné území Zastavěné území obce je vymezeno územním plánem. k datu 31.11.2011. Zastavitelné plochy Využití zastavitelných ploch vymezených předchozím (dosud) platným územním plánem a jeho změnami bylo vyhodnoceno odborným odhadem na 40 %. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Rozsah zastavitelných ploch vychází ze současné situace a následujících předpokladů: - odhad budoucího demografického vývoje ve vazbě na vazby na Sedlčany, - navázání na koncepci rozvoje stanovenou v platné předešlé ÚPD, - potřeby doplnění území odpovídající infrastrukturou. Situování zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: - soulad vazeb stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití, - respektování historicky utvářených urbanistických struktur jednotlivých sídel, - ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, - využití stávajících proluk v obci, především v místní části Kosova Hora, - nízký stupeň rozvoje zastavitelných ploch v rozptýlené zástavbě a ve volné krajině bude dále respektován, - poloha rozvojových lokalit ve vztahu ke stávajícím komunikacím a systémům technické infrastruktury, Celková kapacita RD/BJ je navržena v počtu 73, navržená kapacita objektů pro rekreaci je 36. Obec vytvořila v minulém období 54 parcel pro rodinné bydlení s kompletními inženýrskými sítěmi, proto návrh obsahuje za celé administrativní území 73 objektů pro rodinné bydlení. Pokud by tyto plochy byly navrženy na dobu cca 8 let, pak roční kapacita činí přípravu cca 9 parcel pro výstavbu rodinného bydlení.
51
Soulad návrhu územního plánu se zadáním územního plánu A. požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury A1) Soulad s Politikou územního rozvoje Pro zpracování návrhu zadání územního plánu byla respektována Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009. Z tohoto dokumentu vyplývá, že území nespadá do žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy. Dále z tohoto dokumentu plyne, že území nespadá do žádné specifické oblasti, koridoru a plochy dopravy nebo koridoru a plochy technické infrastruktury. Návrhem budou respektovány republikové priority územního plánování obsažené v Politice územního rozvoje ČR 2008, (čl. (14) až (32) PÚR). Ze stanovených priorit územního plánování vytýčených Politikou územního rozvoje ČR 2008 se v řešení návrhu ÚP uplatní zejména zásady stanovené v následujících bodech: 14 - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Bylo návrhem zapracováno. 16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli (viz také čl. 20 PÚR ČR 2006) a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Bylo návrhem zapracováno. 19 - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (Viz také čl. 22 PÚR ČR 2006). Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.
52
Bylo návrhem zapracováno. 20 - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Bylo návrhem zapracováno. Návrh byl vyhodnocen v souladu s 1. Akutalizací Politiky územního rozvoje ČR A2) Soulad se zásadami územního rozvoje Středočeského kraje Nový ÚP obce Kosova Hora musí respektovat tuto nadřazenou územně plánovací dokumentaci Středočeského kraje a být s ní v souladu, především musí být respektovány Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území uvedené v bodě v článku 01-09 ZÚR. Nový Územní plán obce Kosova Hora neobsahuje záměry, které by přesahovaly na území sousedních obcí. Při koordinaci využívání území a s ohledem na širší územní vztahy nesmí dojít ke kolizím při řešení rozvojových záměrů. Bylo návrhem respektováno. Územní systém ekologické stability - ÚSES Co se týče ochrany přírodních hodnot ve správním území obce, ZÚR stanovují nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability území. Nadregionální prvky ÚSES – ve správním území obce se takové prvky nevyskytují. Regionální prvky ÚSES – ve správním území obce se takové prvky nevyskytují. Bylo návrhem zapracováno. Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje koridory republikového významu pro silniční, železniční a leteckou dopravu a vymezují stavby pro silniční a železniční dopravu. Ve správním území obce nejsou takové stavby situovány. Bylo návrhem respektováno. Ostatní veřejně prospěšné stavby Ve správním území se nachází VPS vodovodu v ZÚR značená jako V12: : V12 Výstavba přivaděče Benešov-Sedlčany s napojením sídel Jírovice, Mokrá Lhota, Bystřice, Líšno, Nesvačily, Drachkov, Vrchotovy Janovice, Vojkov, Kosova Hora (vč. 2 vodojemů) – tato stavba prochází k.ú. Vysoká u 53
Kosovy Hory a k.ú. Kosova Hora Ve správním území obce se nenachází žádné veřejně prospěšné stavby z oblasti elektroenergetiky, plynárenství, VPS dálkovodů, ani v oblasti protipovodňové ochrany, jenž by byly vymezeny v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Bylo návrhem zapracováno. Je součástí Koordinačního výkresu A3) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů pro obec Kosova Hora Z územně analytických podkladů ORP Sedlčany 2014 nevyplývají žádné zvláštní požadavky, vyjma respektování limitů využití území zpracovaných v těchto podkladech. Kapitola problémy k řešení na území jednotlivých obcí identifikuje 3 problémy k řešení ve správním území obce Kosova Hora – č. 6365 : jedná se o střety zastavěného území se záplavovým územím Q100. Tyto střety mohou být řešeny v územním plánu navržením vhodných protipovodňových opatření. V ÚAP je obsažen záměr (převzatý ze ZÚR), který je třeba zohlednit v územně plánovací dokumentaci. Jedná se o stavbu přivaděče pitné vody Benešov-Sedlčany (viz výše), který je v současné době realizován. Bylo návrhem zapracováno. Další rozvoj území by měl navazovat na SWOT analýzu zpracovanou k obci Kosova Hora v rámci ÚAP: - Zachovat a posilovat vazbu na mikroregionální centrum Sedlčany – je územním plánem zachováno, je posilován prostor sídla Kosova Hora - Nadále posilovat počet obyvatel obce a zajistit kvalitní prostředí pro život – je územním plánem zajištěno, je vymezen dostatečný rozsah ploch pro bydlení - Zachovat dostatek zastavitelných ploch pro bydlení (realizovatelných), včetně kladení důrazu na vymezování dostatečného rozsahu veřejných prostranství v návaznosti na tyto plochy, tak aby bylo zamezeno vzniku „satelitních typů“ částí obce – je územním plánem zajištěno, je zachován dostatek zastavitelných ploch, jsou vymezeny veřejná prostranství - Zachovat dostatek ploch pro rekreaci – je územním plánem zajištěno, jsou návrhové plochy - Posilovat návaznost na historickou strukturu sídla – je územním plánem zajištěno, urbanistická koncepce vychází z návaznosti na historickou strukturu sídla - Zlepšovat kvalitní přírodní zázemí a životní prostředí – je územním plánem zlepšováno, jsou vymezeny plochy s ochranou přírody a krajiny, jsou vymezeny překryvné plochy pro systém ÚSES - Zachovat železniční napojení se zastávkou – vazba na trať České Budějovice-Praha – je územním plánem zachováno - Zachovat existenci základní a mateřské školy – je územním plánem zachováno - Rozvíjet občanskou vybavenost v obci – je územním plánem rozvíjeno - Rozvíjet a zkvalitňovat dopravní infrastrukturu a dopravní obslužnost území – je zkvalitňováno a rozvíjeno - Rozvíjet a zkvalitňovat technickou infrastrukturu – především v sídle Kosova Hora - je zkvalitňováno a rozvíjeno
A 4.1) Požadavky na rozvoj území obce Budou vymezeny tyto nové zastavitelné plochy (žádosti vlastníků pozemků): Zastavitelná plocha č. parcelní číslo katastrální území současné využití (dle KN, ÚP) navrhované využití 1 505/1, 505/2 Kosova Hora lesní pozemek, TTP plocha výroby 2 487/3, 497 Kosova Hora orná půda plocha výroby 3 54
401/2, 401/3 Kosova Hora orná půda plocha pro bydlení + chov koní + agroturistika 4 1688/2 Janov u Kosovy Hory TTP plocha bydlení 5 2169/3 Vysoká u Kosovy Hory orná půda, TTP plocha bydlení, 6 2198, 2199 Vysoká u Kosovy Hory zahrada plocha bydlení Žádosti vlastníků byly prověřeny zpracovatelem a pokud byly vyhodnoceny kladně tak byly zapracovány. Je nutno: - respektovat pokud možno zastavitelné plochy vymezené v tomto bodě návrhu zadání, jenž byly navrženy na základě požadavků vlastníků pozemků a schváleny zastupitelstvem obce, v návrhu řešit vhodnost těchto lokalit (úprava tvaru, velikosti) vzhledem k jejich situování v krajině popřípadě dořešit návaznost jednotlivých navrhovaných nových zastavitelných ploch na zastavěné a zastavitelné území obce - je územním plánem řešeno - ve spojitosti s ustanovením § 55 odst. 3 stavebního zákona vyhodnotit potřebu vymezení nových zastavitelných ploch v návaznosti na využití stávajících zastavitelných ploch v platném územním plánu, s přihlédnutím k demografii a poloze sídla. Dbát na dostatečné odůvodnění vymezovaných zastavitelných ploch s ohledem na budoucí možné nové požadavky na rozvoj ploch pro bydlení (rezerva pro budoucí změny ÚP) - byly vyhodnoceny potřeby vymezení nových zastavitelných ploch v návaznosti na využití stávajících zastavitelných ploch , plochy byly odůvodněny - s přihlédnutím k potenciálnímu možnému rozvoji mohou být v návrhu územního plánu vymezeny další zastavitelné plochy dle urbanistické vhodnosti - vyhodnotit rozvojový potenciál vyhodnotit potřeby vymezení nových rozvojových ploch s podmínkou zachování původního rázu sídla vymezením takových obytných ploch, které připouštějí drobnou nerušící výrobu, provoz obchodu a služby, umožnit podnikání na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území - byly vymezeny a zapracovány do návrhu - prověřit aktuálnost hranice zastavěného a zastavitelného území, vymezené v platném územním plánu obce, provést nezbytnou úpravu v souladu se současným stavem zastavěnosti území (rozšíření hranice zastavěného území, aktualizace stavu zastavěnosti vymezených zastavitelných ploch, evidence staveb ve volné krajině mimo zastavěné a zastavitelné území) - byly vymezeny hranice zastavěného a zastavitelného území - převzít zastavitelné plochy z platného ÚP obce, popřípadě přehodnotit a navrhnout jejich nové členění, včetně zvážení možnosti jejich redukce z důvodu jejich zablokování, nebo z důvodu nerealizovatelnosti původního záměru ve vymezené ploše – např. vymezená specifická plocha pro fotovoltaickou elektrárnu ve Změně č.6 ÚP obce. - plochy z předchozího územního plánu byly prověřeny a buď byly vyřazeny nebo zapracovány - minimalizovat urbanizaci volné krajiny a redukci ekologicky stabilních ploch, zamezit fragmentaci krajiny v důsledku výstavby, navrhnout opatření ke zvýšení ekologické stability v krajině - prověřit 55
stávající lokální systém ekologické stability území, popřípadě ho doplnit o nové prvky – prvky systému ÚSES nebudou kolidovat s návrhem zastavitelných ploch (zastavitelné plochy nesmí zasahovat do ploch a koridorů vymezeného ÚSES) - prvky systému ÚSES nekolidují s návrhem zastavitelných ploch - důležitý pro rozvoj obce je udržitelný rozvoj i po stránce hygieny prostředí. V uspořádání řešeného území je nutno omezit riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk), naopak podporovat zásady zdravého sídla - návrh územního plánu eliminuje vymezením ploch rizika negativních vlivů na plochy pro bydlení a na plochy pro občanskou vybavenost - vytvořit územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu obce, podporovat rozvoj nemotorové dopravy (cyklostezek), rozvoj a kultivace veřejných prostranství a ploch sídelní zeleně - zvážit možnost vymezení protipovodňových opatření (např. zřízení suchého poldru apod.) pro minimalizaci dopadu průchodu povodně přes zastavěné území v Kosově Hoře - body jsou zapracovány v návrhu územního plánu A 4.2) Požadavky dotčených orgánů a organizací uplatněné k návrhu zadání Dle Povodí Vltavy s.p. 1) V textové části bude uveden seznam vodních toků včetně jejich správců, bude doplněn údaj o kategorii rybných vod a zranitelnosti území 2) Bude doplněn údaj o šíři manipulačního pruhu podél Mastníka – 8 m Je zapracováno, v části Odůvodnění je seznam vodních toků. Manipulační pruh 8m je zapracován ve Výrokové části. Ministerstvo dopravy 1) Požadujeme respektovat silnici 1/18 včetně ochranného pásma - je respektováno, je zakresleno v Koordinačím výkrese. 2) Požadujeme respektovat ochranné pásmo regionální železniční tratě č.233 Olbramovice - Sedlčany - je respektováno, je zakresleno v Koordinančním výkrese. Krajský úřad Středočeského kraje Dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Orgán ochrany zemědělského půdního fondu na základě ustanovení § 5 odst. 2 zákona požaduje, aby v předloženém návrhu územního plánu byly lokality doloženy konkrétními údaji o výměře, kultuře a bonitovaných půdně ekologických jednotkách. Požadované podklady musí být zpracovány ve smyslu zásad ochrany ZPF, uvedených v ustanovení § 4 zákona a ustanovení § 3 a § 4 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zákona o ochraně ZPF. Na základě těchto údajů bude, popř. nebude v návrhu územního plánu Kosova Hora souhlasit s nezemědělským využitím lokalit. Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění (lesní zákon). Orgán státní správy lesů na základě § 48a odst. 2 písm. a) lesního zákona požaduje, aby byl územní plán zpracován v souladu s ust. § 14 odst. 1 lesního zákona. 56
Je v návrhu územního plánu zapracováno. Dle návrhu zadání ÚP Kosova Hora má dojít k záboru lesního pozemku parc. č. 505/1 v k.ú. Kosova Hora (plocha č. 1) – pozemek není návrhem dotčen. Dále orgán SSL požaduje, aby v dalším stupni pořizování územního plánu Kosova Hora bylo blíže konkretizováno případné dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa (výměra, parcelní číslo). Na tomto základě bude orgán SSL souhlasit, či nesouhlasit s návrhem územního plánu. Dále upozorňuje, že budou dotčeny pozemky do 50 metrů od okraje lesa. Tuto vzdálenost je nutné vylišit ve výkresech ÚP. K dotčení těchto pozemků je nutný, dle ust. § 14 odst. 2 lesního zákona, souhlas orgánu státní správy lesů (tj. v tomto případě MěÚ Sedlčany, odbor životního prostředí). Ochranné pásmo lesa 50 m je akceptováno, je vymezeno v Koordinačním výkrese. Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, jako věcně a místně příslušný orgán posuzování vlivů na životní prostředí podle § 10i odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – STANOVISKO: Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný podle ust. § 20 písm. b) a § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen příslušný úřad), na základě ust. § 10i odst. 2 zákona a kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona k předloženému návrhu zadání požaduje v následujících etapách pořizování územního plánu Kosova Hora zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. SEA, dále jen dokumentace SEA) dle přílohy ke stavebnímu zákonu. (podrobněji viz. bod G tohoto návrhu zadání) Dokumentace SEA je zpracována NET4GAS s.r.o. 1) Výstavbu obytných budov lze provádět za hranicí bezpečnostního pásma, tj. 150 m kolmé vzdálenosti od půdorysu nejbližšího VTL plynovodu 2) Každý zásah do do OP a BP musí být projednán s naším útvarem pro každou plánovanou akci jednotlivě Je akceptováno a zapracováno, překryv s BP VTL je ve výrokové části - u plochy Městský úřad Sedlčany, odbor životního prostředí Plocha č. 1 – Podle § 14 odst.1 zák.č. 289/1995 Sb.,o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) jsou projektanti nebo zřizovatelé územně plánovací dokumentace povinni dbát zachování lesa. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany ŽP a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější (variantní řešení). Vzhledem k tomu, že se předpokládá rozsáhlý zábor PUPFL (5777 m2), požadujeme konkrétní specifikaci využití průmyslové zóny ve smyslu § 14 lesního zákona. Zábor lesního půdního fondu byl v návrhu územního plánu eliminován. A5) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání (urbanistickou koncepci a uspořádání krajiny) zachovat a vhodně rozvíjet urbanistickou strukturu ve vazbě na okolní krajinu - nové zastavitelné plochy vymezovat v návaznosti na zastavěné území Návrh zachovává a vhodně rozvíjí urbanistickou strukturu ve vazbě na okolní krajinu, v části krajiny (U) navazuje na příměstskou krajinu Sedlčan. Při vymezování rozvojových ploch respektovat technické, přírodní i kulturní limity - pro návrhové plochy (druhy ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných 57
požadavcích na využívání území) navrhovat regulativy tak, aby jednotlivé parcely ploch pro bydlení neklesaly svou výměrou pod 800 m2 a měly vhodně stanovenou maximální zastavěnost a dané přípustné využití, vzhledem k venkovskému charakteru obce Je respektována podmínka ochrany technické, přírodní a kulturní hodnoty, jsou vymezeny velikosti stavebních parcel - nové plochy pro bydlení vymezovat zejména v návaznosti na stávající obytnou zástavbu, preferovat bydlení nízkopodlažní (RD) s ohledem na charakter okolní zástavby - při vymezování výrobních ploch v návaznosti na zastavěné území (plochy bydlení) preferovat drobnou a nerušící výrobu, bez negativních důsledků na životní prostředí a kvalitu bydlení Návrh vymezuje bydlení v návaznosti na stávající obytnou zástavbu, preferuje bydlení nízkopodlažní, preferuje drobnou nerušící výrobu - posilovat kompaktnost zástavby uvnitř obce podporou výstavby v prolukách a dosud nezastavěných plochách uvnitř zastavěného území a přestavbou nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných území Návrh posiluje kompaktnost zástavby uvnitř obce a podporou výstavby v prolukách - dle potřeby zvážit etapizaci výstavby stávajících a vymezovaných zastavitelných ploch Návrh vymezuje etapizaci výstavby území - bude stanovena koncepce ploch nezastavěného území Koncepce ploch nezastavěného území je stanovena jeho ochranou, minimalizací zásahů do krajiny a vymezeních ploch s rozdílným způsobem využití - podpořit zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch Návrh akceptuje ochranná pásma zdrojů vod nenavrhováním zastavitelných ploch, návrh nenavrhuje v blízkosti ochrany zdrojů vod výrobní a skladové plochy - v prostorovém uspořádání upřesnit diferenciaci území s ohledem na ochranu hodnot území (hlavní dominanty, místa pohledů,...) Diferenciace je upřesněna schématem hodnot, jsou vymezeny dominanty obce, významné pohledové osy, apod., - specifikované plochy s rozdílným způsobem využití musí zahrnovat kompletně celé řešené území pro rozvoj cestovního ruchu zajistit dostatečnou turistickou infrastrukturu, využít kulturních, přírodních a turistických atraktivit pro podporu cestovního ruchu
A6) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury A.6.1. Občanské vybavení Zastoupení zařízení občanského vybavení (komerčního charakteru) je na přirozené úrovni, nabídka odpovídá velikosti, významu a umístění sídla v rámci širších vztahů. V obci je mateřská a základní škola, k dispozici je ordinace praktického lékaře a stomatologa. V obci je v provozu kino (prostor pro kulturní akce), k dispozici je několik sportovišť. Výhodou je blízkost a velice snadná dostupnost města Sedlčany, kde je veškerá nekomerční občanská vybavenost k dispozici (vzdělávání a výchova, sociální 58
služby, zdravotní služby, kultura, sport, veřejná správa, obchodní služby). V novém územním plánu mohou být vymezovány zastavitelné plochy, jenž občanskou vybavenost rozšiřují. A.6.2. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Hlavní komunikační systém obce je tvořen komunikací č. I/18, dále silnicemi třetí třídy III/11438, III/12138, III/0187, III/11440, III/12147 a systémem komunikací nižší hiearchie, místních a účelových komunikací. Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZPK - v grafické části (ve výkresu dopravní infrastruktury popř. v koordinačním výkresu) očíslovat silnice II. a III. třídy a vyznačit jejich ochranná pásma v souladu s ustanovením § 30 ZPK, které limituje využití ploch -řešení dopravní infrastruktury musí odpovídat vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území - § 9 a § 22. -rozvojové lokality musí splňovat požadavky pro připojení dle ust. § 10 ZPK. Počet připojení na komunikaci omezit na minimum ( např. jednou obslužnou komunikací) -důsledné řešení pěší dopravy (vymezení ploch pro vybudování chodníků) a uzemní rezervy potřebné pro zajištění dopravní obslužnosti -nově navržené místní komunikace zařadit mezi veřejně prospěšné stavby -umístění bytových objektů situovaných u silnic navrhnout tak, aby byly splněny limitní hladiny hluku z dopravy ve vnitřních chráněných prostorách staveb a ve venkovním chráněném prostoru staveb dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Veřejná doprava Veřejná doprava je zajišťována linkovými autobusy dálkovými a příměstskými. Četnost spojů je relativně dostatečná. V obci je železniční stanice na regionální trati Sedlčany-Olbramovice, umožňující napojení na železniční trať Praha – České Budějovice (Benešov, Tábor) Nemotorová doprava Pěší doprava je vedena po chodnících podél komunikací. Přes území obce vede několik značených turistických tras a cyklotras. Statická doprava Při vymezování zastavitelných ploch je vždy nutno zajistit dostatečné odstavné a parkovací plochy. Hospodářská doprava Zemědělská a lesní hospodářská doprava využívá stávající účelové komunikace. Letecká doprava Ve správním území se tento druh dopravy nevyskytuje. A.6.3. Technická infrastruktura a)Vodní hospodářství a vodní režim - pro stabilizaci vodního režimu řešit: - navrhnout hospodaření s dešťovými vodami (u zastavitelných ploch podmínka likvidace na vlastním pozemku), navrhnout možné opatření pro případné zlepšení retence vody v krajině, - zvážit možnost vymezení protipovodňových opatření (např. zřízení suchého poldru apod.) pro minimalizaci dopadu průchodu povodně přes zastavěné území v Kosově Hoře a2) Zásobování vodou Zásobování objektů pitnou vodou je v současnosti realizováno v sídle Kosova Hora formou veřejného vodovodu a částečně z vlastních zdrojů (v Kosově Hoře úpravna pitné vody), v ostatních sídlech je zásobování 59
pitnou vodou zajištěno výhradně z individuálních zdrojů. V Kosově Hoře je počítáno s napojením stávající vodovodní sítě na nově budovaný přivaděč pitné vody z Želivky (Benešov- Sedlčany). – je řešena ve výrokové části, jsou navrženy plochy pro zadržení vody v krajině - vypracovat koncepci zásobování vodou s ohledem na vybudování přivaděče pitné vody - v Kosově Hoře řešit zásobování nových rozvojových ploch připojením na vodovodní síť (pokud je realizovatelné) - zásobování bude v ostatních sídlech řešeno pomocí individuálních zdrojů s podmínkou možného budoucího napojení na vodovod, pokud bude v daném sídle vybudován. a3) Odkanalizování V sídle Kosova Hora je vybudován systém kanalizační sítě s napojením na ČOV. V ostatních sídlech jsou odpadní vody likvidovány individuálně (jímka, domovní ČOV) • nově napojované rozvojové lokality v sídle Kosova Hora budou napojeny na veřejnou kanalizační síť, pokud je technicky realizovatelné • v ostatních sídlech bude odvádění odpadních vod zajištěno formou nepropustných jímek, nedoporučuje se systémově řešit odkanalizování větších lokalit pomocí domovních ČOV b) Energetika, spoje b1) Zásobování plynem Část Kosova Hora je plynofikována. Ostatní místní části plynofikovány nejsou a v blízké budoucnosti není jejich plynofikace zvažována. • nové rozvojové lokality v Kosově Hoře je doporučeno připojit na veřejnou síť vedení plynu b2) Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno elektrickou energií z několika větví VN 22 kV. V návrhu územního plánu obce budou v maximální míře respektována veškerá stávající zařízení včetně jejich ochranných pásem. • v případě potřeby zřízení nových vedení VN a trafostanic, pro obsluhu nových zastavitelných ploch bude tento požadavek zanesen do návrhu ÚP b3) Zásobování teplem Vytápění jednotlivých obytných objektů je individuální. Nenachází se zde centrální zdroj tepla ani s ním není do budoucna počítáno. b4) Telekomunikace Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou. Řešeným územím prochází trasa dálkových optických kabelů. c) Nakládání s odpady Svoz komunálního odpadu zajišťuje pro obec oprávněná osoba (v současnosti TS města Sedlčany, a.s.). V areálu TS je k dispozici sběrný dvůr, včetně prostoru pro tříděné odpady. Na území obce se nachází zařízení pro ukládání komunálního odpadu (skládka komunálního odpadu), které je v současnosti již uzavřeno a je dokončována jeho rekultivovace. Po uzavření této skládky v obci Kosova Hora byla v jejím areálu vybudována překládací stanice TKO a následně je odpad ve velkoobjemových kontejnerech odvážen na skládku ve Voticích. V areálu bývalé skládky je rovněž nově otevřena kompostárna. d) Veřejná prostranství Obec má hlavní centrum situované v prostoru návsi a jejího přilehlého okolí. Další veřejné prostory jsou zde situovány například kolem sportovišť, částečně vybudovaný je rovněž park . • zvážit zkvalitnění popř. zřízení nových veřejných prostranství, při vymezování zastavitelných ploch dbát na dostatečné zastoupení veřejných prostranství, viz. výše
60
A7) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot Návrh územního plánu bude respektovat a využije stávající potenciál řešeného území, jak v urbanizované části, tak i v jeho neurbanizované části. Územní plán obce bude respektovat : historický půdorys obce, stávající urbanistickou strukturu obce, navržené zastavitelné plochy ze stávajícího platného územního plánu (možnost jejich redukce z důvodu jejich zablokování, nebo z důvodu nerealizovatelnosti původního záměru ve vymezené ploše – specifická plocha pro fotovoltaickou elektrárnu) - objekty a zařízení občanské vybavenosti - objekty a díla historického významu - zeleň všeho druhu v zastavěném území, ale i v krajině - lokální ÚSES, včetně přehodnocení a dopracování lokálního systému ÚSES na území obce a zajištění jeho návaznosti na sousední katastrální území - významné krajinné prvky ze zákona - budou chráněny, případně posilovány krajinné hodnoty území a) Historické, kulturní, urbanistické hodnoty Na území obce se nachází tyto nemovité kulturní památky : : RČ 37236 – kostel Archanděla Michaela, RČ 10094 – židovský dům, RČ 33760 – synagoga, RČ 45173 – kašna se sochou sv.Jana Nepomuckého, RČ 25344 – zámek, RČ 30040 – kostel sv. Bartoloměje, RČ 34091 – fara, RČ 24291 – židovský hřbitov, RČ 22256 – tvrz (místní část Lovčice) Pro upevnění identity v řešeném území je třeba respektovat dochované stavby, zejména je třeba chránit nemovité kulturní památky a objekty v památkovém zájmu. Z hlediska archeologie je celé území v oblasti archeologického zájmu (území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). b) Zeleň Chránit stávající zeleň v zastavěných částech řešeného území, případně navrhnout další plochy pro využití jako veřejná zeleň a pro propojení se zelení v okolí zastavěného území. Je třeba respektovat významné krajinné prvky (VKP) vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Je třeba důsledně chránit přírodní prostředí v řešeném území. c) Přírodní hodnoty - v řešeném území se nachází přírodní památka: Kosova Hora – naleziště kručinečky křídlaté, k.ú. Kosova Hora, lesní pozemek, rozloha 16,3813 ha - v řešeném území se nenachází žádná další maloplošná zvláště chráněná území ani památné stromy - v řešeném území se nenachází ptačí oblast ani evropsky významná lokalita systému NATURA 2000 - nejsou známy informace o výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů v řešeném území, tyto organismy nesmí být rozvojem obce ohroženy d) Systém ekologické stability krajiny Systém ekologické stability (lokální) bude rámcově převzat ze stávajícího ÚP Kosova Hora. Prvky regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability se v území nevyskytují. Koordinovat návrh vymezení ÚSES s ostatními funkcemi a zájmy v řešeném území (případně v navazujícím území), zejména s ohledem na řešení zeleně v zastavěném území a na řešení krajiny. Prvky ÚSES, lokální biokoridory a biocentra (LBK a LBC) musí mít zachováno propojení do sousedních katastrů i mimo řešené území. Upřesnit stávající prvky ÚSES z platné ÚPD a nově navržené na průběh hranic pozemků a morfologii terénu s uvedením funkčnosti jednotlivých LBC a LBK a jejich popisem v textové části. 61
e) Ochrana zemědělského půdního fondu Plochy zemědělské půdy navrhované k nezemědělskému využití, budou doloženy konkrétními údaji o výměře, kultuře a bonitovaných půdně ekologických jednotkách. Požadované podklady musí být zpracovány ve smyslu zásad ochrany ZPF, uvedených v ustanovení § 4 zákona a ust. § 3 a 4 vyhl. č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zákona o ochraně ZPF. Při zpracování územního plánu je nutné dodržet zásady ochrany zemědělského půdního fondu - § 4 a § 5 zákona č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Bude respektována nedotknutelnost minimalizováno možné využití půdy v I. a II. stupni ochrany. S návrhem zastavitelných ploch je třeba citlivě přistupovat k záborům orné půdy. Návrhem nevytvářet zbytkové (plochy nevhodné k obdělávání) plochy zemědělské výroby. Pro zabezpečení udržitelného rozvoje území, úrodnosti a zajištění přiměřeného prostředí v řešeném území je třeba zachovat ráz krajiny, vodních toků a její retenční schopnost. f) Ochrana nerostného bohatství Ve správním území obce se nenachází chráněné ložiskové území ani dobývací prostor. Ve správním území se nachází 4 poddolovaná území (Kosova Hora-Vyšatoly, Vysoká, Vysoká- Lavičky, Vysoká-V Mýtě, zlatonosná ruda), tato území nebudou návrhem územního plánu dotčena. g) Ochrana vod, vodních toků U vodních toků budou uvedeni jejich správci a v grafické části budou zakreslena záplavová území. Do regulativů bude zahrnuta podmínka dle § 49 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. o nezastavitelnosti manipulačního pruhu min. 6 m podél drobných vodních toků z titulu jejich správy a údržby. h) Obrana státu V řešeném území se zařízení a plochy sloužící k obraně státu nenacházejí. Řešeným územím neprocházejí zájmová území AČR dle § 175 zák. č. 183/2006 Sb. B. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Vymezení ploch územních rezerv se nepředpokládá. C. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Projektant na základě navržené koncepce řešení ÚP uvede plochy veřejné infrastruktury do seznamu veřejně prospěšných staveb a doplní ji do příslušné výkresové dokumentace. V případě potřeby uplatnění institutu veřejně prospěšných opatření v rámci návrhu koncepce uspořádání krajiny, bude zpracováno obdobně. Nový ÚP převezme VPS a VPO ze stávající platné územně plánovací dokumentace obce a doplní je o případně nově navržené. D. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci V rámci zpracování nového územního plánu je možné vymezení takových zastavitelných ploch, které by podléhaly zpracování regulačního plánu. Je nutno zvážit vhodnost zařazení. Větší souvislejší plochy mohou být podmíněny zpracováním územní studie, popřípadě uzavřením dohody o parcelaci (především u ploch s komplikovaným členěním pozemků, vlastnickými vztahy).
62
E. Případný požadavek na zpracování variant řešení Vzhledem k jednoznačnosti navrhovaných změn v území nebude zpracováno variantní řešení návrhu. F. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení ÚP obce Kosova Hora bude zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, v platném znění. Dokumentace návrhu územního plánu bude zpracována v tomto rozsahu dle přílohy č.7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění po novele č.458/2012 Sb. (účinnost 1.1.2013) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Územní plán Kosova Hora je koordinován v širších vztazích. Územní plán Sedlčany je nově vytvořen a schválen a tvoří základní dokument pro koordinaci. Ostatní územní plány jsou vydané před novelou stavebního zákona. V některých obcích jsou připravovány nové územní plány. Žádná sousední obec nemá dokumentaci vhodnou ke koordinaci.
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Takovéto záležitosti nadmístního významu nebyly při zpracování územního plánu obce Kosova Hora zjištěny a nejsou proto zmiňovány.
63
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkce lesa Zpracováno dle přílohy č.3 k vyhlášce 13 / 1994 Sb. o ochraně půdního fondu „Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011. OSNOVA: 1. Údaje o pozemcích dotčené půdy 1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obcí 1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obcí 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy 3. Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, ÚSES 5. Hranice územních obvodů a katastrálních území 6. Zdůvodnění navrhovaného řešení 7. Hranice současně zastavěného území a pozemková držba 8. Protierozní ochrana 1. Údaje o pozemcích celková výměra odnímaných ploch ZPF: celková výměra ploch pro zastavění: celková výměra odnímaných ploch v krajině pro mimoprodukční funkce: výměra odnímaných půd ZPF výměra půd I.tř. ochrany výměra půd II.tř. ochrany výměra půd III tř. ochrany výměra půd IV tř. ochrany výměra půd V tř. ochrany výměra záboru PUPFL:
65,28 ha 22,06 ha 43,22 ha
1,34 ha 4,11 ha 3,60 ha
6,85 ha 49,38 ha 0,00 ha
1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obcí Pro rozvoj obce je navrhována plocha celkové výměry 22,06 ha. Tato plocha zahrnuje zemědělské pozemky ležící vně i uvnitř zastavěného území. Lokalizaci hranice BPEJ a třídy ochrany ZPF upřesňuje grafická část. Z pohledu kultur ploch ZPF se jedná o ornou půdu a o trvalé travní porosty. Pozn. : V území se vyskytuje řada zastavěných ploch, které nejsou vypořádány z pohledu záboru ZPF.
64
1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obcí K záboru ZPF vyčísleném dle „Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011“ je navrhováno 22,06 ha. Tab. 1. Celková výměra záboru ZPF Název obce: Kosova Hora Zábor ZPF podle jednotlivých kultur
Zábor ZPF podle tříd ochrany
(ha)
(ha)
Číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF (ha)
OP
Z1
R
0,27
+
0,27
Z2
R
0,46
+
0,38
Z3
B+R
1,64
+
1,64
Z4
B
0,17
Z5
O
0,04
+
0,04
Z6
O
0,07
+
0,07
Z7
O
1,13
Z8
O
0,01
+
Z9
B
0,22
+
0,22
Z10
B
0,14
+
0,07
Z11
O
0,29
+
0.29
Z12
O
0,04
+
0,04
Z13
O
1,06
+
1,06
Z14
V
6,94
+
Z15
V
3,18
+
Z16
V
0,82
Z17
O
0,61
+
Z18
O
0,28
+
Z19
O
0,36
+
0,36
Z20
O
0,40
+
0,22
Z21
B
6,48
+
Z22
O
0,37
+
CHM VIN
ZAH
OS
TTP
I.
II.
III.
IV.
+
V.
0,17
+
0,08
1,05 0,01
6,44
0,07
0,5 3,18
+
0,82 0,11
0,5 0,28
0,18 6,48
0,2
0,17
65
Z23
B
0,31
+
0,31
Z24
O
1,69
+
1,69
Z25
O
1,12
+
1,12
Z26
O
0,36
+
0,36
Z27
O
0,12
+
0,09
0,03
Z28
O
0,17
+
0,06
0,11
Z29
O
0,37
+
0,37
Z30
O
0,99
+
0,99
Z31
O
0,02
+
0,02
Z32
O
0,01
+
0,01
Z33
O
0,09
+
Z34
O
0,02
+
0,09 0,02
+
+
1/3
2/3
Z35
B
0,64
0,04
Z36
B
0,18
Z37
B
0,17
+
0,17
Z38
B
0,20
+
0,20
Z39
B
0,11
+
0,11
Z40
O
6,35
+
0,05
6,30
Z41
O
2,28
0,08
2,20
Z42
O
0,12
+
Z43
O
11,80
+
0,2
Z44
O
0,59
+
0,59
Z45
O
2,8
+
1,4
1,4
Z46
O
0,52
+
0,2
0,32
Z47
O
0,19
+
0,19
Z48
O
0,35
+
0,35
Z49
O
4,88
+
Z50
O
Z51
O
+
0,60 0,18
+
0,12 0,5
10,30
+
4,88
1,28
+
1,28
0,18
+
0,18
66
Z52
O
0,55
+
0,55
Z53
B
0,18
+
0,18
Z54
O
0,43
+
Z55
O
0,30
+
Z56
O
0,27
+
Z57
O
0,45
+
Z58
B
0,67
+
Z59
O
0,24
+
0,1
Z60
O
0,18
+
0,18
0,43 0,30 0,27 0,45 0,67 0,1
0,04
Plochy sídel, bydlení, rekreace, výroba a ostatní
22,06
0
0,18
2,77
6,73
12,38
Plochy ostatní, krajina
43,22
1,34
3,93
0,83
0,12
37,00
Zábor ZPF celkem
65,28
1,34
4,11
3,60
6,85
49,38
TTP - trvalý travní porost; ZAH - zahrada; OP - orná půda; CHM - chmelnice; VIN - vinice; OS - ovocné sady Využití území - B - bydlení, B+R - bydlení a rekreace, R - rekreace, O - ostatní funkce, V - výroba
Zábor PUPFL není navrhován. Všechny vyhodnocené zábory jsou v jediném povodí Vltavy. Celkový zábor zemědělského půdního fondu navržený územním plánem Kosova Hora je 65,28 hektarů. Veškerý tento zábor je pro plochy zastavitelné i pro plochy krajiny. Zábory jsou navrženy na plochách ZPF s I. až V. třídou ochrany, (zatřídění bylo provedeno dle přílohy metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy. Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu). Navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území obce, pro jejich dopravní obsluhu jsou využity stávající místní komunikace, případně nově navržené nebo upravené pro nový provoz. Na meliorovaných pozemcích se nacházejí následující nové rozvojové plochy pro výstavbu – Z58, Z57, Z39. 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy V rozvojových plochách byly v minulosti uskutečněny zúrodňující investice - meliorace pozemků. Meliorované pozemky jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese a ve výkrese záborů ZPF. 3. Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby Na rozvojových plochách se nenalézá žádné zařízení (silážní jáma, zpevněné polní hnojiště, rampa, apod.) sloužící zemědělské výrobě. 67
4. Údaje o uspořádání ZPF v území, ÚSES Rozvojové plochy nenarušují žádnou z účelových polních cest. Navržené rozvojové plochy nejsou ve střetu s lokalizací prvků ÚSES. 5. Hranice územních obvodů a katastrálních území Hranice řešených katastrálních území jsou vyznačeny v grafické části. Administrativní území se skládá z - k.ú. Kosova Hora, k.ú. Janov u Kosovy Hory, k.ú. vysoká u Kosovy Hory. Územní obvody nejsou vymezeny. 6. Zdůvodnění navrhovaného řešení V návaznosti na stávající zástavbu je v obci Kosova Hora navrhován rozvoj bydlení, rekrace, občanské vybavenosti, výroby a ostatní funkce, včetně nutné dopravní napojení nových ploch. Přednostně byly využívány možnosti zástavby nezemědělských půd - viz plochy asanační - plochy k transformaci struktury. Vzhledem k tomu, že téměř celé řešené území je pokryto zemědělským půdním fondem s nižšími bonitními třídami, je i převážná část rozvojových ploch umístěna na půdy s nižšími bonitami (třída IV. a V). Z chráněných půd jde u zastavěného území v I. a II. třídě celkem o 0,18 ha chráněných půd. Zábor ZPF uvedených ploch představuje mírnou újmu na zemědělském potenciálu území. Největším zásahem do zemědělského půdního fondu je převod zemědělského půdního fondu do neprodukčních ploch, zejména ÚSES, ploch ostatní zeleně a ploch pro protipovodňová a protierozní opatření. Z chráněných půd u převodu na mimoprodukční plochy krajiny, činí v I. a II. třídě celkem 5,27 ha. Na meliorovaných pozemcích se rozvojové plochy nacházejí – meliorační zařízení budou dotčena. Na zastavitelných plochách se nenalézá žádné zařízení sloužící zemědělské prvovýrobě, nebyly na nich realizovány žádné zúrodňovací investice a nejsou jimi dotčeny stávající zemědělské komunikace ani zemědělské provozy. V grafické příloze a textové části jsou uvedeny údaje o kvalitě zemědělského půdního fondu vyplývající z BPEJ, o třídách ochrany zemědělské půdy a možnostech její zastavitelnosti. Zábor neovlivní hydrologické ani odtokové poměry v území. V regulativech je podmínka řešení vsaku dešťových vod navlastních pozemcích u staveb pro bydlení a pro rekreaci. 7. Hranice zastavěného území a pozemková držba Zákres hranice zastavěného území je součástí grafických příloh. Navrhované rozvojové plochy leží vně i uvnitř zastavěného území. Plochy navržené k zástavbě jsou majetkem soukromých, právnických osob nebo obecním majetkem, ale v minimálním zastoupení. 8. Protierozní ochrana Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách a Souboru technických
68
opatření proti vodní erozi na zemědělském půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Územní plán předpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které nenaruší retenční schopnost území. Je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět pouze tak, aby byla posílena protierozní funkce. Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování splavenin od cest. Samostatná protierozní opatření navrhována jsou v lokalitě k31 - 2,81 ha, k33 - 0,4 ha, k32 - 0,9 ha, k.ú. Kosova Hora, k.ú. vysoká u Kosovy Hory.
69
