Fakulta humanitních studií. Monografie

´ SE ˇ BATI VE ZL´INE ˇ UNIVERZITA TOMA Fakulta humanitn´ıch studi´ı ´ Ustav pedagogick´ ych vˇed

´ CH SOCIA ´ LN´ICH KONTEXT TRANSFORMACE POBYTOVY ˇ EB SLUZ Monografie

Soˇ na V´avrov´a (ed.) Leona Hozov´ a, Ivana Mar´aˇskov´a, Radana Nov´akov´a

´ ´ ´ICH SLUZEB ˇ KONTEXT TRANSFORMACE POBYTOVYCH SOCIALN Monografie

Editorka Mgr. Soˇ na V´ avrov´ a, Ph.D.

Recenzenti doc. PhDr. Jitka Skopalov´ a, Ph.D. ˇ PhDr. Jiˇrina Siklov´ a, CSc.

Korektury Mgr. Bohumil Gal´ asek

Vydala Fakulta humanitn´ıch studi´ı Univerzity Tom´aˇse Bati, Zl´ın 2009

ISBN 978-80-7318-869-6

OBSAH ´ Uvodn´ ı slovo (Soˇ na V´ avrov´ a) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Prvn´ı soci´ aln´ı konference ve Zl´ınˇ e (Soˇ na V´avrov´a) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

1. Deinstitucionalizace pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇ zeb jako posun v kvalitˇ e a dostupnosti (Soˇ na V´ avrov´ a) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2. Tradice p´ eˇ ce v pˇ rirozen´ em soci´ aln´ım prostˇ red´ı z pohledu sociokulturn´ı antropologie (Radana Nov´ akov´ a) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 ´ 3. Uloha dobrovoln´ık˚ u v soci´ aln´ıch sluˇ zb´ ach (Leona Hozov´a) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

4. Osobn´ı asistence jako alternativa pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇ zeb pro osoby se zdravotn´ım postiˇ zen´ım (Ivana Mar´ aˇskov´a) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

5. Kvalita ˇ zivota senior˚ u v domovˇ e pro seniory (Eva Bartoˇsov´a, Radana Nov´akov´a) 105

O autork´ ach . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

´ ´I SLOVO UVODN Soˇ na V´avrov´a V souˇcasn´e dobˇe sl´ ych´ ame mezi odbornou i laickou veˇrejnost´ı st´ale ˇcastˇeji hovoˇrit o potˇrebˇe transformace pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb. Pojem transformace je vˇsak natolik v´agn´ı a ˇsirok´ y, ˇze si pod n´ım kaˇzd´ y z n´ as m˚ uˇze pˇredstavit vlastnˇe cokoliv. Na tomto m´ıstˇe je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze transformace je na rozd´ıl od pˇrevratu vˇec´ı pomalou, kontinu´aln´ı, kontextu´aln´ı a promyˇslenou. Nedˇeje se tud´ıˇz ze dne na den, ale v urˇcit´em delˇs´ım vymezen´em ˇcase a prostoru. Proces transformace vybran´ ych pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb, kter´e ve shodˇe s Ervingem Goffmanem m˚ uˇzeme oznaˇcit za tot´ aln´ı instituce, by mˇel b´ yt promyˇslen´ y a pˇredevˇs´ım dobˇre pˇripraven´ y, pˇriˇcemˇz by se na jeho pˇr´ıpravˇe a realizaci mˇeli pod´ılet odborn´ıci z ˇrad sociolog˚ u, psycholog˚ u, soci´aln´ıch pracovn´ık˚ u, zdravotn´ık˚ u, pr´ avn´ık˚ u, ekonom˚ u a dalˇs´ıch profes´ı. Cel´ y proces pˇremˇeny a pˇretvoˇren´ı syst´emu by mˇel b´ yt podporov´ an obˇcanskou spoleˇcnost´ı, kter´a je v dobˇre funguj´ıc´ıch demokraci´ıch pˇri prov´ adˇen´ı syst´emov´ ych zmˇen t´ ykaj´ıc´ıch se ˇc´asti obˇcan˚ u, kteˇr´ı jsou z´avisl´ı na podpoˇre a pomoci druh´ ych osob, a to z d˚ uvodu vˇeku ˇci zdravotn´ıho stavu, jak´ ymsi pojistn´ ym ventilem promyˇslenosti a pˇr´ınosnosti realizovan´ ych zmˇen pro c´ılov´e skupiny. V naˇs´ı republice se myˇslenky deinstitucionalizace zaˇc´ınaj´ı objevovat teprve v posledn´ım desetilet´ı na rozd´ıl od nˇekter´ ych zem´ı z´apadn´ı Evropy, kter´e se jiˇz od 70. let minul´eho stolet´ı systematicky vˇenuj´ı procesu transformace a podpoˇre pr´ava ˇz´ıt v pˇrirozen´e komunitˇe a pˇrirozen´ ych vztahov´ ych s´ıt´ıch pro vˇsechny obˇcany. ˇ e republice zaHlavn´ı priority procesu transformace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb v Cesk´ chycuje dokument Koncepce podpory transformace pobytov´ych soci´ aln´ıch sluˇzeb v jin´e druhy soci´ aln´ıch sluˇzeb, poskytovan´ych v pˇrirozen´e komunitˇe uˇzivatele a podporuj´ıc´ı soci´ aln´ı zaˇclenˇen´ı ˇ uˇzivatele do spoleˇcnosti, kter´ y byl pˇrijat dne 21. u ´nora 2007 usnesen´ım vl´ady Cesk´e republiky ˇc. 127. Uveden´ a koncepce byla vypracov´ana v souladu se strategick´ ymi materi´aly z oblasti soˇ e republice, tj. N´arodn´ım akˇcn´ım pl´anem soci´aln´ıho zaˇcleˇ ci´aln´ıch sluˇzeb v Cesk´ nov´an´ı na l´eta 2006–2008 a na l´eta 2008–2010, B´ılou knihou v soci´aln´ıch sluˇzb´ach a z´akonem ˇc. 108/2006 Sb., o soci´aln´ıch sluˇzb´ ach, a je vytvoˇrena v souladu s ˇcesk´ ym pr´avn´ım ˇr´adem, a to zejm´ena s Listinou z´akladn´ıch pr´ av a svobod. Nad kontextem transformace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb v naˇs´ı republice se zam´ yˇsl´ı autorky pˇredkl´ adan´e monografie, kter´e ve sv´ ych pˇr´ıspˇevc´ıch reflektuj´ı historick´ y v´ yvoj i souˇcasn´ y stav p´eˇce o seniory a osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım a n´azory a postoje ˇclen˚ u obˇcansk´e spoleˇcnosti k uveden´e problematice. Zd˚ urazˇ nuj´ı legitimitu dobrovolnictv´ı a d˚ uleˇzitost individu´ aln´ı podpory a pomoci uˇzivatel˚ um soci´ aln´ıch sluˇzeb v podobˇe osobn´ı asistence, jako moˇzn´e alternativy pˇrisp´ıvaj´ıc´ı ke zkvalitnˇen´ı ˇzivota osob ˇzij´ıc´ıch v pobytov´ ych zaˇr´ızen´ıch soci´aln´ıch sluˇzeb. Nˇekter´e z uveden´ ych myˇslenek byly prezentov´any na 1. soci´aln´ı konferenci na t´ema Transfor´ mace pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb jako posun v kvalitˇe a dostupnosti, kterou uspoˇr´adal Ustav pedagogick´ ych vˇed Fakulty humanitn´ıch studi´ı Univerzity Tom´aˇse Bati ve Zl´ınˇe ve spolupr´aci se Zl´ınsk´ ym krajem ve dnech 14. aˇz 15. kvˇetna 2009. Jedn´ım z hlavn´ıch c´ıl˚ u konference bylo otevˇr´ıt 4

veˇrejnou diskusi na t´ema deinstitucionalizace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb, kter´a bude prob´ıhat v duchu zdrav´eho rozumu a plurality n´azor˚ u, s akcentem na z´ajmy uˇzivatele a na humanizaci soci´aln´ıch sluˇzeb.

5

´ ´I KONFERENCE VE ZL´INE ˇ PRVN´I SOCIALN Soˇ na V´avrov´a (Soci´ aln´ı pr´ ace, 2009, roˇc. 9, ˇc. 2, s. 152. Brno: Asociace vzdˇelavatel˚ u v soci´aln´ı pr´aci.) ´ Ustav pedagogick´ ych vˇed Fakulty humanitn´ıch studi´ı Univerzity Tom´aˇse Bati ve Zl´ınˇe ve spolupr´aci s odborem soci´ aln´ıch vˇec´ı a zdravotnictv´ı Krajsk´eho u ´ˇradu Zl´ınsk´eho kraje uspoˇr´ adal ve dnech 14.–15. kvˇetna 2009 soci´ aln´ı konferenci na t´ema Transformace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb jako posun v kvalitˇe a dostupnosti. Na konferenci referovali pˇredn´ı odborn´ıci zab´ yvaj´ıc´ı se problematikou transformace pobytoˇ e republiky, v´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb z ˇrad pracovn´ık˚ u Ministerstva pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı Cesk´ Kancel´aˇre Veˇrejn´eho ochr´ ance pr´ av, mezin´arodn´ı organizace The Children’s High Level Group (CHLG), z´ astupci zˇrizovatel˚ u a poskytovatel˚ u soci´aln´ıch sluˇzeb a akademick´ ych pracovn´ık˚ u Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Tom´aˇse Bati ve Zl´ınˇe. Konference mˇela dvˇe ˇc´ asti, veˇrejnou a studentskou. Studentsk´a ˇc´ast, kter´a byla volnˇe pˇr´ıstupn´a vˇsem student˚ um univerzity a u ´ˇcastn´ık˚ um konference, prob´ıhala ve ˇctyˇrech sekc´ıch. Jednotliv´e sekce byly zamˇeˇreny na problematiku deinstitucionalizace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb, standardy kvality v soci´ aln´ıch sluˇzb´ ach s akcentem na individu´aln´ı pl´anov´an´ı pr˚ ubˇehu poskytov´an´ı sluˇzby, proces registrace soci´ aln´ıch sluˇzeb a hodnocen´ı kvality poskytovan´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb v r´amci inspekce. Potvrdilo se, ˇze t´ema transformace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb v jin´e typy soci´aln´ıch sluˇzeb, poskytovan´ ych v pˇrirozen´e komunitˇe uˇzivatele a podporuj´ıc´ı soci´aln´ı zaˇclenˇen´ı uˇzivatele do spoleˇcnosti, je v souˇcasn´e dobˇe velmi aktu´aln´ı a diskutovan´e, coˇz dokl´ad´a vysok´a u ´ˇcast. Na konferenci pˇrijelo t´emˇeˇr 170 u ´ˇcastn´ık˚ u ze vˇsech kout˚ u republiky, kteˇr´ı po vyslechnut´ı jednotliv´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u vzn´ aˇseli dotazy a n´ aslednˇe ve foyer nad danou problematikou d´ale diskutovali. Velk´ y z´ ajem u odborn´e veˇrejnosti vzbudily pˇr´ıspˇevky vych´azej´ıc´ı z praxe, kdy pˇredn´aˇsej´ıc´ı referovali o sv´ ych praktick´ ych zkuˇsenostech z oblasti transformace pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım, kdy uv´ adˇeli konkr´etn´ı kazuistiky jednotliv´ ych uˇzivatel˚ u, kter´e byly ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u doplnˇeny videomateri´aly. Tak´e konkr´etn´ı zkuˇsenosti z n´avˇstˇev pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı pracovn´ıky Kancel´ aˇre Veˇrejn´eho ochr´ance pr´av a z proveden´ ych inspekc´ı byly pro u ´ˇcastn´ıky pˇr´ınosem. Velmi zaj´ımav´e bylo sd´ılen´ı zkuˇsenost´ı procesu transformace v jin´ ych evropsk´ ych i mimoevropsk´ ych zem´ıch, se kter´ ymi publikum sezn´amili pˇredn´aˇsej´ıc´ı spolupracuj´ıc´ı s mezin´ arodn´ımi organizacemi. K propojen´ı teorie s prax´ı doˇslo v pˇr´ıspˇevc´ıch akademick´ ych pracovn´ık˚ u, kteˇr´ı operacionalizovali pojmy souvisej´ıc´ı s transformac´ı (jako napˇr. instituce, tot´aln´ı instituce, institucionalizace, hospitalismus, dekarcerace), kter´e by se mohly st´at pojmovou z´akladnou pˇri popisu prob´ıhaj´ıc´ıch proces˚ u. Prvn´ı soci´ aln´ı konference mˇela nˇekolik c´ıl˚ u. Chtˇela otevˇr´ıt veˇrejnou diskuzi na t´ema deinstitucionalizace pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb, kter´a bude prob´ıhat v duchu zdrav´eho rozumu a plurality n´ azor˚ u s akcentem na z´ ajmy uˇzivatele a na humanizaci soci´aln´ıch sluˇzeb. D´ale chtˇela propojit z´astupce organizac´ı zab´ yvaj´ıc´ıch se teori´ı a prax´ı a nastartovat hlubˇs´ı vz´ajemnou spo6

lupr´aci. A v neposledn´ı ˇradˇe zah´ ajit tradici tematicky zamˇeˇren´ ych soci´aln´ıch konferenc´ı na Univerzitˇe Tom´ aˇse Bati ve Zl´ınˇe. Druh´ y roˇcn´ık konference, jehoˇz kon´an´ı se pˇripravuje na pˇr´ıˇst´ı kalend´aˇrn´ı rok, bude zamˇeˇren´ y na problematiku um´ır´an´ı a v´ yznam emoˇcnˇe inteligentn´ıho doprov´azen´ı um´ıraj´ıc´ıch v soci´ aln´ı pr´ aci. S v´ıce informacemi a pˇr´ıspˇevky, kter´e zaznˇely na konferenci, se budete moci v pr˚ ubˇehu mˇes´ıce sezn´amit na http://www.sockonference.fhs.utb.cz Mgr. Soˇ na V´ avrov´ a, Ph.D., garant konference

7

´ ´ ´ICH SLUZEB ˇ DEINSTITUCIONALIZACE POBYTOVYCH SOCIALN JAKO POSUN ˇ A DOSTUPNOSTI V KVALITE Soˇ na V´avrov´a

Uvˇedomuji si, ˇze m´ym u ´kolem nen´ı mˇenit svˇet ani ˇclovˇeka — na to nejsem dost ctnostn´y a chyb´ı mi i proniknut´ı do podstaty vˇec´ı. Ale moˇzn´ a je m´ym u ´kolem ˇs´ıˇrit tˇech p´ ar hodnot, bez nichˇz by ani v reformovan´em svˇetˇe nest´ alo za to ˇz´ıt, bez nichˇz by si ˇclovˇek — byt’ nov´y“ — ani nezaslouˇzil u ´ctu. ” — Albert Camus, Actuelles I, chroniques 1944–1948

Abstrakt: Autorka se v pˇredkl´ adan´em textu zab´ yv´a postaven´ım pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb v ˇzivotˇe jednotlivce i cel´e spoleˇcnosti. Zam´ yˇsl´ı se nad pˇrirozen´ ym soci´aln´ım prostˇred´ım a umˇele vytvoˇren´ ym prostˇred´ım pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb, kter´e si kaˇzd´a spoleˇcnost zˇrizuje za u ´ˇcelem p´eˇce o sv´e ˇcleny, kteˇr´ı nemohou svoji nepˇr´ıznivou soci´aln´ı situaci, kter´a m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobena oslaben´ım nebo ztr´ atou schopnosti z d˚ uvodu vˇeku ˇci nepˇr´ızniv´eho zdravotn´ıho stavu, ˇreˇsit sami ˇci za pomoci a podpory sv´ ych bl´ızk´ ych. Pˇrirozen´ y svˇet stav´ı do protikladu ke svˇetu tot´aln´ıch instituc´ı, mezi kter´e v souladu s Goffmanem ˇrad´ı nˇekter´e pobytov´e soci´aln´ı sluˇzby. Svoji pozornost zamˇeˇruje pˇredevˇs´ım k pobytov´ ym soci´ aln´ım sluˇzb´am urˇcen´ ym pro c´ılovou skupinu senior˚ u a osob se zdravotn´ım postiˇzen´ım, kdy polemizuje nad hranicemi poj´ım´an´ı duˇsevn´ı nemoci v souˇcasn´e spoleˇcnosti. Velk´ y d˚ uraz klade na u ´lohu obˇcansk´e spoleˇcnosti v procesu zam´ yˇslen´e zmˇeny, tedy v procesu transformace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb v jin´e formy soci´aln´ıch sluˇzeb poskytovan´e v pˇrirozen´em soci´ aln´ım prostˇred´ı. Obˇcanskou spoleˇcnost ch´ape jako arbitra realizovan´ ych transformaˇcn´ıch zmˇen, nebot’ tyto prostupuj´ı ˇzivoty n´as vˇsech. Kl´ıˇ cov´ a slova: soci´ aln´ı p´eˇce, kulturn´ı tradice, solidarita, pˇrirozen´e soci´aln´ı prostˇred´ı, rodina, dom´acnost, komunita, komunitn´ı pr´ ace, komunitn´ı pl´anov´an´ı, oˇsetˇrovatelstv´ı v komunitˇe Abstract: The author of the text looks into the role of social stay in institutions in the life of an individual as well as in the whole society. She ponders a natural social environment and an artificially created environment of social stay in institutions. These are created by the society in order to take care of its members who cannot handle their unfavourable social situation themselves or with a help from their dear ones. Their unsatisfying social situation can be brought about by attenuation or a loss of ability because of individual’s age or poor health condition. The natural outside world is seen in comparison with the world of total institutions, amongst which certain stay in social instituation are included in accordance with Goffman. The article focuses 8

on social stay in institutions with the target group of senior citizens and physically challenged people. Here the author also polemises about the boundary of mental illness and its perception in the current society. A significant emphasis is put on a civil society´s role in the process of the intended shift, that is in the process of transformation in social stay in institutions into other forms of social services provided in the natural social environment. Civil society is viewed as an arbiter of the intended transformational changes as these influence the lives of all of us. Key words: social care, cultural traditions, solidarity, natural social environment, family, household, community, community work, community planning, nursing in the community

Term´ınem pobytov´ a, rezidenˇcn´ı neboli u ´stavn´ı soci´aln´ı sluˇzba oznaˇcujeme sluˇzbu soci´ aln´ı p´eˇce spojenou s ubytov´ an´ım ve specializovan´ ych zaˇr´ızen´ıch, k tomuto u ´ˇcelu zˇr´ızen´ ych. Naˇse legislativa kategorizuje nˇekolik zaˇr´ızen´ı poskytuj´ıc´ıch pobytov´e soci´aln´ı sluˇzby, a to podle c´ılov´e skupiny uˇzivatel˚ u, kter´ ym je sluˇzba urˇcen´a. Konkr´etnˇe se jedn´a pˇredevˇs´ım o domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım a domovy se zvl´aˇstn´ım reˇzimem, kter´e maj´ı ovˇsem v porovn´ an´ı se dvˇema pˇredchoz´ımi druhy zaˇr´ızen´ı v nab´ıdce soci´aln´ıch sluˇzeb v naˇs´ı republice pouze margin´ aln´ı zastoupen´ı. V pˇredloˇzen´em textu se nebudeme hloubˇeji zab´ yvat azylov´ ymi pobytov´ ymi zaˇr´ızen´ımi ani chr´anˇen´ ym bydlen´ım pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım, kter´e nepovaˇzujeme za ˇcist´e typy“ tot´aln´ıch instituc´ı, a tud´ıˇz se jich transformaˇcn´ı myˇslenky ” bezprostˇrednˇe nedot´ ykaj´ı. Chceme-li na odborn´em poli hovoˇrit o deinstitucionalizaci ˇci transformaci, mˇeli bychom se v prvn´ı ˇradˇe do hloubky sezn´ amit s fungov´an´ım instituc´ı, kter´ ych se reformn´ı procesy t´ ykaj´ı. Tak´e bychom si mˇeli ujasnit a definovat pojmov´ y apar´at, nebot’ nejednotn´e ch´ap´an´ı pojm˚ u m˚ uˇze v´est k mnoha omyl˚ um. N´ıˇze uveden´e tabulky a graf n´am ud´avaj´ı poˇcty a kapacitu uveden´ ych tˇrech druh˚ u pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı, ke kter´ ym smˇeˇruje naˇse zamyˇslen´ı. ˇ za rok 2007 Tabulka 1: Poˇcet pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı soci´aln´ıch sluˇzeb v CR Druh zaˇ r´ızen´ı Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım Domovy se zvl´ aˇstn´ım reˇzimem Celkem

Poˇ cet zaˇ r´ızen´ı celkem 463 205 75 743

Zdroj dat: Statistick´ a roˇcenka z oblasti pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı 2007

Pokud vzt´ ahneme v´ yˇse uveden´e statistick´e u ´daje k celkov´emu poˇctu obˇcan˚ u v naˇs´ı republice, vyplyne n´am, ˇze by se transformaˇcn´ı procesy spojen´e s deinstitucionalizac´ı pobytov´ ych soci´aln´ıch 9

ˇ za rok 2007 Obr´ azek 1: Poˇcet pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı soci´aln´ıch sluˇzeb v CR

Zdroj dat: Statistick´ a roˇcenka z oblasti pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı 2007

ˇ k 31. 12. 2007 a evidenˇcn´ı poˇcet Tabulka 2: Kapacita pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı soci´aln´ıch sluˇzeb v CR neuspokojen´ ych ˇzadatel˚ u v roce 2007 Kapacita zaˇ r´ızen´ı

Druh zaˇ r´ızen´ı Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım Domovy se zvl´ aˇstn´ım reˇzimem Celkem

41 618 16 638 3 829 62 085

Evidenˇ cn´ı poˇ cet neuspokojen´ ych ˇ zadatel˚ u 48 131 7 056 55 187

Zdroj dat: Statistick´ a roˇcenka z oblasti pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı 2007

sluˇzeb mohly t´ ykat asi 0,62 % spoluobˇcan˚ u. Moˇzn´a se bude zd´at nˇekomu uveden´e procento tak n´ızk´e, ˇze nebude povaˇzovat za d˚ uleˇzit´e vˇenovat dan´e problematice tak velk´ y z´ajem, kter´ y b´ yv´ a spojov´an nejen s nav´ yˇsen´ ym pracovn´ım u ´sil´ım pracovn´ık˚ u jednotliv´ ych resort˚ u (v naˇsem pˇr´ıpadˇe Ministerstva pr´ ace a soci´ aln´ıch vˇec´ı, Ministerstva zdravotnictv´ı, Ministerstva ˇskolstv´ı, ml´adeˇze a tˇelov´ ychovy ˇci Ministerstva vnitra), ale tak´e s nav´ yˇsen´ım finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u urˇcen´ ych k podpoˇre ˇreˇsen´ı dan´e problematiky. Je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze v´ yˇse uveden´e tabulky nezahrnuj´ı hloubkovou anal´ yzu, kter´a by napˇr. rozeb´ırala jednotliv´e d˚ uvody vedouc´ı k vyuˇzit´ı pobytov´e soci´aln´ı sluˇzby uˇzivatelem, d´elku jej´ıho uˇz´ıv´an´ı nebo d˚ uvody vedouc´ı k neuspokojen´ı ˇz´adosti o sluˇzbu. Pˇredevˇs´ım u ´daje o evidenˇcn´ım poˇctu ˇzadatel˚ u o dan´ y druh pobytov´e soci´aln´ı sluˇzby mohou b´ yt zav´ adˇej´ıc´ı. Podan´e a evidovan´e ˇz´adosti o poskytnut´ı pobytov´e soci´aln´ı sluˇzby se mohou mnohdy duplovat, coˇz znamen´ a, ˇze jeden ˇzadatel m˚ uˇze m´ıt pod´anu identickou ˇz´adost u nˇekolika

10

poskytovatel˚ u soci´ aln´ıch sluˇzeb. V praxi pak uveden´ y stav zkresluje poˇcty ˇzadatel˚ u v poˇradn´ıc´ıch smˇerem nahoru. Statisticky se n´ am tak m˚ uˇze jevit, ˇze pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı je v naˇs´ı republice nedostatek, nebot’ v´ıce neˇz 55 tis´ıc ˇzadatel˚ u z˚ ust´av´a neuspokojeno (viz tabulka ˇc. 2). Uveden´ y fakt by mohl v´est org´ any odpovˇedn´e za sestavov´an´ı stˇrednˇedob´ ych pl´an˚ u rozvoje soci´aln´ıch sluˇzeb v pˇr´ısluˇsn´ ych regionech k podpoˇre vzniku nov´ ych organizac´ı nab´ızej´ıc´ıch pobytov´e sluˇzby. Syst´em pl´anov´ an´ı rozvoje soci´ aln´ıch sluˇzeb je legislativnˇe ukotven´ y v z´akonˇe o soci´aln´ıch sluˇzb´ ach. Pl´anem rozvoje soci´ aln´ıch sluˇzeb rozum´ı v´ ysledek procesu aktivn´ıho zjiˇst’ov´an´ı potˇreb osob ve stanoven´em u ´zem´ı a hled´ an´ı zp˚ usob˚ u jejich uspokojov´an´ı s vyuˇzit´ım dostupn´ ych zdroj˚ u. Pl´an rozvoje soci´ aln´ıch sluˇzeb by mˇel obsahovat: • popis a anal´ yzu existuj´ıc´ıch zdroj˚ u a potˇreb, vˇcetnˇe ekonomick´eho vyhodnocen´ı, • strategii zajiˇst’ov´ an´ı a rozvoje soci´aln´ıch sluˇzeb, • povinnosti z´ uˇcastnˇen´ ych subjekt˚ u, • zp˚ usob sledov´ an´ı a vyhodnocov´an´ı plnˇen´ı pl´anu a • zp˚ usob, jak´ ym lze prov´est zmˇeny v poskytov´an´ı soci´aln´ıch sluˇzeb. Pro u ´ˇcely hled´ an´ı smˇeru naˇseho uvaˇzov´an´ı o transformaci pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb povaˇzujeme za nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı prvn´ı dva body z v´ yˇse uveden´eho seznamu. Popis a hloubkov´a anal´ yza st´avaj´ıc´ı situace v oblasti pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb v tom kter´em regionu n´am pom˚ uˇze pˇri sestavov´an´ı optim´ aln´ıch strategi´ı zajiˇst’ov´an´ı a rozvoje soci´aln´ıch sluˇzeb, kter´e budou v souladu s faktick´ ymi potˇrebami a pˇr´ an´ımi potenci´aln´ıch uˇzivatel˚ u a souˇcasnˇe budou reflektovat aktu´ aln´ı v´ yvojov´e evropsk´e trendy v dan´e oblasti. ˇ za rok 2007 Tabulka 3: Poˇcet pokoj˚ u v pobytov´ ych zaˇr´ızen´ıch soci´aln´ıch sluˇzeb v CR Druh zaˇ r´ızen´ı Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım Domovy se zvl´ aˇstn´ım reˇzimem Celkem

Jednol˚ uˇ zkov´ y pokoj

Dvoul˚ uˇ zkov´ y pokoj

Tˇ r´ı- a v´ıce l˚ uˇ zkov´ y pokoj

11 334

10 261

2 784

1 497

2 686

2 372

273 13 104

918 13 865

492 5 648

Zdroj dat: Statistick´ a roˇcenka z oblasti pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı 2007

V pˇr´ıpadˇe hlubˇs´ıho vhledu do zkouman´e problematiky by bylo jistˇe relevantn´ı zohlednit tak´e v´ yvojovou populaˇcn´ı kˇrivku a existuj´ıc´ı progn´ozy dalˇs´ıho v´ yvoje st´arnut´ı populace, ˇci prodluˇzov´an´ı stˇredn´ı d´elky ˇzivota, tedy pˇredpokl´adan´eho vˇeku, kter´eho se doˇz´ıvaj´ı ˇclenov´e dan´eho spoleˇcenstv´ı. 11

Vˇsichni se vˇsak asi na tomto m´ıstˇe shodneme na nezbytnosti urˇcit´ ych reforem v poskytov´an´ı pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb v naˇs´ı republice. Reformn´ı u ´sil´ı nem˚ uˇzeme marginalizovat, odsouvat do pozad´ı nebo se tv´ aˇrit, ˇze n´aˇs st´avaj´ıc´ı syst´em je plnˇe funkˇcn´ı a odpov´ıd´a souˇcasn´ ym v´ yvojov´ ym trend˚ um. Pˇred pˇripravovan´ ymi zmˇenami nelze pˇriv´ırat oˇci, nebot’ je tˇreba m´ıt na pamˇeti, ˇze vyspˇelost n´ aroda se pozn´a podle toho, jak se chov´a ke sv´ ym ˇclen˚ um, kteˇr´ı se ocitli v nepˇr´ızniv´e ˇzivotn´ı situaci, a to z d˚ uvodu oslaben´ı nebo ztr´aty schopnosti z d˚ uvodu vˇeku, nepˇr´ızniv´eho zdravotn´ıho stavu ˇci mimoˇr´adn´e soci´aln´ı situace. Teprve tehdy, kdyˇz spoleˇcnost dostateˇcn´ ym zp˚ usobem zohledˇ nuje a aktivnˇe podporuje z´ajmy sv´ ych spoluobˇcan˚ u, kteˇr´ı jsou z d˚ uvodu vˇeku, zdravotn´ıho stavu ˇci t´ıˇziv´e ˇzivotn´ı situace odk´az´ani na podporu a pomoc druh´ ych osob, m˚ uˇzeme hovoˇrit o vyspˇel´e obˇcansk´e spoleˇcnosti. Obˇcansk´a spoleˇcnost je tedy oblast´ı ” instituc´ı, organizac´ı a jedinc˚ u v prostoru mezi rodinou, st´atem a trhem, v prostoru, ve kter´em se lid´e mohou dobrovolnˇe sdruˇzovat s c´ılem prosadit spoleˇcn´e z´ajmy.“ (Dohnalov´a; Malina, 2006, s. 475) Podle Dohnalov´e a Maliny (2006, s. 475) je obˇcansk´a spoleˇcnost spoleˇcenskou autonomn´ı samoorganizac´ı mimo sf´eru politick´e moci, kdy z´ajmy a priority vych´azej´ıc´ı z potˇreb obˇcansk´e ˇ adn´a demokratick´a vl´ada nem˚ spoleˇcnosti jsou pro politickou sf´eru normativn´ı a z´avazn´e. Z´ uˇze vl´adnout v rozporu s veˇrejn´ ym m´ınˇen´ım, kter´e se vytv´aˇr´ı mimo sf´eru politick´e moci. Z v´ yˇse uveden´eho vypl´ yv´ a, ˇze tak´e proces transformace soci´aln´ıch sluˇzeb, pod kter´ ym rozum´ıme souhrn proces˚ u zmˇeny ˇr´ızen´ı, financov´an´ı, vzdˇel´av´an´ı, m´ısta a formy poskytov´an´ı sluˇzeb tak, aby v´ ysledn´ ym stavem byla p´eˇce v bˇeˇzn´ ych ˇzivotn´ıch podm´ınk´ach (Krit´eria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybran´ ych sluˇzeb soci´aln´ı p´eˇce, 2009, s. 5), je jakousi zak´azkou obˇcansk´e spoleˇcnosti, kter´ a ch´ ape zmˇeny v syst´emu poskytov´an´ı soci´aln´ıch sluˇzeb jako pˇrirozenou a nezbytnou souˇc´ ast v´ yvoje spoleˇcnosti. Pod procesem deinstitucionalizace pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb vid´ıme zmˇenu, kter´ a implikuje promˇenu instituce, a to jak ve smyslu formalizovan´e struktury pravidel, ˇr´ adu a filosofie sluˇzby, tak ve smyslu s´ıdla. C´ılem procesu deinstitucionalizace je humanizace pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb s orientac´ı na potˇreby uˇzivatel˚ u, kter´ ym je d´av´ ana pˇrednost pˇred potˇrebami formalizovan´e organizace-instituce. K´ yˇzen´eho v´ ysledku m´a b´ yt dosahov´ano promˇenou institucion´ aln´ı p´eˇce v p´eˇci v komunitˇe.“ (Krit´eria transformace, humanizace ” a deinstitucionalizace vybran´ ych sluˇzeb soci´aln´ı p´eˇce, 2009, s. 3) Proces deistitucionalizace smˇeˇruje k poskytov´ an´ı soci´ aln´ıch sluˇzeb, kter´e by reflektovaly individu´aln´ı potˇreby ˇclovˇeka v jeho pˇrirozen´em soci´ aln´ım prostˇred´ı. Na uveden´e se orientuje tak´e pˇripravovan´a transformace syst´emu poskytov´ an´ı soci´ aln´ıch sluˇzeb, kter´a by v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe nemˇela v´est k radik´aln´ı zmˇenˇe v postaven´ı pobytov´ ych soci´ aln´ıch zaˇr´ızen´ı, ale sp´ıˇse by se mˇela zamˇeˇrit na hled´an´ı alternativ podporuj´ıc´ıch humanizaci soci´ aln´ıch sluˇzeb jako celku, ale i jednotlivˇe. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, je pro proces deinstitucionalizace typick´e, ˇze preferuje syst´em, ve kter´em jsou soci´aln´ı sluˇzby poskytov´any v pˇrirozen´em prostˇred´ı uˇzivatele. Soci´aln´ı sluˇzby tak migruj´ı k uˇzivatel˚ um na rozd´ıl od doby, kdy se uˇzivateln´e stˇehovali za soci´aln´ımi sluˇzbami. Mnoz´ı klienti tak byli okolnostmi vedeni ke zmˇenˇe m´ısta sv´eho trval´eho bydliˇstˇe, ˇc´ımˇz z´akonitˇe doch´azelo k postupn´emu pˇretrh´ av´an´ı existuj´ıc´ıch a funguj´ıc´ıch soci´ aln´ıch vazeb, jejichˇz n´asledn´a sanace vyˇzadovala nemal´e u ´sil´ı

12

a mnohdy jiˇz nebyla moˇzn´ a. Uveden´e principy plnˇe koresponduj´ı s filozofi´ı z´akona o soci´aln´ıch sluˇzb´ach, jehoˇz hlavn´ım c´ılem je vytvoˇren´ı podm´ınek pro uspokojov´an´ı pˇrirozen´ ych potˇreb lid´ı, a to formou podpory ” a pomoci pˇri zvl´ ad´ an´ı p´eˇce o vlastn´ı osobu, v sobˇestaˇcnosti nezbytn´e pro plnohodnotn´ y ˇzivot a v ˇzivotn´ıch situac´ıch, kter´e mohou ˇclovˇeka vyˇrazovat z bˇeˇzn´eho ˇzivota spoleˇcnosti.“ (Struˇcn´ y pr˚ uvodce z´ akonem o soci´ aln´ıch sluˇzb´ ach, 2006, s. 3) Je d˚ uleˇzit´e upozornit, ˇze pˇrirozen´e potˇreby lid´ı jsou neoddˇelitelnˇe spjaty s pˇrirozen´ ym prostˇred´ım, ve kter´em jsou naplˇ nov´any, a to nejen d´ıky soun´aleˇzitosti s druh´ ymi lidmi, ale tak´e za jejich podpory a pomoci, coˇz n´am pr´avˇe umoˇzn ˇuje vztahov´a s´ıt’ pˇrirozen´e lok´ aln´ı komunity. Nyn´ı se budeme zab´ yvat nˇekolika odborn´ ymi term´ıny, bez nichˇz se v expertn´ı diskuzi o transformaci soci´ aln´ıch sluˇzeb neobejdeme. Uveden´e pojmy n´am specifikuje z´akon o soci´aln´ıch sluˇzb´ach v § 3. Proces transformace by mˇel podporovat poskytov´an´ı soci´aln´ıch sluˇzeb v pˇrirozen´em soci´ aln´ım prostˇred´ı, za kter´e je podle z´akona povaˇzov´ana rodina a soci´aln´ı vazby k osob´am bl´ızk´ ym, dom´acnost osoby a soci´ aln´ı vazby k dalˇs´ım osob´am, se kter´ ymi sd´ıl´ı dom´acnost, a m´ısta, kde osoby pracuj´ı, vzdˇel´ avaj´ı se a realizuj´ı bˇeˇzn´e soci´aln´ı aktivity. Zkr´atka jde o ukotven´ı jedince v urˇcit´e lokalitˇe, kter´ a je v´ yznamn´ a pro jeho ˇzivot, a to z d˚ uvodu urˇcit´eho citov´eho vztahu, kter´ y vypl´ yv´ a z jeho ˇzivotn´ıch zkuˇsenost´ı. Jedinec je spjat´ y s danou lokalitou prostorovˇe i ˇcasovˇe, kdy v n´ı proˇzil urˇcitou ˇc´ ast sv´e ˇzivotn´ı dr´ahy, vytvoˇril si v n´ı v pr˚ ubˇehu doby ˇsirokou ˇ ek v dan´e s´ıt’ soci´aln´ıch vazeb a sd´ıl´ı se ˇcleny dan´e komunity spoleˇcnou ˇzivotn´ı historii. Clovˇ pospolitosti nen´ı cizincem pˇrich´ azej´ıc´ım odnˇekud z nezn´ama, ale je jej´ım legitimn´ım ˇclenem, kter´eho dan´ a skupina bezpodm´ıneˇcnˇe pˇrij´ım´a, tzn. s jeho siln´ ymi i slab´ ymi str´ankami. Zp˚ usob fungov´an´ı n´ ami popsan´e komunity bychom mohli analogicky nal´ezt ve fungov´an´ı pospolitosti, jak ji popisuje nˇemeck´ y sociolog Ferdinand T¨onnies ve sv´em dichotomick´em konceptu popsan´em v d´ıle Gemeinschaft und Gesellschaft (1887). T¨onnies rozliˇsuje dvˇe z´akladn´ı formy lidsk´eho ˇ e souˇzit´ı, kdy stav´ı pospolitost (Gemeinschaft) do protikladu ke spoleˇcnosti (Gesellschaft). Cist´ podoby uveden´ ych spoleˇcensk´ ych syst´em˚ u se ve svˇetˇe re´alnˇe nevyskytuj´ı. Veˇsker´e formy spoleˇcensk´eho souˇzit´ı vˇsak m˚ uˇzeme ch´ apat jako kombinaci v´ yˇse uveden´ ych ˇcist´ ych typ˚ u nam´ıchan´ ych vˇzdy v urˇcit´em pomˇeru. Pomineme-li T¨onnisovo chronologick´e rozliˇsen´ı pospolitosti a spoleˇcnosti, m˚ uˇzeme v z´ akladn´ı charakteristice ˇzivota v pospolitosti nal´ezt mnoh´e analogie s ˇzivotem v komunitˇe. Z´ akladem pospolitosti je skupinov´a solidarita zaloˇzen´a na pˇr´ıbuzenstv´ı, sousedstv´ı a pˇr´atelstv´ı. Komunitu m˚ uˇzeme definovat jako specifick´ y soci´aln´ı u ´tvar, kter´ y je charakterizovan´ y specifick´ ymi vazbami mezi ˇcleny uvnitˇr komunity. Jde o m´ısto, ve kter´em m˚ uˇze jej´ı ˇclen bezpeˇcnˇe proˇz´ıt cel´ y sv˚ uj ˇzivot od narozen´ı aˇz do smrti, aniˇz by byl nucen´ y kontaktovat vnˇejˇs´ı, nekomunitn´ı“ okol´ı. ” Dalˇs´ım z pojm˚ u, kter´ y pˇri naˇs´ı diskuzi nem˚ uˇzeme opomenout, je soci´ aln´ı zaˇcleˇ nov´ an´ı, kter´ y m˚ uˇzeme v souladu se z´ akonem o soci´ aln´ıch sluˇzb´ach ch´apat jako proces, kdy osoby soci´alnˇe vylouˇcen´e nebo soci´ aln´ım vylouˇcen´ım ohroˇzen´e dos´ahnou pˇr´ıleˇzitost´ı a moˇznost´ı, kter´e jim napom´ahaj´ı plnˇe se zapojit do ekonomick´eho, soci´ aln´ıho i kulturn´ıho ˇzivota spoleˇcnosti a ˇz´ıt zp˚ usobem, kter´ y

13

je ve spoleˇcnosti povaˇzov´ an za bˇeˇzn´ y. Poj´ım´an´ı bˇeˇzn´eho zp˚ usobu ˇzivota je historicky, soci´ alnˇe a kulturnˇe podm´ınˇeno. Jde o v´ ysledek urˇcit´eho spoleˇcensk´eho konsenzu, kter´ y ovlivˇ nuj´ı platn´e spoleˇcensk´e hodnoty a normy, kter´e implikuj´ı ust´alen´e a akceptovan´e vzorce chov´an´ı a jedn´ an´ı v urˇcit´ ych ˇzivotn´ıch situac´ıch. Bˇeˇzn´ y zp˚ usob ˇzivota se odv´ıj´ı tak´e od f´aze ˇzivota, ve kter´e se ˇclovˇek nach´ az´ı. Napˇr´ıklad v obdob´ı dˇetstv´ı, dosp´ıv´an´ı, dospˇelosti ˇci seniorsk´em vˇeku je od pˇr´ısluˇsn´ık˚ u dan´e generace vyˇzadov´ ano plnˇen´ı rozd´ıln´ ych soci´aln´ıch rol´ı. Soci´aln´ı role jako souhrn oˇcek´avan´ ych zp˚ usob˚ u chov´ an´ı a jedn´ an´ı v urˇcit´ ych spoleˇcensk´ ych situac´ıch jsou u ´zce nav´az´ any nejen na jednotlivce, ale tak´e na spoleˇcenstv´ı, ve kter´em ˇclovˇek ˇzije. Soci´aln´ı role odr´aˇzej´ı osobn´ı i spoleˇcensk´ y ˇzivot. Pokud vˇsak vyjmeme jedince z jeho pˇrirozen´eho soci´aln´ıho prostˇred´ı a delegujeme plnˇen´ı nˇekter´ ych jeho kaˇzdodenn´ıch povinnost´ı na form´aln´ı organizace, zbav´ıme ho nejen v´ ykonu zauˇz´ıvan´ ych spoleˇcensk´ ych rol´ı, ale tak´e mu pˇredloˇz´ıme nov´ y ˇzivotn´ı sc´en´aˇr, kter´emu se bude muset nauˇcit. T´ım, ˇze soci´ aln´ı organizace pˇreb´ıraj´ı jedincovy role, odeb´ıraj´ı mu spoleˇcnˇe s nimi tak´e jeho pˇrirozen´e kompetence, na kter´e je u ´zce napojena zodpovˇednost za chod vlastn´ıho ˇzivota, ˇc´ımˇz pˇrisp´ıvaj´ı k jeho postupn´emu soci´aln´ımu vyluˇcov´an´ı. Tak´e z´akon o soci´aln´ıch sluˇzb´ach operuje s pojmem soci´ aln´ı vylouˇcen´ı. Za soci´aln´ı vylouˇcen´ı povaˇzuje vyˇclenˇen´ı osoby mimo bˇeˇzn´ y ˇzivot spoleˇcnosti a nemoˇznost se do nˇej zaˇclenit v d˚ usledku nepˇr´ızniv´e soci´aln´ı situace. Veˇsker´e aktivity pomoci a podpory osob´ am v nepˇr´ızniv´e ˇzivotn´ı situaci maj´ı smˇeˇrovat k hled´an´ı takov´eho ˇreˇsen´ı, kter´e bude pˇrisp´ıvat k soci´ aln´ımu zaˇcleˇ nov´an´ı a souˇcasnˇe bude chr´anit osoby pˇred soci´aln´ım vyluˇcov´ an´ım, coˇz je nosn´ a myˇslenka procesu deinstitucionalizace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb.

Pobytov´ e zaˇ r´ızen´ı soci´ aln´ıch sluˇ zeb jako organizace a instituce U vˇsech pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı soci´aln´ıch sluˇzeb nal´ez´ame charakteristick´e znaky organizace s institucionalizovan´ ym vnitˇrn´ım syst´emem. Kaˇzdou organizaci tvoˇr´ı skupina lid´ı, kteˇr´ı urˇcit´ ym zp˚ usobem nˇeco“ dˇelaj´ı. Ustaven´ y zp˚ usob chov´an´ı a jedn´an´ı, kter´ y mus´ı zn´at vˇsichni ˇclenov´e ” uvnitˇr organizace, oznaˇcujeme jako instituci. Instituce maj´ı vˇzdy svou historii, kter´e jsou v´ y” sledkem. Nen´ı moˇzn´e instituci spr´ avnˇe porozumˇet bez pochopen´ı historick´eho procesu, kter´ y vedl k jej´ımu vzniku. Uˇz ze samotn´eho faktu existence instituc´ı vypl´ yv´a, ˇze instituce ˇr´ıd´ı lidsk´e chov´an´ı t´ım, ˇze pˇredem stanovuj´ı vzorce chov´an´ı, kter´e lidsk´emu jedn´an´ı pˇredurˇcuj´ı jeden smˇer ze vˇsech teoreticky moˇzn´ ych smˇer˚ u.“(Berger; Luckman, 1999, s. 58) Kaˇzd´e pobytov´e zaˇr´ızen´ı soci´ aln´ıch sluˇzeb tvoˇr´ı lid´e z ˇrad poskytovatel˚ u a uˇzivatel˚ u. Poskytovatel´e i uˇzivatel´e znaj´ı nejen sv´ a pr´ ava, ale i povinnosti. Znaj´ı role, kter´e v organizaci zast´avaj´ı, a sv´e m´ısto na stratifikaˇcn´ım ˇzebˇr´ıˇcku. Vˇsem jsou zˇrejm´a psan´a i nepsan´a pravidla, obyˇceje a zvyky panuj´ıc´ı uvnitˇr organizace. Vzhledem k charakteristik´am, kter´ ymi se rezidenˇcn´ı organizace vyznaˇcuj´ı, shled´ av´ ame ve shodˇe s Maxem Weberem, ˇze se jedn´a o organizace byrokratick´e. Podle Webera maj´ı vˇsechny rozs´ ahl´e organizace byrokratickou povahu a vyznaˇcuj´ı se n´asleduj´ıc´ımi charakteristikami: existuje v nich jednoznaˇcn´a hierarchie pravomoc´ı, jedn´an´ı pracovn´ık˚ u

14

na vˇsech u ´rovn´ıch se ˇr´ıd´ı psan´ ymi pravidly, zamˇestnanci pracuj´ı na pln´ y u ´vazek a dost´avaj´ı plat, u ´koly vykon´ avan´e v r´ amci organizace jsou oddˇeleny od soukrom´eho ˇzivota a pˇr´ısluˇsn´ıci organizace nejsou vlastn´ıky hmotn´ ych prostˇredk˚ u, s nimiˇz pracuj´ı. Kaˇzd´a byrokratick´ a organizace je z´akonitˇe hierarchick´a a existuj´ıc´ı statusovou nerovnost d´ ale konzervuje. K demonstraci existuj´ıc´ıch soci´aln´ıch nerovnost´ı jsou v r´amci organizac´ı pouˇz´ıv´ any r˚ uzn´e n´astroje. Jedn´ım z vnˇejˇs´ıch znak˚ u existuj´ıc´ı diferenciace m˚ uˇze b´ yt odliˇsov´an´ı pracovn´ık˚ u od uˇzivatel˚ u na z´ akladˇe specifick´eho obl´ek´an´ı v podobˇe uniforem. Jde o jeden z nejefektivnˇejˇs´ıch n´astroj˚ u manifestace rozdˇelen´ı rol´ı a moci uvnitˇr organizace. N´avˇstˇevn´ıci dan´e organizace jsou tak ihned po sv´em pˇr´ıchodu informov´ani o existuj´ıc´ım stratifikaˇcn´ım rozvrstven´ı ˇclen˚ u organizace. Podle Keiko Sei (2004, s. 113) se uniforma st´av´a ˇcist´ ym symbolem moci, technologick´e nadˇrazenosti a teritori´ aln´ı svrchovanosti — na teritoriu, kde lze moc uniformy uplatnit. Nejenom nebezpeˇc´ı zneˇciˇstˇen´ı odˇevu pˇri v´ ykonu pr´ace, ale i obava ze ztr´aty u ´cty a moˇzn´e z´amˇeny rol´ı poskytovatel˚ u a uˇzivatel˚ u, br´ an´ı mnoh´ ym pracovn´ık˚ um v noˇsen´ı civiln´ıho obleˇcen´ı. ´ Ustavn´ ı p´eˇce nen´ı pro nikoho z n´as, v naˇsem soci´alnˇe kulturn´ım prostˇred´ı, ciz´ı. Nejm´enˇe jedenkr´at za ˇzivot tyto sluˇzby vyuˇzije kaˇzd´ y. Ihned po narozen´ı se ocit´ame na porodn´ım a novorozeneck´em oddˇelen´ı nemocnic a pˇri definitivn´ım uzav´ır´an´ı ˇzivotn´ı dr´ahy tr´av´ıme mnohdy urˇcit´ y ˇcas na l˚ uˇzk´ ach pro dlouhodobˇe nemocn´e, l˚ uˇzkov´ ych oddˇelen´ıch domov˚ u pro seniory, l˚ uˇzkov´ ych oddˇelen´ıch rehabilitaˇcn´ıch u ´stav˚ u nebo v hospic´ıch. N´aˇs ˇzivot zaˇc´ın´a i vyhas´ın´a mimo rodinu, pˇr´atele a zn´ am´e. Obklopeni anonymn´ım prostˇred´ım a anonymn´ımi lidmi, s pocitem odosobnˇen´ı a samoty, se tak s okoln´ım svˇetem v´ıt´ame i louˇc´ıme. Organizace, vykazuj´ıc´ı analogick´e znaky su ´stavn´ı p´eˇc´ı n´ as obklopuj´ı vˇetˇsinu naˇseho pob´ yv´an´ı v tomto svˇetˇe. V dˇetstv´ı a ml´ad´ı jsme frekventanty ˇskolsk´ ych zaˇr´ızen´ı — jesl´ı, mateˇrsk´ ych ˇskol, ˇskol. v dospˇelosti pˇreb´ır´ame role v mnoh´ ych z nich a participujeme na chodu a vytv´aˇren´ı koncepc´ı. Nˇekteˇr´ı z n´as nab´ yvaj´ı zkuˇsenosti s p´eˇc´ı v dˇetsk´ ych domovech, stˇredisc´ıch v´ ychovn´e p´eˇce, diagnostick´ ych a v´ ychovn´ ych u ´stavech. Pˇri zdravotn´ıch pot´ıˇz´ıch se setk´ av´ ame s p´eˇc´ı v nemocnic´ıch, l´azn´ıch ˇci rehabilitaˇcn´ıch u ´stavech. Nˇekter´e z v´ yˇse uveden´ ych zaˇr´ızen´ı u ´stavn´ı p´eˇce vyuˇz´ıv´ame pouze doˇcasnˇe, a to po urˇcitou pˇresnˇe stanovenou dobu (po dobu nˇekolika dn˚ u, t´ ydn˚ u, mˇes´ıc˚ u, ˇci pravidelnˇe po urˇcitou ˇc´ast dne), pˇresto v´ yrazn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı a formuj´ı naˇse ˇzivoty. V nˇekter´ ych z u ´stavn´ıch zaˇr´ızen´ı z´ısk´av´ame prvn´ı zkuˇsenosti s ˇzit´ım v kolektivu a uˇc´ıme se standardn´ım vzorc˚ um chov´an´ı v urˇcit´ ych situac´ıch, kter´e si pˇren´ aˇs´ıme do sv´eho kaˇzdodenn´ıho ˇzivota. Uveden´ y fakt fixace vzorc˚ u chov´an´ı prostˇrednictv´ım institucionalizovan´ ych organizac´ı velmi trefnˇe popisuje americk´ y filozof Robert Fulghum ve sv´e knize Vˇsechno, co opravdu potˇrebuji zn´ at, jsem se nauˇcil v mateˇrsk´e ˇskolce. Fulghum pˇri hled´ an´ı sv´eho ˇzivotn´ıho kr´eda doch´az´ı k z´avˇeru, ˇze jeho z´akladn´ı stavebn´ı kameny byly poloˇzeny pr´ avˇe v mateˇrsk´e ˇskole, kde se nauˇcil pravidl˚ um sluˇsn´eho chov´an´ı platn´ ym ve spoleˇcensk´em souˇzit´ı. Uveden´ a pravidla, vych´azej´ıc´ı z n´asleduj´ıc´ıch doporuˇcen´ı a imperativ˚ u, n´am jsou vˇstˇepov´ ana od dˇetstv´ı: O vˇsechno se rozdˇel, hraj fair, nikoho nebij, vracej vˇeci tam, ” kdes je naˇsel, ukl´ızej po sobˇe, neber si nic, co ti nepatˇr´ı, kdyˇz nˇekomu ubl´ıˇz´ıˇs, ˇrekni promiˇ n“, ” ˇzij vyrovnanˇe, trochu se uˇc a trochu pˇrem´ yˇslej, nepˇrest´avej ˇzasnout, vˇsichni umˇrou, my tak´e,

15

d´ıvej se atd.“ Pokud bychom pˇrevedli uveden´e doporuˇcen´ı do odborn´e sociologick´e, psychologick´e ˇci filozofick´e terminologie, z´ısk´ ame z´ aklady, na kter´ ych je vystavˇena dobˇre funguj´ıc´ı obˇcansk´ a spoleˇcnost. Z v´ yˇse uveden´eho vypl´ yv´ a, ˇze nˇekter´a u ´stavn´ı zaˇr´ızen´ı maj´ı v naˇsem ˇzivotˇe nezastupitelnou u ´lohu a ˇze jsme v pr˚ ubˇehu cel´eho naˇseho ˇzivota pˇripravov´ani na pobyt v kolektivn´ıch rezidenˇcn´ıch instituc´ıch. S trochou nads´ azky m˚ uˇzeme tedy konstatovat, ˇze se jev´ı v´ıce neˇz pravdˇepodobn´e, ˇze na sklonku naˇseho ˇzivota budeme na pob´ yv´an´ı v domovech pro seniory ˇci domovech pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım dobˇre pˇripraveni. Pˇresto, co bylo ˇreˇceno, patˇr´ı rozhodnut´ı o vyuˇzit´ı pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb k jednomu z nejz´avaˇznˇejˇs´ıch v ˇzivotˇe. Kdyˇz nˇeco dˇel´ame, nˇeco si vol´ıme, vˇeˇr´ıme, ˇze existuj´ı alternativy. ” Alternativa, osobn´ı jedn´ an´ı, volba, rozhodov´an´ı — to jsou hesla, z nichˇz ˇzije ego. Ale kdyˇz na okamˇzik zvedneme hlavu od sv´eho pachtˇen´ı a zamysl´ıme se, ne´ uprosn´ yu ´smˇev Nutnosti ˇr´ık´a, ˇze jak´akoli naˇse volba je pˇresnˇe to, co Nutnost poˇzadovala. Nemohlo to b´ yt jinak. V okamˇziku, kdy padne rozhodnut´ı, je nutn´e. Neˇz je rozhodnuto, z˚ ust´av´a vˇsechno otevˇren´e. Z tohoto zvl´aˇstn´ıho d˚ uvodu n´am Nutnost zaruˇcuje pouze riziko. V kaˇzd´em rozhodnut´ı je vˇsechno ohroˇzeno, i kdyˇz to, pro co se nakonec rozhodneme, se okamˇzitˇe st´av´a nutn´ ym.“ (Hillman, 2000, s. 198) N´astup do pobytov´eho zaˇr´ızen´ı soci´aln´ıch sluˇzeb pˇredstavuje z´asadn´ı mezn´ık v ˇzivotˇe jednotlivce, kter´ y ovlivˇ nuje dalˇs´ı pr˚ ubˇeh jeho ˇzivotn´ı dr´ahy, a to trvale nebo po delˇs´ı ˇcas (po dobu pobytu v zaˇr´ızen´ı). Asi kaˇzd´ y z n´ as si dovede pˇredstavit, jak z´asadn´ı rozhodnut´ı pˇred jednotlivcem stoj´ı, kdyˇz se m´ a odstˇehovat z m´ısta (domu, bytu, vesnice, mˇesta, apod.), ve kter´em vyrostl, ˇci proˇzil podstatnou ˇc´ ast sv´eho ˇzivota. Vzhledem k uveden´emu m˚ uˇzeme povaˇzovat za jeden z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch u ´kol˚ u kaˇzd´eho poskytovatele pobytov´e soci´aln´ı sluˇzby jiˇz v momentˇe, kdy jedn´a se z´ajemcem o sluˇzbu, empatick´ y individu´aln´ı pˇr´ıstup. Jiˇz pˇred n´astupem uˇzivatele by mˇel poskytovatel pracovat s dostupn´ ymi informacemi o f´azi ˇzivota, ve kter´e se jedinec nach´az´ı, o zkuˇsenostech, kter´e m´ a za sebou, a perspektiv´ach, kter´e m´a pˇred sebou. Nem´enˇe d˚ uleˇzit´ ymi jsou informace o vˇeku (dˇetstv´ı, dosp´ıv´ an´ı, dospˇelost nebo st´aˇr´ı), ˇzivotn´ı situaci (soci´aln´ı okolnosti, kter´e vedly k rozhodnut´ı o vyuˇzit´ı sluˇzby) a oˇcek´av´an´ıch a pˇr´an´ıch, se kter´ ymi do organizace jedinec pˇrich´ az´ı. Byrokratick´e form´ aln´ı organizace ovlivˇ nuj´ı v modern´ı spoleˇcnosti znaˇcnou ˇc´ ast ” ˇzivota vˇsech obˇcan˚ u. Existuje ovˇsem zvl´aˇstn´ı typ organizac´ı, pro kter´e je charakteristick´e, ˇze ovlivˇ nuj´ı prakticky veˇsker´ y ˇzivot jist´e ˇc´asti obˇcan˚ u. Do t´eto kategorie n´aleˇz´ı mimo jin´e ... l´eˇcebny, pˇredevˇs´ım l´eˇcebny pro ment´ alnˇe postiˇzen´e jako institucionalizace zdravotn´ı organizace.“ (Keller, 1997, s. 125)

Pobytov´ e zaˇ r´ızen´ı soci´ aln´ıch sluˇ zeb jako jeden z typ˚ u tot´ aln´ıch instituc´ı V n´asleduj´ıc´ım textu budeme hledat analogie vybran´ ych druh˚ u pobytov´ ych zaˇr´ızen´ı soci´ aln´ıch sluˇzeb s tot´ aln´ımi institucemi, jejichˇz znaky byly definov´any americk´ ym sociologem kanadsk´eho p˚ uvodu Ervingem Goffmanem (1961). Goffman oznaˇcoval jako tot´aln´ı instituce organizace, kter´e vytv´ aˇrej´ı pro sv´e ˇcleny prostˇred´ı, jeˇz se v z´asadn´ım ohledu liˇs´ı od ˇzivotn´ıho svˇeta bˇeˇzn´ ych

16

obˇcan˚ u modern´ı spoleˇcnosti. Na tomto m´ıstˇe je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze ˇzivot lid´ı v pobytov´ ych zaˇr´ızen´ıch soci´ aln´ıch sluˇzeb s celoroˇcn´ım pobytem se podstatn´ ym zp˚ usobem liˇs´ı od bˇeˇzn´eho zp˚ usobu ˇzivota jejich vrstevn´ık˚ u. Jde o umˇele zbudovan´a kolektivn´ı zaˇr´ızen´ı, kter´a maj´ı ve spoleˇcnosti plnit urˇcit´e posl´ an´ı. Podle c´ılov´e skupiny se mohou zamˇeˇrovat na p´eˇci o seniory nebo osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım. Tot´aln´ı instituce jsou podle Goffmana typick´e t´ım, ˇze jde o m´ısto, kter´e slouˇz´ı souˇcasnˇe jako bydliˇstˇe i pracoviˇstˇe a v nˇemˇz vˇetˇs´ı poˇcet podobnˇe situovan´ ych jedinc˚ u, odˇr´ıznut´ ych na delˇs´ı dobu od vnˇejˇs´ı spoleˇcnosti, vede spoleˇcnˇe navenek uzavˇren´ y a form´alnˇe spravovan´ y zp˚ usob ˇzivota. Pod jednou stˇrechou jsou provozov´ any aktivity (sp´anek, pr´ace, voln´ y ˇcas), kter´e ˇclovˇek ˇzij´ıc´ı vnˇe tot´aln´ıch instituc´ı provozuje oddˇelenˇe a na r˚ uzn´ ych m´ıstech. Pobytov´a zaˇr´ızen´ı soci´aln´ıch sluˇzeb jsou shodnˇe s tot´ aln´ımi institucemi charakteristick´a absenc´ı soukrom´eho prostoru. Pokoje uˇzivatel˚ u, kter´e b´ yvaj´ı jedin´ ym priv´ atn´ım prostorem svˇeˇren´ ym k v´ yhradn´ımu uˇz´ıv´an´ı klientem, jsou ˇcasto sd´ıleny ve dvojic´ıch ˇci vyˇsˇs´ım poˇctu (viz tabulka ˇc. 3). Nedostatek soukrom´ı je na pˇrek´aˇzku nejen rodinn´emu, ale i intimn´ımu ˇzivotu jedinc˚ u ˇzij´ıc´ıch uvnitˇr pobytov´ ych soci´aln´ıch organizac´ı. S absenc´ı soukrom´eho prostoru u ´zce souvis´ı dalˇs´ı Goffmanem vydefinovan´ y znak popisuj´ıc´ı tot´aln´ı instituce. Veˇsker´e ˇcinnosti prob´ıhaj´ıc´ı v tot´aln´ıch instituc´ıch se odehr´avaj´ı za pˇr´ıtomnosti druh´ ych osob, a to podle stanoven´eho ˇcasov´eho harmonogramu a pod dohledem autorit. ˇ Clovˇeku je zabr´ anˇeno, aby sv´e tˇelo, jedn´an´ı, a dokonce i myˇslen´ı mohl drˇzet stranou kontaktu s ciz´ımi osobami a vˇecmi. Nikdy nen´ı zcela s´am, vˇzdy je bud’ pˇr´ımo vystaven pohled˚ um druh´ ych, anebo nem˚ uˇze tuto moˇznost alespoˇ n vylouˇcit. Pro pobytov´a zaˇr´ızen´ı, kter´a vykazuj´ı znaky byrokratick´ ych organizac´ı, je charakteristick´a jednotn´a organizace reˇzimu dne pro vˇetˇsinu uˇzivatel˚ u dan´e sluˇzby. v mnoha zaˇr´ızen´ıch b´ yv´ a pevnˇe stanoven´a doba j´ıdla, kon´an´ı hygienick´ ych u ´kon˚ u, doba vst´av´ an´ı i ul´eh´ an´ı, doba volnoˇcasov´ ych a pracovn´ıch aktivit, kter´e prob´ıhaj´ı pod stˇrechou“ ” pobytov´eho zaˇr´ızen´ı. Vˇetˇsina popisovan´ ych aktivity, kter´e vyplˇ nuj´ı pr˚ ubˇeh dne, se odehr´av´ a za pˇr´ıtomnosti druh´ ych osob. At’ uˇz jde o stravov´an´ı, volnoˇcasov´e aktivity ˇci rehabilitaˇcn´ı cviˇcen´ı. Pokud chce b´ yt ˇclovˇek ˇzij´ıc´ı v pobytov´em zaˇr´ızen´ı chvilku s´am ve sv´em rozj´ım´an´ı, m´a zt´ıˇzen´e podm´ınky naj´ıt vhodn´ y prostor a ˇcas, nebot’ je zde permanentn´ı pˇr´ıtomnost druh´ ych. Dalˇs´ı z charakteristik, kter´e si Goffman povˇsiml, je postupn´e zpˇretrh´an´ı soci´aln´ıch vazeb. Pobytov´a soci´ aln´ı zaˇr´ızen´ı pˇrisp´ıvaj´ı k oslabov´an´ı rodinn´ ych, pˇr´atelsk´ ych nebo profesn´ıch interperson´aln´ıch vztah˚ u mezi obyvateli ˇzij´ıc´ımi uvnitˇr a vnˇejˇs´ım soci´aln´ım prostˇred´ı, ˇc´ımˇz u sv´ ych uˇzivatel˚ u latentnˇe podporuj´ı soci´ aln´ı smrt. Rinpoˇche (1996) rozliˇsuje dvˇe pˇr´ıˇciny smrti. v prvn´ım pˇr´ıpadˇe jde o smrt zp˚ usobenou vyˇcerp´an´ım pˇrirozen´e d´elky ˇzivota, ve druh´em o smrt zapˇr´ıˇcinˇenou nehodou ˇci pˇrek´ aˇzkou, kter´ a pˇrivede ˇzivot k pˇredˇcasn´emu konci. Touto pˇrek´aˇzkou m˚ uˇze b´ yt z´akeˇrn´a nemoc jako AIDS nebo rakovina, dopravn´ı nehoda, vraˇzda ˇci sebevraˇzda. Vedle shora uveden´eho ˇclenˇen´ı m˚ uˇzeme rozliˇsovat mezi smrt´ı soci´aln´ı a faktickou. Pr´avˇe pˇri dlouhodob´em pobytu ˇclovˇeka v rezidenˇcn´ıch zaˇr´ızen´ıch, kdy nen´ı schopen vnˇejˇs´ıho kontaktu se soci´aln´ım svˇetem, b´ yv´a sv´ ym okol´ım povaˇzov´ an za mrtv´eho dˇr´ıve, neˇz n´as skuteˇcnˇe navˇzdy opust´ı. Tento stav,

17

kdy biologick´e funkce z˚ ust´ avaj´ı po nˇejak´ y ˇcas zachov´any, avˇsak soci´aln´ı vazby postupnˇe odum´ıraj´ı, povaˇzujeme za soci´ aln´ı smrt. Na m´ıstˇe je tedy ot´azka, zda ze senior˚ u a osob se zdravotn´ım postiˇzen´ım, t´ım ˇze je izolujeme v pobytov´ ych zaˇr´ızen´ıch soci´aln´ıch sluˇzeb, neˇcin´ıme pˇredˇcasnˇe soci´aln´ı mrtvoly? Spoleˇcnˇe s Goffmanem m˚ uˇzeme tot´aln´ı instituce oznaˇcit za specifick´e s´ıdeln´ı komunity, ˇci po vzoru nˇekter´ ych autor˚ u, kteˇr´ı chtˇej´ı spoleˇcnost alarmovat, jako ghetta“ (viz Ch´ab, 2004), ˇci ” urˇcit´ y soci´ aln´ı experiment. Neoddiskutovateln´ y je fakt, ˇze tyto instituce maj´ı pˇresnˇe vytyˇcen´ y c´ıl, k jehoˇz naplˇ nov´ an´ı smˇeˇruje veˇsker´a jejich ˇcinnost, kter´a z´asadn´ım zp˚ usobem ovlivˇ nuje nejen chov´an´ı, ale i ˇzivoty osob ˇzij´ıc´ıch uvnitˇr. V tot´aln´ıch instituc´ıch funguj´ı dvˇe skupiny osob, mezi kter´ ymi existuje velk´ a soci´ aln´ı distance, kter´a je nepopirateln´a a nesrovnateln´a. Jde o skupinu person´alu a skupinu obyvatel. Jiˇz pouh´ y fakt, ˇze person´al po skonˇcen´ı pracovn´ı doby s´ıdeln´ı komunitu opouˇst´ı, na rozd´ıl od obyvatel, je pˇr´ıˇcinou rozd´ıln´ ych ˇzivotn´ıch zp˚ usob˚ u a zkuˇsenost´ı, coˇz se navenek projevuje v chov´ an´ı, kter´e je u ˇclen˚ u obou skupin odliˇsn´e a navz´ajem v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech nepochopiteln´e. Goffman (in Keller, 1997, s. 129) rozliˇsuje 5 typ˚ u tot´aln´ıch instituc´ı: 1. Instituce ustaven´e za u ´ˇcelem p´eˇce o ty, o nichˇz se soud´ı, ˇze o sebe sami peˇcovat nedok´aˇzou (napˇr. lid´e pˇrest´ arl´ı, sirotci, osoby s tˇelesn´ ym ˇci ment´aln´ım postiˇzen´ım). 2. Instituce peˇcuj´ıc´ı o osoby, kter´e o sebe peˇcovat nedok´aˇzou, a nav´ıc mohou b´ yt z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u pro spoleˇcnost nebezpeˇcn´e (napˇr. lid´e trp´ıc´ı nakaˇzliv´ ymi chorobami, nebezpeˇcn´ı ˇs´ılenci). 3. Instituce zˇr´ızen´e kv˚ uli ochranˇe spoleˇcnosti pˇred nebezpeˇcn´ ymi osobami. Nejde o blaho chovanc˚ u, n´ ybrˇz o ochranu druh´ ych (napˇr. vˇezen´ı, u ´stavy pro pˇrev´ ychovu nezletil´ ych, sbˇern´e t´abory). 4. Zaˇr´ızen´ı pro realizaci urˇcit´ ych technick´ ych z´aleˇzitost´ı souvisej´ıc´ıch s provozem spoleˇcnosti (napˇr. kas´ arna, n´ amoˇrn´ı lodˇe, intern´atn´ı ˇskoly). 5. Zaˇr´ızen´ı, jeˇz maj´ı umoˇznit sv´ ym obyvatel˚ um st´ahnout se ze svˇeta (kl´aˇstery a azyly nejr˚ uznˇejˇs´ıho druhu). Pobytov´ a zaˇr´ızen´ı soci´ aln´ıch sluˇzeb, kter´ ymi se v pˇredloˇzen´e pr´aci zab´ yv´ame, m˚ uˇzeme zaˇradit k prvn´ımu a druh´emu typu tot´ aln´ıch instituc´ı vydefinovan´ ych Goffmanem. Jde o instituce zamˇeˇren´e na p´eˇci o seniory a osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım (nejˇcastˇeji osoby s postiˇzen´ım ment´aln´ım, ˇci osoby trp´ıc´ı duˇsevn´ı chorobou), o kter´ ych se spoleˇcnost domn´ıv´a, ˇze nedok´aˇzou ˇz´ıt v pˇrirozen´em soci´ aln´ım prostˇred´ı sami, nebo za podpory sv´ ych bl´ızk´ ych. Jistˇe vˇsichni z n´ as zaznamenali, ˇze se v souˇcasn´e dobˇe rozr˚ ust´a nab´ıdka alternativn´ıch ambulantn´ıch a ter´enn´ıch soci´ aln´ıch sluˇzeb pro uveden´e c´ılov´e skupiny, kter´a je moˇzn´ ym ˇreˇsen´ım pˇri hled´an´ı pomoci a podpory v pˇrirozen´em soci´aln´ım prostˇred´ı. Lid´e tak mohou vyuˇz´ıvat sluˇzeb denn´ıch nebo t´ ydenn´ıch stacion´ aˇr˚ u, chr´anˇen´ ych bydlen´ı nebo osobn´ı asistence, peˇcovatelsk´e 18

sluˇzby, odlehˇcovac´ıch sluˇzeb, sluˇzeb denn´ıch center apod. Uveden´e sluˇzby jsou v´ıtanou variantou nejen pro uˇzivatele soci´ aln´ıch sluˇzeb, ale tak´e pro jejich rodinn´e pˇr´ısluˇsn´ıky, kteˇr´ı tak z´ısk´ avaj´ı pˇri vlastn´ım peˇcov´ an´ı podporu a pomoc od profesion´al˚ u. Nutno vˇsak ˇr´ıci, ˇze na nˇekter´ ych ˇ e republiky doposud nen´ı s´ıt’ ambulantn´ıch a ter´enn´ıch soci´aln´ıch sluˇzeb pro uvem´ıstech Cesk´ den´e c´ılov´e skupiny dostateˇcnˇe hust´ a. Moˇzn´e ˇreˇsen´ı m˚ uˇzeme vidˇet v aktivn´ım zapojen´ı se do procesu komunitn´ıho pl´ anov´ an´ı, v jehoˇz pr˚ ubˇehu budeme sami nebo prostˇrednictv´ım participuj´ıc´ıch obˇcansk´ ych aktivit apelovat na dokryt´ı s´ıtˇe soci´aln´ıch sluˇzeb. Soci´aln´ı obsluˇznosti“ obˇcan˚ u ” v oblasti soci´ aln´ıch sluˇzeb by mˇela b´ yt pˇrisuzov´ana stejn´a m´ıra d˚ uleˇzitosti, jak´a b´ yv´a pˇrikl´ad´ ana obsluˇznosti dopravn´ı.

Adaptace jedince na ˇ zivot v pobytov´ em zaˇ r´ızen´ı Z praxe dobˇre v´ıme, ˇze pobyt obyvatel v pobytov´ ych zaˇr´ızen´ıch poskytuj´ıc´ıch soci´aln´ı sluˇzby nen´ı vˇzdy zcela dobrovoln´ y, byt’ se n´ am uveden´e tvrzen´ı m˚ uˇze zd´at jako pˇrehnan´e a m´alo pravdˇepodobn´e. Za osoby s ment´ aln´ım postiˇzen´ım, ˇci duˇsevn´ım onemocnˇen´ım rozhoduj´ı ˇcasto o vyuˇzit´ı soci´aln´ı sluˇzby jejich opatrovn´ıci, kter´e jim k h´ajen´ı jejich pr´av a opr´avnˇen´ ych z´ajm˚ u ustanovil soud. Rozhodov´ an´ı za ty, jimˇz byla zp˚ usobilost k pr´avn´ım u ´kon˚ um omezena nebo odejmuta u ´plnˇe, patˇr´ı k snadno zneuˇziteln´e pravomoci. Funkci opatrovn´ık˚ u vykon´avali u mnoha uˇzivatel˚ u pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇzeb do doby celkem ned´avn´e paradoxnˇe sami pracovn´ıci organizac´ı poskytuj´ıc´ıch soci´ aln´ı sluˇzby. V souˇcasn´e dobˇe se v´ ykon opatrovnictv´ı hromadnˇe pˇresouv´a vnˇe zaˇr´ızen´ı, kdy se jeho v´ ykonu uj´ımaj´ı rodinn´ı pˇr´ısluˇsn´ıci, osoby bl´ızk´e ˇci zn´am´ı a pˇr´atel´e uˇzivatel˚ u. Vysok´ y poˇcet v´ ykonu opatrovnictv´ı je pˇresouv´ an tak´e na domovsk´e obce, tedy na obce, ve kter´ ych jsou osoby pˇrihl´aˇsen´e k trval´emu pobytu. V praxi pak situace vypad´a tak, ˇze v pomˇernˇe mal´ ych obc´ıch, ve kter´ ych jsou zbudov´ ana vysokokapacitn´ı pobytov´a zaˇr´ızen´ı, vykon´av´a funkci opatrovn´ık˚ u k uˇzivatel˚ um soci´aln´ıch sluˇzeb nˇekolik m´ alo zamˇestnanc˚ u obce. V´ ykon opatrovnictv´ı pak sklouz´av´a k formalizmu, nebot’ pracovn´ıci obce mnohdy pˇredaj´ı pracovn´ık˚ um zaˇr´ızen´ı plnou moc k hospodaˇren´ı s finanˇcn´ımi prostˇredky toho kter´eho uˇzivatele. Takto zaveden´ y postup nenavozuje k´ yˇzenou zmˇenu, kter´ a smˇeˇrovala nejen k vytˇesnˇen´ı v´ ykonu opatrovnictv´ı mimo pobytov´a zaˇr´ızen´ı, ale tak´e k jeho faktick´emu vykon´ av´ an´ı zaloˇzen´em na d˚ uvˇern´em a opravdov´em vztahu s uˇzivatelem. Zmˇeny ve v´ ykonu opatrovnictv´ı s sebou pˇrin´aˇsej´ı i urˇcit´a rizika. Vyhled´av´an´ı lid´ı s vhodn´ ymi ˇ mor´aln´ımi pˇredpoklady je pr´ ace sloˇzit´a a zdlouhav´a, mnohdy bez poˇzadovan´eho efektu. Casto jsou oslovov´ ani i velmi vzd´ alen´ı rodinn´ı pˇr´ısluˇsn´ıci a pˇr´atel´e klient˚ u. Nˇekdy se st´av´a, ˇze zvolen´ y opatrovn´ık sp´ıˇse br´ an´ı kvalitn´ımu poskytov´an´ı sluˇzby, a to napˇr´ıklad t´ım, ˇze omezuje n´akupy vˇec´ı, hrazen´ı l´ek˚ u a uspokojov´ an´ı soci´alnˇe kulturn´ıch potˇreb sv´eho chr´anˇence. Vzniklou situaci je tˇreba ˇreˇsit opˇetovn´ ym n´ avrhem na zmˇenu opatrovn´ıka. Jde o proces velmi zdlouhav´ y, kter´ y m˚ uˇze ve sv´em d˚ usledku nen´ avratnˇe naruˇsit soci´aln´ı vazby mezi uˇzivatelem a bl´ızkou osobou. S pˇrihl´ednut´ım k tomu, ˇze na mnoha m´ıstech doposud nefunguj´ı obˇcansk´e poradny, ve kter´ ych bychom mohli spatˇrovat vhodn´e subjekty pro pˇreb´ır´an´ı garance nad v´ ykonem opatrovnictv´ı,

19

doch´az´ı k jiˇz zmiˇ novan´emu masivn´ımu delegov´an´ı v´ ykonu opatrovnictv´ı na obce. K dalˇs´ım nedobrovolnˇe“ pob´ yvaj´ıc´ım obyvatel˚ um v rezidenˇcn´ıch zaˇr´ızen´ıch ˇrad´ıme tzv. la” tentn´ı nedobrovoln´ıky. Ty pˇrimˇely k uˇz´ıv´an´ı pobytov´e sluˇzby sloˇzit´e soci´aln´ı okolnosti, nebo nejbliˇzˇs´ı soci´ aln´ı okol´ı. Do zaˇr´ızen´ı pˇrich´azej´ı bez jak´ ychkoliv oˇcek´av´an´ı, s nejvˇetˇs´ım pˇr´an´ım n´avratu dom˚ u. Prax´ı bylo ovˇeˇreno, ˇze ˇclenov´e obou v´ yˇse uveden´ ych skupin nedobrovoln´ ych“ ” uˇzivatel˚ u projdou dˇr´ıve nebo pozdˇeji uspokojiv´ ym adaptaˇcn´ım procesem a vysok´e procento se v rezidenˇcn´ım zaˇr´ızen´ı domestikuje. D´elka adaptaˇcn´ıho procesu je r˚ uznˇe dlouh´a (od jednoho mˇes´ıce do p˚ ul roku) a pˇr´ımo u ´mˇernˇe ovlivnˇena kvalitou poskytovan´e sluˇzby. Na rozd´ıl od dvou pˇredch´ azej´ıc´ıch skupin zaznamen´av´ame naprosto odliˇsn´e postoje u institucionalizovan´ ych uˇzivatel˚ u, kteˇr´ı do pobytov´eho zaˇr´ızen´ı nastupuj´ı z jin´ ych u ´stavn´ıch zaˇr´ızen´ı. Pro uvedenou skupinu uˇzivatel˚ u nen´ı tot´aln´ı instituce niˇc´ım nov´ ym a pravidla byrokratick´e organizace ciz´ı. Ze sv´eho pˇredchoz´ıho ˇzivota jsou na chod kolektivn´ıho zaˇr´ızen´ı zvykl´ı a mnohdy by naopak nedok´ azali ˇz´ıt sami v pˇrirozen´em soci´aln´ım prostˇred´ı. Margin´ aln´ı skupinu v rezidenˇcn´ıch zaˇr´ızen´ıch doposud tvoˇr´ı lid´e, kteˇr´ı se sami o svobodn´e v˚ uli rozhodli vyuˇz´ıt soci´ aln´ı sluˇzby, kdy chtˇej´ı alespoˇ n po nˇejak´ y ˇcas ˇz´ıt v pobytov´em zaˇr´ızen´ı. U t´eto skupiny prob´ıh´ a adaptaˇcn´ı proces nejrychleji a poskytovan´a sluˇzba dosahuje nejvyˇsˇs´ıho efektu.

Antagonismus v poj´ım´ an´ı duˇ sevn´ı nemoci Jedn´ım z hlavn´ıch znak˚ u naˇs´ı spoleˇcnosti, tedy euro-americk´e spoleˇcnosti 21. stolet´ı, kter´ a b´ yv´a oznaˇcov´ ana jako spoleˇcnost postmodern´ı, spoleˇcnost s´ıt´ı nebo postindustri´aln´ı spoleˇcnost, je vysok´ y nadbytek a blahobyt. V pr˚ ubˇehu cel´e lidsk´e historie nebyla naˇse spoleˇcnost jeˇstˇe nikdy tak bohat´a, jak je tomu v souˇcasn´e dobˇe. Vzhledem k uveden´emu v´ yvoji by se dalo oˇcek´avat, ˇze lid´e blahobytu“ se jiˇz nebudou muset starat o hol´e pˇreˇzit´ı a budou se tak moci v´ıce soustˇredit na ” dobr´ y“ ˇzivot v komunitˇe, kter´ y bude zaloˇzen´ y na pomoci bliˇzn´ım v t´ıˇziv´ ych ˇzivotn´ıch situac´ıch. ” Mnoz´ı filozofov´e a ekonomov´e (V´ aclav Bˇelohradsk´ y, V´aclav Havel nebo Tom´aˇs Sedl´aˇcek) se domn´ıvaj´ı, ˇze naˇse spoleˇcnost nem˚ uˇze bohatnout a r˚ ust do nekoneˇcna. R˚ ust r˚ ustu se zkr´ atka mus´ı nˇekdy zastavit. Je d˚ uleˇzit´e si uvˇedomit, ˇze neopodstatnˇen´e stupˇ nov´an´ı naˇsich materi´aln´ıch poˇzadavk˚ u nen´ı z´ akladem ˇst’astn´eho a kvalitn´ıho ˇzivota, ale sp´ıˇse naopak. Souˇcasn´e v´ yvojov´e trendy uvnitˇr spoleˇcnosti a orientace vˇetˇsiny jejich ˇclen˚ u na vlastnˇen´ı a spotˇrebu vˇsak zat´ım ˇz´adn´ ym zp˚ usobem nepotvrzuj´ı masivn´ı zmˇenu lidsk´eho myˇslen´ı smˇerem ke kooperaci. Zd´a se, ˇze ” naˇse sociologie, psychologie a ekonomie, naˇse civilizace jako takov´a nedok´aˇze ocenit hodnotu lid´ı, kteˇr´ı v niˇcem nevynikaj´ı.“ (Hillman, 2000, s. 239) Vzorem nastupuj´ıc´ı generace se i d´ıky m´edi´ım a reklamˇe st´ avaj´ı osoby mlad´e, kr´ asn´e a bohat´e, kter´e jsou ve sv´em ˇzivotˇe u ´spˇeˇsn´e. Naopak margin´aln´ı skupiny osob, kter´e potˇrebuj´ı podporu spoleˇcnosti pˇri kompenzaci sv´ ych hendikep˚ u, z˚ ust´avaj´ı nepovˇsimnuty. Ze spoleˇcnosti se vytr´ac´ı pˇrirozen´a solidarita a zodpovˇednost nejen za vlastn´ı ˇzivot, ale i ˇzivoty bliˇzn´ıch. K ustaven´ı ˇs´ılenstv´ı“ jako duˇsevn´ı choroby doˇslo v dobˇe celkem ned´avn´e, asi pˇred dvˇema ”

20

stolet´ımi. Do t´e doby byli ˇs´ılenci“ povaˇzov´ani za lidi posedl´e d’´ablem ˇci zl´ ymi duchy, za hˇr´ıˇsn´ıky, ” nebo za lidi se zvl´ aˇstn´ım typem melancholick´e povahy. Modern´ı ˇclovˇek v pokojn´em a jasn´em ” svˇetˇe ment´ aln´ı choroby s ˇs´ılencem uˇz nekomunikuje, na jedn´e stranˇe je ˇclovˇek rozumu, kter´ y k ˇs´ılenstv´ı pos´ıl´ a l´ekaˇre a pˇripouˇst´ı jen vztah skrze abstraktn´ı univerz´alnost nemoci, a na druh´e ˇclovˇek ˇs´ılen´ y, komunikuj´ıc´ı s druh´ ym pouze prostˇrednictv´ım stejnˇe abstraktn´ıho rozumu, kter´ y znamen´a ˇr´ ad, fyzick´ y a mravn´ı u ´tisk, anonymn´ı tlak skupiny, poˇzadavek konformity. Spoleˇcn´ a ˇreˇc neexistuje, nebo sp´ıˇs uˇz neexistuje, dialog skonˇcil s 18. stolet´ım, na jehoˇz sklonku se ˇs´ılenstv´ı ustavilo jako duˇsevn´ı nemoc.“ (Foucault, 1994, s. 6) Pˇri hlubˇs´ım vhledu do fungov´ an´ı pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb zamˇeˇren´ ych k lidem se zdravotn´ım postiˇzen´ım, ke kter´ ym ˇrad´ıme tak´e duˇsevn´ı onemocnˇen´ı, nar´aˇz´ıme na mnoh´a dilemata. Za z´asadn´ı povaˇzujeme samotn´e vymezen´ı duˇsevn´ı choroby a hled´an´ı hranic mezi duˇsevn´ım zdrav´ım a nemoc´ı. Uveden´e problematice vˇenuje pozornost rovnˇeˇz Anthony Giddens ve sv´e Sociologii. Spoleˇcnˇe s americk´ ym myslitelem mad’arsk´eho p˚ uvodu Thomasem Szaszem povaˇzuje nedobrovoln´e zadrˇzov´ an´ı lid´ı trp´ıc´ıch duˇsevn´ı chorobou v psychiatrick´ ych l´eˇcebn´ach za jistou formu uvˇeznˇen´ı deviantn´ıch osob, kter´e se nijak neprovinily proti z´akonu. Szasz prohlaˇsuje cel´e pojet´ı duˇsevn´ı choroby za m´ ytus, jenˇz m´a ospravedlnit perzekuci lid´ı ve jm´enu duˇsevn´ıho zdrav´ı. To, co v dneˇsn´ı dobˇe poj´ım´ ame jako duˇsevn´ı chorobu, ch´ape sp´ıˇse jako ˇzivotn´ı pot´ıˇze“, kter´e ” nˇekteˇr´ı lid´e proˇz´ıvaj´ı v akutnˇejˇs´ı formˇe neˇz ti druz´ı. D´ale se domn´ıv´a, ˇze ti, kter´e dnes naz´ yv´ ame duˇsevnˇe nemocn´ ymi, by mˇeli b´ yt zav´ır´ani do vˇezen´ı“ jen tehdy, pokud poruˇs´ı z´akon, a to shodnˇe ” s jak´ ymkoliv duˇsevnˇe zdrav´ ym“ pˇr´ısluˇsn´ıkem populace. Podle Szasze by mˇel m´ıt kaˇzd´ y pr´ avo ” ˇz´ıt zp˚ usobem ˇzivota, kter´ y mu vyhovuje, a svobodnˇe projevovat sv´e n´alady, pocity a n´azory. Pouze ten, kdo m´ a pocit, ˇze potˇrebuje pomoc, by mˇel m´ıt moˇznost vyhledat potˇrebnou sluˇzbu. (Giddens, 1999, s. 223–224) Pokud Szasz˚ uv postoj vzt´ahneme k pobytov´ ym zaˇr´ızen´ım soci´ aln´ıch sluˇzeb pro osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım, zpochybn´ıme samotnou opodstatnˇenost t´eto rezidenˇcn´ı sluˇzby. Na nespolehlivost diagnostick´ ych postup˚ u uplatˇ novan´ ych v psychiatrii upozorˇ nuje studie D. L. Rosenhana (in Giddens, 1999, s. 222) publikovan´a v roce 1973, kter´a se zab´ yv´a pˇrij´ım´an´ım osob do psychiatrick´ ych l´eˇceben. V r´amci uveden´eho v´ yzkumu se osm vyˇskolen´ ych psycholog˚ u obr´atilo na psychiatrick´e ambulance psychiatrick´ ych l´eˇceben v r˚ uzn´ ych ˇc´astech Spojen´ ych st´ at˚ u americk´ ych. Vˇsichni shodnˇe tvrdili, ˇze slyˇs´ı hlasy. Vˇsem osmi byla stanovena diagn´oza schizofrenie a byli pˇrijati k hospitalizaci. Bezprostˇrednˇe po pˇrijet´ı do institucion´aln´ı p´eˇce se v´ yzkumn´ıci vr´atili ke sv´emu standardn´ımu zp˚ usobu chov´an´ı. Ostatn´ı pacienti je okamˇzitˇe rozpoznali jako simulanty, na rozd´ıl od person´ alu l´eˇceben, kter´ y povaˇzoval jejich kaˇzdodenn´ı pravdiv´e z´apisy poˇrizovan´e v pr˚ ubˇehu l´eˇcby za dalˇs´ı projev jejich duˇsevn´ıho onemocnˇen´ı. Hospitalizace jednotliv´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u studie trvala od sedmi do pades´ati dvou dn˚ u, kdy vˇsichni byli nakonec propuˇstˇeni s diagn´ozou schizofrenie v remisi. Rosenhanova studie v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe nezpochybˇ nuje legitimitu psychiatrie jako vˇedy. Jej´ım c´ılem je spoleˇcnost upozornit na neostr´e hranice mezi duˇsevn´ım zdrav´ım a nemoc´ı, kdy bychom mˇeli b´ yt velmi obezˇretn´ı pˇri tzv. n´alepkov´an´ı, tedy definitivn´ım

21

vyn´aˇsen´ı soud˚ u o duˇsevn´ım zdrav´ı. Nakonec se m˚ uˇze uk´azat, ˇze lid´e povaˇzovan´ı sv´ ym okol´ım za duˇsevnˇe nemocn´e mohou m´ıt v´ıce zdrav´eho rozumu, neˇz nˇekteˇr´ı jedinci ˇzij´ıc´ı bˇeˇznˇe ve spoleˇcnosti.

Proces institucionalizace uˇ zivatel˚ u soci´ aln´ıch sluˇ zeb a n´ asledn´ a dekarcerace V soci´aln´ıch vˇed´ ach b´ yv´ a institucionalizace oznaˇcov´ana jako proces, kdy se soci´aln´ı role, hodnoty, pˇredstavy a zp˚ usob chov´ an´ı jednotlivce st´avaj´ı pevnˇe spojen´e s organizac´ı, soci´aln´ım syst´emem nebo spoleˇcenstv´ım. Jde o proces, kdy se st´av´a ˇclovˇek z´avisl´ y na organizaci, kter´ a mu chtˇela pomoci ˇreˇsit jeho t´ıˇzivou ˇzivotn´ı situaci. Jako synonymum k institucionalizaci b´ yv´ a uˇz´ıv´an tak´e pojem hospitalismus. Hospitalismus vznik´a tam, kde jsou lid´e izolov´ani od vnˇejˇs´ıho svˇeta. Hospitalizovan´ı se postupem ˇcasu st´avaj´ı na organizaci, kter´a jim chtˇela zprvu pomoci, zcela z´avisl´ı a ztr´ acej´ı schopnost ˇz´ıt pˇrirozen´ ym zp˚ usobem ˇzivota sami v bˇeˇzn´ ych soci´aln´ıch interakc´ıch. Goffman popisuje institucionalizaci jako odpovˇed’ pacient˚ u na byrokratick´e struktury a umrtvuj´ıc´ı procesy tot´ aln´ı instituce. U uˇzivatel˚ u pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb m˚ uˇzeme ˇcasto vysledovat znaky institucionalizace, kter´a b´ yv´a velkou pˇrek´aˇzkou pˇri jejich n´avratu do pˇrirozen´eho soci´aln´ıho prostˇred´ı. Institucionalizovan´ y ˇclovˇek jiˇz zapomnˇel ˇz´ıt bˇeˇzn´ ym zp˚ usobem ˇzivota, a pokud je navr´ acen do bˇeˇzn´e vztahov´e s´ıtˇe, nemus´ı tuto situaci zvl´adnout. Institucionalizovan´ı lid´e b´ yvaj´ı ˇcasto ze ˇzivota vnˇe tot´aln´ı instituce traumatizov´ani. Uvedenou situaci velmi vˇerohodnˇe zachycuje vˇezeˇ nsk´e drama natoˇcen´e podle novely Stephena Kinga Vykoupen´ı z vˇeznice Shawshank, ˇcasosbˇern´ y dokument Heleny Tˇreˇst´ıkov´e Ren´e, ˇci kniha Joanne Greenbergov´e Neslibovala jsem ti proch´ azku r˚ uˇzov´ym sadem. Se syndromem hospitalismu z´ıskali zkuˇsenost tak´e mnoz´ı reform´atoˇri, kteˇr´ı se po 2. svˇetov´e v´alce pokusili o zmˇenu v ˇzivotech institucionalizovan´ ych lid´ı s duˇsevn´ım onemocnˇen´ım. Hromadn´e propouˇstˇen´ı lid´ı z u ´stavn´ıch zaˇr´ızen´ı oznaˇcujeme jako dekarceraci. Tento term´ın odvozujeme od karceru, tedy k´ azeˇ nsk´eho trestu, u n´as zakotven´eho jeˇstˇe ve ˇskolsk´em ˇr´adu z roku 1922, kdy ˇz´ aci stˇredn´ıch ˇskol z˚ ust´ avali za sv´e pˇrestupky proti ˇskoln´ımu ˇr´adu uzavˇreni ve ˇskol´ ach. Karcer u n´ as zruˇsil aˇz ˇskoln´ı ˇr´ ad z 12. 8. 1936. L´eˇcbu duˇsevnˇe nemocn´ ych v 50. a 60. letech 20. stolet´ı ovlivnil vedle filozofie dekarcerace tak´e rozmach psychoterapeutick´ ych metod a objev nov´ ych l´ek˚ u. v d˚ usledku nast´ınˇen´ ych zmˇen zaˇcali v z´apadn´ıch zem´ıch prudce klesat poˇcty dlouhodobˇe l´eˇcen´ ych pacient˚ u v psychiatrick´ ych l´eˇcebn´ach a nemocnic´ıch. Motivy t´eto reformy byly vedle motiv˚ u finanˇcn´ıch pˇredevˇs´ım humanit´arn´ı. P´eˇce dom´ac´ı mˇela zaˇc´ıt nahrazovat p´eˇci u ´stavn´ı. Mnoz´ı reform´atoˇri chtˇeli t´ımto opatˇren´ım pˇredch´azet u ´ˇcink˚ um dlouhodob´e hospitalizace duˇsevnˇe nemocn´ ych. Druh´a vlna taˇzen´ı proti u ´stavn´ı l´eˇcbˇe nastoupila v 80. letech minul´eho stolet´ı. Jej´ım u ´stˇredn´ım heslem se stala teze, ˇze duˇsevnˇe nemocn´ı maj´ı pr´ avo na svobodn´ y a nez´avisl´ y ˇzivot. Urˇcitou latentn´ı roli i tentokr´at sehr´ aly ot´azky finanˇcn´ı. Paradoxem vˇsak z˚ ust´av´a, ˇze mnoz´ı klienti na tom byli po propuˇstˇen´ı jeˇstˇe h˚ uˇre ˇ neˇz pˇredt´ım. Casto se ocitali v situaci, kdy se o nˇe v dom´ac´ım prostˇred´ı nemˇel kdo starat, nebo se nikdo starat nechtˇel. Stali se tak bezprizorn´ımi.

22

Na rozd´ıl od vˇetˇsiny z´ apadn´ıch zem´ı byla situace u n´as naprosto odliˇsn´a. Vzhledem k uzavˇrenosti spoleˇcnosti pˇred rokem 1989 a pˇredlistopadov´e soci´aln´ı politice z˚ ust´avali handicapovan´ı lid´e aˇz do doby celkem ned´ avn´e uvˇeznˇeni“ v u ´stavech a psychiatrick´ ych l´eˇcebn´ach. Spoleˇcnost se ” tv´aˇrila, jako by ˇz´ adn´e duˇsevn´ı ani fyzick´e handicapy neexistovaly. Masov´e sdˇelovac´ı prostˇredky zdravotnˇe znev´ yhodnˇen´e skupiny obyvatel ignorovaly. Ani na naˇs´ı politick´e sc´enˇe, ani v kaˇzdodenn´ım ˇzivotˇe jsme se s handicapovan´ ymi spoluobˇcany bˇeˇznˇe nesetk´avali. Ke zmˇenˇe v pˇr´ıstupu k handicapovan´ ym lidem doch´az´ı teprve v posledn´ıch dvaceti letech. Po roce 1989 se zaˇc´ınaj´ı odemykat br´any u ´stav˚ u a otev´ırat vˇetˇs´ı moˇznosti pro rodiny, kter´e chtˇej´ı peˇcovat o bl´ızkou osobu v pˇrirozen´em prostˇred´ı. Doch´az´ı k celkov´emu posunu ve vn´ım´ an´ı handicapu uvnitˇr spoleˇcnosti, kter´ a osoby se zdravotn´ım znev´ yhodnˇen´e zaˇc´ın´a povaˇzovat za plnohodnotn´e obˇcany. Osoby se zdravotn´ım postiˇzen´ım se dost´avaj´ı nejen do politiky, ale i na televizn´ı obrazovky, str´ anky novin a ˇcasopis˚ u, ˇc´ımˇz i masov´e sdˇelovac´ı prostˇredky pˇrisp´ıvaj´ı k promˇenˇe obrazu zdravotnˇe znev´ yhodnˇen´ ych skupin obyvatel.

´ Uloha obˇ cansk´ e spoleˇ cnosti v transformaci pobytov´ ych soci´ aln´ıch sluˇ zeb Kaˇzd´a funguj´ıc´ı obˇcansk´ a spoleˇcnost je zaloˇzen´a na aktivn´ı participaci a zainteresovanosti sv´ ych ˇclen˚ u na chodu vˇec´ı veˇrejn´ ych. Do oblasti vˇec´ı veˇrejn´ ych m˚ uˇzeme s urˇcitost´ı zaˇradit tak´e soci´aln´ı sluˇzby, kter´e si spoleˇcnost zˇrizuje jako prostˇredek pro pˇr´ıpad ˇreˇsen´ı vzniku nepˇr´ızniv´e soci´aln´ı situace nˇekter´eho z ˇclen˚ u sv´eho spoleˇcenstv´ı, kterou nen´ı schopen ˇreˇsit s´am ˇci za pomoci sv´ ych bl´ızk´ ych. Naˇse legislativa garantuje kaˇzd´e osobˇe poskytnut´ı bezplatn´eho z´akladn´ıho soci´ aln´ıho poradenstv´ı, v r´ amci kter´eho je informovan´a o moˇznostech ˇreˇsen´ı vznikl´e situace. Z´akladn´ı poradenstv´ı mus´ı podle z´ akona o soci´ aln´ıch sluˇzb´ach poskytovat vˇsichni poskytovatel´e soci´aln´ıch sluˇzeb, a to bez ohledu na okruh c´ılov´ ych skupin osob, kter´ ym je jejich sluˇzba urˇcen´a. Pˇrestoˇze se s pojmem obˇcansk´ a spoleˇcnost velmi ˇcasto setk´av´ame v kaˇzdodenn´ım ˇzivotˇe v hromadn´ ych sdˇelovac´ıch prostˇredc´ıch, asi m´alokdo z n´as dok´aˇze tento pojem specifikovat. Jeho obsahov´e vymezen´ı je i mezi odbornou veˇrejnost´ı nejednotn´e. I kdyˇz historie uveden´eho pojmu sah´ a aˇz do starovˇeku (societas civilis), v naˇs´ı spoleˇcnosti pˇrispˇel v´ yznamnou mˇerou v polovinˇe 90. let minul´eho stolet´ı k jeho popularizaci b´ yval´ y prezident V´aclav Havel, kter´ y sv´ ym mor´aln´ım apelem na obˇcany oˇzivil myˇslenku obˇcansk´e spoleˇcnosti, kdy se zab´ yval jej´ım charakterem, rol´ı v ˇzivotˇe jednotlivce a fungov´an´ım v globalizovan´em svˇetˇe. Uv´aˇz´ıme-li nedostatky ” naˇs´ı spoleˇcnosti a zˇrejm´ yu ´padek duchovn´ıch a mravn´ıch hodnot v ned´avn´ ych letech, myˇslen´ı se st´av´a z´avaˇznou ot´ azkou. Nyn´ı jeˇstˇe nal´ehavˇejˇs´ı — snad ze vˇseho nejnal´ehavˇejˇs´ı — , nebot’ jde o zp˚ usob jak uvaˇzujeme, rozhodujeme a jedn´ame v naˇsem st´ale sloˇzitˇejˇs´ım svˇetˇe. Nezaˇcneme-li myslet dobˇre, je velmi pravdˇepodobn´e, ˇze se nakonec sami zniˇc´ıme.“ (Peck, 2004, s. 17) Podle Baumana a Maye (2004) souvis´ı obˇcanstv´ı s ot´azkou identity, ke kter´e n´as opravˇ nuje naˇse m´ısto narozen´ı. Obˇcanstv´ı b´ yv´ a vˇzdy vztaˇzeno k urˇcit´emu teritoriu, nebot’ dobˇre v´ıme, ˇze bez teritoria nen´ı st´ atu. Obˇcanstv´ı se vˇsak v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe neidentifikuje se st´atem a jeho z´ajmy, sp´ıˇse naopak ... v sobˇe nese tendenci vzdorovat poruˇcnick´emu postaven´ı, jeˇz si osobuje ”

23

st´at.“ (Bauman; May, 2004, s. 170) Uveden´a snaha pak jde dvˇema smˇery, a to smˇerem k regionalismu nebo deteritorializaci. Prvn´ı smˇer ch´ape st´atn´ı spr´avu jako protivn´ıka m´ıstn´ı samospr´ avy, kter´a je bl´ıˇze obˇcanovi, nebot’ p˚ usob´ı pˇr´ımo ve vymezen´em regionu, ˇc´ımˇz dok´aˇze l´epe porozumˇet a reflektovat na potˇreby m´ıstn´ıch obyvatel. Uveden´ y smˇer zohledˇ nuje specifiˇcnost dan´e oblasti, jej´ı historick´ y v´ yvoj a lok´ aln´ı zvyklosti. S trochou nads´azky bychom mohli ve schodˇe s V´aclavem C´ılkem hovoˇrit o urˇcit´e formˇe geografick´eho determinismu. Druh´ y smˇer zpochybˇ nuje u ´zemn´ı z´ aklad st´atn´ı moci a za daleko v´ yznamnˇejˇs´ı charakteristiky, neˇz m´ısto bydliˇstˇe, povaˇzuje napˇr´ıklad etnikum, n´ aboˇzenstv´ı a jazyk. Pro dobr´ y v´ yvoj obˇcansk´e spoleˇcnosti bychom mˇeli akceptovat oba smˇery, kter´e se vz´ ajemn´e doplˇ nuj´ı. Pˇri u ´vah´ach o zp˚ usobech transformace pobytov´ ych soci´aln´ıch sluˇzeb a pˇri jej´ı pˇr´ıpravˇe bychom mˇeli zohledˇ novat jak specifika a historii jednotliv´ ych region˚ u, tak zvl´aˇstnosti etnick´ ych, n´ aboˇzensk´ ych ˇci jazykov´ ych skupin. Pl´an procesu dekarcerace by mˇel b´ yt sestaven´ y pro kaˇzd´eho institucionalizovan´eho uˇzivatele soci´aln´ıch sluˇzeb individu´alnˇe, a to s pˇrihl´ednut´ım k jeho osobnosti a osobn´ı historii. Obˇcansk´a spoleˇcnost by pak mˇela b´ yt katalyz´atorem a pojistn´ ym ventilem prov´ adˇen´ ych zmˇen, kdy by mˇela garantovat jejich promyˇslenost, pˇripravenost a pˇr´ınosnost.

24

Literatura BAUMAN, Z.; MAY, T. Myslet sociologicky. Praha: SLON, 2004. BERGER, P. L.; LUCKMANN, T. Soci´ aln´ı konstrukce reality. Pojedn´ an´ı o sociologii vˇedˇen´ı. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ´ M.; MALINA, J Slovn´ık antropologie obˇcansk´e spoleˇcnosti. Brno: CERM, 2006. DOHNALOVA, FOUCAULT, M. Dˇejiny ˇs´ılenstv´ı v dobˇe osv´ıcenstv´ı. Hled´ an´ı historick´ych koˇren˚ u pojmu duˇsevn´ı choroby. Praha: Nakladatelstv´ı Lidov´e noviny, 1994. FULGHUM, R. All I really need to know I learned in kindergarten. New York: Ballantine Books, 2003. GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999. GOFFMAN, E. The Characteristics of Total Institutions. In: Etzioni, Amitai (Ed.). Complex Organizations. New York: Rinehart, 1961. HILLMAN, J. Kl´ıˇc k duˇsi. Cesta za objeven´ım individu´ aln´ıho ˇzivotn´ıho smyslu. Praha: Port´ al, 2000. ´ M. Svˇet bez u CHAB, ´stav˚ u. Praha: QUIP, 2004. KELLER, J. Sociologie byrokracie a organizace. Praha: SLON, 1997. KELLER, J. Dˇejiny klasick´e sociologie. Praha: SLON, 2004. ´ M.; RENOUARD, G. Pˇrehled sociologie. Praha: Port´al, 2005. MONTOUSSE, PECK, M. S. Nevyˇslapan´ a cesta nekonˇc´ı. Praha: Argo, 2004. ˇ RINPOCHE, S. Tibetsk´ a kniha o ˇzivotˇe a smrti. Nov´ a duchovn´ı klasika pˇredn´ıho tibetsk´eho buddhismu. Praha: Pragma, 1996. SEI, K. Koneˇcn´ a krajina. Praha: One Woman Press, 2004.

25

Z´ akony Z´ akon ˇc. 108/2006 Sb., o soci´ aln´ıch sluˇzb´ ach, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u (stav k 17. 6. 2009). Vyhl´ aˇska ˇc. 505/2006 Sb., kterou se prov´ adˇej´ı nˇekter´ a ustanoven´ı z´ akona o soci´ aln´ıch sluˇzb´ ach, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u (stav k 23. 7. 2009).

Elektronick´ e zdroje Statistick´ a roˇcenka z oblasti pr´ ace a soci´ aln´ıch vˇec´ı 2007 [online]. Praha: MPSV, 2008.ISBN 97880-86878-83-6. URL: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5942/Statisticka_rocenka_2007. pdf [cit. 20. 7. 2009]. Struˇcn´y pr˚ uvodce z´ akonem o soci´ aln´ıch sluˇzb´ ach [online]. Praha: MPSV, 2006. URL: http: //www.mpsv.cz/files/clanky/3222/zlom170x170web.pdf [cit. 20. 7. 2009]. Krit´eria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybran´ych sluˇzeb soci´ aln´ı p´eˇce [online]. Praha: MPSV, 2009. URL: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7059/Doporuceny_postup_3_ 2009.pdf [cit. 20. 7. 2009].

26