MONOGRAFIE O VÝROBKU

MONOGRAFIE O VÝROBKU Cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno: Nutriční a metabolický přínos Sacharidy, které jsou postupně uvolňovány a pravidelně vstřebávány v průběhu celého dopoledne

Obsah

1

Úloha snídaně ve vyvážené stravě

2

Vliv zpracování potravin na obsah pomalu stravitelných sacharidů

3

Cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno: prokázaná prospěšnost pro metabolismus

4 5 6

1. 1 1. 2

2. 1 2. 2

3. 1 3. 2 3. 3

Hlavní přínos snídaně pro zdraví Význam sacharidů

Stravitelnost škrobu měřená indexem obsahu pomalu stravitelné glukózy Vztah mezi postupem výroby a stravitelností cereálních potravin

Sortiment obilných sušenek navržených speciálně pro snídani Prokázaný metabolický přínos cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno Závěr

Cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno jsou v souladu s celoevropskými nutričními zvyky a doporučeními

4. 1 4. 2 4. 3

Nutriční doporučení pro snídani Konzumace sušenek k snídani Příklady snídaní s cereálními snídaňovými sušenkami BeBe Dobré ráno

Shrnutí Použitá literatura

Úvod Vyvážená strava je nesmírně důležitá pro navození a udržení zdraví člověka po celý jeho život. Její rozhodující úlohu v určitých chronických stavech konstatovala také Světová zdravotnická organizace (WHO)(1). Vyvážená strava má proto významné postavení v preventivní činnosti(1). Potraviny s obsahem škrobu, jako zdroje sacharidů, vlákniny a mikronutrientů hrají klíčovou úlohu v prevenci chronických onemocnění. Podle výživových doporučení by sacharidy měly představovat 50% až 75 % denního příjmu energie(1). Doporučení pro zdravou stravu také uvádějí, abychom několikrát denně konzumovali chleba, obilniny, těstoviny, rýži nebo brambory(2). Zdravé potraviny by samozřejmě měly být chutné a výživné, aby bylo zaručeno, že budou skutečně konzumovány. Snídaně k tomu může napomoci, protože potraviny s obsahem škrobu tvoří základ většiny snídaní na celém světě. Snídaně však není jen o sacharidech a mohli bychom položit celou řadu dalších otázek, jako např.: Proč je vlastně snídaně tak důležitá? Které potraviny s obsahem škrobu jsou nejvhodnější? Existují rozdíly v jejich kvalitě? Jaký přínos lze očekávat? Jak dopadá srovnání typických a oblíbených snídaní? Na následujících stránkách se budeme zabývat těmito i mnoha dalšími otázkami a nabídneme Vám informace o nových zajímavých vědeckých objevech. Především se ale budeme věnovat úloze a vlastnostem obilných sušenek určených pro konzumaci na snídani, konkrétně cereálním snídaňovým sušenkám společnosti Kraft Foods. Je to obecné pojmenování pro suché neplněné sušenky známé jako: • OPAVIA BeBe Dobré ráno v České republice • LU Petit Déjeuner ve Francii a Belgii • GYÖRI JöReggelt! v Maďarsku • LU Go! v Polsku Cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno jsou pozoruhodné proto, že se vyznačují specifickým nutričním a metabolickým přínosem. Jsou zdrojem sacharidů, které jsou postupně uvolňovány a pravidelně vstřebávány během celého dopoledne. Tento fakt byl dokázán a opakovaně prokázán řadou klinických studií.

1

Úloha snídaně ve vyvážené stravě Konzumace snídaně je jedním z indikátorů zdravého životního stylu, neboť osoby, které nevynechávají snídani, se lépe rozhodují při výběru potravin i ve zbývající části dne a mají všeobecně lepší stravovací návyky(3,4,5,6). Mají např. vyšší příjem mikronutrientů a konzumují méně tuku. To konkrétně platí i u dětí a dospívajících(5). U dospělých i dospívajících(4) je vynechávání snídaně navíc indikátorem nezdravých dietetických návyků. Tento jev je běžnější mezi dětmi a dospívajícími z nižších sociálně ekonomických vrstev(5). Osoby, které vynechávají snídaně, s vyšší pravděpodobností konzumují stravu označovanou jako špatnou nebo nedostatečnou, a uvádějí nižší hodnoty fyzické činnosti(5). Snídaně je již dlouho považována za důležité jídlo dne a odborníci na výživu se obecně shodují v tom, že by měla představovat zhruba 20 – 25 % potřebného denního příjmu energie(7). V poslední době narůstá vědecký zájem o snídani s ohledem na její možnou úlohu v kvalitě stravy, udržování tělesné hmotnosti, omezování chuti k jídlu a ve snižování rizika chronických onemocnění(5). Následující odstavce stručně popisují hlavní zdravotní přínosy, které věda připisuje konzumaci vyvážené snídaně.

1. 1 Hlavní zdravotní přínos snídaně Snídaně zlepšuje nutriční denzitu diety

4

Důležitost snídaně byla zkoumána z hlediska vztahu k příjmu energie, mikronutrientů a makronutrientů ve velkých studiích v různých populačních skupinách. Na základě záznamů o konzumovaných potravinách, stravě v posledních 24 hodinách (dietary recall) a interview o dlouhodobých dietetických zvyklostech byly srovnávány skupiny osob, které snídají, se skupinami, které snídani vynechávají. Z rozsáhlého hodnocení(5) zaměřeného na děti a dospívající vyplynulo, že osoby, které snídají, mívají vyšší celkový denní příjem energie. Tento výsledek je ale diskutabilní, protože se nepotvrdil v následných studiích, zaměřených na jiné skupiny dětské populace a na dospělé(3‘8). Výsledek lze vysvětlit s poukázáním na skutečnost, že kvalita snídaně ovlivňuje celkový denní příjem energie. Skladba snídaně patrně také ovlivňuje celkový příjem makronutrientů ve stravě vůbec. Studie je však třeba interpretovat opatrně, protože se liší v metodice, výběru populace i doprovodných faktorech, a to vede k různým závěrům. Nejvýznamnější rozdíly jsou pozorovány u vlákniny a mikronutrientů. U dětí a dospívajících, kteří snídají, byl prokázán významně vyšší příjem vlákniny(5). Stejné výsledky se opakovaly i u dospělých: u osob, které snídají, byl zjištěn vyšší příjem vlákniny (7,3 g/den oproti 5 g/den)(8). V komplexním hodnocení u dětí a dospívajících(5) bylo zjištěno, že ti, kteří snídají, mají vyšší denní příjem mikronutrientů (vitamínů A, C, riboflavinu, folátů a vápníku, zinku a železa(5)) a častěji splňují příjem jejich doporučených denních dávek v porovnání s těmi, kteří snídaně vynechávají. Navíc děti, které vynechávaly snídaně, v průměru nenahradily nedostatek příjmu mikronutrientů ostatními jídly během dne. Stejná situace byla pozorována i u dospělých.

Tyto účinky mohou být interpretovány jako přímé důsledky rozdílů ve výběru potravin, které byly pozorovány mezi těmi, kdo snídají a těmi, kteří snídaně vynechávají. U dospívajících se vynechávání snídaně navíc kombinuje s vyšší konzumací snacků s vysokým obsahem tuku a vynecháváním i dalších denních jídel, což může způsobit nebo zhoršit nepřiměřený příjem potravy(5). Výsledky kanadské studie(3) navíc ukazují, že předškolní děti, které každodenně snídaly, konzumovaly v průběhu dne více porcí zeleniny, obilnin a mléčných výrobků ve srovnání s těmi, které snídani vynechávaly. Dospělí, kteří snídají, většinou také uvádějí vyšší příjem celozrnných obilnin(8). Tato zjištění jsou dalšími důkazy o tom, že konzumace snídaně souvisí s výběrem zdravějších potravin a vyšší kvalitou stravy tak, jak to odpovídá nutričním doporučením.

Snídaně může příznivě ovlivnit metabolické parametry Konzumace vyvážené snídaně může souviset se snížením koncentrace celkového cholesterolu a LDL cholesterolu, oxidovaným LDL cholesterolem a koncentrací triglyceridů v krvi(6‘9) nalačno. Ve vědecké literatuře se diskutuje několik vysvětlení tohoto jevu. Za prvé, že snížení koncentrace inzulínu v krvi během celého dne pozorované při pravidelném příjmu jídla může snížit produkci cholesterolu v játrech(6), za druhé, jak naznačuje jiný mechanismus spojený s metabolismem glukózy, že pomalá absorpce a trávení škrobu během jednoho jídla (tj. snídaně) může zlepšit inzulínovou senzitivitu a toleranci sacharidů u následujícího jídla(6) a za třetí bylo zjištěno, že celozrnné obilniny často konzumované během snídaně mají významnou souvislost se zlepšenou inzulínovou senzitivitou(6). Zjištění klinických i observačních studií naznačují, že stravovací návyky charakterizované pravidelnou konzumací snídaně s obsahem celozrnných obilnin jsou spojené se zlepšením glykémie, inzulinémie a lipidémie(6‘9). Pravidelná a vyvážená snídaně může tedy zlepšit metabolické parametry snižující riziko chronických onemocnění.

Snídaně může příznivě ovlivnit index tělesné hmotnosti (BMI) Výskyt nadváhy a obezity v průmyslových zemích dramaticky stoupá. To s sebou přináší významná zdravotní rizika zejména pro děti a dospívající. U této skupiny populace je doložen ve znepokojující míře diabetes typu 2, který je z velké míry připisován rostoucímu počtu jedinců s nadváhou. U dětí s nadváhou je vyšší pravděpodobnost, že budou mít jeden či více kardiovaskulárních rizikových faktorů a že budou mít nadváhu i jako dospělí. Četné průřezové studie dokumentují inverzní vztah mezi četností snídaní a relativní tělesnou hmotností u dětí a dospívajících(4,5,10,11). Průřezové studie dále zkoumaly vztah mezi složením snídaně a tělesnou hmotností(6,12). Bylo prokázáno, že s nízkým indexem tělesné hmotnosti koreluje zejména pravidelná konzumace ovoce, cereálií, celozrnných obilnin a vlákniny(6,12,13). Tyto studie společně naznačují, že jak samotný fakt konzumace snídaně, tak i její složení mohou mít vliv na udržování tělesné hmotnosti a riziko chronických onemocnění(6,12,13). I když vztah mezi snídaní a nižším indexem tělesné hmotnosti nemusí být příčinné povahy, dostupné vědecké poznání podporuje význam propagace pravidelné konzumace snídaní, a to nejen pouze u dětí a dospívajících, i když u nich to platí především.

5

Konzumace snídaně může kladně ovlivnit kognitivní výkon Důkazy naznačují, že snídaně může kladně ovlivnit kognitivní funkci v oblasti paměti(16,17), nálady(18,19,21), výsledků zkoušek a školní docházky(20‘22‘23,24). Vztah mezi snídaní a kognitivním výkonem především u školou povinných dětí byl předmětem obsáhlých studií. U této skupiny jsou výsledky snad ještě výraznější než u dospělých. Ve srovnání s dospělými má mozek dítěte relativně vyšší požadavky na glukózu(14). Kognitivní výkon u dětí má však také souvislost s různými ukazateli sociálně – ekonomického statutu, a je důležité, aby se tyto proměnné braly ve studiích kognitivního výkonu či akademických výsledků v úvahu(5). Z výzkumu vyplývá, že vynechávání snídaně u dětí negativně ovlivňuje jejich schopnost řešení problémů, jejich krátkodobou paměť, pozornost a epizodickou paměť(6). Jedním z možných vysvětlení by mohlo být, že snídaně upravuje krátkodobou metabolickou odezvu na lačnění tak, aby bylo zachováno zásobování centrální nervové soustavy živinami, nebo že dlouhodobé účinky na příjem a stav živin mohou kladně ovlivnit kognici. Tato zjištění je možné také připsat na vrub zvýšení koncentrace krevní glukózy(5,6). Skutečně bylo zjištěno, že složení snídaně ovlivňuje některé parametry kognitivního výkonu u dětí(6) a také u dospělých(15). I když tento jev ještě není zdaleka vysvětlen, je pravděpodobné, že v mechanismu těchto účinků hraje také roli absorpce glukózy v mozku, která závisí na rychlosti metabolizace snídaně(6). Svou úlohu však mohou hrát i jiné mechanizmy a výsledky ještě nejsou zcela definitivní. Vztah mezi kognitivním výkonem a konzumací snídaně je ovlivněn několika proměnnými.

1. 2 Význam konzumace sacharidů na snídani Sacharidy doplňují tělesné zásoby po celonočním lačnění 6

Noc, která odděluje večeři od snídaně, je nejdelším obdobím lačnění v běžném denním cyklu. Živiny přijaté v posledním jídle se během noci postupně stráví a metabolizují společně se zbývajícími rezervami sacharidů. Dochází k mobilizaci především části zásob glukózy v játrech (glykogenu). Zvyšuje se produkce glukózy v játrech, aby bylo možno dodávat nepřetržitě glukózu do orgánů. V důsledku toho jsou po probuzení rezervy sacharidů obzvláště nízké. A mezi snídaní a obědem je navíc další doba lačnění, zatímco pro fyzickou i duševní činnost potřebujeme další glukózu. Je proto zřejmé, jak důležitý je vysoký příjem sacharidů při snídani. Poskytují tělu rychle dostupnou energii, aby si mohlo doplnit zásoby a nepřetržitě zásobovat různé orgány závislé na glukóze. Je však třeba si položit otázku, zda existují rozdíly v kvalitě sacharidů a které z nich jsou nejvhodnější?

Metabolický přínos nízkoglykemických sacharidů O lepší dietetické kontrole glykemické a inzulinemické odezvy se diskutuje jako o způsobu snížování rizika cukrovky a srdečně cévních onemocnění. Potraviny bohaté na sacharidy se liší svou schopností vyvolat u lidí takové odezvy, které mohou být různě kvalifikovány, např. také metodou glykemického indexu (Gl). Z epidemiologických studií uskutečněných ve Spojených státech a v Evropě jasně vyplývá, že příjem jak nevyužitelných tak využitelných sacharidů s nízkým Gl může hrát úlohu při prevenci metabolických onemocnění. Existuje například statisticky významný vztah mezi všemi markery zdravotního rizika vzniku cukrovky i srdečních chorob a vlivem potravin na glykémiii(25).

V nedávno uveřejněné studii(25) byl hodnocen vztah mezi glykemickými vlastnostmi stravy a jejich vlivem na zdraví. Hodnocení bylo založeno na systematickém kritickém rozboru a syntéze intervenčních literárních důkazů o vztahu mezi glykemickým indexem a zdravotních parametrech. Byly použity modely meta – analýzy a meta – regrese. Bylo zjištěno, že diety s nízkou glykemickou odezvou snižují nejenom hladinu krevní glukózy nalačno, ale také glykovaných proteinů, a to nezávisle na odchylkách v příjmu využitelných a nevyužitelných sacharidů. Vyšší příjem nevyužitelných sacharidů pomohl zlepšit parametry jak krevní glukózy tak i glykovaných proteinů. Účinky byly výraznější u osob s problémy regulace krevní glukózy nalačno. Z dřívějších studií také vyplývá, že dieta s nízkou glykemickou odezvou může díky své schopnosti zvýšit pocit nasycení a snížit chuť k jídlu hrát úlohu v léčbě obezity(6). Kvalita sacharidů konzumovaných během snídaně a jejich účinek na různé fyziologické aspekty byly předmětem zkoumání vědeckých studií. Z nich vyplývá, že především potraviny s nízkým Gl mohou dopoledne přispět ke zlepšení určitých metabolických parametrů(26). Dále bylo zjištěno, že glykemická odezva na snídani může ovlivnit určité aspekty kognitivního výkonu u dětí i dospělých. Jedna studie(15) srovnávala vliv snídaně s nízkým GI a snídaně s vysokým Gl na verbální paměť u mladých dospělých subjektů. Pozorování probíhalo po dobu 4 hodin po konzumaci snídaně. Souběžně byla také zjišťována hladina krevní glukózy. U osob konzumujících snídani s nízkou glykemickou odezvou se prokázalo zlepšení paměti zejména v pozdním dopoledni (150 – 210 minut po snídani), ale korelace mezi výkonem a hladinou krevní glukózy byla nízká. V jiné studii(27) školní děti dostaly cereálie buď s vysokou nebo nízkou hodnotou Gl. Před snídaní a v hodinových intervalech po snídani byly provedeny testy pozornosti a paměti. Výsledky ukázaly, že výkon dětí se během dopoledne snižuje. Je však zajímavé, že snížení přesnosti a pozornosti bylo významně nižší po konzumaci cereálií s nízkým Gl ve srovnání s konzumací cereálií s vysokým Gl.

Klíčové body

Snídaně

• je indikátorem zdravého životního stylu a zlepšuje nutriční denzitu diety • může kladně ovlivnit glykémii, inzulinemii, lipidemii a snížit nebezpečí některých chronických onemocnění • záporně koreluje s indexem tělesné hmotnosti • může kladně ovlivnit kognitivní výkon a náladu během dopoledne

Sacharidy

• jsou důležitou součástí snídaně, dodají tělu energii po období celonočního lačnění • v potravinách s nízkým glykemickým indexem jsou prospěšné pro metabolismus a kognici

7

2

Vliv zpracování potravin na obsah pomalu stravitelných sacharidů Je patrné, že snídaně s nízkou glykemickou odezvou působí příznivěji. Je ale možné, aby nízkou glykemickou odezvu měly sušenky? Bylo prokázáno, že potraviny s vysokým podílem sacharidů vyvolávají relativně omezenou postprandiální (tedy po jídle se vyskytující) hyperglykémii, zatímco jiné potraviny, ačkoliv mají nižší podíl sacharidů, paradoxně způsobují hyperglykémii větší. Existuje několik způsobů, jak zmírnit postprandiální glykemickou odezvu, jako je např. i) snížení hladiny dostupných sacharidů, ii) konzumace jednoduchých cukrů s malým hyperglykemickým účinkem, iii) stimulace vylučování inzulínu za účelem rychlejšího snížení hladiny krevní glukózy, nebo iv) zpomalení vstřebávání sacharidů. Ne všechny uvedené metody mají stejně dlouhodobý pozitivní vliv na zdraví člověka. Trávení sacharidů je možno zpomalit technologickými prostředky, které se zaměřují na zachování celistvosti škrobového zrna v průběhu výrobního postupu. Je tudíž důležité lépe pochopit, jak zachovat sacharidy v potravinách s obsahem škrobu a zkoumat vliv výrobních technologií na trávení škrobu a na metabolické účinky.

2. 1 Stravitelnost škrobu měřená jako pomalu dostupná glukóza (SAG) Uchování celistvosti škrobového zrna (a tudíž jeho stravitelnost) závisí na různých faktorech, jako je technologické zpracování a fyzikálně chemické podmínky, kterým byla potravina vystavena (obsah vody, teplota a délka pečení, tlak, pH atd.).

8

V přirozeném (surovém) stavu mají škrobová zrna polokrystalickou strukturu. Zahříváním za přítomnosti dostatečně velkého množství vody začnou škrobovatět či želatinovat. Škrob se stává suspenzí zbobtnalých zrn a makromolekul amylózy, které se uvolnily ze zrn. Vliv tepelné úpravy na škrob za přítomnosti vody je znázorněn na obr. 1. PŘIROZENÝ STAV

ŽELATINOVANÝ STAV bobtnání

SORPCE

-20

ŽELÉ

disperze

ŠKROBENÍ

50-60

RETROGRADOVANÝ STAV

80

RETROGRADACE A ŽELATINOVÁNÍ

100

60

-20 Teplota (oC)

Obrázek 1: Vliv tepelného zpracování v přebytku vody na stav škrobu

Každý z fyzikálních stavů takto upraveného škrobu (nativní, želatinovaný, retrogradovaný) má velmi odlišný stupeň citlivosti vůči amylázám a tudíž různou stravitelnost: hydrolýza škrobových zrn v přirozeném stavu je obecně velmi pomalá(28,29). Nejcitlivější na působení alfa – amylázy je škrob v želatinovaném stavu(30,31); škrobové gely se stravitelností řadí mezi škroby nativní a gelatinované(29,32,33). Retrogradovaný škrob je velmi odolný vůči alfa – amylázám(34). Mezi stupněm gelatinace a stravitelností in vitro existuje velká korelace(35). Stupeň gelatinace škrobu je možno vyhodnotit měřením pomalu dostupné glukózy (SAG), což je indikátor obsahu pomalu stravitelného škrobu(36). Vysoký obsah SAG implikuje nízkou hladinu jednoduchých sacharidů a případně také použití takového výrobního postupu, který ve větší míře zachová původní strukturu škrobového zrna(37). Naopak vysoký obsah rychle dostupné glukózy (RAG) ukazuje na vysoký obsah jednoduchých sacharidů (hlavně glukózy) případně na použití takového výrobního postupu, který způsobuje významné změny struktury zrna škrobu. Zatímco hodnota RAG koreluje s amplitudou postprandiální glykemické odezvy a s glykemickým indexem kladně(38), s hodnotou SAG koreluje záporně(37,39). Vhodnou volbou typu zpracování lze tudíž vytvořit potravinu s nízkým Gl.

2. 2 Vazba mezi postupem výroby a stravitelností cereálních potravin Fyzikálně – chemické charakteristiky sacharidů v cereálních potravinách závisejí na receptuře a podmínkách výrobního procesu, jako je obsah vody v těstě, použitý tlak (např. při extruzi) a také na kulinární úpravě. Technologie výroby sušenek, chleba nebo extrudovaných cereálií se mezi sebou velmi liší co se týče teploty a času pečení nebo obsahu vody a tlaku, což vede k odchylkám ve stravitelnosti škrobu, který obsahují, a v hodnotách jejich glykemického indexu (Tabulka 1). Parametry postupu* Postup výroby

Typ potraviny

Pečení - extrudování

Tlak (bar)

Stravitelnost škrobu (SAG** v %)

GI*

100-130

15-30

5-15

1

Mírná až pomalá (10 až 30%)

30-80

100-120

40

20

1

Rychlá (-4%)

60-90

Krekry

100-130

25-35

2-3

1

Mírná (~ 10%)

50-65

Extrudované cereálie

120-180

14-30

5

50-200

Rychlá (-2%)

75-95

Sušenky Sušenky a chlebové výrobky

Teplota jádra Úroveň hydra- Doba pečení teplota (°C) tace těsta (%) (minuty)

Pekárenské výrobky Sendvičový bochník

Tabulka 1: Vliv postupu výroby cereálních potravin na stravitelnost škrobu a glykemickou odezvu Zdroj: Převzato z Bornet 1993(42), Foster – Powell et al. 2002(43), Englyst et al. 2003(37), Lang 2004(34) * Kritické parametry jsou vyznačeny tučně. ** SAG: Frakce „pomalu dostupné glukózy“ vyjádřená jako procentní hodnota celkové dostupné glukózy. *** Gl: Glykemický index.

9

Obsah SAG se v různých typech výrobních postupů může velmi lišit. Při postupech, u nichž je obsah vody nižší (např. sušenky ve srovnání s chlebem), dochází i k menšímu poškození škrobových granulí, což má za následek zvýšení obsahu pomalu stravitelného škrobu. Neúplnou gelatinaci škrobu v sušenkách lze prokázat pomocí polarizačního mikroskopu . Zrna škrobu na povrchu sušenek jsou neporušená. V jádru sušenky je poškozeno nebo lehce zbobtnáno méně než 50 % škrobových zrn(40,41,44,45,46). Sušenky je nicméně možné vyrábět technologiemi, čímž se vysvětluje variabilita obsahu SAG a hodnoty Gl. Pro omezení gelatinace škrobu a dosažení vysokého obsahu SAG je zvláště vhodné rotační tvarování (obr. 2). K jeho výhodám patří: • relativně nízký stupeň hydratace sušenkového těsta (od 15 % do 25 % podle použité metody), • vyloučení mechanického zpracování (nulová střihová síla), takže nedochází k žádnému mechanickému poškození škrobových zrn, • pečení probíhá při atmosférickém tlaku po dobu 5 až 15 minut

HNĚTENÍ Hnětací stroj

TĚSTO

PEČENÍ Lisovací válec

Násypka

Kousky těsta

Trouba

Drážkový válec

10

TVAROVÁNÍ

Kráječ

Pryžový válec

Obrázek 2: Technologie výroby sušenek s rotačním tvarováním Zdroj: Kraft Foods

Touto technologií a použitím specifických a přísně kontrolovaných výrobních parametrů lze dosáhnout optimálních výsledků. Pečlivá volba přísad na základě jejich charakteristických vlastností, regulace hydratace těsta a doba a teplota pečení pomáhá zabránit poškozování škrobových zrn.

Klíčové body

Na glykemický index potravin má však vliv nejen výrobní postup, nýbrž i obsah tuku. Zkoumáním jejich vztahu u sušenek se prokázalo, že glykemický index závisí hlavně na kvalitě sacharidů a jen v menší míře na obsahu tuku(37). Vysoký obsah pomalu stravitelných sacharidů příznivě působí na snižování glykemického indexu.

• Stupeň gelatinace škrobu je v korelaci se stravitelností in vitro. • Stravitelnost in vitro lze vypočítat stanovením obsahu rychle dostupné glukózy (RAG) a pomalu dostupné glukózy (SAG). • SAG má zápornou korelaci s amplitudou glykemické odezvy a Gl. • RAG má kladnou korelaci s amplitudou glykemické odezvy a Gl. • Stupeň gelatinace škrobu z velké míry závisí na povaze a podmínkách výrobního postupu. • Technologie rotačního tvarování při výrobě sušenek je vhodná především pro omezení gelatinace škrobu a pro dosažení vysokého obsahu SAG, zejména za specifických a přísně dodržovaných výrobních podmínek.

3

Cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno: prokázaná prospěšnost pro metabolismus 3.1 Sortiment cereálních sušenek určených speciálně pro snídani Volba technologie má při výrobě potravin obrovský význam. Některé technologie ochrání původní vlastnosti složek potravin lépe než jiné. Aby společnost Kraft Foods mohla nabídnout potraviny s vysokou výživovou hodnotou a bohaté na pomalu stravitelné sacharidy, vytvořila cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno, pro které jsou charakteristické: • speciální péče, která je věnována všem recepturám. Aby zajistila, že všechny její receptury budou odpovídat doporučením pro vyváženou stravu, společnost Kraft Foods si vytvořila vlastní nutriční chartu., • pečlivý výběr ingrediencí a přísně řízený výrobní postup, aby se omezila gelatinace škrobu.

Přísná nutriční charta společnosti Kraft Foods Všechny cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno splňují přísné podmínky firemní nutriční charty. Tím společnost zaručuje vysokou kvalitu svých speciálních snídaňových výrobků, aniž by musela slevit na jejich chuti. Díky soustavnému úsilí ve výzkumu a vývoji mají dnešní snídaňové cereálie dokonce ještě lepší vlastnosti, než vyžaduje charta (Tabulka 2). Hlavní kritéria nutriční charty

Průměrné hodnoty cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno

Min. 50 % pečlivě vybraných cereálií konzervovaných zvládnutým postupem, z nichž je min. 15 % celozrnných cereálií

62 % (50 % až 70 %) 26 % (16 % až 40 %)

Min. 55 % energie z dostupných sacharidů, ze kterých je max. 27,5 % energie z cukrů

59 % (57 % až 62 %) 21 % (16 % až 27 %)

Max. 35 % energie z tuků, ze kterých je max. 35 % nasycených (% tuků)

33 % energie (31 % až 35 %) nebo v průměru 16,5 g/100 g 29 % (26 % až 34 %) nebo v průměru 4,8 g/100 g

Min. 3 g vlákniny/100 g

5,4 g/100 g (3,6 g/100 g až 7,8 g/100 g)

Významný zdroj mikronutrientů

minimálně 15 % DDD/100g

Tabulka 2: Hlavní kritéria nutriční charty a současné hodnoty u cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno * Doporučená denní dávka (DDD) Zdroj: Kraft Foods

Cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno jsou v prodeji v balíčcích po 4 sušenkách (o hmotnosti asi 50 g). Spotřebitelům se doporučuje přizpůsobit velikost svých porcí věku, tělesné aktivitě a chuti k jídlu a to doplnit mléčným výrobkem, ovocem a vhodným nápojem, a vytvořit si tak vyváženou snídani.

Nutriční vývoj cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno Věnovali jsme více než 10 let výzkumu stravitelnosti škrobu, kvalitě sacharidů a glykemickému indexu. Dále jsme se intenzivně zabývali výzkumem zlepšení nutriční denzity. Nejvýraznějšího zlepšení bylo dosaženo ve i) zvýšení obsahu celozrnných cereálií, ii) snížení obsahu cukru a iii) snížení obsahu nasycených mastných kyselin. Hlavní milníky při zlepšení kvality cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno jsou souhrnně uvedeny v Tabulce 3.

11

Průměrné hodnoty 1999



Cereálie (%)

51 %

61 %

62 %

Celozrnné cereálie (%)

-

V některých sušenkách

26 %

Tuky (% energie)

35 %

34 %

33 %

Nasycené tuky (% tuku)

49 %

34 %

29 %

Cukr (g/100 g)

31,3 g/100 g

25,7 g/100 g

23,9 g/100 g

Tabulka 3: Postupné slaďování parametrů cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno s kritérii nutriční charty Zdroj: Kraft Foods

Je důležité poznamenat, že všech těchto zlepšení bylo dosaženo při zachování (nebo dokonce zlepšení) organoleptických vlastností, neboť spotřebitelé především očekávají, že to, co jedí, jim bude chutnat.

Záruka bohatého obsahu pomalu stravitelných sacharidů Všechny cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno nejenom splňují přísná kritéria firemní nutriční charty, ale mají také vysoký obsah SAG a nízký Gl (< 55). Aby bylo zaručeno udržení těchto parametrů i v budoucnosti, je kvalita sacharidů všech cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno pravidelně monitorována. Analýzy provádějí nezávislé laboratoře dle přísných mezinárodních vědeckých pravidel a výsledky jsou předkládány nezávislým uznávaným odborníkům.

12

3. 2 Prokázaný přínos cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno pro metabolismus Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG a s nízkým Gl byly zkoumány v klinických studiích navozujících realistické podmínky snídaně. Účastnili se jich jak zcela zdraví lidé, tak i lidé s inzulínovou rezistencí. Byly provedeny čtyři klinické studie*, jejichž cílem bylo shromáždit důkazy, které by prokázaly, že absorpce sacharidů obsažených ve snídaňových cereálních sušenkách BeBe Dobré ráno konzumovaných jako součást snídaně je pozvolná a stabilní. Cílem těchto studií tedy bylo prokázat, že: •

glukóza ze sacharidů cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno se u zdravých osob uvolňuje do oběhu pozvolna a stabilní rychlostí v průběhu celého dopoledne (klinická studie č. 1).

•

díky pozvolnému a stabilnímu uvolňování glukózy do krve dochází k mírné postprandiální glykemické a inzulinemické reakci v průběhu celého dopoledne • u zdravých osob, které konzumovaly obdobné sušenky jako v klinické studii č. 1 (klinická studie č. 2), • u zdravých osob (klinická studie č. 3), • u osob s inzulínovou rezistencí (klinická studie č. 4).

V následující části je uveden popis metody měření metabolické regulace pomalu stravitelných sacharidů a souhrn čtyř klinických studií. * Byla provedena i pátá klinická studie, která však byla opakováním klinické studie č. 1. Výsledky páté studie byly stejné jako výsledky studie č. 1 a nejsou zde proto uváděny.

Jak lze měřit metabolickou regulaci pomalu stravitelných sacharidů? Postprandiální metabolismus frakcí škrobu se většinou vyšetřuje monitorováním změn v koncentraci cirkulující glukózy a inzulínu v plazmě pomocí odběrů krve po určitý časový interval. V klinických studiích č. 2, 3 a 4 byly hodnoceny glykemické a inzulinemické odezvy po snídani v průběhu celého odpoledne. Tato metodologie však neposkytuje informace o kinetice absorpce frakce škrobu ze sušenek. Ve skutečnosti existuje časová prodleva mezi příjmem glukózy ze stravy a glykémií měřenou v periferní žilní krvi, což je důsledkem různých fyziologických jevů. Periferní žilní krev je zásobována sacharidy ze zažívací soustavy, ale také endogenní glukózou produkovanou endogenně, zejména játry. Současně je glukóza z krve odčerpávána, protože je potřebná jako zdroj energie pro tkáně, zejména pro mozek a svaly. V důsledku toho je koncentrace glukózy měřená v periferní žilní krvi výsledkem směny glukózy mezi jednotlivými tkáněmi, totiž těmi, které glukózu dodávají a těmi, které ji spotřebovávají. Máme – li studovat postprandiální metabolismus frakcí škrobu je nezbytné použít metodu značení pomocí dvojitých izotopů. Technika značení sacharidů ve stravě pomocí stabilního izotopu (13C – glukózy) byla kombinována se značením celkové cirkulující glukózy pomocí [6,6 – 2H2] glukózy. To umožnilo měřit rychlost transportu exogenní glukózy ze složité potravinové matice do plazmy. Tato metoda byla použita v klinické studii č. 1 a je popsána na obr. 3

Endogenní produkce glukózy 13

játra

C

srdce

absorpce glukózy zažívací trakt

mozek

12

C svaly

stanovení toku celkové glukózy a toku exogenní glukózy

měření celkové glykémie a 13C, 12C a 2H

2

H

perfuze [6,6-2H2] glukózou

Obr. 3: Měření toku glukózy u lidí za použití stabilních izotopů Zdroj: Slowly digestible carbohydrates. Benefits of a diet with a low glycaemic index. Nutritopics n°28, 2003. Danone Vitapole.

13

Cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno: Pozvolné a stabilní uvolňování exogenní glukózy do krevního oběhu Klinická studie č. 1:

Byla provedena klinická komparativní studie s izotopickým měřením(47) pro vyhodnocení vlivu obsahu pomalu dostupné glukózy (SAG) a glykemického indexu (Gl) na doplňování glukózy z cereálních potravin do krve (snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno oproti extrudovaným cereáliím) za realistických podmínek u snídaně. Aby bylo možné měřit rychlost doplňování exogenní glukózy, byly sacharidy z cereálních výrobků značeny stabilním izotopem (13C – glukózy). Testovány byly dva typy snídaně: jedna obsahovala cereální snídaňové sušenky BeBe Dobré ráno, druhá extrudované cereálie. Obě snídaně byly stejné, co se týká energie, obsahu sacharidů, bílkovin a tuků. Lišily se pouze obsahem SAG (vysoký proti nízkému) a Gl (47 u sušenek a 65 u extrudovaných cereálií). Pro doplnění obsahu tuku byla nabídnuta sklenka mléka. Příjem kalorií byl mezi 20 a 25% průměrného příjmu kalorií zdravých osob. Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno a extrudované cereálie představovaly 80% celkového příjmu sacharidů. Nutriční složení těchto dvou snídaní je uvedeno v Tabulce 4.

POTRAVINY

Snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG

Snídaně s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG

70 g cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno + 250 ml polotučného mléka + jeden teplý nápoj* (čaj nebo káva) bez cukru nebo s umělým sladidlem

70 g extrudovaných cereálií + 250 ml plnotučného mléka + jeden teplý nápoj* (čaj nebo káva) bez cukru nebo s umělým sladidlem

Průměrné nutriční složení

14

Energie (kcal)

435

450

Sacharidy (% v průměru)

57,1

60,8

Bílkoviny (% v průměru)

11,0

10,8

Tuky (% v průměru)

31,9

28,4

Tabulka 4: Složení snídaní zkoušených v klinickém hodnocení 1 * Na základě vlastní volby, avšak maximálně 300 ml. Zdroj: Převzato z Vinoy et al. 2005 (47)

Doba konzumace snídaně byla přibližně 15 minut. Rychlost doplňování exogenní glukózy (mg/kg/min) byla hodnocena každých 30 minut po 4,5 hodiny po zahájení snídaně. Obrázek 4 představuje časový průběh rychlosti doplňování exogenní glukózy (RaE) z cereálních produktů během dopoledne u testovaných snídaní. Při konzumaci snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG docházelo k významně nižšímu doplňování glukózy ze škrobu do krevního oběhu po 90, 120 a 150 minutách ve srovnání s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG. Při konzumaci cereálních sušenek BeBe Dobré ráno ke snídani bylo dosaženo pozvolnějšího a plynulejšího doplňování sacharidů než při konzumaci extrudovaných cereálií.

7

* **

RaE (mg/kg/min)

6

*

5 *

4 3 2

Snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno

1

Snídaně s extrudovanými cereáliemi

0 0

30

60

90

120

150

180

210

240

270

Čas (min) Obr. 4: Křivky rychlosti doplňování exogenní glukózy (RaE) při konzumaci snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno ve srovnání s extrudovanými cereáliemi v klinické studii č. 1 (střední hodnoty ± SEM, n=12) * Významný rozdíl: p < 0,05 ** Významný rozdíl: p < 0,01 Zdroj: Vinoy et al. 2005(47)

Klinická studie č.1 s použitím izotopického značení potvrdila, že za daných experimentálních podmínek rozdíly v obsahu pomalu dostupné glukózy (SAG) a v glykemickém indexu (Gl) potravin konzumovaných ke snídani mají přímou souvislost s rychlostí doplňování exogenní glukózy uvolňované z těchto potravin do krevního oběhu.

Mírná glykemická a inzulinemická odezva po konzumaci cereálních snídaňových sušenek BeBe Dobré ráno Výsledky izotopické klinické studie prokazující nižší rychlost uvolňování glukózy ze sacharidů v snídaňových cereálních sušenkách BeBe Dobré ráno do oběhu byly dále zkoumány v několika metabolických studiích, v nichž se zjišťovaly glykemické a inzulinemické odezvy v několika různých populacích. V klinické studii č. 2 a 3 se zjišťovalo, jaký vliv na glykemickou a inzulinemickou odezvu mají snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG a s nízkým Gl ve srovnání s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG a střední nebo vysokou hodnotou Gl.

Klinická studie č. 2:

Porovnání snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s extrudovanými cereáliemi se středním Gl Klinická studie č. 2(48) byla realizována s cílem detailněji prozkoumat vliv cereálních sušenek BeBe Dobré ráno konzumovaných za identických podmínek ke snídani (zdravými osobami) jako v klinické studii č. 1 na hladinu krevní glukózy a inzulínu. Účelem bylo prokázat, že vzhledem k pozvolnému a stabilnímu doplňování exogenní glukózy v průběhu celého dopoledne zjištěném v klinické studii č. 1 se glykemická a inzulinemická odezva sníží konzumací snídaně obsahující cereální sušenky BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG. Cereálie byly obdobné jako ty, které byly testovány v klinické studii č. 1. Také snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno byly vyrobeny podle stejného receptu. U snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG, měl naměřený glykemický index hodnotu 47 ± 5, u extrudovaných cereálií s nízkým obsahem SAG byl zjištěno GI na úrovni 65 ± 8. Vzorky krve byly odebírány v krátkých intervalech, tj. každých 10 nebo 15 minut a byl měřen glykemický a inzulinemický index. Následně byly porovnány křivky glykemické a inzulinemické odezvy u uvedených dvou typů snídaní (Obr. 5. viz následující stránka).

15

A 9,0 Snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno

* **

7,0


** **

6,0

(mmol.min/l)

Glykemie (mmol/l)

8,0

*

5,0 4,0 0

30

60

90

120

150

180

210

240

270

Inkrementační plocha pod glykemickou křivkou

200 160 120 80 40 0

Čas (min)

p= 0,01 p= 0,16 p= 0,12

**

AUCi AUCi AUCi 0-120 120-270 0-270

16

500 *

400 300


**


**

200

**

*

(pmol.min/l)

Koncentrace inzulinu v krvi (pmol/l)

B

**

100 0 0

30

60

90

120

150 Čas (min)

180

210

240

270

Inkrementační plocha pod inzulinemickou křivkou p< 0,01 p = 0,15 p< 0,01

30000 20000 10000 0

** **

**

**

AUCi AUCi AUCi 0-120 120-270 0-270

Obr. 5: Glykemická (A) a inzulinemická (B) odezva a inkrementační plochy pod křivkami (AUCi) po konzumaci snídaně sestávající ze sušenek (s vysokým obsahem SAG) a snídaně sestávající z extrudovaných cereáliích (s nízkým obsahem SAG) (Průměrné hodnoty ± SEM, n=13) * Významný rozdíl: p < 0,05 ** Významný rozdíl: p < 0,01 Zdroj: Vinoy et al. 2005(47), Meynier et al. 2005(48)

Glykemická odezva (Obr. 5A) Po konzumaci snídaně sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG byla koncentrace krevní glukózy v první části dopoledne signifikantně nižší (za 30, 40, 50, 60 a 75 min) ve srovnání se situací po konzumaci snídaně sestávající z cereálií s nízkým obsahem SAG. Inkrementační plocha pod křivkou glukózy během prvních 120 minut po jídle byla významně nižší v případě snídaně sestávající cereálních sušenek BeBe Dobré ráno než po snídani sestávající z extrudovaných cereálií. Ve druhé části dopoledne (po 120 – 270 min) a po celé dopoledne (0 – 270 min) nebyly u těchto hodnot zjištěny významné rozdíly. Inzulinemická odezva (Obr. 5B) Po konzumaci snídaně sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG byla hodnota inzulínu v první části dopoledne (ve 40., 50., 60., 75., 90. a 105. minutě) významně nižší ve srovnání s hodnotami inzulínu po konzumaci snídaně s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG.

Inkrementační plocha pod křivkou inzulínu během prvních 120 minut po jídle a během dopoledne (0 – 270 minut) byla významně menší u snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno než po snídani s extrudovanými cereáliemi. Vezmeme-li v úvahu inkrementační plochu pod křivkou v průběhu celého dopoledne, je inzulinemická odezva nižší o 27 %. Klinické studie č. 2 prokazuje, že Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem pomalu dostupné glukózy (SAG) a s nízkým Glykemickým Indexem (Gl) konzumované jako součást snídaně vyvolají mírnější glykemické a inzulinemické odezvy než extrudované cereálie s nízkým obsahem SAG a se středním Gl. Klinické studie č. 1 a 2 shodně potvrzují, že po konzumaci snídaně sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno dojde v důsledku pozvolného a stabilního doplňování exogenní glukózy k mírné glykemické a inzulinemické odezvy. Tyto výsledky podporují hypotézu, že glykemický index snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno je významným determinantem glykemické odezvy na snídani.

Klinické studie č. 3:

Srovnání snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s extrudovanými cereáliemi s vysokým GI Aby bylo možné potvrdit výsledky získané v klinické studii č. 2, byla zopakována studie posprandiální glykemické a inzulinemická odezvy po konzumaci těchto dvou typů cereálií ke snídani. Studie se opět zúčastnily zdravé osoby, muži i ženy. Klinická studie č. 3(49) tedy srovnávala snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG a s nízkým Gl(45) s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG a vysokým Gl(84). Obdobně jako v předchozích případech i v této studii dopadly obě snídaně stejně co se týče energie, sacharidů, bílkovin a tuku. Pro doplnění obsahu tuku byla nabídnuta sklenice mléka. Nutriční složení snídaní je uvedeno v Tabulce 5. Vzorky krve byly odebrány 15 minut a 30 minut po snídani a následně každou půlhodinu po 4 hodiny.

POTRAVINY

Snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG

Snídaně s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG

62,5 g snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno +180 ml odstředěného mléka + 10 g kakaového prášku + 80 ml pomerančové šťávy

56 g extrudovaných cereálií +180 ml plnotučného mléka + 10 g kakaového prášku + 80 ml pomerančové šťávy

Průměrné nutriční složení Energie (kcal)

409

401

Sacharidy (% energie)

63,5

67,9

Bílkoviny (% energie)

10,7

11,0

Tuky (% energie)

26,4

20,2

Tabulka 5: Složení snídaní zkoušených v klinickém hodnocení 3 Zdroj: Převzato z Vinoy et al. 2001(49)

17

Glykemická odezva Rozdíl mezi křivkami krevní glukózy po konzumaci obou snídaní nebyl statisticky významný (Obr. 6). Inkrementační plocha pod křivkou glukózy však byla po dobu prvních dvou hodin významně nižší u snídaně sestávající se z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG než u snídaně s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG.

6,5 6,0


5,5 5,5

*

4,5

AUCi 0-120 150 * 120 90 60 30

mmol.min/l


mmol.min/l

Hladina glukózy v krvi (mmol/l)

7,0

0

4,0 0

30

60

120

90

150

180

210

AUCt 0-240 1500 1250 1000 750 500 250 0

240

Čas (min)

Obr. 6: Glykemická odezva, inkrementační plocha pod křivkou glukózy (AUCi) a celková plocha pod křivkou glukózy (AUCt) po konzumaci snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno (s vysokým obsahem SAG) a s extrudovanými cereáliemi (s nízkým obsahem SAG) v klinické studii č. 3(49) (střední hodnoty ± SEM, n=12) * Významný rozdíl: p < 0,05 Zdroj: Vinoy et al. 2001 <4

Inzulinemická odezva Rozdíl mezi křivkami inzulínu po konzumaci obou snídaní nebyl statisticky významný (Obr. 7). Plocha pod křivkou inzulínu po 2 hodinách a po 4 hodinách od snídaně sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno (s vysokým obsahem SAG) byla ale ve srovnání se situací po snídaní s extrudovanými cereáliemi (s nízkým obsahem SAG) významně menší. 100

*

Snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno Snídaně s extrudovanými cereáliemi

80

AUCi 0-120

60

AUCt 0-240

40 20

6000 4000 2000 0

0 0

30

60

90

120

150

180

210

*

pmol.min/l

8000 pmol.min/l

Hladina inzulinu v krvi (pmol/l)

18

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

*

240

Čas (min) Obr. 7: Inzulinemická odezva a plocha pod křivkou inzulínu (inkrementační výpočet pro první 2 hodiny a pro dopoledne jako celek) po konzumaci snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno (s vysokým obsahem SAG) a s extrudovanými cereáliemi (s nízkým obsahem SAG) v klinické studii č. 3 (střední hodnoty ± SEM, n=12) * Významný rozdíl: p < 0,05 ** Významný rozdíl: p < 0,01 Zdroj: Vinoy et al. 2001(49)

Klinická studie č. 3 potvrzuje výsledky klinické studie č. 2. Prokázala, že snídaně, sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem pomalu dostupné glukózy (SAG) a s nízkým glykemickým indexem (Gl) vyvolají mírnou glykemickou a inzulinemickou odezvu ve srovnání se snídaní sestávající z extrudovaných cereálií s nízkým obsahem SAG a vysokým Gl.

Klinická studie č. 4:

Srovnání snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG u osob s inzulínovou rezistencí Klinických studií 1, 2 a 3 se účastnily zdravé osoby, proto bylo zajímavé zjistit, jaké metabolické účinky budou mít snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno u osob s poruchou metabolismu glukózy. Za tímto účelem byla provedena klinická studie č. 4, kde na rozdíl od předchozích studií se měření glykemické a inzulinemické odezvy zjišťovalo u osob s inzulínovou rezistencí ale bez diabetu po konzumaci snídaně z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG anebo z extrudovaných cereálií s nízkým obsahem SAG(50). Oba typy snídaně byly navrženy tak, aby byly identické co se týče energie, sacharidů, bílkovin a tuků. Velikost porce byla upravena dle parametrů testovaných osob. Nutriční složení snídaní je uvedeno v Tabulce 6.

POTRAVINY

Snídaně z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG

Snídaně z extrudovaných cereáliích s nízkým obsahem SAG

100 g snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno + 250 g jogurtu bez cukru 0% tuku + 7 g cukru +13 g palmového oleje

95 g extrudovaných cereálií + 120 g smetanového sýra + 250 g plnotučného mléka + 10g palmového oleje

Průměrné nutriční složení Energie (kcal)

674


56

686 53


10

15

Tuky (% energie)

39

37

Tabulka 6: Složení snídaní testovaných v klinické studii č. 4 Zdroj: Převzato z Harbis et al. 2004

Snídaně byla konzumována nalačno během asi 20 minut. Vzorky krve byly odebírány každou půlhodinu po dobu 2 hodin následujících po konzumaci snídaně a následně každou hodinu po další 4 hodiny. Glykemická odezva (Obr. 8A) Třicet minut po snídani byla koncentrace krevní glukózy významně nižší po konzumaci cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG než po konzumaci extrudovaných cereálií s nízkým obsahem SAG. Inkrementační plocha pod křivkou glukózy během prvních dvou 2 hodin byla významně menší v případě snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno než u extrudovaných cereálií. Inzulinemická odezva (Obr. 8B) Během hodiny a půl po jídle byla hladina inzulínu významně nižší po snídani s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG než po snídani s extrudovanými cereáliemi s nízkým obsahem SAG. Inkrementační plocha pod křivkou inzulínu v prvních 2 hodinách a v 6 hodinách po snídani byla významně menší v případě sušenek než u extrudovaných cereálií.

19

9 *

8


7

(mmol.h/l)

Inkrementační plocha pod křivkou glukózy v plazmě (pmol/l)

A

6 5 4

0

1

2

3

4

5

6

70 60 50 40 30 20 10 0

*

0-2 h

0-6 h

Čas (h)

20

800 700

* Snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno

*

600


500

1200 1000 800 600 400 200 0

400 300

(pmol.h/l)

Inkrementační plocha pod křivkou inzulínu v plazmě (pmol/l)

B

200 100 0

0

1

2

3

4

5

6

* *

0-2 h

0-6 h

Čas (h) Obr. 8: Glykemická (A) a inzulinemická (B) odezva po konzumaci snídaně z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno (s vysokým obsahem SAG) anebo z extrudovaných cereáliích (s nízkým obsahem SAG) u osob s inzulínovou rezistencí (střední hodnoty ± SEM, N=9) * Významný rozdíl: p < 0,05 Zdroj: Převzato z Harbis et al. 2004(50)

Klinická studie č. 4 prokázala, že snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem pomalu dostupné glukózy (SAG) a s nízkým glykemickým indexem (Gl) vyvolají nižší glykemickou a inzulinemickou odezvu u osob s inzulínovou rezistencí ve srovnání s konzumací extrudovaných cereálií s nízkým obsahem SAG a vysokým Gl. Výsledky týkající se krevní glukózy a inzulínu získané v klinických studiích č. 2 a 3 se zdravými subjekty byly zde potvrzeny u osob s inzulínovou rezistencí. Šetření u této populace ukazuje, že snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG a nízkým Gl by mohly najít uplatnění ve zdravotní péči vzhledem k prevalenci inzulínové rezistence a s ní spojenému riziku poškození metabolismu.

3. 3 Závěr Po snídani z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG a nízkým Gl je během dopoledne hladina exogenní glukózy nižší a stabilnější než po snídani z extrudovaných cereálií s nízkým obsahem SAG a vysokým GI, což prokázala klinická izotopická studie. Nižší glykemická a inzulinemická odezva po snídaňových cereálních sušenkách BeBe Dobré ráno s vysokým obsahem SAG a nízkým Gl zjištěná v metabolických klinických studiích je důsledkem nižšího a pravidelnějšího doplňování exogenní glukózy v průběhu dopoledne. Výsledky izotopické studie a metabolických klinických hodnocení jsou shrnuty v Tabulce 7.

Izotopická studie

Klinické studie

Cíl studie

Klinická studie č.1

Sledování kinetiky absorpce exogenní glukózy v krvi po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno a snídaní sestávající z extrudovaných cereálií*

Metabolické studie

Klinická studie č. 2



Porovnání glykemické a inzulinemické odezvy po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno a snídaní sestávající z extrudovaných cereálií

Účastníci

Cereální výrobky na snídani

Hlavní výsledky

12 zdravých osob (mužů)

Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno vysoké SAG / Gl=47 a extrudované cereálie nízké SAG / Gl=65

Nižší a stabilnější rychlost výskytu exogenní glukózy (RaE) brzy dopoledne (90,120,150 min) po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno než po snídani sestávající z extrudovaných cereálií

13 zdravých osob (mužů)

Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno vysoké SAG / Gl=47 a extrudované cereálie nízké SAG / GI-65

• Významně nižší glykemická odezva během prvních 2 hodin po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno • Významně nižší inzulinemická odezva během prvních 2 hodin a během dopoledne (4,5 hodiny) po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno

12 zdravých osob

Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno vysoké SAG / Gl=45 a extrudované cereálie Nízké SAG / Gl=84

• Významně nižší glykemická odezva během prvních 2 hodin po snídani s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno • Významně nižší inzulinemická odezva během prvních 2 hodin a 4 hodiny po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno

9 osob s inzulínovou rezistencí

Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno vysoké SAG a extrudované cereálie nízké SAG

• Významně nižší glykemická odezva v prvních 2 hodinách po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno • Významně nižší glykemická odezva v prvních 2 hodinách a v 6 hodinách po snídani sestávající z cereálních sušenek BeBe Dobré ráno

Tabulka 7: Shrnutí účinků snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno konzumovaných jako součást snídaně na tok glukózy a na glykemické a inzulinemické odezvy po jídle

Klíčové body

* Příjem kalorií a procentuální podíl makronutrientů byl podobný u obou typů snídaní/jídel testovaných v jednotlivých studiích.

• Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno jsou vynikající hned v několika ohledech • byly vyvinuty tak, aby bezezbytku splňovaly přísnou nutriční chartu společnosti Kraft Foods, • jejich nutriční profil je i nadále neustále zdokonalován podle nových vědeckých objevů v oblasti výživy, • jejich příznivé účinky na metabolické parametry byly přesvědčivě prokázány řadou spolehlivých klinických hodnocení u zdravých osob i u osob s inzulínovou rezistencí, • jsou zdrojem sacharidů, které jsou postupně uvolňovány a pravidelně vstřebávány v průběhu celého dopoledne.

21

4

Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno jsou v souladu s celoevropskými zvyky a doporučeními 4. 1 Nutriční doporučení pro snídani Oficiální nutriční doporučení jako např. Eurodiet(51) uvádějí, že z celkové denní stravy by mělo v ideálním případě pocházet minimálně 55 % energie z přijatých sacharidů a maximálně 30% energie z celkového příjmu tuků. Co se týče nutričního profilu snídaně, je obtížné se snažit pro jednotlivé evropské země stanovit přesná doporučení. Odborníci na výživu se však shodují, že snídaně by měla být bohatá na sacharidy a vlákninu a vyvážená s ohledem na tuky. Tak je možné lépe vyhovět celodenním dietetickým doporučením, zejména s ohledem na to, že strava v rozvinutých zemích většinou mívá nízký obsah sacharidů a příliš vysoký obsah tuků. Několik evropských zemí nicméně zformulovalo oficiální doporučení pro snídaně (např. Francie(52), Belgie(53) a Španělsko(54)), kde uznávají a zdůrazňují význam pravidelné a vyvážené snídaně. Dále většinou uvádějí, že by ji měly tvořit cereálie, mléčný výrobek, ovoce nebo ovocný džus bez přidaného cukru a nějaký nápoj (voda, čaj, káva). Sušenky jsou uvedeny ve španělských oficiálních doporučeních(54) jako příklad vhodné cereální snídaně. V průzkumu, který byl proveden v Itálii (2008), konstatuje většina nutričních odborníků, že sušenky jsou vhodnou součástí snídaně (kladných odpovědí: 88%, n=228)(55).

4. 2 Konzumace sušenek ke snídani Konzumace sušenek ke snídani má tradici v celé jižní Evropě a běžná je zejména v Itálii a Španělsku. Sušenky ke snídani se ale konzumují i v jiných zemích Evropy. Výsledky průzkumu uskutečněného v roce 1999 (Tabulka 8) ukazují, že ve většině evropských zemí sušenky ke snídani jedli děti i dospělí už před tím, než byly na trh uvedeny zdravější speciální snídaňové sušenky.

22

Itálie

Francie

Polsko (1. a 2. snídaně)

Česká republika

Belgie

Maďarsko

Slovensko

Počet obyvatel celkem

74%

23%

15%

8%

7%

7%

3%

Děti 8-11 let

70%

13%

11%

7%

7%

Data nejsou k dispozici

2%

Dospělí 20-34 let

78%

29%

14%

8%

8%

Data nejsou k dispozici

4%

Tabulka 8: Spotřeba sušenek ke snídani (v procentech celkové spotřeby sušenek během týdne) Zdroj: Research International, 1999 (Maďarsko: 2001)

4. 3 Příklady snídaní s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno Na základě těchto národních zvyků je možno připravit snídani s cereálními sušenkami jako jsou např. snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno, která bude splňovat všeobecná nutriční doporučení: • Energie z celkového příjmu sacharidů > 55 %(51) • Energie z celkového příjmu tuků < 30 %(51) • Energie ze snídaně jako procento celkové denní potřeby energie 20 – 25 %(7)

V Tab. 9 je uvedeno srovnání snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno s různými tradičními snídaněmi bez sušenek, které jsou typické v některých evropských státech. Ukazuje, že snídaně se sušenkami je stejně vyvážená jako uvedené tradiční snídaně a zvyklosti. Energie (% 2000 kcal)



Tuky (% energie)

Příklad vyvážené snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno: 4 cereální a čokoládové sušenky 1 malý banán (100 g) 1 šálek polotučného mléka(250 ml)

22%

13%

60%

26%

Příklad vyvážené snídaně s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno: 4 sušenky (40 % celozrnné) 1 grapefruit (200 g) 1 jogurt (125 g) 1 šálek čaje s cukrem (5 g)

18%

12%

63%

25%

Příklad polské snídaně: 2 sendviče: šunka (30 g) + salám (25 g) + máslo (20 g) + veka (80 g) 1 šálek kávy

25%

15%

35%

50%

19%

11%

65%

24%

Příklad typické francouzské snídaně: Francouzská bageta (50 g)+ máslo (10 g) + džem (20 g) 1 jogurt (125 g) 1 sklenice pomerančového džusu bez přidaného cukru 150 ml) 1 šálek kávy

23

Příklad belgické snídaně: celopšeničný chléb (60 g) + čokoládová pomazánka s lískovými oříšky (30 g) + 1 jogurt (125 g) + 1 kiwi (100 g)

22%

13%

58%

30%

Příklad maďarské snídaně: krajíc bílého chleba (60 g) + máslo (10 g) + šunka (80 g) + sýr (30 g), s kousky zeleniny (rajče/paprika/okurek) + 1 šálek čaje.

22%

28%

30%

42%

Příklad západoevropské snídaně: 1 miska müsli (40 g) + polotučné mléko) + 1 jablko (150 g) 1 šálek čaje

19%

13%

60%

27%

Klíčové body

Tabulka 9: Příklady snídaní s cereálními sušenkami BeBe Dobré ráno ve srovnání s jinými tradičními snídaněmi

• Oficiální doporučení uvádějí, že snídani by měly nejlépe tvořit cereální potraviny, mléčný výrobek, ovoce nebo ovocná šťáva bez přidaných cukrů a nápoj (voda, čaj, káva). • Ve Španělsku a v Itálii jsou sušenky tradiční součástí snídaně a za vhodnou potravinu na snídani ji považují také oficiální instituce a odborníci. • Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno je možno zahrnout jako cereální složku do vyvážené snídaně ve shodě s nutričními doporučeními.

5

Shrnutí Na předchozích stránkách jsme diskutovali o různých otázkách týkajících se prospěšnosti snídaně, sacharidů, rozdílů v kvalitě a zvláště jsme se zabývali úlohou snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno jako součásti vyvážené snídaně. Ukázali jsme, že nevynechávání snídaně je jedním z indikátorů zdravého životního stylu. Snídaně může nabídnout celou řadou výhod, jako je(1) lepší nutriční denzita celkové diety(2), pozitivní vliv na metabolické parametry a tudíž snížené riziko určitých chronických stavů(3), pozitivní dlouhodobý vliv na tělesnou hmotnost a(4) dlouhodobé udržování kognitivního výkonu během dopoledne. Rozdíl není však pouze v tom, jestli člověk snídá nebo nesnídá, nýbrž také v tom, jaké je nutriční složení jeho snídaně. Sacharidy hrají v této souvislosti pozoruhodnou úlohu, avšak nikoliv všechny ve stejné míře. Liší se co do kvality a jejich metabolické účinky rozhodujícím způsobem ovlivňuje postup při jejich výrobě. Uvádí se, že zvláště prospěšná je zejména snídaně s nízkým glykemickým indexem a bohatá na pomalu stravitelné sacharidy. Jedinečnost snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno spočívá v jejich speciálních nutričních a metabolických charakteristikách. Jejich nutriční profil byl vytvořen tak, aby vyhovoval současným dietetickým doporučením. Také byly vynaloženy velké investice do produktového výzkumu s ohledem na kvalitu sacharidů v těchto snídaňových cereálních sušenkách. Díky tomu může společnost Kraft Foods nabídnout jedinečný sortiment výrobků, pro které je charakteristické postupné uvolňování a pravidelné vstřebávání sacharidů během celého dopoledne, což má řadu výhod pro metabolismus. Zjištění mohou být obzvláště zajímavá v rámci diskuze o tom, zda snížení glykemické odezvy na stravu obecně může být prostředkem ke snížení rizika určitých chronických stavů. Další aspekt, který řadí snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno do zvláštní kategorie, je skutečnost, že jejich deklarované účinky jsou doloženy několika dobře navrženými klinickými studiemi, jak u zdravých osob, tak u osob s poruchou metabolismu glukózy. Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno splňují oficiální dietetická doporučení pro snídaně, a jako vhodnou cereální potravinu je lze konzumovat s mléčnými výrobky, ovocem nebo neslazenou ovocnou šťávou a zapít nápojem (vodou, čajem, kávou). Dát si ke snídani sušenku je zavedenou a uznávanou tradicí v jižní Evropě. Existují četné možnosti, jak zařadit cereální sušenky BeBe Dobré ráno do snídaně a udělat ji tak vyváženou, příjemnou a v souladu s dietetickými doporučeními.

Shrnutí hlavních aspektů a výhod snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno (1) Přísná kontrola výrobního procesu těsta

(4) Sacharidy ze snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno se postupně a kontinuálně uvolňují během celého dopoledne 7

(3) Tyto sušenky ve vyvážené snídani

(2) Sušenky bohaté na pomalu stravitelné sacharidy

Těsto

(5) Metabolická kaskáda, která je pro organismus méně rušivá

* *

*

4 3 2


1

Koncentrace inzulinu v krvi (pmol/l)

5


500

*

400 300

Inkrementační plocha pod inzulinemickou křivkou

** **

200

**

*

(pmol.min/l)

**

6

RaE (mg/k g/min)

24

**

100 0

0 0

30

60

90

120

150

Čas (min)

180

210

240

270

p< 0,01

30000

p= 0,15

p< 0,01

**

**

20000 10000

**

**

0

0

30

60

90

120

150

Čas (min)

180

210

240

270

AUCi 0-120

AUCi 120-270

AUCi 0-270

V rámci vývoje snídaňových cereálních sušenek BeBe Dobré ráno jsme věnovali více než 10 let výzkumu stravitelnosti škrobu, kvality sacharidů, glykemickému indexu a glykemické odezvě. Spoluprací na projektu Eurostarch (www.eurostarch.org) jsme také přispěli k prohloubení základních znalostí o stravitelnosti škrobu. Tento evropský výzkumný program zkoumal mechanismy trávení a metabolizace škrobu v těle podle toho, o jaký typ škrobu se jedná a jak byl zpracováván. Byly hodnoceny některé gastrointestinální faktory jako např. rychlost vyprazdňování žaludku, dále rychlosti intraluminálního trávení sacharidů, specifické absorpce a entero – pankreatické hormonální odezvy. Nyní se účastníme Evropského výzkumného programu Healthgrain (www.healthgrain.org). Healthgrain je anglickou zkratkou výzkumu bioaktivity evropských cereálních zrnin pro lepší výživu a zdraví (Bioactivity of European Cereal Grains for Improved Nutrition and Health Benefits). Cílem tohoto rozsáhlého výzkumného programu je vytvořit vědecký základ nové generace zdravých produktů na bázi cereálií „lepších než celozrnných“, s větším pozitivním vlivem na zdraví. Tento program se zabývá požadavky spotřebitelů, šlechtěním rostlin a biotechnologiemi, technologiemi a zpracováním, výživou a metabolismem. Snídaňové cereální sušenky BeBe Dobré ráno jsou jedním z příkladů výzkumu a vývoje společnosti Kraft Foods s cílem neustále optimalizovat nutriční složení svých cereálních výrobků a přispět ke zvýšení základních znalostí o cereáliích, vláknině, škrobu a jejich fyziologických vlastnostech.

25

5

26

1 FAO / WHO (2003) Diet, nutrition and the prevention of chronic diseases. Reportof a joint FAO/WHO Expert consultation, Geneva. 2 WHO Europe (2003) Food based dietary guidelines in the WHO European Region ;Nutrition and Food Security Programme, WHO Regional Office for Europe,Copenhagen, Denmark; EUR/03/5045414. 3 Dubois L, Girard M, Potvin Kent M, Farmer A and Tatone – Tokuda F (2009) Breakfastskipping is associated with differences in meal patterns, macronutrient intakes andoverweight among pre – school children. Public Health Nutrition; 12(1): 19 – 28. 4 Matthys C, De Henauw S, Bellemans M, De Maeyer M and De Backer G (2007)Breakfast habits affect overall nutrient profiles in adolescents. Public HealthNutrition; 10(4): 413 – 21. 5 Rampersaud GC, Pereira MA, Girard BL, Adams J and Metzl JD (2005) Breakfasthabits, nutritional status, body weight and academic performance in children andadolescents. Journal of the American Dietetic Association; 105(5): 743 – 60; quiz 761 – 2. 6 Giovannini M, Verduci E, Scaglioni S, Salvatici E, Bonza M, Riva E and AgostoniC(2008) Breakfast: a good habit, not a repetitive custom. The Journal of internationalmedical research; 36(4): 613 – 24. 7 Martin A, coord. (2001) AFSSA – CNERNA – CNRS, Apports nutritionnels conseilléspour la population française. 3eédition. Paris : TEC&DOC, 446. 8 van der Heijden AA, Hu FB, Rimm EB and van Dam RM (2007) A prospectivestudy of breakfast consumption and weight gain among U.S. men. Obesity (SilverSpring); 15(10): 2463 – 9. 9 Farshchi HR, Taylor MA and Macdonald IA (2005) Deleterious effects of omittingbreakfast on insulin sensitivity and fasting lipid profiles in healthy lean women.The American journal of clinical nutrition; 81(2): 388 – 96. 10 Timlin MT, Pereira MA, Story M and Neumark – Sztainer D (2008) Breakfast eatingand weight change in a 5 – year prospective analysis of adolescents: Project EAT(Eating Among Teens). Pediatrics; 121(3): e638 – 45. 11 Dubois L, Girard M and Potvin Kent M (2006) Breakfast eating and overweight ina pre – school population: is there a link? Public Health Nutrition; 9(4): 436 – 42. 12 Cho S, Dietrich M, Brown CJ, Clark CA and Block G (2003) The effect of breakfasttype on total daily energy intake and body mass index: results from the ThirdNational Health and Nutrition Examination Survey (NHANES III). Journal of the American College of Nutrition; 22(4): 296 – 302. 13 Wyatt HR, Grunwald GK, Mosca CL, Klem ML, Wing RR, Hill JO (2002) Long – term weight loss and breakfast in subjects in the National Weight ControlRegistry. Obesity research; 10(2): 78 – 82. 14 Kalhan SC and Kiliç I (1999) Carbohydrate as nutrient in the infant and child: rangeof acceptable intake. European journal of clinical nutrition; 53(Suppl 1): S94 – 100. 15 Benton D, Ruffin MP, Lassel T, Nabb S, Messaoudi M, Vinoy S, Desor D and LangV(2003) The delivery rate of dietary carbohydrates affects cognitive performance inboth rats and humans. Psychopharmacology (Berl); 166(1): 86 – 90. 16 Benton D and Parker PY (1998) Breakfast, blood glucose, and cognition. The American journal of clinical nutrition; 67(4): 772S – 78S. 17 Sünram – Lea SI, Foster JK, Durlach P and Perez C (2001) Glucose facilitation ofcognitive performance in healthy young adults: examination of the influence offast – duration, time of day and pre – consumption plasma glucose levels.Psychopharmacology (Berl); 157(1): 46 – 54.

18 Smith A, Kendrick A, Maben A and Salmon J (1994) Effects of breakfast andcaffeine on cognitive performance, mood and cardiovascular functioning.Appetite; 22(1): 39 – 55. 19 Benton D (2001) The impact of the supply of glucose to the brain on mood andmemory. Nutrition reviews; 59(1 Pt 2): S20 – 1. 20 Arakawa M, Taira K, Tanaka H, Yamakawa K, Toguchi H, Kadekaru H, YamamotoY, Uezu E and Shirakawa S (2001) A survey of junior high school students‘ sleephabit and lifestyle in Okinawa. Psychiatry and clinical neurosciences; 55(3): 211 – 2. 21 Lloyd HM, Rogers PJ, Hedderley DI and Walker AF (1996) Acute effects on moodand cognitive performance of breakfasts differing in fat and carbohydrate content.Appetite; 27(2): 151 – 64. 22 Murphy JM, Pagano ME, Nachmani J, Sperling P, Kane S and Kleinman RE (1998)The relationship of school breakfast to psychosocial and academic functioning:cross – sectional and longitudinal observations in an inner – city school sample.Archives of pediatrics & adolescent medicine; 152(9): 899 – 907. 23 Richter LM, Rose C and Griesel RD (1997) Cognitive and behavioural effects of aschool breakfast. South African medical journal; 87(1 Suppl): 93 – 100. 24 Wyon DP, Abrahamsson L, Järtelius M and Fletcher RJ (1997) An experimental studyof the effects of energy intake at breakfast on the test performance of 10 – year – oldchildren in school. International journal of food sciences and nutrition; 48(1): 5 – 12. 25 Livesey G, Taylor R, Hulshof T and Howlett J (2008) Glycemic response andhealth – a systematic review and meta – analysis: relations between dietary glycemicproperties and health outcomes. The American journal of clinical nutrition; 87(1):258S – 68S. 26 Liljeberg H and Björck I (2000) Effects of a low – glycaemic index spaghetti meal onglucose tolerance and lipaemia at a subsequent meal in healthy subjects.European journal of clinical nutrition; 54(1): 24 – 8. 27 Ingwersen J, Defeyter MA, Kennedy DO, Wesnes KA and Scholey AB (2007) A lowglycaemic index breakfast cereal preferentially prevents children‘s cognitiveperformance from declining throughout the morning. Appetite; 49(1): 240 – 4. 28 Colonna P and Mercier C (1984) Macromolecular structure of wrinkled andsmooth pea starch components. Carbohydrate Research; 126(2): 233 – 47. 29 Mercier C (1968) Contribution à l’étude de la structure du grain d’amidon aumoyen de méthodes physiques et enzymatiques. Thèse de Doctorat es SciencesNaturelles, Paris, n° CNRS A.0 2413. 30Wootton M and Chaudhry MA (1980) Gelatinization and in vitro digestibility ofstarch in baked products. Journal of Food Science; 45(6): 1783 – 84. 31 Bornet FRJ, Fontvieille AM, Rizkalla S, Colonna P, Blayo A, Mercier C and Slama G(1989) Insulin and glycemic responses in healthy humans to native starchesprocessed in different ways: correlation with in vitro alpha – amylase hydrolysis.American journal of clinical nutrition; 50(2): 315 – 323. 32 Kainuma K, Matsunaga A, Itagawa M and Kobayashi S (1981). New enzymesystem beta – amylase – pullulanase to determine the degree of gelatinization andretrogradation of starch or starch products. Journal of the Japanese Society forStarch Science; 28: 235 – 40. 33 Bornet F (1986) Étude des relations entre les propriétés physicochimiques deglucides assimilables et leurs effets hyperglycémiants et hyperinsulinémiants chezl’homme sain ou diabétique et chez le porc. Thèse de Doctorat de Sciences, Univ.Paris VII.

34 Lang V (2004) Development of a range of industrialised cereal – based foodstuffs,high in slowly digestible starch. In: Eliasson AC (2004) Starch in foods, structure,function and application. Woodhead Publishing, Chapter 17, 477 – 504. 35 Holm J, Lundquist I, Björck I, Eliasson AC and Asp NG (1988) Degree of starchgelatinization, digestion rate of starch in vitro, and metabolic response in rats.American journal of clinical nutrition; 47(6): 1010 – 6. 36 Englyst KN, Hudson GJ and Englyst HN (2000) Starch analysis in food. In: MeyersRA (2000) Encyclopedia of Analytical Chemistry. John Wiley & Sons Ltd., 4246 – 62. 37 Englyst KN, Vinoy S, Englyst HN and Lang V (2003) Glycaemic index of cerealproducts explained by their content of rapidly and slowly available glucose. The British journal of nutrition; 89(3): 329 – 40. 38 Englyst KN, Englyst HN, Hudson GJ, Cole TJ and Cummings JH (1999) Rapidlyavailable glucose in foods: an in vitro measurement that reflects the glycemicresponse. The American journal of clinical nutrition; 69(3): 448 – 54. 39 Bornet FR, Bizais Y, Bruley des Varannes S, Pouliquen B, Delort Laval J andGalmiche JP (1990) Alpha – amylase (EC 3.2.1.1) susceptibility rather than viscosityor gastric emptying rate controls plasma responses to starch in healthy humans.The British journal of nutrition; 63(2): 207 – 20. 40 Chevallier S, Colonna P, Della Valle G and Lourdin D (2000) Contribution of majoringredients during baking of biscuit dough systems. Journal of Cereal Science;31(3): 241 – 52. 41 Chevallier S, Colonna P, Buléon A and Della Valle G (2000) Physicochemicalbehaviors of sugars, lipids and gluten in short dough and biscuit. Journal ofagricultural and food chemistry; 48(4): 1322 – 6. 42 Bornet F (1993) Technological treatments of cereals. Repercussions on thephysiological properties of starch. Carbohydrate polymers; 21(2 – 3): 195 – 203. 43 Foster – Powell K, Holt SH and Brand – Miller JC (2002) International table ofglycemic index and glycemic load values: 2002. The American journal of clinicalnutrition; 76(1): 5 – 56. 44 Hoseney RC (1994) Principles of Cereal Science and Technology. 2nd ed. St Paul,Minnesota: American Association of Cereal Chemists, 378. 45 Flint O, Moss R and Wade P (1970) A comparative study of the microstructure ofdifferent types of biscuits and their doughs. Food trade review; 40(4): 32 – 9.

46 Burt DJ and Fearn T (1983) A quantitative study of biscuit microstructure. Starch – Stärke; 35(10): 351 – 4. 47 Vinoy S, Normand S, Meynier A, Lang V, Laville M (2005) Low GI plain biscuitbased breakfast induced a low insulin response and a sustained release ofexogenous glucose appearance rate. Annals of nutrition and metabolism;49(Suppl 1): 394. 48 Meynier A, Arduini F, Atkinson F, Brand – Miller J, Lang V, Vinoy S (2005) Glycemicand insulinemic responses differs in function of the digestibility of carbohydrateseaten at breakfast. Meeting Abstracts 69.5 IUPS. 49 Vinoy S, Louis – Sylvestre J and Lang V (2001) Ingestion of low – glycemic indexbiscuit at breakfast improves postprandial insulin response and decreases hungersensations over the morning in healthy subjects. Annals of Nutrition andMetabolism; 45(Suppl 1): 1 – 604. 50 Harbis A, Perdreau S, Vincent – Baudry S, Charbonnier M, Bernard MC, Raccah D,Senft M, Lorec AM, Defoort C, Portugal H, Vinoy S, Lang V and Lairon D (2004)Glycemic and insulinemic meal responses modulate postprandial hepatic andintestinal lipoprotein accumulation in obese, insulin – resistant subjects. The American journal of clinical nutrition; 80(4): 896 – 902. 51 Eurodiet Core Report (2001) Nutrition and diet for healthy lifestyles in Europe:Science & policy implications. Public Health Nutrition; 4(2A): 265 – 73. 52 Ministère de la santé et des sports, France (Web site consulted January 2009)Programme National Nutrition Santé, [On line]. http:// www.mangerbouger.fr/menusecondaire/pnns/le – pnns/ 53 Belgian Federal public service (Web site consulted January 2009) Plan NationalNutrition Santé, [On line]. https://portal.health. fgov.be/portal/page?_pageid=56,7422388&_dad=portal&_schema=PORTAL 54 Ministerio de sanidad y consumo, España (Web site consulted January 2009)Recomendaciones nutricionales. Empezar el día con un desayuno saludable,[On line]. http://www.naos.aesan.msc. es/csym/nutricion_saludable/recomendaciones/recomendacion00005.html 55 Survey on ‚Nutritionists opinions‘ (2008) Commissioned by Saiwa. 56 Colonna P, Leloup V, Buleon A (1992) Limiting factors of starch hydrolysis.European Journal of Clinical Nutrition; 46 (Supp 2): S17 – S17.

27

MONOGRAFIE O VÝROBKU

Recommend Documents