JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta
Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie
Divadelní manažerství se zaměřením na producentství, 2. ročník magisterského stupně
Výchova publika ve Studiu Marta DIPLOMOVÁ PRÁCE
Autor práce: BcA. Kateřina Puczoková Vedoucí práce: doc. MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: MgA. Lucie Abou Brno 2016
Bibliografický záznam PUCZOKOVÁ, K. Výchova publika ve Studiu Marta. Brno, 2016. s. 77. Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, Vedoucí práce doc. MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
Klíčová slova výchova publika, rozvoj publika, práce s publikem, studentské divadlo, Divadelní studio Marta
Keywords Audience Development, student theatre, Marta Studio Theatre
Abstrakt Diplomová práce se zabývá návrhem zavedení konceptu Audience Developmentu, překládaného v České republice jako výchova či rozvoj publika, v Divadelním studiu Marta. Reaguje tak na potřebu přehodnotit směřování Divadelního studia Marta a nově definovat jeho cílové publikum. Nahrazení klasického marketingu metodami Audience Developmentu reflektuje nekomerční cíle studentského divadla zřizovaného vysokou školou. Výstupem práce je návrh vhodných aktivit rozvoje publika pro Divadelní studio Marta se všemi jeho specifiky. Součástí návrhu je také doporučení k organizačním a procesním zásahům do současného chodu divadla, vytvořené na základě rozboru jeho reálné situace.
Abstract This diploma thesis deals with the introduction of the concept of Audience Development at the theatre Studio Marta. It responds to the need to revise the conception of Theatre Studio Marta and redefine its target audience. Audience Development as substitution of conventional marketing reflects the non-commercial goals of the student theatre. The thesis proposes appropriate activities for Audience Development in Theatre Studio Marta with all its specifics. Recommendations for organizational and procedural changes in the theatre based on the analysis of the real situation are also included.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. MgA. Hance Krejčí Ph.D. za její pedagogické vedení a cenné připomínky. Děkuji také mým blízkým Monice Menšíkové, Kateřině Fialové a Haně Puczokové za podporu a trpělivost se mnou při finalizaci práce. Nakonec bych chtěla také poděkovat tituly Janice Kolářové, Radce Mackové, Blance Chládkové, Janu Škubalovi a Miroslavu Plešákovi za pomoc se zaváděním plánu do reality a přínosné poznámky.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 23. května 2016
BcA. Kateřina Puczoková
Obsah Obsah ....................................................................................................................................... 1 Seznam použitých zkratek........................................................................................................ 4 Předmluva ................................................................................................................................ 1 Úvod ......................................................................................................................................... 2 1
Audience Development ................................................................................................... 3 1.1
2
Smysl Audience Developmentu ............................................................................... 3
1.1.1
Funkce umění ve společnosti ........................................................................... 3
1.1.2
Vzdělávací funkce umění.................................................................................. 5
1.1.3
Vlastní tvorba umění ........................................................................................ 6
1.1.4
Otevřenost instituce ........................................................................................ 7
1.1.5
Interakce s publikem ........................................................................................ 7
1.1.6
Práce s komunitou ........................................................................................... 8
1.2
Definování pojmu Audience Development .............................................................. 9
1.3
Audience Development vs. marketing ................................................................... 10
1.4
Zásady Audience Developmentu ........................................................................... 11
1.4.1
Znalost cílových skupin .................................................................................. 11
1.4.2
Nastavení Strategie ........................................................................................ 12
1.4.3
Přijetí konceptu AD napříč celou organizační strukturou .............................. 12
1.5
Kategorie aktivit pro rozvoj publika ....................................................................... 13
1.6
Rozvoj publika v České republice ........................................................................... 14
Charakteristika Divadelního studia Marta ..................................................................... 17 2.1
Poslání .................................................................................................................... 17
2.2
Strategie ................................................................................................................. 18
2.3
Finanční zdroje ....................................................................................................... 19
2.4
Organizační struktura............................................................................................. 20
2.4.1
Zaměstnanci divadla ...................................................................................... 20 1
3
2.4.2
Zaměstnanci rektorátu JAMU a DIFA JAMU................................................... 21
2.4.3
Inscenační týmy ............................................................................................. 22
2.4.4
Ateliér Divadlo a výchova ............................................................................... 23
2.4.5
Ateliér Divadelního manažerství .................................................................... 24
2.5
Dramaturgické plánování ....................................................................................... 25
2.6
Inscenace ............................................................................................................... 26
2.7
Předplatné.............................................................................................................. 27
2.8
Dílny ....................................................................................................................... 28
2.8.1
Tartuffe .......................................................................................................... 30
2.8.2
Pláňka ............................................................................................................. 32
2.8.3
Romeo a Julie ................................................................................................. 33
2.8.4
Další roky ........................................................................................................ 33
2.9
Další aktivity v divadle ............................................................................................ 34
2.10
Výjezdy mimo budovu divadla ............................................................................... 35
2.11
Rozšířený produkt .................................................................................................. 35
2.12
Vstupné .................................................................................................................. 36
2.13
Identifikace publika ................................................................................................ 37
2.14
Propagace .............................................................................................................. 40
2.15
Souhrn doporučení na základě SWOT analýzy ....................................................... 42
Návrh plánu pro zavedení AD ........................................................................................ 45 3.1
Segmentace publika ............................................................................................... 45
3.2
Strategie Marty pro AD .......................................................................................... 46
3.3
Programová nabídka dle skupin ............................................................................. 46
3.3.1
Publikum jako partner a spolutvůrce ............................................................. 49
3.3.2
Crowdfunding................................................................................................. 59
3.4
Práce s dětským publikem ..................................................................................... 59
3.4.1
Kreativní vzdělávání pro děti ......................................................................... 59
3.4.2
Práce s učiteli ................................................................................................. 60 2
3.5
Práce s novým publikem ........................................................................................ 61
3.5.1
Průzkumy publika ........................................................................................... 61
3.5.2
Práce s prostorem – přemisťování aktivit mimo budovy ............................... 62
3.6
Společenský rozměr kultury ................................................................................... 63
3.6.1
Přístup ke kultuře ........................................................................................... 64
3.6.2
Cenová politika............................................................................................... 64
Použité informační zdroje ...................................................................................................... 67 Seznam ilustrací ..................................................................................................................... 75 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 76 Seznam příloh ........................................................................................................................ 77
3
Seznam použitých zkratek AD – Audience Development ADaV – Ateliér Divadla a výchova ADMaJT – Ateliér divadelního manažerství a jevištních technologií ATD – Ateliér audiovizuální tvorby a divadla Ateliér ČH – Ateliér činoherního herectví Ateliér KSFT - Ateliér klaunské scénické a filmové tvorby AVDN - Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících ČR – Česká republika DIFA – Divadelní fakulta DnO – Divadlo na Orlí DSM – Divadelní studio Marta FB – Facebook HF – Hudební fakulta IDU – Institut umění – Divadelní ústav JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně MKČR – Ministerstvo kultury České republiky
4
Předmluva Divadelní studio Marta (dále jen DSM), jak bylo připomenuto na Akademickém senátu DIFA JAMU, by se mělo profilovat jako generační a tedy cílit na brněnské studenty. I jednoduchým pozorováním lze však zjistit, že kromě studentů JAMU navštěvuje Martu především publikum, které studentským rokům již odrostlo. V DSM by tedy mělo být promyšleno, jak nalákat na představení právě onu cílovou skupinu a zaměřit se především na její divadelní výchovu, na niž by jako studentské divadlo mělo myslet předně. Na JAMU jsou vychováváni rovněž studenti oboru Divadlo a výchova, kteří koncepčně na výchově publika již dlouhodobě pracují. Řada absolventů tohoto oboru se dokonce lektorské činnosti v různých organizacích české kulturní scény profesionálně věnuje. Nástrojů k výchově publika přibývá, a ač neexistuje mnoho odborných publikací zabývajících se analýzou takovýchto počinů, z praxe se množí kladné zkušenosti se zařazením pravidelných výchovných prostředků do strategických plánů divadel i jiných kulturních institucí. Cílem diplomové práce je tohoto konceptu využít k vytvoření plánu pro realizaci konkrétní koncepce vedoucí k zasažení žádané cílové skupiny pro DSM.
1
Úvod Téma Výchova publika ve Studiu Marta bylo vybráno na základě potřeby prohloubit povědomí o nástrojích rozvoje publika, které je možné využívat pro konceptuální budování vztahu s návštěvníky divadla. Na základě hypotézy „Existuje více možných aktivit Audience Developmentu, které by bylo efektivní a přínosné využít ve Studiu Marta.“ byl hlavní cíl práce určen jako: “Vyzkoumat efektivní koncept výchovy publika pro Divadelní studio Marta. Podkladem pro konkrétní návrh byly především publikace, zabývající se smyslem Audience Developmentu, dokumentace a rozhovory rozebírající možnosti ve Studiu Marta a nakonec také konkrétní příklady úspěšných aktivit rozvoje publika v České republice. S ohledem na to, že je DSM součástí umělecky zaměřené fakulty státní vysoké školy, je první kapitola věnována funkcím umění a schopnosti rozvoje publika tyto funkce naplňovat a prohlubovat. Speciální pozornost je pak zaměřena na vzdělávací funkci a participačnímu principu Audience Developmentu, který je pro studentské divadlo zásadní. Na základě dostupných rozborů je dále sestavena definice, která vystihuje pochopení termínu autorkou práce: „Audience Development pomocí dlouhodobých vnímavých strategií vedoucích ke většímu pochopení a ocenění umění posiluje vztah publika s institucí, jejím typem umění a uměním jako celkem.“ Tato kapitola se v závěru věnuje také otázce, které aktivity lze kromě speciálních dílen, diskuzí po představení, speciálních dětských koutků či hraní inscenací v netradičních prostorách netradičními interprety pod činnost rozvoje publika zařadit a které jsou aktivně využívány v České republice. Třetí kapitola se vrací k Divadelnímu studiu Marta a snaží se s ohledem na podstatnost informací pro AD popsat jeho charakteristiku. Zároveň ve vztahu k návštěvníkům divadla vyzdvihuje bariéry včetně návrhů k jejich překonání. V této kapitole se práce potýká zejména se specifiky danými typem profesionálního studentského divadla a nejasnostmi ohledně poslání a cílových skupina DSM. V poslední kapitole je na základě odhalených specifik divadla a dobrých příkladů z jiných organizací navržena konkrétní strategie pro Audience Development.
2
1 Audience Development Audience Development staví na potřebě vzdělávat a vychovávat publikum k porozumění a vyhledávání umění. Lze však namítnout, že nevysvětluje, proč by mělo být chápáno a vyhledáváno. Úvod kapitoly představuje argumenty, proč je opravdu umění tak podstatné a proč zrovna Audience Development je tím vhodným nástrojem pro jeho rozkvět a zvýšení zájmu o něj. Kapitola dále přesněji vymezuje samotný pojem Audience Development a jeho srovnání se známějším nástrojem pro budování vztahu s publikem, marketingem. Rozebrány jsou také jeho hlavní zásady a na základě publikace RE:Publikum je vymezena kategorizace jeho aktivit. Závěr kapitoly se blíže věnuje situaci práce s publikem v České republice.
1.1 Smysl Audience Developmentu V první části je vysvětlena funkce umění ve společnosti s důrazem na množství vedlejších pozitivních efektů. Podrobně je rozebrána jeho vzdělávací funkce s ohledem na vzdělávání v oboru samotného umění a přínosy vlastní aktivní účasti na tvorbě umění. Nakonec se kapitola zabývá opodstatněním tří zásadních principů Audience Developmentu a jejich podílu na přínosu kultury: otevřeností instituce, její interakcí s okolím a nakonec podstatou práce s komunitou.
1.1.1 Funkce umění ve společnosti Hlavní funkcí umění je z jeho samotného smyslu estetická funkce. Jedná se o nabídnutí uměleckého pohledu na určitou problematiku. Pro kulturní politiku je navíc důležité podporovat kvalitu a počet estetických zážitků namísto pouhého zvyšování kvality a počtu uměleckých děl (Zakaras & Lowell, 2008). „Divadlo nezmění svět, to není jeho úkol, ale dokáže člověka vytrhnout, motivovat, nadchnout, rozesmát nebo rozplakat, prostě ukázat mu, že svět je krásné místo k žití, že má cenu bojovat, má cenu mít rád, anebo třeba dokázat říct ne.“ (Janka Ryšánek-Schmiedtová in Vrchovský 2015). Vedle estetické funkce divadla, živého umění i umění obecně bylo mnohými odborníky vyzkoumáno množství dalších vedlejších efektů, jež mají zásadní dopad na celou společnost. Umění je společně s vědou základem pro lidskou důstojnost a autonomii (Shasheed, 2014). Jak vyplývá z převážně zahraničních výzkumů, umění ve vzdělávání působí především
3
na zlepšování kognitivních schopností a myšlení1. Rozvojem kognitivních funkcí se zlepšují i osobnostní sociální charakteristiky jako například schopnost fungovat ve společnosti, komunikovat a jednat s lidmi, spolupracovat, řešit problémy (Divadelní noviny, 2015). Dle státní kulturní politiky pro léta 2015-2020 je vzdělávání v umění jednou z klíčových sociálně začleňovacích aktivit a přispívá k sebeidentifikaci občanů jako svobodných individualit i k identifikaci občanů se společenstvím, v němž žijí, s obcí, krajem i státem. Tato role kultury má značný motivační efekt. Participace na kultuře vytváří smysluplnou náplň volného času a je tak mj. důležitým preventivním faktorem před narkomanií, gamblerstvím, kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy, jimiž je ohrožena zejména mládež. V rámci sociálně začleňovacích programů jsou nejdůležitější ty pro skupiny sociálně vyloučených osob. Mezi tyto skupiny patří např. osoby s kriminální minulostí či s vysokou náchylností k trestné činnosti, osoby s mentálním či fyzickým postižením, dlouhodobě nemocní, senioři, ale také přistěhovalci a členové minoritních subkultur (IDU, 2015). Kultura, resp. podílení se na ní, má tedy i terapeutickou funkci. Mezi často zmiňované dopady participace se řadí např. zvyšování sebedůvěry a sebevědomí, kreativity a kritického myšlení, vyšší účasti v procesu vzdělání, tvorbu identity komunity, snížení sociální izolace, trestního chování či zmírnění dopadu chudoby. Obecně přispívá také k rovnosti žen a mužů a k lepšímu vzájemnému pochopení mezi občany různého národnostního původu, čímž se stává nezanedbatelným prostředkem boje proti xenofobii a rasismu (Divadelní noviny, 2015). Studiu sociálních dopadů je věnována stále větší pozornost především v souvislosti se snahou upřednostnit tyto dopady před dopady čistě ekonomickými. Metodou pro měření sociálních dopadů neziskových projektů, kterou by bylo možné uplatnit i na zavedení koncepce AD, je metoda Social Return on Investment (SROI), tzv. sociální návratnost investice. Jde o kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod hodnocení investice (či dotace) do veřejně prospěšné služby zahrnující jak finanční ukazatele hodnocení, tak díky kvalitativnímu přístupu komplexní analýzu dopadů. (Divadelní noviny, 2015).
1
Kognitivní (poznávací) funkce - jedny z hlavních oblastí lidské psychiky. Prostřednictvímkognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Myšlenkové procesy dávají člověku možnost učení, zapamatování, přizpůsobování se neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Kognitivní funkce zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. K funkcím exekutivním patří schopnost posuzování a řešení problémů, plánování, organizování.(Zdroj: www.wikipedia.cz)
4
Vedlejší efekty umění slouží nejen společnosti, ale i samotným institucím ke zvyšování zájmu publika o její činnosti i možnosti získat další finance. Veškeré sociální problémy, které pomáhá umění řešit, jsou řešeny i na veřejné úrovni a k velké spoustě z nich je vypsáno množství grantů, o které tak může instituce žádat. Jedná se například o tato odvětví: inovace a výzkum, regionální rozvoj, sociální soudržnost a kvalita života, vzdělání a celoživotní učení, branding strategie, udržitelný rozvoj, integrace a kulturní diversita. (EU OMC Working Group on CCIs, 2012).
1.1.2 Vzdělávací funkce umění Vzdělávací funkce umění je naprosto zásadní pro další divákovu interakci s uměním, které přijímal, ale i uměním celkově. Jeho zkušenost by měla kromě estetického zážitku podporovat jeho pochopení toho, co právě vnímal, ale i touhu po dalších uměleckých zkušenostech. Vnímání uměleckého díla je pak výsledkem díla samotného zkombinovaného s divákovými zkušenostmi, a tedy větší zkušenosti s uměním napomáhají rychlejšímu a jednoduššímu pochopení dalšího umění v budoucnu (Lišková, 2013). Stát, který je v pozdější části práce důležitý jako hlavní zdroj pro provoz Divadelního studia Marta, by tak měl dle dokumentu Cultivating demand for the Arts podporovat výuku umění směřující ke kultivaci poptávky po umění. Jednotlivcům by se mělo dostat čtyř typů vědomostí a schopností: 1. Schopnost sledovat, vnímat a chápat díla, 2. Schopnost tvořit umění, 3. Vědomosti ohledně historie umění, 4. Schopnost interpretovat, diskutovat a kritizovat díla. V dnešní době je celkově vnímání estetična na školách časově podhodnocováno a zanedbáváno. Zakaras a Lowell (2008) tak navrhují snížení podpory samotného vzniku a přístupu k umění, a tu směřovat do vzdělávání uměním pro zvýšení kultivované poptávky. To by mohlo vést například k vyšší podpoře AD na úkor běžného marketingu. Přítomnost umění ve vzdělávání mladých lidí a s tím spojený rovný přístup k rozvíjení kreativity a talentu by měl být dle Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) v dnešní době samozřejmostí. Nutnost zapojení kulturních institucí do vzdělávání v oboru umění je kromě vlivu na mladistvé zdůvodňováno především pozitivním efektem při začleňování příslušníků sociálně ohrožených skupin. V cílech pro další období mimo jiné nalezneme podporu rozvoje osobnosti prostřednictvím neprofesionálního umění, což je zdůvodněno faktem, že aktivně prožívané umění přispívá k rozvoji osobnosti i komunity. Kromě osvojení uměleckých a kulturních dovedností jsou zde vyjmenovány jako důsledky aktivní účasti rozvoj sociální stránky osobnosti, posilování 5
sebedůvěry, soutěživosti a komunikačních schopností zapojeného jedince (IDU, 2015, str. 48-49). Na publikum by tedy dle této optiky nemělo být hleděno jako na pouhé diváky přijímající umění, ale jako na zákazníky vzdělávající se v oboru umění, kteří jej analyzují a hodnotí. Podpůrné programy, které jsou lidem nabízeny, lze dělit na studentské a programy pro dospělé. První kategorii naplňují mimo veřejný školní systém, vyšší vzdělání a veřejné postgraduální programy a také právě komunitní umělecké vzdělávací programy, na jejichž nabídce by se měly podílet umělecké instituce. Do druhé kategorie spadají instituce vyššího vzdělávání, stejně jako u první kategorie komunitní umělecké vzdělávací programy a nakonec také umělecké zpravodajství (Zakaras & Lowell, 2008). John Holden (2008) zdůrazňuje, že pro komplexní a dobrovolné zapojení veřejnosti do kulturního dění je třeba podniknout základní kroky: konceptuálně v rámci povinného školství hledat v každém jedinci talent a vepsat tak do srdce každého dítěte kulturní a kreativní učení; zahrnout umění do základního vzdělání, a to včetně návštěv muzea, knihovny a institucí živého umění; zavádět rozmanité výchovné iniciativy a programy k zajištění kulturního vzdělání na vysoké úrovni a nakonec národní čtecí programy ve veřejných knihovnách pro rozvoj čtení mladých lidí. Odvolává se pak na výzkumy, které ukazují, že pro úspěch dítěte je čtení a přístup ke kultuře důležitější než třeba úspěch či společenská třída, ve které se nachází jeho rodina.
1.1.3 Vlastní tvorba umění V rámci podpory umění by mělo být dbáno především na aktivní zapojení publika do vlastní umělecké tvorby v co nejranějším věku. Již v mateřských a dále základních i středních školách by měl mít každý jedinec možnost si vyzkoušet co největší spektrum uměleckých aktivit. Pomocí vlastního zážitku z tvorby umění vznikají nejsilnější vazby na něj i větší schopnosti jeho vnímání a pochopení. Orend a Keegan ve svých studiích z roku 1996 vyzkoumali, že umělecké působení na jedince mezi 12 a 25 lety má nejsilnější vliv na jeho pozdější zapojení do kulturního života. Člověk zapojený v mládí do samostatné umělecké tvorby má stejně jako člověk s uměleckou výukou mnohem vyšší pravděpodobnost, že bude v dospělosti umění vyhledávat. Aspekt výuky umění pak prý hraje čtyřnásobně vyšší roli než jiné vlivy (Zakaras & Lowell, 2008). Podstatnou součástí vedení studentů k participaci na umění je však spolupráce institucí a pedagogů, kteří mají aktivní umělecké činnosti ve školách na starosti. Růst v komunitním vzdělávání je sice nový a slibný, ale nemůže vynahradit slabost ve veřejném školním 6
systému, který má nejvyšší potenciál propojovat mladé lidi s uměním (Zakaras & Lowell, 2008). Instituce by měly tyto činnosti ve školách podporovat, doplňovat či pro školu přímo zajišťovat. Možnou formou spolupráce může být například proškolování pedagogů či jiné speciální programy pro ně určené (Lišková, 2013).
1.1.4 Otevřenost instituce Umění je veřejnou sférou podporováno zejména proto, aby bylo přístupné všem bez rozdílu. Umělecké instituce na různých úrovních podpory by měly brát ohled na celou škálu publika, které je na jejich úrovni (celostátní, krajské, regionální, městské). Mělo by dbát na přístupnost fyzickou i mentální a na celkovou otevřenost divadla místní komunitě se všemi jejími specifiky. I přes to, že se v konkrétním případě Divadelního studia Marta jedná z důvodu výchovné funkce divadla převážně o podporu pro specifickou skupinu studenty, mohlo by zpřístupňování posloužit mimo zvýšení prospěšnosti divadla jako argument pro zvýšení příspěvku. Strategie tohoto divadla bude rozepsána blíže v kapitole 3 Návrh plánu pro zavedení AD. V rámci reportu Faridy Shaheed jsou lidské vědomosti a kulturní život zdůrazňovány jako veřejné potřeby a je doporučováno, aby jejich veřejné užití pro blaho všech bylo upřednostňováno před jejich privatizací (Shaheed, 2014). Instituce by měly překonávat pomocí odpočinkových programů či vedlejších aktivit propast mezi náročnějšími uměleckými díly a veřejností. Výzvou, kterou je třeba řádně promyslet, je pak zajištění dostatečného množství prostředků pro vysvětlování vysokého umění, které bývá obecně méně srozumitelné. Kulturní organizace by neměly ignorovat multikulturnost prostředí a zařazovat v rámci běžných aktivit vedle hlavního proudu díla jiných kultur (Hagoort, 2012).
1.1.5 Interakce s publikem Uvažovat o vlivu uměleckého díla na diváka je v oboru živého umění naprosto zásadní pro naplnění cílů, se kterými bylo dílo tvořeno. Bez vytyčení cílů je velice pravděpodobné žádné či negativní naplnění potenciálu díla k působení na diváka a jeho motivaci k dalším uměleckým interakcím. Pro komplexní interakci s jednotlivými návštěvníky je třeba zapojovat jejich emoce a donutit jejich mysl přehodnocovat, co považovala doposud za jasné. Díla samotná nevytvoří resonantní kulturu, jde o to, aby se stala podnětem k přemýšlení, nesouhlasu a jejich kritice (Zakaras & Lowell, 2008). Umělci, kteří se nesnaží dílo přizpůsobit připravenosti svého publika tak využívají dílo sobecky k vlastní sebevýpovědi, aniž by si uvědomili, že živé umění je kompletní až ve chvíli, 7
kdy nastane jeho interakce s diváky. S takovým chováním se však bohužel v naší společnosti lze setkat velice často. Mnohé instituce ze sebe dělají elitní prostory, které odrazují všechny, kdo nejsou „dostatečně vyspělí“ pro jejich vysoké umění. Janka RyšánekSchmiedtová, která je od začátku sezony 2015/2016 uměleckou šéfkou v divadle Petra Bezruče, na toto téma říká: „Mnohokrát se mi stalo, že jsem z jeviště cítila nadřazenost tvůrců, jakoby říkali: “To jednou snad možná pochopíš.“ Pardon, ale neuznávám egocentrické divadlo, které si hraje na to, že je chytřejší než divák. A neuznávám divadlo, pro které není důležitý divák, to je pro mě onanie, ne divadlo.“ (2015, Vrchovský – Ostravan). Kultura by měla být něco, co vlastníme a vytváříme všichni, ne něco, co je dáváno, nabízeno a distribuováno jednou skupinou lidí jiným. Jediná šance, jak dosáhnout opravdovou politickou demokracii je právě dosáhnutí kulturní demokracie, kde má každý stejné možnosti a schopnosti být součástí kulturního života. (Holden, 2008)
1.1.6 Práce s komunitou Ve vztahu umění k rozvoji komunit jsou často popisovány přínosy umění na základě participačních uměleckých programů. Hodnocení těchto programů obvykle dokazuje, že projekty nabízí bezpečné místo pro setkání a vzájemné seznámení jednotlivců z různých sociálních skupin. V rámci komunity tak dochází k posilování identity a vztahu jedince s tímto místem. Mezi přínosy patří např. rozvoj komunitní identity a sousedské soudržnosti, rozvoj místní podnikavosti a iniciativ, zlepšení veřejné vybavenosti, vůle participovat na rozhodování (SKP 2015-2020). Zvyšováním angažovanosti komunity pak dochází k proměně místa a jeho přizpůsobení jejích často velice různorodých zájmů (Lišková, 2013). Kulturní organizace by měly podporovat místní komunity a udržovat jejich identitu pomocí otevírání témat k diskuzi a aktivní účasti v komunitním kulturním životě. To napomůže nejen větší šanci pro zavedení uměleckých programů, ale také jejich integraci do komunitního plánování (Hodgson, 2011). V konkrétním případě Divadelního studia Marta je vhodné uvažovat o komunitě především jako o studentech a pedagozích DIFA JAMU. V návaznosti na jejich zapojení do systému ve Studiu by měli mít právo nejen spolurozhodovat na chodu divadla, ale i na formě a míře svého zapojení pro úspěšnější přijetí své role.
8
1.2 Definování pojmu Audience Development V posledních letech se Audience Development stává v Evropě velkým tématem a postupně také i trendem v České republice. Tento termín je již léta popisován v zahraničních periodikách a výzkumech zabývajících se rozvojem publika (Fanizza, 2014; Bošelová 2015; OPERA America, 1999). Postupně tento termín získává důležitost v nadnárodních i národních cílech pro kulturu, objevujeme jej v dokumentech důležitých kulturních organizací a sledujeme, jak si s ním některé další neví rady. Díky mladosti tohoto termínu u nás však zatím nepanuje příliš vysoké povědomí o tom, co tento termín v kulturní oblasti znamená a jak jej správně využít. Překlad tohoto termínu bohužel není stále ustálený, a tak můžeme v českých publikacích nalézt různé překlady: „práce s publikem“, „výchova publika“, „rozvoj publika“. V roce 2013 však česká kancelář programu Kultura vydala pro AD důležitou příručku RE:publikum, která pracuje s pojmem „rozvoj publika“, který bude společně s původním anglickým termínem využíván v této práci (Lišková, 2013). Základem celé myšlenky rozvoje publika je definice vydaná Uměleckou radou Anglie (Arts Council of England), která Audience Development popisuje jako nový koncept práce s publikem, který staví na marketingu a obvyklých marketingových nástrojích. “Audience Development popisuje aktivitu, která je podnikána za účelem naplnění potřeb existujícího i potenciálního publika a má pomáhat uměleckým a kulturním organizacím rozvíjet dlouhodobější vztah s publikem. Tato činnost často zahrnuje prvky marketingu, commissioningu2, dramaturgického plánování, vzdělávání, zákaznické péče a distribuce” (2010). Pro lepší pochopení termínu je dle autorky textu podstatný poznatek v publikaci The Guiding Principles of Audience Development vydané v rámci projektu Opera America; že rozvoj publika neznamená pouze samostatné aktivity, ale kombinaci vnímavých strategií, které posilují vztah mezi publikem, formou umění a institucí (1999). Kanadský Council for the Arts navíc zdůrazňuje dlouhodobost procesu podněcování a pomoci lidem v komunitě k jejich zapojení do uměleckého procesu (2008). Manitoba Arts Council dokonce v definici
2
Commissioning - nástroj, který byl selektován Royal Operou House Bridge, Artswork a Kent Country Councilem pro lepší propojování kulturního sektoru s lidmi, kteří by se v něm mohli realizovat. Commissioning je o identifikování potřeb publika a rozhodnutí, jak nejlépe využít dostupné zdroje (vnitřní, veřejné, dobrovolné, soukromé) pro vylepšení výsledků, poskytovaných komunitám. (Zdroj: www.artscommissioningtoolkit.com)
9
vádí důvod, proč by mělo k zapojování rozvoje publika do plánů institucí docházet: “Jde především o souhrn způsobů, kterými lze pomocí zapojení a zvýšení zážitku publika dosáhnout jeho většího pochopení umění a jeho ocenění” (2015). Právě pochopení a ocenění umění je podstatným prvkem, budujícím dlouhodobý vztah jednotlivců ke kultuře, a podněcuje jejich následnou snahu vyhledávat další umění a vracet se do instituce zpět. Znaky, podle kterých je možno aktivity AD rozeznat, jsou dlouhodobá spolupráce s diváky, jejich aktivní zapojení, obousměrnost komunikace a neustálý vývoj vztahu. Jednou větou jej můžeme charakterizovat jako: „Audience Development pomocí dlouhodobých vnímavých strategií vedoucích ke většímu pochopení a ocenění umění posiluje vztah publika s institucí, jejím typem umění a uměním jako celkem.“
1.3 Audience Development vs. marketing Vztah mezi Audience Developmentem a marketingem lze definovat jako: „Zatímco účelem marketingu je zvyšovat počet účastníků, u rozvoje publika jde o rozsah zapojení obecenstva a budování vztahu s nimi“ (Arts Council of England, 2010). Na rozdíl od marketingu, který je založen na 4Ps – Product, Promotion, Place and Price (produkt, propagace, distribuce, cena), AD by měl hledat základ především ve 4 C: Community, Connections, Collaborations and Caring (komunita, spojení, spolupráce, péče) (Shoshana, 2014). V pochopení rozdílu AD a marketingu nám pomůže také teorie z oboru psychologie zabývající se vnitřními a vnějšími motivacemi. Marketing zjednodušeně pracuje s motivacemi vnějšími, které sice mohou být založeny na průzkumu motivací vnitřních, ale nevěnuje se jim konkrétně. Na druhou stranu rozvoj publika má jako cíl tuto vnitřní motivaci u svého publika vybudovat a posilovat (Lišková, 2013). Zatímco marketing hledá ty, kteří mají zájem o produkty či služby společnosti a popřípadě tyto produkty či služby dle poptávky upravují, rozvoj publika pomáhá na základě budování osobního vztahu převychovávat ty, kteří původně zájem neměli tak, aby jej získali, a zvyšuje zájem těch, kteří již nějaký měli. Další pohled na rozdílnost těchto dvou pojmů přináší Richard McCann: „Marketing v umění je stručně řečeno o tom přimět lidi, kteří se již o kulturu zajímají, aby skutečně navštívili například muzeum nebo nějakou kulturní událost. Oproti tomu Audience Development je o přesvědčení lidí nacházejících se mimo okruh výše zmíněných lidí, aby se o umění/kulturu zajímali.“ (Kawashima, 2000 in Bošelová, 2015, str. 6). 10
I přes naznačené rozdíly v chápání obou pojmů je není možné jasně oddělit. Vzhledem k zavedenosti pojmu marketing pro veškeré činnost zvyšující návštěvnost je často používán i pro činnosti Audience Developmentu. Zavádějící by však bylo vnímat rozvoj publika jako pouhou součást marketingových procesů či naopak. Je tedy třeba si uvědomit, že jde o dvě množiny, jejichž činnosti se z nemalé části prolínají a doplňují, jak je znázorněno na Obrázku č. 1.
Marketing
Audience Development
Obrázek 1 - Vztah Audience Developmentu a Marketingu, zdroj: autorka práce
1.4 Zásady Audience Developmentu V rámci následující kapitoly budou blíže představeny tři základní zásady pro úspěšnou aplikaci konceptu Audience Developmentu: znalost cílových skupin, nastavení strategie a přijetí konceptu napříč celou organizační strukturou
1.4.1 Znalost cílových skupin Kvalitní Audience Development vyžaduje z počátku stejně jako dobrý marketing identifikaci stávajícího i potenciálního publika (, 2015). Mezi zákazníky jsou dle příručky RE:publikum (Lišková, 2013, str. 6) řazeny osoby, které:
podporují naše aktivity a sympatizují s cíli organizace,
vnímají naše aktivity a reagují na ně,
mohou být v rámci možností a rozsahu organizace osloveny,
mohou potenciálně reagovat na nabídku našich činností.
V návaznosti na výše nastíněné poslání rozvoje publika (vychovávat k vnímání a následnému chápání umění, budovat vztah k umění) by dle této práce mělo být mezi zákazníky zařazeno i potenciální publikum. Do něj je třeba zařadit všechny, kteří sice nemohou za stávající situace reagovat na nabídku organizace, ale je možné pro ně vytvořit aktivity, které je ovlivní natolik, že se publikem následně stanou. Pro přehlednost byly tyto skupiny pojmenovány a upraveny do čtyř skupin, které budou dále využity v návrhové části práce: 11
Stálí návštěvníci – opakovaně organizaci navštěvují a jsou k ní loajální, sympatizují s ní
Občasní návštěvníci – vnímají aktivity organizace a příležitostně se jich účastní
Potenciální cílení návštěvníci – organizace má v cílech jejich zapojení mezi stálé či alespoň občasné návštěvníky, ale nedaří se je oslovit nabídkou/organizaci ani neznají
Potenciální necílení návštěvníci – není usilováno o jejich zapojení, ale při aktualizaci programové nabídky pro zacílení předchozí skupiny se jimi mohou stát
Ač se mezi cílové skupiny již z jejich specifikace řadí pouze první tři, čtvrtá skupina má potenciál se na základě vývoje organizace mezi tyto skupiny zařadit a nelze tedy tyto návštěvníky ignorovat. Stejně jako pro marketing, je při rozvoji publika podstatná segmentace. Strategické řízení práce s publikem neznamená pouze její sladění s marketingem, ale i smysluplnost zaměření aktivit dle cílů organizace. Rozdělení publika do skupin také umožňuje jejich podrobnou identifikaci a následně snazší práci při nastavení procesů, programů či samotných aktivit. Segmentace v oblasti umění probíhá převážně dle parametrů demografických, psychologických, životního stylu a stupně zapojení do činnosti organizace (Morris, Hargreaves & McIntire, 2007, str. 24-28 in Lišková, 2013, str. 6).
1.4.2 Nastavení Strategie Na základě cílů a znalosti cílových skupin organizace je třeba vytyčit hlavní cíle rozvoje publika včetně prostředků k jejich dosažení. K této činnosti je ideální stavět na strategických cílech instituce a sladit je s marketingovými cíli. Pokud pak takovéto strategie v organizaci chybí, je třeba vycházet alespoň ze základního zhodnocení vlastních předpokladů a vnějších faktorů subjektu pro rozvoj – například formou SWOT analýzy. Na základě vymezení strategických oblastí, tedy takových oblastí, které mají klíčový význam pro rozvoj instituce, je možné pro rozvoj publika formulovat vizi a k ní vedoucí strategické záměry. Ve finální podobě je třeba vytvořit seznam SMART cílů včetně akčních plánů k jejich naplnění.
1.4.3 Přijetí konceptu AD napříč celou organizační strukturou Pro efektivitu rozvoje publika je třeba přijetí jeho konceptu napříč celou organizační strukturou, včetně tvorby programu, provozu, marketingu, PR, vzdělávání či výroby (Opera, 12
1999; Morris, Hargreaves & McIntire, 2007, str. 10 IN Lišková, 2013, str. 5). Toho je docilováno především otevřenou komunikací se všemi zaměstnanci instituce, jejich zapojením do rozhodování a tedy předně zajištěním principů AD uvnitř instituce. Pro úspěšnou implementaci plánu AD je také třeba zajistit odborníka s příslušnými znalostmi a schopnostmi. V oblasti divadla se nyní v České republice pro takovouto pozici ustaluje pojem divadelní lektor (Vorst, 2015; Žůrek, 2015; Machačíková, 2015). Tato pozice bude v této práci vnímána na základě jeho funkcí a kompetencí, popsaných v diplomové práci Lenky Jiráskové Působení divadelního lektora v profesionálním divadle (2012), která je v tuto chvíli nejobsáhlejší publikací na toto téma. „Profese divadelního lektora v sobě spojuje pedagogickou, uměleckou a často i produkční činnost. Hlavní funkcí divadelního lektora je diváky a účastníky aktivit vychovávat a vzdělávat; k tomu však musí tyto činnosti také plánovat a koordinovat jejich propojení s dramaturgií a směřováním divadla.“ (Jirásková, 2012) Pro budoucí roli divadelních lektorů jsou vychováváni studenti ateliéru Divadlo a výchova, jejichž zapojení do činnosti v Martě bude mít pro návrh AD v Martě podstatnou roli.
1.5 Kategorie aktivit pro rozvoj publika V rámci Audience Development reportu z roku 2013 byly na základě případových studií sestaveny kategorie aktivit pro práci s publikem. Do těchto kategorií byly dále pro představu zařazeny konkrétní činnosti, které byly při analýze prostředí nalezeny. Veškeré aktivity byly sepsány do Tabulky 1 - Kategorie aktivit v rámci AD, která je k dispozici na další straně.
13
Kategorie aktivit v rámci Audience Developmentu 1 Publikum jako partner a spolutvůrce 1.1 Sociální sítě a nová média
1.3 Crowdfunding
1.2 Vytváření komunity
1.1.1 Zájmové 1.2.1 participace na činnosti (zájmové/profesní skupiny v určitém tématu, stránky, skupiny důchodci, Romové) 1.2.2 dobrovolnický program, 1.2.3 dny otevřených dveří / prohlídky zákulisí, 1.2.4 diskuze s tvůrci po skončení představení, 1.2.5 workshopy, semináře lektorské úvody k představením a kurzy pro veřejnost, které přibližují umění jak v teoretické tak praktické rovině, 1.2.6 speciální akce/doprovodné programy k představení pro určité segmenty (např. Archa (seznamka, dámská jízda, galerie na chodbě, performance ve foyer) 1.2.7 věrnostní program (divácké kluby, kluby přátel - speciální akce, slevy do jiných institucí).
2 Práce s dětským publikem 2.1 Kreativní vzdělávání pro děti
2.2 Práce s učiteli
2.1.1 speciální programy pro děti, 2.2.1 naučné programy pro učitele, vhled do 2.1.2 přibližování kulturního dění nejmladším divákům a tvorba budoucího zákulisí, semináře a kurzy jak na výuku o divadle partnera
3 Práce s novým publikem 3.1 Průzkumy publika 3.1.1. publika
3.2 Práce s prostorem – přemisťování aktivit mimo budovy
Identifikace 3.2.1 výměny publik mezi partnerskými institucemi / hostování souborů se zajímavými projekty (Feste propojení lidí, zajímající se o téma s divadlem/ Studio hrdinů - propojení s galerijními návštěvníky),
3.1.2 Systém zpětné 3.2.2 přesouvání divadla do neobvyklých míst – přiblížení se novému publiku (např. Archa - uprchlické vazby tábory)
4 Společenský rozměr kultury 4.1 Přístup ke kultuře
4.2 Cenová politika
4.1.1 speciální programy pro penzisty či sociálně vyloučené skupiny osob (kurzy pro důchodce, tělesně postižené, Divadlo Ježek a Čížek pro bezdomovce), 4.2.1 slevy pro zdravotně handicapované, seniory či studenty (nebo nezaměstnané) 4.1.2 bourání bariér mezi divadlem a potenciálním publikem (hlídání dětí, Švandovo divadlo titulky pro neslyšící)
Tabulka 1 - Kategorie aktivit v rámci AD, (zpracovala autorka textu dle: Lišková, 2013; Bošelová, 2015 a konkrétních analýz prostředí).
1.6 Rozvoj publika v České republice V České republice je možné první náznaky rozvoje publika pozorovat vzhledem k politické situaci až od roku 1989. V této době byla výchova publika reprezentována především 14
diváckými kluby, které nabízely exkluzivní podmínky pro své členy. (Sochová, 2011; Bošelová, 2015) Nejucelenější informace o situaci rozvoje publika lze získat z příručky RE:publikum, vydanou Institutem umění - Divadelním ústavem v roce 2013 a následných konferencí, které jsou pořádány v krajských městech pod názvem Střed zájmu. Kromě informací z jiných zemí jsou v publikaci popsány výsledky dotazníkového šetření mezi 292 institucemi z kulturního sektoru (z toho 39 divadel) z celé České republiky. Na základě tohoto výzkumu byla potvrzena hypotéza, že rozvoj publika je u českých organizací považován za důležitý a řada institucí se mu alespoň částečně věnuje. Průzkumy diváků a jejich následnou segmentaci se snaží provádět 69 % zapojených institucí. Jde především o průzkum věku a zájmu diváků na sociálních sítích, při nákupu vstupného, či využitím dotazníků. Zaměříme-li se však na divadla, práce se sběrem dat a jejich zpracování značně pokulhává. V naprosté většině chybí strategické plánování vedoucí k vytvoření konceptu, který by umožnil zavedení aktivit rozvoje publika vycházejících z cílů divadla (Lišková, 2013, str. 16-22). Jednoduchými intuitivně volenými formami AD se zabývají ve snaze otevřít se publiku téměř všechny organizace. Z forem jsou dle dotazníků nejčastěji používané „vzdělávací programy (65 %), programy pro speciální skupiny (51 %) a debaty s umělci (52 %), prohlídky zákulisí (33 %), interakce s umělci (32 %) a dále věrnostní programy, dobrovolnické programy a zapojení do plánování. Zapojení do dramaturgického plánování je často zavrhováno ze strany tvůrců, kteří se bojí, že se tím sníží kvalitativní úroveň programu“ (Lišková, 2013 in Bošelová, 2015 - str. 8). Jak již bylo naznačeno v podkapitole zabývající se vzdělávací funkcí umění, nově je práce s publikem zařazena vedle tradičního kreativního vzdělávání v Koncepci podpory umění pro rok 2015-2020. Koncepce podává historické souvislosti důležitosti rozvoje publika a opodstatňuje jeho zařazení na základě faktu, že podpora práce s diváky, budování publika a hledání nových diváckých skupin patří i k prioritám nového programu EU Kreativní Evropa. Tento dokument vyžaduje zavedení strategie AD na všech úrovních podpory divadla celostátně, regionálně i v jednotlivých městech a konečně organizacích, nestanoví si však žádné cíle ani směr, kterým by se kulturní politika v České republice měla ve výchově publika ubírat (Petrová a spol., 2014; Divadelní noviny, 2015). Na rozdíl od Ameriky či Anglie se v České republice nevyskytují agentury specializující se na AD a organizacím chybí spolupráce s externími odborníky, kteří by byli najati pouze 15
pro jeho nastavení. V nejpokročilejších případech však i v ČR můžeme sledovat zavedení pozice divadelní lektor, která se na tuto činnost specializuje. Na základě přes-hraniční spolupráce či inspirací sociálními tématy vznikají v České republice i promyšlenější strategie AD, na které je velice dobrý ohlas. Reprezentativním zástupcem pokročilejších institucí je Divadlo Archa, které je zařazeno v mezinárodním projektu „Theatron“ zaměřeném na vytváření trvalého vztahu s publikem. Divadelní
lektor
tohoto
divadla
v souladu
s dlouhodobou
strategií
na
základě
profesionálního výzkumu každoročně zpracovává aktivity pro jednotlivé segmenty diváků. Portfolio tohoto divadla obsahuje rozmanité umělecké projekty se sociálním přesahem, lákající do divadla částečně jako tvůrce například imigranty, postižené či fotbalové fanoušky. Důležitým prvkem, kterému se klade podstatný díl na úspěších tohoto divadla je maximální zapojení do konceptu AD všemi zaměstnanci i dobrovolníky (Lišková, 2013, str. 22-33; Bošelová, 2015). Další úspěšnou institucí na poli AD je Česká filharmonie, která si uvědomuje svoji celonárodní výchovnou roli. Pro rozvoj publika nemá pouze jednoho zaměstnance ale dokonce celé oddělení. Kvalitní segmentaci jejich cílových skupin je možné vysledovat již při zhlédnutí nabídky výukových programů nabízených na stránkách pro různé věkové kategorie. Široké spektrum aktivit však tuto nabídku přesahuje například výjezdními turné do cikánských vesnic či hraním filmových melodií ve stanicích metra. Úspěšně tedy boří mýty o elitářství filharmonie a otevírá se širokému publiku (www.ceskafilharmonie.cz). Lektory můžeme dále sledovat například v Národním divadle (Vorst, 2015), divadle Archa (Bošelová, 2015), či Moravskoslezském divadle v Ostravě (Ateliér pro děti a mládež…, 2014) a jejich zavedení je díky dobrým ohlasům zvažováno i v dalších institucích (Žůrek, 2015).
16
2 Charakteristika Divadelního studia Marta V první kapitole byly opodstatněny a vymezeny aktivity Audience Developmentu a následující kapitola naváže rozborem charakteristiky Divadelního studiu Marta. Aby byl možný návrh strategie pro Audience Development Divadelního studia Marta, je třeba znát podrobně jeho vnitřní prostředí. Pro tyto účely byl využit zejména zjednodušený marketingový audit, který byl vytvořen v rámci semináře docentky Hany Krejčí „Marketing v umění“, sledující poslání a strategii, organizační zajištění, prostředky, nabízené služby a jeho propagaci (Kseničová a spol., 2016). Ač je v tuto chvíli nejvhodnějším zdrojem pro rozbor marketingové situace ve Studiu Marta, má své značné limity. Jeho zpracování probíhalo na základě rozboru strategických dokumentů školy a samotné divadelní fakulty, dostupných dokumentů DSM, rozhovorů s jeho zaměstnanci, profesorem Miroslavem Plešákem (2015, 2016), docentkami Blankou Chládkovou a Hanou Krejčí a nakonec zkušeností studentek z jejich produkční činnosti ve Studiu. Pro zajištění prokazatelnosti některých faktů by bylo třeba podrobnější zkoumání a důkladnější rozhovory se všemi zaměstnanci DSM, dále by bylo potřeba se věnovat například snímkování dne jeho zaměstnanců i dalších osob podílejících se na jeho marketingové činnosti apod. Kompletní Marketingový audit Divadelního studia Marta je v Příloze D a v textové části jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a návrhy pro možná vylepšení. Tento audit byl doplněn dalšími rozhovory se zaměstnanci DSM, zaměstnanci a stážisty Divadla na Orlí, podněty získanými od předplatitelů (rodiny a přátel autorky), dokumentací Ateliéru Divadlo a výchova (Dále jen ADaV) týkající se dílen k inscenacím Divadelního studia Marta a stejně tak studentkami ADaV, které měly na starost poslední dílnu ve Studiu Marta (k inscenaci Romeo a Julie). Část zabývající se charakteristikou DSM přináší množství doporučení pro odstranění potenciálních bariér mezi divadlem a jeho stávajícími či potenciálními návštěvníky.
2.1 Poslání Divadelní studio Marta funguje od roku 1952 jako scéna Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (Dále jen DIFA JAMU). Po rekonstrukci v roce 2004 se z Divadelního studia Marta stala dramatická laboratoř, kde ve formě divadelních představení studenti oborů divadelní fakulty objevují a prezentují své schopnosti a úroveň svých dovedností (DSM, 2015). DSM podléhá vedení a záměrům DIFA JAMU a proto nemá vlastní 17
právní
subjektivitu.
Vedení
fakulty, respektive
školy,
respektuje
mimo
otázky
dramaturgického plánování návrhy, doporučení a opatření vedení DSM (Kolářová, 2016). Hlavní poslání DSM je dle zkoumaných zdrojů v roce 2016 nepřímo určeno jako: Divadelní studio Marta plní studijní programy školy tím že „simuluje” skutečné budoucí profesionální prostředí a slouží studentům všech oborů na divadelní fakultě k realizaci divadelních absolventských projektů. (DSM, 2015; DIFA JAMU, 2015; DIFA JAMU, 2016) Otevření studia veřejnosti je tedy až sekundárním efektem potřeby zprostředkovat studentům komplexní simulaci praxe. Potřebu zapojení diváka do tohoto procesu dokládá mimo jiné tvrzení nacházející se v preambuli Dlouhodobého záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na období 2016 – 2020: “Divadelní fakulta JAMU...klade důraz na experiment a týmový charakter divadelní tvorby naplňované až v okamžiku komunikace s divákem.” (DIFA JAMU, 2015)
2.2 Strategie V rámci strategie školy můžeme pozorovat zvýšený zájem využívat Martu ke spolupráci se základními a středními školami, její zaměření na studenty celkově a již v menší míře je vyjádřen zájem o prezentaci školy na veřejnosti. Zajímavé je, že oproti minulému záměru již v novém není mezi cíli: pevné postavení Marty mezi brněnskými divadly, věkově pestrá skladba diváků a spolupráce se sponzory a partnery (DIFA JAMU, 2015; DIFA JAMU, 2016). V rámci zasedání Akademického senátu z listopadu 2014, na kterém byly probírány jeho ideové i provozní otázky, byl formou doporučení pro další směřování DSM mimo jiné projeven zájem pro všechny budoucí zainteresované studenty zavést seminář zabývající se nadcházející sezónou ve Studiu a zavést provozní a kompetenční pravidla (Akademický senát DIFA JAMU, 2014). Stejně tak na divadelní fakultě jako v DSM však tyto záměry nejsou zabudovány do žádné konkrétní strategie. Podrobnější výpis zápisu je součástí Přílohy D: Audit Divadelního studia Marta. Takovéto návrhy by třeba pro zavedení do strategických i provozních plánů fakulty a divadla schválit kolegiem děkana. Vlastnictví divadelního studia by mohlo být k těmto cílům využito právě pomocí aktivit Audience Developmentu. K účelu srovnání cílů fakulty (a přeneseně divadla) s cíli AD byla vytvořena tabulka, která je součástí práce jako Příloha A: Srovnání cílů pro Audience Development a cílů pro DSM z pohledu DIFA. Ze srovnání vyplynuly následující okruhy cílů:
18
Vyladění provozních otázek, strategie a sladění činnosti s cíli organizace (organizační zabezpečení, zaměření správných cílových skupin, vymezení strategie, využití správných prostředků pro dosažení cílů),
vysoká umělecká úroveň a etika (namísto přizpůsobování repertoáru veřejnosti je pomocí vedlejších aktivit veřejnost učena přijímat díla s vysokou uměleckou úrovní, estetická kvalita je prvořadá, divadlo etickým vzorem),
umělecká kvalita přijatá veřejností (výchova vyhledávání kvalitního umění, vedení k pochopení náročnějších děl širší veřejností, vliv na kvalitu života ve svém prostředí),
rozvoj jedince přijímajícího (přímé působení díla, postupný rozvoj návykem dílo vnímat, chápat, přehodnocovat) a participujícího (schopnosti získané tvorbou, hledání kontextů, hledání identity jedince i komunity),
vzdělávání mladých v umění (spolupráce se středními školami, zaměření se na studenty a další mladé lidi),
spolupráce a přístupnost (spolupráce a synergické přizpůsobování nabídky pro využitelnost okolní komunitou) (DIFA JAMU 2015, Kseničová a spol., 2016).
V rámci Marty žádná strategie dle její tajemnice uplatňována není a plán není stanoven z důvodu každoroční obměny absolvujících studentů (Kolářová, 2015). Tento důvod shledává práce zanedbatelným a doporučením pro nastavení strategie je především zaměřit se na cíle týkající se provozu divadla (např. Dostatečné personální zajištění – 1. zřídit dvě stážová místa pro studenty DIFA, konkrétně „Provoz a marketing“ a „Divadelní lektor“; 2. zřídit tři nové pracovní úvazky; konkrétně dva poloviční úvazky na pozici stavba a jeden poloviční úvazek na pozici krejčovna). Návrh strategie se zaměřením na fungování AD je součástí Kapitoly 3 – Návrh plánu zavedení Audience Developmentu.
2.3 Finanční zdroje Finanční zdroje zajišťující provoz DSM musí pokrýt především mzdové náklady (cca 3 500 000 Kč), energie (cca 1 450 000 Kč) a dále spotřebu materiálu (cca 450 000 Kč), ostatní služby (cca 260 000 Kč). Výdaje tedy dosahují celkem cca 5 800 000 Kč. Největší položka, mzdové náklady, je hrazena přímo z rektorátního mzdového fondu a přímo školou jsou hrazeny i položky DPH a odpisy. Příjmy Divadelního studia Marta jsou tvořeny především provozní dotací od fakulty ve výši cca 1 550 000 Kč, která je součástí celkového příspěvku na provoz od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tato částka se navyšuje formou přelévání financí z jiných dotačních programů spravovaných fakultou. 19
Na celkových příjmech (cca 1 740 000 Kč) se vlastní příjmy z tržeb podílejí pouze ve výši cca 200 000 Kč (Kseničová a spol., 2016, str. 17-18). Z důvodu mírného finančního podhodnocení Marty nelze očekávat, že by ze současné výše příspěvku mohly ve větší míře hradit nové aktivity AD (Kolářová, 2015). Obzvláště pro aktivity zaštiťované jednotlivými ateliéry by bylo vhodné využít financování vedlejších aktivit skrze projektový fond (jak tomu bylo např. v případě dílen dosud) či požádat o vyšší příspěvek v závislosti na přesunutí některých ateliérových aktivit pod správu DSM (Macková, 2016). Dále je třeba v zájmu jejich udržitelnosti promýšlet finanční soběstačnost navrhovaných aktivit a s tím spojené zavedení poplatku. Při potřebě zvyšování personálního zajištění je třeba na základě analytických podkladů obhájit jejich potřebnost před vedením fakulty. Odměňování nové stážové pozice pro DSM je na rozdíl od pozic v Divadle na Orlí3 řešeno skrze vytvoření nové funkce odborného asistenta hrazené ze Stipendijního fondu fakulty (Chládková, 2016).
2.4 Organizační struktura Kapitola zabývající se organizací je pro přehlednost rozdělena na čtyři části – zaměstnanci DSM, zaměstnanci rektorátu JAMU a DIFA JAMU, inscenační týmy a ateliér Divadlo a výchova.
2.4.1 Zaměstnanci divadla Ve vedení Divadelního studia Marta stojí od začátku sezóny 2015/2016 vedoucí Jan Škubal společně s tajemnicí Janikou Kolářovou, která působí ve Studiu již třetí sezónu. Dalšími zaměstnanci jsou, jak je názorně ukázáno na Obrázku 2 - Schéma organizační struktury Divadelního studia Marta, dva zaměstnanci dělící se o pozici mistra zvuku, na poloviční úvazek mistr světla, jevištní mistr, dva technici, zaměstnanec úklidu, údržbář a garderobiérka, mající skrze Divadlo na Orlí na poloviční úvazek na starosti krejčovnu (Kolářová, 2016).
3
Stážové pozice v DnO – „Asistent ředitele“, „PR a marketing“, „Produkční opery“, „Produkční nahrávacího střediska“, placené z rektorátního fondu stipendií, 1000 Kč na měsíc, 100 Kč na večer, 200 Kč za hodinu na pronájem (Chládková, 2016). Stáž ve Studiu Marta „Provoz a marketing“ - Odměna pro studenta na této pozici na rozdíl od pozic v Divadle na Orlí vzhledem k jinému charakteru provozu obsahuje pouze fixní částku 1000 Kč měsíčně, je zajištěna formou vypsání pozice pro odborného asistenta ve studiu Marta a hrazena z prostředků fakulty (Chládková, 2016).
20
Obrázek 2 - Schéma organizační struktury Divadelního studia Marta, autor: Kateřina Puczoková (dle: Kolářová, 2016; Kseničová a spol., 2016, str. 13)
Dle rozhovoru s tajemnicí i některými dalšími zaměstnanci DSM je v rámci organizace vše potřebné pro provoz DSM neformálně zajištěno, většina zaměstnanců však vykonává činnosti nad rámec svých povinností i smluvených časových dotací (Kolářová, 2016). V provozu na základě rozhovorů v tuto chvíli chybí především dva zaměstnanci, kteří by měli poloviční úvazek na zajišťování stavby, osoba, zajišťující marketing (může být i stážista) a další zaměstnanec s polovičním úvazkem na práci krejčové. Tyto předpoklady by bylo vhodné podpořit snímkováním dne zaměstnanců.
2.4.2 Zaměstnanci rektorátu JAMU a DIFA JAMU Na marketing DSM mají vliv mimo jeho zaměstnance a studenty (kteří budou popsáni podrobně v dalších podkapitolách) někteří zaměstnanci rektorátu JAMU či Divadelní fakulty. Jedná se především o Lubomíra Marečka, který je specialistou pro vnější vztahy JAMU a má na starosti vytvoření i distribuci tiskových zpráv k inscenacím v Martě. Na FB stránkách JAMU zveřejňuje pozvánky na premiéry i reprízy DSM a sdílí recenze na jeho inscenace. Díky rozsáhlé databázi kontaktů, která je brána jako jeho know-how, má na starosti mediální propagaci inscenací i jiných důležitých aktivit divadla u různých medií, a dále monitorovat a evidovat ohlasy. Dle tajemnice divadla by pak v tomto ohledu mohl být aktivnější (Kolářová, 2015) a jeho práce by mohla být i v rámci DIFA viditelnější. O jeho funkci totiž bohužel nebývají dostatečně informováni produkční inscenací, kteří pak namísto navázání spolupráce mohou jeho práci nevědomky dublovat. Částečně pak na marketing DSM působí také Marek Hlavica, proděkan pro umělecké a komunikační programy fakulty, který organizuje doktorandská hodnocení inscenací a podílí se na tvorbě textového obsahu stánek fakulty a jejího FB profilu (Kseničová a spol., 2016). O správu webové stránky DSM, kterou vytvořil zaměstnanec rektorátu Marek Kokeš, se stará tajemnice divadla (Kolářová, 2015). 21
Nedostatečné personální zajištění pro PR a marketing nakonec již tomto roce dospělo k vypsání nové stážové pozice „Provoz a marketing“ (Kolářová, 2016), jejíž náplň bude přesně vymezen v nejbližších měsících po odevzdání této práce. Na základě rozhovorů s tajemnicí se však předpokládá především činnost v rámci posílení mediálního marketingu (například různé recenze, poptávání, oslovování nových mediálních partnerů atd.), převzetí koordinátorské role na FB profilu DSM a pomoc s provozními záležitostmi (tvorba fermanů, prodej vstupenek). Procesní zajištění je blíže popsáno v podkapitole 2.4.5 Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie návrh aktivit pro tuto pozici v podkapitole 3.3.1 Publikum jako partner a spolutvůrce.
2.4.3 Inscenační týmy V závislosti na rozložení absolventských projektů jednotlivých ateliérů se během roku se v DSM vystřídá obvykle kolem šesti inscenačních týmů4 (DSM, 2015). Inscenační tým tvoří účinkující (herci), režisér, dramaturg, scénograf, manažer představení a technologové pro světla, zvuk a stavbu (případně nahrazeni zaměstnanci divadla). Převážnou část tvoří studenti, ale v některých případech jde o pedagogické režie či využití služeb profesionálů pro jiné funkce. K jednotlivým inscenacím se nově od sezóny 2015/2016 řadí i studenti Ateliéru audiovizuální tvorba a divadlo (dále jen ATD), kteří v rámci studijních plánů fotí celý průběh vzniku inscenace a zařizují její záznam na více kamer. Podle dohody pak společně s režisérem dle svých možností a dovedností vytváří audiovizuální trailer k inscenaci a stříhají umělecky hodnotnou nahrávku. Poslední jejich povinností je pak archivace veškerých výstupů na interní síti JAMU (Kseničová a spol., 2016). Na základě konkrétní domluvy s tajemnicí divadla před zahájením zkoušení inscenace pak přebírají z hlediska marketingu podstatnou část činností produkční inscenací. Pokud se studenti v rámci inscenačního týmu nedohodnou jinak, scénograf by měl mít na starosti vytvoření všech grafických výstupů. Ze zásady se za grafické práce neplatí externí grafik a Divadelní studio Marta žádného nezaměstnává (Kolářová, 2015).
4
Jedná se především o 5 inscenací Ateliéru ČH a dále většinou jednu inscenaci Ateliéru klaunské scénické a filmové tvorby (dále jen KSFT) nebo Ateliéru výchovné dramatiky pro neslyšící (dále jen AVDN)
22
2.4.4 Ateliér Divadlo a výchova Ateliér Divadlo a výchova (dále jen ADaV) se kromě dramatické výchovy a dalších forem neprofesionálního divadla zaměřuje také na nejrůznější formy výchovy k divadlu a divadlem. Absolventi bakalářského stupně tohoto ateliéru odpovídají profilu divadelního lektora a jsou tedy schopni zajišťovat jednotlivé naučné programy i strategicky uvažovat nad komplexním systémem aktivit. Jeho studenti dle ateliérových stránek již od roku 2002 takovéto dílny vytvořili pro různá divadla v počtu cca 15 ks, bohužel však pouze tři dílny byly představeny k inscenacím ve studiu Marta (). Všechny tři dílny byly realizovány buď v rámci speciálních předmětů či předmětu „Osobní specializace“ samostatně skupinou studentů ADaV, která si pro jejich uskutečnění zajistila externí prostory (2x DIFA, 1xDNO), finance (projekt DIFA) i publikum (obesílali školy, domlouvali spolužáky). Divadlo pouze přidalo dopolední reprízu, kterou si studenti ADaV samostatně obsadili a činnost tohoto ateliéru tak přinášela pouze minimální nároky na zdroje divadla. Jejich detailnější popis je k dispozici v podkapitole 2.8. Dílny. Pro plán rozvoje publika je důležité především přiřazení výstupů povinného předmětu „Divadlo ve výchově“ k inscenacím školních divadel (DSM a DnO). Náplní tohoto předmětu je skupinová (4-5 lidí) tvorba výchovných dílen k inscenacím, které mají premiéru do Vánoc. Počínaje příští sezónou (2016/2017), kdy je tento předmět zapsán v plánu studentů třetího ročníku, se očekává započetí stabilního systému, kdy budou v každém roce v návaznosti na výběr titulů tvořeny stabilně 2 dílny. Na základě zpětné vazby z minulých let je z důvodu jednodušší organizace i silnějšího zapojení možné předvídat postupné snižování počtu členů týmu na 2-3 studenty a zvýšení počtu dílen na 3-5. V návaznosti na cíle ateliéru Divadlo a výchova by mohly být tyto dílny postupně otevřeny zájemcům mimo předem domluvené třídy a také vytvořeny pro další divácké skupiny (předškolní věk, základní školy, veřejnost). Pro skupinu středních škol je nejvyšší předpoklad zájmu a v tuto chvíli je tedy největší bariérou pro rozšiřování spektra strach z nedostatečné návštěvnosti a s tím spojenou nutností dílny rušit (Macková, 2016). Pro tento krok je potřeba zejména posílit marketing dílen a ideálně propojit snahy studentů tvořících dílny s propagací divadla i samotných představení. Taky by bylo vhodné postupně pro účely propagace dílen tvořit na základě již existujících databází jednotlivých pedagogů společnou databázi středních škol i dalších oslovovaných organizací. Ač se v tuto chvíli jedná spíše o chráněné know-how, mělo by propojení zkušeností v jednotné databázi pozitivní efekt pro přehled jednotlivých odběratelů dílen, jejich preferencí i časových možností. 23
Návrh struktury doporučované databáze je k dispozici v Příloze B: Návrhy databází – předplatitelé a školy. Přínosné by bylo také propojení inscenačních týmů se studenty ateliéru Divadlo a výchova a jejich participace na výchově publika (dramaturgický úvod, diskuze po představení). Pro tyto jednodušší aktivity, které jsou schopni na místě zajistit samotní inscenátoři, je třeba personálně zajistit osobu, která by nad konceptem směřování rozvoje publika měla kontrolu. Z rozhovoru s magistrou umění, Radkou Mackovou (2016), která vede oba zmíněné předměty, vyplynulo, že by pro tuto funkci bylo vhodné oslovit studenty 1. ročníku magisterského studia. Nabízí se zde totiž využití předmětu „Divadelní projekt I dílny k inscenacím“, v rámci kterého studenti ADaV tvoří projekty v oboru divadelního lektorství. Z pohledu divadla by pro tuto funkci bylo vhodné zřídit stážové místo „Divadelní lektor“5, které by na základě tohoto projektu obsadil právě student ADaV. Vybraný student (či dvojice studentů, dělící se o praxi) by ve druhém semestru na základě zkušeností DSM v minulém roce a rozpisu titulů pro další rok vytvořil (společně s divadelním lektorem z minulého roku) koncept a v 2. roce jej hlídal a ve spolupráci s inscenátory zajišťoval jeho naplnění. Přínosné by bylo také propojení studentů tohoto ateliéru s inscenačními týmy a jejich participaci na výchově publika (dramaturgický úvod, diskuze po představení). Detailnější návrh systému dílen i dalších aktivit je k dispozici v podkapitole 3.2.2 Publikum jako partner a spolutvůrce.
2.4.5 Ateliér Divadelního manažerství Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie nabízí studium dvou oborů v tříletém bakalářském stupni, a to v oborech Divadelní manažerství a jevištní technologie, a také navazující studium ve dvouletém magisterském stupni v oboru Divadelní manažerství. Posluchači obou oborů se prakticky podílí na školních projektech. Studenti divadelního manažerství v projektech většinou fungují jako spojující prvek, který komunikuje s celým týmem a dává jej dohromady. Pro studenty oboru Jevištní technologie jsou projekty praktickou výukou, kde se učí pracovat s technologiemi v oblasti zvuku, světla a stavby. Studenti manažerství si mohou vybrat, zda budou absolvovat na inscenaci v divadle nebo na festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Jevištní technologové absolvují jako zvukaři nebo osvětlovači na inscenacích v Divadle na Orlí (dále jen DnO) nebo v DSM (ADMaJT, 2016).
5
„Divadelní lektor“ – je navrhováno, aby byla tato pozice pojmenována jako stáž, vzhledem k jejímu plánovanému přiřazení k předmětu však není potřeba, aby bylo placené
24
Hlavní zapojení studentů Divadelního manažerství ve Studiu Marta tkví, jak již bylo řečeno, v produkční činnosti. Povinnosti studentů budou pro příští roky z důvodu zjištěných nejasností v rámci Auditu, ze kterého vychází tato práce, ve spolupráci ateliéru s divadlem pro sezónu 2016/2017 konkretizovány formou dokumentu Povinnosti produkčního při inscenačních projektech. Tento seznam povinností bude studentům poskytován při zadávání výkonu. Dále je pro sezónu 2016/2017 na základě zkušeností z DnO poprvé plánováno zapojení jednoho studenta druhého ročníku v rámci stáže „Provoz a marketing“, jejíž výkon pro zajištění návaznosti stáží začíná již červnem této sezóny (Chládková, 2016). Pro činnost tohoto studenta bude zřízen prostor (včetně domluvy pravidelných schůzek) v kanceláři vedení DSM a bude mít za úkol asistovat vedení divadla (Kolářová, 2016). V rámci předmětu „Divadelní praxe“ měli dosud v Divadelním studiu Marta během roku služby všichni studenti prvního ročníku Divadelního manažerství, kteří měli za úkol pomáhat při příchodu návštěvníků (trhání lístků, rozdávání programů, podávání informací). Pro další sezónu je plánována podstatná změna, která má studentům poskytnout větší rozhled v činnostech, zajistit jejich rozprostření do obou školních divadel a umožnit tak komplexnější divadelní praxi. Kromě přidání exkurze do provozu obou divadel a jejich rozdělení (6:4 – Marta: DnO) přibude „uvaděčská“ i „šatnářská“ funkce, podíl na vánočním předplatném6 a konečně také stínování činnosti produkčního k inscenaci včetně převzetí inspicientské úlohy ve Studiu Marta. Tento systém mimo jiné povede k většímu poznání studentů vedením divadla a jednoduššímu rozhodování pro výběr stážistů pro další rok (Kolářová, 2016).
2.5 Dramaturgické plánování Vzhledem k tomu, že je divadlo především základnou pro studenty absolventského ročníku činoherního herectví (dále jen ČH), staví dramaturgický plán sezóny (jehož schéma je znázorněno v Příloze D: Marketingový audit DSM) na jejich inscenacích a ostatní jsou doplňovány až vzápětí do zbývajících termínů. Z povahy absolventských prací není možné uvádět reprízy představení z minulých školních let a program je tak složen v každé sezóně z premiérových inscenací (Plešák, 2015). Tento fakt je třeba zvážit při tvorbě marketingového argumentu směrem k divákům.
6
Vánoční předplatné – nový pojem, dosud není zcela jasné, o co se má jednat, plánované zavedení poprvé v sezóně 2016/17
25
V tuto chvíli jsou nasazovány pedagogické režie jako první. Ze zápisu Akademické rady senátu i rozhovoru s profesorem Plešákem však vyplývá, že by bylo vhodné, aby byly naopak umisťovány na konec sezóny, aby mělo více studentských režií příležitost jet na festivaly a pedagogové mohli zaručit obsazení studentů, kteří zatím neměli šanci se ukázat. Dále by mělo být zváženo omezení počtu titulů (na čtyři i pět při využití „dvojáku7“) z důvodu přepracování studentů a přetížení divadla ke konci sezóny (důvody blíže popsány v Příloze D: Marketingový audit DSM). V souvislosti s tím by měly být při velkém počtu studentů absolventského ročníku režie a dramaturgie flexibilně vynechávány (či omezeny na jednu) pedagogické režie (Akademický senát DIFA JAMU, 2014; Plešák, 2015). Stahování inscenací je v kompetenci kolegia děkana a divadlo ani diváci nemají žádnou pravomoc se na takovém rozhodnutí podílet (Kolářová, 2015). Jako vstřícný krok pro ukázání zájmu o názor diváka i cenný zdroj informací by měl být vypracován systém zpětné vazby i zapracování poznatků divadla k jednotlivým inscenacím. Ač je Divadelní studio Marta místem pro experimentování studentů, je třeba myslet i na to, že by mělo být simulací provozu a divácky nepřijatelná představení je v běžné praxi potřeba stáhnout zavčasu. Jak říkal dle absolventa DAMU Karla Kratochvíla jeho učitel Jan Borna, „Dobrý režisér je ten, který je schopný zrušit premiéru nepovedené inscenace den předem“ (Dombrovská, 2010). Studentům by samozřejmě měl být dán maximální prostor k představení inscenace divákům, v případě, kdy se však projeví, že dílo není zvládnuto pro prezentaci veřejnosti, měl by být počet repríz minimalizován pouze pro odehrání předplatitelským skupinám a případně v absolventském týdnu (pokud na něm někdo absolvuje). Představení není nikdy rušeno pro malý počet diváků, ale většinou z důvodu indispozice některého z herců či technických obtíží (Kolářová, 2015. Při přesouvání či změně inscenací se projevuje nenavazující systém uchovávání dat o předplatitelích a na základě vlastního pozorování autorky8 se stává, že nejsou včas o této skutečnosti vyrozuměni.
2.6 Inscenace Inscenace jsou konkrétním nastudováním vybraného díla a kromě typu samotného díla a pojetí jeho zpracování je jejich konečná podoba ovlivněna technickými i finančními
7
Dvoják – využití rozdělení hereckého souboru na dvě poloviny, lze zkoušet dvoufázově
8
Rodiče i přátelé autorky vlastní předplatné
26
možnostmi divadla. Konkrétně se může jednat o kvalitu kostýmů, možnosti usazení diváků, schopnosti studentů a také o vytištěný program k představení. Celkový dojem ze hry závisí z části také na samotných návštěvnících, jejichž zkušenosti výrazně ovlivní vnímanou kvalitu. Aktivně se na kontrole a pomoci tvorby divadelních děl podílí z důvodu potřeby zaštítění uměleckého procesu zejména pedagogové režijně dramaturgického a hereckého ateliéru, pro který znamená praxe ve Studiu naprostou většinu školních povinností. Ač za to v tuto chvíli nejsou honorováni, zaměstnanci DSM zprostředkovávají především u studentů scénografie, manažerství a technologie pedagogický dozor a nahrazují tak ve vzdělávání studentů odpovědné akademické pracovníky. Pedagogičtí pracovníci se občas příliš spoléhají na zaměstnance Marty a sami se do procesu dostanou pouze při vážných problémech. Pro zaměstnance Marty pak nastává dilema, zda převzít akademickou funkci nebo samotný úkol. Tento fakt mimo jiné vede k jejich přetížení nad rámec pracovní doby a pro příští sezónu je v souvislosti s přidanou stážovou pozicí v řešení alespoň smluvní ošetření pedagogické role tajemnice divadla (Kseničová a spol., 2016; Kolářová, 2016; Chládková, 2016). Sál samotný je možné uspořádat na klasický blackbox (99 míst), opačnou elevaci (90 míst) či arénu (120 míst). Kostýmy, scéna a rekvizity jsou s ohledem na primární výukový cíl inscenací, pořizovány v nejnižší dostačující kvalitě za co nejmenší cenu. Drahé nákupy vysoce kvalitních produktů musí režisér představení velmi dobře obhájit jejich nepostradatelností pro konečné dílo či přidanou uměleckou hodnotou. Pro podporu tvůrčí svobody inscenačních týmů nemají tištěné programy kromě log partnerů žádné vizuální prvky sjednocení.. Tajemnice divadla pouze zadává povinné informace a kontroluje velikost písma a jeho čitelnost. Tajemnice odmítá z důvodu dodržení konceptu jednoduchého programu zdarma možnost vytvoření kvalitnějšího programu za příplatek (Kseničová a spol., 2016).
2.7 Předplatné Divadelní studio Marta je pro produkt předplatného propojena s Divadlem na Orlí. Předplatné obsahuje veškeré premiérové inscenace, které jsou naplánovány do června předchozí sezóny, což znamená většinou kolem osmi až deseti představení (letos 6x činoherní představení, 1x muzikál, 1x pohybové divadlo, 1x koncert). V průběhu let
27
nenastaly v oblíbenosti předplatného radikálnější změny. Počet všech pěti skupin abonentů9 vzrostl oproti loňskému roku o 16 na 149 osob a kromě úterní skupiny (kde stále chybí osm diváků) se tak dostal zpět do stavu, který byl v sezóně 2012/2013 (Kseničová a spol., 2016). V minulých sezónách vedlo divadlo o předplatitelích informace v samostatných dokumentech pro každou sezónu. Na rozdíl od předchozích let byl pro sezónu 2015/16 využit sdílený dokument obsahující kromě kontaktu i jména jednotlivých předplatitelů (Kolářová, 2015). Pro další roky by bylo vhodné vytvořit jednoduchou databázi, jejíž návrh je přiložen jako Příloha C: Návrhy databází – předplatitelé a školy, a která by umožňovala zachování informací z jednotlivých let pro jednoduché srovnání dle mnoha parametrů. Výhodou bude zjednodušení procesu prodloužení předplatného a rozšíření dostupných informací k poznání loajálních fanoušků divadla. Také by bylo vhodné do této databáze zaznamenávat vlastníky předplatného VIP, jejichž informovanost je v tuto chvíli ponechána na manažerech či jejich aktivním zájmu o divadlo (tedy sponzoři, partneři, ti co zajistili nákup pěti jiných předplatných). V případě ukončení statutu VIP by těmto lidem mělo být nabídnuto běžné předplatné a i při jeho odmítnutí by měli být zváni na jednotlivá představení formou newsletter. Jedná se o lidi, kteří měli šanci vyzkoušet fungování divadla i jeho formu a lze předpokládat zájem o tuto nabídku. Pro vyplňování databáze by bylo vhodné využít brigádníky, kteří předplatné prodávají a v průběhu roku pak studenta na stáži pro „Provoz a Marketing“ (Kseničová a spol., 2016).
2.8 Dílny Ateliér Divadlo a výchova od roku 2002, kdy s nimi začal experimentovat, představil v DSM k inscenacím tři dílny a počínaje příští sezónou budou uváděny pravidelně prostřednictvím ustálení povinného předmětu „Divadlo ve výchově“ pro studenty třetího ročníku. Vedení divadla podobné aktivity vítá, ale v současné době není mezi zaměstnanci nikdo, kdo by měl prostor k jejich aktivní podpoře. Předpokládá se však, že s otevřením nové pozice pro stážistu bude větší šance aktivnější pomoci s organizací či pomoci s propagací.
Plán pro přípravu dílen Ze zkušeností již proběhlých dílen, čerpaných z jejich dokumentace (Kostřicová & Hönigová, 2008) a rozhovoru s tvůrci poslední dílny (Posníková & Bravencová, 2016), je v Tabulce 2 -
9
Skupina: A (pondělí) - 19, B (úterý) - 23, C (středa) - 42, D (čtvrtek) - 30, E (pátek) - 22
28
Postup pro zajištění divadelních dílen studenty ADaV k inscenacím Divadelního studia Marta či DnO popsán postup pro jejich přípravu: Činnosti
Časové určení
1.Zveřejnění titulů + jejich umělecký záměr.
duben- květen minulé sezóny
2.Volba titulů vhodných pro plánované cílové skupiny (+ s bezprostředně po zveřejnění premiérou do vánoc). duben- květen minulé sezóny 3.Rozdělení představení mezi skupiny (tvůrce dílen) včetně bezprostředně po zvolení titulu a cílové určení typu dílny (před, před i po, po). skupiny květen minulé sezóny 4.Křestní list projektu včetně jednoduchého návrhu rozpočtu.
bezprostředně po rozdělení dílen květen-červen minulé sezóny
5.Domluva s divadlem, přidání dopolední inscenace (v případě po schválení křestního listu dílen pro střední či základní školy). květen-červen minulé sezóny 6.Rezervace prostor v termínech kolem zvolené reprízy (s po domluvě s divadlem možností zatmívání i denního světla, reprodukované hudby). květen-červen minulé sezóny 7.První propagace dílen – formou vyvěšení základních informací po ujasnění termínů na webu ohledně data/času/kontaktu pro rezervaci/ceny červen minulé sezóny (vhodné pro zaplacení zálohy a s tím spojené jistoty návštěvy). 8.Oslovení inscenačního týmu, scénář/podklady/návštěvy zkoušek.
žádost
o po domluvě s divadlem červen minulé sezóny
9.Tvorba návrhu dílen včetně konkretizace rozpočtu, jejich Po obdržení a nastudování scénářů a další konzultace s inscenátory, úprava návrhu dílen. dokumentace konkretizující pojetí díla červen minulé sezóny – premiéra inscenace 10. Zasílání konkrétních informací zaregistrovaným účastníkům, Po vytvoření konkrétního návrhu dílen obvolávání kontaktů z databáze a nabízení konkrétního září – cca měsíc před premiérou inscenace produktu (včetně zaznamenání reakce). 11. Zajištění materiálně technického zabezpečení.
Po vytvoření konkrétního návrhu dílen září – cca měsíc před využitou reprízou inscenace
12. Připomenutí dílen zaregistrovaným účastníkům (v případě Bezprostředně po premiéře inscenace škol a dalších skupin zprostředkovateli), konkretizace informací. 13. Průběh první dílny včetně zisku zpětné vazby od účastníků, V době kolem plánované reprízy, dostatečně fotodokumentace. daleko od premiéry pro možné úpravy 14. Vyhodnocení průběhu dílny, úprava pro další realizace.
bezprostředně po průběhu dílny první realizace – další realizace
15. Realizace dalších dílen včetně opětovného vyhodnocování a V době kolem plánované reprízy, dostatečně úpravy situaci, fotodokumentace. daleko od premiéry pro možné úpravy 16. Vyhodnocení dokumentace.
celého
projektu,
vyúčtování,
finalizace ideálně bezprostředně po ukončení projektu
17. Poděkování účastníkům, zaslání fotek, nabídka dalších dílen.
ideálně nejpozději týden po ukončení dílny
Tabulka 2 - Postup pro zajištění divadelních dílen studenty ADaV k inscenacím Divadelního studia Marta či DnO, Zdroj: autorka práce
29
Z Tabulky 2 vyplývá, že je vhodné začít s přípravou dílen bezprostředně po zveřejnění titulů včetně jejich pojetí pro příští sezónu. Teprve po nalezení vhodné inscenace (mimo jiné se musí jednat o inscenaci, jejíž premiéra proběhne do vánočních prázdnin), je možné naplánovat, která věková skupina a jaký typ dílny (před/po/před i po) je vhodné využít. Dle tvrzení magistry Radky Mackové definitivní rozhodnutí o konkrétním typu dílny vyplyne až z konečné podoby nazkoušené inscenace a je tedy do poslední chvíle potřeba počítat s možností, že bude na základě konečné podoby inscenace dílna upravena. V návaznosti na výběr a rozdělení inscenací, ke kterým bude dílna vytvořena, je kontaktováno divadlo a v případě dílen pro střední či základní školy je domluveno přidání dopoledních repríz. Následuje zamluvení prostor před i po pozdějších reprízách (aby byl čas pro upravení dílen na základě zhlédnutí představení), navázání spolupráce s inscenačním týmem a vymyšlení konkrétního plánu dílny. Zároveň je však třeba myslet na zajištění návštěvníků a doporučením je tak využití spolupráce s divadlem i manažerem inscenace. Pro konkrétní realizace je kromě diváků potřeba zajistit materiálně technické zabezpečení (hudba, papíry, kostýmy,..), zkontrolovat zamluvené prostory a na místě vše dokumentovat. Jednotlivé dílny a závěry z nich jsou podrobně zhodnoceny v rámci předmětové dokumentace ADaV, která obsahuje jednak jejich popis, vyhodnocení dotazníků vyplňovaných účastníky a nakonec také zhodnocení samotnými tvůrci. Pro lepší představu o fungování dílen a jejich závěrech jsou v následující části vypsány alespoň stručně cíle a závěry všech třech zmíněných dílen.
2.8.1 Tartuffe Dílna k představení Tartuffe byla realizována ve dvou blocích – před představením a po jeho zhlédnutí. Účastníky dílny se stali především studenti celoživotního vzdělávání a kombinovaného studia na ADV DIFA JAMU. Jednalo se sice o studenty, ale nejen o mládež ve věku do 26 let, ale i dospělé lidi. Hlavním témata dílny byly dle stránek ateliéru recepce a reflexe divadelního představení, které dle zpětné vazby od účastníků proběhly úspěšně. Mimo to si však tvůrci dílen vytyčili množství výchovně-vzdělávacích cílů: ukázat jednu z forem divadla ve výchově, umožnit předání vlastní jedinečné divácké zkušenosti, porovnání s ostatními, další tvořivou práci s ní, 30
rozvíjet schopnost recepce a reflexe divadelního představení, rozvinout schopnost užívat divadelní terminologii při praktických činnostech, zprostředkovat specifičnost divadelních prostředků užitých ve vybrané inscenaci (výtvarné, hudební, herecké), rozvíjet schopnost spolupráce a komunikace v menších i větších skupinkách, přispět ke zlepšení schopnosti zobecnit a aktualizovat problémy a konflikty, zamyslet se nad a pracovat s tématem inscenace, motivací a vztahy postav z hlediska dnešní doby, rozvíjet schopnost správně formulovat zážitek, názor, mínění. Tyto cíle bohužel nebyly v dokumentaci dílny zhodnoceny, namísto toho však bylo navrženo několik doporučení pro další tvůrce dílen:
ideální počet organizátorů dílny: 2,
ideální počet účastníků pro před-po (12-15),
komunikace s hlavním technikem pro prohlídku po představení - složité, potřeba domluvit hlavě s tím co má ten večer službu,
z Marty lze půjčit kostýmy (i na měsíc),
účastníci by uvítali přítomnost režie či dramaturgie u představování svých scének: o
chybí jim konfrontace,
o
pokud jsou režisér, či dramaturg ke spolupráci osloven skrze oficiální cestu, budou přístupnější, ochotnější.
reflexe nemusí následovat hned po představení (ale max. do týdne), potřeba navodit atmosféru,
závazná registrace předem,
vhodné oslovit opakovaně, vyžadovat potvrzení účasti,
vybraný titul musí být aktuální pro vybranou věkovou skupinu,
měla by to být inscenace s nápaditým inscenačním klíčem,
je
třeba
se
předem
připravit
na
problém
vykání/tykání
s
dospělými
(autorita/partner), o
je třeba konkrétní propagace,
o
bylo by zajímavé porovnat reakce středních odborných učilišť a gymnázií.
Kontakty pro tuto dílnu byly získávány především přes Ateliér Divadla a výchovy a nebylo tedy třeba oslovovat žádné externisty. Ač šlo o studenty JAMU, projevily se komunikační
31
problémy s jedinci, kteří na dílnu zapomněli, a ověřila se tak potřeba sejít se s účastníky předem na informační schůzce (Kostřicová & Hönigová, 2008).
2.8.2 Pláňka Druhá dílna, reflexe inscenace Pláňka, byla realizovaná s několikadenním odstupem po představení pro studenty 3. a 4. tříd středních škol. Hlavním záměrem dílny bylo hledání vlastních témat skrze reflexi inscenace Pláňka a práce s nimi. Dalšími cíli bylo: konkretizovat divácký zážitek jednotlivce (esteticky, eticky, dramaticky), popsat a reflektovat jednotlivé složky inscenace (režijně dramaturgická, herecká, scénografická, choreografie, hudba), rekapitulovat děj inscenace, pojmenovat základní konflikt, formulovat témata inscenace a zamyslet se nad jejich širším kontextem, pochopit motivace postav, seznámit se s osobností autora, pracovat tvůrčím způsobem s tématem (symbolizace), vytvořit a inscenovat ve skupinkách vlastní příběh na základě inspirace tématy, podpořit spolupráci a komunikaci v menších skupinkách, přemýšlet o tématech inscenace z různých úhlů pohledu, zamyslet se nad tématem inscenace (rodičovství). Žáci ocenili zejména možnost vnímat inscenaci z druhého pohledu, vysvětlení věcí, které nepochopili při představení a celkové prohloubení diváckého zážitku. Z organizace dílny vyplynulo opět několik doporučení: prostory 013 i 3 jsou z důvodu špatné ventilace a ponurosti nevhodné, vedou k uspávání účastníků a jejich nesoustředěnosti, inscenace by měla být divácky a příběhově atraktivní, měla by být zařazena diskuze s tvůrcem (režií, dramaturgií), je třeba skloubit reflexivní a tvůrčí práci, vycházet z impulzů účastníků a ty rozvíjet, snažit se přispět ke kulturnímu rozvoji účastníků, je vhodné, aby se tvůrci dílny účastnili rozborového semináře a alespoň jedné zkoušky inscenace, je vhodné debatovat s pedagogy tvůrců.
32
2.8.3 Romeo a Julie V sezóně 2015/2016 opět probíhá k inscenaci v divadle Marta dílna určená pro středoškoláky. K představení Romeo a Julie byl tentokrát vytvořen tvůrčí blok rozebírající téma před představením a připravující studenty pro intenzivnější zážitek z inscenace. V době psaní diplomové práce bohužel nebyla k dispozici dokumentace k těmto dílnám a autorka tak alespoň využila pro zjištění základních doporučení rozhovor s tvůrkyněmi Janou Posníkovou a Marií Bravencovou (2016). Jednotlivé dílny k inscenaci Romeo a Julie byly určeny pouze třídám středních škol, které si tvůrkyně dílen samy domluvily a divadlo ani inscenační tým se v rámci projektu nijak neangažovali. Uskutečňovány byly v budově DIFA JAMU na učebně 013 a ve zkušebně divadla na Orlí (Posníková & Bravencová, 2016). V návaznosti na využití jiných prostor byly zkoumány důvody, které k tomu vedou. Pro DSM znamená poskytnutí prostor pro pořádání dílen dle rozhovoru s jeho tajemnicí především nepříjemnosti. Kromě problémů se simultánním zkoušením a problematickému hledání volného termínu v sálu byl projeven strach z neovladatelného pohybu cizích lidí v prostorách divadla (Kolářová, 2016). Ze strany ADaV je pak s využitím DSM pro dílny problém především z důvodu nedostatečného vybavení zkušebny (Macková, 2016). Na základě rozhovoru bylo zhodnoceno několik aspektů organizace dílen:
zkušebna Divadla na Orlí je zhodnocena jako ideální prostor, kde je dostatek světla, možnosti zatmavění, techniky i vzduchu, prostory 013 je z důvodu špatné ventilace a ponurosti nevhodné,
osvědčila účast tvůrců dílny na rozborovém semináři pro doktorandy a debata s pedagogy a samotnou režií, bylo by vhodné tvůrce inscenace zapojit více a seznámit je s třídami, spolupráce na dílnách ve dvou lidech je ideální, pomoc s marketingem by však byla vítaná, je obtížné shánět návštěvníky dílen (Posníková & Bravencová, 20016).
2.8.4 Další roky V dalších letech lze, jak již bylo řečeno, předpokládat pravidelné dílny ve studiu, zabezpečené nově určenou povinností vytvořit dílnu k inscenaci v jednom ze školních divadel v rámci předmětu „Divadlo ve výchově“ třetího ročníku studentů ADaV. Dle vedoucí
33
tohoto předmětu Radky Mackové (2015) od tohoto kroku lze očekávat postupnou výchovu vnímavého aktivního diváka, který bude divadlo v budoucnu vyhledávat.
V případě přijetí koncepce AD a vytvoření funkce „Divadelní lektor“ by tento lektor měl za úkol především plán aktivit rozvoje publika ale poté také jejich koordinaci. Tento student by měl spravovat již zmíněnou databázi škol a zájmových kroužků, oslovovaných ke spolupráci, ale také další nástroje k vyhodnocování naplňování plánované koncepce (mimo jiné na základě dotazníků z jednotlivých dílen, zpětné vazby v divadle,…). Postupně je snaha tyto dílny otevírat zájemcům mimo domluvené třídy a také v návaznosti na cíle ateliéru Divadlo a výchova vytvořeny pro další divácké skupiny (předškolní věk, základní školy, veřejnost). Systém dílen by měl zapadat do komplexního návrhu aktivit AD popsaného v kapitole 3. Návrh plánu pro zavedení AD.
2.9 Další aktivity v divadle Divadelní studio Marta na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, která upravuje podmínky pro jeho využití fakultou, nemá oprávnění provozovat komerční pronájmy. Nabízí se otázka, zda by nemělo smysl o dohodě o připsání dodatku v tomto smyslu uvažovat a ve volnějších termínech na počátku roku tak komerční pronájmy umožnit. Kromě běžných inscenací vycházejících ze studijních plánů studentů DIFA JAMU slouží prostory DSM pouze pro další schválené projekty fakulty, festivaly či představení na základě speciálních dohod. Dále jsou v divadle pořádány vnitroškolní akce, které jsou určeny pouze studentům či pedagogům DIFA či případně HF JAMU. (technologické workshopy pro manažery, prezentační dny). Vedení divadla se nebrání, či dokonce vítá možnost, že by se objevil někdo, kdo by podobné akce chtěl pořádat i pro veřejnost. Především by mohlo jít o studenty ADMaJT či ADaV, kteří jsou již do činnosti ve Studiu nějakým způsobem zapojeni. V případě projeveného zájmu o prohlídky zákulisí by bylo třeba z důvodu projevených obav z pohybu cizích lidí po divadle učinit ochranná opatření. Řešením by mohlo být omezení prohlídek pouze pro malé množství lidí a zajištění dohledu některého ze zaměstnanců (Kseničová a spol., 2016). Ve foyer divadla jsou vystavovány fotky absolvujícího ročníku a umělecká díla zaměstnance pro výrobu, Jaromíra Ryšavého. V letošním roce bylo také jednáno o komplexnější výstavě záznamů jednotlivých představení ateliérem ATD. Nedostatek času k organizaci způsobil, že z tohoto plánu sešlo, na základě rozhovoru s tajemnicí je však pravděpodobné, 34
že s novou posilou do managementu divadla (student na pozici „Provoz a marketing“) bude plán uskutečněn v příštích letech (Kolářová, 2016). Jako vedlejší aktivitu Marek Hlavica organizuje doktorandská hodnocení inscenací, která jsou napůl veřejná (veřejnost se o nich nemá jak dozvědět) a informace o nich jsou rozesílány studentům a pedagogům DIFA JAMU. Tato hodnocení jsou určena pro ohodnocení práce členů inscenačního týmu a hlubšímu rozboru jejich uměleckého díla (DIFA JAMU, 2015).
2.10 Výjezdy mimo budovu divadla Na základě dohody tajemnic DSM a scény DAMU, Disku se jednou za rok pořádá výměna představení. Tradičně se jezdí s inscenacemi také na festivaly Zlomvaz v Praze a Istropolitanu v Bratislavě. V loňském roce jeli s inscenací studenti poprvé také na Grand festival smíchu v Pardubicích. Rozhodnutí o účasti fakulty na festivalu je vždy rozhodnuta kolegiem děkana, které taky v naprosté většině případů vybírá a schvaluje k tomuto účelu konkrétní inscenaci (Kolářová, 2015). Při těchto výjezdech by měl být využíván potenciál pro zvyšování povědomí o Divadelním studiu Marta. Jedná se o to myslet na detaily jako je zapsání informace o domovském divadle na stránkách pořadatele či dovážení plakátů a programů inscenace na místo představení.
2.11 Rozšířený produkt Pro provoz divadla je důležité i prostředí, ve kterém se jednotlivá díla představují. V následující kapitole budou na základě Přílohy D – Marketingový audit DSM popsána doporučení týkající se parkování, dopravy, budovy, interiéru, baru, pokrytí signálu a šatny. DSM by mělo na základě marketingového auditu na svých stránkách zveřejnit informaci o špatných parkovacích podmínkách společně s doporučením použít veřejnou dopravu. Divadelní studio Marta pronajímá část foyer externímu provozovateli baru, který přizpůsobuje svou nabídku i provozní dobu potřebám divadla. Vzhledem k počtu návštěvníků (např. při premiérách) není kapacita k sezení ve foyer (10 míst + náhradní posezení) zcela dostatečná a jsou tak využívány schody. Vstřícným krokem pro naznačení zájmu o delší pobyt návštěvníků a zároveň přiznáním této funkce schodů, dané prostorem, by mohl být například systém polštářků, připevněných po stranách schodiště, které by se daly využít pro pohodlnější sezení na schodech (Kseničová a spol., 2016). 35
Pro speciální aktivity, vyžadující po návštěvnících využití internetu, lze ve spolupráci s počítačovým oddělením JAMU zpřístupnit návštěvníkům na omezenou dobu Wi-Fi „eduroam“. Na základě vlastních zkušeností autorky není vždy jasné, zda se za šatnu platí a pokud ano, tak kolik. Šatna je někdy zcela zdarma a občas je po návštěvnících, kteří nejsou z JAMU, vyžadován poplatek. Pro přehlednost by mělo být ujasněno, zda je pro někoho placená, či je poplatek dobrovolný a toto by mělo být viditelně označeno. Ideální by v konečném důsledku bylo nechat příspěvek za šatnu dobrovolný. Pro obsluhu šatny by bylo vhodné namísto využití zaměstnanců Marty zapojit po vzoru jiných studentských divadel dobrovolníky a studenty DIFA JAMU. Konkrétní systém je popsán v kapitole 3.2.2 Publikum jako partner a spolutvůrce.
2.12 Vstupné Vstupenky na premiéry jsou předem zadány speciálním hostům dle systému, rozebraném blíže v Příloze D – Marketingový Audit DSM. Studenti JAMU se na premiéru dostanou v případě, že vyčkají před začátkem na místě do potvrzení volného místa, která vzniknou, když někteří z potvrzených hostů nedorazí. Rezervace vstupného na veškeré reprízy (v ceně 100 Kč) jsou možné online skrz internetový portál Colosseum a se hradí na pokladně divadla cca půl hodiny před jeho začátkem. Nároky na slevy dle stránek DSM nemají žádné skupiny a vstupné zdarma10, které využívají především studenti DIFA JAMU se přiznává až na pokladně. Tento fakt může na zástupce privilegovaných skupin působit odrazujícím dojmem a od rezervace je odradit. Studio také nabízí slevy pro skupiny středoškoláků s učitelem, které, ač to není na stránkách napsáno, mají při formálním oslovení DSM speciální cenu 50 Kč za jednoho žáka (učitel dostává VIP lístek za 0 Kč). Nešikovně je také řešen přechod z programu divadla do systému Colosseum, kdy se divák nedostane přímo ke vstupence na vybrané představení ale do celkového přehledu a je nucen hledat představení znova (Kseničová a spol., 2016). Předplatné (za cenu 800 Kč) nelze zakoupit ani rezervovat online a Divadelní studio Marta si externě v době prodeje najímá brigádníky, kteří jsou v předem dané časy k dispozici ve foyer Divadelního studia Marta nebo Divadla na Orlí. Tito brigádníci by mohli v čase, kdy
10
Nárok na vstupné zdarma v DSM - (Studenti JAMU, Konzervatoře a Divadelní vědy FF MUNI, pedagogové JAMU)
36
zrovna neprodávají předplatné, zadávat jednotlivé předplatitele do databáze či obstarávat další činnosti spojené s jejich přehledem (Kseničová a spol., 2016). Divadlo v tuto chvíli nemá žádné slevy pro studenty neuměleckých oborů ani mladé lidi obecně. Pro profilaci divadla jako otevřeného studentům by však bylo vhodné pomocí ceny ukázat, že jsou opravdu přednostně vítáni. Vzhledem k nízké ceně základního vstupného je doporučením jeho zvýšení na 150 Kč a přidání slevových skupin za 100 Kč (děti, studenti, senioři a držitelé karet ZTP), jak je tomu v Divadle na Orlí. Stejně tak by mohla být diversifikována cena za předplatné buď zdražením stávajícího předplatného (cca 900 Kč), nebo i zlevněním předplatného pro výše zmíněné slevové skupiny (min. 650 Kč). V kapitole 3.6.2 Cenová politika je na základě vytvoření nových typů předplatného navrženo i jejich konkrétní ocenění. Jak bylo výše řečeno, ve třech sezónách byly ateliérem Divadlo a výchova uskutečněny se středoškoláky dílny rozvíjející jejich prožitek a schopnost reflexe představení. Tyto dílny byly dosud vždy pro studenty zdarma. V případě, že bude překonána překážka obtížného shánění publika pro dílny tvořené ADaV by bylo vhodné poplatek po vzoru jiných divadel, kde se cena dílen pohybuje mezi 150 Kč, zavést (Špalková, 2015; Česká filharmonie, 2016; Trefná, 2016). Z důvodu, že se však jedná pouze o dílny vytvořené studenty, mělo by stačit, když bude částka pokrývat náklady spojené s využitím materiálu. Například při nákladech 1800 Kč, které zhruba odpovídají výdajům dílny k inscenaci Tartuffe (typ dílny před i po), by při využití dílny pro tři třídy po 20 žácích vycházel příspěvek na 30 Kč (Kostřicová & Hönigová, 2008). Při otevření dílen dalším věkovým skupinám, u kterých by se předpokládalo samostatné přihlášení, by tento poplatek, který by byl hrazen při registraci, mohl být způsobem, jak částečně pojistit, že zájemci nakonec opravdu přijdou.
2.13 Identifikace publika Identifikace publika v prvé řadě vychází z reálného stavu, který nyní ve Studiu můžeme pozorovat, ale i ze záměru JAMU, cílů fakulty a Divadelního studia Marta. Pokud navážeme na dělení z podkapitoly 1.4.1 Znalost cílových skupin, z reálného stavu vyplynou první dvě skupiny – 1. Stálí návštěvníci, 2. Občasní návštěvníci a z průniků záměrů a cílů nakonec další skupina – 3. Potenciální cílení diváci. Poslední skupina, Potenciální necílení zákazníci, vyplyne z konečného nastavení aktivit. Vzhledem k tomu, že nebyl ve Studiu proveden žádný marketingový výzkum, je třeba při hodnocení reálného stavu vycházet ze zkušeností pracovníků divadla kombinovaných 37
s výsledky z Colossea zpracovanými pro účely auditu, který je součástí Přílohy D: Marketingový audit DSM. Na Obrázku 3 – Skladba návštěvníků DSM je vidět poměr návštěvnosti jednotlivých sledovaných skupin návštěvníků pro kompletní sezóny 2014, 2015 a pro první polovinu sezony 2016. plná cena režijka studenti,důchodci DnO 2015/16
absolventi divadelní věda jamu pedagogové jamu studenti (+U3V)
2014/15
zaměstnanci jamu konzervatoř premiéroví hosté odborná veřejnost
2013/14
předplatitelé VIP 0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
zástupci divadel
Obrázek 3 - Skladba návštěvníků DSM, vytvořena na základě dat z Collosea, 1.2.2016, autor: Kateřina Puczoková
Největší skupinou navštěvující divadlo jsou studenti JAMU (cca 20 %), přičemž lze ze zkušeností říci, že naprostou většinu tvoří studenti DIFA JAMU a studenti Hudební fakulty či univerzity třetího věku navštěvují Martu pouze příležitostně. Druhou největší skupinou jsou návštěvníci platící plnou cenu (cca 15 %). Ze zkušeností vyplývá, že pouze malou část tvoří studenti jiných škol a jedná se především o lidi středního věku, kteří si vytvořili návyk do Marty chodit ve svém studentském věku (kdy ještě bydleli na Astorce i studenti jiných škol a fungovala tedy více motivace dojít se podívat na představení jiné školy). Tuto domněnku by bylo potřeba podpořit marketingovým výzkumem. Třetí největší skupinou jsou předplatitelé (cca 10 %), u kterých bohužel není sledována loajalita k divadlu a není tedy jednoznačné, zda se jedná o lidi spřízněné s konkrétním ročníkem či dlouholeté fanoušky divadla. Z pozorování vyplývá, že se jedná především o druhou skupinu, jejíž část má pravděpodobně opět kořeny ve spojitosti jejích členů s divadlem v jejich studentském věku. Přátelé a rodina absolvujícího ročníku pak využívá 38
volné vstupné, které mají studenti pro své nejbližší k dispozici, nebo navštíví pouze jednotlivá doporučená představení. Pokud jde o rodinu, tvoří dle zkušeností většinou část premiérových hostů, jejichž skupina v celém grafu zabírá čtvrté místo (cca 8 %). Kromě nich jsou zde důležití hosté přímo z JAMU, zástupci divadel, novináři, zástupci města a kraje, či další odborníci v oboru. Chybějící vydělení jednotlivých skupin při premiéře (zařazení všech pod skupinu premiéroví hosté) zkresluje zastoupení jednotlivých skupin při dalším poměřování, ať už jde o režijní vstupenky udělované především již zmíněné rodině a přátelům interpretů i inscenátorů (cca 2,4 %), o odbornou veřejnost (cca 1,3 %), zástupce divadel (cca 0,8 %), VIP hosty (cca 3,4 %) nebo o návštěvu zaměstnanců (cca 1,5 %) a pedagogů (cca 2,4 %) JAMU. Poslední odlišované skupiny návštěvníků v rámci systému Colosseum jsou studenti divadelní vědy (cca 3 %) a konzervatoře (cca 0,5 %). Využití systému Colosseum s sebou nese z důvodu obtížných úprav jeho nastavení procesní problémy a finanční zatížení. Pro zjišťování návštěvnosti se jedná především o nevhodné navolení skupin (je jich zbytečně moc a navzájem se někdy dublují). V tuto chvíli lze dle posledních tří sezón pozorovat nejvyšší zastoupení studentů JAMU (cca 20 %), diváků platících plné vstupné (cca 15 %) a předplatitelů (cca 10 %). Mělo by dojít k omezení na základních maximálně 3-5 neplatících skupin, které má smysl marketingově sledovat: 1. studenti JAMU a dalších uměleckých škol, 2. odborná veřejnost, zaměstnanci JAMU a jiná VIP, 3. režijní lístky. K tomu by měly být rozděleny skupiny platících diváků, které dosud nebyly odděleny: 4. dospělí, 5. děti, 6. studenti, 7. Senioři a držitelé karet ZTP, 8. předplatitelé, popřípadě další, které by mělo smysl sledovat. Také by měla být již od začátku pro přesnost statistických údajů ujasněna kapacita sálu pro jednotlivé inscenace. Další problémy s využitím externího vstupenkového systému pak souvisí s nelogickým odkazováním na rezervace na stránkách DSM i nemožností navolit slevové skupiny již online. Zaměstnanci IT byli pro účely této práce požádáni o zjištění ceny za tyto základní úpravy, výsledek však bohužel v době odevzdání práce není znám. Vyrovnanost návštěvníků představení (znázorněná podrobněji v Příloze D - Marketingový Audit DSM pomocí tabulky srovnávající dvě minulé uplynulé sezóny) vypovídá o tom, že bez ohledu na typ inscenace či počet jejích repríz se návštěvnost udržuje stále v podobném rozmezí (cca 60-80 diváků / cca 65-80 %). Mezi více navštěvovanými inscenacemi oproti méně navštěvovaným nebyl vypozorován žádný prvek typický pro více či méně 39
navštěvované inscenace. Bylo by zajímavé na základě kvalitativního výzkumu potvrdit či vyvrátit hypotézu, že dramaturgie divadla není pro diváky podstatným prvkem pro výběr inscenace ve Studiu Marta. Dalším zdrojem informací může být sociální síť Facebook, ze které lze vyčíst, že má DSM 1721 fanoušků z České republiky a dalších 188 ze zahraničí. Dle Obrázku 4 Fanoušci DSM na Facebooku navíc vyčteme, že nejpočetněji zastoupenou (29 %) skupinou jsou ženy ve věku 25-34 let, následovány ženami ve věku 18-24 let (25 %). Kromě mužů ve stejných věkových kategoriích (13 % + 9 %) stojí za zmínku věková kategorie 35-44 let, ve které zastupují ženy i muži shodných 6 %.
Obrázek 4 - Fanoušci DSM na Facebooku
2.14 Propagace Unikátnost a odlišení scény od jiných brněnských divadel zajišťuje každoroční nástup nového hereckého ročníku, a tedy nové premiéry a jiný přístup, mladá energie studentů na všech postech a profesionální vedení jejich vzdělaných pedagogů s velkými zkušenostmi. Studenti absolventského ročníku činoherního herectví znamenají pro účely marketingu díky absenci jasné dramaturgické linky nejdůležitější meziroční propojení všech inscenací. Využití marketingového potenciálu jednotlivých inscenací závisí především na manažerovi inscenace a dále na tajemnici divadla (Kolářová, 2015). V rámci vizuální komunikace je s Martou spojován mylně jako logo znak Martičky, která slouží
jako
symbol
pro
ocenění
mimořádných
výkonů
v rámci
festivalu
SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Pravé logo tak není studenty Divadelního manažerství dostatečně využíváno a může to vést k roztříštěnosti image Marty. Sjednocené nejsou ani grafické výstupy jednotlivých inscenací. Z důvodu finanční úspory a poskytnutí tvůrčí svobody inscenačním týmům je pod základními podmínkami týkajícími se převážně povinného
40
textového obsahu ponechána scénografům či kamarádům grafikům při tvorbě grafických výstupů volná ruka (DSM, 2015). Ač na webových stránkách nechybí žádné zásadní informace, bylo by vhodné testovat jejich uživatelskou přívětivost zástupci cílových skupin a upravit drobnosti, které mohou být nežádanou bariérou mezi zájmem a konečnou rezervací. Autorka by například doporučovala lépe provázat rezervační formulář s programem a umožnit v něm online nastavení jednotlivých slevových skupin. Dále by bylo vhodné, jak již bylo řečeno, vypsat základní informace o předplatném z přiloženého pdf. přímo na stránky. Pro větší porozumění návštěvníkům by také posloužil Google Analytics či jiný statistický nástroj k hodnocení webu. Web je pravidelně aktualizován a o jeho správu se stará tajemnice Marty. Redakční systém webu není podle hodnocení tajemnice, která se o něj stará příliš uživatelsky přívětivý, jelikož jsou k jeho editaci potřeba základní znalosti html (Kseničová a spol., 2016). Aktuality se návštěvníci dozvědí zejména z newsletterů posílaných bývalým návštěvníkům (1470), abonentům (41), zájemcům o novinky (114), zástupcům dalších brněnských scén (69), studentům a pedagogům JAMU a novinářům (36). Vylepšením by mohlo být na základě doporučení Marketingového auditu v Příloze D především rozlišení obsahu zpráv pro význačné skupiny (např. novináře či abonenty) nebo na základě volby preferencí. Hlavním komunikačním kanálem DSM je kromě vlastních webových stránek Facebook, na jehož provozu se nyní podílí tajemnice a produkční. Na základě fungujícího modelu Divadla na Orlí by bylo přínosné delegovat tuto část odpovědnosti z tajemnice na studenta na stáži PR a marketing. Detailní informace ohledně využívání sociálních sítí jsou k dispozici v Příloze D – Marketingový audit DSM. Předplatné
je
inzerováno
v
KAM
v
Brně,
Kult
a
na
webových
stránkách
www.studentpoint.cz (placená inzerce), dále na webových a FB stránkách DSM a skrze emaily také bývalým abonentům (Kseničová a spol., 2016). Dále je doporučováno informaci o možnosti koupi předplatného zveřejnit na stránkách Divadla na Orlí, které by mohlo být Studiu v jeho distribuci důležitým partnerem, zapojit do jeho propagace vedení DnO a studenty na stážích v obou divadlech. Doporučením k mediálnímu působení divadla je uspořádat každý rok tiskovou konferenci, zahajující sezónu v Martě. Organizačně by bylo vhodné touto činností opět zaměstnat studenta na stáži pro PR a marketing.
41
2.15 Souhrn doporučení na základě SWOT analýzy Na základě popsané charakteristiky DSM byla vytvořena SWOT analýza obsahující hlavní silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Podle ní bude možné zvolit konkrétní strategii pro vytvoření a zavedení ideálního konceptu AD v Divadelním studiu Marta. V Tabulce 3 - SWOT analýza DSM pro AD jsou pak rozděleny faktory na vnitřní (DSM) a vnější (vše ostatní).
V N I T Ř N Í P R O S T Ř E D Í
V N Ě J Š
Í P R O S T Ř E D Í
POZITIVNÍ
NEGATIVNÍ
Silné stránky
Slabé stánky
otevřenost divadla aktivitám studentů, tradice studentského divadla nezávislost na tržbách, prostor ke zdražení plného vstupného, zpoplatnění dílen záštita známé, renomované univerzity do provozu divadla přibyla pomocná akademická síla na stážové pozici „Provoz a marketing“ profesionálové z oboru pomáhají a kontrolují studenty image DSM jako místa pro experimenty v divadle inscenují i hrají budoucí profesionálové, možné hvězdy rozmanitost tvorby, zajištěná střídáním inscenátorů i interpretů patrný vývoj představení - inscenace jsou výchovným nástrojem, studenti na nich rostou srdeční zaměstnanci s láskou k divadlu základní marketingové aktivity jsou na dobré úrovni – funkční web, aktivní FB, pravidelné newslettery, tiskové zprávy k inscenacím divadla je ADaV i za současné situace zajišťovat dílny Příležitosti v studijních plánech jednotlivých oborů se počítá s praktickým uplatněním v Martě pro pomoc s provozem k dispozici studenti ADMaJT k dispozici studenti ADaV pro zajištění aktivit rozvoje publika, snaha zvětšovat repertoár studenti uměleckých oborů potřebují pro své uplatnění praxi ATD má zájem tvořit k jednotlivým sezónám výstavy pro většinu studentů je tvorba ve studiu jednou z prvních příležitostí se předvést na veřejnosti zvou na osobní doporučení množství známých ke smlouvě o věcném břemeni, která zajišťuje využití prostor DSM lze připsat možnost komerčního využití ADMaJT má zájem i schopnosti přispět k co nejlepšímu chodu divadla
Tabulka 3 - SWOT analýza DSM pro AD
42
nevyjasněné cíle instituce chybějící strategie instituce podhodnocené platy zaměstnanců nedostatečný počet zaměstnanců chybějící zkušenosti se zapojováním studentů do provozu DSM omezující prostory zastarávající vybavení nemožnost komerčních pronájmů nejsou jasně vymezeny odpovědnosti jednotlivých zapojených osob (Zaměstnanci vs. Studenti) neexistují systémy zpětné vazby nebyly provedeny marketingové výzkumy omezené finanční zdroje uzavřenost vůči vnějšímu prostředí školy strach ze spolupráce s cizími studenty neochota k prohlídkám zákulisí pro veřejnost ve větším počtu Hrozby malé pravomoci - závislost vedení instituce na rozhodnutí fakulty, školy potenciální cílené publikum nezná DSM a nemá dosud důvod jej navštěvovat neefektivnost navrhovaných řešení zapojení příliš mnoha studentů bude procesně náročné na zajištění pedagogy a managementem DSM nezájem rektorátu financovat ve vyšší míře DSM nezájem města povolit Studiu komerční pronájmy studenti nebudou mít zájem se na provozu DSM podílet studenti nebudou dostatečně schopní zajistit naplánované aktivity nedostatek času studentů, kteří se pro aktivity v DSM přihlásí
V Tabulce 4 - SWOT analýzy je přehledně vidět, že většina silných stránek Divadla na vlnách, vychází z formátu studentského divadla. To by také mělo být podpořeno cenovou politikou, nabízející studentské slevy. Důležitá je především otevřenost divadla pro seberealizaci studentů, což umožňuje plánovat množství aktivit, které budou zajišťovat jednotlivé ateliéry v rámci studijních plánů či stáží. Realizace dosud nevyzkoušených aktivit pak nachází oporu v image DSM jako místa pro experimenty a jejich rozmanitost je zabezpečena každoročním střídáním studentů. I přes to, že neexistují ekonomické analýzy, zajišťující finanční návratnost navrhovaných opatření AD, je díky nezávislosti na tržbách a jasnému poslání DSM sloužit studentům DIFA doložitelná 100% prospěšnost. Toho bude dosaženo už samotným zlepšováním podmínek k naplňování studijních plánů a rozšířením nabídky praxe studentům. Další silnou stránkou je srdečný vztah zaměstnanců k divadlu a s tím spojená ochota pracovat nad rámec sjednaného pracovního úvazku. V případě spoluúčasti zaměstnanců na procesu tvorby lze očekávat jejich aktivní podporu a zapojení do činností, ve kterých se mohou seberealizovat. Dobrá úroveň marketingu divadla, nově posílená vytvořením stážové pozice „Provoz a Marketing“, bude zásadní při získávání návštěvníků pro nové aktivity divadla. Díky rozšíření managementu studia je možné aplikovat řadu doporučovaných činností již během příští sezóny (např.: uspořádání tiskové konference k zahájení sezóny, vedení databáze předplatitelů, zavedení systému zpětné vazby, aktivní snahy o vyladění webu). Již samotným upozorněním na slabé stránky DSM pomáhá předkládaná práce jejich postupnému řešení. Studio dosud fungovalo systémem Ad hoc, a tedy bez využití konkrétních strategií a cílů. Každá nová sezóna tedy opakuje osvědčené postupy z minulých let a změny jsou uskutečňovány formou drobných vylepšení, vyplývajících z běžného provozu. Pro udržování současného stavu tento systém dostačuje, ale pro větší změny, např. oslovení nové cílové skupiny či otevření speciálních aktivit pro veřejnost, je třeba strategii do systému vnést. Dosud byla absence marketingových výzkumů DSM vždy nahrazována metodou pozorování diváků (např. charakteristiky, chování) kombinovanou s měřením návštěvnosti. Takto získané domněnky je však žádoucí potvrdit alespoň pomocí krátkých dotazníků a celkově zavádění systému zpětné vazby, což by mohlo být jedním z úkolů pro nového stážistu. Před zavedením navrhovaných systémových změn by měl být vyřešen nedostatečný počet stálých zaměstnanců DSM. Stejně jako bylo zřízeno stážové místo pro „Provoz a marketing“, je potřeba vytvoření všech nových pozic prosadit v jednání s tajemníkem a následně 43
i děkanem DIFA JAMU. Rozborem adekvátnosti výše platů se práce nezabývá, na základě rozhovorů však vyplynulo, že by toto téma nemělo být při zajišťování nových pozic opomenuto. Procesně náročné změny týkající se například právě zmíněného zvyšování počtu zaměstnanců či úpravy smlouvy s městem Brnem může vedení DSM pomoci překonat spolupráce s pedagogy ADMaJT. Toto partnerství by mimo jiné mělo zajišťovat zájem studentů ADMaJT o zapojení v DSM a vytvoření co nejlepších podmínek pro jejich soustředěnou práci. Vzhledem k laboratornímu formátu studia a zázemí fakulty nejsou zásadními bariérami omezující prostory, zastarávající vybavení ani omezené finanční zdroje. V takto nastavených podmínkách je třeba hledat kreativní způsoby řešení přesouváním aktivit do jiných prostor a využíváním jiných přístupných zdrojů. Z dlouhodobého hlediska by bylo vhodné vyřešit odkup prostoru DSM, či alespoň smluvně ošetřit stávající dohodu tak, aby umožňovala komerční pronájmy studia. To by pomohlo zvýšit jeho ekonomickou soběstačnost a umožnilo efektivnější využití prostoru. Základ již uplatňovaných forem AD je i přes to, že většina činností je omezena na studenty DIFA, pro jeho další rozšiřování naprosto zásadní. Divadlo tak totiž získává schopnost umožnit ostatním spolupodílet se na jeho činnosti. Existence lektorských dílen k inscenacím je z důvodu jejich dosavadního vyčleňování z ostatních procesů DSM trochu rozporuplným příkladem AD. Na jednu stranu tento formát nevyužil potenciál, který by spolupráce mohla přinést, na druhou stranu obhájil realizovatelnost dílen i bez zdrojů DSM. Do budoucna bude přínosné i z důvodu pravidelného zavedení dílen pracovat na větším propojení činností ADaV s DSM i s jednotlivými inscenačními týmy. Skvělým příkladem otevřenosti ke spolupráci se studenty je změna, která v příští sezóně nově umožní studentům prvního ročníku divadelního manažerství vyzkoušet při praxi v DSM veškeré jednodušší činnosti úměrně jejich schopnostem a znalostem. Kontrastem k otevřenosti DSM studentům DIFA je jistá nedůvěra ke speciálním programům pro zájemce o divadelní dění z řad studentů a veřejnosti. Tento přístup nevyužívá potenciál navazovat vztahy s případnými adepty o studium na DIFA JAMU či se studenty ostatních škol, tak aby přispíval k naplňování dlouhodobých záměrů fakulty. Bude tedy pravděpodobně potřeba nastavit strategii pozvolna tak, aby byly nejprve ustáleny aktivity, zahrnující studenty DIFA JAMU a až poté byli do procesu přibíráni i studenti jiných škol či dokonce veřejnost. Zapojení dobrovolníků je podstatným krokem i z propagačního hlediska a pro postupné vyladění systému AD by měli být alespoň v malém počtu přizváni k činnosti co nejdříve. 44
3 Návrh plánu pro zavedení AD Na základě charakteristik Divadelního studia Marta v předchozí kapitole, která je shrnuta ve SWOT analýze, lze navrhnout strategii a konkrétní mix aktivit AD. Než bude přistoupeno ke konkrétním návrhům AD, je třeba provést segmentaci publika včetně návrhu strategie. Jak již bylo řečeno, z části se AD překrývá s marketingem a částečně se tak aktivity AD mohou jevit jako revize marketingového mixu. I při samotné tvorbě návrhu tohoto mixu však bude třeba přemýšlet perspektivou AD, a tedy ne, jak přesvědčit cílové skupiny k návštěvě, ale jak kromě snahy prohloubit spolupráci se stávajícími návštěvníky vybudovat vztah k divadlu, samotnému DSM a umění celkově v těch, kteří ho nemají.
3.1 Segmentace publika Z dostupných informací lze předpokládat na základě kapitoly 1.4.1 Znalost cílových skupin následující rozdělení publika:
Stálí návštěvníci: 1. Studenti DIFA, 2. Předplatitelé (bližší určení otázkou výzkumu: pravděpodobně bývalí vysokoškoláci zvyklí do divadla chodit ze svých studentských let; fanoušci mladých herců/mladého divadla), 3. VIP (partneři, sponzoři, důležití přátelé divadla)
Občasní návštěvníci: 4. Plátci plného vstupného (bližší určení otázkou výzkumu: pravděpodobně podobná skupina jako předplatitelé, navíc známí a přátelé absolvujícího ročníku), 5. Premiéroví hosté, 6. Studenti divadelní vědy, konzervatoře, HF, 7. Střední školy (skupiny, na popud ADaV)
Potenciální cílení diváci: 8. Studenti vysokých škol, 9. Střední a základní školy (skupiny, spolupráce)
Segmentací cílových skupin byly na základě dlouhodobých záměrů školy i smysluplnosti práce s některými skupinami vybrány následující segmenty:
Studenti JAMU a dalších uměleckých škol – praxe, příprava pro budoucí profesi, podpora a zájem o činnost přátel
Dospělí – baví je studentské divadlo, chtějí vidět budoucí “hvězdy”, vzdálenější přátelé absolvujících studentů
Děti - očekává se především využití pro skupiny dětí v rámci základních a středních škol, děti výše zmíněných dospělých 45
o
Především žáci gymnázií, dramatické kroužky při škole, třídy vedené učiteli českého jazyka.
Studenti neuměleckých škol - baví je studentské divadlo, chtějí vidět budoucí “hvězdy”, vzdálenější přátelé absolvujících studentů o
Především členové divadelních a dalších pohybově uměleckých kroužků, studenti humanitních divadelně zaměřených oborů, studenti konzervatoří.
Předplatitelé - zvyk chodit do Marty z vlastních studentských let, baví je studentské divadlo, chtějí vidět budoucí “hvězdy”
Strategie AD by se pak měla zaměřit speciálně na skupiny 1, 5 a 6, které jsou vyzdviženy ve strategickém záměru fakulty. Dále je vhodné navázat vztah se skupinami 4 a 8, u kterých lze očekávat zájem o divadlo samotné (nejen konkrétní studenty).
3.2 Strategie Marty pro AD Na základě oblastí cílů vygenerovaných v podkapitole 2.2 Strategie a podkapitoly 2.15 Souhrn doporučení na základě SWOT analýzy byl pro práci s vybranými segmenty vytvořen strategický záměr s popisem konkrétních cílů do příštích dvou a šesti let, jehož kompletní znění je v Příloze C: Záměr pro AD v DSM pro rok 2018 s výhledem do roku 2020. Plány se týkají převážně uměleckých a výchovných cílů, ale obsahují i provozní cíle, jejichž naplnění je zásadní pro zajištění těch ostatních. Doporučovaný stav pro rok 2018 vychází zejména z potřeby odstranění závažných bariér a aplikování jednodušších změn či prvních kroků vedoucích ke změnám finálně doporučovaným pro rok 2022. Konkrétní nástroje k naplňování strategických cílů jsou voleny na základě jejich rozdělení v kapitole 1.5 Kategorie aktivit pro rozvoj publika a s nimi souvisejících doporučení plynoucích ze SWOT analýzy. Navrhovaný záměr by měl být pro jeho aplikovatelnost především revidován vedením DSM i DIFA, na nichž závisí konečná rozhodnutí. Návrhy procesních aktivit není třeba v tuto chvíli více rozepisovat a konkrétní podoba navrhovaných aktivit je pro přehlednost rozepsána v následující kapitole dle struktury z podkapitoly 1.5 Kategorie aktivit pro rozvoj publika.
3.3 Programová nabídka dle skupin Hlavním produktem, jak již bylo popsáno v kapitole zabývající se charakteristikami Marty, jsou samotné inscenace, které jsou představovány formou večerních představení.
46
Jednotlivým cílovým skupinám jsou na základě strategického plánu přiřazeny aktivity, které budou vzápětí rozepsány dle systému Tabulky 4 - Rozdělení aktivit pro jednotlivé cílové skupiny. Nejvíce aktivit je tvořeno pro segment děti, na který se speciálně zaměřuje také ADaV, dále pak pro studenty DIFA JAMU, a nakonec pro ostatní studenty vysokých škol se zaměřením na fanoušky divadla dle kapitoly 3.1 Segmentace publika. Dále pak budou aktivity nabízeny abonentům a vlastníkům VIP lístků, omezeně také dospělým a nejméně pak vlastníkům režijních vstupenek a seniorům. Aktivita Crowdfunding má sice v tabulce přiřazenou skupinu 3. Na režijní, plán však ve své současné podobě se zavedením crowdfundingu nepočítá a je zmíněn spíše pro kompletnost při pozdější aktualizaci strategie. Stejná situace je se speciálními programy pro penzisty. Rozřazení aktivit pro jednotlivé skupiny
1. Studenti JAMU
2. VIP
3. Na režijní
4.
5.
6.
7.
8.
dospělí
děti
studenti
senioři
abonenti
ano
ano
x
x
1 Publikum jako partner a spolutvůrce Sociální sítě a nová média
ano
ano
ano
x
1.2 Vytváření komunity 1.2.1 Participace na činnosti
ano
x
x
x
ano
ano
x
x
1.2.2. Dobrovolnický program
ano
x
x
x
ano
ano
x
x
1.2.3 Dny otevřených dveří / prohlídky zákulisí
X
x
x
x
ano
ano
x
ano
1.2.4 Diskuze s tvůrci po skončení představení
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
1.2.5 Workshopy, dramaturgické/lektorské úvody k představením, bonusové předplatné
ano
ano
x
ano
ano
ano
x
ano
1.2.6 Speciální akce/doprovodné programy
ano
ano
x
x
ano
ano
x
ano
1.2.7 Věrnostní programy
ano
x
x
x
ano
ano
x
ano
1.3 Crowdfunding
x
x
ano
x
x
x
x
x
2 Práce s dětským publikem 2.1 Kreativní vzdělávání pro děti 2.1.1 Speciální programy pro děti,
x
x
x
x
ano
x
x
x
2.1.2 Přibližování kulturního dění a tvorba budoucího partnera
x
x
x
x
ano
x
x
x
2.2 Práce s učiteli
47
2.2.1 Naučné programy pro učitele, vhled do zákulisí, semináře a kurzy
x
ano
x
x
x
x
x
x
3 Práce s novým publikem 3.1 Průzkumy publika 3.1.1. Identifikace publika
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
3.1.2. Systém zpětné vazby
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
3.2 Práce s prostorem – přemisťování aktivit mimo budovy 3.2.1 výměny publik mezi partnerskými institucemi / hostování zajímavých souborů
ano
ano
x
x
ano
ano
x
X
3.2.2 přesouvání divadla do neobvyklých míst – přiblížení se novému publiku
X
x
x
x
ano
ano
x
X
4 Společenský rozměr kultury 4.1 Přístup ke kultuře 4.1.1 speciální programy pro penzisty či sociálně vyloučené skupiny osob
X
x
x
x
x
x
ano
x
4.1.2 bourání divadlem a publikem
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano X
bariér mezi potenciálním
4.2 Cenová politika 4.2.1 slevy pro zdravotně handicapované, seniory či studenty
ano
ano
ano
x
Tabulka 4 - Rozdělení aktivit pro jednotlivé cílové skupiny, zdroj: autor práce
48
3.3.1 Publikum jako partner a spolutvůrce Jak již bylo řečeno, spousta studentů oborů DIFA JAMU má možnost ve Studiu Marta absolvovat a podílet se tak na samotné tvorbě představení. Pro účely této práce je třeba alespoň zmínit, že samotná tvorba studentů v divadle pomáhá budovat jejich vztah k němu nejen jako tvůrců, ale i diváků, a ze studentů a dále i absolventů DIFA JAMU a jejich přátel se tak stávají důležití diváci. Stejně tak se partnery a tvůrci stávají pedagogové, kteří dohlížejí na dílo při jeho vzniku. Sociální sítě a nová média V rámci využití sociálních sítí je vhodné zachovat stávající média (popisovaná v kapitole 2.14 Propagace) a v rámci nich se, jak to funguje v tuto chvíli, snažit o co nejzajímavější obsah, který se navzájem ideálně doplňuje a neprotiřečí si. Pro komunikaci inscenačních týmů je vhodné nadále využívat soukromou skupinu v rámci Facebooku vedenou manažerem inscenace a pro komunikaci s veřejností využívat stránku Studia Marta vedenou od příští sezóny stážistou pro „Provoz a marketing“ a rovnoměrně pomocí plánovaných příspěvků sdílet informace na její zeď a tvořit události k jednotlivým představením inscenace. Vytváření komunity V rámci chodu divadla se nejvíce projevuje vytváření komunity studentů, jejichž ročníkový či absolventský projekt v divadle probíhá. Jak bude popsáno v jednotlivých podkapitolách, kolem divadla by však měly být tvořeny také komunity fanoušků složené z dobrovolníků, skupin učitelů středních škol, jednotlivých skupin předplatitelů a dalších návštěvníků, kterým bude dán důvod pro postupné seznámení či dokonce spřátelení se. Participace na činnosti Kromě tvorby inscenačních týmů tvořených studenty jednotlivých oborů by mělo být usilováno o co největší participaci studentů na chodu divadla. Následující pozice byly vytvořeny zejména z důvodu nutnosti organizačně zajistit činnosti AD a pomoci odbourávat zjištěné bariéry mezi divadlem a jeho návštěvníky. Zároveň však umožní studentům v rámci školní činnosti zakusit další činnosti, pro které dosud nebyl ve Studiu prostor a nabídnout jim tak cennou praxi v provozu divadla. V prvé řadě by se jednalo o vytvoření stážových míst pro studenty, kteří by se mohli, jak již bylo zmíněno v popisu charakteristiky DSM, částečně starat o některé aktivity, které již 49
samotní zaměstnanci dělají nad rámec svých pracovních povinností, ale i o nové aktivity vedoucí k zefektivnění systému marketingu i Audience Developmentu. Tato stážová místa by byla studentům v případě schválení děkanátem vyplácena jako pomocné pracovní síle formou stipendií ze stipendijního fondu DIFA nebo by byla formou splnění některého povinného prakticky zaměřeného předmětu. Na základě dat z Divadla na Orlí by vzhledem k nekomerční formě DSM vyšla tato změna fakultu v prvním případě měsíčně na 1000 Kč za jednoho stážistu a dále příplatek tajemnici za jeho vedení. Využitím druhé možnosti by zase bylo možné obsadit pozice staršími studenty s promyšlenou koncepcí a vyhrazeným časem pro tuto činnost. Vedení by pak spadalo pod pedagoga, který má na starost předmět. Jakožto absolventské výkony by byly stipendiem odměňovány pouze na základě výjimečných výkonů a stipendium by tak mohlo sloužit jako motivační faktor. Pro zavedení jednoho či druhého by bylo opět potřeba, aby byl vybraný systém zvážen divadlem i příslušnými pedagogy ateliérů a schválen kolegiem děkana. Jednotlivé možnosti jsou pak voleny podle charakteru navrhovaných pozic. Hlavní výzvou bude zajištění odpovídajících prostor pro jejich činnost. V tuto chvíli jsou ve Studiu tři prostory, kde by tito studenti mohli po část času pobývat: manažerská místnost (jedno místo), kancelář vedení (jedno místo), kuřárna (možnost schůzek). Mnohem přijatelnější prostory však poskytuje druhé divadlo - Divadlo na Orlí, kde by stážisti mohli zastat veškerou práci, která je již schválena a projednána s vedením a které by dle letošních zkušeností mohlo být využito i pro konkrétní AD aktivity. Nelze zapomínat ani na samotnou fakultu, která nabízí k práci studentů ateliéry. U těchto prostor mimo budovu divadla by však bylo minimálně potřeba zajistit pravidelné schůzky studentů s jeho vedením. Každý z těchto prostor má však své nevýhody a při implementaci tohoto či podobného návrhu na zapojení studentů v rámci stážových pozic by tedy bylo nutné probrat konečné řešení se všemi zaměstnanci Studia. Konkrétně by se jednalo o dvě pozice, které by zastávali jeden student Divadelního manažerství v rámci placené stáže v druhém ročníku a jeden student ateliéru Divadlo a výchova v rámci předmětu „Divadelní projekt I - dílny k inscenacím“ v druhém semestru čtvrtého a v pátém ročníku. Dále o rozšíření možnosti realizovat v Martě ročníkové projekty těchto ateliérů. -
Marketing a provoz (DivMan 2.r. – Placená stáž)
Tato pozice byla z původně plánovaných pozic pro PR a marketing a Koordinátor vedlejších aktivit divadla upravena na základě rozhovoru s tajemnicí o jejím faktickém zavedení pro příští rok. Spojuje tedy obě původně navrhované pozice (Marketing a PR, Provoz a vedlejší 50
aktivity divadla). Tento student by měl mít v rámci marketingu a PR za úkol koordinaci sociálních sítí Studia Marta, organizování tiskové konference na začátku sezóny, vypracování marketingového plánu pro svou sezónu (včetně propagace předplatného), organizaci focení absolventského ročníku, domlouvání nových mediálních partnerů a další aktivity, na kterých se domluví s tajemnicí divadla, která by měla jeho vedení na starost. Spolupracovat a předávat si poznatky by také měl se studentem na stejné pozici v Divadle na Orlí. Dále by se měl společně se stážistou pro PR a marketing v DnO podílet na správě souhrnné databáze předplatitelů, která byla doporučena v kapitole zabývající se charakteristikou Marty. -
Divadelní lektor (ADaV, 4. - 5. r. – předmět Divadelní projekt I - dílny k inscenacím)
„Divadelní lektor“ by měl za úkol na základě plánovaných dílen tvořených studenty 3. ročníku ADaV vytvořit vyrovnaný plán aktivit Audience Developmentu zasahující veškeré cílové segmenty s důrazem na studenty základních, středních a vysokých škol. Asistoval by jejich rozebrání mezi jednotlivé tvůrčí týmy (vytvořené v rámci předmětu „Divadlo ve výchově“) a hlídal včasné vytvoření, spolupracoval především na diskuzích po představeních a dramaturgických úvodech s tvůrci inscenací a setkával se s klubem dobrovolníků při plánování speciálních happeningů. S jednotlivými tvůrčími týmy ADaV by pak spravoval databázi oslovených škol, jejich zájmu i výsledku spolupráce a dohlížel na to, že je konečný formát navrhované aktivity odpovídající cílové skupině. Organizačně by v rámci provozu divadla podléhal tajemnici divadla a pedagogické vedení by zajišťoval pedagog předmětu.
-
Koordinátor klubu dobrovolníků (DivMan 2. r. – předmět Samostatná produkce)
Dále by byl založen klub dobrovolníků (který je včetně jeho odůvodnění popsán podrobněji níže), jehož členové by společně s prvním ročníkem studentů Divadelního manažerství zajišťovali trhání lístků, rozdávání programů, uvádění do sálu a šatnu. Tento klub by byl veden jedním studentem druhého ročníku Divadelního manažerství, který by měl na starostiv rámci předmětu „Samostatná produkce“ jeho nábor, koordinaci služeb a speciální teambuildingové akce klubu. Součástí jeho práce by pro kontinuitu tohoto klubu byla spoluúčast na náboru pro příští sezónu a předání dokumentace obsahující databázi oslovovaných škol i zpětnou vazbu od členů klubu. Organizačně by v rámci provozu divadla podléhal tajemnici divadla, která by schvalovala jeho činnost a zajišťovala jeho informovanost o veškerých změnách, které se činnosti klubu týkají.
51
-
Zaměstnanci DSM
Nově je na druhou stranu očekáváno od zaměstnanců DSM přijetí myšlenky výchovy publika. Jedná se především o vstřícnost v otázkách výpůjček kostýmů, využívání prostorů dle předem dohodnutých termínů a pozitivní přístup k akcím typu prohlídka zákulisí divadla. K tomu by měly sloužit schůzky realizátorů (vedení DSM + studenti na stážích) s jednotlivými zaměstnanci, na kterých by s nimi koncept AD byl probírán a sami vyzýváni ke zhodnocení své náplně práce a návrhům pro její úpravu. Na základě těchto schůzek by byl předložen konečný návrh, který by byl následně předán ke schválení kolegiu děkana. Pozitivnímu přístupu zaměstnanců by mimo jiné prospělo rozšíření pracovních úvazků o postrádané pozice (dva lidé na poloviční úvazek na stavbu, jeden člověk na poloviční úvazek do krejčovny), čímž by bylo sníženo jejich přetížení činnostmi, které jsou nad rámec jejich pracovní smlouvy. Od zaměstnance na pozici výroby se nadále očekávají vtipné příspěvky do foyer divadla a od dalších technicky zdatných zaměstnanců pak ochota po domluvě účastnit se svým dílem ukázky divadelního provozu, workshopu či jiné aktivitky nabízené publiku (např. „provedení divadlem z pohledu osvětlovače“). Dobrovolnický program V rámci přibližování se publiku, a to především mladým nadšeným umělcům či zájemcům o budoucí studium na JAMU, by byl, jak již bylo prozrazeno výše, založen klub dobrovolníků. Jeho členové by měli v podstatě stejné práva a povinnosti, jako vyplývají od příští sezóny z předmětu „Divadelní praxe“. V rámci výhod by členové klubu mohli zdarma navštěvovat představení probíhající při večerech, ve kterých by měli službu. Do povinností by pak patřilo především zajišťování služeb u trhání lístků, v šatně a uvádění do sálu. Tento systém navazuje na mnohaletou praxi neziskových divadel, která využívají pro tyto činnosti dobrovolníky a obecný zájem studentů „být součástí“ a mít speciální postavení s možností volného vstupu. Ve Studiu Marta lze očekávat zájem i z důvodu množství studentů hlásících se o studium na DIFA JAMU, kteří touží být součástí aktivit školy nejen pro zvýšení svých šancí při výběrovém řízení, ale i z důvodu načerpání zkušeností pro budoucí studium. Z tohoto důvodu by bylo zásadní informaci o tomto klubu zveřejnit na oficiálních stránkách i dalších dokumentech školy pojednávajících o přijímacím řízení a aktivitách pro zájemce o studium na DIFA JAMU. Dále by byla informace o fungování klubu součástí stránek Studia Marta a její propagace by byla vedena mimo oslovování divadelních kroužků a středních škol, které se v minulosti účastnily dílen ADaV přes jeho Facebookový profil. 52
Tento klub by byl veden každý rok novým koordinátorem klubu dobrovolníků, který by měl na starosti v součinnosti s produkčním vedlejších aktivit také výběr členů. Kromě jednoletosti celého uskupení by bylo usilováno také o vyrovnanost poměru studentů prvního ročníku divadelního manažerství a dobrovolníků. Aby tento systém zároveň vytvářel tzv. studentské ambasadory11 na různých školách, bylo by dbáno na co nejvyšší rozmanitost domovských univerzit/středních škol jeho členů. Pomocí jejich osobní reklamy studiu tak budou působit na jiný okruh přátel. Věkově by se jednalo pravděpodobně o studenty vyšších ročníků středních škol či nižších ročníků jiných vysokých škol. Tito lidé by dostávali zákulisní informace, plakáty k rozvěšení na svých školách a bylo by dbáno na jejich pocit výjimečnosti především pomocí speciálních akcí, pro ně pořádaných jejich koordinátorem. Systém ambasadorů je využíván především v zahraničí a konkrétní případ úspěšné praxe je převzat z Theatre Royal ve Winchesteru, které ambasadorům za propagaci nabízí dva volné lístky za sezonu zdarma. Propojení s klubem pak předpokládá větší úspěšnost především díky jejich většímu zapojení a většímu pocitu sounáležitosti s institucí. Tito fanoušci divadla by mohli po vzoru „divadelních žhavení“ divadla Minor (Trefná, 2016) pod vedením koordinátora klubu na základě součinnosti s divadelním lektorem plánovat happeningy určené pro úzké publikum lidí stojících zrovna u šatny. Jednalo by se o krátké etudy, které by si takto šatnář připravil pro pobavení čekajících lidí a zvýšení pocitu jedinečnosti divadla. Ke konci roku by bylo všem členům nabídnuto například předplatné za sníženou cenu, nebo jiná forma zapojení (třeba v rámci Encounteru, atd.) a byli by požádáni o přeposlání informací o náboru nových členů studentům mladších ročníků na své škole a o konkrétní kontakty na možné zájemce. Dny otevřených dveří / prohlídky zákulisí -
Dny otevřených dveří
Praktické by bylo, kdyby se DSM zapojilo do dnů otevřených dveří školy. Důvodů je hned několik: členy cílové skupiny dnů otevřených dveří by fakulta v ideálním případě chtěla vidět jako návštěvníky Studia, v případě zaujetí zájemců Studiem Marta lze předpokládat jejich vyšší motivaci pro zvýšení snahy ke splnění podmínek pro studium na fakultě, propagace
11
Studentští ambasadoři – studenti, zastupující určitou skupinu, do které šíří o instituci i jejím programu informace; za určité výhody zajišťuje osobní doporučení
53
těchto akcí bude navzájem podporována a tím také posílena, zájemci o studium na DIFA JAMU se nejlépe v Martě dozvědí o praktické stránce svého studia, v době otevřených dveří neprobíhá běžná výuka a studenti tak mohou pomoci s provedením zájemců. V den, kdy je takto otevřena JAMU, by měla být část dne umožněna prohlídka také ve Studiu Marta, kde velká část studentů pravděpodobně stráví poslední roky svého studia nemalou část času. Bylo by vhodné, aby byl předem zjištěn zájem pomocí jednoduché registrace, kdy by zájemci o studium napsali, o jaký obor mají zájem a vybrali z nabídky čas, kdy by rádi dorazili. Při dostatečném zájmu by byli v divadle přítomni jeden až dva zástupci oboru, kteří ve Studiu zrovna dělají nebo v minulosti dělali svůj absolventský projekt a měli by za úkol zájemce provést po divadle v místech, kam mají sami přístup a přednést jim základní náplň své práce na projektu. Zaměstnanci by byli připraveni odpovídat návštěvníkům na zvídavé dotazy a pouštět je nahlédnout do svých pracoven. -
Prohlídky zákulisí
Prohlídky zákulisí by měly být umožněny po domluvě právě především organizovaným skupinám studentů či samotným učitelům. Také by mohly být nabízeny předplatitelům a například navazovat či předcházet jednomu z jejich představení. Ideálními průvodci pro takové prohlídky jsou především studenti na stáži či zaměstnanci Studia. Pro udržitelnost takových prohlídek by měla být určena konkrétní odměna vyplácená formou stipendií či bonusů (např. 100 Kč za provedení skupiny), která by zaměstnanci vynahradila čas strávený touto činností. Při vyšším zájmu o tyto prohlídky by po vzoru Free tours po turistických centrech města mohly být skrze stránky a Facebook nabízeny konkrétní časy i jednotlivcům. Při projevení zájmu
by
mohl
takovéto
prohlídky
zprostředkovávat
jeden
konkrétní
člověk
(zaměstnanec/student), který by dle svých časových možností vypisoval data, ke kterým by bylo možné se přihlásit. Stejně jako při Free tours by pak na konci mohli návštěvníci zaplatit dobrovolný příspěvek, který by připadl rovnou zaměstnanci. Diskuze s tvůrci po skončení představení Kromě samotných inscenátorů jsou na hodnocení jednotlivých inscenací přítomni doktorandi, kteří zde mají příležitost rozebrat jejich podstatu, kladné a záporné aspekty volby i provedení děl. Studentům nižších stupňů DIFA JAMU slouží k reflexi inscenací semináře v rámci běžné výuky. V rámci osvěty mezi středními školami by bylo vhodné zvát na tato hodnotící setkání především pedagogy, se kterými se osvědčila spolupráce při pořádání dílen. 54
Jak bude popsáno níže v systému dílen, měla by být také zavedena speciální představení s následnou diskuzí otevřené pro zájemce ze školy i veřejnosti. Diskuze s tvůrci jsou jednou z nejjednodušších aktivit AD, které se s velice pozitivními ohlasy využívají především u filmových a někdy i divadelních festivalů a bývají jedněmi z prvních při snaze rozvoje publika v divadlech. Pro tuto činnost je potřeba pouze předchozí domluva s tvůrci, vymezení chvilky po skončení představení k diskuzi a zveřejnění tohoto faktu na stránkách a sociálních sítích. Dle zkušeností z konkrétních divadel při přidání takovéto diskuze po představení roste zájem o samotné představení, a ač se jich zpočátku může účastnit méně diváků, zvedá se s každou novou příležitostí jejich počet (Žůrek, 2011; Sochová; Lišková, 2013). Diskuze pomáhají divákovi si utříbit jeho myšlenky ohledně představení a pochopit některé divadelní prostředky, které by bez osvětlení byly nad jeho chápání. Také umožňují reflexi a částečně i zpětnou vazbu tvůrcům představení. workshopy, semináře lektorské úvody k představením a kurzy pro veřejnost, které přibližují umění jak v teoretické, tak praktické rovině V Martě by měly přibýt především pravidelné dílny k představení, které budou zajišťovány ateliérem Divadlo a výchova. Jak již bylo popsáno v kapitole 2.8 Dílny, postupně by mohly být tyto dílny otevřeny zájemcům mimo domluvené třídy a také v návaznosti na cíle ateliéru a výchova vytvořeny pro další divácké skupiny (předškolní věk, základní školy, veřejnost). Přínosné by bylo také propojení inscenačních týmů se studenty ateliéru Divadlo a výchova a jejich participaci na rozvoji publika (dramaturgický úvod, diskuze po představení). Taky by bylo vhodné postupně tvořit databázi škol, které jsou pro dílny oslovovány, obsahující záznam jejich reakcí a kontakty na spolupracující pedagogy. Níže bude popsán návrh systému dílen, ke kterému by bylo dle autorky práce na základě zjištěných poznatků ideální směřovat postupně. Tyto dílny budou tvořeny pro různé věkové skupiny k jednotlivým inscenacím. Přidělení inscenací k jednotlivým věkovým skupinám a studentům ADaV bude mít na starosti zejména student na pozici Divadelního lektora ve spolupráci s tvůrci jednotlivých dílen. Předpokládá se však do budoucnosti schopnost vytvořit dílny až pro pět věkových skupin v jednom roce. Pro ADaV jsou zajímavé především následující skupiny: -
Pro žáky středních škol – tercie-kvinta
-
Pro žáky středních škol – sexta – oktáva
-
Pro studenty a mladé lidi ve věku 18-26 let 55
-
Pro studenty a mladé lidi ve věku 18-26 let – pokročilí
-
Volitelně při pěti inscenacích – pro dospělé, pro seniory, mladší studenty,…
Každá dílna bude nabízena pouze v kombinaci s návštěvou představení a pro další tři skupiny dokonce v rámci celosezónního předplatného. Na rozdíl od dosavadní praxe v Martě bude po školách žádán příspěvek na realizaci dílny v minimální hodnotě 30 Kč na osobu, což by mělo v konečném důsledku pokrýt náklady na tisk, či další drobné výdaje, které budou tvůrci s dílnou mít.
-
Dílny pro studenty a mladé lidi ve věku 18-26 let
Tato představení s dílnami by byla distribuována speciálně vysokoškolským studentům. Kromě běžných kanálů, jako jsou sociální sítě a stránky divadla, by bylo vhodné oslovit různé kulturní a divadelní spolky při vysokých školách, případně zajistit speciální marketingovou kampaň, která by povědomí o těchto možnostech rozšířila. Na tomto by se podíleli zejména studenti na pozicích PR a marketing a Produkční vedlejších aktivit divadla. Bylo by vhodné, aby se na této činnosti na přelomu sezón podíleli částečně studenti z uplynulé i nastávající sezóny.
-
Bonusové předplatné s dílnami
Předplatné obsahující dílnu, bude mít i k ostatním inscenacím sezóny vždy nějaký bonus. Bude se jednat buď o dramaturgický úvod či o rozhovor s inscenátory po představení. Přiřazení jednotlivých aktivit ke konkrétním představením bude mít, jak již bylo řečeno výše, na starost „Divadelní lektor“ na základě součinnosti se studentu ADaV a Produkčním pro vedlejší aktivity divadla. Dramaturgický úvod zajistí dramaturg inscenace ve spolupráci s Divadelním lektorem. Toto předplatné bude dražší o předpokládané náklady na tvorbu dílny. Představení s takovýmito úvody či rozhovory budou ke každé inscenaci ve své cílové podobě ideálně v počtu dvou a kromě předplatitelů budou jako bonus nabízena i ostatním návštěvníkům. Pro přehlednost byl vytvořen příklad na letošní sezóně v Martě. Dle náročnosti i zaměření jednotlivých děl by mohly být dílny přiřazeny přibližně jako v Tabulce 5 - Příklad rozdělení dílen k inscenacím na základě věku:
56
Inscenace:
Dílna pro věkovou skupinu:
Romeo a Julie
tercie-kvinta
Ó Brno
18-26 let pokročilí
Sestra
dospělí
Tajbele a její démon
sexta-oktáva
Opičárna
18-26 let
Tabulka 5 - Příklad rozdělení dílen k inscenacím na základě věku, Zdroj: Autorka textu
V takovéto sestavě by mohly vzniknout 3-4 předplatitelské skupiny s bonusovými aktivitami na základě Tabulky 6- Příklad rozdělení dalších aktivit pro jednotlivé kategorie předplatného: Inscenace: Středoškolské předplatné
Studentské předplatné
Romeo a Diskuze představení Julie
po
Diskuze představení
po
Diskuze po představení
Diskuze po představení
Ó Brno
Diskuze představení
po
Diskuze představení
po
dílna
Diskuze po představení
Sestra
dramaturgický úvod
dramaturgický úvod
dramaturgický úvod
Dílna
dramaturgický úvod
dramaturgický úvod
dramaturgický úvod
dílna
Diskuze po představení
dramaturgický úvod
Tajbele a dílna její démon Opičárna
dramaturgický úvod
Studentské předplatné pokročilé
Předplatné pro zájemce o rozbor děl
pro bližší
Tabulka 6 - Příklad rozdělení dalších aktivit pro jednotlivé kategorie předplatného, Zdroj: Autorka textu
Zde je vidět, že některé skupiny se mohou prolínat a zároveň se tak setkat na stejném představení, aby nebylo třeba provádět diskuzi či dramaturgický úvod vícekrát. Takovéto propojování je třeba přizpůsobit zájmu o jednotlivé předplatitelské skupiny a časem i zájmu o tato speciální představení. Tato představení je zejména potřeba označit na všech propagačních materiálech a propagovat je jako bonusové aktivity. O navrhované úvody před představením, ale i diskuze po představení, je však na základě pozitivních zkušeností z jiných divadel i kin předpokládán zájem a tento zájem by měl být také pro kultivaci publika podporován snahou o jejich co nejvyšší kvalitu (Kostřicová, 2013). Vzhledem k tomu, že však v předplatitelských skupinách A, B a E je pouze kolem 20ti diváků a v dalších dvou 30 a 40, neměl by být problém hrát pro běžnou předplatitelskou skupinu a tuto bonusovou případně zároveň.
57
Při samotných dílnách je vhodné na základě zkušeností z dosud uskutečněných dílen dodržovat komorní počet účastníků (10-20 dle celkového počtu) a i dle toho naplánovat jejich četnost. Vzhledem k ceně běžného předplatného 800 Kč by mělo být toto bonusové předplatné pro studenty za podobnou cenu (i vzhledem k plánované diversifikaci cen studentského vstupného) a předplatné pro zájemce o bližší rozbor děl pak za max. 1000 Kč. Představení s dramaturgickým rozborem i diskuzí po představení by měla být za běžnou cenu a případně by mohlo být u východu postaveno prasátko nebo košíček na dobrovolný příspěvek pro konání těchto aktivit. Speciální akce/doprovodné programy k představení pro určité segmenty Speciálních akcí je hlavně pro studenty DIFA JAMU ve Studiu Marta poměrně dost. Jedná se o různé semináře, promítání ateliérů, workshopy, nebo třeba koncerty. Dále zde budou rozepsány aktivity, které směřují svým zaměřením ven ze školy, a to konkrétně na skupinu středoškolských učitelů, vysokoškoláků a nakonec všech návštěvníků divadla.
-
Učitelský dýchánek
Středoškolská studentská představení s dílnami budou propagována skrze učitele, kteří by mohli být na konci sezóny pozváni na speciální akci v divadle, jejíž součástí by byla prohlídka divadla, popis jeho fungování i samotné představení. Při takovéto akci by mohlo být diskutováno, o co mají učitelé zájem a jak by bylo možné spolupráci prohlubovat. Pro tuto skupinu by při rozšiřování databáze pro oslovování škol mohla postupně vzniknout speciální platforma pro častější setkávání nad hovory ohledně divadla, divadelní výuky a vše s tím spojené. Tyto akce by pořádal „Divadelní lektor“ pro nadcházející sezónu za pomoci tajemnice divadla a účasti budoucích vedoucích dílen. Učitelům by bylo zároveň nabídnuto předplatné pro zájemce o bližší rozbor děl, či alespoň účast na dílnách, které jsou pro ně určeny.
-
Výstavy ve foyer
Ve foyer Studia Marta vždy byly vtipné výrobky Jaromíra Ryšavého, zaměstnance Studia pro výrobu, které zde instaloval pro zábavu. Tyto instalace dodávají Martě na osobitosti a zabaví návštěvníka po dobu případné přestávky. Na základě zkušeností z jiných divadel lze předpokládat, že právě tím, že pomáhají tyto výstavy dotvářet charakter DSM, jsou pro něj z hlediska vztahu s publikem prospěšné (Trefná, 2016; Lišková, 2013). Podobný dojem lze
58
získat při probírání tohoto tématu s návštěvníky divadla, celkový dopad by bylo však třeba měřit pomocí výzkumu.
-
Happening v šatně, u trhání lístků
Jak již bylo řečeno, klub přátel divadla, by byl tvořen z mladých nadšenců a fanoušků divadla. Jako takoví by mohli občas naplánovat happening určený pro úzké publikum lidí stojících zrovna u šatny. Jednalo by se o krátkou etudu, kterou by si takto šatnář připravil pro pobavení čekajících lidí a zvýšení pocitu jedinečnosti divadla. Plánování podobných happeningů by pravděpodobně probíhalo v rámci klubových porad či teambuildingů popsaných v podkapitole zabývající se klubem, a následně by byly v případě potřeby schvalovány koordinátorem aktivit či při nejistotě, zda je vše vymyšleno dobře s přispěním divadelního lektora. Podobné aktivitky se na základě zpětné vazby od diváků osvědčily například v divadle Minor, jehož zaměstnanci a brigádníci se stávají před představením aktéry jednoduchých etud určených náhodným návštěvníkům v okolí. Věrnostní program Věrnostní program je v tomto návrhu propojen s dobrovolnickým programem jako klub přátel. Další speciální skupiny jsou abonenti předplatného obsahujícího dílny. Další speciální akce či slevy do jiných institucí je třeba zavádět v souvislosti s aktuální situací. Podněty k takovýmto partnerstvím by mohly vycházet zejména od studentů na stážích.
3.3.2 Crowdfunding Crowdfunding, neboli získávání peněz na provoz mimo vstupné od samotných návštěvníků, je dle tajemnice Studia na základě vztahu k městu nebezpečné. V tuto chvíli ani není v návrhu projekt, který by byl nastaven na podobný způsob financování a tento způsob tedy zatím není plánováno využít. Pro tuto formu získávání peněz by však byla vhodná skupina příbuzných a přátel, kteří mají představení zdarma a navíc mají motiv podpořit své známé.
3.4 Práce s dětským publikem 3.4.1 Kreativní vzdělávání pro děti V rámci výše zmíněných aktivit se předpokládá budování vztahu s mladými diváky i jejich kreativní rozvoj osobnosti. Celý systém je nastaven tak, aby jednotlivec mohli v rámci let absolvovat více různých programů, které ho povedou ke vztahu ke kultuře a schopnosti reflexe díla. 59
Speciální programy pro děti Mladší studenti budou mít možnost účastnit se společně se svou třídou či zájmovou aktivitou dílen, které budou nabízeny zvlášť pro mladší (tercie – kvinta) a pro starší (sexta – oktáva). Starší středoškoláci budou mít dále možnost navštěvovat divadlo formou středoškolského předplatného, které bude obsahovat celou škálu aktivit (dílny, diskuze, dramaturgické úvody), jak již bylo popsáno u výše zmíněných workshopů. Přibližování kulturního dění nejmladším divákům a tvorba budoucího partnera Pro nejstarší zástupce středoškolského publika bude v neposlední řadě připraven výše popsaný klub přátel divadla, který bude mimo jiné sloužit jako podpora náboru pro jednotlivé obory DIFA JAMU. V tomto klubu budou mimo speciálních teambuildingových akcí probíhat základy práce v divadle formou služeb v šatně, u trhání lístků a uvádění do sálu. Pro umělecky odvážné jedince pak bude klub umožňovat seberealizaci formou krátkých etud při práci. Partnerství bude zahrnovat již zmíněné ambasadorství, které budou členové klubu zajišťovat zvyšováním povědomí o divadle zvaním svých přátel na jednotlivá představení, roznášením plakátků či dalším šířením možnosti patřit do klubu.
3.4.2 Práce s učiteli Vzhledem k nastavení vzdělávacího systému v České republice je v podstatě nutností pro zahájení vztahu s dětmi vybudovat dobré vztahy s odpovědnými učiteli. V českém školství nejsou vědomosti ohledně divadla příliš rozebírány a samotní učitelé si často neví rady, jak s látkou zacházet (Vorst, 2015; Žůrek, 2015). Proto je jejich divadelní gramotnost učit budována pomocí speciálních programů, které bývají i inspirací k další atraktivní výuce o divadle. Naučné programy pro učitele, vhled do zákulisí, semináře a kurzy jak na výuku o divadle V rámci osvěty mezi středními školami je plánováno na speciální představení s následnou diskuzí zvát pedagogy, kteří v minulosti do divadla přivedli skupinu dětí, nebo k tomu mají alespoň potenciál. Pro tuto skupinu by mohly, jak už bylo výše napsáno při rozšiřování databáze pro oslovování škol, postupně vzniknout speciální akce, kde by se pedagogové navzájem poznali a diskutovali o divadle, divadelní výuce a všem s tím spojeném. Tyto akce by byly plánovány především Divadelním lektorem ve spolupráci s produkčním vedlejších 60
aktivit divadla. Této skupině by měly být nabízeny prohlídky divadla i ukázky zkoušek pro jejich co nejkonkrétnější dojem z divadelní hry. Takovéto návštěvy divadla by mohly být do budoucna také spojovány s kurzy či speciálními workshopy.
3.5 Práce s novým publikem V části zabývající se identifikací publika bylo zjištěno, že publikem, které by DSM chtělo zasáhnout, ale pravděpodobně v tom není úspěšné, obsahuje dvě skupiny: Studenti vysokých škol, Střední školy. Tato práce je pro jejich úspěšnější zacílení definovala jako studenti středních brněnských škol, především členové divadelních kroužků a studenti humanitních brněnských vysokých škol, především členové dobrovolnických či jiných divadelních kroužků a pravidelní návštěvníci divadla. Při zasahování těchto skupin je tedy potřeba podniknout nové kroky pro jejich získání a oslovení.
3.5.1 Průzkumy publika Identifikace publika Pro účely jednoduchého sledování publika bude, jak už bylo popisováno dříve, potřeba vyladit jednotlivé sledované skupiny v Colosseu. Fanoušky můžeme sledovat také skrze sociální síť Facebook, která nám prozradí, koho informace o Studiu zajímají. Fanoušci této stránky jsou skvělou zpětnou vazbou pro informace, které jsou na stránce zveřejněny. Dále by bylo možné je zapojit do různých soutěží či přímo dotazníků, zjišťujících jejich názory blíže. Jak již bylo několikrát zopakováno, pro využití Colossea jako analytického nástroje je důležité jeho vyladění. K dalším podrobnostem by bylo vhodné využít webový nástroj Google Analytics. Další důležitá data je navrhováno získávat při vybudování funkční databáze předplatitelů. Ve chvíli, kdy nebudou nuceni každý rok znova vyplňovat zas a znova údaje o svém místě bydliště, mnohem raději zodpoví namísto toho důvod jejich návštěvy či přerušení předplatného.
Stejně
tak
by
bylo
vhodné
postupně
dle
vzoru
festivalu
SETKÁNÍ/ENCOUNTER tvořit databázi škol, které byly a budou pro dílny oslovovány. Obsahovala by záznam jejich reakcí a kontakty na spolupracující pedagogy a byla by doplňována v jednotlivých letech, kdy budou praktikovány. V Příloze B: Návrhy databází – předplatitelé a školy jsou navrženy obsahové struktury obou databází, které by měly být 61
využity jako základ pro první sezónu, praktikujících dílny pro střední školy či zájmové kroužky. Systém zpětné vazby V rámci konání jednotlivých inscenací má divadlo možnost získávat zpětnou vazbu prostřednictvím osobního hovoru, doktorandských hodnocení, recenze či zpráv na Facebooku i emailu divadla. Pro budování vztahu s návštěvníky by však mělo divadlo podporovat vznik zpětné vazby a její využití s ohledem na celkovou skladbu aktivit, samotné fungování instituce a její přístup. Občasnou zpětnou vazbu již nyní dostává skrze email či Facebook, dle zkušenosti autorky textu však není systematicky zaznamenávána. Konkrétní systém zpětné vazby by například mohl mít na starosti student pro PR marketing (jehož další funkce bude rozepsána níže), který by vybíral fyzickou nádobu pro její umisťování, která by byla po celou dobu možné návštěvy přítomna například u začátku schodiště při odchodu z foyer. Poznatky z ní by zapisoval a projednával na poradách a na schůzkách s vedením divadla. Tento systém se velice osvědčil například v divadle Minor, které je na jejím základě schopno potvrdit, s čím jsou jeho návštěvníci spokojeni a rozhodnout se, jaké změny jsou dle nich prioritou (Trefná, 2016). Další možností, která by měla být ideálně využita zároveň s tou první, je výzva k podání připomínek, díků, či žádostí formou online formuláře zavěšeného na webu (bez nutnosti otevírat nová okna). Takovýto formulář je součástí většiny webových stránek.
3.5.2 Práce s prostorem – přemisťování aktivit mimo budovy Divadelní studio Marta má velký potenciál propagace především ve svém propojení s DIFA JAMU. Množství inscenací hraných stejnými studenty, kteří účinkují v Martě, obsáhne spoustu jiných prostor a je tak vzájemnou reklamou obecně studentům DIFA. Problém nastává většinou v nedostatečném sebeprosazení Marty v její propagaci na akcích mimo její místo působení a tak není předpokládáno, že by byla její známost celkově mezi veřejností, ale i cíleným publikem dostatečná. Tento předpoklad je vytvořen na základě vlastních zkušeností z rozhovorů s přáteli spadajícími do cílových skupin; pro jeho potvrzení by tedy bylo potřeba provézt výzkum.
62
Výměny publik mezi partnerskými institucemi / hostování souborů se zajímavými projekty Pro DSM by pro dosažení větší ekonomické soběstačnosti bylo vhodné usilovat o oprávnění jej pronajmout a umožnit tak komerční pronájmy. Z vnějších institucí zde díky absenci tohoto povolení působí pouze Dětské divadlo Theatre, které v Martě občas účinkuje od Noci divadel, kdy bylo přizváno pro naplnění programu v odpoledním představení. Dále v Martě účinkují v rámci výměny studenti DAMU a v loňském roce hostovali protagonisté Divadla v Dlouhé s inscenací Případ Radok, o jejíž uvedení se vzhledem k oslavám jeho stého výročí narození zasadilo vedení fakulty.
I bez připsání dodatku je však možné při zachování pořadatele organizovat speciální akce s odborníky věnujícími se tématům jednotlivých představení. Takovéto akce by bylo možné zařadit na základě plánu divadelního lektora například místo diskuze s inscenačním týmem. Přesouvání divadla do neobvyklých míst – přiblížení se novému publiku Divadlo v tuto chvíli nemá na hraní v neobvyklých místech větší zájem. Na hostování se jezdí tradičně na Zlomvaz do Prahy a Istropolitanu do Bratislavy a občas se podaří i do jiných měst. Při těchto výjezdech by měl být více využíván potenciál pro zvyšování povědomí o Divadelním studiu Marta. Jak již bylo výše uvedeno, v rámci AD by měly být ideálně podnikány cesty na půdu jiných škol, jejichž studenty a pedagogy je cílem DIFA do Studia nalákat. Návrh v ideálním případě předpokládá spolupráci obou stážistů pro marketingové činnosti pro každoroční tvorbu speciálních akcí, které by pomohly nalákat studenty ostatních vysokých škol (především vybrané skupiny dle Kapitoly 3.1 Segmentace publika).
3.6 Společenský rozměr kultury Divadelní studio Marta, jakožto studentské divadlo, necílí na nějaké konkrétní sociálně vyloučené skupiny, ale je vhodné, aby bylo myšleno minimálně na zdravotně hendikepované studenty. V rámci výuky zde pak některé roky vystupují studenti z AVDN, který se zabývá divadelními prostředky pro konkrétní skupinu neslyšících.
63
3.6.1 Přístup ke kultuře Speciální programy pro penzisty či sociálně vyloučené skupiny osob Bourání bariér mezi divadlem a potenciálním publikem
Již v Auditu Marty byly vyzdviženy některé potenciální bariéry a jejich možná řešení pro návštěvu divadla nebo i koupi předplatného. Pro shrnutí jde o vyšší informovanost o špatných parkovacích podmínkách, malé foyer s nutností sezení na studených schodech, nejasné ceny představení, předplatného i šatny a další informace o jejich systému či nedostatečný marketing směrem ke studentům jiných než uměleckých škol. Tyto bariéry je třeba vnímat a snažit se předcházet jejich negativnímu efektu dostatečnou informovaností zavedením systémů zpětné vazby (jak již bylo rozepsáno výše) a některé zásadní pak i překonávat či dokonce bourat.
Při vstupu do divadla na návštěvníka zpočátku čekají schody směrem vzhůru a po koupi lístků pak musí návštěvník překonat dvě krátká patra do sklepního prostoru. Obě tato schodiště jsou vybavena pojízdnou plošinou pro vozík, která je sice velmi pomalá, ale zajistí potřebný pohyb osoby na vozíčku až k místu představení. V sále je pak vozík zaparkován v přední řadě výměnou za dvě sedadla. Návštěva osob s vozíkem je sice komplikovaná, ale zdaleka ne nemožná, a je tak potřeba pouze informovat předem informovat divadlo o úmyslu jej s vozíkem navštívit.
3.6.2 Cenová politika Při zaměření se na hlavní cílovou skupinu divadla, studenty, je až překvapivé, že pro ně obecně nejsou zařízeny žádné výhody oproti veřejnosti. Mimo speciálních aktivit, umožňujících studentům na vlastní kůži vyzkoušet divadelní techniky prostřednictvím workshopů či diskuzí s tvůrci popsané výše, je pro studenty často důležitá cena. Slevy pro zdravotně handicapované, seniory či studenty Ač je ve Studiu velice levná vstupenka, chybí diversifikace vstupného pro tuto skupinu i všechny další skupiny, které mají ve většině institucí nároky na slevy.
64
Z marketingového hlediska by pro profilaci divadla jako otevřeného studentům bylo tedy vhodné pomocí ceny ukázat, že jsou opravdu přednostně vítáni. Řešením by mohlo být navýšení základního vstupného na 150 Kč a přidání slevových skupin za 100 Kč, jak je tomu v Divadle na Orlí. Lístek za 100 Kč by byl pro již zmíněné studenty, dále pro děti a nakonec pro seniory a osoby s průkazem ZTP a jejich doprovod.
Předplatné by mělo být také diversifikováno, a to dle rozdělení studentské x veřejnost i dle zařazení speciálních dílen. Studentské předplatné by mělo stát kolem 650 Kč, studentské předplatné s dílnami cca 800 Kč, běžné předplatné opět kolem 800 Kč a předplatné pro veřejnost s dílnami cca 1000 Kč
65
Závěr V rámci diplomové práce byl na základě výzkumu konceptu Audience Developmentu a charakteristik Divadelního studia Marta vytvořen “efektivní koncept výchovy publika pro Divadelní studio Marta“ včetně strategie, ke které by měly snahy AD směřovat a plánu, jak se postupně přibližovat k jeho naplnění. Tento koncept je designován tak, aby jednotlivé aktivity pomáhaly naplňovat cíle Divadelní fakulty JAMU a vedly k efektivnímu propojení potřeb jednotlivých ateliérů a DSM. Veškeré aktivity jsou navrhovány v souladu s nízkonákladovostí Studia Marta a jediné náklady, které by měly vzniknout navíc, jsou navrženy na základě zjištěného personálního nedostatku a přetěžování zaměstnanců DSM. Okrajově související záležitost, vytvoření nových pracovních úvazků, byla do práce zařazena z důvodu snahy o přispění plynulému chodu provozu Divadelního studia Marta, než budou plánovány další změny, které by mohly přinést zaměstnancům povinnosti navíc. Druhá, finančně ohodnocená záležitost je pak vypsání stážové pozice pro studenta divadelního manažerství. V období finalizace diplomové práce byla tato pozice pod názvem „Provoz a marketing“ dokonce schválena a potvrdila se tak její potřebnost. Byla tak potvrzena hypotéza, že „Existuje více možných aktivit Audience Developmentu, které by bylo efektivní a přínosné využít ve Studiu Marta.“. Vytvoření konceptu aktivit předcházelo vytvoření strategického plánu pro následujících šest let s mezistupněm po dvou letech.
66
Použité informační zdroje Rozhovory:
Téma: proces dramaturgického plánování v Divadelním studiu Marta. 5.11.2015, Brno, Miroslav Plešák, prof. PhDr., profesor v ateliéru režie a dramaturgie, DIFA JAMU
Téma: Reálný stav fungování DSM. 9.11.2015, Brno, Janika Kolářová
Téma: Systém fungování dílen, tvořených ADaV se zaměřením na DSM, možnosti rozvoje do dalších let, systém dokumentace dílen. 11.12.2016, Radka Macková
Téma: kontrola navrhované procesní mapy dramaturgického plánování v Divadelním studiu Marta, charakteristika DSM. 21.1.2016, Brno, Miroslav Plešák, prof. PhDr., profesor v ateliéru režie a dramaturgie, DIFA JAMU
Téma: Dílna k inscenaci Romeo a Julie, závěry z organizace dílen, doporučení. 16.2.2016, BcA. Bc. Jana Posníková, BcA. Marie Bravencová, studentky prvního ročníku navazujícího magisterského stupně,
Téma: Rozbor jednotlivých navrhovaných řešení pro DSM a jejich aplikovatelnost ve studiu, přístup DSM k jejich zavedení, 18.5.2016, Brno, Janika Kolářová
Téma: Rozbor jednotlivých navrhovaných řešení s dopadem na ADaV, reálnost jejich zavedení. 18.5.2016, Radka Macková
Téma: Procesní řešení pracovních úvazků v rámci fakulty, možnosti vytvoření stážového místa, Blanka Chládková, 20.5.2016
67
Publikace a internetové zdroje:
ADaV. Ateliér DaV. Ateliér Divadlo a výchova DIFA JAMU [online]. 2016 [cit. 201501-12]. Dostupné z: www.difa.jamu.cz/adv
ADMaJT. O ateliéru. Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie DIFA JAMU [online]. 2016 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://www.divadelnimanazerstvi.cz/
Akademický senát DIFA JAMU. Zápis ze zasedání Akademického senátu Divadelní fakulty JAMU ze dne 28/11/2014. Brno, 2014. Dostupné z: http://www.jamu.cz/img/difa/fakulta/organy-fakulty/akademickysenat/09_as_difa_zapis_14-11-28.pdf
Arts Council England. Arts and Audience: Insight, London: Arts Council England, 2008. [online] ISBN 978-0-7287-1414-4. Dostupné z: http://www.artscouncil.org.uk/media/uploads/Arts_audiences_insight.pdf.
Arts Council of England - Grants for the arts – audience development and marketing, 2010, [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCM QFjAAahUKEwiC5aXZ5enIAhVDv3IKHfmnCeg&url=http%3A%2F%2Fwww.artscounci l.org.uk%2Fmedia%2Fuploads%2Fdoc%2Faudience_development_and_marketing_ 2010.doc&usg=AFQjCNHuaArf121AR6IIVgc5lrAkKzgWMg&sig2=6m0MK2t7LDs43Tc BYEhpPQ&cad=rja
Ateliér pro děti a mládež při Národním divadle moravskoslezském. Cesty ke spolupráci divadel a škol v českém a německém kontextu: Sborník příspěvků, které zazněly na sympoziu o divadelním lektorství.: 2014. [online]. 2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://issuu.com/ndmostrava/docs/sbornik_sympozium_2014/7?e=11852243/111 79536
BAČUVČÍK, Radim. Marketing kultury: divadlo, koncerty, publikum, veřejnost. Zlín: Verbum, 2012, roč. 1. vyd.
68
BOŠELOVÁ, Veronika. Vývoj Audience Developmentu v Evropě - závěrečná zpráva magisterského projektu, Praha, 2015
Česká filharmonie. Pro děti i rodiče www.ceskafilharmonie.cz [online]. 2016 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/vzdelavani-p14.html
DIFA JAMU Dlouhodobý záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně na období 2016-20. [online]. Brno, 2015[cit. 2015-11-12]. Dlouhodobý záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti DIFA 201620.pdf Dostupné z: http://dokumenty.jamu.cz/download.php?filename=%64%6f%6b%75%6d%65%6e %74%79%2f%70%75%62%6c%69%63%2f%44%6f%6b%75%6d%65%6e%74%79%20 %2d%20%44%69%76%61%64%65%6c%6e%a1%20%66%61%6b%75%6c%74%61%2 f%44%6c%6f%75%68%6f%64%6f%62%ec%20%7a%a0%6d%d8%72/%41%6b%74%7 5%61%6c%69%7a%61%63%65%5f%44%5a%5f%44%49%46%41%5f%70%72%6f%5f %72%6f%6b%5f%32%30%31%36%2e%70%64%66
DIFA JAMU Výroční zpráva DIFA JAMU za rok 2015. Brno, 2016 Výroční_zpráva_DIFA_JAMU_za_rok_2015. Dostupné z: http://dokumenty.jamu.cz/download.php?filename=%64%6f%6b%75%6d%65%6e %74%79%2f%70%75%62%6c%69%63%2f%44%6f%6b%75%6d%65%6e%74%79%20 %2d%20%44%69%76%61%64%65%6c%6e%a1%20%66%61%6b%75%6c%74%61%2 f%56%ec%72%6f%9f%6e%a1%20%7a%70%72%a0%76%79%2f%7a%70%72%61%76 %79%20%6f%20%63%69%6e%6e%6f%73%74%69/%56%ec%72%6f%9f%6e%a1%5f %7a%70%72%a0%76%61%5f%44%49%46%41%5f%4a%41%4d%55%5f%7a%61%5f %72%6f%6b%5f%32%30%31%35%2e%70%64%66
Dílny k inscenaci Pláňka v rámci předmětu Divadlo ve výchově, 2. roč. ADaV, Michaela Macková
Divadelní noviny (Ed.). Koncepce podpory umění v ČR 2015-2020. In: Divadelní noviny [online]. 2015 [cit. 2016-05-22]. Dostupné z: http://www.divadelninoviny.cz/koncepce-podpory-umeni-v-cr-2015-2020
DOMBROVSKÁ, Lenka. Chci něco sdělovat, ne se předvádět. In Divadelní noviny [online]. 2010. cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://www.divadelni-noviny.cz/chcineco-sdelovat-ne-se-predvadet 69
DSM. www.studiomarta.cz. Divadelní studio Marta: scéna divadelní fakulty JAMU [online]. 2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: www.studiomarta.cz
EU OMC Working Group on CCIs. European agenda for culture work plan for culture 2011-2014 policy handbook on how to strategically use the EU support programmes: working group of EU member states experts on cultural and creative industries (open method of coordination) 2012. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&ua ct=8&ved=0ahUKEwjUqtLCqu3MAhWB0RQKHQ3rBMwQFggbMAA&url=http%3A%2 F%2Fec.europa.eu%2Fculture%2Flibrary%2Fpublications%2Fcci-policyhandbook_en.pdf&usg=AFQjCNFkPd2Jur372Dzanbz1UZTmh03i_A&sig2=wzczSwHTi 6AR04n6JcVQCA&bvm=bv.122448493,d.d24
EU. European Commission. European audiences: 2020 and beyond. Luxembourg: EUR-OP, 2012. ISBN 978-927-9199-073.
FANIZZA, Shoshana. Defining Audience Development [online]. 2014 [cit. 2015-1112]. Dostupné z: http://buildmyaudience.com/defining-audience-development/
HAGOORT, Giep. Umělecký management v podnikatelském stylu. (z anglické verze 3. vydání) Eburon Publishers 2003. Praha: Nakladatelství KANT pro AMU v Praze, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7437-008-3.
HODGSON, Kimberley. Community character: How arts and cultural strategies create, reinforce, and enhance sense of place. American Planning Association, 2011. IL 60601–5927, online přístupné z https://www.planning.org/research/arts/briefingpapers/character.htm
HOLDEN, John: Democratic Culture Opening up the Arts to Everyone. Demos, London 2008.
CHLÁDKOVÁ, Blanka a Hana KREJČÍ. Umělecké vzdělávání a výchova. In Studie současného stavu podpory umění. Praha: Divadelní ústav, 2009. 39 s. ISBN 978-807008-235-5.
IDU. Články v kategorii "Práce s publikem (audience development)". In: www.divadelni-ustav.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-22]. Dostupné z: 70
http://www.divadelni-ustav.cz/cs/clanky/1/kategorie/prace-s-publikem-audiencedevelopment
IDU. Koncepce podpory umění na léta 2015-2020. In: http://host.divadlo.cz [online]. Odbor umění, literatury a knihoven Ministerstva kultury České republiky. 2015. Praha. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/
IDU. Výzva na zpracování studie o práci s publikem. [online]. 2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://www.divadelni-ustav.cz/cs/vyzva-na-zpracovani-studie-o-pracis-publikem
Institut umění, divadelní ústav Na akci Střed zájmu: PUBLIKUM si srdce publika získala Česká filharmonie vydáno: 25.6.2014 13:58 | aktualizováno: 29.6.2014 http://www.idu.cz/cs/na-akci-stred-zajmu-publikum-si-srdce-publika-zisk
JACKSON, T. Learning through theatre. 1. vyd. London: Routledge, 1993. ISBN 0415-08609-4.
JAMU. Dlouhodobý záměr JAMU [online]. Brno, 2015 [cit. 2015-11-12]. Dlouhodobý záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti DIFA 2016-20.pdf Dostupné z: http://dokumenty.jamu.cz/download.php?filename=%64%6f%6b%75%6d%65%6e %74%79%2f%70%75%62%6c%69%63%2f%44%6c%6f%75%68%6f%64%6f%62%ec% 5f%7a%a0%6d%d8%72/%41%6b%74%75%61%6c%69%7a%61%63%65%5f%64%6c %6f%75%68%6f%64%6f%62%82%68%6f%5f%7a%a0%6d%d8%72%75%5f%4a%41% 4d%55%5f%32%30%30%36%2e%70%64%66
JIRÁSKOVÁ, Lenka. Působení divadelního lektora v profesionálním divadle. Brno, 2012. [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: https://is.jamu.cz/th/13285/difa_m/text_prace.pdf
KOSTŘICOVÁ K., HÖNIGOVÁ B.: Moliérův Tartuffe z pohledu inscenátora i diváka. 2008. Brno, v rámci předmětu Divadlo ve výchově, Vedoucí předmětu MgA. Radka Macková.
KAWASHIMA, Nobuko. Beyond the division of attenders vs non-attenders: a study into audience development in policy and practice. University of Warwick, Centre for the Study of Cultural Policy, 2000. ISBN 19-028-0807-X. 71
KOSTŘICOVÁ, Kamila. Divadlo ve výchově se zaměřením na recepci a reflexi divadelního díla ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě 2013, Akademické studie Divadelní fakulty JAMU [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.jamu.cz/img/akademicke-studie-difa-jamu/studie/studie/archivclanku/kamila-kostricova-divadlo-ve-vychove-se-zamerenim-na-recepci-a-reflexidivadelniho-dila-ve-spolupraci-s-narodnim-divadlem-moravskoslezskym-vostrave.pdf
KSENIČOVÁ. Andrea, PUCZOKOVÁ. Kateřina, ŠEBESTOVÁ. Michaela, ZARODŇANSKÁ. Daniela. Marketingový audit Divadelního studia Marta. 2016, Brno, v rámci předmětu Marketing v umění, Vedoucí předmětu doc. MgA. Hana Krejčí.
LANDY, R. J. Handbook of Educational Drama and Theatre. Westport, CT, Greenwood Press, 1982. ISBN 0-919-22947-3 LOC PN3171.L28. info
LIŠKOVÁ, Magdaléna. RE: Publikum: Možnosti spolupráce s publikem ve 21. století. 2. doplněné vydání [online]. Praha: Česká kancelář programu Kultura, 2013, 60 s. ISBN 978-80-7008-319-2 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.programculture.cz/media/document/re-publika-200x200_final.pdf.
MACHAČÍKOVÁ Markéta.: Moravské divadlo, Olomouc předneseno na Střed zájmu: Divadelní lektor: Luxus nebo nezbytnost?, Olomouc, 11.5.2015
Ministerstvo kultury ČR. Podkladová studie ke státní kulturní politice na léta 20092014. [online]. 2007 [cit. 2016-3-13]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/
Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025) [online]. 2015 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://files.u-kr.webnode.cz/200000161-073be08fae/SKP_2015-verze_9-2-2015.docx
Ministerstvo kultury. Aproximační strategie Ministerstva kultury, 2015 [cit. 201602-07]. Dostupné z: http://www.ospzv-aso.cz/addons/117%20RHSD/Aproximacnistrategie.pdf
OPERA, America. The Guiding Principles of Audience Development. OPERA America, 1999, Vancouver.
72
PETROVÁ, Pavla. Úvod k předložení návrhu Koncepce podpory umění na léta 20152020. [online]. 2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Sněmovní tisk 989 – vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti [online]. 2013. Praha [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?O=6&T=989
Royal Opera House Bridge & Artswork and Kent County Council (KCC). Arts and Cultural Commissioning Toolkit: for the UK cultural sector as providers, and the people who might commission them. 2014 [cit. 2015-11-12]. Dostupné z:http://www.artscommissioningtoolkit.com/index.php
RUMPÍK, Dominik. Propagace a marketing Východočeského divadla: Pardubice ve vztahu ke studentům vysokých škol, jakožto cílové skupině. 2011.
SHAHEED, Farida. Report of the Special Rapporteur in the field of cultural rights, [online]. Human Rights Council, Twenty-eighth session, Agenda item, Promotion and protection of all human rights, civil, political, economic, social and cultural rights, including the right to development, General Assembly, 2014 [cit. 2015-1112]. Dostupné z: z:https://oerknowledgecloud.org/content/report-specialrapporteur-field-cultural-rights-farida-shaheed-copyright-policy-and-right-sc
SOCHOVÁ, Tereza. AUDIENCE DEVELOPMENT Vedoucí: Lázňovský, Michal Datum obhajoby:14-zář-2011 Diplomová práce[cit. 2015-01-12]. Dostupné z: https://dspace.amu.cz/jspui/handle/10318/7055
SVOBODOVÁ, Hana. Návrh metod pro systematické sledování a vyhodnocování divácké recepce v Divadelním studiu Marta. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2013, 61 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
ŠPALKOVÁ, Dominika.: Festival Divadlo evropských regionů a Divadlo DRAK, Hradec Králové, předneseno na Střed zájmu: Divadelní lektor: Luxus nebo nezbytnost?, Olomouc, 11.5.2015
73
TAJTÁKOVÁ, M a KOL. Marketing kultúry. Vybrané problémy. Bratislava: Ekonóm, 2006. 186 s. ISBN 80-225-2176-0.
TREFNÁ, Marie. Organizace doprovodných aktivit v dětském divadle Minor (situační analýza). Brno, 2016, 72 s. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie. Vedoucí práce doc. MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
VORST Daniela. von.: Tvůrčí dílny Národního divadla, Praha předneseno na Střed zájmu: Divadelní lektor: Luxus nebo nezbytnost?, Olomouc, 11.5.2015
VRCHOVSKÝ, Ladislav. Umělecká šéfka Divadla Petra Bezruče: Nostalgie po minulém režimu je příznakem krize z rozežranosti. Ostravan.cz [online]. 2015 [cit. 2016-0522]. Dostupné z: http://www.ostravan.cz/26040/umelecka-sefka-divadla-petrabezruce-nostalgie-po-minulem-rezimu-je-priznakem-krize-z-rozezranosti/
ZAKARAS, Laura. Cultivating demand for the arts: arts learning, arts engagement, and state arts policy / Laura Zakaras, Julia F Lowell. Santa Monica, RAND Corporation 2008. ISBN 978-0-8330-4184-5 (pbk.: alk. paper).
ŽŮREK, Jan. Střed zájmu: Divadelní lektor: Luxus nebo nezbytnost? Kancelář Kreativní Evropa a festival Divadelní Flora., Olomouc, 11.5.2015
74
Seznam ilustrací Obrázek 1 - Vztah Audience Developmentu a Marketingu, zdroj: autorka práce ................. 11 Obrázek 2 - Schéma organizační struktury Divadelního studia Marta, autor: Kateřina Puczoková (dle Kolářová, 2016; Kseničová a spol., 2016, str. 13) ......................................... 21 Obrázek 3 - Skladba návštěvníků DSM, vytvořena na základě dat z Collosea, 1.2.2016, autor: Kateřina Puczoková ................................................................................................................ 38 Obrázek 4 - Fanoušci DSM na Facebooku .............................................................................. 40
75
Seznam tabulek Tabulka 1 - Kategorie aktivit v rámci AD, (zpracovala autorka textu dle Lišková, 2013; Bošelová, 2015 a konkrétních analýz prostředí). ................................................................... 14 Tabulka 2 - Postup pro zajištění divadelních dílen studenty ADaV k inscenacím Divadelního studia Marta či DnO, Zdroj: autorka práce ............................................................................ 29 Tabulka 3 - SWOT analýza DSM pro AD ................................................................................. 42 Tabulka 4 - Rozdělení aktivit pro jednotlivé cílové skupiny, zdroj: autor práce .................... 48 Tabulka 5 - Příklad rozdělení dílen k inscenacím na základě věku, Zdroj: Autorka textu ...... 57 Tabulka 6 - Příklad rozdělení dalších aktivit pro jednotlivé kategorie předplatného, Zdroj: Autorka textu ......................................................................................................................... 57
76
Seznam příloh Příloha A: Srovnání cílů pro Audience Development a cílů pro DSM z pohledu DIFA (tabulka) Příloha B: Návrhy databází – předplatitelé a školy Příloha C: Záměr pro AD v DSM pro rok 2018 s výhledem do roku 2020 (tabulka) Příloha D: Marketingový audit DSM.
77
Příloha A: Srovnání cílů pro Audience Development a cílů pro DSM z pohledu DIFA (tabulka) CO
Audience development…
“Divadelní fakulta JAMU...
Kvalita umění, kultury přijatá
Překonává pomocí odpočinkových
Posiluje kvalitu umění, kultury a života
veřejností
programů či vedlejších aktivit propast
ve svém regionu i v celé České republice
mezi náročnějšími uměleckými díly a
v přímé vazbě na prostředí EU.
- výchova
vyhledávání
veřejností.
kvalitního umění - vedení
k
pochopení
náročnějších
děl
širší
Nabízí umělecký pohled na určitou záležitost/problematiku.
veřejností - vliv na kvalitu života ve svém prostředí Rozvoj jedince přijímajícího - přímé působení díla - postupný rozvoj návykem dílo vnímat,
chápat,
přehodnocovat
Uvažuje o vlivu uměleckého díla na
Je si vědomá své nepostradatelnosti
diváka a reflektuje naplnění cílů, se
pro rozvoj kreativity jednotlivce.
kterými bylo dílo tvořeno. Jednotlivcům pomáhá získat čtyři typy vědomostí a schopností: 1.
Rozvoj
jednotlivce
Schopnost sledovat, vnímat a chápat
participujícího
(především
díla, 2. Schopnost tvořit umění, 3.
mladých lidí)
Vědomosti ohledně historie umění, 4. Schopnost interpretovat, diskutovat
- schopnosti získané tvorbou
a kritizovat díla
- hledání kontextů - hledání
identity
jedince
i
komunity
Vzděláváním v umění vytváří klíčové sociálně
začleňovací
aktivity
a
přispívá k sebeidentifikaci jedince. aktivně prožívané umění přispívá k rozvoji osobnosti i komunity Vysoká umělecká úroveň a etika - namísto repertoáru pomocí
přizpůsobování veřejnosti vedlejších
je
aktivit
Podporuje kvalitu a počet estetických
Je si vědomá své nepostradatelnosti
zážitků namísto pouhého zvyšování
pro
kvality a počtu uměleckých děl.
úrovně a etiky tvůrčí činnosti.
Pracuje
s faktem,
že
vzdělávací
veřejnost učena přijímat díla s
funkce umění je naprosto zásadní pro
vysokou uměleckou úrovní
další divákovu interakci s uměním,
- estetická kvalita je prvořadá
které přijímal ale i uměním celkově.
1
prosazování
vysoké
umělecké
- divadlo etickým vzorem Spolupráce a přístupnost - spolupracuje
a
Dbá
synergicky
přizpůsobuje svou nabídku pro
na
přístupnost
fyzickou
i
Je otevřená spolupráci se širokým
mentální a na celkovou otevřenost
spektrem partnerů a zároveň sama
místní komunitě se všemi jejími
také umí být spolehlivým a stabilním
specifiky.
partnerem.
Dohlíží na to, že není elitním
Marta jako prostředek cíle DIFA JAMU
prostorem,
–
využitelnost okolní komunitou ze
odrazováni
kterého
všichni,
kteří
jsou nejsou
prezentace
uměleckých
výstupů
veřejnosti
dostatečně znalí na vysoké umění. Vzdělávání mladých v umění - spolupráce
se
středními
školami - zaměření
Studentské programy považuje za
Marta jako
nezbytnou investici do budoucna.
s nižšími stupni vzdělávání
Podporuje se
na
studenty
a další mladé lidi
přítomnost
umění
prostředek
spolupráce
ve
vzdělávání mladých lidí a s ním spojený rovný přístup k rozvíjení kreativity a talentu.
Vyladění
provozních
otázek,
Strategické řízení práce s publikem
Odkoupení prostor studia Marta a
strategie a sladění činnosti s cíli
neznamená pouze její sladění s
ateliéru
organizace
marketingem
způsobů tvorby dramaturgických plánů
- Zaměření správných cílových
ale
i
smysluplnost
jejího zaměření dle cílů organizace.
scénografie.
Dopracování
DSM jako součást cílů stanovených strategických záměrů, aktuálních cílů
skupin
a ukazatelů činnosti a kvality DIFA
- Využití správných prostředků
JAMU.
pro dosažení cílů
2
Příloha B: Návrhy databází – předplatitelé a školy V příloze je navržena struktura pro obě plánované databáze. Samotné vytvoření databáze není součástí této práce. Kontakty, které má divadlo nyní k dispozici, budou zadávány brigádníky, kteří prodávají předplatné, a databázi škol bude spravovat student na pozici Divadelního lektora. Pro databáze existuje na internetu množství databází zdarma, jednou z možností je například 602SQL 8.1
Databáze A – Předplatitelé
Jednotlivé údaje pro srovnání: Jméno, příjmení, adresa, email, telefon, věk
Dále každou sezónu zadáno k nově přidané položce Rok (proměnná+) jeden z typů předplatného (po, út, st, čt, pá, VIP) + časem spec. (ter-kvi), spec. (sex-okt), spec. (dospělí), spec. (senioři) o
Ke každému roku misí být něco přiřazeno, pokud nic, tak 0
o
a pokud 0, tak příčina proč, pokud nezadána, je přednastavena možnost (nebyl osloven)
Dále ke každému navolit zájmy o (diskuze, dílny – i s typem, úvody, tematické přednášky) – u všeho ano nebo ne
Databáze B – Školy -
Jednotlivé údaje pro srovnání: Název školy, název pedagoga, adresa, email, telefon
-
Dále každou sezónu zadáno k nově přidané položce Rok (proměnná+) jeden (popř. i více) z typů předplatného (ter-kvo), (sex-okt), o
Ke každému roku misí být něco přiřazeno, pokud nic, tak 0
o
a pokud 0, tak příčina proč, pokud nezadána, je přednastavena možnost (nebyl osloven)
Dále ke každému navolit zájmy o (diskuze, dílny – i s typem, úvody, tematické přednášky nabídky předplatných, typy dílen, učitelské dýchánky, prohlídky zákulisí, vernisáže, kurzy) – u všeho ano nebo ne 1
Příloha C: Záměr pro AD v DSM pro rok 2018 s výhledem do roku 2020 (tabulka) CÍLE
Do roku 2018
Do roku 2022
1.Divadlo nabízí esteticky hodnotné umění a vede pomocí vedlejších aktivit své diváky k jeho pochopení i vyhledávání a.
Doprovodné
programy – využití pro
Alespoň 50 % náročnějších děl bude doprovázeno dramaturgickým úvodem,
Veškerá náročnější díla budou doprovázena dramaturgickým
dílnou či diskuzí po představení.
úvodem, dílnou či diskuzí po představení.
Inscenace je co nejdříve po premiéře hodnocena a je dohlíženo, aby se
Inscenace je co nejdříve po premiéře hodnocena a je dohlíženo,
nezhoršovala její kvalita.
aby se nejen nezhoršovala, ale zlepšovala její kvalita.
lepší pochopení a reflexi díla b.
Kvalita inscenace
2.Divadlo rozvíjí kreativitu svých pravidelných návštěvníků a snaží se je vést k pravidelné návštěvě pro kontinuitu procesu. a.
Přesah inscenací
Inscenace jsou tvořeny s vyšším cílem, přesahem.
Inscenace jsou tvořeny s vyšším cílem/přesahem, jehož působení je na konci vyhodnocováno.
b.
Nabídka
Nabídka předplatného bude obsahovat alespoň jeden typ předplatného
Vše + Studenti na stážových pozicích v obou divadlech
bude
s přídavnými aktivitami AD. Předplatné je nabízeno všem minulým předplatitelům
spolupracují.
zatraktivněna, rozšířena a
i VIP, kterým nebyl obnoven status VIP, kteří neřekli, že jej nechtějí. Na propagaci
bude
předplatného se podílí studenti na stážových pozicích v obou divadlech.
předplatného
posílena
propagace.
její
Informace o předplatném jsou na stránkách DSM i DnO. Je vytvořena databáze předplatitelů včetně zaznamenání jejich priorit
1
Vytvoření dražších typů předplatného vytvořených z představení se speciálními aktivitami a jednou dílnou.
i. Cena pro studenty bude
Studenti platí za lístek 100 Kč, plná cena je 150 Kč.
Studenti platí za lístek 100 Kč, plná cena je 150 Kč. Studentské
diversifikována.
předplatné stojí znatelně méně (-cca 150 Kč)
ii. Bude vytvořena nabídka
Dílny jsou vytvořeny alespoň pro
dvě různé věkové skupiny, existují dílny
Ke všem inscenacím existuje aktivita AD (minimálně 3 dílny – pro
dílen, dramatických úvodů,
k alespoň dvěma inscenacím v DSM, seznam aktivit obsahuje kromě dílen alespoň
alespoň 2 věkové kategorie, alespoň jedna diskuze s tvůrci po
diskuzí po představení.
další dvě aktivity pro rozbor inscenace nebo jejího tématu (dramaturgický úvod,
představení, alespoň jeden lektorský úvod), nabídka je vytvořena
diskuze po představení, přednášky odborníků na téma..)
tak, aby jeden typ předplatného měl ke všem inscenacím možnost
Aktivity zaštiťuje „Divadelní lektor“ ve spolupráci s inscenačními týmy. Společný koncept, inscenátoři vedou, lektor moderuje
přídavné aktivity Je pravidelně monitorováno, zda není poptávka po dalších typech aktivit. Zvaní odborníků na určité téma inscenace.
3.Divadlo aktivně hledá a bourá bariéry mezi ním a návštěvníky. a.
Je zaveden systém
zpětné
vazby
k provozu
divadla (včetně systému
Je vytvořen systém zpětné vazby (fyzicky nebo online), publikum je nějakým
Je zaveden systém fyzické i online zpětné vazby, jsou získávány
způsobem reflektováno
podněty ke zlepšení a připomínky od publika
Provedení dotazníkového šetření mezi předplatiteli pro účely databáze
Provedení dotazníkového šetření mezi novými předplatiteli pro
implementace návrhů).
účely databáze Je proveden marketingový výzkum publika
b.
Na stránkách jsou
zveřejněny veškeré důležité informace a je vyladěn
Na stránkách jsou Informace o dopravě, o předplatném přímo na webu, o
Na stránkách jsou informace zmíněné vedle a je aktivně
dílnách, o speciální ceně pro velké skupiny školáků
zjišťováno, které další by tam měly být
Možnost registrace pro předplatní přímo na webu
Možnost registrace pro předplatné přímo na webu, doplněno o
systém rezervace lístků. Colosseum splňuje alespoň jednu charakteristiku z následujících: rozumně
2
dotazníky na otázky týkající se spokojeností se studiem či aktuálně
vymezené skupiny, odkazuje rovnou z programu, lze objednávat rovnou se slevou, skrze internet je možné lístky i koupit
řešené otázky Colosseum má rozumně vymezené skupiny, odkazuje rovnou z programu, lze objednávat rovnou se slevou, skrze internet je možné lístky i koupit Zavedení Google Analytics
c. tisková konference.
Každý rok je uspořádána alespoň jedna tisková konference.
Každý rok je uspořádána jedna tisková konference k začátku sezóny a dále v průběhu roku ještě alespoň jedna další
d.
Divadlo spolupracuje
s pedagogy,
kteří
mají
Je navázán kontakt s pedagogy, vedena databáze jednotná souhrnná, byly
Pořádání speciálních aktivit s pedagogy – zvaní na hodnocení
vyzkoušeny alespoň jedenkrát formy prohlídky divadla, dýchánky ve foyer
inscenací, prohlídky divadla, dýchánky ve foyer, v případě zájmu
potenciál vodit a vodí žáky
speciální kurzy, další vítané aktivity (, přednášky,…)
na představení i dílny. e.Další možnosti financování
Je zařízeno, že ke smlouvě o věcném břemeni přibude dodatek o možnosti
Je usilováno o odkoupení prostor, je možný pronájem prostoru a
pronajímat prostor.
informace jsou přehledně zveřejněny na stránkách Byla provedena analýza možnosti crowdfunding mezi příbuznými a přáteli
f. Schodiště se přizná jako místo k sezení, foyer místo
Bude vytvořen návrh pro využití schodů.
Bude realizován návrh pro využití schodů.
Studenti ATD vytvoří pro každou sezonu výstavu fotek.
Studenti ATD vytvoří výstavu fotek se zajímavým konceptem.
Prohlídky jsou schváleny a je určeno, kdo je zajišťuje. Je ustálený systém
Informace o možnosti prohlídek jsou jasně dané a zveřejněné na
odměňování, určen max. a min. počet lidí a zajištěny prohlídky při oslovení DSM
webu
k obdivování. g.
V divadle
umožněny prohlídky.
jsou
Ustálený systém tvorby data při zájmu jsou vypisovány prohlídky
3
pro neorganizované skupiny lidí (např. před představením) Propojení prohlídek se dnem otevřených dveří fakulty, propojení propagace 4.Divadlo systematicky a konceptuálně podporuje a řídí systém dílen pro mladé lidi. Snaží se o vyšší podíl mladých lidí a studentů v návštěvnosti. a.
Zapojování studentů
Jsou zavedeny stážové pozice „Divadelní lektor“, „Provoz a marketing“, pro tuto
Stážové pozice „Divadelní lektor“, „Provoz a marketing“ jsou
formou stáží do provozu
pozici si vybírá divadlo konkrétní studenty na základě jejich předchozí praxe v
oblíbeným způsoben uplatnění studentů, je o ně zájem a jejich
DSM
divadle
činnost je dělána poctivě, divadlo přehodnocuje lidské zdroje a pokud je potřeba, zařídí vypsání nového stážového místa
b.
Ateliér ADaV bude
pravidelně zajišťovat dílny pro mladé lidi, zejména
Existuje předmět ADaV, ve kterém jsou pravidelně každý rok povinně tvořeny
Stejné a minimálně dvě dílny jsou určeny žákům středních škol.
dílny pro DSM. Minimálně jedna dílna je určena žákům středních škol.
Informace o dílnách a dalších speciálních aktivitách budou na
Studenti ADaV pracují na tvorbě dílny ve dvojicích, maximálně trojicích.
žáky středních škol.
stránkách Studia (včetně kontaktu, data a registračního formuláře) Při otevření dílen veřejnosti přibydou data, časy a formulář k přihlášení. Dílny jsou zpoplatněny
c. Studentům
posledních
ročníků středních škol a jiných vysokých škol bude
Je snaha o zavedení klubu dobrovolníků
Klub dobrovolníků zaveden dle informací vedle +
Samostatná produkce pro druháka – koordinátor klubu dobrovolníků (při
Přidání teambuildingových aktivit klubu
mimořádném výkonu možnost odměny stipendiem, jinak ne)
aktivně nabízena možnost dobrovolnicemi v divadle.
Klub funguje jako propojení prváků a externistů dle fungování předmětu „Praxe v divadle“ (dle návrhu pro sezonu 2016/17) + navíc ambasadorství a volné vstupy
4
d.
Vysokoškoláci jiných
škol
Stážisti na marketingových pozicích vytvoří plán propagace směrem k vysokým
Vše + Využití klubu pro šíření informací
školám, ten taky naplní
5.Činnosti divadla jsou podpořeny strategií a mají určeny konkrétní SMART cíle. a.
Je jasně daný proces
dramaturgického
premiér ČH (4-5)
plánování DSM. b.
Dramaturgické plánování je ustanoveno v rámci schématu a splňuje max. počet
V rámci dramaturgického plánování je myšleno na potřeby dílen. Zrušení pedagogické režie pokud moc studentů režie
Posunutí profesionální externí režie na konec sezony
Strategie
DSM
Je vytvořena strategie DSM na základě strategických záměrů školy
Strategie je průběžně kontrolovaná a aktualizovaná
vychází ze strategických záměrů DIFA JAMU. 6.Provoz je efektivní a veškeré potřebné činnosti jsou personálně zajištěny a odpovídajícím způsobem odměněny a.
Zavedení
zabývajícího
semináře, se
Ve studijních plánech je ustanoveno, jak budou semináře probíhat, kdo na nich
Seminář je veden a slouží k seznámení studentů mezi sebou i
bude. Případně bude zdůvodněno, proč to není vhodné.
s prostředím DSM.
Existují poloviční úvazky pro dva nové zaměstnance na pozici stavba a jeden
Všichni anebo alespoň skoro všichni zaměstnanci DSM mají pocit,
poloviční pro krejčovou, jsou diskutovány další potřebné úvazky i výše odměn
že jsou ohodnoceni dostatečně a že dělají odpovídající množství
nadcházející sezónou ve studiu Marta b.
Dostatečné zajištění
úvazků
pro
pracovníky
DSM
práce
5
Příloha D: Marketingový audit DSM
1
Marketingový audit Divadelního studia Marta
V rámci předmětu Marketing v umění zpracovaly Andrea Kseničová, Daniela Zárodňanská, Michaela Šebestová, Kateřina Puczoková
Ateliér divadelního manažerství, JAMU 2016
Obsah: Seznam zkratek užitých v textu………………………………………………………3 Strategie a poslání Studia Marta…………………………………………………….4 Organizace a lidské zdroje……………………………………………………………..13 Finanční a technické zdroje……………………………………………………………17 Produkt………………………………………………………………………………………….22 Rozšířený produkt………………………………………………………………………....36 Prodej…………………………………………………………………………………………...39 Propagace……………………………………………………………………………………..44
2
Užité zkratky v textu: DSM – Divadelní studio Marta JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně DIFA – Divadelní fakulta OPVK - Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost DnO – Divadlo na Orlí FF – Filozofická fakulta MUNI – Masarykova univerzita ATD – Audiovizuální tvorba a divadlo AVD – Ateliér divadlo a výchova ADM – Ateliér divadelního manažerství MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
3
Strategie a poslání Studia Marta (zpracovala Daniela Zárodňanská) Cílem úvodní časti je popis strategie a poslání Studia Marta. K tomuto účelu absolvovala autorka rozhovor s tajemnicí divadla a následně porovnávala závěry rozhovoru a své vlastní zkušenosti se strategickými dokumenty JAMU.
Diskuze s tajemnicí Divadelního studia Marta K pochopení marketingu v širším kontextu bylo nutné zmapovat obecnou strategii Divadelního studia Marta, vizi a poslání. K tomuto posloužily následující dokumenty:
Dlouhodobý záměr JAMU (dostupnost: webové stránky www.jamu.cz, sekce Dokumenty);
Dlouhodobý záměr DIFA JAMU (dostupnost: webové stránky www.jamu.cz, sekce Dokumenty);
Výroční zprávy DIFA JAMU; (dostupnost: webové stránky www.jamu.cz, sekce Dokumenty)
Akreditace;
Popis předmětu Absolventský projekt;
Webové
stránky
Divadelního
studia
Marta
(dostupnost:
webové
stránky
www.studiomarta.cz);
Programová koncepce Zbyňka Srby na post děkana; (dostupnost: webové stránky www.difa.jamu.cz, sekce Orgány fakulty – Akademický senát);
ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ AKADEMICKÉHO SENÁTU DIVADELNÍ FAKULTY JAMU DNE 28 . 11. 2014 (dostupnost: webové stránky www.difa.jamu.cz, sekce Orgány fakulty – Akademický senát – Zápisy z jednání).
Tajemnice divadla již na počátku uvádí, že strategie divadelního studia Marta se těžko plánuje z důvodu svého specifického provozu. Každý rok do Marty nastupuje nový herecký 4
ročník s novými uměleckými týmy. Dramaturgie je tedy každoročně jiná a nedá se plánovat v dlouhodobém horizontu. V materiálech Janáčkovy akademie múzických umění v Brně však přesto nalezneme základní poslání Marty, kterým je naplňování studijních plánů. Marta slouží především pro absolventské ročníky DIFA JAMU, kterým simuluje profesionální prostředí – připravuje je na jejich budoucí profesní život v divadelním provozu. Tajemnice v této souvislosti uvádí, že simulace takového prostředí v sobě přirozeně zahrnuje otevření divadelního programu pro veřejnost. Naplňování sálu diváky však není prioritní cíl studia Marta, které svou činností má posloužit spíše studentům DIFA JAMU, nikoliv veřejnosti (přiznává však, že divácká úspěšnost je samozřejmě také zájmem divadla). Při rozhovoru dále narážíme na nejasnou definici provozu: měl by tedy simulovat skutečné divadelní prostředí nebo být tzv. laboratoří, ve kterých studenti mají možnost experimentovat a dopouštět se chyb. Z průzkumu dalších materiálů bude jasné, že je toto stále otevřenou otázkou. Důkaz nesrovnalosti mezi simulací reálného provozu a experimentální laboratoři se vyskytuje např. ve výběru titulu – v tomto směru se ponechává studentům ,,volná ruka,“ nehledí se na prodejnost, a tudíž se v této situaci škola staví spíš na stranu laboratoře. Dle slov tajemnice fakulta s vedením divadelního studia o těchto záležitostech neustále komunikuje. Škola totiž nastavuje pravidla, která mají být dodržena – počet představení ročně, počet repríz apod.
Průzkum materiálů Úlohou bylo zmapovat všechny možné oficiální dokumenty, ve kterých se pojednává o Studiu Marta. Důležitým poznatkem je, že žádný z těchto materiálů nemá nastaveny měřitelné ukazatele a možnosti jejich ověření. Z průzkumu materiálů vzešlo, že jde o obecné koncepce směřování, které jsou stále velmi diskutovány (výjimkou mohou být záležitosti týkající se stavebních či jiných investičních plánů).
5
Dlouhodobý záměr JAMU a DIFA JAMU1 V rámci hodnocení období za poslední tři roky nahlédneme do dokumentů zahrnující období 2011-2015 a 2016-2020. Na úvod se zabýváme dlouhodobým záměrem JAMU, který je zveřejněn na stránkách www.jamu.cz v záložce dokumenty. Dlouhodobé záměry JAMU jsou připravovány na pětiletá období a každý rok jsou zveřejňovány aktualizace. Dlouhodobý záměr JAMU 2011-2015 Divadelní studio Marta a její veřejná vystoupení jako jeden z prostředků hodnocení kvality obsahu studijních plánů, absolventský festival je bilanční a evaluační přehlídkou na konci akademického roku Pro fakultu centrum absolventských představení, pro veřejnost jedno z pravidelně hrajících divadel. Vybudování transportní cesty a skladových prostor v divadelním studiu Marta na Bayerově ulici č. 5 ve sklepních prostorách objektu patřícího městu Brnu a kompletní rekonstrukce ateliéru scénografie.
Dlouhodobý záměr JAMU 2016-2020 Marta jako prostředek spolupráce JAMU s nižšími stupni vzdělávacích zařízení
Odkoupení prostor Divadelního studia Marta
Ve svých dlouhodobých záměrech Divadelní fakulty zaujímá Marta důležitější místo, a to především díky faktu, že DSM přímo spadá pod správu Divadelní fakulty. Dlouhodobý záměr DIFA JAMU 2011-2015 Marta jako prostředek pro hodnocení kvality na základě diváckých ohlasů Podpora styku studentů s praxí Spolupráce s pedagogickou praxí (střední školství)
Dlouhodobý záměr DIFA JAMU 2016-2020 Marta jako prostředek cíle DIFA JAMU – prezentace uměleckých výstupů veřejnosti Spolupráce s nižšími stupni vzdělávání Dopracování způsobů tvorby dramaturgických plánů DSM jako součást cílů stanovených strategických záměrů, aktuálních cílů a ukazatelů činnosti a kvality
Dokumenty JAMU. JAMU v Brně - JAMU [online]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://dokumenty.jamu.cz/vyber.php?col=&adr=%64%6f%6b%75%6d%65%6e%74%79%2f%70%75%62%6c %69%63%2f%44%6c%6f%75%68%6f%64%6f%62%ec%5f%7a%a0%6d%d8%72) Dokumenty. JAMU v Brně - JAMU [online]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://dokumenty.jamu.cz/vyber.php?col=&adr=%64%6f%6b%75%6d%65%6e%74%79%2f%70%75%62%6c %69%63%2f%44%6f%6b%75%6d%65%6e%74%79%20%2d%20%44%69%76%61%64%65%6c%6e%a1%20 %66%61%6b%75%6c%74%61%2f%44%6c%6f%75%68%6f%64%6f%62%ec%20%7a%a0%6d%d8%72 1
6
DIFA JAMU. Vyřešení majetkových vztahů k pronajatému prostoru – odkoupit prostory
Spolupráce se sponzory a partnery Marta jako silná stránka (SWOT) fakulty – pevné postavení mezi brněnskými divadly, stabilní návštěvnost, simulace reálného provozu pro končící ročníky, věková a pestrá skladba diváků, konfrontace uměleckých výsledků s laickou i odbornou veřejností, výhodné umístění Výroční zprávy DIFA JAMU2
,,Protože právo na „zmýlenou“ patří i k perfektně a profesionálně připravenému tvůrci. Studia (nebo divadelní laboratoře) Divadlo na Orlí a Marta mají důležité poslání „simulovat“ skutečné budoucí profesionální prostředí a jsou také posledním školou hájeným útočištěm před „skokem“ do divadelní reality.“ (Výroční zpráva DIFA JAMU, 2012) Dalším z důležitých dokumentů jsou výroční zprávy, které mimo jiné hodnotí činnost DSM, ale poskytuje také obraz toho, co je posláním Divadelního studia Marta. Výroční zprávy jsou dostupné rovněž na stránkách www.jamu.cz v sekci Dokumenty. Výroční zpráva 2012 Přehled inscenací a divácká návštěvnost Personální změny Úkol – provedení analýzy Marty v rámci kontaktů na zaměstnavatele Účast na festivalech
Výroční zpráva 2013 Výroční zpráva 2014 Přehled inscenací a divácká Přehled inscenací a divácká návštěvnost návštěvnost Personální změny Personální změny Hospodaření DSM Odborná spolupráce se středním stupněm vzdělávání Propojení tvůrčí a vzdělávací činnosti spolupráce se Regionální působení pro stupněm veřejnost
Odborná středním vzdělávání Hospodaření DSM
Festivalová činnost Marta jako prostředek hodnocení kvality vzdělávacího procesu
Dokumenty. JAMU v Brně - JAMU [online]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://dokumenty.jamu.cz/vyber.php?col=&adr=%64%6f%6b%75%6d%65%6e%74%79%2f%70%75%62%6c %69%63%2f%44%6f%6b%75%6d%65%6e%74%79%20%2d%20%44%69%76%61%64%65%6c%6e%a1%20 %66%61%6b%75%6c%74%61%2f%56%ec%72%6f%9f%6e%a1%20%7a%70%72%a0%76%79 2
7
Výroční zprávy poskytují informativní přehled, který však není komentován v rámci úspěšnosti. Absolventský projekt Součástí rozvrhu vybraných oborů Divadelní fakulty (Režie, Dramaturgie, Činoherní herectví, Scénografie, Fyzické divadlo, Jevištní technologie, Divadelní manažerství) je tzv. Absolventský projekt s konkrétní návazností na Martu.3 Následující tabulka shrnuje popisy k předmětu v závislosti na studovaném oboru. Zdrojem informací jsou sylaby k předmětům dostupné v informačním systému is.jamu.cz). Součástí popisů předmětů je i jejich pedagogický garant a předpokládaná časová dotace. Obor
Popis Činoherní herectví - tvorba postavy, obnova motivací a herecké kondice, nová herecká tvůrčí práce v rámci středně velkého divadelního provozu (Marta) Divadelní dramaturgie + Činoherní režie - výběr, analýza, příprava text, jazyková Absolventský projekt v Martě úprava, dramaturgicko-režijní koncepce, produkce přípravy inscenace, zkoušení na učebně a jevišti, analýza a reflexe zkoušek a prvního uvedení Divadelní manažerství + Jevištní technologie - příprava záměru inscenace pro účely porad, Absolventský projekt a jeho dokumentace detailní plán projektu (napě. Marketing (bakalářské studium) projektu, PR, finanční řízení), přípravná, realizační a postprodukční práce Fyzické divadlo - popis nespecifikován Bakalářský absolventský projekt Scénografie - výtvarné řešení inscenace Bakalářský absolventský projekt Webové stránky studia Marta4
3
V této části se nebudeme zabývat ateliéry a obory, které Absolventský projekt rovněž mají, avšak mimo studio Marta. Jde např. o studenty Muzikálového herectví, kteří absolvují v Divadle na Orlí, či obory jiné, jejichž absolventské projekty nemají co dočinění s divadlem (př. Audiovizuální tvorba a divadlo). Na druhou stranu i některé obory jako např. Divadelní manažerství, mohou absolvovat v rámci jiného projektu (př. festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER či jiné projekty mimo Divadelní fakultu). 4 O divadle - Studio Marta. Studio Marta [online]. Brno: Divadelní studio Marta, 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.studiomarta.cz/index.php?p=o-divadle
8
Oficiální webové stránky jsou veřejným médiem, prostřednictvím kterého Marta sděluje a propaguje svou činnost. Mimo jiné je to také jeden z primárních prostředků, ze kterého se veřejnost může dozvědět, co je základním posláním studia Marty. V záložce ,,O divadle“5 nalezneme především tyto informace:
primární cíl plnění studijních plánů DIFA JAMU
rozvoj tvůrčí a pedagogické činnosti studentů DIFA JAMU
výčet ateliérů, kterým Divadlo Marta slouží
primární cílová skupina (středoškolské a vysokoškolské publikum)
Programová koncepce Zbyňka Srby na post děkana6 V roce 2012 byla zveřejněna programová koncepce Zbyňka Srby, který kandidoval na post děkana fakulty pro období 2012-2016 (tato programová koncepce je jediná, jelikož neměl protikandidáta). Tento dokument je také zdrojem informací, které mohou vést k identifikaci poslání Marty, jelikož se v ní nabízí strategické cíle budoucího děkana. Zbyněk Srba v této koncepci DSM identifikuje jako významné pracoviště fakulty sloužící pro studenty, ale také jako nedílná součást kulturního světa města Brno. Dle p. Srby vytváří studio Marta především generační divadlo, přesto je divácká základna pestrá. Díky divadlu mohou absolventi konfrontovat svou tvorbu s veřejností a získávat zpětnou vazbu odborné i laické veřejnosti. Mezi problémy, které p. Srba ve své koncepci definuje, patří především nesourodost ročníků, které se v Martě setkávají (vzhledem k různé délce studia) a nevyjasněná kompetentnost pedagogů. Z této problematiky vyvstal první cíl p. Srby, a to nastavení přesných pravidel, které by zabraňovaly nejasnostem. Vzhledem ke komunikaci s tajemnicí divadla tyto problémy stále nebyly vyřešeny. Mezi další cíle, které p. Srba vymezil, bylo prohloubení závažnosti a významnosti absolventských výkonů, tzn. maximální profesionalita v rámci produkcí v Martě.
5 Více o webových stránkách DSM pojednává kapitola Propagace. 6 Akademický senát - DIFA. DIFA JAMU v Brně - DIFA [online]. Brno: Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://difa.jamu.cz/fakulta/organyfakulty/akademicky-senat/
9
Posledním z cílů bylo nastavení pravidel hodnocení výstupů ve studiu Marta. V současné době se hodnocení výstupů konají formou veřejné debaty, která je s předstihem propagována na stránkách Divadelní fakulty, a kterou zahajují dva referáty studentů Doktorského studijního programu Divadelní fakulty – dva studenti si mezi sebe dělí téma hodnocení: a) herecké výkony, a b) dramaturgicko-režijní koncepce. Tato tradice však není nová, vznikla již v roce 2002-2003 pod vedením prof. Josefa Karlíka, jehož představou bylo hodnocení, kterého se zúčastní celá fakulta. V akademickém roce 2005-2006 došlo k obnovení tohoto formátu, od počátku se však jednalo spíše o diskuzi, než systematické hodnocení na základě předem vybraných kritérií.7 Závěrem je nutno podotknout, že jiným způsobem nedošlo k zhodnocení této koncepce. V letošním roce Zbyněk Srba končí ve své funkci, k tomuto hodnocení tedy možná ještě dojde. Zápis ze zasedání akademického senátu Divadelní fakulty JAMU dne 28. listopadu 20148 Posledním a neméně významným dokumentem, který je významným zdrojem pro zjištění stavu strategických otázek studia Marta, je zápis ze zasedání AS DIFA JAMU z roku 2014. Toto zasedání se zabývalo ideovými a provozními otázkami studia Marta. Zasedání se zúčastnili následující členové akademického senátu: Mgr. Igor Dostálek; doc. Mgr. Petr Francán; doc. Mgr. Hana Halberstadt; prof. PhDr. Miroslav Plešák; MgA. Lukáš Rieger, Ph.D.; MgA. Jan Šotkovský, Ph.D. a dále pak hosté: doc. MgA. Aleš Bergman, Ph.D.; doc. MgA. Marek Hlavica, Ph.D.; doc. MgA. Blanka Chládková; Bohumil Jůza; Janika Kolářová, BA; prof. PhDr. Josef Kovalčuk; MgA. Hana Krejčí, Ph.D.; doc. MgA. Pierre Nadaud; doc. PhDr. Oxana Smilková; doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D.; BcA. Jan Škubal; MgA. Markéta Švecová; doc. Mgr. Sylva Talpová; MgA. Lenka Tesáčková; MgA. Ondřej Vodička (celkem se diskuze zúčastnilo 21 diskutujících). Toto setkání především otevřelo zásadní konflikt mezi tím, zda má být prostor Marty vnímán jako experimentální prostor, ve kterém mají studenti svobodu hledat a tvořit, či prostor,
BERGMAN, Aleš (ed.). SBORNÍK PŘÍPRAVNÝCH TEXTŮ pro Hodnocení inscenací ve školním studiu Marta. Brno: Divadelní fakulta, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2006. 8 Zápisy z jednání - DIFA. JAMU v Brně - JAMU [pdf]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.jamu.cz/img/difa/fakulta/organy-fakulty/akademickysenat/09_as_difa_zapis_14-11-28.pdf 7
10
který má simulovat co nejvíce reálný divadelní provoz. V rámci diskuze byly zdůrazněny především tyto problémy:
Studenti režie mají volnost dělat i experimenty, naráží pak ale na uplatnění (stejně jako herci), kvůli vyhraněným produkcím si jich málokdo všimne.
Divadlo se potýká s problémy harmonogramu a časem, je nutné vyjít vstříc škole, studentům, ale také abonentním skupinám v rámci předplatného do obou divadel.
Postavení studentů režisérů – je nutné, aby v Martě absolvovali? Neprospěje studentům herectví více spolupráce s profesionálním režisérem?
Problém návštěvnosti Marty – malá zaměřenost na publikum, není chyba v dramaturgii či nárůstem experimentální tvorby, ale v nekoncepční budování vysokoškolské obce – diváku loajálnímu Martě. Vzhledem k tématu vysokoškolského divadla však byla také zmíněna možná redefinice cílového diváka – zda by nebylo účinnější se zaměřit na středoškolské publikum.
Jako pozitivum byla hodnocena propagace, která ,,jde s dobou“ (média, sociální sítě apod.), chybí však opěrný bod pro diváka.
Problematické hodnocení inscenací – měla by vzniknout snaha o lepší systém.
Jako nápravná řešení byla zmíněna (včetně poznámek, zda k opatřením došlo):
Mezi zúčastněnými panovala shoda v tom, že by Studio Marta mělo nadále fungovat jako divadlo určené pro veřejnost;
Vytvoření základních provozních a kompetenčních pravidel;
Arbitrem konfliktů, které mohou mezi zástupci jednotlivých ateliérů nastat, je děkan fakulty;
Je potřeba sladit požadavky školy s možnostmi provozu;
Neotevírat sezónu dvěma profesionálními režiemi (alespoň jednou uzavírat);
Využívat možnosti ,,dvojáků,“(pozn. poprvé pro sezónu 2015/2016, zavedeno pro nadpočet studentů v ročníku Činoherní režie);
Zrušit absolventský festival (pozn. poprvé pro sezónu 2015/2016, kdy absolventský festival nahradila Velikonoční přehlídka v dubnu);
Zabývat se profilem a image studia Marta;
11
Zavést seminář zabývající se nadcházející sezóně Studia Marta (včetně posluchačů scénografie).
12
Organizace a lidské zdroje (zpracovala Andrea Kseničová) Stručný přehled v oblasti lidských zdrojů, který autorka zpracovala, slouží hlavně k popsání rozdělení marketingových aktivit Divadelního studia Marta v rámci organizační struktury divadla.
Divadelní studium Marta je od roku 1952 zařízením Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. DIFA JAMU využívá Divadelní studio Marta pro potřeby svých studentů, kteří zde realizují divadelní, převážně absolventské projekty. Divadelní studio Marta nemá vlastní právní subjektivitu, podléhá proto vedení a záměrům Divadelní fakulty a dále vedení Janáčovi akademie múzických umění v Brně. V tomto ohledu ale vedení fakulty resp. školy plně respektuje návrhy, doporučení a opatření vedení Divadelního studia. Ve vedení Marty stojí vedoucí divadla - Jan Škubal společně s tajemnicí Janikou Kolářovou. Dalšími zaměstnanci jsou dva zaměstnanci výroby, mistr zvuku, mistr světla, jevištní mistr, dva technici, zaměstnanec úklidu a údržbář. V čele divadla stojí nový vedoucí studia od poloviny roku 2015. Pod jeho vedením nedošlo k zásadním změnám v organizační struktuře, dle tajemnice Marty je organizační struktura a vymezené kompetence v rámci struktury s novým vedením jasnější.
13
Tajemnice DSM připouští, že zajištění lidských zdrojů není dostatečné a že všichni zaměstnanci pracují nad rámec svých pracovních povinností a časové dotace. Tento fakt by se dal potvrdit tak zvaným snímkováním pracovního dne zaměstnanců (pozorováním, co tvoří jejich pracovní náplň a zda tento odpovídá popisu jejich práce). Popis práce některých zaměstnanců totiž realitě neodpovídá. Z organizační struktury je patrná například absence marketingového pracovníka. Proto úkoly spojené s marketingem přebírá především tajemnice studia (jako například informace spojené s obecným chodem divadla, informace uveřejněné na webových stránkách atd.). Některé činnosti z oblasti marketingu se delegují dále na manažery jednotlivých představení. Všichni manažeři si sami představení propagují, každý z nich ale samozřejmě pracuje s jiným nasazením (viz Inscenační tým). Další lidské zdroje Mimo samotné zaměstnance Divadelního studia Marta mají na její chod vliv někteří zaměstnanci Divadelní fakulty. V oblasti marketingu má největší vliv specialista pro vnější vztahy Lubomír Mareček, který je zaměstnancem rektorátu, a částečně také proděkan pro umělecké a komunikační programy fakulty Marek Hlavica. Lubomír Mareček má na starosti vytvoření tiskových zpráv ke každé vzniklé inscenaci. Pokud je toto pravidlem, není s tímto inscenační tým dostatečně dopředu seznámen a sám vyvíjí aktivitu pro vytvoření tiskové zprávy. Dále by měl inscenace propagovat u různých médií (díky kontaktům získaným novinářskou praxí). Také by měl monitorovat média a evidovat ohlasy. V tomto ohledu není spolupráce příliš aktivní. Marek Hlavica organizuje doktorandská hodnocení inscenací, která jsou veřejná. Podílí se také na plnění obsahu stránek Divadelní fakulty JAMU na sociální síti Facebook. Webovou stránku vytvořil zaměstnanec rektorátu Marek Kokeš. Dále ho spravuje tajemnice divadla. Další činnosti marketingu by se daly dále delegovat (například různé recenze, poptávání, oslovování nových mediálních partnerů atd.). To vše ale již není v časových možnostech tajemnice. Uvítala by pomoc stážisty z řad studentů (po příkladu stážistických míst v Divadle na Orlí), který by mohl tyto aktivity převzít a tajemnice by fungovala jako supervize. Externě si Divadelní studio Marta najímá brigádníky v době prodeje předplatného (předplatné nelze zakoupit online). Brigádníci jsou k dispozici ve foyer vždy v úterý od prvního úterý v září do posledního úterý v říjnu od 16:00 do 19:00 přímo v Divadelním studiu Marta nebo vždy ve čtvrtek v Divadle na Orlí ve stejný čas. 14
Outsourcing Divadelní studio Marta nepoptává mnoho služeb externě. U externí firmy si zadává velkoformátový tisk plakátů k inscenacím. Roznos plakátů s měsíčním programem zajišťuje také externista ale pouze na „spřátelená místa“ (všechny střední a vysoké školy v Brně). Divadelní studio Marta se rozhodlo si oficiální výlepové plochy neplatit, stejně jako výlepy v tramvajích z důvodu vysoké finanční nákladnosti. Distribuci plakátů k jednotlivým inscenacím zajišťuje manažer inscenace. Inscenační týmy Během roku se v Divadelním studiu Marta vystřídá obvykle pět inscenačních týmů (v závislosti na počtu otevřených oborů v ročníku – činoherní herectví, výchovná dramatika pro neslyšící, fyzické divadlo). Inscenační tým tvoří účinkující (studenti), režisér (a to buď profesionální režisér – pedagog DIFA nebo externí – nebo studenti režie), dramaturg (student dramaturgie), scénograf (student scénografie), manažer představení (student divadelního manažerství) a technolog pro světla, zvuk a stavbu. Nově od začátku akademického roku 2015/2016 připadá ke každé inscenaci student ateliéru Audiovizuální tvorba a divadlo. Tajemnice Divadelního studia Marta a vedoucí ateliéru Audiovizuální tvorba a divadlo se dohodli na zařazení spolupráce studentů na inscenacích do studijních plánů. Dle svých možností a dovedností student ATD fotí celý průběh vzniku inscenace, vytváří audiovizuální trailer pro inscenaci, tvoří záznam inscenace na více kamer a případně jí pak společně s režisérem sestříhají. Všechna pořízená data jsou archivována na síti JAMU. Dříve často inscenace dokumentoval externí fotograf (Pavel Nesvatba). S jeho službami bylo divadlo spokojené, ale kvůli vysoké ceně a především díky propojení se studenty ATD již jeho služby divadlo nevyužívá tak často. Stále ale fotí portréty absolventů, které jsou pak rozvěšeny ve foyer divadla.
Jak již bylo uvedeno výše, z hlediska marketingu přebírají velkou část činností manažeři společně s celým inscenačním týmem jednotlivých inscenací. Záleží pak na domluvě týmu, jakým způsobem budou na marketingu inscenace spolupracovat.
15
O většinu činností z oblasti marketingu se stará manažer, případně v součinnosti s dramaturgem (obsahová náplň textů) a scénografem (vizuál). Každý manažer se před zahájením zkoušení inscenace setká s tajemnicí divadla, se kterou konzultuje, co jej během příprav čeká. Dostává informace o kontaktech, ekonomických záležitostech atd. V oblasti marketingu se společně s tajemnicí dohodnou na způsobu propagace inscenace: informace o představení, které se mají objevit na webových stránkách, vytvoří manažer společně s inscenačním týmem a předá tajemnici, která je na web umístí (inscenační tým nemá přístup ke správě webu). Na sociální síti Facebook na stránkách Divadelního studia Marta se stávají administrátorem stránky za určitých podmínek: celoročně propagují svou inscenaci (zveřejňují fotky ze zákulisí, z generálové zkoušky, atd.). Scénograf by měl mít na starosti vytvoření všech grafických výstupů. Zásadně se za grafické výstupy neplatí externí grafik a Divadelní studio Marta žádného nezaměstnává. Pokud scénograf nemá dostatek dovedností v oblasti grafického zpracování, musí si inscenační tým najít někoho, kdo grafické výstupy bezplatně vytvoří. Dále během roku mají v Divadelním studiu Marta služby všichni studenti prvního ročníku Divadelního manažerství. Mají za úkol pomáhat při příchodu návštěvníků (trhání lístků, rozdávání programů, podávání informací). Před službou si každý z nich musí přečíst anotaci představení, musí vědět, jak dlouhé je představení a zda má přestávku. Případně se mohou před službou na představení přijít podívat, aby mohli návštěvníky dostatečně informovat.
16
Finanční a technické zdroje (zpracovala Daniela Zárodňanská) Cílem kapitoly je popsat finanční zdroje určené pro marketingové aktivity divadla. Součástí kapitoly je také zhodnocení technických zdrojů, kterými Studio Marta disponuje.
Rozpočet Studio Marta získává příspěvek na provoz od Divadelní fakulty, jehož zdrojem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve výjimečných případech mohou být zdrojem i jiné dotační programy, v minulosti např. OPVK (Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost) nebo přidělená dotace od Jihomoravského kraje, která byla původně určena na Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER (festival nebyl schopen tento příspěvek vyčerpat). Příspěvek od fakulty bývá ročně stabilní suma, která se mimořádně může navyšovat díky příspěvkům jiným, proto je zpravidla předvídatelný a výdaje pro marketing dopředu dané (během roku se pak jen operativně přesunují částky mezi nákladovými položkami, pokud je to třeba.) Příjmy tvoří především: Provozní dotace Tržby z prodaných služeb (divadla, koncerty) Ostatní tržby z prodaných služeb CELKEM PŘÍJMY
1 550 000 161473 29419,47 1 740 892
17
2% Provozní dotace
9%
Tržby z prodaných služeb (divadl, koncerty) Ostatní tržby z prodaných služeb
89%
Výdaje tvoří následující položky (pro potřeby marketingového auditu jsou některé z nich uvedeny zvlášť: Spotřeba materiálu Energie Mzdové náklady Ostatní služby Cestovné Inzerce Náklady na tisk OON Pokuty DPH CELKEM
441 042 1432700,40 3510176,28 263677,55 1040,00 15754,20 30487,59 70000,00 500,00 23781,96 5 789 160
0,27% 4,55% 0,02%
0,53% 1,21%
0,01%
0,41%
Spotřeba materiálu Energie
7,62%
Mzdové náklady Ostatní služby 24,75%
Cestovné Inzerce Náklady na tisk
60,63%
OON Pokuty DPH
18
Prokazatelným nákladem na marketing jsou výdaje za inzerci, která tvoří 0,27 celkového rozpočtu. Dalším nákladem mohou být náklady na tisk (0,53 %), chybí však podrobnější informace o tom, jaké procento z této částky opravdu míří na tisk materiálů pro marketing a které z nich jsou provozními potřebami. Do celkového rozpočtu na marketing bychom také mohli zařadit mzdu tajemnice divadla, která mimo jiného se marketingem studia Marta věnuje, a tudíž je také lidským zdrojem. Pro potřeby vyčíslení takové částky by však byla potřeba detailně analyzovat obsahovou náplň tajemnice a vydělit poměrovou část jejího pracovního času, kterou věnuje marketingu.
Sponzoři, dárci Divadelní studio Marta má málo přispívatelů z řad dárců, o to úspěšnější je v oblasti sponzoringu. Ucelenou strategii komunikace se sponzory však nemá, tuto činnost divadlo nechává na studentech manažerství, kteří produkčně zajišťují jednotlivá představení. V současné době má studio Marta dvě darovací smlouvy, které posloužily k dvěma konkrétním inscenacím. První z nich byla barterová výměna z firmou Smurrfit Kappa Brno, které věnovalo pro představení Ó, Brno! dvě role papíru výměnou za propagaci ze strany divadla (logo firmy na propagačních materiálech – program a plakát – a na stránkách studia Marta, umístění banneru firmy ve Studiu Marta v den premiéry, vstupenky zdarma apod.). Druhá smlouva, rovněž darovací, podepsala v roce 2014 s institutem Österreich Institut Brno. Jednalo se o finanční dar (jeho výše je interní informací), který byl poskytnut na představení Zpověď hochštaplera Felixe Krulla. Na rozdíl od smlouvy předchozí, která by spíše odkazovala na smlouvu o reklamě, v této smlouvě nebyla sjednána žádná protislužba.
Jiné zdroje financování Divadelní studio Marta nemá jiné zdroje financování, ani do budoucna neuvažuje o nových nástrojích (např. online dárcovství, crowdfunding, komerční pronájmy apod.). Dle tajemnice je to dáno také tím, že by obecně jako součást veřejné vzdělávací instituce neměla usilovat o více peněz, než je samotný příspěvek. Získávání prostředků navíc by mohlo být napadnutelné. Na druhou stranu ze zákona (ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o vysokých školách - č. 19
111/1998 Sb., Hlava I., § 18) ani z vnitřních směrnic o hospodaření JAMU vyplývá, že mezi další příjmy mohou být příspěvky z nadací a nadačních fondů a rovněž dary.
Technicko-technologické zdroje Divadelní studio Marta disponuje vlastními zařízeními pro tisk a kopírování (taktéž velkoformátové), ale plakáty jsou zadávány externí firmě. Pro zajištění distribuce studio Marta má programový systém Colosseum a dále počítače, tablety a notebooky, chytrý telefon, které v rámci marketingu využívá především pro komunikace na webových stránkách a sociálních sítích. Součástí softwarů je klasický office balíček a také program na úpravu fotografií. Dále Studio Marta vlastní kameru, fotoaparát naopak chybí.
20
Produkt (zpracovala Kateřina Puczoková) Cílem kapitoly je popsat uceleně produkt, který divadlo primárně nabízí. Je jím především program – divadelní inscenace, ale také speciální akce, které jsou součástí programové nabídky.
Produkt ve Studiu Marta je z hlediska marketingu především vlastní divadelní inscenace. Marketingový audit tedy zkoumá proces tvorby plánu sezóny a dále samotné inscenace. Dále bude zkoumáno, jaký mají jednotlivé typy představení vliv na tržbu a věrnost předplatitelských skupin a jak je toho využíváno. Z finančního hlediska byla v minulých třech letech tato scéna poměrně nezávislá na počtu diváků, jelikož škola pobírala od MŠMT grant OPVK z ESF 2012-2015, v jehož podmínkách bylo vracení všech příjmů z hrazených představení. V sezóně 2014/15 to byly dvě třetiny představení (4/6) na jejichž tržbách bylo studio nezávislé.
Programing Dramaturgické plánování je ve Studiu Marta, jakožto ve studentském divadlu sloužícím především jako simulace divadla, zcela podřízeno výukovým potřebám. Ve studijních plánech mají využití Studia zapsáno Ateliéry činoherního herectví, režie a dramaturgie, fyzického divadla, výchovné dramatiky neslyšících, scénografie, divadelního manažerství a jevištní technologie a nově také audiovizuální tvorby a divadla. Mimo to zde působí také Ateliér divadla a výchovy se svými dílnami a Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Předně je tedy řešeno dostatečné zajištění absolventských projektů po všechny studenty. Jak je vidět na následujícím schématu, tajemnice divadla ani jeho ředitel výběr titulů nikterak neovlivní a divadlo tak hraje spíše výkonnou funkci. Vzhledem k tomu, že je divadlo především základnou pro studenty absolventského ročníku činoherního herectví, staví dramaturgický plán sezóny na jejich inscenacích a ostatní jsou doplňovány až vzápětí do zbývajících termínů. Z povahy absolventských prací pak není 21
možné uvádět reprízy představení z minulých školních let a program je tak složen v každé sezóně z nových inscenací. Tohoto faktu by bylo možné využít směrem k divákům jako marketingového argumentu. Dle názoru vedení Marty by bylo ideální v jedné sezóně nasadit činoherním hercům čtyři nové tituly a pokud možno využívat realizační výhody tzv. dvojáků (kdy jsou zkoušeny dvě inscenace s polovinou herců zároveň). Ve skutečnosti je hráno kolem 5 nových titulů ročně, což vede jak k přepracování herců, tak přetíženosti Marty v kritických obdobích ke konci sezóny, kdy je třeba odehrát desetkrát poslední inscenaci a zároveň ji střídat se všemi dalšími, které by měly být odehrány alespoň jedenkrát do měsíce (viz Grafy 1 a 2). Nazkoušení titulu trvá přibližně 5-7 týdnů a sezóna končí již v květnu, jelikož v červnu probíhají státní závěrečné zkoušky studentů absolventských ročníků. Poslední premiéra pak vychází na přelom března a dubna a ve většině představení hrají všichni studenti hereckého ročníku. Obtíže pak přináší také nemožnost nasazovat studentům reprízy o víkendech a o svátcích, dále pořádání festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER a výjezdy na Istropolitanu do Bratislavy a Zlomvaz do Prahy. Následující Grafy představují poslední tři sezóny. Graf 1 - Reprízy v divadle v sobě obsahuje započítaná i představení jiných ateliérů než hereckého a Graf 2 – Reprízy herci má naopak přidaná představení hereckého ateliéru, odehraná v Divadle na Orlí.
22
Reprízy v divadle 15 10 5 0
2015/16 2013/14
2013/14
září 3
říjen 6
listopad prosinec leden 6 5 6
2014/15
5
5
5
5
2015/16
3
5
7
6
únor 3
březen 9
duben 11
květen 9
11
11
9
12
10
14
7
6
13
9
Graf 1 - Reprízy v divadle - , vytvořena na základě dat z Collosea autorkou textu
Reprízy herci 20
0
2015/16 2013/14
2013/14
září 3
říjen 6
listopad prosinec leden 6 5 5
2014/15
5
5
4
3
2015/16
3
3
7
6
únor 3
březen 9
duben 11
květen 9
9
9
9
11
9
14
9
2
15
8
Graf 2 - Reprízy herci – vytvořeno na základě dat z Collosea autorkou textu Situace v uplynulých letech vede kromě přetížení studentů herectví také ke zhoršování kvality představení ke konci sezóny. Tato situace je obecně známá i kritizovaná (i na jednání Akademického senátu fakulty ze dne 28. 11. 2014), ale nejsou vytyčeny žádné cíle, kterých by bylo třeba dosáhnout ani žádná pravidla, kterých by se měli při výběru titulů a jejich počtu vedoucí ateliérů činoherního herectví a režie a dramaturgie držet. 23
V akademickém roce 2015/2016 jsou sice pro dvě hry studenti rozděleni a vzniká takzvaný dvoják, bylo jim však z důvodu chybějícího čtvrtého ročníku muzikálového herectví přiděleno jedno představení v Divadle na Orlí navíc a mají tak v dubnu nabitý program ještě více než v předchozích letech. Díky inscenaci klaunů pak k velkému počtu představení dochází i ve Studiu Marta.
24
Procesní mapa tvorby sezóny ve Studiu Marta Ukládá směrnicí uchazečům o magisterské studium RDČH zpracovat návrh titulů další sezóny, vedení ateliéru RDČH (režie a dramaturgie činoherního herectví) a ČH (činoherní herectví) pak jejich posouzení a zkompletování
Mapování a výběr kolik jakých herců
Zpracování návrhu titulu (nesmí být bulvární repertoár, nesmí kopírovat komerční divadla, musí mít vnitřní důvod - ideu)
Kdo: vedoucí ateliéru ČH Kdy: červen rok a čtvrt předem
Kdo: uchazeči o studium RDČH Kdy: duben rok a půl předem
Určení pedagogických režií (zda? + kolik?) + kdy premiéra + obsazení (zpravidla červen + září) Určení zda režie hosta (zpravidla ta druhá, zkoušení v srpnu, září) Kdo: vedení ateliéru ČH Kdy: září/říjen rok předem
Návrh projektů jiných ateliérů n Kdo: vedoucí konkrétních ateliérů Kdy: duben půl roku předem
Mapování a výběr studentů pro magisterský stupeň oboru režie a dramaturgie, zhodnocení realizovatelnosti jejich návrhů her Kdo: vedení ateliéru RDČH Kdy: červen rok a čtvrt předem V rámci předmětu Dramaturgický projekt a Režijní projekt finalizace návrhu titulů včetně řešení autorských práv + kdo kde (Marta, Orlí) Kdo: studenti RDČH, pedagogové předmětu Dramaturgický projekt a Režijní projekt Kdy: říjen - duben půl roku předem
Zpracování návrhu titulů sladěním požadavků na prezentaci herců (každý alespoň 2 role vhodné k absolutoriu, šance na reprezentaci) a režie a dramaturgie (experiment, sebeprezentace) Kdo: vedení ateliéru RDČH (odpovědné) ve spolupráci s vedením ČH Kdy: duben půl roku předem
Kdy: v průběhu
Schválení titulů Kdo: kolegium děkana Kdy: květen
Tvorba inscenace, dodání informací a návrhů na explikační a předávací poradu Kdo: inscenační tým
Zpracování plánu sezóny včetně časového harmonogramu (premiéry + reprízy) Kdo: Tajemnice Marta + vedoucí Marta schválení Kdy: červen
Schválení plánu sezóny Kdo: kolegium děkana Kdy: srpen
Koordinace plnění plánu sezony, rozhodování o operativních změnách/rušení termínů představení
Kontrola a vedení studentů v inscenačním týmu, návrhy změn a popř. stažení inscenace
Kdo: vedení Marty (tajemnice, vedoucí)
Kdo: příslušní pedagogové
Schvaluje změny termínů premiér a rušení představení při narušení pravidla 10 repríz s nejdelším rozestupem 1 měsíc. Rozhoduje o stažení titulu Kdo: kolegium děkana
Schéma 1 – Procesní mapa dramaturgického plánování, vytvořena na základě rozhovoru s tajemnicí Marta Janikou Kolářovou a Miroslavem Plešákem, autor: Kateřina Puczoková
25
Ač to tak nyní nefunguje, bylo by vhodné, aby byly pedagogické režie umisťovány na konec sezóny (aby doobsadil neobsazované studenty, aby mělo více studentských režií příležitost jet na festivaly). Dále by mělo být zváženo omezení počtu titulů v souvislosti s flexibilním nevyužitím pedagogické režie (či omezením na jednu) při velkém počtu studentů absolventského ročníku režie a dramaturgie. Z dat Collosea také plyne, že není výjimkou reprízování posledních dvou inscenací pouze osmkrát, bylo by tedy vhodné určit, zda je pravidlem opravdu deklarovaných deset repríz, nebo jich osm stačí.
Změny v programu Dle schématu je vidět, že divadlo nemá žádnou možnost stáhnout z vlastních důvodů představení z programu; o takovémto kroku musí rozhodnout vedení fakulty (kolegium děkana). Z rozhovorů s tajemnicí Studia i pedagogy režie a dramaturgie však v minulosti některá nestažená představení silně ohrožovala přízeň diváků (bohužel není možné zkoumat data starší tří let). Ač je Studium místem pro experimentování studentů, je třeba myslet i na to, že by mělo být simulací provozu a divácky nepřijatá představení je v běžné praxi potřeba stáhnout zavčasu. Pro takovéto situace by tedy měl být přehodnocen systém pro zhodnocení a případné stažení inscenace z programu, aby nebyla inscenace hrána pro prázdný sál a divadlo nepřicházelo o své diváky. Tento krok stále nebyl podniknut zejména z důvodu, že inscenace, které jsou absolventskými výkony, je nutné odehrát v květnu. Otázkou je, zda by v takovémto případě nebylo možné udělat výjimku a nechat absolvovat studenta s tímto představením již dříve. Rušení konkrétního představení či jeho přesunutí z čistě provozních důvodů (technických, zdravotních,…) je v Martě podstatně jednodušší a tedy i běžnější záležitostí. Tajemnice Marty tuto informaci v okamžiku potvrzení informace nahraje na stránky a Facebook divadla. Dále jsou vstupenky staženy z rezervačního systému Colloseum a těm, kteří je již rezervovali, je voláno; a je jim poslán email. Bohužel, nejsou vždy stejně kontaktováni předplatitelé, kteří by měli na představení dorazit. Na místě však u pokladny vždy tajemnice divadla čeká na možné návštěvníky, ke kterým se informaci nepodařilo doručit, aby je informovala o dalších představeních a předplatitele o možnostech náhrady.
26
Představení není nikdy rušeno pro malý počet diváků; hraje se, i kdyby přišel jeden. Tento fakt je odrazem toho, že se hraje pro to, aby studenti procházeli důležitou jevištní praxí, a ne primárně pro diváky.
Vyhodnocení dramaturgie sezón z předchozích let K porovnání vlivu volby titulu na návštěvnost jednotlivých představení byla spočítána průměrná návštěvnost jednotlivých inscenací (viz. Tabulka 1 – Vliv titulu na návštěvnost). V posledních dvou sezónách, které jsou již ukončené, jsou jedinou akcí, která má vyloženě vyšší návštěvnost při rozpočítání na představení, Klíče. Naopak jedinou inscenací, která má vyloženě nižší návštěvnost při rozpočítání na představení, jsou Písně, básně, balady. Obě akce však měly pouze jedno představení, nelze z toho tedy vyvozovat žádné závěry. Naopak vyrovnanost návštěvníků představení vypovídá o tom, že bez ohledu na typ inscenace či počet jejích repríz se návštěvnost udržuje stále v podobném rozmezí (cca 60-80 diváků/cca 65 – 80 %). Mezi výše navštěvovanými inscenacemi oproti méně navštěvovaným nebyl vypozorován žádný prvek, typický více a méně navštěvovaných inscenací a potvrzuje se tak předpoklad, že dramaturgie není podstatným prvkem pro výběr inscenace ve Studiu Marta.
Tabulka 1 - Vliv titulu na návštěvnost, vytvořena na základě dat z Collosea, autor: Kateřina Puczoková 2013/14 celkem představení počet/představení % Svatba
67 (90)
Hamlet
72 (110)
Zpověď
70 (100)
Peer
69 (90)
Hrabal
61 (90)
Písně
54 (90)
klíče
94 (110)
74,3 65,0 69,8 77,0 67,9 59,8 85,5
počet repríz
2014/15 počet/představení představení (kapacita) 9 Adam
14 Mysterium 8 Časoprostor
71 (109) 72 (90) 70 (100)
11 Pláňka
78 (107)
14 Metoda
68 (99)
1 Candide
72 (99)
1 klíče
27
75 (109)
celkem %
64,7 79,8 69,6 72,7 68,3 72,8 68,8
počet repríz 11 14 9 14 14 10 1
Pronájmy, hostování a speciální akce Studio Marta je provozováno v budově města Brna. Po její osídlení Divadelní fakultou JAMU byla zhodnocena natolik, že byla podepsána smlouva na 30 let, dle které může fakulta užívat prostory do 31. 12. 2033 zdarma. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že užití prostor je povoleno pro vlastní potřebu, DIFA JAMU tedy má sice právo prostory užívat, avšak právo je pronajmout vyplývá z vlastníkova práva s nimi nakládat, a takové právo pro DIFA JAMU z věcného břemene ze zákona nevyplývá. Z toho důvodu Studio Marta neprovozuje žádné komerční pronájmy, ačkoliv o žádosti o pronájem nouze není. Oprávnění věc pronajmout by mohlo ve smlouvě o zřízení věcného břemene být a docházelo by tak k ekonomičtějšímu hospodaření; nabízí se tedy otázka, zda by nemělo smysl o připsání dodatku v tomto smyslu uvažovat a ve volnějších termínech (počátek roku) tak komerční pronájmy umožnit. Kromě běžných inscenací, vycházejících ze studijních plánů studentů DIFA JAMU slouží prostory Studia pouze pro další schválení projekty fakulty, festivaly či představení na základě speciálních dohod. Tradičními zástupci festivalů, do nichž se Studio zapojuje, jsou SETKÁNÍ/ENCOUNTER, festival Divadelní svět a Divadelní noc. Studijními projekty, otevřenými veřejnosti, pak byla například Inscenace Techno, ukazující možnosti techniky studia a schopností studentů technologie, společenský večírek, konaný pro účely festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER, či absolventský festival, který má za cíl odehrát všechna absolventská představení v jednom týdnu. Ten by letos poprvé měl nahradit velikonoční týden, který počítá s vyšší kvalitou představení (vzhledem k odehrání v méně hektickém období než dosud) a vyšší návštěvností uměleckých šéfů divadel (jelikož je to dostatečně včas, aby mohli nabídnout hercům angažmá). Informace o velikonočním týdnu i s osobní pozvánkou a nabídkou volných vstupů bude zaslán konkrétním osobám s prosbou o potvrzení. Nutnost větší marketingové kampaně se vzhledem k obsáhlé aktuální databázi uměleckých šéfů nepředpokládá. Dále jsou v divadle pořádány vnitroškolní akce, které neovlivňují marketing (technologické workshopy pro manažery, prezentační dny). Divadlo se nebrání, či dokonce vítá podobné akce i pro veřejnost, jde pouze o to, aby se objevil někdo, kdo by to chtěl dělat a zařídil to. Kromě školních projektů a festivalů se jedná například o Dětské divadlo Theatre, které v Martě občas účinkuje od Noci divadel, kdy bylo přizváno pro naplnění programu 28
v odpoledním představení. Dále v Martě účinkovali protagonisté Divadla v Dlouhé s inscenací Případ Radok, o jejíž uvedení se vzhledem k oslavám jeho stého výročí narození zasadilo vedení fakulty. Nakonec pak v Martě mimo festivaly hrají studenti DAMU na základě tajemnicemi divadel domluvené výměny představení. Jednou za rok takto přijedou do Marty studenti z Prahy a stejně tak jsou vyvezeni i brněnští studenti do Prahy. Na hostování se kromě této výměny jezdí tradičně na Zlomvaz a Istropolitanu. V loňském roce byla vyvezena inscenace poprvé také na Grand festival smíchu v Pardubicích. Účast na festivalu je vždy rozhodnuta kolegiem děkana, které taky schvaluje k tomuto účelu konkrétní inscenaci. Prioritou je prezentace všech studentů herectví a výběr je omezen na první tři až čtyři inscenace, které mají v té době odehranou premiéru. Reálnost převozu je dále konzultována s vedením divadla a inscenačnímu týmu je tento fakt oznámen. Účast na nových festivalech je většinou podnětem režisérů a uskutečnění je závislé především na schválení inscenace k prezentaci JAMU a také na časových možnostech všech zúčastněných. Z hostování nelze čerpat žádné finance. Jediný možný příspěvek, který lze přijmout je na pokrytí nákladů cesty a nákladů na inscenaci.
Inscenace Základní produkt divadla, inscenace, je představován divákům formou jednotlivých představení. Vnímaná kvalita představení je u každého jednotlivce tvořena propojením jeho zkušeností s celkovým dojmem ze hry. Kromě typu a pojetí inscenace je spokojenost diváků ovlivněna technickými i finančními možnostmi divadla. Kromě rozšířeného produktu se tak jedná o kvalitu kostýmů, možnosti usazení diváků, schopnosti studentů, i program, dodávaný ke každému představení jako jeho součást. Jak je již rozepsáno v části, zabývající se organizací, v divadle je o veškeré procesy dbáno zaměstnanci Marta, kteří se snaží vést studenty inscenačního týmu k vynikající práci a v případě jejich nedostatečné snahy či schopnosti jim pomohou, nebo dokonce udělají za ně. Zde se projevuje nedostatečné zapojení odpovědných pedagogů jiných ateliérů než hereckého a režijně dramaturgického. Pedagogičtí pracovníci se občas příliš spoléhají na
29
zaměstnance Marty a sami se do procesu dostanou pouze při vážných problémech. Pro zaměstnance Marty pak nastává dilema, zda převzít akademickou funkci nebo samotný úkol (především u studentů scénografie a technologie). Tento fakt může mimo jiné vést k jejich přetížení nad rámec pracovní doby. Pro herce představuje praxe v Martě naprostou většinu jejich školních povinností; druhou složkou je pak již jen magisterská diplomová práce. Jejich pedagogové jsou tedy v procesu plně zapojeni a pomocí pravidelné zpětné vazby je usilováno o co nejvyšší výkon a kvalitu. Pedagogové režijně dramaturgického ateliéru vstupují do procesu postupně ve všech fázích, kdy kontrolují práci studentů při výběru díla, počátečních zkouškách, případných problémech, v generálkovém týdnu a diskutují s nimi o představení, jeho pojetí a dalších možnostech. Zde je tedy opět usilováno o co nejvyšší kvalitu. Co se týče kostýmů, scény a rekvizit, je snahou pořídit dostatečnou kvalitu za co nejmenší cenu. Vysoce kvalitní či drahé nákupy je třeba velmi dobře obhájit a jsou uskutečňovány pouze v případech, kdy je přímo vyžaduje režisér představení. Programy mají nesjednocený vizuál především pro podporu tvůrčí svobody inscenačního týmu. Tajemnice divadla pouze kontroluje velikost písma a jeho čitelnost. Obsahově je pak dáno, že bude obsahovat informace o tom, kdo co má na inscenaci na starosti a vysvětlení, proč hra vypadá, jak vypadá. Ideální forma je černé písmo na bílém papíře, ale i to je možné udělat jinak. O programu, který by se dal pořídit k představení za poplatek, uvažováno nikdy nebylo právě pro dodržení konceptu jednoduchého programu zdarma. Je odmítána možnost, že by se to střídalo. K jednotlivým inscenacím je z hlediska marketingu přistupováno jako k samostatným jednotkám. Vzhledem ke komplikované tvorbě dramaturgického plánu, dané specifikami školního divadla, postrádá výběr jasnou dramaturgickou linku, která by hry propojila a umožnila speciální marketingovou kampaň. Částečné propojení inscenací jedné sezóny je zajištěno absolventským hereckým ročníkem, který je přítomen ve většině inscenací. Pro účely marketingu jsou tito studenti nafoceni a pomocí hashtagů i komentářů je pak pro sjednocení uváděno označení ročníku vycházející z názvu jejich pedagoga (např.: Aleš Bergman – „bergmanovci“, Oxana Smilková – „oxanovci“) po celou sezonu při propagaci.
30
Meziroční propojení všech inscenací pro účely marketingu však umožňují opět právě specifika studentského divadla. Unikátnost a odlišení scény od jiných brněnských divadel zajišťuje každoroční nástup nového hereckého ročníku, a tedy nové premiéry a jiný přístup, mladou energii studentů na všech postech a profesionální vedení jejich vzdělaných pedagogů s velkými zkušenostmi. Využití marketingového potenciálu závisí především na manažerovi inscenace a dále na tajemnici divadla. Marketing je podrobně popsán v samostatné kapitole níže.
Vstupné Vstupenky na premiéry jsou předem zadány pedagogům JAMU, důležitým hostům studia Marta, médiím a rodinným příslušníkům inscenačního týmu a herců (každý má nárok na 2 volné vstupenky na premiéru, 12 volných vstupenek na další reprízy dohromady). Tyto skupiny objednávají své volné vstupy na premiéru a následně i reprízy skrze email
[email protected],
[email protected] nebo prostřednictvím produkčního inscenace. Seznamy hostů na premiéru čítají kolem 300 kontaktů, které jsou neustále aktualizovány a jsou rozděleny na skupiny: 1. JAMU rektorát+Astorka, 2. DnO, 3. vedení DIFA + administrativa, 4. vedení HF, 5. pedagogové muzikál, 6. pedagogové ostatní, 7. divadla, 8. novináři, 9. DAMU + VŠMU atd., 10. město + kraj, 11. partneři a 12. ostatní. Studenti JAMU se na premiéru dostanou v případě, že vyčkají na potvrzení volného místa. Vstupné na veškeré reprízy se hradí na pokladně divadla půl hodiny před jeho začátkem. Rezervace jsou možné online skrz internetový portál Colloseum, kde není možné nastavit jiný lístek než za plnou cenu (100,- Kč). Na místě je pak upřesněno, jestli má zákazník nárok na vstupné zdarma (Studenti JAMU, Konzervatoře a Divadelní vědy FF MUNI, pedagogové JAMU).
31
plná cena režijka studenti,důchodci DnO absolventi
2015/16
divadelní věda jamu pedagogové jamu studenti (+U3V) zaměstnanci jamu
2014/15
konzervatoř premiéroví hosté odborná veřejnost předplatitelé
2013/14
VIP zástupci divadel 0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
Graf 3 - Skladba návštěvníků Studia Marta, vytvořena na základě dat z Collosea, autor: Kateřina Puczoková
Jak je vidět dle Grafu 1 – Skladba návštěvníků Studia Marta, existuje velké množství skupin, které mohou navštívit představení zadarmo. Skupiny je zbytečně moc a navzájem se někdy dublují (zaměstnanec JAMU, pedagog JAMU; odborná veřejnost, zástupci divadel, VIP hosté, …). Tyto skupiny by se měly omezit na základních maximálně 3-5 skupin, které má smysl marketingově sledovat: studenti JAMU a dalších uměleckých škol, zaměstnanci JAMU, odborná veřejnost a jiná VIP, režijní lístky. K tomu by měly být určeny skupiny platících diváků: dospělí, děti, studenti, důchodci, předplatitelé, popřípadě další, které by mělo smysl sledovat. Při podrobném průzkumu systému Colloseum bylo zjištěno, že se kapacita u jednoho představení v průběhu času liší a není tak možné jednoduché porovnání dat v čase. U prvního představení Hrabala je dokonce deklarována kapacita kolem 2000, což je zcela jistě nereálné a znemožňuje to tak statistické srovnání. Stejný problém nastává s faktem, že v systému také zůstává spousta představení, která se patrně rušila – píše to, že si nikdo nekoupil lístek. 32
Jak je v grafu vidět, jsou občas studenti zařazeni dle DNO, bohužel však bývají většinou zařazeni jako normální plná a nelze tedy sledovat návštěvnost. Dokonce, ač se divadlo profiluje jako studentské a pro studenty, nenabízí pro běžné studenty neuměleckých škol speciální ceny. Divadlo jednotnou cenu vstupenek argumentuje tím, že je základní sazba nastavena natolik nízko, že by se slevou již byla přehnaně levná. Z marketingového hlediska by však pro profilaci divadla jako otevřenému studentům bylo vhodné pomocí ceny ukázat, že jsou opravdu přednostně vítáni. Řešením by mohlo být navýšení základního vstupného na 150,- Kč a přidání slevových skupin za 100,-Kč, jak je tomu v divadle Na Orlí. Kromě navýšení zisku divadla díky zdražení plného vstupného by tato změna měla za následek právě projevení přednostního zájmu o diváky studenty a dále možnost měřit dle návštěvnosti poměr zastoupení této skupiny.
Předplatné Divadlo schraňuje o předplatitelích v jednotlivých sezónách informace v samostatných dokumentech. Ač registrační formulář předplatitelů obsahuje množství položek, je možné zde dohledat pouze údaje o jméně a většinou jednom kontaktním údaji (telefon nebo email). Na rozdíl od předchozích let je v sezóně 2015/16 využíván sdílený dokument obsahující kromě kontaktu i jména jednotlivých předplatitelů. Doporučením je tyto údaje rozšířit o další údaje z formuláře a ideálně začít schraňovat ve formě databáze, která by umožnila u stávajícího předplatitele pouze doplnit informaci, že předplatné prodlužuje. Pro jejich vyplňování by bylo vhodné využít brigádníky, kteří předplatné prodávají. Zatímco čekají na zájemce o předplatné, mohou zadávat informace o předplatitelích do databáze. Dlouhodobější vedení dat o stálých předplatitelích by je umožnilo především identifikovat a dále s nimi pracovat. Typ předplatného VIP by měl být také zaznamenán se jménem i kontaktem jeho vlastníka a následně by při neprodloužení mělo být těmto lidem nabídnuto běžné předplatné. Jedná se o lidi, kteří měli šanci vyzkoušet fungování i formu divadla a lze předpokládat zájem o tuto nabídku. V letošní sezóně jejich počet dosáhl 149, což je o 16 více než v roce minulém (133). Více o předplatném se rozpisuje také Michaela Šebestová. 33
Dílny Ateliér Divadlo a výchova má potenciál vytvářet ve studiu Marta lektorské dílny k jednotlivým inscenacím. Jeho studenti dle vedoucí ateliéru již od roku 2002 takovéto dílny vytvořili pro různá divadla v počtu cca 15 ks, bohužel však pouze tři dílny byly představeny k inscenacím ve studiu Marta. Hlavním tématem dvoudenní dílny „Tartuffe“ byla dle stránek ateliéru recepce a reflexe divadelního představení. Byla realizována ve dvou blocích – před představením a po jeho zhlédnutí. Účastníky dílny se stali především studenti celoživotního vzdělávání a kombinovaného studia na ADV DIFA JAMU. Jednalo se tedy sice o studenty, ale nejen o mládež ve věku do 26 let, ale i o důchodce starší 70 let. Druhá dílna, reflexe inscenace Pláňka, byla realizovaná s několikadenním odstupem po představení pro studenty 3. a 4. tříd středních škol. Žáci ocenili zejména možnost vnímat inscenaci z druhého pohledu, vysvětlení věcí, které nepochopili při představení a celkové prohloubení diváckého zážitku. V sezóně 2015/2016 opět probíhá k inscenaci v divadle Marta dílna, určená pro středoškoláky. K představení Romeo a Julie byl tentokrát vytvořen tvůrčí blok, rozebírající téma před představením a připravující studenty pro intenzivnější zážitek z inscenace. Tyto dílny jsou uzavřené pouze třídám, které si realizátoři dílen sami domluví a divadlo ani inscenační tým se do projektu nijak neangažuje. Uskutečňovány byly v budově DIFA JAMU a ve zkušebně divadla na Orlí. Pro Studio Marta by naopak mělo větší potenciál nabídnout vlastní prostory, s nimi je však problém kvůli simultánnímu zkoušení. Pro dílnu k Pláňce se osvědčila účast tvůrců na rozborovém semináři pro doktorandy a debata s pedagogy a samotnou režií. V dalších letech lze však předpokládat pravidelné dílny ve studiu, zabezpečené nově určenou povinností absolvovat s dílnou v jednom ze školních divadel v rámci bakalářské či magisterské práce. Dle vedoucí ateliéru Radky Mackové od tohoto kroku lze očekávat postupnou výchovu vnímavého aktivního diváka, který bude divadlo v budoucnu vyhledávat. Pro marketing divadla by bylo především vhodné žádat po studentech ateliéru Divadlo a výchova informace, zjištěné z dotazníkových šetření, které k dílnám probíhají a dále s těmito informacemi pracovat. Postupně by mohly být tyto dílny otevřeny zájemcům mimo domluvené třídy a také v návaznosti na cíle ateliéru a výchova vytvořeny pro další divácké 34
skupiny (předškolní věk, základní školy, veřejnost). Přínosné by bylo také propojení inscenačních týmů se studenty ateliéru Divadlo a výchova a jejich participaci na výchově publika (dramaturgický úvod, diskuze po představení). Taky by bylo vhodné postupně tvořit databázi škol, které jsou pro dílny oslovovány, obsahující záznam jejich reakcí a kontakty na spolupracující pedagogy.
35
Rozšířený produkt (zpracovala Andrea Kseničová) Kapitola pojednává o rozšířeném produktu, tedy dalších produktech a službách, které navazují na hlavní produkt a jsou součástí diváckého prožitku.
Budova divadla Je dlouhodobou snahou Janáčovi akademie múzických umění je odkoupit prostory Divadelního studia Marta na ulici Bayerova včetně prostorů ateliéru scénografie. Bar Divadelní studio Marta pronajímá část sklepních prostor (před vstupem do samotného sálu) externímu provozovateli baru. Provozování baru v těchto divadelních prostorech je velmi specifické. Není otevřen každý den, ale pouze ty dny, kde se hraje představení. V tyto dny ho navštěvuje specifická skupina zákazníků. V rámci těchto možností je spolupráce s provozovatelem uspokojivá. Občas docházelo k tomu, že některé ze žádaných nápojů během večera došly, ale po upozornění již k nedostatkům nedocházelo. Bar má celkem zhruba 10 míst k sezení, prostor se může dovybavit náhradním posezením. Vzhledem počtu návštěvníků (např. při premiérách) není kapacita k sezení zcela dostatečná. Nabídka baru je spíše omezená, ceny nápojů jsou v porovnání s cenami na trhu nižší. V baru v divadle se nevaří teplé jídlo. Zcela výjimečně zaznamenali v divadle poptávku po podobných zařízení v okolí, kde je možné se občerstvit. Vedle Marty se během roku 2016 bude otevírat nová kavárna (plánuje se vzájemná spolupráce). Parkování a doprava Parkování v okolo Divadelního studia Marta je komplikované. V ulici Bayerova, přímo před divadlem je zhruba 50 volných parkovacích míst. Tato místa jsou ale určena především pro bydlící v této ulici. Divadlo nemá své vyhrazené parkovací místo. Dále v okolí divadla jsou 36
také volná parkovací místa, ale i ta jsou vždy obsazena bydlícími. Na webových stránkách není umístěno upozornění na problémy s parkováním. Divadlo často zaznamenává stížnosti na špatné parkovací možnosti. Divadlo je v blízkosti zastávky Pionýrská (linka 1,6, 25, 2) a zastávky Sušilova (linka 32, 34, 36, x30). Dopravní dostupnost je tedy dobrá. Pokrytí signálu Ve sklepních částech foyer a v sále je špatné pokrytí telefonního signálu. To práci tajemnice nekomplikuje, protože se pohybuje v horních částech divadla. Může to ale komplikovat práci např. manažerům inscenace během příprav. Připojení k internetu přes wifi není pro návštěvníky dostupné. Připojit se mohou pouze studenti JAMU přes Eduroam. Šatna Šatnu návštěvníci využívají často, poplatek za šatnu je dobrovolný. Po dobu představení je nad šatnou dozor někoho ze zaměstnanců. Variabilita sálu Sál je variabilní, sedadla nejsou pevně ukotvená. Možnosti jsou:
Klasický blackbox – 99 míst
Elevace (herci dole) – 90 míst
Aréna – 120 míst
Dílny Studenti Ateliéru Divadlo a výchova se pod vedením p. Mackové rozhodli uspořádat divadelní dílny. Sami oslovily studenty gymnázií, pozvou je na dopolední představení, zahájí ho lektorským úvodem, pak shlédnou představní a pak se sejdou na fakultě, kde o shlédnutém představní diskutují. Je to pouze pro zvanou skupinu, tato aktivita se nepropaguje. Je snahou divadla takového aktivity dále rozšiřovat ale časové možnosti zaměstnanců (především tajemnice, která by podobné aktivity měla na starosti) jsou naplněny.
37
Prodej (vypracovala Michaela Šebestová) Kapitola je stručným náhledem do analýzy prodeje předplatného a vstupenek, která vychází především z dat rezervačního systému.
Předplatné Předplatné na inscenace absolvujících studentů je propojeno s Divadlem na Orlí, hudební scénou JAMU. V sezóně 2015/2016 obsahovalo: 6 x činoherní představení, 1 x muzikál, 1 x pohybové divadlo, 1 x koncert. Jeho cena v této sezóně byla 800 Kč. V rámci předplatného bylo možné vidět i 2 bonusová představení. Prodej předplatného probíhal během měsíce října na kase Divadelního studia MARTA, Bayerova 5, Brno, vždy v úterý od 16.00 do 19.00 hod, nebo ve čtvrtek od 16.00 do 19.00 hod na kase Divadla na Orlí, Orlí 19, Brno. V rámci předplatného nabízí Studio Marta jako podporu prodeje 2 VIP vstupenky při získání 3 nových předplatitelů. Předplatitelských skupin je celkem 5 podle preferovaných dnů v týdnu:
Skupina A (pondělí)
Skupina B (úterý)
Skupina C (středa)
Skupina D (čtvrtek)
Skupina E (pátek)
Vývoj předplatitelských skupin byl v posledních letech následující: Sezóna 2012/13
Sezóna 2014/15
Sezóna 2015/16
Skupina A
19
20
28
Skupina B
23
29
21
38
Skupina C
42
38
59
Skupina D
30
33
24
Skupina E
22
11
17
Celkem
136
133
149
Tabulka: Vývoj počtu předplatného, autor: Michaela Šebestová Bohužel se nepodařilo získat data týkající se sezóny 2013/14. Studio Marta se snaží v propagaci soustředit na prodej předplatného, ačkoliv podle tajemnice je většina prodaných lístků z tzv. volné kasy. Počet předplatitelů v posledních letech meziročně stoupá o zhruba 10 %. Momentálně má Divadelní studio Marta 149 předplatitelů. Předplatné je inzerováno v KAM v Brně, Kult a na webových stránkách www.studentpoint.cz (placená inzerce), dále na webových stránkách, sociálních sítích a skrze e-maily. Jak bylo pojmenováno v bakalářské práci Hany Svobodové, propagaci předplatného postihuje několik zásadních problémů. Jednak došlo v průběhu let k výraznému zúžení distribuční a propagační sítě. Druhý problém vychází z roztříštěné propagace jednotlivých představení, do kterého se významnou mírou zapojují inscenační týmy, a marketingové pojetí produktu předplatného je slabší. Nabídce chybí například grafické zpracování. Další problém je nedostatečný sběr informací o předplatitelích.
Vstupné Základní nástroj pro analýzu vstupného je rezervační systém Colosseum, který Studio Marta používá. Jednotlivé kategorie se v letech mírně liší, neboť se některé kvůli efektivitě nevyplatilo sledovat. Data jsou popsána vždy v rámci kalendářního roku. Návštěvnost je vyšší v zimních měsících a v letních naopak hlesá. Během divadelních prázdnin je provoz divadla minimální.
39
2013
Plná cena
Režijní vstupenka
Absolventi
Divadelní Studenti Pedagogové Odborná věda JAMU JAMU veřejnost
Předplatitelé /Premiéroví hosté
Konzervatoř
VIP
Zástupci divadel
Celkem
Leden
160
9
-
19
136
3
2
220
5
27
5
586
Únor
183
5
12
27
166
13
19
117
5
40
4
591
Březen
229
1
28
77
243
17
19
246
21
46
6
933
Duben
39
2
6
11
77
8
9
24
6
8
5
195
Květen
88
9
10
17
421
53
11
69
1
39
21
739
Červen
0
Červenec
0
Srpen
0
Září
42
-
4
1
26
7
-
99
4
13
-
196
Říjen
83
6
1
4
143
7
3
112
24
21
-
404
Listopad
137
13
4
30
126
25
4
47
7
36
4
433
Prosinec
81
22
-
12
96
-
2
138
-
18
-
369
Tabulka 1: Návštěvnost v roce 2013, vypracovala Michaela Šebestová
2013 Plná cena Režijní vstupenka Abosolveni Divadelní věda Studenti JAMU Pedagogové JAMU Odborná veřejnost Předplatitelé/Premiéroví hosté Konzervatoř VIP Zástupci divadel
Graf 1: Návštěvnost v roce 2013, vypracovala Michaela Šebestová V roce 2013 navštívilo divadlo celkem 4 381 diváků, přičemž divácky nejsilnějším měsícem byl březen. Nejvíce bylo v DSM studentů JAMU, kteří jsou následováni diváky s plným vstupným a předplatiteli nebo premiérovými hosty. 40
2014
Plná cena
Režijní Divadelní Studenti Pedagogové Odborná Předplatitelé/Premiéroví VIP vstupenka věda JAMU JAMU veřejnost hosté
Celkem
Leden
124
37
30
78
5
2
103
22
401
Únor
40
2
1
62
1
1
153
4
264
Březen
144
26
26
123
2
14
107
62
504
Duben
182
14
32
165
11
25
213
41
683
Květen
103
11
38
229
54
54
29
31
549
Červen
0
Červenec
0
Srpen
0
Září
46
6
12
122
10
26
101
3
Říjen
326 99
Listopad
73
27
29
101
10
4
167
3
414
Prosinec
95
15
3
97
13
1
177
7
408
Tabulka 2: Návštěvnost v roce 2014, vypracovala Michaela Šebestová
2014 Plná cena Režijní vstupenka Divadelní věda Studenti JAMU Pedagogové JAMU Odborná veřejnost Předplatitelé/Premiéroví hosté
Graf 2: Návštěvnost v roce 2014, vypracovala Michaela Šebestová V roce 2014 bylo v divadle celkem 3 648 diváků, nejsilnější měsíce byly paradoxně duben a květen. V měsíci říjnu nevykazuje žádnou prodejnost, v rezervačním systému bylo pouze 99 volných vstupenek. Autorce není znám důvod, proč tomu tak bylo. Nejsilnější byla skupina 41
diváků, kteří platili plné vstupné. Graf ukazuje stejně silnou skupinu předplatitelů, která je však sloučená s premiérovými diváky a tudíž byla reálně nižší. 2015
Plná Režijní Divadelní Studenti Pedagogové/zaměstnanci Odborná Předplatitelé/Premiéroví VIP Celkem cena vstupenka věda JAMU JAMU veřejnost hosté
Leden
172
6
69
205
33
12
208
32
737
Únor
171
12
14
253
53
2
249
13
767
Březen
94
82
10
144
28
6
210
19
593
Duben
149
24
54
261
55
10
105
31
689
Květen
103
5
31
325
15
14
1
34
528
Červen
0
Červenec
0
Srpen
0
Září
73
5
1
77
18
1
92
8
275
Říjen
80
-
7
45
3
-
120
21
99
Listopad
87
25
15
85
10
1
38
27
288
Prosinec
100
62
4
46
8
5
108
11
344
Tabulka 3: Návštěvnost v roce 2015, vypracovala Michaela Šebestová
2015
Plná cena
4%
Režijní vstupenka
23%
Divadelní věda
25%
Studenti JAMU Pedagogové/zaměstanci JAMU
5%
Odborná veřejnost
5% 1%
5%
Předplatitelé/Premiéroví hosté VIP 32%
Graf 3: Návštěvnost v roce 2015, vypracovala Michaela Šebestová V roce 2015 bylo v divadle 4320 diváků. Nejsilnější měsíce byly leden a únor a nejvíce přišlo studentů JAMU.
42
Cílová skupina Jak už vyplynulo z předchozích publikovaných prací analyzujících stav marketingu Divadelního studia Marta, poznání týkající se cílových skupin se spíše zakládá na domněnkách a pozorování dlouholetých pracovníků instituce. Jako základní divácká skupina se označují studenti JAMU a jiných vysokých, zvláštně uměleckých, škol. Jak uvedla tajemnice divadla, velká část diváků jsou mladí lidé do 30 let, které baví studentské divadlo, chtějí vidět budoucí “hvězdy” nebo jsou přátelé absolvujících studentů. Nicméně podle prodaných lístků netvoří skupina studentů uměleckých škol většinu a nejvíce zde bylo zastoupení diváků, kteří platili plné vstupné a o které toho mnoho nevíme. Druhý problém spočívá ve faktu, že velká část diváků může být vázána na konkrétní ročník (kamarádi, rodina, známí) a tudíž se velký poměr pravidelně obměňuje. Z hlediska dostupných dat tuto domněnku prokázat nelze, nicméně to potvrzují i zaměstnanci Marty. Vztah s pravidelným divákem příliš budován není a nekonzistentnost dramaturgie a rozdílná úroveň jednotlivých hereckých ročníků v tomto situaci divadlu neulehčuje. Nejčastějším důvodem pro ukončení předplatného je právě nespokojenost v případě, kdy je konkrétní sezóna slabší nebo více experimentální. Divadlo také sbírá o svých předplatitelích a divácích pouze zlomek informací - v řadě případů je to pouze jméno a kontaktní údaj, který je uveden na přihlášce. U ostatních diváků dochází také ke sběru emailových adres přes systém Colosseum. Chybí však další ukazatele a diferenciace, které by mohly pomoci pojmenovat, kdo je divácká skupina Studia Marta.
43
Propagace (zpracovala Michaela Šebestová) V rámci této části vyhodnocuje autorka prodej a propagaci. Cílem je zahrnout všechny aktivity a najít silná a slabá místa. Propagace je součástí marketingového mixu a odborně se označuje také jako propagační nebo komunikační mix. Jedná se o cílenou komunikaci se zákazníkem, kterému je směřováno určité sdělení. Z bakalářské práce H. Svobodové Návrh metod pro systematické sledování a vyhodnocování divácké recepce v Divadelním studiu Marta vyplývá, že nejvíce energie v rámci propagace je věnováno prodeji předplatného, které tvoří až polovinu celkové návštěvnosti. Většina marketingové komunikace je směřována přes webové stránky a sociální sítě, část je zajišťována tištěnými materiály, jako jsou plakáty, letáky či programy.
Vizuální komunikace Do oblasti vizuální komunikace řadíme všechno, co v prostředí reálném či digitálním předává nějakou informaci o organizaci nebo pořádaných akcích. V případě Studia Marta se jedná o webovou prezentaci, logo, způsob zpracování vizuálních materiálů, kvalita fotek, ale také veškeré tištěné materiály.
(logo Divadelního studia Marta)
Logo divadelního studia Marta se používá již řadu let a jedná se o jednoduchý logotyp s šipkou v písmenu M v černobílé variantě. Nepoužívá ustáleného “Divadelní studio Marta”, 44
ale “Studio Marta, scéna Divadelní fakulty JAMU, Brno”. Jeho hlavním nedostatkem je určitá čtenářská nečitelnost - člověk, který Studo Marta nezná, jej může číst jako “studio arta”. Problematické může být také použití loga v menších velikostech, kdy se kvůli malému prostoru mezi “studio” a “Marta” může text slévat. Diskutabilní je také zvolená symbolika. Symbol šipky ve slově M se nějak tématicky nespojuje s divadelním prostředím. Na první pohled může šipka vypadat jako graf a asociovat spíše ekonomickou tématiku. Písmo doplňkového textu má také různé šířkové proporce - slovo “Studio” je psané normální šířkou písma a text “Scéna Divadelní fakulty JAMU, Brno” je naproti tomu uměle rozšířený. Z hlediska tištěných materiálů distribuuje Studio Marta dva druhy plakátů - měsíční přehled a potom plakáty jednotlivých inscenací, kde náklad záleží na produkčních konkétních představení. Autory plakátů i programů k inscenaci je vždy konkrétní inscenační tým a tudíž není vizuální komunikace v tomto směru sjednocená. Narozdíl od Divadla na Orlí nepoužívá Marta žádný sjednocující grafický prvek. Studio Marta ani Divadelní fakulta nemá mezi zaměstnanci nikoho zodpovědného za grafické výstupy, studenti scénografie mají výuku grafiky pouze základní a škola nedovoluje studentům si grafické práce zaplatit z rozpočtu inscenace. Může se tak stát, že tištěné výstupy mají výrazně odlišnou kvalitu. Z rozhovorů se zaměstnanci fakulty vyplynulo, že zde byly různé tendence sjednotit plakáty inscenací. Tajemnice divadla domnívá, že je to něco, na co jsou diváci zvyklí a respektují to jako tvůrčí svobodu inscenačních týmů. Studio Marta nevytváří jiné tištěné materiály. Při porovnání s ostatními divadly je možné do budoucna uvažovat o zpracování brožury s nabídkou sezóny.
Online marketing Sociální sítě Studio Marta používá aktivně Facebook a Instagram. O zařazení dalších sociálních sítí do systému online komunikace se neuvažuje a v případně Marty je Facebook a Instagram dostačující.
Facebook 45
www.facebook.com/studioMarta Sociální síť Facebook patří v Česku stále k nejpoužívanějším. Umožňuje sdílet obsah nejrůznějšího charakteru a přiblížit se tak diváku ve virtuálním prostoru. Stránka Divadelního studia Marta byla založena 1. 9. 2011 a ke konci roku má 2015 více než 1740 fanoušků. Obsahuje všechny potřebné informace, včetně propojení s Instagramovým účtem. Cover page je pravidělně aktualizovaná podle nejnovější inscenace a obsahuje tlačítko Rezervace, které návštěvníka stránky může nasměrovat přímo do rezervačního systému Colosseum. Stránku spravují kromě tajemnice Studia Marta také jednotliví produkční inscenací v sezóně, kteří mohou sami vkládat pozvánky na představení nebo vkládat fotografie. Procesně je to rychlejší cesta, jak vytvářet bohatší obsah, ale na druhou stranu to vyžaduje pozornost hlavního správce stránky, který musí příspěvky kontrolovat a udržovat nastavený komunikační styl. Frekvence příspěvků není jasně nastavená, ale je doporučeno vytvořit post dvakrát do týdne v době zkoušení, třikrát v době generálky jedné inscenace. Tajemnice také vyžaduje, aby manažeři využívali služby plánování příspěvků. Tím je zajištěno, že není stránka Marty přehlcena a v době před premiérou inscenace nezaniknou důležité informace v příspěvcích o jiné inscenaci. Doporučení dává tajemnice také k denní době uveřejnění příspěvků – největší odezvy mají příspěvky přidané kolem 9:00, 12:00 a 18:00. Dále navádí, aby manažeři využívali hashtagy. Obsah Facebookové stránky je tvořen především fotodokumentací z představení, pozvánky na premiéry a inscenace, ale také příspěvky, které odkrývají zákulisí divadla a zkoušení. Frekvence příspěvků je průměrně 1 za den. Mezi aktivnější fanoušky stránky, kteří lajkují příspěvky nebo píší komentáře, patří nejčasněji studenti a absolventi Divadelní fakulty. Kromě profilu Studia Marta najdeme na Facebooku stránky pro jednotlivá představení, které zakládají přímo jejich produkční. V posledních dvou sezónách už jich mnoho nevzniklo. V záplavě informací může být kontraproduktivní vytvářet další stránky a je efektivnější využívat komunikace skrze profil divadla, který sleduje větší počet lidí.
46
Instagram
www.instagram.com/studiomarta/ Instagram umožňuje sdílet pouze vizuální obsah - nejčastěji se jedná o fotografie nebo krátká videa (Instagram umožňuje sdílet pouze 15ti vteřinové záznamy). Studio Marta využívá tuto sociální síť již třetí sezonu. Za tuto dobu sleduje jeho příspěvky necelé dvě stovky lidí. Kromě sdílení fotografií převážně z inscenací, najdeme na Instagramu také cyklus zobrazující absolvující studenty. Obsah do velké míry zrcadlí obsah sdílený na i Facebooku, na druhou stranu je zde vyšší potenciál oslovit mladší generace.
Webové stránky Návštěvník na webové stránce se orientuje pomocí horizontálního menu. Návštěvník zde nalezne všechny potřebné informace, nezdá se, že by na webu chyběl zásadní obsah. Web je pravidelně aktualizován a o jeho správu se stará tajemnice Marty. Redakční systém není podle jejího hodnocení přiliš uživatelsky přívětivý a k editaci webu jsou potřeba základní znalosti html. Webové stránky obsahují dynamické části jako je slider aktualit, propojení se sociálními sítěmi a fotografie z inscenací, pro které je na stránkách i archiv (až do sezony 2011/12). Tyto prvky zvyšují atraktivitu pro uživatele. Některé podstránky obsahují značné množství textu. Příkladem je hned první položka menu O divadle, která obsahuje informace o Studiu Marta, popisem prostoru a technickým vybavením sálu. Funkční také není sekce Partneři, která obsahuje dlouhý seznam firemních log, který by mohl být lépe zabudován do vzhledu stránky (např. v patičce webu). Aktuálně hrané inscenace nalezneme na podstránce Premiéry, kde jednotlivé premiéry nejsou seřazeny podle času. V sekci Pro media jsou nahrány tiskové zprávy aktuálních i starších inscenací. Bylo by vhodné přidat i aktuální odstavec o studiu Marta, případně možnost stáhnutí loga nebo ilustrativní fotografie, které by mohla média v článku použít.
47
Uživatelskou přívětivost webu by mohlo ověřit jednoduché testování s cílovými skupinami na základě předem připravených scénářů (např. nákup vstupenky, hledání programu na další měsíc, apod.). To by mohlo poukázat na některé slabé stránky webu, které lze mnohdy odstranit jednoduchou úpravou v redakčním systému.
Newslettery Studio Marta společně s Divadlem na Orlí začalo v září 2014 posílat pravidelné newslettery, zhruba 1x měsíčně. Newsletter obsahuje informace o chystaných představeních a programu na následující měsíc. Pro práci s emailovým marketingem a newslettery je využíván MailChimp, což je komplexní marketingový nástroj pro vytváření, správu a vyhodnocení emailových kampaní. Velikost databáze pro tyto newslettery činí okolo 1600 emailových adres, přičemž je zde:
1470 emailových adres, získaných ze systému Coloseum
41 emailových adres abonentů
114 kontaktů, kteří se přihlásili k odběru newsletteru přímo na webových stránkách divadla
36 kontaktů na novináře
69 kontaktů na ostatní brněnské divadelní scény
dílčí skupiny pedagogů JAMU, hereckých studentů jednotlivých ročníků apod. Mailchimp sleduje 2 zásadní ukazatele: Open rate (počet lidí, kteří email otevřou) a Click rate (počet lidí, kteří kliknou na odkaz v textu). Průměrná čtenost newsletterů (tedy Open rate) je 26,21 %. V tabulkách níže je zpracován přehled čtenosti a proklikovosti newsletterů podle jednotlivých kategorií za všechny měsíce od začátku sezóny, tedy září, říjen, listopad a prosinec. Jak je patrné, nejaktivnější čtenáři jsou skupiny diváků z Colosea, abonenti a odběratelé newsletteru z webových stránek. Nejzajímavější měsíc je logicky září, začátek divadelní sezóny a nového semestru. Tento poznatek je dobré využít při vytváření obsahu každoročního zářijového newsletteru.
48
Zasílané newslettery mají stejný obsah pro všechny skupiny. Na tomto místě by se dalo uvažovat o přizpůsobení obsahu pro skupinu novinářů, která je z hlediska marketingu poměrně důležitá. Tento odlišný template by mohl kromě programu obsahovat osobněji formulovanou pozvánku do divadla nebo link na tiskovou zprávu k představení.
prosinec 2015 listopad 2015 říjen 2015 září 2015
Coloseum
20,6 %
26,6 %
30,1 %
25,3 %
Odběratelé newsletteru 34,9 %
36,8 %
37,6 %
38,5 %
Abonenti
31,1 %
61,9 %
30 %
45 %
Novináři
11,1 %
x
8.3 %
22,2 %
Divadla
13 %
x
12,9 %
15,7 %
Vedení DF
46,2 %
x
30,8 %
30,8 %
Vedení HF
20 %
x
20 %
0%
Ostatní pedagogové
10 %
x
13,3 %
30,0 %
Tabulka 1: Čtenost newsletteru (Open rate, podle údajů z Mailchimp zpracovala Šebestová)
prosinec 2015 listopad 2015 říjen 2015 září 2015
Coloseum
4,5 %
5,4 %
49
7%
6,5 %
Odběratelé newsletteru 7,3 %
4,7 %
9,9 %
11,5 %
Abonenti
9,8 %
19 %
0%
15 %
Novináři
0%
x
0%
2,8 %
Divadla
0%
x
2,9 %
1,4 %
Vedení DF
15,4 %
x
0%
0%
Vedení HF
0%
x
0%
0%
Ostatní pedagogové
3,3 %
x
0%
6,7 %
Tabulka 2: Proklikovost newsletteru (Click rate, podle údajů z Mailchimp zpracovala Šebestová)
Média Tiskové zprávy Tiskové zprávy zpracovává zaměstnanec JAMU, Mgr. Lubomír Mareček, specialista vnějších vztahů. Jsou vydávány ke každé premiéře a rozesílány na databázi kontaktů. Jejich úroveň je slušná, ale je zde prostor k vylepšení. Tiskové zprávy se nedrží stejné podoby, nepoužívá se hlavičkový papír nebo zajímavější písmo. Přímé řeči nejsou odlišeny kurzívou a typograficky není odlišen nadpis ani perex. V některých zprávách mají odstavce různé řádkování. Zpráva tak může být pro čtenáře poměrně dlouhá a hůře se v ní hledají podstatné informace. Najdeme zde i stylistické nedostatky, opakování slov ve větách apod. Při prohledání internetu zjistíme, že tiskové zprávy používají i další média ke zpracování článků, tudíž mají svůj dopad.
50
Tiskové konference Tiskové konference Studio Marta v poslední době nepořádá. Konference pro jednotlivé inscenace organizuje inscenační tým, poslední se odehrála v sezóně 2012/13 k představení Vaše bolest, moje potěšení. Tajemnice divadla se domnívá, že samostatná konference by měla smysl pouze k některým inscenacím. Studio Marta nepořádá ani tiskovou konferenci k zahájení sezóny, kde by veřejnosti a novinářům mohla představit všechny tituly. Tu by měl podle Studia Marta mít teoreticky na starost Luboš Mareček, jakožto specialista vnějších vztahů. Podle něj je pořádání tiskových konferencí v gesci divadla a zdůrazňuje, že by bylo potřeba je dělat kontinuálně. V této oblasti chybí vyjasnění zodpovědnosti a ujasnění, zda je vůbec organizovat. Média Příležitostí, kdy se inscenace Studia Marta objeví v jiných médiích, například v televizi, není mnoho, a jedná se o spíše výjimečné reportáže. Často za ní stojí osobní vazby, úsilí studentů nebo jistá atraktivita tématu. Příkladem byly například inscenace Kabaret Hrabal (uvedeno při výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala) nebo inscenace Časoprostor, která vznikla jako práce neslyšících studentů. V tomto ohledu je zde velká konkurence a zároveň se v médiích zmenšuje prostor pro uvádění reportáží z kultury a divadla. Je dobré se v tomto směru zaměřit na jednu inscenaci v sezóně, která je svým tématem nebo zpracováním zajímavá. Divadelní studio Marta inzeruje svůj měsíční program v časopisech KAM v Brně, Kult a na webu www.studentpoint.cz. Volba těchto tří placených inzercí je na základě předchozí zkušenosti. Byly subjektivně vyhodnoceny jako ty nejčastější, kde jsou lidé zvyklí hledat kulturní programy.
51
Závěr Na základě všech výzkumů se ukazuje, že problémy v oblasti marketingu často souvisí s faktem, že pro provoz DSM je složité vymezit strategii. Divadlo se pohybuje na hranici simulace reálného provozu a laboratoře pro experiment. V oficiálních dokumentech směrem k cílovým skupinám je zmiňována určitá pestrost diváků, ale nelze přesně určit, kdo by měl být cílový divák. Studio Marta má velmi omezené zdroje a to jak finanční, tak lidské. Divadlo nemá marketingového pracovníka a většinu aktivit zastává tajemnice Janika Kolářová a studentské týmy. Marketingová tak může být v některých aspektech roztříštěná (např. vizuální komunikace). Na druhou stranu i v tak omezených podmínkách jsou základní marketingové aktivity zajištěny na dobré úrovni. Divadlo by se mělo soustředit také na poznání diváka a systematičtější sběr informací. Řada závěrů vzniká pozorováním a zkušenostmi, ale nejsou podložené. Určitý nesoulad je také v oblasti PR mezi zaměstnancem rektorátu a divadlem samotným. Nejsou jasně vymezené kompetence (tiskové konference) a tiskové zprávy nejsou stejnocenné. Zároveň se v rámci marketingu věnovat plánování a vyhodnocování. S řadou aktivit by divadlu mohl pomoci marketingový stážista z řad studentů a tajemnice by tím pádem nemusela řešit tolik operativních záležitostí.
52
53
