STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU
č.ev. listu NAD: 960 č. archivní pomůcky: 8916
Východočeská župa nemocenských pojišťoven Pardubice 1919-1939 inventář
Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2013
Obsah
3
Úvod I. Vývoj původce archivního souboru
4
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
9
III. Archivní charakteristika archivního souboru
9
IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru
9
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky 10 Seznam použitých pramenů a literatury
10
Inventární seznam
11
Jednací protokol
12
Úvod
I. Vývoj původce archivního souboru
Fond Východočeská župa nemocenských pojišťoven Pardubice 1919-1939 je svým rozsahem malý fond a obsahuje jeden jednací protokol. Historie nemocenských pojišťoven je poměrně dlouhá. V období Rakousko-Uherska dlouho neexistovala ústřední organizace nemocenských pojišťoven. Byly zde pouze tzv. Jednoty okresních nemocenských pokladen v obvodech úrazových pojišťoven. Úrazové pojišťovny čas od času prováděly v okresních nemocenských pokladnách revize a jednou za rok organizovaly valné hromady Jednoty. Centrální pojišťovací organizace ve Vídni byly v podstatě výlučně německými institucemi, nepřístupnými pro jinonárodní pokladny. Proto v prostředí české Jednoty nemocenských pokladen vznikla myšlenka zřízení vlastního svazu. Za tímto účelem byl dne 8.12. 1897 svolán sjezd zástupců českých nemocenských pokladen, který se odbýval v hotelu Graf v Praze. Účast byla poměrně značná, dostavilo se přes 60 delegátů z 30 ústavů, z nichž 29 ústavů se vyslovilo pro zřízení nového Československého sdružení nemocenských pokladen. Tak vznikla u nás první ústřední instituce v oboru nemocenského pojištění, která byla předchůdcem pozdějšího Ústředního svazu nemocenských pojišťoven. Po roce 1918 došlo opět k určité decentralizaci. Vznikly celkem 3 svazy nemocenských pojišťoven - České ústředí nemocenských pojišťoven, Jednota zemědělských pojišťoven a nejsilnější z nich, Ústřední svaz nemocenských pojišťoven (dále ÚSNP). Koncem roku 1939 si změněné politické a hospodářské poměry vynutily, stejně jako tomu bylo v řadě jiných sdružení a zařízení, i změnu v organizaci nemocenských pojišťoven. I zde se realizovala vynucená centralizace politického života procesem sjednocování. Formální základnou sjednocení 3 dosavadních svazů byla tzv. Pojišťovací rada, která již v období předmnichovské republiky tvořila platformu pro jednání o společných zájmech. Za daných okolností se svazy "dohodly" na tom, že se sloučí v jednotný svaz. Podle původního plánu mělo dojít k "dobrovolnému " sloučení tím způsobem, že všechny svazy budou likvidovat a místo nich bude utvořen svaz nový. Nakonec bylo sloučení provedeno tak, že likvidovali 2 méně významné svazy, tj. České ústředí nemocenských pojišťoven a Jednota zemědělských pojišťoven, a byly převedeny na svaz třetí, tj. Ústředí nemocenských pojišťoven. Jinak totiž hrozilo nebezpečí, že by podle platných právních předpisů při utvoření nového svazu nebyly nemocenské pojišťovny povinny býti členy tohoto svazu. Svůj úmysl oznámily svazy ministerstvu sociální a zdravotní správy a rovněž Ústřední sociální pojišťovna dohodu akceptovala. Ministr sociální a zdravotní správy podle vládního nařízení z 12.12.1938, č.364 Sb. z. a n., odvolal dřívější správní orgány ÚSNP (správní orgány Českého ústředí a Jednoty zemědělských nemocenských pojišťoven se "dobrovolně" rozešly samy) a funkcí správních orgánů ÚSNP pověřil zvláštního zmocněnce -4-
a jeho zástupce. K podpoře těchto funkcionářů jmenoval současně zvláštní šestičlenný poradní sbor, který byl složen tak, že z každého slučovaného svazu byli jmenováni 2 členové bývalých správních orgánů, a to vždy jeden za zaměstnavatele a jeden za pojištěnce. Oba zmocněnci připravili za pomoci poradního sboru sloučení svazů nemocenských pojišťoven. Poté ministr odvolal zmocněnce, jeho zástupce a poradní sbor z jejich funkcí a na místo nich jmenoval pro správu nově přetvořeného ÚSNP desetičlenné představenstvo, které bylo složeno ze zástupců správních orgánů bývalých svazů a jejich prostřednictvím ze zástupců pojištěnců a zaměstnavatelů, jednak z odborníků na poli sociálního pojištění a zdravotnictví, a zástupců úředníků nemocenských pojišťoven. Na toto představenstvo přenesl ministr veškerá práva, která dříve náležela jednotlivým správním orgánům ÚSNP, tj. představenstvu, dozorčímu výboru a společným schůzím představenstva a dozorčího výboru. Mezi úkoly ÚSNP patřilo vyjednávání společné smlouvy s lékaři, porodními asistentkami, lékárníky a nemocnicemi, opatřování léčebných pomůcek a pomocných prostředků pro nemocné, obstarávání dozoru nad nemocnými, zřizování a vedení léčebny a lékárny a obstarávání statistiky. V této podobě trval ÚSNP až do roku 1948, kdy vznikla Ústřední národní pojišťovna. Pokud jde o námi sledovanou lokalitu východních Čech (tj. Hradecko a Pardubicko), je třeba zmínit, že podle předpisů zákona ze dne 30. března 1888 o pojišťování dělníků pro případ
nemoci
byly pro
obvod
okresních
soudů
zřízeny okresní
nemocenské
pokladny/pojišťovny (dále jen ONP). Byly podrobeny dozoru Ústřední sociální pojišťovny v Praze. Vrchní dozor náležel ministerstvu sociální a zdravotní správy. Pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům poskytovala lékařské ošetření, potřebné léky, nemocenskou, pomoc v mateřství, pohřebné, ústavní ošetřování v nemocnici a další. Členy nemocenské pojišťovny byly všechny osoby zaměstnané v jejím obvodu a dle zákona k pojištění povinné a pokud pro případ nemoci nebyly pojištěny u některé z ostatních zákonem jmenovaných pokladen nemocenských. Na základě podané přihlášky, která obsahovala jméno a příjmení přihlášené osoby, mzdovou třídu, denní výdělek, rodná data, datum nastoupení do zaměstnání, vydala okresní pokladna nemocenská pro každého člena legitimační lístek. Legitimační lístky byly vydávány dle číselné posloupnosti a opatřeny krátkým výpisem ze stanov, který obsahoval práva a povinnosti členů. Záležitosti pokladny (resp. pojišťovny) spravovalo představenstvo a valná hromada, úřadoval zde dozorčí výbor a úředníci. Představenstvo bylo voleno valnou hromadou na dva roky a skládalo se z devíti členů. Ze svých řad si na dva roky volilo starostu a náměstka starosty. Scházelo se jednou za měsíc na schůzi řádného zasedání, dle potřeby mohl však starosta svolat mimořádné zasedání. Představenstvo mělo tyto povinnosti: 1) dohlížet na -5-
řádné placení příspěvků, 2) dohlížet na poskytování podpor, 3) vykonávat nemocenskou kontrolu, 4) zúročit přebytečné peníze, 5) zřizovat lékaře a zřízence nemocenské pokladny a udělovat jim instrukce, 6) předkládat valné hromadě účetní uzávěrku, 7) oznamovat účetní zprávu. Je třeba znovu zdůraznit, že povinné nemocenské pojištění navazovalo na tradici rakouského sociálního zákonodárství. Pokud jde o období tzv první republiky, už roku 1919 byly přijaty zákony, jež rozšiřovaly pojistnou povinnost na rodinné příslušníky přímých pojištěnců (nebyla to tedy - jako dříve - pouze možnost, ale jedna ze základních povinností pojišťoven) a dále pak na všechny pracující za mzdu, což se nově týkalo především zemědělských a lesnických dělníků. Ve dvacátých letech se zvětšovala účast státu na řízení a kontrole sociálně pojišťovacích ústavů. Pojistná povinnost byla pak rozšířena podle novely zákona z 22.12.1920 na domácké dělníky a výplata nemocenského byla prodloužena všeobecně na jeden rok. V mateřství se poskytovala podpora ve výši nemocenského šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu. Z věcných dávek nemocenského pojištění byla poskytována bezplatná lékařská péče v nemoci a při porodu. Zákon upravil mzdové třídy a nově stanovil pojišťovací dávky. Jednou z podstatnějších výhod bylo poskytování denního nemocenského ode dne onemocnění v případě, když nemoc trvala déle než tři dny a nemocný nebyl schopen výdělku. Při snížení počtu nemocenských pojišťoven upevnila sociální demokracie vliv v pojišťovacích institucích, třebaže se jí nepodařilo omezit vliv agrární strany. V roce 1927 bylo v Československu 307 nemocenských pojišťoven podléhajících dozoru Ústřední sociální pojišťovny. V roce 1928 díky agrárníkům vznikly zemědělské nemocenské pojišťovny (ZNP). Systém československého sociálního pojištění byl zásadně ovlivněn přijetím zákona ze dne 9. října 1924 (č.221/1924 Sb. z. a n.) o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců bylo uzákoněno zákonem ze dne 16. října 1925 (č. 221/1925 Sb. z.a n.. Později byly oba uvedené zákony v některých paragrafech doplňovány a měněny, většinou v souvislosti s finanční situací pojišťovacích institucí. Z jednacího protokolu se lze dozvědět, že ustavující konference Východočeské župy nemocenských pojišťoven se konala v neděli dne 12. října 1919 v dělnickém domě v Pardubicích. Za okresní nemocenské pojišťovny byly vysláni zástupci z Pardubic, Vysokého Mýta, Holic, Ústí nad Orlicí, Chrudimi, Litomyšle, Přelouče a také z Ústředního svazu českých nemocenských pokladen v Praze. Na programu byla především volba dvanáctičlenného župního výboru a dvou revizorů. Župa byla poradním orgánem ve věcech sociálního pojištění. Z protokolu č.6 (poznámka autora - takto se označovaly jednotlivé -6-
schůze uvedené v jednacím protokolu) se dozvíme, kdo byl členem Východočeské župy nemocenských pokladen: za Pardubice předseda nemocenské pokladny František Vácha, dále pak předsedové pokladen za Vysoké Mýto, Litomyšl, Přelouč, Holice, Ústí nad Orlicí, Chrudim a Fantovy závody v Pardubicích. V roce 1924 byla přejmenována na Župu nemocenských pokladen. Zanikla po okupaci Československa Hitlerem. Další zápisy ze schůzí jsou dovedeny až do roku 1939. Poslední schůze se konala dne 6.6. 1939 v zasedací síni okresní nemocenské pojišťovny v Pardubicích. Delegát "Ústředního svazu" oznámil na této schůzi, že je patrně poslední vzhledem k připravovanému sloučení svazů. V dochované knize ze zápisů ze schůzí župních orgánů nalezneme poučení nejen o situaci a vývoji dělnického pojištění, ale i o politické taktice sociálně- demokratických vůdců v kraji. Dále z již zmiňovaného pramene vyplývá, že do agendy zájmového sdružení Východočeská župa nemocenských pojišťoven náležely např. kursy pro úředníky nemocenských pokladen, další přednášková činnost a uzavírání kolektivní smlouvy. Obsahem jednotlivých schůzí bylo také seznámení členů tohoto sdružení s platnou legislativou týkající se nemocenského pojištění. Župa řešila i možné spory lékařů s pojišťovnou. Na programu schůzí byla také revizní činnost pojišťovny. Pravidelně bylo voleno představenstvo župy, které se skládalo ze zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců a volených revizorů, v jejichž gesci byla kontrola účtů. Ve dvacátých letech docházelo ke slučování některých okresních pojišťoven, například v roce 1925 byla sloučena pokladna v Holicích s pokladnou v Pardubicích. Důležitým mezníkem se stal rok 1926, kdy došlo ke sloučení župy Královohradecké s Východočeskou, čímž de facto Královohradecká župa zanikla. Tento krok souvisel s celkovou transformací systému nemocenského pojištění, konkrétně se zákonem z 1.7. 1926 (zákon 221/4) o nemocenském pojištění, na základě kterého došlo ke změně pokladen na pojišťovny. Z hlediska poznání struktury dané organizace je důležité, že župa byla členem zemského výkonného výboru. Župní konference se konaly několikrát do roka, volilo se nové představenstvo a župa měla i svého vlastního úředníka - sekretáře. V protokolu o schůzi č.23 je doklad o sloučení ONP v župě Pardubické. Rokem 1934 končí podrobné zápisy, dále nalezneme jen sporadické informace a odkaz na přílohy, které se však nedochovaly. Je třeba pro pořádek ještě uvést, že župa spravovala svoje finance, vklady v záložně a cenné papíry. Poslední je zápis č.44 z 6.6. 1939. Jsou v něm uvedeni členové výboru, který byl stabilní od roku 1926.Jsou to: ONP Dvůr Králové, Chrudim, Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Pardubice, závodní pokladna Skřivany (rafinerie cukru) a textilní pojišťovna v Hronově a závodní pojišťovna Fantovy závody. Jak už bylo zmíněno župa zaniká rokem1939, kdy dochází ke sloučení svazů do organizace Ústřední svaz nemocenských pojišťoven. Na závěr uveďme příbuzné archivní soubory: -7-
SOkA Hradec Králové archivní soubor Zemědělská nemocenská pojišťovna Nový Bydžov (evidenční list NAD č. 1045) SOkA Jičín archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Hořice (evidenční list NAD č. 2088) archivní soubor Okresní nemocenská pokladna Hořice (evidenční list NAD 809) archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Nová Paka (evidenční list NAD č. 1184)
SOkA Náchod archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Česká Skalice (evidenční list NAD č. 841) archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Broumov (evidenční list NAD č. 842) archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Jaroměř (evidenční list NAD č. 843) archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Náchod (evidenční list NAD č. 1700) archivní soubor Zemědělská nemocenská pokladna Jaroměř (evidenční list NAD č. 844),
SOkA Rychnov n. Kněžnou archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Rychnov nad Kněžnou (evidenční list NAD č. 19) archivní soubor Zemědělská nemocenská pojišťovna Kostelec nad Orlicí (evidenční list NAD č. 662)
SOkA Trutnov archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Úpice (evidenční list NAD č. 904)
SOkA Pardubice archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Holice (evidenční list NAD č. 861) archivní soubor Zemědělská nemocenská pojišťovna Pardubice (evidenční list NAD č.865) archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Přelouč (evidenční list NAD č. 866)
SOkA Chrudim archivní soubor Zemědělská nemocenská pojišťovna Chrudim (evidenční list NAD č. 334)
SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli archivní soubor Okresní nemocenská pojišťovna Litomyšl (evidenční list NAD č. 769) archivní soubor Zemědělská nemocenská pojišťovna Litomyšl (evidenční list NAD č. 773) -8-
SOkA Ústí nad Orlicí archivní soubor Zemědělská nemocenská pojišťovna Ústí nad Orlicí (evidenční list NAD č. 630)
SOA v Zámrsku archivní soubor Závodní nemocenská pojišťovna Fantových závodů Pardubice 1927- 1948 (evidenční list NAD č. 3501).
Pro vysvětlení dodáváme: SOkA - Státní okresní archiv a SOA - Státní oblastní archiv.
II. Vývoj a dějiny archivního souboru Archivní soubor Východočeská župa nemocenských pojišťoven Pardubice 1919-1939 (NAD 960) obsahuje jeden jednací protokol. Vzorem pro vypracování tohoto inventáře nám byl archivní soubor NAD 548 Ústřední svaz nemocenských pojišťoven Praha /1926/ 1939-1948 a samozřejmě příbuzné archivní soubory, které jsou uvedeny v úvodní kapitole.
III. Archivní charakteristika archivního souboru
Pro charakteristiku archivního souboru Východočeská župa nemocenských pojišťoven Pardubice 1919 - 1939 je rozhodující především skutečnost, že se jedná o malý fond svým rozsahem a obsahuje jednu inventární jednotku.
IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru Materiál archivního souboru lze využít zejména při historickém bádání v oboru dějin nemocenského pojištění nebo dějin státní správy pro období 1919-1939. -9-
V. Záznam o zpracování archivního souboru a sestavení archivní pomůcky
Fond uspořádal a inventář vypracoval v prosinci 2013 Mgr. Tomáš Lána.
Zámrsk dne 4. prosince 2013
Mgr.
Tomáš
Lána
Seznam použitých pramenů a literatury
Prameny Jednací protokol 1919 - 1939
Literatura Deyl, Zdeněk, Sociální vývoj Československa 1918 - 1938, Praha 1985, s.84 Helešicová, Václava a kol., Ústřední svaz nemocenských pojišťoven v Praze (1926)1939 1948 (Inventář), Praha 1975, 9 s. Herzánová, Jana, Okresní národní pojišťovna Hradec Králové 1889-1952 (Inventář), Praha 2002, 5 s. Vrbata, Jaroslav a kolektiv, Průvodce po archivních fondech a sbírkách, Díl II., Svazek 2, SÚA v Praze, Praha 1988, s. 231
- 10 -
Inventární seznam
inv.č. sign.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
ukl. č.
ukn 1
1
Knihy 1
Jednací protokol, 21x33,5 cm, češ., 127 fol., 1919-1939 vaz. plátěná
- 12 -
Tiráž (evidenční údaje o fondu) 1.
Název archivní pomůcky
Východočeská župa nemocenských pojišťoven Pardubice 1919-1939
2.
Časové rozmezí archivní pomůcky
1919 - 1939
3.
Počet evidenčních jednotek
1 (1 ukn)
4.
Počet inventárních jednotek
1
5.
Rozsah v pomůcce zpracovaných archiválií v
0,11
bm 6.
Místo uložení
7.
Stav pomůckou zpracovaných archiválií ke dni 4. 12. 2013
8.
Zpracovatel archivního souboru
Mgr. Tomáš Lána
9.
Zpracovatel archivní pomůcky
Mgr. Tomáš Lána
Státní oblastní archiv v Zámrsku
10. Počet stran pomůcky
13 (z toho 10 stran úvodu)
11. Údaje o schválení
Petr Zimmermann, prom. hist. dne č. j. SOAZ-ZA/2013-
12. Počet exemplářů
4
13. Číslo archivní pomůcky
8916
14. Číslo listu NAD
960
