MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů
Výběrové řízení k Vojenské policii České republiky
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
PhDr. Martin Bugala
Lukáš Šťastný
Brno, 2016
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu se zákonem o utajovaných informací v rezortu Ministerstva obrany.
V Brně dne 22. Dubna 2016
podpis
Poděkování: Děkuji PhDr. Martinovi Bugalovi za odborné vedení bakalářské práce, paní Mgr. Pavlíně Vaculíkové Ph.D. za obětavou pomoc a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Dále Mgr. Martinovi Seberovi Ph.D. za odborné rady při zpracování statistických dat.
Obsah: Úvod ........................................................................................................................ 5 1 Stav dosavadních poznatků .................................................................................. 6 1.1 Historie Vojenské policie .............................................................................. 6 1.2
Strukturalizace Vojenské policie .............................................................. 9
1.3
Hlavní úkoly Vojenské policie ................................................................ 13
2 Cíle, úkoly práce, výzkumná otázka a hypotézy ................................................ 16 2.1 Cíle práce .................................................................................................... 16 2.2 Úkoly práce ................................................................................................. 16 2.3 Výzkumné otázky........................................................................................ 16 2.4 Hypotéza ..................................................................................................... 16 3 Metodika práce ................................................................................................... 17 3.1 Metody ........................................................................................................ 17 3.1.1 Metody pro deskripci vývoje přijímacího řízení k VP ......................... 17 3.1.2 Metody pro zjištění fyzických předpokladů ......................................... 17 3.2 Charakteristika souboru .............................................................................. 20 3.3 Statistické zpracování dat............................................................................ 20 3.4 Časový harmonogram ................................................................................. 21 4 Výběrové řízení k Vojenské policii .................................................................... 22 4.1 Vývoj přijímacího řízení k Vojenské policii ............................................... 22 4.1.1. Psychologické vyšetření ...................................................................... 23 4.1.2. Testy fyzických předpokladů .............................................................. 24 4.2 Analýza vývoje počtu přihlášených uchazečů v jednotlivých obdobích ..... 28 5 Výsledky testů fyzických předpokladů .............................................................. 30 5.1 Výsledky testů fyzických předpokladů podle období platnosti limitů ........ 30 Závěr ..................................................................................................................... 38 SEZNAM ZDROJŮ: ............................................................................................. 41 SEZNAM NEVEŘEJNÝCH ZDROJŮ: ............................................................... 42 SEZNAM OBRÁZKŮ: ......................................................................................... 42 SEZNAM TABULEK: .......................................................................................... 43 SEZNAM GRAFŮ:............................................................................................... 44 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................... 44
Úvod Bakalářskou práci, která se zabývá problematikou Vojenské policie a tématem „Výběrové řízení k Vojenské policii“ jsem si zvolil proto, ţe pracuji jako Vojenský policista v Praze na Hlavním velitelství Vojenské policie. Vzhledem k tomu, ţe Vojenská policie je „jen“ jednou ze sloţek Armády ČR, o jejímţ fungování není mnoho lehce dostupných informací, mým cílem v teoretické části bylo popsat obecně Vojenskou policii, a to její strukturalizaci, historii a úkoly. Cílem práce je popis průběhu výběrového řízení k Vojenské policii, jeho jednotlivých částí a případné změny v průběhu trvání. V práci se zabýváme deskripcí vývoje počtu uchazečů o místo u Vojenské policie v jednotlivých letech, následně úspěšností či neúspěšností a počtu zájemců z řad muţů i ţen. Jelikoţ se v médiích často mluví o neustále se sniţující úrovni fyzické kondice běţné populace, mým posledním vytyčeným cílem bylo zjistit, zda se tato skutečnost týká i uchazečů k Vojenské policie, kteří k této sloţce přichází z řad Armády ČR. První kapitola je orientována na historický přehled Vojenské policie její strukturu a hlavní úkoly, kterými se Vojenská policie zabývá. Ve druhé kapitole jsou stanoveny cíle a úkoly práce, výzkumné otázky a hypotézy. Třetí kapitola popisuje metody, které byly vyuţity pro deskripci vývoje přijímacího řízení k Vojenské policii a metody pro zjištění úrovně fyzických předpokladů, dále se věnuje charakteristice souboru a statistickému zpracování dat. Čtvrtá, stěţejní kapitola této práce je určena vývoji přijímacího řízení k Vojenské policii. Z důvodu přehlednosti je rozdělena na popis průběhu psychologického vyšetření a popisu testů fyzických předpokladů. Dílčí podkapitola je věnována také analýze počtu přihlášených uchazečů, a to muţů i ţen v jednotlivých letech doby trvání Vojenské policie. Následně je část práce zaměřena také na komparaci výsledků testů zjišťujících úroveň fyzických předpokladů uchazečů.
5
1 Stav dosavadních poznatků 1.1 Historie Vojenské policie Pojem vojenská policie nebo četnictvo znamená vojensky organizovaný uniformovaný sbor. Četnictvo většinou plnilo veřejno-bezpečnostní úkoly ve vztahu k obyvatelstvu, zatímco polní, vojenské četnictvo, či vojenská policie plnila tyto úkoly pouze ve vztahu k armádě. O vojenství se dříve hovořilo jako o umění, protoţe vyţadovalo znalosti, talent, tvůrčí myšlení velitelů a iniciativu (Ryp&Bielený, 2011). Jiţ v Rakousko-Uhersku existovaly malé oddíly četnictva (na českém území šlo o velitelství pro Čechy, Moravu a Slezsko). Přednostně byli do řad četnictva přijímáni bývalí legionáři a rakousko-uherští četníci, kteří dříve slouţili v jiných částech monarchie. Četníci německé národnosti museli sloţit zkoušky z češtiny, aby mohli zůstat u sboru. Ţadatel i jeho rodina byli důkladně prověřováni kvůli trestní a mravní bezúhonnosti. První rok byl nováček zařazen jako „četník na zkoušku“ a po Četnictvo plnilo pořádkové a kriminalistické úkoly převáţně v oblasti správní a půlročním školení absolvoval zkušební stáţ na četnické stanici zpravodajské (Kolář, 2012). Vedle stávajícího státního policejního aparátu, jehoţ součástí bylo i polní četnictvo, vznikla v listopadu 1918 vojenská policie jako nová armádní bezpečnostní sloţka, avšak oficiálně byla zaloţena aţ počátkem roku 1919. Hlavním důvodem vzniku vojenské policie bylo ustálení bezpečnostní situace na Slovensku a Podkarpatské Rusi, dosaţení zákonitosti, kázně a pořádku ve formující se armádě nově vzniklého státu. Nicméně z důvodu stabilizace četnictva a státní policie byla jiţ ve stejném roce vojenská policie v českých zemích zrušena. Na Slovensku byla zrušena aţ v roce 1921. Za pozitivum vojenské policie v těchto letech se především na Slovensku označuje zvládnutí situace po odchodu maďarského četnictva a výkon bezpečnostní sluţby za války Československa s Maďarskem v roce 1919. Po zrušení vojenské policie převzalo její úlohu československé četnictvo (Dolejší,L., Palečková,P., Čermák, J.,Herda, P., Opat, J., &Keprt, V., &Podrouţková, D., 2011).
6
Polní četnictvo coby součást československé armády vzniklo krátce před 2. světovou válkou, nicméně aktivováno bylo aţ v roce 1938. Polní četnictvo mělo plnit úkoly v policejní i dopravní sféře a při mimořádných událostech spolupracovat s četnictvem jako posila. V jedné hlídce byli zařazeni jeden četník a aţ tři příslušníci polního četnictva (Dolejší et al., 2011). Jiţ po roce 1939 vznikaly první české zahraniční bezpečnostní oddíly. Například ve Velké Británii vznikly oddíly polního četnictva, které se ke konci války zapojily do bojů u Dunkerque při hlídání a odvádění zajatců (Dolejší et al., 2011). Po osvobození převzal veškerou policejně-bezpečnostní sluţbu Sbor národní bezpečnosti, kde přešla většina příslušníků polního četnictva. Bezpečnost provozu vojenských vozidel zabezpečovala zvláštní vojenská sluţba – Tanková a automobilová inspekce (TAI). Tento stav byl aţ do 21. ledna 1991, kdy byla na základě rozkazu č. 76/1990 zřízena vojenská policie Československé armády (VP ČSA). Prvním náčelníkem správy vojenské policie Generálního štábu ČSA byl jmenován generálmajor Ing. Jiří Šrámek. Do dubna 1991 měli jednotliví velitelé vytvořit útvary vojenské policie a zahájit jejich činnost ve čtrnácti českých a šesti slovenských městech. Základními úkoly byl výběr lidí, techniky, materiálu a jeho uskladnění, jenomţe k tomu neměli představitelé Vojenské policie příliš velké zkušenosti a tak jezdili čerpat tyto cenné poznatky do zahraničí. Vojenská policie se řídila dle Prozatímního organizačního řádu a Směrnice pro výkon sluţby vojenské policie. Nový členové VP byli vybíráni z řad příslušníků ČSA či bývalé vojenské kontrarozvědky. Od roku 1992 se pak VP řídila zákonem č. 124/1992 Sb., kdy se začal pouţívat název Vojenská policie s velkým počátečním písmenem. Zákon stanovil postavení, působnost a hlavní úkoly VP a základní práva, povinnosti a oprávnění vojenských civilistů. Mezi hlavní činnosti VP ČSA patřilo např. chránit bezpečnost vojenských osob a majetku ČSA, podílet se na ochraně zbraní, střeliva, výbušnin, zajištění pořádku a ochrany ČSA, odhalovat a objasňovat přestupky a trestnou činnost vojenských osob, provádět výcvik speciálních jednotek proti všem formám teroru atd. V této době bylo ve VP ČSA tisíc dvě stě vojáků z povolání a občanských zaměstnanců. Všichni noví vojenští policisté prošli měsíčním přeškolovacím kurzem, kde získali
7
především orientaci v právním řádu ČR a právních normách potřebných pro výkon sluţby. Později měli příslušníci VP ČSA další měsíční kurzy, které uţ byly zaměřeny na konkrétní oblasti policejní praxe – šetření trestné činnosti, pořádková, bezpečnostní a dopravní sluţba, pouţívání výpočetní techniky a videokamery. O sluţbu u VP ČSA byl velký zájem a tak bylo rozhodnuto, ţe bude aplikováno výběrové řízení na všechny kategorie uchazečů o tuto sluţbu. Ověřovala se tělesná zdatnost, zdravotní stav a psychologické předpoklady uchazeče, včetně jeho motivace a představy o výkonu sluţby (Dolejší et al., 2011). V roce 1992 bylo zřízeno první odborné vzdělávací zařízení pro kvalifikovaný výkon funkcí u ČSA, a to Odborná škola Vojenské policie v Moravské Třebové (později ve Vyškově). Byli přijímaní uchazeči s maturitou, výuka trvala dvanáct aţ osmnáct měsíců, studium bylo zakončeno zkouškou o odborné způsobilosti a její absolventi byli přijímaní do sluţebního poměru vojáka z povolání. Vojenští policisté se mohli připravovat na výkon také ve školících zařízeních Ministerstva vnitra a Policie ČR, příp. i u armád spojenců či u jejich policejních akademií (Dolejší et al., 2011). V souvislosti s rozdělením Československa došlo také k 31. prosinci 1992 k rozdělení Vojenské policie, kdy početní stavy a materiál byly rozděleny v poměru 2:1. Dnem 1. ledna 1993 vznikla Armáda České republiky (AČR) Vojenské policie, v jejímţ čele byl aţ do roku 1997 generálmajor Ing. Jiří Šrámek. Území ČR bylo rozděleno na devět velitelství VP (Praha, Stará Boleslav, Karlovy Vary, Hradec Králové, Klatovy, Tábor, Brno, Kroměříţ a Olomouc) (Dolejší et al., 2011).
Obr. 1 Mapa republiky československé z roku 1935 (Historický ústav AV ČR v Praze, 2000) 8
V roce 1995 Parlament České republiky schválil zákon č. 39/1995 Sb. o Vojenské policii, který doplňuje původní zákon s tím, ţe organizační strukturu VP stanovuje ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Nově se struktura VP řídí teritoriálním principem. V roce 2000 byl schválen zákon č. 213/2000 Sb. o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb., kdy VP není jen sluţbou Armády ČR, ale zajišťuje také policejní ochranu všech sloţek ozbrojených sil ČR, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního státního majetku, s nímţ hospodaří Ministerstvo obrany ČR, chrání materiál a jednotky členských států NATO. Nejnovějším zákonem o Vojenské policii je zákon č. 300/2013 Sb. (Dolejší et al., 2011). Plnění úkolů i přístup k výcviku Vojenské policie významně ovlivnily události 11. září 2001, tedy útok teroristů na Světové obchodní centrum v New Yorku. Vojenská policie si uvědomila, ţe je potřeba se připravovat na moţné teroristické útoky a krizové situace a proto zintenzivnila přípravu a výcvik svých členů i nových uchazečů o sluţbu u Vojenské policie. Vznikla oddělení na ochranu letišť a oddělení ochrany muničních základen. Vojenská policie se také aktivně zapojuje do např. zabezpečení významných událostí v ČR (summit NATO, zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky), pomoci při zabezpečení ohroţeného majetku, bezpečnosti a pořádku při ţivelných katastrofách (např. při povodních), mezinárodních misí, sladění činností integrovaného záchranného systému atd. (Dolejší et al., 2011).
1.2 Strukturalizace Vojenské policie Vojenská policie je zvláštní policejní sbor působící v armádě. V jejím čele stojí náčelník Vojenské policie, který je přímo podřízen Ministerstvu obrany ČR a jmenuje ho či odvolává ministr obrany (Menšíková, 2014). Od 1. června2015 je náčelníkem Vojenské policie plukovník JUDr. Pavel Kříţ, LL. M. Organizační struktura (obr. 3) je zaloţena na územním principu. Tvoří ji útvary s celorepublikovou (Hlavní velitelství Vojenské policie Praha, Velitelství ochranné sluţby Vojenské policie Praha) a územní působností (Velitelství Vojenské policie Olomouc, Velitelství Vojenské policie Tábor) (obr. 2). Další část
9
organizační struktury tvoří jednotky Vojenské policie vyslané do zahraničí k výkonu sluţby v mnohonárodních ozbrojených silách (Ministerstvo obrany ČR, 2015).
HVelVP Praha VelOSlVP Praha
VelVP Tábor
VelVP Olomouc
Obr. 2Celorepubliková působnost Vojenské policie platná od 1. července 2015 (Dolejší et al., 2011)
Obr. 3 Organizační struktura Vojenské policie platná od 1. července 2015 (Dolejší et al., 2011) 10
Velitel VelOSl VP (Velitelství Ochranné Sluţby Vojenské policie) a velitelé VelVP (Velitelství Vojenské policie) jsou přímo podřízeni náčelníkovi Vojenské policie. Velitelé jednotek Vojenské policie vyslaných do zahraničí jsou podřízeni velitelům kontingentů ozbrojených sil České republiky kromě věcí policejní ochrany. Náčelník Vojenské policie řídí metodicky jednotky Vojenské policie v zahraničních misích (Vojenská policie – struktura a velení) Vnitřně se Vojenská policie člení na:
sluţbu odhalování a dokumentace trestné činnosti,
dopravní, pořádkovou a ochrannou sluţbu,
Náčelník Vojenské policie (NVP) přímo řídí svého zástupce (ZNVP), náčelníka štábu (NŠ), náčelníka Oddělení Inspekce Vnitřní Kontroly (NOIVK), náčelníka Odboru Kriminální Sluţby (NOKS), náčelníka Ekonomického Oddělení ( NEO), velitele útvarů VP, příslušníky Osobní štábu Náčelníka Vojenské policie (OsŠ). V přiměřeném rozsahu má pravomoc a odpovědnost ředitele sekce Ministerstva obrany, vykonává personální působnost a kázeňskou pravomoc k příslušníkům Vojenské policie. Náčelník Vojenské policie rozhoduje například o nasazení sil a prostředků VP na základě stavu a vývoje bezpečnostní situace, dále o organizační struktuře, personálním obsazení a úkolech jednotek VP vyslaných do zahraničí, výkonu a rozsahu, výběru personálu VP a pouţití rozpočtových prostředků kapitoly ministerstva pro VP (Ministerstvo obrany, 2015). Současným a zároveň nejmladším náčelníkem
VP je plukovník Pavel Kříţ (obr. 5), který byl ve svých dvaceti osmi letech právním poradcem velitele v Útvaru speciálních operací VP, později se stal náčelníkem právní sluţby Vojenské policie. V roce 2011 a 2012 se zúčastnil mise ISAF v Afghánistánu. V roce 2015 ve svých třiceti sedmi letech byl jmenován do funkce
Obr. 5 Náčelník VP (Vojenská policie – struktura, velení, n. d.) 11
Náčelníka Vojenské policie a hodnosti plukovníka (Vojenská policie – struktura, velení, n. d.)
Obr. 4 Organizační struktura Hlavního Velitelství Vojenské policie platná od 1. července 2015 (Dolejší et al., 2011) Hlavní velitelství VP Praha (HVelVP) zpracovává koncepci a řízení policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímţ hospodaří Ministerstvo obrany ČR. HVelVP je umístěno v Rooseveltově ulici 23 v Praze 6 – Bubeneč. V jeho čele je rovněţ náčelník VP, který vykonává řídící pravomoc, činí právní úkony v pracovněprávních vztazích s občanskými zaměstnanci HVelVP, a stanovuje platy a odměny zaměstnanců. HVelVP mimo jiné vykonává další činnosti:
tvoří bezpečnostní politiku,
zpracovává podkladové materiály v souvislosti s VP pro ministra,
stanovuje koncepci rozvoje VP,
vytváří funkční systém vnitřní kontroly, evidenci a prošetřování stíţností a petic (Dolejší et al., 2011).
12
Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha (VelOSlVP) dle zákona č. 300/2013 Sb. zajišťuje řízení a výkon policejní ochrany. Jeho úkol spočívá převáţně v policejní ochraně určených vojenských objektů, materiálu a ostatního majetku státu, s nímţ hospodaří Ministerstvo obrany, v ochraně a doprovodu ministra obrany a osob vymezených zákonem, ochraně vyčleněných vojenských dopravních letadel, bezpečnosti provozu vozidel ozbrojených sil atd. VelOSlVP informuje příslušné velitelské orgány o bezpečnostní situaci v jejich podřízených útvarech a vydává potřebná doporučení. Rovněţ se zabývá zabezpečením bojové a mobilizační pohotovosti (Velitelství ochranné sluţby VP Praha, 2014). Velitelství Vojenské policie (VelVP) Olomouc a Velitelství Vojenské policie Tábor jsou přímo podřízeny Hlavnímu velitelství VP Praha a jsou výkonným útvarem policejní ochrany ozbrojených sil, zabezpečují vojenské objekty na daném teritoriu, analyzují stav, vydávají prognózy vývoje bezpečnostní situace a podávají o tom informace příslušným velitelským orgánům AČR, analyzují vývoj dopravní nehodovosti, řídí provoz vozidel ozbrojených sil v rozsahu vymezeném zákonem, zabezpečují přepravu peněţní hotovosti a v neposlední řadě zabezpečují eskortaci zadrţených vojáků (Velitelství Vojenské policie Olomouc, 2014). Kaţdý z těchto VelVP má zákonem o Vojenské policii vymezeno teritorium - obce, na kterém mu přísluší v rámci zákona hospodařit. U příleţitosti 15. výročí své novodobé historie přešla VP na novou symboliku, která vyjadřuje působení československých vojenských policistů v legionářských jednotkách v Rusku a Itálie za 1. světové války. Charakteristickým znakem symbolů je granát hořící do boku na podkladu městských barev (Dolejší et al., 2011).
1.3 Hlavní úkoly Vojenské policie Vojenská policie se řídí obecně závaznými předpisy a vnitřními předpisy, kterými jsou zákon č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii, trestní zákoník zákon č. 40/2009 Sb., zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon
13
č. 200/1990 Sb. o přestupcích, STANAG 2226 (norma Severoatlantické aliance), Rozkaz ministra obrany č. 35/2003 Věstníku a závazné pokyny NVP (Ministerstvo obrany, 2015). Úkoly Vojenské policie plní vojenští policisté a zákon 300/2013 Sb. O Vojenské policii jim stanovuje následující:
odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti,
působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky,
pátrá po hledaných nebo pohřešovaných vojácích a po ztraceném nebo odcizeném vojenském materiálu nebo po dalších věcech v majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, zpravidla ve spolupráci s Policií České republiky,
podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo,
dohlíží na zabezpečování kázně v chráněných objektech a na dodržování kázně vojáky na veřejnosti,
zajišťuje ochranu vojenských objektů určených ministrem obrany a dohlíží na zajišťování režimu vstupu a vjezdu do vojenských objektů,
dohlíží nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a nad bezpečností provozu ostatních dopravních prostředků v chráněných objektech,
řídí provoz vozidel na pozemních komunikacích při pohybu vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích,
vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil a provádí zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění,
schvaluje technickou způsobilost vojenských vozidel,
zajišťuje ochranu a doprovod ministra obrany a jím určených osob,
podílí se na zajišťování ochrany oficiálních delegací České republiky a občanů České republiky v místech nasazení ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
zajišťuje ochranu vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ostatních osob využívajících přepravy vojenskými
14
dopravními letadly a vojenských objektů určených pro odbavení a prostor určených ke vzletu a přistání vojenských dopravních letadel,
zajišťuje na vyžádání bezpečnostním doprovodem ochranu vojenské letecké dopravy a přepravy,
vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů, zejména evidenci vozidel ozbrojených sil a evidenci případů Vojenské policie. (zákon 300/2013 Sb. o Vojenské policii, §4)
Vojenská policie plní i další úkoly, pokud to stanoví jiný právní předpis či mezinárodní smlouva (Zákon 300/2013 Sb.).
15
2 Cíle, úkoly práce, výzkumná otázka a hypotézy 2.1 Cíle práce
Deskripce výběrového řízení k Vojenské policii a vývoje změn v oblasti testů fyzických předpokladů
2.2 Úkoly práce
studium literárních zdrojů, adekvátních sbírek zákonů
zajištění výsledků všech částí výběrového řízení uchazečů k VP
konzultace
s odborníky
(vojenský
psycholog,
vojenský
lékař
a
tělovýchovný náčelník)
statistické zpracování dat
analýza výsledků
2.3 Výzkumné otázky VO1 Jakým způsobem probíhá výběrové řízení k Vojenské policii? VO2 K jakým změnám došlo v průběhu trvání Vojenské policie v oblasti testů fyzických předpokladů? VO3 Jaký byl vývoj počtu uchazečů k Vojenské policii mezi muţi a ţenami a následná úspěšnost po splnění obou částí výběrového řízení?
2.4 Hypotéza H1 Předpokládáme, ţe vzhledem ke sniţujícím se nárokům na úroveň fyzických předpokladů v jednotlivých obdobích, dojde k postupnému zhoršování výsledků ve sledovaných obdobích.
16
3 Metodika práce 3.1 Metody 3.1.1 Metody pro deskripci vývoje přijímacího řízení k VP
Analýza dokumentů (oficiální dokumenty Ministerstva obrany)
Nestrukturovaný rozhovor s vojenskou psycholoţkou
Analýza, syntéza zdrojů informací
3.1.2 Metody pro zjištění fyzických předpokladů Vzhledem ke skutečnosti, ţe jsou v testovaném souboru zastoupeni jen muţi, v následující části jsou podrobně charakterizovány pouze testy, které vykonávají uchazeči - muţi. Test č. 1: Člunkový běh na 10x10 m Místo: Běhá se na rovné, přímé a pevné dráze, v tělocvičně nebo na letním cvičišti. Čára startu a čára obrátky, výrazně vyznačené na dráze jako součást měřeného úseku, jsou rovnoběţkami ve vzdálenosti 10 m od sebe. Šířka dráhy pro jednoho cvičence je nejméně 150 cm, dráhy jsou výrazně označeny po celé své délce. Před cílem a za obrátkou musí být nejméně 5 m volného prostoru bez překáţek. Test se uskuteční na vhodném povrchu. Způsob provedení: Základní poloha – polovysoký start před startovní čárou přidělené dráhy, kterou zaujímá cvičenec na povel„PŘIPRAVIT!“. Na povel „VPŘED!“(výstřel ze startovací pistole, hvizd píšťalkou) vybíhá cvičenec k čáře obrátky, kterou musí překonat celou plochou alespoň jednoho chodidla dotykem dráhy za čarou, obrátí se o 180° a vrací se zpět ke startovní čáře, kterou překonává stejně jako obrátku. V jedné dráze můţe běţet pouze jeden cvičenec. Test končí po proběhnutí cílové čáry desátého úseku. Doplňující údaje: Přezkušující má právo povolit opravný pokus:
po technické chybě při obrátkách, byl-li proto test hodnocen známkou nevyhovující bez ohledu na dosaţený čas;
byl-li test narušen bez viny cvičence;
17
na ţádost cvičence, dovolují-li to konkrétní podmínky. Vyhodnocení: Čas se měří s přesností na 0,1 s.
Test č. 2: Shyb na hrazdě Popis testu: Opakované shyby ze svisu nadhmatem na doskočné hrazdě (nebo opakované shyby na doskočné hrazdě). Místo: Doskočná hrazda, tělocvična nebo letní cvičiště. Prostor pod hrazdou je upraven (ţíněnky, nakypřený písek apod.). Způsob provedení: Ze svisu nadhmatem shyb (brada nad ţerdí) a zpět. Cvičenec svis nadhmatem zaujme na povel „K nářadí – NASTOUPIT!“, po zklidnění cvičenec na povel „Cvičení – ZAČÍT!“ zahajuje cvičení. Cvičení není časově omezeno, končí seskokem cvičence z nářadí nebo povelem „DOCVIČIT!“. Vyhodnocení: Započítávají se jen úplné a správně provedené shyby. Doplňující údaje: Doprovodné švihové nebo jiné pohyby nohou nejsou povoleny (neplatný pokus). Dopomoc je povolena k zaujetí výchozí polohy (svis) a k zastavení těla cvičence ve svisu. Je povoleno pouţívat magnezium. Test č. 3: Leh – sed Místo: Tělocvična nebo letní cvičiště, na ţíněnce popř. na jiné podloţce nebo na trávníku. Způsob provedení: Leh pokrčený roznoţmo v šíři boků (pokrčit znamená úhel max. 90°) – skrčit vzpaţmo zevnitř (ruce v týl) – ohnutým předklonem sed pokrčený roznoţmo, lokty na kolena. Nohy jsou v průběhu testu fixovány na podloţce (zaklesnuty pod pevnou oporou nebo je drţí druhý cvičenec maximálně do výše kotníků). Vyhodnocení: Počet cviků dosaţených za jednu minutu. Doplňující údaje: Započítávají se pouze úplné a správně provedené cviky. Test č. 4: Klik – vzpor Místo: Tělocvična nebo letní cvičiště, na ţíněnce popř. na jiné podloţce nebo na trávníku. 18
Způsob provedení: Základní poloha – vzpor leţmo (hlava rovně, ruce v šíři ramen, trup a dolní končetiny v jedné přímce, nohy u sebe) – klik leţmo (dotyk hrudníku země) – vzpor leţmo. Po celou dobu cvičení musí cvičenec udrţet zpevněné tělo – hlava rovně, ruce v šíři ramen, trup a dolní končetiny v jedné přímce, nohy u sebe. Vyhodnocení: Počet dosaţených cviků. Doplňující údaje: Započítávají se pouze úplné a správně provedené cviky. Test č. 5: Běh na 12 minut Místo: Běhá se na atletické dráze nebo v otevřeném, rovném a přehledném terénu (bez převýšení) na okruhu v rozmezí 200 aţ 500 m. Dráha (okruh) na vnitřním okraji musí být výrazně označena po 50 m. Způsob provedení: Na povel „PŘIPRAVIT!“ zaujmou cvičenci postavení vysokého startu u startovní čáry. Na startovní povel „VPŘED!“ (výstřel startovní pistole, hvizd píšťalkou) cvičenci vybíhají a bez přerušení běţí (nebo střídají běh s chůzí) 12 minut s cílem překonat co největší vzdálenost. Znamením pro ukončení běhu je povel „STÁT!“ (druhý výstřel, druhý hvizd píšťalkou). Po tomto povelu cvičenec běh zastavuje a na místě očekává příchod rozhodčího, který změří uběhnutou vzdálenost a zapíše dosaţený výkon. Je povoleno oznamovat mezičasy. Poslední minuta před ukončením testu se oznamuje předem dohodnutým a cvičencům objasněným signálem. Doplňující údaje: Výsledek testu se měří s přesností na 10 metrů. Test č. 6: Plavání na 100 m Místo: Plave se libovolným způsobem v 50m nebo 25m krytém nebo otevřeném bazénu s vyznačenými oddělenými drahami. V jedné dráze můţe při přezkoušení plavat pouze jeden cvičenec. Tuto zásadu není nutno dodrţovat při tréninku, zvýšenou bezpečnost je však třeba zabezpečit v místech startovních skoků. Test začíná shromáţděním cvičenců za bloky v pořadí podle přidělených (vylosovaných) plaveckých drah.
19
Způsob provedení: Základní poloha – stoj v zadní části startovního bloku nebo ve vodě s uchopením startovního madla. Zaujímá se na povel „Na bloky – NASTOUPIT!“. Startovní postoj se zaujímá na povel „Na místa – PŘIPRAVIT!“ na přední části bloků (na okraji bazénu, při startu z vody u startovního madla). Časomíra se spouští spolu se startovním povelem „VPŘED!“ (výstřelem startovní pistole, hvizdem píšťalky). Cvičenec plave libovolným způsobem a během testu můţe střídat plavecké způsoby. Zakázáno je plavání pod hladinou kromě prvního tempa po startovním skoku a po obrátce. Opustí-li cvičenec neúmyslně vyhrazenou plaveckou dráhu, můţe po opravě chyby (návratu do své dráhy) test dokončit. Opustí-li cvičenec úmyslně vyhrazenou plaveckou dráhu a dále nepokračuje, hodnotí se známkou nevyhovující nebo nesplnil (nesplnila). Doplňující údaje: Při obrátkách se cvičenec musí dotknout kteroukoli částí těla stěny bazénu. Povoluje se oznamovat mezičasy, signalizovat počet uplavaných (zbývajících) bazénů, ale vţdy tak, aby nebyla narušena práce rozhodčích. Čas se měří s přesností na 1 s (Normativní výnos Ministerstva obrany, 2011).
3.2 Charakteristika souboru Úroveň fyzické připravenosti byla posuzována na náhodně vybraných uchazečích z jednotlivých sledovaných období. Celkový počet testovaných osob byl 275 (rok 2013 – 87 testovaných, rok 2014 – 92 testovaných, rok 2015 – 96 testovaných osob). Vzhledem k nízkému počtu ţen a odlišným podmínkám přijímacího řízení u testů fyzických předpokladů, byli do testovaného souboru vybráni jen muţi. Všichni muţi byli v době konání výběrového řízení členy Armády ČR/vojáky z povolání minimálně s dvouletou praxí a prošli testy zdravotní způsobilosti bez omezení.
3.3 Statistické zpracování dat Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních deskriptivních statistických charakteristik: aritmetického průměru (x), směrodatné odchylky (s), mediánu, maximálních (max) a minimálních (min) hodnot. Na základě výsledků testů normality byla provedena parametrická
20
jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA). Pro zjištění statistické významnosti byl vyuţit post-hoc Scheffeho test. Data byla statisticky znázorněna pomocí spojnicových grafů.
3.4 Časový harmonogram
září – říjen 2015: studium literatury a adekvátních zdrojů
listopad - prosinec 2015: sběr dat, konzultace s odborníky (vojenský psycholog a tělovýchovný náčelník)
únor 2016: statistické zpracování dat
únor – duben 2016: analýza zpracovaných dat
21
4 Výběrové řízení k Vojenské policii Vojenským policistou se můţe stát voják z povolání nebo voják aktivní zálohy s dvouletou praxí v rezortu MO povolaný na vojenské cvičení k VP, který kromě zákonných podmínek splní i následující: není závislý na alkoholu, omamných a psychotropních látkách, není hazardní hráč, má zdravotní klasifikaci A (schopen bez omezení), nepřekročil stanovené věkové hranice, má řidičský průkaz minimálně skupiny „B“ a úspěšně vykoná výběrové řízení (Ministerstvo obrany ČR, 2015). Sloţení komise pro výběrové řízení stanovuje kaţdý rok náčelník VP. Komisi tvoří vojenští policisté sluţebně zařazeni u Hlavního velitelství VP. Předsedou je náčelník personálního oddělení, sekretářem je příslušník personálního oddělení a ostatní členy tvoří psycholog VP a tělovýchovný pracovník VP (Závazný pokyn NVP č. 13, 2014). Pokud uchazeč projde úspěšně výběrovým řízením s výsledkem „vhodný pro sluţbu ve VP“, je tento výsledek platný po dobu jednoho roku. Psychologické vyšetření můţe neúspěšný uchazeč opakovat nejdříve za jeden rok. O nové vyšetření a posouzení zdravotní způsobilosti je moţno poţádat rovněţ nejdříve za rok (Závazný pokyn NVP č. 13, 2014). Výběrové řízení je jednodenní a zahrnuje posouzení dosaţené kvalifikace, test fyzických předpokladů a psychologické vyšetření. Probíhá v Praze a pouze s těmi uchazeči, kteří prošli lékařským vyšetřením se závěrem „zdravotně schopen/a k povolání do sluţebního poměru vojáka z povolání“. Pořadí částí výběrového řízení není striktně dané, záleţí na počtu přihlášených uchazečů (Profesionální voják MO ČR, 2015).
4.1 Vývoj přijímacího řízení k Vojenské policii Od vzniku Vojenské policie se přijímací řízení skládá ze dvou částí, a to testů fyzických předpokladů a psychologických testů. Do přijímacího řízení k této ozbrojené sloţce nejsou zahrnuty testy zdravotní způsobilosti, a to proto, ţe uchazeči k VP se rekrutují z řad vojáků Armády ČR, jejichţ zdravotní způsobilost byla ověřena komplexním vyšetřením před vstupem do armády a je kaţdoročně kontrolována. Podmínkou je pouze zdravotní způsobilost skupiny A- bez omezení.
22
Vzhledem k této skutečnosti se v následující podkapitole budeme podrobněji věnovat pouze popisu testů fyzických předpokladů a testů psychologickým a jejich případnými změnami v průběhu trvání VP. 4.1.1. Psychologické vyšetření Důleţitým aspektem psychodiagnostického vyšetření pří výběru k Vojenské policii (stejně jako v dalších výběrových sloţkách, např. Policie ČR, Vězeňská sluţba apod.) bylo a je bezesporu zjišťování inteligence, osobnostní struktura a motivace daného uchazeče. Dle oficiálního dokumentu Závazný pokyn NVP č. 13/2014, čl. 6, bod 2 musí uchazeč splňovat následující osobnostní předpoklady:
intelektově v pásmu průměru nebo vyšším,
emočně stabilní,
psychosociálně vyzrálý,
odolný vůči psychické zátěţi,
s ţádoucí motivací, postoji a hodnotami,
bez nedostatečnosti v oblasti volních procesů,
bez nedostatečnosti v oblasti poznávacích procesů,
bez nedostatečnosti v oblasti autoregulace,
bez znaků neţádoucí agresivity,
bez psychopatologických symptomů Psycholog během vyšetření pouţívá anamnestické a osobnostní dotazníky,
výkonové testy, projektivní testy a řízený rozhovor v rozsahu metodiky. U přijímacích řízení se zpravidla pouţívá částečně standardizovaný rozhovor. Záměr a cíl rozhovoru je pevně stanoven, je nezbytné dotknout se všech předem stanovených oblastí, avšak taktika jeho vedení závisí na psychologovi samotném. Není nutné dodrţovat pořadí a formulaci otázek. Závěr vyšetření psycholog sděluje výhradně předsedovi nebo sekretáři Komise s označením „doporučuje“ či „nedoporučuje“. Na ţádost uchazeče můţe psycholog sdělit své důvody pro kladné či záporné hodnocení. Neúspěšný uchazeč můţe poţádat o opětovné posouzení výsledku vyšetření jiným psychologem VP.
23
Konkrétní metody a postupy pouţívané v průběhu psychologického vyšetření nejsou veřejné, proto se v této práci o nich zmiňujeme jen v obecné rovině (Z. Košvancová, osobní komunikace, 13. listopadu 2015) 4.1.2. Testy fyzických předpokladů Testy fyzických předpokladů k Vojenské policii jsou zaloţeny na komplexním zjištění úrovně fyzické zdatnosti uchazečů. Od vzniku Vojenské policie došlo v průběhu 25 let její existence k několika změnám a úpravám jednotlivých disciplín a bodového hodnocení fyzických testů. Od roku 1991 do roku 2013 byly platné disciplíny, limity a trestné bodové hodnocení pro muţe a ţeny znázorněné v tabulkách 1, 2 a 3 disciplíny, limity a trestné bodové hodnocení platné v roce 2014 jsou uvedeny v tabulkách 4, 5 a 6 a pro období od roku 2015 jsou tyto údaje prezentovány v tabulkách 7, 8 a 9 disciplíny, ale také limity testů fyzických předpokladů byly ve sledovaných obdobích u muţů a ţen částečně rozlišné. Disciplíny a limity testů fyzických předpokladů platné do roku 2013 V období do roku 2013 muţi vykonávali disciplíny uvedené v tabulce 1, tedy běh na 12min, 100 m, člunkový běh 10x10m, kliky, leh – sed, shyby nadhmatem a plavání. U ţen (tabulka 2), byl místo disciplíny shyby zařazen šplh na laně s přírazem. Kliky ţeny neprováděly z důvodu jiné anatomické stavby těla zejména v hrudní oblasti, coţ způsobovalo potíţe v kontrole správného provedení kliku v celém rozsahu. Přijímací řízení zjišťující úroveň fyzických předpokladů začínalo disciplínou člunkový běh. Poté následovaly shyby, leh-sed a kliky. Mezi disciplínami shyby a kliky je záměrně vloţena disciplína leh sed, aby došlo k prodlouţení adaptační doby svalů horních končetin a testovaní jedinci mohli podat v následujícím testu co nejlepších výkonů. U ţen bylo pořadí disciplín následující: člunkový běh, šplh na laně, leh-sed. Všechny tyto doposud uvedené disciplíny se prováděly v tělocvičně. Poté se na atletickém stadionu na běţeckém ovále testovala úroveň vytrvalostních schopností 12-ti minutovým během. Testy fyzických předpokladů, byly zakončeny plaváním. Stejně jako disciplíny, také limity jednotlivých disciplín se lišily dle pohlaví. Uvedené bodové hodnocení
24
(tabulka 3) znamená tzv. trestné body, kterých mohl uchazeč dosáhnout při plnění disciplíny. Bylo moţné získat aţ 5 trestných bodů za kaţdou disciplínu, přičemţ muselo být dosaţeno minimálního uvedeného limitu. V tomto případě bylo moţné povaţovat disciplínu za splněnou. Došlo-li k nesplnění jedné disciplíny alespoň v minimálním limitu, hodnotila se jako nevyhovující. Tab. 1 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2013 - muţi Disciplína 0 bodů 1 bod 2 body 3 body běh na 12min. 3100 3000 2800 2600 plavání 100 m 1:35 1:45 2:05 2:20 čl. běh 10x10m 24,00 25,00 26,00 28,00 Kliky 35 30 25 15 leh – sed 55 50 45 35 shyby nadhmat. 16 13 10 7 * minimální limit v kaţdé kategorii musí být vţdy splněn
5 bodů * 2000 2:50 30,00 10 30 5
Poznámka/ jednotky na atlet. dráze/ metry Minuty sekundy počet za 30 sekund počet za 60 sekund Počet
Tab. 2 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2013 - ţeny Disciplína
0 bodů
1 bod
2 body
3 body
běh na 12 min. 2600 2450 2300 2000 plavání 100 m 2:20 2:40 3:00 3:20 čl. běh 10x10m 29,00 30,00 32,00 35,00 šplh na laně 4 m 7,00 8,00 9,00 10,0 leh – sed 48 45 40 33 * minimální limit v kaţdé kategorii musí být vţdy splněn
5 bodů * 1600 3:40 40,00 vyšplhat 25
Poznámka/ měřící jednotka na atlet. dráze/ metry minuty sekundy s přírazem / sekundy počet za 60 sekund
Tab. 3 Maximální moţný počet „trestných“ bodů dle věkových kategorií a pohlaví Kategorie Věk do 25 let 26 – 30 31 – 35 36 – 40 nad 40
max. počet „trestných“ bodů Muži Ženy 10 10 12 12 14 14 18 18 22 22
Disciplíny a limity testů fyzických předpokladů platné v roce 2014 V roce 2014 došlo k razantní úpravě limitů téměř u všech disciplín. Většinou se jednalo o zmírnění limitů výkonu při zachování stejné škály bodového hodnocení. Navíc přibyl jeden sloupec bodové škály pro splnění
25
disciplíny na 5 “trestných“ bodů (nejhorší moţný limit pro splnění disciplíny). Tento sloupec v bodové tabulce je ovšem určen jen pro kategorii zájemců starších 41let u ţen a 46let v případě muţů (tabulka 4, 5). Dále v hodnotící tabulce u ţen došlo k výměně disciplín šplhu na laně bez přírazu za výdrţ ve shybu nadhmatem. Pořadí disciplín zůstalo zachováno. Veškeré změny v hodnotících tabulkách jsou zvýrazněny barevně. Tab. 4 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2014 - muţi Disciplina 0 bodů běh na 12 min 3000 plavání 100 m 1:35 čl. běh 10x10 m 24,00 shyby nadhmatem 14 leh – sed 52 Kliky 32 *platí pro muţe 46 let a starší
1 bod 2900 1:45 25,00 12 49 29
2 body 2800 2:00 26,00 10 46 25
3 body 2500 2:20 28,00 8 41 21
5 bodů 2200 2:40 30,00 5 35 16
5 bodů* 2000 3:10 32,00 4 29 13
Poznámka atletická dráha minuty sekundy počet za 60 sekund za 30 sekund
U testů číslo 1 a 3 nejsou povoleny tretry, u testu číslo 4 nejsou povoleny rukavice.
Tab. 5 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2014 - ţeny Disciplina 0 bodů běh na 12 min 2550 plavání 100 m 2:20 čl. běh 10x10 m 29,0 výdrž ve shybu 50 leh – sed 45 *platí pro ţeny 41 let a starší
1 bod 2450 2:30 30,0 44 42
2 body 2300 2:45 32,0 36 38
3 body 2000 3:05 34,0 26 33
5 bodů 1700 3:30 38,0 15 26
5 bodů* 1600 3:50 41,0 5 20
Poznámka atletická dráha minuty sekundy nadhmatem za 60 sekund
U testů číslo 1 a 3 nejsou povoleny tretry, u testu číslo 4 nejsou povoleny rukavice
Tab. 6 Maximální moţný počet „trestných“ bodů dle věkových kategorií apohlaví Kategorie Věk do 25 let 26 – 30 31 – 35 36 – 40 nad 40
max. bodů Muži 10 12 14 18 22
Ženy 10 12 14 18 22
Disciplíny a limity testů fyzických předpokladů platné od roku 2015 V roce 2015 došlo vzhledem k předcházejícímu období pouze k jedné 26
úpravě a to ke zmírnění limitu u ţen v disciplíně výdrţ ve shybu. Tato disciplína se jevila jako příliš náročná a mnohé ţeny kvůli tomuto limitu nesplnily časový limit nutný pro úspěšné absolvování disciplíny a tím všech podmínek potřebných k přijetí. Tato změna je pro lepší orientaci zvýrazněna přímo v tabulce 8. Tab. 7 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2015 - muţi Disciplina běh na 12 min plavání 100 m čl. běh 10x10 m shyby nadhmatem leh – sed Kliky
0 bodů 3000 1:35 24,00 14 52 32
1 bod 2900 1:45 25,00 12 49 29
2 body 2800 2:00 26,00 10 46 25
3 body 2500 2:20 28,00 8 41 21
5 bodů 2200 2:40 30,00 5 35 16
5 bodů* 2000 3:10 32,00 4 29 13
Poznámka atletická dráha Minuty Sekundy Počet za 60 sekund za 30 sekund
*platí pro muže 46 let a starší
Tab. 8 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2015 - ţeny Disciplína 0 bodů 1 bod 2 body 3 body 5 bodů 5 bodů* Poznámka běh na 12 min 2550 2450 2300 2000 1700 1600 atletická dráha plavání 100 m 2:20 2:30 2:45 3:05 3:30 3:50 Minuty čl. běh 10x10 m 29,0 30,0 32,0 34,0 38,0 41,0 Sekundy výdrţ ve shybu 50 44 5 nadhmatem / sekundy 32 20 8 leh – sed 45 42 38 33 26 20 za 60 sekund U testů číslo 1 a 3 nejsou povoleny tretry, u testu číslo 4 nejsou povoleny rukavice * platí ţeny 41 let a starší.
Tab. 9 Maximální moţný počet „trestných“ bodů dle věkových kategorií a pohlaví Kategorie Věk do 25 let 26 – 30 31 – 35 36 – 40 nad 40
max. počet trestných bodů Muži 10 12 14 18 22
Ženy 10 12 14 18 22
Dosáhne-li uchazeč nadstandardního výkonu v jednom testu, není to důvod pro vynechání jiného testu. Kaţdý z kontrolních testů se musí absolvovat a v kaţdém testu musí být dosaţen minimální počet bodů (Závazný pokyn NVP č. 13/2014). Okamţikem ukončení testů fyzických předpokladů se spočítají body a
27
vypracuje se hodnocení. Jestliţe uchazeč o sluţbu u VP test nesplnil, můţe se podrobit přezkoušení v náhradním termínu. Na základě výsledků obou dílčích částí výběrového řízení vytvořit návrh doporučení přispívající k úspěšnému zvládnutí přijímacího řízení k VP. Jak jiţ bylo zmíněno výše, pro úspěšné absolvování test fyzických předpokladů, musely být splněny určité podmínky. Pro rekapitulaci jsou to: vejít se do povoleného rozmezí „trestných“ bodů a splnit všechny disciplíny na hranici max. 5 trestných bodů. Celkový moţný počet trestných bodu se liší dle věkových kategorií a pohlaví.
4.2 Analýza vývoje počtu přihlášených uchazečů v jednotlivých obdobích Od vzniku Vojenské policie do roku 2001 nebylo moţné dohledat relevantní zdroje s informacemi o uchazečích, kteří se hlásili k této jednotce. Z tohoto důvodu je uvedený informativní přehled datován aţ od roku 2001. Tabulky 10 a 11 představují počty uchazečů k VP z řad muţů i ţen, věkový průměr v daném roce a také počty uchazečů, kteří úspěšně prošli přijímacím řízením, a to jak částí fyzickou, tak psychologickými testy. Tab. 10 Přehled počtu uchazečů k VP 2001 – 2015 - muţi MUŽI Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Součet
počet účastníků celkem Splnilo nesplnilo 196 133 63 687 346 341 187 95 92 93 46 47 143 73 70 69 50 19 106 55 51 103 60 43 39 20 19 169 99 70 128 65 63 23 16 7 75 53 22 66 48 18 137 91 46 2221 1250 971
nejmladší 19 18 19 20 20 19 21 21 18 20 21 20 21 21 19
28
Věk Nejstarší 47 48 48 45 49 43 50 47 46 48 48 37 49 41 49
věkový průměr 33 33 33,5 32,5 34,5 31 35,5 34 32 34 34,5 28,5 35 31 34 33,07
Z tabulky10 vyplývá, ţe od roku 2001 do roku 2015 se k VP hlásilo 2221 uchazečů muţů, jejichţ věkový průměr byl 33, 07 roků. Z tohoto celkového počtu 1250 (56%) uchazečů splnilo úspěšně podmínky výběrového řízení, 971 uchazečů (44%) bylo neúspěšných. Za velmi zajímavý se jeví rok 2002, kdy je moţné sledovat markantní nárůst uchazečů k VP. Vysvětlením velkého zájmu můţe být zvýšená bezpečnostní situace v USA a následně po celém světě, po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku dne 11. září 2001. Tab. 11 Přehled počtu uchazečů k VP 2001 – 2015 - ţeny ŽENY Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Součet
celkem 20 31 46 9 15 6 9 12 1 15 9 0 12 6 11 202
počet účastníků Splnilo nesplnilo 19 1 22 9 31 15 5 4 10 5 4 2 5 4 9 3 1 0 10 5 5 4 0 0 4 8 4 2 5 6 134 68
nejmladší 19 19 18 24 20 22 21 29 38 20 21 0 26 21 20
Věk Nejstarší 34 34 42 43 39 41 39 39 38 40 41 0 46 42 40
věkový průměr 26,5 26,5 30 33,5 29,5 31,5 30 34 38 30 31 0 36 31,5 30 29,2
Tabulka 11 ukazuje zájem ţen k VP ve sledovaných obdobích. Je zřejmé, ţe počet přihlášených je několikanásobně niţší neţ u muţské populace. Celkový počet uchazeček za období 2001 – 2015 byl 202. Z tohoto počtu 134 (66%) ţen splnilo podmínky výběrového řízení a 68 (34%) bylo neúspěšných. Věkový průměr ţen byl 29,2 let. Největší zájem o sluţbu u VP byl v letech 2001, 2002 a 2003. V dalších letech dochází k výraznému poklesu hlásících se ţen k VP. K zajímavým zjištěním by mohla vést komparace počtu uchazečů v jednotlivých letech k ostatním sloţkám ozbrojených sil a zjištění moţné souvislosti počtu přihlášených s politickou a bezpečnostní situací ve světě.
29
5 Výsledky testů fyzických předpokladů Následující část práce je zaměřena pouze na výsledky testů fyzických předpokladů v jednotlivých obdobích platnosti daných limitů. Výsledky psychologických testů nemohou být v práci uvedeny, protoţe nejsou veřejné.
5.1 Výsledky testů fyzických předpokladů podle období platnosti limitů V této části porovnáme výsledky jednotlivých testů fyzických předpokladů podle platnosti limitů, tzn. limitů platných do roku 2013, do roku 2014 a od roku 2015. Pro názornost a snazší orientaci jsou tabulky doplněny o grafy průměrných hodnot daných testů v jednotlivých obdobích. Jelikoţ cílem práce je zjištění a komparace úrovně fyzických předpokladů v jednotlivých obdobích, k posouzení byly pouţity výkony v jednotlivých testech. Tab. 12 Výsledky analýzy rozptylu
Proměnná
Analýza rozptylu Označ. efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000 SČ SV PČ SČ SV PČ efekt Efekt efekt chyba chyba Chyba
F
P
10x10m
6,5
2
3,2
467
272
1,7
1,885011 0,153805
Shyby
122,7
2
61,3
5254
272
19,3
3,175764 0,043315
Leh sed
677,6
2
338,8
11642
272
42,8
7,915534 0,000456
Kliky
391,7
2
195,8
11436
272
42,0
4,657841 0,010256
12min
531127,8 2
265563,9 41022658 272
150818,6 1,760817 0,173858
Plavání
1645,5
822,8
1928,2
2
524459
272
0,426708 0,653090
Tabulka 12 znázorňující výsledky analýzy rozptylu ukazuje, v jakých testech je moţné vidět statisticky významný rozdíl v úrovni zjišťovaného fyzického předpokladu. Jedná se o testy shyby, leh sed a kliky. Test člunkový běh 10x10 m Tab. 13 Komparace výsledků výkonů v testu člunkový běh 10x10 m rok 2013
N 87
Průměr 26,21379
Sm.odch. 1,239108
Medián 26,000
Minimum 24,200
Maximum 29,700
2014 2015
92 96
25,91957 26,26667
1,275228 1,403204
25,850 26,250
23,800 23,200
32,900 31,000
30
Tabulka 13 popisuje základní statistické charakteristiky ve sledovaných obdobích v testu člunkový běh 10x10 m. Tab.14 Výsledky post-hoc testu člunkový běh 10x10 m Scheffeho test; proměn.:10x10 m-výkon Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 1 2 3 M=26,214 M=25,920 M=26,267
Rok 2013
1
0,325475
2014
2 0,325475
2015
3 0,963536
0,963536 0,194348
0,194348
Výsledky post-hoc Scheffeho testu (tab. 14) nevykazují statisticky významný rozdíl ve výkonech testovaných osob v jednotlivých obdobích. Graf 1 Průměrné hodnoty testu člunkový běh 10x10m Graf průměrů a int. spolehlivosti (95,00%) 10x10-výkon 26,8
26,6
Hodnoty
26,4
26,2
26,0
25,8
25,6
25,4 2013
2014
2015
rok
10x10-výkon
Graf 1 názorně demonstruje vývoj průměrných hodnot, kterých uchazeči dosáhli v jednotlivých obdobích v testu člunkový běh. Nejlepší výsledky byly zjištěny u uchazečů v roce 2014. Výsledky z let 2013 a 2015 se liší velmi nepatrně a to ve prospěch uchazečů v přijímacím řízení v roce 2013.
31
Test shyby Tab. 15 Komparace výsledků výkonů vtestu shyby Rok
N
Průměr
Sm.odch.
Medián
Minimum
Maximum
2013
87
12,06897
4,304657
13,000
0,000
21,000
2014
92
11,48913
4,280019
12,000
0,000
21,000
2015
96
10,45833
4,581236
10,500
0,000
23,000
Tabulka 15 popisuje základní statistické charakteristiky v testu shyby. Tab. 16 Výsledky post-hoc testu shyby Scheffeho test; proměn.:shyby Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 1 2 3 M=12,069 M=11,489 M=10,458
rok 2013
1
0,678033
2014
2 0,678033
2015
3 0,048296
0,048296 0,276401
0,276401
Výsledky post-hoc Sheffeho testu (tab. 16) na statisticky významný rozdíl ve výkonech v daném testu mezi lety 2013 a 2015. Ve výkonech v letech 2013 a 2014 nebo 2014 a 2015 nebyl zaznamenán rozdíl na námi zvolené 5% hladině významnosti. Graf 2 Průměrné hodnoty testu shyby Graf průměrů a int. spolehliv osti (95,00%) shy by 13,5 13,0 12,5
Hodnoty
12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 2013
2014
2015
rok
shy by
32
Grafické znázornění výsledků výkonů testu shyby (graf 2) jasně ukazují na kaţdoročně se sniţující úroveň v silových schopnostech horních končetin.
Test leh sed Tab. 17 Komparace výsledků výkonů v testu leh sed Rok
Průměr 51,78161 50,53261 48,02083
N 87 92 96
2013 2014 2015
Sm.odch. 4,883349 5,732980 8,335061
Medián 53,000 51,000 48,000
Minimum 37,000 33,000 0,000
Maximum 61,000 66,000 64,000
Tabulka 17 popisuje základní statistické charakteristiky v testu leh sed. Tab. 18 Výsledky post-hoc testu leh sed Scheffeho test; proměn.:leh sed Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 1 2 3 M=51,782 M=50,533 M=48,021 1 0,443764 0,000650 2 0,443764 0,032741 3 0,000650 0,032741
rok 2013 2014 2015
Výsledky post-hoc Sheffeho testu v tabulce 18 ukazují, ţe v testu sed leh je statisticky významný rozdíl mezi obdobími 2013 a 2015 a obdobím 2014 a 2015. Graf 3 Průměrné hodnoty testu sed leh Graf průměrů a int. spolehliv osti (95,00%) leh sed - v ýkon 54 53 52
Hodnoty
51 50 49 48 47 46 45 2013
2014
2015
rok
leh sed - v ýkon
33
Graf 3 demonstruje klesající tendenci výkonů v testu sed leh.
Test kliky Tab. 19 Komparace výsledků výkonů v testu kliky Rok 2013 2014 2015
Průměr 34,33333 32,69565 31,40625
N 87 92 96
Sm.odch. 5,377962 6,332784 7,468641
Medián 35,000 34,000 33,000
Minimum 9,000 0,000 0,000
Maximum 46,000 43,000 46,000
Tabulka 19 popisuje základní statistické charakteristiky v testu kliky. Tab. 20 Výsledky post-hoc testu kliky
2013 2014
Scheffeho test; proměn.:kliky Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 1 2 3 M=34,333 M=32,696 M=31,406 1 0,242012 0,010332 2 0,242012 0,396258
2015
3 0,010332
rok
0,396258
Z tabulky 20 je patrný statisticky významný rozdíl mezi výsledky v období 2013 a 2015. Mezi ostatními obdobími nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni silových schopností. Graf 4 Průměrné hodnoty testu kliky Graf průměrů a int. spolehliv osti (95,00%) kliky - v ýkon 37 36 35
Hodnoty
34 33 32 31 30 29 2013
2014
2015
rok
kliky - v ýkon
34
Graf 4 ukazuje na klesající výkonnost uchazečů v daném testu. Test běh na 12 min Tab. 21 Komparace výsledků výkonů v testu běh na 12 min Rok
N
Průměr
Sm.odch.
Medián
Minimum
Maximum
2013
87
2670,460
222,1612
2700,000
2010,000
3110,000
2014
92
2720,043
291,6368
2720,000
1665,000
3170,000
2015
96
2613,844
552,8714
2720,000
0,000
3290,000
Tabulka 21 popisuje základní statistické charakteristiky v testu běh na 12 min. Tab. 22 Výsledky post-hoc testu běh 12 min
Rok 2013 2014 2015
Scheffeho test; proměn.:12min Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 1 2 3 M=2670,5 M=2720,0 M=2613,8 1 0,694912 0,616234 2 0,694912 0,174590 3 0,616234 0,174590
Výsledky Sheffeho post-hoc testu (tabulka 22) nevykazují statisticky významný rozdíl mezi danými obdobími. Graf 5 Průměrné hodnoty testu běh na 12 min Graf průměrů a int. spolehliv osti (95,00%) 12 min - v ýkon 2850 2800 2750
Hodnoty
2700 2650 2600 2550 2500 2450 2013
2014
2015
rok
12 min - v ýkon
35
Graf 5 průměrných hodnot ukazuje, ţe v roce 2014 uchazeči dosáhli nejlepších výsledků ve zjišťovaném parametru. Test plavání Tab. 23 Komparace výsledků výkonů v testu plavání Rok
N
Průměr
Sm.odch.
Medián
Minimum
Maximum
2013
87
106,7011
23,06518
106,000
0,000
176,000
2014
92
104,2500
22,07511
100,000
0,000
203,000
2015
96
110,1354
67,61822
102,00
0,000
688,000
Tab. 24 popisuje základní statistické charakteristiky v testu plavání. Tab. 25 Výsledky post-hoc testu plavání
Rok 2013 2014 2015
Scheffeho test; proměn.:plavání Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000 1 2 3 M=106,70 M=104,25 M=110,14 1 0,932722 0,869782 2 0,932722 0,656181 3 0,869782 0,656181
Tabulka
25
nevykazuje
ţádné
statisticky
významné
výkonech testu plavání mezi jednotlivými sledovanými obdobími. Graf 6 Průměrné hodnoty testu plavání
36
rozdíly ve
Z grafu 6 je moţné vyčíst, ţe nejlepších výsledků dosáhli uchazeči v období 2014, následují výsledky uchazečů v období 2013. Nejhorších výsledků dosáhli uchazeči v období 2015. Ze všech tabulek a grafických znázornění výsledků je patrné, ţe uchazeči plnící testy fyzických předpokladů v roce 2015, dosáhli ve všech testech nejhorších výsledků. Tato skutečnost potvrzuje moji domněnku o neustále se zhoršující úrovni fyzické kondice a to nejen mezi běţnou populací, ale i vojáků Armády ČR.
37
Závěr Závěrem bych stručně zhodnotil celou tuto práci. V teoretické části jsem nastínil obecné informace o Vojenské policii, historii, organizační struktuře a hlavních úkolech Vojenské policie. Cílem praktické části bylo popsat vývoj a průběh výběrového řízení k této ozbrojené sloţce, analyzovat vývoj výběrového řízení z hlediska celkového počtu uchazečů a jejich úspěšnosti při plnění jednotlivých částí výběrového řízen a na základě výsledků testů fyzických předpokladů provést analýzu a komparaci úrovně fyzické kondice v jednotlivých obdobích platnosti limitů. Z výše uvedených výpočtu je zřejmé, ţe celková fyzická připravenost uchazečů o práci u Vojenské policie je kaţdý rok niţší a kdyby nedocházelo ke zmírnění fyzických testů, dá se předpokládat, ţe by se uchazeči o práci u Vojenské policie postupně přestali procházet Výběrovým řízením. Jiţ dnes víme z interních zdrojů, ţe na konci roku 2016 vyjde v platnost další novela Závazného pokynu náčelníka Vojenské policie, kde limity pro některé fyzické disciplíny budou opět upraveny ve prospěch uchazečů. Důvodem je rozšíření plnění sluţebních úkolů Vojenské policie a tím spojen fakt nutnosti přijmout další personál na tuto práci. Na základě cíle práce byly stanoveny následující výzkumné otázky a hypotézy. VO 1:Jakým způsobem probíhá výběrové řízení k Vojenské policii? Výběrové řízení k Vojenské policii se skládá ze dvou částí a to psychologických testů a testů fyzických předpokladů. Tyto části probíhají odděleně. Testy fyzických předpokladů (6 dílčích testů) jsou v některých testech odlišné pro muţe a ţeny. Limity jednotlivých disciplín se liší nejen dle pohlaví, ale také dle věku uchazečů. Pro úspěšné absolvování test fyzických předpokladů, musely být splněny určité podmínky, jsou to: vejít se do povoleného rozmezí „trestných“ bodů a splnit všechny disciplíny na hranici max. 5 trestných bodů. Také celkový moţný počet trestných bodu se liší dle věkových kategorií a pohlaví. Psychologické vyšetření probíhá formou dotazníkových šetření (anamnestické, osobnostní dotazníky), testů (projektivní a výkonové) a řízeného rozhovoru. Závěr vyšetření psycholog sděluje výhradně předsedovi nebo sekretáři Komise s označením „doporučuje“ či „nedoporučuje“.
38
VO2: K jakým změnám došlo v průběhu trvání Vojenské policie v oblasti testů fyzických předpokladů? V průběhu trvání VP došlo k několika změnám v testech fyzických předpokladů. Pro období 2001 – 2013 byly v platnosti nejpřísnější kritéria. Jednotlivé disciplíny pro muţe byly: běh na 12min, 100 m, člunkový běh 10x10m, kliky, leh – sed, shyby nadhmatem a plavání. Ţeny plnily následující disciplíny: běh na 12min, 100 m, člunkový běh 10x10m,leh – sed, šplh na laně s přírazem a plavání. V období 2014 došlo ke zmírnění limitů výkonu při zachování stejné škály bodového hodnocení. Navíc přibyl jeden sloupec bodové škály pro splnění disciplíny na 5 “trestných“ bodů (nejhorší moţný limit pro splnění disciplíny) pro kategorii zájemců starších 41let u ţen a 46let v případě muţů. U ţen došlo k výměně disciplín šplhu na laně bez přírazu za výdrţ ve shybu nadhmatem. V období od roku 2015 byla zaznamenána jen jedna úprava, a to zmírnění limitu u ţen v disciplíně výdrţ ve shybu. VO3: Jaký byl vývoj počtu uchazečů k Vojenské policii mezi muži a ženami a následná úspěšnost po splnění obou částí výběrového řízení? Od roku 2001 do roku 2015 se k VP hlásilo 2221 uchazečů muţů, jejichţ věkový průměr byl 33, 07 roků. Úspěšně splnilo podmínky výběrového řízení 56% uchazečů z řad muţů. Zvýšený nárůst zájmu o práci u VP lze vidět v roce 2002, kdy se počet uchazečů navýšil více neţ trojnásobně. Vysvětlením velkého zájmu můţe být zvýšená bezpečnostní situace v USA a následně po celém světě, po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku dne 11.září 2001. Zájem mezi ţenami je mnohonásobně niţší neţ u muţů. Celkový počet uchazeček za období 2001 – 2015 byl 202. 66% ţen úspěšně splnilo podmínky výběrového řízení. Věkový průměr ţen byl 29,2 let. Největší zájem o sluţbu u VP byl v letech 2001, 2002 a 2003. V dalších letech dochází k výraznému poklesu hlásících se ţen k VP.
39
H1: Předpokládáme, že vzhledem ke snižujícím se nárokům na úroveň fyzických předpokladů v jednotlivých obdobích, dojde k postupnému zhoršování výsledků ve sledovaných obdobích, a to na 5% hladině významnosti ve všech testech. Hypotézu H1 zamítáme. I kdyţ výsledky ukázaly sniţující se úroveň fyzických předpokladů v jednotlivých obdobích, pouze u testů kliky, shyby a sed leh se projevilo zhoršení na zvolené 5% hladině významnosti. Na tuto práci by bylo moţné navázat v magisterském studiu podrobnější analýzou testů fyzických předpokladů, a to u většího vzorku osob, rozpracovat analýzu
úspěšnosti
v jednotlivých
disciplínách
v jednotlivých
obdobích,
kategorizovat uchazeče dle věku a porovnat dosaţené výsledky na základě věkových kategorií, případně provést komparaci úrovně fyzických předpokladů s dalšími ozbrojenými sloţkami.
40
SEZNAM ZDROJŮ: (15. březen 2011). Normativní výnos ministerstva obrany . Sluţební tělesná výchova v rezortu Ministerstva obrany. Dolejší, L., Palečková, P., Čermák, J., Herda, P., Opat, J., Keprt, V., a další. (2011). Vojenská policie. Praha: Ministerstvo obrany České republiky. Kolář, O. (2012). Československé četnictvo (interní dokument). Získáno 18. říjen 2015, z Moderní dějiny. Mapa republiky československé z roku 1935. (2000). Získáno 22. listopad 2015, z Staré mapy Českých zemí: http://www.oahshb.cz/staremapy/1935.htm Menšíková, J. (2014). Vojenská policie, Složka ozbrojených sil České republiky. Praha. Náčelník vojenské policie. (2001). Závazný pokyn náčelníka Vojenské policie č.13. Praha: Hlavní Velitelství Vojenské policie. Náčelník vojenské policie. (2009). Závazný pokyn Náčelníka Vojenské policie č.13. Praha: Hlavní Velitelství Vojenské policie. Náčelník vojenské policie. (2014). Závazný pokyn Náčelníka Vojenské policie č.13. Praha: Hlavní Velitelství Vojenské policie. Náčelník vojenské policie. (2015). Závazný pokyn Náčelníka Vojenské policie č.13. Praha: Hlavní Velitelství Vojenské policie. Předpis č. 300/2013 Sb. (2013). Zákon o Vojenské policii a o změně některých zákonů . Parlament České republiky. Ryp, P., & Bielený, R. (2011). Velení a řízení jako důleţitá součást vojenské vědy (Přechod do informačního věku). Vojenské rozhledy č. 3, roč. 20 , stránky 29-33. Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Portál. Úkoly a působnost. (2014). Získáno 22. listopad 2015, z Velitelství ochranné sluţby Vojenské policie: http://www.vppraha.army.cz/ukoly-pusobnost Zvolský, P. a. (2001). Obecná psychiatrie. Nakladatelství Karolinum.
41
SEZNAM NEVEŘEJNÝCH ZDROJŮ: Ministerstvo obrany. (2014). Získáno 6. října 2015, z http://www.mocr.army.cz/ Ministerstvo obrany. (2014). Získáno 6. října z 2015 z http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide/nacelnik-vojenske-policie110969 Ministerstvo obrany. (2014). Získáno 7. října 2015z http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide/vojenska-policie-105855/ Ministerstvo obrany. (2014). Získáno 7. října z 2015 z http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide/nacelnik-vojenske-policie110969// Ministerstvo obrany. (2014). Získáno 12. prosince 2015 z http://www.acr.army.cz/aktivni-zalohy-6831/ Velitelství ochranné sluţby VP Praha. (2014). Získáno 22. listopadu 2015 z http://www.vppraha.army.cz/ukoly-pusobnost Velitelství VP Olomouc. (2014). Získáno 22. listopadu 2015 zhttp://www.vpolomouc.army.cz/o-nas Velitelství VP Tábor. (2014). Získáno 22. listopadu 2015 zhttp://www.vptabor.army.cz/historie/2_6.html Vojenská policie – struktura, velení, n. d. Získáno 28. listopadu 2015 z http://teams.sharepoint.acr/sites/intranetmo/vp/SitePages/Velení.aspx.
SEZNAM OBRÁZKŮ:
Obr. 1 Mapa republiky československé z roku 1935 (Historický ústav AV ČR v Praze, 2000)
Obr. 2 Celorepubliková působnost Vojenské policie platná od 1. července 2015 (Dolejší et al., 2011)
Obr. 3 Organizační struktura Vojenské policie platná od 1. července 2015 (Dolejší et al., 2011)
Obr. 4 Organizační struktura Hlavního Velitelství Vojenské policie platná od 1. července 2015 (Dolejší et al., 2011)
Obr. 5 Náčelník VP (Vojenská policie – struktura, velení, n. d.)
42
SEZNAM TABULEK: Tab. 1 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2013 – muţi Tab. 2 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2013 - ţeny Tab. 3 Maximální moţný počet „trestných“ bodů dle věkových kategorií a pohlaví
Tab. 4 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2014 muţi
Tab. 5 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2014 ţeny
Tab. 6 Maximální moţný počet „trestných“ bodů dle věkových kategorií a pohlaví
Tab. 7 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2015 muţi
Tab. 8 Disciplíny a limity platné pro výběrové řízení do konce roku 2015 ţeny
Tab. 9 Maximální moţný počet „trestných“ bodů dle věkových kategorií a pohlaví
Tab. 10 Přehled počtu uchazečů k VP 2001 – 2015 – muţi
Tab. 11 Přehled počtu uchazečů k VP 2001 – 2015 - ţeny
Tab. 12 Výsledky analýzy rozptylu
Tab. 13 Komparace výsledků výkonů v testu člunkový běh 10x10 m
Tab. 14 Výsledky post-hoc testu člunkový běh 10x10 m
Tab. 15 Komparace výsledků výkonů v testu shyby
Tab. 16 Výsledky post-hoc testu shyby
Tab. 17 Komparace výsledků výkonů v testu leh sed
Tab. 18 Výsledky post-hoc testu leh sed
Tab. 19 Komparace výsledků výkonů v testu kliky
Tab. 20 Výsledky post-hoc testu kliky
Tab. 21 Komparace výsledků výkonů v testu běh na 12 min
Tab. 22 Výsledky post-hoc testu běh 12 min
Tab. 23 Komparace výsledků výkonů v testu plavání
Tab. 24 popisuje základní statistické charakteristiky v testu plavání.
43
Tab. 25 Výsledky post-hoc testu plavání
SEZNAM GRAFŮ:
Graf 1 Průměrné hodnoty testu člunkový běh 10x10m
Graf 2 Průměrné hodnoty testu shyby
Graf 3 Průměrné hodnoty testu sed leh
Graf 4 Průměrné hodnoty testu kliky
Graf 5 Průměrné hodnoty testu běh na 12 min
Graf 6 Průměrné hodnoty testu plavání
SEZNAM ZKRATEK AČR
Armáda České republiky
AZ
Aktivní záloha
ČR
Česká republika
ČSA
Československá armáda
DPOSl
Dopravní, pořádková a ochranná sluţba
HvelVP
Hlavní velitelství Vojenské policie Praha
KVV
krajské vojenské velitelství
NATO
Severoatlantická aliance
NVP
Náčelník Vojenské policie
OdIVK
Oddělení Inspekce a Vnitřní Kontroly
OsŠ
Osobní štáb Náčelníka Vojenské policie
TAI
Tanková a automobilová inspekce
VelOSlVP
Velitelství ochranné sluţby Vojenské policie
VelVP
Velitelství Vojenské policie
VP
Vojenská policie, Vojenský policista
VP ČSA
Vojenská policie Československé armády
MO
Ministerstvo obrany
44
Resumé Bakalářská práce, se zabývala tématem „Výběrového řízení k Vojenské policii České republiky“. Cílem práce byl popis průběhu výběrového řízení k Vojenské policii, jeho jednotlivých částí a případných změn v průběhu jejího trvání. První kapitola je orientována na historický přehled, strukturu Vojenské policie a hlavní úkoly, kterými se zabývá. Ve druhé kapitole jsou stanoveny cíle a úkoly práce, výzkumné otázky a hypotézy. Třetí kapitola popisuje metody, které byly vyuţity pro deskripci vývoje přijímacího řízení k Vojenské policii a metody pro zjištění úrovně fyzických předpokladů, dále se věnuje charakteristice souboru a statistickému zpracování dat. Čtvrtá, stěţejní kapitola této práce, byla určena vývoji přijímacího řízení k Vojenské policii. Z důvodu přehlednosti byla rozdělena na popis průběhu psychologického vyšetření a popis testů fyzických předpokladů. Dílčí podkapitola byla věnována take analyze počtu přihlášený chuchazečů, a to muţů i ţen v jednotlivých letech doby trvání Vojenské policie. Následně byla část práce zaměřena také na komparaci výsledků testů zjišťujících úroveň fyzických předpokladů uchazečů.
Summary The Bachelor thesis dealt with the issue of Military police and the topic of recruitment to Military police of Czech Republic. The aim of the thesis was to describe the process of the recruitment, its parts and possible changes during of its lasting. The development of number of applicants to Military police in single years and the success or non-success of applicants was also discussed. The first chapter concerned the historical review of Military police, its structure and main objectives the Military police dealt with. In the second chapter the aims and objectives, researcher questions and hypothesis were determined. The third chapter described methods used for description of recruitment’s process to Military police, methods needed to find the level of applicants’ physical preconditions and the statistical data processes. The fourth fundamental chapter concerned the development of recruitment to Military police. Because of clarity it was split into two parts - the description of psychological tests process and the
45
description of physical tests. The part chapter was aimed to the analysis of the number of applicants (men and women) in single years of lasting of Military police. Last part of the thesis targeted also to the analysis of physical tests` results.
46
