Vybrané přístupy ke kontrole z oblasti dozorové činnosti SZPI

Vybrané přístupy ke kontrole z oblasti dozorové činnosti SZPI Ing. Martin Klanica Ing. Jindřich Pokora Ústřední inspektorát Státní zemědělská a potravinářská inspekce 1

SZPI

NAŘÍZENÍ EP č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 

Čl. 54 odst. 3 přechodné období



Nařízení je přiměřeně aplikovatelné, národní úprava označování např. nebalených potravin, další povinné údaje (bezpečnost, ochrana spotřebitele), falšování, duševní vlastnictví



Do konce roku 2014 neshoda s tímto nařízením může být kvalifikována až na nedodržení čl. 16 nařízení 178/2002

SZPI

2

Nařízení 1169/2011 - Výživová hodnota od data platnosti nařízení 1169/2011 možné postupovat buď podle vyhlášky č. 450/2004 Sb. nebo podle podmínek stanovených v čl. 30-35 nařízení 1169/2011. Cílem stanovení přechodného období je zejména umožnit výrobcům již v předstihu označovat výživovou hodnotu dle nových požadavků, které budou právně účinné až ode dne 13. prosince 2016.

SZPI

3

Výživová hodnota Vyhláška 450/2004 Sb. Nutriční značení je nepovinné 2 možnosti – nejjednodušší varianta: Energet. hodnota + bílkoviny, tuky, sacharidy

Nařízení 1169/2011 Nutriční značení je povinné Povinná je energetická hodnota + tuk, nasycené MK, sacharidy, cukr, bílkoviny, sůl Pak možnost dalších nepovinných údajů s taxativním výčtem, nic dalšího prý nelze (mononenasycené MK, polynenasycené MK, polyalkoholy, škrob, vláknina, vitamíny a minerály

Nevztahovalo se na balené vody, doplňky stravy a PZV

Existují potraviny, které jsou osvobozeny od požadavku na povinné výživové údaje – viz příloha V Významné množství – 15% DDD na 100g/100ml pro potraviny jiné než nápoje, 7,5% DDD na 100ml pro nápoje, 15%DDD na porci pro potraviny jednoporcové. (viz příloha XIII) DDD i pro energetickou hodnotu a vybrané živiny (viz příloha XIII)

Významné množství – vždy 15% doporučené denní dávky(=DDD)

DDD jen pro vitamíny a minerály

SZPI

4

Výživová hodnota – porušení právních předpisů



V případě, že kontrolní orgán zjistí rozpor s požadavky dle nařízení (EU) č. 1169/2011, bude správní delikt řešen v kontextu platných (účinných) právních předpisů – tj. nařízení (ES) č. 1924/2006, nařízení (ES) č. 178/2002, zákon č. 110/1997 Sb. a vyhlášky č. 450/2004 Sb. o označování výživové hodnoty potravin.

SZPI

5

Čl. 19, nařízení (ES) 178/2002, odstavec 1 PPP již při pouhé domněnce, že uvedl na trh nebezpečnou potravinu okamžitě přistoupí ke stahování této potraviny z trhu, pokud již není pod jeho bezprostřední kontrolou, 

Ihned o této skutečnosti musí být informován věcně příslušný dozorový úřad, 

Pokud by mohl mít tento produkt spotřebitel, je nutná účinná a přesná informace určená spotřebitelům o důvodu stažení této potraviny. 

6

SZPI

6

Čl. 19, nařízení (ES) 178/2002, odstavec 2 PPP provozující maloobchod nebo jinou distribuční činnost zahájí přiměřené kroky vedoucí ke stažení nebezpečné potraviny z trhu, 

Účinně informuje své zákazníky (tj. tak, aby nebylo nutné se proklikávat přes akční nabídky atd.), 



Předá informace vedoucí ke sledování potraviny,

Spolupracuje na opatřeních výrobců, distributorů nebo dozorových úřadů, 

7

SZPI

7

Čl. 19, nařízení (ES) 178/2002, odstavec 3 V případě že PPP se domnívá, že na trh uvedl potravinu škodlivou, musí ihned o této skutečnosti informovat dozorový úřad, 



PPP informuje dozorový úřad o přijatých opatřeních,

PPP nesmí nikoho odrazovat, aby při řešení případu spolupracoval při řešení případu (pořádkové pokuty). 

8

SZPI

8

Čl. 19, nařízení (ES) 178/2002, odstavec 4 Provozovatelé potravinářských podniků spolupracují s příslušnými úřady v rámci opatření přijatých s cílem zabránit riziku spojenému s potravinou, kterou dodali, nebo toto riziko zmenšit. 

Neplnění vlastních opatření nebo opatření uložených kompetentní autoritou je důvodem pro uložení pokuty 

9

SZPI

9

Čl. 19, nařízení (ES) 178/2002 sankce V případě, že se provozovatel potravinářského podniku dopustí porušení čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, naplní skutkovou podstatu správního deliktu podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (protože jiným jednáním než je uvedeno v § 17 odst. 2 písm. a) tohoto zákona poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem ES upravujícím požadavky na potraviny) a podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. mu může být uložena pokuta až do výše 3 000 000, -Kč. 10

SZPI

10

Medializace SZPI SZPI v souladu s § 3, odst. 4, písm. i) zákona č.146/2002 Sb. o SZPI, v platném znění, poskytuje informace o výsledcích své činnosti důležitých pro ochranu spotřebitele. Tato povinnost je zakotvena ve vztahu k riziku pro zdraví také v nařízení (ES) č. 178/2002, čl. 10 - Informování veřejnosti: “Aniž jsou dotčena použitelná ustanovení právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů o přístupu k dokumentům, přijmou orgány veřejné moci, pokud existují dostatečné důvody pro podezření, že určitá potravina nebo krmivo mohou představovat riziko pro lidského zdraví nebo zdraví zvířat, vhodná opatření s ohledem na povahu, závažnost a rozsah tohoto rizika, aby informovaly širokou veřejnost o povaze zdravotního rizika, přičemž co nejpřesněji identifikují potravinu nebo krmivo nebo druh potraviny nebo krmiva, riziko, jaké mohou představovat, a opatření, která se přijímají nebo budou přijata s cílem předejít riziku, snížit je nebo je vyloučit.

11

SZPI

11

Evropské předpisy obecně lze nalézt na adrese : www.eur-lex.europa.eu

Pokyny k provádění článků 11, 12, 14, 17, 18, 19 a 20 nařízení (ES) č. 178/2002 o obecném potravinovém právu závěry stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, lze nalézt i v české verzi na adrese : http://ec.europa.eu/food/food/foodlaw/guidance/index_en.htm

12

SZPI

12

Audit - jiná forma úřední kontroly potravin Účel auditů: 





posouzení nakolik jsou činnosti prováděné PPP a výsledky těchto činností v souladu se zvolenými kritérii auditu a zda jsou přijatá opatření ze strany PPP pro jejich dosažení vhodná a účinná, sledovat zejména splnění požadavků na zavedení systémových opatření, vycházejících ze zásad HACCP, pro zabezpečení produkce bezpečných potravin, komplexně prověřit jejich funkčnost, posoudit stav plnění stanovených kritérii a monitorovat aktuální stav u PPP SZPI

13

Audit - jiná forma úřední kontroly potravin Kdo provádí audity? 

speciálně vyškolení auditoři z řad inspektorů SZPI ve shodě s požadavkem nařízení 882/2004 o úředních kontrolách



Školení ČSJ, zpracování projektu, složení zkoušky, pravidelná hlášení o činnosti a recertifikace auditorů



Certifikát AUDITOR BEZPEČNOSTI POTRAVIN

SZPI

14

Pro účely auditů prováděných SZPI se definují následující druhy neshod: 

Poznámka – v případě, kdy zjištěná skutečnost u PPP neporušuje zavedené systémové opatření, avšak její splnění je provedeno způsobem, o kterém lze předpokládat, že je potencionálním zdrojem nezajištění produkce bezpečné potraviny. V tomto případě PPP navrhne preventivní opatření k odstranění okolností, které by ve svém důsledku mohly zapříčinit vznik neshody.



Neshoda – v případě, kdy lze zjištěnou skutečnost klasifikovat jako nedodržení zavedeného systému nebo jeho částečnou nebo úplnou absenci. Zjištěná skutečnost však ve svém důsledku nesmí bezprostředně ohrožovat bezpečnost potravin. V těchto případech musí přijaté nápravné opatření vést k odstranění zjištěné neshody.



Kritická neshoda – v případě, kdy zjištěnou skutečnost lze klasifikovat jako nefunkčnost zavedeného systému nebo jeho částečnou nebo úplnou absenci a v důsledku tohoto je bezprostředně ohrožena bezpečnost potravin. V tento okamžik audit končí a nastupuje inspekce. AO musí v tomto případě bez zbytečného prodlení zajistit nápravu zjištěného stavu.

SZPI

15

Zjištění přímého ohrožení bezpečnosti potravin  Při

auditu nejsou za strany SZPI ukládána opatření, ty si navrhuje sama auditovaná osoba, proto – pokud Bude během auditu zjištěna kritická neshoda, bude zahájena úřední kontrola typu inspekce, aby byla zajištěna okamžitá náprava.  Auditovaná osoba obdrží jak protokol o kontrole, tak zprávu z auditu SZPI

16

Hlavní charakteristiky auditu jako formy kontroly, rozdíly mezi auditem a „běžnou“ kontrolou/inspekcí Aspekty

Audit

Inspekce

Velikost provozu

Vhodný hlavně pro větší provozy se zavedeným a funkčním systémem

Vhodná i pro menší provozy pracující dle GHP

Rozsah kontroly

Komplexní prověření, posuzuje se systém jako celek

Dílčí prověření, prověřuje části systému nebo konkrétní povinnost

Termín

Hlásí se dopředu

Nehlásí se dopředu

Trvání kontroly

Delší trvání kontroly, časově náročnější

Kratší trvání kontroly

Metody kontroly

Pohovory, pozorování, sledování dokumentů – hledání shody s dokumentovaným systémem

Odstranění nedostatku

Navrhuje si auditovaná osoba, vč. termínu

Odběry vzorků, rozbory, měření, kontrola označení, ověření pravdivosti dokumentů, sledování stavu věci (techniky, které, mají za cíl zjistit momentální stav části systému) Stanovuje inspektor, vč. termínu

Náprava

Náprava spočívá ve změně, zdokonalení systému (změna systému zajistí, že se nedostatek nebude opakovat)

Odstranění zjištěného nedostatku (opatření je nasměrováno na konkrétní zjištění) 17 SZPI

Česká kvalita 





Potravinové právo zakazuje uvádět spotřebitele v omyl mimo jiné i formou označování a propagace výrobků Zákaz se týká také uvádění v omyl spotřebitele co se týče původu potraviny. Původ výrobku definuje článek 23 odst. 1 nařízení EU č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, který stanoví, že za zboží pocházející z určité země se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v této zemi. Dle článku 24 tohoto nařízení, zboží, na jehož výrobě se podílely dvě nebo více zemí, pochází ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybaveným a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. SZPI

18

Česká kvalita 



Za českou potravinu lze považovat potravinu vyrobenou na území České republiky. Z tohoto hlediska není relevantní, zda se jedná o výrobce, který je historicky původem z ČR, nebo o některou z firem v ČR provádějící výrobu, ale kapitálově nebo jinak provázanou se zahraniční „mateřskou“ firmou. Za české potraviny lze považovat také potraviny, které jsou vyráběny ze zahraničních surovin, např. čaj, kakao atd., kde je zřejmé, že země původu hlavní suroviny je mimo území ČR, ale určující je to, že podstatná úprava, respektive finální zpracování, se děje až v tuzemsku. Rozsah této finální úpravy je nutné vždy posoudit podle jednotlivých skupin potravin. Za takovou úpravu nelze považovat např. rozkrájení velkých balení sýrů a jejich následné zabalení. SZPI

19

Česká kvalita 







Země původu není, až na výjimky jako jsou například čerstvé ovoce, zelenina, hovězí maso, med, povinným údajem u většiny potravin a je zapotřebí ji uvést, pouze pokud by mohl být spotřebitel klamán (což je primárně na posouzení a vyhodnocení PPP). To však neznamená, že pokud výrobce uvede původ potraviny v souladu s pravidly stanovenými celním kodexem, že potraviny mající původ v jiných členských státech může nabízet/propagovat jako české, což v obecné rovině je informace, která spotřebitele vede k závěru, že výrobek pochází z ČR. Specifickou kapitolou je označování původu a zeměpisné označení, kde jsou stanovena zvláštní pravidla pro uvádění původu (např. CHZO České pivo). Celkové vyznění označení, včetně okolností, za nichž je potravina uváděna do oběhu, nesmí spotřebitele uvést v omyl, co se jejího původu týče. SZPI

20

Článek 18 Sledovatelnost nařízení (ES) č. 178/2002 







Ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce je nutné zajistit sledovatelnost potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a jakékoli jiné látky, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena. Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků musí být schopni identifikovat každou osobu, která jim dodala potravinu, krmivo, hospodářské zvíře nebo jakoukoli látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena. Za tímto účelem zavedou tito provozovatelé systémy a postupy, které umožní, aby tyto informace byly na požádání poskytnuty příslušným orgánům. Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků zavedou systémy a postupy umožňující identifikovat podniky, kterým byly dodány jejich výrobky. Tyto informace poskytnou na požádání příslušným orgánům. SZPI

21

Článek 18 Sledovatelnost nařízení (ES) č. 178/2002 Nezbytnost dodržovat viz. poslední medializované kauzy:   

Polská technická posypová sůl Vejce z obohacených chovů Sušené bílky, žloutky, vejce pocházející z Polska

SZPI

22

SZPI a kontrola internetového obchodu Internet – prostor bez hranic, ale ne prostor bez pravidel a mantinelů, pokud provider stránek či firma působí na území EU Internetové obchodování je jednou z forem prodeje na dálku Z hlediska potravinového práva je internetový prodejce považován za provozovatele potravinářského podniku a nese plnou zodpovědnost za to, že na trh uvádí bezpečné, zdravotně nezávadné a jakostní potraviny a dodržuje ostatní požadavky (hygiena, způsob přepravy, skladování a manipulace s potravinami, oznámení o zahájení činnosti aj.) SZPI věnuje od roku 2009 soustavnou a zvýšenou pozornost kontrole internetového obchodu s potravinami. Ke kontrole internetových prodejců se využívají jak standardní nástroje a metody, tak specifické zákonné oprávnění k provedení kontrolního nákupu.

Proč kontrola internetového obchodu? Vzrůstá počet subjektů obchodujících přes internet Zvyšuje se zájem spotřebitelů (možnost nakupovat 24 hod denně/365 dní v roce, dodání produktu „až do domu“, často výhodnější cena, anonymita při nákupu – doplňky strav na potenci aj.) Rozšiřuje se nabídka produktů – zejména potraviny pro sportovce a doplňky stravy – byliny a rostlinné výtažky, pro snižování hmotnosti, na potenci, atd. Ale také běžné potraviny každodenní spotřeby začínají být artiklem obchodovaným přes internet.  91% českých uživatelů internetu alespoň jednou zkusilo nákup přes internet  Potraviny představují 2% podíl z celkového obratu (Zdroj: APEK)

Logo CEFF (Certified E-frienfly Food) Platné právní předpisy nezakazují zdůraznit v označování potravin, že potravina neobsahuje určité přídatné látky ať už v podobě slovního nebo grafického zobrazení (např. loga) 





lze akceptovat např. označení typu „bez konzervačních látek“, „bez přídatných látek“, za předpokladu, že platné právní předpisy použití konzervačních nebo aditivních látek u dané skupiny potravin umožňují tvrzení o nepřítomnosti přídatné látky by nemělo být uváděno u těch skupin potravin, u kterých platné právní předpisy použití určitých přídatných látek zakazují tvrzení nesmí navozovat dojem, že potraviny neobsahující určitá aditiva jsou bezpečnější než potraviny bez těchto aditiv SZPI

25

logo „0 % přidaného cukru“ 



platí stejné požadavky jako pro označení „bez přídavku cukrů“, a to za podmínek uvedených k danému výživovému tvrzení v příloze nařízení EP a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin do produktu nebyly přidány:  



žádné monosacharidy ani disacharidy žádná jiná potravina používaná pro své sladivé vlastnosti

Pokud se cukry v potravině vyskytují přirozeně, mělo by být na etiketě rovněž uvedeno: „OBSAHUJE PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ CUKRY“. SZPI

26

Logo s přeškrtnutým klasem 





nařízení (ES) č. 41/2009 nezakazuje uvádění alternativních způsobů označení, jejichž cílem je usnadnit výběr potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku. uvedený předpis zároveň blíže neupravuje podmínky pro uvádění těchto dobrovolných alternativních (grafických nebo slovních) údajů. Avšak deklarované grafické symboly je nutno považovat za součást označování, musí být proto splněna základní zásada, tato grafické označení nesmí spotřebitele uvádět v omyl. při použití loga bezlepkového klasu, s cílem identifikovat potraviny vhodné pro celiaky, musí být zároveň uvedena bližší specifikace potraviny vhodné pro celiaky, a to prostřednictvím povinného značení stanoveného nařízením (ES) č. 41/2009 - tj. označení „bez lepku“ nebo „velmi nízký obsah lepku.“ (pozn. Označení „velmi nízký obsah lepku“ je možné uvádět pouze u potravin určených pro zvláštní výživu). SZPI

27

Logo „Se sníženým obsahem cholesterolu“ 

v kontextu nařízení (ES) č. 1924/2006 je cholesterol považován za „jinou látku“. Vzhledem k tomu, že tvrzení „se sníženým obsahem (název živiny) se vztahuje pouze na živiny a nikoliv na jiné látky, jedná se o nepovolené výživové tvrzení

SZPI

28

Děkuji za pozornost

© SZPI