Vybrané operace v mezinárodním obchodě Renata Čuhlová
Přednáška 10
Cla a celní řízení v EU a ČR
| Přednáška 9
Legislativa EU a národní EU Společná celní legislativa: společný Celní kodex (Celní kodex Společenství tedy zůstává platný a účinný do dne plné účinnosti celního kodexu Unie, tedy do dne 1. června 2016) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ( a další) - prováděcí předpisy k celnímu kodexu (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č.450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství – Modernizovaný celní kodex) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie Další důležité předpisy: Nařízení Rady č. 918/83 o systému Společenství o osvobození od cla 2658/87 Společný celní sazebník (Nařízení Komise vždy pro následující rok) Nařízení Rady 2658/87 a Nařízení Komise 1833/2006 o společné celní statistice, celní nomenklatuře……
| Přednáška 10
Legislativa EU a národní Národní legislativa: • Celní zákon č. 13/93 Sb. v aktuálním znění •
Zákon o celní správě č. 185/2004 Sb. v aktuálním znění
•
Prováděcí vyhlášky – např. vyhláška č. č. 201/2005 ve znění z roku 2007 o statistice vyváženého a dováženého zboží způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES.
•
Nařízení vlády
•
Ostatní související zákony, resp. vyhlášky
Jaroslav Demel | Přednáška 10
Úkoly české celní správy
• Generální ředitelství cel s pozicí správního úřadu s celostátní působností,; • 8celních ředitelství; • 54 celních úřadů s vymezenou územní působností. Celní správa je bezpečnostním sborem a její činnost zapadá do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území EU Orgány celní správy: -mají postavení policejního orgánu; -provádí dohled nad zbožím v rámci jednotného celního území ES a řídí se přitom jednotnými i národními celními předpisy; -zajišťuje výběr cla ze zboží ze třetích zemí; -správcem spotřební daně; -provádí kontrolní činnost v rámci ochrany vnitřního trhu před celními a daňovými podvody, ochranu práv duševního vlastnictví, životního prostředí a přírody, před nelegálními dovozy drog, zbraní, nebezpečných odpadů a zboží dvojího určení; -přijímá a zpracovává statistická hlášení a provedeném obchodu mezi členskými zeměmi unie i se třetími zeměmi; -plní úkoly v rámci společné zemědělské politiky EU; -provádí následné kontroly po propuštění zboží do navrženého režimu; -provádí kontrolu v oblasti silniční nákladní dopravy – vážení kamionů, dodržování přestávek řidičů, splnění podmínek pro nebezpečné náklady; -funguje také jako celní pátrací služba; -součástí Integrovaného záchranného systému země. | Přednáška 10
Extrakomunitární obchod Zahraniční obchod členských států realizovaný se třetími zeměmi, které nejsou členy EU. V tomto případě jsou obchodní vztahy regulovány společnou obchodní politikou EU. Postavení zboží při obchodu mezi subjekty sídlícími v Evropské unii na straně jedné a subjekty sídlícími ve třetích zemích (tedy v zemích odlišných od členských států Evropské unie) na straně druhé, resp. při pohybu zboží mezi členskými státy Evropské unie a třetími zeměmi upravuje celní řízení jako specifický druh správního řízení.
| Přednáška 10
Základní pojmy Pro působnosti a oprávnění celních orgánů v rámci celního dohledu a celního řízení jsou zásadní tři základní definiční pojmy, vymezené celním kodexem: Celní status zboží - postavení zboží vyjadřující, zdali se jedná o zboží Společenství nebo o zboží, které není zbožím Společenství zásadní pro vymezení toho, zda zboží podléhá celnímu dohledu či nikoliv. Zboží Společenství - takové zboží, jež bylo: - za stanovených podmínek vyrobeno nebo získáno na celním území Společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze zemí nebo území, které netvoří součást celního území Společenství; -kumulativně: 1) bylo dovezeno ze zemí nebo území, které nejsou součástí celního území Společenství, a 2) bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu na celním území Společenství; -vyrobeno nebo získáno na celním území Společenství buď zcela ze zboží uvedeného v předchozí odrážce, nebo ze zboží uvedeného v první a druhé odrážce. Zboží, které není zbožím Společenství - jiné zboží než zboží Společenství. Přitom zboží Společenství ztrácí svůj celní status v okamžiku, kdy je vyvezeno z celního území Společenství.
| Přednáška 10
Základní pojmy Celní orgány jsou v rámci celního dohledu oprávněny vždy kontrolovat zboží, které mu podléhá. Celní kontrola, resp. kontrola ze strany celních orgánů je prováděna v rámci celního dohledu a osvobození od ní je upraveno v národní legislativě. Celní orgány tedy jsou oprávněny vykonávat celní dohled u zboží pouze do doby, než je prokázáno, že kontrolované zboží má celní statut zboží Společenství, v případě zjištění, že se jedná o zboží, které není zbožím Společenství, pak pouze do doby, než se ze zboží stane zboží Společenství (propuštěním do volného oběhu, čímž se změní jeho statut na zboží Společenství), nebo do doby umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu, jeho zpětného vývozu nebo zničení.
| Přednáška 10
Základní pojmy Celní řízení -proces, kterým lze dojít k úpravě, ke změně postavení zboží, jež je předmětem mezinárodního obchodu (Evropská unie versus třetí země), za tím účelem, aby mohl deklarant, držitel, vývozce či dovozce s určitým zbožím určitým způsobem nakládat. Smyslem celního řízení je v uvedeném kontextu dojít, v rámci platných právních předpisů, k požadovanému ustavení či úpravě postavení příslušného zboží dle dispozic dané konkrétní obchodní operace, při současném zachování zákonných podmínek, k zajištění fiskálních (výběr cla) a bezpečnostních (zajistit, aby zboží na území Společenství neohrožovalo životy, zdraví a bezpečnost obyvatel) zájmů Společenství, resp. jeho členských států. Děje se prostřednictvím řízení o přidělení celně schváleného určení zboží, které je upraveno celním kodexem a celním zákonem.
| Přednáška 10
Základní pojmy Celní řízení -proces, který směřuje především k přidělení či změně celně schváleného určení zboží či ke změně stávajícího celního statusu zboží. Celně schválené určení zboží je upraveno ustanovením celního kodexu a rozumí se jím 5 alternativ: •propuštění zboží do celního režimu, •umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu, •zpětný vývoz zboží z celního území Společenství, •zničení zboží, •přenechání zboží ve prospěch státu.
| Přednáška 10
Celní režimy •
Zboží určené k propuštění do celního režimu musí být uvedeno v celním prohlášení, kterým se žádá o tento celní režim.
•
Celní prohlášení se podává: - elektronicky - písemně - ústně (pokud to předpisy připouštějí – prováděcí předpisy k celnímu kodexu) - případně jiným projevem vůle
| Přednáška 10
Členění celních režimů Lze rozdělit na: • celní režimy dovozní, kam patří: – propuštění do volného oběhu, – uskladňování dočasné, v celním skladu, ve svobodném pásmu – aktivní zušlechťovací styk, – přepracování pod celním dohledem, – dočasné použití, •
celní režimy vývozní, kam patří: – pasivní zušlechťovací styk, – vývoz
•
celní režim „transferový“, kterým je tranzit, jenž se rozděluje na: – tranzit vnitřní, – tranzit vnější.
| Přednáška 10
Propuštění do volného oběhu
Zboží, které není zbožím Společenství, získává status zboží Společenství. Zahrnuje uplatnění obchodně politických opatření, splnění dalších formalit a vybrání cla a poplatků dlužných ze zákona.
Vnější tranzit Umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Společenství, mezi dvěma místy na celním území Společenství, aniž by podléhalo dovozním clům, jiným poplatkům a obchodněpolitickým opatřením.
Vnitřní tranzit Umožňuje přepravu zboží Společenství mezi dvěma místy na celním území Společenství a přes jiné území beze změny jeho celního statusu.
| Přednáška 10
Vnější i vnitřní tranzit se uskutečňují jedním z následujících způsobů: • • • • • • • •
V režimu tranzitu Společenství V souladu s úmluvou TIR Podle Rýnského manifestu V souladu s akty Světové poštovní Unie V souladu s úmluvou ATA V rámci Dohody NATO (tiskopis 302) Na pokladě nákladního listu CIM na podkladě leteckého cargo manifestu
| Přednáška 10
Uskladnění • •
Režim uskladnění umožňuje skladovat v celním skladu na celním území Společenství zboží, které není zbožím Společenství, aniž by podléhalo dovoznímu clu, jiným poplatkům a obchodněpolitickým opatřením. Zboží Společenství může být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo umístěno do svobodného pásma, aby se na něj vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla.
Dočasné uskladnění Není-li zboží, které není zbožím Společenství, navrženo do jiného celního režimu, má se za to, že bylo navrženo do režimu dočasného uskladnění.
Uskladnění v celních skladech
Zboží je uskladněno v prostorách schválených pro tento režim celními orgány – veřejný nebo soukromý sklad.
Svobodná pásma
Členské státy mohou prohlásit některé části celního území Společenství za svobodná pásma. Musí být ohrazena, místa vstupu a výstupu a obvod podléhají celnímu dohledu. | Přednáška 10
Dočasné použití
Zboží není zbožím S a má být vyvezeno zpět v nezměněném stavu, může být dočasně používáno na území S s úplným nebo částečným osvobozením od cla a obchodně politických opatření.
Konečné použití Režim umožňující zboží, aby bylo z důvodu svého zvláštního použití propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla. Zboží v tomto případě zůstává pod celním dohledem.
Aktivní zušlechťovací styk
Umožňuje, aby zboží, které není zbožím S, bylo zušlechtěno, aniž by podléhalo dovoznímu clu, jiným poplatkům a obchodněpolitickým opatřením.
Pasivní zušlechťovací styk
Umožňuje, aby zboží Společenství bylo dočasně vyvezeno z území S za účelem zušlechtění. Zušlechtěné produkty jsou pak propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením.
Vývoz Zboží Společenství, které má opustit celní území S, se propustí do režimu vývozu. Přednáška 10
Celní sazebník Harmonizovaný systém celní sazby Jednotný celní sazebník ES -NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č.1214/2007 (v praxi použijeme TARIC) Obsahuje: nomenklaturu zboží podle Harmonizovaného systému rozdělenou do XXI tříd, kapitol podkapitol, skupin a podskupin (kód – 8 – 12 místný, popis zboží) celní sazby: smluvní, všeobecné, preferenční Doplňkové jednotky MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (přijatá v Bruselu dne 14. června 1983)
| Přednáška 10
Systém celních preferencí EU viz www.mfcr.cz •
Poskytování preferencí: - na smluvní bázi – smlouvy o volném obchodu a celní unii - jednostranné preference - systém GSP (vlastní systém všeobecných celních preferencí EU) - ostatní jednostranné preference
•
Prokazování původu zboží: EUR1 EUR2 EUROMED AT.R FORM A Certificate of origin prohlášení na faktuře
| Přednáška 10
Intrakomunitární obchod
| Přednáška 10
Intrakomunitární obchod V rámci zemí EU funguje obchod na bázi celní unie: - nejsou žádné celní hranice –jednotný vnitřní trh - není vybíráno žádné clo, - nejsou žádné další překážky vzájemnému obchodu - zboží je volně prováženo přes vnitřní hranice států ES - existuje povinnost statistických hlášení o obchodních operacích uvnitř EU Intrastat - daň z přidané hodnoty je legislativně upravena národními předpisy jednotlivých členských zemí v souladu se směrnicí EU a je zdrojem národních rozpočtů - spotřební daň spravují celní orgány | Přednáška 10
Intrakomunitární plnění Po vstupu České republiky do Evropské unie - změny podmínek obchodování s členskými státy unie: -z pohledu celnictví -z pohledu uplatňování DPH ČR začleněna do jednotného vnitřního trhu s volným pohybem zboží a služeb, kapitálu i pracovních sil. Zrušeny vnitřní celní hranice a české podmínky zdanění DPH byly harmonizovány se Směrnicí upravující DPH z pohledu unie. Intrakomunitární plnění - plnění mezi členy Evropské unie.
| Přednáška 10
Intrakomunitární plnění Pro „vývoz“a „dovoz“ byly při vzájemném obchodování mezi státy unie nahrazeny pojmy „pořízení zboží z“nebo „dodání zboží do“ jiného členského státu EU – pro účely výkaznictví a daňové. Pořízení zboží - nabytí práva jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Dodání zboží do - opačný typem intrakomunitární transakce - takové dodání, které splňuje i podmínku převodu vlastnického práva z dodavatele zboží na pořizovatele (obdobně jako u pořízení zboží
| Přednáška 10
Intrakomunitární plnění
V intrakomunitárním obchodě je využíván nejčastěji princip země spotřeby (země určení) a dle predikcí ještě dlouho bude, protože jednotlivé státy nebudou ochotny sazbu daně z přidané hodnoty sjednotit.
| Přednáška 10
Intrakomunitární plnění •
Dodání zboží do jiného členského státu EU (dříve vývoz) osvobozuje dodavatele od povinnosti uhradit DPH. Tuto daň vykáže a uhradí pořizovatel ve výši platné v místě plnění. Ke splnění zákonem stanovených daňových podmínek je také třeba, aby pořizovatelem byla osoba registrovaná k DPH ve státě plnění a zboží bylo skutečně odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu dodavatelem, pořizovatelem nebo jimi zmocněnou třetí osobou.
Místo plnění - princip místa určení - tam, kde se zboží nachází ve chvíli, kdy bylo zboží pořizovateli doručeno, kdy byla ukončena doprava. •
Podobně i pořízení zboží z jiného členského státu EU (dříve dovoz) zbavuje povinnosti uhradit DPH dodavatele. Tuto daň opět vykáže a uhradí pořizovatel ve výši platné v místě plnění.
Místo plnění - Za místo plnění při dodání zboží se dle zákona o DPH považuje místo, „kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava začíná.“ Kvůli zabránění dvojímu zdanění se ale povinnost přiznat a zaplatit daň přesouvá na pořizovatele.
| Přednáška 10
Intrakomunitární plnění Stát Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie | Přednáška 10
Zkratka DPH BTW / TVA DDS DPH MOMS KMKR ALV TVA PDV VAT VASK IVA FPA MwSt PVM PVN MwSt AFA VAT USt BTW MVA PTU / VAT IVA USt TVA FPA DPH DDV IVA MOMS MwSt VAT
Standardní(%) 21 20 21 25 20 24 20 25 23 25,5 22 19 7,6 21 21 15 27 18 19 21 25 23 23 20 24 23 20 22 21 25 8 20
Snížená (%) 6, 12 9 15, 10 9 10, 14 2,1, 5,5, 10 5, 13 4,8, 9, 13,5 7 4, 10 5, 9 2,4, 3,6 5, 9 12 3, 6, 12 5, 18 5, 7 7 6 8, 15 5, 8 6, 13 10, 12 5, 9 13, 6,5 10 9,5 4, 10 6, 12 2,5, 3,8 5
Zvýšená (%) -
• Za účelem prevence daňových úniků byl v Evropské unii vytvořen elektronický systém VAT Information Exchange System – VIES, který umožňuje správcům daně kontrolovat řádné zdanění zboží. Povinnost užívání systému vyplývá z Nařízení Rady (EHS) č. 1798/03 a je závazná pro všechny členské státy. • Sběr a zpracování informací, poskytnutých plátci DPH, jsou prováděny finančními úřady. Provádí se na základě tzv. „souhrnných hlášení“, podávaných za každé kalendářní čtvrtletí plátci, kteří uskutečnili dodání zboží osobě registrované k DPH v jiném členském státě,
| Přednáška 10
| Přednáška 10
Intrastat Intrastat je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy. Do Intrastatu se vykazují údaje o zboží, které má status zboží Společenství (viz část 4.3. této příručky) a nepodléhá tak celnímu dohledu ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např.ve formě výkazu, organizačním zabezpečení, v rozlišení obchodních transakcí, ve výši osvobozujících prahů i ve sběru některých údajů). Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Příručka pro Intrastat – www.mfcr.cz
| Přednáška 10
Základní pojmy INTRASTATU
Zpravodajská jednotka Právnická nebo fyzická osoba, zaregistrovaná v ČR k DPH, která odesílá zboží do jiného členského státu nebo z takového státu zboží přijímá a může jí vzniknout povinnost poskytovat do INTRASTATU stanovené údaje o tomto zboží. Osvobozující hodnotový práh Povinnost vykazovat údaje pro Intrastat vzniká v České republice všem osobám, které překračují hodnotu přijetí zboží ve výši 2 mil. Kč za rok nebo překračují hodnotu pro odeslání zboží ve výši 4 mil. Kč za rok. Hodnota se odvozuje z fakturované částky, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží. Při překročení pouze jedné ze sledovaných hodnot vztahuje se povinnost buď pouze na přijetí, nebo na odeslání zboží. Při překročení osvobozujícího prahu je zpravodajská jednotka povinna začít vykazovat příslušné údaje do Intrastatu zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží bez vyzvání, a to poprvé za měsíc, ve kterém k překročení osvobozujícího prahu došlo.
| Přednáška 10
Předmět vykazování Do statistiky obchodu mezi členskými státy, to je Intrastatu, se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování, jehož seznam je uveden v části č. 13 příručky.
Odeslání Odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně zboží vraceného do jiného členského státu EU jeho dodavateli) Přijetí Přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele z jiného členského státu EU)
| Přednáška 10
Referenční období Kalendářní měsíc, za který jsou do Intrastatu vykazovány údaje o odeslání zboží do jiného členského státu nebo o přijetí zboží z jiného členského státu. Je to měsíc, ve kterém odesílatel skutečně odeslal z ČR nebo příjemce skutečně přijal do ČR předmětné zboží. Předávání výkazů Výkazy s údaji pro Intrastat, včetně tzv. negativního hlášení (Typ hlášení, položku >NN-Negativní deklarace), zpracované na předepsaném tiskopise (viz odst. 36 této příručky), se předávají příslušným celním úřadům nejméně jednou měsíčně tak, aby je celní úřad obdržel nejpozději do 10. pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období.
| Přednáška 10
| Přednáška 10
