Mezinárodní obchod Lecture 7
Současné (moderní) teorie MO Nedokonalá konkurence Kempův model Krugmanův model Renata Mudrová
Obsah přednášky • Data o reálném obchodu – Gravitační model – Intra-industry trade (vnitroodvětvová směna)
• Alternativní předpoklady – Rostoucí výnosy z rozsahu – Nedokonalá konkurence • Monopolistická konkurence
• Kempův model • Krugmanův model – Odvození zjednodušené verze – Krugmanův model a realita • Dopady evropské integrace • Fůze a akvizice
• Další vývoj
Proč vůbec potřebujeme další modely?
Tradiční teorie a empirická data • Tradiční teorie (Ricardo, Heckscher-Ohlin) – Hledá motivaci k obchodu v rozdílech mezi ekonomikami • Rozdíly v používaných technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory • Velmi podobné země by měly mít relativně malou motivaci obchodovat
– Vede k obchodu založenému na specializaci • Nemělo by se stávat, že země vyváží a současně dováží stejný typ výrobku – Možná vysvětlení: velikost zemí
• Empirická data: konflikt s čistou tradiční teorií – Podobné země spolu ve skutečnosti obchodují (a velmi intenzivně) – Situace, kdy země vyváží a současně dováží stejné či velmi podobné komodity, jsou velmi časté • Např.: ČR a automobily
– Home market effect: existuje vztah mezi velikostí trhu a exporty
Co s tím? • Potřebujeme: – Empirické přístupy jak analyzovat rozsah podobného typu obchodních vztahů – Teoretické a empirické modely schopné s tímto typem obchodních vztahů pracovat a vysvětlit jej.
Vývoj teorie mez. obchodu • Do 70. let 20. století: – – – –
Neoklasické modely Dokonalá konkurence Konstantní výnosy z rozsahu (CRS) Podstata: obchod založen na rozdílech (v technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory)
• Konec 70. a 80. léta – revoluce (new trade theory) – Modely založené na modelech „industrial organization“ (IO) a teorii her, ale stále ještě homogenní firmy – Nedokonalá konkurence – Rostoucí výnosy z rozsahu – Častým výsledkem je intra-industry trade
• Po roce 2000 – nová změna („new“ new trade theory) – Modely s heterogenními firmami – Melitz (2003) – model, ve kterém se jen vybrané velmi efektivní firmy pouští do zahraničního obchodu
Teritoriální struktura obchodu: gravitační model
České vývozy v roce 2012 Čína, 1.1%
USA, 2.2%
Německo, 31.4%
Slovensko, 8.9%
Francie Velká Británie , 4.8%
Polsko, 6.1%
Germany Slovakia Poland France United Kingdom Austria Russian Federation Italy Netherlands Belgium United States of America Hungary Spain Switzerland Sweden Romania Ukraine Turkey China (Peoples Republic of) Denmark Norway Israel
Zdroj dat: ČSÚ - STAZO
Gravitační vztah a teritoriální struktura obchodu • I. Newton: – Gravitační síla roste s hmotností těles a klesá s jejich vzájemnou vzdáleností
• Objem vzájemného obchodu – Roste s velikostí a vyspělostí ekonomik a klesá s jejich vzdáleností – Jak chápat vzdálenost? • Geografická vzdálenost • Kulturní, jazyková, historická spřízněnost
– Další vlivy: • Změny obchodní politiky • Změny kurzu
Metodologie gravitačních modelů • Stručná historie: – Původně empirický vztah • Ravenstein (1885), Isard (1954), Tinbergen & Linneman (1962)
– Od 90. let má již i slušné teoretické základy • Anderson & van Wincoop (2003) (první pokusy ale již Anderson (1979))
• Využití: – Odhad významu existujících překážek zahraničního obchodu • Obchodní politika, dopravní náklady/kvalita infrastruktury, kurzové riziko/měnová integrace
– Odhad odchylky skutečně pozorovaného obchodu od obchodu předpovídaného modelem
Mikrozáklady gravitace • Původně žádné, nyní snad až příliš mnoho… • Možnosti – Heckscher-Ohlin – Modely s rostoucími výnosy z rozsahu – Ricardovské modely
• Anderson (1979) – Odvozuje gravitační model z výdajového systému (expenditure system)
Gravitace a obchod • Tento vztah funguje ze statistického hlediska velmi dobře • Problém – není přímo ukotven ve standardní teorii MO (i když existují modernější modely, které k podobnému vztahu vedou) • Co z odhadu gravitačního modelu získáme? – Odhad jakéhosi průměrného či typické vztahu, což pak můžeme dále použít k analýze faktorů působících odchylky od průměru
Co si tyto země směňují?
Vnitroodvětvová směna • Intra-industry trade (IIT) • Na rozdíl od tradičního obchod založeného na specializaci je čím dál tím více obchodu ve formě směny velmi podobným výrobků – Tj. nikoliv víno (Portugalsko) za sukno (Británie) – Ale např. auta (ČR) za auta (Německo)
Typy IIT a diferenciace výrobků • Horizontální – podobné výrobky ve stejné kvalitativní a cenové třídě • Vertikální – podobné výrobky, které se ale liší kvalitou a cenou • Příklady?
Empirická analýza vnitro-odvětvové směny • Grubell & Lloydův index • Založen na podrobných datech o struktuře obchodu • Jednoduchá verze pro 1 sektor:
I = 1−
Xi − Mi
Xi + Mi
• Verze zahrnující podrobnější data o více n podsektorech X ij − M ij
Ii – Sektor i – Podsektory j (1 až k)
∑ = 1− ∑ (X j =1 n j =1
ij
+ M ij )
Problémy Grubel-Lloydových indexů? • Závisí na agregaci • Ovliněn existencí přebytků/deficitů obchodní bilance • Dvojí kategorizace obchodu s jednou komoditou? Řešení: Fontagne & Freudenberg (1997)
min ( X i , M i ) > 10% max ( X i , M i )
∑ (X n
FF =
∑ (X n
k =1
k =1
IIT k
IIT k
)
+ M kIIT
(
)
+ M kIIT + ∑i =1 X lST + M lST l
)
Problémy Grubel-Lloydových indexů? • Závisí na agregaci • Ovliněn existencí přebytků/deficitů obchodní bilance • Dvojí kategorizace obchodu s jednou komoditou? Řešení: Fontagne & Freudenberg (1997)
min ( X i , M i ) > 10% max ( X i , M i )
∑ (X n
FF =
∑ (X n
k =1
k =1
IIT k
IIT k
)
+ M kIIT
(
)
+ M kIIT + ∑i =1 X lST + M lST l
)
Grubel-Lloyd Index Český obchod s SRN, 2012 Celkový výsledek pro HS4 data: 0.59
ČR – Vliv agregace dat • Janda a Munich pro český zahraniční obchod v roce 2000:
Zdroj: Chong Sup Kim presentation
Zdroj: Fontagné, Freudenberg, and Gaulier (2006)
Vnitroodvětvový obchod • Hraje velmi významnou roli v ZO vyspělých ekonomik • Možné důvody pro existenci IIT: – Diferenciace výrobků – Stupeň agregace a podrobnost definice výrobků ve statistikách – Dopravní náklady, role geografických faktorů – Inovace a dynamické komparativní výhody – Rozdíly v příjmech a rozdělení příjmu
• Empirická analýza (Balassa 1986): – Rozsah IIT pozitivně koreluje s výškou důchodu na obyvatele, výškou národního důchodu, otevřeností ekonomiky a s existencí společné hranice mezi danými obchodními partnery – Rozsah IIT negativně koreluje se vzdáleností daných obchodních partnerů (tj. s dopravními náklady)
Rostoucí výnosy z rozsahu a nedokonalá konkurence
Dokonalá vs. nedokonalá konkurence • Dokonalá konkurence – Homogenní, zcela identické výrobky – Dostatečně velké množství hráčů, každý z nichž věří, že nemůže přímo ovlivnit rovnováhu na trhu
• Nedokonalá konkurence – Některý ze zmíněných předpokladů neplatí • Buď se jedná o trh s diferencovanými výrobky • Nebo na tomto trhu je příliš málo hráčů
Typy nedokonalé konkurence • Strana nabídky: – Monopol • Jen 1 nabízející na celém trhu
– Oligopol • Několik málo nabízejících, popř. 1 dominantní nabízející
– Monopolistic Monopolistická ká konkurence • Mnoho nabízejících • Diferencovaný produkt • Nejbližší dokonalé konkurenci
• Strana poptávky: – Monopson • 1 poptávající na celý trh, „monopol na straně poptávky“
– Oligopson atd.
Základní model monopolu Cena, náklady
MC P Zisk AC
AC Poptávka MR Q
Monopol vs. dokonalá konkurence • Dokonalá konkurence – P = MR = MC – Nulový ekonomický zisk (P = AC)
• Monopol – P > MR = MC – Pozitivní ekonomický zisk, monopolní renta
• Jaké jsou dopady tohoto rozdílu na ‘blahobyt’? – Monopolní firma vyrábí méně a prodává za vyšší cenu
Produkční funkce & mezní produkt • Mezní produkt popisuje, jak se celková produkce změní se zvýšení jednoho vstupu o jednotku (přičemž ostatní vstupy se nemění) • Zákon klesajícího mezního produktu Celková produkce
Celkový fyzický produkt (TPP)
∆TPP4
∆TPP3 ∆TPP2
∆TPP1
∆TPP MPP = ∆input
TPP APP = input
dTPP(L ) MPP(L ) = dL Mezní fyzický produkt Vstup
Výnosy z rozsahu • Zákon klesajících mezních výnosů se týká toho, co se děje při změně objemu využití jednoho z výrobních faktorů • Ale co když měníme využití všech z nich současně? – Konstantní výnosy z rozsahu (CRS) • 2x vstupy ⇒ 2x objem produkce
– Klesající výnosy z rozsahu (DRS) • 2x vstupy ⇒ nový objem produkce ≤ 2x původní úroveň
– Rostoucí výnosy z rozsahu (IRS) • 2x vstupy ⇒ nový objem produkce ≥ 2x původní úroveň
Celkové náklady a výnosy z rozsahu TC
TC
TC
Q
Q
C
A
B
Q
Rostoucí výnosy z rozsahu a průměrné náklady Cena, náklady
AC
Množství
IRS a vznik monopolu Cena, náklady
AC
Poptávka
Množství
Monopolistická konkurence • Speciální typ nedokonalé konkurence s mnoha nabízejícími (výrobci) a volným vstupem do odvětví • Každý z výrobců nabízí svoji vlastní verzi výrobku (služby) – V krátkém období je jeho pozice podobná monopolu – V dlouhém období zde však jsou vždy konkurenti, kteří vyrábějí podobný výrobek a tlačí ceny dolů – podobné dokonalé konkurenci
Monopolistická konkurence – krátké období Ceny náklady
MC P AC
AC Individuální poptávka MR Q
Monopolistická konkurence – dlouhé období Ceny Náklady MC AC
P = AC
Individuální poptávka MR Q
Porovnání typů konkurence Dokonalá konkurence
Monopol
Oligopol
Monopolistická konkurence
Počet firem
Velmi mnoho
Jeden
Několik
Mnoho
Produkt
Homogenní
Hom./Difer.
Hom./Difer.
Diferencovaný
Bariéry vstupu do odvětví
Ne
Velké
Existují
Přímý vliv na cenu
Ne
Významný
Významný
Omezený
MR = MC
MR = MC
MR = MC
MR = MC
P = MC
P > MC
P > MC
P > MC
Podmínka optima výrobce Cena a mezní náklady
Ne (Dlouhé období)
Rostoucí výnosy, nedokonalá konkurence a modely mezinárodního obchodu
V čem je problém? • CRS (konstantní výnosy z rozsahu) – Kompatibilní s dokonalou konkurencí – Efektivita výroby nezávisí na počtu a velikosti firem (pokud je zachována dokonalá konkurence)
• IRS – interní – Velikost firmy ovlivňuje efektivitu výroby – PPF ekonomiky závisí na struktuře ekonomiky (počet firem, jejich velikost) – Konflikt s předpokladem dokonalé konkurence, modely nelze tak elegantně „škálovat“
• IRS – externí – Efektivita firmy záleží nikoliv na velikosti firmy, ale na velikosti odvětví – Jednotlivé firmy samotné mohou stále fungovat s CRS a chovat se jako v dokonalé konkurenci
Krugmanův model
Krugmanovy modely • Monopolistická konkurence (diferencované výrobky) • Výnosy z rozsahu (interní) • Články (a modely): – “Increasing Returns, Monopolistic Competition, and International Trade,” Journal of International Economics 9 (1979), pp. 469-479. • Variabilní elasticita poptávky
– “Scale Economies, Product Differentiation, and the Pattern of Trade,” American Economic Review 70 (1980), pp. 950-959. • CES preference • Model s preferencí pro variabilitu, model s “neměnnými firmami” (žádné dopady obchodu na objem produkce jednotlivých firem)
– “Intraindustry Specialization and the Gains from Trade,” Journal of Political Economy 91 (1981). • “Závislost obchodu na podobnosti“
Jednoduchý “Krugmanův” model • Základní rys: – Monopolistická konkurence
• Konkrétní předpoklady týkající se konkurence – Mnoho firem – Snadný vstup do odvětví a odchod z něj • Nulový ekonomický zisk v dlouhém období
– Diferencované výrobky (horizontální diferenciace) – Každá z firem pokládá cenu svých konkurentů za danou – Firmy jsou homogenní/symetrické (identická poptávka a nákladové funkce)
Krugmanův model – jednoduchá verze • Výnosy z rozsahu (interní)
Li = α + β ⋅ Qi
Ci = F + c ⋅ Qi
• Každá z firem se setkává 1 Q = S ⋅ −b⋅ P − P s touto poptávkou: n
(
• Podrobnosti o této formě poptávky: Salop (1979) • Spotřebitelé mají rozdílné preference • Firmy nabízejí variety šité na míru jednotlivým segmentům trhu
)
• “Pomocný” předpoklad: celková poptávka na trhu nezávisí na průměrné ceně
CC: Průměrné náklady a počet firem • CC – vztah mezi počtem firem na trhu (n) a průměrnými náklady typické firmy – Pokud všechny firmy účtují stejnou cenu:
– Pak:
F F AC = + c = n ⋅ + c Q S
– CC: CC: AC jsou rostoucí funkcí n
S Q= n
PP: Množství firem a cena • Poptávku můžeme přepsat takto: S Q = + S ⋅b ⋅ P − S ⋅b ⋅ P n
• Chová-li se firma optimálně: MR = MC • Přičemž:
∂C MC = =c ∂Q ∂ (P ⋅ Q ) ∂P 1 1 MR = = ⋅Q + P = ⋅Q + P = ⋅Q + P ∂Q ∂Q ∂Q − S ⋅b ∂P
Q MR = MC ⇒ P − =c S ⋅b
PP: Množství firem a cena • Dosadíme Q = S/n: • PP:
Q 1 P =c+ =c+ S ⋅b b⋅n
1 P =c+ b⋅n
• Cena je klesající funkcí n • Logika – Vyšší n znamená vyšší konkurenci (a nižší cenu)
Tržní rovnováha • Rovnováha: – Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj. AC = P – Graficky: rovnováha = průsečík CC a PP
Trh s monopolistickou konkurencí - rovnováha F CC : AC = n ⋅ + c S
P AC
1 PP : P = c + b⋅n
P = AC
PP CC
n Počet firem a variet výrobku
Počet firem (n)
Rovnováha: matematické řešení • Rovnováha: – Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj. AC = P
F 1 AC = n ⋅ + c = P = c + S b⋅n F 1 n⋅ + c = c + S b⋅n S n= b⋅F
Co se stane, pokud se trh rozšíří? F CC : AC = n ⋅ + c S
P AC
1 PP : P = c + b⋅n
P = AC P’ CC PP
CC’
n
n'
Počet firem (n)
Komparativní statika • Závislost počtu firem na velikosti trhu:
∂n 1 = ⋅ ∂S 2 ⋅ b ⋅ F
1 1 = 2⋅b⋅ F ⋅n S b⋅F
∂n 0< <1 ∂S
Počátek volného obchodu dvou zemí jako rozšíření trhu?
Výsledný společný trh F CC : AC = n ⋅ + c S
P AC
1 PP : P = c + b⋅n
8 PP CC
10
n
Co se stane při rozšíření? • Klesnou ceny • Na trhu se udrží více firem, než bylo dříve na každém z obou trhů samostatně (ale méně, než by odpovídalo prostému součtu původních počtů firem) – V důsledku toho: • Na trhu je větší konkurence • Každá z přeživších firem je větší než bývala
• Co nevíme? – Které z firem rozšíření přežijí
Vývoj počtu firem při rozšíření: P AC
CC
CC’
P P’ P’’ PP
n
n'
n‘’
Počet firem (n)
Welfare analýza • Dopad rozšíření trhu na spotřebitele – Nižší ceny – Větší množství variet výrobku = větší výběr
• Závěr: obchod by měl mít pozitivní dopad na spotřebitele • Zajímavá okolnost: relativní přínos pro spotřebitele bude tím menší, čím byl původní trh větší
Možné reakce státu/firem • Domácí vláda: – Může se snažit pomoci domácím firmám přežít (např. pomocí dotací)
• Firmy – Mohou anticipovat zintenzivnění konkurence a připravit se na něj: • Fůze a akvizice • Tvorba kartelů
• Závěr: – Pokud mají být realizovány všechny možné pozitivní přínosy rozšíření trhu, je nutné přijmout pravidla týkající se: • Regulace státní pomoci firmám (stejné podmínky pro všechny) • Politika na ochranu hospodářské soutěže
Dopad omezení konkurence formou kartelů: P AC
CC
CC’
P P’ P’’ PP
n
n'
n‘’
Počet firem (n)
Krugmanův model: závěry • Pro: • Vnitroodvětvový obchod! • Interakce mezi počtem firem (a výběrem) a velikostí trhu • Zajímavé závěry pro analýzu integračních procesů • Proti: • Předpokládá monopolistickou konkurenci, mnoho sektorů má však spíše oligopolní strukturu • V této verzi jsme se zabývali jen jedním sektorem, tradiční přístupy vždy popisovaly celkový zahraniční obchod analyzované ekonomiky • Nejistota ohledně selekce firem, které přežijí!
Evropská integrace a Krugmanův model • Instituce ES/EU počítali s pozitivním dopadem prohlubování integrace na konkurenci a ceny – Např. predikce dopadu SEA: Cecchini Report (1988)
• EU klade velký důraz na pravidla státní pomoci firmám a na ochranu hospodářské soutěže – Sledování fůzí, zákaz tvorby kartelů a cenových dohod
• V průběhu prohlubování evropské integrace se skutečně zvýšil výskyt fůzí a akvizic
Další směr vývoje? • Krugman, Fujita, Venables – přispěli ke vzniku moderní ekonomické geografie – NEG (New Economic Geography) modely • Podobné předpoklady (nedokonalá konkurence), ale jiný předmět zájmu: – Rozmístění výroby v prostoru
• Hlavní směr vývoje teorie MO: modely s heterogenními firmami (Melitz) a inovacemi
Reference • Brakman et al. (2006): Cross-Border Mergers & Acquisitions: The Facts as a Guide for International Economics • Fontagné, Freudenberg, and Gaulier (2006): A Systematic Decomposition of World Trade into Horizontal and Vertical IIT. Review of World Economics, 2006, Vol 142 (3) • Feenstra: Advanced International Trade • Krugman & Obstfeld: International Economics • Appleyard & Field: International Economics
Děkuji za pozornost
