VYBRANÉ FINANČNÍ SLUŽBY
Ing. Lenka STRÝČKOVÁ, Ph.D.
[email protected] Tel. 48 535 2379 Konzultační hodiny: úterý 9.30 – 11:00 hod Kancelář: budova H – 7. patro – kancelář H841
Literatura Základní: Landorová, A., Čechlovská, Š., Jáčová, H., Dubová, M.: Obchodní bankovnictví. Skripta. TUL, 2007. Landorová, A., Čechlovská, Š., Jáčová, H., Dubová,
M.: Centrální bankovnictví. Skripta. TUL, 2007.
Polouček, S. Peníze, banky a finanční trhy. Praha:
C.H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-152-9.
Literatura Doporučená: Kalabis, Z. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. Revenda, Z., a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha:
Management Press, 2005. Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha : Linde, 2005. Revenda, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2001. Jílek, J. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-1653-4. Musílek, P. Trhy cenných papírů. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-70-5. Černohorský, J., Teplý, P. Základy financí. Praha: Grada, 2011.
Přehled vybraných právních norem se vztahem k finančnímu trhu
Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zákon č. 21/1992 Sb, o bankách. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. Zákon č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Zákon č. 229/2002 Sb., finančním arbitrovi. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o ČBN ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku. Vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí.
Studijní materiál z přednášek MULTIEDU.TUL.CZ: Ing. Lenka Strýčková,
Ph.D. Heslo: pecunia
Osnova přednášek Základní pojmy. Peníze a finanční systém. Měna. Vývoj peněžních prostředků. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 3. Depozitní a úvěrové instituce: Obchodní banky. 4. Systematizace bankovních produktů. Aktivní bankovní operace, druhy úvěrů. 5. Pasivní bankovní operace, vkladové bankovní produkty. 6. Neutrální bankovní obchody. Platební styk, nástroje platebního styku. 7. Platební karty. Elektronické bankovnictví. 8. Centrální bankovnictví. Česká národní banka. 9. Další finanční instituce a jimi poskytované služby. 10. Kapitálové trhy, trhy cenných papírů. 11. Cenné papíry: majetkové a dluhové. 12. Kolektivní investování, systematizace investičních fondů. 1.
1. Základní pojmy. Peníze a finanční systém. Měna. Vývoj peněžních prostředků.
MELICHER, R.W., NORTON, E.A.: Finance, 2007 „Finance je učení, jak jednotlivci,
instituce, vlády a podniky získávají, utrácí a spravují své peníze a ostatní finanční aktiva.“
Definice pojmu FINANCE z praktického hlediska: pojem FINANCE a pojem PENÍZE je totožný např. nemáme finance
Definice pojmu FINANCE z teoretického hlediska: FINANCE zahrnují peněžní vztahy tvorby,
rozdělování a užití peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů 2 základní vztahy:
rozdělovací peněžní
Funkce financí distribuční funkce alokační funkce stimulační stabilizační funkce emisní funkce
Základní principy financí časová hodnota peněz vyšší riziko předpokládá vyšší očekávané
výnosy finanční trhy jsou efektivní při stanovování cen akcií dlouhodobě dobrá pověst
Struktura financí podnikové finance měna a mezinárodní finance bankovnictví pojišťovnictví veřejné finance
1. Podnikové finance jsou peněžní vztahy tvorby, rozdělování a
užití peněžních fondů podniku cílem podniku je vložený kapitál zhodnotit nerovnoměrnost koloběhu finančních prostředků vztah k:
bankovnictví mezinárodním financím pojišťovnictví měně veřejným financím
2. Měna a mezinárodní finance měna = národní forma peněz veškeré ekonomické procesy jsou ovlivněny
způsobem emise peněz vliv na dostupnost a cenu peněz v ekonomice vnitřní stabilita měny vnější stabilita měny – mezinárodní finance
hodnota a vývoj devizového kurzu vývoj a struktura platební bilance velikost a dostatečnost devizových rezerv mezinárodní měnová integrace
3. Bankovnictví bankovní finance = jsou peněžní vztahy
tvorby, rozdělování a užití bankovních fondů distribuční funkce financí emisní funkce financí podstatou existence bankovnictví je časový
nesoulad příjmů a výdajů jednotlivých ek. subjektů provázanost bankovnictví a ostatních článků financí
4. Pojišťovnictví pojištění = v teoretickém pojetí lze
charakterizovat jako peněžní vztahy tvorby, rozdělování a užití pojistných fondů podstata existence pojišťovnictví vyplývá z existence náhodných jevů a jejich náhodnosti provázanost s ostatními články financí
5. Veřejné finance veřejné finance = peněžní vztahy tvorby,
rozdělování a užití veřejných peněžních fondů objektivním důvodem existence veřejných financí je existence veřejných statků 2 ekonomické názory:
liberálové keynesiánci
5. Veřejné finance Základní problémy veřejných financí: míra přerozdělovacích procesů vyrovnanost rozpočtu, resp. příčiny a způsob krytí deficitu fiskální federalismus efektivnost veřejných výdajů
PENÍZE PENÍZE řadíme mezi nejvýznamnější
vynálezy v historii lidstva za peníze (či peněžní zásobu) se obecně považuje vše, co je běžně přijímáno jako zákonné platidlo (legal tender).
Latinské citáty o penězích „Pecunia non olet“ = „Peníze nepáchnou“ „Neminem pecunia divitem facit“ =
„Peníze nikoho nečiní bohatým“ „Nervus belli pecunia infinita“ = „Neomezené peníze jsou hybnou silou války“
Teoretická definice peněz „Peníze jsou univerzální aktivum (zboží), které je všeobecně přijímáno při směně (tj. za zboží a služby nebo při úhradě dluhu).“
aspekt všeobecnosti
důvěryhodnost peněz
kupní síla peněz
Teoretická definice peněz Funkce peněz: 1. prostředek směny (medium of exchange)
všeobecný ekvivalent
2. zúčtovací jednotka (unit of account)
měřítko hodnoty
3. uchovatel hodnoty (store of value)
uchovatel bohatství neplatí pokud HYPERINFLACE!!!
Empirické definice peněz v současnosti funkce peněz plní nejen
HOTOVOSTNÍ peníze, ale i BEZHOTOVOSTNÍ (vklady v bankách) teoretické definice peněz neumějí odpovědět:
co ještě peníze jsou a co nejsou? které peníze jsou v oběhu a které mimo oběh?
EMPIRICKÉ DEFINICE PENĚZ
Empirické definice peněz Měnové agregáty = souhrn určitého druhu peněžních prostředků, který v ekonomice obíhá a pro který je charakteristický určitý stupeň likvidity značí se M + číslice
MĚNOVÉ AGREGÁTY Úzké peníze (narrow money) = agregát M1
M1 = oběživo + jednodenní vklady Střední peníze = agregát M2
M2 = M1 + vklady se splatností do dvou let + vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců Široké peníze (broad money) = agregát M3
M3 = M2 + krátkodobé cenné papíry nebankovních subjektů v domácí měně
Stabilita
M1
Text M2 M2
M3
Úzké peníze = oběživo + vklady na běžných účtech v bankách Střední Střednípeníze peníze ==M1 M1++termínované termínované vklady vkladyvv bankách bankách++ostatní ostatnívklady vkladyvvbankách bankách Široké peníze = M2 + krátkodobé cenné papíry nebankovních subjektů v domácí měně
Likvidita
MĚNOVÉ AGREGÁTY
Harmonizované peněžní agregáty ČR dle ECB Peněžní agregáty Oběživo Jednodenní vklady
M1 M2
Vklady s dohodnutou splatností do 2 let Vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Repo operace Akcie / podílové listy fondů peněžního trhu Dluhové cenné papíry do 2 let
M3
MĚNOVÉ AGREGÁTY Oběživo (bankovky a mince) v oběhu (currency in circulation) =
agregát M0 - jedná se o oběživo emitované centrální bankou, avšak oběživo na pokladnách CB a obchodních bank není zahrnuto - některé CB oběživo v oběhu neoznačují jako měnový agregát M0, neboť vklady na běžných účtech (jsou součástí M1) se považují za stejně likvidní jako oběživo v oběhu. MĚNOVÁ BÁZE
= OBĚŽIVO + CELKOVÉ REZERVY BANK - jejím prostřednictvím mohou CB ovlivňovat měnové agregáty (či krátkodobé úrokové sazby)
MĚNOVÉ AGREGÁTY v ČR
MĚNA = národní forma peněz = peněžní soustava, která je používána a zákonně upravena na území určitého státu, Je stanoveno: název, základní formy peněžních prostředků (mince, bankovky, státovky, ...), nominální struktura, způsoby emise, výlučnost měny jako zákonného platidla na daném území, zásady pro regulaci peněžního oběhu a ochrana platidel, ...
Charakteristiky měny ČR: Název: koruna česká, Kč/CZK
Základní hotovostní druhy: mince a bankovky, Nominální struktura:
- bankovky: 5000,- 2000,- 1000,- 500,- 200,- 100,- mince: 50,- 20,- 10,- 5,- 2,- 1, Emitent: výhradně ČNB Ochranné prvky Kč: 1.
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
vodoznak okénkový proužek s mikrotextem barevná vlákna soutisková značka skrytý obrazec proměnlivá barva iridescentní pruh mikrotext
Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2013
Vývoj peněžních prostředků 1. ROBINSONOVSKÁ EKONOMIKA 2. BARTER 3. ZBOŽOVÉ (KOMODITNÍ) PENÍZE
4. DRAHÉ KOVY (Au, Ag)
Vývoj peněžních prostředků 4. MINCE monometalismus (k výrobě mincí použit pouze jediný kov, nejčastěji zlato) bimetalismus (k výrobě mincí používány dva kovy) Podle práva razit peníze: • emise decentralizovaná • emise centralizovaná
Podle obsahu drahého kovu: • emise plnohodnotných mincí • emise neplnohodnotných mincí
Vývoj peněžních prostředků 5. STÁTOVKY – STÁTNĚ ROZPOČTOVÁ EMISE = dlužní úpis (vlastní směnka) vydaný státem, který se zavazoval k jeho splacení peněžním kovem,
Vývoj peněžních prostředků 6. BANKOVKY – KLASICKÁ BANKOVNĚ ÚVĚROVÁ EMISE tzv. emitentem byly banky základ emise spočívá v bankovním úvěru rozvoj obchodu mince a emise státovek nestačí
vydávání obchodních směnek banky odkupovaly i zlato a stříbro množství peněz v oběhu kryto již existujícími hodnotami – směnkami (vyrobenými a prodanými výrobky) a drahými kovy emise bankovek nepůsobily inflačně
Vývoj peněžních prostředků 6. BANKOVKY 1. 2. 3.
krytí bankovek v rámci klasické bankově úvěrové emise: směnkami – tzv. obchodní krytí, měnovým kovem – tzv. kovové krytí, bez krytí – tzv. fiduciární emise.
Fiduciární emise - úvěrová emise nekrytých peněz - levnější než oběh plnohodnotných peněz - riziko znehodnocování peněz formou inflace
Vývoj peněžních prostředků 7. MODIFIKOVANÁ BANKOVĚ ÚVĚROVÁ EMISE PENĚZ v současných tržních ekonomikách 2 formy emise: 1. hotovostní – pouze CB 2. bezhotovostní – provádí CB i ostatní banky – princip multiplikátoru depozit
Vývoj peněžních prostředků BEZHOTOVOSTNÍ PENÍZE platby jsou prováděné bez přímého použití
hotovostních peněžních prostředků – pouhým účetním převodem, mohou kromě CB emitovat všechny další banky, které poskytují bezhotovostní úvěry; první nástroj bezhotovostního platebního styku – směnka, šek (vznikl v 18. stol. v Itálii),
elektronické peníze = forma bezhotovostních peněz.
Vývoj peněžních prostředků na území ČR 1. Denáry (pol. 10 stol. – cca 1210) = stříbrné mince
2. Brakteáty (1210 -1300) za vlády Přemysla Otakara I. nahradily denáry, jednostranné mince ražené na tenkém plátku stříbra,
Vývoj peněžních prostředků na území ČR 3. Groše (1300 – 1547) koncem 13. století objeveno naleziště Ag v Kutné Hoře, Václav II. provedl mincovní reformu, r. 1300 Pražský groš (12 dílů ~ „malý peníz“)
Vývoj peněžních prostředků na území ČR 4. Tolary (1520 – 1750) poč. 16. stol. objeveno nové naleziště Ag v Údolí sv. Jáchyma (Jáchymov) => éra nové mince, Údolí sv. Jáchyma ~ něm. Joachimsthal ~ thaler (tolar) => dolar tolar – dělil se na krejcary (cca 70 – 105), součást tolarové měny – zlatý dukát (pol. 16. stol)
Vývoj peněžních prostředků na území ČR 5. Bankocetle (2. pol. 18. stol) Marie Terezie (měnová reforma 1750), první papírové peníze (1762), stanoven pevný kurz měny ke zlatu; aby byla nová měna odlišena od původní (rakouský zlatý) 6. Koruna (1892) dělí se na 100 haléřů, poměr rakouský zlatý:koruna 2:1 („pětka“ – deset korun představovala v oběhu pětizlatková bankovka)
Vývoj peněžních prostředků na území ČR Vznik Československa (28.10.1918) potřeba vytvořit vlastní měnu, první krok – okolkování rakouské měny, Alois Rašín (první ministr financí), 10.4.1919 měnový zákon, který stanovil měnovou jednotkou ČSR „korunu československou“ (Kč), po 2. světové válce změna zkratky na Kčs.
Vývoj peněžních prostředků na území ČR 8. února 1993 – měnové odluka - zánik
koruny československé a vzniku dvou samostatných měn – české koruny a slovenské koruny. Nové měny vycházely z předešlé v poměru 1 CSK = 1 CZK = 1 SKK.
MONETIZACE ZLATA = proces pronikání Au do peněžního oběhu Proč právě Au? pevné a kujné, snadno dělitelné, málo se opotřebovává, v malém objemu vyjadřuje velké množství hodnoty (dáno omezenou dostupností a nabídkou a vysokými náklady na jeho získávání)
DEMONETIZACE ZLATA - s rostoucím objemem výroby a směny – nedostatek Au - dokončením procesu monetizace Au je současně zahájen proces opačný. DEMONETIZACE ZLATA
Peněžní standardy 1. Zlatý standard (standard zlaté mince) 2. Standard zlatého slitku 3. Standard zlaté rezervy 4. Standard zlaté devizy 5. Zlatý dolarový standard 6. Nařízený standard
1. Zlatý standard (standard zlaté mince) systém oběhu plnohodnotných mincí z
drahého kovu (Au, Ag) emise bankovek plně krytých zlatem od 2. pol. 19. stol. (cca 1880) do začátku 1. světové války (1914)
2. Standard zlatého slitku meziválečný standard zlaté mince již aktivně neobíhaly, existovala
povinnost monetární autority směnit vyšší peněžní částky za zlato v podobě slitků
3. Standard zlaté rezervy systém spojen s fiduciární emisí – emise
nekrytých bankovek majitelé bankovek neměli právo požadovat výměnu za zlato
4. Standard zlaté devizy emise bankovek pouze CB zlato se tak dalo získat jen prostřednictvím
tzv. zlaté devizy do konce 2. svět. války
5. Zlatý dolarový standard také nazývaný jako Brettonwoodský systém
za zlato směnitelný pouze americký dolar 1 trojská unce zlata (cca 31 gramů) 24
karátového zlata stála 35 dolarů od roku 1944 do roku 1971 od dubna 1978 – členské země MMF zlaté obsahy svých měn nevyjadřují zlatý obsah Kč byl zrušen v roce 1990
6. Nařízený standard systém, fungující v současnosti
hodnota peněz, resp. devizový kurz není vyjádřen ve
zlatě dnešní peníze jsou kryty aktivy centrální banky a aktivy obchodních bank
